ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 138

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
24. května 2019


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/835 ze dne 8. dubna 2019 o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

1

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/836 ze dne 13. května 2019 o uzavření Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva

3

 

 

Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva

5

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/837 ze dne 14. května 2019 o uzavření Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jménem Unie

9

 

 

Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

11

 

*

Informace o vstupu v platnost Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva

30

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/838 ze dne 20. února 2019 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel a o zrušení nařízení (ES) č. 415/2007

31

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/839 ze dne 7. března 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku ( 1 )

70

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/840 ze dne 12. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, pokud jde o dovoz vína pocházejícího z Kanady a osvobození maloobchodníků od povinnosti vést evidenční knihu vstupů a výstupů

74

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/841 ze dne 14. března 2019, kterým se opravují některá jazyková znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie

76

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/842 ze dne 22. května 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

79

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/843 ze dne 23. května 2019 o minimální prodejní ceně sušeného odstředěného mléka pro třicáté šesté dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2016/2080

81

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/844 ze dne 14. května 2019 o výkonu pravomocí generálního tajemníka Rady, pokud jde o stížnosti podané Radě kandidáty na funkci evropského nejvyššího žalobce

82

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/845 ze dne 17. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v pracovní skupině pro zeměpisná označení zřízené Dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí jejího jednacího řádu

84

 

*

Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2019/846 ze dne 21. května 2019 o jmenování dvou členů Účetního dvora

89

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2019/847 ze dne 15. května 2019 o navrhované občanské iniciativě s názvem Zachraňte včely! Ochrana biologické rozmanitosti a zlepšení stanovišť pro hmyz v Evropě (oznámeno pod číslem dokumentu C(2019) 3800)

90

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/1


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/835

ze dne 8. dubna 2019

o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Chorvatské republiky, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 25. června 2001 byla v Lucemburku podepsána Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé (2) (dále jen „dohoda“). Tato dohoda vstoupila v platnost dnem 1. června 2004.

(2)

Chorvatská republika se stala dne 1. července 2013 členským státem Evropské unie.

(3)

Podle čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Chorvatské republiky má být její přistoupení k dohodě schváleno prostřednictvím protokolu k dohodě uzavřeným mezi Radou jednající jednomyslně jménem členských států a Egyptskou arabskou republikou.

(4)

Rada dne 14. září 2012 pověřila Komisi, aby zahájila jednání s Egyptskou arabskou republikou. Tato jednání byla úspěšně uzavřena.

(5)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/768 (3) byl v Bruselu dne 10. dubna 2017 podepsán jménem Unie a jejích členských států Protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii.

(6)

Protokol by měl být schválen,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii se schvaluje jménem Evropské unie a jejích členských států (4).

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie a jejích členských států oznámení uvedené v čl. 8 odst. 1 protokolu vyjadřující souhlas Unie a jejích členských států být protokolem vázány (5).

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 8. dubna 2019.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI


(1)  Souhlas ze dne 12. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 39.

(3)  Úř. věst. L 115, 4.5.2017, s. 1.

(4)  Znění protokolu bylo zveřejněno v Úř. věst. L 115, 4.5.2017, s. 1 spolu s rozhodnutím o jeho podpisu.

(5)  Den vstupu protokolu v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/3


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/836

ze dne 13. května 2019

o uzavření Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému „Eurodac“ pro účely vymáhání práva

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 první pododstavec písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2019/395 (2) byl dne 27. března 2019 podepsán Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému „Eurodac“ pro účely vymáhání práva (dále jen „protokol“), s výhradou jeho uzavření k pozdějšímu dni.

(2)

Na podporu a k posílení policejní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány Dánska pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů je nezbytné zapojení Unie, aby se Dánsko mohlo účastnit na aspektech systému Eurodac souvisejících s vymáháním práva.

(3)

Protokol k dohodě by měl být schválen.

(4)

Spojené království a Irsko jsou vázány nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (3), a proto se účastní přijímání tohoto rozhodnutí.

(5)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému „Eurodac“ pro účely vymáhání práva (dále jen „protokol“), se schvaluje jménem Unie.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 4 odst. 2 protokolu.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. května 2019.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI


(1)  Souhlas ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/395 ze dne 7. března 2019 o podpisu Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, jímž se uvedená dohoda rozšiřuje na vymáhání práva, jménem Evropské unie (Úř. věst. L 71, 13.3.2019, s. 9).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/5


PROTOKOL K DOHODĚ

mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, dále jen „Dánsko“,

dále společně jen „strany“,

VZHLEDEM K TOMU, že dne 10. března 2005 byla podepsána Dohoda mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (1) (dále jen „dohoda ze dne 10. března 2005“);

PŘIPOMÍNAJÍCE, že dne 26. června 2013 Unie přijala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (2);

ODKAZUJÍCE na Protokol č. 22 o postavení Dánska, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), podle něhož se Dánsko neúčastní přijímání nařízení (EU) č. 603/2013 a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že postupy porovnání a předávání údajů pro účely vymáhání práva podle nařízení (EU) č. 603/2013 nepředstavují změnu acquis Eurodac ve smyslu dohody ze dne 10. března 2005, a tudíž do oblasti působnosti dohody ze dne 10. března 2005 nespadají;

VZHLEDEM K TOMU, že mezi Unií a Dánskem by měl být uzavřen protokol, aby se Dánsko mohlo účastnit na aspektech systému Eurodac souvisejících s vymáháním práva, a tudíž aby se určeným orgánům Dánska pro vymáhání práva umožnilo žádat o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji předanými do ústředního systému Eurodac ostatními zúčastněnými státy;

VZHLEDEM K TOMU, že uplatňování nařízení (EU) č. 603/2013 na Dánsko pro účely vymáhání práva by mělo rovněž umožnit určeným orgánům ostatních zúčastněných států pro vymáhání práva a Europolu žádat o porovnání údajů o otiscích prstů s údaji předanými do ústředního systému Eurodac Dánskem;

VZHLEDEM K TOMU, že zpracování osobních údajů určenými orgány zúčastněných států pro vymáhání práva za účelem prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů podle tohoto protokolu by mělo podléhat normám o ochraně osobních údajů podle jejich vnitrostátního práva, které jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (3);

VZHLEDEM K TOMU, že směrnice (EU) 2016/680 představuje rozvoj ustanovení schengenského acquis, podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování EU, a Dánsko dne 26. října 2016 v souladu s článkem 4 protokolu č. 22 o postavení Dánska oznámilo Komisi, že uvedenou směrnici provede ve svém vnitrostátním právu. Dánsko by tudíž mělo uplatnit uvedenou směrnici a další podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 603/2013, pokud jde o zpracování osobních údajů určenými orgány Dánska pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů;

VZHLEDEM K TOMU, že by se měly rovněž uplatnit další podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 603/2013, pokud jde o zpracování osobních údajů určenými orgány zúčastněných států a Europolem pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů;

VZHLEDEM K TOMU, že přístup by měl být určeným orgánům Dánska povolen pouze pod podmínkou, že porovnávání s vnitrostátními databázemi otisků prstů žádajícího státu a automatizovanými databázemi otisků prstů všech ostatních zúčastněných států podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (4), nevedlo ke zjištění totožnosti subjektu údajů. Uvedenou podmínkou se od žádajícího státu vyžaduje, aby prováděl porovnávání údajů s údaji ze všech technicky dostupných automatizovaných databází otisků prstů ostatních zúčastněných států podle uvedeného rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy žádající stát prokáže, že se lze důvodně domnívat, že by takové porovnávání ke zjištění totožnosti subjektu údajů nevedlo. Tato domněnka je odůvodněná zejména tehdy, pokud konkrétní případ nemá žádnou operační ani vyšetřovací souvislost s daným zúčastněným státem. Uvedená podmínka vyžaduje, aby žádající stát nejprve provedl právní i technickou implementaci uvedeného rozhodnutí, pokud jde o daktyloskopické údaje, jelikož porovnávání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva by nemělo být povoleno, pokud nebyly nejprve podniknuty výše uvedené kroky;

VZHLEDEM K TOMU, že dříve, než přikročí k vyhledávání údajů v systému Eurodac, by určené orgány Dánska měly v případě splnění podmínek pro provedení příslušného porovnání rovněž konzultovat Vízový informační systém v souladu s rozhodnutím Rady 2008/633/SVV (5);

VZHLEDEM K TOMU, že na veškeré změny týkající se přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva by se měly použít mechanismy týkající se změn stanovené v dohodě ze dne 10. března 2005;

VZHLEDEM K TOMU, že tento protokol je součástí dohody ze dne 10. března 2005,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

1.   Nařízení (EU) č. 603/2013 bude provedeno Dánskem, pokud jde o porovnávání údajů o otiscích prstů s údaji uloženými v ústředním systému Eurodac pro účely vymáhání práva ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu i) uvedeného nařízení, a podle mezinárodního práva se použije na vztahy Dánska s ostatními zúčastněnými státy.

2.   Za zúčastněné státy ve smyslu odstavce 1 tohoto článku se považují členské státy Unie kromě Dánska. Tyto státy uplatňují ustanovení nařízení (EU) č. 603/2013, která se týkají přístupu pro účely vymáhání práva, na Dánsko.

3.   Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko se považují za zúčastněné státy ve smyslu odstavce 1 v rozsahu, v jakém je mezi nimi a Unií v platnosti dohoda podobná tomuto protokolu, která Dánsko uznává za zúčastněný stát.

Článek 2

1.   Směrnice (EU) 2016/680 se použijí, pokud jde o zpracování osobních údajů Dánskem na základě uplatňování tohoto protokolu.

2.   Vedle odstavce 1 se na Dánsko vztahují podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 603/2013, pokud jde o zpracování osobních údajů ve vztahu ke zpracování osobních údajů jeho určenými orgány pro účely stanovené v čl. 1 odst. 2 uvedného nařízení.

Článek 3

Ustanovení dohody ze dne 10. března 2005 týkající se změn se vztahují na všechny změny týkající se přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva.

Článek 4

1.   Strany musí tento protokol ratifikovat nebo schválit v souladu s jejich postupy.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po oznámení smluvních stran o dokončení jejich postupů nezbytných k tomuto účelu.

3.   Tento protokol se nepoužije dříve, než Dánsko provede kapitolu 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a než budou ohledně daktyloskopických údajů ve vztahu k Dánsku dokončeny postupy hodnocení podle kapitoly 4 přílohy rozhodnutí Rady 2008/616/SVV (6).

Článek 5

1.   Každá strana může od tohoto protokolu odstoupit tím, že doručí výpověď druhé smluvní straně. Ukončení nabývá účinku šest měsíců ode dne této výpovědi.

2.   Tento protokol pozbývá použitelnosti, pokud od něj buď Unie, nebo Dánsko odstoupí.

3.   Tento protokol pozbývá použitelnosti, pokud pozbyde použitelnosti dohoda ze dne 10. března 2005.

4.   Odstoupením od tohoto protokolu nebo jeho ukončením není dotčeno pokračující uplatňování dohody ze dne 10. března 2005.

Článek 6

Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Съставено в Брюксел на двадесет и седми март две хиляди и деветнадесета година.

Hecho en Bruselas, el veintisiete de marzo de dos mil diecinueve.

V Bruselu dne dvacátého sedmého března dva tisíce devatenáct.

Udfærdiget i Bruxelles den syvogtyvende marts to tusind og nitten.

Geschehen zu Brüssel am siebenundzwanzigsten März zweitausendneunzehn.

Kahe tuhande üheksateistkümnenda aasta märtsikuu kahekümne seitsmendal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις είκοσι εφτά Μαρτίου δύο χιλιάδες δεκαεννέα.

Done at Brussels on the twenty-seventh day of March in the year two thousand and nineteen.

Fait à Bruxelles, le vingt-sept mars deux mille dix-neuf.

Sastavljeno u Bruxellesu dvadeset sedmog ožujka godine dvije tisuće devetnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì ventisette marzo duemiladiciannove.

Briselē, divi tūkstoši deviņpadsmitā gada divdesmit septītajā martā.

Priimta du tūkstančiai devynioliktų metų kovo dvidešimt septintą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenkilencedik év március havának huszonhetedik napján.

Magħmul fi Brussell, fis-sebgħa u għoxrin jum ta’ Marzu fis-sena elfejn u dsatax.

Gedaan te Brussel, zevenentwintig maart tweeduizend negentien.

Sporządzono w Brukseli dnia dwudziestego siódmego marca roku dwa tysiące dziewiętnastego.

Feito em Bruxelas, em vinte e sete de março de dois mil e dezanove.

Întocmit la Bruxelles la douăzeci și șapte martie două mii nouăsprezece.

V Bruseli dvadsiateho siedmeho marca dvetisícdevätnásť.

V Bruslju, dne sedemindvajsetega marca leta dva tisoč devetnajst.

Tehty Brysselissä kahdentenakymmenentenäseitsemäntenä päivänä maaliskuuta vuonna kaksituhattayhdeksäntoista.

Som skedde i Bryssel den tjugosjunde mars år tjugohundranitton.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

ЗаКралство Дания

Por el Reino de Dinamarca

Za Dánské království

For Kongeriget Danmark

Für das Königreich Dänemark

Taani Kuningriigi nimel

Για το Βασίλειο της Δανίας

For the Kingdom of Denmark

Pour le Royaume de Danemark

Za Kraljevinu Dansku

Per il Regno di Danimarca

Dānijas Karalistes vārdā –

Danijos Karalystės vardu

A Dán Királyság részéről

Għar-Renju tad-Danimarka

Voor het Koninkrijk Denemarken

W imieniu Królestwa Danii

Pelo Reino da Dinamarca

Pentru Regatul Danemarcei

Za Dánske kráľovstvo

Za Kraljevino Dansko

Tanskan kuningaskunnan puolesta

På Konungariket Danmark


(1)  Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(4)  Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).

(6)  Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/9


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/837

ze dne 14. května 2019

o uzavření Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jménem Unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (2) zřídilo Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura“).

(2)

Nařízení (EU) č. 1077/2011 stanoví, že podle příslušných ustanovení dohod o přidružení mají být přijata ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s Eurodacem na činnosti agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích, zaměstnancích a hlasovacích právech.

(3)

Komise jménem Unie sjednala Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „ujednání“). V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2018/1549 (3) bylo ujednání podepsáno dne 8. listopadu 2018 s výhradou uzavření.

(4)

Dne 14. listopadu 2018 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (4). Nařízení (EU) 2018/1726 zrušilo nařízení (EU) č. 1077/2011. Jak je uvedeno v nařízení (EU) 2018/1726, nahradila Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízená uvedeným nařízením, agenturu zřízenou nařízením (EU) č. 1077/2011 a je její nástupkyní. V souladu s nařízením (EU) 2018/1726 se odkazy na zrušené nařízení (EU) č. 1077/2011 považují za odkazy na nařízení (EU) 2018/1726 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze uvedeného nařízení.

(5)

Jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2018/1726, Spojené království se uvedeného nařízení účastní a je jím vázáno. Irsko požádalo v souladu s Protokolem č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), aby se na ně nařízení (EU) 2018/1726, vztahovalo a oznámilo své přání přijmout nařízení (EU) 2018/1726 v souladu s článkem 4 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU. Proto by Spojené království a Irsko měly článek 42 nařízení (EU) 2018/1726 naplnit účastí na tomto rozhodnutí. Spojené království a Irsko se proto účastní tohoto rozhodnutí.

(6)

Jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2018/1726, Dánsko se uvedeného nařízení neúčastní a není jím vázáno. Dánsko se proto tohoto rozhodnutí neúčastní. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí v míře, v níž se týká Schengenského informačního systému (SIS II) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 (5) a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV (6), Vízového informačního systému (VIS) zřízeného rozhodnutím Rady 2004/512/ES (7), Systému vstupu/výstupu (EES) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (8) a Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 (9), navazuje na schengenské acquis, se Dánsko rozhodne v souladu s článkem 4 protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

V souladu s článkem 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (10) má Dánsko Komisi oznámit, zda provede obsah tohoto rozhodnutí, pokud jde o Eurodac a DubliNet.

(7)

Ujednání by mělo být schváleno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva se schvaluje jménem Unie. (11)

Znění ujednání se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 14. května 2019.

Za Radu

předseda

P. DAEA


(1)  Souhlas ze dne 13. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1549 ze dne 11. října 2018 o podpisu Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jménem Unie (Úř. věst. EU L 260, 17.10.2018, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).

(6)  Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63).

(7)  Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 38.

(11)  Den vstupu ujednání v platnost zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie generální sekretariát Rady.


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/11


UJEDNÁNÍ

mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně a

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ, dále jen „Norsko“,

ISLANDSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Island“,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“, a

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,dále jen „Lichtenštejnsko“

na straně druhé,

s ohledem na Dohodu uzavřenou mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (1) (dále jen „dohoda o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis“),

S ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku (2) (dále jen „dohoda o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu“),

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (3) (dále jen „dohoda o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis“),

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (4) (dále jen „dohoda o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu“),

s ohledem na Protokol mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (5) (dále jen „protokol o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis“),

s ohledem na Protokol mezi Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku (6) (dále jen „protokol o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu“),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (7) zřídila Evropská unie Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura“).

(2)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí nařízení (EU) č. 1077/2011 ustanovení schengenského acquis, pokud jde o Schengenský informační systém (SIS II), Vízový informační systém (VIS) a Systém vstupu/výstupu (EES), ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis. Pokud jde o Eurodac a DubliNet, stanoví nařízení (EU) č. 1077/2011 nová opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

(3)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí nařízení (EU) č. 1077/2011 ustanovení schengenského acquis, pokud jde o SIS II, VIS a EES, ve smyslu dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis. Pokud jde o Eurodac a DubliNet, stanoví nařízení (EU) č. 1077/2011 nová opatření ve smyslu dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

(4)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí nařízení (EU) č. 1077/2011 ustanovení schengenského acquis, pokud jde o SIS II, VIS a EES, ve smyslu protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis. Pokud jde o Eurodac a DubliNet, stanoví nařízení (EU) č. 1077/2011 nová opatření ve smyslu protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

(5)

Nařízení (EU) č. 1077/2011 stanoví, že podle příslušných ustanovení dohod o přidružení mají být přijata ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s dublinským acquis a acquis Eurodacu na práci agentury, včetně poskytování finančních příspěvků, zaměstnanců a hlasovacích práv.

(6)

Dohody o přidružení neupravují pravidla pro přidružení Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska k činnostem nových subjektů zřízených Evropskou unií v rámci dalšího rozvoje schengenského acquis a opatření souvisejících s acquis Eurodacu a některé aspekty přidružení k agentuře by měly být vymezeny v doplňujícím ujednání mezi smluvními stranami dohod o přidružení.

(7)

Eurostat již neshromažďuje údaje o hrubém národním produktu (HNP), a proto by finanční příspěvky Norska a Islandu měly být vypočítány na základě údajů o hrubém domácím produktu (HDP), jako je tomu v případě příspěvků Švýcarska a Lichtenštejnska, navzdory odkazu na HNP obsaženému v dohodách o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis a k dublinskému acquis / acquis Eurodacu,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Rozsah účasti

Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko se plně účastní činností agentury, jak jsou popsány v nařízení (EU) č. 1077/2011, a v souladu s podmínkami stanovenými tímto ujednáním.

Článek 2

Správní rada

1.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko jsou zastoupeny ve správní radě agentury, jak stanoví čl. 13 odst. 5 nařízení.

2.   V rozsahu omezeném na informační systémy, do nichž se zapojují, mají Norské, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko hlasovací práva při rozhodování o:

a)

testování a technických specifikacích, pokud jde o rozvoj a provozní řízení systémů a komunikační infrastruktury;

b)

úkolech souvisejících s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání systémů SIS II, VIS, Eurodac a EES podle článků 3, 4, 5 a 5a nařízení (EU) č. 1077/2011 s výjimkou zavedení společných hlavních osnov;

c)

úkolech souvisejících s odbornou přípravou zaměřenou na technické aspekty používání jiných rozsáhlých informačních systémů podle článku 6 nařízení (EU) č. 1077/2011 s výjimkou zavedení společných hlavních osnov;

d)

přijímání zpráv o technickém fungování SIS II, VIS a EES podle čl. 12 odst. 1 písm. t) nařízení (EU) č. 1077/2011;

e)

přijímání výroční zprávy o činnosti ústřední jednotky Eurodacu podle čl. 12 odst. 1 písm. u) nařízení (EU) č. 1077/2011;

f)

přijímání zpráv o vývoji systému EES podle čl. 12 odst. 1 písm. sa) nařízení (EU) č. 1077/2011;

g)

zveřejňování statistik souvisejících se SIS II podle čl. 12 odst. 1 písm. w) nařízení (EU) č. 1077/2011;

h)

vypracovávání statistik o činnosti ústřední jednotky Eurodacu podle čl. 12 odst. 1 písm. x) nařízení (EU) č. 1077/2011;

i)

zveřejňování statistik souvisejících se systémem EES podle čl. 12 odst. 1 písm. xa) nařízení (EU) č. 1077/2011;

j)

každoročním zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, podle čl. 12 odst. 1 písm. y) nařízení (EU) č. 1077/2011;

k)

každoročním zveřejnění seznamu určených útvarů podle čl. 27 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (8), podle čl. 12 odst. 1 písm. z) nařízení (EU) č. 1077/2011;

l)

seznamu příslušných orgánů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, podle čl. 12 odst 1 písm. za) nařízení (EU) č. 1077/2011;

m)

zprávách o technickém fungování jiných rozsáhlých informačních systémů, jež agentuře svěřuje nový legislativní akt nebo opatření, které rozvíjejí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, nebo nový legislativní akt nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu;

n)

zveřejnění statistik souvisejících s jinými rozsáhlými informačními systémy, jež agentuře svěřuje nový legislativní akt nebo opatření, které rozvíjejí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, nebo nový legislativní akt nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu;

o)

každoročním zveřejnění seznamu příslušných orgánů, které mají přístup k údajům obsaženým v jiných rozsáhlých informačních systémech, jež agentuře svěřuje nový legislativní akt nebo opatření, které rozvíjejí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, nebo nový legislativní aktu nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

Jsou-li rozhodnutí uvedená v písmenech a) až o) přijata v rámci víceletého nebo ročního pracovního programu, zajistí postupy hlasování ve správní radě, aby Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko mohly hlasovat.

3.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko mohou ve správní radě vyjadřovat stanoviska ke všem záležitostem, o nichž nemohou hlasovat.

Článek 3

Poradní skupiny

1.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko jsou zastoupeny v poradních skupinách agentury, jak stanoví čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 1077/2011.

2.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko mají hlasovací práva, pokud jde o stanoviska poradních skupin k rozhodnutím uvedeným v článku 2.

3.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko mohou v poradních skupinách vyjadřovat stanoviska ke všem záležitostem, o nichž nemohou hlasovat.

Článek 4

Finanční příspěvky

1.   Jednotlivé příspěvky Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska k příjmům agentury se omezují na informační systémy, do nichž jsou příslušné státy zapojeny.

2.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko přispívají k příjmům agentury, pokud jde o SIS II a VIS, každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich HDP k HDP všech zúčastněných států v souladu se vzorcem stanoveným v příloze I, podle čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, a odchylně od čl. 12 odst. 1 dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, který odkazuje na HNP.

3.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko přispívají k příjmům agentury, pokud jde o EES, každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich HDP k HDP všech zúčastněných států v souladu se vzorcem stanoveným v příloze I, podle čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, a odchylně od čl. 12 odst. 1 dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, který odkazuje na HNP.

4.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko přispívají k příjmům agentury, pokud jde o Eurodac, každoročně částkou vypočítanou v souladu se vzorcem stanoveným v příloze I v souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, čl. 8 odst. 1 prvním pododstavcem dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a článkem 6 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu.

5.   Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko přispívají k příjmům agentury, pokud jde o DubliNet, každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich HDP k HDP všech zúčastněných států vypočtenou v souladu se vzorcem stanoveným v příloze I, podle čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, a odchylně od čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, který odkazuje na HNP.

6.   Pokud jde o hlavy 1 a 2 rozpočtu agentury, finanční příspěvek zmíněný v odstavcích 2 a 4 se vyžaduje ode dne 1. prosince 2012, kdy agentura zahájila činnost. Finanční příspěvek zmíněný v odstavci 5 se vyžaduje ode dne 31. července 2014, kdy byla na agenturu přenesena technická podpora provozního řízení DubliNet. Finanční příspěvek zmíněný v odstavci 3 se vyžaduje ode dne 29. prosince 2017, kdy agentura převzala odpovědnost za rozvoj a provozní řízení systému EES. Finanční příspěvky jsou splatné ode dne následujícího po vstupu tohoto ujednání v platnost, včetně částek vyžadovaných za období mezi 1. prosincem 2012 a dnem jeho vstupu v platnost.

Pokud jde o hlavu 3 rozpočtu agentury, finanční příspěvek zmíněný v odstavcích 2 a 4 se vyžaduje a je splatný ode dne 1. prosince 2012, finanční příspěvek zmíněný v odstavci 5 ode dne 31. července 2014 a finanční příspěvek zmíněný v odstavci 3 ode dne 29. prosince 2017 na základě příslušných dohod o přidružení a protokolu o přidružení.

7.   Pokud nový legislativní akt nebo opatření, které rozvíjejí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, rozšíří mandát agentury tím, že jí svěří rozvoj nebo provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů, přispějí Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko k příjmům agentury každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich HDP k HDP všech zúčastněných států vypočtenou v souladu se vzorcem stanoveným v příloze I, podle čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 11 odst. 3 dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis, a odchylně od čl. 12 odst. 1 dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, který odkazuje na HNP.

8.   Pokud nový legislativní akt nebo opatření ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu rozšíří mandát agentury tím, že jí svěří rozvoj nebo provozní řízení jiných rozsáhlých informačních systémů, přispějí Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko k příjmům agentury každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich HDP k HDP všech zúčastněných států vypočtenou v souladu se vzorcem stanoveným v příloze I, podle čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, článku 3 protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, který odkazuje na metodu výpočtu příspěvků stanovenou v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, a odchylně od čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, který odkazuje na HNP.

9.   Pokud Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko již na rozvoj nebo provozní řízení rozsáhlého informačního systému přispěly prostřednictvím jiných finančních nástrojů Unie nebo pokud jsou rozvoj nebo provozní řízení rozsáhlého informačního systému financovány z poplatků a jiných účelově vázaných příjmů, příspěvky těchto zemí agentuře se upraví přiměřeně.

Článek 5

Právní postavení

Agentura má právní subjektivitu podle norského, islandského, švýcarského a lichtenštejnského práva a má v těchto státech nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou právo těchto států přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

Článek 6

Odpovědnost

Odpovědnost agentury se řídí čl. 24 odst. 1, 3 a 5 nařízení (EU) č. 1077/2011.

Článek 7

Soudní dvůr Evropské unie

Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko uznávají pravomoc Soudního dvora Evropské unie rozhodovat ve věcech týkajících se agentury, jak je stanoveno v čl. 24 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 1077/2011.

Článek 8

Výsady a imunity

Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko uplatňují na agenturu a její zaměstnance pravidla upravující výsady a imunity stanovená v příloze II, jež vycházejí z Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, a rovněž veškerá pravidla přijatá podle uvedeného protokolu, která se týkají personálních záležitostí agentury.

Článek 9

Zaměstnanci agentury

1.   V souladu s čl. 20 odst. 1 a článkem 37 nařízení (EU) č. 1077/2011 se na norské, islandské, švýcarské a lichtenštejnské státní příslušníky zaměstnané agenturou vztahují služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, pravidla společně přijatá orgány Evropské unie pro uplatňování tohoto služebního řádu a prováděcí pravidla přijatá agenturou podle čl. 20 odst. 8 nařízení (EU) č. 1077/2011.

2.   Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 3 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie může výkonný ředitel agentury zaměstnávat na základě smlouvy norské, islandské, švýcarské a lichtenštejnské státní příslušníky, kteří požívají veškerých občanských práv, podle stávajících pravidel pro výběr a přijímání zaměstnanců přijatých agenturou.

3.   Ustanovení čl. 20 odst. 6 nařízení (EU) č. 1077/2011 se použije přiměřeně na státní příslušníky Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska.

4.   Norští, islandští, švýcarští a lichtenštejnští státní příslušníci nesmějí být jmenováni do funkce výkonného ředitele agentury.

Článek 10

Dočasně přidělení úředníci a odborníci

Pro dočasně přidělené úředníky a odborníky platí:

a)

veškeré jejich služební požitky, odměny a jiné platby vyplácené agenturou jsou osvobozeny od vnitrostátních daní;

b)

dokud se na ně vztahuje systém sociálního zabezpečení země, z níž byli k agentuře přiděleni, jsou osvobozeni od všech povinných příspěvků organizacím sociálního zabezpečení hostitelských zemí agentury. V důsledku toho se na ně po tuto dobu nevztahují předpisy o sociálním zabezpečení hostitelské země agentury, v níž pracují, pokud se do sociálního systému dané země dobrovolně nezapojí.

Ustanovení tohoto písmene se použijí obdobně na rodinné příslušníky přidělených odborníků, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než agenturou nebo pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od hostitelské země agentury.

Článek 11

Boj proti podvodům

1.   Pokud jde o Norsko, uplatňuje se článek 35 nařízení (EU) č. 1077/2011 a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetní dvůr mohou vykonávat pravomoci, které jim byly svěřeny.

O záměru provést kontroly na místě či audity OLAF a Účetní dvůr včas informují Riksrevisjonen, a pokud si to norské orgány přejí, lze tyto kontroly na místě či audity provádět společně s Riksrevisjonen.

2.   Pokud jde o Island, uplatňuje se článek 35 nařízení (EU) č. 1077/2011 a OLAF a Účetní dvůr mohou vykonávat pravomoci, které jim byly svěřeny.

O záměru provést kontroly na místě či audity OLAF a Účetní dvůr včas informují Ríkisendurskoðun a pokud si to islandské orgány přejí, lze tyto kontroly na místě či audity provádět společně s Ríkisendurskoðun.

3.   Pokud jde o Švýcarsko, ustanovení ohledně článku 35 nařízení (EU) č. 1077/2011 vztahující se na finanční kontrolu prováděnou Evropskou unií ve Švýcarsku, která se týká švýcarských účastníků činností agentury, jsou obsažena v příloze III.

4.   Pokud jde o Lichtenštejnsko, ustanovení ohledně článku 35 nařízení (EU) č. 1077/2011 vztahující se na finanční kontrolu prováděnou Evropskou unií v Lichtenštejnsku, která se týká lichtenštejnských účastníků činností agentury, jsou obsažena v příloze IV.

Článek 12

Urovnávání sporů

1.   V případě sporu o použití tohoto ujednání je věc úředně zapsána jako předmět sporu na program jednání smíšeného výboru na ministerské úrovni.

2.   Smíšený výbor urovná spor ve lhůtě 90 dní od přijetí programu jednání, na který byl předmět sporu zapsán.

3.   Pokud spor týkající se záležitostí souvisejících s schengenským acquis nemůže být urovnán smíšeným výborem ve lhůtě 90 dní stanovené v odstavci 2, prodlužuje se lhůta pro konečné urovnání sporu o dalších 30 dnů. Nedosáhne-li se konečného urovnání sporu, ukončí se toto ujednání, pokud jde o stát, jehož se spor týká, šest měsíců po uplynutí třicetidenní lhůty.

4.   Pokud spor týkající se záležitostí souvisejících s Eurodacem nemůže být urovnán smíšeným výborem ve lhůtě 90 dní stanovené v odstavci 2, prodlužuje se lhůta pro konečné urovnání sporu o dalších 90 dnů. Nerozhodne-li smíšený výbor ani do konce této lhůty, považuje se toto ujednání ve vztahu ke státu, jehož se spor týká, za ukončené uplynutím posledního dne této lhůty.

Článek 13

Přílohy

Přílohy tohoto ujednání tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 14

Vstup v platnost

1.   Depozitářem tohoto ujednání je generální tajemník Rady Evropské unie.

2.   Evropská unie, Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko schválí toto ujednání v souladu s vlastními postupy.

3.   Vstup tohoto ujednání v platnost vyžaduje schválení Evropskou unií a alespoň jednou další stranou tohoto ujednání.

4.   Toto ujednání vstoupí v platnost ve vztahu k jakékoli straně tohoto ujednání prvním dnem měsíce následujícího po dni uložení její schvalovací listiny u depozitáře.

Článek 15

Platnost a ukončení platnosti

1.   Toto ujednání se uzavírá na dobu neurčitou.

2.   Pokud jde o Island a Norsko, pozbývá toto ujednání platnosti šest měsíců po vypovězení dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis Islandem nebo Norskem anebo rozhodnutím Rady Evropské unie nebo po ukončení její platnosti jiným způsobem v souladu s postupy stanovenými v čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 3 nebo článku 16 uvedené dohody. Platnost tohoto ujednání skončí rovněž šest měsíců po ukončení platnosti či vypovězení dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu v souladu s postupy stanovenými v čl. 4 odst. 7, čl. 8 odst. 3 nebo článku 15 uvedené dohody.

Dohoda uvedená v článku 17 dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis zahrnuje rovněž důsledky ukončení tohoto ujednání.

3.   Pokud jde o Švýcarsko, pozbývá toto ujednání platnosti šest měsíců po vypovězení dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis Švýcarskem anebo rozhodnutím Rady Evropské unie nebo po ukončení její platnosti jiným způsobem v souladu s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 4, čl. 10 odst. 3 nebo článku 17 uvedené dohody. Platnost tohoto ujednání skončí rovněž šest měsíců po ukončení platnosti či vypovězení dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu v souladu s postupy stanovenými v čl. 4 odst. 7, čl. 7 odst. 3 nebo článku 16 uvedené dohody.

4.   Pokud jde o Lichtenštejnsko, pozbývá toto ujednání platnosti šest měsíců po vypovězení protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis Lichtenštejnskem anebo rozhodnutím Rady Evropské unie nebo po ukončení jeho platnosti jiným způsobem v souladu s postupy stanovenými v článku 3, čl. 5 odst. 4, čl. 11 odst. 1 nebo čl. 11 odst. 3 uvedeného protokolu. Platnost tohoto ujednání skončí rovněž šest měsíců po ukončení platnosti či vypovězení protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu v souladu s postupy stanovenými v článku 3, čl. 5 odst. 7, čl. 11 odst. 1 nebo čl. 11 odst. 3 uvedeného protokolu.

5.   Toto ujednání je sepsáno v jednom vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském, islandském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Съставено в Брюксел на осми ноември две хиляди и осемнадесета година.

Hecho en Bruselas, el ocho de noviembre de dos mil dieciocho.

V Bruselu dne osmého listopadu dva tisíce osmnáct.

Udfærdiget i Bruxelles den ottende november to tusind og atten.

Geschehen zu Brüssel am achten November zweitausendachtzehn.

Kahe tuhande kaheksateistkümnenda aasta novembrikuu kaheksandal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις οκτώ Νοεμβρίου δύο χιλιάδες δεκαοκτώ.

Done at Brussels on the eighth day of November in the year two thousand and eighteen.

Fait à Bruxelles, le huit novembre deux mille dix-huit.

Sastavljeno u Bruxellesu osmog studenoga godine dvije tisuće osamnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì otto novembre duemiladiciotto.

Briselē, divi tūkstoši astoņpadsmitā gada astotajā novembrī.

Priimta du tūkstančiai aštuonioliktų metų lapkričio aštuntą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizennyolcadik év november havának nyolcadik napján.

Magħmul fi Brussell, fit-tmien jum ta' Novembru fis-sena elfejn u tmintax.

Gedaan te Brussel, acht november tweeduizend achttien.

Sporządzono w Brukseli dnia ósmego listopada roku dwa tysiące osiemnastego.

Feito em Bruxelas, em oito de novembro de dois mil e dezoito.

Întocmit la Bruxelles la opt noiembrie două mii optsprezece.

V Bruseli ôsmeho novembra dvetisícosemnásť.

V Bruslju, dne osmega novembra leta dva tisoč osemnajst.

Tehty Brysselissä kahdeksantena päivänä marraskuuta vuonna kaksituhattakahdeksantoista.

Som skedde i Bryssel den åttonde november år tjugohundraarton.

Utferdiget i Brussel, den åttende november totusenogatten.

Gjört í Brussel hinn áttunda dag nóvembermánaðar árið tvö þúsund og átján.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Image 1

For Kongeriket Norge

Image 2

Fyrir Ísland

Image 3

Für die Schweizerische Eidgenossenschaft

Pour la Confédération suisse

Per la Confederazione Svizzera

Image 4

Für das Fürstentum Liechtenstein

Image 5


(1)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(2)  Úř. věst. L 93, 3.4.2001, s. 40.

(3)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(4)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 5.

(5)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(6)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 39.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

VZOREC PRO VÝPOČET PŘÍSPĚVKU

1.

Finanční příspěvky Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska k příjmům agentury uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1077/2011 se vypočítávají takto:

Hlava 3

1.1.

Pokud je o SIS II, VIS a EES a jiné rozsáhlé informační systémy, jež jsou svěřeny agentuře legislativním aktem nebo opatřením, které rozvíjejí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k schengenskému acquis, dohody o přidružení Švýcarska k schengenskému acquis a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k schengenskému acquis, nejaktuálnější konečné údaje o výši HDP každé přidružené země dostupné v době, kdy se provádí vyúčtování v roce n + 1 za rok n, se vydělí součtem údajů o výši HDP všech států zapojených do agentury dostupných za rok n. Získaný procentní podíl se vynásobí celkovými platbami do hlavy 3 rozpočtu agentury na výše uvedené systémy provedenými v roce n, čímž se získá výše příspěvku jednotlivých přidružených zemí.

1.2

Pokud jde o Eurodac, příspěvek jednotlivých přidružených zemí sestává z roční pevně stanovené procentní částky (u Lichtenštejnska je to 0,071 %, u Norska 4,995 %, u Islandu 0,1 % a u Švýcarska 7,286 %) příslušných rozpočtových prostředků na rozpočtový rok. Příspěvek každé přidružené země se vypočítá v roce n + 1 a získá se vynásobením pevně stanoveného procentního podílu celkovými platbami do hlavy 3 rozpočtu agentury na Eurodac provedenými v roce n.

1.3

Pokud je o DubliNet a veškeré jiné rozsáhlé informační systémy, jež jsou svěřeny agentuře legislativním aktem nebo opatřením ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, dohody o přidružení Švýcarska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu a protokolu o přidružení Lichtenštejnska k dublinskému acquis / acquis Eurodacu, nejaktuálnější konečné údaje o výši HDP každé přidružené země dostupné v době, kdy se provádí vyúčtování v roce n + 1 za rok n, se vydělí součtem údajů o výši HDP všech států zapojených do agentury dostupných za rok n. Získaný procentní podíl se vynásobí celkovými platbami do hlavy 3 rozpočtu agentury na výše uvedené systémy provedenými v roce n, čímž se získá výše příspěvku jednotlivých přidružených zemí.

Hlavy 1 a 2

1.4

Příspěvek každé přidružené země do hlav 1 a 2 rozpočtu agentury na systémy uvedené v bodech 1.1, 1.2 a 1.3 se získá vydělením nejaktuálnějších konečných údajů o výši HDP každé přidružené země dostupné v době, kdy se provádí vyúčtování v roce n + 1 za rok n, součtem údajů o výši HDP všech států zapojených do agentury dostupných za rok n. Získaný procentní podíl se vynásobí celkovými platbami do hlav 1 a 2 rozpočtu agentury na systémy uvedené v bodech 1.1, 1.2 a 1.3 provedenými v roce n.

1.5

Budou-li agentuře svěřeny jakékoli další rozsáhlé informační systémy, na nichž by se přidružené země nepodílely, výpočet příspěvku přidružených zemí do hlav 1 a 2 bude přiměřeně upraven.

2.

Finanční příspěvek se hradí v eurech.

3.

Každá přidružená země uhradí svůj finanční příspěvek nejpozději 45 dní po obdržení výzvy k úhradě. V případě prodlení s úhradou příspěvku se účtují úroky z prodlení z částky dlužné ke dni splatnosti. Jako úroková sazba se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první den měsíce splatnosti, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

4.

Finanční příspěvky jednotlivých přidružených zemí se upraví v souladu s touto přílohou v případě změny finančního příspěvku Evropské unie zapsaného do souhrnného rozpočtu Evropské unie v souladu s článkem 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


PŘÍLOHA II

VÝSADY A IMUNITY

1.

Prostory a budovy agentury jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky agentury se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora Evropské unie.

2.

Archivy agentury jsou nedotknutelné.

3.

Agentura, její pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

Na zboží a služby určené pro úřední potřebu agentury a vyvážené z Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska se neuplatňují žádná nepřímá cla ani daně.

Pokud se jedná o zboží a služby dodané agentuře v Norsku, na Islandu, ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku pro její úřední potřebu, uplatní se osvobození od DPH prostřednictvím vrácení nebo prominutí daně.

Pokud se jedná o zboží dodané agentuře v Norsku, na Islandu, ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku pro její úřední potřebu, uplatní se osvobození od spotřební daně prostřednictvím vrácení či prominutí daně.

Jakékoli další nepřímé daně, jež by měla agentura platit v Norsku, na Islandu, ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, se vrátí nebo prominou.

Žádosti o vrácení DPH se vyřizují zpravidla do tří měsíců.

Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.

Podmínky osvobození od DPH, spotřební daně a jiných nepřímých daní v Norsku, na Islandu, ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku jsou stanoveny v dodatcích k této příloze. Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko oznámí Evropské komisi a agentuře veškeré změny jejich příslušných dodatků. Takové oznámení se provede pokud možno dva měsíce před vstupem změn v platnost. Evropská komise o změnách informuje členské státy Unie.

4.

Agentura je osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro její úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou zcizeny úplatně ani bezúplatně na území země, na něž budou dovezeny, jinak než za podmínek schválených vládou příslušné země.

Agentura je rovněž osvobozena od veškerých cel a od zákazu a omezení při dovozu a vývozu svých publikací.

5.

Agentura požívá pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů na území všech přidružených zemí stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.

Úřední korespondence a jiná úřední komunikace agentury nepodléhá cenzuře.

6.

Zástupci členských států Unie a také zástupci Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska, kteří se účastní práce agentury, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.

7.

Zaměstnanci agentury ve smyslu článku 1 nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 (1) bez ohledu na jejich státní příslušnost na území Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska:

a)

jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Unii a jednak o příslušnosti Soudního dvora Evropské unie rozhodovat spory mezi agenturou a jejími zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce;

b)

požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací.

8.

Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje agentura svým zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch Unie, v souladu s podmínkami a postupy stanovenými Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.

Zaměstnanci agentury ve smyslu článku 2 nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 jsou osvobozeni od národních, federálních, kantonálních, regionálních a obecních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje agentura. Pokud jde o Švýcarsko, udílí se toto osvobození v souladu se zásadami jeho vnitrostátního práva.

Zaměstnanci agentury nejsou povinni účastnit se norského, islandského, švýcarského nebo lichtenštejnského systému sociálního pojištění, pokud se na ně již vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie. Na rodinné příslušníky zaměstnanců agentury, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, se vztahuje Společný systém zdravotního pojištění Evropské unie, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než agenturou a pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od členského státu nebo Norska, Islandu, Švýcarska či Lichtenštejnska.

9.

Se zaměstnanci agentury ve smyslu článku 3 nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách agentury zřizují bydliště na území členského státu Unie jiného, než jehož jsou daňovými rezidenty v době, kdy vstupují do služeb agentury, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi Norskem, Islandem, Švýcarskem nebo Lichtenštejnskem a členskými státy Unie, zacházeno jak ve státě, v němž pobývají, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členem Unie nebo je to Norsko, Island, Švýcarsko či Lichtenštejnsko. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto ustanovení a v jejich péči.

Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v předchozím pododstavci, který se nachází na území členského státu Unie pobytu, je osvobozen od dědické daně v tomto státě; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Při použití dvou předchozích pododstavců se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.

10.

Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány zaměstnancům agentury výhradně v zájmu agentury.

Výkonný ředitel agentury je povinen zbavit zaměstnance imunity ve všech případech, kdy by imunita bránila výkonu spravedlnosti a kdy podle jeho názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy agentury nebo Unie.

11.

Při uplatňování této přílohy spolupracuje agentura s odpovědnými úřady příslušných přidružených zemí nebo členských států Unie.

(1)  Nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 ze dne 25. března 1969, kterým se stanoví kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce a článku 14 Protokolu o výsadách a imunitách Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1969, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 371/2009 ze dne 27. listopadu 2008 (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 1).

Dodatek 1 k příloze II

Norsko:

Osvobození od DPH probíhá formou vrácení daně.

Vrácení DPH se uplatňuje na základě předložení příslušných norských formulářů hlavnímu oddělení finančního úřadu (Skatt Øst) norské daňové správy. Žádosti o vrácení DPH se vyřizují zpravidla do tří měsíců ode dne podání spolu s příslušnými doklady.

Osvobození od spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou vrácení daně. Stejný postup se použije pro vrácení DPH.

Dodatek 2 k příloze II

Island:

Osvobození od DPH probíhá formou vrácení daně.

Osvobození od DPH lze uplatnit, pokud skutečná nákupní cena zboží a služeb, která je uvedena na faktuře nebo na rovnocenném dokladu, činí nejméně 36 400 islandských korun (včetně daně).

Vrácení DPH lze uplatňovat na základě předložení příslušných islandských formulářů islandské daňové správě (Ríkisskattstjóri). Žádosti o vrácení DPH se vyřizují zpravidla do tří měsíců ode dne podání spolu s příslušnými doklady.

Osvobození od spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou vrácení daně. Stejný postup se použije pro vrácení DPH.

Dodatek 3 k příloze II

Švýcarsko:

Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných švýcarských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

Osvobození od DPH lze uplatnit, pokud skutečná nákupní cena zboží a služeb, která je uvedena na faktuře nebo na rovnocenném dokladu, činí nejméně 100 švýcarských franků (včetně daně).

Dodatek 4 k příloze II

Lichtenštejnsko:

Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných lichtenštejnských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

Osvobození od DPH lze uplatnit, pokud skutečná nákupní cena zboží a služeb, která je uvedena na faktuře nebo na rovnocenném dokladu, činí nejméně 100 švýcarských franků (včetně daně).


PŘÍLOHA III

FINANČNÍ KONTROLA ŠVÝCARSKÝCH ÚČASTNÍKŮ ČINNOSTÍ AGENTURY

Článek 1

Přímá komunikace

Agentura a Evropská komise komunikují přímo se všemi osobami nebo subjekty usazenými ve Švýcarsku, které se účastní činností agentury jako smluvní strany, účastníci programů agentury, příjemci plateb z rozpočtu agentury nebo Unie nebo jako subdodavatelé. Tyto osoby mohou Evropské komisi a agentuře přímo poskytnout veškeré relevantní informace a dokumentaci, jež jsou povinny předkládat na základě nástrojů, na které odkazuje toto ujednání, a uzavřených smluv nebo dohod a rozhodnutí přijatých na jejich základě.

Článek 2

Audity

1.   V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (1), jakož i ostatními nástroji, na které odkazuje toto ujednání, mohou smlouvy nebo úmluvy uzavřené a rozhodnutí přijatá s příjemci usazenými ve Švýcarsku stanovit, že úředníci agentury a Evropské komise nebo jiné osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mohou v prostorách příjemců a jejich subdodavatelů kdykoli provádět vědecké, finanční, technologické nebo jiné audity.

2.   Úředníci agentury a Evropské komise, jakož i ostatní osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mají přiměřený přístup do míst, k pracím, dokumentům a ke všem ostatním informacím – včetně jejich elektronické podoby – potřebným pro výkon takových auditů. Toto přístupové právo musí být jasně stanoveno ve smlouvách nebo dohodách uzavřených k provedení nástrojů, na které odkazuje toto ujednání.

3.   Evropský účetní dvůr má stejná práva jako Evropská komise.

4.   Audity lze provádět až do pěti let po skončení platnosti tohoto ujednání nebo podle podmínek uzavřených smluv nebo dohod a přijatých rozhodnutí.

5.   O auditech prováděných na švýcarském území musí být předem informován Švýcarský federální kontrolní úřad. Předání této informace není právní podmínkou pro provádění těchto auditů.

Článek 3

Kontroly na místě

1.   V rámci tohoto ujednání je Evropská komise (OLAF) oprávněna provádět vyšetřování, včetně kontrol na místě a inspekcí, na švýcarském území v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (2) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (3) s cílem stanovit, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Evropské unie.

2.   Kontroly a inspekce na místě připravuje a provádí OLAF v úzké spolupráci se Švýcarským federálním kontrolním úřadem nebo s jinými příslušnými švýcarskými orgány určenými Švýcarským federálním kontrolním úřadem, které jsou včas informovány o předmětu, účelu a právním základě kontrol a inspekcí, aby mohly poskytnout veškerou požadovanou pomoc. Za tímto účelem se mohou kontrol a inspekcí na místě účastnit úředníci příslušných švýcarských orgánů.

3.   Pokud si to dotčené švýcarské orgány přejí, mohou kontroly a inspekce na místě provádět společně OLAF a tyto orgány.

4.   Pokud se účastníci programu brání kontrole nebo inspekci na místě, poskytnou švýcarské orgány vyšetřovatelům OLAFu v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytnou podporu, která provedení kontroly nebo inspekce na místě umožní.

5.   OLAF neprodleně podá Švýcarskému federálnímu kontrolnímu úřadu nebo jiným příslušným švýcarským orgánům určeným Švýcarským federálním kontrolním úřadem zprávu o všech skutečnostech nebo podezřeních týkajících se nesrovnalostí, které objevil v průběhu kontroly nebo inspekce na místě. OLAF v každém případě informuje výše uvedené orgány o výsledku těchto kontrol a inspekcí.

Článek 4

Informace a konzultace

1.   Pro účely řádného provádění této přílohy si příslušné švýcarské orgány a orgány Unie pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné ze smluvních stran provádějí konzultace.

2.   Příslušné švýcarské orgány neprodleně informují agenturu a Evropskou komisi o všech skutečnostech či podezřeních, které objevily a které se týkají nesrovnalostí v oblasti uzavírání a provádění smluv nebo dohod uzavřených k provedení nástrojů, na které odkazuje toto ujednání.

Článek 5

Důvěrnost informací

Informace sdělené nebo získané v jakékoli formě na základě této přílohy podléhají služebnímu tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jakým jsou chráněny obdobné informace švýcarským právem a odpovídajícími ustanoveními použitelnými pro orgány Unie.

Tyto informace nelze sdělovat jiným osobám kromě osob v orgánech Unie, v členských státech Unie nebo ve Švýcarsku, pro něž je jejich znalost vzhledem k jejich funkci nezbytná, a nelze je využívat k jiným účelům než k zajištění účinné ochrany finančních zájmů smluvních stran.

Článek 6

Správní opatření a sankce

Aniž je dotčena platnost švýcarského trestního práva, mohou agentura nebo Evropská komise uložit správní opatření a sankce v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013a nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (4).

Článek 7

Náhrada a vykonatelnost

Rozhodnutí agentury či Evropské komise přijatá v oblasti působnosti tohoto ujednání, která ukládají peněžitý závazek jiným osobám než státům, jsou vykonatelná ve Švýcarsku. Příkaz k výkonu vydá bez jakékoliv další kontroly s výjimkou ověření pravosti aktu orgán určený švýcarskou vládou, který o tom uvědomí agenturu či Evropskou komisi. Výkon rozhodnutí se provádí v souladu se švýcarským procesním řádem. Legalita rozhodnutí o výkonu podléhá kontrole Soudního dvora Evropské unie.

Pro vykonatelnost rozsudků Soudního dvora Evropské unie vynesených na základě rozhodčí doložky platí stejné podmínky.


(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(2)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).


PŘÍLOHA IV

FINANČNÍ KONTROLA ÚČASTNÍKŮ ČINNOSTÍ AGENTURY Z LICHTENŠTEJNSKA

Článek 1

Přímá komunikace

Agentura a Evropská komise komunikují přímo se všemi osobami nebo subjekty usazenými v Lichtenštejnsku, které se účastní činností agentury jako smluvní strany, účastníci programů agentury, příjemci plateb z rozpočtu agentury nebo Unie nebo jako subdodavatelé. Tyto osoby mohou Evropské komisi a agentuře přímo poskytnout veškeré relevantní informace a dokumentaci, jež jsou povinny předkládat na základě nástrojů, na které odkazuje toto ujednání, a uzavřených smluv nebo dohod a rozhodnutí přijatých na jejich základě.

Článek 2

Audity

1.   V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, jakož i ostatními nástroji, na které odkazuje toto ujednání, mohou smlouvy nebo úmluvy uzavřené a rozhodnutí přijatá s příjemci usazenými v Lichtenštejnsku stanovit, že úředníci agentury a Evropské komise nebo jiné osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mohou v prostorách příjemců a jejich subdodavatelů kdykoli provádět vědecké, finanční, technologické nebo jiné audity.

2.   Úředníci agentury a Evropské komise, jakož i ostatní osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mají přiměřený přístup do míst, k pracím, dokumentům a ke všem ostatním informacím – včetně jejich elektronické podoby – potřebným pro výkon takových auditů. Toto přístupové právo musí být jasně stanoveno ve smlouvách nebo dohodách uzavřených k provedení nástrojů, na které odkazuje toto ujednání.

3.   Evropský účetní dvůr má stejná práva jako Evropská komise.

4.   Audity lze provádět až do pěti let po skončení platnosti tohoto ujednání nebo podle podmínek uzavřených smluv nebo dohod a přijatých rozhodnutí.

5.   O auditech prováděných na území Lichtenštejnska musí být předem informován národní kontrolní úřad Lichtenštejnska. Předání této informace není právní podmínkou pro provádění těchto auditů.

Článek 3

Kontroly na místě

1.   V rámci tohoto ujednání je Evropská komise (OLAF) oprávněna provádět vyšetřování, včetně kontrol na místě a inspekcí, na území Lichtenštejnska v souladu s podmínkami stanovenými v nařízeních (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Evropské unie.

2.   Kontroly a inspekce na místě připravuje a vede OLAF v úzké spolupráci s Lichtenštejnským národním kontrolním úřadem nebo jinými příslušnými lichtenštejnskými orgány určenými národním kontrolním úřadem, které jsou včas informovány o předmětu, účelu a právním základu kontrol a inspekcí, aby mohly poskytnout veškerou nezbytnou podporu. Za tímto účelem se mohou kontrol a inspekcí na místě účastnit úředníci příslušných lichtenštejnských orgánů.

3.   Pokud si to dotčené lichtenštejnské orgány přejí, provádí kontroly a inspekce na místě OLAF společně s těmito orgány.

4.   Pokud se účastníci programu brání kontrole nebo inspekci na místě, poskytnou lichtenštejnské orgány vyšetřovatelům OLAFu v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytnou podporu, která provedení kontroly nebo inspekce na místě umožní.

5.   OLAF neprodleně podá Lichtenštejnskému národnímu kontrolnímu úřadu nebo jiným příslušným lichtenštejnským orgánům určeným Lichtenštejnským národním kontrolním úřadem zprávu o všech skutečnostech nebo podezřeních týkajících se nesrovnalostí, které objevil v průběhu kontroly nebo inspekce na místě. OLAF v každém případě informuje výše uvedené orgány o výsledku těchto kontrol a inspekcí.

Článek 4

Informace a konzultace

1.   Pro účely řádného provádění této přílohy si příslušné lichtenštejnské orgány a orgány Unie pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné ze smluvních stran provádějí konzultace.

2.   Příslušné lichtenštejsnké orgány neprodleně informují agenturu a Evropskou komisi o všech skutečnostech či podezřeních, které zjistily a které se týkají případných nesrovnalostí v oblasti uzavírání a provádění smluv nebo dohod uzavřených k provedení nástrojů, na které odkazuje toto ujednání.

Článek 5

Důvěrnost informací

Informace sdělené nebo získané v jakékoli formě na základě této přílohy podléhají služebnímu tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jakým jsou chráněny obdobné informace lichtenštejnským právem a odpovídajícími ustanoveními použitelnými pro orgány Unie. Tyto informace nelze sdělovat jiným osobám kromě osob v orgánech Unie, v členských státech Unie nebo v Lichtenštejnsku, pro něž je jejich znalost vzhledem k jejich funkci nezbytná, a nelze je využívat k jiným účelům než k zajištění účinné ochrany finančních zájmů smluvních stran.

Článek 6

Správní opatření a sankce

Aniž je dotčena platnost lichtenštejnského trestního práva, mohou agentura nebo Evropská komise uložit správní opatření a sankce v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013a nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95.

Článek 7

Náhrada a vykonatelnost

Rozhodnutí agentury či Evropské komise přijatá v oblasti působnosti tohoto ujednání, která ukládají peněžitý závazek jiným osobám než státům, jsou vykonatelná v Lichtenštejnsku. Příkaz k výkonu vydá bez jakékoliv další kontroly s výjimkou ověření pravosti aktu orgán určený vládou Lichtenštejnska, který o tom uvědomí agenturu či Evropskou komisi. Výkon rozhodnutí se provádí v souladu s procesním řádem Lichtenštejnska. Legalita rozhodnutí o výkonu podléhá kontrole Soudního dvora Evropské unie.

Pro vykonatelnost rozsudků Soudního dvora Evropské unie vynesených na základě rozhodčí doložky platí stejné podmínky.


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/30


Informace o vstupu v platnost Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému „Eurodac“ pro účely vymáhání práva

Vzhledem k tomu, že postupy nezbytné pro vstup výše uvedeného protokolu (1) v platnost byly dne 13. května 2019 dokončeny, tento protokol vstoupí v souladu se svým čl. 4 odst. 2 v platnost dne 1. června 2019.


(1)  Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva (viz strana 5 v tomto čísle Úředního věstníku).


NAŘÍZENÍ

24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/31


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/838

ze dne 20. února 2019

o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel a o zrušení nařízení (ES) č. 415/2007

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 písm. d) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel stanovené nařízením Komise (ES) č. 415/2007 (2) by měly být aktualizovány a vyjasněny s ohledem na zkušenosti získané při jejich používání, jakož i na technologický pokrok a aktualizace základních mezinárodních norem.

(2)

Technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel by měly vycházet z technických zásad stanovených v příloze II směrnice 2005/44/ES.

(3)

V souladu s čl. 1 odst. 2 směrnice 2005/44/ES musí technické specifikace náležitě zohlednit práci mezinárodních organizací. Musí být zajištěna návaznost na služby pro řízení provozu u jiných druhů dopravy, zejména na služby pro řízení provozu námořních plavidel a na informační služby týkající se provozu námořních plavidel.

(4)

V zájmu zvýšení efektivity dopravy po vnitrozemských vodních cestách by technické specifikace měly být rozšířeny tak, aby zahrnovaly ustanovení týkající se aplikačně specifických zpráv pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel.

(5)

Za účelem zlepšení bezpečnosti plavby by technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel měly být rozšířeny tak, aby zahrnovaly ustanovení týkající se plavební pomoci (AIDS to Navigation) ve vnitrozemské plavbě.

(6)

Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (3) o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

(7)

Podle čl. 12 odst. 2 směrnice 2005/44/ES by technické specifikace měly vstoupit v platnost ihned po jejich zveřejnění a členské státy by měly mít povinnost tyto specifikace uplatňovat nejpozději dvanáct měsíců po jejich vstupu v platnost.

(8)

Nařízení (ES) č. 415/2007 by proto mělo být zrušeno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 11 směrnice 2005/44/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel ve vnitrozemské vodní dopravě jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 415/2007 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 13. června 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. února 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 105, 23.4.2007, s. 35).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).


PŘÍLOHA

Standardní sledování polohy a pohybu plavidel pro vnitrozemskou plavbu

OBSAH

1.

Obecná ustanovení 37

1.1.

Úvod 37

1.2.

Odkazy 37

1.3.

Definice 38

1.4.

Služby sledování polohy a pohybu plavidel a minimální požadavky na systémy sledování polohy a pohybu plavidel 40

2.

Funkce sledování polohy a pohybu vnitrozemských plavidel 41

2.1.

Úvod 41

2.2.

Navigace 41

2.2.1.

Navigace ve střednědobém předstihu 41

2.2.2.

Navigace v krátkodobém předstihu 41

2.2.3.

Navigace ve velmi krátkodobém předstihu 42

2.3.

Řízení plavebního provozu 42

2.3.1.

Služby plavebního provozu 42

2.3.1.1.

Informační služba 42

2.3.1.2.

Služba plavební pomoci 42

2.3.1.3.

Služba organizace dopravy 42

2.3.2.

Plánování a provoz plavebních komor 43

2.3.2.1.

Dlouhodobé plánování plavebních komor 43

2.3.2.2.

Střednědobé plánování plavebních komor 43

2.3.2.3.

Provoz plavební komory 43

2.3.3.

Plánování a provoz mostů 43

2.3.3.1.

Střednědobé plánování mostů 43

2.3.3.2.

Krátkodobé plánování mostů 44

2.3.3.3.

Provoz mostů 44

2.4.

Zásahy při nehodách 44

2.5.

Řízení dopravy 44

2.5.1.

Plánování cesty 44

2.5.2.

Dopravní logistika 44

2.5.3.

Řízení intermodálních přístavů a terminálů 44

2.5.4.

Řízení nákladu a loďstva 45

2.6.

Vymáhání zákonů 45

2.7.

Poplatky za používání vodních cest a za infrastrukturu přístavů 45

2.8.

Informační potřeby 45

3.

Technické specifikace vnitrozemského AIS 46

3.1.

Úvod 46

3.2.

Oblast působnosti 47

3.3.

Požadavky 48

3.3.1.

Obecné požadavky 48

3.3.2.

Obsah informací 48

3.3.2.1.

Statické informace plavidla 49

3.3.2.2.

Dynamické informace plavidla 49

3.3.2.3.

Cestovní informace plavidla 50

3.3.2.4.

Počet osob na palubě 50

3.3.2.5.

Bezpečnostní zprávy 50

3.3.3.

Interval hlášení přenosu informací 50

3.3.4.

Technologická platforma 52

3.3.5.

Kompatibilita s pohyblivými stanicemi třídy A systému AIS 52

3.3.6.

Jedinečný identifikátor 52

3.3.7.

Požadavky na aplikaci 52

3.3.8.

Schválení typu 52

3.4.

Změny protokolu pro pohyblivou stanici vnitrozemského AIS 52

3.4.1.

Tabulka 3.2 52

3.4.2.

Statické informace a cestovní údaje plavidla (zpráva 5) 54

3.4.3.

Příkaz skupinového přidělení (zpráva 23) 57

3.5.

Zprávy vnitrozemského AIS 57

3.5.1.

Doplňující zprávy vnitrozemského AIS 57

3.5.2.

Identifikátor aplikace pro aplikačně specifické zprávy vnitrozemského AIS 57

3.5.3.

Obsah informací předávaných prostřednictvím aplikačně specifických zpráv 57

3.5.3.1.

Statické informace a cestovní údaje vnitrozemského plavidla (zpráva specifická pro vnitrozemskou plavbu FI 10) 57

3.5.3.2.

Počet osob na palubě (zpráva specifická pro vnitrozemskou plavbu FI 55) 58

4.

Ostatní pohyblivé stanice AIS na vnitrozemských vodních cestách 59

4.1.

Úvod 59

4.2.

Obecné požadavky na pohyblivé stanice třídy B systému AIS na vnitrozemských vodních cestách 60

5.

Plavební pomoc AIS ve vnitrozemské plavbě 60

5.1.

Úvod 60

5.2.

Použití zprávy 21: Hlášení o plavební pomoci 60

5.3.

Prodloužení zprávy 21 uvedením typu AtoN specifického pro vnitrozemskou plavbu 64

1.   OBECNÁ USTANOVENÍ

1.1.   Úvod

Technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel (VTT) vycházejí z činnosti prováděné v této oblasti příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména ze stávajících norem a technických specifikací pro vnitrozemskou plavbu, námořní dopravu nebo jiné důležité oblasti.

V důsledku používání systémů VTT v oblastech smíšeného provozu, včetně prostředí vnitrozemské i námořní plavby, jako jsou námořní přístavy a pobřežní oblasti, musí být systémy VTT kompatibilní s pohyblivými stanicemi třídy A systému AIS, jak je uvedeno v kapitole V úmluvy SOLAS.

Pokud systémy VTT poskytují základní služby, jak jsou definovány ve směrnici (EU) 2016/1148 (1) o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, použijí se ustanovení uvedené směrnice.

1.2.   Odkazy

V této příloze se odkazuje na tyto mezinárodní dohody, doporučení, normy a pokyny:

Název dokumentu

Organizace

Datum vydání

Pokyny a doporučení pro říční informační služby světového sdružení pro infrastrukturu vodní dopravy World Association for Waterborne Transport Infrastructure (PIANC)

PIANC

2011

Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (úmluva SOLAS), Mezinárodní námořní organizace (IMO), kapitola V – Bezpečnost plavby, 1974, v platném znění

IMO

1974

Mezinárodní námořní organizace (IMO)

Rezoluce IMO MSC.74(69), příloha 3, „Doporučení k výkonovým normám pro lodní systém automatické identifikace (AIS)“, 1998

IMO

1998

Rezoluce IMO A.915(22), „Revidovaná námořní politika a požadavky na budoucí Globální plavební satelitní systém (GNSS)“, 2002

IMO

2002

Rezoluce IMO A.1106(29), Revidované pokyny pro využívání lodního systému automatické identifikace (AIS) při provozu na palubě, 2015

IMO

2015

Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R M.585, „Přidělování a používání identit v námořní pohyblivé službě“, 2015

ITU

2015

Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R M.1371, „Technické charakteristiky pro univerzální lodní systém automatické identifikace využívající mnohonásobný přístup s časovým dělením kanálů v námořním mobilním pásmu VHF“

ITU

2014

Mezinárodní norma Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC)

61993-2, „Námořní plavební a radiokomunikační zařízení a systémy – Systém automatické identifikace (AIS),

část 2: Lodní zařízení třídy A všeobecného systému automatické identifikace (AIS)“

IEC

2018

Série mezinárodních norem IEC 61162, „Námořní plavební a radiokomunikační zařízení a systémy – Digitální rozhraní“,

část 1: Jeden vysílač a více přijímačů; část 2: Jeden vysílač a více přijímačů, velmi rychlý přenos

IEC

část 1: 2016

část 2: 1998

Mezinárodní norma Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC):

série mezinárodních norem 62287, Námořní plavební a radiokomunikační zařízení a systémy – Lodní zařízení třídy B systému automatické identifikace (AIS),

část 1: Techniky vícenásobného přístupu s časovým dělením reagující na nosnou (CSTDMA);

část 2: Techniky vícenásobného přístupu s časovým dělením a samoorganizací (SOTDMA)

IEC

2017

Radiotechnická komise pro námořní služby (RTCM), doporučené normy pro diferenciální GNSS (globální družicové navigační systémy)

RTCM

2010

Doporučení EHK OSN č. 28 „Kódy pro typy dopravních prostředků“

EHK OSN

2010

1.3.   Definice

V této příloze se používají tyto definice:

a)

Systém automatické identifikace

Systém automatické identifikace (AIS)

 

„Systémem automatické identifikace (Automatic identification system, AIS)“ se rozumí automatický komunikační a identifikační systém, který má zlepšit bezpečnost plavby tím, že napomáhá efektivnímu provozu služeb lodní dopravy (VTS), hlášení plavidel, operacím v režimu spojení z lodi na loď a z lodi do pobřežní stanice.

Vnitrozemský AIS

 

„Vnitrozemským AIS“ se rozumí systém AIS pro použití ve vnitrozemské plavbě a schopný vzájemné spolupráce s (námořním) AIS, technicky umožněný díky změnám a rozšíření (námořního) AIS.

Sledování polohy a pohybu

 

„Sledováním polohy a pohybu“ se rozumí proces sledování a zaznamenávání minulé a současné polohy lodní zásilky při manipulaci s touto zásilkou různými subjekty na cestě do místa jejího určení, a to prostřednictvím sítě. Sledování polohy se týká místa, kde se zásilka nacházela, zatímco sledování pohybu místa, kam poputuje dále.

Trasa

 

„Trasou“ se rozumí dráha, po níž se plavidlo plavilo nebo má plavit, aby se dostalo z jedné polohy do jiné.

b)

Služby

Říční informační služby (RIS)

 

„Říčními informačními službami (River Information Services, RIS)“ se rozumí služby poskytované v souladu s čl. 3 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES (2).

Řízení plavebního provozu (VTM)

 

„Řízením plavebního provozu“ (Vessel Traffic Management, VTM) se rozumí funkční rámec harmonizovaných opatření a služeb k posílení bezpečnosti, zabezpečení, účelnosti lodní dopravy a ochrany mořského prostředí ve všech splavných vodních cestách.

Vnitrozemské služby provozu plavidel (VTS)

 

„Vnitrozemskými službami provozu plavidel (Inland Vessel Traffic Services, VTS)“ se rozumí služby ve smyslu bodu 2.5 přílohy nařízení Komise (ES) 414/2007 (3).

Plavební informace

 

„Plavebními informacemi“ se rozumí informace poskytované vůdci plavidla na palubě pro podporu rozhodování na palubě.

Taktické informace o provozu (TTI)

 

„Taktickými informacemi o provozu (Tactical Traffic Information, TTI)“ se rozumí informace, které ovlivňují okamžitá rozhodnutí o plavbě ve skutečné situaci plavebního provozu a v blízkém zeměpisném okolí. Na základě taktických informací o provozu se vytváří taktický obraz provozu.

Strategické informace o provozu (STI)

 

„Strategickými informacemi o provozu (Strategic Traffic Information, STI)“ se rozumí informace ovlivňující střednědobá a dlouhodobá rozhodnutí uživatelů RIS. Na základě strategických informací o provozu se vytváří strategický obraz provozu.

Sledování polohy a pohybu plavidel (VTT)

 

„Sledováním polohy a pohybu plavidel (Vessel Tracking and Tracing, VTT) se rozumí funkce ve smyslu bodu 2.12 přílohy nařízení (ES) č. 414/2007.

Identifikátor námořní pohyblivé služby (MMSI)

 

„Identifikátorem námořní pohyblivé služby (Maritime Mobile Service Identity, MMSI)“ se rozumí soubor devíti číslic přenášených rádiově s cílem jednoznačně identifikovat loď, stanice, pobřežní stanice a skupinové hovory.

Mezinárodní elektronické hlášení (ERI)

 

„Mezinárodním elektronickým hlášením (Electronic Reporting International, ERI)“ se rozumí technické pokyny a specifikace stanovené v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice 2005/44/ES.

Systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS)

 

„Systémem k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemským ECDIS)“ se rozumí technické pokyny a specifikace stanovené v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice 2005/44/ES.

Subjekty

Velitel plavidla

 

„Velitelem plavidla“ se rozumí osoba na palubě lodi, jež jí velí a má oprávnění podniknout všechna rozhodnutí týkající se plavby a správy lodi. Výrazy „velitel plavidla“, „velitel lodi“ a „vůdce plavidla“ se považují za rovnocenné.

Vůdce plavidla

 

„Vůdcem plavidla (velitelem plavby)“ se rozumí osoba, která vede plavidlo podle pokynů v plánu cesty velitele plavidla.

Příslušný orgán pro RIS

 

„Příslušným orgánem pro RIS“ se rozumí orgán určený členským státem v souladu s článkem 8 směrnice 2005/44/ES.

Provozovatel RIS

 

„Provozovatelem RIS“ se rozumí osoba provádějící jeden nebo více úkolů souvisejících s poskytováním služeb RIS.

Uživatelé RIS

 

„Uživateli RIS“ se rozumí všechny různé skupiny uživatelů ve smyslu čl. 3 písm. g) směrnice 2005/44/ES.

1.4.   Služby sledování polohy a pohybu plavidel a minimální požadavky na systémy sledování polohy a pohybu plavidel

Systémy VTT musí být schopny podporovat tyto služby:

navigace,

informace o provozu,

řízení provozu,

zásahy při nehodách,

řízení dopravy,

vymáhání zákonů,

poplatky za používání vodních cest a za infrastrukturu přístavů,

služby informací o plavební dráze,

statistiky.

Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 414/2007, která se na tyto služby vztahují.

Nejdůležitější informace systémů VTT se týkají totožnosti plavidla a jeho polohy. Systémy VTT musí být schopny automaticky a pravidelně poskytovat jiným plavidlům a pobřežním stanicím alespoň následující informace, a to za předpokladu, že tato plavidla nebo pobřežní stanice jsou vhodně vybaveny:

jedinečné identifikační číslo plavidla: jedinečné evropské identifikační číslo plavidla (ENI)/číslo Mezinárodní námořní organizace (číslo IMO),

název plavidla,

volací znak plavidla,

provozní stav plavidla,

druh plavidla nebo sestavy,

rozměry plavidla nebo sestavy,

ponor,

označení nebezpečného nákladu (počet modrých kuželů v souladu s ADN),

stav naložení (náklad/bez nákladu),

místo určení,

předpokládaný čas příjezdu (ETA) do místa určení,

počet osob na palubě,

poloha (+ údaj o kvalitě),

rychlost (+ údaj o kvalitě),

kurz vůči zemi (Course Over Ground, COG) (+ údaj o kvalitě),

kurz (Heading, HDG) (+ údaj o kvalitě),

rychlost otáčení (Rate Of Turn, ROT),

informace týkající se modrého znaku,

časové razítko určení polohy.

Tyto minimální požadavky ukazují potřeby uživatelů a údaje nezbytné pro systémy VTT ve vnitrozemské plavbě.

Systém VTT je navržen tak, aby poskytoval dostatečnou flexibilitu pro uspokojení budoucích dodatečných požadavků.

2.   FUNKCE SLEDOVÁNÍ POLOHY A POHYBU VNITROZEMSKÝCH PLAVIDEL

2.1.   Úvod

Tento oddíl stanoví požadavky týkající se informací VTT pro různé kategorie služeb RIS. Požadavky na jednotlivé kategorie služeb jsou uvedeny s popisem skupin uživatelů a používání informací VTT.

Přehled informačních potřeb z hlediska VTT je uveden v tabulce 2.1 na konci tohoto oddílu.

2.2.   Navigace

Sledování polohy a pohybu plavidla může být použito k podpoře aktivní navigace na palubě. Hlavní skupinou uživatelů jsou vůdci plavidel.

Proces navigace lze rozdělit do tří fází:

a)

navigace ve střednědobém předstihu;

b)

navigace v krátkodobém předstihu;

c)

navigace ve velmi krátkodobém předstihu.

Požadavky uživatelů pro každou fázi se liší.

2.2.1.   Navigace ve střednědobém předstihu

Navigace ve střednědobém předstihu je tou fází navigace, kdy vůdce plavidla sleduje a analyzuje dopravní situaci ve výhledu minut až jedné hodiny a zvažuje možnosti, kde potká, mine nebo předjede jiná plavidla.

Potřebný dopravní obraz představuje typický „pohled za roh“ a je obvykle mimo dosah palubního radaru.

Četnost aktualizace dat závisí na daném úkolu a liší se podle situace, v níž se plavidlo nachází.

2.2.2.   Navigace v krátkodobém předstihu

Navigace v krátkodobém předstihu je fází rozhodování v procesu navigace. V této fázi jsou dopravní informace relevantní pro vlastní proces navigace, včetně případných opatření proti kolizi, je-li třeba. Tato funkce spočívá ve sledování ostatních plavidel v blízkém okolí plavidla.

Aktuální dopravní informace se předávají průběžně nejméně každých deset sekund. Pro některé trasy mohou orgány stanovit předem definovanou četnost aktualizace dat (maximálně každé dvě sekundy).

2.2.3.   Navigace ve velmi krátkodobém předstihu

Navigace ve velmi krátkodobém předstihu je procesem provozní navigace. Spočívá ve vykonávání rozhodnutí, která byla učiněna dříve, v daném místě a sledování jejich důsledků. Dopravní informace potřebné od ostatních plavidel zvláště v této situaci se týkají podmínek vlastního plavidla, jako je relativní poloha nebo relativní rychlost. V této fázi je nezbytné sledovat vysoce přesné informace.

Informace získané v rámci sledování polohy a pohybu tudíž nelze pro velmi krátkodobou navigaci použít.

2.3.   Řízení plavebního provozu

Řízení plavebního provozu (VTM) zahrnuje alespoň tyto prvky:

a)

služby plavebního provozu;

b)

plánování a provoz plavebních komor;

c)

plánování a provoz mostů.

2.3.1.   Služby plavebního provozu

Služby plavebního provozu zahrnují tyto služby:

a)

informační služba;

b)

služba plavební pomoci;

c)

služba organizace dopravy.

Skupinami uživatelů služeb plavebního provozu (VTS) jsou provozovatelé VTS a vůdci plavidel.

Potřeby uživatelů související s informacemi o provozu jsou uvedeny v bodech 2.3.1.1 až 2.3.1.3.

2.3.1.1.   Informační služba

Informační služba je poskytována vysíláním informací v pevně určených časech a intervalech, nebo když to VTS považují za nezbytné nebo na žádost plavidla a může zahrnovat zprávy o poloze, totožnosti a záměrech ostatních plavidel, podmínkách vodní cesty, povětrnostních podmínkách, nebezpečných situacích nebo o jakýchkoli jiných faktorech, které mohou ovlivnit proplavení plavidla.

Pro informační služby se vyžaduje přehled provozu v síti nebo na úseku plavební dráhy.

Příslušný orgán může stanovit předem definovanou četnost aktualizace dat, je-li to zapotřebí pro bezpečné a spolehlivé proplutí oblastí.

2.3.1.2.   Služba plavební pomoci

Služba plavební pomoci informuje vůdce plavidla o obtížných podmínkách splavnosti nebo meteorologických podmínkách nebo mu pomáhá v případě poruch nebo závad. Tato služba je běžně poskytována na žádost plavidla, nebo když to VTS považují za nezbytné.

Pro poskytnutí individuální informace vůdci plavidla potřebuje provozovatel VTS aktuální podrobný obraz provozu.

Aktuální dopravní informace musejí být vyměňovány průběžně (každé tři sekundy, téměř v reálném čase nebo s jinou četností aktualizace dat předem stanovenou příslušným orgánem).

Všechny ostatní informace musejí být k dispozici na požádání provozovatele VTS nebo za zvláštních okolností.

2.3.1.3.   Služba organizace dopravy

Služba organizace dopravy se zabývá řízením dopravního provozu a plánováním pohybu plavidel tak, aby nedocházelo k dopravní zácpě nebo nebezpečným situacím, a je zvláště významná v době vysoké hustoty provozu, nebo když pohyb zvláštní dopravy může ovlivnit plynulost ostatního provozu. Služba může zahrnovat také vytvoření a provozování systému dopravních odstupů nebo plavebních plánů VTS nebo obojího v souvislosti s prioritou pohybu plavidel, přidělením prostoru (jako jsou kotviště, plavební komora, plavební trasy), povinným hlášením pohybu plavidel v oblasti VTS, vymezenou trasou, stanovenými omezeními rychlosti nebo další vhodná opatření, která orgán VTS považuje za nezbytná.

2.3.2.   Plánování a provoz plavebních komor

Procesy dlouhodobého a střednědobého plánování plavebních komor a provozu plavebních komor jsou popsány v bodech 2.3.2.1 až 2.3.2.3. Hlavní skupiny uživatelů jsou provozovatelé plavebních komor, vůdci plavidel, velitelé plavidel a správci loďstev.

2.3.2.1.   Dlouhodobé plánování plavebních komor

Dlouhodobé plánování plavebních komor se zabývá plánováním plavební komory v předstihu hodin až jednoho dne.

V tomto případě se dopravní informace používají ke zpřesnění údajů o čekacích a průjezdních dobách plavebních komor, které původně vycházejí ze statistických údajů.

Předpokládaný čas příjezdu (ETA) musí být k dispozici na požádání nebo musí být sdělen, jestliže odchylka od původního předpokládaného času příjezdu překročí odchylku povolenou příslušným orgánem. Požadovaný čas příjezdu (RTA) je odezvou na hlášení předpokládaného času příjezdu nebo může být odeslán z plavební komory za účelem navržení času proplavení.

2.3.2.2.   Střednědobé plánování plavebních komor

Střednědobé plánování plavebních komor se zabývá plánováním plavební komory v předstihu dvou až čtyř cyklů plavební komory.

V tomto případě se dopravní informace použijí k přiřazení připlouvajících plavidel k dostupným cyklům plavební komory a na základě plánování ke sdělení požadovaného času příjezdu (RTA) vůdcům plavidel.

Předpokládaný čas příjezdu (ETA) musí být k dispozici na požádání nebo musí být sdělen, jestliže odchylka od původního předpokládaného času příjezdu překročí odchylku povolenou příslušným orgánem. Všechny ostatní informace musejí být k dispozici hned při prvním kontaktu nebo na požádání. Požadovaný čas příjezdu (RTA) je odezvou na hlášení předpokládaného času příjezdu nebo může být odeslán z plavební komory za účelem navržení času proplavení.

2.3.2.3.   Provoz plavební komory

Ve fázi provozu plavební komory probíhá vlastní proces proplavování plavební komorou.

Aktuální dopravní informace musejí být vyměňovány průběžně nebo s jinou četností aktualizace dat předem stanovenou příslušným orgánem.

Přesnost informací VTT neumožňuje použití aplikací vyžadujících vysokou přesností, jako je zavírání vrat plavebních komor.

2.3.3.   Plánování a provoz mostů

Procesy střednědobého a krátkodobého plánování mostů a provozní proces mostů jsou popsány v bodech 2.3.3.1 až 2.3.3.3. Hlavními skupinami uživatelů jsou provozovatelé mostů, vůdci plavidel, velitelé plavidel a správci loďstev.

2.3.3.1.   Střednědobé plánování mostů

Proces střednědobého plánování mostů se zabývá optimalizací plavebního provozu tak, aby mosty byly včas otevřeny k proplavení plavidel (zelená vlna). Časový horizont plánování se pohybuje v rozmezí od patnácti minut do dvou hodin. Časový rámec závisí na místní situaci.

Předpokládaný čas příjezdu (ETA) a informace o poloze musí být k dispozici na vyžádání nebo musí být poskytnuty, jakmile odchylka mezi aktualizovaným předpokládaným časem příjezdu a původním předpokládaným časem příjezdu překročí hodnotu předem stanovenou příslušným orgánem. Všechny ostatní informace musejí být k dispozici hned při prvním kontaktu nebo na požádání. Požadovaný čas příjezdu (RTA) je odezvou na hlášení předpokládaného času příjezdu (ETA) nebo jej lze zaslat z mostu za účelem navržení času proplavení.

2.3.3.2.   Krátkodobé plánování mostů

V případě krátkodobého plánování mostů jsou přijímána rozhodnutí na základě strategie otevření mostu.

Aktuální dopravní informace o poloze, rychlosti a směru musejí být k dispozici na požádání nebo sděleny s četností aktualizace dat předem stanovenou příslušným orgánem, např. každých pět minut. Předpokládaný čas příjezdu (ETA) a informace o poloze musí být k dispozici na vyžádání nebo musí být poskytnuty, jakmile odchylka mezi aktualizovaným předpokládaným časem příjezdu a původním předpokládaným časem příjezdu překročí hodnotu předem stanovenou příslušným orgánem. Všechny ostatní informace musejí být k dispozici hned při prvním kontaktu nebo na požádání. Požadovaný čas příjezdu (RTA) je odezvou na hlášení předpokládaného času příjezdu (ETA) nebo jej lze zaslat z mostu za účelem navržení času proplavení.

2.3.3.3.   Provoz mostů

Ve fázi provozu mostů probíhá vlastní otevření mostu a proplavení plavidla.

Aktuální dopravní informace musejí být předávány průběžně nebo s jinou četností aktualizace dat stanovenou příslušným orgánem.

Přesnost informací VTT neumožňuje použití aplikací vyžadujících vysokou přesností, jako je otevření nebo zavření mostu.

2.4.   Zásahy při nehodách

Zásahy při nehodách v tomto kontextu se zaměřují na represivní opatření: řešení nastalých nehod a poskytování pomoci v nouzových situacích. Hlavními skupinami uživatelů jsou operátoři v pohotovostním středisku, provozovatelé VTS, vůdci plavidel, velitelé plavidel a příslušné orgány.

V případě nehody mohou být dopravní informace poskytnuty automaticky nebo o tyto informace požádá příslušná organizace.

2.5.   Řízení dopravy

Řízení dopravy je rozděleno do těchto čtyř činností:

a)

plánování cesty;

b)

dopravní logistika;

c)

řízení přístavů a terminálů;

d)

řízení nákladu a loďstva.

Hlavními skupinami uživatelů jsou velitelé plavidel, zprostředkovatelé, správci loďstev, odesílatelé, příjemci, dodavatelé přepravy, přístavní orgány, provozovatelé terminálů, provozovatelé plavebních komor a provozovatelé mostů.

2.5.1.   Plánování cesty

Plánování cesty v tomto kontextu se zaměřuje na plánování během plavby. V průběhu plavby velitel plavidla ověřuje původní plánovanou cestu.

2.5.2.   Dopravní logistika

Dopravní logistiku tvoří organizace, plánování, realizace a kontrola dopravy.

Veškeré dopravní informace je třeba předat na požádání majitele lodi nebo logistických subjektů.

2.5.3.   Řízení intermodálních přístavů a terminálů

Řízení intermodálních přístavů a terminálů se týká plánování zdrojů v přístavech a terminálech.

Správce terminálu a přístavu si vyžádá dopravní informace nebo dá souhlas k tomu, aby v předem definovaných situacích byly dopravní informace zaslány automaticky.

2.5.4.   Řízení nákladu a loďstva

Řízení nákladu a loďstva se týká plánování a optimalizace využití plavidel, uspořádání nákladu a přepravy.

Dopravní informace si vyžádá odesílatel nákladu nebo majitel lodi nebo budou zaslány v předem definovaných situacích.

2.6.   Vymáhání zákonů

Rozsah úkolu vymáhání zákonů je omezen na služby kontroly nebezpečného zboží, imigrační kontroly a celní kontroly. Hlavními skupinami uživatelů jsou celní orgány, příslušné orgány a velitelé plavidel.

Dopravní informace se vyměňují s příslušnými orgány. Výměna dopravních informací probíhá na žádost nebo v pevných, předem stanovených bodech nebo za zvláštních okolností definovaných příslušným orgánem.

2.7.   Poplatky za používání vodních cest a za infrastrukturu přístavů

V různých místech Unie se za použití vodních cest a přístavů platí poplatky. Hlavními skupinami uživatelů jsou příslušné orgány, velitelé plavidel, správci loďstev, orgány říční správy a přístavní orgány.

Dopravní informace se předávají na žádost nebo v pevných bodech definovaných příslušným orgánem vodní cesty nebo přístavním orgánem.

2.8.   Informační potřeby

Tabulka 2.1 podává přehled informačních potřeb v rámci různých služeb.

Tabulka 2.1

Přehled informačních potřeb

 

Identifikace

Název

Volací znak

Provozní stav plavidla

Typ

Rozměry

Ponor

Nebezpečný náklad

Stav naložení

Místo určení

Předpokládaný čas příjezdu (ETA) do místa určení

Počet osob

Poloha a čas

Rychlost

Kurz/směr

Kurz

Rychlost otáčení

Modrý znak

Další informace

Navigace ve střednědobém předstihu

X

X

 

X

X

X

 

X

X

X

 

 

X

X

X

 

 

X

 

Navigace v krátkodobém předstihu

X

X

 

X

X

X

 

X

X

X

 

 

X

X

X

X

 

X

 

Navigace ve velmi krátkodobém předstihu

VTT v současné době nesplňuje požadavky.

VTM – služby VTS

X

X

 

X

X

X

X

X

X

X

 

X

X

X

X

 

 

X

 

VTM – provoz plavební komory

X

X

 

X

X

 

X

X

 

 

 

 

X

 

X

 

 

 

Podjezdná výška

VTM – plánování plavebních komor

X

X

 

X

X

X

X

X

 

 

 

 

X

X

X

 

 

 

Počet pomocných vlečných člunů, podjezdná výška, ETA/RTA

VTM – provoz mostů

X

X

 

 

X

X

 

 

 

 

 

 

X

X

X

 

 

 

Podjezdná výška

VTM – plánování mostů

X

X

 

X

X

X

 

 

 

 

 

 

X

X

X

 

 

 

Podjezdná výška, ETA/RTA

Zásahy při nehodách

X

X

 

 

X

 

 

X

X

X

 

X

X

 

X

 

 

 

 

TM – plánování cesty

X

X

 

 

 

X

X

 

X

X

 

 

X

X

 

 

 

 

Podjezdná výška, ETA/RTA

TM – dopravní logistika

X

X

 

 

 

 

 

 

 

 

X

 

X

 

X

 

 

 

 

TM – řízení přístavů a terminálů

X

X

 

X

X

X

 

X

X

 

 

 

X

 

X

 

 

 

ETA/RTA

TM – řízení nákladu a loďstva

X

X

 

X

 

 

X

 

X

X

 

 

X

 

X

 

 

 

ETA/RTA

Vymáhání zákonů

X

X

 

X

X

 

 

X

 

X

X

X

X

 

X

 

 

 

 

Poplatky za infrastrukturu vodních cest a přístavů

X

X

 

 

X

X

X

 

 

X

 

 

X

 

 

 

 

 

 

3.   TECHNICKÉ SPECIFIKACE VNITROZEMSKÉHO AIS

3.1.   Úvod

Mezinárodní námořní organizace (IMO) zavedla vybavení systémem automatické identifikace (Automatic Identification System, AIS) v námořní plavbě: veškerá plavidla plující po moři při mezinárodní plavbě, která spadají do kapitoly V úmluvy SOLAS, musí být od konce roku 2004 vybavena pohyblivými stanicemi třídy A systému AIS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (4) stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz námořních plavidel přepravujících nebezpečné nebo znečišťující látky s využitím AIS pro hlášení a sledování lodí.

AIS se považuje za vhodné řešení pro automatickou identifikaci a sledování polohy a pohybu plavidel také ve vnitrozemské plavbě. Zvláště činnost systému AIS v reálném čase a dostupnost celosvětových norem a pokynů je pro aplikace související s bezpečností přínosná.

Aby systém AIS vyhovoval zvláštním požadavkům vnitrozemské plavby, je nutné jej dále vyvíjet do podoby tzv. technických specifikací vnitrozemského AIS při zachování plné slučitelnosti s námořním AIS a již existujícími normami a technickými specifikacemi pro vnitrozemskou plavbu.

Vzhledem k tomu, že vnitrozemský AIS je slučitelný s námořním AIS, umožňuje přímou výměnu dat mezi námořními a vnitrozemskými plavidly plujícími v oblastech smíšeného provozu.

AIS:

je systém zavedený Mezinárodní námořní organizací (IMO) za účelem podpory námořní bezpečnosti při plavbě; je požadavek na povinné vybavení všech plavidel v souladu s kapitolou V úmluvy SOLAS,

pracuje v režimu přímého spojení z lodi na loď i v režimu přenosu z lodi do pobřežní stanice a z pobřežní stanice na loď,

je bezpečnostní systém s vysokými požadavky na dostupnost, nepřetržitost a spolehlivost,

je systém pracující v reálném čase díky přímému přenosu dat z lodi na loď,

je systém pracující autonomně na principu samouspořádání bez řídicí stanice. Centrální řídicí dispečink není potřeba,

zakládá se na mezinárodních normách a postupech v souladu s kapitolou V úmluvy SOLAS,

je typově schváleným systémem zvyšujícím bezpečnost plavby po certifikační proceduře,

je globálně interoperabilní.

Účelem tohoto oddílu je definovat veškeré nezbytné technické požadavky, změny a rozšíření stávajících pohyblivých stanic třídy A systému AIS, aby tak vznikla pohyblivá stanice vnitrozemského AIS určená pro použití ve vnitrozemské plavbě.

3.2.   Oblast působnosti

Systém automatické identifikace (AIS) je lodní rádiový datový systém, který přenáší statické a dynamické informace a cestovní údaje plavidla mezi jím vybavenými plavidly vzájemně a mezi jím vybavenými plavidly a pobřežními stanicemi. Lodní stanice AIS vysílají v pravidelných intervalech data o totožnosti, poloze plavidla a další údaje. Díky příjmu těchto přenosů mohou lodní nebo pozemní stanice AIS v rádiovém dosahu automaticky lokalizovat, identifikovat a sledovat plavidla vybavená systémem automatické identifikace na příslušném zobrazovacím zařízení, jako je radar nebo systémy k zobrazování elektronických plavebních map, jako je systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS), jak definuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 (5). AIS je určen k posílení bezpečnosti plavby při použití mezi loděmi vzájemně, dohledu (VTS), sledování polohy a pohybu plavidel a zásazích při nehodách.

Pohyblivé stanice AIS se dělí na tyto typy:

a)

pohyblivé stanice třídy A určené pro všechna plavidla na moři, na která se vztahují požadavky na vybavení podle kapitoly V úmluvy SOLAS;

b)

pohyblivá stanice vnitrozemského AIS, která disponuje kompletními funkcemi třídy A na úrovni datového spojení v pásmu VHF, lišící se v doplňkových funkcích a určená pro použití na vnitrozemských plavidlech;

c)

pohyblivé stanice třídy B SO/CS s omezenými funkcemi, které mohou být používány na plavidlech, na něž se nevztahují požadavky na vybavení pro pohyblivé stanice třídy A nebo pohyblivé stanice vnitrozemského AIS;

d)

pobřežní stanice AIS, včetně základních stanic AIS a retranslačních stanic AIS.

Rozlišuje se několik režimů provozu:

a)

provoz loď – loď: všechna plavidla vybavená systémem AIS jsou schopna přijímat statické a dynamické informace od všech ostatních plavidel vybavených systémem AIS v rádiovém dosahu;

b)

provoz loď – pobřežní stanice: data z plavidel vybavených systémem AIS mohou přijímat také pobřežní stanice AIS napojené na centrum říčních informačních služeb (RIS), kde je možné vytvořit obraz provozu (taktický a/nebo strategický obraz provozu);

c)

provoz pobřežní stanice – loď: údaje související s cestou a bezpečností lze přenášet z pobřežní stanice do plavidla.

Charakteristickým rysem AIS je autonomní režim s využitím samoorganizovaného mnohonásobného přístupu s časovým dělením kanálů (Self Organizing Time Division Multiple Access, SOTDMA) bez nutnosti organizovat provoz řídicí stanicí. Rádiový protokol je navržen tak, aby lodní stanice pracovaly autonomně samoorganizovaným způsobem, když si mezi sebou sdělí parametry přístupu. Čas se rozdělí do jednominutových úseků se 2 250 časovými intervaly pro každý rádiový kanál, které jsou synchronizované podle koordinovaného světového času (UTC) v Globálním plavebním satelitním systému GNSS. Každý účastník si organizuje svůj přístup k rádiovému kanálu tak, že si zvolí volné časové intervaly s ohledem na budoucí využití časových intervalů dalšími stanicemi. Centrální dispečink, který by řídil přidělování intervalů, není potřeba.

Pohyblivou stanici vnitrozemského AIS tvoří následující součásti:

a)

vysílač–přijímač VHF (jeden vysílač, dva přijímače);

b)

přijímač GNSS;

c)

datový procesor.

Univerzální lodní systém automatické identifikace (AIS), definovaný IMO, ITU a IEC a doporučený pro použití ve vnitrozemské plavbě, využívá SOTDMA v mobilním námořním pásmu VHF. Systém AIS pracuje na mezinárodních přidělených frekvencích VHF AIS 1 (161,975 MHz) a AIS 2 (162,025 MHz) a lze jej přepnout na jiné frekvence v mobilním námořním pásmu VHF.

Aby systém AIS vyhovoval zvláštním požadavkům vnitrozemské plavby, je třeba jej dále vyvíjet do podoby tzv. vnitrozemského AIS při zachování plné slučitelnosti s námořním AIS.

Systémy sledování polohy a pohybu plavidel ve vnitrozemské plavbě musejí být kompatibilní s pohyblivými stanicemi třídy A systému AIS definovanými IMO. Zprávy vnitrozemského AIS proto musejí být schopny poskytovat tyto druhy informací:

a)

statické informace, jako je například oficiální číslo plavidla, volací znak plavidla, název plavidla, typ plavidla;

b)

dynamické informace, jako je například poloha plavidla s uvedením přesnosti a stavu neporušenosti;

c)

cestovní informace plavidla, jako je například délka a šířka sestavy, nebezpečný náklad na palubě;

d)

informace specifické pro vnitrozemskou plavbu, například počet modrých kuželů/světel podle ADN nebo ETA k plavební komoře/mostu/terminálu/hranici.

U pohybujících se plavidel se četnost aktualizace dynamických informací na taktické úrovni pohybuje mezi dvěma a deseti sekundami. U kotvících plavidel se doporučuje četnost aktualizace jednou za několik minut, nebo vždy při změně údaje.

Pohyblivá stanice vnitrozemského AIS nenahrazuje, nýbrž doplňuje plavební služby, jako jsou radarové sledování cílů a VTS. Pohyblivá stanice vnitrozemského AIS poskytuje další vstup pro plavební informace: její přidaná hodnota spočívá v zajištění prostředků pro sledování polohy a pohybu plavidel vybavených vnitrozemským AIS. Přesnost polohy získané z pohyblivé stanice vnitrozemského AIS pomocí vnitřních (neupravených) GNSS je obvykle vyšší než deset metrů. Když je poloha opravena pomocí DGNSS buď ze služby diferenční korekce námořního majáku, zprávy 17 systému AIS, nebo EGNOS (SBAS), přesnost se obvykle pohybuje pod pěti metry. Z důvodu rozdílných charakteristik se pohyblivá stanice vnitrozemského AIS a radar vzájemně doplňují.

3.3.   Požadavky

3.3.1.   Obecné požadavky

Pohyblivá stanice vnitrozemského AIS vychází z pohyblivé stanice třídy A systému AIS v souladu s úmluvou SOLAS.

Pohyblivá stanice vnitrozemského AIS musí zajišťovat hlavní funkce pohyblivých stanic třídy A systému AIS s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům vnitrozemské plavby.

Vnitrozemský AIS musí být kompatibilní s námořním AIS a musí umožňovat přímou výměnu dat mezi námořními a vnitrozemskými plavidly plovoucími v oblastech smíšeného provozu.

Požadavky stanovené v bodech 3.3 až 3.5 jsou doplňkové nebo dodatečné požadavky pro vnitrozemský AIS, který se liší od pohyblivých stanic třídy A systému AIS.

Koncepce pohyblivé stanice vnitrozemského AIS musí zohledňovat dokument o technických upřesněních k normě pro systémy sledování a pohybu plavidel (Technical clarifications on Vessel Tracking and Tracing Standard).

Výchozí nastavení vysílacího výkonu musí být vysoký výkon a nastavení na nízký výkon se použije, pouze pokud to nařídí příslušný orgán.

3.3.2.   Obsah informací

Pohyblivá stanice vnitrozemského AIS musí přenášet pouze informace o sledování polohy a pohybu a informace související s bezpečností.

Obsah informací uvedených v bodech 3.3.2.1 až 3.3.2.5 musí být proveden tak, aby mohl být zaslán z pohyblivé stanice vnitrozemského AIS, aniž by bylo potřeba použít externí aplikaci.

Zprávy vnitrozemského AIS musí obsahovat tyto informace (s položkami označenými „*“ se musí nakládat odlišně než u námořních plavidel):

3.3.2.1.   Statické informace plavidla

Statické informace vnitrozemských plavidel musejí mít stejné parametry a stejnou strukturu jako v pohyblivých stanicích třídy A systému AIS, pokud to připadá v úvahu. Případné převody z vnitrozemských na námořní parametry se provedou automaticky, je-li to proveditelné. Nepoužitá pole parametrů musejí být nastavena na „není k dispozici“.

Musejí být doplněny specificky vnitrozemské statické informace plavidla.

Statické informace plavidla jsou vysílány z plavidla autonomně nebo na žádost.

Identifikátor uživatele (MMSI)

ve všech zprávách

Název plavidla

Zpráva 5 systému AIS

Volací znak plavidla

Zpráva 5 systému AIS

Číslo IMO

Zpráva 5 systému AIS (není k dispozici pro vnitrozemská plavidla)

Typ plavidla/sestavy a nákladu *

Zpráva 5 systému AIS + vnitrozemský FI 10

Celková délka (s přesností na decimetry) *

Zpráva 5 systému AIS + vnitrozemský FI 10

Celková šířka (s přesností na decimetry)*

Zpráva 5 systému AIS + vnitrozemský FI 10

Jedinečné evropské identifikační číslo plavidla (ENI)

Vnitrozemský FI 10

Referenční bod pro hlášenou polohu plavidla (umístění antény) *

Zpráva 5 systému AIS

3.3.2.2.   Dynamické informace plavidla

Dynamické informace vnitrozemských plavidel musejí mít stejné parametry a stejnou strukturu jako v pohyblivých stanicích třídy A systému AIS, pokud to připadá v úvahu. Nepoužitá pole parametrů musejí být nastavena na „není k dispozici“.

Musejí být doplněny specificky vnitrozemské dynamické informace plavidla.

Dynamické informace plavidla jsou vysílány z plavidla autonomně nebo na žádost.

Poloha podle Světového geodetického systému z roku 1984 (WGS 84)

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Rychlost vůči zemi (SOG)

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Kurz COG

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Kurz HDG

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Rychlost otáčení ROT

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Přesnost polohy (GNSS/DGNSS)

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Čas elektronického zařízení pro určování polohy

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Provozní stav plavidla

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Stav modrého znaku *

Zpráva AIS 1, 2 a 3

Kvalita informace o rychlosti

Vnitrozemský FI 10

Kvalita informace o kurzu vůči zemi

Vnitrozemský FI 10

Kvalita informace o kurzu

Vnitrozemský FI 10

3.3.2.3.   Cestovní informace plavidla

Cestovní informace vnitrozemských plavidel musejí mít stejné parametry a stejnou strukturu jako v pohyblivých stanicích třídy A systému AIS, pokud to připadá v úvahu. Nepoužitá pole parametrů musejí být nastavena na „není k dispozici“.

Musejí být doplněny specificky vnitrozemské cestovní informace plavidla.

Cestovní informace plavidla jsou vysílány z lodi autonomně nebo na žádost.

Místo určení (kód lokality podle ISRS)

Zpráva 5 systému AIS

Kategorie nebezpečného nákladu

Zpráva 5 systému AIS

Předpokládaný čas příjezdu (ETA)

Zpráva 5 systému AIS

Maximální současný statický ponor*

Zpráva 5 systému AIS + vnitrozemský FI 10

Označení nebezpečného nákladu

Vnitrozemský FI 10

Plavidlo s nákladem/bez nákladu

Vnitrozemský FI 10

3.3.2.4.   Počet osob na palubě

Údaj o počtu osob na palubě se přenáší buď jako zpráva určená všem, nebo jako adresovaná zpráva z plavidla k pobřežní stanici na žádost nebo při nastalé události.

Počet členů posádky na palubě

Vnitrozemský FI 55

Počet cestujících na palubě

Vnitrozemský FI 55

Počet členů personálu na palubě

Vnitrozemský FI 55

3.3.2.5.   Bezpečnostní zprávy

Bezpečnostní zprávy (tj. textové zprávy) se přenášejí v případě potřeby jako zprávy určené všem nebo adresované zprávy.

Adresovaná bezpečnostní zpráva

Zpráva 12 systému AIS

Bezpečnostní zpráva určená všem

Zpráva 14 systému AIS

3.3.3.   Interval hlášení přenosu informací

Různé typy informací obsažených ve zprávách vnitrozemského AIS musejí být přenášeny s různou četností hlášení.

U pohybujících se plavidel v oblastech vnitrozemských vodních cest je možné přepínat četnost hlášení dynamických informací mezi autonomním režimem a přiděleným režimem. V přiděleném režimu lze četnost hlášení zvýšit až na dvě sekundy. Režim hlášení musí být přepnutelný ze základní stanice AIS (pomocí zprávy 23 systému AIS pro skupinové přidělení nebo zprávy 16 pro individuální přidělení) a pomocí příkazů externích lodních systémů přes rozhraní IEC 61162, jak definuje dodatek B.

Pro statické informace a cestovní údaje plavidla musí být četnost hlášení každých šest minut, na žádost nebo vždy při změně údaje.

Četnost hlášení je stanovena takto:

Statické informace plavidla:

Každých šest minut, na žádost nebo při změně údajů

Dynamické informace plavidla:

Závisí na provozním stavu plavidla a na provozním režimu plavidla, buď autonomní režim (výchozí), nebo přidělený režim, viz tabulka 3.1

Cestovní informace plavidla:

Každých šest minut, na žádost nebo při změně údajů

Počet osob na palubě:

Podle potřeby nebo na žádost

Bezpečnostní zprávy:

Podle potřeby

Aplikačně specifické zprávy:

Podle potřeby (definuje příslušný orgán)


Tabulka 3.1

Četnost aktualizace dynamických informací o plavidle

Dynamické podmínky plavidla

Nominální interval hlášení

Stav plavidla „kotvení“ a pohyb ne rychlejší než 3 uzly

3 minuty (6)

Stav plavidla „kotvení“ a pohyb rychlejší než 3 uzly

10 sekund (6)

Plavidlo v autonomním režimu, rychlost 0 až 14 uzlů

10 sekund (6)

Plavidlo v autonomním režimu, rychlost 0 až 14 uzlů a měnící kurz

3 1/3 sekundy (6)

Plavidlo v autonomním režimu, rychlost 14 až 23 uzlů

6 sekund (6)

Plavidlo v autonomním režimu, rychlost 14 až 23 uzlů a měnící kurz

2 sekundy

Plavidlo v autonomním režimu, rychlost vyšší než 23 uzlů

2 sekundy

Plavidlo v autonomním režimu, rychlost vyšší než 23 uzlů a měnící kurz

2 sekundy

Plavidlo v přiděleném režimu (7)

stanoví se v rozpětí 2 sekund až 10 sekund

3.3.4.   Technologická platforma

Platformou pro pohyblivou stanici vnitrozemského AIS je pohyblivá stanice třídy A systému AIS.

Technické řešení pohyblivé stanice vnitrozemského AIS vychází ze stejných technických norem jako pohyblivé stanice třídy A systému AIS (doporučení ITU-R M.1371 a mezinárodní norma IEC 61993-2).

3.3.5.   Kompatibilita s pohyblivými stanicemi třídy A systému AIS

Pohyblivé stanice vnitrozemského AIS musejí vyhovovat pohyblivým stanicím třídy A systému AIS a musejí být schopny přijímat a zpracovávat všechny zprávy AIS (podle doporučení ITU-R M.1371 a technického vysvětlení IALA (International Association of aids to navigation and Lighthouse Authorities) k doporučení ITU-R M.1371) a dále zprávy definované v bodě 3.4.

3.3.6.   Jedinečný identifikátor

Aby byla zaručena kompatibilita s námořními plavidly, musí být pro pohyblivé stanice vnitrozemského AIS použito číslo identifikátoru námořní pohyblivé služby (MMSI) jako jedinečný identifikátor stanice (identifikátor rádiového zařízení).

3.3.7.   Požadavky na aplikaci

Informace uvedené v bodě 3.3.2 se zadávají, ukládají a zobrazují přímo v pohyblivé stanici vnitrozemského AIS.

Pohyblivá stanice vnitrozemského AIS musí být schopna ukládat do vnitřní paměti také specificky vnitrozemské statické informace, aby byly informace zachovány v případě výpadku napájení jednotky.

Nezbytné datové převody obsahu informací vnitrozemského AIS pro malý tlačítkový displej (MKD) (např. uzly na km/h) nebo vstup MKD a zobrazení informací týkajících se typů vnitrozemských plavidel se provádí v pohyblivé stanici vnitrozemského AIS.

Aplikačně specifické zprávy (ASM) by měly být zadávány/zobrazovány externí aplikací s výjimkou ASM vnitrozemského AIS DAC = 200 FI = 10 (statické informace a cestovní údaje vnitrozemského plavidla) a DAC = 200 FI = 55 (počet osob na palubě vnitrozemského plavidla), které jsou prováděny přímo v pohyblivé stanici vnitrozemského AIS.

Pro účely naprogramování údajů specifických pro vnitrozemskou plavbu do odpovídače AIS jsou v dodatku B definovány věty digitálního rozhraní.

Pohyblivá stanice vnitrozemského AIS musí poskytovat – přinejmenším – vnější rozhraní pro zadávání oprav a informací o neporušenosti údajů DGNSS v souladu s ustanoveními zvláštního výboru Radiotechnické komise pro námořní služby č. 104 o DGNSS.

3.3.8.   Schválení typu

Pohyblivá stanice vnitrozemského AIS musí získat schválení typu z hlediska souladu s těmito technickými specifikacemi.

3.4.   Změny protokolu pro pohyblivou stanici vnitrozemského AIS

Z důvodu vývoje doporučení ITU-R M.1371 umožňuje několik parametrů používání nových stavových kódů. To nenarušuje fungování systému AIS, ale může to vést k zobrazení nerozpoznaných stavových kódů v zařízeních vycházejících z předchozích revizí normy.

3.4.1.   Tabulka 3.2

Tabulka 3.2

Hlášení polohy

Parametr

Počet bitů

Popis

ID zprávy

6

Identifikátor pro tuto zprávu 1, 2 nebo 3

Indikátor opakování

2

Používá opakovač k označení toho, kolikrát byla zpráva opakována.

0–3; výchozí hodnota = 0; 3 = dále neopakovat

ID uživatele (MMSI)

30

Číslo MMSI

Provozní stav plavidla

4

0 = na cestě s použitím motoru; 1 = kotvení; 2 = bez velení; 3 = omezená manévrovatelnost; 4 = omezeno ponorem; 5 = vyvázání; 6 = na mělčině;

7 = rybolov; 8 = na cestě s použitím plachet;

9 = vyhrazeno pro budoucí změny provozních stavů plavidla pro vysokorychlostní plavidla;

10 = vyhrazeno pro budoucí změny provozních stavů plavidla pro plavidla typu WIG (Wing In Ground);

11 = motorové plavidlo s tažným zařízením na zádi (regionální použití) (8);

12 = motorové plavidlo se zařízením pro tlačení nebo tažení na boku (regionální použití) (8);

13 = vyhrazeno pro budoucí použití; 14 = AIS-SART (aktivní);

15 = není definováno = výchozí hodnota (rovněž použito AIS)

Rychlost otáčení ROT AIS

8

0 až + 126 = otáčení vpravo při 708 stupních za minutu nebo více

0 až –126 = otáčení vlevo při 708 stupních za minutu nebo více

Hodnoty mezi 0 a 708 stupňů za minutu kódované ROTAIS = 4,733 stupně SQRT(ROTsensor) stupňů za minutu, přičemž ROTsensor je rychlost otáčení získaná jako vstupní údaj z externího snímače rychlosti otáčení. ROTAIS se zaokrouhluje na nejbližší celé číslo

+ 127 = otáčení vpravo při více než 5 stupních za 30 sekund (snímač rychlosti otáčení není k dispozici)

– 127 = otáčení vlevo při více než 5 stupních za 30 sekund (snímač rychlosti otáčení není k dispozici)

– 128 (80 hex) znamená, že nejsou k dispozici žádné údaje o otáčení (výchozí hodnota).

Údaje o ROT by neměly být odvozeny z informací o COG

Rychlost vůči zemi

10

Rychlost vůči zemi v jednotkách 1/10 uzlu (0–102,2 uzlu)

1 023 = není k dispozici; 1 022 = 102,2 uzlu nebo více (9)

Přesnost polohy

1

Příznak přesnosti polohy (PA) by měl být stanoven v souladu s ITU-R M.1371.

1 = vysoká (= < 10 m)

0 = nízká (> 10 m)

0 = výchozí hodnota

Zeměpisná délka

28

Zeměpisná délka v 1/10 000 min. (±180 stupňů, východně = kladná hodnota (dvojkový doplněk), západně = záporná hodnota (dvojkový doplněk),

181 = (6791AC0 hex) = není k dispozici = výchozí hodnota)

Zeměpisná šířka

27

Zeměpisná šířka v 1/10 000 minut (±90 stupňů, severně = kladná hodnota (dvojkový doplněk), jižně = záporná hodnota (dvojkový doplněk), 91 stupňů (3412140 hex) = není k dispozici = výchozí hodnota)

Kurz vůči zemi

12

Kurz vůči zemi v 1/10° (0–3599). 3 600 (E10 hex)

= není k dispozici = výchozí hodnota;

3 601 –4 095 se nesmí používat.

Skutečný kurz

9

Stupně (0–359) (511 označuje, že údaj není k dispozici = výchozí hodnota).

Časové razítko

6

Sekunda UTC, kdy byla zpráva vygenerována elektronickým systémem pro určování polohy (EPFS) (0–59, nebo 60, jestliže časové razítko není k dispozici, což musí být nastaveno také jako výchozí hodnota, nebo 61, jestliže systém pro určování polohy pracuje v režimu ručního zadávání, nebo 62, jestliže elektronický systém pro určování polohy pracuje v režimu výpočtové navigace (stanovení polohy přibližným výpočtem), nebo 63, jestliže systém pro určování polohy je mimo provoz).

Ukazatel zvláštního manévru: modrý znak

2

Označení, zda je modrý znak nastaven (10)

0 = není k dispozici = výchozí hodnota,

1 = zvláštní manévr neproveden = modrý znak není nastaven

2 = zvláštní manévr proveden = modrý znak je nastaven

ano,

3 nepoužito

Rezerva

3

Nepoužívá se. Je třeba nastavit na nulu. Vyhrazeno pro budoucí použití.

Příznak RAIM

1

Označení monitorování nezávislé integrity vysílače RAIM (Receiver Autonomous Integrity Monitoring) elektronického zařízení pro určování polohy; 0 = RAIM se nepoužívá = výchozí hodnota; 1 = RAIM se používá. Příznak RAIM by měl být stanoven v souladu s ITU-R M.1371.

Stav komunikace

19

Stav komunikace by měl být stanoven v souladu s ITU-R M.1371.

Celkem

168

Obsazuje jeden interval.

3.4.2.   Statické informace a cestovní údaje plavidla (zpráva 5)

Tabulka 3.3

Hlášení statických a dynamických informací plavidla

Parametr

Počet bitů

Popis

ID zprávy

6

Identifikátor pro tuto zprávu 5

Indikátor opakování

2

Odesílá opakovač k označení toho, kolikrát byla zpráva opakována 0–3; výchozí hodnota = 0; 3 = dále neopakovat

ID uživatele (MMSI)

30

Číslo MMSI

Indikátor verze AIS

2

0 = stanice splňující požadavky doporučení ITU-R M.1371-1;

1 = stanice splňující požadavky doporučení ITU-R M.1371-3 (nebo novější verze),

2 = stanice splňující požadavky doporučení ITU-R M.1371-5 (nebo novější verze),

3 = stanice splňující požadavky budoucích vydání

Číslo IMO

30

0 = není k dispozici = výchozí hodnota – nepoužije se pro letadlo pro pátrání a záchranu

0000000001–0000999999 nepoužito

0001000000–0009999999 = platné číslo IMO;

0010000000–1073741823 = oficiální číslo státu vlajky. (11)

Volací znak

42

7 znaků v 6bitovém kódu ASCII, „@@@@@@@“ = není k dispozici = výchozí hodnota.

Plavidla, která jsou spojena s mateřským plavidlem, by měla používat písmeno „A“ následované posledními šesti číslicemi MMSI mateřského plavidla. Mezi příklady těchto plavidel patří vlečná plavidla, záchranářské čluny, tendry, záchranné čluny a záchranné vory

Název

120

Max. 20 znaků v 6bitovém kódu ASCII, viz ITU-R M.1371;

@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@ = není k dispozici = výchozí hodnota. Pokud jde o letadla pro pátrání a záchranu (SAR), měl by být nastaven na „SAR AIRCRAFT NNNNNNN“, kde NNNNNNN je registrační číslo letadla.

Typ plavidla a nákladu

8

0 = není k dispozici nebo žádné plavidlo = výchozí hodnota;

1–99 = podle definice v ITU-R M.1371; (12)

100–199 = vyhrazeno, pro regionální použití;

200–255 = vyhrazeno, pro budoucí použití

Nepoužije se u letadel SAR.

Celkové rozměry plavidla/sestavy a referenční bod pro polohu

30

Referenční bod pro hlášenou polohu; označuje také rozměry plavidla v metrech (viz ITU-R M.1371).

V případě letadel SAR může o použití tohoto pole rozhodnout příslušný orgán. V případě použití by měly být uvedeny maximální rozměry plavidla. Jako výchozí hodnota by A = B = C = D mělo být nastaveno na „0“ (13)  (14)  (15)

Typ elektronického zařízení pro určování polohy

4

0 = nedefinován (výchozí hodnota),

1 = GPS,

2 = GLONASS,

3 = kombinovaný GPS/GLONASS,

4 = (Loran-C),

5 = Čajka,

6 = integrovaný navigační systém,

7 = sledovaný,

8 = Galileo,

9–14 = nepoužívá se,

15 = vnitřní GNSS

Předpokládaný čas příjezdu (ETA)

20

ETA; MMDDHHMM UTC

Bity 19–16: měsíc; 1–12; 0 = není k dispozici = výchozí hodnota;

Bity 15–11: den; 1–31; 0 = není k dispozici = výchozí hodnota;

Bity 10–6: hodina; 0–23; 24 = není k dispozici = výchozí hodnota;

Bity 5–0: minuta; 0–59; 60 = není k dispozici = výchozí hodnota

V případě letadel SAR může o použití tohoto pole rozhodnout příslušný orgán.

Maximální současný statický ponor

8

v 1/10 m, 255 = ponor 25,5 m nebo větší, 0 = není k dispozici = výchozí hodnota (16)

Místo určení

120

Maximálně 20 znaků v 6bitovém kódu ASCII; @@@@@@@@@@@@@@@@@@@@ = není k dispozici. (17)

Koncové datové zařízení (DTE)

1

Datový terminál připraven (0 = dostupný, 1 = není k dispozici = výchozí hodnota).

Rezerva

1

Rezerva. Nepoužívá se. Musí být nastaveno na nulu. Vyhrazeno pro budoucí použití.

Celkem

424

Obsazuje dva intervaly.

Obrázek 3.1

Referenční bod pro hlášenou polohu a celkový rozměr plavidla/sestavy

Image 6

 

Počet bitů

Bitová pole

Vzdálenost (m)

 

A

9

Bity 21–29

0–511

511 = 511 m nebo větší

Referenční bod pro hlášenou polohu

B

9

Bity 12–20

0–511

511 = 511 m nebo větší

C

6

Bity 6–11

0–63

63 = 63 m nebo větší

D

6

Bity 0–5

0–63

63 = 63 m nebo větší

L = A + B

Definováno ve vnitrozemském FI 10

Celkový rozměr použitý v pohyblivé stanici vnitrozemského AIS

W = C + D

Rozměr by měl být ve směru přenášených informací o kurzu (příď).

Referenční bod pro hlášenou polohu není k dispozici, ale rozměry plavidla/sestavy jsou dostupné: A = C = 0 a B ≠ 0 a D ≠ 0.

Referenční bod pro hlášenou polohu ani rozměry plavidla/sestavy nejsou k dispozici: A = B = C = D = 0 (= výchozí hodnota).

Pro použití tabulky zpráv, A = nejvýznamnější pole, D = nejméně významné pole

3.4.3.   Příkaz skupinového přidělení (zpráva 23)

Pohyblivým stanicím vnitrozemského AIS se určí skupinové přidělení pomocí zprávy 23 za použití typu stanice „6 = vnitrozemské vodní cesty“.

3.5.   Zprávy vnitrozemského AIS

3.5.1.   Doplňující zprávy vnitrozemského AIS

Pro zajištění souladu s informačními potřebami jsou definovány zvláštní zprávy vnitrozemského AIS. Kromě obsahu informací, který se provádí přímo ve stanici vnitrozemského AIS, může pohyblivá stanice vnitrozemského AIS předávat doplňující informace prostřednictvím aplikačně specifických zpráv (ASM). Tento obsah informací zpravidla zpracovává externí aplikace, jako je vnitrozemský ECDIS.

Za použití ASM vnitrozemského AIS odpovídá říční komise nebo příslušné orgány.

3.5.2.   Identifikátor aplikace pro aplikačně specifické zprávy vnitrozemského AIS

Aplikačně specifické zprávy tvoří rámec pohyblivých stanic třídy A systému AIS podle doporučení ITU-R M.1371 (ID zprávy, indikátor opakování, ID zdroje, ID místa určení), identifikátor aplikace (AI = DAC + FI) a datový obsah (proměnné délky až do stanoveného maxima).

16bitový identifikátor aplikace (AI = DAC + FI) sestává z těchto prvků:

a)

10bitový kód určené oblasti (DAC): mezinárodní (DAC = 1) nebo regionální (DAC > 1);

b)

6bitový funkční identifikátor (FI) – umožňuje 64 jedinečných aplikačně specifických zpráv.

Pro aplikačně specifické zprávy evropského harmonizovaného vnitrozemského AIS se používá DAC „200“.

V místních ASM lze kromě toho používat vnitrostátní (regionální) DAC, např. zkušební piloti. Důrazně se však doporučuje vyvarovat se používání regionálních ASM.

3.5.3.   Obsah informací předávaných prostřednictvím aplikačně specifických zpráv

ASM vnitrozemského AIS DAC = 200 FI = 10 (statické informace a cestovní údaje vnitrozemského plavidla) a DAC = 200 FI = 55 (počet osob na palubě vnitrozemského plavidla) se provádějí přímo v pohyblivé stanici vnitrozemského AIS (viz body 3.5.3.1 a 3.5.3.2).

3.5.3.1.   Statické informace a cestovní údaje vnitrozemského plavidla (zpráva specifická pro vnitrozemskou plavbu FI 10)

Tuto zprávu použijí pouze vnitrozemská plavidla, a to k vyslání statických informací a cestovních údajů plavidla nad rámec zprávy 5. Zpráva musí být odeslána s binární zprávou 8 co nejdříve (z hlediska AIS) po zprávě 5.

Tabulka 3.4

Hlášení údajů vnitrozemského plavidla

 

Parametr

Počet bitů

Popis

ID zprávy

6

Identifikátor pro zprávu 8; vždy 8

Indikátor opakování

2

Používá opakovač k označení toho, kolikrát byla zpráva opakována.

0–3; výchozí hodnota = 0; 3 = dále neopakovat

ID zdroje

30

Číslo MMSI

Rezerva

2

Nepoužívá se, musí být nastaveno na nulu. Vyhrazeno pro budoucí použití.

Binární údaje

Identifikátor aplikace

16

DAC = 200, FI = 10

Jedinečné evropské identifikační číslo plavidla (ENI)

48

8 znaků v 6bitovém kódu ASCII.

00000000 = ENI nepřiděleno = výchozí hodnota

Délka plavidla/sestavy

13

1–8 000 (zbývající nepoužívat) délka plavidla/sestavy v 1/10 m; 0 = výchozí hodnota

Šířka plavidla/sestavy

10

1–1 000 (zbývající nepoužívat) šířka plavidla/sestavy v 1/10 m; 0 = výchozí hodnota

Typ plavidla nebo sestavy

14

Číselné označení typu plavidla nebo sestavy v souladu s dodatkem C

0 = není k dispozici = výchozí hodnota

Označení nebezpečného nákladu

3

Počet modrých kuželů/světel 0–3; 4 = příznak B, 5 = výchozí hodnota = neznámý

Maximální současný statický ponor

11

1–2 000 (zbývající nepoužívat) ponor v 1/100 m, 0 = výchozí hodnota = neznámý

Náklad/bez nákladu

2

1 = náklad, 2 = bez nákladu, 0 = není k dispozici/výchozí hodnota, 3 se nesmí používat.

Kvalita informace o rychlosti

1

1 = vysoká, 0 = nízká/GNSS = výchozí hodnota (*1)

Kvalita informace o kurzu vůči zemi

1

1 = vysoká, 0 = nízká/GNSS = výchozí hodnota (*1)

Kvalita informace o kurzu

1

1 = vysoká, 0 = nízká = výchozí hodnota (*1)

Rezerva

8

Nepoužívá se, musí být nastaveno na nulu. Vyhrazeno pro budoucí použití.

 

Celkem

168

Obsazuje jeden interval.

3.5.3.2.   Počet osob na palubě (zpráva specifická pro vnitrozemskou plavbu FI 55)

Tuto zprávu odesílají pouze vnitrozemská plavidla, a to ke sdělení počtu osob (cestujících, členů posádky, členů personálu) na palubě. Zpráva musí být odeslána s binární zprávou 6, pokud možno v případě nastalé události nebo na žádost, s použitím binární funkční zprávy 2 IAI.

Tabulka 3.5

Hlášení počtu osob na palubě

 

Parametr

Bit

Popis

ID zprávy

6

Identifikátor pro zprávu 6; vždy 6

Indikátor opakování

2

Používá opakovač k označení toho, kolikrát byla zpráva opakována.

0–3; výchozí hodnota = 0; 3 = dále neopakovat

ID zdroje

30

Číslo MMSI zdrojové stanice

Pořadové číslo

2

0–3

ID místa určení

30

Číslo MMSI stanice místa určení

Znak retranslace

1

Znak retranslace se nastaví při retranslaci: 0 = žádná retranslace = výchozí hodnota;

1 = retranslace provedena

Rezerva

1

Nepoužívá se, musí být nastaveno na nulu. Vyhrazeno pro budoucí použití.

Binární údaje

Identifikátor aplikace

16

DAC = 200, FI = 55

Počet členů posádky na palubě

8

0–254 členů posádky, 255 = neznámý = výchozí hodnota

Počet cestujících na palubě

13

0–8 190 cestujících, 8 191 = neznámý = výchozí hodnota

Počet členů personálu na palubě

8

0–254 členů personálu, 255 = neznámý = výchozí hodnota

Rezerva

51

Nepoužívá se, musí být nastaveno na nulu. Vyhrazeno pro budoucí použití.

 

Celkem

168

Obsazuje jeden interval.

4.   OSTATNÍ POHYBLIVÉ STANICE AIS NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH

4.1.   Úvod

Plavidla, která nejsou povinna provozovat pohyblivé stanice vnitrozemského AIS, mohou používat jiné pohyblivé stanice systému AIS. Lze použít tyto pohyblivé stanice:

a)

pohyblivá stanice třídy A systému AIS v souladu s čl. 35 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU (18);

b)

pohyblivá stanice třídy B systému AIS v souladu s bodem 4.2.

Použití těchto stanic na vnitrozemských vodních cestách závisí na rozhodnutí příslušného orgánu odpovědného za plavbu v této oblasti.

Jsou-li tyto stanice používány dobrovolně, velitel plavidla neustále aktualizuje ručně vložené údaje AIS. Žádné nesprávné údaje se prostřednictvím AIS nepředávají.

4.2.   Obecné požadavky na pohyblivé stanice třídy B systému AIS na vnitrozemských vodních cestách

Třída B systému AIS má v porovnání s pohyblivými stanicemi vnitrozemského AIS omezené funkce. Zprávy zaslané pohyblivou stanicí třídy B systému AIS jsou v porovnání s pohyblivými stanicemi vnitrozemského AIS přenášeny s nižší prioritou.

Kromě požadavků vyplývajících z jiných právních aktů Unie, a to zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES (19) a rozhodnutí Komise 2005/53/ES (20), pohyblivé stanice třídy B systému AIS instalované na plavidlech provozovaných na vnitrozemských vodních cestách v Unii splňují požadavky stanovené v:

a)

doporučení ITU-R M.1371;

b)

mezinárodní normě IEC 62287 (včetně správy kanálů DSC).

Pozn.:

Příslušný orgán odpovědný za plavbu v dané oblasti je povinen před vydáním licence pro stanici plavidla a přidělením čísla identifikátoru námořní pohyblivé služby (MMSI) zjistit, zda jsou pohyblivé stanice třídy B systému AIS v souladu s normami a požadavky uvedenými v druhém pododstavci, a to například prostřednictvím schválení typu příslušných pohyblivých stanic třídy B systému AIS.

5.   PLAVEBNÍ POMOC AIS VE VNITROZEMSKÉ PLAVBĚ

5.1.   Úvod

Plavební pomoc (známá též jako podpůrné prostředky pro plavbu nebo AtoN (AIDS to Navigation)) je značení, které pomáhá při plavbě. Tato pomoc zahrnuje značení pro majáky, bóje, mlhové signály a denní majáky. Seznam typů AtoN je uveden v tabulce 5.2.

Technologie AIS umožňuje dynamicky přenášet informace o AtoN.

Pro použití ve vnitrozemské plavbě je třeba hlášení o AtoN námořního AIS (zpráva 21) rozšířit tak, aby byla zahrnuta specifika systému značení vnitrozemských plavebních drah.

Hlášení o AtoN námořního AIS je založeno na systému značení plavebních drah IALA. Pro vnitrozemskou plavbu musí hlášení o AtoN systému AIS odrážet systém AtoN pro evropskou vnitrozemskou plavbu popsaný v oddíle 5.

Hlášení o AtoN systému AIS předává polohu a význam AtoN, jakož i informaci, zda se bóje nachází na požadované poloze (na poloze), či nikoli (mimo polohu).

5.2.   Použití zprávy 21: Hlášení o plavební pomoci

Pro použití na vnitrozemských vodních cestách se používá hlášení o AtoN systému AIS (zpráva 21), jak je definuje doporučení ITU-R M.1371. Další typy AtoN pro evropskou vnitrozemskou plavbu jsou kódovány pomocí bitů „stav AtoN“.

Tabulka 5.1

Hlášení o AtoN systému AIS

Parametr

Počet bitů

Popis

ID zprávy

6

Identifikátor pro tuto zprávu 21

Indikátor opakování

2

Používá opakovač k označení toho, kolikrát byla zpráva opakována.

0–3; výchozí hodnota = 0; 3 = dále neopakovat

Označení

30

Číslo MMSI (viz článek 19 RR a doporučení ITU-R M.585)

Typ plavební pomoci

5

0 = není k dispozici = výchozí hodnota; viz příslušná definice stanovená IALA; viz obrázek 5-1 (21)

Název plavební pomoci

120

Maximálně 20 znaků v 6bitovém kódu ASCII, jak definuje tabulka 47, „@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@“ = není k dispozici = výchozí hodnota.

Název AtoN lze prodloužit pomocí parametru „Prodloužení názvu plavební pomoci“ níže.

Přesnost polohy (PA)

1

1 = vysoká (≤ 10 m), 0 = nízká (> 10 m), 0 = výchozí hodnota. Příznak PA by měl být stanoven v souladu s tabulkou „Stanovení informací o přesnosti polohy“ v doporučení ITU-R M.1371.

Zeměpisná délka

28

Zeměpisná délka polohy AtoN v 1/10 000 minut (±180 stupňů, východně = kladná hodnota, západně = záporná hodnota, 181 = (6791AC0h) = není k dispozici = výchozí hodnota)

Zeměpisná šířka

27

Zeměpisná šířka polohy AtoN v 1/10 000 minut (±90 stupňů, severně = kladná hodnota, jižně = záporná hodnota, 91 = (3412140h) = není k dispozici = výchozí hodnota)

Rozměr/referenční bod pro polohu

30

Referenční bod pro hlášenou polohu; je-li to relevantní, také uvádí rozměr AtoN (m) (viz obrázek 5-1) (22)

Typ elektronického zařízení pro určování polohy

4

0 = nedefinován (výchozí hodnota)

1 = GPS

2 = GLONASS

3 = kombinovaný GPS/GLONASS

4 = Loran-C

5 = Čajka

6 = integrovaný navigační systém

7 = sledovaný. Pro stacionární AtoN a virtuální AtoN by se měla použít zaznamenaná poloha. Přesná poloha zlepšuje její funkci jako referenčního radarového cíle.

8 = Galileo

9–14 = nepoužito

15 = vnitřní GNSS

Časové razítko

6

Sekunda UTC, kdy byla zpráva vygenerována EPFS (0–59 nebo 60, jestliže časové razítko není k dispozici (mělo by být nastaveno také jako výchozí hodnota), nebo 61, jestliže systém pro určování polohy pracuje v režimu ručního zadávání, nebo 62, jestliže elektronický systém pro určování polohy pracuje v režimu výpočtové navigace (stanovení polohy přibližným výpočtem), nebo 63, jestliže systém pro určování polohy je mimo provoz).

Indikátor polohy mimo polohu

1

Pouze u plovoucí AtoN: 0 = na poloze; 1 = mimo polohu.

Pozn. 1 – Tento příznak by měla přijímací stanice považovat za platný, pouze pokud je AtoN plovoucí plavební pomocí a je-li časové razítko rovné nebo nižší než 59. U plovoucí AtoN by se měly při instalaci stanovit parametry ochranné zóny.

Stav AtoN

8

Vyhrazeno pro informaci o stavu AtoN

00000000 = výchozí hodnota (23)

Příznak RAIM

1

Příznak RAIM (monitorování nezávislé integrity vysílače) elektronického zařízení pro určování polohy; 0 = RAIM se nepoužívá = výchozí hodnota; 1 = RAIM se používá; viz tabulka „Stanovení informací o přesnosti polohy“ v doporučení ITU-R M.1371

Příznak virtuální AtoN

1

0 = výchozí hodnota = skutečná AtoN na uvedené poloze; 1 = virtuální AtoN, fyzicky neexistuje (24)

Příznak přiděleného režimu

1

0 = stanice pracující v autonomním a nepřetržitém režimu = výchozí hodnota, 1 = stanice pracující v přiděleném režimu

Rezerva

1

Rezerva. Nepoužívá se. Je třeba nastavit na nulu. Vyhrazeno pro budoucí použití.

Prodloužení názvu plavební pomoci

0, 6, 12, 18, 24, 30, 36, … 84

Tento parametr tvořený až 14 dalšími 6bitovými znaky kódu ASCII pro dvouintervalovou zprávu lze zkombinovat s parametrem „Název plavební pomoci“ na konci uvedeného parametru, pokud je pro název AtoN zapotřebí více než 20 znaků. Tento parametr by měl být vynechán, pokud není pro název AtoN potřeba více než 20 znaků celkem. Měl by být předán pouze požadovaný počet znaků, tj. neměl by se použít žádný znak @.

Rezerva

0, 2, 4 nebo 6

Rezerva. Použije se pouze v případě použití parametru „Prodloužení názvu plavební pomoci“. Je třeba nastavit na nulu. Počet rezervních bitů by měl být upraven tak, aby bylo možné pozorovat hranice bytů.

Celkem

272–360

Obsazuje dva intervaly.

Obrázek 5-1

Referenční bod pro hlášenou polohu námořní AtoN nebo rozměr AtoN

Image 7

 

Počet bitů

Bitová pole

Vzdálenost (m)

A

9

Bity 21–29

0–511

511–511 m nebo větší

B

9

Bity 12–20

0–511

511–511 m nebo větší

C

6

Bity 6–11

0–63

63–63 m nebo větší

D

6

Bity 0–5

0–63

63–63 m nebo větší

Je-li typ AtoN, který má být přenesen, zahrnut ve stávajících typech AtoN podle IALA (podle tabulky 5.2), není třeba provádět žádné změny.

Tabulka 5.2

Typy plavební pomoci (AtoN)

Kód

Definice (námořní doprava)

 

0

Výchozí hodnota, typ AtoN nespecifikován

 

1

Referenční bod

 

2

RACON

 

3

Stacionární pobřežní konstrukce, jako jsou ropné plošiny, větrné elektrárny.

(Pozn. 1 – Tento kód by měl označovat překážku, na níž je osazena stanice AIS AtoN)

 

4

Nouzová bóje pro označení ztroskotaného plavidla

Stacionární AtoN

5

Světlo, bez sektorů

6

Světlo, se sektory

7

Naváděcí světlo přední

8

Naváděcí světlo zadní

9

Maják, severní kardinální znak

10

Maják, východní kardinální znak

11

Maják, jižní kardinální znak

12

Maják, západní kardinální znak

13

Maják, levá strana plavební dráhy

14

Maják, pravá strana plavební dráhy

15

Maják, levá strana upřednostňované plavební dráhy

16

Maják, pravá strana upřednostňované plavební dráhy

17

Maják, izolované nebezpečí

18

Maják, bezpečné vody

19

Maják, zvláštní značka

Plovoucí AtoN

20

Severní kardinální znak

21

Východní kardinální znak

22

Jižní kardinální znak

23

Západní kardinální znak

24

Bóje na levé straně plavební dráhy

25

Bóje na pravé straně plavební dráhy

26

Bóje na levé straně upřednostňované plavební dráhy

27

Bóje na pravé straně upřednostňované plavební dráhy

28

Izolované nebezpečí

29

Bezpečné vody

30

Zvláštní značka

31

Majáková loď/LANBY/vrtné věže

Pozn. 1 – Typy AtoN uvedené výše vycházejí v příslušných případech ze systému námořního značení IALA.

Pozn. 2 – Při rozhodování o tom, zda je prostředek plavební pomoci osvětlen nebo neosvětlen, se mohou objevit nejasnosti. Příslušné orgány mohou pro tyto účely případně použít regionální/lokální oddíl zprávy.

5.3.   Prodloužení zprávy 21 uvedením typu AtoN specifického pro vnitrozemskou plavbu

Pole parametru „Stav AtoN“ se používá k prodloužení zprávy 21 pomocí uvedení typu AtoN specifického pro vnitrozemskou plavbu.

Pole parametru „Stav AtoN“ je rozděleno na osm stránek, z toho stránka s ID 0 je 0 = výchozí hodnota, stránka s ID 1 až 3 je určena pro regionální použití a stránka s ID 4 až 7 pro mezinárodní použití. První tři bity pole stavu AtoN definují ID stránky, zbývajících 5 bitů obsahuje informace stránky.

Region, na který se ID stránky 1 až 3 použije, je definován pomocí kódu země podle ITU v rámci MMSI odesílající stanice AIS AtoN. Bitový kód 5 informačních bitů v poli stavu AtoN se tudíž použije pouze v tomto konkrétním regionu.

Pokud jde o vnitrozemské vodní cesty v Unii, na stránce s ID 1 pole stavu AtoN je uveden seznam použitých typů AtoN specifických pro vnitrozemskou plavbu.

Typ AtoN specifický pro vnitrozemskou plavbu se nastaví ve zprávě 21 dvěma kroky. Za prvé je nutné nastavit parametr „Typ plavební pomoci“ ve zprávě 21 na „0 = výchozí nastavení, typ AtoN nespecifikován“. Za druhé je třeba nastavit parametr „Stav AIS“ na ID stránky 1 a uvést odpovídající kód typu AtoN specifického pro vnitrozemskou plavbu:

Zpráva 21 – stav AtoN:

Bity:

Image 8

Image 9

LSB

kódování:

ID stránky

typ AtoN (0–31)

 


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 414/2007 ze dne 13. března 2007 o technických pokynech pro plánování, zavádění a provozování říčních informačních služeb (RIS) podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 105, 23.4.2007, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES (Úř. věst. L 258, 28.9.2013, s. 1).

(6)  Jakmile pohyblivá stanice zjistí, že jde o semafor (viz doporučení ITU-R M.1371, příloha 2, § 3.1.1.4), četnost hlášení se musí zvýšit na jedenkrát za dvě sekundy (viz doporučení ITU-R M.1371, příloha 2, § 3.1.3.3.2).

(7)  Musí být v případě potřeby přepnuto příslušným orgánem.

(8)  Pro účely tohoto nařízení se v Unii nepoužije.

(9)  Uzly přepočítává na km/h externí palubní zařízení.

(10)  Vyhodnocuje se pouze tehdy, jestliže zpráva přichází z pohyblivé stanice vnitrozemského AIS a jestliže je informace zjištěna automatickými prostředky (přímé spojení se spínačem).

(11)  Pro vnitrozemská plavidla musí být nastaveno na hodnotu 0.

(12)  Pro vnitrozemskou plavbu musí být použit nejblíže odpovídající typ plavidla (viz dodatek C).

(13)  Rozměry musejí být nastaveny na maximální obdélníkový obrys sestavy.

(14)  Decimetrová přesnost údaje pro vnitrozemskou plavbu se zaokrouhlí nahoru.

(15)  Informace o referenčním bodu musí být vyňata z věty rozhraní SSD rozlišením pole „identifikátor zdroje“. Informace o referenčním bodu polohy s identifikátorem zdroje AI musí být uložena jako interní. Další identifikátory zdrojů povedou k informacím o referenčních bodech pro externí referenční bod.

(16)  Centimetrová přesnost údaje pro vnitrozemskou plavbu se zaokrouhlí nahoru.

(17)  Použijí se kódy lokality podle ISRS v rámci indexu RIS odvozené ze systému ERDMS (European Reference Data Management System), který vede Evropská komise.

(*1)  Musí být nastaveno na hodnotu 0, jestliže k odpovídači není připojen žádný typově schválený snímač (např. gyroskop).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10).

(20)  Rozhodnutí Komise 2005/53/ES ze dne 25. ledna 2005 o použití čl. 3 odst. 3 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES na rádiová zařízení určená k účasti na automatickém systému zjišťování totožnosti lodí (AIS) (Úř. věst. L 22, 26.1.2005, s. 14).

(21)  V případě, že se přenáší kód typu vnitrozemské AlonN, nastaví se toto pole (typ AtoN) na 0 = nedefinován.

(22)  Při použití obrázku 5-1 pro AtoN je nutno dbát na toto:

V případě stacionární AtoN, virtuální AtoN nebo pobřežních konstrukcí musí orientace určená rozměrem A ukazovat ke skutečnému severu.

U plovoucí plavební pomoci větší než 2 m * 2 m se rozměry AtoN vždy uvádějí aproximované kružnicí, tj. rozměry vždy musí být uvedené takto: A = B = C = D ≠ 0. (Je to proto, že orientace plovoucí AtoN se nepřenáší. Referenčním bodem pro hlášenou polohu je střed kružnice.)

A = B = C = D = 1 označuje předměty (stacionární nebo plovoucí), jejichž rozměry jsou menší nebo rovné 2 m * 2 m. (Referenčním bodem pro hlášenou polohu je střed kružnice.)

Plovoucí pobřežní konstrukce, které nejsou stacionární, jako jsou vrtné věže, se považují za typ označený kódem 31 z tabulky 5.2. U těchto konstrukcí se parametr „Rozměr/referenční bod pro polohu“ určí, jak je uvedeno výše v pozn. 1.

U stacionárních pobřežních konstrukcí, typu označeného kódem 3 z tabulky 5.2, se parametr Rozměr/referenční bod pro polohu určí, jak je uvedeno výše v pozn. 1. Proto se u všech pobřežních AtoN a konstrukcí rozměr určuje stejným způsobem a skutečné rozměry jsou uvedeny ve zprávě 21.

(23)  V případě hlášení o AtoN vnitrozemského AIS se toto pole použije k označení typu vnitrozemské AtoN pomocí strany 001.

(24)  Při přenosu informací o virtuální AtoN, tj. kdy se příznak cíle virtuální/pseudo-AtoN nastaví na 1, se rozměry nastaví na A = B = C = D = 0 (výchozí hodnota). Totéž se provede také při přenosu informací o „referenčním bodu“.

Dodatek A

ZKRATKY

AI

Application Identifier (identifikátor aplikace)

AIS

Automatic Identification System (systém automatické identifikace)

ADN

European Agreement concerning the International Carriage of Dangerous Goods by Inland Waterways (Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách)

ASCII

American Standard Code for Information Interchange (Americký standardní kód pro výměnu informací)

ASM

Application Specific Message (aplikačně specifická zpráva)

AtoN

AIDS to Navigation (prostředky plavební pomoci)

DAC

Designated Area Code (kód určené oblasti)

DGNSS

Differential GNSS (diferenciální GNSS)

FI

Functional Identifier (funkční identifikátor)

GLONASS

(ruský) Globální plavební satelitní systém

GNSS

Global Navigation Satellite System (Globální družicový navigační systém)

GPS

Global Positioning System (globální polohový systém)

HDG

Heading (kurz)

IAI

International Application Identifier (Mezinárodní identifikátor aplikace)

ID

Identifikátor

ITU

International Telecommunication Union (Mezinárodní telekomunikační unie)

MMSI

Maritime Mobile Service Identifier (Identifikátor námořní pohyblivé služby) v souladu s doporučením Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R M585

ROT

Rate Of Turn (rychlost otáčení)

Třída B SO/CS

Pohyblivé stanice třídy B, které používají techniku vícenásobného přístupu s časovým dělením reagující na nosnou (CSTDMA) („CO“) nebo techniku vícenásobného přístupu s časovým dělením a samoorganizací (SOTDMA) („SO“)

SOLAS

Safety Of Life At Sea (bezpečnost lidského života na moři)

SQRT

Square Root (druhá mocnina)

UTC

Universal Time Coordinated (světový koordinovaný čas)

VHF

Very High Frequency (velmi vysoká frekvence)

VTS

Vessel Traffic Services (služby provozu plavidel)

Dodatek B

VĚTY DIGITÁLNÍHO ROZHRANÍ PRO VNITROZEMSKÝ AIS

B.1   Vstupní věty

Sériové digitální rozhraní AIS podporují stávající věty podle IEC 61162. Podrobné popisy vět digitálního rozhraní lze nalézt v IEC 61162.

Pro pohyblivou stanici vnitrozemského AIS jsou navíc definovány tyto věty digitálního rozhraní.

B.2   Statické údaje plavidla na vnitrozemské vodní cestě

Tato věta se používá ke změně nastavení, která nejsou zahrnuta v SSD a VSD.

$PIWWSSD,cccccccc,xxxx,x.x,x.x,x,x,x,x.x,x.x,x.x,x.x*hh<CR><LF>

pole 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Pole

Formát

Popis

1

cccccccc

Číslo ENI

2

xxxx

typ vnitrozemského plavidla podle dodatku C

3

x,x

délka plavidla 0 až 800,0 metrů

4

x,x

šířka plavidla 0 až 100,0 metrů

5

x

kvalita informace o rychlosti 1 = vysoká nebo 0 = nízká

6

x

kvalita informace o kurzu vůči zemi 1 = vysoká nebo 0 = nízká

7

x

kvalita informace o kurzu 1 = vysoká nebo 0 = nízká

8

x,x

B hodnota vnitřní referenční polohy (referenční bod vzdálenosti od zádi)

9

x,x

C hodnota vnitřní referenční polohy (referenční bod vzdálenosti od levoboku)

10

x,x

B hodnota vnější referenční polohy (referenční bod vzdálenosti od zádi)

11

x,x

C hodnota vnější referenční polohy (referenční bod vzdálenosti od levoboku)

B.3   Údaje o plavbě plavidla po vnitrozemské vodní cestě

Tato věta se používá k zadávání údajů o plavbě plavidla po vnitrozemské vodní cestě do pohyblivé stanice vnitrozemského AIS. Cestovní údaje plavidla po vnitrozemské vodní cestě se nastaví pomocí věty $PIWWIVD s tímto obsahem:

$PIWWIVD,x,x,x,x.x,x.x,x,xxx,xxxx,xxx,x.x,x.x,x.x,x.x*hh<CR><LF>

pole 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Pole

Formát

Popis

1

x

viz doporučení ITU-R M.1371, zpráva 23 – nastavení intervalu hlášení, výchozí nastavení: 0

2

x

počet modrých kuželů: 0–3, 4 = příznak B, 5 = výchozí hodnota = neznámý

3

x

0 = není k dispozici = výchozí hodnota, 1 = náklad, 2 = bez nákladu, ostatní nepoužito

4

x.x

statický ponor plavidla 0 až 20,00 metrů, 0 = neznámý = výchozí hodnota, ostatní nepoužito

5

x.x

podjezdná výška plavidla 0 až 40,00 metrů, 0 = neznámá = výchozí hodnota, ostatní nepoužito

6

x

počet pomocných vlečných člunů 0–6, 7 = výchozí hodnota = neznámý, ostatní nepoužito

7

xxx

počet členů posádky na palubě 0 až 254, 255 = neznámý = výchozí hodnota, ostatní nepoužito

8

xxxx

počet cestujících na palubě 0 až 8 190 , 8 191 = neznámý = výchozí hodnota, ostatní nepoužito

9

xxx

počet členů personálu na palubě 0 až 254, 255 = neznámý = výchozí hodnota, ostatní nepoužito

10

x.x

prodloužení sestavy na přídi (metr.decimetr = rozlišení v dm)

11

x.x

prodloužení sestavy na zádi (metr.decimetr = rozlišení v dm)

12

x.x

rozšíření sestavy na levoboku (metr.decimetr = rozlišení v dm)

13

x.x

rozšíření sestavy na pravoboku (metr.decimetr = rozlišení v dm)

V případě polí s nulovou hodnotou se odpovídající nastavení konfigurace nemění.

Dodatek C

TYPY VNITROZEMSKÝCH PLAVIDEL A SESTAV

Tato srovnávací tabulka vychází z výňatku z „Kódů pro typy dopravních prostředků“ podle doporučení EHK OSN č. 28 a typů námořních lodí definovaných v doporučení ITU-R M.1371 „Technické charakteristiky pro univerzální lodní systém automatické identifikace využívající mnohonásobný přístup s časovým dělením kanálů v námořním mobilním pásmu VHF“.

Typ plavidla nebo sestavy

Typ námořního plavidla

Kód

Název plavidla

První číslice

Druhá číslice

8000

Plavidlo, typ neznámý

9

9

8010

Motorová nákladní loď

7

9

8020

Tanková motorová loď

8

9

8021

Tanková motorová loď, kapalný náklad, typ N

8

0

8022

Tanková motorová loď, kapalný náklad, typ C

8

0

8023

Tanková motorová loď, suchý náklad, jako by byl kapalný (např. cement)

8

9

8030

Kontejnerová loď

7

9

8040

Tanková loď pro přepravu plynu

8

0

8050

Motorová nákladní loď, remorkér

7

9

8060

Tanková motorová loď, remorkér

8

9

8070

Motorová nákladní loď s jednou nebo více lodí po boku

7

9

8080

Motorová nákladní loď s tankovou lodí

8

9

8090

Motorová nákladní loď, která tlačí jednu nebo více nákladních lodí

7

9

8100

Motorová nákladní loď, která tlačí alespoň jednu tankovou loď

8

9

8110

Remorkér, nákladní loď

7

9

8120

Remorkér, tanková loď

8

9

8130

Remorkér, nákladní loď, svázaná

3

1

8140

Remorkér, nákladní/tanková loď, svázaná

3

1

8150

Nákladní člun

9

9

8160

Tankový člun

9

9

8161

Tankový člun, kapalný náklad, typ N

9

0

8162

Tankový člun, kapalný náklad, typ C

9

0

8163

Tankový člun, suchý náklad, jako by byl kapalný (např. cement)

9

9

8170

Nákladní člun s kontejnery

8

9

8180

Tankový člun pro přepravu plynu

9

0

8210

Plavidlo k tlačení/vlečení, jeden nákladní člun

7

9

8220

Plavidlo k tlačení/vlečení, dva nákladní čluny

7

9

8230

Plavidlo k tlačení/vlečení, tři nákladní čluny

7

9

8240

Plavidlo k tlačení/vlečení, čtyři nákladní čluny

7

9

8250

Plavidlo k tlačení/vlečení, pět nákladních člunů

7

9

8260

Plavidlo k tlačení/vlečení, šest nákladních člunů

7

9

8270

Plavidlo k tlačení/vlečení, sedm nákladních člunů

7

9

8280

Plavidlo k tlačení/vlečení, osm nákladních člunů

7

9

8290

Plavidlo k tlačení/vlečení, devět nebo více nákladních člunů

7

9

8310

Plavidlo k tlačení/vlečení, jeden tankový člun/člun pro přepravu plynu

8

0

8320

Plavidlo k tlačení/vlečení, dva čluny, alespoň jeden tankový člun nebo člun pro přepravu plynu

8

0

8330

Plavidlo k tlačení/vlečení, tři čluny, alespoň jeden tankový člun nebo člun pro přepravu plynu

8

0

8340

Plavidlo k tlačení/vlečení, čtyři čluny, alespoň jeden tankový člun nebo člun pro přepravu plynu

8

0

8350

Plavidlo k tlačení/vlečení, pět člunů, alespoň jeden tankový člun nebo člun pro přepravu plynu

8

0

8360

Plavidlo k tlačení/vlečení, šest člunů, alespoň jeden tankový člun nebo člun pro přepravu plynu

8

0

8370

Plavidlo k tlačení/vlečení, sedm člunů, alespoň jeden tankový člun nebo člun pro přepravu plynu

8

0

8380

Plavidlo k tlačení/vlečení, osm člunů, alespoň jeden tankový člun nebo člun pro přepravu plynu

8

0

8390

Plavidlo k tlačení/vlečení, devět nebo více člunů, alespoň jeden tankový člun nebo člun pro přepravu plynu

8

0

8400

Remorkér, samostatný

5

2

8410

Remorkér, jedno nebo více vlečení

3

1

8420

Remorkér, který pomáhá jinému plavidlu nebo propojené kombinaci

3

1

8430

Tlačná loď, samostatná

9

9

8440

Osobní loď, převozní loď, loď Červeného kříže, výletní loď

6

9

8441

Převozní loď

6

9

8442

Loď Červeného kříže

5

8

8443

Výletní loď

6

9

8444

Osobní loď bez ubytování

6

9

8445

Vysokorychlostní výletní loď

6

9

8446

Křídlová výletní loď

6

9

8447

Výletní plachetnice

6

9

8448

Osobní plachetnice bez ubytování

6

9

8450

Obslužné plavidlo, policejní hlídkový člun, loď pro služby v přístavu

9

9

8451

Obslužné plavidlo

9

9

8452

Policejní hlídkový člun

5

5

8453

Loď pro služby v přístavu

9

9

8454

Loď plavebního dozoru

9

9

8460

Plavidlo, údržbářská loď, plovoucí jeřáb, kabelová loď, plovoucí bóje, rypadlo

3

3

8470

Objekt, ve vleku, blíže nespecifikován

9

9

8480

Rybářská loď

3

0

8490

Loď pro zásobování palivem

9

9

8500

Tankový člun, pro přepravu chemikálií

8

0

8510

Objekt, blíže nespecifikovaný

9

9

1500

Námořní plavidlo pro přepravu běžného nákladu

7

9

1510

Námořní plavidlo pro přepravu kontejnerů

7

9

1520

Námořní plavidlo pro přepravu volně ložených nákladů

7

9

1530

Tanková loď

8

0

1540

Tanková loď pro přepravu zkapalněného plynu

8

0

1850

Rekreační plavidlo, delší než 20 metrů

3

7

1900

Rychlá loď

4

9

1910

Křídlová loď

4

9

1920

Rychlý katamarán

4

9


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/70


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/839

ze dne 7. března 2019,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (1), a zejména na čl. 8 druhý pododstavec a článek 9 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 540/2014 stanoví požadavky pro EU schválení typu všech nových vozidel kategorií M (vozidla používaná pro přepravu cestujících) a N (vozidla používaná pro přepravu nákladu) z hlediska jejich hladiny akustického tlaku. Uvedené nařízení rovněž stanoví opatření týkající se akustického varovného systému vozidla (AVAS) pro vozidla s hybridním elektrickým pohonem a elektrická vozidla za účelem varování zranitelných účastníků silničního provozu.

(2)

Informační dokument podle přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (2) týkající se EU schválení typu vozidla z hlediska přípustné hladiny akustického tlaku by měl být přezkoumán tak, aby odrážel podrobné požadavky na systém AVAS.

(3)

V návaznosti na přijetí série změn 01 předpisu OSN č. 138 o schvalování tichých silničních vozidel na 171. zasedání Světového fóra Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel by měla být přezkoumána příloha VIII nařízení (EU) č. 540/2014 za účelem zavedení zákazu funkce pozastavení systému AVAS.

(4)

Nařízení (EU) č. 540/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Vzhledem k tomu, že toto nařízení obsahuje úpravu zohledňující požadavky týkající se funkce pozastavení systému AVAS již použitelné v rámci dohody EHK OSN z roku 1958 a zavádí nezbytná přechodná ustanovení pro použití v roce 2019, mělo by vstoupit v platnost co nejdříve,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I a VIII nařízení (EU) č. 540/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 131.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).


PŘÍLOHA

Nařízení (EU) č. 540/2014 se mění takto:

1)

V příloze I se dodatek 1 mění takto:

a)

bod 12.8 se zrušuje;

b)

doplňuje se nový bod 12.9, který zní:

„12.9   Akustický varovný systém vozidla (AVAS)

12.9.1   Číslo schválení typu vozidla z hlediska emisí hluku podle předpisu EHK OSN č. 138 (1)

nebo

12.9.2   Úplný odkaz na výsledky zkoušek úrovní emisí hluku systému AVAS, naměřené podle nařízení (EU) č. 540/2014 (1)“.

2)

Příloha VIII se mění takto:

a)

oddíl I se nahrazuje tímto:

„Oddíl I

Tato příloha stanoví opatření týkající se systému AVAS pro vozidla s hybridním elektrickým pohonem a elektrická vozidla.

I.1.   Bez ohledu na body I.2 písm. a), I.2 písm. b), I.3 písm. a) a I.3 písm. b) se ustanovení oddílu II uplatňují na systém AVAS instalovaný:

a)

v každém typu vozidla schváleném před 1. červencem 2019;

b)

v každém novém vozidle založeném na typu uvedeném v písmenu a) registrovaném před 1. červencem 2021.

I.2.   Bez ohledu na bod I.3 písm. a) a b) se ustanovení oddílu III uplatňují na systém AVAS instalovaný:

a)

v každém typu vozidla schváleném před 1. červencem 2019, pokud se tak výrobce rozhodne;

b)

v každém novém vozidle založeném na typu uvedeném v písmenu a);

c)

v každém typu vozidla schváleném od 1. července 2019 a před 1. zářím 2021;

d)

v každém novém vozidle založeném na typu uvedeném v písmenu c) registrovaném před 1. zářím 2023.

I.3.   Ustanovení oddílu IV se uplatňují na systém AVAS instalovaný:

a)

v každém typu vozidla schváleném před 1. zářím 2021, pokud se tak výrobce rozhodne;

b)

v každém novém vozidle založeném na typu uvedeném v písmenu a);

c)

v každém typu vozidla schváleném dne 1. září 2021 nebo po tomto datu;

d)

v každém novém vozidle založeném na typu uvedeném v písmenu c);

e)

ve všech nových vozidlech registrovaných dne 1. září 2023 nebo po tomto datu.“;

b)

doplňuje se nový oddíl IV, který zní:

„Oddíl IV

Ustanovení oddílu III se uplatňují s výjimkou bodu III.2. písm. b). Kromě toho platí:

Tlačítko

Každý mechanismus umožňující řidiči zastavit provoz systému AVAS („funkce pozastavení“) musí splňovat požadavky stanovené v bodě 6.2.6 předpisu EHK OSN č. 138., doplňku 1 k původnímu znění předpisu, sérii změn 01 (Úř. věst. L 204, 5.8.2017, s.112).“


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/74


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/840

ze dne 12. března 2019,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, pokud jde o dovoz vína pocházejícího z Kanady a osvobození maloobchodníků od povinnosti vést evidenční knihu vstupů a výstupů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 89 písm. a) a čl. 147 odst. 3 písm. d) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 (2) stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o průvodní doklady pro propouštění dovážených vinařských výrobků do volného oběhu v Unii.

(2)

Článek 23 dohody uzavřené mezi Evropskou unií a Kanadou o obchodu s vínem a lihovinami (3) (dále jen „dohoda“) stanoví, že víno pocházející z Kanady, které je produkováno pod dohledem a kontrolou jednoho z příslušných orgánů uvedených v příloze VI dohody, může být dováženo v souladu s ustanoveními o zjednodušené certifikaci formulovanými v předpisech Unie. Podle článku 26 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 mohou producenti vína ve třetích zemích vystavit a podepsat certifikační dokument, pokud jsou k tomu jednotlivě oprávněni jedním z příslušných subjektů těchto třetích zemí a podléhají kontrole těchto subjektů. Za účelem provedení článku 23 dohody by nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 mělo být změněno tak, aby zahrnovalo ustanovení, jež bude v případě dovozu vín pocházejících z Kanady do Unie umožňovat použití zjednodušeného postupu stanoveného v článku 26 uvedeného nařízení.

(3)

Podle čl. 147 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 mají fyzické či právnické osoby, které v rámci výkonu svého podnikání drží vinařské výrobky, vést o těchto výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 stanoví výjimky z této povinnosti s ohledem na určité kategorie hospodářských subjektů. Účelem těchto výjimek je osvobodit hospodářské subjekty, které prodávají nebo drží malá množství vinařských výrobků, od nepřiměřené administrativní zátěže. Nicméně na maloobchodníky, jejichž podnikatelská činnost ze své podstaty zahrnuje prodej vína a moštu v malých množstvích, se tyto výjimky nevztahují.

(4)

Maloobchodníky osvobozovalo od povinnosti vést evidenční knihu vstupů a výstupů nařízení Komise (ES) č. 436/2009 (4), které bylo nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 zrušeno. Povinnost vést evidenční knihu vstupů a výstupů představuje pro maloobchodníky výraznou administrativní zátěž a obnovení výjimky pro tyto subjekty nepůjde na úkor uspokojivé sledovatelnosti vinařských výrobků. Proto je záhodno nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 změnit tak, aby maloobchodníky od povinnosti vést evidenční knihu vstupů a výstupů osvobozovalo.

(5)

Jelikož toto nařízení obnovuje výjimku, která byla dříve stanovena nařízením (ES) č. 436/2009, je třeba zabránit tomu, aby maloobchodníci podléhali povinnosti vést evidenční knihu vstupů a výstupů pro období mezi vstupem nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 v platnost a vstupem tohoto nařízení v platnost. Z tohoto důvodu a v zájmu právní jistoty by výjimka měla platit zpětně od vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 se mění takto:

1)

V čl. 28 odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní:

„c)

maloobchodníci.“;

2)

Oddíl B části IV přílohy VII se nahrazuje tímto:

„B.

Seznam třetích zemí uvedených v článku 26:

Austrálie

Kanada

Chile

Spojené státy americké“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 se použije od 3. března 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 ze dne 11. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES) č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560 (Úř. věst. L 58, 28.2.2018, s. 1).

(3)  Dohoda mezi Evropským společenstvím a Kanadou o obchodu s vínem a lihovinami ze dne 16. září 2003 (dále jen „dohoda o obchodu s vínem a lihovinami z roku 2003“) ve znění začleněném do Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (Úř. věst. L 11, 14.1.2017, s. 23).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína (Úř. věst. L 128, 27.5.2009, s. 15).


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/76


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/841

ze dne 14. března 2019,

kterým se opravují některá jazyková znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na články 7, 62, 156, 160, 212 a 253 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Německé znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (2) obsahuje chybu v definici uvedené v čl. 1 bodě 21, pokud jde o zboží k osobnímu použití, a tím se mění rozsah dané definice.

(2)

Slovenské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 obsahuje chybu v čl. 128 odst. 2, která byla zavedena nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 (3), pokud jde o hodnotu zboží, jež má celní status zboží Unie, a tím má ustanovení opačný smysl, než bylo zamýšleno.

(3)

Italské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 obsahuje chybu v čl. 226 odst. 1 písm. b), pokud jde o zaměstnance, který je v daném ustanovení uveden.

(4)

Estonské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 obsahuje chybu v úvodní větě čl. 226 odst. 3, kvůli níž má ustanovení opačný smysl, než bylo zamýšleno.

(5)

Dánské, finské, francouzské, německé, nizozemské, řecké a španělské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 obsahuje chybu v příloze 22–01, pokud jde o zboží uvedené na seznamu ve zmíněné příloze.

(6)

Dánské, estonské, finské, francouzské, italské, německé, nizozemské, řecké, slovenské a španělské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Ostatní jazyková znění nejsou dotčena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

(netýká se českého znění)

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1).


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/79


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/842

ze dne 22. května 2019,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 písm. b) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (2), a zejména na čl. 5 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. května 2019.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 1.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 ze dne 28. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určují reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se zrušuje nařízení č. 163/67/EHS (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Kód KN

Popis zboží

Reprezentativní cena

(EUR/100 kg)

Jistota uvedená v článku 3

(EUR/100 kg)

Původ (1)

0207 12 90

Jatečně upravená těla kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, předkládaná jako tzv. „kuřata 65 %“, zmrazená

120,2

0

AR

0207 14 10

Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené

255,6

13

AR

207,8

28

BR

219,7

24

TH

1602 32 11

Přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus, tepelně neupravené

276,2

3

BR


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7).


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/81


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/843

ze dne 23. května 2019

o minimální prodejní ceně sušeného odstředěného mléka pro třicáté šesté dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2016/2080

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o veřejnou intervenci a podporu soukromého skladování (2), a zejména na článek 32 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2080 (3) byl zahájen prodej sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení.

(2)

Vzhledem k nabídkám obdrženým ve třicátém šestém dílčím nabídkovém řízení by minimální prodejní cena měla být pevně stanovena.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Ve třicátém šestém dílčím nabídkovém řízení pro prodej sušeného odstředěného mléka v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2016/2080, u něhož lhůta pro předkládání nabídek skončila dne 21. května 2019, činí minimální prodejní cena 167,50 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2019.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 206, 30.7.2016, s. 71.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2080 ze dne 25. listopadu 2016 o zahájení prodeje sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení (Úř. věst. L 321, 29.11.2016, s. 45).


ROZHODNUTÍ

24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/82


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/844

ze dne 14. května 2019

o výkonu pravomocí generálního tajemníka Rady, pokud jde o stížnosti podané Radě kandidáty na funkci evropského nejvyššího žalobce

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1696 ze dne 13. července 2018 o pravidlech fungování výběrové komise podle čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (1), a zejména na pravidla VI.1 a VII.1 přílohy uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (2) (dále jen „služební řád“), a zejména na článek 2 a čl. 90 odst. 2 služebního řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle pravidla VI.1 přílohy prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1696 (dále jen „pravidla fungování výběrové komise“) mohou kandidáti, kteří jsou z výběrového řízení na jmenování evropského nejvyššího žalobce vyloučeni, podat Radě stížnost ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu.

(2)

Podle pravidla VII.1 pravidel fungování výběrové komise mohou kandidáti, kteří nejsou zařazeni na užší seznam způsobilých kandidátů vypracovaný výběrovou komisí pro jmenování evropského nejvyššího žalobce, podat Radě stížnost ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu.

(3)

Podle článku 2 služebního řádu má každý orgán stanovit, kdo v jeho rámci vykonává pravomoci přiznané služebním řádem, jež zahrnují pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu.

(4)

Podle čl. 240 odst. 2 prvního pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie má být Radě nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka.

(5)

Pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování, pokud jde o stížnosti ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu, které podali Radě kandidáti účastnící se výběrového řízení na jmenování evropského nejvyššího žalobce podle pravidel VI.1 a VII.1 pravidel fungování výběrové komise, by měl vykonávat generální tajemník Rady,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pravomoci svěřené čl. 90 odst. 2 služebního řádu orgánu oprávněnému ke jmenování, pokud jde o stížnosti podle pravidla VI.1 a VII.1 pravidel fungování výběrové komise, podané Radě kandidáty, kteří jsou z výběrového řízení vyloučeni nebo kteří nejsou zařazeni na užší seznam způsobilých kandidátů vypracovaný výběrovou komisí pro jmenování evropského nejvyššího žalobce, vykonává jménem Rady a v rámci její odpovědnosti generální tajemník Rady.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 14. května 2019.

Za Radu

předseda

P. DAEA


(1)  Úř. věst. L 282, 12.11.2018, s. 8.

(2)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/84


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/845

ze dne 17. května 2019

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v pracovní skupině pro zeměpisná označení zřízené Dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí jejího jednacího řádu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) uzavřela Unie rozhodnutím Rady (EU) 2015/2169 (2). Dohoda vstoupila v platnost dne 13. prosince 2015.

(2)

Článkem 15.3 odst. 1 dohody se zřizuje pracovní skupina pro zeměpisná označení pod záštitou Výboru pro obchod zřízeného článkem 15.1 odst. 1 dohody.

(3)

Podle článku 15.4 jednacího řádu Výboru pro obchod přijatého rozhodnutím Výboru pro obchod EU-Korea č. 1 (3) může každá pracovní skupina stanovit svůj jednací řád, o kterém se tomuto výboru podává zpráva.

(4)

Měl by být stanoven jednací řád pracovní skupiny pro zeměpisná označení.

(5)

Je vhodné stanovit postoj, který se má v pracovní skupině pro zeměpisná označení jménem Unie zaujmout, jelikož jednací řád této pracovní skupiny bude pro Unii závazný,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v pracovní skupině pro zeměpisná označení, pokud jde o její jednací řád, by měl vycházet z návrhu rozhodnutí uvedené pracovní skupiny připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 17. května 2019.

Za Radu

předseda

E.O. TEODOROVICI


(1)  Úř. věst. L 127, 14.5.2011, s. 6.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/2169 ze dne 1. října 2015 o uzavření Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (Úř. věst. L 307, 25.11.2015, s. 2).

(3)  Rozhodnutí Výboru pro obchod EU-Korea č. 1 ze dne 23. prosince 2011 o přijetí jednacího řádu Výboru pro obchod (2013/110/EU) (Úř. věst. L 58, 1.3.2013, s. 9).


ROZHODNUTÍ č. 1/2019 PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ EU-KOREA

ze dne …,

kterým se přijímá její jednací řád

PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ EU-KOREA,

s ohledem na Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“),

s ohledem na rozhodnutí Výboru pro obchod EU-Korea č. 1 ze dne 23. prosince 2011 o přijetí jednacího řádu Výboru pro obchod [2013/110/EU] (2), a zejména na čl. 15.4 přílohy uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 15.4 jednacího řádu Výboru pro obchod přijatého rozhodnutím Výboru pro obchod EU-Korea č. 1 může každý specializovaný výbor a pracovní skupina stanovit svůj jednací řád, o kterém se Výboru pro obchod podává zpráva.

(2)

Měl by být stanoven jednací řád pracovní skupiny pro zeměpisná označení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se jednací řád pracovní skupiny pro zeměpisná označení uvedený v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za pracovní skupinu pro zeměpisná označení

Vedoucí týmu

Vedoucí oddělení

Ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky Korejské republiky

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise

Spolupředseda pracovní skupiny pro zeměpisná označení

Spolupředseda pracovní skupiny pro zeměpisná označení


(1)  Úř. věst. L 127, 14.5.2011, s. 6.

(2)  Úř. věst. L 58, 1.3.2013, s. 9.

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 1

Složení a předsednictví

1.   Pracovní skupina pro zeměpisná označení zřízená podle čl. 15.3 odst. 1 písm. g) Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) plní své povinnosti, jak stanoví článek 10.25 dohody.

2.   Pracovní skupina pro zeměpisná označení se skládá ze zástupců Korejské republiky (dále jen „Korea“) na straně jedné a zástupců Evropské unie na straně druhé.

3.   Podle čl. 15.3 odst. 3 dohody předsedají pracovní skupině pro zeměpisná označení společně zástupci Koreje a Evropské unie.

4.   Každý ze spolupředsedů může převést jakékoli funkce spolupředsedy na jmenovaného zástupce, v takovém případě se všechny níže uvedené odkazy na spolupředsedu vztahují i na jmenovaného zástupce.

5.   Každý spolupředseda určí kontaktní místo pro všechny záležitosti týkající se pracovní skupiny pro zeměpisná označení. Tato kontaktní místa jsou společně odpovědná za povinnosti sekretariátu pracovní skupiny pro zeměpisná označení.

Článek 2

Zasedání

Podle čl. 10.25 odst. 2 dohody se zasedání konají střídavě na území obou stran. Pracovní skupina pro zeměpisná označení se schází v den, na místě a způsobem dohodnutým stranami včetně videokonference, avšak nejpozději 90 dní od podání žádosti kteroukoli ze stran.

Článek 3

Korespondence

1.   Korespondence určená předsedům pracovní skupiny pro zeměpisná označení se zasílá na kontaktní místa, z nichž je rozeslána členům pracovní skupiny.

2.   Korespondence může probíhat jakýmikoli písemnými prostředky, včetně elektronické pošty.

3.   Podle článku 15 jednacího řádu Výbor pro obchod je tento výbor informován o kontaktních místech určených pracovní skupinou pro zeměpisná označení. Veškerá korespondence, dokumenty a komunikace, včetně výměny e-mailů, mezi kontaktními místy pracovní skupiny pro zeměpisná označení v souvislosti s prováděním dohody se souběžně přeposílá sekretariátu Výboru pro obchod, delegaci Evropské unie v Korejské republice a zastoupení Korejské republiky při Evropské unii.

Článek 4

Program zasedání

1.   Kontaktní místa vypracují před každým zasedáním předběžný program zasedání. Tento předběžný program se společně s příslušnými dokumenty zašle nejpozději 15 dnů před zasedáním pracovní skupině pro zeměpisná označení, včetně jejích spolupředsedů. Předběžný pořad jednání může obsahovat jakýkoli bod obsažený v článku 10.25 dohody.

2.   Každá ze stran může nejpozději 21 dnů před zasedáním požádat o zařazení bodu zahrnutého v článku 10.25 dohody na pořad jednání. Tyto body jsou začleněny do předběžného programu zasedání.

3.   Poslední verze předběžného programu zasedání se zašle spolupředsedům alespoň pět dnů před zasedáním.

4.   Program musí na počátku každého zasedání jednomyslně schválit spolupředsedové. Jakýkoli bod, který není uveden v předběžném programu zasedání, může být do programu zahrnut po dohodě obou spolupředsedů.

Článek 5

Žádosti o změny přílohy A-10 nebo B-10 dohody

1.   Každá ze stran může dopisem podepsaným spolupředsedou dotčené strany požádat o doplnění nebo odstranění jednotlivých zeměpisných označení z příloh 10-A nebo 10-B dohody.

2.   Podle čl. 10.25 odst. 1 a 3 dohody může pracovní skupina pro zeměpisná označení na základě konsensu rozhodnout o změně příloh 10-A a 10-B přidáním jednotlivých zeměpisných označení Evropské unie nebo Koreje, která prošla příslušným postupem stanoveným v dohodě. Pracovní skupina pro zeměpisná označení může rovněž na základě konsensu doporučit Výboru pro obchod přidání nebo odstranění zeměpisných označení, o němž tento výbor učiní konečné rozhodnutí v souladu s čl. 10.21 odst. 4 a články 10.24 a 10.25.

3.   Podle čl. 15.3 odst. 5 může Výbor pro obchod vykonat úkol přidělený pracovní skupině pro zeměpisná označení a rozhodnout o změně příloh 10-A a 10-B. Dále podle čl. 15.5 odst. 2 může Výbor pro obchod rozhodnout o změně příloh 10-A a 10-B a strany mohou přijmout rozhodnutí v závislosti na svých příslušných platných právních požadavcích a postupech.

4.   Při rozhodování o změně příloh 10-A a 10-B strany usilují o to, aby byly řádně zohledněny příslušné zájmy obou stran v souvislosti se zeměpisnými označeními.

Článek 6

Rozhodnutí a doporučení

1.   Pracovní skupina pro zeměpisná označení přijímá doporučení a rozhodnutí na základě konsensu, jak stanoví článek 10.25 dohody.

2.   Doporučení pracovní skupiny pro zeměpisná označení ve smyslu článku 10.25 dohody jsou určena stranám a musí být opatřena podpisy obou spolupředsedů.

3.   Rozhodnutí pracovní skupiny pro zeměpisná označení ve smyslu článku 10.25 dohody musí být opatřena podpisy obou spolupředsedů. Každé rozhodnutí stanoví den, ke kterému vstupuje v platnost.

4.   Rozhodnutí a doporučení přijatá pracovní skupinou pro zeměpisná označení mají pořadové číslo, obsahují datum přijetí a popis předmětu.

Článek 7

Písemný postup

1.   Doporučení nebo rozhodnutí pracovní skupiny pro zeměpisná označení je možné přijmout písemným postupem za souhlasu obou stran. Písemný postup spočívá ve výměně nót mezi spolupředsedy pracovní skupiny pro zeměpisná označení.

2.   Spolupředseda strany, která navrhuje použití písemného postupu, zašle návrh doporučení nebo rozhodnutí spolupředsedovi druhé strany, který v odpovědi uvede, zda s návrhem doporučení nebo rozhodnutí souhlasí. Spolupředseda druhé strany může rovněž navrhnout změny nebo požádat o delší čas k uvážení záležitosti. Pokud je návrh přijat, přijme se v souladu s článkem 6.

Článek 8

Zápis

1.   Kontaktní místa vypracují návrh zápisu z každého zasedání do 21 dnů od jeho konání. V návrhu zápisu se uvedou přijatá doporučení a rozhodnutí a jakékoli další dohody.

2.   Zápis písemně schválí obě smluvní strany do 28 dnů od konání zasedání nebo v termínu, na kterém se smluvní strany dohodnou. Jakmile je zápis schválen, je vyhotoven ve dvou prvopisech, které podepíší spolupředsedové. Každý z předsedů obdrží jeden prvopis.

Článek 9

Zprávy

Pracovní skupina pro zeměpisná označení podává zprávu o své činnosti Výboru pro obchod na každém pravidelném zasedání tohoto výboru, jak stanoví člínek 15.3 dohody.

Článek 10

Výdaje

1.   Výdaje vyplývající z účasti na schůzích pracovní skupiny pro zeměpisná označení nesou obě strany.

2.   Výdaje související s pořádáním zasedání a rozmnožováním dokumentů hradí smluvní strana, která zasedání pořádá.

Článek 11

Přístup veřejnosti a důvěrnost informací

1.   Zasedání pracovní skupiny pro zeměpisná označení jsou neveřejná, nerozhodnou-li spolupředsedové jinak.

2.   Pokud některá ze stran předloží pracovní skupině pro zeměpisná označení informace považované podle jejích právních předpisů za důvěrné, druhá strana s nimi nakládá jako s důvěrnými informacemi, jak stanoví čl. 15.1 odst. 7 dohody.

3.   Každá ze stran může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení pracovní skupiny pro zeměpisná označení ve svém úředním tisku.


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/89


ROZHODNUTÍ RADY (EU, Euratom) 2019/846

ze dne 21. května 2019

o jmenování dvou členů Účetního dvora

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 286 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrhy předložené Rumunskem a Chorvatskou republikou,

s ohledem na stanoviska Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Funkční období pana George PUFANA skončí dne 30. června 2019.

(2)

Funkční období pana Nevena MATESE skončí dne 14. července 2019.

(3)

Je proto třeba jmenovat dva nové členy Účetního dvora,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členy Účetního dvora jsou jmenováni:

a)

pan Viorel ȘTEFAN na období od 1. července 2019 do 30. června 2025;

b)

paní Ivana MALETIĆOVÁ na období od 15. července 2019 do 14. července 2025.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 21. května 2019.

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Stanoviska ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněná v Úředním věstníku).


24.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/90


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/847

ze dne 15. května 2019

o navrhované občanské iniciativě s názvem „Zachraňte včely! Ochrana biologické rozmanitosti a zlepšení stanovišť pro hmyz v Evropě“

(oznámeno pod číslem dokumentu C(2019) 3800)

(Pouze německé znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Předmět navrhované občanské iniciativy s názvem „Zachraňte včely! Ochrana biologické rozmanitosti a zlepšení stanovišť pro hmyz v Evropě“ je následující: „Potřebujeme hmyz pro naše ekosystémy a pro potravinové zabezpečení. Komise musí přijmout právní předpisy s cílem zachovat a zlepšit stanoviště pro hmyz jakožto ukazatel nepoškozeného životního prostředí.“

(2)

Cíle navrhované občanské iniciativy jsou formulovány takto: „Pro prokazatelné zlepšení přírodního základu života vyzýváme ke stanovení povinných cílů: zařadit podporu biologické rozmanitosti mezi obecné cíle SZP; výrazně snížit používání pesticidů, bez výjimky zakázat škodlivé pesticidy a reformovat kritéria způsobilosti; podporovat strukturální rozmanitost zemědělské krajiny; účinně omezovat množství živin (např. Natura 2000); účinně zřizovat chráněné oblasti (např. rámcová směrnice o vodě); zintenzivnit výzkum a monitorování a zlepšit vzdělávání.“

(3)

Smlouva o Evropské unii (SEU) posiluje občanství Unie a zvyšuje demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo se podílet na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy.

(4)

Postupy a podmínky vyžadované pro občanskou iniciativu by proto měly být jasné, jednoduché, uživatelsky vstřícné a přiměřené povaze občanské iniciativy, tak aby povzbuzovaly k účasti občanů a učinily Unii přístupnější.

(5)

Právní akty Unie pro účely provádění Smluv mohou být přijaty:

ke zřízení společné organizace zemědělských trhů a ostatních ustanovení nezbytných pro sledování cílů společné zemědělské politiky, na základě čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU),

ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, na základě článku 114 SFEU,

k opatřením ve veterinární a rostlinolékařské oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví, na základě čl. 168 odst. 4 písm. b) SFEU,

pro přijetí víceletého rámcového programu vymezujícího všechny činnosti Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, na základě čl. 182 odst. 1 SFEU,

k podpoře cílů, jimiž jsou zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí a uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, na základě čl. 192 odst. 1 SFEU ve spojení s čl. 191 odst. 1 první a třetí odrážkou SFEU.

(6)

Z těchto důvodů navrhovaná občanská iniciativa zjevně nespadá mimo rámec pravomocí Komise na předložení návrhu právního aktu Unie pro účely provedení Smluv v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení.

(7)

Kromě toho byl ustaven výbor občanů a byly jmenovány kontaktní osoby v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení a navrhovaná občanská iniciativa není zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní ani není zjevně v rozporu s hodnotami Unie uvedenými v článku 2 SEU.

(8)

Navrhovaná občanská iniciativa s názvem „Zachraňte včely! Ochrana biologické rozmanitosti a zlepšení stanovišť pro hmyz v Evropě“ by proto měla být zaregistrována,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Navrhovaná občanská iniciativa s názvem „Zachraňte včely! Ochrana biologické rozmanitosti a zlepšení stanovišť pro hmyz v Evropě“ je zaregistrována.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 27. května 2019.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno organizátorům (členům výboru občanů) navrhované občanské iniciativy s názvem „Zachraňte včely! Ochrana biologické rozmanitosti a zlepšení stanovišť pro hmyz v Evropě“, kterou jako kontaktní osoby zastupují paní Manuela RIPA a paní Clara BORASIO.

V Bruselu dne 15. května 2019.

Za Komisi

Frans TIMMERMANS

první místopředseda


(1)  Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1.