ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 53

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
22. února 2019


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/287 ze dne 13. února 2019, kterým se provádí dvoustranné ochranné doložky a další mechanismy umožňující dočasné odnětí preferencí v některých obchodních dohodách mezi Evropskou unií a třetími zeměmi

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/288 ze dne 13. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o některá pravidla týkající se přímých plateb a podpory pro rozvoj venkova v letech 2019 a 2020

14

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

22.2.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/287

ze dne 13. února 2019,

kterým se provádí dvoustranné ochranné doložky a další mechanismy umožňující dočasné odnětí preferencí v některých obchodních dohodách mezi Evropskou unií a třetími zeměmi

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie pravidelně uzavírá obchodní dohody s třetími zeměmi, jimiž uděluje těmto zemím preferenční zacházení. Tyto obchodní dohody mohou obsahovat dvoustranné ochranné doložky a další mechanismy pro dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení, jako jsou stabilizační mechanismy pro některé citlivé produkty. Specifičnost některých produktů, na něž se obchodní dohody vztahují, jakož i zranitelná situace nejvzdálenějších regionů Unie podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, mohou vyžadovat ad hoc ustanovení.

(2)

Je třeba stanovit postupy k zajištění účinného provádění dvoustranných ochranných doložek a dalších mechanismů pro dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení.

(3)

Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení obsažená v obchodních dohodách, která se týkají ochranných opatření a dalších mechanismů pro dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení, a která nejsou v souladu s tímto nařízením. Jakákoli taková zvláštní ustanovení by měla být uvedena v příloze tohoto nařízení. V budoucích obchodních dohodách s třetími zeměmi by tedy Komise nadále měla mít možnost taková zvláštní ustanovení sjednávat.

(4)

Ochranná opatření mohou přicházet v úvahu pouze v případech, kdy se dotyčný produkt dováží do Unie v takovém zvýšeném množství, v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě v Unii, a za takových podmínek, které způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobcům v Unii vyrábějícím obdobné nebo přímo konkurující produkty. Ochranná opatření by měla mít jednu z forem uvedených v příslušné obchodní dohodě.

(5)

Sledování a přezkum obchodních dohod, provádění šetření a případné ukládání ochranných opatření by mělo být prováděno co nejtransparentněji.

(6)

Členské státy by měly informovat Komisi o jakémkoli vývoji dovozu, který by mohl vyžadovat ukládání ochranných opatření.

(7)

Spolehlivost statistik o veškerém dovozu z dotčených zemí do Unie je naprosto nezbytná při zjišťování, zda jsou splněny podmínky pro ukládání ochranných opatření.

(8)

Podrobné monitorování citlivých produktů by mělo usnadnit včasná rozhodnutí o případném zahájení šetření a následném uložení ochranných opatření. Komise by proto měla ode dne prozatímního provádění příslušné obchodní dohody, nebo ode dne jejího vstupu v platnost, není-li prozatímně prováděna, pravidelně monitorovat dovoz citlivých produktů. Monitorování by mělo být rozšířeno na další produkty či odvětví, pokud příslušné výrobní odvětví Unie podá Komisi řádně odůvodněnou žádost.

(9)

V zájmu zajištění rychlého zjištění, zda jsou ochranná opatření vhodná, a tedy pro zvýšení právní jistoty dotčených hospodářských subjektů je rovněž nezbytné stanovit lhůty pro zahájení šetření a pro zjišťování.

(10)

Před uplatněním ochranného opatření by mělo být provedeno šetření, nicméně Komise by měla mít možnost uplatnit za kritické situace prozatímní ochranná opatření.

(11)

Ochranná opatření by se měla uplatňovat pouze do té míry a tak dlouho, jak je nezbytné k tomu, aby se předešlo vážné újmě a usnadnilo přizpůsobení se. Měla by se určit maximální doba platnosti ochranných opatření a stanovit konkrétní ustanovení o prodloužení platnosti a přezkumu těchto opatření.

(12)

Komise by měla vést konzultace s dotčenými zeměmi, jichž se ochranná opatření týkají, pokud to vyžadují obchodní dohody, jejichž stranou tyto země jsou.

(13)

Za účelem změny přílohy tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění nebo zrušení položek týkajících se: některé obchodní dohody; jakýchkoli zvláštních ustanovení obsažených v některé obchodní dohodě, která se týkají jakýchkoli ochranných opatření nebo dalších mechanismů pro dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení, jež nejsou v souladu s tímto nařízením; jakýchkoli produktů označených v některé obchodní dohodě jako citlivé; nebo jakýchkoli ustanovení vymezujících zvláštní pravidla pro další mechanismy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (2). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(14)

Provádění dvoustranných ochranných doložek nebo dalších mechanismů a zavádění transparentních kritérií pro dočasné pozastavení celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení stanovených v obchodních dohodách vyžaduje jednotné podmínky pro přijímání prozatímních a konečných ochranných opatření, pro ukládání opatření předchozí kontroly, pro zastavení šetření bez přijetí opatření a pro dočasné pozastavení celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení.

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3).

(16)

K přijímání opatření předchozí kontroly a prozatímních ochranných opatření by s ohledem na účinky uvedených opatření a jejich logickou posloupnost ve vztahu k přijetí konečných ochranných opatření měl být použit poradní postup. Přezkumný postup by se měl použít pro ukládání konečných ochranných opatření a jejich přezkum.

(17)

V řádně odůvodněných případech, kdy by prodlení při ukládání prozatímních ochranných opatření způsobilo obtížně napravitelnou škodu, nebo s cílem předejít negativnímu dopadu na trh Unie v důsledku zvýšení dovozu, by Komise měla, je-li to vzhledem k závažným naléhavým důvodům nutné, přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(18)

Mělo by být upraveno zacházení s důvěrnými informacemi, aby se zabránilo vyzrazení obchodních tajemství.

(19)

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat výroční zprávu o provádění obchodních dohod uvedených v příloze tohoto nařízení a o uplatňování ochranných opatření,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení obsahuje ustanovení o provádění dvoustranných ochranných doložek a dalších mechanismů pro dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení obsažených v obchodních dohodách uzavřených mezi Unií a jednou nebo více třetími zeměmi a uvedených v příloze tohoto nařízení.

Tato ustanovení se použijí, aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení obsažená v obchodních dohodách a uvedená v příloze, která se týkají dvoustranných ochranných doložek nebo dalších mechanismů pro dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení, a která nejsou v souladu s tímto nařízením.

Toto nařízení tedy nebrání Komisi, aby v budoucích obchodních dohodách sjednávala taková zvláštní ustanovení.

2.   Článek 194 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (4) se nadále použije na uplatňování ochranných opatření pro dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení obsažených v obchodních dohodách uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi, které nejsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„dohodou“ obchodní dohoda uvedená v příloze tohoto nařízení;

2)

„dvoustrannou ochrannou doložkou“ ustanovení o dočasném pozastavení celních preferencí, obsažené v dohodě;

3)

„zúčastněnými stranami“ strany dotčené dovozem produktu;

4)

„výrobním odvětvím Unie“ buď unijní výrobci obdobných, nebo přímo konkurujících produktů, kteří působí na území Unie, jako celek, nebo unijní výrobci, jejichž společná výroba obdobných nebo přímo konkurujících produktů tvoří většinový podíl celkové výroby uvedeného produktu v Unii, nebo pokud je obdobný nebo přímo konkurující produkt pouze jedním z několika produktů, které unijní výrobci vyrábějí, se výrobní odvětví Unie definuje ve vztahu ke konkrétním operacím, které jsou součástí výroby obdobného nebo přímo konkurujícího produktu;

5)

„vážnou újmou“ významné celkové poškození postavení výrobního odvětví Unie;

6)

„hrozbou vážné újmy“ vážná újma, která jednoznačně a bezprostředně hrozí, přičemž zjištění její existence vychází z ověřitelných informací;

7)

„citlivým produktem“ produkt, který je v určité dohodě identifikován jako poměrně zranitelnější vůči prudkému nárůstu dovozu než jiné produkty;

8)

„přechodným obdobím“ období deseti let od vstupu dohody v platnost, není-li v příslušné dohodě vymezeno jinak;

9)

„dotčenou zemí“ třetí země, která je stranou dohody.

Článek 3

Zásady

1.   Ochranné opatření může být uloženo v souladu s tímto nařízením, jestliže se produkt pocházející z dotčené země dováží do Unie:

a)

v takovém zvýšeném množství, v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě v Unii; a

b)

za takových podmínek, které způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobnímu odvětví Unie; a

c)

zvýšení dovozu je důsledkem povinností plynoucích z příslušné dohody, včetně snížení nebo odstranění cel uložených na dotčený produkt.

2.   Ochranné opatření může mít jednu z těchto forem:

a)

pozastavení dalšího snižování celní sazby na dotčený produkt podle harmonogramu pro odstraňování cel obsaženého v dohodě s dotčenou zemí;

b)

zvýšení celní sazby na dotčený produkt na úroveň, která nepřesahuje nižší z těchto sazeb:

i)

celní sazbu podle doložky nejvyšších výhod uplatňovanou na dotčený produkt a platnou v době, kdy se ochranné opatření přijímá; nebo

ii)

základní celní sazbu stanovenou v harmonogramu pro odstraňování cel obsaženého v dohodě s dotčenou zemí.

Článek 4

Monitorování

1.   Komise pravidelně monitoruje vývoj statistických údajů o dovozu jakýchkoli citlivých produktů uvedených v příloze tohoto nařízení ve vztahu ke každé dohodě. Za tímto účelem Komise pravidelně spolupracuje a vyměňuje si údaje s členskými státy a výrobním odvětvím Unie.

2.   Obdrží-li Komise od dotčeného výrobního odvětví Unie řádně odůvodněnou žádost, může rozšířit oblast monitorování podle odstavce 1 i na jiné produkty či jiná odvětví, než které jsou uvedeny v příloze.

3.   Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční monitorovací zprávu týkající se statistických údajů o dovozu citlivých produktů a jiných produktů nebo odvětví, na něž bylo monitorování rozšířeno.

Článek 5

Zahájení šetření

1.   Šetření zahajuje Komise na žádost členského státu, fyzické či právnické osoby, která jedná jménem výrobního odvětví Unie, nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jedná jménem výrobního odvětví Unie, nebo se zahajuje z podnětu Komise, pokud existují dostatečně zjevné důkazy vážné újmy nebo hrozby vážné újmy pro výrobní odvětví Unie, zjištěné na základě faktorů uvedených v čl. 6 odst. 5.

2.   Žádosti o zahájení šetření mohou rovněž podávat společně výrobní odvětví Unie nebo fyzická či právnická osoba, která jedná jménem výrobního odvětví Unie, nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jedná jménem výrobního odvětví Unie, a odborové svazy. Kromě toho mohou odborové svazy žádosti o zahájení šetření podpořit. Tím není dotčeno právo výrobního odvětví Unie žádost vzít zpět.

3.   Žádosti o zahájení šetření obsahují tyto informace:

a)

míra a rozsah nárůstu dovozu dotčeného produktu v absolutních a relativních číslech;

b)

podíl zvýšeného dovozu na domácím trhu a změny ve výrobním odvětví Unie, pokud jde o úroveň prodeje, výroby, produktivity, využití kapacity, zisků a ztrát a zaměstnanosti.

4.   Vymezení produktu, který je předmětem šetření, může zahrnovat jednu či více celních položek nebo jejich dílčích segmentů v závislosti na konkrétních tržních podmínkách, nebo může sledovat jakoukoli segmentaci produktů, která se běžně používá ve výrobním odvětví Unie.

5.   Šetření může být zahájeno též v případě, že je prudký nárůst dovozu soustředěn v jednom nebo více členských státech, pokud existují dostatečně zjevné důkazy vážné újmy nebo hrozby vážné újmy pro výrobní odvětví Unie, zjištěné na základě faktorů uvedených v čl. 6 odst. 5.

6.   Před zahájením šetření poskytne Komise kopii žádosti o zahájení šetření členským státům. Pokud Komise zamýšlí v souladu s odstavcem 1 zahájit šetření z vlastního podnětu, informuje členské státy, jakmile zjistí, že je třeba zahájit šetření.

7.   Pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečně zjevné důkazy odůvodňující zahájení šetření, zahájí je a zveřejní oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie. Šetření se zahájí do jednoho měsíce poté, co Komise obdrží žádost podle odstavce 1.

8.   Oznámení o zahájení šetření obsahuje tyto prvky:

a)

souhrn informací získaných Komisí a žádost o sdělení všech příslušných informací Komisi;

b)

lhůtu, v níž mohou zúčastněné strany písemně vyjádřit svá stanoviska a předat informace Komisi, mají-li být tato stanoviska a informace zohledněny během šetření;

c)

lhůtu, v níž mohou zúčastněné strany požádat o slyšení před Komisí podle čl. 6 odst. 9.

Článek 6

Provádění šetření

1.   Po zveřejnění oznámení o zahájení šetření podle čl. 5 odst. 7 a 8 zahájí Komise šetření.

2.   Komise si může od členských států vyžádat informace a členské státy učiní veškeré nezbytné kroky, aby každé takové žádosti vyhověly. Pokud jsou vyžádané informace v obecném zájmu a nejsou důvěrné ve smyslu článku 12, připojí se ke spisu, který nemá důvěrnou povahu, jak stanoví odstavec 8 tohoto článku.

3.   Je-li to možné, šetření se uzavře do šesti měsíců ode dne, kdy je oznámení o zahájení šetření zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Ve výjimečných případech, jako je neobvykle vysoký počet zúčastněných stran nebo složitá situace na trhu, může být tato lhůta prodloužena o další tři měsíce. Komise o takovém prodloužení informuje všechny zúčastněné strany a vysvětlí důvody, které ji k němu vedly.

4.   Komise vyhledá všechny informace, které považuje za nezbytné pro zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1, a v případě potřeby tyto informace ověří.

5.   Komise zhodnotí všechny relevantní faktory objektivní a vyčíslitelné povahy, které mají dopad na situaci výrobního odvětví Unie, zejména míra a rozsah nárůstu dovozu dotčeného produktu v absolutních a relativních hodnotách, podíl zvýšeného dovozu na domácím trhu a změny ve výrobním odvětví Unie, pokud jde o úroveň prodeje, výroby, produktivity, využití kapacity, zisků a ztrát a zaměstnanosti. Tento výčet není vyčerpávající a Komise může při zjišťování existence vážné újmy nebo hrozby vážné újmy zohlednit i jiné relevantní faktory, jako jsou zásoby, ceny, návratnost investovaného kapitálu, peněžní tok, podíly na trhu a jiné faktory, které způsobují, mohly způsobit nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobnímu odvětví Unie.

6.   Zúčastněné strany, které předaly informace podle čl. 5 odst. 8 písm. b), a zástupci dotčené země mohou na základě písemné žádosti nahlížet do všech informací získaných Komisí v rámci šetření s výjimkou interních dokumentů subjektů Unie nebo orgánů členských států, pokud mají tyto informace význam pro uplatnění jejich věci, nejsou důvěrné ve smyslu článku 12 a Komise je při šetření používá. Zúčastněné strany mohou rovněž sdělovat svá stanoviska k těmto informacím. Existují-li dostatečně zjevné důkazy na podporu těchto stanovisek, Komise je zohlední.

7.   Komise zajistí, aby všechny údaje a statistiky používané k šetření byly reprezentativní, dostupné, srozumitelné, transparentní a ověřitelné.

8.   Jakmile je vytvořen nezbytný technický rámec, Komise zajistí heslem chráněný on-line přístup ke spisu, který nemá důvěrnou povahu (dále jen „on-line platforma“), jejž spravuje a jehož prostřednictvím poskytuje veškeré relevantní informace, které nejsou důvěrné ve smyslu článku 12. Zúčastněným stranám, členským státům a Evropskému parlamentu se poskytne k této on-line platformě přístup.

9.   Komise zúčastněné strany vyslechne, zejména pokud o to písemně požádaly ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie a prokázaly, že budou výsledkem šetření pravděpodobně dotčeny a že existují zvláštní důvody pro jejich ústní slyšení. Komise vyslechne zúčastněné strany znovu, pokud existují zvláštní důvody pro jejich opětovné slyšení.

10.   Komise usnadňuje přístup nestejnorodých a fragmentovaných výrobních odvětví tvořených převážně malými a středními podniky k šetření prostřednictvím k tomu určené asistenční služby pro malé a střední podniky, například zvyšováním informovanosti, poskytováním obecných informací a vysvětlení o postupech a o způsobu podání žádosti, vydáváním standardních dotazníků ve všech úředních jazycích Unie a zodpovídáním obecných dotazů, které se netýkají konkrétního případu. Asistenční služba pro malé a střední podniky poskytuje standardizované formuláře pro statistické údaje, které mají být předkládány pro účely reprezentativnosti, a dotazníky.

11.   Nejsou-li informace předloženy ve lhůtách stanovených Komisí nebo jsou-li šetření závažným způsobem kladeny překážky, může Komise dospět k rozhodnutí na základě dostupných údajů. Jestliže Komise zjistí, že jí zúčastněná strana nebo jakákoli třetí strana sdělily nesprávné nebo zavádějící informace, nebere tyto informace v úvahu a může využít dostupné údaje.

12.   Komise zřídí kancelář úředníka pro slyšení, jehož pravomoci a povinnosti se stanoví v pověření přijatém Komisí a který zaručí účinný výkon procesních práv zúčastněných stran.

13.   Komise písemně informuje dotčenou zemi či dotčené země o zahájení šetření.

Článek 7

Opatření předchozí kontroly

1.   Komise může přijmout opatření předchozí kontroly ve vztahu k dovozu produktu z dotčené země, pokud je vývoj dovozu tohoto produktu takový, že by mohl vést k jedné ze situací uvedených v článcích 3 a 5. Tato opatření předchozí kontroly se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů poradním postupem podle čl. 17 odst. 2.

2.   Doba platnosti opatření předchozí kontroly je omezená. Pokud není stanoveno jinak, končí jejich platnost na konci druhého šestiměsíčního období, které následuje po prvním šestiměsíčním období po jejich zavedení.

Článek 8

Uložení prozatímních ochranných opatření

1.   Komise přijme prozatímní ochranná opatření za kritické situace, kdy by prodlení pravděpodobně způsobilo obtížně napravitelnou škodu, a jsou tudíž nutné okamžité kroky, a to podle předběžného zjištění Komise na základě faktorů uvedených v čl. 6 odst. 5, že existují dostatečně zjevné důkazy o tom, že se produkt pocházející z dotčené země dováží:

a)

v takovém zvýšeném množství, v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě v Unii; a

b)

za takových podmínek, které způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobnímu odvětví v Unii; a

c)

zvýšení dovozu je důsledkem snížení nebo odstranění cel uložených na dotčený produkt.

Tato prozatímní ochranná opatření se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů poradním postupem podle čl. 17 odst. 2.

2.   V případě řádně odůvodněných závažných naléhavých důvodů, pokud některý členský stát požádá Komisi o okamžitý zásah a jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 4. Komise rozhodne do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.

3.   Prozatímní ochranná opatření se použijí po dobu nejvýše 200 kalendářních dnů.

4.   Pokud jsou prozatímní ochranná opatření zrušena, protože šetření odhalilo, že nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1, všechna cla vybraná v důsledku těchto prozatímních ochranných opatření se automaticky vracejí.

5.   Prozatímní ochranná opatření se po svém vstupu v platnost vztahují na všechny produkty propuštěné do volného oběhu. Tato opatření ale nebrání tomu, aby byly do volného oběhu propuštěny produkty, které již jsou na cestě do Unie, pokud již nelze místo určení těchto produktů změnit.

Článek 9

Zastavení šetření a řízení bez přijetí opatření

1.   Pokud šetření dojde k závěru, že podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 nejsou splněny, Komise zveřejní rozhodnutí o zastavení šetření a řízení, a to přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 3.

2.   Komise zveřejní zprávu, v níž uvede svá zjištění a odůvodněné závěry týkající se všech relevantních věcných a právních otázek, přičemž náležitě zohlední ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 12.

Článek 10

Uložení konečných ochranných opatření

1.   Pokud šetření dojde k závěru, že podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 jsou splněny, Komise může přijmout konečná ochranná opatření, a to přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 3.

2.   Komise zveřejní zprávu, v níž uvede souhrn skutečností a úvah relevantních pro dané zjištění, přičemž náležitě zohlední ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 12.

Článek 11

Doba trvání ochranných opatření a jejich přezkum

1.   Ochranné opatření zůstává v platnosti pouze po dobu, která je nezbytná k zabránění vzniku nebo k nápravě vážné újmy výrobnímu odvětví Unie a k usnadnění přizpůsobení se. Tato doba nepřesáhne dva roky, není-li prodloužena podle odstavce 2.

2.   Původní doba trvání ochranného opatření uvedená v odstavci 1 může být prodloužena až o dva roky, pokud je ochranné opatření nadále nezbytné k zabránění vzniku nebo nápravě vážné újmy výrobnímu odvětví Unie a pokud existují důkazy o tom, že se výrobní odvětví Unie přizpůsobuje.

3.   O prodloužení podle odstavce 2 tohoto článku může požádat členský stát, fyzická či právnická osoba, která jedná jménem výrobního odvětví Unie, nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jedná jménem výrobního odvětví Unie. V takovém případě Komise předtím, než o prodloužení rozhodne, provede přezkum za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku, a to s ohledem na faktory uvedené v čl. 6 odst. 5. Komise může takový přezkum zahájit z vlastního podnětu, pokud existují dostatečně zjevné důkazy o splnění podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku. Ochranná opatření jsou ponechána v platnosti do doby, než je znám výsledek tohoto přezkumu.

4.   Oznámení o zahájení přezkumu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku se zveřejní v souladu s čl. 5 odst. 7 a 8. Přezkum se provádí v souladu s článkem 6.

5.   Jakékoli rozhodnutí o prodloužení podle odstavce 2 tohoto článku se učiní v souladu s články 9 a 10.

6.   Celková doba trvání ochranného opatření, včetně doby uplatňování jakéhokoli prozatímního ochranného opatření, původní doby uplatňování a jejího případného prodloužení, nepřekročí čtyři roky.

Článek 12

Důvěrnost

1.   Informace získané na základě tohoto nařízení smějí být použity pouze k účelu, k němuž byly vyžádány.

2.   Žádné informace důvěrné povahy ani informace, které jsou důvěrně sděleny, získané na základě tohoto nařízení nesmějí být zpřístupněny bez výslovného souhlasu poskytovatele těchto informací.

3.   Každá žádost o důvěrné zacházení musí uvádět důvody, proč by měla být informace důvěrná. Zúčastněné strany poskytující důvěrné informace jsou povinny poskytnout též jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu. Shrnutí musí být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrných informací. Za výjimečných okolností mohou dané zúčastněné strany prohlásit, že není možné zpracovat shrnutí informací. V takovém případě zúčastněná strana uvede důvody, proč nelze shrnutí zpracovat. Zdá-li se však žádost o důvěrné zacházení neoprávněná a nepřeje-li si ten, kdo informaci poskytl, tuto informaci zveřejnit či povolit její zpřístupnění v obecné ani souhrnné podobě, nemusí být dotyčná informace brána v úvahu.

4.   Informace je v každém případě považována za důvěrnou, pokud by její vyzrazení mohlo mít závažný nepříznivý dopad na toho, kdo ji poskytl nebo je jejím zdrojem.

5.   Odstavce 1 až 4 nevylučují, aby se subjekty Unie odvolávaly na obecné informace a zejména na důvody, na kterých jsou založena rozhodnutí přijatá na základě tohoto nařízení. Subjekty Unie však musí přihlížet k oprávněnému zájmu dotčených fyzických a právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.

Článek 13

Zpráva

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování, provádění a plnění závazků obsažených v každé z dohod, zejména s ohledem na kapitolu o obchodu a udržitelném rozvoji, pokud daná dohoda takovou kapitolu obsahuje, a v tomto nařízení.

2.   Zpráva musí obsahovat mimo jiné informace o uplatňování případných prozatímních a konečných ochranných opatření, opatření předchozí kontroly, regionálních kontrolních a ochranných opatřeních, o zastavení případných šetření či řízení bez přijetí opatření a informace o činnostech různých orgánů odpovědných za provádění dohody a o činnostech domácích poradních skupin.

3.   Zpráva obsahuje shrnutí statistických údajů a vývoje obchodu s každou dotčenou zemí.

4.   Evropský parlament může do dvou měsíců od předložení zprávy pozvat Komisi na zasedání svého příslušného výboru, aby představila a objasnila veškeré otázky spojené s prováděním tohoto nařízení.

5.   Komise zveřejní zprávu do tří měsíců po jejím předložení Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 14

Další mechanismy a kritéria pro dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení

1.   Pokud dohoda stanoví další mechanismy nebo kritéria umožňující dočasné odnětí celních preferencí nebo jiného preferenčního zacházení pro některé produkty, jako stabilizační mechanismus, například ve vztahu k nejvzdálenějším regionům Unie, přijme Komise, jsou-li splněny podmínky stanovené v příslušné dohodě, prováděcí akty, kterými:

a)

pozastaví celní preference nebo jiné preferenční zacházení pro dotčený produkt nebo potvrdí, že pozastaveny nebudou;

b)

obnoví celní preference nebo jiné preferenční zacházení, pokud jsou splněny podmínky stanovené v příslušné dohodě;

c)

upraví pozastavení, aby odpovídalo podmínkám stanoveným v příslušné dohodě; nebo

d)

přijme jakékoli jiné opatření stanovené v příslušné dohodě.

Tyto akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 3.

2.   V případě řádně odůvodněných závažných naléhavých důvodů, kdy by prodlení při přijímání opatření uvedeného v odstavci 1 tohoto článku způsobilo obtížně napravitelnou škodu, nebo s cílem předejít negativnímu dopadu na situaci na trhu Unie, zejména v důsledku zvýšení dovozu, nebo pokud tak stanoví příslušná dohoda, Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 17 odst. 4.

Článek 15

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem změny přílohy s cílem doplnit nebo zrušit položky týkající se:

a)

dohody;

b)

zvláštních ustanovení podle čl. 1 odst. 1 druhého pododstavce;

c)

citlivých produktů;

d)

ustanovení vymezujících zvláštní pravidla pro další mechanismy uvedené v článku 14, která se v příslušných případech týkají mimo jiné monitorování, lhůt pro šetření a podávání zpráv.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 15 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 14. března 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 15 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 (5). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. února 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2019.

(2)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16).


PŘÍLOHA

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ OBSAŽENÁ V DOHODÁCH A PROVÁDĚNÁ TÍMTO NAŘÍZENÍM

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou

Datum použitelnosti

xx/xx/xxxx

Dvoustranná ochranná doložka

Článek 3.10 (Použití dvoustranného ochranného opatření)

Zvláštní ustanovení obsažená v dohodě:

Článek 3.9 písm. b):

„b)

‚přechodným obdobím‘ se rozumí deset let od vstupu této dohody v platnost“.

Čl. 3.11 odst. 5:

„5.

Žádná strana nesmí použít dvoustranné ochranné opatření, jak je stanoveno v čl. 3.10 odst. 1 (Použití dvoustranného ochranného opatření):

c)

po uplynutí přechodného období, neposkytla-li k tomu druhá smluvní strana souhlas.“

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Vietnamskou socialistickou republikou

Datum použitelnosti

xx/xx/xxxx

Dvoustranná ochranná doložka

Článek 3.11 (Použití dvoustranného ochranného opatření)

Zvláštní ustanovení obsažená v dohodě:

Článek 3.9 písm. c):

„c)

‚přechodným obdobím‘ se rozumí období deseti let od vstupu této dohody v platnost“.

Čl. 3.11 odst. 6:

„6.

Strana nesmí použít dvoustranné ochranné opatření:

c)

po uplynutí přechodného období, neposkytla-li k tomu druhá strana souhlas.“

Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství

Datum použitelnosti

xx/xx/xxxx

Dvoustranná ochranná doložka:

Články 2.5 (Ochranná opatření v zemědělství) a 5.2 (Uplatňování dvoustranných ochranných opatření)

Zvláštní ustanovení obsažená v dohodě:

Čl. 5.1 písm. d):

„d)

‚přechodným obdobím‘ se rozumí ve vztahu ke konkrétnímu původnímu zboží období ode dne vstupu této dohody v platnost do deseti let ode dne, k němuž bylo dokončeno snižování nebo odstraňování cel na toto zboží v souladu s přílohou 2-A.“

Článek 18 (Ochranná opatření) přílohy 2-C o motorových vozidlech a jejich částech:

„1.

Po dobu 10 let od vstupu této dohody v platnost si každá strana vyhrazuje právo pozastavit rovnocenné koncese nebo jiné rovnocenné povinnosti, pokud druhá strana:

a)

nepoužívá nebo přestane používat určitý předpis OSN uvedený v dodatku 2-C-1, nebo

b)

zavede nebo změní jakékoli jiné regulační opatření, jež ruší nebo poškozuje výhody vyplývající z používání některého předpisu OSN uvedeného v dodatku 2-C-1.

2.

Pozastavení podle odstavce 1 zůstanou v platnosti pouze do přijetí rozhodnutí zrychleným postupem řešení sporů uvedeným v článku 19 této přílohy, nebo do nalezení vzájemně přijatelného řešení, a to i prostřednictvím konzultací podle čl. 19 písm. b) této přílohy, podle toho, co nastane dříve.“


Společné prohlášení Evropského parlamentu a Komise

Evropský parlament a Komise souhlasí s tím, že při provádění dohod uvedených v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/287 ze dne 13. února 2019, kterým se provádí dvoustranné ochranné doložky a další mechanismy umožňující dočasné odnětí preferencí v některých obchodních dohodách mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, je třeba úzce spolupracovat. Za tím účelem se shodují na tom, že pokud Evropský parlament přijme doporučení k zahájení šetření ohledně ochranných opatření, Komise pečlivě přezkoumá, zda jsou podle daného nařízení splněny podmínky zahájení z moci úřední. Pokud se Komise bude domnívat, že podmínky splněny nejsou, předloží příslušnému výboru Evropského parlamentu zprávu, jejíž součástí bude vysvětlení všech faktorů podstatných pro zahájení šetření.


22.2.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/14


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/288

ze dne 13. února 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o některá pravidla týkající se přímých plateb a podpory pro rozvoj venkova v letech 2019 a 2020

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (2) představuje stávající právní rámec pro podporu pro rozvoj venkova. Umožňuje podporu jiným oblastem s přírodními omezeními než horským oblastem. S ohledem na prodloužení lhůty pro nové vymezení jiných oblastí s přírodními omezeními než horských oblastí do roku 2019 prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 (3) a na kratší období pro přizpůsobení pro zemědělce, kteří již nebudou způsobilí pro platby, by mělo postupné snižování přechodných plateb, které započne teprve v roce 2019, začínat na úrovni nejvýše 80 % průměrných plateb stanovených v programovém období 2014–2020. Úroveň plateb by měla být stanovena tak, aby byla konečná úroveň v roce 2020 poloviční oproti výchozí úrovni.

(2)

Aby se členským státům a zúčastněným stranám poskytla pomoc s včasnou přípravou budoucí společné zemědělské politiky (SZP) a aby se zajistil hladký přechod na příští programové období, mělo by být vyjasněno, že je možné financovat činnosti spojené s přípravou budoucí SZP prostřednictvím technické pomoci z podnětu Komise.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (4) představuje stávající právní rámec pro přímé platby. Zatímco většina jeho ustanovení se může použít po dobu platnosti uvedeného nařízení, některá ustanovení výslovně odkazují na kalendářní roky 2015 až 2019, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020. U některých dalších ustanovení se výslovně nepočítalo s jejich použitelností po kalendářním roce 2019. V červnu 2018 předložila Komise návrh nového nařízení, které má nařízení (EU) č. 1307/2013 nahradit, ale až od 1. ledna 2021. Proto je vhodné provést určité technické úpravy nařízení (EU) č. 1307/2013 tak, aby mohlo být v kalendářním roce 2020 bez problémů použito.

(4)

Povinnost stanovená v článku 11 nařízení (EU) č. 1307/2013 snížit část částky přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci v daném kalendářním roce a která přesahuje 150 000 EUR, platí i nadále po dobu platnosti uvedeného nařízení. Uvedený článek však stanoví pouze povinnost členských států oznámit své rozhodnutí a odhadované prostředky získané z tohoto snížení pro roky 2015 až 2019. Pro zajištění pokračování stávajícího systému by členské státy měly rovněž oznamovat svá rozhodnutí týkající se roku 2020 a odhadované prostředky získané ze snížení pro uvedený rok.

(5)

Flexibilita mezi pilíři je dobrovolným převodem finančních prostředků mezi přímými platbami a rozvojem venkova. Podle článku 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou členské státy využít této flexibility, pokud jde o kalendářní roky 2014 až 2019. Aby se zajistilo, že členské státy mají možnost ponechat si vlastní strategii, měla by být flexibilita mezi pilíři umožněna i pro kalendářní rok 2020, což odpovídá rozpočtovému roku 2021.

(6)

V důsledku změny článku 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 ohledně kalendářního roku 2020 je vhodné upravit odkazy na uvedený článek v souvislosti s povinností členských států lineárně snížit nebo zvýšit hodnotu platebních nároků v důsledku kolísání ročních vnitrostátních stropů vyplývajících z jejich oznámení o uplatnění flexibility mezi pilíři.

(7)

Nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Vzhledem k potřebě urychleně zajistit členským státům flexibilitu a zajistit kontinuitu politiky rozvoje venkova v posledním roce programového období 2014-2020, je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(9)

Aby se členským státům poskytla neprodleně potřebná flexibilita a zajistila se kontinuita politiky rozvoje venkova v posledních letech programového období 2014–2020, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. března 2019,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 1305/2013

Nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:

1)

v čl. 31 odst. 5 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce, pokud postupné snižování začíná až v roce 2019, začínají uvedené platby na úrovni nejvýše 80 % průměrné platby stanovené v programovém období 2014–2020. Úroveň plateb se stanoví tak, aby byla konečná úroveň v roce 2020 poloviční oproti výchozí úrovni.“;

2)

v čl. 51 odst. 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„EZFRV může financovat činnosti na přípravu provádění SZP v následujícím programovém období.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 1307/2013

Nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:

1)

v článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pro každý členský stát a pro každý kalendářní rok jsou odhadované prostředky získané ze snížení plateb podle článku 11 (které představují rozdíl mezi vnitrostátními stropy stanovenými v příloze II, k nimž se připočte částka dostupná v souladu s článkem 58, a čistými stropy stanovenými v příloze III) k dispozici jako podpora Unie financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).“;

2)

v čl. 11 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro rok 2020 oznámí členské státy Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a veškeré odhadované prostředky získané ze snížení do 31. prosince 2019.“;

3)

článek 14 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Do 31. prosince 2019 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2020 stanoveného v příloze II tohoto nařízení jako dodatečnou podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtovém roce 2021. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 31. prosince 2019 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.“;

b)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Do 31. prosince 2019 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 15 % přímých plateb nebo, v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Lotyšska, Litvy, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska a Švédska, až 25 % částky přidělené na podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtovém roce 2021 právními předpisy Unie přijatými po přijetí příslušného nařízení podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU Radou. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici na podporu financovanou v rámci EZFRV. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 31. prosince 2019 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.“;

4)

v článku 22 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Pokud se v důsledku rozhodnutí přijatého členským státem v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, čl. 14 odst. 1 nebo 2, čl. 42 odst. 1, čl. 49 odst. 1 druhým pododstavcem, čl. 51 odst. 1 druhým pododstavcem nebo článkem 53 strop, který Komise pro členský stát přijala podle odstavce 1 tohoto článku, liší od stropu v předchozím roce, musí tento členský stát lineárně snížit nebo zvýšit hodnotu všech platebních nároků, aby zajistil soulad s odstavcem 4 tohoto článku.“

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. března 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 13. února 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. února 2019.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterými se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).