(1)

Dne 2. května 2013 přijala Rada nařízení (EU) č. 401/2013.

(2)

V souladu s čl. 4i odst. 1 nařízení (EU) č. 401/2013 provedla Rada přezkum seznamu označených osob a subjektů obsažený v příloze IV uvedeného nařízení.

(3)

V případě dvou osob zařazených na seznam byly obdrženy aktualizované informace a u všech osob na seznamu by mělo být uvedeno jejich pohlaví.

(4)

Příloha IV nařízení (EU) č. 401/2013 by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

V důsledku toho, že Spojené státy neuvedly zákon o kompenzaci trvajícího dumpingu a subvencí (Continued Dumping and Subsidy Offset Act, dále jen „CDSOA“) do souladu se svými závazky podle dohod v rámci Světové obchodní organizace (WTO), uložilo nařízení (EU) 2018/196 dodatečné valorické clo ve výši 4,3 % na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických. V souladu s povolením WTO pozastavit používání celních koncesí vůči Spojeným státům upraví Komise každý rok rozsah pozastavení podle úrovně zrušení nebo zmenšení výhod, které v daném období způsobí CDSOA Evropské unii.

(2)

Vyplacené částky podle CDSOA v posledním roce, za který jsou údaje k dispozici, se týkají rozdělení antidumpingových a vyrovnávacích cel vybraných v průběhu rozpočtového roku 2018 (od 1. října 2017 do 30. září 2018), jakož i dodatečného rozdělení antidumpingových a vyrovnávacích cel vybraných v průběhu rozpočtových let 2015, 2016 a 2017. Na základě údajů zveřejněných Úřadem Spojených států amerických pro cla a ochranu hranic je úroveň zrušení nebo zmenšení výhod pro Unii vypočtena na částku 3 355,82 USD.

(3)

Úroveň zrušení nebo zmenšení výhod a v důsledku toho rozsah pozastavení se snížily. Úroveň pozastavení však nelze upravit na úroveň zrušení nebo zmenšení výhod přidáním nebo odebráním produktů ze seznamu v příloze I nařízení (EU) 2018/196. V důsledku toho by měla Komise v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení ponechat seznam produktů z přílohy I beze změny a upravit sazbu dodatečného cla za účelem přizpůsobení rozsahu pozastavení úrovni zrušení nebo zmenšení výhod. Čtyři produkty uvedené v příloze I by proto měly zůstat na seznamu a sazba dodatečného cla by měla být změněna a stanovena na 0,001 %.

(4)

Dopad 0,001 % dodatečného valorického cla na dovoz produktů uvedených v příloze I ze Spojených států představuje v průběhu jednoho roku hodnotu obchodu, která nepřesahuje 3 355,82 USD.

(5)

Aby bylo zajištěno, že při uplatňování změněné sazby dodatečného dovozního cla nebude docházet k prodlevám, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení.

(6)

Nařízení (EU) 2018/196 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 110/2008 předložily členské státy technické dokumentace ke 243 z 330 zavedených zeměpisných označení lihovin.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 716/2013 (2) posoudila Komise tyto technické dokumentace na základě požadavků uvedených v čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 110/2008 a stanovila lhůtu, ve které mohou dané členské státy dokumentaci upravit nebo stáhnout.

(3)

Technické dokumentace k produktům „Königsberger Bärenfang“, „Grappa di Marsala“, „Kirsch Veneto“/„Kirschwasser Veneto“ a „Sliwovitz del Veneto“ byly Německem a Itálií staženy.

(4)

V případě, že nedostatky nalezené v technické dokumentaci zavedených zeměpisných označení předložené v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 110/2008 nebudou členským státem odstraněny ve lhůtě stanovené Komisí, má se za to, že uvedená technická dokumentace nebyla předložena, a to v souladu s čl. 9 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 716/2013.

(5)

Nedostatky zjištěné v technických dokumentací k produktům „Karlovarská Hořká“, „Polish Cherry“, „Orehovec“, „Janeževec“ a „Slovenska travarica“ nebyly odstraněny.

(6)

Zavedená zeměpisná označení „Karlovarská Hořká“, „Königsberger Bärenfang“, „Grappa di Marsala“, „Kirsch Veneto“/„Kirschwasser Veneto“, „Sliwovitz del Veneto“, „Polish Cherry“, „Orehovec“, „Janeževec“ a „Slovenska travarica“ by tedy měla být vyňata z přílohy III nařízení (ES) č. 110/2008.

(7)

Příloha III nařízení (ES) č. 110/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro lihoviny,

(1)

V čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1067/2008 (2) se stanoví otevření celkové celní kvóty pro dovoz 3 073 177 tun pšenice obecné kódu KN 1001 99 00, jiné než vysoce jakostní, s celní sazbou 12 EUR za tunu.

(2)

V rámci celkové celní kvóty stanoví čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1067/2008 podkvótu ve výši 2 378 387 tun pro třetí země, s výjimkou Kanady a Spojených států amerických, jakož i podkvótu erga omnes ve výši 122 790 tun.

(3)

V souvislosti s dohodou se Spojenými státy v rámci článku XXIV:6 GATT v důsledku rozšíření Evropské unie z roku 2004 (3) však bylo dohodnuto, že v rámci podkvóty erga omnes bude zohledněno množství 6 787 tun. K podkvótě erga omnes se proto přidá 6 787 tun, přičemž stejné množství je odečteno od podkvóty pro třetí země, s výjimkou Kanady a Spojených států amerických.

(4)

Na základě čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1067/2008 se podkvóta pro třetí země, s výjimkou Kanady a Spojených států amerických, dělí na čtyři čtvrtletní tranše. Vzhledem k výše uvedenému snížení množství pro danou podkvótu je potřeba upravit množství u každé čtvrtletní tranše.

(5)

Nařízení (ES) č. 1067/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

2)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

(1)

V souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 předložila pracovní skupina ABE-IT 56 dne 1. dubna 2016 Francii žádost o schválení účinné látky ABE-IT 56 (složky lyzátu Saccharomyces cerevisiae kmene DDSF623) (dále jen „ABE-IT 56“).

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 oznámila Francie jakožto zpravodajský členský stát dne 25. května 2016 žadateli, ostatním členským státům, Komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), že žádost je přijatelná.

(3)

Dne 20. června 2017 předložil zpravodajský členský stát Komisi návrh zprávy o posouzení, v níž posoudil, zda lze očekávat, že dotčená účinná látka splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009, a kopii této zprávy zaslal úřadu.

(4)

Úřad splnil podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009. V souladu s čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení požádal, aby žadatel předložil členským státům, Komisi a úřadu dodatečné informace. Posouzení dodatečných informací provedené zpravodajským členským státem bylo předloženo úřadu v podobě aktualizovaného návrhu zprávy o posouzení v květnu 2018.

(5)

Dne 26. července 2018 sdělil úřad žadateli, členským státům a Komisi svůj závěr o tom, zda lze očekávat, že účinná látka ABE-IT 56 splní kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 (2). Úřad svůj závěr zpřístupnil veřejnosti.

(6)

Dne 23. října 2018 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zprávu o přezkoumání látky ABE-IT 56 a dne 22. března 2019 předlohu nařízení o schválení látky ABE-IT 56.

(7)

Žadateli byla poskytnuta možnost předložit ke zprávě o přezkoumání připomínky.

(8)

S ohledem na jedno či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího dotčenou účinnou látku, a zvláště pak použití, jež byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávě o přezkoumání, bylo zjištěno, že kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 jsou splněna. Je proto vhodné látku ABE-IT 56 schválit.

(9)

Komise se navíc domnívá, že látka ABE-IT 56 je účinnou látkou představující nízké riziko podle článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009. Látka ABE-IT 56 není látkou vzbuzující obavy a splňuje podmínky stanovené v bodě 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009. Látka ABE-IT 56 je frakcionační produkt lyzátu Saccharomyces cerevisiae kmene DDSF623. Saccharomyces cerevisiae je nejvíce používanou kvasinkou v průmyslové/obchodní výrobě potravin a nápojů a je všudypřítomná v životním prostředí. Není patogenní pro člověka ani pro zvířata ani není infekční pro člověka. Obvykle se vyskytuje přirozeně a nepředstavuje zvláštní riziko pro žádnou složku životního prostředí.

(10)

Proto je vhodné látku ABE-IT 56 schválit jako látku představující nízké riziko na dobu 15 let.

(11)

V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by měla být odpovídajícím způsobem změněna příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (3).

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Směrnicí Komise 2005/53/ES (2) byl chlorthalonil zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky chlorthalonil, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dnem 31. října 2019.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení chlorthalonilu.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost úplnou.

(6)

Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci se spoluzpravodajským členským státem hodnotící zprávu o obnovení a dne 2. září 2016 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad předal hodnotící zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(8)

Dne 6. prosince 2017 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že chlorthalonil splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(9)

Úřad zjistil kritickou obavu v souvislosti s kontaminací podzemních vod metabolity chlorthalonilu. Zejména u metabolitů R417888, R419492, R471811, SYN507900, M3, M11, M2, M7 a M10 se předpokládá výskyt přesahující hodnotu ukazatele 0,1 μg/l ve všech příslušných scénářích pro všechna navrhovaná použití chlorthalonilu. V současné době proto nelze stanovit, že přítomnost metabolitů chlorthalonilu v podzemních vodách nebude mít nepřijatelné účinky na podzemní vody a škodlivé účinky na lidské zdraví, jak je požadováno v čl. 4 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1107/2009. Úřad navíc nemohl vyloučit obavu z genotoxicity u reziduí, jimž budou spotřebitelé vystaveni, a u všech hodnocených použití zjistil vysoké riziko pro obojživelníky a ryby.

(10)

Kromě toho, několik oblastí posouzení rizika nemohlo být z důvodu nedostatečných údajů v dokumentaci dokončeno. Zvláště posouzení rizika pro spotřebitele z dietární expozice nemohlo být dokončeno z důvodu nedostatku údajů, které by potvrdily definici rezidua při hodnocení expozice u rostlin a hospodářských zvířat, včetně toxikologického posouzení metabolitu.

(11)

Navíc je chlorthalonil v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (7) klasifikován jako karcinogen kategorie 2, zatímco v závěru úřadu se konstatuje, že chlorthalonil by měl být klasifikován jako karcinogen kategorie 1B. U posuzovaných reprezentativních použití nelze v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 396/2005 potvrdit limity reziduí u produktů rostlinného a živočišného původu z důvodu nedostatku údajů o významu a toxicitě metabolitů obsažených v definici rezidua pro posouzení rizik. Požadavek stanovený v bodě 3.6.3 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 proto není splněn.

(12)

Komise vyzvala žadatele, aby předložili své připomínky ke stanovisku úřadu a aby v souladu s čl. 14 odst. 1 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 předložili připomínky i k návrhu zprávy o obnovení. Žadatelé předložili připomínky, které byly důkladně přezkoumány.

(13)

Navzdory argumentům předloženým žadateli však nebylo možné obavy týkající se dané látky vyvrátit.

(14)

V důsledku toho nebyl učiněn závěr, že by v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin byla splněna kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Proto je vhodné neobnovit schválení účinné látky chlorthalonil v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

(15)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Členským státům by měl být poskytnut dostatečný čas na odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující chlorthalonil.

(17)

U přípravků na ochranu rostlin obsahujících chlorthalonil, v jejichž případě členské státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 udělí jakoukoli odkladnou lhůtu, by tato lhůta měla uplynout nejpozději dne 20. května 2020.

(18)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1262 (8) byla prodloužena doba platnosti schválení chlorthalonilu do 31. října 2019, aby bylo možno dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím doby platnosti schválení uvedené látky. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o neobnovení schválení bylo přijato před prodlouženým datem skončení jeho platnosti, mělo by se toto nařízení použít co nejdříve.

(19)

Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti o schválení chlorthalonilu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 22. dubna 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/184/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě.

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2013/184/SZBP by měla být platnost omezujících opatření prodloužena do 30. dubna 2020.

(3)

V případě dvou osob zařazených na seznam byly obdrženy aktualizované informace a u všech osob na seznamu by mělo být uvedeno jejich pohlaví.

(4)

Rozhodnutí 2013/184/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

(1)

Rozhodnutím (EU) 2018/796 ( (4)) Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) omezil uvádění na trh, distribuci nebo prodej rozdílových smluv retailovým investorům s platností od 1. srpna 2018 na dobu tří měsíců.

(2)

V souladu s čl. 40 odst. 6 nařízení (EU) č. 600/2014 musí orgán ESMA dočasné produktové intervenční opatření přezkoumávat v přiměřených intervalech, a sice nejméně každé tři měsíce.

(3)

Rozhodnutím (EU) 2018/1636 (5) orgán ESMA obnovil a změnil dočasné omezení uvádění na trh, distribuce nebo prodeje rozdílových smluv retailovým investorům s platností ode dne 1. listopadu 2018 na dobu tří měsíců. Rozhodnutím (EU) 2019/155 (6) orgán ESMA znovu obnovil dočasné omezení uvádění na trh, distribuce nebo prodeje rozdílových smluv retailovým investorům za stejných podmínek jako v případě rozhodnutí (EU) 2018/1636 s platností ode dne 1. února 2019 na dobu tří měsíců.

(4)

Další přezkoumání omezení rozdílových smluv orgánem ESMA se zakládá mimo jiné na průzkumu u příslušných vnitrostátních orgánů (7) zaměřeném na praktické uplatňování a dopad tohoto produktového intervenčního opatření, jakož i na dodatečných informacích poskytnutých příslušnými vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami. Z těchto informací vyplývá podobný trend jako v případě informací, které vedly k předchozímu obnovení, rozhodnutí (EU) 2019/155.

(5)

Příslušné vnitrostátní orgány odhalily pouze nemnoho případů nedodržování produktových intervenčních opatření orgánu ESMA, které se zejména týkaly varování před riziky. Jednalo se především o případy, kdy poskytovatelé rozdílových smluv využívali internetové bannery nebo jiné elektronické reklamy, které nezahrnovaly požadované varování před riziky. Přestože internetové bannery nebo jiné elektronické reklamy obvykle výslovně neodkazují na rozdílové smlouvy, ale spíše na on-line investiční činnosti, příslušné vnitrostátní orgány a orgán ESMA budou i nadále monitorovat, zda splňují požadavky týkající se varování před riziky a zda nejsou používány k obcházení opatření.

(6)

Příslušné vnitrostátní orgány zaznamenaly v rámci porovnání tříměsíčního období od listopadu 2017 do ledna 2018 (první období) oproti stejnému období od listopadu 2018 do ledna 2019 (druhé období) v souvislosti s rozdílovými smlouvami celkový pokles počtu účtů retailových investorů, zobchodovaného objemu i celkového objemu majetku retailových investorů. Při srovnání těchto dvou období zůstal podíl ziskových účtů víceméně na stejné úrovni (8). Průměrné náklady vynaložené retailovými investory při obchodování s rozdílovými smlouvami byly ve druhém období výrazně nižší než v prvním, přičemž se zdá, že jejich výše závisí v menší míře na podmínkách na trhu než na celkových výsledcích zákazníků (9). Průměrné náklady související s aktivními retailovými účty s rozdílovými smlouvami ke kryptoměnám v porovnání s ostatními účty neúměrně klesly, ačkoli byly tyto účty i nadále nákladnější než účty bez expozice kryptoměnám. Příslušné vnitrostátní orgány v neposlední řadě také u účtů retailových investorů zaznamenaly setrvalý pokles počtu automatických uzavření, pokles počtu případů, kdy účty vykazovaly záporný zůstatek, a pokles velikosti těchto záporných zůstatků (10).

(7)

Příslušné vnitrostátní orgány také ve druhém období zaznamenaly oproti prvnímu období zvýšení počtu klientů, s nimiž má být na požádání zacházeno jako s profesionálními zákazníky. Orgán ESMA si je vědom toho, že někteří poskytovatelé rozdílových smluv prostřednictvím reklamy oslovují retailové investory s nabídkou možnosti stát se profesionálními zákazníky na požádání. Retailový investor může nicméně požádat o to, aby s ním bylo zacházeno jako s profesionálním zákazníkem, zejména když předloží písemnou žádost v souladu se všemi požadavky uvedenými v příslušných právních předpisech. Poskytovatelé by měli zajistit, že tyto požadavky trvale dodržují (11). Orgán ESMA si je rovněž vědom toho, že některé investiční podniky ze třetích zemí aktivně oslovují zákazníky z Unie a že někteří poskytovatelé rozdílových smluv v Unii nabízejí retailovým investorům možnost převést jejich účty k subjektu uvnitř skupiny se sídlem ve třetí zemi. Bez povolení nebo registrace v Unii je však investičním podnikům ze třetích zemí umožněno pouze poskytovat služby klientům usazeným nebo nacházejícím se v Unii na základě vlastní výlučné iniciativy těchto klientů. V neposlední řadě si je orgán ESMA vědom toho, že investiční podniky začínají poskytovat jiné spekulativní investiční produkty. Orgán ESMA bude i nadále monitorovat nabídku těchto dalších produktů s cílem určit, zda by bylo vhodné přijmout nějaká další opatření na úrovni Unie.

(8)

Od přijetí rozhodnutí (EU) 2018/796 orgán ESMA neobdržel žádné důkazy, které by zpochybňovaly jeho obecné zjištění ohledně obav týkajících se významného ohrožení ochrany investorů, na které poukazují rozhodnutí (EU) 2018/796, rozhodnutí (EU) 2018/1636 nebo rozhodnutí (EU) 2019/155 (dále jen „rozhodnutí“). Orgán ESMA proto dospěl k závěru, že pokud by nedošlo k obnovení dočasného omezení uvádění na trh, distribuce nebo prodeje rozdílových smluv retailovým investorům, obavy týkající se významného ohrožení ochrany investorů, na které poukazují rozhodnutí, by i nadále přetrvávaly.

(9)

Navíc nedošlo ke změně příslušných stávajících regulačních požadavků podle právních předpisů Unie, přičemž tyto požadavky stále neřeší hrozby identifikované orgánem ESMA. Příslušné vnitrostátní orgány navíc nepřijaly opatření za účelem řešení těchto hrozeb anebo přijaly jen opatření, která tyto hrozby náležitě neřeší. Jedná se i nadále o celoevropský problém. Orgán ESMA se tudíž domnívá, že pokud další příslušné vnitrostátní orgány nepřijmou vnitrostátní produktová intervenční opatření, bude zapotřebí další obnovení opatření orgánu ESMA, aby bylo možné náležitě řešit významné ohrožení ochrany investorů, na které poukazují rozhodnutí.

(10)

Obnovení omezení nemá škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření, a nevytváří riziko regulatorní arbitráže z týchž důvodů jako těch stanovených v uvedených rozhodnutích.

(11)

V případě neobnovení dočasného omezení je podle orgánu ESMA nadále pravděpodobné, že rozdílové smlouvy budou znovu nabízeny retailovým investorům bez přiměřených opatření na jejich dostatečnou ochranu před riziky souvisejícími s těmito produkty, které zapříčinily poškození spotřebitelů, na něž poukazují rozhodnutí.

(12)

S ohledem na tyto důvody a důvody uvedené v rozhodnutích se orgán ESMA rozhodl obnovit omezení za stejných podmínek, jak bylo specifikováno v rozhodnutí (EU) 2018/1636 a rozhodnutí (EU) 2019/155, na další tříměsíční období s cílem řešit obavy týkající se významného ohrožení ochrany investorů.

(13)

Jelikož se navrhovaná opatření mohou do jisté míry vztahovat na deriváty zemědělských komodit, orgán ESMA věc konzultoval s veřejnými orgány příslušnými k dohledu, správě a regulaci fyzických zemědělských trhů v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 (12). Žádný z těchto orgánů k navrhovanému obnovení opatření nevznesl připomínky.

(14)

Orgán ESMA navrhované rozhodnutí oznámil příslušným vnitrostátním orgánům,

a)

„rozdílovou smlouvou“ nebo „(contract for differences, CFD)“ rozumí derivát jiný než opce, future, swap nebo dohoda o budoucích úrokových sazbách (forward rate agreement, FRA), jehož účelem je poskytnout držiteli dlouhou nebo krátkou expozici vůči kolísání ceny, úrovně nebo hodnoty podkladového aktiva, bez ohledu na to, zda se tento derivát obchoduje v obchodním systému, a který musí být vypořádán v hotovosti nebo může být vypořádán v hotovosti na žádost jedné ze stran z jiného důvodu než z důvodu neplnění nebo z jiného důvodu ukončení;

b)

„vyloučenou nepeněžitou výhodou“ rozumí jakákoli nepeněžní výhoda jiná než informační a výzkumné nástroje, pokud se vztahuje k rozdílovým smlouvám;

c)

„počáteční marží“ rozumí jakákoli platba pro účely otevření pozice v rozdílové smlouvě, vyjma provize, transakčních poplatků a jiných souvisejících nákladů;

d)

„ochranou počáteční marže“ rozumí počáteční marže určená přílohou I;

e)

„ochranou uzavřením při určité marži“ rozumí uzavření jedné nebo více otevřených rozdílových smluv retailového investora za podmínek nejpříznivějších pro zákazníka v souladu s články 24 a 27 směrnice 2014/65/EU, kdy souhrn finančních prostředků na účtu určeném pro obchodování na základě rozdílových smluv a nerealizované čisté zisky ze všech otevřených rozdílových smluv spojených s daným účtem klesnou pod polovinu celkové ochrany počáteční marže pro všechny tyto otevřené rozdílové smlouvy;

f)

„ochranou před záporným zůstatkem“ rozumí omezení celkové odpovědnosti retailového investora plynoucí ze všech rozdílových smluv spojených s účtem pro obchodování na základě rozdílových smluv na finanční prostředky na tomto účtu pro obchodování na základě rozdílových smluv.

a)

poskytovatel rozdílové smlouvy vyžaduje od retailového investora, aby uhradil počáteční marži ve výši ochrany počáteční marže;

b)

poskytovatel rozdílové smlouvy poskytuje retailovému investorovi ochranu uzavřením při určité marži;

c)

poskytovatel rozdílové smlouvy poskytuje retailovému investorovi ochranu před záporným zůstatkem;

d)

poskytovatel rozdílové smlouvy přímo ani nepřímo neposkytuje retailovému investorovi žádnou platbu, peněžitou ani vyloučenou nepeněžitou výhodu ve vztahu k uvádění na trh, distribuci nebo prodeji rozdílové smlouvy, s výjimkou realizovaných zisků z poskytnuté rozdílové smlouvy; a

e)

poskytovatel rozdílové smlouvy nezasílá přímo ani nepřímo sdělení ani nezveřejňuje informace, k nimž má retailový investor přístup a které se týkají uvádění na trh, distribuce nebo prodeje rozdílových smluv, pokud tato sdělení nebo informace neobsahují přiměřené varování před riziky uvedené v příloze II a vyhovující podmínkám v příloze II.