ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 32 |
|
![]() |
||
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 62 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
||
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
|
AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU |
|
|
* |
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
4.2.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/162
ze dne 1. února 2019,
kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96 (1), a zejména na čl. 11 písm. b) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 uvádí seznam státních orgánů, podniků a institucí, jakož i fyzických a právnických osob, orgánů a subjektů předchozí irácké vlády, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, které se ke dni 22. května 2003 nacházely mimo území Iráku, podle uvedeného nařízení. |
(2) |
Příloha IV nařízení (ES) č. 1210/2003 obsahuje seznam fyzických a právnických osob, orgánů a subjektů spojených s režimem bývalého prezidenta Saddáma Husajna, na něž se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů a zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů. |
(3) |
Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 29. ledna 2019 rozhodl, že ze seznamu osob nebo subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, se odstraní osm položek. |
(4) |
Přílohy III a IV nařízení (ES) č. 1210/2003 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
Článek 2
Příloha IV nařízení (ES) č. 1210/2003 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 1. února 2019.
Za Komisi,
jménem předsedy,
vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky
PŘÍLOHA I
V příloze III nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 se zrušují tyto položky:
„45. |
GENERAL ESTABLISHMENT FOR HOSPITALITY AFFAIRS. Adresa: P.O. Box 240, Hay Al-Wihda, Al-Wathik Square, Baghdad, Iraq.“ |
„50. |
GENERAL ESTABLISHMENT FOR TRAVEL AND TOURIST SERVICES. Adresa: P.O. Box 10028, Karrada, No. 19, Hay Al-Wadha, Mahala (904), Baghdad, Iraq.“ |
„93. |
NATIONAL COMPUTER CENTRE. Adresa: P.O. Box 3267, Saadoun Nafoora Square, Baghdad, Iraq.“ |
„121. |
STATE CONTRACTING BUILDINGS COMPANY (alias STATE COMPANY FOR BUILDING CONTRACTS). Adresa: P.O. Box 19036, Al Nahda Area, Baghdad, Iraq.“ |
„149. |
STATE ENTERPRISE FOR RUBBER INDUSTRIES. Adresa: P.O. Box 71, Diwaniya, Iraq.“ |
„175. |
STATE ORGANISATION FOR BUILDINGS (alias a) STATE ORGANISATION OF BUILDING, b) DESIGN AND STUDIES SECTION, c) GENERAL ESTABLISHMENT OF BUILDINGS FOR CENTRAL REGION, d) GENERAL ESTABLISHMENT OF BUILDINGS FOR NORTHERN REGION, e) GENERAL ESTABLISHMENT OF BUILDINGS FOR SOUTHERN REGION). Adresy: a) Museum Square, Karkh, Baghdad, Iraq; b) Mosul, left side, near Al Hurya Bridge, P.O. Box 368, Baghdad, Iraq; c) Karkh, Karadat Mariam, Baghdad, Iraq; d) Maysan, Iraq.“ |
„189. |
STATE ORGANISATION FOR TOURISM. Adresy: a) P.O. Box 2387, Alwiyah, Saadoon St., Karrada Al Basra, Baghdad, Iraq; b) Al-Masbah, near Al Fatih Square, Baghdad, Iraq.“ |
PŘÍLOHA II
V příloze IV nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 se zrušuje tato položka:
„94. |
AL-HUDA STATE COMPANY FOR RELIGIOUS TOURISM (alias a) AL-HUDA FOR RELIGIOUS TOURISM COMPANY, b) AL-HODA STATE COMPANY FOR RELIGIOUS TOURISM, c) AL-HODA FOR RELIGIOUS TOURISM COMPANY). Adresa: Irák.“ |
ROZHODNUTÍ
4.2.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/5 |
ROZHODNUTÍ ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU, Euratom) 2019/163
ze dne 1. února 2019
o jmenování soudců Tribunálu
ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 19 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 254 a 255 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 31. srpna 2019 skončí funkční období dvaceti tří soudců Tribunálu. Je tedy třeba přistoupit ke jmenováním do těchto funkcí na období od 1. září 2019 do 31. srpna 2025. |
(2) |
K opětovnému jmenování do funkce byli navrženi pan Stéphane GERVASONI, paní Mariana KANČEVA, pan Alexander KORNEZOV, pan Ulf ÖBERG, paní Inga REINEOVÁ a pan Fredrik SCHALIN. |
(3) |
Kromě toho článek 48 Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 (1) stanoví, že Tribunál se od 1. září 2019 skládá ze dvou soudců na každý členský stát. Podle čl. 2 písm. c) uvedeného nařízení je funkční období devíti dodatečných soudců jmenovaných od 1. září 2019 stanoveno tak, že konec jejich funkčního období odpovídá částečným obměnám Tribunálu, ke kterým dojde ke dni 1. září 2022 a ke dni 1. září 2025. |
(4) |
Do funkce dodatečných soudců Tribunálu byli navrženi paní Mirela STANCUOVÁ a pan Laurent TRUCHOT. |
(5) |
Výbor zřízený článkem 255 Smlouvy o fungování Evropské unie vydal stanovisko k vhodnosti pana Stéphana GERVASONIHO, paní Mariany KANČEVY, pana Alexandera KORNEZOVA, pana Ulfa ÖBERGA, paní Ingy REINEOVÉ, pana Fredrika SCHALINA, paní Mirely STANCUOVÉ a pana Laurenta TRUCHOTA pro výkon funkce soudců Tribunálu, |
PŘIJALI TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Soudci Tribunálu na období od 1. září 2019 do 31. srpna 2025 jsou jmenováni:
— |
pan Stéphane GERVASONI, |
— |
paní Mariana KANČEVA, |
— |
pan Alexander KORNEZOV, |
— |
pan Ulf ÖBERG, |
— |
paní Inga REINEOVÁ, |
— |
pan Fredrik SCHALIN, |
— |
pan Laurent TRUCHOT. |
2. Soudkyní Tribunálu na období od 1. září 2019 do 31. srpna 2022 je jmenována paní Mirela STANCUOVÁ.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 1. února 2019.
předsedkyně
L. ODOBESCU
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 14).
4.2.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/7 |
ROZHODNUTÍ ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU, Euratom) 2019/164
ze dne 1. února 2019
o jmenování dvou soudců a jednoho generálního advokáta Soudního dvora
ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 19 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 253 a 255 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 6. října 2018 skončilo funkční období čtrnácti soudců a pěti generálních advokátů Soudního dvora. Je tedy třeba přistoupit ke jmenováním do těch funkcí, které dosud nebyly obsazeny. |
(2) |
Do funkce soudce Soudního dvora byl navržen pan Christopher VAJDA. Do funkce generálního advokáta Soudního dvora byl navržen pan Priit PIKAMÄE. |
(3) |
Pokud jde o funkční období soudce navrženého vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, pana VAJDY, to skončí dnem 6. října 2024, nebo dnem vystoupení Spojeného království z Evropské unie, podle toho, co nastane dříve. Funkční období generálního advokáta skončí dnem 6. října 2024. |
(4) |
Kromě toho je podle článků 5 a 7 Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie a po odstoupení pana Allana ROSASE k 7. říjnu 2019 třeba jmenovat jednoho soudce Soudního dvora na zbývající část funkčního období pana Allana ROSASE, tedy do 6. října 2021. |
(5) |
Na uvolněné místo byl navržen pan Niilo JÄÄSKINEN. |
(6) |
Výbor zřízený článkem 255 Smlouvy o fungování Evropské unie vydal stanovisko k vhodnosti těchto kandidátů pro výkon funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora, |
PŘIJALI TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Soudcem Soudního dvora na období od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost do 6. října 2024, nebo do dne vystoupení Spojeného království z Evropské unie, podle toho, co nastane dříve, je jmenován pan Christopher VAJDA.
2. Generálním advokátem Soudního dvora na období od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost do 6. října 2024 je jmenován pan Priit PIKAMÄE.
3. Soudcem Soudního dvora na období od 7. října 2019 do 6. října 2021 je jmenován pan Niilo JÄÄSKINEN.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 1. února 2019.
předsedkyně
L. ODOBESCU
4.2.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/9 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/165
ze dne 1. února 2019,
kterým se stanoví vnitřní pravidla týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých jejich práv na ochranu údajů Komisí v souvislosti se správními šetřeními, předběžnými disciplinárními řízeními, disciplinárními řízeními a řízeními ohledně dočasného zproštění výkonu služby
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 249 odst. 1 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise vede správní šetření, předběžná disciplinární řízení, disciplinární řízení a řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby na základě článku 86 služebního řádu úředníků Evropské unie (1) a v souladu s přílohou IX služebního řádu a rozhodnutím Komise C(2004) 1588 (2). Za tyto úkoly nese především odpovědnost Úřad Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření („IDOC“), který je přičleněn ke Generálnímu ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost. Mezi tato disciplinární opatření mohou též patřit vyšetřování, která podle článku 17 přílohy IX služebního řádu vede disciplinární komise zřízená při Komisi. |
(2) |
V rámci těchto činností příslušné útvary Komise shromažďují a zpracovávají relevantní informace. Tyto informace zahrnují osobní údaje, zejména identifikační údaje, kontaktní údaje a údaje o chování. Příslušné útvary Komise předávají osobní údaje jiným útvarům Komise na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“. |
(3) |
Osobní údaje jsou ukládány v zabezpečeném fyzickém a elektronickém prostředí, aby se zabránilo nelegálnímu přístupu k údajům nebo předání údajů osobám, které je nepotřebují znát. Po ukončení zpracování jsou údaje uchovávány v souladu s platnými pravidly Komise (3). |
(4) |
Při provádění svých úkolů je Komise ve vztahu ke zpracování osobních údajů povinna dodržovat práva fyzických osob, která jsou uznána čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy, jakož i práva stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (4), které nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5). Komise je zároveň povinna dodržovat přísná pravidla týkající se důvěrnosti a služebního tajemství a zajistit dodržování procesních práv dotčených osob a svědků, zejména presumpci neviny dotčené osoby. |
(5) |
Za určitých okolností je třeba sladit práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 s potřebou efektivity správních šetření, předběžných disciplinárních řízení, disciplinárních řízení a řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby a také s plným dodržováním základních práv a svobod jiných subjektů údajů. Pro tyto účely dává čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725 Komisi možnost omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35, jakož i zásadu transparentnosti stanovenou v čl. 4 odst. 1 písm. a) v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení. |
(6) |
Může to zejména platit pro poskytování informací o zpracování osobních údajů dotčené osobě na začátku správního šetření. Poskytování těchto informací by mohlo ovlivnit schopnost Komise vést správní šetření, například z toho důvodu, že by dotčená osoba mohla zničit důkazy předtím, než je Komise prověří, nebo by mohla ovlivňovat případné svědky před tím, než budou vyslechnuti. Obdobně by poskytnutí přístupu k osobním údajům ve fázích řízení, kdy dotčená osoba nemá ke spisu přístup, jako např. v průběhu předběžného posouzení nebo správního šetření, mohlo odhalit informace, které by mohly mít nepříznivý dopad na vedení správního šetření. V obou případech by mohlo být zapotřebí omezit práva dotčené osoby, aby byla zaručena monitorovací, inspekční nebo regulační funkce spojená s výkonem veřejné moci v případech, kdy je v sázce důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie, totiž zajištění toho, aby zaměstnanci Komise plnili své statutární povinnosti a jednali etickým způsobem. |
(7) |
Může být rovněž zapotřebí omezit právo dotčené osoby na přístup k osobním údajům, pokud by byly na základě tohoto přístupu odhaleny informace o svědkovi či oznamovateli, který požádal o nezveřejňování své totožnosti. V takovém případě může Komise rozhodnout o omezení přístupu k prohlášení týkajícímu se dotčené osoby s cílem chránit práva a svobody tohoto svědka nebo oznamovatele. |
(8) |
Aby byla zajištěna důvěrnost a efektivita správních šetření, předběžných disciplinárních řízení, disciplinárních řízení a řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby a zároveň byly dodrženy standardy ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, je nutné přijmout vnitřní pravidla, na jejichž základě může Komise omezit práva subjektů údajů v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725. |
(9) |
Tato vnitřní pravidla by se měla vztahovat na veškeré operace zpracování prováděné Komisí při plnění jejích úkolů, včetně operací zpracování před zahájením správního šetření a při pomoci a spolupráci, již Komise poskytuje vnitrostátním orgánům a mezinárodním organizacím nad rámec své činnosti. |
(10) |
Za účelem dodržení článků 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 by Komise měla informovat všechny osoby o svých činnostech zahrnujících zpracovávání jejich osobních údajů a o jejich právech, a to transparentně a uceleně v podobě prohlášení o ochraně údajů zveřejněných na internetových stránkách Komise. Komise by kromě toho měla jednotlivě vhodným způsobem informovat subjekty údajů, jichž se týká správní šetření, předběžné disciplinární řízení, disciplinární řízení či řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby. |
(11) |
Kromě toho může být pro zachování účinné spolupráce nutné, aby Komise omezila uplatňování práv subjektů údajů za účelem ochrany operací zpracování dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo orgány členských států i třetích zemí a mezinárodními organizacemi. Pro tyto účely by měla Komise s těmito orgány, institucemi a jinými subjekty a mezinárodními organizacemi konzultovat relevantní důvody pro uložení těchto omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost, pokud by to neohrozilo činnost Komise. |
(12) |
Komise může být rovněž nucena omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování jiných práv subjektů údajů v souvislosti s osobními údaji získanými od třetích zemí nebo od mezinárodních organizací, aby splnila svou povinnost spolupráce s těmito zeměmi nebo organizacemi, a zajistila tím důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie. Za určitých okolností však může být zájem na mezinárodní spolupráci převážen zájmem nebo základními právy subjektu údajů. |
(13) |
Komise by měla se všemi omezeními nakládat transparentním způsobem a zaregistrovat každé uplatněné omezení do příslušného záznamového systému. |
(14) |
Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci poskytnutí informací o důvodech uplatňování omezení na subjekt údajů odložit, neprovést nebo je odepřít, pokud by poskytnutí těchto informací jakýmkoliv způsobem ohrozilo účely omezení. Jedná se zejména o případ omezení práv podle článků 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725. |
(15) |
Komise by měla uložená omezení pravidelně přezkoumávat, aby zajistila, že právo subjektu údajů být informován v souladu s články 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 bude omezeno pouze tehdy, jsou-li taková omezení nezbytná k tomu, aby Komise mohla vést správní šetření, předběžná disciplinární řízení, disciplinární řízení a řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby. |
(16) |
Pokud je uplatněno omezení jiných práv subjektů údajů, měl by správce v jednotlivých případech posoudit, zda by informování o omezení ohrozilo jeho účel. |
(17) |
Pověřenec Evropské komise pro ochranu osobních údajů by měl provádět nezávislý přezkum uplatňování omezení s cílem zajistit dodržování tohoto rozhodnutí. |
(18) |
Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 5. prosince 2018, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto rozhodnutí stanoví pravidla pro informování subjektů údajů o zpracování jejich údajů v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725, kterými se Komise řídí při vedení správních šetření, předběžných disciplinárních řízení, disciplinárních řízení a řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby.
2. Stanoví rovněž podmínky, za nichž může Komise omezit použití čl. 4 odst. 1 písm. a), článků 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) uvedeného nařízení.
3. Toto rozhodnutí se použije na zpracování osobních údajů Komisí podle článku 86 služebního řádu a jeho přílohy IX, jakož i rozhodnutí C(2004) 1588.
4. Toto rozhodnutí se použije na zpracování osobních údajů Komisí, pokud Komise zpracovává osobní údaje pro účely v souvislosti se správními šetřeními, předběžnými disciplinárními řízeními, disciplinárními řízeními a řízeními ohledně dočasného zproštění výkonu služby.
5. Kategorie osobních údajů, na něž se toto rozhodnutí vztahuje, zahrnují identifikační údaje, kontaktní údaje a údaje o chování.
Článek 2
Platné výjimky a omezení
1. Pokud Komise vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, posoudí, zda platí některá z výjimek stanovených v uvedeném nařízení.
2. Podle článků 3 až 7 tohoto rozhodnutí může Komise omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725, jakož i zásady transparentnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení, pokud by výkon těchto práv a povinností ohrozil účel správních šetření, předběžných disciplinárních řízení, disciplinárních řízení a řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby nebo by nepříznivě ovlivnil práva a svobody jiných subjektů údajů.
3. Podle článků 3 až 7 může Komise omezit práva a povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku ve vztahu k osobním údajům získaným od dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, příslušných orgánů členských států nebo třetích zemí, jakož i od mezinárodních organizací, a to za těchto okolností:
a) |
pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie na základě jiných aktů uvedených v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 nebo podle kapitoly IX uvedeného nařízení nebo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (6) nebo nařízením Rady (EU) 2017/1939 (7); |
b) |
pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen příslušnými orgány členských států na základě aktů uvedených v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8) nebo na základě vnitrostátních opatření provádějících čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (9); |
c) |
pokud by výkon těchto práv a povinností mohl ohrozit spolupráci Komise se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi při vedení správních šetření, předběžných disciplinárních řízení, disciplinárních řízení a řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby. |
Před uplatněním omezení za okolností uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) provádí Komise konzultace s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo příslušnými orgány členských států, ledaže je Komisi zřejmé, že uplatnění omezení je stanoveno v některém z aktů zmíněných v uvedených písmenech nebo že by takové konzultace ohrozily činnost Komise.
Ustanovení prvního pododstavce písm. c) se nepoužije, pokud je zájem Komise spolupracovat s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi převážen zájmy nebo základními právy a svobodami subjektů údajů.
Článek 3
Poskytování informací subjektům údajů
1. Komise zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o ochraně údajů, jimiž informuje všechny subjekty údajů o svých činnostech, které zahrnují zpracování jejich osobních údajů.
2. Komise jednotlivě informuje vhodným způsobem o zpracování jejích osobních údajů osobu, jíž se týká správní šetření, předběžné disciplinární řízení, disciplinární řízení či řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby, jakož i svědky, od nichž se vyžadují k uvedeným řízením informace.
3. Pokud Komise v souladu s článkem 2 tohoto rozhodnutí zcela nebo zčásti omezí poskytování informací podle odstavce 2, v souladu s článkem 6 zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení.
Článek 4
Právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz a právo na omezení zpracování
1. Pokud Komise zcela nebo zčásti omezí právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování, jež jsou v tomto pořadí uvedena v článcích 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725, informuje ve své odpovědi na žádost o přístup, výmaz nebo omezení zpracování dotčený subjekt údajů o použitém omezení, o jeho hlavních důvodech a o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.
2. Poskytnutí informací týkajících se důvodů omezení uvedených v odstavci 1 může být odloženo, neprovedeno nebo odepřeno po dobu, kdy by mařilo účel omezení.
3. Komise v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí zaznamená důvody omezení.
4. Pokud je právo na přístup k osobním údajům zcela nebo zčásti omezeno, může subjekt údajů uplatnit své právo na přístup k osobním údajům prostřednictvím evropského inspektora ochrany údajů v souladu s čl. 25 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 5
Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů
Pokud Komise omezí oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2018/1725, v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení.
Článek 6
Zaznamenání a registrace omezení
1. Komise zaznamená důvody všech omezení uplatněných v souladu s tímto rozhodnutím, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení v jednotlivých případech.
Pro tyto účely se v záznamu uvede, jak by uplatnění práva ohrozilo účel správního šetření, předběžného disciplinárního řízení, disciplinárního řízení či řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby nebo účel omezení uplatňovaných podle čl. 2 odst. 2 či 3, nebo jak by nepříznivě ovlivnilo práva a svobody jiných subjektů údajů.
2. Záznam a případně i dokumenty obsahující podkladové faktické a právní prvky se zaregistrují. Na žádost se zpřístupní evropskému inspektorovi ochrany údajů.
Článek 7
Délka omezení
1. Omezení uvedená v článcích 3, 4 a 5 zůstávají v platnosti, dokud je platné jejich odůvodnění.
2. Pokud důvody pro omezení uvedené v článcích 3 a 5 již pominuly, Komise omezení zruší a poskytne hlavní důvody pro omezení subjektu údajů. Zároveň Komise informuje subjekt údajů o možnosti kdykoliv podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo požádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.
3. Komise přezkoumá použití omezení uvedených v článcích 3 a 5 každých šest měsíců od jejich přijetí a v každém případě na konci správního šetření, předběžného disciplinárního řízení, disciplinárního řízení či řízení ohledně dočasného zproštění výkonu služby. Poté Komise každoročně monitoruje potřebu zachovat jakýkoli odklad.
Článek 8
Přezkum pověřencem Evropské komise pro ochranu osobních údajů
1. Pověřenec Evropské komise pro ochranu osobních údajů je bez zbytečného odkladu informován, kdykoli jsou v souladu s tímto rozhodnutím omezena práva subjektů údajů. Na žádost se pověřenci pro ochranu osobních údajů zpřístupní záznam a veškeré dokumenty obsahující podkladové faktické a právní prvky.
2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může požádat o přezkum omezení. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je o výsledku požadovaného přezkumu písemně informován.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 1. února 2019.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví Služební řád úředníků a Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.).
(2) Rozhodnutí Komise C(2004) 1588, kterým se stanoví obecná prováděcí ustanovení k vedení správních šetření a disciplinárních řízení.
(3) Společný seznam pro uchovávání spisů Evropské komise – SEC(2012) 713.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
(7) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
4.2.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/14 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/166
ze dne 25. ledna 2019
o Radě pro tržní infrastrukturu a o zrušení rozhodnutí ECB/2012/6 o zřízení Rady TARGET2-Securities (ECB/2019/3)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 12.3 tohoto statutu,
s ohledem na obecné zásady ECB/2012/13 ze dne 18. července 2012 o TARGET2-Securities (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Eurosystém nabízí tržní infrastruktury, platformy, aplikace a související služby v oblasti peněžního zúčtování, vypořádání obchodů s cennými papíry a správy zajištění, k nimž patří služby TARGET, které zahrnují služby TARGET2, T2S a TIPS. |
(2) |
Rada guvernérů dne 16. března 2016 schválila zřízení Rady pro tržní infrastrukturu, řídícího orgánu odpovědného za úkoly technického a provozního řízení v oblasti tržní infrastruktury a platforem. |
(3) |
Rada pro tržní infrastrukturu v minulosti zasedala v různých specializovaných složeních podle jednotlivých infrastruktur, platforem a projektů, za něž odpovídá. Od zřízení Rady pro tržní infrastrukturu pracuje Rada T2S, která byla původně zřízena rozhodnutím ECB/2012/6 (2), jako jedno z těchto specializovaných složení Rady pro tržní infrastrukturu v souladu s rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2017/1403 (ECB/2017/20) (3). |
(4) |
Rada T2S nebyla zřízena výlučně rozhodnutím ECB/2012/6, ale vychází též z protokolu T2S, jejž podepsaly centrální banky Eurosystému. |
(5) |
Přezkum fungování Rady pro tržní infrastrukturu ukázal, že její účinné fungování nevyžaduje žádná specializovaná složení. Rozhodnutí ECB/2012/6 by proto mělo být zrušeno a struktura Rady pro tržní infrastrukturu by měla být upravena tak, aby byla organizována a fungovala v souladu s tímto rozhodnutím. |
(6) |
Rada pro tržní infrastrukturu ve svém novém uspořádání podporuje Radu guvernérů při zajišťování, aby tržní infrastruktury, platformy, aplikace a související služby Eurosystému v oblasti peněžního zúčtování, vypořádání obchodů s cennými papíry a správy zajištění byly udržovány a dále rozvíjeny – a aby projekty v těchto oblastech byly řízeny – v souladu s cíli Evropského systému centrálních bank (ESCB) stanovenými ve Smlouvě, potřebami ESCB, technologickým pokrokem, jakož i v souladu s platnými regulatorními požadavky a požadavky v oblasti dozoru. |
(7) |
Právní účinek přílohy III tohoto rozhodnutí („kodex chování“) by měl být podmíněn podpisem prohlášení uvedených v dodatcích 1 a 2 přílohy III členy Rady pro tržní infrastrukturu, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Definice
Veškeré odkazy na Radu T2S v obecných zásadách ECB/2012/13, rozhodnutích ECB/2011/20 (4) a ECB/2011/5 (5) se považují za odkazy na Radu pro tržní infrastrukturu. Všechny ostatní výrazy použité v tomto rozhodnutí mají stejný význam jako v obecných zásadách ECB/2012/27 (6) a ECB/2012/13.
Článek 2
Rada pro tržní infrastrukturu
1. Mandát Rady pro tržní infrastrukturu včetně jejích cílů, povinností a úkolů je vymezen v příloze I tohoto rozhodnutí.
2. Jednací řád Rady pro tržní infrastrukturu včetně jejího složení a pracovních postupů je uveden v příloze II tohoto rozhodnutí.
3. Kodex chování členů Rady pro tržní infrastrukturu uvedený v příloze III tohoto rozhodnutí schválila Rada guvernérů.
4. Postupy a požadavky týkající se výběru, jmenování a nahrazování členů Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrální banky, jsou vymezeny v příloze IV tohoto rozhodnutí.
5. Toto rozhodnutí nezakládá předpoklad, že Radě pro tržní infrastrukturu bude automaticky svěřen každý nový projekt týkající se infrastruktur Eurosystému, který představuje projekt týkající se infrastruktur Eurosystému podle tohoto rozhodnutí. Rada pro tržní infrastrukturu má řídit jen ty projekty, které jí Rada guvernérů výslovně svěří.
Článek 3
Zrušení
Rozhodnutí ECB/2012/6 se zrušuje.
Článek 4
Přechodná ustanovení
S cílem zajistit plynulý a řádný přechod na úpravu Rady pro tržní infrastrukturu v souladu s tímto rozhodnutím, včetně jmenování jejích členů, se funkční období stávajících členů Rady pro tržní infrastrukturu v okamžiku vstupu tohoto rozhodnutí v platnost bez dalšího prodlužuje o čtyři měsíce.
Článek 5
Závěrečná ustanovení
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 25. ledna 2019.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 215, 11.8.2012, s. 19.
(2) Rozhodnutí ECB/2012/6 ze dne 29. března 2012 o zřízení Rady TARGET2-Securities a o zrušení rozhodnutí ECB/2009/6 (Úř. věst. L 117, 1.5.2012, p. 13).
(3) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/1403 ze dne 23. června 2017, kterým se mění rozhodnutí ECB/2012/6 o zřízení Rady TARGET2-Securities (ECB/2017/20) (Úř. věst. L 199, 29.7.2017, s. 24).
(4) Rozhodnutí ECB/2011/20 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se stanoví podrobná pravidla a postupy pro uplatňování kritérií pro přístup centrálních depozitářů cenných papírů ke službám TARGET2-Securities (Úř. věst. L 319, 2.12.2011, s. 117).
(5) Rozhodnutí ECB/2011/5 ze dne 20. dubna 2011 o výběru poskytovatelů síťových služeb pro TARGET2-Securities (Úř. věst. L 134, 21.5.2011, s. 22).
(6) Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).
PŘÍLOHA I
MANDÁT RADY PRO TRŽNÍ INFRASTRUKTURU
ÚVOD
Eurosystém nabízí tržní infrastruktury, platformy, aplikace a související služby v oblasti peněžního zúčtování, vypořádání obchodů s cennými papíry a správy zajištění, k nimž patří služby TARGET, které zahrnují služby TARGET2, T2S a TIPS a v budoucnu i ECMS („služby infrastruktur Eurosystému“).
Rada pro tržní infrastrukturu je řídícím orgánem, který podporuje Radu guvernérů Evropské centrální banky (ECB) při zajišťování, aby služby infrastruktur Eurosystému byly udržovány a dále rozvíjeny – a aby projekty týkající se služeb infrastruktur Eurosystému („projekty týkající se infrastruktur Eurosystému“ nebo „projekty“) byly řízeny – v souladu s cíli Evropského systému centrálních bank (ESCB) stanovenými ve Smlouvě, potřebami ESCB, technologickým pokrokem a s právním rámcem vztahujícím se na služby a projekty infrastruktur Eurosystému, jakož i v souladu s regulatorními požadavky a požadavky v oblasti dozoru, a to při plném respektování mandátů výborů ESCB zřízených podle článku 9 jednacího řádu ECB. Rada pro tržní infrastrukturu podává zprávy rozhodovacím orgánům ECB.
Toto rozhodnutí nezakládá předpoklad, že Radě pro tržní infrastrukturu bude automaticky svěřen každý nový projekt týkající se infrastruktur Eurosystému, který představuje projekt týkající se infrastruktur Eurosystému podle tohoto rozhodnutí. Rada pro tržní infrastrukturu má řídit jen ty projekty, které jí Rada guvernérů výslovně svěří.
1. Úloha Rady pro tržní infrastrukturu
Rada guvernérů tímto pověřuje Radu pro tržní infrastrukturu výkonem úkolů vymezených v tomto mandátu.
Aniž by byla dotčena nejvyšší rozhodovací pravomoc Rady guvernérů, Rada guvernérů pověřuje Radu pro tržní infrastrukturu výkonem jasně vymezených úkolů v oblasti provozování služeb infrastruktur Eurosystému, jakož i projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému. Aniž jsou dotčeny pravomoci národních centrálních bank podle statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, může Rada guvernérů vedle úkolů uvedených podle odstavce 2 svěřit Radě pro tržní infrastrukturu další jasně vymezené úkoly, které jinak spadají do působnosti Rady guvernérů. S ohledem na svou nejvyšší pravomoc v otázkách infrastruktur Eurosystému může Rada guvernérů převzít a vykonávat jakýkoli úkol, který svěřila Radě pro tržní infrastrukturu.
2. Povinnosti a úkoly Rady pro tržní infrastrukturu
2.1. Příprava návrhů pro rozhodnutí Rady guvernérů o službách a projektech týkajících se infrastruktur Eurosystému
Aniž je dotčena odpovědnost Výkonné rady za přípravu zasedání Rady guvernérů a za běžné záležitosti ECB, a při plném respektování mandátů výborů ESCB zřízených podle článku 9 jednacího řádu ECB připravuje Rada pro tržní infrastrukturu pro Radu guvernérů v souvislosti s konkrétními projekty/infrastrukturami, které ji Rada guvernérů svěřila, návrhy pro rozhodnutí ohledně níže uvedených záležitostí:
a) |
celkové strategie včetně vymezení rozsahu a popisu služeb; |
b) |
otázek řízení projektů; |
c) |
finančních záležitostí, včetně:
|
d) |
celkového plánování; |
e) |
právního rámce pro vztahy s národními centrálními bankami, které Eurosystému poskytují služby tržních infrastruktur nebo které spolu s ním realizují projekty týkající se infrastruktur Eurosystému („zabezpečující národní centrální banky“), a s klienty, jakož i smluvních ujednání či podmínek, které má Eurosystém uzavřít s externími zúčastněnými stranami; |
f) |
rámce pro řízení rizik; |
g) |
dohod o úrovni služeb s příslušnými stranami; |
h) |
schvalování a upřednostňování žádostí o změnu a strategií testování/přechodu; |
i) |
strategií síťového připojení; |
j) |
strategií krizového řízení; |
k) |
strategie a rámců kybernetické odolnosti a bezpečnosti informací; |
l) |
odpovědnosti a jiných nároků a |
m) |
dodržování příslušných kritérií způsobilosti ze strany účastníků služeb infrastruktur Eurosystému. |
2.2. Řízení služeb a projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému
2.2.1.
Rada pro tržní infrastrukturu celkově řídí služby a projekty týkající se infrastruktur Eurosystému v souvislosti s konkrétními projekty/infrastrukturami, které ji Rada guvernérů svěřila, a to při plném respektování mandátů výborů ESCB zřízených podle článku 9 jednacího řádu ECB. Rada pro tržní infrastrukturu v této souvislosti:
a) |
zajišťuje, aby služby a projekty týkající se infrastruktur Eurosystému uspokojovaly potřeby trhu; |
b) |
provádí a/nebo řídí celkové strategie včetně vymezení rozsahu a popisu služeb; |
c) |
provádí a/nebo řídí systémy správy a řízení; |
d) |
provádí a/nebo řídí finanční ujednání a strategie; |
e) |
řídí příslušné činnosti v oblasti řízení změn; |
f) |
v rámci parametrů stanovených Radou guvernérů řídí vývoj, provoz a údržbu simulátorů a ve spolupráci s Výborem Eurosystému pro tržní infrastrukturu a platební styk a případně s jinými příslušnými výbory ESCB řídí na základě rozhodnutí Rady guvernérů studie proveditelnosti; |
g) |
koordinuje postupy řízení změn a upřednostňuje schválené změny týkající se nových verzí, vypracovává scénáře testování pro ověřovací testy v rámci Eurosystému, koordinuje testy, kterých se účastní různé druhy zúčastněných stran, a koordinuje testovací postupy uživatelů; |
h) |
na základě celkových programových plánů schválených Radou guvernérů řídí podrobné plánování služeb a projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému; |
i) |
provádí a/nebo řídí příslušné rámce pro řízení rizik v rámci parametrů stanovených Radou guvernérů; |
j) |
provádí a/nebo řídí příslušné strategie přechodu v rámci parametrů stanovených Radou guvernérů; |
k) |
provádí a/nebo řídí příslušné provozní rámce včetně strategie řízení mimořádných událostí a krizového řízení v rámci parametrů stanovených Radou guvernérů; |
l) |
zajišťuje řádné fungování a kvalitu služeb infrastruktur Eurosystému; |
m) |
provádí a/nebo řídí strategie síťového připojení; |
n) |
provádí a/nebo řídí strategie krizového řízení; |
o) |
provádí a/nebo řídí strategii a rámce kybernetické odolnosti a bezpečnosti informací a |
p) |
zajišťuje soulad s regulatorními požadavky a s požadavky dozoru. |
2.2.2.
Rada pro tržní infrastrukturu schvaluje a/nebo iniciuje:
a) |
výplatu splátek ve prospěch zabezpečujících národních centrálních bank v souladu s dohodnutým platebním kalendářem schváleným Radou guvernérů v návaznosti na přijetí dodávek Radou pro tržní infrastrukturu; |
b) |
náhradu nákladů souvisejících s dodatečnou podporou poskytovanou zabezpečujícími národními centrálními bankami centrálním bankám Eurosystému v souladu s příslušnou dohodou mezi druhou a třetí úrovní řízení nebo jinými souvisejícími dohodami; |
c) |
výplatu splátek ve prospěch ECB na základě nákladů, které ECB vznikly v souvislosti se službami a projekty týkajícími se infrastruktur Eurosystému, a |
d) |
případný výběr poplatků od klientů a náhradu těchto poplatků centrálním bankám Eurosystému. ECB poskytuje Radě pro tržní infrastrukturu přiměřenou podporu v požadovaném rozsahu. |
2.2.3.
Rada pro tržní infrastrukturu:
a) |
zajišťuje zapojení zabezpečujících národních centrálních bank do všech relevantních záležitostí; |
b) |
vyjednává jakékoli změny příslušné dohody mezi druhou a třetí úrovní řízení nebo jiných souvisejících dohod mezi zabezpečujícími národními centrálními bankami a centrálními bankami Eurosystému a předkládá je ke schválení Radě guvernérů; |
c) |
navazuje a udržuje pravidelný kontakt se zabezpečujícími národními centrálními bankami za účelem získání všech informací nezbytných pro výkon jejích úkolů podle těchto dohod; |
d) |
schvaluje návrhy zabezpečujících národních centrálních bank a dodávky týkající se technického a funkčního řešení (vypracované zabezpečujícími národními centrálními bankami) a |
e) |
napomáhá Radě guvernérů při řízení vztahů s poskytovateli služeb síťového připojení, pokud jsou tyto služby součástí služeb infrastruktur Eurosystému. |
2.2.4.
Rada pro tržní infrastrukturu:
a) |
řídí podle potřeby vztahy s výbory ESCB, regulatorními orgány a orgány dozoru, jakož i s jinými příslušnými veřejnými orgány v souvislosti se službami a projekty týkajícími se infrastruktur Eurosystému; |
b) |
spolupracuje s klienty a centrálními bankami Eurosystému s cílem usnadnit jejich přechod a za účelem urovnání sporů projednává, koordinuje a snaží se nalézt možná řešení v rámci příslušného právního rámce a v rámci svého mandátu, která mají schválit odpovědné orgány; |
c) |
sjednává návrhy dohod o účasti (případně společně s centrálními bankami Eurosystému) s účastníky služeb a projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému a s centrálními bankami mimo eurozónu, které podepsaly dohody o účasti, a to včetně jakýchkoli změn těchto dohod; |
d) |
koordinuje činnost s ostatními řídícími orgány pro služby a projekty týkající se infrastruktur Eurosystému; |
e) |
v relevantních případech po konzultaci s příslušnými řídícími orgány jmenuje předsedy technických skupin a dostává od těchto technických skupin zprávy; |
f) |
spolupracuje s poskytovateli služeb síťového připojení, jsou-li tyto služby součástí služeb infrastruktur Eurosystému; |
g) |
vymezuje zásady technické komunikace ve vztahu ke službám a projektům týkajícím se infrastruktur Eurosystému a |
h) |
s výhradou povinnosti mlčenlivosti vymezené v kodexu chování zajišťuje transparentnost včasným a důsledným zveřejňováním příslušné technické dokumentace ve vztahu ke službám a projektům týkajícím se infrastruktur Eurosystému. |
PŘÍLOHA II
RADA PRO TRŽNÍ INFRASTRUKTURU
JEDNACÍ ŘÁD
KAPITOLA 1
Jmenování a členství
ÚVOD
Eurosystém nabízí tržní infrastruktury, platformy, aplikace a související služby v oblasti peněžního zúčtování, vypořádání obchodů s cennými papíry a správy zajištění, k nimž patří služby TARGET, které zahrnují služby TARGET2, T2S a TIPS a v budoucnu i ECMS („služby infrastruktur Eurosystému“).
Rada pro tržní infrastrukturu je řídícím orgánem, který podporuje Radu guvernérů Evropské centrální banky (ECB) při zajišťování, aby služby infrastruktur Eurosystému byly udržovány a dále rozvíjeny – a aby projekty týkající se stávajících nebo nových služeb infrastruktur Eurosystému („projekty týkající se infrastruktur Eurosystému“ nebo „projekty“) byly řízeny – v souladu s cíli Evropského systému centrálních bank (ESCB) stanovenými ve Smlouvě, potřebami ESCB, technologickým pokrokem a s právním rámcem vztahujícím se na služby a projekty infrastruktur Eurosystému, jakož i v souladu s regulatorními požadavky a požadavky v oblasti dozoru, a to při plném respektování mandátů výborů ESCB zřízených podle článku 9 jednacího řádu ECB. Rada pro tržní infrastrukturu podává zprávy rozhodovacím orgánům ECB.
Toto rozhodnutí nezakládá předpoklad, že Radě pro tržní infrastrukturu bude automaticky svěřen každý nový projekt týkající se infrastruktur Eurosystému, který představuje projekt týkající se infrastruktur Eurosystému podle tohoto rozhodnutí. Rada pro tržní infrastrukturu má řídit jen ty projekty, které jí Rada guvernérů výslovně svěří.
1. Navržení a jmenování
Členy Rady pro tržní infrastrukturu jmenuje Rada guvernérů na návrh Výkonné rady ECB.
Přihlášku podává Výkonné radě guvernér nebo prezident příslušné národní centrální banky. Výkonná rada ve svém návrhu pro Radu guvernérů upřednostňuje uchazeče, kteří přímo odpovídají nejvyššímu řídícímu orgánu své centrální banky. Výkonná rada ve svém návrhu zajistí, aby byly dodrženy zásady uvedené v oddíle 3 přílohy II.
Přihlášky na pozice členů Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrální banky, přijímá Výkonná rada v souladu s postupem pro výběr těchto členů upraveným v příloze IV tohoto rozhodnutí.
2. Členství a funkční období – účast pozorovatelů
Po svém jmenování jednají členové Rady pro tržní infrastrukturu nezávisle a v nejlepším zájmu Eurosystému. Nepodléhají pokynům jakéhokoli veřejného či soukromého subjektu. Při výkonu své funkce členů Rady pro tržní infrastrukturu odpovídají tito členové společně a výlučně rozhodovacím orgánům ECB. Členové Rady pro tržní infrastrukturu, kteří pocházejí z centrálních bank, si mohou ve vhodných případech z vlastního podnětu vyžádat stanovisko jiných zaměstnanců jejich centrální banky, avšak nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny od své centrální banky, ani se zavazovat k zaujetí určitého stanoviska během jednání a hlasování v Radě pro tržní infrastrukturu.
Předsedou Rady pro tržní infrastrukturu je vyšší řídící pracovník ECB.
Radu pro tržní infrastrukturu tvoří třináct členů, a sice:
a) |
devět členů z národních centrálních bank Eurosystému včetně jednoho člena za každou národní centrální banku, která poskytuje Eurosystému služby tržních infrastruktur nebo která spolu s Eurosystémem realizuje projekty týkající se infrastruktur Eurosystému („zabezpečující národní centrální banka“); |
b) |
dva členové z národních centrálních bank mimo Eurosystém, které se účastní služeb infrastruktur Eurosystému (např. podepsaly dohodu o účasti měny v T2S nebo se účastní TARGET2); |
c) |
dva členové, kteří nepocházejí z centrálních bank (bez hlasovacího práva), z toho jeden se zkušenostmi řídícího pracovníka v odvětví platebních služeb a jeden se zkušenostmi řídícího pracovníka v odvětví cenných papírů. |
Předsedovi pomáhá místopředseda z řad členů Rady pro tržní infrastrukturu, kterého jmenuje Rada guvernérů. Výlučnou úlohou místopředsedy je po dobu dočasné nepřítomnosti předsedy vést zasedání Rady pro tržní infrastrukturu v souladu s předem stanoveným programem daného zasedání.
Funkční období členů Rady pro tržní infrastrukturu trvá 36 měsíců a může být prodlouženo. Rada guvernérů může rozhodnout o kratším funkčním období, a to mimo jiné v případech, kdy členové odstoupí z funkce nebo odejdou do důchodu před uplynutím funkčního období.
S cílem zajistit, aby měly všechny národní centrální banky (národní centrální banky Eurosystému a národní centrální banky, které se účastní příslušných služeb a projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému) možnost vyslat svého zástupce na zasedání Rady pro tržní infrastrukturu, by se měla zavést rotace členů z národních centrálních bank, které nejsou zabezpečujícími národními centrálními bankami, obvykle v okamžiku, kdy uplyne původní funkční období členů Rady pro tržní infrastrukturu v délce 36 měsíců. Výše uvedený systém rotace nesmí vést k tomu, že tatáž národní centrální banka, která není zabezpečující národní centrální bankou, bude vyloučena z účasti po více než dvě rotační období.
Je třeba zachovat přiměřenou rovnováhu mezi členy se zkušenostmi s řízením projektů, zkušenostmi v oblasti tržních infrastruktur Eurosystému a zkušenostmi v oblasti IT.
Předseda přizve pozorovatele bez hlasovacího práva z příslušných výborů ESCB k projednávání služeb a projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému, které spadají do oblasti jejich působnosti. Od členů Rady pro tržní infrastrukturu se očekává, že záležitostem Rady pro tržní infrastrukturu věnují alespoň 30 % své pracovní kapacity.
Členové Rady pro tržní infrastrukturu se nesmějí přímo účastnit dozoru nad službami infrastruktur Eurosystému nebo nad subjekty, které se na těchto službách podílí (např. centrální depozitáře cenných papírů, které provádění vypořádacích operací externě zadávají T2S), pokud by taková účast mohla vést ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu s jejich funkcemi členů Rady pro tržní infrastrukturu. Musí být zavedena vhodná opatření, jejichž cílem je identifikovat tyto střety a předcházet jim. Členové nesmějí být zároveň členy Výboru interních auditorů (IAC) Eurosystému ani se každodenně podílet na činnostech třetí úrovně řízení.
KAPITOLA 2
Pracovní postupy
1. Rozhodování
V souladu se zásadami řádné správy se členové pravidelně účastní zasedání Rady pro tržní infrastrukturu. Účast je výhradně osobní; členy nelze nahradit.
K platnému usnášení Rady pro tržní infrastrukturu musí být přítomno alespoň sedm členů s hlasovacím právem. Není-li tato podmínka splněna, může předseda svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána bez ohledu na uvedené kvórum.
Je-li to možné, rozhoduje Rady pro tržní infrastrukturu na základě shody. Není-li dosaženo shody, může Rada pro tržní infrastrukturu na žádost předsedy rozhodnout prostou většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
Rada pro tržní infrastrukturu přistupuje k hlasování na žádost předsedy. Předseda zahájí hlasování rovněž na žádost alespoň tří členů Rady pro tržní infrastrukturu s hlasovacím právem. Členové se zdrží hlasování, dojde-li u nich ke střetu zájmů ve smyslu kodexu chování. V případě nepřítomnosti mohou členové s hlasovacím právem přenést své hlasovací právo ve vztahu ke konkrétnímu hlasování na jiného člena, přičemž v dané záležitosti smí každý člen uplatnit maximálně dva hlasy.
Rozhodnutí mohou být rovněž přijímána v písemném řízení, nevznesou-li proti tomuto postupu námitky alespoň tři členové s hlasovacím právem. Písemné řízení vyžaduje: a) nejméně dva pracovní dny (s výjimkou případů, které předseda Rady pro tržní identifikuje jako výjimečné okolnosti), a b) uvedení tohoto rozhodnutí v závěrech z následného zasedání Rady pro tržní infrastrukturu.
Členové Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank, jsou jmenováni jako soukromé osoby. Nemají hlasovací právo a své povinnosti nemohou přenášet na jiného člena Rady pro tržní infrastrukturu či třetí osobu.
2. Průběh zasedání Rady pro tržní infrastrukturu
Rada pro tržní infrastrukturu rozhoduje o dnech, v nichž zasedá, na návrh předsedy. Rada pro tržní infrastrukturu by se měla scházet pravidelně na základě časového plánu, který připravuje v dostatečném časovém předstihu před začátkem každého roku.
Považuje-li to za nezbytné, může předseda kdykoli svolat mimořádné zasedání Rady pro tržní infrastrukturu. Mimořádné zasedání předseda svolá na žádost alespoň tří členů.
Zasedání Rady pro tržní infrastrukturu se obvykle koná v prostorách ECB.
Zasedat lze rovněž prostřednictvím telekonference, nevznesou-li alespoň tři členové námitky.
Rada pro tržní infrastrukturu schvaluje pořad jednání každého zasedání.
Zasedání Rady pro tržní infrastrukturu se mohou účastnit pouze její členové a jiné osoby pozvané předsedou.
3. Podávání zpráv rozhodovacím orgánům ECB
Rada pro tržní infrastrukturu pravidelně informuje rozhodovací orgány ECB. V tomto ohledu podle potřeby připravuje zprávy pro rozhodovací orgány ECB.
4. Interní tok informací a transparentnost
Členové Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank, obdrží za podmínky zachování přísné mlčenlivosti veškeré podklady o službách a projektech týkajících se infrastruktur Eurosystému, které byly předloženy Radě guvernérů.
Národní centrální banky Eurosystému, které nejsou v Radě pro tržní infrastrukturu zastoupeny, mají automatický přístup k veškeré dokumentaci Rady pro tržní infrastrukturu (včetně pořadů jednání a zápisů) současně se členy Rady pro tržní infrastrukturu a mohou předkládat písemné připomínky před zasedáním Rady pro tržní infrastrukturu tak, aby Rada mohla jejich stanoviska náležitě zohlednit. Pokud mají zvláštní zájem na určitém tématu, mohou rovněž předsedu požádat o účast na zasedání Rady pro tržní infrastrukturu. Má-li se za to, že by tyto banky mohly mít zvláštní zájem, bude předseda odpovědný za informování těchto národních centrálních bank Eurosystému a může rovněž předložit jakýkoli bod, který vznesla daná národní centrální banka Eurosystému, Radě pro tržní infrastrukturu.
S cílem zajistit, aby byl Výbor Eurosystému pro tržní infrastrukturu a platební styk informován o práci Rady pro tržní infrastrukturu, bude na programu každého zasedání Výboru pro tržní infrastrukturu a platební styk pravidelný bod informující o tématech, kterými se zabývá Rada pro tržní infrastrukturu. Je-li to považováno za vhodné, mohou být uspořádána společná zasedání Výboru pro tržní infrastrukturu a platební styk a Rady pro tržní infrastrukturu.
S ostatními výbory ESCB spolupracuje Rada pro tržní infrastrukturu formou písemných konzultací.
Činnost Rady pro tržní infrastrukturu přezkoumává Výbor interních auditorů.
5. Externí tok informací, transparentnost a zastoupení
Předseda pravidelně informuje příslušné zúčastněné strany o všech relevantních záležitostech, které se týkají služeb a projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému, za něž odpovídá Rada pro tržní infrastrukturu. Předseda zajišťuje transparentnost tak, že včas a důsledně zpřístupňuje příslušnou technickou dokumentaci ve vztahu ke službám a projektům týkajícím se infrastruktur Eurosystému ve zvláštní sekci internetových stránek ECB, která se týká Rady pro tržní infrastrukturu.
Členové musí předsedu předem informovat o každé relevantní a podstatné činnosti nebo komunikaci, která se týká povinností a úkolů Rady pro tržní infrastrukturu, jako jsou například vystoupení na téma služeb a projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému na konferencích nebo setkáních s příslušnými zúčastněnými stranami, a do pěti pracovních dnů po konání dané akce musí Radě pro tržní infrastrukturu předložit písemné shrnutí. Veškerá podstatná vnější činnost nebo komunikace musí být v zájmu Eurosystému a musí být v souladu se všemi rozhodnutími Rady guvernérů.
6. Podpora
ECB poskytuje Radě pro tržní infrastrukturu organizační podporu, mimo jiné v souvislosti s přípravou zasedání Rady pro tržní infrastrukturu včetně podkladů pro zasedání.
ECB zasílá členům podklady pro jednání zpravidla pět pracovních dnů před konáním zasedání. Krátké podklady však mohou být zaslány jeden pracovní den před konáním zasedání. Podklady, které byly zaslány méně než dva pracovní dny před konáním zasedání, se považují za „informativní podklady“ a pokud všichni členové nerozhodnou jinak, nemohou vést k rozhodnutí Rady pro tržní infrastrukturu.
Po každém zasedání Rady pro tržní infrastrukturu připraví ECB návrh zápisu, v němž uvede témata, která byla projednávána, výsledky jednání, jakož i dohodnutý následný postup. Pokud o to jednotliví členové požádají, uvedou se v návrhu zápisu stanoviska, která vyjádřili v průběhu zasedání. Návrh zápisu se členům zašle do pěti pracovních dnů po konání zasedání.
Po každém zasedání Rady pro tržní infrastrukturu vypracuje ECB návrh seznamu úkolů a termínů, které byly zadány a odsouhlaseny během zasedání; tento návrh seznamu zašle členům do pěti pracovních dnů po konání zasedání.
Návrh zápisu a seznamu úkolů a termínů se Radě pro tržní infrastrukturu předloží ke schválení na jejím dalším zasedání (nebo dříve v písemném řízení, je-li to nezbytné) a podepíše je předseda.
Rada pro tržní infrastrukturu jmenuje řídícího pracovníka, kterým může být jeden z jejích členů, a přijímá od něj vstupní informace.
Rada pro tržní infrastrukturu může se souhlasem ECB vytvářet dílčí struktury. Dílčí struktura nemusí svým složením odpovídat složení Rady pro tržní infrastrukturu a mohou se jí účastnit všechny národní centrální banky Eurosystému a podle potřeby národní centrální banky mimo Eurosystém.
7. Přezkum mandátu
Mandát Rady pro tržní infrastrukturu může být na základě získaných zkušeností přezkoumán každých pět let.
PŘÍLOHA III
RADA PRO TRŽNÍ INFRASTRUKTURU
KODEX CHOVÁNÍ
ÚVOD
Rada pro tržní infrastrukturu se skládá z členů jmenovaných Radou guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Členové musejí jednat výlučně v nejlepším zájmu Eurosystému a musejí si pro aktivní účast na práci Rady pro tržní infrastrukturu vymezit dostatečný čas.
Rada pro tržní infrastrukturu je řídícím orgánem, který podporuje Radu guvernérů při zajišťování, aby tržní infrastruktury, platformy, aplikace a související služby Eurosystému v oblasti peněžního zúčtování, vypořádání obchodů s cennými papíry a správy zajištění („služby infrastruktur Eurosystému“) byly udržovány a dále rozvíjeny – a aby projekty týkající se stávajících nebo nových služeb infrastruktur Eurosystému („projekty týkající se infrastruktur Eurosystému“ nebo „projekty“) byly řízeny – v souladu s cíli Evropského systému centrálních bank (ESCB) stanovenými ve Smlouvě, potřebami ESCB, technologickým pokrokem a s právním rámcem vztahujícím se na služby a projekty týkající se infrastruktur Eurosystému, jakož i v souladu s regulatorními požadavky a požadavky v oblasti dozoru, a to při plném respektování mandátů výborů ESCB zřízených podle článku 9 jednacího řádu ECB. Rada pro tržní infrastrukturu podává zprávy rozhodovacím orgánům ECB.
Pro informované a nezávislé rozhodování Rady guvernérů je zásadní, aby činnost Rady pro tržní infrastrukturu nebyla dotčena žádnými okolnostmi, které by mohly vést ke střetu zájmů na straně některého z jejích členů. Pro zachování dobré pověsti a důvěryhodnosti Eurosystému a ESCB a pro právní spolehlivost služeb a projektů týkajících se infrastruktur Eurosystému je rovněž zásadní, aby se členové Rady pro tržní infrastrukturu řídili obecným zájmem Eurosystému a aby to bylo navenek zřejmé. Členové jsou proto povinni: a) vyhýbat se situacím, v nichž je dán či je zřejmě dán střet zájmů, b) jednat ve vztazích s veřejnými orgány, centrálními bankami, zástupci odvětví a jinými externími zúčastněnými stranami, jež se účastní plánování, vývoje a provozování tržních infrastruktur, platforem, aplikací a souvisejících služeb Eurosystému, jen v nejlepším zájmu Eurosystému a c) zajistit objektivitu, nestrannost a korektní hospodářskou soutěž mezi dodavateli, kteří mají zájem o tržní infrastruktury, platformy, aplikace a související služby Eurosystému.
Povinnost zachovávat mlčenlivost ohledně služebního tajemství uvedená v článku 37.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) se vztahuje jak na zaměstnance ECB, tak na zaměstnance národních centrálních bank, kteří plní úkoly ESCB, a platí mimo jiné pro důvěrné informace týkající se obchodního tajemství nebo jiné informace, které mají obchodní hodnotu. Obdobná povinnost se vztahuje na členy Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank. Členové, kteří nepocházejí z centrálních bank, musí rovněž dodržovat dodatečná pravidla chování, která mohou být uvedena v jejich jmenovací listině a v jejich smlouvě s ECB.
Je vhodné a v souladu s řádnou správní praxí, aby pracovní řád platný pro předsedu Rady pro tržní infrastrukturu a ustanovení platná pro členy Rady pro tržní infrastrukturu, kteří jsou zaměstnanci národní centrální banky, obsahovaly právní prostředky nápravy pro případ porušení tohoto kodexu chování (dále jen „kodex“). Obdobné ustanovení se vztahuje na členy Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank, jak je uvedeno v příloze IV.
Tímto kodexem nejsou dotčeny jakékoli požadavky vyplývající z jiných ustanovení týkajících se otázek profesní etiky, jež se mohou vztahovat na členy Rady pro tržní infrastrukturu při výkonu jejich funkce zaměstnance ECB nebo národní centrální banky.
1. Definice
Pro účely tohoto kodexu se:
a) |
„předsedou“ rozumí osoba jmenovaná Radou guvernérů, aby předsedala Radě pro tržní infrastrukturu; |
b) |
„místopředsedou“ rozumí osoba, která napomáhá předsedovi a kterou jmenuje Rada guvernérů z řad členů Rady pro tržní infrastrukturu. Výlučnou úlohou místopředsedy je po dobu dočasné nepřítomnosti předsedy vést zasedání Rady pro tržní infrastrukturu v souladu s předem stanoveným programem daného zasedání. |
c) |
„důvěrnými informacemi“ rozumějí, aniž by byla dotčena povinnost zachovávat služební tajemství podle článku 37.1 statutu ESCB nebo aniž by byly dotčeny dokumenty, které ECB označila jako utajené v rámci svého režimu utajování informací a které jsou poskytovány každému členovi Rady pro tržní infrastrukturu: i) obchodní tajemství Eurosystému nebo třetích osob a všechny informace, které mají obchodní hodnotu pro účely jiné než pro činnost Rady pro tržní infrastrukturu; ii) veškeré informace, jejichž neoprávněné zveřejnění by mohlo poškodit zásadní zájmy Eurosystému; a iii) veškeré informace, které by rozumná osoba považovala za důvěrné; „důvěrné informace“ nezahrnují informace, které: i) jsou nebo se stanou běžně dostupnými veřejnosti jinak než porušením tohoto kodexu; nebo ii) nezávisle vypracuje třetí osoba, která nemá přístup k důvěrným informacím; nebo iii) s výhradou oddílu 3 musí být zveřejněny na základě právních předpisů; |
d) |
„členem Rady pro tržní infrastrukturu, který nepochází z centrální banky“ rozumí člen Rady pro tržní infrastrukturu, který není zaměstnancem ECB ani národní centrální banky; |
e) |
„mandátem“ rozumí mandát vymezený v příloze I; |
f) |
„členem“ rozumí člen Rady pro tržní infrastrukturu včetně předsedy; |
g) |
„dodavateli“ rozumějí obchodní subjekty a obchodní organizace, které dodávají zboží a/nebo poskytují služby týkající se tržních infrastruktur, platforem, aplikací a souvisejících služeb Eurosystému nebo které mají zájem o poskytování takového zboží nebo poskytování takových služeb. |
2. Předcházení střetu zájmů
a) |
V souvislosti s dodáváním zboží a/nebo poskytováním služeb, které jsou relevantní pro mandát Rady pro tržní infrastrukturu, dochází ke střetu zájmů za okolností uvedených v článku 0.2.1.2 pravidel pro zaměstnance ECB, a konkrétně, má-li člen obchodní nebo profesní zájem nebo podíl na dodavateli, ať už formou vlastnictví, kontroly, investice, osobních vazeb či jinak, který ovlivňuje nebo může ovlivnit nestranný a objektivní výkon povinností dotčeného člena. |
b) |
Členové jednají v obecném zájmu Eurosystému a za účelem plnění povinností a úkolů Rady pro tržní infrastrukturu. Jsou povinni předcházet všem situacím, které by mohly způsobit střet zájmů. |
c) |
Dojde-li ke střetu zájmů v souvislosti s úkoly Rady pro tržní infrastrukturu nebo tento střet pravděpodobně vznikne, uvědomí dotčený člen o tomto skutečném nebo možném střetu zájmů orgán své centrální banky, který kontroluje dodržování předpisů (nebo kancelář ECB pro compliance, správu a řízení, jedná-li se o člena Rady pro tržní infrastrukturu, který nepochází z centrální banky), pomocí formuláře uvedeného v dodatku 2 a současně o tom informuje předsedu. Pokud orgán, který kontroluje dodržování předpisů (nebo kancelář ECB pro compliance, správu a řízení, jedná-li se o člena Rady pro tržní infrastrukturu, který nepochází z centrální banky), dojde k závěru, že střet zájmů existuje, vydá guvernérovi nebo prezidentovi dotčené centrální banky (nebo prezidentovi ECB, jedná-li se o člena Rady pro tržní infrastrukturu, který nepochází z centrální banky) doporučení, jak daný střet zájmů náležitě řešit. |
d) |
Má-li člen v průběhu zasedání Rady pro tržní infrastrukturu důvod domnívat se, že by účast jiného člena při jednání, hlasování či v písemném řízení Rady pro tržní infrastrukturu mohla způsobit střet zájmů, oznámí to okamžitě předsedovi. |
e) |
Člena, ohledně něhož byly vyjádřeny obavy o střetu zájmů podle písmene c) nebo d), předseda vyzve, aby uvedl, zda skutečný či možný střet zájmů existuje. O každém takovém případu informuje předseda bez zbytečného odkladu orgán dotčené centrální banky, který kontroluje dodržování předpisů (nebo kancelář ECB pro compliance, správu a řízení, jedná-li se o člena Rady pro tržní infrastrukturu, který nepochází z centrální banky), a považuje-li to za nezbytné, i Radu guvernérů. |
f) |
Pokud je předseda dotčeným členem podle písmene c), d) nebo e), vyrozumí o tom kancelář ECB pro compliance, správu a řízení. |
g) |
Členové se okamžitě zdrží účasti na diskusích, jednáních nebo hlasování o záležitostech, ve vztahu k nimž jsou tito členové ve střetu zájmů, a nesmí jim být poskytnuty žádné související dokumenty. |
3. Řádné užití důvěrných informací
a) |
Členové používají důvěrné informace v souladu s mandátem Rady pro tržní infrastrukturu a výlučně pro účely a v zájmu Eurosystému a za účelem dosažení cílů Rady pro tržní infrastrukturu. |
b) |
Členové nesmějí za žádných okolností zpřístupnit nad rámec svého mandátu důvěrné informace třetím osobám a/nebo subjektům v rámci Eurosystému nebo mimo něj. Předseda Rady pro tržní infrastrukturu a členové, kteří jsou zaměstnanci národní centrální banky, mohou důvěrné informace zpřístupnit zaměstnancům své centrální banky jen v rozsahu, v jakém mají tito zaměstnanci „potřebu znát“ dané informace a jen pro účely poskytnutí poradenství při přípravě stanoviska ke konkrétní otázce. Nerozhodne-li Rada pro tržní infrastrukturu jinak, nesmějí členové důvěrné informace označené „určeno jen členům“ zásadně zpřístupnit zaměstnancům své centrální banky. |
c) |
Členové činí veškerá nezbytná opatření s cílem zamezit náhodnému zveřejnění důvěrných informací či neoprávněnému přístupu k důvěrným informacím. |
d) |
Členové nesmějí používat důvěrné informace ve svůj prospěch nebo ve prospěch jakékoli jiné osoby v souladu s oddílem 4.1.3. etického rámce ECB a s vnitrostátními opatřeními, kterými se provádí čl. 7 odst. 2 obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/855 (1). Zejména nesmějí využívat důvěrných informací v jakékoli soukromé finanční transakci nebo při doporučení či odrazování od takové transakce. |
e) |
Je-li členovi soudem, orgánem regulace či dohledu nebo jiným příslušným orgánem, který má nad tímto členem pravomoc, nařízeno, aby zpřístupnil nebo dal k dispozici důvěrné informace, musí tento člen:
|
Pokud je předseda dotčeným členem podle tohoto oddílu, vyrozumí kancelář ECB pro compliance, správu a řízení.
4. Zásady komunikace s externími subjekty
a) |
S výhradou požadavků týkajících se důvěrných informací členové ve svých stycích s dodavateli nebo obchodními organizacemi, které dodavatele zastupují, usilují o zachovávání korektní hospodářské soutěže a o poskytování objektivních a relevantních informací všem těmto dodavatelům či zástupcům koordinovaně a bez diskriminace. V závislosti na informacích, které mají být poskytnuty, lze tohoto cíle dosáhnout tím, že se tyto subjekty zapojí do konstruktivního dialogu a že se s nimi bude v rámci konzultačních skupin sdílet dokumentace. |
b) |
Členové náležitě posoudí jakékoli písemné oznámení, jež jim adresovali dodavatelé nebo obchodní organizace, které dodavatele zastupují. Členové s těmito oznámeními nakládají jako s důvěrnými, ledaže dodavatel či zástupce výslovně uvedl opak. |
c) |
Odstavec 4 písm. a) a b) nesmí být vykládán tak, aby bránil stykům mezi Radou pro tržní infrastrukturu a dodavateli nebo obchodními organizacemi, které dodavatele zastupují. |
5. Stanoviska k záležitostem profesní etiky
Má-li člen jakoukoli otázku ohledně použití kodexu, vyžádá si stanovisko kanceláře ECB pro compliance, správu a řízení.
6. Sankce a závěrečná ustanovení
a) |
Aniž by byla dotčena pravidla o disciplinárním řízení obsažená v jeho pracovním řádu nebo aniž by byly dotčeny jakékoli příslušné trestněprávní, disciplinární, správní nebo smluvní sankce, člen, který poruší tento kodex, může být odvolán z funkce člena Rady pro tržní infrastrukturu a nahrazen jiným členem. |
b) |
Člen je ustanoveními oddílů 2 s 3 vázán i po skončení výkonu funkce člena Rady pro tržní infrastrukturu. |
c) |
Bývalý člen nesmí důvěrné informace využívat k získání zaměstnání u dodavatele, ani nesmí důvěrné informace, které získal díky své účasti v Radě pro tržní infrastrukturu, prozradit či využít jako zaměstnanec dodavatele. |
d) |
V průběhu prvního roku po skončení výkonu funkce zamezí členové střetu zájmů, který by mohl vzniknout v důsledku jakékoli nové profesní činnosti či jmenování. Musí zejména předsedu písemně informovat vždy, když mají záměr vykonávat jakoukoli profesní činnost nebo přijmout jmenování, a před tím, než se k této činnosti či jmenování zavážou, si musí vyžádat stanovisko Rady pro tržní infrastrukturu. Rada pro tržní infrastrukturu postoupí záležitosti podle potřeby kanceláři ECB pro compliance, správu a řízení. |
e) |
Pokud bývalý člen nesplňuje požadavky uvedené v písmenech c) a d), může Rada pro tržní infrastrukturu informovat jeho nového zaměstnavatele o tom, že mezi novou a předchozí funkcí tohoto bývalého člena dochází ke střetu zájmů nebo je pravděpodobné, že k němu dojde. |
7. Určení a šíření
Tento kodex je určen členům. Kopie se předává všem stávajícím členům a novým členům při jmenování. Předtím, než se zúčastní svého prvního zasedání Rady pro tržní infrastrukturu, jsou členové povinni podepsat dodatky 1 a 2.
(1) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/855 ze dne 12. března 2015, kterými se stanoví zásady etického rámce Eurosystému a zrušují obecné zásady ECB/2002/6 o minimálních standardech pro Evropskou centrální banku a národní centrální banky při provádění operací měnové politiky, provádění devizových operací s devizovými rezervami ECB a správě devizových rezerv ECB (ECB/2015/11) (Úř. věst. L 135, 2.6.2015, s. 23).
Dodatek 1
PROHLÁŠENÍ O DODRŽOVÁNÍ KODEXU CHOVÁNÍ
Na základě tohoto prohlášení souhlasím s přiloženým kodexem chování a uznávám své povinnosti, které pro mě z tohoto kodexu vyplývají, zejména svou povinnost a) zacházet maximálně důvěrně s důvěrnými informacemi, které jsem získal, a tyto informace nezveřejňovat, a to i v souladu s režimem utajování informací ECB; b) předcházet situacím, jež by znamenaly střet zájmů při výkonu mé funkce člena Rady pro tržní infrastrukturu ve vztahu k pravomocím Rady pro tržní infrastrukturu, a tyto situace oznamovat a c) nepoužívat důvěrné informace ve svůj prospěch nebo ve prospěch jakékoli jiné osoby, zejména nevyužívat důvěrných informací v jakékoli soukromé finanční transakci nebo při doporučení či odrazování od takové transakce.
…
(Podpis a datum)
…
(Jméno a příjmení)
…
(Adresa)
…
Dodatek 2
PROHLÁŠENÍ O ZÁJMU (1)
…
(Jméno a příjmení)
…
(Adresa)
…
(Zaměstnání)
Pravomoci Rady pro tržní infrastrukturu jsou přímo či nepřímo (např. v souvislosti s rodinným příslušníkem) dotčeny těmito peněžitými a/nebo nepeněžitými zájmy, které mohou vést ke střetu zájmů ve smyslu kodexu chování (2):
Investice (např. přímá nebo nepřímá investice do obchodního subjektu včetně dceřiných společností nebo jiných subjektů patřících do téže skupiny společností, jenž má zájem jako dodavatel, s výjimkou investic držených prostřednictvím investičních či penzijních fondů nebo podobným způsobem):
…
…
…
…
Funkce (např. stávající či dřívější, placená či neplacená u obchodního subjektu, který má zájem jako dodavatel):
…
…
…
…
…
Příjmy či dary (např. současný, dřívější nebo očekávaný příjem včetně odložených výhod, opcí, které mají být uplatněny později, a převodů důchodových práv nebo dary od obchodních subjektů, které mají zájem jako dodavatel):
…
…
…
…
Ostatní:
…
…
…
…
…
Tímto čestně prohlašuji, že uvedené informace jsou podle mého nejlepšího vědomí pravdivé a úplné.
…
(Podpis a datum)
…
(Jméno a příjmení)
(1) Nemá-li člen příslušný zájem, měl by se v příslušném poli uvést výraz „není dán“.
(2) Člen, který má příslušný zájem, by měl popsat všechny rozhodné skutečnosti a okolnosti, přičemž v případě potřeby může využít dodatečné místo.
PŘÍLOHA IV
POSTUPY A POŽADAVKY PRO VÝBĚR, JMENOVÁNÍ A NAHRAZOVÁNÍ ČLENŮ RADY PRO TRŽNÍ INFRASTRUKTURU, KTEŘÍ NEPOCHÁZEJÍ Z CENTRÁLNÍ BANKY
1. Výzva k účasti ve výběrovém řízení
1.1. |
Evropská centrální banka (ECB) zveřejní výzvu k účasti ve výběrovém řízení na místa odborníků, kteří budou jmenováni členy Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank, a k vytvoření seznamu náhradníků. Výzva k účasti ve výběrovém řízení se provede v souladu s rozhodnutím Evropské centrální banky ECB/2016/2 ze dne 9. února 2016, kterým se stanoví pravidla pro zadávání zakázek (1). Odchyluje se však od článku 22 rozhodnutí ECB/2016/2. Výzva k účasti ve výběrovém řízení musí být v souladu s alespoň hlavními zásadami zadávání veřejných zakázek a zajišťovat řádnou a transparentní hospodářskou soutěž. |
1.2. |
Ve výzvě k účasti ve výběrovém řízení se mimo jiné uvede: a) úloha Rady pro tržní infrastrukturu, b) úloha členů Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrální banky, c) výběrová kritéria, d) relevantní finanční aspekty a e) postup podávání přihlášek včetně lhůty pro jejich podání. |
1.3. |
Výzva k účasti ve výběrovém řízení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách ECB. Je-li to vhodné, může ECB použít další prostředky ke zveřejnění výzvy k účasti ve výběrovém řízení. V případě nesrovnalostí mezi jednotlivými zněními rozhoduje znění zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. |
1.4. |
Lhůta, v níž mohou uchazeči podávat přihlášky, musí být alespoň 35 kalendářních dnů od zveřejnění výzvy k účasti ve výběrovém řízení v Úředním věstníku Evropské unie. |
2. Výběrové řízení
2.1. |
Rada guvernérů ECB jmenuje členy Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrální banky, na návrh Výkonné rady ECB po skončení příslušného zadávacího řízení. |
2.2. |
Výkonná rada hodnotí uchazeče na základě výběrových kritérií stanovených v oddílu 3 přílohy IV. |
2.3. |
Předseda Rady pro tržní infrastrukturu, zástupci národních centrálních bank Eurosystému a zaměstnanci ECB mohou Výkonné radě poskytovat podporu při vyplňování formulářů, kterými se provádí hodnocení uchazečů a v nichž je obsaženo shrnutí předností a nedostatků uchazeče oproti výběrovým kritériím, jakož i doporučení pro jmenování v případě vhodných uchazečů. |
2.4. |
Odchylně od čl. 22 odst. 6 rozhodnutí ECB/2016/2 budou dva uchazeči jmenováni přímo a pro případ uvolnění místa člena Rady pro tržní infrastrukturu se vytvoří seznam náhradníků. |
3. Výběrová kritéria
Výběrovými kritérii jsou:
a) |
odborné zkušenosti ve funkci řídícího pracovníka v odvětví platebních služeb nebo odborné zkušenosti v odvětví cenných papírů nabyté buď v pozici poskytovatele služeb, nebo v pozici uživatele služeb v této oblasti, jakož i odborné zkušenosti ve vztahu k širšímu finančnímu sektoru Unie; |
b) |
alespoň desetiletá zkušenost spolupráce s hlavními účastníky finančních trhů Unie; |
c) |
relevantní zkušenosti, pokud možno s řízením projektů; a |
d) |
schopnost účinně komunikovat v anglickém jazyce. |
4. Seznam náhradníků
4.1. |
ECB usiluje o to, aby měla vždy k dispozici seznam náhradníků k obsazení míst členů Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrální banky. |
4.2. |
Uvolní-li se v Radě pro tržní infrastrukturu místo člena, který nepochází z centrální banky, může Výkonná rada vybrat uchazeče ze seznamu náhradníků podle jeho pořadí v tomto seznamu a navrhnout ho Radě guvernérů za člena Rady pro tržní infrastrukturu s funkčním obdobím v délce 36 měsíců nebo kratším. Toto funkční období může být prodlouženo o nejvýše 36 měsíců tak, aby celkové funkční období nepřesáhlo maximální povolené období pro členy, kteří nepocházejí z centrálních bank, v délce šesti let. |
4.3. |
Seznam náhradníků platí po dobu 36 měsíců od jeho schválení Radou guvernérů. Rada guvernérů může platnost seznamu náhradníků prodloužit o dalších 36 měsíců, považuje-li to za nezbytné. |
4.4. |
Odchylně od čl. 22 odst. 7 rozhodnutí ECB/2016/2 nelze do seznamu náhradníků zařadit nové uchazeče. |
4.5. |
Odchylně od čl. 22 odst. 8 rozhodnutí ECB/2016/2 mohou mít uchazeči přístup ke svým údajům, mohou je aktualizovat či opravovat, avšak po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k účasti ve výběrovém řízení nesmějí aktualizovat ani opravovat informace, které jsou relevantní pro splnění výběrových kritérií. |
5. Jmenování
5.1. |
Členové Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank, jsou jmenováni jako soukromé osoby. Svou odpovědnost nemohou přenášet na jiného člena či třetí osobu. |
5.2 |
Předpokladem všech jmenování je to, že jmenovaná osoba podepíše smlouvu o jmenování podepsanou předsedou Rady pro tržní infrastrukturu, jakož i smlouvu s ECB o peněžitých náhradách a právu na proplácení výdajů a prohlášení uvedená v oddíle 6.1. |
5.3. |
Rada guvernérů jmenuje členy Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank, jako členy bez hlasovacího práva na období nejdéle 36 měsíců s možností prodloužení mandátu o nejvýše 36 měsíců tak, aby celkové funkční období nepřesáhlo maximální povolené období pro členy, kteří nepocházejí z centrálních bank, v délce šesti let. |
6. Prohlášení
6.1. |
Členové Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank, se zavazují, že se budou řídit kodexem chování Rady pro tržní infrastrukturu. V souvislosti s tím se od nich vyžaduje, aby podepsali „Prohlášení o dodržování kodexu chování“ uvedené v dodatku 1 přílohy III a aby vyplnili a podepsali „Prohlášení o zájmu“ uvedené v dodatku 2 přílohy III. |
6.2. |
Od členů Rady pro tržní infrastrukturu, kteří nepocházejí z centrálních bank, se rovněž vyžaduje, aby podepsali prohlášení uvedená ve výzvě k účasti ve výběrovém řízení. |
7. Skončení mandátu a nahrazování členů
7.1. |
Rada guvernérů může ukončit mandát člena Rady pro tržní infrastrukturu, který nepochází z centrální banky, dojde-li ke: střetu zájmů, porušení povinnosti, neschopnosti vykonávat funkci, porušení kodexu chování nebo vážnému pochybení. |
7.2. |
Mandát člena Rady pro tržní infrastrukturu, který nepochází z centrální banky, se považuje za ukončený, pokud tento člen odstoupí z funkce nebo pokud uplyne jeho funkční období, aniž by bylo prodlouženo. |
7.3. |
Skončí-li mandát před uplynutím 36 měsíčního funkčního období, uplatní se oddíly 4.2 a 4.3. |
(1) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/245 ze dne 9. února 2016, kterým se stanoví pravidla pro zadávání zakázek (ECB/2016/2) (Úř. věst. L 45, 20.2.2016, s. 15).
AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
4.2.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/32 |
ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO CELNÍ SPOLUPRÁCI ESA-EU č. 1/2019
ze dne 14. ledna 2019
o odchylce od pravidel původu stanovených v protokolu 1 k Prozatímní rámcové dohodě o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé s ohledem na zvláštní situaci Mauricia, pokud jde o solenou pamakrelu jižní (snoek, Thyrsites atun) [2019/167]
VÝBOR PRO CELNÍ SPOLUPRÁCI,
s ohledem na Prozatímní rámcovou dohodu o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně („ESA“) a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, a zejména na čl. 41 odst. 4 protokolu 1 k uvedené dohodě,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prozatímní rámcová dohoda o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (1) (dále jen „prozatímní dohoda EPA“) se od 14. května 2012 prozatímně provádí mezi Unií a Madagaskarskou republikou, Mauricijskou republikou, Seychelskou republikou a Republikou Zimbabwe. |
(2) |
Protokol 1 k prozatímní dohodě EPA týkající se definice pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházející z“ a metod správní spolupráce obsahuje pravidla původu pro dovoz produktů pocházejících ze států ESA do Unie. |
(3) |
V souladu s čl. 42 odst. 1 protokolu 1 k prozatímní dohodě EPA se odchylky od uvedených pravidel původu přijímají tehdy, jestliže k tomu opravňuje vývoj stávajících průmyslových odvětví ve státech ESA. |
(4) |
Dne 2. října 2017 přijal Výbor pro celní spolupráci ESA-EU rozhodnutí Výboru pro celní spolupráci ESA-EU č. 2/2017 [2017/1924] (2), kterým se přiznává odchylka od pravidel původu, pokud jde o solenou pamakrelu jižní (snoek, Thyrsites atun) dováženou do Unie v období od 2. října 2017 do 1. října 2018 v souladu s čl. 42 odst. 1 protokolu 1 k prozatímní dohodě EPA. Vzhledem k opožděnému získání objednávek však byla kvóta pro odchylku málo využita. |
(5) |
Mauricius požádal o novou odchylku od pravidel původu týkající se 100 tun solené pamakrely jižní (snoek, Thyrsites atun) čísla HS 0305 69 dovezených do Unie v období od října 2018 do října 2019 v souladu s článkem 42 protokolu 1 k prozatímní dohodě EPA. Mauricius ve své žádosti opět uvádí, že pamakrela jižní pocházející z Unie nebo z Mauricia není k dispozici a že pamakrela jižní z jiných zemí skupiny afrických, karibských a tichomořských států („státy AKT“) nesplňuje požadavky týkající se kvality a pravidelného zásobování. Z tohoto důvodu Mauricius nadále potřebuje pro svůj zpracovatelský průmysl nepůvodní suroviny. Mauricius předpokládá, že bude moci kvótu požadovanou na období 2018/2019 plně využít. |
(6) |
Odchylka by přispěla k rozvoji malých a středních podniků a umožnila diverzifikaci mauricijského odvětví plodů moře, které je převážně založeno na produktech z tuňáka. Mauricius uvedl, že by hodnota předpokládaného vývozu v rámci odchylky činila 390 000 EUR. Hodnota dovozu produktů rybolovu čísla HS 03 z Mauricia do Unie v roce 2017 činila 21 217 843 EUR. Malé množství představující pouze 1,84 % hodnoty tohoto dovozu a omezená doba požadovaná pro odchylku nejsou takové povahy, aby způsobily závažnou újmu hospodářskému odvětví Unie nebo jednoho či více členských států. |
(7) |
Je proto vhodné poskytnout Mauriciu odchylku týkající se 100 tun solené pamakrely jižní, která zohledňuje schopnost stávajícího odvětví pokračovat ve vývozu do Unie a je omezena na období jednoho roku. |
(8) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (3) stanoví pravidla pro správu celních kvót. Tato pravidla by se měla použít na správu množství, pro které je odchylka tímto rozhodnutím udělena. |
(9) |
V zájmu účinné kontroly využívání dané odchylky by měly mauricijské orgány pravidelně sdělovat Komisi podrobnosti o vydávaných průvodních osvědčeních EUR.1, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Odchylně od protokolu 1 k prozatímní dohodě EPA a v souladu s čl. 42 odst. 1 uvedeného protokolu se solená pamakrela jižní kódu HS 0305 69 (kód KN 0305 69 80) zpracovávaná z nepůvodní pamakrely jižní (snoek, Thyrsites atun) kódu HS 0303 89 považuje za produkt pocházející z Mauricia v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 5 tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Odchylka stanovená v článku 1 se uplatní na produkt a množství, které jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí a jež jsou v celním prohlášení navrženy k propuštění do volného oběhu do Unie z Mauricia na období omezené na jeden rok ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.
Článek 3
Množství stanovené v příloze je spravováno v souladu s články 49 až 54 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.
Článek 4
Celní orgány Mauricia provádějí množstevní kontroly vývozu produktů uvedených v článku 1.
Před koncem měsíce následujícího po každém čtvrtletí celní orgány Mauricia předloží Komisi prostřednictvím sekretariátu Výboru pro celní spolupráci výkaz množství, ke kterým byla podle tohoto rozhodnutí vydána průvodní osvědčení EUR.1, a sériová čísla uvedených osvědčení.
Článek 5
V kolonce 7 průvodních osvědčení EUR.1 vydaných na základě tohoto rozhodnutí se uvede jedno z těchto označení:
„Derogation - Decision No 1/2019 of the ESA-EU Customs Cooperation Committee of 14 January 2019 “;
„Dérogation - Décision no 1/2019 du Comité de Coopération Douanière AfOA-UE du 14 janvier 2019 “.
Článek 6
1. Mauricius a Unie přijmou opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí ze své strany.
2. Zjistí-li Unie na základě objektivních informací nesrovnalosti, podvod či opakované nedodržení povinností stanovených v článku 4, může požádat o dočasné pozastavení odchylky uvedené v článku 1 postupem stanoveným v čl. 22 odst. 5 a 6 prozatímní dohody EPA.
Článek 7
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 14. ledna 2019.
V Bruselu dne 14. ledna 2019.
B. SAMSON
zástupkyně států ESA
jménem států ESA
J.G. SANCHEZ
Evropská komise
jménem Evropské unie
(1) Úř. věst. L 111, 24.4.2012, s. 2.
(2) Rozhodnutí Výboru pro celní spolupráci ESA-EU č. 2/2017 ze dne 2. října 2017 o odchylce od pravidel původu stanovených v protokolu 1 k Prozatímní rámcové dohodě o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé s ohledem na zvláštní situaci Mauricia, pokud jde o solenou pamakrelu jižní (snoek, Thyrsites atun) [2017/1924] (Úř. věst. L 271, 20.10.2017, s. 47).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
PŘÍLOHA
Pořadové číslo |
Kód KN |
Kód TARIC |
Popis zboží |
Období |
Čistá hmotnost (v tunách) |
09.1611 |
ex 0305 69 80 |
25 |
pamakrela jižní (snoek, Thyrsites atun), solená |
14.1.2019–13.1.2020 |
100 |