29.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 25/3

DOHODA

ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací, Norským královstvím a Tureckou republikou v rámci všeobecného systému preferencí

A. Dopis Unie

Vážený pane,

Evropská unie (dále jen „Unie“) a Švýcarská konfederace (dále jen „Švýcarsko“) jako strany této dohody potvrzují, že obě strany používají pro účely systému všeobecných celních preferencí podobná pravidla původu, jejichž obecné zásady jsou následující:

a)	definice pojmu „původní produkty“ založená na týchž kritériích;

b)	ustanovení o regionální kumulaci původu;

c)	ustanovení o uplatňování kumulace na materiály, které ve smyslu jejich pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí pocházejí z Unie, Švýcarska, Norska nebo Turecka;

d)	ustanovení o všeobecné toleranci pro nepůvodní materiály;

e)	ustanovení o nezměnitelnosti produktů ze zvýhodněné země;

f)	ustanovení o vydávání nebo vystavování náhradních dokladů o původu zboží;

g)	požadavek na správní spolupráci s příslušnými orgány ve zvýhodněných zemích v záležitostech dokladů o původu zboží.

Unie a Švédsko uznávají, že materiály pocházející ve smyslu jejich pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí z Unie, Švýcarska, Norska nebo Turecka získávají původ ze země zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí kterékoli ze stran, pokud byly v dané zvýhodněné zemi opracovány nebo zpracovány nad rámec operací považovaných za nedostatečné pro to, aby produkt získal status původu. Tento pododstavec se vztahuje na materiály pocházející z Norska a Turecka, s výhradou splnění podmínek stanovených v odstavcích 15 (Norsko) a 16 (Turecko).

Celní orgány členských států Unie a Švýcarska si vzájemně poskytnou veškerou vhodnou správní pomoc, zvláště pro účely následného ověření dokladů o původu zboží v případě materiálů uvedených v prvním pododstavci. Použijí se ustanovení o správní spolupráci obsažená v protokolu č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972.

Tento odstavec se nepoužije na produkty kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží přijatého organizací zřízenou Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 15. prosince 1950.

Unie a Švýcarsko se zavazují, že budou přijímat náhradní doklady o původu zboží ve formě náhradních osvědčení o původu zboží na tiskopise A (dále jen „náhradní osvědčení“) vydané celními orgány druhé strany a náhradní prohlášení o původu vystavená přeposílateli zboží druhé strany, kteří byli za tímto účelem registrováni.

Každá strana může posoudit způsobilost pro preferenční zacházení s produkty, pro které jsou vydány náhradní doklady o původu zboží, v souladu s vlastními právními předpisy.

Každá strana zajistí, aby byly před vydáním nebo vystavením náhradního dokladu o původu zboží dodrženy tyto podmínky:

a)	náhradní doklady o původu zboží mohou být vydány nebo vystaveny pouze v případě, že původní doklady o původu zboží byly vydány nebo vystaveny v souladu s platnými právními předpisy Unie nebo Švýcarska;

pouze pokud zboží nebylo propuštěno do volného oběhu v jedné straně, může být pro účely zaslání všech nebo některých produktů, pro které byl vydán původní doklad o původu zboží, uvedenou stranou druhé straně doklad o původu zboží nebo náhradní doklad o původu zboží nahrazen jedním nebo více náhradními doklady o původu zboží;

c)	produkty zůstanou pod celním dohledem v přeposílající straně a nebudou pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny ani podrobeny operacím jiným než těm, které je mají uchovat v dobrém stavu („zásada nezměnitelnosti“);

d)	v případě, že produkty získaly status původu na základě odchylky od pravidel původu poskytnuté jednou stranou, náhradní doklady o původu zboží se nevydají ani nevystaví, pokud jsou tyto produkty přeposílány druhé straně;

e)	celní orgány mohou vydat nebo přeposílatelé vystavit náhradní doklady o původu zboží, pokud produkty, které mají být přeposlány na území druhé strany, získaly status původu prostřednictvím regionální kumulace;

f)	celní orgány mohou vydat nebo přeposílatelé vystavit náhradní doklady o původu zboží, pokud není produktům, které mají být přeposlány na území druhé strany, přeposílající stranou uděleno preferenční zacházení.

Pro účely odst. 4 písm. c) platí:

a)	Pokud se zdá, že existují odůvodněné pochybnosti ohledně dodržení zásady nezměnitelnosti, mohou celní orgány strany konečného určení požádat osobu, která prohlášení podává, aby libovolným způsobem prokázala dodržení této zásady.

Na žádost přeposílatele potvrdí celní orgány přeposílající strany, že produkty zůstaly po dobu jejich pobytu na území této strany pod celním dohledem a že celní orgány během jejich uskladnění na území této strany nevydaly žádné povolení, aby byly pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny operacím jiným než těm, které je mají uchovat v dobrém stavu.

c)	Je-li náhradním dokladem náhradní osvědčení, nevyžadují celní orgány strany konečného určení osvědčení, že nedošlo k manipulaci, pro dobu, kdy se produkty nacházely u druhé strany.

Každá strana zajistí, aby:

v případě, že náhradní doklady o původu zboží odpovídají původním dokladům o původu zboží vydaným nebo vystaveným v zemi zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí Unie nebo Švýcarska, si celní orgány členských států Unie a Švýcarska vzájemně poskytnou veškerou vhodnou správní pomoc pro účely následného ověření těchto náhradních dokladů o původu zboží. Na žádost strany konečného určení zahájí celní orgány přeposílající strany postup následného ověření příslušných původních dokladů o původu zboží a provedou následné kroky;

v případě, že náhradní doklady o původu zboží odpovídají původním dokladům o původu zboží vydaným nebo vystaveným v zemi, která je zvýhodněná výhradně v rámci systému GSP strany konečného určení, zahájila tato strana postup následného ověření původních dokladů o původu zboží ve spolupráci se zvýhodněnou zemí. Původní doklady o původu zboží, které odpovídají ověřovaným náhradních dokladům o původu zboží, nebo případně kopie původních dokladů o původu zboží, které odpovídají ověřovaným náhradním dokladům o původu zboží, poskytnou celní orgány přeposílající strany celním orgánům strany, která je zemí konečného určení, aby jim umožnily provést postup následného ověření.

Každá strana zajistí, aby:

a)	v pravém horním poli každého náhradního osvědčení byl uveden název země zprostředkující přeposlání, v níž se osvědčení vydává;

b)	pole 4 obsahovalo slova „replacement certificate“ nebo „certificat de remplacement“ a datum vydání původního osvědčení o původu zboží na tiskopise A a jeho pořadové číslo;

c)	v poli 1 bylo uvedeno jméno přeposílatele;

d)	v poli 2 mohlo být uvedeno jméno konečného příjemce;

e)	všechny údaje o přeposlaných produktech uvedené v původním osvědčení byly přeneseny do polí 3 až 9;

f)	v poli 10 mohly být uvedeny odkazy na fakturu přeposílatele;

celní orgán, který náhradní osvědčení vydal, to potvrdil v poli 11. Odpovědnost tohoto orgánu je omezena na vydání náhradního osvědčení. Údaje obsažené v poli 12 o zemi původu a zemi konečného určení musí být převzaty z původního osvědčení o původu zboží na tiskopise A. Přeposílatel podepíše osvědčení o původu zboží v poli 12. Přeposílatel, který podepsal pole 12 v dobré víře, neodpovídá za správnost údajů uvedených v původním osvědčení o původu zboží na formuláři A;

celní orgán, který byl požádán, aby vydal náhradní osvědčení, zaznamenal v původním osvědčení o původu zboží na tiskopise A hmotnost, počet a povahu zasílaných produktů a vyznačil v něm pořadová čísla všech příslušných náhradních osvědčení. Žádost o náhradní osvědčení a původní osvědčení o původu zboží na tiskopise A uchovává po dobu nejméně tří let;

i)	náhradní osvědčení o původu zboží bylo vydáno v angličtině nebo ve francouzštině.

Každá strana zajistí, aby:

přeposílatel zaznamenal do náhradního prohlášení o původu:

1)	veškeré údaje týkající se přeposílaných produktů převzaté z původního dokladu o původu zboží;

2)	datum vystavení původního dokladu o původu zboží;

3)	údaje o původním dokladu o původu zboží, případně včetně informací o kumulaci uplatněné na zboží, na které se vztahuje prohlášení o původu;

4)	své jméno, adresu a číslo jakožto registrovaného vývozce;

5)	jméno a adresu příjemce v Unii nebo ve Švýcarsku;

6)	místo a datum vystavení prohlášení o původu nebo vydání osvědčení o původu zboží;

b)	každé náhradní prohlášení o původu se označilo slovy „Replacement statement“ nebo „Attestation de remplacement“;

c)	náhradní prohlášení o původu vystavili přeposílatelé registrovaní v elektronickém systému autocertifikace původu zboží vývozci, totiž systému registrovaných vývozců (REX), bez ohledu na hodnotu původních produktů obsažených v původní zásilce;

v případě, že je doklad o původu zboží nahrazen, zaznamenal přeposílatel do původního dokladu o původu zboží:

1)	datum vystavení náhradního (náhradních) prohlášení o původu a množství zboží, na které se náhradní prohlášení o původu vztahuje (vztahují);

2)	jméno a adresu přeposílatele;

3)	jméno a adresu příjemce nebo příjemců v Unii nebo ve Švýcarsku;

e)	původní deklarace o původu se označila slovem „Replaced“ nebo „Remplacé“;

f)	náhradní prohlášení o původu platilo dvanáct měsíců ode dne svého vystavení;

g)	náhradní prohlášení o původu bylo vystaveno v angličtině nebo ve francouzštině.

Původní doklady o původu zboží a kopie náhradních dokladů o původu zboží uchovává přeposílatel po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byly náhradní doklady o původu zboží vydány nebo vystaveny.

10.

Strany souhlasí s tím, že se podělí o náklady systému REX v souladu se způsoby spolupráce, jež budou stanoveny příslušnými orgány stran.

11.

Veškeré neshody mezi stranami vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody se řeší výhradně dvoustranným jednáním mezi stranami. Pokud by se neshody mohly dotknout zájmů Norska nebo Turecka, jsou tyto země konzultovány.

12.

Strany mohou tuto dohodu kdykoli změnit vzájemnou písemnou dohodou. Obě strany zahájí konzultace ohledně možných změn této dohody na žádost jedné z nich. Pokud by se změny mohly dotknout zájmů Norska nebo Turecka, jsou tyto země konzultovány. Takové změny vstoupí v platnost v den určený vzájemnou dohodou, jakmile si obě smluvní strany vzájemně oznámí splnění svých vnitřních požadavků.

13.

V případě vážných pochybností o řádném fungování této dohody může kterákoli z obou stran pozastavit její používání za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

14.

Tuto dohodu může kterákoli ze stran vypovědět za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

15.

První pododstavec odstavce 2 se použije na materiály pocházející z Norska, pouze pokud strany uzavřou podobnou dohodu s Norskem a vzájemně si oznámí splnění této podmínky.

16.

První pododstavec odstavce 2 se použije na materiály pocházející z Turecka (1), pouze pokud strany uzavřou podobnou dohodu s Tureckem a vzájemně si oznámí splnění této podmínky.

17.

Jakmile vstoupí dohoda mezi Švýcarskem a Tureckem podle odst. 2 prvního pododstavce této dohody v platnost, a s výhradou vzájemnosti Turecka, může každá strana stanovit, že náhradní doklady o původu zboží pro produkty obsahující materiály pocházející z Turecka, které byly zpracovány v rámci dvoustranné kumulace ve zvýhodněných zemích v rámci systému všeobecných celních preferencí, mohou být vydány nebo vystaveny ve stranách.

18.

Tato dohoda vstoupí v platnost v den určený vzájemnou dohodou, jakmile si Unie a Švýcarsko vzájemně oznámí ukončení svých vnitřních postupů přijetí. Od daného dne nahradí tato dohoda dohodu ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a každou ze zemí ESVO poskytující celní preference v rámci systému všeobecných preferencí (Norskem a Švýcarskem), kterou se stanoví, že se zbožím se složkou norského nebo švýcarského původu se bude po jeho příchodu na celní území Společenství zacházet jako se zbožím se složkou, která pochází ze Společenství, podepsanou dne 14. prosince 2000 (2).

Byl/Byla bych Vám vděčen/vděčna, kdybyste mi mohl/mohla potvrdit souhlas Vaší vlády s výše uvedeným.

Mám tu čest Vám navrhnout, je-li výše uvedené pro Vaši vládu přijatelné, aby tento dopis a Vaše potvrzení představovaly společně dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Съставено в Брюксел на

Hecho en Bruselas, el

V Bruselu dne

Udfærdiget i Bruxelles, den

Geschehen zu Brüssel am

Brüssel,

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις

Done at Brussels,

Fait à Bruxelles, le

Sastavljeno u Bruxellesu

Fatto a Bruxelles, addì

Briselē,

Priimta Briuselyje,

Kelt Brüsszelben,

Magħmul fi Brussell,

Gedaan te Brussel,

Sporządzono w Brukseli, dnia

Feito em Bruxelas,

Întocmit la Bruxelles,

V Bruseli

V Bruslju,

Tehty Brysselissä

Utfärdat i Bryssel den

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

B. Dopis Švýcarské konfederace

Vážená paní,

mám tu čest potvrdit přijetí Vašeho dopisu tohoto znění:

„1.

Evropská unie a (dále jen „Unie“) a Švýcarská konfederace (dále jen „Švýcarsko“) jako strany této dohody potvrzují, že obě strany používají pro účely systému všeobecných celních preferencí podobná pravidla původu, jejichž obecné zásady jsou následující:

a)	definice pojmu „původní produkty“ založená na týchž kritériích;

b)	ustanovení o regionální kumulaci původu;

c)	ustanovení o uplatňování kumulace na materiály, které ve smyslu jejich pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí pocházejí z Unie, Švýcarska, Norska nebo Turecka;

d)	ustanovení o všeobecné toleranci pro nepůvodní materiály;

e)	ustanovení o nezměnitelnosti produktů ze zvýhodněné země;

f)	ustanovení o vydávání nebo vystavování náhradních dokladů o původu zboží;

g)	požadavek na správní spolupráci s příslušnými orgány ve zvýhodněných zemích v záležitostech dokladů o původu zboží.

Unie a Švédsko uznávají, že materiály pocházející ve smyslu jejich pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí z Unie, Švýcarska, Norska nebo Turecka získávají původ ze země zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí kterékoli ze stran, pokud byly v dané zvýhodněné zemi opracovány nebo zpracovány nad rámec operací považovaných za nedostatečné pro to, aby produktu získal status původu. Tento pododstavec se vztahuje na materiály pocházející z Norska a Turecka, s výhradou splnění podmínek stanovených v odstavcích 15 (Norsko) a 16 (Turecko).

Každá strana může posoudit způsobilost pro preferenční zacházení s produkty, pro které jsou vydány náhradní doklady o původu zboží, v souladu s vlastními právními předpisy.

Každá strana zajistí, aby byly před vydáním nebo vystavením náhradního dokladu o původu zboží dodrženy tyto podmínky:

a)	náhradní doklady o původu zboží mohou být vydány nebo vystaveny pouze v případě, že původní doklady o původu zboží byly vydány nebo vystaveny v souladu s platnými právními předpisy Unie nebo Švýcarska;

c)	produkty zůstanou pod celním dohledem v přeposílající straně a nebudou pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny ani podrobeny operacím jiným než těm, které je mají uchovat v dobrém stavu („zásada nezměnitelnosti“);

d)	v případě, že produkty získaly status původu na základě odchylky od pravidel původu poskytnuté jednou stranou, náhradní doklady o původu zboží se nevydají ani nevystaví, pokud jsou tyto produkty přeposílány druhé straně;

e)	celní orgány mohou vydat nebo přeposílatelé vystavit náhradní doklady o původu zboží, pokud produkty, které mají být přeposlány na území druhé strany, získaly status původu prostřednictvím regionální kumulace;

f)	celní orgány mohou vydat nebo přeposílatelé vystavit náhradní doklady o původu zboží, pokud není produktům, které mají být přeposlány na území druhé strany, přeposílající stranou uděleno preferenční zacházení.

Pro účely odst. 4 písm. c) platí:

a)	Pokud se zdá, že existují odůvodněné pochybnosti ohledně dodržení zásady nezměnitelnosti, mohou celní orgány strany konečného určení požádat osobu, která prohlášení podává, aby libovolným způsobem prokázala dodržení této zásady.

c)	Je-li náhradním dokladem náhradní osvědčení, nevyžadují celní orgány strany konečného určení osvědčení, že nedošlo k manipulaci, pro dobu, kdy se produkty nacházely u druhé strany.

Každá strana zajistí, aby:

a)	v pravém horním poli každého náhradního osvědčení byl uveden název země zprostředkující přeposlání, v níž se osvědčení vydává;

b)	pole 4 obsahovalo slova „replacement certificate“ nebo „certificat de remplacement“ a datum vydání původního osvědčení o původu zboží na tiskopise A a jeho pořadové číslo;

c)	v poli 1 bylo uvedeno jméno přeposílatele;

d)	v poli 2 mohlo být uvedeno jméno konečného příjemce;

e)	všechny údaje o přeposlaných produktech uvedené v původním osvědčení byly přeneseny do polí 3 až 9;

f)	v poli 10 mohly být uvedeny odkazy na fakturu přeposílatele;

i)	náhradní osvědčení o původu zboží bylo vydáno v angličtině nebo ve francouzštině.

Každá strana zajistí, aby:

přeposílatel zaznamenal do náhradního prohlášení o původu:

1)	veškeré údaje týkající se přeposílaných produktů převzaté z původního dokladu o původu zboží;

2)	datum vystavení původního dokladu o původu zboží;

3)	údaje o původním dokladu o původu zboží, případně včetně informací o kumulaci uplatněné na zboží, na které se vztahuje prohlášení o původu;

4)	své jméno, adresu a číslo jakožto registrovaného vývozce;

5)	jméno a adresu příjemce v Unii nebo ve Švýcarsku;

6)	místo a datum vystavení prohlášení o původu nebo vydání osvědčení o původu zboží;

b)	každé náhradní prohlášení o původu se označilo slovy „Replacement statement“ nebo „Attestation de remplacement“;

c)	náhradní prohlášení o původu vystavili přeposílatelé registrovaní v elektronickém systému autocertifikace původu zboží vývozci, totiž systému registrovaných vývozců (REX), bez ohledu na hodnotu původních produktů obsažených v původní zásilce;

v případě, že je doklad o původu zboží nahrazen, zaznamenal přeposílatel do původního dokladu o původu zboží:

1)	datum vystavení náhradního (náhradních) prohlášení o původu a množství zboží, na které se náhradní prohlášení o původu vztahuje (vztahují);

2)	jméno a adresu přeposílatele;

3)	jméno a adresu příjemce nebo příjemců v Unii nebo ve Švýcarsku;

e)	původní deklarace o původu se označila slovem „Replaced“ nebo „Remplacé“;

f)	náhradní prohlášení o původu platilo dvanáct měsíců od data jejího vystavení;

g)	náhradní prohlášení o původu bylo vystaveno v angličtině nebo ve francouzštině.

9.	Původní doklady o původu zboží a kopie náhradních dokladů o původu zboží uchovává přeposílatel po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byly náhradní doklady o původu zboží vydány nebo vystaveny.

10.	Strany souhlasí s tím, že se podělí o náklady systému REX v souladu se způsoby spolupráce, jež budou stanoveny příslušnými orgány stran.

11.	Veškeré neshody mezi stranami vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody se řeší výhradně dvoustranným jednáním mezi stranami. Pokud by se neshody mohly dotknout zájmů Norska nebo Turecka, jsou tyto země konzultovány.

12.

13.	V případě vážných pochybností o řádném fungování této dohody může kterákoli z obou stran pozastavit její používání za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

14.	Tuto dohodu může kterákoli ze stran vypovědět za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

15.	První pododstavec odstavce 2 se použije na materiály pocházející z Norska, pouze pokud strany uzavřou podobnou dohodu s Norskem a vzájemně si oznámí splnění této podmínky.

16.	První pododstavec odstavce 2 se použije na materiály pocházející z Turecka (3), pouze pokud strany uzavřou podobnou dohodu s Tureckem a vzájemně si oznámí splnění této podmínky.

17.

18.

Byl/Byla bych Vám vděčen/vděčna, kdybyste mi mohl/mohla potvrdit souhlas Vaší vlády s výše uvedeným.

Mohu Vám potvrdit souhlas své vlády s obsahem Vašeho dopisu.

Přijměte prosím, vážená paní, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Geschehen zu Brüssel am

Fait à Bruxelles, le

Fatto a Bruxelles, addì

Съставено в Брюксел на

Hecho en Bruselas, el

V Bruselu dne

Udfærdiget i Bruxelles, den

Brüssel,

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις

Done at Brussels,

Sastavljeno u Bruxellesu

Briselē,

Priimta Briuselyje,

Kelt Brüsszelben,

Magħmul fi Brussell,

Gedaan te Brussel,

Sporządzono w Brukseli, dnia

Feito em Bruxelas,

Întocmit la Bruxelles,

V Bruseli

V Bruslju,

Tehty Brysselissä

Utfärdat i Bryssel den

Für die Schweizerische Eidgenossenschaft

Pour la Confédération suisse

Per la Confederazione Svizzera

За Конфедерация Швейцария

Por la Confederación Suiza

Za Švýcarskou konfederaci

For Det Schweiziske Forbund

Šveitsi Konföderatsiooni nimel

Για την Ελβετική Συνομοσπονδία

For the Swiss Confederation

Za Švicarsku Konfederaciju

Šveices Konfederācijas vārdā –

Šveicarijos Konfederacijos vardu

A Svájci Államszövetség részéről

Għall-Konfederazzjoni Svizzera

Voor de Zwitserse Bondsstaat

W imieniu Konfederacji Szwajcarskiej

Pela Confederação Suíça

Pentru Confederația Elvețiană

Za Švajčiarsku konfederáciu

Za Švicarsko konfederacijo

Sveitsin valaliiton puolesta

För Schweiziska edsförbundet

(1) Unie tuto podmínku splnila zveřejněním oznámení Komise podle článku 85 nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádějí ustanovení celního kodexu Společenství, o rozšíření systému dvoustranné kumulace stanoveného uvedeným článkem na Turecko (Úř. věst. C 134, 15.4.2016, s. 1).

(2) Úř. věst. L 38, 8.2.2001, s. 25.

(3) Unie tuto podmínku splnila zveřejněním oznámení Komise podle článku 85 nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádějí ustanovení celního kodexu Společenství, o rozšíření systému dvoustranné kumulace stanoveného uvedeným článkem na Turecko (Úř. věst. C 134, 15.4.2016, s. 1).

(4) Úř. věst. L 38, 8.2.2001, s. 25.

29.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 25/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/133

ze dne 28. ledna 2019,

kterým se mění nařízení (EU) 2015/640, pokud jde o zavedení dodatečných nových specifikací letové způsobilosti

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 216/2008 (1), a zejména na čl. 17 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EU) 2015/640 (2) stanoví dodatečné požadavky na letovou způsobilost pro letadla, jejichž projekt již byl certifikován. Tyto dodatečné požadavky na letovou způsobilost jsou potřebné na podporu zachování letové způsobilosti a zvyšování bezpečnosti. Tato potřeba vyplývá z toho, že jakmile Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) aktualizuje certifikační specifikace, které vydala podle čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1139, s cílem zajistit, aby tyto certifikační specifikace nadále splňovaly svůj účel, letadlo, jehož projekt již byl certifikován, nemusí při výrobě nebo v průběhu provozu tyto aktualizované certifikační specifikace splňovat.

(2)

V zájmu zachování vysoké úrovně bezpečnosti letectví a environmentálních požadavků v Evropě by proto mohlo být nezbytné stanovit pro letouny dodatečné požadavky na letovou způsobilost, jejichž dodržování agentura v době certifikace projektu ještě nepředepisovala, jelikož v daném okamžiku ještě nebyly zahrnuty do příslušných technických specifikací. Tato změna nařízení (EU) 2015/640 se týká tří případů vývoje certifikačních specifikací.

(3)

Za prvé, Sdružené letecké úřady (dále jen „JAA“) zavedly v roce 1989 nové konstrukční normy pro dynamické podmínky pro sedadla cestujících a palubních průvodčích ve velkých letounech, čímž se zlepšila ochrana osob na palubě. Cílem těchto norem bylo zmírnit riziko zranění nebo úmrtí v případě nouzového přistání. Tyto normy sice byly provedeny do certifikačních specifikací agentury pro velké letouny (CS-25), platí však pouze pro velké letouny, u nichž bylo o certifikaci projektu požádáno po roce 1989. Protože je možné, že určité velké letouny tyto normy nesplňují, měly by být zavedeny dodatečné specifikace letové způsobilosti. S náležitým přihlédnutím k povaze a rizikům provozu velkých letounů a při zachování vysoké jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii se zavedení těchto dodatečných specifikací letové způsobilosti pouze pro velké letouny, které byly nově vyrobeny na základě projektu, který již byl agenturou certifikován, považuje za přiměřené a nákladově efektivní. Tyto dodatečné specifikace letové způsobilosti by se neměly vztahovat na sedadla posádky v pilotním prostoru a sedadla v letounech s nízkým počtem sedadel, které se využívají podle poptávky v nepravidelné obchodní letecké dopravě, jelikož se to nepovažuje za přiměřené nebo nákladově efektivní.

(4)

Za druhé, agentura v roce 2009 zavedla v certifikačních specifikacích pro velké letouny nové normy týkající se hořlavosti pro tepelné nebo zvukové izolační materiály, čímž se zlepšily určité vlastnosti izolačních materiálů montovaných do trupu s cílem zabránit šíření plamenů a jejich pronikání do letounu (CS-25 – změna 6). Tyto nové normy týkající se hořlavosti však platí pouze pro velké letouny, u nichž bylo o certifikaci projektu požádáno po roce 2009. Protože je možné, že určité velké letouny tyto normy nesplňují, měly by být zavedeny dodatečné specifikace letové způsobilosti. S náležitým přihlédnutím k povaze a rizikům provozu velkých letounů a při zachování vysoké jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii se zavedení dodatečných specifikací letové způsobilosti, které by omezily riziko šíření plamenů během letu ve velkých letounech, které byly nově vyrobeny na základě projektu, který již byl agenturou certifikován, považuje za přiměřené a nákladově efektivní. Tyto dodatečné specifikace letové způsobilosti by měly platit rovněž pro velké letouny, které jsou v provozu během výměny tepelných nebo zvukových izolačních materiálů. Kromě toho by měly být zavedeny dodatečné specifikace letové způsobilosti vzhledem k riziku pronikání plamenů do letounu po havárii pro velké letouny s kapacitou pro 20 nebo více cestujících, které by platily pouze pro letouny nově vyrobené na základě projektu, který již byl agenturou certifikován.

(5)

Za třetí, Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) vydala formou změny přílohy 6 ICAO nové normy, které platí od 15. prosince 2011 a kterými se má postupně zmírnit dopad halonu používaného v požárních zařízeních na životní prostředí. Aby byly tyto normy plněny, měly být zavedeny dodatečné specifikace letové způsobilosti pro nově vyrobené velké letouny a velké vrtulníky, jejichž projekty již byly agenturou certifikovány na základě certifikačních specifikací, které povolují používání halonu jako vhodného prostředku.

(6)	Nařízení Komise (EU) 2015/640 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením vycházejí ze stanovisek vydaných agenturou v souladu s čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 127 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2015/640 se mění takto:

Článek 2 se mění takto:

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)	„velkým letounem“ se rozumí letoun, který má ve své certifikační předpisové základně certifikační specifikace pro velké letouny „CS-25“ nebo jim rovnocenné specifikace;“

doplňují se nová písmena c) a d), která znějí:

„c)	„velkým vrtulníkem“ se rozumí vrtulník, který má ve své certifikační předpisové základně certifikační specifikace pro velká rotorová letadla „CS-29“ nebo jim rovnocenné specifikace;

„letounem s nízkým počtem sedadel“ se rozumí letoun s maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující:

1)	maximálně 19 sedadel, nebo

až do jedné třetiny maximální kapacity sedadel pro cestující typově osvědčeného letounu včetně, jak je uvedeno v příloze typového osvědčení letounu (TCDS), pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

a)	celkový počet sedadel pro cestující, která smí být obsazena při pojíždění, vzletu nebo přistání, nepřekračuje 100 sedadel na jednu palubu;

maximální provozní konfigurace sedadel pro cestující při pojíždění, vzletu nebo přistání v jakémkoli prostoru mezi dvojicemi nouzových východů (nebo ve slepém prostoru od nouzového východu dále) nepřekračuje jednu třetinu celkového počtu sedadel pro cestující, který je přípustný pro dvojice nouzových východů určených pro tento prostor (s využitím přípustného počtu sedadel pro cestující pro všechny dvojice nouzových východů, jak je stanoveno příslušnou certifikační předpisovou základnou letounu). Pro určení, zda je toto omezení v jednotlivých prostorech v případě letounů s deaktivovanými nouzovými východy splněno, se vychází z předpokladu, že jsou všechny nouzové východy funkční.“

2)	Příloha I (část 26) se mění podle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2) Nařízení Komise (EU) 2015/640 ze dne 23. dubna 2015 o dodatečných specifikacích letové způsobilosti pro daný druh provozu a o změně nařízení (EU) č. 965/2012 (Úř. věst. L 106, 24.4.2015, s. 18).

PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

obsah se nahrazuje tímto:

„OBSAH

HLAVA A – OBECNÁ USTANOVENÍ

26.10 Příslušný orgán

26.20 Dočasně nefunkční vybavení

26.30 Prokázání souladu

HLAVA B – VELKÉ LETOUNY

26.50 Sedadla, lůžka, dvou- a vícebodové bezpečnostní pásy

26.60 Nouzové přistání – dynamické podmínky

26.100 Umístění nouzových východů

26.105 Přístup k nouzovým východům

26.110 Označení nouzových východů

26.120 Nouzové osvětlení interiéru a fungování nouzových světel

26.150 Interiéry jednotlivých prostor

26.155 Hořlavost obložení nákladového prostoru

26.156 Tepelné nebo zvukové izolační materiály

26.160 Ochrana proti požáru na toaletě

26.170 Hasicí přístroje

26.200 Zvuková výstraha podvozku

26.250 Systémy ovládání dveří pilotního prostoru – ztráta pracovní schopnosti jediného člena

HLAVA C – VELKÉ VRTULNÍKY

26.400 Hasicí přístroje“;

doplňuje se nový bod 26.60, který zní:

„26.60 Nouzové přistání – dynamické podmínky

Provozovatelé velkých letounů užívaných pro obchodní leteckou přepravu cestujících, které získaly typové osvědčení dne 1. ledna 1958 nebo později, pro něž je individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé dne 18. února 2021 nebo později, musí pro každý konstrukční návrh sedadla, jehož obsazení bylo schváleno pro pojíždění, vzlet nebo přistání, prokázat, že osoba na tomto sedadle je chráněna proti působení zátěže vyplývající z podmínek nouzového přistání. Prokázání se provede jedním z těchto způsobů:

a)	úspěšně ukončené dynamické zkoušky;

b)	racionální analýza poskytující rovnocennou bezpečnost na základě dynamických zkoušek sedadla podobného konstrukčního návrhu.

Povinnost stanovená v prvním odstavci se nevztahuje na tato sedadla:

a)	sedadla posádky v pilotním prostoru;

b)	sedadla v letounech s malým počtem sedadel, které se používají pro nepravidelný provoz v obchodní letecké dopravě na vyžádání.“;

doplňuje se nový bod 26.156, který zní:

„26.156 Tepelné nebo zvukové izolační materiály

Provozovatelé velkých letounů užívaných pro obchodní leteckou dopravu, které získaly typové osvědčení dne 1. ledna 1958 nebo později, zajistí, aby:

u letounů, pro něž bylo vydáno první individuální osvědčení letové způsobilosti před 18. února 2021, při výměně tepelných nebo zvukových izolačních materiálů dne 18. února 2021 nebo později tyto nové materiály vykazovaly takovou odolnost vůči plamenům, která zabrání riziku šíření plamenů v letounu, nebo toto riziko omezí;

b)	u letounů, pro něž bylo vydáno první individuální osvědčení letové způsobilosti před 18. února 2021 nebo později, vykazovaly tepelné a zvukové izolační materiály takovou odolnost vůči plamenům, která zabrání riziku šíření plamenů v letounu, nebo toto riziko omezí;

u letounů, pro něž bylo vydáno první individuální osvědčení letové způsobilosti 18. února 2021 nebo později, s kapacitou 20 nebo více cestujících vykazovaly tepelné a zvukové izolační materiály (včetně prostředků pro upevnění těchto materiálů k trupu) zastavěné ve spodní polovině letadla takovou odolnost vůči pronikání plamenů do letounu, která po havárii zabrání riziku pronikání plamenů do letounu, nebo toto riziko omezí, čímž se v kabině pro dobu potřebnou k evakuaci letounu zajistí podmínky pro přežití.“;

doplňuje se nový bod 26.170, který zní:

„26.170 Hasicí přístroje

Provozovatelé velkých letounů zajistí, aby se v těchto hasicích přístrojích jako hasicí prostředek nepoužíval halon:

a)	vestavěné hasicí přístroje na toaletách pro každou nádobu zachycující ručníky, papír nebo odpad ve velkých letounech, pro něž je individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé dne 18. února 2020 nebo později;

b)	přenosné hasicí přístroje ve velkých letounech, pro něž bylo první individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno dne 18. května 2019 nebo později.“;

doplňuje se nová hlava C, která zní:

„HLAVA C – VELKÉ VRTULNÍKY

26.400 Hasicí přístroje

Provozovatelé velkých vrtulníků zajistí, aby se v těchto hasicích přístrojích jako hasicí prostředek nepoužíval halon:

a)	vestavěné hasicí přístroje na toaletách pro každou nádobu zachycující ručníky, papír nebo odpad ve velkých vrtulnících, pro něž bylo individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno poprvé dne 18. února 2020 nebo později;

b)	přenosné hasicí přístroje ve velkých vrtulnících, pro něž bylo první individuální osvědčení letové způsobilosti vydáno dne 18. května 2019, nebo později.“

29.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 25/19

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/134

ze dne 21. ledna 2019

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změnám přílohy IX (Finanční služby) Dohody o EHP

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2894/94 ze dne 28. listopadu 1994 o některých prováděcích pravidlech k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (1), a zejména na čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) vstoupila v platnost dne 1. ledna 1994.

(2)	Podle článku 98 Dohody o EHP může Smíšený výbor EHP rozhodnout mimo jiné o změně přílohy IX uvedené dohody, která obsahuje ustanovení o finančních službách.

(3)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (3) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(4)	Příloha IX Dohody o EHP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)	Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Smíšeném výboru EHP k navrhované změně přílohy IX (Finanční služby) Dohody o EHP, vychází z předlohy rozhodnutí Smíšeného výboru EHP připojené k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 21. ledna 2019.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Úř. věst. L 305, 30.11.1994, s. 6.

(2) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. …

ze dne …,

kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (1), ve znění opravy v Úř. věst. L 349, 21.12.2016, s. 8, by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(2)	Příloha IX Dohody o EHP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha IX Dohody o EHP se mění takto:

V bodech 16b (směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES) a 31ba (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU) se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32014 R 0909: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 349, 21.12.2016, s. 8.“

V bodě 29f (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012) se doplňují nová slova a nová odrážka, které znějí:

„,ve znění:

—	32014 R 0909: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 349, 21.12.2016, s. 8.“

Za bod 31bea (prováděcí nařízení Komise (EU) č. 594/2014) se vkládá nový bod, který zní:

„31bf.

32014 R 0909: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 349, 21.12.2016, s. 8.

Pro účely této dohody se uvedené nařízení upravuje takto:

a)	Bez ohledu na ustanovení protokolu 1 k této dohodě a není-li v této dohodě stanoveno jinak, se má za to, že se „členskými státy“ a „příslušnými orgány“ rozumějí kromě významu stanoveného v nařízení také státy ESVO a jejich příslušné orgány.

b)	Odkazy na „členy ESCB“ nebo „centrální banky“ je třeba chápat tak, že vedle významu stanoveného v nařízení zahrnují také národní centrální banky států ESVO.

Lichtenštejnsko může umožnit centrálním depozitářům cenných papírů ze třetích zemí, kteří již poskytují služby uvedené v čl. 25 odst. 2 finančním zprostředkovatelům v Lichtenštejnsku nebo si již zřídili pobočku v Lichtenštejnsku, aby nadále pokračovali v poskytování služeb uvedených v čl. 25 odst. 2 po dobu, která nepřekročí pět let od dne vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. …/… ze dne … [toto rozhodnutí] v platnost.

d)	V článku 1 odst. 3 se slova „právních předpisů Unie“ nahrazují slovy „Dohody o EHP“.

e)	V čl. 12 odst. 3 se slova „měny Unie“ nahrazují slovy „úřední měny smluvních stran Dohody o EHP“.

f)	V článku 13 a v čl. 14 odst. 1 prvním pododstavci se za slova „dotčené orgány“ vkládají slova „Kontrolní úřad ESVO“.

g)	V čl. 19 odst. 3, čl. 33 odst. 3, čl. 49 odst. 4, čl. 52 odst. 2 a čl. 53 odst. 3 se slova „ESMA“ nahrazují slovy „ESMA nebo případně Kontrolnímu úřadu ESVO“.

V čl. 24 odst. 5 se:

i)	v prvním a druhém pododstavci za slovo „ESMA“ vkládají slova „nebo, pokud jde o stát ESVO, Kontrolní úřad ESVO“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

ii)	ve třetím pododstavci slova „ESMA“ nahrazují slovy „ESMA, nebo případně Kontrolnímu úřadu ESVO“.

i)	V čl. 34 odst. 8 se slova „pravidel hospodářské soutěže Unie“ nahrazují slovy „pravidel hospodářské soutěže použitelných podle Dohody o EHP“.

j)	V čl. 38 odst. 5 se slova „17. září 2014“ nahrazují slovy „vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. …/… ze dne … [toto rozhodnutí] v platnost“.

k)	V čl. 49 odst. 1 se s ohledem na státy ESVO slova „do 18. prosince 2014“ nahrazují slovy „do tří měsíců ode dne vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. …/… ze dne … [toto rozhodnutí] v platnost“.

V článku 55 se:

i)	v odstavci 5 a 6 slova „právními předpisy Unie“ nahrazují slovy „ustanoveními Dohody o EHP“;

ii)	v odstavci 6 za slovo „ESMA“ vkládají slova „nebo případně Kontrolní úřad ESVO“.

m)	V čl. 58 odst. 3 a v čl. 69 odst. 1 se s ohledem na státy ESVO slova „do 16. prosince 2014“ nahrazují slovy „do tří měsíců ode dne vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. …/… ze dne … [toto rozhodnutí] v platnost“.

n)	V čl. 61 odst. 1 se slova „Do 18. září 2016“ s ohledem na státy ESVO nahrazují slovy „Do jednoho roku od vstupu v platnost rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. …/… ze dne … [toto rozhodnutí]“.

o)	V čl. 69 odst. 2 a 5 se s ohledem na státy ESVO za slova „vstupu v platnost“ vkládají slova „v EHP“.

V článku 76 s ohledem na státy ESVO se:

i)	v odstavcích 4, 5 a 6 za slova „vstupu“ vkládají slova „rozhodnutí Smíšeného výboru EHP obsahujícího“;

ii)	v odstavci 5 slova „do 13. června 2017“ nahrazují slovy „do šesti měsíců od dne vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP obsahujícího směrnici 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014 v platnost“;

iii)	v odstavci 7 slova „3. ledna 2017“ nahrazují slovy „použitelnosti těchto aktů v EHP“.“

Článek 2

Znění nařízení (EU) č. 909/2014, ve znění opravy v Úř. věst. L 349, 21.12.2016, s. 8, v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem […] za předpokladu, že jsou učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*1).

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Smíšený výbor EHP

předseda nebo předsedkyně

tajemníci Smíšeného výboru EHP

(1) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1.

(*1) [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly oznámeny ústavní požadavky.]

29.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 25/25

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/136

ze dne 28. ledna 2019

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v pracovní skupině pro víno zřízené Dohodou mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství, pokud jde o formuláře používané pro osvědčení pro dovoz vinařských produktů pocházejících z Japonska do Evropské unie a postupy týkající se autocertifikace

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Unie uzavřela rozhodnutím Rady (EU) 2018/1907 (1) Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (2) (dále jen „dohoda“). Dohoda vstupuje v platnost dne 1. února 2019.

(2)

Podle čl. 2.28 odst. 1 dohody je osvědčení ověřené v souladu s právními předpisy Japonska, včetně vlastní deklarace o původu vydané výrobcem schváleným příslušným orgánem Japonska, dostačujícím dokladem sloužícím jako důkaz, že jsou splněny požadavky na dovoz vinařských výrobků pocházejících z Japonska do Unie a na jejich prodej v Unii uvedené v článku 2.25, 2.26 nebo 2.27 dohody.

(3)	Podle čl. 2.28 odst. 2 dohody má pracovní skupina pro víno přijmout rozhodnutí o postupech upravujících provádění odstavce 1 uvedeného článku, a zejména formuláře osvědčení a informace, které v něm mají být uvedeny.

(4)	Podle čl. 2.35 odst. 2 písm. a) dohody má pracovní skupina pro víno přijímat postupy týkající se autocertifikace.

(5)	Podle čl. 2.35 odst. 3 dohody má pracovní skupina pro víno uskutečnit své první zasedání v den vstupu dohody v platnost.

(6)

Pracovní skupina pro víno má na svém prvním zasedání dne 1. února 2019 přijmout rozhodnutí o formulářích, které se mají používat pro osvědčení pro dovoz vinařských produktů pocházejících z Japonska do Unie, a o postupech týkající se autocertifikace, aby umožnila účinné provádění dohody, a tím zjednodušila dovoz vinařských produktů pocházejících z Japonska. Plánované formuláře a postupy týkající se autocertifikace jsou v souladu s politikami Unie týkajícími se usnadňování obchodu a spolupráce v oblasti prevence podvodů s třetími zeměmi, které s Unií uzavřely dohody.

(7)	Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat v pracovní skupině pro víno jménem Unie zaujmout.

(8)	Postoj Unie v pracovní skupině pro víno by se proto měl nakládat na připojeném návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat v pracovní skupině pro víno na jejím prvním zasedání, vychází z návrhu rozhodnutí připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 28. ledna 2019.

Za Radu

předseda

P. DAEA

(1) Úř. věst. L 330, 27.12.2018, s. 3.

(2) Mezinárodní dohody rozhodnutí Rady (EU) 2018/1907 ze dne 20. prosince 2018 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (Úř. věst. L 330, 27.12.2018, s. 1).

NÁVRH

ROZHODNUTÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO VÍNO EU-JAPONSKO č. 1/2019

ze dne …

o přijetí formulářů, které mají být používány pro osvědčení pro dovoz vinařských produktů pocházejících z Japonska do Evropské unie, a postupů týkajících se autocertifikace

PRACOVNÍ SKUPINA PRO VÍNO,

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství, a zejména na články 2.28 a 2.35 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (dále jen „dohoda“) vstuúpuje v platnost dne 1. února 2019.

(2)	Článek 22.4 dohody zřizuje pracovní skupinu pro víno, která mimo jiné odpovídá za účinné provádění a fungování oddílu C a přílohy 2-E dohody.

(3)

Podle čl. 2.28 odst. 1 dohody je osvědčení ověřené v souladu s právními předpisy Japonska, včetně vlastní deklarace o původu vydané výrobcem schváleným příslušným orgánem Japonska, dostačujícím dokladem sloužícím jako důkaz, že jsou splněny požadavky na dovoz vinařských výrobků pocházejících z Japonska do Evropské unie a na jejich prodej v Evropské unii uvedené v článku 2.25, 2.26 nebo 2.27 dohody.

(4)	Podle čl. 2.28 odst. 2 písm. a) dohody má pracovní skupina pro víno zřízená podle článku 22.4 dohody přijmout rozhodnutí o formuláři osvědčení a informacích, které v něm mají být uvedeny.

(5)	Podle čl. 2.35 odst. 2 písm. a) dohody má pracovní skupina pro víno přijímat postupy týkající se autocertifikace,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Formulář, který se použije pro osvědčení ověřená v souladu s právními předpisy Japonska, je stanoven v příloze I tohoto rozhodnutí.

2. Formulář, který se použije pro vlastní osvědčení vydaná producenty schválenými příslušným orgánem Japonska, je stanoven v příloze II tohoto rozhodnutí.

3. Postupy týkající se autocertifikace producentů schválených příslušným orgánem Japonska jsou stanoveny v příloze III tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Za pracovní skupinu pro víno

[…]

PŘÍLOHA I

Text obrazu

PŘÍLOHA II

Text obrazu

PŘÍLOHA III

Postupy týkající se autocertifikace

Národní výzkumný ústav pivovarský (National Research Institute of Brewing, NRIB) pod dohledem japonského ministerstva financí

a)	individuálně jmenuje producenty, kteří mají v Japonsku povolení k vystavování vlastních osvědčení uvedených v článku 2.28 Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství,

b)	dohlíží na schválené producenty a provádí u nich inspekce a

oznamuje Evropské unii:

—	dvakrát ročně v měsících lednu a červenci jména a adresy schválených producentů a jejich oficiální registrační čísla a

—	neprodleně jakékoli změny jmen a adres nebo ukončení činnosti jakéhokoli schváleného producenta.

Evropská unie neprodleně zveřejňuje a aktualizuje jména a adresy schválených producentů na seznamu oprávněných subjektů z třetích zemí, určených laboratoří a schválených producentů vína a zpracovatelů pro účely vystavování dokladů VI-1 pro dovoz vína do EU, který je k dispozici na oficiálních internetových stránkách Evropské komise:

ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/wine/lists/06.pdf

29.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 25/34

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/137

ze dne 23. ledna 2019

o výběru poskytovatelů síťových služeb pro jednotný portál tržní infrastruktury Eurosystému (ESMIG) (ECB/2019/2)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 3.1 a 12.1 a články 17, 18 a 22 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jednotný portál tržní infrastruktury Eurosystému (Eurosystem Single Market Infrastructure Gateway - ESMIG) je technickým komponentem, který má být součástí projektu konsolidace T2-T2S, jenž konsoliduje přístup přímo připojených účastníků trhu ke všem tržním infrastrukturám Eurosystému. ESMIG poskytne těmto účastníkům jedno a téže technické řešení přístupu k TARGET2 (T2) včetně služby zúčtování okamžitých plateb v systému TARGET (TARGET Instant Payment Settlement - TIPS) a TARGET2-Securities (T2S), k systému Eurosystému pro správu zajištění (Eurosystem Collateral Management System - ECMS) a případně jiným službám a aplikacím tržních infrastruktur Eurosystému.

(2)

Rada pro tržní infrastrukturu na svém zasedání ve dnech 23. a 24. dubna 2018 rozhodla, že Deutsche Bundesbank, Banco de España, Banque de France a Banca d'Italia (dále jen „zajišťující národní centrální banky“) učiní přípravné kroky, které jsou zapotřebí k získání až tří poskytovatelů síťových služeb, kteří by poskytovali služby připojení k ESMIG, a že výběrové řízení povede Banca d'Italia.

(3)

Rada pro tržní infrastrukturu na tomto zasedání dále rozhodla, že Banca d'Italia bude v rámci výběrového řízení jednat jako výkonný nástroj Eurosystému. Rada pro tržní infrastrukturu rovněž rozhodla, že sama bude odpovídat za výběr členů výběrové komise, neboť centrální banky Eurosystému budou fakticky i právně odpovídat za výběrová kritéria a výsledek rozhodování výběrové komise, jež se o tato kritéria bude opírat. Banca d'Italia bude odpovídat za správné provádění výběrového řízení a její zvláštní právní odpovědnost spojená s výběrovým řízením bude oddělená od právní odpovědnosti, kterou zajišťující národní centrální banky přebírají podle dohody mezi druhou a třetí úrovní řízení.

(4)

Účelem výběrového řízení je svěřit poskytovatelům síťových služeb poskytování souboru předem vymezených služeb připojení, na základě kterého poskytovatelé síťových služeb pro ESMIG vyvinou, provedou, dodají a provozují řešení připojení, která umožní bezpečnou výměnu obchodních informací mezi přímo připojenými účastníky trhu a tržními infrastrukturami Eurosystému prostřednictvím ESMIG.

(5)	Na výběrové řízení na poskytovatele síťových služeb pro ESMIG se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (1), jak byla provedena ve vnitrostátních právních předpisech členského státu, v němž má sídlo pověřená centrální banka.

(6)	Rada guvernérů pověřila Banca d'Italia provedením výběrového řízení na poskytovatele síťových služeb pro ESMIG.

(7)	Banca d'Italia toto pověření přijala a potvrdila svou připravenost jednat v souladu s tímto rozhodnutím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

„Radou pro tržní infrastrukturu“ řídící orgán, jehož úkolem je podporovat Radu guvernérů tím, že zajišťuje, aby byly tržní infrastruktury a platformy Eurosystému v oblasti peněžního zúčtování, vypořádání obchodů s cennými papíry a správy zajištění udržovány a dále rozvíjeny v souladu s cíli Evropského systému centrálních bank (ESCB) stanovenými ve Smlouvě, potřebami ESCB, technologickým pokrokem, jakož i v souladu s platnými regulatorními požadavky a požadavky v oblasti dozoru;

b)	„poskytovatelem síťových služeb pro ESMIG“ poskytovatel síťových služeb, který podepsal koncesní smlouvu o poskytování služeb připojení;

c)	„službami připojení“ přímé síťové připojení k ESMIG, jehož poskytování vyžaduje přímo připojený účastník trhu od poskytovatele síťových služeb pro ESMIG, aby mohl využívat služby tržní infrastruktury Eurosystému nebo plnit své úkoly a povinnosti, které s těmito službami souvisejí;

„koncesí“ právo udělené centrálními bankami Eurosystému poskytovateli síťových služeb poskytovat přímo připojeným účastníkům trhu soubor předem vymezených služeb připojení, na základě kterého poskytovatel síťových služeb pro ESMIG vyvine, provede, dodá a bude provozovat řešení připojení, která umožní bezpečnou výměnu elektronických dat mezi přímo připojenými účastníky trhu a tržními infrastrukturami Eurosystému prostřednictvím ESMIG;

e)	„výběrovou komisí“ panel tří odborníků složený ze dvou zástupců pověřené centrální banky (z nichž jeden komisi předsedá) a jednoho zástupce centrální banky Eurosystému; všechny odborníky vybírá Rada pro tržní infrastrukturu a formálně je jmenuje pověřená centrální banka;

f)	„centrální bankou Eurosystému“ Evropská centrální banka (ECB) nebo národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

„dohodou mezi druhou a třetí úrovní řízení“ dohoda o dodávce a provozování dojednaná mezi Radou pro tržní infrastrukturu a zajišťujícími národními centrálními bankami, schválená Radou guvernérů a následně podepsaná centrálními bankami Eurosystému a zajišťujícími národními centrálními bankami. Musí obsahovat další podrobnosti týkající se úkolů a odpovědnosti zajišťujících národních centrálních bank, Rady pro tržní infrastrukturu a centrálních bank Eurosystému;

h)	„přímo připojeným účastníkem trhu“ jakýkoli subjekt, který je oprávněn k výměně elektronických dat s tržní infrastrukturou Eurosystému;

„pověřenou centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro, pověřená Radou guvernérů provedením výběrového řízení na poskytovatele síťových služeb pro ESMIG, již centrální banky Eurosystému zmocnily k podpisu koncesní smlouvy s každým z vybraných účastníků jménem a v zájmu centrálních bank Eurosystému;

„službami tržních infrastruktur Eurosystému“ služby poskytované tržními infrastrukturami centrálních bank Eurosystému, které zahrnují služby TARGET (včetně služby T2, služby zúčtování okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS) a služby TARGET2-Securities (T2S)), systém Eurosystému pro správu zajištění a další služby, které mají poskytovat tržní infrastruktury, platformy a aplikace Eurosystému v oblasti hotovostního zúčtování, vypořádání obchodů s cennými papíry a správy zajištění;

k)	„koncesní smlouvou“ smlouva, která se řídí právem členského státu sídla pověřené centrální banky, jak je navržena Radou pro tržní infrastrukturu a schválena Radou guvernérů, která stanoví vzájemná práva a povinnosti centrálních bank Eurosystému a příslušného poskytovatele síťových služeb pro ESMIG;

l)	„vybraným účastníkem“ účastník výběrového řízení na poskytovatele síťových služeb pro ESMIG, s nímž bude uzavřena koncesní smlouva;

m)	„oznámením o zahájení zadávacího řízení“ oznámení o výběrovém řízení, které pověřená centrální banka zveřejní v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. e);

n)	„pravidly pro udělování koncesí“ podrobná pravidla, kterými se řídí výběrové řízení a která tvoří součást zveřejňované dokumentace výběrového řízení;

o)	„dokumentací výběrového řízení“ oznámení o udělování koncesí, oznámení o zahájení zadávacího řízení a pravidla pro udělování koncesí, jejich přílohy a další součásti;

p)	„testem kompatibility řešení“ test, který provede poskytovatel síťových služeb pro ESMIG po podpisu koncesní smlouvy a jehož cílem je ověřit soulad mezi řešením, které tento poskytovatel nabízí, a základními požadavky na funkčnost, odolnost a bezpečnost;

q)	„dnem spuštění“ den, ve který první tržní infrastruktura Eurosystému začne využívat služby připojení v každodenním provozu.

Článek 2

Pověřená centrální banka

1. Banca d'Italia je centrální bankou Eurosystému, kterou Rada guvernérů pověřila provedením výběrového řízení na poskytovatele síťových služeb pro ESMIG a podpisem koncesních smluv s vybranými účastníky v souladu s tímto rozhodnutím.

2. Pověřená centrální banka ve prospěch centrálních bank Eurosystému:

a)	plánuje výběrové řízení a vypracovává dokumentaci výběrového řízení a veškeré příslušné dokumenty v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b);

provádí vlastním jménem a ve vlastním zájmu a v zájmu centrálních bank Eurosystému a plně ve spolupráci s výběrovou komisí výběr poskytovatelů síťových služeb pro ESMIG poskytnutím materiálních a lidských zdrojů, které jsou nezbytné k zajištění souladu výběrového řízení s právními předpisy platnými v členském státě sídla pověřené centrální banky;

c)	v souladu s rozhodnutím výběrové komise podepisuje podle čl. 4 odst. 1 koncesní smlouvu se všemi poskytovateli síťových služeb pro ESMIG, jejichž počet v žádném okamžiku nepřesáhne tři;

d)	zastupuje centrální banky Eurosystému ve vztahu k poskytovatelům síťových služeb pro ESMIG a jiným třetím stranám a spravuje koncesní smlouvy v souladu s čl. 4 odst. 5.

Článek 3

Podmínky výběru a udělení koncese

1. Pověřená centrální banka provádí řízení pro výběr poskytovatelů síťových služeb pro ESMIG v souladu se směrnicí 2014/23/EU, jak byla provedena ve vnitrostátních právních předpisech členského státu, v němž má sídlo pověřená centrální banka. Celkový počet poskytovatelů síťových služeb pro ESMIG v žádném okamžiku nepřesáhne tři.

2. Při provádění výběrového řízení je pověřená centrální banka zejména povinna dodržovat následující podmínky:

a)	pověřená centrální banka uskutečňuje otevřené řízení pro udělení koncesí, přičemž nabídku může podat jakýkoli hospodářský subjekt, který má o koncesi zájem;

b)	veškerou dokumentaci výběrového řízení připravují společně centrální banky Eurosystému a pověřená centrální banka a schvaluje ji Rada pro tržní infrastrukturu;

poskytovatelé síťových služeb pro ESMIG jsou vybíráni na základě nejnižší maximální ceny za standardní soubor služeb poskytovaných skupině přímo připojených účastníků trhu v souladu s modelem, který schválila Rada pro tržní infrastrukturu; veškerá dokumentace výběrového řízení se zveřejňuje v anglickém jazyce. Pověřená centrální banka může rovněž zveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení v úředním jazyce své země. Účastníci výběrového řízení předloží nabídky a veškeré doprovodné dokumenty v anglickém jazyce;

d)	pověřená centrální banka v oznámení o zahájení zadávacího řízení upřesní, že výběrové řízení se uskutečňuje jejím jménem a v jejím zájmu, stejně jako v zájmu centrálních bank Eurosystému;

pověřená centrální banka zveřejní oznámení o zahájení zadávacího řízení alespoň v: a) Úředním věstníku Evropské unie, b) příslušném úředním věstníku členského státu, v němž má sídlo pověřená centrální banka, c) ve dvou celostátních denících a d) ve Financial Times a v The Economist. Dokumentace výběrového řízení se zveřejňuje na internetových stránkách pověřené centrální banky. Oznámení o zahájení zadávacího řízení se rovněž zveřejní na internetových stránkách ECB s připojením odkazu na internetové stránky pověřené centrální banky, který umožňuje přístup k veškeré dokumentaci výběrového řízení;

pověřená centrální banka je povinna odpovědět na žádosti o upřesnění v rámci výběrového řízení, které budou zaslány na e-mailovou adresu uvedenou v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Odpovědi, které mají obecnou platnost, zveřejňuje pověřená centrální banka i ECB na svých internetových stránkách;

g)	členy výběrové komise vybírá Rada pro tržní infrastrukturu a formálně je jmenuje pověřená centrální banka ihned po skončení lhůty pro podání nabídek;

h)	členové výběrové komise jsou povinni podepsat prohlášení o neexistenci střetu zájmů schválené Radou pro tržní infrastrukturu;

i)	pověřená centrální banka převezme provozní stránku výběrového řízení;

výběrová komise mimo jiné přezkoumá administrativní dokumentaci a rozhodne o vyloučení účastníků, kteří nesplňují podmínky účasti, z výběrového řízení. Výběrová komise posoudí neobvykle nízké nabídky podle pravidel stanovených v dokumentaci výběrového řízení. Výběrová komise seřadí účastníky, kteří nebyli vyloučeni z výběrového řízení, ve vzestupném pořadí podle výše jejich ekonomických nabídek;

k)	pověřená centrální banka formálně sdělí veškerá rozhodnutí výběrové komise dotčeným účastníkům s použitím bezpečných a rychlých prostředků písemné komunikace.

3. Jakmile výběrová komise seřadí účastníky v souladu s odst. 2 písm. j) (návrh na udělení koncese), pověřená centrální banka na svou vlastní odpovědnost provede vnitřní prověrku zákonnosti s cílem ověřit, že výběrové řízení bylo správně provedeno. Po úspěšném skončení této prověrky pověřená centrální banka vydá konečné rozhodnutí o udělení koncese a ověří, že vybraní účastníci splňují podmínky účasti a že jejich prohlášení jsou pravdivá. V případě, že je prověrka neúspěšná, konečné rozhodnutí o udělení koncese se odloží a pověřená centrální banka přijme veškerá opatření podle práva svého členského státu, která jsou nezbytná k vyřešení nesrovnalostí a k provedení a úspěšnému dokončení nové prověrky zákonnosti. Aniž je dotčena nezávislost pověřené centrální banky jako veřejného zadavatele podle právních předpisů členského státu, v němž má sídlo, může pověřená centrální banka konzultovat Radu pro tržní infrastrukturu o všeobecných otázkách týkajících se řešení nesrovnalostí.

4. Pokud jde o veškerá práva a povinnosti vyplývající z výběrového řízení, pověřená centrální banka jedná vlastním jménem a ve vlastním zájmu, stejně jako v zájmu centrálních bank Eurosystému. Pověřená centrální banka informuje Radu pro tržní infrastrukturu o postupu výběrového řízení a aniž je dotčena její nezávislost jako veřejného zadavatele podle právních předpisů členského státu, v němž má sídlo, konzultuje Radu pro tržní infrastrukturu v případě jakékoli události, která má nepříznivý dopad na plán projektu.

5. Pověřená centrální banka sama nese náklady, které jí vzniknou v souvislosti s plněním jejích úkolů v rámci výběrového řízení.

Článek 4

Koncesní smlouva

1. Jakmile pověřená centrální banka ukončí řízení pro výběr poskytovatelů a udělení koncesí za podmínek shora uvedených, pověřená centrální banka přijme veškerá přípravná opatření, která jsou nezbytná pro uzavření koncesní smlouvy s každým z vybraných účastníků jménem a v zájmu centrálních bank Eurosystému. Centrální banky Eurosystému za tímto účelem zmocní pověřenou centrální banku k podpisu koncesní smlouvy, a to samostatnou plnou mocí k jednání jménem a v zájmu centrálních bank Eurosystému (zastoupení přímé).

2. Po podpisu koncesní smlouvy provede poskytovatel síťových služeb pro ESMIG test kompatibility řešení. Pokud se poskytovateli síťových služeb pro ESMIG nepodaří test s úspěchem provést, koncesní smlouva se ukončí. V takovém případě pověřená centrální banka udělí koncesi účastníkovi, který se v pořadí umístil hned za vybranými účastníky, a to za stejných podmínek, jaké byly v původní koncesní smlouvě, a na základě nabídky, kterou tento účastník ve výběrovém řízení podal.

3. Aniž by tím byly dotčeny následující odstavce, je doba trvání koncese udělené ve výběrovém řízení deset let ode dne spuštění, aby se poskytovateli síťových služeb pro ESMIG umožnilo dosáhnout návratnosti investic vynaložených při provozu služeb spolu se zhodnocením investovaného kapitálu, a to s ohledem na investice potřebné k dosažení konkrétních cílů koncese.

4. Dojde-li k ukončení koncesní smlouvy uzavřené s poskytovatelem síťových služeb pro ESMIG předtím, než uplyne doba, na kterou byla uzavřena, avšak po úspěšném provedení testu kompatibility řešení, může Rada pro tržní infrastrukturu na základě vlastního uvážení rozhodnout, že buď nenabídne náhradní koncesní smlouvu, nebo nabídne koncesní smlouvu tomu účastníku výběrového řízení, který se v pořadí umístil hned za vybranými účastníky, anebo, nepřichází-li předcházející možnost v úvahu, nabídne novou koncesní smlouvu jinému poskytovateli síťových služeb na základě nového výběrového řízení, které provede pověřená centrální banka. Nová koncesní smlouva se uzavírá na dobu deseti let.

5. Pověřené centrální bance je svěřena pravomoc zastupovat centrální banky Eurosystému ve vztahu k poskytovatelům síťových služeb pro ESMIG a k jiným třetím stranám, pokud jde o služby připojení, a rovněž průběžně spravovat koncesní smlouvy jménem a v zájmu centrálních bank Eurosystému; tato pravomoc zahrnuje vynucování práv a povinností centrálních bank Eurosystému (a to i cestou soudního řízení), zejména v souvislosti s porušením smlouvy, náhradou škody, ukončením smlouvy, napadením platnosti smlouvy nebo jinými změnami smlouvy. Pověřená centrální banka informuje o takových případech Radu pro tržní infrastrukturu a řídí se jejími pokyny.

6. Pověřená centrální banka přijme veškerá opatření, která jsou nezbytná pro splnění úkolů a povinností centrálních bank Eurosystému a případně pověřené centrální banky ve vztahu ke koncesním smlouvám, a informuje o tom Radu pro tržní infrastrukturu a řídí se jejími pokyny, které s tím souvisejí.

7. Pověřená centrální banka přijímá veškerá oznámení, prohlášení a soudní výzvy, včetně dokumentů zasílaných soudem k vyjádření, ve vztahu ke koncesní smlouvě, které jí umožní plnit práva a povinnosti centrálních bank Eurosystému a případně pověřené centrální banky ve vztahu ke koncesní smlouvě.

8. Aniž je dotčeno ustanovení článku 5, centrální banky Eurosystému nahradí pověřené centrální bance veškeré rozumné náklady, které jí vzniknou v souvislosti se správou a sledováním plnění koncesních smluv podle odstavců 5 až 7.

Článek 5

Nároky na odškodnění

1. Pověřená centrální banka plně odpovídá centrálním bankám Eurosystému za veškeré ztráty a škody, které vzniknou v důsledku podvodu nebo jiného úmyslného protiprávního jednání při výkonu jejích práv a povinností podle tohoto rozhodnutí. Pověřená centrální banka odpovídá centrálním bankám Eurosystému za veškeré ztráty a škody, které vzniknou v důsledku její hrubé nedbalosti při plnění jejích povinností podle tohoto rozhodnutí, přičemž její odpovědnost je omezena maximální částkou 2 000 000 EUR za kalendářní rok.

2. Vznikne-li v důsledku podvodu nebo jiného úmyslného protiprávního jednání pověřené centrální banky při plnění jejích povinností podle tohoto rozhodnutí ztráta nebo škoda třetí straně, odpovídá pověřená centrální banka v plném rozsahu za odškodnění této třetí strany.

3. Vznikne-li ztráta nebo škoda třetí straně v důsledku hrubé nebo běžné nedbalosti pověřené centrální banky při výkonu jejích povinností podle tohoto rozhodnutí, odpovídá pověřená centrální banka v plném rozsahu za odškodnění této třetí strany. Na základě výroku soudu nebo na základě smírčí dohody uzavřené mezi pověřenou centrální bankou a takovou třetí stranou za podmínky, že smírčí dohoda byla předem schválena Radou pro tržní infrastrukturu, centrální banky Eurosystému nahradí pověřené centrální bance částku odškodnění, kterou vyplatila a která přesahuje maximální celkovou částku 2 000 000 EUR za kalendářní rok.

4. Centrální banky Eurosystému jsou povinny urychleně a v plném rozsahu nahradit pověřené centrální bance částku odškodnění, kterou vyplatila třetím stranám v případě, že se tak stalo v důsledku: a) podmínek účasti a kritérií pro udělení koncese, b) rozhodnutí přijatého výběrovou komisí na základě podmínek účasti nebo kritérií pro udělení koncese, c) nesprávného jednání výběrové komise s výjimkou případů, kdy jednala v souladu s písemným doporučením pověřené centrální banky anebo předem neobdržela vhodné písemné doporučení od pověřené centrální banky ohledně dané záležitosti, pokud o takové doporučení s dostatečným předstihem písemně požádala, d) rozhodnutí nebo události mimo kontrolu pověřené centrální banky, včetně takových, které mohou mít vliv na účinnost udělených koncesí.

5. Centrální banky Eurosystému nehradí pověřené centrální bance částku odškodnění, které vyplatila třetím stranám v důsledku provozních aktivit a dalších procesních úkonů, které spadají do její odpovědnosti, s výjimkou případů, kdy pověřená centrální banka jednala v souladu s pokyny Rady pro tržní infrastrukturu podle čl. 3 odst. 4, s nimiž se však sama neztotožňovala.

6. Podá-li třetí strana žalobu, která se týká jednání nebo opomenutí v souvislosti s výběrovým řízením, za která nesou výlučnou odpovědnost centrální banky Eurosystému, vydají centrální banky Eurosystému pověřené centrální bance včas a po předchozí konzultaci s ní pokyny ohledně opatření, která má pověřená centrální banka přijmout, např. zmocnit externí právní kancelář nebo interní právní oddělení k právnímu zastupování. Jakmile je přijato rozhodnutí o dalším postupu v daném řízení, nesou soudní náklady a jiné výdaje spojené s takovým postupem centrální banky Eurosystému.

7. Centrální banky Eurosystému odpovídají za jednání a opomenutí jednotlivých členů výběrové komise ve vztahu k výběrovému řízení.

8. Podá-li třetí strana žalobu, která se týká jednání nebo opomenutí v souvislosti s výběrovým řízením, za která nese výlučnou odpovědnost pověřená centrální banka, je pověřená centrální banka povinna plně spolupracovat s centrálními bankami Eurosystému, pokud jde o opatření, která má přijmout, např. zmocnit externí právní kancelář nebo interní právní oddělení k právnímu zastupování, a nese následné náklady.

9. Odpovídají-li centrální banky Eurosystému a pověřená centrální banka společně za ztrátu či škodu způsobenou třetí straně, nesou náklady stejným dílem.

Článek 6

Závěrečná ustanovení

1. Mandát je platný po dobu deseti let ode dne spuštění.

2. Vypršení platnosti mandátu nemá vliv na uplatňování příslušných koncesních smluv.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 25. ledna 2019.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 23. ledna 2019.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 25

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 29. ledna 2019

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/131 ze dne 15. října 2018 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací, Norským královstvím a Tureckou republikou v rámci všeobecného systému preferencí	1
	*	Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací, Norským královstvím a Tureckou republikou v rámci všeobecného systému preferencí	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/132 ze dne 28. ledna 2019, kterým se provádí nařízení (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku	12
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/133 ze dne 28. ledna 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2015/640, pokud jde o zavedení dodatečných nových specifikací letové způsobilosti	14
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/134 ze dne 21. ledna 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změnám přílohy IX (Finanční služby) Dohody o EHP ( 1 )	19
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/135 ze dne 28. ledna 2019, kterým se mění rozhodnutí 2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku	23
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/136 ze dne 28. ledna 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v pracovní skupině pro víno zřízené Dohodou mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství, pokud jde o formuláře používané pro osvědčení pro dovoz vinařských produktů pocházejících z Japonska do Evropské unie a postupy týkající se autocertifikace	25
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/137 ze dne 23. ledna 2019 o výběru poskytovatelů síťových služeb pro jednotný portál tržní infrastruktury Eurosystému (ESMIG) (ECB/2019/2)	34