ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 20

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
23. ledna 2019


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/98 ze dne 21. ledna 2019 o zahájení nabídkového řízení pro nákup sušeného odstředěného mléka během období veřejné intervence od 1. března do 30. září 2019

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/99 ze dne 22. ledna 2019 o zastavení nového absorpčního šetření ve věci dovozu trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie beze změny platných opatření

3

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/100 ze dne 22. ledna 2019, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2019) 615)  ( 1 )

8

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí Podvýboru EU-Ukrajina pro cla č. 1/2018 ze dne 21. listopadu 2018, kterým se nahrazuje protokol I k dohodě o přidružení EU-Ukrajina o definici pojmu původní produkty a o metodách správní spolupráce [2019/101]

40

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

23.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 20/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/98

ze dne 21. ledna 2019

o zahájení nabídkového řízení pro nákup sušeného odstředěného mléka během období veřejné intervence od 1. března do 30. září 2019

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (2), a zejména na čl. 3 odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o veřejnou intervenci a podporu soukromého skladování (3), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 12 nařízení (EU) č. 1308/2013 se veřejná intervence u sušeného odstředěného mléka použije od 1. března do 30. září.

(2)

Nařízení (EU) č. 1370/2013 stanoví, že množstevní omezení pro nákup sušeného odstředěného mléka za pevně stanovenou cenu se v roce 2019 stanoví na 0 tun.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1370/2013 má být tedy pro sušené odstředěné mléko zahájeno nabídkové řízení od začátku období veřejné intervence v roce 2019.

(4)

Oddíl 3 kapitoly II hlavy II prováděcího nařízení (EU) 2016/1240 stanoví pravidla pro nákup prostřednictvím nabídkového řízení.

(5)

V souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2016/1240 by měla být stanovena lhůta, v níž členské státy oznámí Komisi všechny přípustné nabídky.

(6)

V zájmu účinné správy by členské státy měly pro oznámení předávaná Komisi používat informační systémy v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 (4) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1185 (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zahájení nabídkového řízení

Intervenční nákup sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení probíhá od 1. března do 30. září 2019 podle podmínek stanovených v oddíle 3 kapitoly II hlavy II prováděcího nařízení (EU) 2016/1240 a v tomto nařízení.

Článek 2

Podávání nabídek do nabídkového řízení

1.   Lhůty pro podávání nabídek končí v 11:00 hodin (bruselského času) třetí úterý v měsíci. V srpnu však lhůta pro podávání nabídek končí v 11:00 hodin (bruselského času) čtvrté úterý v měsíci.

Pokud je úterý dnem státního svátku, lhůta končí v 11:00 hodin (bruselského času) předchozího pracovního dne.

2.   Nabídky se podávají platebním agenturám, které jsou schválené členskými státy (6).

Článek 3

Oznámení Komisi

Oznámení podle čl. 9 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2016/1240 musí být učiněno do 16:00 hodin (bruselského času) ve dnech uplynutí lhůt pro podávání nabídek do nabídkového řízení podle článku 2 tohoto nařízení, v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 a prováděcím nařízením (EU) 2017/1185.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2019.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 206, 30.7.2016, s. 71.

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi (Úř. věst. L 171, 4.7.2017, s. 100).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise (Úř. věst. L 171, 4.7.2017, s. 113).

(6)  Adresy platebních agentur jsou uvedeny na internetových stránkách Evropské komise https://ec.europa.eu/agriculture/milk/policy-instruments_cs.


23.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 20/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/99

ze dne 22. ledna 2019

o zastavení nového absorpčního šetření ve věci dovozu trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie beze změny platných opatření

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 2 a článek 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   ŘÍZENÍ

1.1.   Platná opatření

(1)

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/388 (2) o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1369 (3).

(2)

Na dotčený výrobek se vztahuje také konečné vyrovnávací clo uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/387 (4). Nicméně vyrovnávací clo není předmětem tohoto šetření.

1.2.   Žádost o nové absorpční šetření

(3)

Komise obdržela žádost o nové absorpční šetření platných antidumpingových opatření podle článku 12 základního nařízení.

(4)

Žádost podaly dne 16. března 2018 společnosti Saint-Gobain PAM, Saint-Gobain PAM Deutschland GmbH, Saint-Gobain PAM España S.A. a Duktus (Production) GmbH (dále jen „žadatel“), což jsou čtyři výrobci v Unii, kteří představují více než 90 % celkové výroby trub a trubek z tvárné litiny v Unii.

(5)

Žadatel předložil dostatečné důkazy opravňující k opětovnému zahájení antidumpingového šetření. Žadatel uvedl, že se ceny při dalším prodeji zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení, po skončení období původního šetření a po uložení antidumpingových cel snížily, čímž byly zmařeny zamýšlené nápravné účinky platných opatření. Z důkazů obsažených v žádosti vyplynulo, že pokles cen při dalším prodeji nemohl být vysvětlen jinými faktory, jako například změnami cen surovin.

1.3.   Opětovné zahájení antidumpingového šetření

(6)

Opětovné zahájení antidumpingového šetření oznámila Komise dne 30. dubna 2018 oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení šetření“) (5).

(7)

Uvedené šetření se týkalo stávajícího antidumpingového cla ve výši 14,1 % uloženého společnosti Jindal Saw Limited (dále jen „Jindal“) a společnostem s ní ve spojení a všem ostatním společnostem, jak je stanoveno v článku 1 nařízení (EU) 2016/388.

1.4.   Zúčastněné strany

(8)

V oznámení o opětovném zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v novém šetření kontaktovaly. Komise kromě toho výslovně informovala žadatele, vyvážející výrobce a dovozce, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká, a zástupce dotčené země o zahájení nového absorpčního šetření a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Společnost Jindal Komisi požádala o slyšení, které jí bylo poskytnuto.

1.5.   Nové šetření vyvážejících výrobců

(10)

Komise zaslala dotazník společnosti Jindal a jejím společnostem ve spojení a vyzvala ostatní vyvážející výrobce, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení o opětovném zahájení šetření.

(11)

Jeden indický vyvážející výrobce, Electrosteel Castings Limited, se přihlásil ve stanovené lhůtě, ale nebyl dotčen novým šetřením, jelikož nepodléhá konečnému antidumpingovému clu na základě článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/388.

(12)

Další dva indičtí vyvážející výrobci Electrotherm (India) Ltd a Tata Metaliks Limited se přihlásili po stanovené lhůtě. Tyto společnosti podléhají sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“ uvedené v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/388, která byla v původním šetření stanovena na úrovni individuálního antidumpingového cla pro společnost Jindal ve výši 14,1 %. Obě společnosti měly v období nového absorpčního šetření zanedbatelný objem prodeje v Unii. Vzhledem ke skutečnosti, že se tyto společnosti přihlásily příliš pozdě, jim Komise dotazník nezaslala.

1.6.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o opětovném zahájení šetření. Žádný z nich se nepřihlásil.

1.7.   Odpovědi na dotazník

(14)

Komise zaslala dotazník společnosti Jindal, na který tato společnost odpověděla.

1.8.   Inspekce na místě

(15)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro účely tohoto nového šetření za nezbytné. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnila v prostorách této společnosti: Jindal Saw Italia SpA, Trieste, Itálie (dále jen „Jindal Italy“). Jindal Italy je jedinou společností ve spojení se společností Jindal v Unii (viz oddíl 3.1).

1.9.   Zveřejnění

(16)

Komise dne 24. října 2018 zaslala všem zúčastněným stranám informační dokument obsahující podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise navrhla ukončit nové šetření. Zúčastněným stranám byla sdělena lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Na poskytnuté informace reagovaly dva subjekty, žadatel a společnost Jindal. Žadatel Komisi požádal o slyšení, které mu bylo poskytnuto. Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a vzaty v úvahu, pokud byly oprávněné.

1.10.   Období, na něž se vztahuje nové absorpční šetření

(17)

Období nového absorpčního šetření trvalo od 1. dubna 2017 do 31. března 2018. Dotčené období trvalo od 1. dubna 2016 do 31. března 2018. Období původního šetření trvalo od 1. října 2013 do 30. září 2014.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK

(18)

Dotčeným výrobkem jsou trouby a trubky z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem), s výjimkou trub a trubek z tvárné litiny bez vnitřního a vnějšího povlaku (dále jen „holé trubky“), v současnosti kódů KN ex 7303 00 10 a ex 7303 00 90 (kódy TARIC 7303001010 a 7303009010), pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

3.   ZJIŠTĚNÍ

(19)

Cílem nového absorpčního šetření podle článku 12 základního nařízení je stanovit, zda po uložení původních opatření došlo, či nedošlo k poklesu vývozních cen, nebo zda k žádnému pohybu cen při dalším nebo pozdějším prodeji dotčeného výrobku v Unii nedošlo, nebo byl pohyb cen nedostatečný. Jako druhý krok, dospěje-li se k závěru, že opatření mělo vést ke zvýšení cen, vývozní ceny se znovu zjistí v souladu s článkem 2 tak, aby se odstranila újma dříve zjištěná podle článku 3 základního nařízení, a nově se vypočtou dumpingová rozpětí s přihlédnutím k nově zjištěným vývozním cenám.

3.1.   Změny obchodního modelu společnosti Jindal a prodeje v Unii

(20)

Po uložení opatření se prodej společnosti Jindal do Unie snížil přibližně o 90 % v porovnání s obdobím původního šetření. Prodej společnosti Jindal v Unii na úrovni [méně než 2 000 tun] nyní představuje [méně než 0,5 %] spotřeby v Unii.

(21)

Od období původního šetření navíc došlo ke změnám v prodejní struktuře společnosti Jindal. V období původního šetření měla společnost Jindal tři prodejní společnosti ve spojení ve Spojeném království, Španělsku a Itálii, zatímco v období přezkumného šetření byla ve spojení pouze italská společnost. Společnost Jindal Italy představuje velkou většinu prodeje společnosti Jindal v Unii, přičemž přímý vývoz je omezený.

(22)

Kromě toho společnost Jindal v období přezkumného šetření prodávala výrazně méně klientům ([méně než polovina v porovnání s obdobím původního šetření]) v méně členských státech ([méně než polovina v porovnání s obdobím původního šetření]) než v období původního šetření. Společnost Jindal rovněž prodávala mnohem nižší počet typů výrobku (čísla PCN): [méně než polovinu v porovnání s obdobím původního šetření].

3.2.   Analýza vývoje cen

(23)

Při zjišťování, zda došlo k poklesu vývozních cen, Komise obvykle stanovuje pro každého zkoumaného vyvážejícího výrobce jeho vývozní ceny během období přezkumného šetření a porovnává tyto ceny s odpovídajícími vývozními cenami stanovenými během období původního šetření. Nicméně vzhledem k velmi nízkým objemům prodeje na vývoz, jak bylo popsáno ve 21. bodě odůvodnění, nebylo možné přímou vývozní cenu společnosti Jindal do Unie pro nezávislé odběratele smysluplně porovnat. Jelikož by analýza cen měla být založena na ceně pro prvního nezávislého odběratele a vzhledem k tomu, že společnosti ve spojení se společností Jindal ve Španělsku a ve Spojeném království již neexistují, vycházela Komise při své analýze pouze z ceny opětovného prodeje společnosti Jindal Italy prvnímu odběrateli, který není ve spojení.

(24)

S ohledem na velmi omezené zvažované objemy a na změny typů výrobků uvedených v části 3.1 nebylo žádné srovnání na základě čísel PCN reprezentativní a nemohlo tedy vést ke smysluplné analýze.

(25)

Pro účely orientační analýzy Komise provedla srovnání celkové vážené průměrné ceny za kilogram u všech typů výrobků prodávaných společností Jindal Italy prvnímu odběrateli, který není ve spojení. Bylo zjištěno, že cena opětovného prodeje společnosti Jindal v průměru vzrostla o [více než 10 %] mezi obdobím přezkumného šetření a obdobím původního šetření, což znamená [více než 80 %] antidumpingového cla 14,1 %.

(26)

Část prodeje společnosti Jindal v období přezkumného šetření se uskutečnila na základě cen stanovených v nabídkových řízeních před uložením opatření. Nelze očekávat, že by se prodejní cena takového prodeje změnila, proto má srovnání cen omezený význam.

(27)

Po poskytnutí informací žadatel předložil několik žádostí. Žadatel prvně uvedl, že by Komise měla zohlednit tři vnější faktory: vyrovnávací clo ve výši 8,7 %, běžné clo ve výši 3,2 % a měnový kurz mezi indickou rupií (INR) a eurem (EUR).

(28)

Co se týče vyrovnávacího cla, žadatel uvedl, že cena opětovného prodeje musí být prvně stanovena na úroveň vyrovnávacího cla, a to až do výše 8,7 %. Komise poznamenala, že se šetření omezuje na údajnou absorpci antidumpingového cla. V každém případě zjištění tohoto šetření ukazují, že společnost Jindal Italy zvýšila své ceny nad úroveň vyrovnávacího cla uloženého v roce 2016. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(29)

Co se týče konvenčního cla, žadatel uvedl, že smluvní celní sazba pro dotčený výrobek se mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření zvýšila z 0 % na 3,2 %. Výrobky odpovídající kategorii všeobecného systému preferencí S-15a zahrnující výrobky, na něž se vztahuje kapitola 73, včetně dotčeného výrobku, jsou v současné době předmětem smluvního cla, které činí 3,2 %. Žadatel tvrdil, že by tato změna měla být zohledněna při posuzování zvýšení ceny při dalším prodeji. Komise potvrdila, že uvedené clo již bylo zohledněno v analýze poskytnuté zúčastněným stranám. Komise však vzala na vědomí, že pokud by nedošlo ke zvýšení smluvní celní sazby, byl by zjištěný nárůst cen vyšší. Vzhledem k tomu, že by kterýkoli z těchto přístupů nezměnil zjištění ohledně dostatečného zvýšení cen, ponechala Komise otázku, zda by zvýšení smluvní celní sazby mělo být v tomto případě pro srovnání cen zvažováno, otevřenou.

(30)

Pokud jde o směnný kurz, žadatel uvedl, že by měla být zohledněna změna směnného kurzu mezi eurem a indickou rupií. Namítl, že vzhledem k tomu, že se hodnota indické rupie oproti euru zvýšila, cenová konkurenceschopnost indického vývozu se snížila. Komise měla za to, že změny směnných kurzů mohou být faktorem, který by měl být zvažován v situacích, kdy je fakturace provedena v cizí měně. V tomto případě však bylo srovnání provedeno na základě ceny při dalším prodeji, která byla fakturována v eurech během období původního šetření i během období přezkumného šetření, tudíž byla k odhadu částky zvýšení ceny použita stejná měna. Proto jakékoli úpravy v důsledku změn směnného kurzu mezi indickou rupií a eurem nebyly opodstatněné a žádost byla zamítnuta.

(31)

Žadatel dále tvrdil, že nabídkové řízení není nereprezentativní a mělo by být zahrnuto. Komise objasnila, že tyto prodeje nebyly v cenovém porovnání vyloučeny (viz (26) bod odůvodnění výše).

(32)

Žadatel uvedl, že pohyb ceny dalšího prodeje by měl být přinejmenším na stejné úrovni uloženého cla, aby mohl být považován za významný. Komise uvedla, že posouzení závisí na konkrétních případech a že právní hranice pro zjištění absorpce nezávisí na tom, zda je pohyb cen významný, ale spíše na tom, zda nedošlo k žádnému nebo jen k nedostatečnému pohybu ceny při dalším prodeji, a tím i ke zrušení účinku antidumpingového cla. V tomto případě Komise zjistila, že nárůst ceny o více než 10 % nebylo možné považovat za nedostatečný.

(33)

Žadatel dále požádal Komisi, aby prošetřila výrobky dovážené společností Jindal Italy ze závodu společnosti Jindal ve Spojených arabských emirátech nebo jakýkoli jiný zdroj, který by potvrdil, že tento dovoz nepocházel původně z Indie, nebo že byl chybně zařazen. Komise uvedla, že se toto tvrzení spíše odvolává na tvrzení o obcházení opatření, které není předmětem nového absorpčního šetření.

(34)

Žadatel dále uvedl, že Komise měla porovnat nejen cenu dalšího prodeje společnosti Jindal Italy v období přezkumného šetření s cenou společnosti během období původního šetření, ale také cenu dalšího prodeje bývalé dceřiné společnosti Jindal ve Španělsku a Spojeném království v období původního šetření. Žadatel tvrdil, že tento přístup by byl odůvodněný, jelikož antidumpingové clo se vztahuje na veškerý prodej společnosti Jindal.

(35)

Komise měla za to, že takové srovnání by nebylo vhodné a neposkytlo by smysluplné výsledky, zejména z důvodu rozdílného sortimentu, dodacích podmínek a fakturované měny. Proto uvedla, že pouze srovnání cen prodeje společnosti Jindal Italy je vhodnou referenční hodnotou. Pro úplnost však Komise provedla simulaci, v níž porovnala hodnotu dalšího prodeje společnosti Jindal Italy v období přezkumného šetření a cenu opětného prodeje všech dceřiných společností společnosti Jindal v období původního šetření. Tato simulace ukázala, že mezi obdobím přezkumného šetření a obdobím původního šetření by se průměrná cena při dalším prodeji v průměru dále zvýšila (o [více než 13 %]). Proto by tato analýza i přes svůj omezený význam posílila závěry Komise v tomto novém šetření.

(36)

Nakonec se žadatel dotazoval na přímé prodeje společnosti Jindal do Unie. Komise poznamenala, že objemy prodeje nemohly být považovány za významné (méně než 300 tun) a že byly především prodávány v jiných dodacích podmínkách než v období původního šetření. Proto nemohlo být provedeno smysluplné srovnání. V důsledku toho byly tyto prodeje ze srovnání cen vyloučeny.

3.3.   Závěr

(37)

Vzhledem k omezeným objemům a nedostatečné srovnatelnosti nemohla Komise provést definitivní a podrobnou analýzu cen společnosti Jindal. Nicméně jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že celková cena společnosti Jindal Italy při dalším prodeji v porovnání s obdobím původního šetření vzrostla a opatření tak vedla k pozitivnímu pohybu cen v podobné míře jako dotčené clo. Kromě toho Komise vzhledem k významnému poklesu objemů zjistila, že účinek opatření nebyl narušen.

(38)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a vzhledem k zanedbatelným objemům ([méně než 0,1 %] spotřeby Unie) prodávaným jinými indickými vyvážejícími výrobci, kteří jsou předmětem tohoto nového šetření, Komise usoudila, že se výše uvedená zjištění vztahují rovněž na „všechny ostatní společnosti“. V tomto ohledu Komise uvedla, že dostupné statistické údaje pro „Všechny ostatní společnosti“ nelze považovat za smysluplné vzhledem k nízkým objemům a vzhledem k tomu, že další indičtí vyvážející výrobci podléhající tomuto šetření nemají k dispozici informace o prodejních kanálech. Komise nicméně pro informaci uvedla cenové údaje o zanedbatelném objemu prodeje, které byly shromážděny v databázi statistiky dovozu stanovené v čl. 14 odst. 6 základního nařízení a které prokázaly průměrnou cenu pro „všechny ostatní společnosti“, která se podobala průměrné ceně společnosti Jindal.

(39)

Komise proto usoudila, že opatření mělo dopad na společnost Jindal a „všechny ostatní společnosti“, na které se odkazuje v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/388.

(40)

S ohledem na tato zjištění Komise nepovažovala za nutné přistoupit k novému výpočtu cla.

4.   POSKYTNUTÍ INFORMACÍ A ZÁVĚR

(41)

Jak je uvedeno v oddíle 1.9 výše, Komise všechny zúčastněné strany informovala o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlala nové absorpční šetření ukončit. Připomínky byly analyzovány a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(42)

Na základě výše uvedených důvodů dospěla Komise k závěru, že by absorpční šetření mělo být ukončeno beze změny platných opatření.

(43)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nové absorpční šetření podle článku 12 nařízení (EU) 2016/1036 ve věci dovozu trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie se ukončuje beze změny platných antidumpingových opatření.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/388 ze dne 17. března 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (Úř. věst. L 73, 18.3.2016, s. 53).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1369 ze dne 11. srpna 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/388 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (Úř. věst. L 217, 12.8.2016, s. 4).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/387 ze dne 17. března 2016 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (Úř. věst. L 73, 18.3.2016, s. 1).

(5)  Úř. věst. C 151, 30.4.2018, s. 57.


ROZHODNUTÍ

23.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 20/8


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/100

ze dne 22. ledna 2019,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2019) 615)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/2015 (5), a sice v návaznosti na nedávné případy afrického moru prasat v Lotyšsku, Litvě a Polsku.

(2)

Riziko šíření afrického moru prasat u volně žijících zvířat souvisí s přirozeným pozvolným šířením této nákazy v populacích volně žijících prasat a také s lidskou činností, jak ukázal nedávný epizootologický vývoj této nákazy v Unii a jak jej zdokumentoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve vědeckém stanovisku komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat zveřejněném dne 14. července 2015, ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v pobaltských zemích a Polsku zveřejněné dne 23. března 2017, ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v pobaltských státech a Polsku zveřejněné dne 8. listopadu 2017 a ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v Evropské unii zveřejněné dne 29. listopadu 2018 (6).

(3)

Směrnice Rady 2002/60/ES (7) stanoví minimální opatření Unie, která mají být přijata pro tlumení afrického moru prasat. Článek 9 směrnice 2002/60/ES zejména stanoví vymezení ochranného pásma a pásma dozoru v případě úředního potvrzení výskytu afrického moru prasat u prasat v určitém hospodářství a články 10 a 11 uvedené směrnice stanoví opatření, která mají být přijata v ochranných pásmech a pásmech dozoru, aby se zabránilo šíření uvedené nákazy. Článek 15 směrnice 2002/60/ES navíc stanoví opatření, která mají být přijata v případě potvrzení výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat, včetně zavedení úředního dozoru v hospodářstvích s chovem prasat v určené infikované oblasti. Nedávné zkušenosti ukázaly, že opatření stanovená ve směrnici 2002/60/ES jsou při tlumení šíření uvedené nákazy účinná, a to zejména opatření zajišťující vyčištění a dezinfekci infikovaných hospodářství.

(4)

S ohledem na účinnost opatření, která jsou uplatňována v členských státech v souladu se směrnicí 2002/60/ES, a zejména s čl. 10 odst. 4 písm. b), čl. 10 odst. 5 a článkem 15 uvedené směrnice a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat, by měly být určité oblasti v Polsku, které jsou v současnosti uvedeny v části III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, nyní uvedeny v části II zmíněné přílohy vzhledem k uplynutí lhůty tří měsíců od data závěrečného vyčištění a dezinfekce infikovaných hospodářství. Vzhledem k tomu, že část III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU uvádí seznam oblastí, v nichž se epizootologická situace stále vyvíjí a je velmi dynamická, je při provádění jakýchkoli změn oblastí uvedených ve zmíněné části vždy třeba věnovat zvláštní pozornost účinkům na okolní oblasti.

(5)

V listopadu 2018 bylo navíc zaznamenáno několik případů výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat v regionu Dobrič v Bulharsku. V reakci na uvedené případy bylo přijato prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1698 (8). Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1698 se použije do dne 10. února 2019 a stanoví, že infikovaná oblast vymezená Bulharsku, v níž se použijí opatření zmíněná v článku 15 směrnice 2002/60/ES, má zahrnovat přinejmenším oblasti uvedené v příloze zmíněného prováděcího rozhodnutí.

(6)

Zmíněné případy afrického moru prasat v Bulharsku představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Infikovaná oblast regionu Dobrič v Bulharsku by proto nyní měla být uvedena v části II zmíněné přílohy.

(7)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/2015 se vyskytly další případy afrického moru prasat u volně žijících prasat v Polsku, Maďarsku a Belgii, které je rovněž třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(8)

V prosinci 2018 bylo zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u volně žijících prasat v okresech elbląski a rycki v Polsku v oblastech uvedených v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tyto případy afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tyto oblasti Polska zasažené africkým morem prasat měly být uvedeny v části II namísto v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(9)

V prosinci 2018 bylo navíc zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u volně žijících prasat v okresech kętrzyński, sochaczewski, garwoliński, giżycki, lidzbarski, bielski a suwalski v Polsku v bezprostřední blízkosti oblastí uvedených v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tyto případy afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tyto oblasti Polska zasažené africkým morem prasat měly být uvedeny v části II namísto v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(10)

V prosinci 2018 bylo zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u volně žijících prasat v župách Heves a Borsod-Abaúj-Zemplén v Maďarsku v bezprostřední blízkosti oblastí uvedených v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tyto případy afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tyto oblasti Maďarska zasažené africkým morem prasat měly být uvedeny v části II namísto v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(11)

V prosinci 2018 a v lednu 2019 bylo zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u volně žijících prasat v provincii Luxembourg v Belgii v oblastech uvedených v části I a v bezprostřední blízkosti oblastí uvedených v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tyto případy afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tyto oblasti Belgie zasažené africkým morem prasat měly být uvedeny v části II namísto v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(12)

Má-li se zohlednit nedávný epizootologický vývoj afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Belgie, Bulharska, Maďarska a Polska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny na seznamu v částech I a II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 22. ledna 2019.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/2015 ze dne 17. prosince 2018, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 322, 18.12.2018, s. 57).

(6)  EFSA Journal 2015; 13(7):4163; EFSA Journal 2017; 15(3):4732; EFSA Journal 2017; 15(11):5068; EFSA Journal 2018; 16(11):5494.

(7)  Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(8)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1698 ze dne 9. listopadu 2018 o některých ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v Bulharsku (Úř. věst. L 282, 12.11.2018, s. 15).


PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1.   Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

the area is delimited clockwise by:

the border with France,

Rue Mersinhat,

N818,

N83: Le Buisson des Cailles,

Rue des Sources,

Rue Antoine,

Rue de la Cure,

Rue du Breux,

Rue Blondiau,

Nouvelle Chiyue,

Rue de Martué,

Rue du Chêne,

Rue des Aubépines,

N85: Rue des Iles,

N894: Rue de Chiny, Rue de la Fontenelle, Rue du Millénaire, Rue de la Goulette, Pont saint Nicolas, Rue des Combattants, Rue du Pré au bois,

N801: Rue Notre-Dame,

N894: Rue des Combattants, Rue des Tilleuls, Naleumont, Rue de Rindchay, Rue de la Distillerie,

N40: Rue de Luxembourg, Rue Ranci, Rue de la Chapelle,

Rue du Tombois,

Rue Du Pierroy,

Rue Saint-Orban,

Rue Saint-Aubain,

Rue des Cottages,

Rue de Relune,

Rue de Rulune,

Route de l'Ermitage,

N87: Route de Habay,

Chemin des Ecoliers,

Le Routy,

Rue Burgknapp,

Rue de la Halte,

Rue du Centre,

Rue de l'Eglise,

Rue du Marquisat,

Rue de la Carrière,

Rue de la Lorraine,

Rue du Beynert,

Millewée,

Rue du Tram,

Millewée,

N4: Route de Bastogne, Avenue de Longwy, Route de Luxembourg,

the border with the Grand Duchy of Luxembourg,

the border with France,

La N87 jusque son intersection avec la N871 au niveau de Rouvroy,

La N871 jusque son intersection avec la N88,

La N88 jusque son intersection avec la N883 au niveau d'Aubange,

La N883 jusque son intersection avec la N81 au niveau d'Aubange,

La N81 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N897,

La N897 jusque son intersection avec la N879,

La N879 jusque son intersection avec la N891,

La N891 jusque son intersection avec la N83,

La N83 jusque son intersection avec la N85,

La N85 jusque son intersection avec la frontière avec la France,

the border with France.

2.   Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

in Silistra region:

whole municipality of Glavinitza,

whole municipality of Tutrakan,

whole municipality of Dulovo,

within municipality of Sitovo:

Bosna,

Garvan,

Irnik,

Iskra,

Nova Popina,

Polyana,

Popina,

Sitovo,

Yastrebna,

in Dobrich region:

whole municipality of Baltchik,

whole municipality of General Toshevo,

whole municipality of Dobrich,

whole municipality of Dobrich-selska (Dobrichka),

within municipality of Krushari:

Severnyak,

Abrit,

Dobrin,

Alexandria,

Polkovnik Dyakovo,

Poruchik Kardzhievo,

Zagortzi,

Zementsi,

Koriten,

Krushari,

Bistretz,

Efreytor Bakalovo,

Telerig,

Lozenetz,

Krushari,

Severnyak,

Severtsi,

within municipality of Kavarna:

Krupen,

Belgun,

Bilo,

Septemvriytsi,

Travnik,

whole municipality of Tervel, except Brestnitsa and Kolartzi,

in Ruse region:

within municipality of Slivo pole:

Babovo,

Brashlen,

Golyamo vranovo,

Malko vranovo,

Ryahovo,

Slivo pole,

Borisovo,

within municipality of Ruse:

Sandrovo,

Prosena,

Nikolovo,

Marten,

Dolno Ablanovo,

Ruse,

Chervena voda,

Basarbovo,

within municipality of Ivanovo:

Krasen,

Bozhichen,

Pirgovo,

Mechka,

Trastenik,

within municipality of Borovo:

Batin,

Gorno Ablanovo,

Ekzarh Yosif,

Obretenik,

Batin,

within municipality of Tsenovo:

Krivina,

Belyanovo,

Novgrad,

Dzhulyunitza,

Beltzov,

Tsenovo,

Piperkovo,

Karamanovo,

in Veliko Tarnovo region:

within municipality of Svishtov:

Sovata,

Vardim,

Svishtov,

Tzarevets,

Bulgarsko Slivovo,

Oresh,

in Pleven region:

within municipality of Belene:

Dekov,

Belene,

Kulina voda,

Byala voda,

within municipality of Nikopol:

Lozitza,

Dragash voyvoda,

Lyubenovo,

Nikopol,

Debovo,

Evlogievo,

Muselievo,

Zhernov,

Cherkovitza,

within municipality of Gulyantzi:

Somovit,

Dolni vit,

Milkovitsa,

Shiyakovo,

Lenkovo,

Kreta,

Gulyantzi,

Brest,

Dabovan,

Zagrazhdan,

Gigen,

Iskar,

within municipality of Dolna Mitropoliya:

Komarevo,

Baykal,

Slavovitsa,

Bregare,

Orehovitsa,

Krushovene,

Stavertzi,

Gostilya,

in Vratza region:

within municipality of Oryahovo:

Dolni vadin,

Gorni vadin,

Ostrov,

Galovo,

Leskovets,

Selanovtsi,

Oryahovo,

within municipality of Miziya:

Saraevo,

Miziya,

Voyvodovo,

Sofronievo,

within municipality of Kozloduy:

Harlets,

Glozhene,

Butan,

Kozloduy,

in Montana region:

within municipality of Valtchedram:

Dolni Tzibar,

Gorni Tzibar,

Ignatovo,

Zlatiya,

Razgrad,

Botevo,

Valtchedram,

Mokresh,

within municipality Lom:

Kovatchitza,

Stanevo,

Lom,

Zemphyr,

Dolno Linevo,

Traykovo,

Staliyska mahala,

Orsoya,

Slivata,

Dobri dol,

within municipality of Brusartsi:

Vasilyiovtzi,

Dondukovo,

in Vidin region:

within municipality of Ruzhintsi:

Dinkovo,

Topolovets,

Drenovets,

within municipality of Dimovo:

Artchar,

Septemvriytzi,

Yarlovitza,

Vodnyantzi,

Shipot,

Izvor,

Mali Drenovetz,

Lagoshevtzi,

Darzhanitza,

within municipality of Vidin:

Vartop,

Botevo,

Gaytantsi,

Tzar Simeonovo,

Ivanovtsi,

Zheglitza,

Sinagovtsi,

Dunavtsi,

Bukovets,

Bela Rada,

Slana bara,

Novoseltsi,

Ruptzi,

Akatsievo,

Vidin,

Inovo,

Kapitanovtsi,

Pokrayna,

Antimovo,

Kutovo,

Slanotran,

Koshava,

Gomotartsi.

3.   Česká republika

Tyto oblasti v České republice:

okres Uherské Hradiště,

okres Kroměříž,

okres Vsetín,

katastrální území obcí v okrese Zlín:

Bělov,

Biskupice u Luhačovic,

Bohuslavice nad Vláří,

Brumov,

Bylnice,

Divnice,

Dobrkovice,

Dolní Lhota u Luhačovic,

Drnovice u Valašských Klobouk,

Halenkovice,

Haluzice,

Hrádek na Vlárské dráze,

Hřivínův Újezd,

Jestřabí nad Vláří,

Kaňovice u Luhačovic,

Kelníky,

Kladná-Žilín,

Kochavec,

Komárov u Napajedel,

Křekov,

Lipina,

Lipová u Slavičína,

Ludkovice,

Luhačovice,

Machová,

Mirošov u Valašských Klobouk,

Mysločovice,

Napajedla,

Návojná,

Nedašov,

Nedašova Lhota,

Nevšová,

Otrokovice,

Petrůvka u Slavičína,

Pohořelice u Napajedel,

Polichno,

Popov nad Vláří,

Poteč,

Pozlovice,

Rokytnice u Slavičína,

Rudimov,

Řetechov,

Sazovice,

Sidonie,

Slavičín,

Smolina,

Spytihněv,

Svatý Štěpán,

Šanov,

Šarovy,

Štítná nad Vláří,

Tichov,

Tlumačov na Moravě,

Valašské Klobouky,

Velký Ořechov,

Vlachova Lhota,

Vlachovice,

Vrbětice,

Žlutava.

4.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

Hiiu maakond.

5.   Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 651100, 651300, 651400, 651500, 651610, 651700, 651801, 651802, 651803, 651900, 652000, 652200, 652300, 652400, 652500, 652601, 652602, 652603, 652700, 652800, 652900, 653000, 653100, 653200, 653300, 653401, 653403, 653500, 653600, 653700, 653800, 653900, 654000, 654201, 654202, 654301, 654302, 654400, 654501, 654502, 654600, 654700, 654800, 654900, 655000, 655100, 655200, 655300, 655500, 655600, 655700, 655800, 655901, 655902, 656000, 656100, 656200, 656300, 656400, 656600, 657300, 657400, 657500, 657600, 657700, 657800, 657900, 658000, 658100, 658201, 658202, 658403, 659220, 659300, 659400, 659500, és 659602 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye 900750, 900850, 900860, 900930, 900950, 901050, 901150, 901250, 901260, 901270, 901350, 901450, 901551, 901560, 901570, 901580, 901590, 901650, 901660, 901750, 901950, 902050, 902150, 902250, 902350, 902450, 902850, 902860, 902950, 902960, 903050, 903150, 903250, 903350, 903360, 903370, 903450, 903550, 904450, 904460, 904550, 904650, 904750, 904760, 905450 és 905550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Heves megye 702350, 702450, 702550, 702750, 702850, 703350, 703360, 703450, 703550, 703610, 703750, 703850, 703950, 704050, 704150, 704250, 704350, 704450, 704550, 704650, 704750, 704850, 704950, 705050, 705250, 705350, és 705610 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750250, 750260, 750350, 750450, 750460, 750550, 750650, 750750, 750850, 750950, 751150, 752150 és 755550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye 550710, 550810, 551450, 551460, 551550, 551650, 551710, 552010, 552150, 552250, 552350, 552360, 552450, 552460, 552520, 552550, 552610, 552620, 552710, 552850, 552860, 552950, 552960, 552970, 553050, 553110, 553250, 553260, 553350, 553650, 553750, 553850, 553910 és 554050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571250, 571350, 571550, 571610, 571750, 571760, 572250, 572350, 572550, 572850, 572950, 573360, 573450, 580050 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850650, 850850, 851851, 851852, 851950, 852350, 852450, 852550, 852750, 853560, 853650, 853751, 853850, 853950, 853960, 854050, 854150, 854250, 854350, 855250, 855350, 855450, 855460, 855550, 855650, 855660, 855750, 855850, 855950, 855960, 856012, 856050, 856150, 856260, 857050, 857150, 857350 és 857450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

6.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

Aizputes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Kazdangas pagasts un Aizputes pilsēta,

Alsungas novads,

Durbes novada Dunalkas un Tadaiķu pagasts,

Kuldīgas novada Gudenieku pagasts,

Pāvilostas novada Sakas pagasts un Pāvilostas pilsēta,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Ventspils novada Jūrkalnes pagasts,

Grobiņas novada Bārtas un Gaviezes pagasts,

Rucavas novada Dunikas pagasts.

7.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

Jurbarko rajono savivaldybė: Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos,

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kelmės apylinkių, Kražių, Kukečių, Liolių, Pakražančio seniūnijos, Tytyvėnų seniūnijos dalis į vakarus ir šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105, ir Vaiguvos seniūnijos,

Mažeikių rajono savivaldybė: Sedos, Šerkšnėnų ir Židikų seniūnijos,

Pagėgių savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė,

Raseinių rajono savivaldybė: Girkalnio ir Kalnūjų seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr A1, Nemakščių, Paliepių, Raseinių, Raseinių miesto ir Viduklės seniūnijos,

Rietavo savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybė: Barstyčių ir Ylakių seniūnijos,

Šilalės rajono savivaldybė,

Šilutės rajono savivaldybė: Juknaičių, Kintų, Šilutės ir Usėnų seniūnijos,

Tauragės rajono savivaldybė: Lauksargių, Skaudvilės, Tauragės, Mažonų, Tauragės miesto ir Žygaičių seniūnijos.

8.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gmina Ruciane – Nida i część gminy Pisz położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 oraz miasto Pisz w powiecie piskim,

gmina Miłki, część gminy Ryn położona na południe od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn, część gminy wiejskiej Giżycko położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Giżycko, na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowej granicy gminy do granicy miasta Giżycko i na południe od granicy miasta Giżycko w powiecie giżyckim,

gminy Mikołajki, Piecki, część gminy Sorkwity położona na południe od drogi nr 16 i część gminy wiejskiej Mrągowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 16 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo w powiecie mrągowskim,

gminy Dźwierzuty i Świętajno w powiecie szczycieńskim.

część gminy wiejskiej Lidzbark Warmiński położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 513 biegnącą od wschodniej granicy gminy do wschodniej granicy miasta Lidzbark Warmiński oraz na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 51 i część gminy Kiwity położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 513 w powiecie lidzbarskim,

gminy Elbląg, Gronowo Elbląskie, Markusy, Rychliki i część gminy Tolkmicko niewymieniona w części II załącznika w powiecie elbląskim oraz strefa wód przybrzeżnych Zalewu Wiślanego i Zatoki Elbląskiej,

powiat miejski Elbląg,

gminy Barczewo, Biskupiec, Dobre Miasto, Jeziorany i Świątki w powiecie olsztyńskim,

gminy Miłakowo, Małdyty i część gminy Morąg położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 519 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 527 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 527 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 519 do południowo - wschodniej granicy gminy w powiecie ostródzkim;

w województwie podlaskim:

gminy Rudka, Wyszki, część gminy Brańsk położona na północ od linii od linii wyznaczonej przez drogę nr 66 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Brańsk i miasto Brańsk w powiecie bielskim,

gmina Perlejewo w powiecie siemiatyckim,

gminy Kolno z miastem Kolno, Mały Płock i Turośl w powiecie kolneńskim,

gmina Poświętne w powiecie białostockim,

gminy Kołaki Kościelne, Rutki, Szumowo, część gminy Zambrów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 i miasto Zambrów w powiecie zambrowskim,

gminy Kulesze Kościelne, Nowe Piekuty, Szepietowo, Klukowo, Ciechanowiec, Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród i Zbójna w powiecie łomżyńskim;

w województwie mazowieckim:

gminy Ceranów, Kosów Lacki, Sabnie, Sterdyń, część gminy Bielany położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 i część gminy wiejskiej Sokołów Podlaski położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 w powiecie sokołowskim,

gminy Grębków, Korytnica, Liw, Łochów, Miedzna, Sadowne, Stoczek, Wierzbno i miasto Węgrów w powiecie węgrowskim,

gminy Rzekuń, Troszyn, Lelis, Czerwin i Goworowo w powiecie ostrołęckim,

powiat miejski Ostrołęka,

powiat ostrowski,

gminy Karniewo, Maków Mazowiecki, Rzewnie i Szelków w powiecie makowskim,

gmina Krasne w powiecie przasnyskim,

gminy Mała Wieś i Wyszogród w powiecie płockim,

gminy Ciechanów z miastem Ciechanów, Glinojeck, Gołymin – Ośrodek, Ojrzeń, Opinogóra Górna i Sońsk w powiecie ciechanowskim,

gminy Baboszewo, Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Płońsk z miastem Płońsk, Sochocin i Załuski w powiecie płońskim,

gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Jadów, Klembów, Poświętne, Strachówka i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

gminy Dobre, Jakubów, Kałuszyn, Stanisławów, część gminy Cegłów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy łączącą miejscowości Wiciejów, Mienia, Cegłów i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Cegłów, Skwarne i Podskwarne biegnącą do wschodniej granicy gminy i część gminy Mińsk Mazowiecki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mińsk Mazowiecki i na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy miasta Mińsk Mazowiecki łączącą miejscowości Targówka, Budy Barcząckie do wschodniej granicy gminy w powiecie mińskim,

gmina Żelechów w powiecie garwolińskim,

gminy Garbatka Letnisko, Gniewoszów i Sieciechów w powiecie kozienickim,

gminy Baranów i Jaktorów w powiecie grodziskim,

powiat żyrardowski,

gminy Belsk Duży, Błędów, Goszczyn i Mogielnica w powiecie grójeckim,

gminy Białobrzegi, Promna, Stara Błotnica, Wyśmierzyce i część gminy Stromiec położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 48 w powiecie białobrzeskim,

gminy Jedlińsk, Jastrzębia i Pionki z miastem Pionki w powiecie radomskim,

gminy Iłów, Nowa Sucha, Rybno, Teresin, część gminy wiejskiej Sochaczew położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Sochaczew oraz na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 50 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Sochaczew i część miasta Sochaczew położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 50 i 92 w powiecie sochaczewskim,

gmina Policzna w powiecie zwoleńskim,

gmina Solec nad Wisłą w powiecie lipskim;

w województwie lubelskim:

gminy Bełżyce, Borzechów, Niedrzwica Duża, Jabłonna, Krzczonów, Jastków, Konopnica, Wólka, Głusk, Strzyżewice i Wojciechów w powiecie lubelskim,

gminy Miączyn, Nielisz, Sitno, Stary Zamość, Komarów-Osada i część gminy wiejskiej Zamość położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie zamojskim,

powiat miejski Zamość,

gminy Jeziorzany i Kock w powiecie lubartowskim,

gminy Adamów i Serokomla w powiecie łukowskim,

gminy Kłoczew, Nowodwór, Ryki, Ułęż i miasto Dęblin w powiecie ryckim,

gminy Janowiec, i część gminy wiejskiej Puławy położona na zachód od rzeki Wisły w powiecie puławskim,

gminy Chodel, Karczmiska, Łaziska, Opole Lubelskie, Poniatowa i Wilków w powiecie opolskim,

gminy Mełgiew, Rybczewice, miasto Świdnik i część gminy Piaski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 biegnącą od wschodniej granicy gminy Piaski do skrzyżowania z drogą nr S12 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania dróg nr 17 i nr S12 przez miejscowość Majdan Brzezicki do północnej granicy gminy w powiecie świdnickim;

gminy Gorzków, Rudnik i Żółkiewka w powiecie krasnostawskim,

gminy Bełżec, Jarczów, Lubycza Królewska, Rachanie, Susiec, Ulhówek i część gminy Łaszczów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 852 w powiecie tomaszowskim,

gminy Łukowa i Obsza w powiecie biłgorajskim,

powiat miejski Lublin,

gminy Kraśnik z miastem Kraśnik, Szastarka, Trzydnik Duży, Urzędów, Wilkołaz i Zakrzówek w powiecie kraśnickim,

gminy Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim;

w województwie podkarpackim:

gminy Horyniec-Zdrój, Narol, Stary Dzików, Wielkie Oczy i część gminy Oleszyce położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy przez miejscowość Borchów do skrzyżowania z drogą nr 865 w miejscowości Oleszyce, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 865 biegnącą w kierunku północno-wschodnim do skrzyżowania z drogą biegnąca w kierunku północno-zachodnim przez miejscowość Lubomierz - na południe od linii wyznaczonej przez tę drogę do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Uszkowce i Nowy Dzików – na zachód od tej drogi w powiecie lubaczowskim,

gminy Laszki i Wiązownica w powiecie jarosławskim,

gminy Pysznica, Zaleszany i miasto Stalowa Wola w powiecie stalowowolskim,

gmina Gorzyce w powiecie tarnobrzeskim;

w województwie świętokrzyskim:

gminy Tarłów i Ożarów w powiecie opatowskim,

gminy Dwikozy, Zawichost i miasto Sandomierz w powiecie sandomierskim.

9.   Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Județul Alba cu următoarea delimitare:

La nord de drumul național nr. 7,

Județul Arad cu următoarea delimitare:

La nord de linia descrisă de următoarele localități:

Macea,

Șiria,

Bârzava,

Toc, care se află la joncțiunea cu drumul național nr. 7,

La nord de drumul național nr. 7,

Restul județului Argeș care nu a fost inclus în partea III,

Județul Bistrița,

Județul Brașov,

Județul Cluj,

Județul Covasna,

Județul Harghita,

Județul Hunedoara cu următoarea delimitare:

La nord de linia descrisă de următoarele localități:

Brănișca,

Municipiul Deva,

Turdaș,

Localitățile Zam și Aurel Vlaicu, care se află la joncțiunea cu drumul național nr. 7,

La nord de drumul național nr. 7,

Județul Iași,

Județul Neamț,

Județul Vâlcea,

Județul Bistrița Nasaud,

Restul județului Maramureș care nu a fost inclus în Partea III cu următoarele comune:

Comuna Vișeu de Sus,

Comuna Borșa,

Comuna Oarța de Jos,

Comuna Suciu de Sus,

Comuna Moisei,

Comuna Coroieni,

Comuna Târgu Lăpuș,

Comuna Vima Mică,

Comuna Boiu Mare,

Comuna Valea Chioarului,

Comuna Ulmeni,

Comuna Băsești,

Comuna Baia Mare,

Comuna Tăuții Magherăuș,

Comuna Cicărlău,

Comuna Seini,

Comuna Ardusat,

Comuna Farcasa,

Comuna Salsig,

Comuna Asuaju de Sus,

Comuna Băița de sub Codru,

Comuna Bicaz,

Comuna Grosi,

Comuna Recea,

Comuna Baia Sprie,

Comuna Sisesti,

Comuna Cernesti,

Copalnic Mănăstur,

Comuna Dumbrăvița,

Comuna Cupseni,

Comuna Șomcuța Mare,

Comuna Sacaleșeni,

Comuna Remetea Chioarului,

Comuna Mireșu Mare,

Comuna Ariniș.

Restul județului Mehedinți care nu a fost inclus în Partea III cu următoarele comune:

Comuna Garla Mare,

Hinova,

Burila Mare,

Gruia,

Pristol,

Dubova,

Municipiul Drobeta Turnu Severin,

Eselnița,

Salcia,

Devesel,

Svinița,

Gogoșu,

Simian,

Orșova,

Obârșia Closani,

Baia de Aramă,

Bala,

Florești,

Broșteni,

Corcova,

Isverna,

Balta,

Podeni,

Cireșu,

Ilovița,

Ponoarele,

Ilovăț,

Patulele,

Jiana,

Iyvoru Bârzii,

Malovat,

Bălvănești,

Breznița Ocol,

Godeanu,

Padina Mare,

Corlățel,

Vânju Mare,

Vânjuleț,

Obârșia de Câmp,

Vânători,

Vladaia,

Punghina,

Cujmir,

Oprișor,

Dârvari,

Căzănești,

Husnicioara,

Poroina Mare,

Prunișor,

Tămna,

Livezile,

Rogova,

Voloiac,

Sisești,

Sovarna,

Bălăcița,

Județul Gorj.

ČÁST II

1.   Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

the area is delimited clockwise by:

The border with France,

La N85 jusque son intersection avec la N83 au niveau de Florenville,

La N83 jusque son intersection avec la N891,

La N891 jusque son intersection avec la N879 au niveau de Marbehan,

La N879 jusque son intersection avec la N897 au niveau de Marbehan,

La N897 jusque son intersection avec la E25 - E411,

La E25 - E411 jusque son intersection avec la N81 au niveau de Weyler,

La N81 jusque son intersection avec la N883 au niveau d'Aubange,

La N883 jusque son intersection avec la N88 au niveau d'Aubange,

La N88 jusque son intersection avec la N871,

La N871 jusque son intersection avec la N87 au niveau de Rouvroy,

La N87 jusque son intersection avec la frontière avec la France,

The border with France.

2.   Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

in Silistra region:

within municipality of Kaynardzha:

Voynovo,

Kaynardzha,

Kranovo,

Zarnik,

Dobrudzhanka,

Golesh,

Svetoslav,

Polkovnik Cholakovo,

Kamentzi,

Gospodinovo,

Davidovo,

Sredishte,

Strelkovo,

Poprusanovo,

Posev,

within municipality of Alfatar:

Alfatar,

Alekovo,

Bistra,

Kutlovitza,

Tzar Asen,

Chukovetz,

Vasil Levski,

within municipality of Silistra:

Glavan,

Silistra,

Aydemir,

Babuk,

Popkralevo,

Bogorovo,

Bradvari,

Sratzimir,

Bulgarka,

Tsenovich,

Sarpovo,

Srebarna,

Smiletz,

Profesor Ishirkovo,

Polkovnik Lambrinovo,

Kalipetrovo,

Kazimir,

Yordanovo,

within municipality of Sitovo:

Dobrotitza,

Lyuben,

Slatina,

in Dobrich region:

within municipality of Krushari:

Kapitan Dimitrovo,

Ognyanovo,

Zimnitza,

Gaber,

within municipality of Tervel:

Brestnitza,

Kolartzi,

within municipality Shabla:

Shabla,

Tyulenovo,

Bozhanovo,

Gorun,

Gorichane,

Prolez,

Ezeretz,

Zahari Stoyanovo,

Vaklino,

Granichar,

Durankulak,

Krapetz,

Smin,

Staevtsi,

Tvarditsa,

Chernomortzi,

within municipality of Kavarna:

Balgarevo,

Bozhurets,

Vranino,

Vidno,

Irechek,

Kavarna,

Kamen briag,

Mogilishte,

Neykovo,

Poruchik Chunchevo,

Rakovski,

Sveti Nikola,

Seltse,

Topola,

Travnik,

Hadzhi Dimitar,

Chelopechene.

3.   Česká republika

Tyto oblasti v České republice:

katastrální území obcí v okrese Zlín:

Bohuslavice u Zlína,

Bratřejov u Vizovic,

Březnice u Zlína,

Březová u Zlína,

Březůvky,

Dešná u Zlína,

Dolní Ves,

Doubravy,

Držková,

Fryšták,

Horní Lhota u Luhačovic,

Horní Ves u Fryštáku,

Hostišová,

Hrobice na Moravě,

Hvozdná,

Chrastěšov,

Jaroslavice u Zlína,

Jasenná na Moravě,

Karlovice u Zlína,

Kašava,

Klečůvka,

Kostelec u Zlína,

Kudlov,

Kvítkovice u Otrokovic,

Lhota u Zlína,

Lhotka u Zlína,

Lhotsko,

Lípa nad Dřevnicí,

Loučka I,

Loučka II,

Louky nad Dřevnicí,

Lukov u Zlína,

Lukoveček,

Lutonina,

Lužkovice,

Malenovice u Zlína,

Mladcová,

Neubuz,

Oldřichovice u Napajedel,

Ostrata,

Podhradí u Luhačovic,

Podkopná Lhota,

Provodov na Moravě,

Prštné,

Příluky u Zlína,

Racková,

Raková,

Salaš u Zlína,

Sehradice,

Slopné,

Slušovice,

Štípa,

Tečovice,

Trnava u Zlína,

Ublo,

Újezd u Valašských Klobouk,

Velíková,

Veselá u Zlína,

Vítová,

Vizovice,

Vlčková,

Všemina,

Vysoké Pole,

Zádveřice,

Zlín,

Želechovice nad Dřevnicí.

4.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

5.   Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

Heves megye 700150, 700250, 700260, 700350, 700450, 700460, 700550, 700650, 700750, 700850, 700860, 700950, 701050, 701111, 701150, 701250, 701350, 701550, 701560, 701650, 701750, 701850, 701950, 702050, 702150, 702250, 702260, 702950, 703050, 703150, 703250, 703370, 705150, 705450 és 705510 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850950, 851050, 851150, 851250, 851350, 851450, 851550, 851560, 851650, 851660, 851751, 851752, 852850, 852860, 852950, 852960, 853050, 853150, 853160, 853250, 853260, 853350, 853360, 853450, 853550, 854450, 854550, 854560, 854650, 854660, 854750, 854850, 854860, 854870, 854950, 855050, 855150, 856250, 856350, 856360, 856450, 856550, 856650, 856750, 856760, 856850, 856950, 857650, valamint 850150, 850250, 850260, 850350, 850450, 850550, 852050, 852150, 852250 és 857550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye 550110, 550120, 550130, 550210, 550310, 550320, 550450, 550460, 550510, 550610, 550950, 551010, 551150, 551160, 551250, 551350, 551360, 551810 és 551821 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 650100, 650200, 650300, 650400, 650500, 650600, 650700, 650800, 650900, 651000, 651200, 652100, 655400, 656701, 656702, 656800, 656900, 657010, 657100, 658310, 658401, 658402, 658404, 658500, 658600, 658700, 658801, 658802, 658901, 658902, 659000, 659100, 659210, 659601, 659701, 659800, 659901, 660000, 660100, 660200, 660400, 660501, 660502, 660600 és 660800 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye 900150, 900250, 900350, 900450, 900550, 900650, 900660, 900670 és 901850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

6.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

Ādažu novads,

Aizputes novada Kalvenes pagasts,

Aglonas novads,

Aizkraukles novads,

Aknīstes novads,

Alojas novads,

Alūksnes novads,

Amatas novads,

Apes novads,

Auces novads,

Babītes novads,

Baldones novads,

Baltinavas novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Beverīnas novads,

Brocēnu novada Blīdenes pagasts, Remtes pagasta daļa uz austrumiem no autoceļa 1154 un P109,

Burtnieku novads,

Carnikavas novads,

Cēsu novads,

Cesvaines novads,

Ciblas novads,

Dagdas novads,

Daugavpils novads,

Dobeles novads,

Dundagas novads,

Durbes novada Durbes un Vecpils pagasts,

Engures novads,

Ērgļu novads,

Garkalnes novads,

Gulbenes novads,

Iecavas novads,

Ikšķiles novads,

Ilūkstes novads,

Inčukalna novads,

Jaunjelgavas novads,

Jaunpiebalgas novads,

Jaunpils novads,

Jēkabpils novads,

Jelgavas novads,

Kandavas novads,

Kārsavas novads,

Ķeguma novads,

Ķekavas novads,

Kocēnu novads,

Kokneses novads,

Krāslavas novads,

Krimuldas novads,

Krustpils novads,

Kuldīgas novada Ēdoles, Īvandes, Padures, Rendas, Kabiles, Rumbas, Kurmāles, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Laidu un Vārmes pagasts, Kuldīgas pilsēta,

Lielvārdes novads,

Līgatnes novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Lubānas novads,

Ludzas novads,

Madonas novads,

Mālpils novads,

Mārupes novads,

Mazsalacas novads,

Mērsraga novads,

Naukšēnu novads,

Neretas novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Ozolnieku novads,

Pārgaujas novads,

Pļaviņu novads,

Preiļu novads,

Priekules novads,

Priekuļu novads,

Raunas novads,

republikas pilsēta Daugavpils,

republikas pilsēta Jelgava,

republikas pilsēta Jēkabpils,

republikas pilsēta Jūrmala,

republikas pilsēta Rēzekne,

republikas pilsēta Valmiera,

Rēzeknes novads,

Riebiņu novads,

Rojas novads,

Ropažu novads,

Rugāju novads,

Rundāles novads,

Rūjienas novads,

Salacgrīvas novads,

Salas novads,

Salaspils novads,

Saldus novada Novadnieku, Kursīšu, Zvārdes, Pampāļu, Šķēdes, Nīgrandes, Zaņas, Ezeres, Rubas, Jaunauces un Vadakstes pagasts,

Saulkrastu novads,

Sējas novads,

Siguldas novads,

Skrīveru novads,

Skrundas novads,

Smiltenes novads,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Strenču novads,

Talsu novads,

Tērvetes novads,

Tukuma novads,

Vaiņodes novads,

Valkas novads,

Varakļānu novads,

Vārkavas novads,

Vecpiebalgas novads,

Vecumnieku novads,

Ventspils novada Ances, Tārgales, Popes, Vārves, Užavas, Piltenes, Puzes, Ziru, Ugāles, Usmas un Zlēku pagasts, Piltenes pilsēta,

Viesītes novads,

Viļakas novads,

Viļānu novads,

Zilupes novads.

7.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

Alytaus rajono savivaldybė: Alovės, Butrimonių, Daugų, Krokialaukio, Miroslavo, Nemunaičio, Pivašiūnų Simno ir Raitininkų seniūnijos,

Anykščių rajono savivaldybė,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė: Kepalių, Kriukų, Saugėlaukio ir Satkūnų seniūnijos,

Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Jurbarko miesto ir Jurbarkų seniūnijos,

Kaišiadorių miesto savivaldybė,

Kaišiadorių rajono savivaldybė,

Kalvarijos savivaldybė,

Kauno miesto savivaldybė,

Kauno rajono savivaldybė,

Kazlų Rūdos savivaldybė,

Kelmės rajono savivaldybė: Tytuvėnų seniūnijos dalis į rytus ir pietus nuo kelio Nr. 157 ir į rytus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. 157 ir į rytus nuo kelio Nr. 2105, Užvenčio ir Šaukėnų seniūnijos,

Kėdainių rajono savivaldybė,

Kupiškio rajono savivaldybė,

Lazdijų rajono savivaldybė: Būdveičių, Kapčiamiesčio, Krosnos, Kūčiūnų ir Noragėlių seniūnijos,

Marijampolės savivaldybė: Igliaukos, Gudelių, Liudvinavo, Sasnavos, Šunskų seniūnijos,

Mažeikių rajono savivaldybė: Šerkšnėnų, Židikų ir Sedos seniūnijos,

Molėtų rajono savivaldybė,

Pakruojo rajono savivaldybė,

Panevėžio rajono savivaldybė,

Pasvalio rajono savivaldybė,

Radviliškio rajono savivaldybė: Aukštelkų seniūnija, Baisogalos seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 144, Radviliškio, Radviliškio miesto seniūnija, Šeduvos miesto seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A9 ir į vakarus nuo kelio Nr. 3417,Tyrulių, Pakalniškių, Sidabravo, Skėmių, Šeduvos miesto seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. A9 ir į rytus nuo kelio Nr. 3417, ir Šiaulėnų seniūnijos,

Prienų miesto savivaldybė,

Prienų rajono savivaldybė: Ašmintos, Balbieriškio, Išlaužo, Naujosios Ūtos, Pakuonio, Šilavoto ir Veiverių seniūnijos,

Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos, Betygalos, Pagojukų, Šiluvos, Kalnųjų seniūnijos ir Girkalnio seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A1,

Rokiškio rajono savivaldybė,

Šakių rajono savivaldybė,

Šalčininkų rajono savivaldybė,

Šilutės rajono savivaldybė: Rusnės seniūnija,

Širvintų rajono savivaldybės,Švenčionių rajono savivaldybė,

Tauragės rajono savivaldybė: Batakių ir Gaurės seniūnijos,

Telšių rajono savivaldybė: Degaičių, Gadūnavo, Luokės, Nevarėnų, Ryškėnų, Telšių miesto, Upynos, Varnių, Viešvėnų ir Žarėnų seniūnijos,

Trakų rajono savivaldybė,

Ukmergės rajono savivaldybė,

Utenos rajono savivaldybė,

Varėnos rajono savivaldybė,

Vilniaus miesto savivaldybė,

Vilniaus rajono savivaldybė,

Vilkaviškio rajono savivaldybė,

Visagino savivaldybė,

Zarasų rajono savivaldybė.

8.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

Gminy Kalinowo, Prostki, Stare Juchy i gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

gminy Godkowo, Milejewo, Młynary, Pasłęk i część obszaru lądowego gminy Tolkmicko położona na południe od linii brzegowej Zalewu Wiślanego i Zatoki Elbląskiej do granicy z gminą wiejską Elbląg w powiecie elbląskim,

gminy Kruklanki, Wydminy, część gminy Ryn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn i część gminy wiejskiej Giżycko położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Giżycko, na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowej granicy gminy do granicy miasta Giżycko i na północ od granicy miasta Giżycka i miasto Giżycko w powiecie giżyckim,

gmina Gołdap, Dubeninki i część gminy Banie Mazurskie położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 w powiecie gołdapskim,

gmina Pozezdrze i część gminy Węgorzewo położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowo-wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 650, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 63 do skrzyżowania z drogą biegnącą do miejscowości Przystań i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przystań, Pniewo, Kamionek Wielki, Radzieje, Dłużec w powiecie węgorzewskim,

powiat olecki,

gminy Orzysz, Biała Piska i część gminy Pisz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 w powiecie piskim,

gminy Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie, Bisztynek, część gminy wiejskiej Bartoszyce położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 51 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 57 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 57 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 51 do południowej granicy gminy i miasto Bartoszyce w powiecie bartoszyckim,

gmina Kolno w powiecie olsztyńskim,

powiat braniewski,

gminy Kętrzyn z miastem Kętrzyn, Reszel i część gminy Korsze położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na wschód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

gminy Lubomino, Orneta, część gminy Kiwity położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 513, część gminy wiejskiej Lidzbark Warmiński położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 51 biegnącą od południowo - zachodniej granicy gminy do południowo - zachodniej granicy miasta Lidzbark Warmiński i na północ od granic miasta Lidzbark Warmiński oraz linii wyznaczonej przez drogę nr 513 biegnącą od wschodniej granicy gminy do wschodniej granicy miasta Lidzbark Warmiński w powiecie lidzbarskim,

część gminy Sorkwity położona na północ od drogi nr 16 i część gminy wiejskiej Mrągowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 16 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo w powiecie mrągowskim;

w województwie podlaskim:

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Śniadowo, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

gminy Mielnik, Nurzec – Stacja, Grodzisk, Drohiczyn, Dziadkowice, Milejczyce i Siemiatycze z miastem Siemiatycze w powiecie siemiatyckim,

powiat hajnowski,

gminy Kobylin-Borzymy i Sokoły w powiecie wysokomazowieckim,

część gminy Zambrów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie zambrowskim,

gminy Grabowo i Stawiski w powiecie kolneńskim,

gminy Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Juchnowiec Kościelny, Łapy, Michałowo, Supraśl, Suraż, Turośń Kościelna, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady i Choroszcz w powiecie białostockim,

gminy Boćki, Orla, Bielsk Podlaski z miastem Bielsk Podlaski i część gminy Brańsk położona na południe od linii od linii wyznaczonej przez drogę nr 66 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Brańsk w powiecie bielskim,

powiat suwalski,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok;

w województwie mazowieckim:

gminy Korczew, Kotuń, Paprotnia, Przesmyki, Wodynie, Skórzec, Mokobody, Mordy, Siedlce, Suchożebry i Zbuczyn i część gminy Kotuń położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Nowa Dąbrówka, Pieróg, Kotuń wzdłuż ulicy Gorzkowskiego i Kolejowej do przejazdu kolejowego łączącego się z ulicą Siedlecką, Broszków, Żuków w powiecie siedleckim,

powiat miejski Siedlce,

gminy Repki, Jabłonna Lacka, część gminy Bielany położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 i część gminy wiejskiej Sokołów Podlaski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 w powiecie sokołowskim,

powiat łosicki,

gminy Brochów, Młodzieszyn, część gminy wiejskiej Sochaczew położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Sochaczew oraz na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 50 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Sochaczew i część miasta Sochaczew położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 50 i 92 w powiecie sochaczewskim,

powiat nowodworski,

gminy Joniec i Nowe Miasto w powiecie płońskim,

gminy Pokrzywnica, Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Dąbrówka, Kobyłka, Marki, Radzymin, Wołomin, Zielonka i Ząbki w powiecie wołomińskim,

część gminy Somianka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mrozy, Siennica, Sulejówek, część gminy Cegłów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy łączącą miejscowości Wiciejów, Mienia, Cegłów i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Cegłów, Skwarne i Podskwarne biegnącą do wschodniej granicy gminy, część gminy Mińsk Mazowiecki położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mińsk Mazowiecki i na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy miasta Mińsk Mazowiecki łączącą miejscowości Targówka, Budy Barcząckie do wschodniej granicy gminy i miasto Mińsk Mazowiecki w powiecie mińskim,

gminy Borowie, Wilga, Garwolin z miastem Garwolin, Górzno, Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Parysów, Pilawa, Miastków Kościelny, Sobolew i Trojanów w powiecie garwolińskim,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

gminy Chynów, Grójec, Jasieniec, Pniewy i Warka w powiecie grójeckim,

gminy Milanówek, Grodzisk Mazowiecki, Podkowa Leśna i Żabia Wola w powiecie grodziskim,

gminy Grabów nad Pilicą, Magnuszew, Głowaczów, Kozienice w powiecie kozienickim,

część gminy Stromiec położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 48 w powiecie białobrzeskim,

powiat miejski Warszawa;

w województwie lubelskim:

gminy Borki, Czemierniki, Kąkolewnica, Komarówka Podlaska, Wohyń i Radzyń Podlaski z miastem Radzyń Podlaski w powiecie radzyńskim,

gminy Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Krzywda, Stanin, część gminy wiejskiej Łuków położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Łuków i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 806 biegnącą od wschodniej granicy miasta Łuków do wschodniej granicy gminy wiejskiej Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

gminy Janów Podlaski, Kodeń, Tuczna, Leśna Podlaska, Rossosz, Łomazy, Konstantynów, Piszczac, Rokitno, Biała Podlaska, Zalesie, Terespol z miastem Terespol, Drelów, Międzyrzec Podlaski z miastem Międzyrzec Podlaski w powiecie bialskim,

powiat miejski Biała Podlaska,

gmina Łęczna i część gminy Spiczyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 829 w powiecie łęczyńskim,

część gminy Siemień położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 815 i część gminy Milanów położona na zachód od drogi nr 813 w powiecie parczewskim,

gminy Niedźwiada, Ostrówek, Abramów, Firlej, Kamionka, Michów i Lubartów z miastem Lubartów, w powiecie lubartowskim,

gminy Niemce i Garbów w powiecie lubelskim,

część gminy Piaski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 biegnącą od wschodniej granicy gminy Piaski do skrzyżowania z drogą nr S12 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania dróg nr 17 i nr S12 przez miejscowość Majdan Brzezicki do północnej granicy gminy w powiecie świdnickim;

gmina Fajsławice, Izbica, Kraśniczyn, część gminy Krasnystaw położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 biegnącą od północno – wschodniej granicy gminy do granicy miasta Krasnystaw, miasto Krasnystaw i część gminy Łopiennik Górny położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 w powiecie krasnostawskim,

gminy Dołhobyczów, Mircze, Trzeszczany, Werbkowice i część gminy wiejskiej Hrubieszów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 844 oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 i miasto Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim,

gmina Telatyn, Tyszowce i część gminy Łaszczów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 852 w powiecie tomaszowskim,

część gminy Wojsławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy przez miejscowość Wojsławice do południowej granicy gminy w powiecie chełmskim,

gmina Grabowiec i Skierbieszów w powiecie zamojskim,

gminy Markuszów, Nałęczów, Kazimierz Dolny, Końskowola, Kurów, Wąwolnica, Żyrzyn, Baranów, część gminy wiejskiej Puławy położona na wschód od rzeki Wisły i miasto Puławy w powiecie puławskim,

gminy Annopol, Dzierzkowice i Gościeradów w powiecie kraśnickim,

gmina Józefów nad Wisłą w powiecie opolskim,

gmina Stężyca w powiecie ryckim;

w województwie podkarpackim:

gminy Radomyśl nad Sanem i Zaklików w powiecie stalowowolskim.

ČÁST III

1.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

Brocēnu novada Cieceres un Gaiķu pagasts, Remtes pagasta daļa uz rietumiem no autoceļa 1154 un P109, Brocēnu pilsēta,

Saldus novada Saldus, Zirņu, Lutriņu un Jaunlutriņu pagasts, Saldus pilsēta.

2.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

Akmenės rajono savivaldybė,

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė: Alytaus, Punios seniūnijos,

Birštono savivaldybė,

Jurbarko rajono savivaldybė: Girdžių, Juodaičių, Raudonės, Seredžiaus,Skirsnemunės, Šimkaičiųir Veliuonos seniūnijos,

Joniškio rajono savivaldybė: Gaižaičių, Gataučių, Joniškio, Rudiškių, Skaistgirio, Žagarės seniūnijos,

Lazdijų rajono savivaldybė: Lazdijų miesto, Lazdijų, Seirijų, Šeštokų, Šventežerio, Teizių ir Veisiejų seniūnijos,

Marijampolės savivaldybė:Degučių, Mokolų, Narto, Marijampolės seniūnijos,

Mažeikių rajono savivaldybės: Laižuvos, Mažeikių apylinkės, Mažeikių, Reivyčių, Tirkšlių ir Viekšnių seniūnijos,

Prienų rajono savivaldybė: Jiezno ir Stakliškių seniūnijos,

Radviliškio rajono savivaldybė: Baisogalos seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 144, Grinkiškio ir Šaukoto seniūnijos,

Raseinių rajono savivaldybė: Kalnųjų seniūnijos ir Girkalnio seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A1,

Šiaulių miesto savivaldybė,

Šiaulių rajono savivaldybė,

Telšių rajono savivaldybė: Tryškių seniūnija,

3.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gmina Sępopol i część gminy wiejskiej Bartoszyce położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 51 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 57 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 57 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 51 do południowej granicy gminy w powiecie bartoszyckim,

gminy Srokowo, Barciany i część gminy Korsze położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na zachód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

gmina Budry i część gminy Węgorzewo położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowo-wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 650, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 63 do skrzyżowania z drogą biegnącą do miejscowości Przystań i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przystań, Pniewo, Kamionek Wielki, Radzieje, Dłużec w powiecie węgorzewskim,

część gminy Banie Mazurskie położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 w powiecie gołdapskim,

w województwie mazowieckim:

gminy Domanice i Wiśniew w powiecie siedleckim,

w województwie lubelskim:

gminy Białopole, Dubienka, Chełm, Leśniowice, Wierzbica, Sawin, Ruda Huta, Dorohusk, Kamień, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze, Żmudź i część gminy Wojsławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Wojsławice do południowej granicy gminy w powiecie chełmskim,

powiat miejski Chełm,

gmina Siennica Różana część gminy Łopiennik Górny położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 i część gminy Krasnystaw położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 biegnącą od północno – wschodniej granicy gminy do granicy miasta Krasnystaw w powiecie krasnostawskim,

gminy Hanna, Hańsk, Wola Uhruska, Urszulin, Stary Brus, Wyryki i gmina wiejska Włodawa w powiecie włodawskim,

gminy Cyców, Ludwin, Puchaczów, Milejów i część gminy Spiczyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 829 w powiecie łęczyńskim,

gmina Trawniki w powiecie świdnickim,

gminy Jabłoń, Podedwórze, Dębowa Kłoda, Parczew, Sosnowica, część gminy Siemień położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 815 i część gminy Milanów położona na wschód od drogi nr 813 w powiecie parczewskim,

gminy Sławatycze, Sosnówka, i Wisznice w powiecie bialskim,

gmina Ulan Majorat w powiecie radzyńskim,

gminy Ostrów Lubelski, Serniki i Uścimów w powiecie lubartowskim,

gmina Wojcieszków i część gminy wiejskiej Łuków położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Łuków, a następnie na północ, zachód, południe i wschód od linii stanowiącej północną, zachodnią, południową i wschodnią granicę miasta Łuków do jej przecięcia się z drogą nr 806 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 806 biegnącą od wschodniej granicy miasta Łuków do wschodniej granicy gminy wiejskiej Łuków w powiecie łukowskim,

gminy Horodło, Uchanie i część gminy wiejskiej Hrubieszów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 844 biegnącą od zachodniej granicy gminy wiejskiej Hrubieszów do granicy miasta Hrubieszów oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 biegnącą od wschodniej granicy miasta Hrubieszów do wschodniej granicy gminy wiejskiej Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim,

w województwie podkarpackim:

gminy Cieszanów, Lubaczów z miastem Lubaczów i część gminy Oleszyce położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy przez miejscowość Borchów do skrzyżowania z drogą nr 865 w miejscowości Oleszyce, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 865 biegnącą w kierunku północno-wschodnim do skrzyżowania z drogą biegnąca w kierunku północno-zachodnim przez miejscowość Lubomierz - na północ od linii wyznaczonej przez tę drogę do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Uszkowce i Nowy Dzików – na wschód od tej drogi w powiecie lubaczowskim.

4.   Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Zona orașului București,

Județul Constanța,

Județul Satu Mare,

Județul Tulcea,

Județul Bacău,

Județul Bihor,

Județul Brăila,

Județul Buzău,

Județul Călărași,

Județul Dâmbovița,

Județul Galați,

Județul Giurgiu,

Județul Ialomița,

Județul Ilfov,

Județul Prahova,

Județul Sălaj,

Județul Vaslui,

Județul Vrancea,

Județul Teleorman,

Partea din județul Maramureș cu următoarele delimitări:

Comuna Petrova,

Comuna Bistra,

Comuna Repedea,

Comuna Poienile de sub Munte,

Comuna Vișeu e Jos,

Comuna Ruscova,

Comuna Leordina,

Comuna Rozavlea,

Comuna Strâmtura,

Comuna Bârsana,

Comuna Rona de Sus,

Comuna Rona de Jos,

Comuna Bocoiu Mare,

Comuna Sighetu Marmației,

Comuna Sarasau,

Comuna Câmpulung la Tisa,

Comuna Săpânța,

Comuna Remeti,

Comuna Giulești,

Comuna Ocna Șugatag,

Comuna Desești,

Comuna Budești,

Comuna Băiuț,

Comuna Cavnic,

Comuna Lăpuș,

Comuna Dragomirești,

Comuna Ieud,

Comuna Saliștea de Sus,

Comuna Săcel,

Comuna Călinești,

Comuna Vadu Izei,

Comuna Botiza,

Comuna Bogdan Vodă,

Localitatea Groșii Țibileșului, comuna Suciu de Sus,

Localitatea Vișeu de Mijloc, comuna Vișeu de Sus,

Localitatea Vișeu de Sus, comuna Vișeu de Sus.

Partea din județul Mehedinți cu următoarele comune:

Comuna Strehaia,

Comuna Greci,

Comuna Brejnita Motru,

Comuna Butoiești,

Comuna Stângăceaua,

Comuna Grozesti,

Comuna Dumbrava de Jos,

Comuna Băcles,

Comuna Bălăcița,

Partea din județu Arges cu următoarele comune:

Comuna Bârla,

Comuna Miroși,

Comuna Popești,

Comuna Ștefan cel Mare,

Comuna Slobozia,

Comuna Mozăceni,

Comuna Negrași,

Comuna Izvoru,

Comuna Recea,

Comuna Căldăraru,

Comuna Ungheni,

Comuna Hârsești,

Comuna Stolnici,

Comuna Vulpești,

Comuna Rociu,

Comuna Lunca Corbului,

Comuna Costești,

Comuna Mărăsești,

Comuna Poiana Lacului,

Comuna Vedea,

Comuna Uda,

Comuna Cuca,

Comuna Morărești,

Comuna Cotmeanaâ,

Comuna Răchițele de Jos,

Comuna Drăganu-Olteni,

Comuna Băbana,

Comuna Bascov,

Comuna Moșoaia,

Municipiul Pitești,

Comuna Albota,

Comuna Oarja,

Comuna Bradu,

Comuna Suseni,

Comuna Căteasca,

Comuna Rătești,

Comuna Teiu,

Județul Olt,

Județul Dolj.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

tutto il territorio della Sardegna.


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

23.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 20/40


ROZHODNUTÍ PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO CLA č. 1/2018

ze dne 21. listopadu 2018,

kterým se nahrazuje protokol I k dohodě o přidružení EU-Ukrajina o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce [2019/101]

PODVÝBOR EU-UKRAJINA PRO CLA,

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), a zejména na čl. 26 odst. 2 uvedené dohody,

s ohledem na protokol I k Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 26 odst. 2 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé („dohoda“) odkazuje, pokud jde o pravidla původu, na protokol I k dohodě („protokol I“).

(2)

Dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(3)

Článek 39 protokolu I stanoví, že Podvýbor pro cla zřízený podle hlavy IV kapitoly 5 článku 83 dohody může rozhodnout o změně ustanovení uvedeného protokolu a nahradit pravidla původu stanovená uvedeným protokolem.

(4)

Cílem Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (2) („úmluva“) je nahradit protokoly o pravidlech původu, které jsou v současné době mezi zeměmi celoevropsko-středomořské oblasti platné, jediným právním aktem.

(5)

Evropská unie podepsala úmluvu dne 15. června 2011. Dne 16. května 2017 smíšený výbor zřízený podle čl. 3 odst. 1 úmluvy rozhodl o vyzvání Ukrajiny, aby přistoupila k úmluvě (3).

(6)

Evropská unie uložila svou listinu o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012. Ukrajina uložila svou listinu o přijetí u depozitáře úmluvy dne 19. prosince 2017. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 2 a 3 úmluvy vstoupila úmluva pro Unii v platnost dne 1. května 2012 a pro Ukrajinu dne 1. února 2018.

(7)

Protokol I by proto měl být nahrazen novým protokolem, který odkazuje na úmluvu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol I k Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a v Úředním věstníku Ukrajiny.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 1. ledna 2019.

V Bruselu dne 21. listopadu 2018.

Za Podvýbor EU-Ukrajina pro cla

předseda

F.P. DE PINNINCK

tajemníci

D. WENCEL

N. BILOUS


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

(3)  Rozhodnutí Smíšeného výboru Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu č. 1/2017 ze dne 16. května 2017 o žádosti Ukrajiny, aby se stala smluvní stranou Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu [2017/1367] (Úř. věst. L 191, 22.7.2017, s. 11).


PŘÍLOHA

PROTOKOL I

O DEFINICI POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ A O METODÁCH SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 1

Použitelná pravidla původu

1.   Pro účely provádění této dohody se použijí dodatek I a příslušná ustanovení dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (1) (dále jen „úmluva“).

2.   Všechny odkazy na „příslušnou dohodu“ v dodatku I a v příslušných ustanoveních dodatku II k úmluvě se považují za odkazy na tuto dohodu.

Článek 2

Řešení sporů

1.   Pokud v souvislosti s kontrolními postupy uvedenými v článku 32 dodatku I k úmluvě vyvstanou spory, které nelze mezi celními orgány žádajícími o kontrolu a celními orgány příslušnými k jejímu provedení vyřešit, předloží se tyto spory Podvýboru pro cla. Ustanovení o mechanismu řešení sporů hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) kapitoly 14 (Řešení sporů) této dohody se nepoužiji.

2.   Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy této země.

Článek 3

Změny protokolu

O změně ustanovení tohoto protokolu může rozhodnout Podvýbor pro cla.

Článek 4

Odstoupení od úmluvy

1.   Pokud Evropská unie nebo Ukrajina depozitáři úmluvy písemně oznámí svůj úmysl od úmluvy odstoupit podle článku 9 úmluvy, zahájí Evropská unie a Ukrajina neprodleně jednání o pravidlech původu pro účely provádění této dohody.

2.   Do dne vstupu takovýchto nově sjednaných pravidel původu se budou na tuto dohodu i nadále vztahovat pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II k úmluvě platná v okamžiku odstoupení. Od okamžiku odstoupení je však třeba pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II k úmluvě vykládat tak, aby umožňovala dvoustrannou kumulaci pouze mezi Evropskou unií a Ukrajinou.

Článek 5

Přechodná ustanovení – kumulace

Bez ohledu na čl. 16 odst. 5 a čl. 21 odst. 3 dodatku I k úmluvě, pokud se kumulace týká pouze států ESVO, Faerských ostrovů, Evropské unie, Turecka, zemí zapojených do procesu stabilizace a přidružení, Moldavské republiky, Gruzie a Ukrajiny, může být původ prokázán průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením o původu.


(1)  Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.