1.   Pro každý rozpočtový rok rozpočet subjektu Unie stanovuje prognózu veškerých příjmů a výdajů, které se pro subjekt Unie považují za nezbytné, a tyto příjmy a výdaje schvaluje. Zahrnuje příjmy a výdaje subjektu Unie, včetně správních výdajů.

2.   Rozpočet subjektu Unie uvádí:

3.   Prostředky schválené na daný rozpočtový rok sestávají z:

4.   Příjmy sestávající z poplatků jsou účelově vázány jen ve výjimečných a řádně odůvodněných případech stanovených ve zřizujícím aktu.

5.   S výhradou čl. 75 odst. 2 kryjí prostředky na závazky celkové náklady právních závazků přijatých v průběhu rozpočtového roku.

6.   Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích.

7.   Odstavci 3 a 5 tohoto článku není dotčena možnost, aby byly prostředky přiděleny na závazek jako celek, nebo aby byly rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, jak je stanoveno v čl. 74 odst. 1 písm. b) a v čl. 74 odst. 2.

1.   Dohody o přiznání příspěvku a grantové dohody mohou být uzavírány mezi Komisí a subjektem Unie výjimečně, pakliže jsou splněny tyto podmínky:

2.   Pokud jsou dohody o přiznání příspěvku a grantové dohody uvedené v odstavci 1 a meziútvarové dohody uzavřeny na služby poskytované subjektem Unie Komisi, může Komise podle článku 130 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 vytvořit se subjektem Unie dohodu o finančním rámcovém partnerství.

3.   Při výběru subjektu Unie Komise náležitě zohlední nákladovou efektivitu svěření zmíněných úkolů.

4.   Pokud Komise výjimečně podepíše se subjektem Unie dohodu o přiznání příspěvku, použijí se na subjekt Unie pravidla pro nepřímé řízení podle hlavy V a hlavy VI nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o finanční prostředky, jež byly uvedené dohodě přiděleny, a nepoužijí se články 105 a 106 tohoto nařízení.

5.   Úkoly uvedené v odstavci 1 by měly být součástí jednotného programového dokumentu subjektu Unie uvedeného v článku 32 pouze pro informační účely. Informace o dohodách uvedených v odstavci 2 se zahrnou do souhrnné výroční zprávy o činnosti uvedené v článku 48.

6.   Schvalující osoba informuje před podpisem jakékoliv dohody uvedené v odstavci 2 správní radu.

1.   Veškeré příjmy a výdaje se zaúčtují do příslušné rozpočtové položky v rozpočtu subjektu Unie.

2.   Výdaje mohou být přiděleny nebo schváleny pouze v rámci schválených rozpočtových prostředků subjektu Unie.

3.   Do rozpočtu subjektu Unie mohou být zapsány jen prostředky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

4.   Úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu subjektu Unie nepřísluší subjektu Unie, ledaže je v dohodách o přiznání příspěvku uvedených v článku 7 stanoveno jinak.

1.   Příjmy subjektu Unie z určitého rozpočtového roku uvedené v článku 6 se zaúčtují do tohoto rozpočtového roku na základě částek vybraných v průběhu tohoto rozpočtového roku.

2.   Příjmy subjektu Unie zakládají shodnou výši prostředků na platby.

3.   Závazky se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě právních závazků přijatých do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Avšak souhrnné rozpočtové závazky uvedené v čl. 74 odst. 1 písm. b) se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince tohoto rozpočtového roku.

4.   Platby se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince tohoto rozpočtového roku.

5.   Pokud zřizující akt stanoví, že jasně vymezené úkoly jsou financovány odděleně, nebo pokud subjekt Unie uplatňuje dohodu uzavřenou podle článku 7, musí mít subjekt Unie konkrétní rozpočtové položky pro příjmové a výdajové operace. Subjekt Unie musí každou skupinu úkolů jasně označit ve svém plánu zdrojů a dále v jednotném programovém dokumentu vypracovaném podle článku 32.

1.   Prostředky zapsané v rozpočtu subjektu Unie lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet subjektu Unie s konečnou platností přijat.

2.   Běžné správní výdaje mohou být od 15. října rozpočtového roku přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok za předpokladu, že tyto výdaje byly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu subjektu Unie, a pouze do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených správní radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok.

1.   Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší, ledaže jsou přeneseny v souladu s odstavci 2 a 4.

2.   Níže uvedené prostředky mohou být přeneseny na základě rozhodnutí přijatého podle odstavce 3, avšak výlučně do následujícího rozpočtového roku:

3.   Správní rada nebo výkonná rada, umožňuje-li to zřizující akt, rozhodne o přenosech prostředků uvedených v odstavci 2 do 15. února následujícího rozpočtového roku.

4.   Prostředky se přenášejí automaticky, jedná-li se o:

5.   Prostředky na výdaje na zaměstnance přenášet nelze. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro zaměstnance subjektů Unie, na které se vztahuje služební řád.

6.   Nerozlišené prostředky, k nimž ke konci rozpočtového roku existují právní závazky, se vyplatí do konce následujícího rozpočtového roku.

1.   Prostředky na závazky a nerozlišené prostředky uvedené v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) lze přenést pouze tehdy, pokud přidělení na závazek nemohlo proběhnout do 31. prosince rozpočtového roku z důvodů, které nelze přičítat schvalující osobě, a pokud přípravné etapy již pokročily natolik, že lze předpokládat, že k přidělení na závazek dojde nejpozději do 31. března nebo – v případě projektů v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího rozpočtového roku.

2.   Prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. a), které nejsou přiděleny na závazek do 31. března následujícího rozpočtového roku nebo – v případě částek na projekty v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího roku, se automaticky ruší.

3.   Přenesené prostředky, jež byly zrušeny, se v účetnictví označí.

1.   Pokud je přidělení prostředků na závazky v kterémkoli rozpočtovém roce následujícím po roce, v němž bylo učiněno, zrušeno, protože akce, na niž byly prostředky určeny, nebyly provedeny nebo byly provedeny jen částečně, prostředky odpovídající takovému zrušení přidělení se zruší.

2.   Tento článek se nevztahuje na vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 20 odst. 2.

1.   Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet subjektu Unie s konečnou platností přijat, použijí se pravidla stanovená v odstavcích 2 až 6.

2.   Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Horní mez prostředků stanovená v odhadu příjmů a výdajů nesmí být překročena.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků stanovených ve stejné kapitole odhadu příjmů a výdajů.

3.   Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavci 2, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu subjektu Unie, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce.

4.   Pokud to kontinuita činnosti subjektu Unie a potřeby v oblasti řízení vyžadují, může správní rada na žádost ředitele kvalifikovanou většinou schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, pro závazky i pro platby nad rámec prostředků poskytnutých automaticky podle odstavce 2.

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

5.   Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 4 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti subjektu Unie v oblasti, na niž se příslušná kapitola vztahuje, může správní rada na žádost ředitele výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu subjektu Unie na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu odhadu příjmů a výdajů však nesmí být v žádném případě překročena.

1.   Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.

2.   Prostředky na závazky nesmějí převýšit částku příspěvku Unie zvýšenou o vlastní příjmy a veškeré další příjmy uvedené v článku 6.

3.   U subjektů, jejichž příjmy tvoří vedle příspěvku Unie i poplatky, by tyto poplatky měly být stanoveny v takové výši, aby se zamezilo hromadění značných přebytků. Opakují-li se případy, kdy je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 99 výrazně kladný nebo záporný, musí být výše poplatků revidována.

4.   Subjekt Unie si nesmí v rámci rozpočtu subjektu Unie brát půjčky.

5.   Příspěvek Unie určený subjektu Unie představuje pro rozpočet subjektu Unie vyrovnávací příspěvek, který lze rozdělit do několika plateb.

6.   Subjekt Unie pečlivě řídí hotovost s náležitým přihlédnutím k účelově vázaným příjmům s cílem zajistit, aby jeho hotovostní zůstatky byly omezeny na řádně odůvodněné požadavky. S žádostmi o platbu předloží podrobné a aktualizované prognózy svých skutečných požadavků na hotovost v průběhu roku, včetně informací o účelově vázaných příjmech.

1.   Pokud je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 99 kladný, je Komisi splacen až do výše příspěvku poskytnutého během daného roku. Část výsledku plnění rozpočtu, která výši příspěvku Unie vyplaceného během daného roku převyšuje, je zanesena do rozpočtu subjektu Unie na následující rozpočtový rok jako příjem.

První pododstavec se použije i v případě, že příjem subjektu Unie tvoří vedle příspěvku Unie i poplatky.

Rozdíl mezi příspěvkem zapsaným do rozpočtu a příspěvkem skutečně vyplaceným subjektu Unie se zruší.

2.   Ve výjimečných případech, kdy zřizující akt stanoví, že příjmy z poplatků jsou účelově vázány na konkrétní výdaje, může subjekt Unie přenést zůstatek poplatků jako příjem účelově vázaný na činnosti související s poskytováním služeb, za něž jsou tyto poplatky splatné.

3.   Pokud je výsledek plnění rozpočtu ve smyslu článku 99 záporný, je zanesen do rozpočtu subjektu Unie na následující rozpočtový rok v podobě prostředků na platby nebo je případně kompenzován kladným výsledkem plnění rozpočtu subjektu Unie v následujících rozpočtových rocích.

Pokud jsou poplatky účelově vázanými příjmy, může být záporný výsledek související s těmito příjmy kompenzován případnými nahromaděnými přebytky z předchozích let.

4.   Příjmy nebo prostředky na platby se zapisují do rozpočtu subjektu Unie během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu stanoveného v článku 42 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo prostřednictvím opravného rozpočtu v případě, že plnění rozpočtu subjektu Unie právě probíhá.

Odhad z rozpočtového výsledku z roku N – 1 poskytne subjekt Unie nejpozději do 31. ledna roku N. Komise tyto informace při posuzování finančních potřeb subjektu Unie v roce N + 1 náležitě zohlední.

1.   Rozpočet se sestavuje a plní v eurech a účty se předkládají v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v článku 49 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení subjektu Unie příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v jiných měnách.

2.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových pravidel nebo konkrétních smluv, grantových dohod, dohod o přiznání příspěvku a dohod o financování, přepočítává příslušná schvalující osoba eura na jiné měny podle denních směnných kurzů eura uveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platných ke dni, k němuž schvalující útvar vyhotoví platební nebo inkasní příkaz.

Není-li takovýto denní kurz uveřejněn, použije příslušná schvalující osoba kurz uvedený v odstavci 3.

3.   Pro účely vedení účtů podle článků 82, 83 a 84 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se euro na jinou měnu přepočítává podle měsíčního účetního směnného kurzu eura. Ten stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, jež považuje za spolehlivé, na základě směnného kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro nějž je kurz stanovován.

4.   Měnové přepočty se provádějí tak, aby neměly významný dopad na výši spolufinancování z prostředků Unie ani nepříznivý dopad na rozpočet. Přepočítací kurz eura na jiné měny se případně vypočte pomocí průměrného denního směnného kurzu za dané období.

1.   Pro financování specifických výdajů se využijí vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy.

2.   Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:

3.   Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:

4.   Účelově vázané příjmy se přenášejí a převádějí v souladu s ustanoveními čl. 12 odst. 4 písm. a) a b) a článku 27.

5.   Aniž je dotčen odst. 2 písm. f), může příslušný zřizující akt příjmy, které stanoví, také účelově vázat na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanoví-li příslušný zřizující akt jinak.

6.   Všechny příjmy ve smyslu odst. 2 písm. a) až c) a odst. 3 písm. a) a c) kryjí veškeré přímé či nepřímé výdaje, které vzniknou v souvislosti s dotyčnou činností nebo účelem.

7.   V rozpočtu subjektu Unie jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, je pro ně uvedena odpovídající částka.

Do odhadu příjmů a výdajů lze zapisovat jen ty částky účelově vázaných příjmů, jejichž výše je ke dni sestavení odhadu jistá.

1.   Účelově vázané příjmy jsou zaznamenávány do rozpočtu subjektu Unie takto:

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) se použije označení „pro memoria“ a odhadované příjmy jsou pro informaci uvedeny v poznámkách.

2.   Jakmile subjekt Unie účelově vázané příjmy obdrží, jsou jim odpovídající prostředky automaticky poskytovány jako prostředky na závazky i prostředky na platby.

3.   Odchylně od odstavce 2 může být v případě účelově vázaného příjmu vycházejícího z provádění dohody o přiznání příspěvku podle článku 7 celková částka prostředků na závazky dána k dispozici po vstupu příslušné dohody v platnost v případě, že základní právní akt, pokud jde o finanční prostředky přenesené na subjekt Unie, umožňuje využít roční splátky.

1.   Ředitel smí přijímat jakékoli částky darované subjektu Unie, zejména příjmy z nadací, dotace, dary a odkazy.

2.   Přijetí darovaných částek v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady nebo jakýmkoli typem závazku (včetně navazujících nákladů) převyšujícími 10 % hodnoty darované částky, podléhá předchozímu schválení správní radou nebo, pakliže to zřizující akt umožnuje, výkonnou radou. Správní rada nebo případně výkonná rada přijmou rozhodnutí do dvou měsíců ode dne, kdy jim byla žádost o schválení předložena. Pokud se správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada v této lhůtě neusnesou, je darovaná částka považována za přijatou.

3.   Ředitel musí na vyžádání správní radou nebo výkonnou radou, umožňuje-li to zřizující akt, analyzovat, odhadnout a řádně objasnit finanční poplatky, včetně navazujících nákladů, a případné další závazky podle odstavce 1 spojené s přijetím daru.

1.   Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a položek.

2.   V rozpočtu subjektu Unie lze prostředky převádět pouze do položek, pro něž jsou v rozpočtu subjektu Unie schváleny prostředky nebo které nesou označení „pro memoria“.

3.   Lhůty uvedené v článku 26 se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu subjektu Unie včetně rozpočtů opravných.

4.   Pro účely výpočtu limitů uvedených v článku 26 se vychází z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané položky, po úpravě o výši prostředků již převedených.

1.   Ředitel může převádět prostředky:

2.   Nad limit uvedený v odstavci 1 může ředitel správní radě, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonné radě navrhnout převody prostředků z jedné hlavy do druhé. Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada má dva týdny na to, aby proti navrhovaným převodům vznesla námitky. Po uplynutí této lhůty jsou navrhované převody považovány za přijaté.

3.   Návrhy na převody a převody provedené v souladu s odstavci 1 a 2 jsou doprovázeny vhodnými a podrobnými podpůrnými dokumenty popisujícími využití prostředků a odhady potřeb do konce rozpočtového roku u položek, na něž mají být prostředky připisovány, i u položek, z nichž jsou prostředky čerpány.

4.   Schvalující osoba co nejdříve informuje o všech provedených převodech správní radu. Schvalující osoba informuje o všech převodech uskutečněných podle odstavce 2 Evropský parlament a Radu.

1.   Prostředky musí být využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a jsou tudíž čerpány podle těchto zásad:

2.   V souladu se zásadou řádného finančního řízení se využití prostředků zaměřuje na výkonnost, a za tímto účelem se:

3.   Kde je to relevantní, stanoví se konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle podle odstavců 1 a 2 a relevantní, přijímané, důvěryhodné, jednoduché a spolehlivé ukazatele. Ukazatele používané ke sledování plnění cílů musí pokrývat všechny oblasti. Ředitel musí jednou ročně poskytnout příslušné informace správní radě. Ty budou součástí jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 32.

4.   Subjekt Unie provádí srovnávání podle článku 38 tohoto nařízení.

Srovnávání zahrnuje:

Během srovnávání podle prvního a druhého pododstavce subjekt Unie přijme nezbytná opatření k tomu, aby zamezil jakémukoli střetu zájmů.

1.   U programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, se provádějí hodnocení ex ante a zpětná hodnocení (dále jen „hodnocení“), která jsou úměrná cílům a výdajům.

2.   Hodnocení ex ante, která mají podpořit přípravu programů a činností, jsou založena na případných dokladech o výkonnosti souvisejících programů nebo činností a určují a analyzují problémy, jimiž je třeba se zabývat, přidanou hodnotu zapojení Unie, cíle, očekávané účinky jednotlivých možností a opatření související s monitorováním a hodnocením.

3.   Zpětná hodnocení posuzují výkonnost programu nebo činnosti, včetně aspektů jako účinnost, účelnost, soudržnost, relevance a přidaná hodnota Unie. Vycházejí z informací získaných na základě opatření souvisejících s monitorováním a ukazatelů stanovených pro danou činnost. Tato hodnocení se provádějí pravidelně a dostatečně včas, aby bylo možno jejich zjištění zohlednit v hodnoceních ex ante nebo v posouzeních dopadů, jež podpoří vypracování souvisejících programů a činností.

4.   Ředitel vypracuje v návaznosti na závěry hodnocení uvedených v odstavci 3 akční plán a o pokroku při jeho provádění podává Komisi souhrnnou výroční zprávu o činnosti uvedenou v článku 48 a pravidelně pak správní radě.

5.   Správní rada přezkoumává provádění akčního plánu uvedeného v odstavci 4.

1.   Podle zásady řádného finančního řízení je rozpočet subjektu Unie plněn s uplatněním účelné a účinné vnitřní kontroly.

2.   Pro účely plnění rozpočtu subjektu Unie se vnitřní kontrola použije na všech úrovních řízení a je koncipována tak, aby poskytovala přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

3.   Účelná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a rámce pro vnitřní kontrolu, který přijala Komise pro své vlastní útvary, a zahrnuje zejména:

4.   Základem účinné vnitřní kontroly je:

5.   V případě, že subjekt Unie provozuje rovněž kanceláře mimo své hlavní sídlo, musí být systém vnitřní kontroly koncipován tak, aby zmírňoval specifická rizika činností těchto kanceláří.

1.   Rozpočet subjektu Unie se sestavuje a plní a účty se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti.

2.   Shrnutí rozpočtu subjektu Unie a veškeré opravné rozpočty subjektu Unie přijaté s konečnou platností se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do tří měsíců ode dne přijetí.

Ve shrnutí budou uvedena souhrnná čísla pro každou hlavu rozpočtu subjektu Unie, tabulka stavu pracovníků a odhad počtu smluvního personálu vyjádřený v ekvivalentech plného pracovního úvazku, na které se vyčleňují kredity v rozpočtu, jakož i vyslaných národních odborníků. Ve shrnutí jsou uvedeny rovněž ekvivalentní informace za předchozí rozpočtový rok.

3.   Rozpočet subjektu Unie, včetně plánu pracovních míst a případných opravných rozpočtů subjektu Unie, přijatý s konečnou platností, jakož i uvedení počtu smluvních zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky, pro něž jsou v rozpočtu vyčleněny prostředky, a počtu vyslaných národních odborníků se pro informaci předají Evropskému parlamentu a Radě, Účetnímu dvoru a Komisi a zveřejní se na internetových stránkách daného subjektu Unie do čtyř týdnů ode dne svého přijetí.

4.   Subjekt Unie na svých internetových stránkách zpřístupní ve standardní úpravě do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byl na tyto finanční prostředky přijat právní závazek, informace o příjemcích finančních prostředků, kteří jsou financováni z rozpočtu subjektu Unie, včetně odborníků přijatých podle článku 93 tohoto nařízení, v souladu s článkem 38 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Zveřejněné informace musí být snadno dostupné, transparentní a úplné. Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů stanovenou v nařízení (EU) 2018/1725.

1.   V souladu s článkem 40 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předává subjekt Unie Komisi, Evropskému parlamentu a Radě každoročně do 31. ledna návrh jednotného programového dokumentu, který schválila správní rada a který obsahuje:

Strategie uvedené v prvním pododstavci jsou posuzovány každoročně a podle potřeby aktualizovány.

Jednotný programový dokument musí být vypracován se zohledněním pokynů Komise.

2.   Ve víceletém pracovním programu musí být stanoveno celkové strategické plánování na roky N + 1 až N + 3, včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti, jejichž pomocí se sleduje dosahování cílů a výsledků.

V celkovém strategickém plánování musí být také u každé činnosti uvedeny předpokládané finanční a lidské zdroje, které jsou považovány za nezbytné pro dosažení stanovených cílů, a musí být prokázáno přispění subjektu Unie k dosažení politických priorit EU.

Toto strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek celkových hodnocení uvedených ve zřizujícím aktu.

3.   Součástí ročního pracovního programu musí na rok N + 1 být:

Je v něm jasně uvedeno, jaké úkoly subjektu Unie byly ve srovnání se schváleným ročním pracovním programem předchozího rozpočtového roku přidány, změněny nebo zrušeny. Výsledky hodnocení jsou zohledněny k prokázání pravděpodobných výhod, které může zvýšení nebo snížení návrhu rozpočtu subjektu Unie přinést ve srovnání s jeho rozpočtem předchozího rozpočtového roku.

Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem uvedeným v odstavci 2.

Všechny zásadní změny ročního pracovního programu se přijmou stejným postupem jako původní pracovní program, a to v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu.

Správní rada může pověřit schvalující osobu subjektu Unie výkonem pravomoci k provedení nepodstatných změn ročního pracovního programu.

4.   Odhad příjmů a výdajů subjektu Unie vycházející z obecných zásad, musí obsahovat:

Stejné údaje musí být poskytnuty i o počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků. Tyto údaje budou vyjádřeny jako ekvivalenty plného pracovního úvazku.

5.   Plánování zdrojů zahrnuje kvalitativní a kvantitativní informace o lidských zdrojích a rozpočtových záležitostech pro účely podávání zpráv, zejména:

Dokument s plánem zdrojů se jednou ročně aktualizuje.

6.   Součástí informací o politice subjektu Unie v oblasti nemovitostí musí být:

7.   Komise zašle subjektu Unie své stanovisko k návrhu jednotného programového dokumentu včas a každopádně nejpozději do 1. července roku N.

Pokud subjekt Unie stanovisko Komise plně nezohlední, poskytne Komisi odpovídající vysvětlení.

8.   Konečný jednotný programový dokument schválí správní rada.

9.   Subjekt Unie předá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě jakoukoliv aktualizovanou verzi programového dokumentu, ve které bude zohledněno zejména stanovisko Komise a výsledek ročního rozpočtového procesu.

1.   Rozpočet subjektu Unie je sestavován v souladu s ustanoveními zřizujícího aktu.

2.   V rámci procesu přijímání rozpočtu předá Komise odhad subjektu Unie Evropskému parlamentu a Radě a navrhne výši příspěvku pro subjekt Unie a počet zaměstnanců, který pro něj považuje za nezbytný.

Komise stanoví návrh plánu pracovních míst subjektů Unie a odhad počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků v přepočtu na plné pracovní úvazky, pro něž jsou navrženy rozpočtové prostředky, jakmile Komise sestaví návrh rozpočtu.

3.   Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst subjektu Unie a veškeré jeho následné změny v souladu s článkem 34.

4.   Po schválení návrhu rozpočtu Komisí schválí jednotný programový dokument správní rada. Definitivní podoby nabude po konečném přijetí rozpočtu Unie, který stanoví výši příspěvku a plán pracovních míst. V případě potřeby se rozpočet subjektu Unie a plán pracovních míst odpovídajícím způsobem přizpůsobí.

5.   Aniž jsou dotčeny legislativní postupy pro změnu zřizujícího aktu, Komise při návrhu pověřování subjektu Unie novými úkoly předloží Evropskému parlamentu a Radě informace potřebné k posouzení dopadu nových úkolů na zdroje subjektu Unie, aby v případě potřeby přezkoumala jeho financování a počty zaměstnanců.

1.   Plán pracovních míst uvedený v čl. 32 odst. 4 obsahuje vedle počtu pracovních míst schváleného pro daný rozpočtový rok počet pracovních míst schválený pro předchozí rozpočtový rok a počet skutečně obsazených pracovních míst. Tento počet představuje pro subjekt Unie absolutní mez. Nad rámec stanovené meze nesmí být provedeno žádné jmenování.

Kromě platových tříd AD 16, AD 15, AD 14 a AD 13 však správní rada může učinit v plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou být účinky činnosti na částečný pracovní úvazek, která byla v souladu se služebním řádem povolena orgánem oprávněným ke jmenování, vyváženy provedením jiných jmenování. Požaduje-li zaměstnanec odnětí povolení před uplynutím dohodnuté doby, přijme subjekt Unie vhodná opatření k tomu, aby mez uvedená v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) byla dodržena co nejdříve.

1.   Ředitel vykonává povinnosti schvalující osoby. Plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s finančními pravidly subjektu Unie a zásadou řádného finančního řízení na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.

2.   Aniž je dotčena odpovědnost schvalující osoby, pokud jde o předcházení podvodům a nesrovnalostem a jejich odhalování, subjekt Unie se v oblasti předcházení podvodům podílí na činnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

1.   Ředitel může pověřit zaměstnance subjektu Unie, na které se vztahuje služební řád, výkonem pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených ve finančních pravidlech subjektu Unie přijatých správní radou. Pověřené osoby mohou jednat pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny.

2.   Pověřená osoba může s výslovným souhlasem ředitele výkonem nabytých pravomocí dále pověřit jinou osobu.

1.   Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 3 této hlavy a jiné osoby, včetně členů správní rady, podílející se na plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy subjektu Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.

Pokud existuje riziko střetu zájmů, informuje o tom dotčená osoba příslušný orgán. Tento orgán písemně potvrdí, zda střet zájmů zjistila. V takovém případě příslušný orgán zajistí, že dotčená osoba ukončí v dané věci veškerou svou činnost. Příslušný orgán učiní veškeré další vhodné kroky.

2.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

3.   Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 1 je ředitel. Je-li dotčeným zaměstnancem ředitel, je příslušným orgánem správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada. Pokud se střet zájmů týká člena správní rady, je příslušným orgánem správní rada kromě dotčeného člena.

4.   Subjekt Unie přijme pravidla pro předcházení a řešení střetu zájmů a každoročně zveřejní na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady.

1.   Rozpočet subjektu Unie plní ředitel v útvarech, které spadají pod jeho pravomoc.

2.   Subjekty Unie mohou si mohou usnadnit provádění prostředků uzavíráním meziútvarových dohod podle článku 59 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

3.   Ukáže-li se to nezbytným, lze externím soukromoprávním subjektům smluvně svěřit úkoly technického poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují ani výkon veřejné moci, ani použití pravomoci volného uvážení.

1.   Schvalující osoba odpovídá za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně podávání zpráv o výkonnosti, a za zajišťování jejich legality a správnosti a rovného zacházení s příjemci finančních prostředků Unie.

2.   Schvalující osoba v souladu s minimálními standardy přijatými správní radou nebo výkonnou radou, umožňuje-li to zřizující akt, na základě rámce pro vnitřní kontrolu, který přijala Evropská komise pro své vlastní útvary, a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení, včetně případných specifických rizik spojených s decentralizovanými kancelářemi, a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů.

Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivitu a výkonnost.

Schvalující osoba může v rámci svých útvarů zřídit funkci odborných poradců, kteří jí budou nápomocni při kontrole rizik souvisejících s jejími činnostmi.

3.   K plnění výdajů přijímá schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro vynakládání prostředků.

4.   K plnění příjmů sestavuje schvalující osoba odhady pohledávek, stanovuje inkasní nároky a vydává inkasní příkazy. Ve vhodných případech rozhodne o upuštění od stanovených inkasních nároků.

5.   S cílem předcházet chybám a nesrovnalostem před schválením operací a snížit nebezpečí nedosažení cílů se u každé operace provede alespoň kontrola ex ante týkající se operativních a finančních hledisek operace, a to na základě kontrolní strategie, která zohledňuje rizika i nákladovou efektivitu.

Četnost a hloubku kontrol ex ante určuje schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik s přihlédnutím k výsledkům předchozích kontrol a rizikům a hledisku efektivnosti nákladů. V případě pochybností si k potvrzení příslušných operací v rámci kontroly ex ante vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby získala přiměřenou jistotu.

6.   Pro účely kontrol může schvalující osoba posoudit jako jedinou operaci několik podobných jednotlivých transakcí, jejichž předmětem jsou běžné výdaje na platy, důchody, náhrady výdajů na služební cesty a náklady na lékařskou péči.

7.   Ověření určité operace provádějí jiní zaměstnanci, než kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří ověření provádějí, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří danou operaci zahájili.

8.   Schvalující osoba může zavést kontroly ex post, které mají odhalit a napravit chyby a nesrovnalosti operací po jejich schválení. V závislosti na riziku mohou být tyto kontroly prováděny na vzorku a přihlížejí k výsledkům předchozích kontrol, jakož i k nákladové efektivitě a výkonnosti.

9.   Kontroly ex post nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za kontroly ex ante. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante.

Kontroly ex post mohou mít podobu (finančních) auditů v prostorách příjemců grantů.

Pravidla a podmínky pro provádění auditů příjemců grantů, včetně časových rámců, musí být jasné, důsledné a transparentní a poskytují se při podpisu grantové dohody.

10.   Schvalující osoby a zaměstnanci odpovědní za plnění rozpočtu musí mít nezbytné odborné znalosti. Dodržují zvláštní kodex profesních standardů, který přijal subjekt Unie a který vychází ze standardů, jež přijala Komise pro své vlastní útvary.

11.   Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásady řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tento zaměstnanec musí dodržovat, uvědomí o tom ředitele, který, pokud jsou informace podány písemně, mu písemně odpoví. Pokud ředitel nepřijme žádná opatření v přiměřené lhůtě vzhledem k okolnostem daného případu, nejpozději však do jednoho měsíce, nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, zaměstnanec o tom písemně informuje příslušnou komisi uvedenou v článku 143 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a správní radu.

12.   V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí zaměstnanec, včetně národních odborníků vyslaných do subjektu Unie, přímého nadřízeného, ředitele nebo správní radu subjektu Unie nebo přímo Evropský úřad pro boj proti podvodům nebo Úřad evropského veřejného žalobce. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení subjektu Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat ředitele nebo správní radu, pokud do podezřelé činnosti, podvodu nebo korupce může být zapojen ředitel, o jakékoli podezřelé činnosti, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.

1.   Schvalující osoba zřídí systémy, v nichž budou v papírové či elektronické podobě uchovávány originální podklady, jež souvisejí s plněním rozpočtu. Tyto podklady jsou uchovávány alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují.

2.   Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou uchovávány déle, než je uvedeno v odstavci 1, a to do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny.

3.   Osobní údaje uvedené v podkladech se pokud možno odstraní, nejsou-li potřebné pro účely auditu, kontroly a udělení rozpočtového absolutoria. Na uchovávání údajů se použije článek 88 nařízení (EU) 2018/1725.

1.   Schvalující osoba podává správní radě zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje:

Souhrnná výroční zpráva o činnosti uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům a zohledněním výkonnosti, rizika spojená s těmito operacemi, využití zdrojů, které byly k dispozici, a účinnost a účelnost systémů vnitřní kontroly, včetně celkového zhodnocení nákladů a přínosů kontrol.

Souhrnná výroční zpráva se předkládá k posouzení správní radě.

2.   Do 1. července každého roku předá správní rada souhrnnou výroční zprávu o činnosti spolu s jejím posouzením Účetnímu dvoru, Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Ve zřizujícím aktu mohou být v řádně odůvodněných případech stanoveny další požadavky na podávání zpráv, zejména vyžaduje-li si to povaha oblasti, v níž subjekt působí.

1.   Správní rada jmenuje účetního, na kterého se vztahuje služební řád a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Účetního vybírá správní rada na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenostmi.

2.   Dva nebo více subjektů Unie mohou jmenovat téhož účetního. V tomto případě přijmou tyto orgány a subjekty nezbytná opatření proti střetu zájmů.

Subjekty Unie se mohou rovněž dohodnout s Komisí, že účetní Komise jedná zároveň jako účetní subjektu Unie.

Subjekty Unie mohou rovněž účetnímu Komise svěřit část úkolů účetního subjektu Unie s ohledem na analýzu nákladů a přínosů uvedenou v článku 28.

3.   V případě ukončení výkonu funkce účetního je neprodleně vypracována předvaha.

Účetní, který ukončuje výkon své funkce, zašle tuto předvahu spolu s předávací zprávou novému účetnímu, nebo, není-li to možné, učiní tak zaměstnanec ze stejného útvaru.

Do jednoho měsíce ode dne zaslání předvahy nový účetní předvahu podepíše za účelem udělení svého souhlasu a přitom může vyjádřit své výhrady.

Předávací zpráva uvádí též výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.

1.   Rozpočtovému závazku musí předcházet rozhodnutí o financování. Správní prostředky mohou být vynakládány bez předchozího rozhodnutí o financování.

2.   Roční a víceleté pracovní programy subjektu Unie, včetně jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 32, se považují za rozhodnutí o financování u činností, na které se vztahuje, za předpokladu, že jsou v něm jasně uvedeny prvky stanovené v čl. 32 odst. 2 a 3. Ve víceletém finančním rozhodnutí musí být uvedeno, že provádění tohoto rozhodnutí závisí na dostupnosti rozpočtových prostředků pro příslušné rozpočtové roky po přijetí rozpočtu nebo jak je stanoveno v systému prozatímních dvanáctin.

3.   Rozhodnutí o financování rovněž stanoví:

1.   Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.

Na konci období uvedených v článku 75 se nevyužitý zůstatek rozpočtových závazků zruší.

Při provádění operací schvalující osoba zajistí, aby byly výdaje v souladu se Smlouvami, rozpočtem, tímto nařízením a jinými akty přijatými podle Smluv a se zásadou řádného finančního řízení.

2.   Schvalující osoba musí před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

První pododstavec se nepoužije na právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které subjekt Unie přijal.

3.   Schvalující osoba po ověření podkladů dokládajících věřitelův nárok podle podmínek stanovených v právním závazku, pokud byl právní závazek přijat, potvrdí výdaj tím, že schválí zaúčtování výdaje k tíži rozpočtu subjektu Unie. Za tímto účelem příslušná schvalující osoba:

Bez ohledu na první pododstavec se potvrzení výdaje vztahuje rovněž na průběžné nebo závěrečné zprávy nesouvisející s žádostí o platbu, přičemž v tomto případě je dopad na účetní systém omezen na obecné účty.

4.   Rozhodnutí o potvrzení výdaje má podobu zabezpečeného elektronického podpisu v souladu s článkem 146 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, který připojuje schvalující osoba nebo odborně způsobilý zaměstnanec, jenž k tomu byl řádně zmocněn formálním rozhodnutím schvalující osoby, nebo výjimečně má v případě práce s papírovými doklady podobu razítka obsahujícího tento podpis.

Vystavením doložky „správnost ověřena“ schvalující osoba nebo jí řádně zmocněný, odborně způsobilý zaměstnanec osvědčují, že:

V případě uvedeném v druhém pododstavci písm. c) se má za to, že odhady nákladů nesplňují podmínky způsobilosti stanovené v čl. 186 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Stejná zásada platí i pro průběžné a závěrečné zprávy, které nejsou spojeny s žádostí o platbu.

5.   Za účelem schválení výdaje schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá platební příkaz, jímž dá pokyn účetnímu, aby uhradil částku výdaje, který byl předtím potvrzen.

6.   Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa ze zálohového účtu.

1.   Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto tří skupin:

2.   Rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud tak stanoví zřizující akt nebo základní právní akt nebo pokud se týkají správních výdajů.

3.   Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán na základě rozhodnutí o financování.

Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán nejpozději před vydáním rozhodnutí o příjemcích finančních prostředků a o částkách, a je-li k čerpání příslušných prostředků nutno přijmout pracovní program, nejdříve po přijetí tohoto programu.

4.   Souhrnný rozpočtový závazek se provádí přijetím jednoho či více právních závazků.

5.   Každý individuální právní závazek, který vyplývá ze souhrnného rozpočtového závazku, před podpisem zaznamená schvalující osoba do rozpočtových účtů a zaúčtuje k souhrnnému rozpočtovému závazku.

6.   Předběžné rozpočtové závazky se plní přijetím jednoho či více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby. V případech týkajících se výdajů na zaměstnance však mohou být provedeny přímo platbami.

1.   Aniž jsou dotčeny čl. 73 odst. 2 a čl. 109 odst. 2, musí být právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, přijaty do 31. prosince roku n, přičemž rokem n je rok, v jehož průběhu byl rozpočtový závazek přijat.

2.   Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících právních závazků uzavřených do 31. prosince roku n + 1.

3.   Na konci období uvedených v odstavcích 1 a 2 zruší schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

4.   Individuální a předběžné rozpočtové závazky zaznamenané v souvislosti s akcemi, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, jiné než výdaje na zaměstnance, mají lhůtu pro plnění stanovenou v souladu s podmínkami uvedenými v právních závazcích, na něž se vztahují, a přihlížejí k zásadě řádného finančního řízení.

5.   Části rozpočtových závazků, které nejsou provedeny platbami do šesti měsíců po uplynutí lhůty pro plnění, se zruší podle článku 14.

6.   Částka rozpočtového závazku, u nějž nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 76 do dvou let od podpisu právního závazku, se zrušuje, kromě případů, kdy je tato částka předmětem soudního nebo rozhodčího řízení nebo kdy jsou v odvětvových pravidlech stanovena zvláštní ustanovení.

1.   Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků.

2.   Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce je v souladu se smlouvou, dohodou nebo základním právním aktem; platba zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:

Výplatou zůstatku jsou zúčtovány všechny předchozí platby výdajů. K vrácení nevyužitých částek se vydá inkasní příkaz.

3.   Platby uvedené v odstavci 2 se v rozpočtovém účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byla každá platba uskutečněna.

4.   Účetní pravidla uvedená v článku 51 zahrnují pravidla, jimiž se řídí zúčtování předběžného financování a uznávání způsobilosti nákladů.

5.   Příslušná schvalující osoba zúčtovává platby předběžného financování pravidelně podle ekonomické povahy projektu a nejpozději na jeho konci. Zúčtování se provede na základě údajů o vynaložených nákladech nebo potvrzení o splnění podmínek pro platbu v souladu s článkem 125 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jak je potvrzeno schvalující osobou podle čl. 73 odst. 3 tohoto nařízení.

U grantových dohod nebo smluv s hodnotou přesahující 5 000 000 EUR získá schvalující osoba na konci každého roku alespoň informace potřebné pro výpočet přiměřeného odhadu těchto nákladů. Tyto informace nesmí být použity k zúčtování předběžného financování, může je však použít schvalující osoba a účetní ke splnění čl. 82 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Pro účely druhého pododstavce musí být do přijatých právních závazků vložena příslušná ustanovení.

1.   Subjekt Unie zřídí funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy.

2.   Funkci interního auditora vykonává interní auditor Komise. Interním auditorem nesmí být schvalující osoba ani účetní subjektu Unie ani Komise.

3.   Interní auditor radí subjektu Unie v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor je příslušný zejména pro:

4.   Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům subjektu Unie. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů, v případě potřeby i na místě, a to i v členských státech a ve třetích zemích.

5.   Interní auditor vezme na vědomí souhrnnou výroční zprávu schvalující osoby o činnosti i ostatní získané informace.

6.   Interní auditor podává správní radě a řediteli subjektu Unie zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Subjekt Unie zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů.

7.   Interní auditor podává zprávu i v kterémkoli z těchto případů:

Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada a ředitel zajistí pravidelné sledování toho, zda jsou doporučení auditu prováděna. Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada přezkoumá informace uvedené v čl. 48 odst. 1 písm. a), jakož i úplné a včasné provedení doporučení.

Každý subjekt Unie posoudí, zda jsou doporučení ve zprávách jeho interního auditora vhodná k výměně osvědčených postupů s ostatními subjekty Unie.

8.   Subjekt Unie zpřístupní kontaktní údaje interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na interního auditora mohly obracet důvěrně.

9.   Zprávy a zjištění interního auditora jsou veřejně dostupné až poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení.

1.   Interní auditor je při provádění auditů plně nezávislý. Komise stanoví zvláštní pravidla pro interního auditora tak, aby byla zajištěna plná nezávislost interního auditora při výkonu jeho povinností a jasně vymezena odpovědnost interního auditora.

2.   Při výkonu svých funkcí, které jsou mu na základě jmenování svěřeny podle finančního nařízení, nesmí interní auditor dostávat žádné pokyny ani být jakkoli omezován.

1.   Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada může s náležitým ohledem na nákladovou efektivitu a přidanou hodnotu zřídit útvar interního auditu, který plní své povinnosti v souladu s příslušnými mezinárodními standardy.

Účel, pravomoc a odpovědnost útvaru interního auditu jsou uvedeny v jeho stanovách a podléhají schválení správní radou, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonnou radou.

Vedoucí útvaru interního auditu vypracuje roční plán auditů tohoto útvaru mimo jiné s přihlédnutím k posouzení rizika v subjektu Unie provedenému ředitelem.

Tento plán přezkoumává a schvaluje správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada.

Útvar interního auditu podává správní radě a řediteli zprávu o svých zjištěních a doporučeních.

2.   Pokud útvar interního auditu některého subjektu Unie není nákladově efektivní nebo není schopen dodržet mezinárodní standardy, může se tento subjekt Unie rozhodnout, že bude útvar interního auditu sdílet s jinými subjekty Unie, které působí ve stejné oblasti politiky.

V těchto případech se správní rady, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonné rady dotyčných subjektů Unie dohodnou na praktickém způsobu fungování sdíleného útvaru interního auditu.

3.   Subjekty interního auditu účinně spolupracují prostřednictvím výměny informací a zpráv o auditu a případně prostřednictvím společného posuzování rizik a provádění společných auditů.

Správní rada, nebo umožňuje-li to zřizující akt, výkonná rada a ředitel zajistí pravidelné sledování toho, zda jsou doporučení útvaru interního auditu prováděna.

1.   Příspěvky subjektů Unie podporují dosažení některého politického cíle Unie a stanovených výsledků a mohou mít jednu z těchto forem:

Příspěvky subjektů Unie podle prvního pododstavce písm. c), d) a e) tohoto odstavce se stanoví v souladu s článkem 181 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 nebo odvětvovými pravidly. Příspěvky subjektů Unie podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce se stanoví v souladu s článkem 181 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, odvětvovými pravidly nebo rozhodnutím Komise.

2.   Při určování vhodné formy příspěvku je třeba vzít co nejvíce v úvahu zájmy a účetní metody potenciálních příjemců finančních prostředků.

3.   Příslušná schvalující osoba podá zprávu o financování, které není spojeno s náklady podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a f) tohoto článku, ve výroční zprávě o činnosti podle článku 48.

1.   Finanční výkazy uvádějí částky vyjádřené v eurech, sestavují se v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 51 tohoto nařízení a obsahují:

2.   Finanční výkazy musí podávat informace, včetně informací o účetních zásadách, způsobem zajišťujícím jejich relevanci, spolehlivost, srovnatelnost a srozumitelnost.

3.   Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace uvedené ve výkazech zmíněných v odstavci 1 tohoto článku a poskytuje všechny doplňující informace stanovené účetními pravidly uvedenými v článku 51 tohoto nařízení a mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud jsou tyto informace pro činnosti subjektu Unie relevantní.

Příloha obsahuje alespoň:

4.   Po uzavření rozpočtového roku až do dne předání obecných účtů provádí účetní opravy, které, aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro věrný a poctivý obraz údajů v těchto účtech.

1.   Zprávy o plnění rozpočtu uvádějí částky vyjádřené v eurech a musí být meziročně srovnatelné. Sestávají ze:

2.   Zprávy o plnění rozpočtu mají stejnou strukturu jako samotný rozpočet subjektu Unie.

3.   Zpráva o plnění rozpočtu obsahuje informace o:

4.   Výsledek plnění rozpočtu sestává z rozdílu mezi:

Rozdíl uvedený v prvním pododstavci se zvýší nebo sníží jednak o čistou výši prostředků přenesených z předchozích rozpočtových roků, jež byly zrušeny, jednak o:

1.   Účetní subjektu Unie předává účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího roku svou předběžnou účetní závěrku.

2.   Účetní subjektu Unie předává rovněž do 1. března následujícího roku účetnímu Komise účetní údaje potřebné pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu, který stanoví účetní Komise.

1.   V souladu s článkem 246 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předloží Účetní dvůr do 1. června své připomínky k předběžné účetní závěrce subjektu Unie.

2.   Účetní subjektu Unie předá účetnímu Komise do 15. června potřebné účetní údaje způsobem a ve formátu, který stanoví Komise, s cílem vypracovat konečnou konsolidovanou účetní závěrku.

3.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce subjektu Unie vypracuje účetní konečnou účetní závěrku subjektu Unie v souladu s článkem 49 tohoto nařízení. Ředitel účetní závěrku předá správní radě, která k ní vydá své stanovisko.

4.   Ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady předá do 1. července následujícího rozpočtového roku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Účetní subjektu Unie předá Účetnímu dvoru rovněž související prohlášení vedení k auditu; kopii tohoto prohlášení předá účetnímu Komise. Prohlášení se stanoví ke stejnému datu, kdy byla vypracována konečná účetní závěrka subjektu Unie.

Ke konečné účetní závěrce se přikládá osvědčení, v němž účetní prohlásí, že byla vypracována v souladu s touto hlavou a s platnými účetními zásadami, pravidly a metodami.

Odkaz na internetové stránky, kde je konečná účetní závěrka subjektu Unie uvedena, se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu následujícího roku.

6.   Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora do 30. září následujícího rozpočtového roku. Odpovědi ředitele se současně zasílají Komisi.

1.   Každý subjekt Unie vypracuje zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

2.   Ředitel tuto zprávu předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku.

3.   Zpráva uvedená v odstavci 2 přinejmenším uvádí, jak v absolutních hodnotách, tak v procentním vyjádření, úroveň vynakládání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.

1.   Nezávislý externí auditor ověří, zda jsou v roční účetní závěrce subjektu Unie řádně zaznamenány jeho příjmy, výdaje a finanční pozice před konsolidací v rámci konečné účetní závěrky Komise.

Není-li ve zřizujícím aktu stanoveno jinak, vypracuje Účetní dvůr v případě subjektu Unie výroční zprávu v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Při vypracovávání uvedené zprávy přihlédne Účetní dvůr k auditu provedenému nezávislým externím auditorem uvedeným v prvním pododstavci a opatřením přijatým na základě jeho zjištění.

2.   Subjekt Unie předá Účetnímu dvoru svůj rozpočet přijatý s konečnou platností. Co nejdříve informuje Účetní dvůr o všech rozhodnutích a úkonech učiněných podle článků 10, 14, 19 a 23.

3.   Kontrola prováděná Účetním dvorem se řídí články 254 až 259 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

1.   Není-li ve zřizujícím aktu stanoveno jinak, Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady do 15. května roku N + 2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n. Ředitel informuje správní radu o připomínkách Evropského parlamentu obsažených v usnesení, které je k rozhodnutí o udělení absolutoria připojeno.

2.   Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada řediteli důvody odkladu.

3.   Pokud Evropský parlament rozhodnutí o udělení absolutoria odloží, snaží se ředitel ve spolupráci se správní radou co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky bránící toto rozhodnutí přijmout.

1.   Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů subjektu Unie, z nich vyplývajícího výsledku plnění rozpočtu a aktiv a pasiv subjektu Unie uvedených ve finančním výkazu.

2.   Před udělením absolutoria Evropský parlament přezkoumá poté, co tak učiní Rada, účty a finanční výkazy subjektu Unie. Současně přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora, odpovědi ředitele subjektu Unie, všechny relevantní zvláštní zprávy Účetního dvora za uvedený rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací.

3.   Ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost způsobem stanoveným v čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 veškeré informace nezbytné pro hladké uplatnění postupu udělení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok.

1.   Ředitel učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou.

2.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podá ředitel zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek. Její kopii předá Komisi a Účetnímu dvoru.

1.   Subjekt Unie umožní zaměstnancům Komise a ostatním jí pověřeným osobám, jakož i Účetnímu dvoru přístup na svá místa a do svých prostor a ke všem údajům a informacím, včetně údajů a informací v elektronické podobě, které jsou zapotřebí k provedení jejich auditů.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

1.   Správní prostředky jsou nerozlišené.

2.   Správní výdaje vyplývající ze smluv, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem, nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu subjektu Unie toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.

3.   Výdaje, které se podle právních předpisů nebo smluvních ustanovení musí hradit předem, mohou být hrazeny od 1. prosince k tíži prostředků následujícího rozpočtového roku. V tomto případě se nepoužije limit uvedený v čl. 11 odst. 2.

1.   Navrhovaná občanská iniciativa s názvem „Politika soudržnosti k zajištění rovnosti mezi regiony a k zachování regionálních kultur“ je zaregistrována.

2.   Vyjádření podpory této navrhované občanské iniciativě lze shromažďovat na základě předpokladu, že jejím cílem je přijetí návrhů právních aktů předložených Komisí, které stanoví úlohu, přednostní cíle a organizaci strukturálních fondů, a za předpokladu, že činnosti, které mají být financovány, povedou k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie.