15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/1

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/407

ze dne 4. března 2019

o uzavření Dohody o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a zejména na článek 43 ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Unie má v rámci společné rybářské politiky výlučnou pravomoc přijmout opatření k zachování biologických mořských zdrojů a uzavírat v tomto ohledu dohody s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(2)

Podle rozhodnutí Rady 98/392/ES (2) a 98/414/ES (3) je Unie smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (dále jen „úmluva“) a dohody o provádění ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (dále jen „dohoda o rybích populacích“). Úmluva i dohoda o rybích populacích vyžadují, aby všechny státy spolupracovaly na zachování a řízení živých mořských zdrojů. Dohoda o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu (dále jen „dohoda“) tuto povinnost naplňuje.

(3)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (4) má Unie udržovat vnější vztahy v oblasti rybolovu v souladu se svými mezinárodními závazky a politickými cíli a s cíli a zásadami uvedenými v článcích 2 a 3 uvedeného nařízení, aby zajistila udržitelné využívání, řízení a zachování biologických mořských zdrojů a mořského prostředí. Dohoda je v souladu s těmito cíli.

(4)

Dne 31. března 2016 Rada zmocnila Komisi, aby jménem Unie zahájila jednání o mezinárodní dohodě o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu. Tato jednání byla úspěšně dokončena dne 30. listopadu 2017. V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2018/1257 (5) byla Dohoda o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu podepsána dne 3. října 2018 s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(5)	Skutečnost, že se Unie stane smluvní stranou dohody, přispěje k soudržnosti přístupu Unie k ochraně oceánů a posílí její závazek k dlouhodobému zachování a udržitelnému využívání biologických mořských zdrojů po celém světě, a je tedy v zájmu Unie.

(6)	Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady určí osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Unie listiny o schválení uvedené v článku 15 dohody.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 4. března 2019.

Za Radu

předseda

A. ANTON

(1) Souhlas ze dne 12. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2) Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provádění části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady 98/414/ES ze dne 8. června 1998 týkající se ratifikace dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací Evropským společenstvím (Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(5) Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1257 ze dne 18. září 2018 o podpisu Dohody o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 238, 21.9.2018, s. 1).

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/3

Překlad

DOHODA

o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu

Smluvní strany této dohody,

BEROUCE OHLED NA TO, že oblast volného moře střední části Severního ledového oceánu donedávna pokrýval celoročně led, což znemožňovalo rybolov v těchto vodách, ale tato ledová pokrývka se v posledních letech zmenšila,

MAJÍCE NA ZŘETELI, že ačkoli ekosystémy střední části Severního ledového oceánu v zásadě nebyly vystaveny lidské činnosti, tyto ekosystémy se v důsledku změny klimatu a dalších jevů mění a účinky těchto změn dosud nejsou zcela pochopeny,

UZNÁVAJÍCE zásadní roli zdravých a udržitelných mořských ekosystémů a rybolovu v potravě a výživě,

BEROUCE V ÚVAHU zvláštní zodpovědnost a zájmy pobřežních států střední části Severního ledového oceánu ve vztahu k zachování a udržitelnému řízení rybích populací ve střední části Severního ledového oceánu,

BEROUCE V TÉTO SOUVISLOSTI NA VĚDOMÍ iniciativu pobřežních států středního Severního ledového oceánu, na jejímž základě bylo přijato prohlášení o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu podepsané dne 16. července 2015,

PŘIPOMÍNAJÍCE zásady a ustanovení smluv a dalších mezinárodních nástrojů týkajících se mořského rybolovu, které se vztahují na oblast volného moře ve střední části Severního ledového oceánu, včetně těch, jež jsou obsaženy v:

Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (dále jen „úmluva“),

Dohodě o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 týkajících se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 (dále jen „dohoda z roku 1995“) a

kodexu chování pro odpovědný rybolov z roku 1995 a souvisejících nástrojích přijatých Organizací OSN pro výživu a zemědělství,

ZDŮRAZŇUJÍCE důležitost zajištění spolupráce a koordinace mezi zúčastněnými stranami a Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku, která má kompetence přijmout opatření k zachování a řízení v oblasti volného moře ve střední části Severního ledového oceánu, a dalšími relevantními mechanismy pro řízení rybolovu, které byly zřízeny a fungují v souladu s mezinárodním právem, jakož i s příslušnými mezinárodními orgány a programy,

DOMNÍVAJÍCE SE, že komerční rybolov v oblasti volného moře ve střední části Severního ledového oceánu pravděpodobně nezačne probíhat v blízké budoucnosti, a proto je za stávající situace předčasné zakládat jakékoliv další regionální nebo subregionální organizace nebo přijímat opatření k řízení rybolovu v oblasti volného moře ve střední části Severního ledového oceánu,

PŘEJÍCE SI, v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, zabránit vzniku neregulovaného rybolovu v oblasti volného moře ve střední části Severního ledového oceánu a zároveň pravidelně přezkoumávat potřebu dalších opatření k zachování a řízení,

PŘIPOMÍNAJÍCE Deklaraci OSN o právech původních obyvatel z roku 2007,

UZNÁVAJÍCE zájmy obyvatel Arktidy, včetně tamních původních obyvatel, pokud jde o dlouhodobé zachování a udržitelné využívání živých mořských zdrojů, zdravých mořských ekosystémů v Severním ledovém oceánu, a zdůrazňujíce důležitost zapojení těchto obyvatel a jejich komunit a

PŘEJÍCE SI podpořit využití jak vědeckých poznatků, tak znalostí původních a místních obyvatel o živých mořských zdrojích Severního ledového oceánu a ekosystémech, v nichž se vyskytují, jako východiska pro zachování a řízení rybolovu v oblasti volného moře ve střední části Severního ledového oceánu,

SE DOHODLY takto:

Článek 1

Definice

Pro účely této dohody:

a)	„oblastí působnosti dohody“ se rozumí jediná oblast volného moře ve střední části Severního ledového oceánu, kterou obklopují vody, jež spadají ve věcech rybolovu pod jurisdikci Kanady, Dánského království za Grónsko, Norského království, Ruské federace a Spojených států amerických;

b)	„rybou“ se rozumí druhy ryb, měkkýšů a korýšů s výjimkou těch, které patří k přisedlým druhům, jak jsou vymezeny v článku 77 úmluvy;

c)	„rybolovem“ se rozumí hledání, pokládání návnad, zjišťování stanovišť, lov, odlov nebo výlov ryb či jakákoli činnost, o níž lze odůvodněně předpokládat, že povede k položení návnad, zjištění stanoviště, lovu, odlovu nebo výlovu ryb;

d)	„komerčním rybolovem“ se rozumí rybolov pro komerční účely;

e)	„průzkumným rybolovem“ se rozumí rybolov za účelem zhodnocení udržitelnosti a možnosti budoucího komerčního rybolovu za využití vědeckých údajů týkajících se tohoto rybolovu;

f)	„plavidlem“ se rozumí jakékoli plavidlo, které je používáno, vybaveno či zamýšleno k použití při rybolovu.

Článek 2

Cíl dohody

Cílem této dohody je zabránit neregulovanému rybolovu v oblasti volného moře ve střední části Severního ledového oceánu prostřednictvím přijetí předběžných opatření k zachování a řízení coby součásti dlouhodobé strategie pro ochranu zdravých mořských ekosystémů a pro zajištění zachování a udržitelného využívání rybích populací.

Článek 3

Prozatímní opatření k zachování a řízení týkající se rybolovu

1. Každá smluvní strana udělí povolení k provádění komerčního rybolovu v oblasti působnosti dohody plavidlům plujícím pod její vlajkou pouze na základě:

opatření k zachování a řízení za účelem udržitelného řízení rybích populací, která byla přijata jednou nebo více regionálními nebo subregionálními organizacemi, nebo ujednání o řízení rybolovu, jež byla nebo mohou být zavedena nebo prováděna v souladu s mezinárodním právem za účelem řízení udržitelného rybolovu v souladu s uznávanými mezinárodními normami, nebo

b)	prozatímních opatření k zachování a řízení, která mohou být zavedena smluvními stranami podle čl. 5 odst. 1 písm. c) bodu ii).

2. Smluvní strany se vybízejí k provádění vědeckého výzkumu v rámci společného programu vědeckého výzkumu a monitorování zřízeného na základě článku 4 a v rámci svých příslušných vnitrostátních vědeckých programů.

3. Smluvní strana může plavidlům plujícím pod její vlajkou udělit povolení k provádění průzkumného rybolovu v oblasti působnosti dohody pouze na základě opatření k zachování a řízení stanovených smluvními stranami na základě čl. 5 odst. 1 písm. d).

4. Smluvní strany zajistí, aby jejich činnost v rámci vědeckého výzkumu zahrnující lov ryb v oblasti působnosti dohody neohrožovala předcházení neregulovanému komerčnímu a průzkumnému rybolovu a ochranu zdravých mořských ekosystémů. Smluvní strany se vybízejí, aby se navzájem informovaly o svých plánech udělit povolení k takovýmto činnostem v rámci vědeckého výzkumu.

5. Smluvní strany zajistí dodržování předběžných opatření stanovených v tomto článku a jakýchkoliv dalších nebo jiných předběžných opatření, která mohou být stanovena podle čl. 5 odst. 1 písm. c).

6. V souladu s článkem 7 dohody z roku 1995 smluvní pobřežní státy a další smluvní strany spolupracují, aby zajistily kompatibilitu opatření k zachování a řízení rybích populací, které se vyskytují v oblastech vně i uvnitř vnitrostátních jurisdikcí ve střední části Severního ledového oceánu, s cílem zajistit zachování a řízení těchto populací v celém jejich rozsahu.

7. Kromě ustanovení uvedených v odstavci 4 výše nesmí být žádná část této dohody vykládána tak, aby omezovala práva smluvních stran ve vztahu k vědeckému výzkumu na moři, jak je stanoveno v úmluvě.

Článek 4

Společný program vědeckého výzkumu a monitorování

1. Smluvní strany usnadňují spolupráci v rámci vědeckých činností s cílem rozšířit poznatky o živých mořských zdrojích ve střední části Severního ledového oceánu a ekosystémů, v nichž se tyto zdroje vyskytují.

2. Smluvní strany se zavazují do dvou let od vstupu této dohody v platnost založit společný program vědeckého výzkumu a monitorování s cílem zlepšovat porozumění ekosystémům spadajícím do oblasti působnosti dohody a především zjistit, zda v oblasti působnosti dohody existují nebo v budoucnu budou existovat rybí populace, které by bylo možné lovit udržitelným způsobem, a určit případné dopady takového rybolovu na ekosystémy v oblasti působnosti dohody.

3. Smluvní strany řídí rozvoj, koordinaci a provádění společného programu vědeckého výzkumu a monitorování.

4. Smluvní strany zajistí, aby společný program vědeckého výzkumu a monitorování zohledňoval činnost relevantních vědeckých a technických organizací, orgánů a programů, stejně jako znalosti původních a místních obyvatel.

5. V rámci společného programu vědeckého výzkumu a monitorování přijmou smluvní strany do dvou let od vstupu této dohody v platnost protokol o sdílení údajů a v souladu s tímto protokolem sdílejí relevantní údaje, ať už přímo nebo prostřednictvím vědeckých a technických organizací, orgánů a programů.

6. Smluvní strany pořádají vědecká setkání, osobní nebo jiným způsobem, a to nejméně jednou za dva roky a nejméně dva měsíce před konáním setkání smluvních stran podle článku 5, na nichž představí výsledky svého výzkumu, přezkoumají nejlepší dostupné vědecké informace a poskytnou včasné odborné poradenství pro setkání smluvních stran. Smluvní strany do dvou let od vstupu této dohody v platnost přijmou statut a další postupy pro fungování společných vědeckých setkání.

Článek 5

Přezkum a další provádění

1. Smluvní strany se setkávají každé dva roky nebo častěji, pokud se tak rozhodnou. Během svých setkání smluvní strany mimo jiné:

a)	přezkoumají provádění této dohody, a je-li to vhodné, zváží případné záležitosti týkající se délky trvání této dohody v souladu s čl. 13 odst. 2;

b)	přezkoumají veškeré dostupné vědecké informace, vypracované v rámci společného programu vědeckého výzkumu a monitorování, od vnitrostátních vědeckých programů a ze všech dalších relevantních zdrojů, včetně znalostí původních a místních obyvatel;

na základě vědeckých informací získaných ze společného programu vědeckého výzkumu a monitorování, vnitrostátních vědeckých programů a všech dalších relevantních zdrojů a při zohlednění relevantních skutečností týkajících se řízení rybolovu a ekosystémů, včetně přístupu založeného na předběžné opatrnosti a případných nepříznivých vlivů rybolovu na tyto ekosystémy, zváží mimo jiné, zda by distribuce, migrace a množství ryb v oblasti působnosti dohody umožnily udržitelný komerční rybolov, a na základě toho rozhodnou:

i)	zda zahájit jednání směřující k založení jedné nebo více dalších regionálních nebo subregionálních organizací pro řízení rybolovu nebo k přijetí ujednání o řízení rybolovu v oblasti působnosti dohody;

ii)	zda po zahájení jednání v souladu s výše uvedeným bodem i) a jakmile se smluvní strany dohodnou na mechanismech k zajištění udržitelnosti rybích populací budou přijata dodatečná nebo jiná předběžná opatření k zachování a řízení ve vztahu k uvedeným populacím v oblasti působnosti dohody;

do tří let od vstupu této dohody v platnost stanoví opatření k zachování a řízení průzkumného rybolovu v oblasti působnosti dohody. Smluvní strany mohou znění těchto opatření v budoucnu změnit. Opatření mimo jiné zajistí, aby:

i)	průzkumný rybolov neohrožoval cíl této dohody;

ii)	průzkumný rybolov byl omezen co do trvání, rozsahu a množství, aby se minimalizovaly dopady na rybí populace a ekosystémy, a podléhal standardním požadavkům stanoveným v protokolu o sdílení údajů přijatém v souladu s čl. 4 odst. 5;

iii)	smluvní strana mohla udělit povolení k průzkumnému rybolovu pouze na základě solidního vědeckého výzkumu a pouze tehdy, je-li tento výzkum v souladu se společným programem vědeckého výzkumu a monitorování a jejím vlastním vnitrostátním vědeckým programem nebo programy;

iv)	smluvní strana mohla udělit povolení k průzkumnému rybolovu teprve poté, co svůj záměr ohledně tohoto rybolovu oznámila ostatním smluvním stranám, a poté, co ostatním smluvním stranám poskytla příležitost k tomuto záměru vyjádřit připomínky;

v)	smluvní strana náležitě monitorovala veškerý průzkumný rybolov, k němuž udělila povolení, a podávala zprávy o výsledcích tohoto rybolovu ostatním smluvním stranám.

2. Aby podpořily provádění této dohody, a to i s ohledem na společný program vědeckého výzkumu a monitorování a další činnosti prováděné podle článku 4, mohou smluvní strany vytvářet výbory nebo podobné orgány, jejichž členy mohou být zástupci arktických komunit včetně původních obyvatel Arktidy.

Článek 6

Přijímání rozhodnutí

1. Rozhodnutí smluvních stran ohledně procesních otázek se přijímají prostou většinou smluvních stran, které hlasují pro nebo proti.

2. Rozhodnutí smluvních stran o podstatných otázkách se přijímají na základě konsenzu. Pro účely této dohody se „konsenzem“ rozumí, že v době přijetí rozhodnutí nebyla vznesena žádná formální námitka.

3. Otázka je považována za podstatnou, pokud ji za podstatnou považuje kterákoliv ze smluvních stran.

Článek 7

Řešení sporů

Ustanovení vztahující se na urovnávání sporů uvedená v části VIII dohody z roku 1995 platí obdobně na jakýkoliv spor mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody bez ohledu na to, zda jsou smluvními stranami dohody z roku 1995 či nikoli.

Článek 8

Třetí strany

1. Smluvní strany vybízejí státy, které nejsou smluvními stranami této dohody, aby přijímaly opatření, která jsou v souladu s ustanoveními této dohody.

2. Smluvní strany přijímají opatření v souladu mezinárodním právem, aby zabránily plavidlům plujícím pod vlajkou států, které nejsou smluvními stranami, ve výkonu činností, které ohrožují účinné provádění této dohody.

Článek 9

Podpis

1. Tato dohoda je otevřená k podpisu dne 3. října 2018 v Ilulissatu, a to Kanadě, Čínské lidové republice, Dánskému království za Faerské ostrovy a Grónsko, Islandu, Japonsku, Korejské republice, Norskému království, Ruské federaci, Spojeným státům americkým a Evropské unii a zůstane otevřená k podpisu po 12 měsíců následujících po uvedeném datu.

2. Pro signatáře této dohody zůstane tato dohoda nadále otevřená k ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Článek 10

Přistoupení

1. Tato dohoda zůstane nadále otevřená k přistoupení pro státy vyjmenované v čl. 9 odst. 1, které dohodu nepodepsaly, a pro Evropskou unii, pokud by ji nepodepsala.

2. Po vstupu této dohody v platnost mohou smluvní strany pozvat další státy, které vyjádří skutečný zájem, aby k této dohodě přistoupily.

Článek 11

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost 30 dní od data přijetí všech listin o ratifikaci, přijetí či schválení dohody nebo přistoupení k ní od států vyjmenovaných v čl. 9 odst. 1 a Evropské unie depozitářem.

2. Po vstupu této dohody v platnost vstoupí dohoda v platnost pro každý stát přizvaný k přistoupení podle čl. 10 odst. 2, který uložil listinu o přistoupení, 30 dní ode dne uložení této listiny.

Článek 12

Odstoupení

Smluvní strana může od této dohody kdykoliv odstoupit, a to zasláním písemného oznámení o svém odstoupení diplomatickou cestou depozitáři, v němž specifikuje datum nabytí účinku odstoupení, které musí nastat nejméně šest měsíců po datu oznámení. Odstoupení od této dohody nemá vliv na uplatňování této dohody zbývajícími smluvními stranami ani na povinnost odstupující strany splnit veškeré závazky v rámci této dohody, které by se na ni jinak vztahovaly podle mezinárodního práva nezávisle na této dohodě.

Článek 13

Trvání dohody

1. Tato dohoda je platná po počáteční období 16 let od svého vstupu v platnost.

2. Po uplynutí počátečního období upřesněného v odstavci 1 výše zůstává tato dohoda v platnosti po pětiletá po sobě následující prodloužená období, pokud některá ze smluvních stran:

a)	nevznese formální námitku proti prodloužení této dohody na posledním setkání smluvních stran, které se uskuteční před uplynutím počátečního období nebo kteréhokoliv následujícího prodlouženého období; nebo

b)	nezašle formální námitku proti prodloužení v písemné podobě depozitáři, a to nejpozději šest měsíců před uplynutím daného období.

3. Smluvní strany zajistí efektivní přechod mezi touto dohodou a jakoukoliv případnou novou dohodou, jíž by byla založena další regionální nebo subregionální organizace pro řízení rybolovu, nebo ujednáním pro účely řízení rybolovu v oblasti působnosti dohody, aby byly chráněny zdravé mořské ekosystémy a bylo zajištěno zachování a udržitelné využívání rybích populací v oblasti působnosti dohody.

Článek 14

Vztah k jiným dohodám

1. Smluvní strany uznávají, že jsou a zůstávají nadále vázány svými závazky podle příslušných ustanovení mezinárodního práva, včetně těch, které jsou obsaženy v úmluvě a v dohodě z roku 1995, a uznávají důležitost pokračující spolupráce při naplňování těchto závazků i v případě, že platnost této dohody skončí nebo bude ukončena, aniž by byla přijata jakákoliv dohoda o založení další regionální nebo subregionální organizace pro řízení rybolovu nebo ujednání pro účely řízení rybolovu v oblasti působnosti dohody.

2. Touto dohodou není dotčeno postavení kterékoliv ze smluvních stran, pokud jde o její práva a povinnosti v rámci mezinárodních smluv, ani její stanoviska ohledně jakýchkoliv otázek týkajících se mořského práva, včetně jejího postavení ve vztahu k výkonu práv a soudních pravomocí v Severním ledovém oceánu.

3. Touto dohodou nejsou dotčena práva, soudní pravomoc ani povinnosti kterékoliv ze smluvních stran podle příslušných ustanovení mezinárodního práva, která jsou uvedena v úmluvě a v dohodě z roku 1995, včetně práva navrhnout zahájení jednání o založení jedné nebo více regionálních nebo subregionálních organizací pro řízení rybolovu nebo přijetí ujednání o řízení rybolovu v oblasti působnosti dohody.

4. Touto dohodou se nemění práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z jiných dohod, které jsou slučitelné s touto dohodou a jimiž není dotčeno uplatňování práv jinými stranami nebo plnění jejich povinností podle této dohody. Tato dohoda neoslabuje úlohu a mandát žádného stávajícího mezinárodního mechanismu týkajícího se řízení rybolovu ani s ním nesmí být v rozporu.

Článek 15

Depozitář

1. Depozitářem pro tuto dohodu je vláda Kanady.

2. U depozitáře jsou uloženy listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

3. Depozitář informuje všechny signatáře a smluvní strany o uložení všech listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení a vykonává další funkce, které jsou uvedeny ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu z roku 1969.

V Ilulissatu dne třetího října roku dva tisíce osmnáct, po jednom vyhotovení v angličtině, čínštině, francouzštině a ruštině, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/9

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2019/408

ze dne 14. března 2019,

kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), a zejména na čl. 14 odst. 1, 3 a 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)	Na základě přezkumu provedeného Radou by měly být změněny údaje týkající se některých osob a subjektů v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 a měla by být vypuštěna položka týkající se jedné zemřelé osoby.

(3)	Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2019.

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

(1) Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6.

PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 se mění takto:

Položka týkající se následující osoby se zrušuje:

96.	Alexander Vladimirovich ZAKHARCHENKO.

Položky týkající se níže uvedených osob a subjektů se nahrazují těmito položkami:

Osoby

Jméno (angl. přepis)

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„19.

Aleksandr Viktorovich VITKO

(Александр Викторович ВИТКО)

Datum narození: 13.9.1961

Místo narození: Vitebsk (Běloruská SSR)

Bývalý velitel černomořské flotily, admirál. Zástupce vrchního velitele ruského námořnictva.

Zodpovědný za velení ruským ozbrojeným silám při okupaci svrchovaného ukrajinského území.

17.3.2014

22.

Dmitry Olegovich ROGOZIN

(Дмитрий Олегович РОГОЗИН)

Datum narození: 21.12.1963

Místo narození: Moskva

Bývalý místopředseda vlády Ruské federace. Veřejně vyzýval k anexi Krymu.

Od roku 2018 zastává funkci generálního ředitele v jedné státní korporaci.

21.3.2014

31.

Valery Kirillovich MEDVEDEV

(Валерий Кириллович МЕДВЕДЕВ)

Valeriy Kyrylovych MEDVEDIEV

(Валерiй Кирилович МЕДВЕДЄВ)

Datum narození: 21.8.1946

Místo narození: Šmakovka, Přímořský kraj

Bývalý předseda sevastopolské volební komise (do 26. května 2017). Odpovědný za organizaci krymského „referenda“. Podle ruského systému odpovědný za podpis výsledků „referenda“.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

21.3.2014

35.

Oleg Yevgenyvich BELAVENTSEV

(Олег Евгеньевич БЕЛАВЕНЦЕВ)

Datum narození: 15.9.1949

Místo narození: Moskva

Bývalý zplnomocněný zástupce prezidenta Ruské federace pro tzv. „Krymský federální okruh“, odpovědný za provádění ústavních pravomocí ruské hlavy státu na území anektované Autonomní republiky Krym. Bývalý nestálý člen Rady bezpečnosti Ruské federace.

Bývalý zplnomocněný zástupce prezidenta Ruské federace pro Severokavkazský federální okruh (do června 2018).

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

29.4.2014

36.

Oleg Genrikhovich SAVELYEV

(Олег Генрихович САВЕЛЬЕВ)

Datum narození: 27.10.1965

Místo narození: Leningrad

Bývalý ministr pro záležitosti Krymu. Odpovědný za začlenění anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace.

Bývalý náměstek personálního ředitele ruské vlády, odpovědný za organizaci práce vládní komise pro socioekonomický rozvoj tzv. „Republiky Krym“.

Personální ředitel Auditní komory Ruské federace.

29.4.2014

46.

Denys Volodymyrovych PUSHYLIN (Денис Володимирович ПУШИЛIН)

Denis Vladimirovich PUSHILIN (Денис Владимирович ПУШИЛИН)

Datum narození: 9.5.1981 nebo 9.5.1982

Místo narození: Makijivka (Doněcká oblast)

Jeden z vedoucích představitelů tzv. „Doněcké lidové republiky“. V roce 2014 se účastnil obsazení a okupace sídla oblastní správy v Doněcku. Do 4. září 2015 tzv. „místopředseda“„Lidové rady“ tzv. „Doněcké lidové republiky“. Od 4. září 2015„předseda“„Lidové rady Doněcké lidové republiky“. Od 7. září 2018 je tzv. „úřadujícím nejvyšším představitelem Doněcké lidové republiky“. Po tzv. volbách konaných 11. listopadu 2018 je tzv. „nejvyšším představitelem Doněcké lidové republiky“.

29.4.2014

55.

Igor Nikolaevich BEZLER (také znám jako Bes (Běs))

(Игорь Николаевич БЕЗЛЕР)

Ihor Mykolayovych BEZLER

(Iгор Миколайович БЕЗЛЕР)

Datum narození: 30.12.1965

Místo narození: Simferopol, Krym

Jeden z bývalých vůdců samozvané milice z města Horlivka. Převzal kontrolu nad budovou ukrajinské tajné služby (Ukrajinská bezpečnostní služba, SBU) v Doněcké oblasti a poté obsadil místní sídlo ministerstva vnitra ve městě Horlivka. Má vazby na Igora Strelkova/Girkina, pod jehož vedením byl zapojen do vraždy člena městské rady města Horlivka Volodymyra Rybaka.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.5.2014

83.

Ekaterina Yurievna GUBAREVA

(Екатерина Юрьевна ГУБАРЕВА)

Kateryna Yuriyivna GUBARIEVA (HUBARIEVA)

(Катерина Юрiївна ГУБАРЄВА)

Datum narození: 5.7.1983 nebo 10.3.1983

Místo narození: Kachovka, Chersonská oblast

Jakožto bývalá tzv. „ministryně zahraničních věcí“ byla odpovědná za obhajování tzv. „Doněcké lidové republiky“, čímž narušovala územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Tím, že přijala výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním tak podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Nadále aktivně podporuje separatistické akce a politiky.

Bývalá poslankyně tzv. „Lidové rady“„Doněcké lidové republiky“ (do listopadu 2018).

25.7.2014

89.

Oksana TCHIGRINA,

Oksana Aleksandrovna CHIGRINA (CHYHRYNA)

(Оксана Александровна ЧИГРИНА)

Datum narození: pravděpodobně 23.7.1981

Bývalá mluvčí tzv. „vlády“ tzv. Luhanské lidové republiky, která činila prohlášení ospravedlňující mimo jiné sestřelení ukrajinského vojenského letadla, držení rukojmích a bojové činnosti nelegálních ozbrojených skupin, což mělo za následek narušení územní celistvosti, svrchovanosti a jednoty Ukrajiny.

Bývalá mluvčí tiskové služby Luhanské lidové republiky.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

30.7.2014

91.

Sergey Vadimovich ABISOV

(Сергей Вадимович АБИСОВ)

Sergiy (Serhiy) Vadymovych ABISOV

(Сергiй Вадимович АБIСОВ)

Datum narození: 27.11.1967

Místo narození: Simferopol, Krym

Přijetím funkce tzv. „ministra vnitra Republiky Krym“, do níž ho jmenoval ruský prezident (dekret č. 301) dne 5. května 2014, a svou činností ve funkci tzv. „ministra vnitra“ narušuje územní celistvost, svrchovanost a jednotu Ukrajiny.

V červnu 2018 byl z funkce tzv. „ministra vnitra Republiky Krym“ odvolán.

30.7.2014

97.

Vladimir Petrovich KONONOV (také znám jako „Car“)

(Владимир Петровнч КОНОНОВ)

Volodymyr Petrovych KONONOV

(Володимир Петрович КОНОНОВ)

Datum narození: 14.10.1974

Místo narození: Gorskyj, Luhanská oblast

Dne 14. srpna 2014 nahradil Igora Strelkova/Girkina ve funkci tzv. „ministra obrany“„Doněcké lidové republiky“. Od dubna 2014 údajně velí divizi separatistických bojovníků v Doněcku a přislíbil, že vyřeší strategický úkol zastavit ukrajinskou vojenskou agresi. Kononov tudíž podporoval činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

V září 2018 byl z funkce tzv. „ministra obrany“ odvolán.

12.9.2014

102.

Andrei Nikolaevich RODKIN

(Андрей Николаевич РОДКИН)

Datum narození: 23.9.1976

Místo narození: Moskva

Bývalý zástupce tzv. „Doněcké lidové republiky“ působící v Moskvě. Ve svých prohlášeních hovořil mimo jiné o tom, že milice jsou připraveny na vedení partyzánské války a že se zmocnily zbraňových systémů ukrajinských ozbrojených sil. Podporuje tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

Jeden z vedoucích představitelů „Svazu doněckých dobrovolníků“.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.9.2014

103.

Aleksandr Akimovich KARAMAN

(Александр Акимович КАРАМАН)

Alexandru CARAMAN

Datum narození: 26.7.1956

Místo narození: Cioburciu, Slobodzejská oblast, nyní Moldavská republika

Bývalý tzv. „místopředseda vlády pro sociální věci“„Doněcké lidové republiky“. Má vazby na Vladimira Anťufejeva, který byl odpovědný za separatistické „vládní“ aktivity tzv. „vlády Doněcké lidové republiky“. Podporuje tudíž činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Chráněnec ruského bývalého místopředsedy vlády Dmitrije Rogozina. Bývalý vedoucí Úřadu Rady ministrů „Doněcké lidové republiky“.

Do března 2017 působil jako tzv. „zplnomocněný zástupce prezidenta“ tzv. „Podněsterské moldavské republiky“ v Ruské federaci.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.9.2014

120.

Sergey Yurievich KOZYAKOV

(Сергей Юрьевич КОЗЬЯКОВ)

Serhiy Yuriyovych KOZYAKOV

(Сергiй Юрiйович КОЗЬЯКОВ)

Datum narození: 29.9.1982 nebo 23.9.1982

Jako bývalý tzv. „vedoucí Ústřední volební komise v Luhansku“ nesl odpovědnost za organizaci tzv. „voleb“ konaných 2. listopadu 2014 v „Luhanské lidové republice“. Tyto „volby“ byly v rozporu s ukrajinskými právními předpisy, a tudíž nezákonné. V době mezi říjnem 2015 a prosincem 2017 působil jako tzv. „ministr spravedlnosti“„Luhanské lidové republiky“.

Vzhledem k tomu, že uvedené funkce přijal a vykonával a organizoval nezákonné „volby“, aktivně podpořil činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a situace na Ukrajině se dále destabilizovala.

Ve spolupráci se separatistickými orgány nadále podporuje a legitimizuje separatistické politiky.

29.11.2014

122.

Larisa Leonidovna AIRAPETYAN, také známa jako Larysa AYRAPETYAN, Larisa AIRAPETYAN nebo Larysa AIRAPETYAN

(Лариса Леонидовна АЙРАПЕТЯН)

(Лариса Леонiдiвна АЙРАПЕТЯН)

Datum narození: 21.2.1970

Bývalá tzv. „ministryně zdravotnictví“ tzv. „Luhanské lidové republiky“. Kandidovala v tzv. „volbách“ konaných dne 2. listopadu 2014 na funkci „nejvyšší představitelky“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné.

Tím, že přijala výše uvedenou funkci, a jejím vykonáváním a oficiálním kandidováním v nezákonných „volbách“ aktivně podporuje činnosti a politiky narušující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

29.11.2014

129.

Yevgeniy Eduardovich MIKHAYLOV (také znám jako Yevhen Eduardovych MYCHAYLOV)

(Евгений Эдуардович МИХАЙЛОВ)

(Євген Едуардович МИХАЙЛОВ)

Datum narození: 17.3.1963

Místo narození: Archangelsk

Bývalý tzv. „ministr Rady ministrů“ (vedoucí úřadu pro vládní záležitosti) „Doněcké lidové republiky“.

Vzhledem k tomu, že uvedenou funkci přijal a vykonával, aktivně podpořil činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, a situace na Ukrajině se dále destabilizovala.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

29.11.2014

132.

Vladyslav Mykolayovych DEYNEGO (také znám jako Vladislav Nikolayevich DEYNEGO)

(Владислав Миколайович ДЕЙНЕГО)

(Владислав Николаевич ДЕЙНЕГО)

Datum narození: 12.3.1964

Místo narození: Romny, Sumská oblast

Ромны, Сумская область

Bývalý „místopředseda“„Lidové rady“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

V současné době působí jako tzv. „úřadující ministr spravedlnosti“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

29.11.2014

138.

Alexandr Vasilievich SHUBIN

(Александр Васильевич ШУБИН)

Datum narození: 20.5.1972 nebo 30.5.1972

Místo narození: Luhansk

Bývalý tzv. „ministr spravedlnosti“ nezákonné tzv. Luhanské lidové republiky. Bývalý předseda „ústřední volební komise“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

V červnu 2018 byl z funkce předsedy „ústřední volební komise“ tzv. Luhanské lidové republiky odvolán.

16.2.2015

142.

Aleksandr Yurievich TIMOFEEV

(Александр Юрьевич ТИМОФЕЕВ)

Oleksandr Yuriyovych TYMOFEYEV

(Олександр Юрiйович ТИМОФЕЄВ)

Datum narození: 15.5.1971

Místo narození: Něvinnomyssk, Stavropolský kraj

Невинномысск, Ставропольский край

Bývalý tzv. „ministr pro finance a daně“„Doněcké lidové republiky“.

V září 2018 byl z funkce tzv. „ministra pro finance a daně“ odvolán.

16.2.2015

149.

Andrei Valeryevich KARTAPOLOV

(Андрей Валерьевич КАРТAПOЛOВ)

Datum narození: 9.11.1963

Místo narození: NDR

Bývalý velitel Západního vojenského okruhu. Bývalý ředitel hlavního útvaru operací a zástupce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace. Aktivně se podílí na přípravě a provádění vojenské kampaně ruských sil na Ukrajině.

V souladu s uvedenými činnostmi generálního štábu se operačním velením ozbrojených sil aktivně podílel na vytváření a provádění politiky ruské vlády, která ohrožuje územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

Od července 2018 je náměstkem ministra obrany.

16.2.2015“

Subjekty

	Jméno (angl. přepis)	Identifikační údaje	Odůvodnění	Datum zařazení na seznam
„4.	Tzv. „Doněcká lidová republika“ „Донецкая народная республика“ „Donétskaya naródnaya respúblika“	Oficiální informace: https://dnr-online.ru/ http://smdnr.ru/ https://dnrsovet.su/ https://denis-pushilin.ru/	Tzv. „Doněcká lidová republika“ byla vyhlášena 7. dubna 2014. Je odpovědná za uspořádání nezákonného referenda 11. května 2014. 12. května 2014 byla vyhlášena nezávislost. 24. května 2014 podepsaly tzv. „Doněcká lidová republika“ a tzv. „Luhanská lidová republika“ dohodu o vytvoření tzv. „Federálního státu Nové Rusko“. Tyto kroky představují porušení ukrajinského ústavního práva, a tudíž i mezinárodního práva, čímž narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Rovněž je zapojena do náboru osob do nezákonných ozbrojených separatistických skupin, čímž ohrožuje stabilitu nebo bezpečnost Ukrajiny.	25.7.2014
5.	Tzv. „Federální stát Nové Rusko“ „Федеративное государство Новороссия“ „Federativnoye Gosudarstvo Novorossiya“	Oficiální tiskové zprávy: http://novopressa.ru/ http://novorossia-tv.ru/ http://novorossia.today/ http://novorossiia.ru/ https://www.novorosinform.org/	24. května 2014 podepsaly tzv. „Doněcká lidová republika“ a tzv. „Luhanská lidová republika“ dohodu o vytvoření tzv. „Federálního státu Nové Rusko“, který nebyl uznán. To představuje porušení ukrajinského ústavního práva, a tudíž i mezinárodního práva, čímž je ohrožena územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	25.7.2014
24.	Donetsk Republic (Doněcká republika) (veřejná organizace) Донецкая республика	Oficiální informace: http://oddr.info/	Veřejná „organizace“, která nominovala kandidáty do tzv. „voleb“ v tzv. „Doněcké lidové republice“ konaných 2. listopadu 2014 a 11. listopadu 2018. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné. Tím, že se oficiálně zúčastnila těchto nezákonných „voleb“, aktivně podpořila činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině. Zakladatelem je Andriy PURGIN a v jejím čele stál Alexander ZAKHARCHENKO. Jako kandidáta na funkci „nejvyššího představitele“ tzv. „Doněcké lidové republiky“ nominovala v roce 2018 Denise PUSHYLINA.	29.11.2014
25.	Peace to Luhansk Region (Mir Luganschine) Мир Луганщине (Mír Luhansku)	https://mir-lug.info/	Veřejná „organizace“, která nominovala kandidáty do tzv. „voleb“ v tzv. „Luhanské lidové republice“ konaných 2. listopadu 2014 a 11. listopadu 2018. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné. Tím, že se oficiálně zúčastnila těchto nezákonných „voleb“, aktivně podpořila činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.	29.11.2014
26.	Free Donbass (také známa jako „Free Donbas“, „Svobodny Donbass“) Свободньιй Донбасс (Svobodný Donbas)	http://www.odsd.ru/	Veřejná „organizace“, která nominovala kandidáty do tzv. „voleb“ v tzv. „Doněcké lidové republice“ konaných 2. listopadu 2014 a 11. listopadu 2018. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné. Tím, že se oficiálně zúčastnila těchto nezákonných „voleb“, aktivně podpořila činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.	29.11.2014
28.	Luhansk Economic Union (Luganskiy Ekonomicheskiy Soyuz) (Luhanský hospodářský svaz) Луганский экономический союз	Oficiální informace: https://nslnr.su/about/obshchestvennye-organizatsii/337/ https://vk.com/public97306393	„Lidová organizace“, která nominovala kandidáty do nezákonných tzv. „voleb“ v tzv. „Luhanské lidové republice“ konaných 2. listopadu 2014 a 11. listopadu 2018. Jako kandidáta na funkci „nejvyššího představitele“ tzv. „Luhanské lidové republiky“ nominovala v roce 2014 Olega AKIMOVA, kterého v roce 2018 rovněž nominovala do funkce poslance tzv. „Lidové rady Luhanské lidové republiky“. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné. Tím, že se oficiálně zúčastnila těchto nezákonných „voleb“, aktivně podpořila činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.	29.11.2014“

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/16

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2019/409

ze dne 14. března 2019,

kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)

Vzhledem k použití síly Ruskou federací, které vedlo dne 25. listopadu 2018 k zadržení příslušníků ukrajinských sil a zajištění plavidel v Kerčském průlivu, což představuje porušení mezinárodního práva, jakož i svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, se Rada domnívá, že na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 by mělo být doplněno osm osob.

(3)	Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na seznam obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 se doplňují osoby uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2019.

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

(1) Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6.

PŘÍLOHA

Na seznam osob obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 se doplňují tyto osoby:

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„176.

Sergey Nikolayevich STANKEVICH

(Сергей Николаевич СТАНКЕВИЧ)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 27.1.1963

Vedoucí ředitelství pro hranice při Federální bezpečnostní službě Ruské federace pro „Republiku Krym a město Sevastopol“, kontradmirál. V této funkci byl odpovědný za akce námořní flotily pobřežní stráže Ruské federace vedené 25. listopadu 2018 proti Ukrajině, jež bránila přístupu ukrajinských plavidel k jejich pobřeží v Azovském moři, čímž došlo k narušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím znemožnění pohybů a operability plavidel ukrajinského námořnictva.

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

177.

Andrey Borisovich SHEIN

(Андрей Борисович ШЕИН)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 10.6.1971

Zástupce vedoucího ředitelství pro hranice – vedoucí oddělení pobřežní stráže při Federální bezpečnostní službě Ruské federace pro „Republiku Krym a město Sevastopol“. V této funkci se účastnil operací proti ukrajinským lodím a jejich posádkám během akcí Ruské federace vedených 25. listopadu 2018 proti Ukrajině, jež bránila přístupu ukrajinských plavidel k jejich pobřeží v Azovském moři, čímž došlo k narušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím znemožnění pohybů a operability plavidel ukrajinského námořnictva.

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

178.

Aleksey Mikhailovich SALYAEV

Aleksey Mikhailovich SALYAYEV

Oleksii Mykhailovych SALIAIEV

(Алексей Михайлович САЛЯЕВ, Олексій Михайлович САЛЯЄВ)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 22.8.1978

Velící důstojník hlídkové lodě „Don“ (označení 353) náležející pohraniční stráži Federální bezpečnostní služby Ruské federace. Velel plavidlu, které se aktivně účastnilo akcí Ruské federace vedených dne 25. listopadu 2018 proti ukrajinským lodím a jejich posádkám a najíždělo do remorkéru ukrajinského námořnictva „Jany Kapu“. Tyto akce bránily přístupu ukrajinských plavidel k jejich pobřeží v Azovském moři, čímž došlo k narušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím znemožnění pohybů a operability plavidel ukrajinského námořnictva.

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

179.

Andrei SHIPITSIN / SHYPITSIN

(Андрей ШИПИЦИН / ШИПІЦИН)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 25.12.1969

Velící důstojník hlídkové lodě „Izumrud“ náležející pohraniční stráži Federální bezpečnostní služby Ruské federace. Velel plavidlu, které se aktivně účastnilo akcí Ruské federace vedených 25. listopadu 2018 proti ukrajinským lodím a jejich posádkám, které bránily přístupu ukrajinských plavidel k jejich pobřeží v Azovském moři, čímž došlo k narušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím znemožnění pohybů a operability plavidel ukrajinského námořnictva.

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

180.

Aleksey Vladimirovich SHATOKHIN / Oleksii Volodymyrovich SHATOKHIN

(Алексей Владимирович ШАТОХИН / Олексій Володимирович ШАТОХІН)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 26.1.1971

Vedoucí útvaru kerčského kontrolního stanoviště pro „Republiku Krym a město Sevastopol“ při Federální bezpečnostní službě Ruské federace. Podílel se na operacích proti ukrajinským lodím během akcí Ruské federace vedených 25. listopadu 2018 proti ukrajinským lodím a jejich posádkám, které bránily přístupu ukrajinských plavidel k jejich pobřeží v Azovském moři, čímž došlo k narušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím znemožnění pohybů a operability plavidel ukrajinského námořnictva.

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

181.

Ruslan Alexandrovich ROMASHKІN

(Руслан Александрович РОМАШКИН)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 15.6.1976

Vedoucí útvaru kontrolního stanoviště pro „Republiku Krym a město Sevastopol“ při Federální bezpečnostní službě Ruské federace. V této funkci odpovídal za koordinaci akcí sil Ruské federace vedených 25. listopadu 2018 proti ukrajinským plavidlům a jejich posádkám, které bránily přístupu ukrajinských plavidel k jejich pobřeží v Azovském moři, čímž došlo k narušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím znemožnění pohybů a operability plavidel ukrajinského námořnictva.

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

182.

Sergey Alekseevich SHCHERBAKOV

(Сергей Алексеевич ЩЕРБАКОВ; Сергій Олексійович ЩЕРБАКОВ)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 2.11.1986

Velící důstojník protiponorkové lodě „Suzdalec“ náležející černomořské flotile Ruské federace. Velel plavidlu, které se účastnilo akcí Ruské federace vedených 25. listopadu 2018 proti ukrajinským lodím a jejich posádkám a aktivně se podílel na blokádě remorkéru „Jany Kapu“ a zajištění dělového člunu „Nikopol“. Tyto akce bránily přístupu ukrajinských plavidel k jejich pobřeží v Azovském moři, čímž došlo k narušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím znemožnění pohybů a operability plavidel ukrajinského námořnictva.

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

183.

Aleksandr Vladimirovich DVORNIKOV

(Александр Владимирович ДВОРНИКОВ)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 22.8.1961

Místo narození: Ussurijsk, Přímořský kraj, Ruská federace

Velitel Jižního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil, generálplukovník odpovědný za vojenské síly v regionu včetně protiprávně anektovaného Krymu a Sevastopolu. V této funkci byl odpovědný za akce černomořské flotily a dalších vojenských sil Ruské federace vedené 25. listopadu 2018 proti Ukrajině, které bránily přístupu ukrajinských plavidel k jejich pobřeží v Azovském moři, čímž došlo k narušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, jakož i bezpečnosti Ukrajiny prostřednictvím znemožnění pohybů a operability plavidel ukrajinského námořnictva.

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019“

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/20

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/410

ze dne 29. listopadu 2018,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 5 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) má podle směrnice (EU) 2015/2366 vytvořit a provozovat elektronický centrální rejstřík obsahující seznam všech platebních institucí a institucí elektronických peněz a jejich příslušných zástupců a poboček. Za tímto účelem je nezbytné, aby příslušné orgány oznamovaly orgánu EBA údaje umožňující uživatelům platebních služeb a jiným zúčastněným stranám snadno a jednoznačně určit každý subjekt uvedený v rejstříku a území, na němž tento subjekt vykonává nebo má v úmyslu vykonávat činnost. Uživatelé platebních služeb by měli být rovněž schopni určit platební služby a služby elektronických peněz, které tyto subjekty poskytují.

(2)

Elektronický centrální rejstřík by měl zahrnovat také poskytovatele služeb vyňaté z oblasti působnosti směrnice (EU) 2015/2366, kteří vykonávají některou z činností uvedených v čl. 3 písm. k) bodech i) a ii) a čl. 3 písm. l) uvedené směrnice a kteří vyrozuměli příslušný orgán podle čl. 37 odst. 2 nebo 3 zmíněné směrnice. K zajištění jednotného výkladu a uplatňování těchto ustanovení v celé Unii by informace o těchto poskytovatelích služeb obsažené v rejstříku měly zahrnovat stručný popis jejich činnosti poskytnutý příslušnými orgány, včetně informací o používaném platebním prostředku, a obecný popis poskytované služby.

(3)	Aby byli spotřebitelé schopni snadno porozumět informacím obsaženým v elektronickém centrálním rejstříku, měly by být tyto informace uvedeny jasným a jednoznačným způsobem. Uvádění informací obsažených v rejstříku by mělo zohledňovat jazykové odlišnosti v jednotlivých členských státech.

(4)	Aby bylo zajištěno jednotné poskytování informací, měly by příslušné orgány používat pro účely předávání informací orgánu EBA standardizovaný formát.

(5)	Toto nařízení vychází z návrhů prováděcích technických norem, který Komisi předložil orgán EBA.

(6)

Orgán EBA uskutečnil o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Podrobnosti a formát informací, jež mají být oznamovány podle čl. 15 odst. 1 směrnice (EU) 2015/2366

1. Pro účely čl. 15 odst. 1 směrnice (EU) 2015/2366 oznamují příslušné orgány orgánu EBA informace podle odstavců 2 až 9.

2. Co se týká platebních institucí a jejich poboček poskytujících služby v jiném členském státě, než je jejich domovský členský stát, příslušné orgány oznámí podrobnosti uvedené v tabulce 1 v příloze s použitím formátu stanoveného ve zmíněné tabulce.

3. Co se týká fyzických nebo právnických osob, které využívají výjimku podle článku 32 směrnice (EU) 2015/2366, příslušné orgány oznámí podrobnosti uvedené v tabulce 2 v příloze s použitím formátu stanoveného ve zmíněné tabulce.

4. Co se týká poskytovatelů služeb informování o účtu a jejich poboček poskytujících služby v jiném členském státě, než je jejich domovský členský stát, příslušné orgány oznámí podrobnosti uvedené v tabulce 3 v příloze s použitím formátu stanoveného ve zmíněné tabulce.

5. Co se týká institucí elektronických peněz a jejich poboček poskytujících služby v jiném členském státě, než je jejich domovský členský stát, příslušné orgány oznámí podrobnosti uvedené v tabulce 4 v příloze s použitím formátu stanoveného ve zmíněné tabulce.

6. Co se týká právnických osob, které využívají výjimku podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (3), příslušné orgány oznámí podrobnosti uvedené v tabulce 5 přílohy v příloze s použitím formátu stanoveného ve zmíněné tabulce.

7. Co se týká zástupců platebních institucí, poskytovatelů služeb informování o účtu a institucí elektronických peněz, již poskytují platební služby v kterémkoli členském státě, zástupců fyzických nebo právnických osob, které využívají výjimku podle článku 32 směrnice (EU) 2015/2366, a zástupců právnických osob, které využívají výjimku podle článku 9 směrnice 2009/110/ES, příslušné orgány oznámí podrobnosti uvedené v tabulce 6 v příloze s použitím formátu stanoveného ve zmíněné tabulce.

8. Co se týká institucí uvedených v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4), jež jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny poskytovat platební služby, příslušné orgány oznámí podrobnosti uvedené v tabulce 7 v příloze s použitím formátu stanoveného ve zmíněné tabulce.

9. Co se týká poskytovatelů služeb, kteří poskytují služby podle čl. 3 písm. k) bodů i) a ii) a čl. 3 písm. l) směrnice (EU) 2015/2366, příslušné orgány oznámí podrobnosti uvedené v tabulce 8 v příloze s použitím formátu stanoveného ve zmíněné tabulce.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. listopadu 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

PŘÍLOHA

Tabulka 1 – Informace o platebních institucích

Řádek

Pole

Maximální délka pole

Formát

Kategorie fyzických nebo právnických osob

Předem definovaný text

Předem definovaná možnost – „Platební instituce“

Název platební instituce

Text (250 znaků)

Oficiální název platební instituce se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název instituce se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu instituce do latinky, nebo překlad či alternativní název instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy instituce. Názvy se oddělí znakem „/“.

Obchodní jméno platební instituce

Text (250 znaků)

Obchodní jméno platební instituce se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis obchodního jména instituce do latinky, nebo překlad či alternativní obchodní jméno instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

Pokud platební instituce používá více než jedno obchodní jméno, lze zadat všechna obchodní jména dotyčné instituce. Tato jména se oddělí znakem „/“.

Toto pole není pro příslušné orgány povinné.

Adresa ústředí platební instituce

Adresa ústředí platební instituce se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Adresa se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

V členských státech s více než jedním úředním jazykem se adresa uvede alespoň v jednom úředním jazyce jurisdikce. Je-li adresa uvedena ve více než jednom úředním jazyce daného členského státu, oddělí se znakem „/“.

4.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.

4.2

Město

Text (100 znaků)

4.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

4.4

PSČ

Text (35 znaků)

Vnitrostátní identifikační číslo platební instituce

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů:

vnitrostátní identifikační číslo fyzických a právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

číslo povolení – číslo nebo kód, který povolené platební instituci přidělí příslušný orgán členského státu, na jehož území je dotyčný subjekt usazen;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

jiný rovnocenný prostředek identifikace – jakýkoli prostředek identifikace fyzických a právnických osob, který příslušný orgán používá ve svém vnitrostátním veřejném rejstříku.

Název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku

Text (100 znaků)

Název příslušného orgánu, který orgánu EBA poskytl informace o platební instituci a nese za tyto informace odpovědnost. Název příslušného orgánu se vybere z předem definovaného seznamu.

Platební služby, pro něž má platební instituce povolení

Více předem definovaných možností (1 až 13 možností)

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

Provádění platebních transakcí, včetně převodu peněžních prostředků, na platebním účtu vedeném u poskytovatele platebních služeb uživatele nebo u jiného poskytovatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

Stávající status povolení platební instituce

Text (10 znaků)

Stávající status povolení platební instituce zvolený z předem definovaného seznamu:

☐ Platné

☐ Zrušeno

Datum povolení

Číselné znaky (8 znaků)

Datum povolení platební instituce. V závislosti na postupech dotyčného příslušného orgánu může být tímto datem datum, k němuž platební instituce získala od příslušného orgánu povolení, nebo datum, k němuž byla zařazena do vnitrostátního veřejného rejstříku.

Datum zrušení (je-li použitelné)

Číselné znaky (8 znaků)

Datum zrušení povolení platební instituce. Jedná se o datum, k němuž bylo platební instituci povolení odňato.

Hostitelský členský stát, ve kterém platební instituce poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat platební služby na základě volného pohybu služeb, a příslušné platební služby, které byly oznámeny hostitelskému příslušnému orgánu

Více předem definovaných možností (až 31 možností, které mají až 13 předem definovaných dílčích možností)

☐

Rakousko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Belgie:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Bulharsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Chorvatsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Kypr:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Česká republika:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Dánsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Estonsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Finsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Francie:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Německo:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Řecko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Maďarsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Island:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Irsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Itálie:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Lotyšsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Lichtenštejnsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Litva:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Lucembursko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Malta:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Nizozemsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Norsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Polsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Portugalsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Rumunsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Slovensko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Slovinsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Španělsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Švédsko:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Spojené království:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

Název pobočky platební instituce se sídlem v jiném členském státě, než je domovský členský stát platební instituce

Text (až 200 znaků)

Oficiálním názvem pobočky použitým v rejstříku je buď název platební instituce, nebo určený název příslušné pobočky. Uvede se jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název pobočky se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu nebo obchodního jména pobočky do latinky, nebo překlad či alternativní název pobočky v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy pobočky. Názvy se oddělí znakem „/“.

Adresa hlavní pobočky platební instituce v hostitelském členském státě

Adresa hlavní pobočky platební instituce v hostitelském členském státě se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

13.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

13.2

Město

Text (100 znaků)

13.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

13.4

PSČ

Text (35 znaků)

Hostitelský členský stát, ve kterém platební instituce poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat prostřednictvím pobočky platební služby na základě svobody usazování, a příslušné platební služby, které byly oznámeny hostitelskému příslušnému orgánu

Více předem definovaných možností (až 31 možností, které mají až 13 předem definovaných dílčích možností)

Stejné možnosti jako v řádku 11 této tabulky.

Tabulka 2 – Informace o fyzických nebo právnických osobách, které využívají výjimku podle článku 32 směrnice (EU) 2015/2366

Řádek

Pole

Maximální délka pole

Formát

Kategorie fyzických nebo právnických osob

Předem definovaný text

Předem definovaná možnost – „Vyňatá platební instituce“.

Název vyňaté platební instituce

Text (250 znaků)

Oficiální název vyňaté platební instituce se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název instituce se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu instituce do latinky, nebo překlad či alternativní název instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy instituce. Názvy se oddělí znakem „/“.

Obchodní jméno vyňaté platební instituce

Text (250 znaků)

Obchodní jméno vyňaté platební instituce se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis obchodního jména instituce do latinky, nebo překlad či alternativní obchodní jméno instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

Pokud vyňatá platební instituce používá více než jedno obchodní jméno, lze zadat všechna obchodní jména dotyčné instituce. Tato jména se oddělí znakem „/“.

Toto pole není pro příslušné orgány povinné.

Adresa ústředí vyňaté platební instituce

Adresa ústředí vyňaté platební instituce se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Adresa se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

4.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

4.2

Město

Text (100 znaků)

4.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

4.4

PSČ

Text (35 znaků)

Vnitrostátní identifikační číslo vyňaté platební instituce

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů:

vnitrostátní identifikační číslo fyzických a právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

Název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku

Text (100 znaků)

Název příslušného orgánu, který orgánu EBA poskytl informace o vyňaté platební instituci a nese za tyto informace odpovědnost. Název příslušného orgánu se vybere z předem definovaného seznamu.

Platební služby, pro něž byla vyňatá platební instituce zaregistrována

Více předem definovaných možností (1 až 13 možností)

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

Stávající status registrace vyňaté platební instituce

Text (10 znaků)

Stávající status registrace vyňaté platební instituce zvolený z předem definovaného seznamu:

☐ Platná

☐ Zrušena

Datum registrace

Číselné znaky (8 znaků)

Datum registrace vyňaté platební instituce. V závislosti na postupech příslušného orgánu může být tímto datem datum, k němuž byla vyňatá platební instituce zaregistrována u příslušného orgánu, nebo datum, k němuž byla zařazena do vnitrostátního veřejného rejstříku.

Datum zrušení (je-li použitelné)

Číselné znaky (8 znaků)

Datum zrušení registrace vyňaté platební instituce. Jedná se o datum, k němuž byla registrace vyňaté platební instituce zrušena.

Tabulka 3 – Informace o poskytovatelích služeb informování o účtu

Řádek

Pole

Maximální délka pole

Formát

Kategorie fyzických nebo právnických osob

Předem definovaný text

Předem definovaná možnost – „Poskytovatel služeb informování o účtu“.

Název poskytovatele služeb informování o účtu

Text (250 znaků)

Oficiální název poskytovatele služeb informování o účtu se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název poskytovatele se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu poskytovatele do latinky, nebo překlad či alternativní název poskytovatele v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy poskytovatele. Názvy se oddělí znakem „/“.

Obchodní jméno poskytovatele služeb informování o účtu

Text (250 znaků)

Obchodní jméno poskytovatele služeb informování o účtu se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu instituce do latinky, nebo překlad či alternativní název instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

Pokud poskytovatel služeb informování o účtu používá více než jedno obchodní jméno, lze zadat všechna obchodní jména instituce. Tato jména se oddělí znakem „/“.

Toto pole není pro příslušné orgány povinné.

Adresa ústředí poskytovatele služeb informování o účtu

Adresa ústředí poskytovatele služeb informování o účtu se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Adresa se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

4.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

4.2

Město

Text (100 znaků)

4.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

4.4

PSČ

Text (35 znaků)

Vnitrostátní identifikační číslo poskytovatele služeb informování o účtu

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů:

vnitrostátní identifikační číslo fyzických a právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

Název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku

Text (100 znaků)

Název příslušného orgánu, který orgánu EBA poskytl informace o poskytovateli služeb informování o účtu a nese za tyto informace odpovědnost. Název příslušného orgánu se vybere z předem definovaného seznamu.

Platební služby, pro něž byl poskytovatel služeb informování o účtu zaregistrován

Text (26 znaků)

Předem definovaná možnost – „Služby informování o účtu“

Stávající status registrace poskytovatele služeb informování o účtu

Text (10 znaků)

Stávající status registrace poskytovatele služeb informování o účtu zvolený z předem definovaného seznamu:

☐ Platná

☐ Zrušena

Datum registrace

Číselné znaky (8 znaků)

Datum registrace poskytovatele služeb informování o účtu. V závislosti na postupech příslušného orgánu může být tímto datem datum, k němuž byl poskytovatel služeb informování o účtu zaregistrován u příslušného orgánu, nebo datum, k němuž byl zařazen do vnitrostátního veřejného rejstříku.

Datum zrušení (je-li použitelné)

Číselné znaky (8 znaků)

Datum zrušení registrace poskytovatele služeb informování o účtu. Jedná se o datum, k němuž byla registrace poskytovatele služeb informování o účtu zrušena.

Hostitelský členský stát, ve kterém poskytovatel služeb informování o účtu poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat služby informování o účtu na základě volného pohybu služeb

Více předem definovaných možností (až 31 možností)

Hostitelský členský stát, ve kterém poskytovatel služeb informování o účtu poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat služby informování o účtu na základě volného pohybu služeb:

☐ Rakousko

☐ Belgie

☐ Bulharsko

☐ Chorvatsko

☐ Kypr

☐ Česká republika

☐ Dánsko

☐ Estonsko

☐ Finsko

☐ Francie

☐ Německo

☐ Řecko

☐ Maďarsko

☐ Island

☐ Irsko

☐ Itálie

☐ Lotyšsko

☐ Lichtenštejnsko

☐ Litva

☐ Lucembursko

☐ Malta

☐ Nizozemsko

☐ Norsko

☐ Polsko

☐ Portugalsko

☐ Rumunsko

☐ Slovensko

☐ Slovinsko

☐ Španělsko

☐ Švédsko

☐ Spojené království

Název pobočky poskytovatele služeb informování o účtu se sídlem v jiném členském státě, než je domovský členský stát poskytovatele služeb informování o účtu

Text (až 200 znaků)

Oficiálním názvem pobočky použitým v rejstříku je buď název poskytovatele služeb informování o účtu, nebo určený název příslušné pobočky. Uvede se jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název pobočky se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu nebo obchodního jména pobočky do latinky, nebo překlad či alternativní název pobočky v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy pobočky. Názvy se oddělí znakem „/“.

Adresa hlavní pobočky poskytovatele služeb informování o účtu v hostitelském členském státě

Adresa hlavní pobočky poskytovatele služeb informování o účtu v hostitelském členském státě se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

13.1

Země

Text (2 znaky)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

13.2

Město

Text (100 znaků)

13.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

13.4

PSČ

Text (35 znaků)

Hostitelský členský stát, ve kterém poskytovatel služeb informování o účtu poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat prostřednictvím pobočky služby informování o účtu na základě svobody usazování

Více předem definovaných možností (až 31 možností)

☐ Rakousko

☐ Belgie

☐ Bulharsko

☐ Chorvatsko

☐ Kypr

☐ Česká republika

☐ Dánsko

☐ Estonsko

☐ Finsko

☐ Francie

☐ Německo

☐ Řecko

☐ Maďarsko

☐ Island

☐ Irsko

☐ Itálie

☐ Lotyšsko

☐ Lichtenštejnsko

☐ Litva

☐ Lucembursko

☐ Malta

☐ Nizozemsko

☐ Norsko

☐ Polsko

☐ Portugalsko

☐ Rumunsko

☐ Slovensko

☐ Slovinsko

☐ Španělsko

☐ Švédsko

☐ Spojené království

Tabulka 4 – Informace o institucích elektronických peněz

Řádek

Pole

Maximální délka pole

Formát

Kategorie fyzických nebo právnických osob

Předem definovaný text

Předem definovaná možnost – „Instituce elektronických peněz“.

Název instituce elektronických peněz

Text (250 znaků)

Oficiální název instituce elektronických peněz se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název instituce se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu instituce do latinky, nebo překlad či alternativní název instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy instituce. Názvy se oddělí znakem „/“.

Obchodní jméno instituce elektronických peněz

Text (250 znaků)

Obchodní jméno instituce elektronických peněz se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis obchodního jména instituce do latinky, nebo překlad či alternativní obchodní jméno instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

Pokud instituce elektronických peněz používá více než jedno obchodní jméno, lze zadat všechna obchodní jména dotyčné instituce. Tato jména se oddělí znakem „/“.

Toto pole není pro příslušné orgány povinné.

Adresa ústředí instituce elektronických peněz

Adresa ústředí instituce elektronických peněz se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Adresa se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

4.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

4.2

Město

Text (100 znaků)

4.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

4.4

PSČ

Text (35 znaků)

Vnitrostátní identifikační číslo instituce elektronických peněz

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů:

vnitrostátní identifikační číslo právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

číslo povolení – číslo nebo kód, který povolené instituci elektronických peněz přidělí příslušný orgán členského státu, na jehož území jsou dotyčné subjekty usazeny;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

jiný rovnocenný prostředek identifikace – jakýkoli prostředek identifikace právnických osob, který příslušný orgán používá ve svém vnitrostátním veřejném rejstříku.

Název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku

Text (100 znaků)

Název příslušného orgánu, který orgánu EBA poskytl informace o instituci elektronických peněz a nese za tyto informace odpovědnost. Název příslušného orgánu se vybere z předem definovaného seznamu.

Služby elektronických peněz a platební služby, pro něž má instituce elektronických peněz povolení

Více předem definovaných možností (1 až 15 možností)

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

Stávající status povolení instituce elektronických peněz

Text (10 znaků)

Stávající status povolení instituce elektronických peněz zvolený z předem definovaného seznamu:

☐ Platné

☐ Zrušeno

Datum povolení

Číselné znaky (8 znaků)

Datum povolení instituce elektronických peněz. V závislosti na postupech příslušného orgánu může být tímto datem datum, k němuž instituce elektronických peněz získala od příslušného orgánu povolení, nebo datum, k němuž byla zařazena do vnitrostátního veřejného rejstříku.

Datum zrušení (je-li použitelné)

Číselné znaky (8 znaků)

Datum zrušení povolení instituce elektronických peněz. Jedná se o datum, k němuž bylo instituci elektronických peněz povolení odňato.

Hostitelský členský stát, ve kterém instituce elektronických peněz poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat služby na základě volného pohybu služeb, a příslušné služby, které byly oznámeny hostitelskému příslušnému orgánu

Více předem definovaných možností (až 31 možností, které mají až 14 předem definovaných dílčích možností)

☐

Rakousko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Belgie:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Bulharsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Chorvatsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Kypr:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Česká republika:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Dánsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Estonsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Finsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Francie:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Německo:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Řecko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Maďarsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Island:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Irsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Itálie:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Lotyšsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Lichtenštejnsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Litva:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Lucembursko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Malta:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Nizozemsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Norsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Polsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Portugalsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Rumunsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Slovensko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Slovinsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Španělsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Švédsko:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

☐

Spojené království:

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

7.	☐ Služby iniciování platby

8.	☐ Služby informování o účtu

Název pobočky instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě, než je domovský členský stát instituce elektronických peněz

Text (až 200 znaků)

Oficiálním názvem pobočky uvedeným v rejstříku je buď název instituce elektronických peněz, nebo určený název příslušné pobočky. Uvede se jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název pobočky se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu nebo obchodního jména pobočky do latinky, nebo překlad či alternativní název pobočky v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy pobočky. Názvy se oddělí znakem „/“.

Adresa hlavní pobočky instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

Adresa hlavní pobočky instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

13.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

13.2

Město

Text (100 znaků)

13.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

13.4

PSČ

Text (35 znaků)

Hostitelský členský stát, ve kterém instituce elektronických peněz poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat prostřednictvím pobočky služby na základě svobody usazování, a příslušné služby, které byly oznámeny hostitelskému příslušnému orgánu

Více předem definovaných možností (až 31 možností, které mají až 14 předem definovaných dílčích možností)

Stejné možnosti jako v řádku 11 této tabulky.

Tabulka 5 – Informace o právnických osobách, které využívají výjimku podle článku 9 směrnice 2009/110/ES

Řádek

Pole

Maximální délka pole

Formát

Kategorie fyzických nebo právnických osob

Předem definovaný text

Předem definovaná možnost – „Vyňatá instituce elektronických peněz“.

Název vyňaté instituce elektronických peněz

Text (250 znaků)

Oficiální název vyňaté instituce elektronických peněz se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název instituce se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu instituce do latinky, nebo překlad či alternativní název instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy instituce. Názvy se oddělí znakem „/“.

Obchodní jméno vyňaté instituce elektronických peněz

Text (250 znaků)

Obchodní jméno vyňaté instituce elektronických peněz se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis obchodního jména instituce do latinky, nebo překlad či alternativní obchodní jméno instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

Pokud vyňatá instituce elektronických peněz používá více než jedno obchodní jméno, lze zadat všechna obchodní jména dotyčné instituce. Tato jména se oddělí znakem „/“.

Toto pole není pro příslušné orgány povinné.

Adresa ústředí vyňaté instituce elektronických peněz

Adresa ústředí vyňaté instituce elektronických peněz se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Adresa se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

4.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

4.2

Město

Text (100 znaků)

4.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

4.4

PSČ

Text (35 znaků)

Vnitrostátní identifikační číslo vyňaté instituce elektronických peněz

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů:

vnitrostátní identifikační číslo právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

jiný rovnocenný prostředek identifikace – jakýkoli prostředek identifikace právnických osob, který příslušný orgán používá ve svém vnitrostátním veřejném rejstříku.

Název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku

Text (100 znaků)

Název příslušného orgánu, který orgánu EBA poskytl informace o vyňaté instituci elektronických peněz a nese za tyto informace odpovědnost. Název příslušného orgánu se vybere z předem definovaného seznamu.

Služby elektronických peněz a platební služby, pro něž byla vyňatá instituce elektronických peněz zaregistrována

Více předem definovaných možností (1 až 15 možností)

Služby elektronických peněz z předem definovaného seznamu:

☐ Vydávání, distribuce a zpětná výměna elektronických peněz

Platební služby z předem definovaného seznamu:

1.	☐ Služby umožňující vložení hotovosti na platební účet, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

2.	☐ Služby umožňující výběry hotovosti z platebního účtu, jakož i veškeré operace nutné pro vedení platebního účtu

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

Provádění platebních transakcí, u nichž se peněžní prostředky čerpají z úvěru pro uživatele platebních služeb:

a)	☐ provádění inkasa, včetně jednorázového inkasa

b)	☐ provádění platebních transakcí prostřednictvím platební karty nebo podobného prostředku

c)	☐ provádění úhrad, včetně trvalých příkazů

5.	☐ Vydávání platebních prostředků ☐ akceptace platebních transakcí

6.	☐ Poukazování peněz

Stávající status registrace vyňaté instituce elektronických peněz

Text (10 znaků)

Stávající status registrace vyňaté instituce elektronických peněz zvolený z předem definovaného seznamu:

☐ Platná

☐ Zrušena

Datum registrace

Číselné znaky (8 znaků)

Datum registrace vyňaté instituce elektronických peněz. V závislosti na postupech příslušného orgánu může být tímto datem datum, k němuž byla vyňatá instituce elektronických peněz zaregistrována u příslušného orgánu, nebo datum, k němuž byla zařazena do vnitrostátního veřejného rejstříku.

Datum zrušení (je-li použitelné)

Číselné znaky (8 znaků)

Datum zrušení registrace vyňaté instituce elektronických peněz. Jedná se o datum, k němuž byla registrace vyňaté instituce elektronických peněz zrušena.

Tabulka 6 – Informace o zástupcích

Řádek

Pole

Maximální délka pole

Formát

Kategorie fyzických nebo právnických osob

Předem definovaný text

Předem definovaná možnost – „Zástupce“.

Název zástupce

Text (250 znaků)

Oficiální název zástupce se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název zástupce se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu zástupce do latinky, nebo překlad či alternativní název zástupce v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy zástupce. Názvy se oddělí znakem „/“.

Adresa zástupce

Adresa ústředí zástupce se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Adresa se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

3.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

3.2

Město

Text (100 znaků)

3.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

3.4

PSČ

Text (35 znaků)

Vnitrostátní identifikační číslo zástupce

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů:

vnitrostátní identifikační číslo fyzických a právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

Název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku

Text (100 znaků)

Název příslušného orgánu, který orgánu EBA poskytl informace o zástupci a nese za tyto informace odpovědnost. Název příslušného orgánu se vybere z předem definovaného seznamu.

Jméno fyzické nebo právnické osoby, jejímž jménem zástupce poskytuje platební služby

Text (250 znaků)

Oficiální název fyzické nebo právnické osoby, jejímž jménem zástupce poskytuje platební služby, se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Jméno fyzické nebo právnické osoby se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis jména dané fyzické nebo právnické osoby do latinky, nebo překlad či alternativní jméno fyzické nebo právnické osoby v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou veškerá oficiální jména dané fyzické nebo právnické osoby.

Vnitrostátní identifikační číslo fyzické nebo právnické osoby, jejímž jménem zástupce poskytuje platební služby

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů používaných domovským příslušným orgánem, který orgánu EBA poskytuje informace:

vnitrostátní identifikační číslo fyzických a právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

číslo povolení – číslo nebo kód, který povolené platební instituci nebo instituci elektronických peněz přidělí příslušný orgán členského státu, na jehož území jsou dotyčné subjekty usazeny;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

Stávající status registrace zástupce

Text (10 znaků)

Stávající status registrace zástupce zvolený z předem definovaného seznamu:

☐ Aktivní

2.	☐ Neaktivní

Tabulka 7 – Informace o institucích uvedených v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny poskytovat platební služby

Řádek

Pole

Maximální délka pole

Formát

Kategorie fyzických nebo právnických osob

Předem definovaný text

Předem definovaná možnost – „Instituce uvedená v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, která je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna poskytovat platební služby“

Název instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, která je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna poskytovat platební služby

Text (250 znaků)

Oficiální název instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, která je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna poskytovat platební služby, se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název instituce se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu instituce do latinky, nebo překlad či alternativní název instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy instituce. Názvy se oddělí znakem „/“.

Obchodní jméno instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, která je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna poskytovat platební služby

Text (250 znaků)

Obchodní jméno instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, která je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna poskytovat platební služby, se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis obchodního jména instituce do latinky, nebo překlad či alternativní obchodní jméno instituce v jiném jazyce používajícím latinku.

Pokud instituce používá více než jedno obchodní jméno, lze zadat všechna obchodní jména dotyčné instituce. Tato jména se oddělí znakem „/“.

Toto pole není pro příslušné orgány povinné.

Adresa ústředí instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, která je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna poskytovat platební služby

Adresa ústředí instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, která je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna poskytovat platební služby, se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Adresa se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

4.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

4.2

Město

Text (100 znaků)

4.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

4.4

PSČ

Text (35 znaků)

Vnitrostátní identifikační číslo instituce uvedené v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, která je podle vnitrostátních právních předpisů oprávněna poskytovat platební služby

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů:

vnitrostátní identifikační číslo fyzických a právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

Název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku

Text (100 znaků)

Tabulka 8 – Formát informací o poskytovatelích služeb, kteří poskytují služby podle čl. 3 písm. k) bodů i a ii) a čl. 3 písm. l) směrnice (EU) 2015/2366

Řádek

Pole

Maximální délka pole

Formát

Kategorie fyzických nebo právnických osob

Předem definovaný text

Předem definovaná možnost – „Poskytovatel služeb vyňatý z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách“.

Název poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách

Text (250 znaků)

Oficiální název poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Název poskytovatele služeb se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis názvu poskytovatele služeb do latinky, nebo překlad či alternativní název poskytovatele služeb v jiném jazyce používajícím latinku.

V případě členských států s více než jedním úředním jazykem se uvedou všechny oficiální názvy poskytovatele služeb. Názvy se oddělí znakem „/“.

Obchodní jméno poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách

Text (250 znaků)

Obchodní jméno poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis obchodního jména poskytovatele služeb do latinky, nebo překlad či alternativní obchodní jméno poskytovatele služeb v jiném jazyce používajícím latinku.

Pokud poskytovatel služeb vyňatý z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách používá více než jedno obchodní jméno, lze zadat všechna obchodní jména dotyčného poskytovatele služeb. Tato jména se oddělí znakem „/“.

Toto pole není pro příslušné orgány povinné.

Adresa poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách

Adresa ústředí poskytovatele služeb se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice a latinka. Adresa se uvede v národním jazyce příslušného členského státu. Členské státy, které používají řeckou abecedu nebo cyrilici, poskytnou rovněž přepis do latinky nebo běžný anglický název.

4.1

Země

Předem definovaný text (možnosti)

Členské státy EU a ostatní členské státy EHP:

4.2

Město

Text (100 znaků)

4.3

Ulice

Text (50 znaků pro každý řádek adresy)

4.4

PSČ

Text (35 znaků)

Vnitrostátní identifikační číslo poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách

Alfanumerické znaky (50 znaků)

Vnitrostátním identifikačním číslem může být jeden z těchto kódů:

vnitrostátní identifikační číslo fyzických a právnických osob používané v příslušném členském státě;

identifikační kód právnické osoby – kód umožňující jednoznačnou identifikaci subjektů s odlišnou právní subjektivitou, které se účastní finančních transakcí;

registrační číslo – číslo nebo kód, které příslušný orgán členského státu používá ve vnitrostátním veřejném rejstříku;

Název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku

Text (100 znaků)

Název příslušného orgánu, který orgánu EBA poskytl informace o poskytovateli služeb vyňatém z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách a nese za tyto informace odpovědnost. Název příslušného orgánu se vybere z předem definovaného seznamu.

Popis činností poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách

Text (až 500 znaků)

Popis činností poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách se uvede jako volný text s použitím některého z těchto souborů jazykových znaků: řecká abeceda, cyrilice nebo latinka. Popis činností poskytovatele služeb se uvede v národním jazyce příslušného členského státu.

Výjimka, na jejímž základě poskytovatel služeb vykonává činnost

Více předem definovaných možností

Výjimka, na jejímž základě poskytovatel služeb vykonává činnost, zvolená z předem definovaného seznamu:

Služby založené na specifických platebních prostředcích, které lze použít pouze omezeným způsobem a které splňují některou z těchto podmínek:

1.1.	☐ prostředky umožňující držiteli pořizovat zboží nebo služby pouze v prostorách jejich vydavatele nebo v rámci omezené sítě poskytovatelů služeb na základě přímé obchodní smlouvy s profesionálním vydavatelem

1.2.	☐ prostředky, které lze používat pouze k pořízení určitého velmi omezeného sortimentu zboží a služeb

nebo

Platební transakce ze strany poskytovatele sítí nebo služeb elektronických komunikací poskytované vedle služeb elektronických komunikací pro účastníky sítě nebo služby:

2.1.	☐ za účelem nákupu digitálního obsahu a hlasových služeb, a to bez ohledu na zařízení, které se k nákupu nebo spotřebě digitálního obsahu použije, vyúčtované na souvisejícím účtu

2.2.	☐ prováděné z elektronického zařízení nebo jeho prostřednictvím a vyúčtované na souvisejícím účtu v rámci charitativní činnosti nebo za účelem nákupu lístků či vstupenek

Stávající status registrace poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách

Text (až 10 znaků)

Stávající status registrace poskytovatele služeb vyňatého z oblasti působnosti druhé směrnice o platebních službách zvolený z předem definovaného seznamu:

☐ Aktivní

2.	☐ Neaktivní

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/84

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/411

ze dne 29. listopadu 2018,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacím v něm obsaženým

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 15 odst. 1 směrnice (EU) 2015/2366 má Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vytvořit, provozovat a udržovat elektronický centrální rejstřík obsahující informace oznámené příslušnými orgány v souladu s odstavcem 2 uvedeného článku.

(2)

Aby bylo zajištěno, že informace obsažené v elektronickém centrálním rejstříku jsou uvedeny přesně, měl by orgán EBA zajistit, aby byly vkládání či úprava informací prováděny bezpečným způsobem. Za tímto účelem by měl orgán EBA poskytnout zaměstnancům příslušných orgánů osobní přístup k aplikaci rejstříku. Orgán EBA a příslušné orgány, které se rozhodly předávat orgánu EBA informace automaticky, by měly zajistit, aby byly v koncových bodech a během přenosu informací používány bezpečné a vhodné metody šifrování.

(3)

Jelikož je nutné, aby elektronický centrální rejstřík obsahoval pro všechny platební instituce a instituce elektronických peněz usazené v Unii standardizované a jednotné informace, které jsou uvedeny v témže formátu, měla by aplikace rejstříku provádět validaci údajů před tím, než jsou jakékoliv informace, jež vložily či upravily příslušné orgány, zveřejněny.

(4)	Je nezbytné zajistit autenticitu, integritu a nepopiratelnost informací obsažených v elektronickém centrálním rejstříku. Orgán EBA by měl proto zaručit bezpečné uchovávání informací a řádné zaznamenávání veškerých vložených nebo upravených informací.

(5)	Aby mohli uživatelé platebních služeb a jiné zúčastněné strany elektronický centrální rejstřík účinně používat, je nezbytné, aby byla aplikace rejstříku vyvinuta tak, aby zaručovala jeho spolehlivé fungování a nepřetržitou dostupnost.

(6)	Je žádoucí, aby uživatelé elektronického centrálního rejstříku mohli informace v rejstříku účinně vyhledávat. Informace by proto mělo být možné vyhledávat na základě různých vyhledávacích kritérií.

(7)	Za účelem uspokojení potřeb odvětví platebních služeb by měl orgán EBA obsah rejstříku zpřístupnit ke stažení prostřednictvím standardizovaného souboru. To by všem zúčastněným stranám umožnilo automaticky vyhledávat informace v tomto souboru.

(8)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil orgán ESMA.

(9)

Orgán EBA uskutečnil o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Interní uživatelé rejstříku

1. Pro účely tohoto nařízení je interním uživatelem zaměstnanec příslušného orgánu, který odpovídá za manuální vkládání a úpravu informací v elektronickém centrálním rejstříku Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) (dále jen „elektronický centrální rejstřík“).

2. Každý příslušný orgán určí nejméně dva zaměstnance jako interní uživatele.

3. Příslušné orgány sdělí orgánu EBA totožnost osob uvedených v odstavci 2.

Článek 2

Správa rejstříku

Orgán EBA spravuje seznam interních uživatelů, poskytuje interním uživatelům autentizační údaje a poskytuje příslušným orgánům technickou podporu.

Článek 3

Přístup interních uživatelů

1. Aplikace elektronického centrálního rejstříku je přístupná pouze interním uživatelům, a to na základě dvoufaktorové autentizace.

2. Orgán EBA poskytne interním uživatelům výchozí uživatelské jméno a heslo a ostatní bezpečnostní údaje pro přístup k aplikaci elektronického centrálního rejstříku.

3. Interní uživatelé jsou při prvním přihlášení do aplikace elektronického centrálního rejstříku vyzváni ke změně svého výchozího uživatelského jména a hesla.

4. Orgán EBA zajistí, aby použitý způsob autentizace umožňoval identifikaci každého interního uživatele.

5. Orgán EBA zajistí, aby aplikace elektronického centrálního rejstříku neumožňovala vkládání nebo úpravu informací osobami, které nemají přístup k aplikaci rejstříku nebo které nemají příslušná povolení.

Článek 4

Veřejní uživatelé

1. Pro účely tohoto nařízení jsou veřejnými uživateli elektronického centrálního rejstříku uživatelé platebních služeb a jiné zúčastněné strany, které mají přístup k elektronickému centrálnímu rejstříku prostřednictvím internetových stránek orgánu EBA.

2. Veřejným uživatelům se umožní přístup do elektronického centrálního rejstříku bez použití přístupových údajů.

3. Přístup veřejných uživatelů do elektronického centrálního rejstříku umožňuje pouze čtení, vyhledávání a stahování informací v něm obsažených. Veřejní uživatelé nejsou oprávněni upravovat obsah rejstříku.

4. Při přístupu veřejných uživatelů do elektronického centrálního rejstříku se na internetových stránkách orgánu EBA zobrazí vyhledávací kritéria uvedená v čl. 15 odst. 1.

KAPITOLA 2

PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY ORGÁNU EBA

Článek 5

Předávání informací příslušnými orgány orgánu EBA

1. Příslušné orgány předávají orgánu EBA informace, jež mají být obsaženy v elektronickém centrálním rejstříku, manuálně prostřednictvím internetového uživatelského rozhraní, nebo automaticky prostřednictvím rozhraní mezi aplikacemi.

2. Příslušné orgány informují orgán EBA o tom, který způsob předávání informací podle odstavce 1 upřednostňují.

3. Příslušné orgány, které orgánu EBA sdělily, že upřednostňují automatizované předávání informací, mohou po předchozím vyrozumění orgánu EBA informace předávat i manuálně.

4. Příslušné orgány poskytnou orgánu EBA hypertextový odkaz na svůj vnitrostátní veřejný rejstřík. Orgán EBA tyto hypertextové odkazy zveřejní v elektronickém centrálním rejstříku.

Článek 6

Manuální vkládání a úprava informací

1. Příslušné orgány, které se rozhodly předávat orgánu EBA informace manuálně, informace pro svůj členský stát vkládají nebo upravují v internetové aplikaci elektronického centrálního rejstříku. Informace se zadávají ve formátu uvedeném v čl. 1 odst. 2 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/410 (3).

2. Manuálně vložené nebo upravené informace se v elektronickém centrálním rejstříku zveřejní poté, co jsou aplikací rejstříku validovány v souladu s článkem 8.

3. Nejsou-li manuálně vložené či upravené informace aplikací elektronického centrálního rejstříku validovány, jsou zamítnuty a neuveřejní se. Dotyčný interní uživatel provede vložení nebo úpravu znovu s použitím opravených informací.

4. Orgán EBA připojí k manuálně vloženým či upraveným informacím v elektronickém centrálním rejstříku datum a časové razítko. Uvedené datum a časové razítko udávají okamžik, v němž došlo v rejstříku k poslední změně.

5. Příslušné orgány zajistí, aby byly veškeré změny obsahu jejich vnitrostátních veřejných rejstříků související s udělením či odnětím povolení nebo registrace vloženy do elektronického centrálního rejstříku orgánu EBA týž den.

Článek 7

Automatizované předávání informací

1. Příslušné orgány, které se rozhodly předávat orgánu EBA informace automaticky, předávají informace přímo z aplikací svých vnitrostátních veřejných rejstříků aplikaci elektronického centrálního rejstříku.

2. Orgán EBA a příslušné orgány zajistí bezpečné předávání informací mezi aplikacemi svých příslušných rejstříků, aby byla zaručena autenticita, integrita a nepopiratelnost předávaných informací, a to s použitím spolehlivých a obecně uznávaných metod šifrování.

3. Příslušné orgány předají orgánu EBA v jediném souboru a v jednotném standardně strukturovaném formátu („soubor informací“) veškeré informace stanovené v čl. 1 odst. 2 až 9 prováděcího nařízení (EU) 2019/410.

4. Předání souboru informací se uskutečňuje nejméně jednou každý den, kdy se obsah vnitrostátního veřejného rejstříku změnil.

5. Pokud příslušné orgány změní obsah svých vnitrostátních veřejných rejstříků v souvislosti s udělením či odnětím povolení nebo registrace a nemohou tyto změny předat automaticky, vloží je týž den manuálně.

6. Orgán EBA umožní příslušným orgánům předat soubor informací jednou denně bez ohledu na to, zda se obsah jejich vnitrostátních veřejných rejstříků změnil.

7. Informace, které jsou elektronickému centrálnímu rejstříku předány automaticky, se v rejstříku zveřejní co nejdříve poté, co je soubor informací v souladu s článkem 8 zpracován a validován aplikací elektronického centrálního rejstříku, nejpozději však do konce dne, kdy byl soubor informací zpracován a validován. Veškeré informace, které byly předány nebo které příslušný orgán vložil manuálně dříve a které byly zveřejněny v elektronickém centrálním rejstříku, se nahradí informacemi, jež příslušný orgán předal následně.

8. Orgán EBA neumožní, aby příslušné orgány předaly nový soubor informací dříve, než obdrží výsledek validace předchozího předaného souboru informací.

9. Pokud aplikace elektronického centrálního rejstříku automaticky předané informace nevaliduje, jsou všechny informace obsažené v předávaném souboru zamítnuty a v rejstříku se neuveřejní.

10. Orgán EBA k informacím automaticky předaným do aplikace elektronického centrálního rejstříku připojí datum a časové razítko. Uvedené datum a časové razítko udávají okamžik poslední synchronizace mezi elektronickým centrálním rejstříkem a vnitrostátními veřejnými rejstříky.

Článek 8

Validace informací

1. Aplikace elektronického centrálního rejstříku informace předané orgánu EBA příslušnými orgány validuje s cílem zamezit případům chybějících či zdvojených informací.

2. Aby se zamezilo případům chybějících informací, provádí aplikace elektronického centrálního rejstříku validaci údajů u polí, která vyplnily nebo předaly orgánu EBA příslušné orgány, s výjimkou pole pro obchodní jméno fyzické nebo právnické osoby.

3. Aby se zamezilo případům zdvojení informací, provádí aplikace rejstříku validaci údajů u všech těchto polí:

u platebních institucí, fyzických nebo právnických osob, které využívají výjimku podle článku 32 směrnice (EU) 2015/2366, poskytovatelů služeb informování o účtu, institucí elektronických peněz, právnických osob, které využívají výjimku podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (4), institucí uvedených v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5) a osob, jejichž povolení či registrace byly odňaty:

i)	vnitrostátní identifikační číslo;

ii)	příslušná kategorie fyzických nebo právnických osob podle čl. 1 odst. 2 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/410;

iii)	datum povolení nebo registrace;

u zástupců platebních institucí, fyzických nebo právnických osob, které využívají výjimku podle článku 32 směrnice (EU) 2015/2366, poskytovatelů služeb informování o účtu, institucí elektronických peněz a právnických osob, které využívají výjimku podle článku 9 směrnice 2009/110/ES:

i)	vnitrostátní identifikační číslo zástupce;

ii)	vnitrostátní identifikační číslo fyzické nebo právnické osoby, jejímž jménem zástupce poskytuje platební služby;

iii)	datum registrace;

u poskytovatelů služeb, kteří poskytují služby podle čl. 3 písm. k) bodů i) a ii) a čl. 3 písm. l) směrnice (EU) 2015/2366:

i)	vnitrostátní identifikační číslo poskytovatele služeb;

ii)	výjimka, na jejímž základě poskytovatel služeb vykonává svou činnost;

iii)	datum registrace.

4. Pokud se status povolení, respektive registrace fyzické či právnické osoby, která má zástupce poskytující platební služby jejím jménem, změní z „platné“, respektive „platná“ na „zrušeno“, respektive „zrušena“, neprovede aplikace elektronického centrálního rejstříku validaci údajů u zástupců spojených s touto osobou.

5. Příslušné orgány obdrží od aplikace elektronického centrálního rejstříku odpověď s výsledkem validace údajů, a to jasným a jednoznačným způsobem a co nejdříve. Výsledek validace údajů zahrnuje rovněž procentní změnu obsahu informací předaných dříve.

6. Pokud předané informace nejsou validovány, uvede orgán EBA v odpovědi pro příslušné orgány veškeré důvody zamítnutí.

7. V případě neúspěšné validace, pokud jde o změny obsahu vnitrostátního veřejného rejstříku, které souvisejí s udělením či odnětím povolení nebo registrace, předají příslušné orgány, které předávají informace automaticky, do konce dne, kdy došlo k neúspěšné validaci, opravený nebo aktualizovaný soubor se všemi informacemi, nebo vloží manuálně nové provedené změny obsahu svých vnitrostátních veřejných rejstříků, jež souvisejí s udělením nebo odnětím povolení či registrace.

8. Pro účely validace vnitrostátních identifikačních čísel sdělí příslušné orgány orgánu EBA typy a formáty vnitrostátních identifikačních čísel, která používají ve svých vnitrostátních rejstřících.

9. Aplikace elektronického centrálního rejstříku umožní příslušným orgánům vložit do rejstříku zástupce více než jedenkrát, pokud tento zástupce poskytuje platební služby jménem více než jedné fyzické či právnické osoby. Každé vložení se považuje za samostatný záznam.

Článek 9

Informace týkající se zástupců

1. Orgán EBA a příslušné orgány zajistí, aby byli zástupci, kteří jsou vloženi do elektronického centrálního rejstříku, spojeni s fyzickou či právnickou osobou, jejímž jménem poskytují platební služby.

2. Pokud se status povolení, respektive registrace fyzické nebo právnické osoby, která má zástupce poskytující platební služby jejím jménem, změní z „platné“, respektive „platná“ na „zrušeno“, respektive „zrušena“, změní se status zástupců spojených s touto fyzickou nebo právnickou osobou z „aktivní“ na „neaktivní“.

Článek 10

Odpovědnost příslušných orgánů

1. Příslušné orgány odpovídají za správnost informací, které byly manuálně vloženy nebo automaticky předány do aplikace elektronického centrálního rejstříku a týkají se fyzických nebo právnických osob, jež povolily nebo zaregistrovaly, jakož i zástupců a poskytovatelů služeb, kteří poskytují služby podle čl. 3 písm. k) bodů i) a ii) a písm. l) směrnice (EU) 2015/2366 a kteří jsou uvedeni v jejich vnitrostátních veřejných rejstřících.

2. Aplikace elektronického centrálního rejstříku umožní interním uživatelům a aplikacím vnitrostátních veřejných rejstříků vkládat nebo upravovat informace, za něž odpovídá jejich příslušný orgán.

3. Příslušné orgány nemohou upravovat informace, za něž nesou odpovědnost jiné příslušné orgány.

4. Příslušné orgány nemohou vkládat informace týkající se platebních institucí, fyzických nebo právnických osob, které využívají výjimku podle článku 32 směrnice (EU) 2015/2366, a jejich zástupců, poskytovatelů služeb informování o účtu, institucí uvedených v čl. 2 odst. 5 bodech 4) až 23) směrnice 2013/36/EU, institucí elektronických peněz, právnických osob, které využívají výjimku podle článku 9 směrnice 2009/110/ES, a jejich zástupců a poskytovatelů služeb, kteří poskytují služby podle čl. 3 písm. k) bodů i) a ii) a písm. l) směrnice (EU) 2015/2366, usazených v jiném hostitelském členském státě.

KAPITOLA 3

POŽADAVKY JINÉ NEŽ FUNKČNÍ POVAHY

Článek 11

Bezpečnostní požadavky

1. Údaje z aplikace elektronického centrálního rejstříku jsou zálohovány a záložní kopie jsou uchovávány pro účely obnovení provozu po mimořádné události.

2. Jsou-li zjištěny bezpečnostní problémy, může orgán EBA aplikaci elektronického centrálního rejstříku okamžitě zavřít a zabránit přístupu k serveru.

3. Aplikace elektronického centrálního rejstříku je schopna obnovit provoz po havárii bez nepřiměřených prodlev a pokračovat v běžném provozu.

4. Pokud je aplikace elektronického centrálního rejstříku mimo provoz a nemůže zpracovávat soubory informací předané příslušnými orgány, zpracuje aplikace po obnovení běžného provozu nejnovější soubory předané jednotlivými příslušnými orgány.

5. Orgán EBA v případě selhání aplikace elektronického centrálního rejstříku nebo jejího odstavení uvědomí příslušné orgány.

6. Pokud selhání aplikace elektronického centrálního rejstříku ovlivní zpracovávání souboru informací předaného příslušným orgánem, požádá orgán EBA tento příslušný orgán o poskytnutí nového souboru. Nemůže-li tak příslušný orgán učinit, požádá orgán EBA o obnovení verze údajů, které byly uvedeny v naposledy validovaném souboru před selháním.

7. Orgán EBA vytvoří rejstřík v souladu s mezinárodními normami kybernetické bezpečnosti.

Článek 12

Požadavky na dostupnost a výkonnost

1. Elektronický centrální rejstřík je schopen obsáhnout počáteční soubor údajů, které jsou v současnosti obsaženy ve veřejných rejstřících vedených příslušnými orgány.

2. Aplikace elektronického centrálního rejstříku je schopna obsáhnout zvýšený objem informací obdržených od příslušných orgánů. Toto zvýšení objemu nemá vliv na dostupnost rejstříku.

3. Orgán EBA zajistí, aby byl elektronický centrální rejstřík dostupný neprodleně poté, co byl po selhání aplikace rejstříku obnoven běžný provoz.

4. Automatizované předávání informací podle článku 7 nemá vliv na dostupnost elektronického centrálního rejstříku.

5. Orgán EBA informuje veřejné uživatele o nedostupnosti elektronického centrálního rejstříku a rovněž o důvodech této nedostupnosti a o obnovení provozu rejstříku, a to zveřejněním příslušných informací na svých internetových stránkách.

Článek 13

Požadavky na údržbu a podporu

1. Orgán EBA sleduje fungování aplikace rejstříku, analyzuje její výkonnost a v případě potřeby provede změny s cílem zajistit, aby aplikace splňovala požadavky stanovené v tomto nařízení.

2. Orgán EBA sleduje pravidelné předávání informací do elektronického centrálního rejstříku a jejich aktualizaci ze strany příslušných orgánů.

3. Orgán EBA pravidelně přezkoumává vhodnost požadavků jiné než funkční povahy uvedených v této kapitole.

4. Orgán EBA poskytuje příslušným orgánům podporu v souvislosti s provozem elektronického centrálního rejstříku. Za tímto účelem zavede orgán EBA v aplikaci rejstříku funkci umožňující příslušným orgánům pokládat dotazy. Orgán EBA zařadí veškeré takovéto dotazy do fronty.

5. Orgán EBA odpoví na dotazy uvedené v odstavci 4 bez zbytečných prodlev do konce dne, kdy byl dotaz položen. Orgán EBA odpovídá na dotazy v pořadí, v jakém byly obdrženy.

6. Orgán EBA poskytne příslušným orgánům testovací prostředí a podporu pro toto technické prostředí.

7. Orgán EBA zřídí kanál určený pro oznamování incidentů v souvislosti s provozem elektronického centrálního rejstříku.

Článek 14

Auditní stopa

1. Elektronický centrální rejstřík umožňuje zaznamenávání veškerých informací, které příslušné orgány předají orgánu EBA.

2. Elektronický centrální rejstřík umožňuje zaznamenávání všech automatizovaných nebo manuálních úkonů, které provedou aplikace vnitrostátních veřejných rejstříků, respektive interní uživatelé, jakož i času provedení těchto úkonů.

3. Orgán EBA má přístup k údajům zaznamenaným podle odstavců 1 a 2.

4. Orgán EBA je schopen získat z údajů zaznamenaných podle odstavců 1 a 2 zprávy, které umožňují sledování a výklad informací předaných příslušnými orgány.

KAPITOLA 4

PŘÍSTUP K INFORMACÍM

Článek 15

Vyhledávání informací

1. Elektronický centrální rejstřík umožní uživatelům rejstříku vyhledávat informace v rejstříku na základě různých vyhledávacích kritérií, včetně všech těchto kritérií:

a)	příslušná kategorie fyzických nebo právnických osob podle čl. 1 odst. 2 až 9 prováděcího nařízení (EU) 2019/410;

b)	jméno fyzické či právnické osoby;

c)	vnitrostátní identifikační číslo fyzické nebo právnické osoby;

d)	název příslušného orgánu odpovědného za provozování vnitrostátního veřejného rejstříku;

e)	země, ve které je fyzická nebo právnická osoba usazena;

f)	město, ve kterém je fyzická nebo právnická osoba usazena;

g)	poskytované platební služby a služby elektronických peněz;

h)	hostitelský členský stát, ve kterém povolená nebo registrovaná platební instituce, instituce elektronických peněz nebo poskytovatel služeb informování o účtu poskytují služby nebo oznámily svůj záměr poskytovat služby;

i)	platební služby a služby elektronických peněz poskytované v hostitelském členském státě;

j)	status povolení nebo registrace;

k)	datum povolení nebo registrace;

l)	datum odnětí povolení nebo registrace.

2. Elektronický centrální rejstřík provede vyhledávání informací tehdy, je-li vyplněno alespoň jedno vyhledávací kritérium.

3. Elektronický centrální rejstřík umožní uživatelům rejstříku použít jakoukoli kombinaci kritérií uvedených v odstavci 1.

4. Elektronický centrální rejstřík umožní uživatelům rejstříku zvolit z rozbalovací nabídky informace uvedené v odst. 1 písm. a), d), e) a j).

5. Elektronický centrální rejstřík umožňuje uživatelům rejstříku zvolit z nabídky s výběrem více možností vyhledávací kritéria uvedená v odst. 1 písm. g), h) a i).

6. Orgán EBA zajistí, aby pro uživatele rejstříku bylo dostupné vyhledávání, které umožňuje používání symbolů nebo znaků nahrazujících jednotlivá písmena nebo slova (vyhledávání se zástupnými znaky), s cílem vyhledávání rozšířit.

7. Orgán EBA informuje uživatele rejstříku o používání symbolů uvedených v odstavci 6 zveřejněním příslušných informací na svých internetových stránkách.

Článek 16

Zobrazení výsledků vyhledávání

1. Elektronický centrální rejstřík zobrazí jako výsledky vyhledávání všechny fyzické a právnické osoby splňující vyhledávací kritéria, která uživatel rejstříku vyplnil.

2. Zobrazené informace týkající se fyzických a právnických osob zahrnují:

a)	jméno osoby;

b)	vnitrostátní identifikační číslo fyzické nebo právnické osoby;

c)	zemi, ve které je fyzická nebo právnická osoba usazena;

d)	město, ve kterém je fyzická nebo právnická osoba usazena;

e)	příslušnou kategorii fyzických nebo právnických osob podle čl. 1 odst. 2 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/410;

f)	poskytované platební služby a služby elektronických peněz.

3. Po zvolení jména fyzické nebo právnické osoby v zobrazených výsledcích vyhledávání jsou pro příslušnou osobu zobrazeny informace uvedené v čl. 1 odst. 2 až 9 prováděcího nařízení (EU) 2019/410, včetně posledního data a časového razítka, které vložil orgán EBA.

4. Zástupci jsou zobrazeni jednak jako samostatný záznam a jednak v rámci záznamu týkajícího se fyzické nebo právnické osoby, jejímž jménem poskytují platební služby.

5. Orgán EBA zobrazí v elektronickém centrálním rejstříku informace předané příslušnými orgány přesně a zajistí, aby byly zobrazené informace úplné.

Článek 17

Stahování informací

1. Orgán EBA zpřístupní obsah elektronického centrálního rejstříku pro manuální a automatizované stahování veřejnými uživateli rejstříku, a to zkopírováním obsahu do standardizovaného souboru.

2. Orgán EBA aktualizuje standardizovaný soubor uvedený v odstavci 1 nejméně dvakrát denně ve stanovených intervalech. Orgán EBA zveřejní stanovené intervaly těchto aktualizací.

KAPITOLA 6

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. listopadu 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (viz strana 20 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/93

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/412

ze dne 14. března 2019

o změně nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standardy 12 a 23 a mezinárodní standardy účetního výkaznictví 3 a 11

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a interpretace, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 12. prosince 2017 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) v rámci procesu soustavného zkvalitňování, jehož cílem je standardy zjednodušit a zpřehlednit, dokument nazvaný Roční zdokonalení mezinárodních standardů účetního výkaznictví pro cyklus 2015–2017 (dále jen „roční zdokonalení“). Cílem ročních zdokonalení je vyřešit nenaléhavé, avšak nezbytné otázky projednávané radou IASB během projektového cyklu, které se týkají pasáží mezinárodních standardů účetního výkaznictví s nedostatečnou konzistentností nebo pasáží, jejichž znění je třeba vysvětlit.

(3)

Po konzultacích s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví dospěla Komise k závěru, že změny mezinárodních účetních standardů (IAS) 12 Daně ze zisku, a IAS 23 Výpůjční náklady a mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) 3 Podnikové kombinace a IFRS 11 Společná ujednání splňují kritéria pro převzetí stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(4)	Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

a)	Mezinárodní účetní standard (IAS) 12 Daně ze zisku se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

b)	IAS 23 Výpůjční náklady se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

c)	Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 3 Podnikové kombinace se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

d)	IFRS 11 Společná ujednání se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Změny uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období, které začíná dne 1. ledna 2019 nebo po tomto datu.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).

PŘÍLOHA

Roční zdokonalení standardů IFRS® pro cyklus 2015–2017

Změny

IFRS 3 Podnikové kombinace

Vkládají se nové odstavce 42 A a 64O.

Doplňující návod k uplatnění metody akvizice u zvláštních typů podnikových kombinací

Postupná podniková kombinace

…

42 A

Získá-li nějaká strana společného ujednání (ve smyslu IFRS 11 Společná ujednání) kontrolu nad podnikem, který je společnou činností (ve smyslu IFRS 11), a měla práva k aktivům a povinnosti ze závazků týkajících se této společné činnosti bezprostředně před datem akvizice, je daná transakce postupnou podnikovou kombinací. Nabyvatel tudíž použije požadavky na postupnou podnikovou kombinaci, včetně přecenění své dosavadně držené účasti na této společné činnosti, způsobem popsaným v odstavci 42. Přitom nabyvatel přecení celý dosavadně držený podíl na této společné činnosti.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Datum účinnosti

…

64O

Dokumentem Roční zdokonalení standardů IFRS pro cyklus 2015–2017 vydaným v prosinci 2017 byl vložen nový odstavec 42 A. Účetní jednotka použije tyto změny na podnikové kombinace, jejichž datum akvizice je na začátku nebo po začátku prvního účetního období počínajícího 1. ledna 2019 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny dříve, tuto skutečnost zveřejní.

Změny

IFRS 11 Společná ujednání

Vkládají se nové odstavce B33CA a C1AB.

Účtování o akvizici účastí na společných činnostech

…

B33CA

Strana, která se účastní společné činnosti, avšak nemá nad ní společnou kontrolu, může získat společnou kontrolu nad společnou činností, v níž aktivity společné činnosti představují podnik ve smyslu IFRS 3. V těchto případech se dosavadně držené účasti na společné činnosti nepřeceňují.

…

DATUM ÚČINNOSTI

…

C1AB

Dokumentem Roční zdokonalení standardů IFRS pro cyklus 2015–2017 vydaným v prosinci 2017 byl vložen nový odstavec B33CA. Účetní jednotka použije tyto změny na transakce, jimiž získá společnou kontrolu, na začátku nebo po začátku prvního účetního období počínajícího 1. ledna 2019 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny dříve, tuto skutečnost zveřejní.

Změny

Změny IAS 12 Daně ze zisku

Vkládají se nové odstavce 57 A a 98I, mění se nadpis příkladu pod odstavcem 52B a zrušuje se odstavec 52B.

OCEŇOVÁNÍ

…

52B

[Zrušen]

Příklad objasňující odstavce 52 A a 57 A

…

UZNÁNÍ SPLATNÉ A ODLOŽENÉ DANĚ

…

57 A

Účetní jednotka vykáže daňové důsledky dividend ve smyslu IFRS 9, jakmile vykáže závazek zaplatit dividendu. Daňové důsledky dividend jsou více spojeny s minulými transakcemi nebo událostmi, jež vytvořily rozdělitelné zisky, než s výplatami vlastníkům. Účetní jednotka tudíž vykáže daňové důsledky dividend v zisku nebo ztrátě, ostatním úplném výsledku, nebo vlastním kapitálu podle toho, kde daná účetní jednotka původně vykázala tyto minulé transakce nebo události.

DATUM ÚČINNOSTI

…

98I

Dokumentem Roční zdokonalení standardů IFRS pro cyklus 2015–2017 vydaným v prosinci 2017 byl vložen nový odstavec 57 A a zrušen odstavec 52B. Účetní jednotka použije tyto změny pro účetní období začínající 1. ledna 2019 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny dříve, tuto skutečnost zveřejní. Když účetní jednotka poprvé použije tyto změny, použije je na daňové důsledky dividend vykázané na začátku nebo po začátku nejranějšího srovnávacího období.

Změny

IAS 23 Výpůjční náklady

Mění se odstavec 14 a vkládají se nové odstavce 28 A a 29D.

UZNÁNÍ

…

Výpůjční náklady způsobilé pro aktivaci

…

14.

V rozsahu, v němž si účetní jednotka obecně půjčí finanční prostředky a použije je za účelem získání způsobilého aktiva, tato účetní jednotka určí výši výpůjčních nákladů způsobilých k aktivaci uplatněním míry aktivace na výdaje na toto aktivum. Míra aktivace je váženým průměrem výpůjčních nákladů vztahujících se k veškerým výpůjčkám dané účetní jednotky, které během daného období zůstávají nesplaceny. Účetní jednotka však z tohoto výpočtu vyloučí výpůjční náklady vztahující se k výpůjčkám učiněným specificky za účelem získání způsobilého aktiva, dokud nejsou v podstatě dokončeny veškeré činnosti nezbytné k přípravě uvedeného aktiva pro jeho zamýšlené použití nebo prodej. Výše výpůjčních nákladů, kterou účetní jednotka aktivuje během období, nesmí překročit výši výpůjčních nákladů vynaložených během tohoto období.

…

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

…

28 A

Dokumentem Roční zdokonalení standardů IFRS pro cyklus 2015–2017 vydaným v prosinci 2017 byl změněn odstavec 14. Účetní jednotka použije tyto změny na výpůjční náklady vzniklé na začátku nebo po začátku účetního období, v němž daná účetní jednotka poprvé použije tyto změny.

DATUM ÚČINNOSTI

…

29D

Dokumentem Roční zdokonalení standardů IFRS pro cyklus 2015–2017 vydaným v prosinci 2017 byl změněn odstavec 14 a vložen nový odstavec 28 A. Účetní jednotka použije tyto změny pro účetní období začínající 1. ledna 2019 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny dříve, tuto skutečnost zveřejní.

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/98

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/413

ze dne 14. března 2019,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/1998, pokud jde o třetí země uznané jako země uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 272/2009 (2) doplňuje společné základní normy ochrany civilního letectví před protiprávními činy stanovené v příloze nařízení (ES) č. 300/2008.

(2)	Zároveň nařízení (ES) č. 272/2009 ukládá Komisi, aby uznávala rovnocennost bezpečnostních norem třetích zemí v souladu s kritérii stanovenými v části E přílohy uvedeného nařízení.

(3)	Příloha prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1998 (3) uvádí seznam třetích zemí uznaných jako země uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám.

(4)	Komise obdržela od Spojeného království Velké Británie a Severního Irska potvrzení, že zachová své předpisy a normy v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy odpovídající právním předpisům Unie po datu jeho vystoupení z Evropské unie dne 30. března 2019.

(5)	Komise ověřila, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska splňuje kritéria stanovená v části E přílohy nařízení Komise (ES) č. 272/2009.

(6)

Komise zavedla vhodný postup pro přerozdělení odpovědnosti na jiné členské státy za označení leteckých dopravců, schválených agentů třetích zemí a známých odesílatelů třetích zemí, které v současné době označuje Spojené království jako ACC3, RA3 a KC3, přičemž tento proces by měl být regulován prostřednictvím přechodných prováděcích ustanovení.

(7)

Komise a členské státy uznávají cenný přínos osob ověřujících ochranu letectví EU před protiprávními činy schválených Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska k fungování bezpečného dodavatelského řetězce ACC3, RA3 a KC3 v Evropské unii a využívají příležitosti stanovit, aby za jejich schválení ode dne 30. března 2019 převzaly odpovědnost členské státy.

(8)	Prováděcí nařízení (EU) 2015/1998 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 19 nařízení (ES) č. 300/2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2015/1998 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto nařízení se použije ode dne následujícího po dni, kdy se na Spojené království Velké Británie a Severního Irska a v něm přestanou uplatňovat Smlouvy podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, s ohledem na jakoukoli dohodu o vystoupení uzavřenou v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 272/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se doplňují společné základní normy ochrany civilního letectví před protiprávními činy stanovené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 (Úř. věst. L 91, 3.4.2009, s. 7).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 299, 14.11.2015, s. 1).

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2015/1998 se mění takto:

v kapitole 3 se doplněk 3-B nahrazuje tímto:

„DOPLNĚK 3-B

BEZPEČNOST LETADEL

TŘETÍ ZEMĚ, JAKOŽ I JINÉ ZEMĚ A ÚZEMÍ, NA KTERÉ SE V SOULADU S ČLÁNKEM 355 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE NEVZTAHUJE ČÁST TŘETÍ HLAVA VI UVEDENÉ SMLOUVY A KTERÉ JSOU UZNÁNY JAKO ZEMĚ A ÚZEMÍ UPLATŇUJÍCÍ BEZPEČNOSTNÍ NORMY ROVNOCENNÉ SPOLEČNÝM ZÁKLADNÍM NORMÁM OCHRANY CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

Pokud jde o bezpečnost letadel, následující třetí země, jakož i jiné země a území, na které se v souladu s článkem 355 Smlouvy o fungování Evropské unie nevztahuje část třetí hlava VI uvedené smlouvy, byly uznány jako země a území uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy:

Kanada

Faerské ostrovy, pokud jde o letiště Vagar

Grónsko, pokud jde o letiště Kangerlussuaq

Guernsey

Ostrov Man

Jersey

Černá Hora

Singapurská republika, pokud jde o letiště Singapore Changi

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené státy americké

Pokud má Komise informace naznačující, že bezpečnostní normy uplatňované dotčenou třetí zemí nebo jinou zemí či územím, které mají podstatný dopad na celkovou úroveň letecké bezpečnosti v Unii, již nejsou rovnocenné společným základním normám Unie, okamžitě tuto skutečnost oznámí příslušným orgánům členských států.

Příslušné orgány členských států musí být neprodleně informovány, pokud má Komise informace o opatřeních, včetně kompenzačních opatření, jež potvrzují, že rovnocennost příslušných bezpečnostních norem uplatňovaných dotčenou třetí zemí nebo jinou zemí či územím byla obnovena.“;

v kapitole 4 se doplněk 4-B nahrazuje tímto:

„DOPLNĚK 4-B

CESTUJÍCÍ A KABINOVÁ ZAVAZADLA

Pokud jde o cestující a kabinová zavazadla, následující třetí země, jakož i jiné země a území, na které se v souladu s článkem 355 Smlouvy o fungování Evropské unie nevztahuje část třetí hlava VI uvedené smlouvy, byly uznány jako země a území uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy:

Kanada

Faerské ostrovy, pokud jde o letiště Vagar

Grónsko, pokud jde o letiště Kangerlussuaq

Guernsey

Ostrov Man

Jersey

Černá Hora

Singapurská republika, pokud jde o letiště Singapore Changi

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené státy americké

v kapitole 5 se doplněk 5-A nahrazuje tímto:

„DOPLNĚK 5-A

ZAPSANÁ ZAVAZADLA

Pokud jde o zapsaná zavazadla, následující třetí země, jakož i jiné země a území, na které se v souladu s článkem 355 Smlouvy o fungování Evropské unie nevztahuje část třetí hlava VI uvedené smlouvy, byly uznány jako země a území uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy:

Kanada

Faerské ostrovy, pokud jde o letiště Vagar

Grónsko, pokud jde o letiště Kangerlussuaq

Guernsey

Ostrov Man

Jersey

Černá Hora

Singapurská republika, pokud jde o letiště Singapore Changi

Stát Izrael, pokud jde o Ben Gurionovo mezinárodní letiště

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené státy americké

Pokud má Komise informace naznačující, že bezpečnostní normy uplatňované dotčenou třetí zemí nebo jinou zemí či územím, které mají podstatný dopad na celkovou úroveň letecké bezpečnosti v Unii, již nejsou rovnocenné společným základním normám Unie, neprodleně tuto skutečnost oznámí příslušným orgánům členských států.

v kapitole 6 se doplňuje nový bod 6.8.1.6, který zní:

„6.8.1.6

V návaznosti na oznámení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o jeho záměru vystoupit z Evropské unie podle článku 50 SEU se na označení ACC3 vydaná tímto členským státem vztahují tato ustanovení:

a)	Odpovědnost za stávající označení se převádí na příslušný orgán členského státu uvedený v příloze nařízení Komise (ES) č. 748/2009 ve znění pozdějších předpisů pro účely vystoupení Spojeného království z Unie.

b)	Odpovědnost za označení ACC3 leteckých dopravců neuvedených v příloze nařízení Komise (ES) č. 748/2009 ve znění pozdějších předpisů se převádí na příslušný orgán určený v bodě 6.8.1.1 písm. c).

c)	Příslušný orgán členského státu podle písmen a) a b) se může se svým protějškem v jiném členském státě dohodnout, že tento protějšek přijme odpovědnost za označení ACC3 daného leteckého dopravce. V takovém případě o tom dotčené členské státy neprodleně uvědomí Komisi.

d)	Komise informuje příslušný orgán Spojeného království o tom, které členské státy přebírají odpovědnost za jeho označení ACC3.

Příslušný orgán Spojeného království dá příslušnému orgánu členského státu přebírajícího odpovědnost k dispozici kopii nezbytné dokumentace, na jejímž základě označil letecké dopravce uvedené v písmeni a) jako ACC3. Tato dokumentace obsahuje alespoň úplnou zprávu o ověření, bezpečnostní program a případně plán dohodnutý s příslušným leteckým dopravcem.

f)	Jsou-li splněny povinnosti podle písmene e), k převodu odpovědnosti za označení ACC3 dochází ke dni vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

g)	Označení ACC3 leteckých dopravců, kteří provozují leteckou dopravu výhradně do Spojeného království, přestane platit.

h)	Převedená označení ACC3 zůstávají v platnosti až do uplynutí jejich platnosti a přijímající členský stát převezme odpovědnost a povinnosti popsané v tomto nařízení.

i)	Komise usnadní administrativní přechod, včetně zařazení údajů o ACC3 do databáze Unie pro ochranu dodavatelského řetězce.“;

v kapitole 6 se doplňuje nový bod 6.8.4.10, který zní:

„6.8.4.10

V návaznosti na oznámení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o jeho záměru vystoupit z Evropské unie podle článku 50 SEU se na označení RA3 a KC3 vydaná tímto členským státem vztahují tato ustanovení:

a)	Odpovědnost za označení subjektu sestávajícího z pobočky nebo dceřiné společnosti provozovatele leteckých služeb nebo samotného leteckého dopravce jako RA3 nebo KC3 je přenesena na příslušný orgán členského státu stanovený v bodě 6.8.1.1 tohoto nařízení;

b)	Odpovědnost za označení subjektu, který není přímo spojen s leteckým dopravcem, jako RA3 nebo KC3 je přenesena na příslušný orgán členského státu stanovený v bodě 6.8.1.1, který nese odpovědnost za státního nebo hlavního leteckého dopravce třetí země, kde RA3 nebo KC3 provozuje své služby.

Odpovědnost za označení subjektu, který nespadá pod písmeno a) ani b), jako RA3 nebo KC3 je přenesena na příslušný orgán členského státu stanovený v bodě 6.8.1.1, který nese odpovědnost za jednoho z leteckých dopravců Unie, kteří provádějí svou činnost z letiště, kde RA3 nebo KC3 provozuje své služby, nebo z letiště nejbližšího k místu tohoto subjektu.

Příslušný orgán členského státu podle písmen a) až c) se může se svým protějškem v jiném členském státě dohodnout, že tento protějšek přijme odpovědnost za označení RA3 nebo KC3 daného subjektu nebo provozovatele leteckých služeb. V takovém případě o tom dotčené členské státy neprodleně uvědomí Komisi.

e)	Komise informuje příslušný orgán Spojeného království o tom, které členské státy přebírají odpovědnost za jeho označení RA3 a KC3.

Příslušný orgán Spojeného království dá příslušnému orgánu členského státu přebírajícího odpovědnost k dispozici kopii nezbytné dokumentace, na jejímž základě označil subjekt nebo provozovatele leteckých služeb jako RA3 nebo KC3. Tato dokumentace obsahuje alespoň úplnou zprávu o ověření a bezpečnostní program příslušného subjektu nebo provozovatele leteckých služeb.

g)	Jsou-li splněny povinnosti podle písmene f), k převodu odpovědnosti za označení RA3 a KC3 dochází ke dni vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

h)	Převedená označení RA3 a KC3 zůstávají v platnosti až do uplynutí jejich platnosti a přijímající členský stát převezme odpovědnost a povinnosti popsané v tomto nařízení.

i)	Komise usnadní administrativní přechod, včetně zařazení údajů o RA3 a KC3 do databáze Unie pro ochranu dodavatelského řetězce.“;

v kapitole 6 se doplněk 6-F nahrazuje tímto:

„DOPLNĚK 6-F

NÁKLAD A POŠTA

6-Fi

Pokud jde o náklad a poštu, níže uvedené třetí země byly uznány jako země uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy:

Černá Hora

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Pokud má Komise informace naznačující, že bezpečnostní normy uplatňované dotčenou třetí zemí nebo jinou zemí či územím, které mají podstatný dopad na celkovou úroveň letecké bezpečnosti v Unii, již nejsou rovnocenné společným základním normám Unie, neprodleně tuto skutečnost oznámí příslušným orgánům členských států.

6-Fii

TŘETÍ ZEMĚ, JAKOŽ I JINÉ ZEMĚ A ÚZEMÍ, NA KTERÉ SE V SOULADU S ČLÁNKEM 355 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE NEVZTAHUJE ČÁST TŘETÍ HLAVA VI UVEDENÉ SMLOUVY A PRO KTERÉ SE NEPOŽADUJE OZNAČENÍ ACC3, JSOU UVEDENY V PROVÁDĚCÍM ROZHODNUTÍ KOMISE C(2015) 8005.

6-Fiii

OVĚŘOVACÍ ČINNOSTI TŘETÍCH ZEMÍ, JAKOŽ I JINÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ, NA KTERÉ SE V SOULADU S ČLÁNKEM 355 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE NEVZTAHUJE ČÁST TŘETÍ HLAVA VI UVEDENÉ SMLOUVY, JEŽ JSOU UZNÁNY ZA ROVNOCENNÉ OVĚŘOVÁNÍ OCHRANY LETECTVÍ EU PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY.

Dosud nepřijata žádná ustanovení.“;

v kapitole 11 se doplňují nové body 11.6.3.9 a 11.6.3.10, které znějí:

„11.6.3.9

Od data vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie podle článku 50 SEU se v souvislosti s osobami ověřujícími ochranu letectví EU před protiprávními činy schválenými tímto členským státem k provádění ověření v souvislosti s leteckými společnostmi, provozovateli a subjekty žádajícími o označení ACC3, RA3, resp. KC3 uplatňují tato ustanovení:

a)	v Unii již nejsou uznávány;

b)	ověření ochrany letectví EU před protiprávními činy provedená před datem vystoupení Spojeného království z Unie, včetně validačních zpráv EU vydaných před tímto datem, jsou nadále platná pro účely označení leteckých dopravců, provozovatelů a subjektů, jichž se daná ověření týkala.

11.6.3.10

Jednotlivci a subjekty uvedené v předchozím bodě mohou příslušný orgán členského státu požádat o schválení jakožto osoba ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy. Schvalující členský stát:

a)	obdrží od příslušného orgánu Spojeného království nezbytnou dokumentaci, na jejímž základě byla fyzická nebo právnická osoba schválena jako osoba ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy;

b)	ověří, že žadatel splňuje požadavky Unie stanovené v této kapitole. Je-li příslušný orgán spokojen, může danou osobu nebo subjekt schválit jako osobu ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy na dobu nepřesahující schválení, jež udělil příslušný orgán Spojeného království;

c)	neprodleně informuje Komisi, že zajistí zařazení osoby ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy do databáze Unie pro ochranu dodavatelského řetězce.“.

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/105

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/414

ze dne 14. března 2019,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde o seznam cílových sekundárních proměnných pro rok 2020, které se týkají nadměrného zadlužení, spotřeby a jmění, jakož i práce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) (1), a zejména na čl. 15 odst. 2 písm. f) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením (ES) č. 1177/2003 byl vytvořen společný rámec pro systematickou tvorbu evropských statistik v oblasti příjmů a životních podmínek, jehož účelem je zajistit, aby byly k dispozici srovnatelné a aktuální průřezové a panelové údaje o příjmech a o stupni a struktuře chudoby a sociálního vyloučení na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(2)

Podle čl. 15 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 1177/2003 mají být každoročně přijata prováděcí opatření pro určení cílových sekundárních oblastí a proměnných, které mají být v daném roce zahrnuty v průřezové složce EU-SILC. Měla by proto být přijata prováděcí opatření, která určí cílové sekundární proměnné a jejich identifikátory pro modul týkající se nadměrného zadlužení, spotřeby a jmění, jakož i práce pro rok 2020.

(3)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Seznam cílových sekundárních proměnných a identifikátorů pro modul týkající se nadměrného zadlužení, spotřeby a jmění, jakož i práce pro rok 2020, které jsou zahrnuty v průřezové složce EU-SILC, se stanoví v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 1.

PŘÍLOHA

Cílové sekundární proměnné a identifikátory pro modul týkající se nadměrného zadlužení, spotřeby a jmění, jakož i práce pro rok 2020, které jsou zahrnuty v průřezové složce statistik Evropské unie v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), jsou stanoveny takto:

1. Jednotky

Vybrané informace o práci se poskytují za všechny stávající členy domácnosti, nebo případně za všechny vybrané respondenty starší šestnácti let.

Informace o nadměrném zadlužení, spotřebě a jmění se zjišťují na úrovni domácností a vztahují se na domácnost jako celek.

2. Způsob sběru údajů

U proměnných zjišťovaných na úrovni jednotlivců je způsobem sběru údajů osobní rozhovor se všemi stávajícími členy domácnosti, nebo případně se všemi vybranými respondenty staršími 16 let.

U proměnných zjišťovaných na úrovni domácnosti je způsobem sběru údajů osobní rozhovor s respondentem za domácnost.

Výjimečně lze připustit informace získané přes prostředníka, a to v případě dočasně nepřítomných osob nebo osob neschopných podat informace.

Údaje lze získat z registrů.

3. Referenční období

Cílové proměnné se vztahují k různým typům referenčních období:

—	stávající referenční období pro proměnné týkající se nadměrného zadlužení s výjimkou dvou proměnných týkajících se „nedoplatků v položkách nesouvisejících s bydlením“ a „částky půjček splatné minulý měsíc (kromě hypotéčních úvěrů na nákup hlavního bydlení)“,

—	posledních 12 měsíců pro proměnnou „nedoplatky v položkách nesouvisejících s bydlením“,

—	minulý měsíc pro proměnnou „částka půjček splatná minulý měsíc (kromě hypotéčních úvěrů na nákup hlavního bydlení)“,

—	minulý měsíc pro proměnné týkající se spotřeby,

—	stávající referenční období pro proměnné týkající se jmění,

—	stávající referenční období pro proměnnou týkající se práce „Veřejný/soukromý sektor zaměstnanosti“,

—	referenční období pro příjmy pro proměnnou týkající se práce „Měsíce s jakoukoli prací“,

—	období nezaměstnanosti během období sledování příjmů pro proměnnou týkající se práce „Registrace nezaměstnanosti“.

4. Předávání údajů

Cílové sekundární proměnné se zasílají Komisi (Eurostatu) v souboru údajů o domácnosti (soubor H) a v souboru údajů o osobě (soubor P) v návaznosti na cílové primární proměnné.

	Testovací modul pro rok 2020	Nadměrné zadlužení, spotřeba a jmění, jakož i práce
Název proměnné	Kód	Cílová proměnná
Nadměrné zadlužení
HI020		Nedoplatky v položkách nesouvisejících s bydlením
	1.	ano, jednou
	2.	ano, dvakrát nebo častěji
	3.	ne
HI020_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (žádné položky nesouvisející s bydlením)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HI090		Počet půjček (kromě hypotéčních úvěrů na nákup hlavního bydlení) Počet (2 číslice) 00–99
HI090_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HI100	1 – vybráno, 2 – nevybráno	Účel půjček (kromě hypotéčních úvěrů na nákup hlavního bydlení)
HI100_01	1, 2	Majetek (včetně nábytku, zařízení a dekorace interiérů)
HI100_02	1, 2	Automobil, motocykl, karavan, dodávka, kolo nebo jiný dopravní prostředek
HI100_03	1, 2	Dovolená
HI100_04	1, 2	Zdravotní péče
HI100_05	1, 2	Vzdělávání
HI100_06	1, 2	Pokrytí každodenních životních nákladů
HI100_07	1, 2	Osobní půjčka na financování vlastního podnikání
HI100_08	1, 2	Refinancování úvěru
HI100_09	1, 2	Jiný (výše neuvedený)
HI100_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (počet půjček = 0)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HI110	1 – vybráno, 2 – nevybráno	Zdroj půjček (kromě hypotéčních úvěrů na nákup hlavního bydlení)
HI110_01	1, 2	Banka nebo jiná finanční instituce (např. družstevní záložna, poskytovatel mikroúvěrů)
HI110_02	1, 2	Společnost poskytující rychlé půjčky nebo zastavárny
HI110_03	1, 2	Soukromé zdroje (např. rodina, přátelé)
HI110_04	1, 2	Jiné
HI110_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (počet půjček = 0)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HI120		Částka půjček splatná minulý měsíc (kromě hypotéčních úvěrů na nákup hlavního bydlení) 0-99999999 (částka)
HI120_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (počet půjček = 0)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
Spotřeba
HC010		Jídlo doma 0–999999 (částka)
HC010_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HC020		Jídlo nebo nápoje mimo domov 0–999999 (částka)
HC020_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (žádné jídlo mimo domov)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HC030		Veřejná doprava 0–999999 (částka)
HC030_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (veřejná doprava se nevyužívá)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HC040		Soukromý dopravní prostředek 1–999999 (částka)
HC040_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (soukromý dopravní prostředek se nevyužívá)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HC050		Úspory (v běžném měsíci)
	1	Domácnost ukládá peníze
	2	Domácnost musí sáhnout na úspory
	3	Domácnost si musí půjčit peníze
	4	Domácnost neukládá peníze ani nemusí sahat na úspory nebo si půjčovat
HC050_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
Jmění
HV010		Hodnota hlavního bydlení 1–99999999999 (částka)
HV010_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (není vlastníkem)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HV070		Celková zbývající částka ke splacení hypotéky na hlavní bydlení (VOLITELNÉ) 1–99999999999 (částka)
HV070_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (žádná hypotéka)
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HV020		Vlastnictví nemovitosti kromě hlavního bydlení
	1	Ano
	2	Ne
HV020_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
HV080		Schopnost zachovat si stejnou životní úroveň s použitím úspor
	1	< 3 měsíce
	2	3–6 měsíců
	3	6–12 měsíců
	4	> 12 měsíců
HV080_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 7	Nepřichází v úvahu (HB010≠2020)
Práce
PL230		Veřejný/soukromý sektor zaměstnanosti
	1	Veřejný
	2	Soukromý
	3	Smíšený
PL230_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (PL031≠1,2)
	– 3	Nevybraný respondent
	– 7	Nepřichází v úvahu (PB010≠2020)
PL250		Měsíce s jakoukoli prací 0–12 Počet měsíců
PL250_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 3	Nevybraný respondent
	– 7	Nepřichází v úvahu (PB010≠2020)
PL280		Registrace nezaměstnanosti
	1	Nezaměstnaná/ý a registrovaná/ý po celé období
	2	Nezaměstnaná/ý a registrovaná/ý po část období
	3	Nezaměstnaná/ý a neregistrovaná/ý
PL280_F	1	Vyplněna
	– 1	Chybí
	– 2	Nepřichází v úvahu (PL211≠5)
	– 3	Nevybraný respondent
	– 7	Nepřichází v úvahu (PB010≠2020)

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/110

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/415

ze dne 14. března 2019,

kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 17. března 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/145/SZBP (1).

(2)	Dne 12. září 2018 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2018/1237 (2), kterým byla platnost omezujících opatření stanovených v rozhodnutí 2014/145/SZBP prodloužena o dalších šest měsíců.

(3)	Vzhledem k pokračujícímu narušování nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny by měla být platnost rozhodnutí 2014/145/SZBP prodloužena o dalších šest měsíců.

(4)	Rada přezkoumala jednotlivá označení stanovená v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP a rozhodla se změnit informace týkající se určitých osob a subjektů.

(5)	Položka týkající se jedné zemřelé osoby by měla být ze seznamu označených osob a subjektů vyřazena.

(6)	Rozhodnutí 2014/145/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 6 rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se do dne 15. září 2019.“

Článek 2

Příloha rozhodnutí 2014/145/SZBP se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 14. března 2019.

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

(1) Rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 16).

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1237 ze dne 12. září 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 231, 14.9.2018, s. 27).

PŘÍLOHA

Příloha rozhodnutí 2014/145/SZBP se mění takto:

Položka týkající se následující osoby se zrušuje:

96.	Alexander Vladimirovich ZAKHARCHENKO.

Položky týkající se níže uvedených osob a subjektů se nahrazují těmito položkami:

Osoby

Jméno (angl. přepis)

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„19.

Aleksandr Viktorovich VITKO

(Александр Викторович ВИТКО)

Datum narození: 13.9.1961

Místo narození: Vitebsk (Běloruská SSR)

Bývalý velitel černomořské flotily, admirál. Zástupce vrchního velitele ruského námořnictva.

Zodpovědný za velení ruským ozbrojeným silám při okupaci svrchovaného ukrajinského území.

17.3.2014

22.

Dmitry Olegovich ROGOZIN

(Дмитрий Олегович РОГОЗИН)

Datum narození: 21.12.1963

Místo narození: Moskva

Bývalý místopředseda vlády Ruské federace. Veřejně vyzýval k anexi Krymu.

Od roku 2018 zastává funkci generálního ředitele v jedné státní korporaci.

21.3.2014

31.

Valery Kirillovich MEDVEDEV

(Валерий Кириллович МЕДВЕДЕВ)

Valeriy Kyrylovych MEDVEDIEV

(Валерiй Кирилович МЕДВЕДЄВ)

Datum narození: 21.8.1946

Místo narození: Šmakovka, Přímořský kraj

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

21.3.2014

35.

Oleg Yevgenyvich BELAVENTSEV

(Олег Евгеньевич БЕЛАВЕНЦЕВ)

Datum narození: 15.9.1949

Místo narození: Moskva

Bývalý zplnomocněný zástupce prezidenta Ruské federace pro Severokavkazský federální okruh (do června 2018).

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

29.4.2014

36.

Oleg Genrikhovich SAVELYEV

(Олег Генрихович САВЕЛЬЕВ)

Datum narození: 27.10.1965

Místo narození: Leningrad

Bývalý ministr pro záležitosti Krymu. Odpovědný za začlenění anektované Autonomní republiky Krym do Ruské federace.

Bývalý náměstek personálního ředitele ruské vlády, odpovědný za organizaci práce vládní komise pro socioekonomický rozvoj tzv. „Republiky Krym“.

Personální ředitel Auditní komory Ruské federace.

29.4.2014

46.

Denys Volodymyrovych PUSHYLIN (Денис Володимирович ПУШИЛIН)

Denis Vladimirovich PUSHILIN (Денис Владимирович ПУШИЛИН)

Datum narození: 9.5.1981 nebo 9.5.1982

Místo narození: Makijivka (Doněcká oblast)

29.4.2014

55.

Igor Nikolaevich BEZLER (také znám jako Bes (Běs))

(Игорь Николаевич БЕЗЛЕР)

Ihor Mykolayovych BEZLER

(Iгор Миколайович БЕЗЛЕР)

Datum narození: 30.12.1965

Místo narození: Simferopol, Krym

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.5.2014

83.

Ekaterina Yurievna GUBAREVA

(Екатерина Юрьевна ГУБАРЕВА)

Kateryna Yuriyivna GUBARIEVA (HUBARIEVA)

(Катерина Юрiївна ГУБАРЄВА)

Datum narození: 5.7.1983 nebo 10.3.1983

Místo narození: Kachovka, Chersonská oblast

Bývalá poslankyně tzv. „Lidové rady“„Doněcké lidové republiky“ (do listopadu 2018).

25.7.2014

89.

Oksana TCHIGRINA,

Oksana Aleksandrovna CHIGRINA (CHYHRYNA)

(Оксана Александровна ЧИГРИНА)

Datum narození: pravděpodobně 23.7.1981

Bývalá mluvčí tiskové služby Luhanské lidové republiky.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

30.7.2014

91.

Sergey Vadimovich ABISOV

(Сергей Вадимович АБИСОВ)

Sergiy (Serhiy) Vadymovych ABISOV

(Сергiй Вадимович АБIСОВ)

Datum narození: 27.11.1967

Místo narození: Simferopol, Krym

V červnu 2018 byl z funkce tzv. „ministra vnitra Republiky Krym“ odvolán.

30.7.2014

97.

Vladimir Petrovich KONONOV (také znám jako „Car“)

(Владимир Петровнч КОНОНОВ)

Volodymyr Petrovych KONONOV

(Володимир Петрович КОНОНОВ)

Datum narození: 14.10.1974

Místo narození: Gorskyj, Luhanská oblast

V září 2018 byl z funkce tzv. „ministra obrany“ odvolán.

12.9.2014

102.

Andrei Nikolaevich RODKIN

(Андрей Николаевич РОДКИН)

Datum narození: 23.9.1976

Místo narození: Moskva

Jeden z vedoucích představitelů „Svazu doněckých dobrovolníků“.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.9.2014

103.

Aleksandr Akimovich KARAMAN

(Александр Акимович КАРАМАН)

Alexandru CARAMAN

Datum narození: 26.7.1956

Místo narození: Cioburciu, Slobodzejská oblast, nyní Moldavská republika

Do března 2017 působil jako tzv. „zplnomocněný zástupce prezidenta“ tzv. „Podněsterské moldavské republiky“ v Ruské federaci.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

12.9.2014

120.

Sergey Yurievich KOZYAKOV

(Сергей Юрьевич КОЗЬЯКОВ)

Serhiy Yuriyovych KOZYAKOV

(Сергiй Юрiйович КОЗЬЯКОВ)

Datum narození: 29.9.1982 nebo 23.9.1982

Ve spolupráci se separatistickými orgány nadále podporuje a legitimizuje separatistické politiky.

29.11.2014

122.

Larisa Leonidovna AIRAPETYAN, také známa jako Larysa AYRAPETYAN, Larisa AIRAPETYAN nebo Larysa AIRAPETYAN

(Лариса Леонидовна АЙРАПЕТЯН)

(Лариса Леонiдiвна АЙРАПЕТЯН)

Datum narození: 21.2.1970

Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

29.11.2014

129.

Yevgeniy Eduardovich MIKHAYLOV (také znám jako Yevhen Eduardovych MYCHAYLOV)

(Евгений Эдуардович МИХАЙЛОВ)

(Євген Едуардович МИХАЙЛОВ)

Datum narození: 17.3.1963

Místo narození: Archangelsk

Bývalý tzv. „ministr Rady ministrů“ (vedoucí úřadu pro vládní záležitosti) „Doněcké lidové republiky“.

Nadále aktivně podporuje separatistické akce nebo politiky.

29.11.2014

132.

Vladyslav Mykolayovych DEYNEGO (také znám jako Vladislav Nikolayevich DEYNEGO)

(Владислав Миколайович ДЕЙНЕГО)

(Владислав Николаевич ДЕЙНЕГО)

Datum narození: 12.3.1964

Místo narození: Romny, Sumská oblast

Ромны, Сумская область

Bývalý „místopředseda“„Lidové rady“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

V současné době působí jako tzv. „úřadující ministr spravedlnosti“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

29.11.2014

138.

Alexandr Vasilievich SHUBIN

(Александр Васильевич ШУБИН)

Datum narození: 20.5.1972 nebo 30.5.1972

Místo narození: Luhansk

Bývalý tzv. „ministr spravedlnosti“ nezákonné tzv. Luhanské lidové republiky. Bývalý předseda „ústřední volební komise“ tzv. „Luhanské lidové republiky“.

V červnu 2018 byl z funkce předsedy „ústřední volební komise“ tzv. Luhanské lidové republiky odvolán.

16.2.2015

142.

Aleksandr Yurievich TIMOFEEV

(Александр Юрьевич ТИМОФЕЕВ)

Oleksandr Yuriyovych TYMOFEYEV

(Олександр Юрiйович ТИМОФЕЄВ)

Datum narození: 15.5.1971

Místo narození: Něvinnomyssk, Stavropolský kraj

Невинномысск, Ставропольский край

Bývalý tzv. „ministr pro finance a daně“„Doněcké lidové republiky“.

V září 2018 byl z funkce tzv. „ministra pro finance a daně“ odvolán.

16.2.2015

149.

Andrei Valeryevich KARTAPOLOV

(Андрей Валерьевич КАРТAПOЛOВ)

Datum narození: 9.11.1963

Místo narození: NDR

Od července 2018 je náměstkem ministra obrany.

16.2.2015“

Subjekty

	Jméno (angl. přepis)	Identifikační údaje	Odůvodnění	Datum zařazení na seznam
„4.	Tzv. „Doněcká lidová republika“ „Донецкая народная республика“ „Donétskaya naródnaya respúblika“	Oficiální informace: https://dnr-online.ru/ http://smdnr.ru/ https://dnrsovet.su/ https://denis-pushilin.ru/	Tzv. „Doněcká lidová republika“ byla vyhlášena 7. dubna 2014. Je odpovědná za uspořádání nezákonného referenda 11. května 2014. 12. května 2014 byla vyhlášena nezávislost. 24. května 2014 podepsaly tzv. „Doněcká lidová republika“ a tzv. „Luhanská lidová republika“ dohodu o vytvoření tzv. „Federálního státu Nové Rusko“. Tyto kroky představují porušení ukrajinského ústavního práva, a tudíž i mezinárodního práva, čímž narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Rovněž je zapojena do náboru osob do nezákonných ozbrojených separatistických skupin, čímž ohrožuje stabilitu nebo bezpečnost Ukrajiny.	25.7.2014
5.	Tzv. „Federální stát Nové Rusko“ „Федеративное государство Новороссия“ „Federativnoye Gosudarstvo Novorossiya“	Oficiální tiskové zprávy: http://novopressa.ru/ http://novorossia-tv.ru/ http://novorossia.today/ http://novorossiia.ru/ https://www.novorosinform.org/	24. května 2014 podepsaly tzv. „Doněcká lidová republika“ a tzv. „Luhanská lidová republika“ dohodu o vytvoření tzv. „Federálního státu Nové Rusko“, který nebyl uznán. To představuje porušení ukrajinského ústavního práva, a tudíž i mezinárodního práva, čímž je ohrožena územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.	25.7.2014
24.	Donetsk Republic (Doněcká republika) (veřejná organizace) Донецкая республика	Oficiální informace: http://oddr.info/	Veřejná „organizace“, která nominovala kandidáty do tzv. „voleb“ v tzv. „Doněcké lidové republice“ konaných 2. listopadu 2014 a 11. listopadu 2018. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné. Tím, že se oficiálně zúčastnila těchto nezákonných „voleb“, aktivně podpořila činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině. Zakladatelem je Andriy PURGIN a v jejím čele stál Alexander ZAKHARCHENKO. Jako kandidáta na funkci „nejvyššího představitele“ tzv. „Doněcké lidové republiky“ nominovala v roce 2018 Denise PUSHYLINA.	29.11.2014
25.	Peace to Luhansk Region (Mir Luganschine) Мир Луганщине (Mír Luhansku)	https://mir-lug.info/	Veřejná „organizace“, která nominovala kandidáty do tzv. „voleb“ v tzv. „Luhanské lidové republice“ konaných 2. listopadu 2014 a 11. listopadu 2018. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné. Tím, že se oficiálně zúčastnila těchto nezákonných „voleb“, aktivně podpořila činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.	29.11.2014
26.	Free Donbass (také známa jako „Free Donbas“, „Svobodny Donbass“) Свободньιй Донбасс (Svobodný Donbas)	http://www.odsd.ru/	Veřejná „organizace“, která nominovala kandidáty do tzv. „voleb“ v tzv. „Doněcké lidové republice“ konaných 2. listopadu 2014 a 11. listopadu 2018. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné. Tím, že se oficiálně zúčastnila těchto nezákonných „voleb“, aktivně podpořila činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.	29.11.2014
28.	Luhansk Economic Union (Luganskiy Ekonomicheskiy Soyuz) (Luhanský hospodářský svaz) Луганский экономический союз	Oficiální informace: https://nslnr.su/about/obshchestvennye-organizatsii/337/ https://vk.com/public97306393	„Lidová organizace“, která nominovala kandidáty do nezákonných tzv. „voleb“ v tzv. „Luhanské lidové republice“ konaných 2. listopadu 2014 a 11. listopadu 2018. Jako kandidáta na funkci „nejvyššího představitele“ tzv. „Luhanské lidové republiky“ nominovala v roce 2014 Olega AKIMOVA, kterého v roce 2018 rovněž nominovala do funkce poslance tzv. „Lidové rady Luhanské lidové republiky“. Tyto „volby“ jsou v rozporu s ukrajinskými právními předpisy a jako takové jsou nezákonné. Tím, že se oficiálně zúčastnila těchto nezákonných „voleb“, aktivně podpořila činnosti a politiky, jež narušují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, což přispívá k další destabilizaci situace na Ukrajině.	29.11.2014“

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/117

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/416

ze dne 14. března 2019,

kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 17. března 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/145/SZBP (1).

(2)

Vzhledem k použití síly Ruskou federací, které vedlo dne 25. listopadu 2018 k zadržení příslušníků ukrajinských sil a zajištění plavidel v Kerčském průlivu, což představuje porušení mezinárodního práva, jakož i svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, se Rada domnívá, že na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, uvedený v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP by mělo být doplněno osm osob.

(3)	Příloha rozhodnutí 2014/145/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Na seznam obsažený v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP se doplňují osoby uvedené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 14. března 2019.

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

PŘÍLOHA

Na seznam osob obsažený v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP se doplňují tyto osoby:

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„176.

Sergey Nikolayevich STANKEVICH

(Сергей Николаевич СТАНКЕВИЧ)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 27.1.1963

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

177.

Andrey Borisovich SHEIN

(Андрей Борисович ШЕИН)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 10.6.1971

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

178.

Aleksey Mikhailovich SALYAEV

Aleksey Mikhailovich SALYAYEV

Oleksii Mykhailovych SALIAIEV

(Алексей Михайлович САЛЯЕВ, Олексій Михайлович САЛЯЄВ)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 22.8.1978

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

179.

Andrei SHIPITSIN / SHYPITSIN

(Андрей ШИПИЦИН / ШИПІЦИН)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 25.12.1969

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

180.

Aleksey Vladimirovich SHATOKHIN / Oleksii Volodymyrovich SHATOKHIN

(Алексей Владимирович ШАТОХИН / Олексій Володимирович ШАТОХІН)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 26.1.1971

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

181.

Ruslan Alexandrovich ROMASHKІN

(Руслан Александрович РОМАШКИН)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 15.6.1976

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

182.

Sergey Alekseevich SHCHERBAKOV

(Сергей Алексеевич ЩЕРБАКОВ; Сергій Олексійович ЩЕРБАКОВ)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 2.11.1986

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019

183.

Aleksandr Vladimirovich DVORNIKOV

(Александр Владимирович ДВОРНИКОВ)

Pohlaví: mužské

Datum narození: 22.8.1961

Místo narození: Ussurijsk, Přímořský kraj, Ruská federace

Tyto akce rovněž podpořily konsolidaci protiprávní anexe Krymského poloostrova k Ruské federaci.

15.3.2019“

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/121

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/417

ze dne 8. listopadu 2018,

kterým se stanoví pokyny pro řízení systému Evropské unie pro rychlou výměnu informací „RAPEX“ zřízeného podle článku 12 směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků a jeho systému oznamování

(oznámeno pod číslem C(2018) 7334)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (1), a zejména na čl. 11 odst. 1 třetí pododstavec a bod 8 přílohy II uvedené směrnice,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (2),

po konzultaci s poradním výborem zřízeným článkem 15 směrnice 2001/95/ES,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článkem 12 směrnice 2001/95/ES se zřizuje systém Evropské unie pro rychlou výměnu informací (dále jen „RAPEX“) mezi členskými státy a Komisí o opatřeních a akcích přijatých v souvislosti s výrobky, které představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů.

(2)	V bodě 8 přílohy II směrnice 2001/95/ES se požaduje, aby byly pokyny pravidelně aktualizovány na základě nového vývoje a zkušeností. První a jedinou aktualizací pokynů bylo rozhodnutí Komise 2010/15/EU (3).

(3)	Vzhledem k novému vývoji a s cílem zajistit účinnější a efektivnější postupy oznamování v souladu s osvědčenými postupy je nutné tyto pokyny dále aktualizovat.

(4)	Terminologie a odkazy zastaraly, stejně jako způsoby komunikace mezi Komisí a orgány členských států i mezi samotnými orgány.

(5)	V pokynech se musí zohlednit nové nástroje, které byly v posledních letech vyvinuty pro řádné fungování systému RAPEX (wiki, rozhraní mezi systémem RAPEX a jinými systémy dozoru nad trhem).

(6)	Vzhledem k nejnovějšímu vývoji se kritéria oznamování v systému RAPEX stala nejasnými a je třeba je vyjasnit.

(7)	Přeshraniční prodej zboží on-line se zvýšil. Tento vývoj je třeba zohlednit v technikách oznamování i v nástrojích pro přijímání následných opatření.

(8)	Nařízením (ES) č. 765/2008 se používání systému RAPEX stanovené v článku 12 směrnice 2001/95/ES rozšiřuje také na výrobky, na které se vztahuje uvedený právní předpis. S rozšířením používání systému RAPEX vyvstaly určité otázky, které musí být v pokynech vyjasněny.

(9)

Nařízení (ES) č. 765/2008 se uplatňuje na spotřební výrobky a na profesionální výrobky, například určité zdravotnické prostředky. Uvedené nařízení se vztahuje také na širší oblast rizik, jiných než jsou rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, například na bezpečnostní a environmentální rizika. Riziko se proto může týkat nejen spotřebitelů, ale také neurčité skupiny lidí označovaných jako „koneční uživatelé“.

(10)	Článek 22 nařízení (ES) č. 765/2008 stanoví, že opatření přijatá v souvislosti s výrobky, které představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost nebo jiné relevantní veřejné zájmy, by se měla oznamovat prostřednictvím systému RAPEX.

(11)	Směrnice 2001/95/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 se vzájemně doplňují a vytvářejí systém pro zvýšení bezpečnosti nepotravinářských výrobků.

(12)

Systém RAPEX pomáhá zamezit a omezit dodávky výrobků představujících vážné riziko pro zdraví a bezpečnost, nebo v případě výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, také riziko pro jiné relevantní veřejné zájmy. Umožňuje Komisi sledovat účinnost a soudržnost dozoru nad trhem a kontrolních činností v členských státech.

(13)	Systém RAPEX je základem pro určování potřebných akcí na úrovni EU, zajišťuje důsledné vynucování požadavků EU na bezpečnost výrobků, a tím přispívá k řádnému fungování jednotného trhu.

(14)

Postup oznamování stanovený podle článku 11 směrnice 2001/95/ES stanoví výměnu informací mezi členskými státy a Komisí o opatřeních přijatých v souvislosti s výrobky, které představují nižší než vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Pomáhá zajistit jednotnou a vysokou úroveň zdraví spotřebitelů a zachovat jednotný trh.

(15)	Článek 23 nařízení (ES) č. 765/2008 stanoví systém informační podpory, v jehož rámci členské státy poskytují Komisi informace požadované podle téhož článku o výrobcích, které představují nižší než vážné riziko.

(16)	Podle platných právních předpisů nejsou členské státy povinny tyto informace v systému RAPEX poskytovat.

(17)	Podle článku 16 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků jsou členské státy a Komise povinny zpřístupnit veřejnosti informace o rizicích pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů představovaných výrobky.

(18)

V zájmu zajištění soudržného systému informací o výrobcích představujících riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, nebo v případě výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, také pro jiné relevantní veřejné zájmy by bylo žádoucí, aby byly dostupné informace týkající se nebezpečných výrobků, na které se vztahuje článek 23 nařízení (ES) č. 765/2008, zpřístupněny v systému RAPEX.

(19)

S cílem umožnit fungování systému RAPEX by se měly vypracovat pokyny k různým aspektům těchto postupů oznamování, a zejména by se měl stanovit obsah oznámení. Pokyny by měly zahrnovat informace, které by oznámení měla obsahovat, kritéria pro oznamování rizik, která nepřesahují nebo nemohou přesáhnout hranice daného členského státu, a kritéria pro klasifikaci oznámení podle stupně naléhavosti. V pokynech by se měly rovněž stanovit pracovní postupy, včetně lhůt pro jednotlivé kroky postupů oznamování a následných oznámení, jakož i pravidla týkající se důvěrnosti.

(20)	Aby se zajistilo řádné uplatňování postupů oznamování, měly by pokyny stanovit také metody posuzování rizik s kritérii pro určení rizik, přičemž by se mělo přihlédnout také k řízení rizik.

(21)	Vzhledem k bodu 2 přílohy II směrnice 2001/95/ES obsahují nové pokyny soubor pokynů týkajících se posuzování rizik spojených se spotřebitelskými výrobky a týkají se rovněž profesionálních výrobků, přičemž stanoví kritéria pro identifikaci vážných rizik.

(22)

Tyto pokyny by měly být určeny všem orgánům členských států, které jsou podle směrnice 2001/95/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 zapojeny do sítě RAPEX, včetně orgánů dozoru nad trhem odpovědných za sledování souladu těchto výrobků s příslušnými požadavky na bezpečnost a orgánů provádějících kontroly na vnějších hranicích,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pokyny pro řízení systému Evropské unie pro rychlou výměnu informací „RAPEX“ zřízeného podle článku 12 směrnice 2001/95/ES a jeho systému oznamování jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí 2010/15/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 8. listopadu 2018.

Za Komisi

Věra JOUROVÁ

členka Komise

(1) Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

(2) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

(3) Rozhodnutí Komise 2010/15/EU ze dne 16. prosince 2009, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému Společenství pro rychlou výměnu informací RAPEX zřízeného podle článku 12 a pro postup oznamování stanovený podle článku 11 směrnice 2001/95/ES (směrnice o obecné bezpečnosti výrobků) (Úř. věst. L 22, 26.1.2010, s. 1)

PŘÍLOHA

POKYNY PRO ŘÍZENÍ SYSTÉMU EVROPSKÉ UNIE PRO RYCHLOU VÝMĚNU INFORMACÍ „RAPEX“ ZŘÍZENÉHO PODLE ČLÁNKU 12 SMĚRNICE 2001/95/ES (SMĚRNICE O OBECNÉ BEZPEČNOSTI VÝROBKŮ) A JEHO SYSTÉMU OZNAMOVÁNÍ

ČÁST I

OBLAST PŮSOBNOSTI A URČENÍ POKYNŮ

1 Oblast působnosti, cíle a aktualizace

1.1 Oblast působnosti

Komise (1) na základě čl. 11 odst. 1 a bodu 8 přílohy II směrnice 2001/95/ES přijímá Pokyny pro řízení systému Evropské unie pro rychlou výměnu informací „RAPEX“ zřízeného podle článku 12 směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků (dále jen „pokyny“). Komisi je nápomocen poradní výbor složený ze zástupců členských států EU a zřízený podle čl. 15 odst. 3 uvedené směrnice.

Bod 8 přílohy II směrnice o obecné bezpečnosti výrobků zní takto: „V souladu s postupem stanoveným v čl. 15 odst. 3 Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny pro řízení systému RAPEX Komisí a členskými státy.“

Článek 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků stanoví, že členské státy informují Komisi o přijatých opatřeních, kterými omezí uvádění výrobků na trh nebo nařídí jejich stažení nebo odvolání, pokud tyto informace nesplňují požadavky na typ oznámení podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků nebo na jiné oznámení podle jiných specifických právních předpisů Společenství.

Článek 22 nařízení (ES) č. 765/2008, stanoví, že pokud členský stát přijme nebo se chystá přijmout opatření, která brání, omezují nebo stanoví zvláštní podmínky pro uvádění na trh a používání výrobků, které představují vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo jiné relevantní veřejné zájmy konečných uživatelů, okamžitě musí tato opatření oznámit Komisi za použití systému RAPEX.

Článek 23 nařízení (ES) č. 765/2008 stanoví, že členské státy musí Komisi poskytnout informace, které mají k dispozici a které dosud neposkytly podle článku 22, o výrobcích, které představují (nižší než vážné) riziko.

Podle článku 16 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků jsou členské státy a Komise povinny zpřístupnit veřejnosti informace o rizicích pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů představovaných výrobky. Bylo by proto vhodné, aby byly všechny informace o opatřeních přijatých proti výrobkům představujícím riziko, pokud jde o bezpečnost výrobků, obsaženy v systému, který slouží tomuto účelu. Členské státy se tudíž vyzývají, aby v systému RAPEX předložily všechna opatření přijatá proti výrobkům představujícím riziko a spadajícím do oblasti působnosti směrnice o obecné bezpečnosti výrobků nebo nařízení (ES) č. 765/2008. Tyto informace se mohou vkládat přímo do systému RAPEX. V případě, že musí být informace oznámeny do jiného systému pro výměnu informací podle nařízení (ES) č. 765/2008 (2), mohou členské státy vygenerovat oznámení v systému RAPEX v rámci uvedeného systému (viz část II kapitoly 1.2 písm. h) a 2.2 těchto pokynů).

Zatímco směrnice o obecné bezpečnosti výrobků se vztahuje pouze na spotřební výrobky představující riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, nařízení (ES) č. 765/2008 se uplatňuje na spotřební výrobky, ale také na profesionální výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy EU (např. určité zdravotnické prostředky a lodní výstroj). Vztahuje se také na širší oblast rizik, jiných než jsou rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, například na bezpečnostní a environmentální rizika. Riziko se proto může týkat nejen spotřebitelů, ale také – pokud se použije nařízení (ES) č. 765/2008 – jiných „konečných uživatelů“.

Pokyny pro posuzování rizik uvedené v části III dodatku 6 jsou nedílnou součástí pokynů k systému RAPEX. Jsou nástrojem, který umožňuje určit úroveň rizika výrobku, a proto pomáhá identifikovat opatření, která mají být přijata.

Pokyny pro posuzování rizik uvádějí úroveň rizika i zranění, která může daný výrobek způsobit. Posouzení rizik u jednotlivých výrobků musí být provázeno řádným řízením rizik. Například úroveň rizika u závadného elektrického spotřebiče pro domácnost, který představuje riziko požáru, může být jen „nízká“, což znamená, že pravděpodobnost, že jediný spotřebič způsobí během své životnosti smrtelný požár, je menší než jedna ku milionu. Pokud však byly na trh uvedeny miliony závadných spotřebičů, téměř nevyhnutelně dojde ke smrtelným požárům, pokud nebudou přijata vhodná opatření.

Do systému jsou podle pravidel stanovených ve směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a v těchto pokynech (3) zapojeny členské státy (4), kandidátské země, země, které jsou stranami Evropského hospodářského prostoru (EHP), jakož i další třetí země a mezinárodní organizace, které mají přístup k systému RAPEX (za podmínek stanovených v čl. 12 odst. 4 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků).

1.2 Cíle

Pokyny mají tyto cíle:

a)	zjednodušit průběh oznamovacích postupů;

b)	stanovit kritéria oznamování u oznamovacích postupů;

c)	definovat obsah oznámení a následných oznámení zaslaných v rámci oznamovacího postupu, zejména jaké údaje se požadují a jaké formuláře se mají použít;

d)	stanovit následné činnosti, které mají členské státy po obdržení oznámení provést, a druh informací, které mají poskytnout;

e)	popsat, jakým způsobem Komise nakládá s oznámeními a následnými oznámeními;

f)	stanovit lhůty pro různé druhy akcí prováděných v rámci oznamovacích postupů;

g)	stanovit praktická a technická opatření, která Komise a členské státy potřebují k účinnému a efektivnímu používání oznamovacích postupů, a

h)	stanovit metody posuzování rizik a zejména kritéria pro určování vážných rizik.

1.3 Aktualizace

V souladu s poradním postupem bude Komise pokyny pravidelně aktualizovat na základě nového vývoje a zkušeností v oblasti bezpečnosti výrobků.

2 Určení pokynů

Tyto pokyny jsou určeny všem orgánům členských států, které jsou činné v oblasti bezpečnosti výrobků a které jsou zapojené do sítě RAPEX, včetně orgánů dozoru nad trhem odpovědných za sledování souladu těchto výrobků s příslušnými požadavky na bezpečnost a orgánů provádějících kontroly na vnějších hranicích.

3 Výrobky

3.1 Výrobky, na které se vztahují tyto pokyny

Tyto pokyny se vztahují na dva soubory výrobků: na výrobky, na které se vztahuje směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, a výrobky, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008.

3.1.1 Výrobky, na které se vztahuje směrnice o obecné bezpečnosti výrobků

Podle čl. 2 písm. a) směrnice o obecné bezpečnosti výrobků jsou spotřebními výrobky pro účely těchto pokynů:

a) „výrobky určené pro spotřebitele“– tedy výrobky, které jsou vyvinuté a vyráběné pro spotřebitele a které jim jsou dány k dispozici,

b) „migrující výrobky“ (5) – tedy výrobky, které jsou vyvinuté a vyráběné pro odborníky, nicméně za rozumně předvídatelných podmínek budou pravděpodobně používány také spotřebiteli. Jedná se o výrobky vyráběné pro odborníky, jež jsou dány k dispozici spotřebitelům, kteří je mohou zakoupit a používat, aniž by k tomu potřebovali nějaké zvláštní znalosti nebo školení, např. elektrická vrtačka, úhlová bruska nebo stolní okružní pila, jež byly vyvinuté a vyráběné pro odborníky, nicméně se rovněž dodávají na spotřební trh (tj. spotřebitelé si je mohou zakoupit v obchodech a používat je bez zvláštního školení).

Výrobky určené pro spotřebitele i migrující výrobky lze spotřebitelům poskytnout zdarma, prodat jim je nebo poskytnout v souvislosti se službou. Systém RAPEX se vztahuje na všechny tyto tři možnosti.

Podle čl. 2 písm. a) směrnice o obecné bezpečnosti výrobků se za výrobky poskytované v souvislosti s určitou službou považují např.:

výrobky dodávané spotřebitelům, které si spotřebitelé odnesou a používají mimo provozovnu poskytovatele služeb, jako jsou automobily a stroje na sečení trávy pronajaté v půjčovnách a tetovací inkousty a implantáty (které nejsou klasifikovány jako zdravotnické prostředky), jež poskytovatel služby implantoval spotřebiteli pod kůži,

výrobky používané v provozovně poskytovatele služeb, pokud je spotřebitelé sami aktivně obsluhují (např. zapnou stroj, mají možnost ho vypnout a ovlivnit jeho chod změnou polohy nebo intenzity během jeho používání). Příkladem takových výrobků jsou solární lehátka v soláriích a posilovnách. Spotřebitelé musejí výrobky používat aktivním způsobem a musejí je do značné míry ovládat. Pouhé pasivní používání, jako je použití šamponu osobou, jíž umývá vlasy kadeřník, nebo používání autobusu cestujícími, se nepovažuje za používání výrobků spotřebiteli.

3.1.2 Výrobky, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008

Podle nařízení (ES) č. 765/2008 se za výrobky pro účely systému RAPEX považují výrobky, které spadají do oblasti působnosti článku 15 uvedeného nařízení a pro které platí definice v něm obsažené bez ohledu na to, zda jsou určeny spotřebitelům nebo profesionálním uživatelům.

3.2 Výrobky, na které se tyto pokyny nevztahují

Tyto pokyny se nevztahují na:

výrobky, na něž se vztahují zvláštní rovnocenné oznamovací postupy stanovené jinými právními předpisy EU, zejména:

i)	potraviny a krmiva a jiné výrobky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (6);

ii)	léčivé přípravky, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (8);

iii)	zdravotnické prostředky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (9);

iv)	aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, na něž se vztahuje směrnice Rady 90/385/EHS (10);

Výrobky, na které se nevztahuje definice „výrobku“ uvedená v čl. 2 písm. a) směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, zejména:

i)	výrobky, které jsou použité nebo dodávané jako starožitnosti nebo jako výrobky, které musí být před použitím opraveny nebo upraveny, a to za předpokladu, že dodavatel o tom osobu, které výrobek dodává, jasně informuje (čl. 2 písm. a) směrnice o obecné bezpečnosti výrobků);

ii)	zařízení používané nebo provozované profesionálním poskytovatelem služeb k dodání služby, např. zařízení, na němž se spotřebitel přepravuje nebo cestuje a které provozuje poskytovatel služby, a nikoli spotřebitel (9. bod odůvodnění směrnice o obecné bezpečnosti výrobků);

c)	výrobky, které nespadají pod definici výrobku podle čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 765/2008.

4 Opatření

4.1 Druhy opatření

Preventivní a omezující opatření lze v souvislosti s výrobky představujícími riziko přijmout buď z podnětu hospodářského subjektu, který výrobek umístil na trh a/nebo ho na trhu distribuoval (dále jen „dobrovolná opatření“), nebo z příkazu orgánu členského státu, který je příslušný ke sledování souladu výrobků s požadavky na bezpečnost (dále jen „povinná opatření“).

Pro účely těchto pokynů se povinná a dobrovolná opatření definují takto:

a) povinná opatření: opatření, která orgány členských států přijaly nebo se rozhodly přijmout, často ve formě správního rozhodnutí, a která hospodářské subjekty zavazují k provedení preventivní, nápravné nebo omezující akce v souvislosti s konkrétním výrobkem, který dodaly na trh;

b) dobrovolná opatření:

i)	preventivní a omezující opatření, která hospodářský subjekt přijal dobrovolně, tj. aniž by některý orgán členského státu musel zasáhnout,

ii)

doporučení a dohody s hospodářskými subjekty, které při své činnosti uzavřely orgány členských států. Patří mezi ně dohody, které nemají písemnou podobu a jejichž výsledkem je preventivní nebo omezující akce, kterou při své činnosti hospodářské subjekty provedou v souvislosti s výrobky představujícími vážné riziko, jež dodaly na trh.

4.2 Kategorie opatření

Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. b) až f) směrnice o obecné bezpečnosti výrobků uvádí seznam různých kategorií opatření, která podléhají oznamovací povinnosti v systému RAPEX, pokud jsou splněny podmínky pro oznámení, včetně těchto opatření:

a)	označit výrobek příslušným upozorněním na riziko, které může přestavovat;

b)	podmínit uvedení výrobku na trh stanovením předchozích podmínek;

c)	upozornit spotřebitele a konečné uživatele na riziko, které může výrobek představovat;

d)	dočasný zákaz dodávání, nabízení k dodání a vystavování výrobku;

e)	zákaz uvádění výrobku na trh a další doprovodná opatření, tj. opatření požadovaná k zajištění souladu se zákazem;

f)	stažení výrobku z trhu;

g)	zpětné převzetí výrobku od spotřebitelů;

h)	zničení výrobku, který byl stažen z trhu nebo převzat zpět od zákazníka.

Pro účely systému RAPEX se výraz „stažení“ používá výhradně pro opatření k zabránění distribuce, vystavování nebo nabízení výrobku, který představuje riziko pro spotřebitele nebo jiné konečné uživatele, zatímco výraz „zpětné převzetí“ se používá pouze pro opatření k dosažení vrácení takového výrobku, který výrobce nebo distributor již dodal nebo poskytnul spotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům.

4.3 Požadavky ohledně opatření

Podle čl. 12 odst. 1 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 se u vážných rizik v systému RAPEX oznamují povinná i dobrovolná opatření.

Preventivní a omezující opatření, která hospodářský subjekt přijal dobrovolně, tj. aniž by některý orgán členského státu musel zasáhnout, která se týkají výrobku představujícího vážné riziko a související preventivní nebo omezující opatření přijatá z podnětu hospodářského subjektu je třeba neprodleně oznámit příslušným orgánům členského státu, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 3 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a v čl. 22 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 765/2008.

Všechny kategorie preventivních a omezujících opatření přijatých v souvislosti s uváděním na trh a používáním spotřebních výrobků, které představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, nebo v případě výrobků, které představují vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo jiné relevantní veřejné zájmy konečných uživatelů a na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, podléhají oznamovací povinnosti v systému RAPEX.

4.4 Vyloučení obecně platných povinných opatření

Komisi by se prostřednictvím aplikace RAPEX neměly oznamovat obecně platné zákony přijaté na vnitrostátní úrovni s cílem zabránit nebo omezit uvádění na trh a používání obecně popsaných kategorií spotřebních výrobků z toho důvodu, že představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Všechna taková vnitrostátní opatření, která platí pouze pro obecně definované kategorie výrobků, např. pro všechny výrobky obecně nebo pro všechny výrobky, které slouží stejnému účelu, nikoli však pro výrobky či kategorie výrobků konkrétně identifikovatelné podle značky, zvláštního vzhledu, výrobce, obchodníka, názvu modelu nebo čísla atd., se Komisi oznamují podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1535/EU (11).

5 Úrovně rizika

5.1 Vážné riziko

Než se orgán členského státu rozhodne předložit oznámení v systému RAPEX, vždy provede příslušné posouzení rizik (viz část III dodatek 6 těchto pokynů nebo doplňková obecná metodika EU pro posuzování rizik u výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008 (12)) a stanoví, zda oznamovaný výrobek představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, nebo v případě výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo jiné relevantní veřejné zájmy (např. bezpečnost nebo životní prostředí) konečných uživatelů, a zda je tudíž splněno jedno z kritérií oznamování v systému RAPEX.

5.2 Nižší než vážné riziko

Oznámení zasílaná v souladu s článkem 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků nebo článkem 23 nařízení (ES) č. 765/2008 se obecně považují za oznámení výrobků představujících nižší než vážné riziko. Oznámení těchto výrobků, na rozdíl od oznámení výrobků představujících vážné riziko, nemusí nutně znamenat povinnost pro další členské státy provést následné činnosti, ledaže si to vyžádá povaha výrobku nebo riziko (viz část II kapitola 3.4.6.1).

5.3 Metoda posuzování rizika

V části III dodatku 6 těchto pokynů se stanoví metoda posuzování rizika, kterou mohou orgány členských států používat k posouzení výše rizika, jež představují spotřební výrobky pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, a k rozhodnutí, zda je nutné předložit oznámení v systému RAPEX. Stejně tak může být nutné prostudovat obecnou metodiku EU pro doplňkové posuzování rizik, jak je uvedeno v kapitole 5.1, v případě, kdy se na dotčený výrobek vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008.

Pro provedení posouzení rizik je na internetové stránce RAPEX a v aplikaci RAPEX k dispozici zvláštní nástroj („RAG“ čili Pokyny pro posuzování rizik (13)), který zohledňuje zásady stanovené v dodatku 6.

5.4 Orgán posuzující riziko

Posuzování rizik vždy provádí nebo kontroluje orgán členského státu, který provedl šetření a přijal příslušná opatření nebo který sledoval dobrovolné akce, jež v souvislosti s nebezpečným výrobkem provedl hospodářský subjekt.

Všechny nejasnosti pak kontaktní místo RAPEX (viz část II kapitola 5.1) řeší s odpovědným orgánem před předáním oznámení prostřednictvím aplikace RAPEX.

6 Přeshraniční účinky

6.1 Mezinárodní událost

Podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 předkládá členský stát oznámení v systému RAPEX pouze v případě, kdy usoudí, že účinky rizik, která představuje výrobek, přesahují nebo mohou přesáhnout jeho území (dále jen „přeshraniční účinky“ nebo „mezinárodní událost“).

Vzhledem k volnému pohybu výrobků na vnitřním trhu a ke skutečnosti, že se výrobky do EU dovážejí různými distribučními kanály a že spotřebitelé kupují výrobky při pobytu v zahraničí a prostřednictvím internetu, se vnitrostátním orgánům doporučuje, aby si kritérium přeshraničních účinků vykládaly poměrně široce. Oznámení podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků nebo článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 se proto předkládá v případě, že:

a)	nelze vyloučit, že nebezpečný výrobek byl prodán ve více než jednom členském státě EU, nebo

b)	nelze vyloučit, že nebezpečný výrobek byl prodán prostřednictvím internetu, nebo

c)	výrobek pochází ze třetí země a je pravděpodobné, že byl do EU dovezen několika distribučními kanály.

6.2 Místní událost

Opatření přijatá v souvislosti s výrobkem představujícím vážné riziko, která mohou mít pouze místní účinky (dále jen „místní událost“), se podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků neoznamují. To platí v situacích, kdy orgán členského státu má konkrétní a silný důvod vyloučit možnost, že dotčený výrobek byl nebo bude dán (jakýmikoli prostředky) k dispozici v jiných členských státech, např. opatření přijatá v souvislosti s místním výrobkem, který se vyrábí a distribuuje pouze v jednom členském státě. Orgány členského státu musí ve svém posouzení pečlivě zohlednit možnost, že by výrobek mohl být prodáván on-line nebo prostřednictvím nově vznikajících distribučních kanálů.

Oznámení týkající se výrobku představujícího vážné riziko v případě místní události se Komisi předkládá pouze v těch případech, že obsahuje informace, které by z hlediska bezpečnosti výrobku mohly zajímat i ostatní členské státy, a zejména pokud je reakcí na nový druh rizika, který zatím nebyl oznámen, nový druh rizika vyplývající z kombinace výrobků nebo nový druh nebo novou kategorii výrobků.

Takové oznámení se předkládá podle článku 11 s odkazem na čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec směrnice o obecné bezpečnosti výrobků.

ČÁST II

SYSTÉM EU PRO RYCHLOU VÝMĚNU INFORMACÍ „RAPEX“ ZŘÍZENÝ PODLE ČLÁNKU 12 SMĚRNICE O OBECNÉ BEZPEČNOSTI VÝROBKŮ

1 Úvod

1.1 Cíle systému RAPEX

Článkem 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků se zřizuje systém EU pro rychlou výměnu informací („RAPEX“).

RAPEX hraje významnou úlohu v oblasti bezpečnosti výrobků. Doplňuje jiné akce provedené na vnitrostátní i unijní úrovni s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti výrobků v EU.

Údaje systému RAPEX pomáhají:

a)	zamezit a omezit dodávky nebezpečných výrobků;

b)	sledovat účinnost a soudržnost dozoru nad trhem a kontrolních činností, které provádějí orgány členských států;

c)	určovat potřeby a vytvářet základ pro akce na úrovni EU a

d)	důsledně vynucovat požadavky EU na bezpečnost výrobků, a tím přispívat k řádnému fungování jednotného trhu.

1.2 Součásti systému RAPEX

Systém RAPEX se skládá z několika vzájemně se doplňujících součástí, které mají klíčový význam pro jeho efektivní a účinné fungování. K nejdůležitějším součástem patří:

a)	právní rámec, který reguluje fungování systému (tj. směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a pokyny);

b)	on-line aplikace (dále jen „aplikace RAPEX“), která členským státům a Komisi umožňuje rychlou výměnu informací prostřednictvím internetové platformy;

c)	síť kontaktních míst systému RAPEX, kterou tvoří jednotná kontaktní místa RAPEX odpovědná za provozování systému RAPEX ve všech členských státech (viz část II kapitola 5.1);

d)	vnitrostátní sítě systému RAPEX zřízené ve všech členských státech, které zahrnují kontaktní místo systému RAPEX (viz část II kapitola 5.1) a všechny příslušné orgány, jež se zabývají bezpečností výrobků;

e)	tým odpovědný za systém RAPEX zřízený v rámci útvaru Komise odpovědného za provádění směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, který zkoumá a potvrzuje dokumenty předkládané prostřednictvím aplikace RAPEX a udržuje a zajišťuje jeho správné fungování;

f)	internetové stránky systému RAPEX (14), kde jsou zveřejněny souhrny oznámení v systému RAPEX i týdenní aktualizace;

g)	publikace související se systémem RAPEX, jako jsou statistiky, výroční zprávy a další propagační materiály, a

rozhraní mezi systémem RAPEX a systémem ICSMS, které spočívá v propojení obou systémů, které usnadňuje kódování oznámení v systému RAPEX na základě údajů z šetření, které jsou již k dispozici v systému ICSMS. Vyplněním příslušných kolonek v systému ICSMS může být automaticky podáno oznámení v systému RAPEX.

2 Kritéria oznamování

Systém RAPEX se týká opatření, která brání, omezují nebo stanoví zvláštní podmínky pro uvádění na trh a používání výrobků, které představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, nebo v případě výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, opatření, která brání, omezují nebo stanoví zvláštní podmínky pro uvádění na trh a používání výrobků, které představují vážné riziko pro zdraví, bezpečnost nebo jiné relevantní veřejné zájmy (např. bezpečnost nebo životní prostředí) konečných uživatelů.

2.1 Povinná účast v systému RAPEX: článek 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a článek 22 nařízení (ES) č. 765/2008

Podle směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a nařízení (ES) č. 765/2008 je účast členských států v systému RAPEX povinná. Podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 mají členské státy zákonnou povinnost oznámit Komisi povinná i dobrovolná opatření, pokud jsou splněna tato čtyři kritéria oznamování:

a)	výrobek spadá do oblasti působnosti směrnice o obecné bezpečnosti výrobků nebo nařízení (ES) č. 765/2008;

b)	na výrobek se vztahují opatření, která jeho uvádění na trh nebo používání brání, omezují nebo pro ně stanoví zvláštní podmínky (dále jen „preventivní a omezující opatření“);

c)	výrobek představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, nebo v případě výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, také pro jiné relevantní veřejné zájmy konečných uživatelů;

d)	nelze vyloučit, že účinek vážného rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, nebo v případě výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, také pro jiné relevantní veřejné zájmy konečných uživatelů, přesahuje hranice oznamujícího členského státu.

2.2 Nepovinná účast v systému RAPEX: článek 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a článek 23 nařízení (ES) č. 765/2008

Článek 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků stanoví, že členské státy uvědomí Komisi o přijatých opatřeních, kterými omezí uvádění výrobků na trh nebo nařídí jejich stažení nebo odvolání, pokud tyto informace nesplňují požadavky na oznámení podle článku 12 nebo na jiné oznámení podle jiných specifických právních předpisů Společenství.

V zájmu zjednodušení a efektivnosti mohou členské státy využívat aplikaci RAPEX také k oznamování opatření přijatých v souvislosti s výrobky, na které se nevztahuje podávání oznámení podle článku 12 za podmínek v něm uvedených.

Členské státy mají zákonnou povinnost zaslat Komisi oznámení podle článku 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, pokud jsou splněna tato čtyři kritéria oznamování:

a)	dotčený výrobek je určený spotřebitelům;

b)	platí pro něj omezující opatření přijatá vnitrostátními orgány (povinná opatření);

představuje nižší než vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, jehož účinky mohou přesáhnout či přesahují území jednoho členského státu, nebo představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, jehož účinky nepřesahují či nemohou přesáhnout jeho území, ale přijatá opatření obsahují informace, které pravděpodobně budou z hlediska bezpečnosti výrobku ostatní členské státy zajímat (15);

d)	Přijatá opatření se neoznamují žádným jiným postupem oznamování stanoveným právními předpisy EU.

Bez ohledu na skutečnost, že článek 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků neobsahuje výslovnou povinnost oznamovat dobrovolná opatření přijatá v souvislosti s výrobky, které představují nižší než vážné riziko, podle článku 16 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků jsou členské státy a Komise povinny zpřístupnit veřejnosti informace o rizicích pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. V zájmu soudržnosti systému oznamování a účinného plnění povinností, které podle článku 16 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků mají členské státy a Komise, se proto členským státům doporučuje, aby v systému RAPEX oznamovaly také dobrovolná opatření přijatá výrobci a distributory v souvislosti s výrobky, které představují nižší než vážné riziko.

Podle článku 23 nařízení (ES) č. 765/2008 členské státy poskytnou Komisi informace, které mají k dispozici a které dosud neposkytly podle článku 22, o výrobcích, které představují (nižší než vážné) riziko. Na rozdíl od článku 22 tohoto nařízení neukládá článek 23 členským státům povinnost předkládat oznámení s těmito informacemi v systému RAPEX. Podle článku 16 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků však Komise a členské státy musí informace o rizicích, která může výrobek představovat pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, zveřejnit. V zájmu soudržnosti a s cílem účinně splnit povinnosti obsažené v článku 16 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků by nejpragmatičtějším řešením bylo, aby systém RAPEX obsahoval všechna opatření přijatá v souvislosti s výrobky, které představují vážné a nižší než vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, a to jak u výrobků, na které se vztahuje směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, tak u výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, přičemž v druhém případě by se jednalo také o rizika pro jiné relevantní veřejné zájmy konečných uživatelů. Proto se doporučuje, aby členské státy, když přijmou opatření a předloží je prostřednictvím systém ICSMS podle článku 23 nařízení (ES) č. 765/2008, oznámily tyto informace také v systému RAPEX. To lze učinit buď předložením samostatného oznámení v systému RAPEX nebo prostřednictvím systému ICSMS.

Propojení obou systémů usnadňuje kódování oznámení na základě údajů z šetření, které jsou již k dispozici v systému ICSMS. (Viz část II kapitola 1.2 písm. h)).

Druh rizika

Výrobek, na který se vztahuje směrnice o obecné bezpečnosti výrobků

Výrobek, na který se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008

Přijaté opatření

Přeshraniční ůčinek

Nedostatečné informace ohledně identifikace

Informace o nových rizicích

TYP OZNÁMENÍ

Vážné riziko

článek 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků

článek 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků

článek 22 nařízení (ES) č. 765/2008

Bez rozlišení

pro informaci

Bez rozlišení

Informace do systému ICSMS

doporučeno oznámení do systému RAPEX

Nižší než vážné riziko

Povinná opatření

článek 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků

Dobrovolná opatření

pro informaci

článek 23 nařízení (ES) č. 765/2008

doporučeno oznámení do systému RAPEX

Probíhá

pro informaci (je-li relevantní)

V části III dodatku 3 těchto pokynů je zahrnut systém oznamovaní, který dále objasňuje kritéria oznamování uvedená v části II kapitole 2 těchto pokynů.

3 Oznámení

3.1 Typy oznámení

3.1.1 Oznámení

Orgány členských států jsou povinny předložit oznámení v systému RAPEX v těchto případech:

a)	pokud jsou splněna všechna kritéria oznamování v systému RAPEX stanovená v článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků (16), členský stát vypracuje a Komisi předloží oznámení v systému RAPEX, které je v aplikaci RAPEX klasifikováno jako „oznámení podle článku 12“;

pokud jsou splněna všechna kritéria oznamování v systému RAPEX, a výrobek navíc představuje život ohrožující riziko a/nebo došlo k nehodám se smrtelnými následky, a v jiných případech, kdy oznámení v systému RAPEX vyžaduje okamžitou akci ze strany všech členských států, oznamující členský stát vypracuje a Komisi předloží oznámení v systému RAPEX, které je v aplikaci RAPEX klasifikováno jako „oznámení vyžadující okamžitou akci“;

c)	pokud jsou splněna všechna kritéria oznamování v systému RAPEX stanovená v článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 (17), členský stát vypracuje a Komisi předloží oznámení v systému RAPEX, které je v aplikaci RAPEX klasifikováno jako „oznámení podle článku 22“.

Pokud jsou splněna všechna kritéria oznamování stanovená v článku 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků (18), členský stát vypracuje a Komisi předloží oznámení, které je při oznámení v systému RAPEX klasifikováno jako „oznámení podle článku 11“.

Navíc se členské státy vyzývají, aby předkládaly oznámení, pokud jsou splněna kritéria stanovená v článku 23 nařízení (ES) č. 765/2008 (19).

Na základě výše uvedeného zdůvodnění v části II kapitole 2 se členské státy vyzývají, aby vypracovaly a Komisi přímo nebo nepřímo předložily oznámení, které je v systému RAPEX klasifikováno jako „oznámení podle článku 23“, pokud jsou splněna kritéria stanovená v témže článku.

Předtím, než je oznámení odesláno Komisi, kontaktní místo RAPEX (viz část II kapitola 5.1) oznamujícího členského státu zkontroluje, zda jsou všechna kritéria pro oznamování splněna.

3.1.2 Oznámení pro informaci

Pokud kritéria stanovená v těchto pokynech pro oznámení uvedená v části II kapitolách 2.1 a 2.2 těchto pokynů nejsou splněna, může se kontaktní místo RAPEX (viz část II kapitola 5.1) rozhodnout, že využije aplikaci RAPEX k odeslání tohoto oznámení pro informaci. Taková oznámení se v systému RAPEX klasifikují jako „oznámení pro informaci“ a je možné je poslat v těchto situacích:

Pokud jsou splněna všechna kritéria oznamování v systému RAPEX stanovená v článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků nebo článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008, nicméně oznámení neobsahuje všechny informace (zejména o identifikaci výrobků a distribučních kanálech), které ostatní členské státy potřebují k tomu, aby zajistily odpovídající opatření (20) následující po tomto oznámení. Příkladem oznámení, jež lze prostřednictvím aplikace RAPEX distribuovat jako „oznámení pro informaci“, je oznámení, v němž chybí název výrobku, značka a obrázek, a proto nelze oznámený výrobek správně identifikovat a rozlišit od ostatních výrobků stejné kategorie nebo typu, které jsou dostupné na trhu. Posouzení, zda dané oznámení obsahuje dostatek informací, aby ostatní členské státy mohly zajistit následné kroky, se vždy provádí případ od případu.

Pokud si je členský stát vědom skutečnosti, že spotřební výrobek, který je k dispozici na trhu EU, představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, nebo v případě výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, si je vědom skutečnosti, že spotřební nebo profesionální výrobek představuje vážné riziko pro zdraví a bezpečnost nebo jiné relevantní veřejné zájmy konečných uživatelů, nicméně výrobce nebo distributor zatím nepodnikl preventivní a omezovací opatření ani orgán členského státu taková opatření nepřijal ani o nich nerozhodl. Pokud se informace o takovém výrobku rozšíří prostřednictvím aplikace RAPEX před přijetím odpovídajících opatření, oznamující členský stát následně informuje Komisi (co nejdříve, nejpozději ve lhůtě stanovené v dodatku 4 těchto pokynů) o konečném rozhodnutí, které bylo přijato v souvislosti s oznámeným výrobkem (zejména jaký typ preventivních nebo omezujících opatření byl přijat nebo proč taková opatření přijata nebyla). Pokud oznamující členský stát přijme opatření později, informuje Komisi, která provede aktualizaci oznámení podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků nebo článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008.

Pokud se členský stát rozhodne oznámit preventivní a omezující opatření přijatá v souvislosti se spotřebním výrobkem představujícím vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, který má pouze místní účinky („místní událost“). Jak bylo uvedeno v části I kapitole 6.2, obsahuje-li však oznámení o „místní události“ informace o bezpečnosti výrobků, které by mohly zajímat i ostatní členské státy, mělo by být posláno tak, jako by se jednalo o oznámení podle článku 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků.

d)	Pokud se oznámení týká výrobku, jehož bezpečnostní hlediska (zejména výše rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů) jsou předmětem diskuse na úrovni EU s cílem zajistit společný přístup členských států k posuzování rizik a/nebo vynucovacím opatřením (21).

e)	Pokud nelze s jistotou rozhodnout, že bylo splněno jedno nebo více kritérií oznamování, nicméně oznámení obsahuje informace o bezpečnosti výrobků, které by mohly zajímat i ostatní členské státy.

Při posílání „oznámení pro informaci“ kontaktní místo RAPEX (viz část II kapitola 5.1) jasně uvede své důvody, proč oznámení posílá.

3.2 Obsah oznámení

3.2.1 Rozsah údajů

Oznámení zasílaná Komisi prostřednictvím aplikace RAPEX obsahují tyto typy údajů:

Informace umožňující identifikaci oznámeného výrobku, tj. kategorii výrobku, název výrobku, značku, číslo modelu a/nebo typu, čárový kód, číslo výrobní série nebo výrobní číslo, celní kód, popis výrobku a jeho balení spolu s vyobrazením výrobku, obalu a etiket. Podrobná a přesná identifikace výrobku je klíčovým prvkem dozoru nad trhem a vynucování, neboť umožňuje vnitrostátním orgánům identifikovat oznámený výrobek, odlišit ho od dalších výrobků stejného nebo podobného typu nebo kategorie, které jsou dostupné na trhu, a nalézt ho na trhu a přijmout nebo schválit vhodná opatření.

Informace o určení původu výrobku, tj. země původu, jméno/název, adresa a kontaktní údaje výrobce a vývozců, jako jsou telefonní číslo a e-mailová adresa. Členské státy zejména uvádějí veškeré dostupné informace o výrobcích a vývozcích se sídlem ve třetích zemích, které úzce spolupracují s EU v oblasti bezpečnosti výrobků. K formuláři je rovněž třeba přiložit tyto doklady, pokud jsou k dispozici: kopie objednávek, kupní smlouvy, faktury, přepravní doklady, celní prohlášení atd. Tyto doklady by měly být předány ve formátu pdf nebo jakémkoli jiném formátu, který aplikace podporuje. Podrobné informace o výrobcích ze třetích zemí umožňují Komisi prosazovat účinnější vynucování bezpečnosti výrobků v těchto zemích a pomáhají snižovat počet výrobků představujících riziko pro spotřebitele a dovážených do EU.

c)	Kdykoli je to možné, informace o tom, kde přesně byl výrobek dán k dispozici (obchodní dům, místní obchod nebo trh, on-line atd.).

d)	Informace o bezpečnostních požadavcích platných pro oznámený výrobek, včetně referenčního čísla a názvu platných právních předpisů a norem.

Popis rizika spojeného s oznámeným výrobkem, včetně popisu výsledků laboratorních nebo vizuálních testů, protokolů o zkouškách a certifikátů potvrzujících, že oznámený výrobek nesplňuje bezpečnostní požadavky, úplného posouzení rizik se závěry a informací o známých nehodách nebo incidentech (viz část I kapitola 3.3.1 těchto pokynů).

f)	Informace o dodavatelských řetězcích oznámeného výrobku v členských státech, zejména informace o zemích určení, dále informace o dovozcích, případně o distributorech oznámeného výrobku v Evropě, jsou-li k dispozici.

g)	Informace o přijatých opatřeních, zejména o jejich typu (povinná nebo dobrovolná), kategorii (např. stažení z trhu nebo zpětné převzetí od spotřebitelů), působnosti (např. vnitrostátní, místní), datu vstupu v platnost a době trvání opatření (např. trvalá, dočasná).

h)	Označení toho, zda jsou oznámení, jeho část nebo přílohy důvěrné. Požadavek na zachování důvěrnosti je vždy doplněn vysvětlením, v němž se jasně uvádějí důvody tohoto požadavku.

i)	Informace o tom, zda je výrobek padělaný, jsou-li k dispozici. Za tímto účelem Komise poskytne členským státům veškeré specifické nástroje dostupné na úrovni EU s cílem usnadnit identifikaci padělaných výrobků.

j)	Informace o hlášených nehodách souvisejících s výrobkem, které pokud možno uvádějí důvod nehody (riziko související s tím, jak spotřebitel výrobek používá, nebo riziko, které je danému výrobku inherentní).

k)	Doplňující informace ohledně toho, zda bylo oznámení předloženo v rámci koordinovaného prosazování práva na evropské úrovni.

l)	Informace o tom, zda orgány členského státu hodlají zaslat další oznámení týkající se stejného výrobku nebo podobných výrobků. Ty by měly být uvedeny v původním oznámení.

Členské státy se vybízejí, aby vyhledávaly a poskytovaly informace o dodavatelských řetězcích oznámeného výrobku v zemích mimo EU, které v oblasti bezpečnosti výrobků s EU úzce spolupracují.

3.2.2 Úplnost údajů

Oznámení by měla být co nejúplnější. Prvky, které mají být obsaženy v oznámení, jsou uvedeny v dodatku 1 těchto pokynů a jsou zahrnuty do aplikace RAPEX. Ve všech kolonkách formuláře pro oznámení by měly být vyplněny požadované údaje. Nejsou-li v době předkládání oznámení požadované informace k dispozici, oznamující členský stát to ve formuláři jasně uvede a vysvětlí. Jakmile má oznamující členský stát chybějící informace k dispozici, provede aktualizaci svého oznámení. Komise aktualizované oznámení zkontroluje předtím, než ho potvrdí a rozšíří v systému.

Kontaktní místa RAPEX poskytují všem vnitrostátním orgánům, které jsou zapojené do sítě RAPEX, pokyny ohledně rozsahu údajů požadovaných pro vyplnění oznámení. To pomůže zajistit správnost a úplnost informací, které tyto orgány poskytnou kontaktnímu místu RAPEX (viz část II kapitola 5.1).

Členské státy by měly dodržet stanovené lhůty a neodkládat oznámení v systému RAPEX týkající se výrobku, který představuje život ohrožující riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů nebo jiných konečných uživatelů a/nebo v případech, kdy oznámení v systému RAPEX vyžaduje okamžitou akci ze strany členských států, z toho důvodu, že zatím nemají k dispozici část údajů požadovaných podle pokynů.

Před předložením oznámení zkontroluje kontaktní místo RAPEX, zda dotčený výrobek již v aplikaci RAPEX neoznámil jiný členský stát (aby se zamezilo zbytečné duplicitě). Pokud byl již výrobek oznámen, kontaktní místo RAPEX nevypracuje nové oznámení, nýbrž předloží následné oznámení na stávající oznámení a poskytne veškeré doplňující informace, které by mohly být důležité pro orgány v jiném členském státě, jako jsou další identifikační čísla vozidla, podrobný seznam dovozců a distributorů, další protokoly o zkouškách atd. (viz též část II kapitola 5.1).

3.2.3 Aktualizace údajů

Oznamující členský stát informuje Komisi (co nejdříve a nejpozději ve lhůtě stanovené v dodatku 4 těchto pokynů) o každém vývoji, který vyžaduje provedení změn v oznámení předávaném prostřednictvím aplikace RAPEX. Členský stát Komisi zejména oznámí veškeré změny (vyplývající např. z rozhodnutí soudu během odvolacího řízení) statusu oznámených opatření, posouzení rizik a nových rozhodnutí týkajících se důvěrnosti.

Komise přezkoumá informace, které jí poskytl oznamující členský stát, a provede aktualizaci dotčených informací v aplikaci RAPEX, v případě potřeby pak i na internetové stránce systému RAPEX.

3.2.4 Odpovědnost za předávané informace

Odpovědnost za poskytnuté informace nese oznamující členský stát (22).

Oznamující členský stát a odpovědný vnitrostátní orgán zajistí, že veškeré údaje poskytované prostřednictvím aplikace RAPEX jsou přesné, aby se zamezilo jakékoliv záměně s podobnými výrobky stejné kategorie nebo typu, které jsou dostupné na trhu EU.

Orgány zapojené do postupu oznamování (např. tím, že provádějí posouzení rizik oznámeného výrobku nebo poskytují informace o distribučních kanálech) nesou odpovědnost za informace poskytnuté prostřednictvím aplikace RAPEX. Kontaktní místo RAPEX zkontroluje a potvrdí všechna oznámení, která dostalo od odpovědných orgánů, před jejich předáním Komisi (viz též část II kapitola 5.1).

Žádné kroky podniknuté Komisí, jako je zkoumání oznámení, jejich potvrzování a šíření prostřednictvím aplikace RAPEX a zveřejňování na internetové stránce systému RAPEX, neznamenají převzetí odpovědnosti za předávané informace, kterou nadále nese oznamující členský stát.

3.3 Subjekty zapojené do postupu oznamování a jejich úlohy

Do postupu oznamování jsou zapojeny tyto strany, které mají tyto povinnosti:

3.3.1 Hospodářské subjekty

Hospodářské subjekty nejsou přímo zapojené do předkládání oznámení v aplikaci RAPEX.

Avšak v případě výrobku, který představuje riziko, hospodářské subjekty ihned informují příslušné orgány ve všech členských státech, kde byl výrobek uveden na trh. Podmínky a podrobnosti poskytování těchto informací jsou stanoveny v příloze I směrnice o obecné bezpečnosti výrobků.

Tyto informace zpracovává členský stát, v němž je oznamující výrobce/distributor usazen (dále jen „hlavní členský stát“).

Informace o výrobcích představujících riziko mohou hospodářské subjekty předávat prostřednictvím brány pro varování ze strany podniků ohledně bezpečnosti výrobků („Product Safety Business Alert Gateway“), což je nástroj dostupný na internetové stránce RAPEX (viz část II kapitola 5.3.2). Hospodářské subjekty by měly uvést podrobný popis rizika, které výrobek představuje, a mohou využít nástroj „RAG“ určený pro tento účel (viz část I kapitola 5.3).

Posouzení rizik provedená hospodářskými subjekty nejsou pro orgány členského státu odpovědné za provedené vlastního posouzení rizik závazná. Je tedy možné, že orgán členského státu dojde k jinému závěru ohledně posouzení rizik, než je závěr uvedený ve výstraze předané prostřednictvím brány pro podniky („Business Gateway“).

3.3.2 Orgány členských států

Orgány členských států prostřednictvím aplikace RAPEX oznámí Komisi povinná i dobrovolná opatření přijatá na jejich území proti výrobkům představujícím riziko.

Členské státy určí, kdo je ve vztahu k systému RAPEX odpovědný za vypracování a předkládání oznámení a za následná opatření.

3.3.3 Orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích

Opatření přijatá orgány provádějícími kontroly na vnějších hranicích, která brání tomu, aby byly na trh EU uváděny spotřební výrobky, jež představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů (např. rozhodnutí zastavit dovoz na hranicích EU), by se Komisi měla oznamovat prostřednictvím aplikace RAPEX stejným způsobem jako opatření přijatá orgány dozoru nad trhem, která omezují uvádění výrobků na trh nebo jejich používání.

3.3.4 Evropská komise

Komise může informovat kontaktní místa RAPEX (viz část II kapitola 5.1) o výrobcích dovezených do Společenství a Evropského hospodářského prostoru nebo ze Společenství a z Evropského hospodářského prostoru vyvezených, které představují vážná rizika (23).

Komise může předávat členským státům informace o výrobcích představujících riziko a pocházejících ze zemí EU i mimo ně, které se podle dostupných informací pravděpodobně nacházejí na trhu EU. To se týká zejména informací, které Komise dostává ze třetích zemí, od mezinárodních organizací, podniků nebo prostřednictvím jiných systémů včasného varování.

Tyto informace mohou být šířeny mezi členskými státy jinými prostředky než aplikací RAPEX.

3.4 Pracovní postup

3.4.1 Vypracování oznámení

3.4.1.1 Vnitrostátním orgánem

Podle vnitrostátní úpravy mohou oznámení vytvářet různé vnitrostátní orgány zapojené do procesu oznamování v systému RAPEX (místní/regionální orgány dozoru nad trhem, orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích atd.).

3.4.1.2 Ze strany Komise

V některých případech může vytvořit oznámení Komise, jak je vysvětleno v bodě 3.3.4.

3.4.2 Předložení oznámení Komisi

Za předložení všech oznámení k potvrzení Komisí je odpovědné kontaktní místo RAPEX. (Viz část II kapitola 5.1).

3.4.3 Zkoumání oznámení Komisí

Komise kontroluje všechna oznámení, která obdrží prostřednictvím aplikace RAPEX, aby zajistila jejich správnost a úplnost, než je předá členským státům.

3.4.3.1 Správnost

Při posuzování správnosti oznámení Komise zejména kontroluje, zda:

a)	oznámení splňuje všechny relevantní požadavky stanovené ve směrnici o obecné bezpečnosti výrobků nebo v článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 a v těchto pokynech;

b)	oznámený výrobek již nebyl oznámen (aby se zamezilo zbytečné duplicitě, i mezi systémy ICSMA a RAPEX);

c)	oznámení, které předložil oznamující členský stát k potvrzení, je klasifikováno podle kritérií stanovených v části II kapitole 2 těchto pokynů;

d)	poskytnuté informace, včetně posouzení rizika, řádně zohledňují platné právní předpisy a příslušné normy;

e)	byl použit správný postup oznamování.

3.4.3.2 Úplnost

Po potvrzení správnosti oznámení Komise zkontroluje, zda je úplné. Jako referenční bod slouží část II kapitoly 3.2.1 a 3.2.2 těchto pokynů. Zvláštní pozornost se věnuje těm částem oznámení, které se týkají identifikace výrobku, popisu rizika, přijatých opatření, sledovatelnosti a distribučních kanálů.

Komise není odpovědná za provádění posouzení rizik výrobku, pouze za kontrolu, že oznámení obsahuje příslušné posouzení rizik se všemi prvky uvedenými v části II kapitole 3.2.1 těchto pokynů (s výjimkami uvedenými v bodě 3.4.3.3). Viz též část I kapitola 5.1 těchto pokynů.

3.4.3.3 Potvrzení oznámení bez podrobného posouzení rizik

Členské státy by měly ke každému oznámení předložit posouzení rizik, avšak v některých případech může Komise potvrdit oznámení, která byla předložena bez podrobného a individuálního posouzení rizik:

a) Oznámení výrobků představujících chemické riziko

Úroveň rizika výrobku může být považována za vážnou, pokud výrobek obsahuje chemickou látku, která je buď zakázána, nebo je v koncentraci vyšší než limit stanovený evropskými právními předpisy. Proto může být v případech, kdy jsou přijata opatření proti výrobkům obsahujícím chemickou látku podléhající omezení podle právních předpisů EU, oznámení předloženo bez podrobného posouzení rizik.

b) Oznámení kosmetických přípravků

Potvrzení oznámení, která neobsahují podrobné posouzení rizik, může být taktéž možné v případě kosmetických přípravků obsahujících zakázané látky nebo látky podléhající omezení, které jsou podloženy stanoviskem vědeckého výboru EU, jež dokládá, že přítomnost látek nad stanovené limity představuje riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů. V tomto specifickém odvětví výrobků může být třeba vzít v úvahu i jiné faktory (např. koncentraci nebo dobu expozice).

Nicméně pokud byla přijata opatření v souvislosti s výrobkem obsahujícím nepovolené chemické látky, pro něž nebylo vydáno žádné vědecké stanovisko potvrzující, že výrobek představuje riziko, může být na základě individuálního posouzení vyžadováno řádné posouzení rizik s cílem prokázat, že výrobek představuje vážné nebo nižší než vážné riziko. Případy, kdy je nutné posouzení rizik, avšak takové posouzení rizik není předloženo, lze v systému RAPEX potvrdit pouze „pro informaci“.

Pokud jde o výrobky, na které se vztahují omezující opatření orgánů dozoru nad trhem z důvodu obsahu chemické látky, která je uvedena na seznamu složek, na něž se vztahují omezení obsažená v právních předpisech EU a kde nejsou k dispozici vědecké údaje hodnotící riziko, musí být oznámení posuzována případ od případu. Případy, kdy je nutné posouzení rizik, avšak takové posouzení rizik není předloženo, lze v systému RAPEX potvrdit pouze „pro informaci“.

c) Oznámení dalších výrobků

Pokud existují řádně doložené důkazy, že některé prvky určitých výrobků soustavně vedou ke specifickému riziku a úrovni rizika (např. stahovací šňůry nebo funkční šňůrky v oblasti hlavy, krku nebo hrudníku na oděvech pro malé děti představují vždy vážné riziko), není pro daný výrobek požadováno žádné další posouzení rizik.

3.4.3.4 Žádosti o doplňující informace

Pokud by během svého zkoumání měla Komise otázky týkající se oznámení, může pozastavit potvrzování oznámení a požádat oznamující členský stát o doplňující informace nebo o vysvětlení. Oznamující členský stát poskytne tyto doplňující informace ve lhůtě uvedené v žádosti Komise o informace.

3.4.3.5 Šetření

Je-li to nutné, může Komise provést šetření, aby posoudila bezpečnost výrobku. Toto šetření lze provést zejména tehdy, pokud existují vážné pochybnosti ohledně rizik, které představuje výrobek oznámený prostřednictvím aplikace RAPEX. Tyto pochybnosti mohou vzniknout buď během zkoumání oznámení ze strany Komise, nebo na základě upozornění Komise ze strany členského státu (např. prostřednictvím následného oznámení) nebo třetí strany (např. výrobce).

V rámci tohoto šetření může Komise zejména:

a)	požádat jakýkoli členský stát o informace nebo o vysvětlení,

b)	požádat o nezávislé posouzení rizik a nezávislé testování (laboratorní nebo vizuální) výrobku, který je předmětem šetření,

c)	konzultovat vědecké výbory, Společné výzkumné středisko nebo jinou instituci, která se zaměřuje na bezpečnost spotřebních výrobků,

d)	svolat zasedání výboru zřízeného směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků, sítě pro bezpečnost spotřebitelů a/nebo kontaktních míst RAPEX a konzultovat příslušné pracovní skupiny s cílem projednat vývoj v šetření.

Pokud se šetření týká výrobku oznámeného v aplikaci RAPEX, může Komise pozastavit potvrzování oznámení, nebo pokud bylo oznámení již potvrzeno a rozšířeno prostřednictvím aplikace RAPEX, může Komise dočasně odstranit přehled zveřejněný na internetové stránce systému RAPEX. Po ukončení šetření může Komise (v případě potřeby po konzultacích s oznamujícím členským státem) v závislosti na jeho výsledku zejména potvrdit pozastavené oznámení a rozšířit ho prostřednictvím aplikace RAPEX, ponechat potvrzené oznámení v aplikaci RAPEX (s určitými změnami) nebo oznámení z aplikace RAPEX natrvalo stáhnout.

Komise informuje všechny členské státy o:

a)	svém rozhodnutí zahájit šetření s jasným uvedením důvodů pro své rozhodnutí,

b)	svém rozhodnutí ukončit šetření s předložením závěrů a změn prošetřovaných oznámení (pokud k nějakým změnám došlo),

c)	všech důležitých událostech během šetření.

3.4.4 Potvrzování a šíření oznámení

Komise potvrdí a prostřednictvím aplikace RAPEX rozšíří všechna oznámení, která byla při šetření vyhodnocena jako správná a úplná, ve lhůtě uvedené v dodatku 5 těchto pokynů.

Pokud byla během šetření zaslána oznamujícímu členskému státu žádost o doplňující informace nebo vysvětlení (následovaná případně upomínkou), může Komise přijmout toto rozhodnutí:

a)	pokud Komise obdržela požadované doplňující informace nebo vysvětlení, přezkoumá dané oznámení a může ho potvrdit, případně se změnou klasifikace (např. z kategorie „oznámení pro informaci“ na kategorii „oznámení podle článku 12“), nebo pozastavit do té doby, než obdrží další vysvětlení,

pokud Komise neobdržela požadované doplňující informace nebo vysvětlení ve stanovené lhůtě nebo pokud jsou tyto informace a tato vysvětlení nedostatečná, rozhodne se Komise na základě poskytnutých informací a podle okolností buď oznámení potvrdí po změně jeho klasifikace (např. z kategorie „oznámení podle článku 12“ na kategorii „oznámení pro informaci“), nebo ho nepotvrdí.

Poté, co se členské státy dohodly na společném přístupu k posuzování rizik nebo vynucovacím opatřením, může Komise v závislosti na okolnostech a stanoviscích členských států přijmout jedno z následujících opatření:

a)	ponechat dotčená oznámení v aplikaci RAPEX,

b)	změnit klasifikaci oznámení uložených v aplikaci RAPEX,

c)	stáhnout oznámení z aplikace RAPEX (24).

3.4.5 Zveřejnění oznámení

3.4.5.1 Zveřejňování informací jako obecné pravidlo

Veřejnost má právo být informována o výrobcích, které představují riziko. Aby splnila tento závazek, zveřejňuje Komise přehledy nových oznámení na internetové stránce systému RAPEX (25).

Z důvodů externí komunikace budou na internetových stránkách systému RAPEX v budoucnu nazývány „Safety Gate“.

Členské státy stejným způsobem poskytují veřejnosti informace v národních jazycích o výrobcích, které představují vážné riziko pro spotřebitele, a o opatřeních přijatých k řešení tohoto rizika. Tyto informace lze šířit prostřednictvím internetu, v tištěné podobě, elektronickými médii atd.

Veřejnosti se poskytují informace v podobě souhrnu oznámení, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci výrobku a informace o rizicích a opatřeních přijatých k zabránění těmto rizikům nebo k jejich omezení. Komise a členské státy se mohou rozhodnout zveřejnit další prvky oznámení pouze v případě, že tyto informace nejsou vzhledem ke své povaze důvěrné povahy (profesní tajemství) a není třeba je chránit.

Na internetových stránkách systému RAPEX jsou zveřejněna tato oznámení v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků:

a)	oznámení spadající do působnosti článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků,

b)	oznámení spadající do působnosti článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008,

oznámení spadající do působnosti článku 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků v případě výrobků, které představují nižší než vážné riziko a u nichž byl rovněž uznán přeshraniční účinek. Jak je stanoveno v kapitole 3.4, je třeba takový scénář podle článku 11 oznámit, pokud existuje přeshraniční účinek,

d)	oznámení spadající do působnosti článku 23 nařízení (ES) č. 765/2008 týkající se výrobků, které představují nižší než vážná rizika, a to bez ohledu na to, zda byla přijatá opatření povinná nebo dobrovolná (26),

oznámení podaná pouze pro informaci, jestliže o to oznamující členský stát požádá zaškrtnutím příslušného políčka v systému RAPEX, zejména pokud jsou přijata dobrovolná opatření a dotčené produkty jsou dostatečně identifikovány. Zveřejnění těchto oznámení by mohlo být nutné z hlediska zajištění vhodného řízení rizik.

3.4.5.2 Výjimky z obecného pravidla

Členské státy a Komise by neměly poskytnout veřejnosti žádné informace o výrobku oznámeném prostřednictvím aplikace RAPEX, pokud by takové zveřejnění mělo ohrozit ochranu soudních řízení, sledování a vyšetřování nebo služební tajemství, kromě informací o vlastnostech výrobků týkajících se bezpečnosti, které musí být, jestliže to okolnosti vyžadují, zveřejněny v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, nebo v případě výrobků, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, také v zájmu ochrany dalších relevantních veřejných zájmů konečných spotřebitelů (27).

3.4.5.3 Žádost o zachování důvěrnosti

Oznamující členský stát může ve svém oznámení uvést, že požaduje zachování důvěrnosti. Ve své žádosti jasně uvede, kterých částí oznámení se má zachování důvěrnosti týkat.

Každý požadavek na zachování důvěrnosti je navíc doplněn vysvětlením, v němž se jasně uvádějí důvody tohoto požadavku (28).

Požadavky na zachování důvěrnosti musí přezkoumat Komise. Komise zkontroluje, zda je žádost úplná (tj. že uvádí, které části oznámení jsou důvěrné, a obsahuje odůvodnění) a oprávněná (tj. v souladu s ustanoveními směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a s těmito pokyny). Poté, co konzultuje příslušné kontaktní místo RAPEX, rozhodne Komise o platnosti požadavku. (Viz část II kapitola 5.1).

3.4.5.4 Nakládání s oznámeními, která jsou důvěrná

Ustanovení čl. 16 odst. 2 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků uvádí, že ochrana služebního tajemství nebo důvěrnosti nesmí bránit předávání informací důležitých pro zajištění účinnosti kontroly trhu a činností dozoru příslušným orgánům. Oznámení, která jsou částečně nebo zcela důvěrná, jsou přezkoumána Komisí a po jejich potvrzení a rozšíření prostřednictvím aplikace RAPEX následují obvyklé následné činnosti ze strany členských států. Důvěrnost oznámení nebo jeho částí nebrání tomu, aby s ním bylo manipulováno a aby bylo prostřednictvím aplikace RAPEX předáno příslušným vnitrostátním orgánům.

Jediný podstatný rozdíl v manipulaci a následných krocích spočívá v tom, že Komise a členské státy by neměly veřejnosti poskytnout žádné části oznámení, které jsou důvěrné. Tyto části musejí zůstat důvěrné, a neměly by tedy být zveřejněny v žádné podobě. Orgány členských států, které prostřednictvím aplikace RAPEX obdrží důvěrné informace, zaručí jejich ochranu při provádění svých činností.

3.4.5.5 Stažení požadavku na zachování důvěrnosti

Oznamující členský stát stáhne svůj požadavek na zachování důvěrnosti ihned poté, co orgán uvedeného členského státu zjistí, že tento požadavek již není oprávněný, a informuje o tom Komisi. Poté, co Komise od oznamujícího členského státu obdrží žádost o stažení požadavku na zachování důvěrnosti, informuje všechny členské státy o tomto stažení.

Oznámení, které již není zčásti nebo zcela důvěrné, je poskytnuto veřejnosti v souladu s „obecnými pravidly“ platnými pro zveřejňování oznámení stanovenými v těchto pokynech.

3.4.6 Kroky následující po oznámení

3.4.6.1 Kroky následující po různých typech oznámení

Členské státy zajistí, aby po „oznámení podle článku 12“, „oznámení podle článku 12 vyžadující okamžitou akci“ a oznámeních podle článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 a po informacích o výrobcích představujících riziko zaslaných Komisí (kapitola 3.3.4) následovaly odpovídající kroky, a to co nejdříve, nejpozději však ve lhůtě uvedené v dodatku 4 těchto pokynů.

Oznámení pro informaci ani oznámení podle článku 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a oznámení podle článku 23 nařízení (ES) č. 765/2008 (oznámení ohledně nižších než vážných rizik) nevyžadují zvláštní následné činnosti. Tato oznámení často neobsahují údaje potřebné pro účinné a efektivní vynucování v souvislosti s oznámeným výrobkem (např. oznámený výrobek a/nebo opatření nejsou dostatečně určeny) nebo úroveň rizika není považována za vážnou.

I když v uvedených případech není nijak zvlášť zapotřebí přijmout následná opatření, je přesto důležité, aby členské státy prověřily, zda se případně nedomnívají, že riziko je nižší než vážné, aby případně mohly reagovat na informace odlišného posouzení rizik. Členské státy se proto vyzývají, aby zajistily následné kroky po těchto oznámeních v případě, že je pravděpodobné, že oznámený výrobek byl spotřebitelům dán k dispozici na jejich trhu a identifikace výrobku umožňuje, aby byla přijata příslušná opatření.

3.4.6.2 Cíle následných kroků

Po přijetí oznámení členský stát přezkoumá informace uvedené v oznámení a provede příslušné akce, aby:

a)	zjistil, zda byl výrobek uveden na jeho území,

posoudil, jaká preventivní nebo omezovací opatření je třeba přijmout v souvislosti s oznámeným výrobkem vyskytujícím se na jeho trhu s ohledem na opatření, která přijal oznamující členský stát, a na zvláštní okolnosti, jimiž by bylo možné odůvodnit přijetí různých druhů opatření nebo jejich nepřijetí,

c)	provedl další posouzení rizik a testování oznámeného výrobku, je-li to nutné,

d)	shromáždil doplňující informace, které by mohly být důležité pro ostatní členské státy (např. informace o distribučních kanálech oznámeného výrobku v jiných členských státech).

3.4.6.3 Následné kroky

K zajištění efektivních a účinných následných kroků by vnitrostátní orgány měly používat osvědčené postupy, kam patří:

a) Kontroly trhu

Vnitrostátní orgány provádějí pravidelné (plánované a náhodné) kontroly trhu, aby zjistily, zda jsou spotřební výrobky oznámené prostřednictvím aplikace RAPEX k dispozici spotřebitelům. Pokud je členský stát uveden jako cílová země, provedou se na trhu posílené kontroly, zejména kontaktováním hospodářských subjektů uvedených v oznámení.

b) Spolupráce se sdruženími podnikatelů

Vnitrostátní orgány v případě potřeby poskytují sdružením podnikatelů přehledy nejnovějších oznámení a zjišťují, zda jejich členové vyráběli nebo distribuovali některé z oznámených výrobků. Vnitrostátní orgány poskytují podnikům pouze souhrny oznámení, jako jsou týdenní přehledy zveřejňované na internetové stránce RAPEX. Celá oznámení se třetím stranám nepředávají, neboť některé informace (např. podrobný popis rizik nebo informace o distribučních kanálech) jsou často důvěrné a měly by být chráněny.

c) Zveřejňování údajů v systému RAPEX prostřednictvím internetu nebo jiných elektronických a tištěných médií

Vnitrostátní orgány na svých internetových stránkách nebo prostřednictvím jiných médií pravidelně upozorňují spotřebitele a podniky na spotřební výrobky oznámené prostřednictvím aplikace RAPEX, např. odkazují spotřebitele a podniky na internetovou stránku systému RAPEX. Informace zveřejňované tímto způsobem umožňují spotřebitelům zjistit, zda vlastní a používají výrobky představující riziko, a orgánům často poskytují užitečnou zpětnou vazbu.

d) Kontroly na internetu

Vnitrostátní orgány pravidelně provádějí kontroly na internetu a snaží se zjistit, zda jsou výrobky oznámené v systému RAPEX dostupné na on-line trzích. Kontrolní postupy na internetu mohou zahrnovat automatizované procházení webu (web crawling), vytěžování dat (data mining), automatizovanou extrakci dat z výstupů pro uživatele (data scraping) atd.

Vnitrostátní orgány provádějí současně různé následné kroky a neměly by se zaměřovat pouze na jednu činnost.

Vhodné kroky následující po oznámeních rozšířených prostřednictvím aplikace RAPEX by měl podniknout ten členský stát, v němž je výrobce, zástupce nebo dovozce oznámeného výrobku usazen („hlavní členský stát“). „Hlavní členský stát“ mívá často lepší právní a technické prostředky k získávání informací o oznámeném případu, které ostatním členským státům pomohou podniknout účinné následné činnosti.

3.4.7 Stažení/odstranění oznámení

3.4.7.1 Trvalé stažení oznámení ze systému RAPEX.

Oznámení šířená prostřednictvím aplikace RAPEX jsou v systému uložena na neomezenou dobu. Komise nicméně může v situacích uvedených v této kapitole oznámení ze systému RAPEX trvale stáhnout.

3.4.7.1.1 Situace, za kterých je možné předložené nebo potvrzené oznámení stáhnout

Existuje důkaz, že jedno nebo více kritérií oznamování (29) nebylo splněno, takže oznámení není oprávněné. To se zejména týká případů, kdy se potvrdí, že prvotní posouzení rizik bylo provedeno nesprávně a že oznámený výrobek nepředstavuje riziko. Týká se to rovněž situací, kdy byla oznámená opatření úspěšně napadena v soudním nebo jiném řízení a již nejsou platná.

b)	Nebyla přijata žádná opatření v souvislosti s výrobkem oznámeným prostřednictvím aplikace RAPEX (pro informaci) předtím, než bylo rozhodnuto o přijetí opatření nebo provedení akcí (30).

c)	Po projednání na úrovni EU se členské státy dohodly, že je zbytečné si vyměňovat informace o některých bezpečnostních hlediscích, která byla oznámena prostřednictvím aplikace RAPEX (31).

d)	Výrobky uvedené v oznámení se již na trhu prokazatelně nevyskytují a všechny výrobky, které byly dány do oběhu, již byly prokazatelně staženy z trhu a z oběhu ve všech členských státech.

Stažení oznámení, které bylo předloženo nebo potvrzeno, nelze požadovat na základě skutečnosti, že u oznámeného výrobku byly provedeny změny potřebné k tomu, aby splňoval všechny příslušné požadavky na bezpečnost, ledaže byly předloženy důkazy, že všechny dotčené výrobky (kusy), které byly spotřebitelům dány k dispozici, již byly staženy z trhu a z oběhu ve všech členských státech a že se již na trhu nevyskytují.

3.4.7.1.2 Žádost členských států o trvalé nebo dočasné stažení oznámení

Komise může stáhnout oznámení ze systému RAPEX pouze na žádost oznamujícího členského státu, neboť ten je plně odpovědný za informace předávané prostřednictvím tohoto systému. Komise nicméně vyzývá ostatní členské státy, aby ji informovaly o veškerých skutečnostech, které by mohly stažení odůvodnit.

3.4.7.1.3 Obsah žádosti o trvalé nebo dočasné stažení oznámení

Ke každé žádosti o stažení oznámení je třeba přiložit odůvodnění, v němž se jasně uvedou důvody této žádosti, a veškeré dostupné doklady na jejich podporu. Komise přezkoumá každou žádost a zkontroluje zejména odůvodnění a doprovodné doklady. Komise si může předtím, než přijme rozhodnutí, vyžádat doplňující informace, vysvětlení nebo stanovisko oznamujícího členského státu nebo jiných členských států.

3.4.7.1.4 Rozhodnutí o stažení oznámení

Pokud se na základě poskytnutého odůvodnění Komise rozhodne, že oznámení ze systému RAPEX stáhne, odstraní ho z:

a)	aplikace RAPEX (nebo jiným způsobem zajistí, aby ho uživatelé systému nemohli vidět),

b)	z internetové stránky systému RAPEX (je-li to nutné).

Komise informuje všechny členské státy o stažení oznámení poštou nebo jinými stejně účinnými prostředky, v případě nutnosti informuje také veřejnost zveřejněním opravy na internetové stránce systému RAPEX.

3.4.7.2 Dočasné odstranění oznámení z internetové stránky systému RAPEX

3.4.7.2.1 Situace, za nichž je dočasné odstranění oznámení možné

V oprávněných případech může Komise dočasně odstranit oznámení z internetové stránky systému RAPEX, zejména v případě, že má oznamující členský stát podezření, že posouzení rizik uvedené v oznámení bylo provedeno nesprávně a že oznámený výrobek nepředstavuje riziko. Oznámení může být z internetové stránky systému RAPEX dočasně odstraněno, dokud se posouzení rizik oznámeného výrobku nevyjasní.

3.4.7.2.2 Žádost členských států o dočasné odstranění oznámení

Komise může oznámení z aplikace RAPEX dočasně odstranit pouze na žádost oznamujícího členského státu, neboť ten je plně odpovědný za informace předávané prostřednictvím této aplikace. Komise nicméně vyzývá ostatní členské státy, aby ji informovaly o veškerých skutečnostech, které by mohly toto odstranění odůvodnit.

3.4.7.2.3 Obsah žádosti o dočasné odstranění oznámení

Ke každé žádosti o dočasné odstranění oznámení je třeba přiložit odůvodnění, v němž se uvedou důvody této žádosti, a veškeré dostupné doklady na jejich podporu. Komise přezkoumá každou žádost a zkontroluje zejména odůvodnění a podpůrné doklady. Komise si může předtím, než přijme rozhodnutí, vyžádat doplňující informace, vysvětlení nebo stanovisko oznamujícího členského státu nebo jiných členských států.

3.4.7.2.4 Rozhodnutí o odstranění oznámení

Pokud se na základě poskytnutého odůvodnění Komise rozhodne, že oznámení z internetové stránky systému RAPEX odstraní, informuje o tom všechny členské státy prostřednictvím elektronické pošty nebo jiných stejně účinných prostředků, v případě nutnosti informuje také veřejnost zveřejněním opravy na internetové stránce systému RAPEX.

3.4.7.2.5 Opětovné zveřejnění dočasně odstraněného oznámení

Oznamující členský stát informuje Komisi ihned poté, co pominou důvody pro odstranění oznámení z internetové stránky systému RAPEX. Komisi zejména sdělí výsledky nově provedených posouzení rizik, aby jí umožnil určit, zda má zachovat oznámení v aplikaci RAPEX a znovu ho zveřejnit na internetové stránce systému, nebo zda jej má z aplikace RAPEX natrvalo stáhnout (na žádost oznamujícího členského státu).

Po vyjasnění posouzení rizik může Komise na odůvodněnou žádost oznamujícího členského státu opět zveřejnit oznámení na internetové stránce systému RAPEX.

Komise informuje ostatní členské státy o opětovném zveřejnění oznámení na internetové stránce systému RAPEX prostřednictvím elektronické pošty nebo jiných stejně účinných prostředků a rovněž informuje veřejnost tím, že na internetové stránce systému RAPEX nahradí původní opravu opravou novou.

3.4.8 Oznámení starší než deset let

Komise přemístí všechna oznámení, která jsou starší než deset let, do samostatného oddílu internetových stránek systému RAPEX. Tato oznámení budou veřejnosti ještě k dispozici k nahlédnutí.

3.5 Načasování a lhůty pro oznámení

3.5.1 Načasování oznámení

Podle čl. 12 odst. 1 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 musí členské státy prostřednictvím aplikace RAPEX neprodleně oznámit Komisi preventivní a omezující opatření týkající se výrobků, které představují vážná rizika. Toto ustanovení platí jak pro povinná, tak pro dobrovolná opatření, i když načasování oznámení se liší.

a) Povinná opatření

Tato opatření se prostřednictvím aplikace RAPEX oznamují ihned poté, co byla přijata nebo co bylo rozhodnuto o jejich přijetí, i když pravděpodobně budou nebo již jsou předmětem odvolání na vnitrostátní úrovni nebo podléhají požadavkům na zveřejnění.

Tento přístup odpovídá cíli systému RAPEX, tj. zajistit rychlou výměnu informací mezi členskými státy a Komisí, aby se zamezilo dodávkám a používání výrobků, které představují riziko.

b) Dobrovolná opatření

Podle čl. 5 odst. 3 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008 jsou hospodářské subjekty povinny oznámit příslušným orgánům členského státu dobrovolné akce a opatření, které provedly k zabránění rizikům, jež pro spotřebitele představují výrobky, které dodaly na trh (nejlépe prostřednictvím oznámení přes „bránu pro podniky“ („Business Gateway“)). Orgán členského státu, který obdrží tento druh oznámení, tuto informaci použije jako základ pro oznámení (jsou-li splněna všechna kritéria oznamování), které ihned po obdržení oznámení prostřednictvím brány pro podniky („Business Gateway“) odešle.

Pokud se dobrovolná opatření přijímají ve formě dohody mezi hospodářským subjektem a orgánem členského státu nebo na základě doporučení výrobci nebo distributorovi od některého orgánu, zašle se oznámení ihned po uzavření takové dohody nebo po přijetí daného doporučení.

Aby se zajistilo společné uplatňování oznamovací povinnosti, stanoví část III dodatek 4 těchto pokynů konkrétní lhůty pro předkládání oznámení Komisi prostřednictvím aplikace RAPEX (32).

3.5.2 Lhůty (33)

Členské státy předkládají přijatá preventivní a omezující opatření Komisi co nejdříve, nejpozději ve lhůtách stanovených v části III dodatku 4 těchto pokynů. Na vnitrostátní úrovni byla přijata příslušná opatření týkající se předávání informací mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za bezpečnost výrobků a kontaktním místem RAPEX, aby se zajistilo dodržování požadovaných lhůt (viz část II kapitola 5.1).

Uvedené lhůty platí nezávisle na jakémkoli odvolání nebo na požadavku na úřední zveřejnění.

3.5.3 Naléhavé situace

Všem oznámením, která se týkají výrobků představujících vážné riziko a která vyžadují okamžitou akci, předchází telefonát kontaktního místa RAPEX na číslo mobilního telefonu týmu Komise odpovědného za systém RAPEX s cílem usnadnit okamžitou akci a stanovit následná opatření. Toto pravidlo platí zejména pro oznámení předávaná během víkendů nebo dovolených. (Viz též část II kapitola 5.1).

4 Následné kroky

4.1 Informace o následných krocích

Členské státy informují Komisi o veškerých zjištěních v návaznosti na následné činnosti, které provedly v souvislosti s oznámeními v systému RAPEX (tj. „oznámeními podle článku 12“ a „oznámeními vyžadujícími okamžitou akci“ i oznámeními podle článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008) a informacemi o výrobcích představujících riziko, které jim zaslala Komise (kapitola 3.3.4).

Členské státy se dále vyzývají, aby Komisi informovaly o všech následných činnostech týkajících se oznámení v případě nižších než vážných rizik a oznámení pro informaci.

4.2 Obsah následných oznámení

4.2.1 Rozsah údajů

Výsledky následných činností se Komisi sdělují ve formě následných oznámení. Aby se sladil druh podávaných informací a pracovní zátěž omezila na minimum, předkládají členské státy následná oznámení zejména za těchto situací:

a) Nalezení oznámeného výrobku na trhu

Následná oznámení se zasílají ve chvíli, kdy vnitrostátní orgány najdou oznámený výrobek na trhu nebo na vnějších hranicích. Toto následné oznámení obsahuje podrobné údaje o dotčeném výrobku (např. jeho název, značku, číslo modelu, čárový kód, číslo výrobní série) a informace o celkovém počtu kusů nalezených na trhu. Dále se uvádějí tyto podrobné informace o přijatých opatřeních: typ (povinná nebo dobrovolná), kategorie (např. stažení z trhu, zpětné převzetí od spotřebitelů), působnost (např. celostátní, místní), datum vstupu v platnost a doba trvání (např. trvalé, dočasné). Pokud byl oznámený výrobek na trhu nalezen, ale nebyla přijata žádná opatření, je třeba v následném oznámení uvést konkrétní důvody pro toto nepřijetí.

Aby se snížilo zatížení vnitrostátních orgánů, pokud jde o jejich následné činnosti, nemusí členské státy Komisi informovat prostřednictvím následného oznámení o výsledcích následných činností, pokud nebyl oznámený výrobek na trhu nalezen (ledaže si Komise informace vyžádá).

b) Odlišné posouzení rizik

Následné oznámení se zasílá ve chvíli, kdy se závěry posouzení rizik provedeného orgánem reagujícího členského státu liší od závěrů uvedených v původním oznámení. Toto následné oznámení obsahuje podrobný popis rizika (včetně výsledků testů, posouzení rizik a informací o známých nehodách a incidentech) spolu s doprovodnými doklady (protokoly o zkouškách, certifikáty atd.). Reagující členský stát by navíc měl prokázat, že posouzení rizik předkládané v následném oznámení bylo provedeno u výrobku shodného s oznámeným výrobkem, tj. u výrobku stejné značky, stejného názvu, čísla modelu, čísla výrobní série, původu atd.

c) Doplňující informace

Následné oznámení se zasílá ve chvíli, kdy vnitrostátní orgány shromáždí doplňující informace (během svých následných činností), které by mohly být užitečné pro dozor nad trhem a vynucování v dalších členských státech.

Členské státy se vyzývají, aby shromažďovaly doplňující informace, které by mohly mít význam pro orgány jiných členských států i třetích zemí, které s EU v oblasti bezpečnosti výrobků úzce spolupracují. K těmto informacím patří údaje o původu výrobku (např. informace o zemi původu, výrobci a/nebo vývozcích) a informace o dodavatelských řetězcích (např. informace o zemích určení, dovozcích a distributorech). Země provádějící následné činnosti přikládá k následnému oznámení veškerou doprovodnou dokumentaci, kterou má k dispozici, jako jsou kopie objednávek, kupní smlouvy, faktury, celní prohlášení atd.

Členské státy mohou rovněž uvést, zda byla provedena určitá následná opatření, i když na jejich území nebyl výrobek nalezen.

4.2.2 Úplnost následných oznámení

Kontaktní místo RAPEX reagujícího členského státu spolu s odpovědným vnitrostátním orgánem zajistí, že všechny údaje poskytované v následném oznámení jsou přesné a úplné a že nedojde k záměně s jinými podobnými výrobky, které jsou dostupné na trhu EU. (Viz též část II kapitola 5.1).

Standardní formulář pro následné oznámení je uveden v části III dodatku 2 těchto pokynů. Nejsou-li při předkládání následného oznámení některé důležité informace k dispozici, musí to reagující členský stát ve formuláři následného oznámení uvést. Jakmile jsou tyto informace k dispozici, může reagující členský stát požádat o aktualizaci svého následného oznámení. Komise aktualizované následné oznámení zkontroluje předtím, než ho potvrdí a prostřednictvím systému rozšíří.

Kontaktní místo RAPEX poskytuje všem orgánům ve svém členském státě, které jsou zapojené do sítě RAPEX, pokyny ohledně rozsahu údajů požadovaných pro správné vyplnění formuláře pro následné oznámení. To pomůže zajistit správnost a úplnost informací, které tyto orgány kontaktnímu místu poskytnou. (Viz část II kapitola 5.1).

4.2.3 Aktualizace potvrzení následných oznámení

Reagující členský stát informuje Komisi (co nejdříve a nejpozději ve lhůtě stanovené v části III dodatku 4 těchto pokynů) o každém vývoji, který vyžaduje provedení změn v následném oznámení šířeném prostřednictvím aplikace RAPEX. Členské státy Komisi zejména oznámí změny statusu přijatých opatření nebo změny provedené v posouzení rizik předkládaném spolu s následným oznámením.

Komise přezkoumá informace, které jí poskytl reagující členský stát, a případně provede aktualizaci dotčených informací.

4.2.4 Odpovědnost za následná oznámení

Odpovědnost za informace poskytnuté v následných oznámeních nese oznamující členský stát (34).

Odpovědnost za informace poskytnuté v následných oznámeních nese orgán zapojený do následných činností (např. tím, že provádí posouzení rizik nebo přijímá omezující opatření). Kontaktní místo RAPEX zkontroluje a potvrdí všechna následná oznámení připravená příslušnými orgány před jejich předáním Komisi. (Viz též část II kapitola 5.1).

Žádné kroky podniknuté Komisí, jako je zkoumání a potvrzování následných oznámení, neznamenají převzetí odpovědnosti za předávané informace, kterou nadále nese členský stát předkládající následné oznámení.

4.2.5 Reakce na následná oznámení

Členské státy mohou reagovat na případná následná oznámení týkající se jejich vlastních oznámení zahájením diskuse v on-line prostoru pro spolupráci, který mají členské státy k dispozici pro výměnu informací (viz část II kapitola 5.3.2). Tím se zajistí, že je reakce viditelná pro všechny členy systému RAPEX.

4.3 Subjekty zapojené do následných činností a jejich úlohy

Strany zapojené do postupu následného oznamování a jejich úkoly:

4.3.1 Hospodářské subjekty (35)

Hospodářské subjekty nejsou přímo zapojené do předkládání následných oznámení. Hospodářské subjekty však musí spolupracovat s vnitrostátními orgány a poskytovat jim veškeré informace týkající se výrobku, který je předmětem stávajícího oznámení, s cílem usnadnit vypracování a předkládání následných oznámení prostřednictvím aplikace RAPEX.

4.3.2 Orgány dozoru nad trhem

Orgány dozoru nad trhem informují Evropskou komisi prostřednictvím aplikace RAPEX o veškerých následných činnostech nebo dalších informacích týkajících se oznámení.

4.3.3 Evropská komise

Evropská komise přezkoumá a potvrdí následná oznámení podle specifikací obsažených v části II kapitole 4.2.

4.4 Pracovní postup

4.4.1 Vypracování a předložení následného oznámení členským státem

Za předložení následných oznámení prostřednictvím aplikace RAPEX je odpovědné kontaktní místo RAPEX. (Viz část II kapitola 5.1).

4.4.2 Zkoumání následných oznámení Komisí

4.4.2.1 Správnost a úplnost

Komise zkontroluje všechna následná oznámení, která obdrží prostřednictvím aplikace RAPEX, než je potvrdí a předá členským státům. Tyto kontroly jsou zaměřeny na správnost a úplnost poskytnutých informací.

Komise zkontroluje, zda následné opatření splňuje všechny příslušné požadavky stanovené ve směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a v těchto pokynech a zda byl dodržen správný postup. Po potvrzení správnosti následného oznámení Komise zkontroluje jeho úplnost. Pro tuto kontrolu se jako referenční bod použije kapitola 4.2.2 těchto pokynů.

Komise věnuje zvláštní pozornost následným oznámením obsahujícím posouzení rizik. Zejména ověřuje, zda je popis rizika úplný, jasně formulovaný a řádně doložený a zda se posouzení rizik skutečně týká výrobku uvedeného v oznámení.

4.4.2.2 Žádost o doplňující informace

Před potvrzením následného oznámení může Komise požadovat, aby jí reagující členský stát ve stanovené lhůtě poskytl doplňující informace nebo vysvětlení. Potvrzení následného oznámení může být podmíněno obdržením požadovaných údajů.

Komise může požadovat stanovisko kteréhokoli členského státu na potvrzené následné oznámení, zejména oznamujícího členského státu. Členský stát předloží své stanovisko Komisi ve lhůtě, kterou Komise stanoví. Oznamující členský stát navíc informuje Komisi o tom, zda je nutno provést změny oznámení (např. v posouzení rizik) nebo jeho statusu (např. trvalé stažení oznámení ze systému).

4.4.3 Potvrzování a šíření následných oznámení

Komise potvrdí a rozšíří všechna následná oznámení, která byla vyhodnocena jako správná a úplná, ve lhůtě uvedené v dodatku 5 těchto pokynů.

Komise nepotvrdí následná oznámení, u nichž se posouzení rizik liší od posouzení rizik uvedeného v oznámení, jehož se týkají, pokud není posouzení rizik úplné, jasně formulované a řádně doložené a pokud není zřejmé, že se skutečně týká výrobku uvedeného v oznámení.

4.4.4 Trvalé stažení následného oznámení ze systému RAPEX

Následná oznámení šířená prostřednictvím aplikace RAPEX jsou v systému ponechána stejně dlouhou dobu jako oznámení, k němuž se vztahují. Komise může potvrzené následné oznámení z aplikace RAPEX natrvalo stáhnout, pokud bylo ze systému RAPEX staženo oznámení, k němuž se toto následné oznámení vztahuje (v souladu s částí II kapitolou 3.4.7.1.1 těchto pokynů). Komise může dále stáhnout potvrzené následné oznámení, pokud jasně uvádí nesprávné informace a zejména pokud:

a)	výrobek, který reagující členský stát nalezl na svém trhu, je jiný než výrobek uvedený v oznámení,

b)	opatření, která přijal reagující členský stát, byla úspěšně napadena v soudním nebo jiném řízení a následně stažena,

c)	se prokázalo, že posouzení rizik, které provedl reagující členský stát, je nesprávné nebo se vztahuje k jinému výrobku než k tomu, který je uveden v oznámení.

Použijí se ustanovení kapitol 3.4.7.1.2 a 3.4.7.1.3.

Poté, co Komise rozhodne o stažení následného oznámení, je následné oznámení ze systému RAPEX odstraněno (nebo je jinak zajištěno, aby ho uživatelé systému neviděli).

Komise informuje všechny členské státy o stažení následného oznámení prostřednictvím on-line prostoru pro spolupráci uvedeného v části II kapitole 5.3.2 nebo pomocí jiných stejně účinných prostředků.

4.5 Lhůty pro předkládání následných oznámení

Členské státy předkládají následná oznámení Komisi co nejdříve, nejpozději ve lhůtě stanovené v dodatku 4 těchto pokynů.

Na vnitrostátní úrovni jsou zavedena příslušná opatření týkající se předávání informací mezi všemi příslušnými orgány a kontaktním místem RAPEX, aby se zajistilo dodržení požadovaných lhůt. (Viz část II kapitola 5.1).

Uvedené lhůty platí nezávisle na jakémkoli řízení o opravném prostředku nebo na požadavku na úřední zveřejnění.

4.6 Žádosti o zachování důvěrnosti

Reagující členský stát může ve svém následném oznámení uvést, že požaduje zachování důvěrnosti. Ve své žádosti musí jasně uvést, kterých částí následného oznámení se má důvěrnost týkat. Každý požadavek na zachování důvěrnosti je navíc doplněn vysvětlením, v němž se jasně uvádějí důvody tohoto požadavku.

Žádosti o zachování důvěrnosti přezkoumává Komise, která určí, zda je žádost oprávněná (tj. v souladu s ustanoveními směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a těchto pokynů) a úplná (tj. uvádí, na které části formuláře se vztahuje pravidlo o zachování důvěrnosti a zda obsahuje odůvodnění). Po konzultaci odpovědného kontaktního místa RAPEX vydá Komise závěrečné rozhodnutí o zachování důvěrnosti. (Viz část II kapitola 5.1).

Komise a členské státy nakládají s následnými oznámeními obsahujícími požadavek na zachování důvěrnosti stejným způsobem jako s jinými následnými opatřeními. Důvěrnost následného oznámení nebo jeho částí nebrání tomu, aby byla prostřednictvím aplikace RAPEX předána příslušným vnitrostátním orgánům. Komise ani členské státy by však neměly veřejnosti poskytnout žádné části následného oznámení, které jsou důvěrné. Tyto informace jsou důvěrné, tudíž je nelze v žádné formě zveřejnit.

Členský stát předkládající následné oznámení stáhne svůj požadavek na zachování důvěrnosti ihned poté, co zjistí, že oprávněnost takového požadavku již neplatí. Poté, co Komise od reagujícího členského státu obdrží žádost o stažení požadavku na zachování důvěrnosti, informuje všechny členské státy o jeho stažení.

5 Sítě RAPEX

5.1 Vnitrostátní kontaktní místa RAPEX

Každý členský stát zřídí jedno kontaktní místo RAPEX s cílem provozovat systém RAPEX na vnitrostátní úrovni. Členské státy rozhodnou, pod kterým vnitrostátním orgánem kontaktní místo RAPEX zřídí. Každý členský stát rovněž uspořádá svou vnitrostátní síť RAPEX tak, aby zajistil efektivní výměnu informací mezi vnitrostátním kontaktním místem a různými orgány zapojenými do systému RAPEX. (Viz část I kapitola 5.4 a část II kapitola 1.2).

5.1.1 Organizace

Každý členský stát poskytne vnitrostátnímu kontaktnímu místu zdroje a informace, které potřebuje k provádění svých úkolů, zejména k provozování systému s účinnou zpětnou vazbou / kontinuitou činnosti.

Kontaktní místo RAPEX má svou samostatnou elektronickou adresu pro účast v systému RAPEX, k níž mají přístup všichni pracovníci kontaktního místa (např. rapex@…). Pracovní nebo soukromé elektronické adresy úředníků, kteří jsou odpovědní za provoz kontaktního místa RAPEX, by se neměly používat jako elektronická adresa kontaktního místa RAPEX. Kontaktní místo RAPEX má rovněž přímé telefonní číslo, jehož prostřednictvím je dosažitelné během pracovní doby i po jejím skončení.

5.1.2 Úkoly

Hlavními úkoly kontaktního místa RAPEX jsou:

a)	organizovat a řídit práci vnitrostátní sítě RAPEX v souladu s pravidly stanovenými v těchto pokynech,

b)	školit orgány zapojené do sítě v používání systému RAPEX a být jim nápomocné,

c)	zajistit, aby byly řádně prováděny všechny úkoly systému RAPEX vyplývající ze směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a těchto pokynů, zejména neprodlené poskytování požadovaných informací Komisi (tj. oznámení, následných oznámení, doplňujících informací atd.),

d)	předávat informace mezi Komisí a vnitrostátními orgány dozoru nad trhem a orgány provádějícími kontroly na vnějších hranicích,

e)	kontrolovat a potvrzovat úplnost informací, které obdrží od všech orgánů, před jejich předáním Komisi prostřednictvím aplikace RAPEX,

f)	před předáním oznámení zkontrolovat, zda již nebyl výrobek oznámen nebo zda v aplikaci RAPEX neproběhla výměna informací o tomto výrobku (aby se zamezilo duplicitě),

g)	účastnit se zasedání pracovní skupiny pro kontaktní místa RAPEX a dalších akcí souvisejících s fungováním systému RAPEX,

h)	navrhovat možná zlepšení fungování systému,

i)	informovat neprodleně Komisi o veškerých technických problémech s fungováním aplikace RAPEX,

j)	koordinovat veškeré vnitrostátní činnosti a iniciativy podniknuté v souvislosti se systémem RAPEX,

k)	vysvětlovat zainteresovaným subjektům fungování systému RAPEX a jejich povinnosti, zejména povinnost obchodního oznámení stanovenou v čl. 5 odst. 3 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků.

5.2 Sítě RAPEX zřízené na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni

5.2.1 Síť kontaktních míst RAPEX

Komise organizuje a řídí práci sítě kontaktních míst RAPEX. Tato síť se skládá ze všech kontaktních míst RAPEX zřízených v jednotlivých členských státech a zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Komise pravidelně svolává zasedání sítě kontaktních míst RAPEX s cílem projednat fungování systému (např. informovat o nejnovějším vývoji v souvislosti se systémem RAPEX, vyměňovat si zkušenosti a know-how) a zlepšit spolupráci mezi kontaktními místy RAPEX.

5.2.2 Sítě RAPEX zřízené na vnitrostátní úrovni

Kontaktní místa RAPEX organizují a řídí práci své „vnitrostátní sítě RAPEX“. Tuto síť tvoří:

a)	kontaktní místo RAPEX,

b)	orgány dozoru nad trhem, které jsou odpovědné za monitorování bezpečnosti výrobků, a

c)	orgány provádějící kontroly na vnějších hranicích.

Kontaktní místa RAPEX se vyzývají, aby zajistily organizaci a fungování vnitrostátní sítě RAPEX tak, aby všechny zainteresované orgány znaly své úkoly a povinnosti při provozování systému RAPEX. To by mělo být v souladu s informacemi obsaženými v těchto pokynech.

Kontaktní místa RAPEX se vyzývají, aby usnadňovala pravidelnou výměnu informací a diskuse se svými vnitrostátními sítěmi, aby se tak se všemi zainteresovanými orgány jednalo o organizaci a fungování systému RAPEX, a v případě potřeby pořádala kurzy odborné přípravy.

5.3 Nástroje RAPEX pro vnitřní komunikaci, praktická a technická opatření pro systém RAPEX a osvědčené postupy

5.3.1 Jazyky

Používání jazyků v oznámeních a následných oznámeních i ve sděleních vyměňovaných mezi kontaktními místy RAPEX a Komisí musí zohledňovat cíle systému RAPEX a musí zajistit rychlou výměnu informací mezi členskými státy a Komisí o výrobcích, které představují vážné riziko.

S cílem zjednodušit práci sítě se orgány členských států vyzývají, aby používaly stávající internetové stránky Evropské komise eTranslation, aby se zajistilo, že všechny členské státy porozumí všemu, co je prostřednictvím systému RAPEX sdělováno.

V on-line prostoru pro spolupráci je k dispozici odkaz na tento překladatelský nástroj, pomocí kterého je možné předkládat dokumenty nebo úryvky z textů k překladu ze všech a do všech jazyků EU (36). (Viz část II kapitola 5.3.2).

5.3.2 On-line nástroje RAPEX

a) Systém RAPEX

Komise zřídila a udržuje internetovou aplikaci, která se používá jako komunikační nástroj pro účely systému RAPEX. Členské státy používají tento systém k vytváření a předkládání oznámení a následných oznámení prostřednictvím aplikace RAPEX a Komise ho používá k potvrzování a šíření dokumentů, které obdržela.

Komise umožňuje přístup k systému všem kontaktním místům RAPEX, odpovědným vnitrostátním orgánům a příslušným útvarům Komise. Stanoví pravidla pro poskytování přístupu k systému a s ohledem na potřeby a technické možnosti umožňuje přístup co největšímu počtu uživatelů.

Pokud systém RAPEX dočasně nefunguje (z jiných důvodů, než je pravidelná a plánovaná údržba), měly by členské státy zasílat Komisi pouze oznámení o vážných rizicích (tj. „oznámení podle článku 12“, „oznámení podle článku 12 vyžadující okamžitou akci“ nebo „oznámení podle článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008“).

Předkládání dalších oznámení a následných oznámení se pozastavuje, dokud není fungování systému RAPEX obnoveno. Po dobu, co systém nefunguje, posílají se oznámení RAPEX Komisi elektronickou poštou na adresu: just-rapex@ec.europa.eu nebo na jinou předem uvedenou adresu. Pokud není předání elektronickou poštou možné, zasílají se oznámení RAPEX Komisi jakýmkoli jiným prostředkem, který se považuje za vhodný (37).

b) Brána pro varování ze strany podniků ohledně bezpečnosti výrobků („Product Safety Business Alert Gateway“)

Účelem „brány pro varování ze strany podniků ohledně bezpečnosti výrobků“ („Product Safety Business Alert Gateway“, také známé jako „brána pro podniky“ („Business Gateway“)) je zjednodušit praktické aspekty povinnosti, kterou mají výrobci a distributoři nebo jejich pověřený zástupce podle čl. 5 odst. 3 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, informovat příslušné vnitrostátní orgány členských států, pokud je jim na základě informací, které mají k dispozici, nebo jako odborníkům známo nebo by mělo být známo, že výrobek, který uvedli na trh, je nebezpečný.

„Bránu pro podniky“ („Business Gateway“) tvoří dvě složky: i) formulář pro oznámení a ii) on-line databáze. Formulář pro oznámení je určen pouze výrobcům a distributorům, aby mohli na základě své povinnosti podle čl. 5 odst. 3 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků informovat příslušné vnitrostátní orgány členských států, že výrobek, který uvedli na trh, je nebezpečný. On-line databáze je určena vnitrostátním orgánům členských států, které mají odpovědnost za přijímání oznámení o nebezpečných spotřebních výrobcích předložených výrobci a distributory. Jsou-li splněna všechna kritéria, může příslušný orgán členského státu použít poskytnuté informace k předložení oznámení v systému RAPEX.

c) On-line prostor pro spolupráci

Komise spravuje také on-line prostor pro spolupráci, jenž slouží pro výměnu informací mezi Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány členských států. Tento portál obsahuje platformu EU pro bezpečnost spotřebních výrobků (EU Consumer Product Safety Platform), která je v souvislosti se všemi záležitostmi týkajícími se systému RAPEX otevřena pracovníkům kontaktních míst RAPEX a jejich kolegům, kteří se v příslušných vnitrostátních orgánech zabývají otázkami bezpečnosti výrobků. Žádost o přístup k on-line prostoru musí podat kontaktní místa RAPEX v příslušném členském státě a schválit Komise.

Tento prostor obsahuje také oddíl spravovaný Komisí s užitečnými tipy a informacemi o fungování systému RAPEX a vstupy členských států.

d) „Nástroj RAG“ (38)

Komise vyvinula tento nástroj, který k dispozici na internetových stránkách systému RAPEX, s cílem usnadnit posuzování rizik u výrobků oznámených prostřednictvím systému RAPEX v souladu se zásadami stanovenými v dodatku 6.

5.3.3 Kontaktní údaje

Komise poskytne kontaktním místům RAPEX kontaktní údaje týmu Komise odpovědného za systém RAPEX, včetně jmen, e-mailových adres a telefonních čísel.

Kontaktní místa RAPEX poskytnou Komisi své kontaktní údaje, včetně jmen interních pracovníků, názvu a adresy orgánu, pod nímž je kontaktní místo RAPEX zřízeno, e-mailových adres a telefonních čísel pracovníků. Kontaktní místo RAPEX Komisi neprodleně oznámí veškeré změny kontaktních údajů. Komise zveřejní a aktualizuje kontaktní údaje kontaktních míst RAPEX na internetové stránce RAPEX.

Členské státy zpracovávají kontaktní údaje včetně osobních údajů s ohledem na právní předpisy EU v oblasti ochrany údajů. Při výměně informací prostřednictvím systému RAPEX by členské státy měly při zpracování osobních údajů zajistit, aby byly šířeny a předávány jen v nezbytně nutném rozsahu.

5.3.4 Fungování systému RAPEX mimo pravidelnou pracovní dobu

Systém RAPEX funguje nepřetržitě. Komise a kontaktní místa RAPEX zajistí, aby pracovníci odpovědní za provoz systému RAPEX byli vždy k dosažení (prostřednictvím telefonu, elektronické pošty nebo jiných stejně účinných prostředků) a schopni provést jakýkoli nezbytný úkon včetně naléhavých případů a mimo pravidelnou pracovní dobu, např. o víkendech a svátcích.

Komise poskytne kontaktním místům RAPEX telefonní číslo pro naléhavé situace, aby bylo možné kontaktovat tým Komise odpovědný za systém RAPEX mimo pracovní dobu, které má přednost před jinými komunikačními prostředky.

Kontaktní místa RAPEX sdělí Komisi své kontaktní údaje, včetně telefonních čísel úředníků, které lze kontaktovat během pracovní doby i mimo ni. Kontaktní místa RAPEX Komisi neprodleně oznámí veškeré změny kontaktních údajů.

ČÁST III

DODATKY

1. Kolonky a informace obsažené v oznámeních (39)

Kolonky, které budou zveřejněny na internetu, jsou podbarveny šedě.

Oznamovací formulář
Oddíl 1: Obecné informace
Věc č.
Datum vytvoření
Datum potvrzení/rozšíření
Typ oznámení*
Oznamující země
Úplné kontaktní údaje oznamujícího orgánu*
Oddíl 2: Výrobek
Profesionální/spotřební výrobek
Kategorie výrobku*
Kategorie podle portálu OECD (pokud jsou známy)
Výrobek (co výrobek představuje)*
Název*
Značka*
Typ/číslo modelu: *
Číslo výrobní série/čárový kód*
Celní kód*
Popis výrobku a obalu*
Celkový počet kusů uvedených v oznámení (je-li znám)*
Fotografie:
Oddíl 3: Platné předpisy a normy
Právní ustanovení (směrnice, rozhodnutí, nařízení atd.)*
Normy*
Prokázání shody*
Je výrobek padělaný? *
Osvědčení
Oddíl 4: Sledovatelnost
Země původu (kde byl výrobek zhotoven)*
Země určení*
Úplné kontaktní údaje výrobce nebo jeho zástupce (zástupců)*
Úplné kontaktní údaje vývozce (vývozců)*
Úplné kontaktní údaje dovozce (dovozců)*
Úplné kontaktní údaje distributora (distributorů)*
Úplné kontaktní údaje obchodníka (obchodníků)*
Je výrobek prodáván (také) on-line?
Uveďte podrobnosti: Adresa URL
Oddíl 5: Posouzení rizik
Kategorie rizika*
Úroveň rizika
Souhrn výsledků testů*
Popis technického problému, který vede k největšímu riziku
Popis rizika (jak vede technická vada k riziku)*
Právní ustanovení a/nebo normy EU, podle nichž byl výrobek testován a které nesplnil*
Informace o známých nehodách a incidentech*
Oddíl 6: Opatření
Druh přijatých opatření*
U dobrovolných opatření:	Druh hospodářského subjektu přijímajícího oznámená opatření*
	Název hospodářského subjektu přijímajícího oznámená opatření*
U povinných opatření:	Název orgánu, který ukládá oznámená opatření*
	Druh hospodářského subjektu, kterému bylo opatření uloženo*
Kategorie opatření*
Datum vstupu v platnost*
Doba trvání*
Rozsah*
Bylo oznámení zasláno výrobcem nebo distributorem podle čl. 5 odst. 3 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků? *
Adresa URL na stránku společnosti o stažení výrobku z oběhu (je-li k dispozici)
Oddíl 7: Důvěrnost
Je oznámení důvěrné?*
Rozsah důvěrnosti
Odůvodnění
Oddíl 8: Ostatní
Další informace
Důvody pro zaslání „oznámení pro informaci“
Přílohy
Fotografie (výrobky, obal a etiketa)
Osvědčení
Protokol o zkouškách a posouzení rizik
Oznámení odeslané hospodářským subjektem prostřednictvím „brány pro podniky“ („Business Gateway“)
Přijatá opatření
* Označuje povinné kolonky.

2. Kolonky a informace obsažené v následných oznámeních (40)

Kolonky, které budou zveřejněny na internetu, jsou podbarveny šedě.

Oddíl 1: Obecné informace
Věc č.
Potvrzený typ oznámení
Oznamující země
Datum vytvoření
Datum potvrzení/rozšíření
Číslo podání
Číslo následného oznámení
Reagující země
Úplné kontaktní údaje oznamujícího orgánu
Kategorie výrobku potvrzeného oznámení
Oznamovaný výrobek
Oznamovaný název
Výrobek (co výrobek je)
Název (na výrobku nebo obalu)
Značka (na výrobku nebo obalu)
Typ/číslo modelu
Číslo výrobní série / čárový kód (nebo jiné informace, na jejichž základě lze určit, o jaké výrobky se jedná)
Fotografie (výrobky, obal a etiketa)
Oddíl 2: Typ následného oznámení
Nalezený výrobek*
Celkový počet nalezených kusů (je-li znám)*
Přijatá opatření / nepřijatá opatření
Druh přijatých opatření: *
U dobrovolných opatření:	Druh hospodářského subjektu přijímajícího oznámená opatření*
	Název hospodářského subjektu přijímajícího oznámená opatření*
U povinných opatření:	Název orgánu, který ukládá oznámená opatření*
	Druh hospodářského subjektu, kterému bylo opatření uloženo*
Kategorie opatření*
Datum vstupu v platnost*
Doba trvání*
Rozsah*
Přijatá opatření
Adresa URL na stránku společnosti o stažení výrobku z oběhu (je-li k dispozici)
Odlišné posouzení rizik*
Kategorie rizika*
Souhrn výsledků testů (popis technických vad)*
Údaje o právních ustanoveních a normách (s doložkami), podle nichž byl výrobek testován*
Odlišné posouzení rizik*
Informace o známých nehodách a incidentech*
Přílohy (certifikáty, protokol o zkouškách a posouzení rizik...)
Další informace*
Doplňující informace o distribučních kanálech a/nebo původu výrobků
Doplňující informace o posouzení rizik
Další doplňující informace
Oddíl 3: Důvěrnost
Je reakce důvěrná? *
Rozsah důvěrnosti
Odůvodnění
Přílohy
Fotografie (výrobek, obal a etiketa)
Protokoly o zkouškách a posouzení rizik
Osvědčení
Přijatá opatření
* Označuje povinné kolonky.

3. Systém oznamování

Oznámení podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků / oznámení podle článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008

Oznámení podle článku 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků

Přeshraniční účinek? (2)

Výrobek, na který se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008? (3)

Oznámení pro informaci (je-li to relevantní) (1)

Dostatečné informace ohledně identifikace?

Doporučeno oznámení

Informace o nových rizicích?

Doporučeno oznámení pro informaci

Výrobek, na který se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008? (3)

Doporučeno oznámení pro informaci

Stanovena úroveň rizika a přijata opatření?

Dostatečné informace ohledně identifikace?

Oznámení pro informaci

Přeshraniční účinek? (2)

Dobrovolné opatření?

Vážné riziko?

Ano

Probíhá

Ano

(1) Aktualizovat po přijetí opatření.

(2) Pojem přeshraničního účinku by měl být vykládán v širším slova smyslu (viz část II kapitola 6.1 těchto pokynů).

(3) Viz část I kapitola 3.1 těchto pokynů.

4. Lhůty pro členské státy

Členské státy musí jednat ve stanovených lhůtách, není-li jejich překročení řádně odůvodněno

Postup oznamování

Akce

Lhůta

Oznámení

Zaslat „oznámení podle článku 12 vyžadující okamžitou akci“

Do tří dnů po:

—	přijetí nebo rozhodnutí o přijetí „povinných opatření“ nebo

—	přijetí informací o „dobrovolných opatřeních“.

Zaslat oznámení podle článku 12 nebo článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008

Do deseti dnů po:

—	přijetí nebo rozhodnutí o přijetí „povinných opatření“ nebo

—	přijetí informací o „dobrovolných opatřeních“.

Potvrdit opatření, pokud bylo oznámení zasláno před rozhodnutím o přijetí opatření

Do 45 dnů po předložení oznámení

Aktualizace oznámení

Do pěti dnů po přijetí informací o vývoji vyžadujícím změny v oznámení

Následná oznámení

Zajistit následné kroky k:

„oznámení podle článku 12 vyžadujícímu okamžitou akci“

Do 20 dnů po přijetí oznámení

„oznámení podle článku 12“ a „oznámení od Evropské komise“, jakož i oznámení podle článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008

Do 45 dnů po přijetí oznámení

Zaslat následné oznámení k:

„oznámení podle článku 12 vyžadující okamžitou akci“

Do tří dnů po:

—	nalezení oznámeného výrobku na trhu nebo

—	dokončení posouzení rizik s odlišnými výsledky nebo

—	přijetí doplňujících informací

„oznámení podle článku 12“ a „oznámení od Evropské komise“, jakož i oznámení podle článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008

Do pěti dnů po:

—	nalezení oznámeného výrobku na trhu nebo

—	dokončení posouzení rizik s odlišnými výsledky nebo

—	přijetí doplňujících informací

Aktualizace následného oznámení

Do pěti dnů po přijetí informací o vývoji vyžadujícím změny v následném oznámení

Postup oznamování stanovený podle článku 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků

Oznámení

Zaslat „oznámení podle článku 11“

Do deseti dnů po přijetí „povinných opatření“

Aktualizace oznámení

Do pěti dnů po přijetí informací o vývoji vyžadujícím změny v oznámení

5. Lhůty pro Komisi

Postup oznamování	Akce		Lhůta
Systém EU pro rychlou výměnu informací „RAPEX“ zřízený podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků	Oznámení	Potvrdit „oznámení podle článku 12 vyžadující okamžitou akci“	Do tří dnů po přijetí oznámení
		Potvrdit „oznámení podle článku 12“ jakož i oznámení podle článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008	Do pěti dnů po přijetí oznámení
		Potvrdit „oznámení pro informaci“	Do deseti dnů po přijetí oznámení
	Následná oznámení	Potvrdit následná oznámení zaslaná k „oznámení podle článku 12 vyžadujícímu okamžitou akci“	Do tří dnů po přijetí následného oznámení
		Potvrdit následné oznámení zaslané k „oznámení podle článku 12“ a k „oznámení od Evropské komise“, jakož i oznámení podle článku 22 nařízení (ES) č. 765/2008	Do pěti dnů po přijetí následného oznámení
		Potvrdit následné oznámení zaslané k „oznámení pro informaci“	Do deseti dnů po přijetí následného oznámení
Postup oznamování stanovený podle článku 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků	Oznámení	Potvrdit „oznámení podle článku 11“	Do deseti dnů po přijetí oznámení
	Následná oznámení	Potvrdit následná oznámení zaslaná k „oznámení podle článku 11“	Do deseti dnů po přijetí následného oznámení

POKYNY PRO POSUZOVÁNÍ RIZIK U SPOTŘEBNÍCH VÝROBKŮ (41)

1. Úvod

Spotřební výrobky mohou při svém používání způsobit škodu na zdraví; například horká žehlička může přivodit popáleniny, o nůžky nebo nože se můžeme pořezat a čisticí prostředek pro domácnost může poškodit kůži. K těmto druhům poškození obvykle nedochází, protože díky všeobecným znalostem nebo návodům víme, jak spotřební výrobky používat bezpečně. Riziko poškození nicméně nadále existuje.

Toto riziko lze posoudit různými způsoby. Pro kvantifikaci rizika u spotřebních výrobků se používá řada metod, například metoda nomogramu (42), maticová metoda (43) či metoda dříve doporučovaná pro systém včasného varování EU RAPEX (44). Zatímco na obecných zásadách posuzování rizik vždy existovala shoda, způsoby kvantifikace rizik se neustále vyvíjejí. Tato skutečnost vede k rozdílnosti výsledků a následným diskuzím, jakož i k úvahám o tom, jak by mohl vypadat optimální postup.

Účelem těchto pokynů k posouzení rizika je tedy tuto situaci zlepšit a v rámci směrnice o obecné bezpečnosti výrobků (45) nabídnout transparentní a prakticky použitelnou metodu, kterou by měly při posuzování rizik nepotravinářských spotřebních výrobků vhodně využívat příslušné orgány členských států. Tyto pokyny vycházejí z metody posuzování rizik, která byla vyvinuta pro jiné účely a přizpůsobena specifickým požadavkům nepotravinářských spotřebních výrobků.

Před zavedením pokynů do praxe bude samozřejmě zapotřebí určitého školení, ale tento úkol bude výrazně usnadněn stávajícími odbornými znalostmi v oblasti posuzování rizik. Podporu budou představovat také výměny názorů mezi posuzovateli rizik, protože odbornost a zkušenosti získané za řadu let mají neocenitelný význam.

Tyto pokyny předkládají metodu posuzování rizik v malých, zvladatelných krocích, a tím pomáhají zaměřit se na významné otázky týkající se výrobku, jeho uživatelů a jeho použití a přispívají k tomu, aby byly hned na začátku zjištěny možné rozdíly mezi názory různých posuzovatelů rizik, a aby tedy nebylo nutné vést časově náročné diskuze. Díky tomu by měly vést ke konzistentním a věrohodným výsledkům posouzení rizik, založeným na důkazech a vědeckém poznání, a v důsledku toho také k široce přijatelnému konsenzu o rizicích, která mohou být spojena s mnoha nepotravinářskými spotřebními výrobky.

V oddílu 5 je uveden stručný přehled a vývojový diagram ukazující, jak vypracovat posouzení rizik v souladu s těmito pokyny. „Spotřebními výrobky“ se v těchto pokynech vždy rozumějí nepotravinářské spotřební výrobky.

Tyto pokyny nemají nahradit jiné pokyny, které se mohou týkat velice specifických výrobků nebo mohou být výslovně stanoveny v právních předpisech, například pro oblast chemických látek, kosmetiky, farmaceutických výrobků nebo zdravotnických prostředků. Používání takových zvláštních pokynů se důrazně doporučuje, protože jsou konkrétně uzpůsobeny pro svůj předmět, ale rozhodnout o tom, jak nejlépe posoudit rizika spojená s určitým výrobkem, musí vždy posuzovatel.

Tyto pokyny by rovněž neměli používat výrobci „jen proto, aby se vyhnuli vážným rizikům“ při navrhování a výrobě výrobků. Spotřební výrobky musí být bezpečné a cílem těchto pokynů je pomáhat příslušným orgánům se zjišťováním vážných rizik v případech, kdy výrobek navzdory veškerému úsilí výrobce bezpečný není.

2. Posuzování rizik – přehled

2.1. Riziko – kombinace nebezpečí a pravděpodobnosti

Riziko se obvykle chápe jako něco, co ohrožuje zdraví, či dokonce životy lidí, nebo něco, co může způsobit značnou hmotnou škodu. Lidé však i při vědomí možné škody riskují, protože ke škodě ve skutečnosti vždy nedochází. Příklady:

—	Lezení po žebříku je vždy spojeno s možností pádu a úrazu. „Pád“ je tudíž „zabudován do žebříku“; je neoddělitelnou součástí používání žebříku a nelze jej vyloučit. „Pád“ se proto označuje jako vnitřní nebezpečí (intrinsic hazard) žebříku.

—

Toto nebezpečí se ovšem neprojeví vždy, protože mnoho lidí žebříky používá, aniž by spadli a zranili se. Z toho vyplývá, že existuje určitá pravděpodobnost, ale nikoli jistota, že se vnitřní nebezpečí projeví. Toto nebezpečí existuje vždy, ale pravděpodobnost, že se projeví, je možné minimalizovat, například opatrností člověka, který žebřík používá.

—

Používání čisticího prostředku pro domácnost, který obsahuje hydroxid sodný, k uvolnění ucpaných odpadních trubek je vždy spojeno s možností velmi těžkého poškození kůže, pokud se s ní výrobek dostane do kontaktu, či dokonce trvalého oslepnutí v případě, že se kapky výrobku dostanou do oka. Důvodem je skutečnost, že hydroxid sodný je vysoce žíravá látka, a to znamená, že daný čisticí prostředek je svou podstatou nebezpečný.

Pokud se ovšem s čisticím prostředkem správně zachází, nebezpečí se neprojeví. Správné zacházení může znamenat použití plastových rukavic a ochranných brýlí. V takovém případě jsou oči a kůže chráněny a pravděpodobnost poškození se výrazně sníží.

Riziko je tedy kombinace závažnosti možného poškození spotřebitele a pravděpodobnosti, že toto poškození nastane.

2.2. Posouzení rizik ve třech krocích

Pro stanovení rizika je třeba provést tři kroky:

Anticipovat scénář poškození zdraví, při němž vnitřní nebezpečí výrobku způsobí škodu na zdraví spotřebitele (viz tabulka 1). Stanovit závažnost poškození zdraví spotřebitele.

Měřítkem pro kvantifikaci vnitřního nebezpečí výrobku je rozsah nepříznivého účinku, který může mít na zdraví spotřebitele. Posuzovatel rizik tedy anticipuje „scénář poškození zdraví“, který v jednotlivých krocích popisuje, jak nebezpečí vede k poškození zdraví spotřebitele (viz tabulka 2). Stručně řečeno, scénář poškození zdraví popisuje nehodu, která se spotřebiteli stane s dotyčným výrobkem, a závažnost poškození, které tato nehoda spotřebiteli způsobí.

Poškození zdraví může mít různou závažnost v závislosti na nebezpečnosti výrobku, na způsobu jeho použití spotřebitelem, na typu spotřebitele, který výrobek používá, a na mnoha dalších faktorech (viz oddíl 3). Čím je poškození zdraví vážnější, tím vážnější je nebezpečí, které je způsobilo, a naopak. „Závažnost poškození zdraví“ je tudíž prostředkem ke kvantifikaci nebezpečí. V těchto pokynech se navrhuje rozlišovat 4 stupně závažnosti, od poškození zdraví, která jsou obvykle zcela vratná, až po velmi vážná poškození zdraví, která způsobí trvalou invaliditu v rozsahu větším než přibližně 10 %, či dokonce smrt (viz tabulka 3).

Stanovit pravděpodobnost, že vnitřní nebezpečí výrobku v praxi skutečně poškodí zdraví spotřebitele.

Scénář poškození zdraví popisuje, jakým způsobem nebezpečí poškodí zdraví spotřebitele, ale tento scénář nastane pouze s určitou pravděpodobností. Tuto pravděpodobnost lze vyjádřit v procentech nebo zlomkem, například „> 50 %“ nebo „> 1/1 000“ (viz levá strana tabulky 4).

Stanovit riziko na základě kombinace nebezpečí (stanoveného podle závažnosti poškození zdraví) a pravděpodobnosti (vyjádřené zlomkem).

Tuto kombinaci lze určit vyhledáním obou hodnot v příslušné tabulce (viz tabulka 4); tabulka udává úrovně rizika, které jsou označeny jako „vážné“, „vysoké“, „střední“ a „nízké“ riziko.

Pokud je možné předvídat různé scénáře poškození zdraví, mělo by být určeno riziko pro každý scénář a nejvyšší zjištěné riziko je třeba označit jako „rizikovost“ výrobku. Nejvyšší riziko má obvykle zásadní význam, protože vysokou úroveň ochrany lze účinně zajistit jedině opatřením proti nejvyššímu riziku.

Na druhé straně může být zjištěno riziko, které je nižší než nejvyšší riziko, ale přesto vyžaduje zvláštní opatření ke snížení rizik. V takovém případě je důležité přijmout rovněž opatření proti tomuto riziku, aby byla účinně snížena všechna rizika.

Po provedení uvedených tří kroků je posouzení rizik v podstatě hotové. Diagram pro provedení posouzení rizika se nachází na konci oddílu 5.

2.3. Několik užitečných rad

Vyhledání informací

Jak je patrné z příkladů uvedených v kapitole 2.1, vyžaduje každý z tří uvedených kroků posouzení rizik (viz bod 2.2) schopnost předvídat, co se může stát a s jakou pravděpodobností se to stane, protože posuzovaný výrobek obvykle ještě nezpůsobil žádnou nehodu, a příslušné riziko se tedy (zatím) neprojevilo. V tomto procesu jsou užitečné předchozí zkušenosti s obdobnými výrobky a také veškeré další informace o výrobku, například o jeho konstrukci, mechanické stabilitě, chemickém složení a provozu, návod k použití včetně případných pokynů k řízení rizik, informace o typech spotřebitelů, pro které je výrobek určen (a pro které určen není), jakož i protokoly o zkouškách, statistiky nehod, informace z Evropské databáze úrazů (IDB) (46) či informace o stížnostech spotřebitelů, o chování různých spotřebitelů při používání výrobku a o stažení výrobků z oběhu. Užitečnými zdroji informací mohu být také požadavky na výrobky stanovené v právních předpisech, v normách pro výrobky nebo v kontrolních seznamech (například podle normy ISO 14121: Bezpečnost strojních zařízení – posouzení rizika).

Posuzované výrobky však mohou být dosti specifické, a tyto zdroje proto nemusí potřebné informace obsahovat. Shromážděné informace také mohou být neúplné, rozporné nebo ne zcela věrohodné. Tak tomu může být zejména u statistik nehod, jsou-li v nich evidovány pouze kategorie výrobků. Pokud chybí historie nehod nebo pokud je počet nehod malý nebo nejsou závažné, neměl by být tento fakt chápán jako předpoklad nízkého rizika. Ale i na statistiky o jednotlivých výrobcích je třeba pohlížet s velkou opatrností, protože výrobek se mohl v čase změnit, například z hlediska konstrukce nebo složení. Informace je vždy nutné kriticky posoudit.

Zvláště užitečná může být zpětná vazba od ostatních odborníků, protože ti mohou čerpat ze svých praktických zkušeností a podat doporučení, která při posuzování určitého rizika spojeného s výrobkem nejsou bezprostředně zřejmá. Mohou také poradit s posouzením rizik pro jiné typy spotřebitelů, včetně zranitelných spotřebitelů, například dětí (viz tabulka 1), poněvadž ti mohou s výrobkem zacházet odlišně. Současně mohou pomoci s posouzením rizik různých poškození zdraví, která může výrobek způsobit, a způsobů, jak používání výrobku k těmto poškozením vede. Kromě toho mohou posoudit, zda scénář poškození zdraví není „zcela nerealistický“, tedy příliš nepravděpodobný, a následně posuzovatele rizik nasměrovat k realističtějším předpokladům.

Zpětná vazba od zkušených kolegů tak sice není povinná, ale může být v několika směrech prospěšná. Posuzovatel rizik z orgánu veřejné správy může požádat o radu mimo jiné kolegy ze stejného orgánu, z jiných orgánů, z průmyslu, z jiných zemí či z vědeckých uskupení. Naopak každý posuzovatel rizik v průmyslu může využít svých kontaktů s veřejnými orgány a dalšími subjekty, když má před uvedením na trh posoudit nový či vylepšený výrobek.

Nově získané informace by se samozřejmě vždy měly použít k aktualizaci stávajícího posouzení rizik.

Provedení analýzy citlivosti posouzení rizik

Jestliže veškeré vyhledávání informací a dotazy na ostatní odborníky nevedou k získání požadovaných velice specifických údajů, může pomoci takzvaná analýza citlivosti. V rámci této analýzy se pro každý parametr posouzení rizik dosadí nižší a vyšší hodnota, než jaká byla zvolena předtím, a provede se s ní celý postup posouzení rizik. Výsledné úrovně rizika ukáží, jak citlivě úroveň rizika reaguje na zadání nižších a vyšších hodnot. Tímto způsobem je možné odhadnout rozmezí, ve kterém se bude nacházet skutečná rizikovost výrobku.

Pokud lze odhadnout nejpravděpodobnější hodnotu pro každý parametr, je třeba postup provést s těmito nejpravděpodobnějšími hodnotami a výsledná úroveň rizika bude představovat nejpravděpodobnější riziko.

V oddílu 6 je analýza citlivosti vysvětlena na příkladu.

Kontrola posouzení rizik jinými odborníky

Zpětná vazba od kolegů bude užitečná také při dokončování posouzení rizik. Kolegové totiž budou moci poradit ohledně předpokladů a odhadů použitých ve třech krocích zmíněných v bodu 2.2. Přispějí svými zkušenostmi, a tím napomohou ke vzniku spolehlivějšího, solidnějšího, transparentnějšího a v konečném důsledku také přijatelnějšího posouzení rizik. Proto se v ideálním případě doporučuje poradit se před dokončením posouzení rizik s dalšími odborníky, například formou skupinové diskuze. Příslušné skupiny, které by mohly mít 3 až 5 členů, by měly zahrnovat odborníky se znalostmi odpovídajícími posuzovanému výrobku: techniky, chemiky, (mikro)biology, statistiky, manažery bezpečnosti výrobků a další. Skupinová diskuze bude zvláště užitečná, je-li výrobek na trhu nový a nebyl dosud nikdy posuzován.

Posouzení rizik by měla být solidní a realistická. Protože však vyžadují řadu předpokladů, mohou různí posuzovatelé rizik dospět k různým závěrům podle toho, jaké údaje a další důkazy se jim podařilo shromáždit, nebo kvůli svým odlišným zkušenostem. Proto je nezbytné, aby spolu posuzovatelé rizik komunikovali za účelem dosažení shody nebo alespoň určitého konsenzu. Posouzení rizik v jednotlivých krocích popsané v těchto pokynech by však mělo zvýšit produktivitu těchto diskuzí. Každý krok posouzení rizik je nutné jasně a podrobně popsat. Jakékoli sporné body tak mohou být rychle identifikovány a konsenzu může být dosaženo snadněji. Výsledkem budou přijatelnější posouzení rizik.

Dokumentace posouzení rizik

Posouzení rizik je důležité dokumentovat, včetně popisu výrobku a všech parametrů zvolených při vypracování posouzení, jako jsou výsledky zkoušek, typy spotřebitelů zvolené pro scénáře poškození zdraví a hodnoty pravděpodobnosti podkladových údajů a předpokladů. To vám umožní jednoznačně demonstrovat, jak jste odhadli úroveň rizika, a pomůže vám to rovněž udržovat si přehled o všech změnách, když budete posouzení aktualizovat.

Několik nebezpečí, několik poškození zdraví – ale jen jedno riziko

Pokud je zjištěno několik nebezpečí, několik scénářů poškození zdraví nebo různé stupně závažnosti poškození zdraví či různé hodnoty pravděpodobnosti, měl by být pro každou z těchto alternativ proveden celý postup posouzení rizik s cílem stanovit riziko pro každou z nich. V důsledku toho může mít výrobek několik úrovní rizika. Celková rizikovost výrobku pak odpovídá nejvyšší zjištěné úrovni rizika, protože nejúčinnějším způsobem snížení rizika je obvykle opatření proti riziku nejvyšší úrovně. Pouze ve zvláštních případech může být nižší než nejvyšší riziko považováno za zvláště důležité, protože může vyžadovat specifická opatření pro řízení rizik.

Jako příklad několika rizik je možné uvést kladivo, které může mít nedostatečně pevnou hlavu i nedostatečně pevné topůrko a obě tyto součásti se mohou při používání kladiva rozlomit a zranit spotřebitele. Jestliže příslušné scénáře vedou k různým úrovním rizika, za „rizikovost“ kladiva se označí nejvyšší riziko.

Je možné tvrdit, že:

—

rozhodující by mělo být zjevně nejvýznamnější nebezpečí, protože to by způsobilo nejvážnější poškození zdraví. V příkladu s kladivem v bodu 2.1 by mohlo jít o rozlomení hlavy kladiva, poněvadž části zlomené hlavy mohou uživateli vletět do očí a případně jej i oslepit. Na druhé straně zlomené topůrko se nikdy neroztříští na malé části, které by mohly oči tak výrazně poškodit,

—

toto by ovšem bylo posouzení nebezpečí, a nikoli posouzení rizik. Posouzení rizik se zabývá také pravděpodobností, že k poškození zdraví skutečně dojde. „Nejvýznamnější nebezpečí“ tak může způsobit poškození zdraví s mnohem menší pravděpodobností než některé menší nebezpečí, a tudíž může představovat nižší riziko. Naopak scénář vedoucí k méně vážnému poškození zdraví může být mnohem pravděpodobnější než scénář vedoucí ke smrti, a toto méně závažné poškození proto může představovat vyšší riziko,

—

rozhodujícím faktorem z hlediska „rizikovosti“ výrobku by měla být nejvyšší pravděpodobnost, že se scénář poškození zdraví uskuteční. V příkladu s kladivem v bodu 2.1 to znamená, že je-li topůrko velmi slabé, nejpravděpodobnější scénář poškození zdraví bude spočívat ve zlomení topůrka, a to by tedy mělo být rozhodující.

Tato úvaha by ovšem nezahrnovala závažnost poranění očí, která by mohlo způsobit rozlomení hlavy kladiva. Zkoumání samotné pravděpodobnosti by proto neposkytlo úplný obrázek.

Z toho vyplývá, že riziko je vyváženou kombinací jednak nebezpečí a jednak pravděpodobnosti poškození zdraví, k němuž může nebezpečí vést. Rizikem se nepopisuje nebezpečí ani pravděpodobnost, nýbrž oboje současně. Tím, že se nejvyšší riziko bude považovat za „rizikovost“ výrobku, bude bezpečnost výrobků zajištěna nejúčinněji (s výjimkou zvláštních rizik vyžadujících zvláštní řízení rizik, jak je uvedeno na začátku tohoto oddílu).

Mohou se rizika kumulovat?

Prakticky u každého výrobku je možné vypracovat několik scénářů poškození zdraví vedoucích k několika rizikům. Úhlová bruska může například představovat riziko úrazu elektrickým proudem kvůli nedostatečně chráněným elektrickým vodičům a současně riziko požáru, protože se přístroj může během běžného používání přehřát a vznítit. Jestliže se obě tato rizika pokládají za „vysoká“, vede jejich spojení k tomu, že bruska celkově představuje „vážné riziko“?

Je-li s jedním výrobkem spojeno několik rizik, je pochopitelně pravděpodobnější, že se jedno z nich projeví a způsobí poškození zdraví. Celková pravděpodobnost poškození zdraví je proto větší. To ovšem neznamená, že celková rizikovost je automaticky vyšší:

—	celková pravděpodobnost se nevypočítá prostým součtem jednotlivých pravděpodobností. Nutné jsou složitější výpočty, jejichž výsledkem je vždy pravděpodobnost nižší než součet všech jednotlivých pravděpodobností.

—	Mezi dvěma po sobě jdoucími úrovněmi pravděpodobnosti existuje desetinásobný rozdíl (tabulka 4). To znamená, že k vyšší celkové pravděpodobnosti (případně riziku) by vedl jedině velký počet různých scénářů se stejnou úrovní pravděpodobnosti.

—

Hodnoty pravděpodobnosti jsou odhady, které nemusí být úplně přesné, protože u nich kvůli zajištění vysoké úrovně ochrany často dochází k chybě ve prospěch větší bezpečnosti. Z toho důvodu je užitečnější zabývat se přesnějším odhadem pravděpodobnosti scénáře vedoucího k nejvyššímu riziku než sčítat hrubé odhady pravděpodobnosti nejrůznějších scénářů.

—	S trochou snahy je možné vypracovat stovky scénářů poškození zdraví. Pokud by se rizika prostě sčítala, celkové riziko by záviselo na počtu vypracovaných scénářů poškození zdraví a mohlo by se zvyšovat „donekonečna“. To by nedávalo smysl.

Prostá kumulace rizik se tedy neprovádí. Jestliže však existuje několik významných rizik, opatření pro jejich řízení může být nutné přijmout rychleji nebo může být nutné, aby byla tato opatření důraznější. Například existují-li dvě rizika, může být nezbytné výrobek okamžitě stáhnout z trhu i z oběhu, zatímco v případě jediného rizika může postačovat zastavení prodeje.

Řízení rizik závisí na mnoha faktorech, nejen na počtu rizik, která může výrobek v jednom okamžiku představovat. Proto se věnujeme souvislosti mezi rizikem a řízením rizik (oddíl 4).

Dodržování mezních hodnot v právních předpisech a normách

Při výkonu dozoru nad trhem se u spotřebních výrobků často zkouší, zda splňují mezní hodnoty nebo požadavky stanovené v právních předpisech a normách pro bezpečnost výrobků. U výrobku, který splňuje mezní hodnoty či požadavky (47), se předpokládá, že je bezpečný z hlediska bezpečnostních parametrů, kterých se tyto hodnoty nebo požadavky týkají. Tento předpoklad je možné učinit proto, že rizika, která výrobek představuje při svém zamýšleném a rozumně předvídatelném používání, byla vzata v úvahu při stanovování mezních hodnot nebo požadavků. Výrobci tak musí zajistit, aby jejich výrobky splňovaly tyto hodnoty nebo požadavky, protože pak se musí u svých výrobků zabývat pouze riziky, kterých se tyto mezní hodnoty či požadavky netýkají.

Příkladem mezní hodnoty

—	v právním předpisu je limit 5 mg/kg benzenu v hračkách, který se nesmí překročit podle bodu 5 přílohy XVII nařízení REACH5 (48) ve znění nařízení Komise (ES) č. 552/2009 (49),

—	v normě je válec pro malé části: malé části hračky určené pro děti mladší 36 měsíců se nesmějí celé vejít do válce popsaného v normě pro hračky (50). V opačném případě představují riziko,

—	jestliže výrobek nesplňuje stanovené mezní hodnoty, předpokládá se, že není bezpečný. Pokud jde o mezní hodnoty stanovené

—	v právních předpisech, například o kosmetických prostředcích nebo o omezeních uvádění na trh a používání, výrobek se nesmí dodávat na trh,

—

v normách, může se výrobce přesto pokusit formou úplného posouzení rizik svého výrobku prokázat, že je daný výrobek tak bezpečný, jako by mezní hodnotu uvedenou v normě splňoval. To ovšem může vyžadovat více úsilí (a může to být nemožné v případech, jako je válec pro malé části uvedený v první odrážce tohoto výčtu) než výroba výrobku v souladu s mezní hodnotou podle normy.

Nedodržení mezních hodnot automaticky neznamená, že výrobek představuje „vážné riziko“ (což je nejvyšší úroveň rizika podle těchto pokynů). Aby bylo zajištěno přijetí vhodných opatření ke snížení rizik, bude se proto vyžadovat posouzení rizik u těch částí výrobku, které porušují právní předpis nebo normu nebo se na ně právní předpisy ani normy nevztahují.

Kromě toho se u některých výrobků, například kosmetických prostředků, vyžaduje posouzení rizik i v případě, že mezní hodnoty stanovené v právních předpisech splňují. Toto posouzení rizik by mělo prokázat bezpečnost celého výrobku (51).

Z výše uvedeného vyplývá, že dodržení mezních hodnot stanovených v právních předpisech nebo normách znamená předpoklad bezpečnosti, ale přesto nemusí být dostatečné.

Zvláštní pokyny pro posuzování rizik ve zvláštních případech

Pro chemické látky existují zvláštní pokyny k vypracování posouzení rizik (52), a proto se jim tyto pokyny podrobně nevěnují. Postupuje se nicméně podle stejných zásad jako u „běžných“ spotřebních výrobků:

—	identifikace a posouzení nebezpečnosti – to odpovídá stanovení závažnosti poškození zdraví, jak je popsáno v oddíle 2.2,

—

posouzení expozice – v tomto kroku se vyjádří expozice jako pravděpodobná dávka chemické látky, kterou může spotřebitel zvlášť nebo společně absorbovat orální, inhalační nebo dermální cestou při používání výrobku způsobem předpokládaným ve scénáři poškození zdraví. Tento krok odpovídá určení pravděpodobnosti, že k poškození zdraví skutečně dojde,

—

charakterizace rizika – tento krok v podstatě spočívá v porovnání dávky chemické látky, kterou spotřebitel pravděpodobně absorbuje, (= expozice) s odvozenou úrovní, při které nedochází k nepříznivým účinkům, (DNEL) dané chemické látky. Pokud je expozice dostatečně nižší než DNEL, jinými slovy je-li míra charakterizace rizika (RCR) zřetelně nižší než 1, kontrola rizika se pokládá za dostatečnou. Toto odpovídá stanovení úrovně rizika. Jestliže je úroveň rizika dostatečně nízká, opatření pro řízení rizik nemusí být zapotřebí.

Jelikož chemická látka může představovat několik nebezpečí, obvykle se stanovuje riziko pro „hlavní účinek na zdraví“, což je účinek na zdraví (nebo „koncový bod“, jako je akutní toxicita, dráždivost, senzibilizace, karcinogenita, mutagenita či toxicita pro reprodukci) pokládaný za nejdůležitější.

Existují také zvláštní pokyny pro kosmetické prostředky (53) a zvláštní pokyny mohou existovat i pro jiné výrobky či jiné účely.

Používání takovýchto zvláštních pokynů se důrazně doporučuje, protože jsou konkrétně uzpůsobeny pro dotyčné zvláštní případy. Pokud ovšem údaje vyžadované zvláštními pokyny nejsou k dispozici ani je nelze odhadnout, mohou být pro předběžné posouzení rizik použity tyto pokyny. Takové posouzení rizik bude nutné provést s náležitou péčí a pozorností, aby se předešlo nesprávným výkladům.

3. Sestavování posouzení rizik v jednotlivých krocích

V tomto oddílu jsou podrobně popsány body, které je třeba vzít v úvahu, a otázky, které je třeba položit při přípravě posouzení rizik.

3.1 Výrobek

Výrobek by měl být jednoznačně identifikován. Sem patří název výrobku, značka, název modelu, číslo typu, případně číslo výrobní šarže, osvědčení, s nímž může být výrobek dodáván, případný uzávěr odolný proti otevření dětmi, totožnost osoby, která výrobek uvedla na trh, a země původu. Za součást popisu výrobku lze považovat také fotografii výrobku, jeho obalu a (případně) typového štítku, jakož i protokoly o zkouškách informující o nebezpečích výrobku.

V konkrétních případech se nebezpečí může týkat pouze určité části výrobku, která od něj může být oddělena a také samostatně nabízena spotřebitelům. V takových případech postačí posoudit jen tuto část výrobku. Příkladem jsou dobíjecí baterie přenosných počítačů, které se mohou přehřívat.

Popis výrobku zahrnuje veškeré štítky, které mohou mít význam pro posouzení rizik, zejména upozornění na nebezpečí. Také návody k použití mohou obsahovat relevantní informace o rizicích výrobku a způsobech jejich minimalizace, kupříkladu používáním osobních ochranných prostředků nebo tím, že se v používání výrobku zabrání dětem. Tak je tomu například u řetězové pily.

Některé výrobky, například stavebnicový nábytek, si musí spotřebitelé před použitím sami sestavit. V takovém případě je třeba se ptát, zda je návod k sestavení natolik jasný, aby výrobek připravený k použití mohl splňovat všechny příslušné bezpečnostní požadavky. Nebo se mohou spotřebitelé při montáži výrobku dopustit chyb, které by mohly vést k nepředvídaným rizikům?

Posouzení rizik by se vždy mělo zabývat celou dobou životnosti výrobku. To je zvláště důležité, posuzují-li se rizika spojená s nově vyvinutým výrobkem. Změní se druh nebo rozsah nebezpečí v důsledku stárnutí a používání? Povede stárnutí výrobku nebo případně jeho rozumně předvídatelné nevhodné používání k novým nebezpečím? Jak dlouhá je „doba bezporuchového fungování výrobku“? Jaká je životnost výrobku včetně skladovací trvanlivosti? Jak dlouho je výrobek v praxi používán spotřebitelem, než se z něj stane odpad?

Další aspekty může být nutné zvážit u výrobků, které jsou po určité době nepoužitelné, i když nebyly nikdy použity. To se týká například elektricky vyhřívaných přikrývek či ohřívacích podušek. Tyto výrobky mají obvykle tenké elektrické kabely, které po deseti letech začnou být křehké, i když se výrobek nikdy nepoužíval. Topné kabely se pak mohou dotknout, způsobit zkrat a zapálit ložní prádlo.

Konečně by každé posouzení rizik mělo zahrnovat také obal výrobku.

3.2 Nebezpečí výrobku

Nebezpečím se rozumí vnitřní vlastnost výrobku, která může poškodit zdraví spotřebitele, který výrobek používá. Nebezpečí může mít různé podoby:

—	mechanické nebezpečí, například ostré hrany, které mohou pořezat prsty, nebo úzké otvory, ve kterých se mohou prsty zachytit,

—	nebezpečí udávení, například to, které představují malé části, které se oddělí od hračky, dítě je může spolknout a udávit se,

—	nebezpečí udušení, například stahovacími šňůrami v kapuci větrovky, které mohou vést k uškrcení,

—	elektrické nebezpečí, dané například částmi pod napětím, které mohou způsobit úraz elektrickým proudem,

—	nebezpečí zahřátí či požáru, například u ventilátoru topného tělesa, který se přehřívá, může začít hořet a způsobit popáleniny,

—	tepelné nebezpečí, například horký vnější povrch trouby, který může způsobit popáleniny,

—	chemické nebezpečí, například u toxické látky, kterou se může spotřebitel otrávit bezprostředně po požití, nebo u karcinogenní látky, která může po delší době vyvolat zhoubný nádor. Některé chemické látky mohou spotřebitele poškodit teprve po opakované expozici,

—	mikrobiologické nebezpečí, například bakteriální kontaminace kosmetických prostředků, které mohou způsobit infekci kůže,

—	nebezpečí hluku, například nadměrně hlasité vyzváněcí tóny u hraček v podobě mobilních telefonů, které mohou poškodit sluch dětí,

—	jiná nebezpečí, například výbuch, imploze, zvukový a ultrazvukový tlak, tlak tekutiny nebo záření zdrojů laserového světla.

Pro účely těchto pokynů byla nebezpečí rozdělena do skupin podle toho, zda souvisejí s velikostí, tvarem či povrchem výrobku, s potenciální, kinetickou nebo elektrickou energií, s extrémními teplotami či jinými faktory, jak je uvedeno v tabulce 2. Tabulka má sloužit jen jako vodítko a každý posuzovatel rizik by měl příslušný scénář přizpůsobit posuzovanému výrobku. Všechny druhy nebezpečí se samozřejmě netýkají každého výrobku.

Tabulka 2 by přesto měla posuzovatelům rizik pomoci s vyhledáním a identifikací všech možných nebezpečí u spotřebních výrobků, které posuzují. Pokud výrobek představuje několik nebezpečí, je pro každé z nich třeba vypracovat vlastní posouzení rizik a nejvyšší zjištěné riziko pak považovat za „rizikovost“ výrobku. Aby bylo možné snížit všechna rizika, je samozřejmě třeba uvést také rizika vyžadující zvláštní opatření pro řízení rizik.

Všimněte si, že jedno nebezpečí může vést k několika poškozením zdraví v rámci stejného scénáře. Například špatně fungující brzdy motocyklu mohou způsobit nehodu, jejímž následkem bude poranění hlavy, rukou a nohou řidiče, a mohou způsobit dokonce popáleniny v případě, že se při této nehodě vznítí benzín. V této situaci by všechna zranění spadala do stejného scénáře poškození zdraví a bylo by třeba odhadnout závažnost všech zranění společně. Tato společně posuzovaná zranění jsou samozřejmě velmi vážná. Některá zranění by však neměla být přidávána do různých scénářů.

V každodenní praxi dozoru nad trhem může postačovat i posouzení rizik vyplývajících z jediného nebezpečí. Jestliže rizika plynoucí z tohoto nebezpečí opodstatňují přijetí opatření pro řízení rizik, toto opatření může být bez otálení přijato. Aby byla zajištěna dostatečná účinnost tohoto opatření, měl by si být posuzovatel rizik ovšem jist, že se u zjištěného rizika jedná o nejvyšší riziko (nebo jedno z nejvyšších rizik). Tak je tomu vždy, je-li toto riziko vážné, protože to je nejvyšší možná úroveň rizika podle těchto pokynů. V případech nižších než vážných rizik však mohou být zapotřebí další posouzení rizik a v pozdější fázi případně i zvláštní řízení rizik. Závěrem lze uvést, že díky zkušenostem s posuzováním rizik v praxi dozoru nad trhem je počet potřebných posouzení rizik možné omezit na minimum.

Zjišťování nebezpečí pomocí zkoušek a norem

Nebezpečí jsou často zjišťována a kvantifikována pomocí zkoušek. Tyto zkoušky a způsoby jejich provádění mohou být stanoveny v evropských nebo mezinárodních normách pro výrobky. Skutečnost, že výrobek vyhovuje „harmonizované“ evropské normě („EN …“), na kterou byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku, zakládá předpoklad bezpečnosti (ovšem jen u bezpečnostních parametrů, na které se příslušné hodnoty nebo normy vztahují). V takových případech lze předpokládat, že z hlediska konkrétního testovaného nebezpečí je výrobek spojen jen s minimálním rizikem a s vysokou úrovní ochrany.

Mohou se nicméně vyskytnout případy, v nichž se předpoklad bezpečnosti neuplatní. Tehdy je nutné připravit zvláště dobře zdokumentované posouzení rizik, včetně výzvy ke změně harmonizované normy.

Jestliže výrobek naopak ve zkoušce neobstojí, obvykle lze předpokládat existenci rizika, pokud výrobce není schopen předložit důkazy o bezpečnosti výrobku.

Výrobky mohou představovat riziko, i když nepoškozují zdraví

Výrobky mohou být příčinou rizika, přestože nejsou samy o sobě nebezpečné, a to z důvodu nevhodnosti pro jejich zamýšlené použití. Tak tomu může být například u osobních ochranných prostředků či záchranných prostředků, jako jsou reflexní vesty, které si řidiči automobilů oblékají po nehodě. Účelem těchto vest je upoutat pozornost přijíždějících řidičů a účastníků silničního provozu a upozornit je na nehodu, zvláště v noci. Pokud jsou však reflexní proužky příliš malé nebo nedostatečně odrážejí světlo, vesty nemusí být vidět, a tudíž uživatele požadovaným způsobem nechrání. Takové vesty proto představují riziko, ačkoli samy o sobě nejsou nebezpečné. Dalším příkladem může být prostředek na ochranu proti slunečnímu záření, na kterém je uvedeno označení „vysoká ochrana“ (ochranný sluneční faktor 30), ale který ve skutečnosti poskytuje jen „nízkou ochranu“ (ochranný faktor 6). Důsledkem může být těžké spálení sluncem.

3.3 Spotřebitel

Na úroveň rizika mohou mít velký vliv schopnosti a chování spotřebitele, který výrobek používá. Proto je nanejvýš důležité mít jasnou představu o typu spotřebitele, s nímž se pracuje ve scénáři poškození zdraví.

Pro zjištění nejvyššího rizika, a tedy „rizikovosti“ výrobku, může být nutné vypracovat scénáře poškození zdraví s různými typy spotřebitelů. Nestačí například vzít v potaz pouze nejzranitelnější spotřebitele, protože pravděpodobnost, že budou postiženi nepříznivými následky, může být v daném scénáři tak nízká, že je výsledné riziko nižší než ve scénáři poškození zdraví pro spotřebitele, kteří nepatří do zranitelné skupiny.

V úvahu je třeba vzít také osoby, které samy výrobek nepoužívají, ale mohou se nacházet v blízkosti uživatele. Například při práci s řetězovou pilou mohou odlétat třísky, které mohou zasáhnout do oka osobu v okolí. Tak se může stát, že i když je riziko spojené s řetězovou pilou účinně řízeno tím, že sám uživatel používá ochranné prostředky a řídí se veškerými dalšími opatřeními pro řízení rizik uvedenými výrobcem, lidé v okolí mohou být vážně ohroženi. Proto je třeba například v návodu k použití řetězové pily uvést upozornění na rizika pro osoby v okolí a informovat o tom, jak tato rizika minimalizovat.

Při přípravě scénáře poškození zdraví by proto měly být zohledněny níže uvedené aspekty týkající se typu spotřebitelů a způsobů, jakým výrobek používají. Tento seznam není úplný, ale měl by posuzovatele rizik motivovat k tomu, aby scénáře poškození zdraví popisovali s dostatečnou mírou podrobnosti. Je třeba poznamenat, že „spotřebiteli“ se zde rozumí i osoby, které výrobek samy nepoužívají, ale může na ně mít vliv, protože se nacházejí v jeho blízkosti.

—

Zamýšlený/nezamýšlený uživatel: zamýšlený uživatel výrobku může výrobek používat snadno, protože se řídí návodem nebo protože je dobře obeznámen s daným druhem výrobků, včetně jejich zjevných i nezjevných nebezpečí. Nebezpečí, které výrobek představuje, se pak nemusí projevit a rizikovost výrobku může být malá.

Nezamýšlený uživatel s výrobkem obeznámen být nemusí a nemusí nebezpečí rozpoznat. Riskuje tedy poškození zdraví, a riziko pro spotřebitele je tak vyšší.

V závislosti na výrobku a způsobu jeho používání tak může být riziko pro zamýšleného uživatele jiné než riziko pro nezamýšleného uživatele.

—

Zranitelní spotřebitelé: rozlišit lze několik kategorií zranitelných a velmi zranitelných spotřebitelů: děti (0 až 36 měsíců, > 36 měsíců až < 8 let, 8 až 14 let) a další skupiny, například starší osoby (viz tabulka 1). Všechny děti mají zhoršenou schopnost rozeznat nebezpečí. Když se například děti dotknou horkého povrchu, zaznamenají žár až zhruba po 8 vteřinách (kdy už utrpěly popáleniny), kdežto dospělí si žáru všimnou okamžitě.

Pro zranitelné spotřebitele může být také obtížné zohlednit upozornění nebo mohou mít určité potíže s použitím výrobku, který ještě nikdy nepoužívali. Mohou se také chovat způsobem, který je více vystavuje nebezpečí, například když malé děti lezou a vkládají si předměty do úst. Výrobky také mohou přitahovat děti svým atraktivním vzhledem, a to je v rukou dětí činí vysoce rizikovými. Na druhé straně by se děti neměly běžně dostat rovnou do potíží, pokud jsou pod dohledem rodičů nebo jiných dospělých osob.

Kromě toho i spotřebitelé, kteří obvykle nejsou zranitelní, se mohou v konkrétní situaci zranitelnými stát. Tak je tomu kupříkladu tehdy, když jsou návody nebo upozornění na výrobku napsány cizím jazykem, kterému spotřebitel nerozumí.

Konečně v konkrétním případě chemických látek mohou být k jejich toxicitě děti vnímavější než průměrná dospělá osoba. S dětmi by se proto nemělo jednat jako s „malými dospělými“.

Z toho plyne závěr, že výrobek, který je obvykle bezpečný pro průměrného dospělého, nemusí být bezpečný pro zranitelné spotřebitele. To je třeba brát v potaz při určování závažnosti a pravděpodobnosti poškození zdraví (viz oddíl 3.5), a tedy rizika.

—

Určené a rozumně předvídatelné použití: navzdory jasné srozumitelnosti návodu, včetně případných upozornění, mohou spotřebitelé výrobky používat k jiným účelům, než pro které jsou určeny. Jelikož upozornění nemusí být zcela účinná, je tudíž při posuzování rizik nutné zohledňovat i jiná než zamýšlená použití. Tento aspekt je zvláště důležitý pro výrobce, protože ten je povinen zajistit, aby byl výrobek bezpečný za všech rozumně předvídatelných podmínek použití.

Rozumně předvídatelné použití může být nutné stanovit na základě zkušenosti, protože v úředních statistikách nehod ani v jiných zdrojích nemusí být k dispozici žádné informace. V takových případech může být těžké stanovit hranici mezi „rozumně předvídatelnými“ a „zcela nerealistickými“ scénáři. Nicméně podle těchto pokynů mohou být zvažovány i „zcela nerealistické“ scénáře, a to i když vedou k velmi vážným poškozením zdraví, protože takové scénáře budou mít vždy velmi nízkou pravděpodobnost. Tím se případně zabrání tomu, aby takovéto scénáře měly přílišný vliv na určení celkové rizikovosti výrobku.

—

Četnost a délka používání: různí spotřebitelé mohou výrobek používat častěji nebo méně často a po delší nebo kratší časové úseky. To závisí na atraktivitě výrobku a snadnosti jeho použití. Díky každodennímu nebo dlouhodobému používání se spotřebitel může důkladně seznámit s výrobkem a jeho specifiky, včetně příslušných nebezpečí, návodů a upozornění, čímž se riziko zmenší. Na druhé straně může každodenní nebo dlouhodobé používání vést k tomu, že si spotřebitel na výrobek příliš zvykne, a k určité uživatelské únavě, kdy spotřebitel bezstarostně ignoruje návody a upozornění, a riziko se tak zvýší.

Konečně může každodenní nebo dlouhodobé používání urychlit stárnutí výrobku, což rovněž zvyšuje riziko, protože jeho části, které nejsou odolné vůči tak častému používání, se mohou rychle porouchat a způsobit nebezpečí a případně i poškození zdraví.

—

Rozpoznání nebezpečí, bezpečné chování a ochranné prostředky: o některých výrobcích je známo, že jsou nebezpečné. Jde například o nůžky, nože, vrtačky pro kutily, řetězové pily, in-line brusle, jízdní kola, motocykly či automobily. Ve všech těchto případech je nebezpečí spojené s výrobkem jednoznačně známé nebo snadno rozpoznatelné nebo je popsáno v návodu, který bude obsahovat také opatření pro řízení rizik. Spotřebitel se pak může chovat opatrně nebo používat osobní ochranné prostředky jako rukavice, přilby nebo bezpečnostní pásy, čili používat výrobek způsobem minimalizujícím riziko.

Jindy nemusí být nebezpečí spojené s výrobkem tak snadno rozpoznatelné, například v případě zkratu u elektrické žehličky, upozornění mohou být přehlédnuta nebo špatně pochopena a spotřebitelé budou moci jen zřídka přijímat preventivní opatření.

—

Chování spotřebitele, dojde-li k incidentu: jestliže nebezpečí zasáhne spotřebitele, může poškodit jeho zdraví. Při posuzování rizik je tedy důležité zvážit, jak může spotřebitel reagovat. Klidně výrobek odloží a podnikne preventivní kroky, jako je hašení požáru, který výrobek způsobil, nebo výrobek v panice odhodí? Zranitelní spotřebitelé, zejména děti, se koneckonců nemusí chovat stejně jako ostatní, kteří nepatří do zranitelné skupiny.

—

Kulturní zázemí spotřebitele a způsob, jakým se výrobek používá v jeho vlasti, mohou též ovlivnit rizikovost výrobku. Tyto kulturní rozdíly musí brát v úvahu zejména výrobci, když uvádějí nový výrobek na určitý trh. Zkušenosti výrobců v této oblasti tak mohou být cenným zdrojem informací pro orgány připravující posouzení rizik.

3.4 Scénář poškození zdraví: kroky vedoucí k poškození

Většina scénářů poškození zdraví se skládá z těchto tří hlavních kroků:

1.	výrobek má „vadu“ nebo během doby své předpokládané životnosti může způsobit „nebezpečnou situaci“;

2.	následkem „vady“ nebo „nebezpečné situace“ je nehoda;

3.	nehoda vede k poškození zdraví.

Tyto tři hlavní kroky lze rozdělit do dalších kroků s cílem popsat mimo jiné, jak může nebezpečí spojené s výrobkem vést k poškození zdraví. Nicméně tyto „kroky k poškození zdraví“ musí být jasné a stručné – bez nadměrné podrobnosti či nadměrného počtu kroků. S rostoucí zkušeností bude čím dále snadnější stanovit podmínky výskytu jakéhokoli daného poškození zdraví a „nejkratší cestu k poškození zdraví“ (nebo „kritickou cestu k poškození zdraví“).

Pravděpodobně nejsnadnější je začít se scénářem, kdy spotřebitel, kterému je výrobek určen, výrobek používá v souladu s návodem nebo, neexistuje-li návod, v souladu s běžným způsobem zacházení a používání. Jestliže toto posouzení vede k nejvyšší úrovni rizika, obvykle není třeba provádět další posouzení a mohou být přijata vhodná opatření ke snížení rizik. Obdobně je-li v konkrétní stížnosti spotřebitele oznámen určitý incident, může pro dosažení závěru ohledně vhodných opatření ke snížení rizik postačovat jediný scénář poškození zdraví.

Jinak je možné vypracovat další scénáře zahrnující zranitelné spotřebitele, zejména děti (viz tabulka 1), drobné nebo výraznější odchylky od běžného používání, používání za odlišných klimatických podmínek, například ve velmi chladném nebo velmi horkém podnebí, nepříznivé podmínky používání, například bez denního světla či náležitého osvětlení, používání způsobem navrhovaným při prodeji výrobku (například u lampičky prodávané v hračkářství je třeba posoudit také rizika při jejím používání dětmi), používání výrobku po celou dobu jeho životnosti (včetně opotřebení) atd. Každý z těchto scénářů by měl být zvažován v rámci celého postupu posouzení rizik.

Pokud výrobek představuje několik nebezpečí, scénář poškození zdraví, a tedy i scénář rizika by měl být vypracován pro každé z nich. Počet scénářů poškození zdraví je nicméně možné omezit kontrolou věrohodnosti týkající se toho, zda určitý scénář poškození zdraví může vést k riziku vyžadujícímu přijetí opatření.

Ze všech vypracovaných scénářů bude z hlediska opatření ke snížení rizik, která je třeba přijmout, obvykle rozhodující scénář vedoucí k nejvyššímu riziku (= „rizikovost“ výrobku), protože opatřením proti nejvyššímu riziku se rizika snižují nejúčinněji. Výjimkou z tohoto pravidla může být konkrétní nižší než nejvyšší riziko, které vyplývá z jiného nebezpečí a je možné řídit je pomocí specifických opatření. Přitom je samozřejmě nutné řešit i nejvyšší riziko.

Obecným pravidlem je, že scénáře poškození zdraví mohou vést k nejvyšší úrovni rizika, pokud:

—	zvažovaná poškození zdraví spadají do nejvyšších stupňů závažnosti (stupeň 4 nebo 3),

—	celková pravděpodobnost scénáře poškození zdraví je dosti vysoká (alespoň > 1/100).

Další pomoc v tomto ohledu nabízí tabulka 4. Tyto úvahy mohou přispět k omezení počtu scénářů.

Za počet scénářů poškození zdraví je samozřejmě nadále odpovědný posuzovatel rizik. Tento počet přitom závisí na počtu faktorů, které je nutné vzít v úvahu při určování „rizikovosti“ výrobku. Proto není možné uvést konkrétní počet scénářů poškození zdraví, které mohou být v určitém případě zapotřebí.

S cílem napomoci k vypracování vhodného počtu scénářů obsahují tyto pokyny tabulku s typickými scénáři poškození zdraví (tabulka 2). Tyto scénáře je třeba přizpůsobit konkrétnímu výrobku, typu spotřebitele a dalším okolnostem.

3.5 Závažnost poškození zdraví

Nebezpečí může vést k poškození zdraví spotřebitele v různých stupních závažnosti. Závažnost poškození zdraví tak odpovídá účinku, který má dané nebezpečí na spotřebitele za podmínek popsaných ve scénáři poškození zdraví.

Závažnost poškození zdraví může záviset na:

—

druhu nebezpečí (viz seznam nebezpečí uvedený v oddíle 3.2 a v tabulce 2). Mechanické nebezpečí, například ostré hrany, může vést k pořezání prstů; takové poranění je okamžitě patrné a spotřebitel podnikne kroky k jeho vyléčení. Naproti tomu chemické nebezpečí může způsobit rakovinu. To obvykle není zjevné a nemoc se může rozvinout až po mnoha letech. Přitom je považována za velmi vážnou, protože rakovina je obtížně vyléčitelná nebo nevyléčitelná,

—	velikosti nebezpečí. Kupříkladu povrch zahřátý na 50 °C může způsobit lehké popáleniny, zatímco povrch o teplotě 180 °C způsobí těžké popáleniny,

—	tom, jak dlouho nebezpečí na spotřebitele působí. Při krátkodobém kontaktu se zdrojem nebezpečí odření může dojít jen k povrchovému poškrábání pokožky spotřebitele, zatímco při delším kontaktu mohou být sedřeny velké části kůže,

—	tom, která část těla je poškozena. Například propíchnutí kůže na paži ostrým hrotem je bolestivé, ale stejné poranění oka je vážnější a může i ohrozit život;

—	tom, jaký vliv má nebezpečí na jednu nebo několik částí těla. Elektrické nebezpečí může způsobit úraz elektrickým proudem se ztrátou vědomí a následně požár, který může vést k poškození plic, když osoba v bezvědomí vdechuje kouř,

—

typu spotřebitele a jeho chování. Výrobek s upozorněním může dospělý spotřebitel používat bez újmy na zdraví, protože dokáže používání výrobku přizpůsobit své chování. Naproti tomu dítě nebo jiný zranitelný spotřebitel (viz tabulka 1), který si nemůže upozornění přečíst a pochopit, může utrpět velmi vážné zranění.

Za účelem kvantifikace závažnosti poškození zdraví ukazuje tabulka 3 v těchto pokynech, jak poškození klasifikovat do čtyř kategorií podle toho, zda jsou vratná, tj. zda je možné se uzdravit a do jaké míry. Tato kategorizace má sloužit jen jako vodítko; posuzovatel rizik by měl v případě potřeby kategorii změnit a změnu uvést v posouzení rizik.

Pokud se v rámci posouzení rizik zvažuje několik scénářů poškození zdraví, závažnost každého poškození by měla být klasifikována zvlášť a mělo by se s ní pracovat v celém procesu posouzení rizik.

Příklad: Spotřebitel zatlouká kladivem hřebík do stěny. Hlava kladiva není dost pevná (je vyrobena z nesprávného materiálu) a rozlomí se, přičemž jeden úlomek vletí spotřebiteli do oka tak prudce, že způsobí slepotu. Poškozením zdraví tedy je „poranění oka, cizí těleso v oku: trvalá ztráta zraku (jedno oko)“, což je podle tabulky 3 poškození zdraví stupně 3.

3.6 Pravděpodobnost poškození zdraví

„Pravděpodobností poškození zdraví“ se rozumí pravděpodobnost, že se scénář poškození zdraví během očekávané doby životnosti výrobku opravdu uskuteční.

Tuto pravděpodobnost není snadné odhadnout. Jestliže je však scénář popsán v jednotlivých krocích, může být každému kroku přiřazena určitá pravděpodobnost a celková pravděpodobnost scénáře se získá vynásobením těchto dílčích pravděpodobností. Tento krokový přístup by měl odhadování celkové pravděpodobnosti usnadnit. Je-li vypracováno několik scénářů, u každého z nich je samozřejmě nutné zjistit jeho vlastní celkovou pravděpodobnost.

Pokud je ale scénář poškození zdraví popsán v jediném kroku, jeho pravděpodobnost je také možné určit jedině v jednom celkovém kroku. To by však byl pouhý „odhad od oka“, který by se mohl stát terčem tvrdé kritiky, a celé posouzení rizik by tak mohlo být zpochybněno. Je tudíž lepší dát přednost transparentnějšímu přiřazení pravděpodobností scénáři složenému z několika kroků, zejména proto, že dílčí pravděpodobnosti je možné založit na nezpochybnitelných důkazech.

V těchto pokynech se pro účely klasifikace celkové pravděpodobnosti rozlišuje 8 pravděpodobnostních úrovní: od < 1/1 000 000 po > 50 % (viz levá strana tabulky 4). Na následujícím příkladu hlavy kladiva, která se rozlomí při zatloukání hřebíku do zdi, je možné ukázat, jak se přiřazuje pravděpodobnost jednotlivým krokům a jak se klasifikuje celková pravděpodobnost:

Krok 1:	Hlava kladiva se rozlomí, když uživatel zatlouká do zdi hřebík, protože je vyrobena z nedostatečně pevného materiálu. Nedostatečná pevnost byla zjištěna zkouškou. S ohledem na zjištěnou hodnotu pevnosti je pravděpodobnost, že se hlava kladiva během očekávané doby životnosti kladiva rozlomí, stanovena na 1/10.
Krok 2:	Jeden z úlomků kladiva po rozlomení zasáhne uživatele. Pravděpodobnost této události je stanovena na 1/10, protože se má za to, že povrch horní části těla vystavený odlétávajícím úlomkům zabírá 1/10 polokoule před stěnou. Samozřejmě pokud by uživatel stál velmi blízko u zdi, jeho tělo by zabíralo větší část této polokoule a pravděpodobnost by byla vyšší.
Krok 3	Úlomek uživatele zasáhne do hlavy. Odhaduje se, že hlava tvoří asi 1/3 horní části těla, a pravděpodobnost tedy činí 1/3.
Krok 4:	Úlomek uživatele zasáhne do oka. U očí se má za to, že zabírají asi 1/20 povrchu hlavy, a pravděpodobnost tak činí 1/20.

Vynásobením pravděpodobností těchto kroků se získá celková pravděpodobnost scénáře, tedy: 1/10 × 1/10 × 1/3 × 1/20 = 1/6 000. To znamená pravděpodobnost > 1/10 000 (viz levá strana tabulky 4).

Poté, co byla celková pravděpodobnost scénáře poškození zdraví vypočítána, měla by být zkontrolována její věrohodnost. To je úkol vyžadující dosti zkušeností a z toho plyne, že je vhodné požádat o pomoc osoby, které mají zkušenosti s posuzováním rizik (viz oddíl „Kontrola posouzení rizik jinými odborníky“). Po získání zkušeností s těmito pokyny by odhadování pravděpodobnosti mělo být snazší a tento úkol bude usnadněn také rostoucím počtem příkladů, které budou k dispozici.

Přiřazování hodnot pravděpodobnosti různým scénářům poškození zdraví pro stejný výrobek může vést k těmto výsledkům:

—

Jestliže výrobek v určitém scénáři používají zranitelnější spotřebitelé, pravděpodobnost může být obecně nutné zvýšit, protože u zranitelnějších spotřebitelů může k poškození zdraví dojít snadněji. To se týká zejména dětí, protože děti obvykle nemají dostatek zkušeností, a proto se nechovají tak, aby poškození předcházely, spíše naopak (viz též bod „zranitelní spotřebitelé“ v oddílu 3.3).

—

Jestliže je riziko snadno rozpoznatelné, například díky upozorněním na výrobku, může být nutné pravděpodobnost snížit, protože uživatel bude výrobek používat opatrněji, aby pokud možno předešel poškození zdraví. To se však nemusí vztahovat na scénář poškození zdraví, v němž figuruje malé dítě nebo jiný zranitelný uživatel (viz tabulka 1), který neumí číst.

—

Jestliže byly hlášeny nehody, které zapadají do scénáře poškození zdraví, pravděpodobnost tohoto scénáře se může zvýšit. V případech, kdy jsou nehody hlášeny jen zřídka nebo se o jejich výskytu vůbec neví, může být užitečné obrátit se na výrobce s dotazem, zda mu nejsou známy nějaké nehody nebo nepříznivé účinky způsobené výrobkem.

—	Jestliže je k tomu, aby poškození zdraví nastalo, nutné splnění dosti velkého počtu podmínek, celková pravděpodobnost daného scénáře bude obvykle nižší.

—	Jestliže jsou podmínky nutné k tomu, aby poškození nastalo, splněny snadno, pravděpodobnost se může zvýšit.

—	Jestliže výsledky zkoušek výrobku překračují požadované mezní hodnoty (podle příslušné normy nebo právního předpisu) velkým rozdílem, pravděpodobnost, že dojde k poškození zdraví (že se uskuteční scénář), může být vyšší, než kdyby byly výsledky výrobku blízko mezním hodnotám.

„Pravděpodobností poškození zdraví“ se v tomto případě rozumí pravděpodobnost, že se scénář poškození zdraví skutečně naplní. Pravděpodobnost tudíž nepopisuje celkovou expozici obyvatelstva výrobku, která by se vypočítala například na základě úvahy o tom, kolik milionů kusů výrobku bylo na trhu prodáno, a následně úvahy, že několik z nich se může porouchat. Úvahy tohoto typu ovšem mají význam při určování vhodných opatření ke snížení rizik (viz oddíl 4).

Také statistiky nehod používané pro odhadování pravděpodobnosti je nutné pečlivě zvažovat, i když se týkají konkrétních výrobků. Okolnosti nehody totiž nemusí být popsány dostatečně podrobně, výrobek se mohl změnit v čase, může pocházet od jiného výrobce a podobně. Kromě toho nemusely být subjektům shromažďujícím příslušné statistické údaje hlášeny méně závažné nehody. Statistiky nehod přesto mohou usnadnit porozumění scénářům poškození zdraví a jejich pravděpodobnosti.

3.7 Určení rizika

Poté, co byla stanovena závažnost poškození zdraví a pravděpodobnost, pokud možno pro několik scénářů poškození zdraví, je nutné vyhledat úroveň rizika v tabulce 4. Tabulka 4 kombinuje závažnost poškození zdraví a pravděpodobnost, přičemž nejvyšší riziko odpovídá „rizikovosti“ výrobku. Rizika vyžadující zvláštní opatření pro řízení rizik je rovněž třeba uvést, aby bylo zajištěno, že všechna rizika budou snížena na minimum.

V těchto pokynech se rozlišují čtyři úrovně rizika: „vážné“, „vysoké“, „střední“ a „nízké“ riziko. Mezi sousedními stupni závažnosti poškození zdraví nebo úrovněmi pravděpodobnosti se úroveň rizika obvykle mění o jeden stupeň. To je v souladu s obecnou zkušeností, že se riziko nezvyšuje krokově, když se vstupní faktory mění plynule. Ovšem pokud se závažnost poškození zdraví zvýší ze stupně 1 na stupeň 2 (na pravé straně tabulky 4), některé úrovně rizika se zvýší o dva stupně, konkrétně ze středního na vážné riziko a z nízkého na vysoké riziko. To je dáno tím, že tyto pokyny uvádějí čtyři stupně závažnosti poškození zdraví, zatímco původní metoda (viz úvod) jich měla pět. Nicméně čtyři stupně se u spotřebních výrobků pokládají za obvyklý počet, protože zajišťují dostatečně spolehlivý odhad závažnosti. Pět stupňů by znamenalo přílišnou podrobnost, neboť ani závažnost poškození zdraví ani pravděpodobnost nelze stanovit s velmi vysokou přesností.

Na konci posouzení rizik, ať se posuzuje jednotlivý scénář poškození zdraví nebo celková rizikovost výrobku, by se měla zvážit věrohodnost úrovně rizika a míra nejistoty provedených odhadů. To znamená například ověřit, že posuzovatel rizik své odhady a předpoklady založil na nejlepších dostupných informacích. Užitečná může být rovněž zpětná vazba od kolegů a dalších odborníků.

Velice přínosná může být také analýza citlivosti (viz příklad v oddílu 6.3). Jak se úroveň rizika změní, jestliže se závažnost poškození zdraví nebo pravděpodobnost zvýší nebo sníží o jeden stupeň? Pokud se úroveň rizika vůbec nezmění, je dosti pravděpodobné, že byla odhadnuta správně. Jestliže se naopak změní, úroveň rizika může být hraniční. V takovém případě je nutné znovu zvážit scénáře poškození zdraví a přiřazení stupně závažnosti poškození zdraví a hodnoty pravděpodobnosti. Po skončení analýzy citlivosti by měl mít posuzovatel rizik jistotu, že je úroveň rizika dostatečně věrohodná a že ji může zadokumentovat a předat na další místa.

4. Od rizika k opatření: odpovědné řízení rizik

Když je posouzení rizik hotové, obvykle se použije pro účely rozhodování, zda je nezbytné přijmout opatření s cílem snížit riziko, a tedy předejít škodám na zdraví spotřebitelů. Ačkoli přijímání opatření a posuzování rizik jsou dvě samostatné oblasti, uvádíme zde několik bodů pro ilustraci možných kroků navazujících na zjištěná rizika.

V rámci dozoru nad trhem se bude opatření často přijímat za kontaktu s příslušným orgánem a výrobcem, dovozcem nebo distributorem. To může tomuto orgánu pomoci s určením nejúčinnějšího a nejúčelnějšího způsobu řízení daného rizika.

Je-li u spotřebního výrobku zjištěno vážné riziko, mohou opatření k jeho snížení zahrnovat stažení výrobku z trhu nebo z oběhu. Nižší úrovně rizika obvykle vedou k méně přísným opatřením. Pro zajištění bezpečnosti výrobku pak může postačovat umístění upozornění na výrobek nebo zdokonalení návodu. U každé úrovně rizika by tedy měl příslušný orgán zvažovat, zda přijmout opatření a případně jaké opatření.

Mezi rizikem a opatřením ovšem neexistuje automatický vztah. Pokud výrobek vykazuje několik rizik, která jsou nižší než vážná, a jeho celková rizikovost tedy není vážná, může být přesto nutné bezodkladně přijmout opatření, protože kterékoli z těchto rizik se může dosti rychle projevit. Riziková struktura výrobku může poukazovat na nedostatečnou kontrolu kvality ve výrobě (54).

Důležité je rovněž zohlednit celkovou expozici populace. Jestliže je výrobek na trhu ve velkém počtu, a tedy jej používá vysoký počet spotřebitelů, může i jediné nižší než vážné riziko vyžadovat rychlé kroky k zamezení nepříznivým účinkům na zdraví spotřebitelů.

Nižší než vážná rizika mohou vyžadovat přijetí opatření také v případě, že by dotčený výrobek mohl způsobovat smrtelné nehody, i když jsou takové nehody krajně nepravděpodobné. Může jít například o uzávěr nádoby s nápojem, který by se mohl uvolnit a mohlo by jej spolknout dítě, které by se následkem toho mohlo udávit. Toto riziko je možné odstranit jednoduchou konstrukční změnou uzávěru a žádné další opatření nemusí být zapotřebí. Pokud je riziko smrtelné nehody skutečně nesmírně nízké, může být po určitou dobu povolen i doprodej zásob.

K další aspektům souvisejícím s riziky může patřit vnímání rizika a jeho pravděpodobných důsledků veřejností, jeho kulturní a politická citlivost a způsob, jakým o něm informují sdělovací prostředky. Tyto aspekty mohou být zvláště významné, jsou-li dotčenými spotřebiteli zranitelné osoby, zejména děti. Rozhodnout o tom, jaká opatření jsou zapotřebí, bude úkolem vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem.

Přijetí opatření proti riziku může záviset také na samotném výrobku a na „minimálních rizicích slučitelných s použitím výrobku a považovaných za přijatelná a odpovídající vysoké úrovni ochrany“ (55). Toto minimální riziko bude nejspíš mnohem nižší u hraček, které jsou určeny dětem, než u řetězové pily, o níž se ví, že je spojena s tak vysokým rizikem, že pro jeho udržení na zvládnutelné úrovni jsou nutné účinné ochranné prostředky.

Konečně mohou být opatření nezbytná, i když neexistuje žádné riziko, například pokud výrobek nevyhovuje použitelným právním či správním předpisům (např. neúplná označení).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že mezi rizikem a opatřením neexistuje automatický vztah. Orgány dozoru budou brát v potaz celou řadu faktorů, včetně faktorů zmíněných v oddíle 3.3. Vždy je nutné zohlednit zásadu přiměřenosti a opatření musí být účinná.

5. Jak vypracovat posouzení rizika – stručně

1. Popište výrobek a nebezpečí s ním spojené.

Výrobek popište jednoznačně. Týká se nebezpečí celého výrobku nebo jen (oddělitelné) části výrobku?

Je s výrobkem spojeno jen jedno nebezpečí? Je nebezpečí několik? Další informace najdete v tabulce 2. Zjistěte, jaké normy či právní předpisy jsou pro daný výrobek použitelné.

Zjistěte, jaké normy či právní předpisy jsou pro daný výrobek použitelné.

2. Určete typ spotřebitele, se kterým budete pracovat ve scénáři poškození zdraví pro nebezpečný výrobek.

V prvním scénáři poškození zdraví začněte se zamýšleným uživatelem a zamýšleným použitím výrobku. Pro další scénáře použijte jiné spotřebitele (viz tabulka 1) a jiná použití.

3. Popište scénář poškození zdraví, ve kterém zvolené nebezpečí (zvolená nebezpečí) související s výrobkem způsobí poškození zdraví nebo nepříznivé účinky na zdraví u zvoleného spotřebitele.

Kroky vedoucí k poškození zdraví popište jasně a stručně bez nadměrných podrobností („nejkratší cesta k poškození zdraví“, „kritická cesta k poškození zdraví“). Pokud se ve stejném scénáři objeví souběžně několik poškození zdraví, zařaďte je všechny do tohoto scénáře.

Při popisování scénáře poškození zdraví zvažujte četnost a délku používání, rozpoznání nebezpečí spotřebitelem, zda je spotřebitel zranitelný (zejména jde-li o dítě), ochranné prostředky, chování spotřebitele v případě nehody, kulturní zázemí spotřebitele a další faktory, které pokládáte z hlediska posouzení rizik za důležité.

Další informace najdete v oddílu 3.3 a tabulce 2.

4. Určete závažnost poškození zdraví.

Určete stupeň závažnosti poškození zdraví spotřebitele (na stupnici od 1 do 4). Pokud daný scénář poškození zdraví obsahuje několik poškození zdraví spotřebitele, odhadněte závažnost všech těchto poškození společně.

Další informace najdete v tabulce 3.

5. Určete pravděpodobnost scénáře poškození zdraví.

Přiřaďte hodnotu pravděpodobnosti každému kroku scénáře poškození zdraví. Vypočítejte celkovou pravděpodobnost scénáře vynásobením těchto hodnot.

Další informace najdete v levé části tabulky 4.

6. Určete úroveň rizika.

Na základě kombinace závažnosti poškození zdraví a celkové pravděpodobnosti scénáře poškození zdraví vyhledejte úroveň rizika v tabulce 4.

7. Zkontrolujte věrohodnost úrovně rizika.

Pokud se zdá, že úroveň rizika není věrohodná, nebo si nejste jisti závažností poškození zdraví nebo pravděpodobnostmi, změňte příslušné hodnoty o jeden stupeň nahoru a o jeden stupeň dolů a vypočítejte znovu riziko. Tato „analýza citlivosti“ ukáže, zda se při změně vstupních hodnot změní riziko.

Zůstane-li úroveň rizika stejná, můžete si být posouzením rizik poměrně jisti. Pokud se snadno změní, může být vhodné přiklonit se k chybě ve prospěch větší bezpečnosti a pokládat za „rizikovost“ daného spotřebního výrobku získanou vyšší úroveň rizika.

Věrohodnost úrovně rizika můžete také prodiskutovat se zkušenými kolegy.

8. Vypracujte několik scénářů poškození zdraví s cílem stanovit nejvyšší riziko spojené s výrobkem.

Jestliže pomocí prvního scénáře poškození zdraví zjistíte úroveň rizika nižší, než je nejvyšší úroveň rizika podle těchto pokynů, a domníváte se, že výrobek může představovat vyšší riziko, než jaké bylo zjištěno,

—	zvolte jiné spotřebitele (včetně zranitelných spotřebitelů, zejména dětí),

—	určete jiná použití (včetně rozumně předvídatelných použití)

s cílem zjistit, v jakém scénáři poškození zdraví je výrobek spojen s nejvyšším rizikem.

Nejvyšší riziko obvykle představuje „rizikovost“ výrobku a umožňuje přijetí nejúčinnějších opatření pro řízení rizik. V konkrétních případech může určité nebezpečí vedoucí k riziku, které je nižší než nejvyšší, vyžadovat specifická opatření pro řízení rizik. To je třeba náležitě zohlednit.

Obecným pravidlem je, že scénáře poškození zdraví mohou vést k nejvyšší úrovni rizika podle těchto pokynů, pokud:

—	zvažovaná poškození zdraví jsou alespoň na stupni 3 nebo 4, —

—	celková pravděpodobnost scénáře poškození zdraví je alespoň > 1/100.

Další informace najdete v tabulce 4.

9. Posouzení rizika zadokumentujte a předejte na další místa.

Postupujte transparentně a uveďte také všechny prvky nejistoty, s nimiž jste se při práci na posouzení rizik setkali.

Oddíl 6 těchto pokynů obsahuje příklady týkající se přípravy zpráv o posouzení rizik.

Schematic flow of risk assessment

Pass on the risk assessment

Highest risk identified?

Yes

6. Look up the Risk in Table 4

See table 4: Probability levels from high (> 50 %) to low (< 1/1 000 000)

See table 3: Severity of injury

— Laceration, cut

— Bruising

— Concussion

— Entrapment/pinching

— Sprain, strain, musculoskeletal disorder

— Dislocation

— Fracture

— Crushing

— Amputation

— etc.

5. Determine the probability

Assign a probability to each step.

Multiply to get the overall probability

4. Determine the severity of the injury

3. Describe the Injury scenario in several steps: ‘Shortest path to injury’

See table 1: Consumer types, incl. vulnerable consumers (in particular children)

— Intended/non-intended user

— Intended and reasonably foreseeable use

— Frequency and duration of use

— Hazard recognition/protective behaviour …

— Consumer behaviour in the case of an incident

— Consumer's cultural background

See table 2: Hazards …

— Size, shape and surface

— Potential energy

— Kinetic energy

— Electrical energy

— Extreme temperatures

— Radiation

— Fire and explosion

— etc.

2. Identify consumer(s)

1. Describe the product unambiguously and its hazard(s)

6. Příklady

6.1 Skládací židle

Skládací mechanismus skládací židle je zkonstruován tak, že se prsty uživatele mohou zachytit mezi sedadlo a tento mechanismus. To může vést ke zlomeninám, či dokonce ztrátě jednoho nebo několika prstů.

Určení rizik

Scénář poškození zdraví	Druh a místo poškození zdraví	Závažnost poškození zdraví	Pravděpodobnost poškození zdraví		Celková pravděpodobnost	Riziko
Uživatel rozkládá židli, omylem sedadlo uchopí blízko zadního rohu (nedává pozor, něco ho vyruší), prst se zachytí mezi sedadlo a opěradlo.	lehké skřípnutí prstu	1	rozkládání židle	1	1/500	Nízké riziko
			uchopení sedadla u zadního rohu při rozkládání	1/50
			zachycení prstu	1/10	> 1/1 000
			lehké skřípnutí	1
Uživatel rozkládá židli, omylem sedadlo uchopí za boční okraj (nedává pozor, něco ho vyruší), prst se zachytí mezi sedadlo a vzpěrku.	lehké skřípnutí prstu	1	rozkládání židle	1	1/500	Nízké riziko
			uchopení sedadla za boční okraj při rozkládání	1/50
			zachycení prstu	1/10	> 1/1 000
			lehké skřípnutí	1
Uživatel rozkládá židli, židle je sevřená, uživatel se snaží stlačit sedadlo a omylem jej uchopí blízko rohu (nedává pozor, něco ho vyruší), prst se zachytí mezi sedadlo a opěradlo.	zlomenina prstu	2	rozkládání židle	1	1/500 000	Nízké riziko
			sevření židle	1/1 000
			uchopení sedadla u rohů při rozkládání	1/50
			zachycení prstu	1/10	> 1/1 000 000
			zlomenina prstu	1
Uživatel rozkládá židli, židle je sevřená, uživatel se snaží stlačit sedadlo a omylem jej uchopí za boční okraj (nedává pozor, něco ho vyruší), prst se zachytí mezi sedadlo a vzpěrku.	zlomenina prstu	2	rozkládání židle	1	1/500 000	Nízké riziko
			sevření židle	1/1 000
			uchopení sedadla za boční okraj při rozkládání	1/50
			zachycení prstu	1/10	> 1/1 000 000
			zlomenina prstu	1
Uživatel sedí na židli, chce židli přesunout a ve snaze zvednout ji židli uchopí za zadní část sedadla, prst se zachytí mezi sedadlo a opěradlo.	ztráta prstu	3	sezení na židli	1	1/6 000	Vysoké riziko
			přesouvání židle při sezení	1/2
			uchopení židle za zadní část při přesouvání	1/2
			židle se částečně složí, čímž vznikne mezera mezi opěradlem a sedadlem	1/3	> 1/10 000
			prst se nachází mezi opěradlem a sedadlem	1/5
			zachycení prstu	1/10
			ztráta (části) prstu	1/10
Uživatel sedí na židli, chce židli přesunout a ve snaze zvednout ji židli uchopí za zadní část sedadla, prst se zachytí mezi sedadlo a vzpěrku.	ztráta prstu	3	sezení na židli	1	1/6 000	Vysoké riziko
			přesouvání židle při sezení	1/2
			uchopení židle za zadní část při přesouvání	1/2
			židle se částečně složí, čímž vznikne mezera mezi opěradlem a sedadlem	1/3	> 1/10 000
			prst se nachází mezi opěradlem a sedadlem	1/5
			zachycení prstu	1/10
			ztráta (části) prstu	1/10

Celková rizikovost skládací židle tedy odpovídá stupni „vysoké riziko“.

6.2 Chrániče elektrických zásuvek

Tento příklad se týká chráničů (záslepek) elektrických zásuvek. Jedná se o zařízení, která uživatelé (rodiče) nasazují na elektrické zásuvky, aby předešli tomu, že malé děti vloží dlouhý kovový předmět do zdířky zásuvky a tak se dostanou do kontaktu s částmi pod napětím a utrpí (smrtelný) úraz elektrickým proudem.

Otvory tohoto konkrétního chrániče (kterými procházejí kolíky zástrčky) jsou tak těsné, že se v nich mohou kolíky zachytit. To by mohlo vést k tomu, že uživatel při vytahování zástrčky odstraní ze zásuvky i chránič. Toho si uživatel nemusí všimnout.

Určení rizik

Scénář poškození zdraví	Druh a místo poškození zdraví	Závažnost poškození zdraví	Pravděpodobnost poškození zdraví		Celková pravděpodobnost	Riziko
Chránič je odstraněn ze zásuvky, která zůstane nechráněná. Dítě si hraje s tenkým vodivým předmětem, který lze zastrčit do zásuvky, dostane se do kontaktu s vysokým napětím a je usmrceno elektrickým proudem.	Zásah elektrickým proudem	4	odstranění chrániče	9/10	27/160 000	Vážné riziko
			odstranění zůstane nepovšimnuto	1/10
			dítě si hraje s tenkým vodivým předmětem	1/10
			dítě si hraje bez dozoru	1/2	> 1/10 000
			dítě předmět zastrčí do zásuvky	3/10
			kontakt s napětím	1/2
			usmrcení elektrickým proudem kvůli kontaktu s napětím (bez přerušovače obvodu)	1/4
Chránič je odstraněn ze zásuvky, která zůstane nechráněná. Dítě si hraje s tenkým vodivým předmětem, který lze zastrčit do zásuvky, dostane se do kontaktu s vysokým napětím a utrpí úraz elektrickým proudem.	Popáleniny 2. stupně	1	odstranění chrániče	9/10	81/160 000	Nízké riziko
			odstranění zůstane nepovšimnuto	1/10
			dítě si hraje s tenkým vodivým předmětem	1/10
			dítě předmět zastrčí do zásuvky	3/10
			kontakt s napětím	1/2	> 1/10 000
			dítě si hraje bez dozoru	1/2
			popálení elektrickým proudem (bez přerušovače obvodu)	3/4
Zásuvka je nechráněná. Dítě si hraje s tenkým vodivým předmětem, který lze zastrčit do zásuvky, dostane se do kontaktu s vysokým napětím a je usmrceno elektrickým proudem.	Zásah elektrickým proudem	4	dítě si hraje s tenkým vodivým předmětem	1/10	3/80 000	Vysoké riziko
			dítě si hraje bez dozoru	1/100
			dítě předmět zastrčí do zásuvky	3/10
			kontakt s napětím	1/2	> 1/100 000
			usmrcení elektrickým proudem kvůli kontaktu s napětím (bez přerušovače obvodu)	1/4

Celková rizikovost chráničů zásuvek tedy odpovídá stupni „vážné riziko“.

6.3 Analýza citlivosti

Faktory, které se používají pro výpočet rizika ve scénáři poškození zdraví, totiž závažnost poškození zdraví a pravděpodobnost, je často nutné odhadovat. To vede k určité nejistotě. Zejména pravděpodobnost může být obtížně odhadnutelná, protože kupříkladu chování spotřebitelů může být těžké předpovědět. Dělá člověk určitý úkon často, nebo jen občas?

Proto je důležité zvážit míru nejistoty těchto dvou faktorů a provést analýzu citlivosti. Účelem této analýzy je zjistit, do jaké míry se úroveň rizika změní, změní-li se odhadnuté faktory. Příklad uvedený v tabulce níže se týká pouze změn pravděpodobnosti, protože závažnost poškození zdraví je obvykle předpovězena s větší jistotou.

Praktický způsob, jak analýzu citlivosti provést, spočívá v tom, že se zopakuje posouzení rizika pro určitý scénář, ale s jinou pravděpodobností u jednoho nebo několika kroků tohoto scénáře. Například svíčka obsahující semena může způsobit požár, protože semena se mohou vznítit a hořet vysokým plamenem. Od nich se může oheň rozšířit na nábytek nebo záclony a lidé, kteří jsou v jiné místnosti, se mohou nadýchat toxického dýmu a utrpět smrtelnou otravu.

Scénář poškození zdraví

Druh a místo poškození zdraví

Závažnost poškození zdraví

Pravděpodobnost poškození zdraví

Výsledná pravděpodobnost

Riziko

Semena nebo zrna začnou hořet vysokým plamenem. Oheň se rozšíří na nábytek nebo záclony. Osoby mimo místnost se nadýchají toxického dýmu.

smrtelná otrava

—	Semena nebo zrna začnou hořet: 90 % (0,9)

—	Osoby jsou nějakou dobu mimo místnost: 30 % (0,3)

—	Oheň se rozšíří na nábytek nebo záclony: 50 % (0,5) (záleží, na jakém povrchu se svíčka nachází).

—	Osoby se nadýchají toxického dýmu: 5 % (0,05)

0 00675 > 1/1 000

Závažné

Tabulka ukazuje, jak byly odhadnuty úrovně pravděpodobnosti jednotlivých kroků scénáře.

Celková pravděpodobnost činí 0 00675, což v tabulce 4 odpovídá kategorii > 1/1 000. To vede k závěru o „vážném riziku“. Všimněte si, že přesná pravděpodobnost je blíže hodnotě 1/100 než 1/1 000, a to samo o sobě již vede k určité jistotě ohledně spolehlivosti úrovně rizika, protože se v oblasti vážného rizika tabulky 4 nachází dále, než naznačuje řádek > 1/1 000.

Předpokládejme, že si nejsme jisti 5 % hodnotou pravděpodobnosti, že se lidé nadýchají toxického dýmu. Můžeme pro ni tedy stanovit mnohem nižší hodnotu 0,1 % (0,001 = jedna z tisíce). Pokud provedeme výpočet znovu s touto hodnotou, bude celková pravděpodobnost dosahovat 0,000135, což znamená > 1/10 000. Riziko ovšem zůstane vážné. I kdyby měla být pravděpodobnost z nějakého důvodu desetkrát nižší, riziko by bylo pořád vysoké. I když se tedy pravděpodobnost změní desetinásobně nebo stonásobně, pořád nacházíme vážné nebo vysoké riziko (přičemž „vysoké“ riziko je zde dosti blízko „vážnému“). Tato analýza citlivosti nám tak umožňuje posoudit riziko s jistotou jako vážné.

Obecně ovšem platí, že posouzení rizika by mělo vycházet z „rozumných nejhorších případů“: ne příliš pesimistických při hodnocení každého faktoru, ale rozhodne nikoli příliš optimistických.

Tabulka 1

Spotřebitelé

Spotřebitelé	Popis
velmi zranitelní spotřebitelé	velmi malé děti: 0 až 36 měsíců ostatní: osoby s rozsáhlým a komplexním postižením
zranitelní spotřebitelé	malé děti: děti starší 36 měsíců a mladší 8 let, starší děti: děti od 8 do 14 let ostatní: osoby se sníženými tělesnými, smyslovými nebo duševními schopnostmi (např. částečně zdravotně postižené a starší osoby, včetně osob ve věku vyšším než 65 let, s určitým snížením tělesných a duševních schopností) nebo s nedostatkem zkušeností a znalostí
ostatní spotřebitelé	spotřebitelé jiní než velmi zranitelní nebo zranitelní

Tabulka 2

Nebezpečí, typické scénáře poškození zdraví a typická poškození zdraví

Skupina nebezpečí	Nebezpečí (vlastnost výrobku)	Typický scénář poškození zdraví	Typické poškození zdraví
Velikost, tvar a povrch	výrobek tvoří překážku	Člověk o výrobek zakopne a upadne nebo do výrobku narazí.	pohmožděniny; zlomeniny, otřes mozku
	výrobek nepropouští vzduch	Výrobek člověku (typicky dítěti) zakryje ústa a/nebo nos nebo vnitřní dýchací cesty.	udušení
	výrobek je malou částí nebo obsahuje malé části	Člověk (dítě) malou část spolkne; ta se zachytí v hrtanu a zablokuje dýchací cesty.	udávení, zablokování vnitřních dýchacích cest
	možnost ukousnutí malé části výrobku	Člověk (dítě) malou část spolkne; ta se zachytí v trávicím traktu.	zablokování trávicího traktu
	ostrý roh nebo hrot	Člověk narazí na ostrý roh nebo je zasažen pohybujícím se ostrým předmětem; to vede k bodnému nebo penetrujícímu zranění.	bodné poranění; poranění oka, cizí těleso v oku; poškození sluchu, cizí těleso v uchu
	ostrá hrana	Člověk se dotkne ostré hrany; ta protrhne kůži nebo rozřízne tkáň.	Tržné rány, řezné rány; amputace
	kluzký povrch	Člověk při chůzi po povrchu uklouzne a upadne.	pohmožděniny; zlomeniny, otřes mozku
	drsný povrch	Dojde ke smýknutí člověka po drsném povrchu; následkem je tření a/nebo oděr.	oděr
	mezera nebo otvor mezi částmi	Člověku se dostane končetina nebo celé tělo do otvoru, kde se zachytí prst, paže, krk, hlava, tělo nebo oděv; vinou gravitace nebo pohybu dojde ke zranění.	rozdrcení, zlomeniny, amputace, uškrcení
Potenciální energie	nízká mechanická stabilita	Výrobek se převrhne; člověk na výrobku spadne z výšky nebo je výrobkem zasažen člověk v jeho blízkosti; elektrický výrobek se převrhne, rozbije se a odhalí části pod napětím nebo dále funguje a zahřívá okolní povrchy.	pohmožděniny; vykloubení/dislokace; výron; zlomeniny, otřes mozku, rozdrcení/přejetí; úraz elektrickým proudem; popáleniny
	nízká mechanická pevnost	Výrobek se zhroutí v důsledku přetížení; člověk na výrobku spadne z výšky nebo je výrobkem zasažen člověk v jeho blízkosti; elektrický výrobek se převrhne, rozbije se a odhalí části pod napětím nebo dále funguje a zahřívá okolní povrchy.	pohmožděniny; vykloubení/dislokace; zlomeniny, otřes mozku; rozdrcení/přejetí; úraz elektrickým proudem; popáleniny
	uživatel ve výšce	Člověk vysoko na výrobku ztratí rovnováhu, nemá oporu, které by se mohl držet, a spadne z výšky.	pohmožděniny; vykloubení/dislokace; zlomeniny, otřes mozku, rozdrcení
	pružná část nebo pružina	Stlačená pružná část nebo pružina se náhle uvolní; člověk v dráze pohybu je výrobkem zasažen.	pohmožděniny; vykloubení/dislokace; zlomeniny, otřes mozku; rozdrcení
	stlačená kapalina či plyn nebo vakuum	Stlačená kapalina nebo plyn se náhle uvolní; člověk v blízkosti je zasažen; nebo jsou následkem imploze výrobku letící předměty.	Vykloubení/dislokace; zlomeniny, otřes mozku; rozdrcení/přejetí; řezné rány (viz též část o požáru a výbuchu)
Kinetická energie	pohybující se výrobek	Člověk v dráze pohybu výrobku je výrobkem zasažen nebo přejet.	pohmožděniny; výron; zlomeniny, otřes mozku; rozdrcení
	části pohybující se proti sobě	Část těla se dostane mezi pohybující se části během jejich současného pohybu; část těla je zachycena a stlačena (rozdrcena).	pohmožděniny; vykloubení/dislokace; zlomenina; rozdrcení
	části pohybující se přes sebe	Část těla se dostane mezi pohybující se části během jejich pohybu ve vzájemné blízkosti (pohyb nůžek); část těla je zachycena mezi pohyblivé části a stlačena (přestřižení).	Tržné rány, řezné rány; amputace
	rotující části	Do rotující části se zamotá část těla, vlasy nebo oděv; výsledkem je tažná síla.	pohmožděniny; zlomenina; tržné rány (kůže na hlavě); uškrcení
	rotující části ve vzájemné blízkosti	Do rotujících částí je vtažena část těla, vlasy nebo oděv; výsledkem je tažná síla a tlak na část těla.	rozdrcení, zlomeniny, amputace, uškrcení
	zrychlení	Člověk na akcelerujícím výrobku ztratí rovnováhu, nemá oporu, které by se mohl držet, a spadne s určitou rychlostí.	Vykloubení/dislokace; zlomeniny, otřes mozku; rozdrcení
	letící předměty	Člověk je zasažen letícím předmětem a v závislosti na jeho energii utrpí zranění.	pohmožděniny; vykloubení/dislokace; zlomeniny, otřes mozku; rozdrcení
	vibrace	Člověk držící výrobek ztratí rovnováhu a upadne; nebo dlouhodobý kontakt s vibrujícím výrobkem vede k neurologickým poruchám, osteoartikulárním poruchám, poškození páteře či cévním poruchám.	pohmožděniny; vykloubení/dislokace; zlomenina; rozdrcení
	hluk	Člověk je vystaven hluku, který působí výrobek. V závislosti na hlasitosti a vzdálenosti se může rozvinout tinitus nebo ztráta sluchu.	poškození sluchu
Elektrická energie	vysoké/nízké napětí	Člověk se dotkne části výrobku, která je pod vysokým napětím; utrpí úraz elektrickým proudem a může být i usmrcen.	úraz elektrickým proudem
	tvorba tepla	Výrobek se zahřeje; člověk, který se ho dotkne, se popálí; nebo z výrobku mohou vycházet roztavené částice, pára apod., které člověka zasáhnou.	popáleniny, opařeniny
	části pod napětím příliš blízko u sebe	Mezi částmi pod napětím se objeví elektrický oblouk nebo jiskry. Důsledkem může být požár a intenzivní záření.	poranění očí, popáleniny, opařeniny
Extrémní teploty	otevřený oheň	Člověk v blízkosti plamenů může utrpět popáleniny, případně poté, co se na něm vznítí oděv.	popáleniny, opařeniny
	horké povrchy	Člověk nerozpozná horký povrch a dotkne se jej; utrpí popáleniny.	popáleniny
	horké kapaliny	Při manipulaci s nádobou člověk vylije část kapaliny; kapalina kápne na kůži a způsobí opařeniny.	opařeniny
	horké plyny	Člověk vdechne horké plyny uvolněné z výrobku; následkem je popálení plic; nebo dlouhodobá expozice horkému vzduchu vede k dehydrataci.	popáleniny
	studené povrchy	Člověk nerozpozná studený povrch a dotkne se jej; utrpí omrzliny.	popáleniny
Radiace	ultrafialové záření, laser	Kůže nebo oči člověka jsou vystaveny záření, které výrobek vydává.	popáleniny, opařeniny; neurologické poruchy; poranění očí; rakovina kůže, mutace
Radiace	zdroj elektromagnetického pole (EMF) s vysokou intenzitou; nízká frekvence nebo vysoká frekvence (mikrovlny)	Člověk se nachází blízko zdroje elektromagnetického pole (EMF), dochází k expozici těla (centrální nervové soustavy).	neurologické poškození (poškození mozku), leukémie (u dětí)
Požár a výbuch	hořlavé látky	Člověk se nachází blízko hořlavé látky; zdroj vznícení látku zapálí; následkem toho člověk utrpí zranění.	popáleniny
	výbušné směsi	Člověk se nachází blízko výbušné směsi; zdroj vznícení způsobí výbuch; člověk je zasažen rázovou vlnou, hořícím materiálem a/nebo plameny.	popáleniny, opařeniny; poranění oka, cizí těleso v oku; poškození sluchu, cizí těleso v uchu
	zdroje vznícení	Zdroj vznícení způsobí požár; člověk je poraněn plameny nebo v důsledku požáru domu utrpí otravu plyny.	popáleniny; otrava
	přehřátí	Výrobek se přehřeje; požár, výbuch.	popáleniny, opařeniny; poranění oka, cizí těleso v oku; poškození sluchu, cizí těleso v uchu
Toxicita	toxická pevná nebo tekutá látka	Člověk požije látku pocházející z výrobku, např. tak, že si výrobek vloží do úst, a/nebo se mu látka dostane na kůži.	akutní otrava; podráždění, dermatitida
	toxická pevná nebo tekutá látka	Člověk vdechne pevnou hmotu nebo tekutinu, například zvratky (plicní aspirace).	akutní otrava v plicích (aspirační pneumonie); infekce
	toxický plyn, pára nebo prach	Člověk vdechne látku z výrobku, a/nebo se mu látka dostane na kůži	akutní otrava v plicích; podráždění, dermatitida
	senzibilizující látka	Člověk požije látku pocházející z výrobku, např. tak, že si výrobek vloží do úst a/nebo se mu látka dostane na kůži; a/nebo vdechne plyn, páru nebo prach.	senzibilizace; alergická reakce
	dráždivá nebo žíravá pevná nebo tekutá látka	Člověk požije látku pocházející z výrobku, např. tak, že si výrobek vloží do úst, a/nebo se mu látka dostane na kůži nebo do očí.	podráždění, dermatitida; poleptání kůže; poranění oka, cizí těleso v oku
	dráždivý nebo žíravý plyn nebo pára	Člověk vdechne látku z výrobku a/nebo se mu látka dostane na kůži nebo do očí.	podráždění, dermatitida; poleptání kůže; akutní otrava nebo žíravé účinky v plicích nebo v očích
	látky karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR)	Člověk požije látku pocházející z výrobku, např. tak, že si výrobek vloží do úst, a/nebo se mu látka dostane na kůži; a/nebo vdechne látku, jako je plyn, pára nebo prach.	rakovina, mutace, toxické účinky na reprodukční schopnost
Mikrobiologická kontaminace	mikrobiologická kontaminace	Člověk se dostane do styku s kontaminovaným výrobkem cestou požití, vdechnutí nebo dotyku s kůží.	lokální nebo systémová infekce
Výrobek v provozu nebezpečí	nezdravá poloha těla	Konstrukce výrobku vede k nezdravé tělesné poloze při jeho používání.	natažení; muskuloskeletální porucha
	nadměrná námaha	V důsledku konstrukce výrobku je při jeho používání nutná značná síla.	vyvrtnutí nebo natažení; muskuloskeletální porucha
	anatomická nevhodnost	Konstrukce výrobku není uzpůsobena lidské anatomii, a jeho používání je tudíž obtížné nebo nemožné.	vyvrtnutí nebo natažení
	zanedbávání osobních ochranných prostředků	Vzhledem ke konstrukci výrobku je zacházení s výrobkem nebo jeho používání obtížné pro člověka, který má na sobě ochranné prostředky.	různá poškození
	neúmyslné spuštění či vypnutí	Člověk může výrobek snadno zapnout či vypnout, což vede k nechtěnému provozu výrobku.	různá poškození
	provozní nedostatečnost	Konstrukce vede člověka k nesprávnému používání výrobku; nebo u výrobku s ochrannou funkcí není zajištěna předpokládaná ochrana.	různá poškození
	selhání ukončování provozu	Člověk chce ukončit provoz výrobku, ale jeho provoz pokračuje v situaci, kdy to není žádoucí.	různá poškození
	neočekávané spuštění	Výrobek se vypne při výpadku proudu, ale pak se nebezpečným způsobem znovu uvede do provozu.	různá poškození
	nemožnost ukončit provoz	V nouzové situaci člověk nemůže ukončit provoz výrobku.	různá poškození
	neadekvátní spojení částí	Člověk se snaží spojit s výrobkem nějakou část, ta nezapadne bez použití nadměrné síly, výrobek se rozbije; nebo je nějaká část s výrobkem spojena příliš volně a během jeho používání se uvolní.	vyvrtnutí nebo natažení; tržné rány, řezné rány; pohmožděniny; uvíznutí
	chybějící nebo nesprávně namontované ochranné prvky	Nebezpečné části jsou v dosahu člověka.	různá poškození
	nedostatečná upozornění, nedostatečné výstražné značky a symboly	Uživatel si nevšimne upozornění či značek a/nebo nerozumí symbolům.	různá poškození
	nedostatečné výstražné signály	Uživatel nevidí nebo neslyší výstražný signál (vizuální nebo zvukový), což vede k nebezpečnému provozu.	různá poškození
Pozn.: Tato tabulka má sloužit jen jako vodítko; typické scénáře poškození zdraví je při přípravě posouzení rizik třeba přizpůsobit. V případě chemických látek, kosmetických prostředků a případně i dalších výrobků existují zvláštní pokyny pro posuzování rizik. Pro posuzování takových výrobků se důrazně doporučuje používat tyto zvláštní pokyny. Viz oddíl 3.2.

Tabulka 3

Závažnost poškození zdraví

Úvod

Tyto pokyny pro posuzování rizik rozlišují čtyři stupně závažnosti poškození zdraví. Je důležité si uvědomit, že závažnost je třeba posuzovat naprosto objektivně. Cílem je porovnat závažnost poškození v různých scénářích a stanovit priority, nikoli posuzovat v této fázi přijatelnost určitého poškození. Pro spotřebitele bude obtížně přijatelné každé poškození zdraví, kterému by se dalo snadno zabránit. Je ovšem opodstatněné, aby příslušné orgány vynakládaly více úsilí na předcházení nevratným následkům než dočasným nepříjemným pocitům.

Jako objektivní kritéria pro posuzování závažnosti následků (akutního poranění nebo jiné škody na zdraví) lze použít jednak rozsah lékařského zásahu a jednak důsledky pro budoucí funkční schopnosti postiženého. Oba tyto parametry je možné vyjádřit ve formě nákladů, ale náklady následků poškození zdraví mohou být obtížně vyčíslitelné.

Na základě kombinace těchto kritérií lze uvedené čtyři stupně vymezit takto:

1.	Poškození zdraví nebo následek, které po základním ošetření (první pomoc, kterou obvykle neposkytuje lékař) podstatně nesnižují funkčnost ani nepůsobí nadměrnou bolest. Následky jsou obvykle zcela vratné.

2.	Poškození zdraví nebo následek, které mohou vyžadovat návštěvu úrazové ambulance nebo oddělení akutního příjmu, ale obvykle nevyžadují hospitalizaci. Funkčnost může být snížená po určitou dobu, která však nepřesahuje přibližně 6 měsíců, a uzdravení je víceméně úplné.

3.	Poškození zdraví nebo následek, které obvykle vyžadují hospitalizaci a snižují funkčnost na dobu delší než 6 měsíců nebo vedou k trvalé ztrátě funkce.

4.	Poškození zdraví nebo následek, které jsou nebo mohou být smrtelné, včetně smrti mozku; následky postihující reprodukční schopnost nebo potomky; závažné postižení (ztráta) končetin a/nebo funkce vedoucí k více než asi 10 % invaliditě.

Níže uvedená tabulka, kterou nelze chápat jako preskriptivní či úplnou, ale spíše jako vodítko, obsahuje příklady všech čtyř stupňů poškození zdraví. V tomto ohledu mohou existovat rozdíly mezi zeměmi, které jsou dány kulturně nebo odlišnými systémy zdravotní péče a odlišnými finančními úpravami. Nicméně odchylky od klasifikace navržené v tabulce budou mít vliv na jednotnost posuzování rizik v EU. Proto by měly být ve zprávě o posouzení rizik jasně uvedeny a vysvětleny, včetně odůvodnění.

Druh poškození zdraví	Závažnost poškození zdraví
Druh poškození zdraví	1	2	3	4
Tržné rány, řezné rány	povrchové	zevní (hluboké) (> 10 cm dlouhé na těle) (> 5 cm dlouhé na obličeji), vyžadující sešití šlacha nebo zasažení kloubu oční bělmo nebo rohovka	optický nerv krční tepna průdušnice vnitřní orgány	průdušnice jícen aorta mícha (spodní část) hluboké tržné rány na vnitřních orgánech přerušení míchy v horní části mozek (těžká léze/ dysfunkce)
Pohmoždění (odření/kontuze, otok, edém)	povrchové ≤ 25 cm2 na obličeji ≤ 50 cm2 na těle	závažné > 25 cm2 na obličeji > 50 cm2 na těle	průdušnice vnitřní orgány (lehké poškození) srdce mozek plíce, krev nebo vzduch v hrudní dutině	mozkový kmen poškození míchy vedoucí k ochrnutí
Otřes mozku	—	velmi krátké bezvědomí (minuty)	delší bezvědomí	kóma
Zachycení/skřípnutí	lehké skřípnutí	—	(viz, v závislosti na případu, konečné důsledky pohmoždění, rozdrcení, zlomenin, vykloubení či amputace)	(stejné důsledky jako u dušení/škrcení)
Vyvrtnutí, natažení, muskuloskeletální porucha	končetiny klouby páteř (žádné vykloubení ani zlomenina)	natažení kolenních vazů	natržení/přetržení vazu nebo šlachy natržení svalu hyperflexe krku	—
Vykloubení/dislokace	—	končetiny (prst na ruce nebo na noze, ruka, chodidlo) loket čelist uvolnění zubu	kotník zápěstí rameno kyčel koleno páteř	páteř
Zlomenina	—	končetiny (prst na ruce nebo na noze, ruka, chodidlo) zápěstí paže žebro hrudní kost nos zub čelist kosti okolo očí	kotník noha (stehenní kost, lýtková a holenní kost) kyčel stehno lebka páteř (lehká kompresní zlomenina) čelist (těžká zlomenina) hrtan Zlomeniny několika žeber Krev nebo vzduch v hrudní dutině	krk páteř
Rozdrcení	—	—	končetiny (prsty na ruce nebo na noze, ruka, chodidlo) loket kotník zápěstí předloktí noha rameno průdušnice hrtan pánev	mícha střední nebo spodní část krku hrudník (rozsáhlé rozdrcení) mozkový kmen
Amputace	—	—	prst(y) na rukou prst(y) na nohou ruka chodidlo (část) paže noha oko	obě končetiny
Bodnutí, propíchnutí	omezená hloubka, zasažena pouze kůže	hlubší než kůže břišní stěna (bez zasažení orgánů)	oko vnitřní orgány hrudní stěna	aorta srdce průdušnice hluboká poranění orgánů (játra, ledviny, střeva atd.)
Požití	—	—	poranění vnitřních orgánů (viz též zablokování vnitřních dýchacích cest v případě, že se spolknutý předmět zachytil vysoko v jícnu)	trvalé poškození vnitřního orgánu
Zablokování vnitřních dýchacích cest	—	—	přerušení přívodu kyslíku do mozku bez trvalých následků	přerušení přívodu kyslíku do mozku s trvalými následky
Dušení/škrcení	—	—	přerušení přívodu kyslíku do mozku bez trvalých následků	udušení/uškrcení
Ponoření/utonutí	—	—	—	utonutí
Popálení/opaření (horko, chlad nebo chemická látka)	1. stupeň, až 100 % povrchu těla 2. stupeň, < 6 % povrchu těla	2. stupeň, 6–15 % povrchu těla	2. stupeň, 16–35 % povrchu těla nebo 3. stupeň až 35 % povrchu těla inhalační popálení	2. nebo 3. stupeň, > 35 % povrchu těla inhalační popálení vyžadující podporu dýchání
Úraz elektrickým proudem	(viz též popálení, protože elektrický proud může způsobit popáleniny)	lokální účinky (přechodné křeče nebo ochrnutí svalů)	—	zásah elektrickým proudem
Neurologické poruchy	—	—	vyvolaný epileptický záchvat	—
Poranění oka, cizí těleso v oku	přechodná bolest oka nevyžadující léčbu	přechodná ztráta zraku	částečná ztráta zraku trvalá ztráta zraku (jedno oko)	trvalá ztráta zraku (obě oči)
Poškození sluchu, cizí těleso v uchu	přechodná bolest v uchu nevyžadující léčbu	přechodné zhoršení sluchu	částečná ztráta sluchu úplná ztráta sluchu (jedno ucho)	úplná ztráta sluchu (obě uši)
Otrava látkami (požití, vdechnutí, kontakt s kůží)	průjem, zvracení, lokální příznaky	vratné poškození vnitřních orgánů, např. jater či ledvin, lehká hemolytická anémie	nevratné poškození vnitřních orgánů, např. jícnu, žaludku, jater či ledvin, hemolytická anémie, vratné poškození nervové soustavy	nevratné poškození nervové soustavy smrt
Podráždění, dermatitida, zánět nebo žíravé účinky látek (vdechnutí, kontakt s kůží)	lehké lokální podráždění	vratné poškození oka vratné systémové účinky zánětlivé účinky	plíce, dechová nedostatečnost, chemická pneumonie nevratné systémové účinky částečná ztráta zraku žíravé účinky	plíce, poškození vyžadující podporu dýchání asfyxie
Alergická reakce nebo senzibilizace	lehká nebo lokální alergická reakce	alergická reakce, rozsáhlá alergická kontaktní dermatitida	silná senzibilizace vyvolávající alergii na více látek	anafylaktická reakce, šok smrt
Dlouhodobé poškození ze styku s látkami nebo z expozice záření	průjem, zvracení, lokální příznaky	vratné poškození vnitřních orgánů, např. jater či ledvin, lehká hemolytická anémie	poškození nervové soustavy, např. organický psychosyndrom (nazývaný také chronická toxická encefalopatie, známý též jako „nemoc malířů“); nevratné poškození vnitřních orgánů, např. jícnu, žaludku, jater či ledvin, hemolytická anémie, vratné poškození nervové soustavy	rakovina (leukémie) účinky na reprodukci účinky na potomky deprese centrální nervové soustavy
Mikrobiologická infekce		vratné poškození	nevratné účinky	infekce vyžadující dlouhodobou hospitalizaci, organismy rezistentní vůči antibiotikům smrt

Tabulka 4

Úroveň rizika daná kombinací závažnosti poškození zdraví a pravděpodobnosti

Pravděpodobnost poškození během předpokládané životnosti výrobku		Závažnost poškození zdraví
		1	2	3	4
vysoká nízká	> 50 %	H	S	S	S
	> 1/10	M	S	S	S
	> 1/100	M	S	S	S
	> 1/1 000	L	H	S	S
	> 1/10 000	L	M	H	S
	> 1/100 000	L	L	M	H
	> 1/1 000 000	L	L	L	M
	< 1/1 000 000	L	L	L	L

S – vážné riziko

H – vysoké riziko

M – střední riziko

L – nízké riziko

Terminologický glosář

Nebezpečí/nebezpečnost (hazard): zdroj nebezpečí (danger) zahrnující možnost zranění nebo jiného poškození zdraví. Prostředkem ke kvantifikaci nebezpečí v rámci posouzení rizik je závažnost možného zranění nebo poškození zdraví.

Nebezpečí výrobku: nebezpečí dané vlastnostmi výrobku.

Riziko: vyvážená kombinace nebezpečí a pravděpodobnosti, že dojde k poškození. Rizikem se nepopisuje nebezpečí ani pravděpodobnost, nýbrž oboje současně.

Posouzení rizik: postup zjišťování a posuzování nebezpečí, sestávající ze tří kroků:

1.	zjištění závažnosti nebezpečí;

2.	určení pravděpodobnosti, že toto nebezpečí způsobí poškození zdraví spotřebitele;

3.	kombinace nebezpečí a pravděpodobnosti.

Úroveň rizika: stupeň rizika; může jít o „vážné“, „vysoké“, „střední“ nebo „nízké“ riziko. Jakmile je stanovena (nejvyšší) úroveň rizika, je posouzení rizik hotové.

Řízení rizik: následná opatření, odlišná od posouzení rizik, jejichž cílem je snížit nebo odstranit riziko.

(1) Na jiných místech v těchto pokynech se výrazem „Komise“ obvykle označuje tým odpovědný za systém RAPEX zřízený v rámci útvaru Komise odpovědného za provádění směrnice 2001/95/ES, případně příslušné útvary Komise.

(2) Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem („ICSMS“). Cílem této platformy je usnadnit komunikaci mezi subjekty dozoru nad trhem v EU a zemích ESVO, pokud jde o nevyhovující výrobky.

(3) Viz nejnovější prováděcí rozhodnutí ES zveřejněné na stránkách https://ec.europa.eu/consumers/consumers_safety/safety_products/rapex/alerts/repository/content/pages/rapex/index_en.htm

(4) V tomto dokumentu se pojem „členské státy“ musí vykládat v tom smyslu, že nevylučuje možnost, aby byla ustanovení obsažená v těchto pokynech určena také všem dalším aktérům.

(5) Viz 10. bod odůvodnění směrnice 2001/95/ES.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu EU týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu EU týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).

(10) Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1535/EU ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(12) Viz obecná metodika EU pro posuzování rizik (opatření č. 5 víceletého akčního plánu pro dozor nad výrobky v EU (COM(2013) 76)), která poskytuje poradenství orgánům v souvislosti s čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 765/2008: http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/17107/attachments/1/translations

(13) Viz https://ec.europa.eu/consumers/consumer-safety/rag/#/screen/home

(14) www.ec.europa.eu/rapex

(15) Viz část I kapitola 6.2 těchto pokynů.

(16) Viz část II kapitola 2.2.1 těchto pokynů.

(17) Viz část II kapitola 2.2.1 těchto pokynů.

(18) Viz část II kapitola 2.2.2 těchto pokynů.

(19) Viz část II kapitola 2.2.2 těchto pokynů.

(20) Pro více informací o následných akcích viz část II kapitola 4.4.5 těchto pokynů.

(21) Pro více informací o oznámeních, u nichž jsou bezpečnostní hlediska předmětem diskuse na úrovni EU, viz část II kapitoly 3.4.4 a 3.4.7.1.1 těchto pokynů.

(22) Viz bod 10 přílohy II směrnice 2001/95/ES.

(23) Viz bod 9 přílohy II směrnice 2001/95/ES.

(24) Pro více informací o oznámeních o bezpečnostních hlediscích, která jsou předmětem diskuse na úrovni EU, viz část II kapitola 3.1.2 písm. d) a 3.4.7.1.1.

(25) https://ec.europa.eu/consumers/consumers_safety/safety_products/rapex/alerts/?event=main.search.

(26) Postup dohodnutý již výborem zřízeným směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků dne 24. září 2012, o němž byla kontaktní místa RAPEX informována na zasedání kontaktních míst RAPEX dne 4. října (bod jednání 4) a který se uplatňuje od roku 2013.

(27) Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2001/95/ES a čl. 23 odst. 3 v souvislosti s čl. 19 odst. 5 nařízení (ES) č. 765/2008.

(28) Ustanovení čl. 16 odst. 1 a 2 směrnice 2001/95/ES.

(29) Pro více informací o kritériích oznamování viz část I kapitola 2.

(30) Pro více informací o oznámeních zasílaných prostřednictvím aplikace RAPEX před přijetím opatření viz kapitola 3.1.2 písm. b).

(31) Pro více informací o oznámeních o bezpečnostních hlediscích, která jsou předmětem diskuse na úrovni EU, viz část II kapitola 3.1.2 písm. d) a kapitola 3.4.4.

(32) Pro více informací o lhůtách viz část III dodatek 4 těchto pokynů.

(33) Všechny lhůty uvedené v těchto pokynech jsou vyjádřeny v kalendářních dnech.

(34) Viz bod 10 přílohy II směrnice 2001/95/ES.

(35) Pro účely těchto pokynů se „hospodářským subjektem“ rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba definovaná jako „hospodářský subjekt“ v nařízení (ES) č. 765/2008 nebo jako „výrobce“ a „distributor“ ve směrnici o obecné bezpečnosti výrobků.

(36) https://webgate.ec.europa.eu/etranslation/translateDocument.html

(37) Oznámení není třeba zasílat prostřednictvím stálého zastoupení členského státu při EU.

(38) Viz část I kapitola 5.3 těchto pokynů.

(39) Kolonky obsažené ve vzoru mohou být aktualizovány na základě vývoje dohodnutého mezi Komisí a členskými státy.

(40) Kolonky obsažené ve vzoru mohou být aktualizovány na základě vývoje dohodnutého mezi Komisí a členskými státy.

(41) Další informace o metodě posuzování rizik u harmonizovaných výrobků (jak u spotřebních, tak u profesionálních výrobků) ve vztahu k širším kategoriím rizik pro veřejné zájmy chráněné harmonizovanými právními předpisy EU, viz část I kapitola 5.3.

(42) Benis HG (1990): A Product Risk Assessment Nomograph (Nomogram pro posouzení rizikovosti výrobků). Zpráva vypracovaná pro Ministerstvo pro záležitosti spotřebitelů Nového Zélandu z února 1990. Citováno v: Evropská komise (2005): Establishing a Comparative Inventory of Approaches and Methods Used by Enforcement Authorities for the Assessment of the Safety of Consumer Products Covered by Directive 2001/95/EC on General Product Safety and Identification of Best Practices. Zpráva vypracovaná společností Risk & Policy Analysts (RPA), Loddon, Norfolk, Spojené království.

(43) Metoda používaná belgickými orgány. Citováno v: Evropská komise (2005): Establishing a Comparative Inventory of Approaches and Methods Used by Enforcement Authorities for the Assessment of the Safety of Consumer Products Covered by Directive 2001/95/EC on General Product Safety and Identification of Best Practices. Zpráva vypracovaná společností Risk & Policy Analysts (RPA), Loddon, Norfolk, Spojené království.

(44) Rozhodnutí Komise 2004/418/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému EU pro rychlou výměnu informací (RAPEX) a pro oznámení předkládaná v souladu s článkem 11 směrnice 2001/95/ES (Úř. věst. L 151, 30.4.2004, s. 83).

(45) Směrnice 2001/95/ES.

(46) https://webgate.ec.europa.eu/idbpa/.

(47)

Pozn.: Při srovnávání výsledku zkoušky s mezní hodnotou je vždy třeba brát v úvahu nejistotu. Viz například:

—

„Report on the relationship between analytical results, measurement uncertainty, recovery factors and the provisions of EU food and feed legislation …“ (Zpráva o vztahu mezi výsledky analýz, nejistotou měření, faktory výtěžnosti a ustanoveními právních předpisů EU týkajících se potravin a krmiv) https://ec.europa.eu/food/safety/chemical_safety/contaminants/catalogue_en

—

souhrnná zpráva „Preparation of a working document in support of the uniform interpretation of legislative standards and the laboratory quality standards prescribed under Directive 93/99/EEC“ (Příprava pracovního dokumentu na podporu jednotného výkladu legislativních norem a norem jakosti pro laboratoře předepsaných podle směrnice 93/99/EHS). http://ec.europa.eu/food/fs/scoop/9.1_sr_en.pdf

(48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(49) Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 7.

(50) Norma EN 71-1:2005, oddíl 8.2 +A6:2008.

(51) Článek 10 nařízení (ES) č. 1223/2009 (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).

(52) Nařízení REACH a pokyny k nařízení REACH, které jsou k dispozici na adrese http://echa.europa.eu/. Evropská agentura pro chemické látky (2008). Pokyn pro požadavky na informace a hodnocení chemické bezpečnosti: http://guidance.echa.europa.eu/docs/guidance_document/information_requirements_en.htm

(53) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/674/EU ze dne 25. listopadu 2013 o pokynech k příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 315, 26.11.2013, s. 82); Vědecký výbor pro spotřební zboží (SCCP): SCCP's Notes of Guidance for the Testing of Cosmetic Ingredients and their Safety Evaluation (Pokyny SCCP pro zkoušky kosmetických přísad a posuzování jejich bezpečnosti), 9. revize, 29.9.2015, SCCS/1564/15, revize ze dne 25. dubna 2016: http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_190.pdf

(54) Viz část I kapitola 1.1 předposlední odstavec.

(55) Formulace je převzata z definice „bezpečného výrobku“ v čl. 2 písm. b) směrnice 2001/95/ES.

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/188

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/418

ze dne 13. března 2019,

kterým se mění rozhodnutí (EU) 2017/1214, (EU) 2017/1215, (EU) 2017/1216, (EU) 2017/1217, (EU) 2017/1218 a (EU) 2017/1219

(oznámeno pod číslem C(2019) 1851)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro ekoznačku Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle nařízení (ES) č. 66/2010 smí být ekoznačka EU udělena pouze produktům s menším dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. Pro každou skupinu produktů se stanoví zvláštní kritéria ekoznačky EU.

(2)

Kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování jsou stanoveny pro mycí prostředky pro ruční mytí nádobí v rozhodnutí Komise (EU) 2017/1214 (2), pro mycí prostředky do myček nádobí používané v průmyslu a institucích v rozhodnutí Komise (EU) 2017/1215 (3), pro mycí prostředky do myček nádobí v rozhodnutí Komise (EU) 2017/1216 (4), pro čisticí prostředky na pevné povrchy v rozhodnutí Komise (EU) 2017/1217 (5), pro prací prostředky v rozhodnutí Komise (EU) 2017/1218 (6) a pro prací prostředky používané v průmyslu a institucích v rozhodnutí Komise (EU) 2017/1219 (7).

(3)

Řada příslušných vnitrostátních subjektů, jež udělují ekoznačku EU, Komisi informovala o problémech při provádění některých kritérií stanovených v uvedených rozhodnutích. Kritéria konkrétně vyžadují, aby látky přítomné v některých složkách jako nečistoty (například fosfáty) byly bez ohledu na jejich koncentraci z konečného detergentu vyloučeny, avšak odstranění těchto nečistot není v současnosti technicky proveditelné.

(4)

Rozhodnutí vyjmenovaná ve 2. bodě odůvodnění zrušila a nahradila předešlá rozhodnutí Komise v téže oblasti. Předešlá rozhodnutí vyžadovala, aby nečistoty a vedlejší produkty splňovaly kritéria, pouze pokud byly přítomny v koncentracích o nejméně 0,010 % hmotnostních konečného složení. Komise provedla posouzení a dospěla k závěru, že v souladu s předešlými rozhodnutími by měla být pro účely dodržení kritérií v rozhodnutích uvedených ve 2. bodě odůvodnění stanovena pro vedlejší produkty i nečistoty ze surovin minimální prahová hodnota koncentrace ve výši 0,010 % hmotnostních konečného složení.

(5)

Rozhodnutí (EU) 2017/1217 zrušilo a nahradilo rozhodnutí Komise 2011/383/EU (8) pro skupinu produktů „univerzální čisticí prostředky a čisticí prostředky pro hygienická zařízení“. V rozhodnutí (EU) 2017/1217 bylo stanoveno přechodné období v délce 18 měsíců, aby výrobci, jejichž výrobkům byla udělena ekoznačka EU na základě kritérií stanovených v rozhodnutí 2011/383/EU, měli dostatek času na přizpůsobení svých výrobků pozměněným kritériím stanoveným v rozhodnutí (EU) 2017/1217. Uvedené přechodné období skončilo dne 26. prosince 2018. Řada příslušných vnitrostátních subjektů Komisi sdělila, že z důvodu velkého objemu žádostí o obnovení smluv o udělení ekoznačky EU je třeba uvedená přechodná období o šest měsíců prodloužit. Komise provedla posouzení a v tomto případě potvrdila nutnost výjimečně prodloužit přechodné období o dalších šest měsíců.

(6)

Rozhodnutí (EU) 2017/1218 a (EU) 2017/1219 obsahují výjimku podle čl. 6 odst. 7 nařízení (ES) č. 66/2010 pro ε-ftalimidoperoxyhexanovou kyselinu (PAP), je-li klasifikována jako nebezpečná pro vodní prostředí: akutně, kategorie 1 (H400) nebo nebezpečná pro vodní prostředí: chronicky, kategorie 3 (H412), do maximální koncentrace 0,6 g/kg prádla. Výjimky byly uděleny, protože bylo uznáno, že PAP má v detergentech, na něž se rozhodnutí vztahují, důležitou funkci bělicího prostředku a protože během pracího procesu podléhá vysokému stupni rozkladu.

(7)

Během pracího procesu se PAP rozkládá na ε-ftalimidohexanovou kyselinu (PAC). Tato látka nemá vlastnosti peroxidů, je snadno biologicky rozložitelná a není nebezpečná pro životní prostředí. Protože PAP se rychle rozkládá na PAC a nikdy se nedostane do vypouštěné vody, je při výpočtu kritického objemu zředění produktu u PAP vhodnější použít faktor rozkladu PAC. V rozhodnutí (EU) 2017/1219 byl již použit podobný přístup, neboť byla stanovena samostatná pravidla pro výpočet kritického objemu zředění u peroxidu vodíku, který se v průběhu pracího procesu rozkládá na peroctovou kyselinu. Rozhodnutí (EU) 2017/1219 by proto mělo být změněno tak, aby se pro výpočet kritického objemu zředění u PAP uplatnila samostatná pravidla, podle nichž se použije faktor rozkladu PAC.

(8)	PAP se jako bělicí činidlo používá zejména v profesionálních vícesložkových pracích prostředcích, nikoli v pracích prostředcích pro domácnost. Současná výjimka pro PAP v rozhodnutí (EU) 2017/1218 je proto zbytečná a měla by být zrušena.

(9)	Z důvodu jasnosti by měla být tabulka 3 v příloze rozhodnutí (EU) 2017/1218 změněna tak, že se vloží nový sloupec, který bude udávat klasifikaci látky podle nařízení (ES) č. 1272/2008.

(10)	Rozhodnutí (EU) 2017/1214, (EU) 2017/1215, (EU) 2017/1216, (EU) 2017/1217, (EU) 2017/1218 a (EU) 2017/1219 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V příloze rozhodnutí (EU) 2017/1214 se v oddíle nazvaném „Posuzování a ověřování“ písm. b) (Prahové hodnoty měření) tabulce 1 nahrazuje poznámka (*) tímto:

„(*)	„Bez omezení“ znamená: pro všechny přidané látky bez ohledu na jejich koncentraci (analytický limit detekce), s výjimkou vedlejších produktů a nečistot ze surovin, které mohou být v konečném složení přítomny až do koncentrace 0,010 % hmotnostních.“

Článek 2

V příloze rozhodnutí (EU) 2017/1215 se v oddíle nazvaném „Posuzování a ověřování“ písm. b) (Prahové hodnoty měření) tabulce 1 nahrazuje poznámka (*) tímto:

„(*)	„Bez omezení“ znamená: pro všechny přidané látky bez ohledu na jejich koncentraci (analytický limit detekce), s výjimkou vedlejších produktů a nečistot ze surovin, které mohou být v konečném složení přítomny až do koncentrace 0,010 % hmotnostních.“

Článek 3

V příloze rozhodnutí (EU) 2017/1216 se v oddíle nazvaném „Posuzování a ověřování“ písm. b) (Prahové hodnoty měření) tabulce 1 nahrazuje poznámka (*) tímto:

„(*)	„Bez omezení“ znamená: pro všechny přidané látky bez ohledu na jejich koncentraci (analytický limit detekce), s výjimkou vedlejších produktů a nečistot ze surovin, které mohou být v konečném složení přítomny až do koncentrace 0,010 % hmotnostních.“

Článek 4

Rozhodnutí (EU) 2017/1217 se mění takto:

a)	v článku 7 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Licence na ekoznačku EU udělené v souladu s kritérii stanovenými v rozhodnutí 2011/383/EU se smí používat do 30. června 2019.“;

v příloze se v oddíle nazvaném „Posuzování a ověřování“ písm. b) (Prahové hodnoty měření) tabulce 1 nahrazuje poznámka (*) tímto:

„(*)	„Bez omezení“ znamená: pro všechny přidané látky bez ohledu na jejich koncentraci (analytický limit detekce), s výjimkou vedlejších produktů a nečistot ze surovin, které mohou být v konečném složení přítomny až do koncentrace 0,010 % hmotnostních.“

Článek 5

Příloha rozhodnutí (EU) 2017/1218 se mění takto:

v oddíle nazvaném „Posuzování a ověřování“ písm. b) (Prahové hodnoty měření) tabulce 1 se poznámka (*) nahrazuje tímto:

„(*)	„Bez omezení“ znamená: pro všechny přidané látky bez ohledu na jejich koncentraci (analytický limit detekce), s výjimkou vedlejších produktů a nečistot ze surovin, které mohou být v konečném složení přítomny až do koncentrace 0,010 % hmotnostních.“

b)	v kritériu 5 (Vyloučené a omezené látky) písm. b) bodě ii) se tabulka 3 (Látky, pro něž platí výjimka) nahrazuje tabulkou uvedenou v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 6

Příloha rozhodnutí (EU) 2017/1219 se mění takto:

v kritériu 1 („Toxicita pro vodní organismy“) se poslední odstavec nahrazuje tímto:

„Z důvodu rozkladu určitých látek v průběhu pracího procesu se na následující látky vztahují samostatná pravidla:

—	peroxid vodíku (H2O2) – do výpočtu CDV se nezahrnuje,

—	peroctová kyselina – do výpočtu se zahrnuje jako „octová kyselina“,

—	ε-ftalimidoperoxyhexanová kyselina (PAP) – do výpočtu se zahrnuje jako ε-ftalimidohexanová kyselina (PAC).

Při výpočtu CDV [chronický] pro ε-ftalimidohexanovou kyselinu (PAC) se použití tyto hodnoty:

DF(i) = 0,05

TFchronický(i) = 0,256 mg/l

aerobní = R

anaerobní = O.“;

v oddíle nazvaném „Posuzování a ověřování“ písm. b) (Prahové hodnoty měření) tabulce 1 se nahrazuje poznámka (*) tímto:

„(*)	„Bez omezení“ znamená: pro všechny přidané látky bez ohledu na jejich koncentraci (analytický limit detekce), s výjimkou vedlejších produktů a nečistot ze surovin, které mohou být v konečném složení přítomny až do koncentrace 0,010 % hmotnostních.“

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 13. března 2019.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.

(2) Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1214 ze dne 23. června 2017, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům pro ruční mytí nádobí (Úř. věst. L 180, 12.7.2017, s. 1).

(3) Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1215 ze dne 23. června 2017, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do myček nádobí používaným v průmyslu a institucích (Úř. věst. L 180, 12.7.2017, s. 16).

(4) Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1216 ze dne 23. června 2017, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do myček nádobí (Úř. věst. L 180, 12.7.2017, s. 31).

(5) Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1217 ze dne 23. června 2017, kterým se stanoví kritéria ekoznačky EU pro čisticí prostředky na pevné povrchy (Úř. věst. L 180, 12.7.2017, s. 45).

(6) Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1218 ze dne 23. června 2017, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pracím prostředkům (Úř. věst. L 180, 12.7.2017, s. 63).

(7) Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1219 ze dne 23. června 2017, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pracím prostředkům používaným v průmyslu a institucích (Úř. věst. L 180, 12.7.2017, s. 79).

(8) Rozhodnutí Komise 2011/383/EU ze dne 28. června 2011, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU univerzálním čisticím prostředkům a čisticím prostředkům pro hygienická zařízení (Úř. věst. L 169, 29.6.2011, s. 52).

PŘÍLOHA

Látka	Klasifikace podle nařízení (ES) č. 1272/2008	Standardní věta o nebezpečnosti
Povrchově aktivní látky	Nebezpečný pro vodní prostředí – akutně, kategorie 1	H400 Vysoce toxický pro vodní organismy
Povrchově aktivní látky	Nebezpečný pro vodní prostředí – chronicky, kategorie 3	H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky
Subtilisin	Nebezpečný pro vodní prostředí – akutně, kategorie 1	H400 Vysoce toxický pro vodní organismy
Subtilisin	Nebezpečný pro vodní prostředí – chronicky, kategorie 2	H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky
Enzymy (1)	Senzibilizace kůže, kategorie nebezpečnosti 1, 1 A, 1B	H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci
Enzymy (1)	Senzibilizace dýchacích cest, kategorie nebezpečnosti 1, 1 A, 1B	H334 Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže
NTA jako nečistota v MGDA a GLDA (2)	Karcinogenita, kategorie nebezpečnosti 2	H351 Podezření na vyvolání rakoviny

(1)

(*2)	Včetně stabilizátorů a dalších pomocných látek v přípravcích.

(2)

(*3)	V koncentracích nižších než 0,2 % v surovině, jestliže celková koncentrace v konečném výrobku je nižší než 0,10 %.

15.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 73/193

Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/401 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie

( Úřední věstník Evropské unie L 72 ze dne 14. března 2019 )

Strana 5, článek 1:

místo:

„Článek 1

V čl. 41 odst. 4 nařízení (EU) č. 389/2013 se doplňuje nová věta, která zní:

„4. Ode dne následujícího po dni, v němž byly obě listiny o ratifikaci týkající se dohody o vystoupení uloženy, nesmí být povolenky vytvořené pro roky 2019 a 2020 identifikovány kódem země, jestliže dohoda, jež stanoví podmínky vystoupení takového členského státu z Evropské unie, vyžaduje dodržování směrnice 2003/87/ES, pokud jde o emise vyprodukované během těchto let.““,

má být:

„Článek 1

V čl. 41 odst. 4 nařízení (EU) č. 389/2013 se doplňuje nová věta, která zní:

„Ode dne následujícího po dni, v němž byly obě listiny o ratifikaci týkající se dohody o vystoupení uloženy, nesmí být povolenky vytvořené pro roky 2019 a 2020 identifikovány kódem země, jestliže dohoda, jež stanoví podmínky vystoupení takového členského státu z Evropské unie, vyžaduje dodržování směrnice 2003/87/ES, pokud jde o emise vyprodukované během těchto let.““

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 73

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 15. března 2019

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/407 ze dne 4. března 2019 o uzavření Dohody o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu jménem Evropské unie	1
		Dohoda o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/408 ze dne 14. března 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	9
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/409 ze dne 14. března 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	16
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 1 )	20
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacím v něm obsaženým ( 1 )	84
	*	Nařízení Komise (EU) 2019/412 ze dne 14. března 2019 o změně nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standardy 12 a 23 a mezinárodní standardy účetního výkaznictví 3 a 11 ( 1 )	93
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/413 ze dne 14. března 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/1998, pokud jde o třetí země uznané jako země uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám ochrany civilního letectví před protiprávními činy ( 1 )	98
	*	Nařízení Komise (EU) 2019/414 ze dne 14. března 2019, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde o seznam cílových sekundárních proměnných pro rok 2020, které se týkají nadměrného zadlužení, spotřeby a jmění, jakož i práce ( 1 )	105
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/415 ze dne 14. března 2019, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	110
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/416 ze dne 14. března 2019, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny	117
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/417 ze dne 8. listopadu 2018, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému Evropské unie pro rychlou výměnu informací RAPEX zřízeného podle článku 12 směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků a jeho systému oznamování (oznámeno pod číslem C(2018) 7334)	121
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2019/418 ze dne 13. března 2019, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2017/1214, (EU) 2017/1215, (EU) 2017/1216, (EU) 2017/1217, (EU) 2017/1218 a (EU) 2017/1219 (oznámeno pod číslem C(2019) 1851) ( 1 )	188

		Opravy
	*	Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/401 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie ( Úř. věst. L 72, 14.3.2019 )	193