ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 15

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
17. ledna 2019


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/66 ze dne 16. ledna 2019 o pravidlech pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů s cílem ověřit soulad s předpisy Unie o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, které se na toto zboží vztahují

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/67 ze dne 16. ledna 2019, kterým se ukládají ochranná opatření týkající se dovozu rýže indica pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy

5

 

 

SMĚRNICE

 

*

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/68 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro označování palných zbraní a jejich hlavních částí podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní ( 1 )

18

 

*

Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/69 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro poplašné a signální zbraně podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní ( 1 )

22

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2019/70 ze dne 11. ledna 2019, kterým se stanoví kritéria ekoznačky EU pro grafický papír a pro hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru (oznámeno pod číslem C(2019) 3)  ( 1 )

27

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

17.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 15/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/66

ze dne 16. ledna 2019

o pravidlech pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů s cílem ověřit soulad s předpisy Unie o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, které se na toto zboží vztahují

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 22 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Alespoň jednou ročně by měly být prováděny úřední kontroly v prostorách a případně na jiných místech využívaných profesionálními provozovateli, kteří jsou oprávněni vydávat rostlinolékařské pasy v souladu s čl. 84 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (2). To je nezbytné pro zajištění pravidelných a důsledných kontrol produktivních cyklů příslušných rostlin a rovněž životního cyklu všech příslušných škodlivých organismů a jejich přenašečů.

(2)

Četnost těchto kontrol by měla zohlednit kontroly prováděné alespoň jednou ročně a případné vzorkování a testování podle čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, aby se zajistilo, že žádné kontroly ani vzorkování a testování provedené podle uvedeného nařízení nebudou opakovány podle tohoto nařízení.

(3)

V případě potřeby mohou příslušné orgány na základě kritérií souvisejících s riziky zvýšit četnost úředních kontrol v provozovnách a případně na jiných místech využívaných profesionálními provozovateli, kteří jsou oprávněni k vydávání rostlinolékařských pasů v souladu s čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.

(4)

Profesionální provozovatelé, kteří alespoň dva po sobě následující roky uplatňovali plán řízení rizik škodlivých organismů v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2016/2031, poskytují spolehlivější záruky ohledně úrovně fytosanitární ochrany ve svých prostorách a případně na jiných svých místech. Proto je vhodné umožnit příslušným orgánům snížit četnost úředních kontrol u těchto provozovatelů na alespoň jednou za dva roky.

(5)

Prostory a případně jiná místa využívaná profesionálními provozovateli, kteří jsou oprávněni k vydávání rostlinolékařských pasů v souladu s čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, by měly podléhat alespoň jedné úřední kontrole kromě té, která je uvedena v 1. bodě odůvodnění, pokud jsou místem původu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů podle definic v čl. 2 bodech 1, 2 a 5 nařízení (EU) 2016/2031, které byly pěstovány alespoň část svého života nebo byly umístěny ve vymezeném území stanoveném v souladu s čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení a u nichž lze očekávat, že jsou napadeny škodlivým organismem, kvůli nimž bylo vymezené území stanoveno. Tato další úřední kontrola by měla být provedena co nejblíže okamžiku, kdy jsou uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty přemísťovány z uvedeného vymezeného území nebo ze zamořené zóny do nárazníkové zóny uvedeného vymezeného území. To je nezbytné, aby se zajistilo, že po jakékoli obvyklé úřední kontrole a před přemístěním rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů z vymezeného území nebo ze zamořené zóny do nárazníkové zóny nevzniknou žádná fytosanitární rizika.

(6)

Aby byla zajištěna odpovídající úroveň fytosanitární ochrany, jakož i účinný přehled o dovozu rostlin do Unie a o rizicích s ním spojených, měly by příslušné orgány v případě, že jsou rostliny uvedené v čl.73 prvním pododstavci nařízení (EU) 2016/2031 dováženy na území Unie, provádět úřední kontroly při vstupu do Unie u alespoň 1 % zásilek těchto rostlin.

(7)

Úřední kontroly v prostorách a případně na jiných místech využívaných profesionálními provozovateli, kteří jsou oprávněni provádět označování obalového dřevěného materiálu podle čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, by měly být prováděny alespoň jednou ročně. To je nezbytné pro zajištění pravidelných a důsledných kontrol fytosanitárních rizik spojených s produkcí uvedeného druhu materiálu a obchodu s ním. V případě potřeby mohou příslušné orgány na základě kritérií souvisejících s riziky zvýšit četnost úředních kontrol v provozovnách a případně na jiných místech využívaných profesionálními provozovateli, kteří jsou oprávněni provádět označování obalového dřevěného materiálu podle čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.

(8)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/2031 a (EU) 2017/625 jsou použitelná ode dne 14. prosince 2019, toto nařízení by se mělo rovněž použít od uvedeného dne.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Jednotná četnost úředních kontrol u profesionálních provozovatelů, kteří jsou oprávněni vydávat rostlinolékařské pasy

Příslušné orgány provádějí úřední kontroly v provozovnách a případně na jiných místech využívaných profesionálními provozovateli, kteří jsou oprávněni vydávat rostlinolékařské pasy v souladu s čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 alespoň jednou ročně.

Tyto kontroly zahrnují kontroly a v případě podezření na rizika pro zdraví rostlin vzorkování a testování podle čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.

Tyto kontroly se provádějí v nejvhodnější dobu s ohledem na možnost zjistit výskyt příslušných škodlivých organismů nebo jeho známky či příznaky.

Článek 2

Zvýšení četnosti úředních kontrol u profesionálních provozovatelů, kteří jsou oprávněni vydávat rostlinolékařské pasy

Příslušné orgány mohou zvýšit četnost úředních kontrol uvedených v článku 1, pokud to riziko vyžaduje, přičemž zohlední alespoň tyto prvky:

a)

zvýšené fytosanitární rizika pro konkrétní čeleď, rody nebo druhy rostlin nebo rostlinných produktů produkovaných v uvedených prostorách a případně na jiných místech, kde je v důsledku biologie škodlivých organismů nebo environmentálních podmínek zapotřebí více než jedna kontrola;

b)

fytosanitární rizika související s původem nebo proveniencí určitých rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů v Unii;

c)

počet produkčních cyklů za rok;

d)

záznamy o tom, jak profesionální provozovatel dodržoval použitelná ustanovení nařízení (EU) 2016/2031 a (EU) 2017/625;

e)

dostupnou infrastrukturu a to, kde se nacházejí prostory a případně jiná místa využívaná profesionálním provozovatelem.

Článek 3

Snížení četnosti úředních kontrol u profesionálních provozovatelů, kteří jsou oprávněni vydávat rostlinolékařské pasy

Příslušné orgány mohou snížit četnost úředních kontrol uvedených v článku 1 na alespoň jednou za dva roky, pokud to riziko umožňuje a jsou splněny tyto podmínky:

a)

profesionální provozovatel uplatňoval alespoň dva po sobě následující roky plán řízení rizik škodlivých organismů v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2016/2031;

b)

příslušný orgán dospěl k závěru, že uvedený plán účinně snížil příslušná fytosanitární rizika a že dotčený profesionální provozovatel dodržoval použitelná ustanovení nařízení (EU) 2016/2031 a (EU) 2017/625.

Článek 4

Jednotná minimální četnost úředních kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů určitého původu nebo provenience v rámci Unie

1.   Prostory a případně jiná místa využívaná profesionálními provozovateli, kteří jsou oprávněni k vydávání rostlinolékařských pasů v souladu s čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, podléhají alespoň jedné úřední kontrole kromě té, která je uvedena v článku 1, pokud jsou místem původu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů podle definic v čl. 2 bodech 1, 2 a 5 nařízení (EU) 2016/2031, které byly pěstovány alespoň část svého života nebo byly umístěny ve vymezeném území stanoveném v souladu s čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení a u nichž lze očekávat, že jsou napadeny škodlivým organismem, kvůli nimž bylo vymezené území stanoveno. Tato další úřední kontrola se provádí co nejblíže okamžiku, kdy jsou uvedené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty přemísťovány z uvedeného území nebo ze zamořené zóny do nárazníkové zóny uvedeného vymezeného území.

2.   Při provádění úředních kontrol uvedených v odstavci 1 příslušné orgány posoudí tyto prvky:

a)

riziko, že rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty přenášejí příslušný škodlivý organismus;

b)

riziko výskytu potenciálních přenašečů tohoto škodlivého organismu s přihlédnutím k původu nebo provenienci zásilek v rámci Unie, k stupni náchylnosti rostlin k napadení a k dodržování profesionálním provozovatelem veškerých dalších opatření přijatých za účelem eradikace nebo izolace tohoto škodlivého organismu profesionálním provozovatelem odpovědným za přemístění.

Článek 5

Jednotná minimální četnost úředních kontrol rostlin uvedených v čl. 73 prvním pododstavci nařízení (EU) 2016/2031

Kontroly totožnosti a fyzické kontroly rostlin, které jsou uvedeny v čl. 73 prvním pododstavci nařízení (EU) 2016/2031 a vstupují do Unie, se provádějí u alespoň 1 % zásilek těchto rostlin.

Článek 6

Jednotná četnost úředních kontrol u profesionálních provozovatelů, kteří jsou oprávněni provádět označování obalového dřevěného materiálu

Příslušné orgány provádějí úřední kontroly v provozovnách a případně na jiných místech využívaných profesionálními provozovateli, kteří jsou oprávněni provádět označování obalového dřevěného materiálu podle čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, alespoň jednou ročně.

Tyto kontroly zahrnují dohled podle čl. 98 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031.

Článek 7

Zvýšení četnosti úředních kontrol u profesionálních provozovatelů, kteří jsou oprávněni provádět označování obalového dřevěného materiálu

Příslušné orgány mohou zvýšit četnost úředních kontrol uvedených v článku 6, pokud to riziko vyžaduje, přičemž zohlední jeden nebo vícero z těchto prvků:

a)

zvýšená fytosanitární rizika související s výskytem škodlivých organismů na území Unie;

b)

dřevěný obalový materiál, jiné rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, u nichž byly zachyceny škodlivé organismy;

c)

záznamy o tom, jak profesionální provozovatel dodržoval použitelná ustanovení nařízení (EU) 2016/2031 a (EU) 2017/625;

d)

dostupnou infrastrukturu a to, kde se nacházejí prostory a případně jiná místa využívaná profesionálním provozovatelem.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).


17.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 15/5


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/67

ze dne 16. ledna 2019,

kterým se ukládají ochranná opatření týkající se dovozu rýže indica pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (1), a zejména na článek 26 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 16. února 2018 obdržela Evropská komise žádost Itálie podle článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (dále jen „nařízení o systému GSP“). Žádost vyzývala k přijetí ochranných opatření týkajících se rýže druhu „indica“ pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy. Ostatní členské státy Unie, které produkují rýži, tj. Španělsko, Francie, Portugalsko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko, žádost Itálie podpořily.

(2)

Poté, co dospěla k závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že rýže indica pocházející z Myanmaru/Barmy a Kambodže je dovážena v množstvích a za ceny, které způsobují závažné potíže výrobnímu odvětví Unie, a poté, co informovala členské státy, zveřejnila Komise dne 16. března 2018 oznámení o zahájení ochranného šetření (2).

(3)

Aby získala informace nezbytné k provedení důkladného posouzení, informovala Komise známé výrobce obdobných nebo přímo konkurujících výrobků v Unii (dále jen „provozovatelé mlýnů“) a jejich sdružení a známé vyvážející provozovatele mlýnů a jejich federace, včetně jejich vládních institucí, a vyzvala je k účasti na šetření.

1.2.   Výběr vzorku

(4)

Aby zohlednila velký počet výrobců v Unii, vyvážejících provozovatelů mlýnů a dovozců zapojených do tohoto řízení a dokončila šetření v zákonných lhůtách, rozhodla se Komise omezit šetření na přiměřený počet jednotlivých provozovatelů mlýnů v Unii. Podle čl. 11 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013 (3) Komise založila své šetření na výběru reprezentativního vzorku.

(5)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek provozovatelů mlýnů v Unii na základě největšího reprezentativního objemu výroby obdobného výrobku, a to se zajištěním zeměpisného rozložení. Jakkoli se rýže pěstuje v osmi členských státech, její produkce je značnou měrou soustředěna v Itálii a Španělsku: na tyto dvě země připadá 80 % celkové produkce rýže v Unii (přibližně 50 % v Itálii a 30 % ve Španělsku), a představují tudíž reprezentativní část výrobního odvětví Unie. Na tomto základě Komise považovala zaslání dotazníků třem italským a jednomu španělskému provozovateli mlýnů za odůvodněné.

(6)

Jedna zúčastněná strana zpochybnila reprezentativnost vzorku. Požádala Komisi, aby potvrdila, jak velkou výrobu provozovatelé mlýnů zařazení do vzorku představují ve srovnání s celkovou výrobou v Unii a jak se vyvíjela jejich situace v porovnání s výrobním odvětvím Unie. Jak je vysvětleno v 5. bodě odůvodnění, výběr vzorku vycházel z největšího reprezentativního objemu výroby, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Uvedení tři italští provozovatelé mlýnů představovali 50 % italské výroby v hospodářském roce 2016/2017 a španělský provozovatel mlýnů zařazený do vzorku představoval 17 % španělské výroby v témže roce. Společně provozovatelé mlýnů zařazení do vzorku představovali 26 % celkové výroby v Unii. Kromě toho se v období šetření, tj. od 1. září 2012 do 31. srpna 2017, výroba společností zařazených do vzorku vyvíjela obdobně jako výroba v celém výrobním odvětví. Výroba se u výrobců zařazených do vzorku snížila o 36 % a v celém výrobním odvětví Unie o 38 %. To posiluje závěr, že vzorek je skutečně reprezentativní.

(7)

Dotazníky byly zaslány i některým pěstitelům (dále jen „zemědělci“), avšak vzhledem k vysoké roztříštěnosti odvětví (přibližně 4 000) to poskytuje jen velmi omezený obraz situace (4).

(8)

Pokud jde o výběr vývozců, Komise obdržela celkem třináct odpovědí na postup výběru vzorku od vyvážejících provozovatelů mlýnů z Kambodže a patnáct odpovědí od vyvážejících provozovatelů mlýnů z Myanmaru/Barmy. Výběr vzorku byl tudíž nezbytný a všechny zúčastněné strany byly odpovídajícím způsobem informovány. Na základě informací obdržených od vyvážejících provozovatelů mlýnů Komise na počátku vybrala vzorek tří vývozců v Kambodži a tří vývozců v Myanmaru/Barmě. Tito vývozci byli vybráni na základě nejvyššího objemu vývozu do Unie. Podle dalšího posouzení a připomínek obdržených od Cambodian Rice Federation však dva vývozci z Kambodže nebyli schopni spolupracovat, a byli proto nahrazeni. Na dotazník nakonec odpověděla pouze jedna společnost. Pokud jde o Myanmar/Barmu, na dotazník odpověděly všechny tři vybrané společnosti.

(9)

V reakci na oznámení o zahájení šetření se sami přihlásili čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců nebyl výběr vzorku považován za nutný. Komise zaslala dotazník všem čtyřem společnostem, které však neposkytly úplnou odpověď.

1.3.   Inspekce na místě

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro své šetření. Inspekce na místě byly provedeny v prostorách těchto společností podle článku 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013:

a)

provozovatelé mlýnů:

Riso Scotti S.p.a. a společnost ve spojení (Riso Scotti Danubio), Itálie,

Curti S.r.l. a společnost ve spojení (Riso Ticino Soc. Coop.), Itálie,

Riso Viazzo S.r.l., Itálie,

Herba Ricemills S.L., Španělsko;

b)

sdružení:

Ente Nazionale Risi (Enterisi), Itálie

1.4.   Období šetření

(11)

Šetření se týkalo pěti posledních hospodářských roků, tj. období od 1. září 2012 do 31. srpna 2017 (dále jen „období šetření“).

1.5.   Poskytnutí informací

(12)

Po poskytnutí informací Komise obdržela osm podání, a to včetně podání z Itálie a Španělska. Komise také obdržela podání od tří společností a jednoho sdružení, které nebyly zúčastněnými stranami. Přestože tyto subjekty nebyly zaregistrovány jako zúčastněné strany, jejich připomínky byly do značné míry zohledněny a závěry Komise se jimi zabývaly, neboť z větší části odpovídaly připomínkám, které podaly zaregistrované zúčastněné strany.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ NEBO PŘÍMO KONKURUJÍCÍ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(13)

„Dotčeným výrobkem“ je poloomletá nebo celooomletá rýže indica pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy, na něž se s ohledem na nařízení o systému GSP vztahuje osvobození od cla, v současnosti kódů KN 1006 30 27, 1006 30 48, 1006 30 67 a 1006 30 98.

(14)

Dotčený výrobek se do Unie dováží buď ve velkoobjemových baleních k dalšímu zpracování (omílání, čištění a balení), nebo v malých pytlích o hmotnosti do 5 kg nebo 5 až 20 kg, které mohou přímo prodávat maloobchodníci bez dalšího zpracování.

2.2.   Podobný nebo přímo konkurující výrobek

(15)

Indica a japonica jsou dva hlavní druhy rýže. První druh je dlouhozrnná rýže, která po uvaření zůstává sypká. Druhý druh, japonica, je spíše kulatozrnným druhem rýže. Tato rýže se slepuje a používá se pro přípravu pokrmů, jako je paella nebo risotto.

(16)

Při sklizni má rýžové zrno plevu a označuje se jako „rýže paddy“ (neloupaná rýže). Po sklizni prochází rýže sérií mlecích procesů. „Loupaná rýže“ je rýže, z níž byly odstraněny plevy. Další omílání je potřebné k získání „poloomleté rýže“ nebo „celoomleté rýže“.

(17)

V tomto posouzení Komise určila, že celoomletá nebo poloomletá rýže indica vyráběná v Unii je výrobek podobný nebo přímo konkurující dotčenému výrobku.

(18)

V Unii vyráběná i do Unie dovážená celoomletá nebo poloomletá rýže indica má skutečně stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Má stejná použití a prodává se prostřednictvím podobných nebo totožných prodejních kanálů stejnému druhu odběratelů. Těmito odběrateli jsou buď maloobchodníci, nebo zpracovatelé v Unii.

2.3.   Připomínky zúčastněných stran

(19)

Po poskytnutí informací několik zúčastněných stran (5) tvrdilo, že aromatická rýže indica by měla být z oblasti působnosti šetření vyloučena, neboť má jiné vlastnosti než ostatní druhy rýže indica a nekonkuruje rýži produkované v Unii. Rovněž uvedly, že aromatická rýže je od roku 2017 klasifikována pod jiným kódem KN, což by posilovalo závěry, že tento druh rýže je odlišný od ostatních.

(20)

Především, jak potvrzují různé zúčastněné strany, rýže indica zahrnuje širokou škálu specifických druhů rýže a odrůd, a to včetně vonné nebo aromatické rýže. I pokud mezi všemi těmito druhy existují mírné rozdíly, např. v chuti a struktuře, všechny nicméně sdílí stejné fyzikální, technické a chemické vlastnosti.

(21)

Kromě toho všechny tyto rozdílné typy slouží ke stejnému konečnému použití, jsou omílány u stejných provozovatelů mlýnů, prodávány prostřednictvím stejných prodejních kanálů a navzájem si konkurují. Skutečnost, že od roku 2017 existuje zvláštní kód KN pro aromatickou rýži, není významná, neboť jak je uvedeno v oznámení o zahájení šetření, kódy KN jsou uváděny pouze pro informaci a nejsou rozhodujícím faktorem pro vymezení výrobku v rámci šetření na ochranu obchodu. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

3.   EXISTENCE ZÁVAŽNÝCH POTÍŽÍ

3.1.   Definice výrobního odvětví Unie

(22)

Podle nařízení o systému GSP by příslušné odvětví mělo zahrnovat provozovatele mlýnů s podobnými nebo přímo konkurujícími výrobky. V tomto případě má Komise za to, že výrobní odvětví Unie tvoří provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži. Provozovatelé mlýnů zpracovávají rýži pěstovanou/produkovanou v Unii, která přímo konkuruje celoomleté nebo poloomleté rýži indica vyvážené z Myanmaru/Barmy nebo Kambodže.

(23)

Ve své žádosti Itálie tvrdila, že vzhledem k úzkému vzájemnému vztahu mezi zemědělci a provozovateli mlýnů by pro účely posouzení újmy měli být šetřeni provozovatelé mlýnů i zemědělci. Jakkoli situace zemědělců může být dovozem rýže z Kambodže a Myanmaru/Barmy silně ovlivněna, měli by být zemědělci považováni spíše za dodavatele suroviny, neměli by se však posuzovat jako provozovatelé mlýnů zpracovávající podobné nebo přímo konkurující výrobky.

3.2.   Spotřeba v Unii

(24)

Spotřeba rýže indica v Unii byla určena na základě údajů, které od členských států shromáždila Komise, a ze statistik dovozu dostupných prostřednictvím Eurostatu (6).

(25)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Celková spotřeba Unie (v tunách)

1 061 793

1 146 701

1 090 662

1 040 969

993 184

Index (2012/13 = 100)

100

108

103

98

94

Zdroj: údaje shromážděné Komisí na základě údajů obdržených od členských států a Eurostatu – ekvivalent celoomleté rýže indica

(26)

Spotřeba rýže indica v Unii se za období šetření snížila o 6 %. Nejvyšší spotřeby bylo dosaženo v hospodářském roce 2013/2014 (+ 8 %), kdy současně došlo k důležitému nárůstu dovozu rýže indica z Kambodže a Myanmaru/Barmy, který vedl k saturaci trhu. V následujících hospodářských letech spotřeba vykazovala klesající trend.

3.3.   Vývoj dovozu

(27)

Dovoz dotčeného výrobku do Unie z Kambodže a Myanmaru/Barmy se vyvíjel takto:

 

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Kambodža

Tuny

163 337

228 878

251 666

299 740

249 320

Index

100

140

154

184

153

Myanmar/Barma

Tuny

2 075

28 856

52 680

36 088

62 683

Index

100

1 391

2 539

1 739

3 021

Celkem

Tuny

165 412

257 734

304 346

335 828

312 003

Index

100

156

184

203

189

Zdroj: statistické údaje Eurostatu (poloomletá rýže přepočtená na ekvivalent celoomleté rýže a údaje sestavené Komisí na základě dat obdržených od členských států (Pro účely přepočtu množství týkajících se různých stupňů zpracování rýže (neloupaná, loupaná, poloomletá nebo celoomletá) je přepočítací koeficient stanoven nařízením Komise (ES) č. 1312/2008 ze dne 19. prosince 2008, kterým se stanoví přepočítací koeficienty, náklady na zpracování a hodnota vedlejších produktů pro jednotlivé stupně zpracování rýže (Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 56). Například přepočítací koeficient pro převod loupané rýže indica na celoomletou rýži indica činí 0,69. Použije se na dovoz i na rýži vyrobenou v Unii.)

(28)

Množství dovozu z Kambodže se zvýšilo z 163 000 tun na 249 000 tun. Toto množství se významně zvyšovalo do hospodářského roku 2015/2016 a pak se mírně snižovalo, což odpovídalo poklesu spotřeby v hospodářském roce 2016/2017. I přes tento pokles zůstal dovoz o 50 % vyšší než v hospodářském roce 2012/2013. Kambodža ke konci období šetření představovala 25 % celkového dovozu.

(29)

Pokud jde o dovoz z Myanmaru/Barmy, i ten zaznamenal během období šetření značný nárůst, a to z 2 000 tun na 62 000 tun. Zůstal však i nadále nižší oproti dovozu z Kambodže. Dovoz z Myanmaru/Barmy ke konci období šetření představoval 6,3 % celkového dovozu rýže (srov. tabulka podílu na trhu níže).

(30)

Z hlediska podílů na trhu se dovoz vyvíjel takto:

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Podíl Kambodže na trhu (%)

15,4

20,0

23,1

28,8

25,1

Podíl Myanmaru/Barmy na trhu (%)

0,2

2,5

4,8

3,5

6,3

Celkem

15,6

22,5

27,9

32,3

31,4

Zdroj: Eurostat a údaje shromážděné Komisí na základě údajů obdržených od členských států, v ekvivalentu celoomleté rýže

(31)

Kambodža významně zvýšila svůj podíl na trhu z 15,4 % na 25,1 %, zatímco podíl Myanmaru/Barmy na trhu vzrostl z 0,2 % na 6,3 %.

(32)

Vývoj cen vykazoval tyto trendy:

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Dovozní ceny z Kambodže (EUR/t)

588,4

512,8

562,6

547,4

552,2

Index (2012/13 = 100)

100

87

96

93

94

Dovozní ceny z Myanmaru/Barmy (EUR/t)

420,0

366,5

414,7

410,1

405,4

Index (2012/13 = 100)

100

87

99

98

97

Vážený průměr

586,3

496,2

536,7

532,6

523,1

Index (2012/13 = 100)

100

85

92

91

89

Zdroj: Eurostat

(33)

Dovozní ceny Kambodže se celkově snížily o 6 %, zatímco dovozní ceny z Myanmaru/Barmy se snížily o 3 %. I přes omezený pokles cen dovozu z Kambodže a Myanmaru/Barmy bylo na základě srovnání průměrné dovozní ceny s jednotkovou prodejní cenou výrobního odvětví Unie (viz 64. bod odůvodnění) zjištěno, že ceny dovozů z Kambodže a Myanmaru/Barmy (podle údajů Eurostatu) byly významně nižší než ceny v Unii, a to o 22 %, resp. 43 %.

(34)

Po poskytnutí informací Ministerstvo obchodu Kambodže (dále jen „Kambodža“) zpochybnilo metodiku, kterou Komise použila pro výpočet rozpětí cenového podbízení. Ministerstvo tvrdilo, že při výpočtu kambodžské vývozní ceny nebyly připočteny náklady po dovozu a že cenové podbízení se opíralo o srovnání průměrných cen a nepřihlíželo k rozdílné úrovni obchodu. Kambodža také zpochybnila, zda byly pro určení újmy použity údaje, které poskytli spolupracující vývozci.

(35)

S ohledem na argumenty, které obdržela po poskytnutí informací, se Komise rozhodla přezkoumat své výpočty cenového podbízení, aby do nich v maximální možné míře začlenila příslušné náklady po dovozu nebo náklady na dopravu, zohlednila rozdíly v úrovni obchodu ovlivňující srovnatelnost cen a použila údaje, které poskytli spolupracující vývozci.

(36)

Aby zajistila spravedlivé porovnání, rozhodla se Komise upravit dovozní ceny podle požadavků Kambodže zohledněním nákladů po dovozu. Na druhou stranu Komise zastávala názor, že upraveny by měly být i ceny výrobního odvětví Unie, aby také zohlednily náklady na dopravu rýže z jižní Evropy (v tomto případě z Itálie a Španělska) do severní Evropy, neboť hospodářská soutěž týkající se poloomleté a celoomleté rýže indica probíhá převážně v severní Evropě. Na základě dostupných informací (údaje získané v rámci předchozího šetření týkajícího se jiného potravinářského výrobku, tj. mandarinek satsuma) Komise odhadla, že náklady po dovozu činí přibližně 2 % dovozní ceny a náklady na dopravu do Unie se odhadují na 49 EUR/t, a to na základě údajů uvedených v žádosti a ověřených během inspekce na místě.

(37)

Aby zohlednila rozdíly v úrovních obchodu, provedla Komise také srovnání cen u prodeje celoomleté rýže ve velkoobjemových baleních a prodeje v malých baleních. Je třeba upozornit, že podle statistických údajů odvozených od kódů KN, zatímco Kambodža vyváží rýži ve velkoobjemových a malých baleních, Myanmar/Barma vyváží rýži téměř výhradně ve velkoobjemových baleních.

(38)

A konečně bylo také rozhodnuto, že vývozní cena bude určena na základě odpovědí na dotazník obdržených od vyvážejících výrobců. V případě Kambodže postup výběru vzorku nebyl úspěšný, neboť na dotazník odpověděl pouze jeden kambodžský vývozce. Vzhledem k tomu, že spolupracující vývozce představuje jen velmi malou část dovozu z Kambodže, musela Komise podle článku 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013 použít nejspolehlivější dostupné údaje. Z toho důvodu byly v případě Kambodže použity ceny podle Eurostatu. Pro Myanmar/Barmu byly použity ceny z odpovědí na dotazník.

(39)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že cenové podbízení u prodeje ve velkoobjemových baleních činí 13 % pro Kambodžu a 43 % pro Myanmar/Barmu. Pokud jde o cenové srovnání balené rýže, činilo zjištěné cenové podbízení u Kambodže 14 %.

(40)

Tento cenový rozdíl mezi dováženou a v Unii produkovanou rýží je tudíž významný, zejména s přihlédnutím k tomu, že rýže je obecně výrobkem citlivým na cenu. Spotřebitelé obecně nijak nerozlišují mezi různými původy rýže.

(41)

Kambodža také uvedla, že metoda, kterou Komise určila závažné potíže, vycházela z kumulativního posouzení účinku množství a ceny dovozu rýže z Kambodže a Myanmaru/Barmy. Toto tvrzení je však zamítnuto, neboť výše uvedená analýza jasně rozlišuje mezi Kambodžou a Myanmarem/Barmou.

(42)

Závěrem lze konstatovat, že dovoz z Kambodže a Myanmaru/Barmy se během období šetření podstatně zvýšil jak v absolutním vyjádření, tak z hlediska podílu na trhu. Přestože se kombinované množství dovozu v hospodářském roce 2016/2017 mírně snížilo, celkově zůstalo daleko vyšší než na počátku období šetření. Kromě toho kombinovaná vážená průměrná dovozní cena se u obou zemí v průběhu období šetření snížila a byla významně nižší než ceny Unie.

3.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

3.4.1.   Obecné poznámky

(43)

Podle článku 23 nařízení o systému GSP by se mělo mít za to, že závažné potíže existují v případě, kdy dojde k zhoršení hospodářské nebo finanční situace provozovatelů mlýnů v Unii. Při zkoumání, zda takové zhoršení nastalo, by Komise měla přihlížet mimo jiné k faktorům podle výčtu v článku 23, pokud jde o provozovatele mlýnů v Unii, pokud jsou takové informace k dispozici.

(44)

Jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, Komise za účelem stanovení závažných potíží způsobených výrobnímu odvětví Unie použila výběr vzorku. Pro účely určení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(45)

Komise posoudila makroekonomické ukazatele (podíl na trhu, výroba a zásoby – dovoz je analyzován výše) na základě obecných údajů o trhu, které jsou každý měsíc shromažďovány na základě výroby rýže přepočtené na ekvivalent celoomleté rýže. Spolehlivé údaje o úpadcích a zaměstnanosti za výrobní odvětví Unie nejsou k dispozici, a proto nemohly být do analýzy zařazeny.

(46)

Mikroekonomické ukazatele (ceny a ziskovost) posuzovala Komise na základě ověřených údajů na úrovni vzorku. Vzhledem k tomu, že neexistovaly údaje na makroúrovni, byla i výrobní kapacita analyzována na úrovni vzorku.

3.4.2.   Makroekonomické ukazatele

(47)

Trh výrobního odvětví Unie se během období šetření vyvíjel takto:

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Podíl na trhu (%)

61,4

54,8

46,7

40,5

39,3

Index (2012/13 = 100)

100

101

80

66

62

Zdroj: údaje shromážděné Komisí na základě údajů obdržených od členských států

(48)

Podíly na trhu se také významně snížily z 61 % na 39 %, tj. došlo k poklesu o více než 20 procentních bodů.

(49)

Výroba rýže indica ze strany výrobního odvětví Unie také během období šetření vykazovala významný sestupný trend:

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Objem výroby (v tunách)

685 183

692 740

547 908

449 313

423 962

Index (2012/13 = 100)

100

101

80

66

62

Zdroj: údaje shromážděné Komisí na základě údajů obdržených od členských států

(50)

Výroba se snížila o téměř 40 %, a to z 685 000 tun na 424 000 tun.

(51)

Zásoby celoomleté rýže v Unii se během období šetření zvýšily o 4 % z 255 000 tun na 265 000 tun. Nejprve významně vzrostly o 11 % a následně mírně klesly.

(52)

Kambodža po poskytnutí údajů tvrdila, že údaje o výrobě v Unii jsou chybné, neboť údaje o výrobě v Unii snížené o údaje o prodeji neodpovídají konečnému stavu zásob uvedenému níže. Komise skutečně poskytla jen částečný výpočet, neboť údaje nezohledňují počáteční stav zásob, využití rýže jako osiva atd. Výpočet je nicméně v souladu s výpočtem rozvahy, kterou Komise používá (srov. 24. bod odůvodnění).

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Konečný stav zásob (v tunách)

255 301

280 507

283 126

272 136

264 766

Index (2012/13 = 100)

100

110

111

107

104

Zdroj: údaje shromážděné Komisí na základě údajů obdržených od členských států

(53)

Vzhledem k tomu, že neexistovaly údaje o výrobní kapacitě, Komise tyto údaje zkoumala na úrovni vzorku. Plocha vyhrazená pro pěstování rýže indica v Unii je však dosti dobrým ukazatelem množství rýže indica, které je k dispozici provozovatelům mlýnů, a tudíž i jejich potenciálního využití výrobní kapacity. Tato plocha obecně vykazovala během období šetření snížení o 37 % a vyvíjela se takto:

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Plocha (v hektarech)

145 781

145 783

124 270

101 865

91 685

Index (2012/13 = 100)

100

100

85

70

63

Zdroj: údaje shromážděné Komisí na základě údajů obdržených od členských států

3.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

(54)

Podle odpovědí na dotazník obdržených od provozovatelů mlýnů v Unii se ceny a ziskovost vyvíjely takto:

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Cena (v EUR za tunu)

667,3

649,5

693,3

728,3

711,5

Index (2012/13 = 100)

100

97

104

109

107

Ziskovost (%)

1,4

0,1

1,5

4,3

1,2

Index (2012/13 = 100)

100

8

107

312

88

Zdroj: odpovědi na dotazník Ú(daje, které poskytli provozovatelé mlýnů, jsou za kalendářní roky, a nikoli za hospodářské roky. Vzhledem k tomu, že mezi uvedenými obdobími dochází k významnému překryvu, jsou však tyto trendy nadále pro období šetření reprezentativní.

(55)

Jednotkové ceny provozovatelů mlýnů se během období šetření zvýšily o 7 %. Podle výsledků ověření, která Komise provedla, se patrně v důsledku zvyšujícího se tlaku dovozu za nízké ceny provozovatelé mlýnů v Unii rozhodli, kdykoli to bylo možné, zaměřit svůj prodej na malá množství poloomleté a celoomleté rýže indica a soustředit se spíše na značkové výrobky než na prodej distributorům pod privátními značkami.

(56)

Díky změně své původní skladby výrobků tak byli provozovatelé mlýnů v Unii schopni udržet stabilní míru ziskovosti, a to na úkor svého podílu na trhu, který se dramaticky snížil. Tato změna skladby výrobků však mohla pomoci zejména v hospodářském roce 2015/2016 (kdy se ziskovost dokonce zvýšila), v hospodářském roce 2016/2017 se však míry zisku znovu snížily. Za situace, kdy byly dovozní ceny významně nižší než ceny Unie v hospodářském roce 2016/2017 (o 22 %, resp. 43 %), může tato strategie představovat jen krátkodobé řešení. Provozovatelé mlýnů budou v blízké budoucnosti čelit narůstajícímu tlaku nízkých dovozních cen. Kambodža již skutečně zčásti přešla od prodejů velkoobjemových balení k prodejům výrobků v malých baleních, které jsou prodávány na úrovni maloobchodníka. Tento prodejní kanál přináší vyšší výnosy než prodej velkoobjemových balení a je pravděpodobné, že Kambodža bude na této úrovni prodávat a konkurovat výrobnímu odvětví Unie ve stále větší míře, a to včetně úzce specializovaných trhů.

(57)

Pokud jde o ziskovost, ta zůstala na poměrně stabilní (ale nízké) úrovni, neboť zvýšení cen bylo schopno kompenzovat ztrátu množství. Míra ziskovosti ve výši 1–2 % je kromě toho daleko pod 6 % mírou, jež je považována za přiměřenou míru ziskovosti potřebnou k pokrytí všech nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací.

(58)

Po poskytnutí informací si jedna zúčastněná strana vyžádala další informace o 6 % míře použité v předchozím bodě. Při modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu v roce 2018 bylo v příslušných právních předpisech stanoveno, že při výpočtu rozpětí újmy nesmí být míra ziskovosti očekávaná za běžných podmínek hospodářské soutěže nižší než 6 % (7). Tato referenční hodnota používaná v šetřeních na ochranu obchodu je relevantní i v šetření týkajícím se ochranných opatření. To vysvětluje, proč Komise uvedenou referenční hodnotu použila i v tomto případě.

(59)

Výrobní kapacitu výrobního odvětví Unie pro obdobné výrobky, tj. rýži indica, je obtížné určit, neboť zpracovatelský průmysl může svou kapacitu využít k omílání rýže indica i rýže japonica, která je do Unie dovážena nebo je v Unii vypěstována. Kromě toho nejsou k dispozici žádné údaje na makroúrovni (viz výše). Podle vzorku se využití kapacity, jak je uvedeno níže, snížilo z 22 % na 14 %. Uvedené procentní míry se mohou zdát poměrně nízké, neboť vycházejí ze srovnání výroby obdobného výrobku (rýže indica) v porovnání s instalovanou výrobní kapacitou pro všechny druhy rýže.

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Kapacita. Využití (%)

22,1

21,1

19,0

13,0

14,0

Index (2012/13 = 100)

100

96

86

59

64

Zdroje: odpovědi na dotazník

3.4.4.   Závěr

(60)

Závěrem lze konstatovat, že situace výrobního odvětví Unie se z hospodářského hlediska zhoršila. Zatímco dovoz z Kambodže a Myanmaru/Barmy se v absolutním vyjádření podstatně zvýšil, výrobní odvětví Unie ztratilo přibližně 6 % podílu na trhu ve prospěch Myanmaru/Barmy a 10 % ve prospěch Kambodže. Výrobní odvětví Unie bylo také vystaveno významnému cenovému podbízení ve výši 22 % a 43 %. Výroba v Unii se dále snížila o 38 %. Hospodářské potíže se tedy během období šetření projevily zejména z hlediska množství. Provozovatelé mlýnů v Unii se rozhodli přes konkurenci dovozu za nízké ceny nesnižovat úroveň svých cen a udrželi si určitou míru zisku. Pokud to bylo možné, provozovatelé mlýnů v Unii se skutečně rozhodli změnit svou skladbu výrobků a zaměřit se na úzce specializované segmenty a značkové výrobky, aby si tak zachovali svou míru ziskovosti, přestože se jejich prodej a objem výroby snížily. Jedná se však pouze o dočasné řešení, neboť dovoz z Kambodže a Myanmaru/Barmy se již přesunul (jakkoli v omezené míře) od prodejů velkoobjemových balení k prodejům malých balení a konkuruje výrobnímu odvětví Unie i na maloobchodní úrovni. Očekává se, že obě země zvýší svůj dovoz za nízké ceny v tomto výnosnějším prodejním kanálu a budou konkurovat také na úzce specializovaných trzích a v oblasti značkových výrobků, což bude mít negativní důsledky i pro finanční situaci výrobního odvětví Unie.

4.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(61)

Komise určila, že existuje příčinná souvislost mezi množstvím dovozu dotčeného výrobku na jedné straně a závažnými potížemi provozovatelů mlýnů v Unii na straně druhé, a to následujícím základě. Komise také analyzovala, zda nelze závažné potíže přičíst jiným faktorům než dovozu a cenám.

4.1.   Účinky dovozu z Kambodže a Myanmaru/Barmy

(62)

Níže uvedený graf jasně stanoví časový souběh dovozu z Kambodže a Myanmaru/Barmy se situací výrobního odvětví Unie, který je doložen podstatnou ztrátou podílů na trhu, jež působí závažné potíže provozovatelům mlýnů v Unii.

Image

Kambodža/Myanmar/Barma

EU

2015/2016

2014/2015

2013/2014

2012/2013

2016/2017

Podíly na trhu

70,0 %

60,0 %

50,0 %

40,0 %

30,0 %

20,0 %

10,0 %

0,0 %

Zdroj:

údaje Eurostatu a údaje shromážděné Komisí na základě údajů obdržených od členských států

(63)

Komise má za to, že dovozy z Kambodže a Myanmaru/Barmy způsobily závažné potíže i jednotlivě. Dovozy z Kambodže a Myanmaru/Barmy skutečně jednotlivě vzrostly z hlediska v absolutního množství (o 53 %, resp. více než 2 000 %) i z hlediska podílů na trhu (o 9,7 procentního bodu, resp. 6,1 procentního bodu). Kromě toho byly ceny dovozů z Kambodže i z Myanmaru/Barmy nižší než ceny v Unii (o přibližně 22 %, resp. 43 %). Lze proto vyvodit závěr, že dovozy z Kambodže i Myanbaru/Barmy/Barmy způsobily závažné potíže i výrobnímu odvětví Unie.

(64)

Rychlý nárůst dovozů z Kambodže a Myanbaru/Barmy je vysvětlován jejich nízkou cenovou úrovní, jež je významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Rýže indica je výrobek citlivý na cenu, zejména z toho důvodu, že spotřebitelé obecně nerozlišují mezi výrobky z Unie a dováženými výrobky. Spotřebitelům, kteří nakupují rýži u maloobchodníka, většinou není původ rýže znám. Zejména tomu tak je v případě, že se rýže prodává pod privátní značkou, tj. pod značkou maloobchodníka. Dodávkami rýže za velmi nízkou cenu, jak dokládají úrovně cenového podbízení podle 33. bodu odůvodnění, se Kambodži a Myanmaru podařilo významně a rychle navýšit svůj vývoz rýže na trh v Unii. Kromě toho Kambodža (která dříve vyvážela rýži většinou ve velkoobjemovém balení k dalšímu zpracování v Unii), prodává ve stále větší míře balenou rýži přímo maloobchodníkům v Unii, což způsobuje dodatečný cenový tlak a hospodářskou soutěž na úrovni provozovatelů mlýnů v Unii.

4.2.   Další faktory

(65)

Byly posouzeny i další faktory, které mohly přispět k závažným potížím, jež utrpělo výrobní odvětví Unie.

4.2.1.   Dovoz z jiných třetích zemí

(66)

Dovoz z jiných třetích zemí se během období šetření také zvýšil z 23 % na 29,3 % (+6,3 %) z hlediska podílu na trhu.

Podíl na trhu (v %)

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Unie

61,4

54,8

46,7

40,5

39,3

Kambodža

15,4

20,0

23,1

28,8

25,1

Myanmar/Barma

0,2

2,5

4,8

3,5

6,3

Kambodža a Myanmar/Barma

15,6

22,5

27,9

32,3

31,4

Thajsko

12,2

11,5

11,8

12,9

13,8

Indie

4,7

4,0

5,8

6,8

7,3

Pákistán

2,5

2,9

3,3

3,3

3,2

Ostatní země

3,7

4,4

4,5

4,3

5,1

Všechny ostatní země společně (bez Kambodže a Myanbaru/Barmy)

23,0

22,8

25,4

27,3

29,3

Zdroj: Eurostat

(67)

I kdyby dovoz z jiných třetích zemí mohl částečně vysvětlit snížení podílů Unie na trhu, nárůst podílů těchto zemí na trhu, a to i kumulativní, je daleko omezenější než nárůst podílů Kambodže a Myanbaru/Barmy (+ 15 %).

(68)

A co je nejdůležitější, jak je uvedeno v tabulce níže, vážené průměrné ceny ostatních dovozů jsou během období šetření také mnohem vyšší než dovozy z Kambodže a Myanbaru/Barmy a dovozy Unie (8). Srovnání ceny dovozu z Thajska s Myanmarem ukazuje cenový rozdíl ve výši 85 %. Při porovnání cen dovozu z Indie s Kambodžou cenový rozdíl činí 72 %. To rovněž posiluje výše uvedený závěr, že nižší ceny umožnily Myanmaru/Barmě a Kambodži během období šetření rychle navýšit jejich vývozy do Unie.

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

2015/2016

2016/2017

Unie

667,3

649,5

693,3

728,3

711,5

Kambodža

588,4

512,8

562,6

547,4

552,2

Myanmar/Barma

420,0

366,5

414,7

410,1

405,4

Thajsko

946,7

863,5

896,8

825,7

751,1

Indie

925,7

1 054,1

1 061,0

893,0

949,2

Pákistán

924,3

999,7

996,0

846,3

926,3

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník

4.2.2.   Strukturální obtíže v italském odvětví rýže

(69)

Ve svém podání po zahájení šetření Cambodian Rice Federation tvrdila, že obtíže italského odvětví rýže jsou obecně horší než ve zbytku Unie, a nelze jej tedy připsat pouze nárůstu dovozu.

(70)

Odpovědi na dotazník a inspekce skutečně ukázaly, že situace výrobního odvětví Unie je v Itálii horší než ve Španělsku. To je částečně způsobeno skutečností, že španělský trh s rýží je organizován jinak, a je proto odolnější z hlediska nabídky a poptávky a také z hlediska cen. Komise nicméně provedla šetření v rámci celé Unie na základě situace v celém výrobním odvětví Unie a reprezentativního vzorku. Šetření ukázalo, jak je vysvětleno výše, že výrobní odvětví Unie pociťuje obecné obtíže.

4.2.3.   Dovozy „rýže paddy“ z Guyany

(71)

Zúčastněné strany rovněž tvrdily, že k vážným obtížím přispěl zvýšený dovoz rýže z Guyany. Rýže dovážená z Guyany není omletá (jedná se o tzv. „rýži paddy“), a proto nespadá do oblasti působnosti šetření, není zahrnuta do výše uvedených statistik dovozu a není v tomto případě významná.

4.2.4.   Vývoz výrobního odvětví Unie

(72)

Kambodžská vláda uvedla, že jedním z aspektů, které byly v rámci příčinné souvislosti přehlédnuty, je vývozní zaměření výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení však nebylo doloženo, a přestože se vývoz během období šetření skutečně zvýšil z 3 % celkové výroby na 7 % celkové výroby, představuje stále velmi malou část výroby Unie. Kromě toho je nárůst vývozu (+ 11 000 tun) mnohem menší než nárůst dovozu z Kambodže a Myanbaru/Barmy (+ 147 000 tun).

4.2.5.   Snížení produkce rýže indica je způsobeno nárůstem produkce rýže japonica.

(73)

Kambodžská vláda také tvrdila, že produkce rýže indica v Unii není ovlivněna dovozem, nýbrž prostě podléhá cyklickému přesunu mezi rýží japonica a rýží indica na základě rozhodnutí pěstitelů v Unii.

(74)

Je pravda, že pěstitelé mohou přesunovat produkci mezi rýží indica a rýží japonica. Tento přesun je však založen na ekonomických aspektech včetně poptávky a tržní ceny. V této souvislosti šetření potvrdilo, že tváří v tvář zvýšené hospodářské soutěži dovozů rýže indica za nízké ceny někteří pěstitelé skutečně neměli jinou možnost než přejít na produkci rýže japonica. Nejedná se tedy ani o cyklický přesun, ani o záměrnou volbu, ale o akt sebeobrany. Ve střednědobém horizontu to však není ani životaschopná možnost, neboť změna produkce rýže z druhu indica na druh japonica naopak způsobila přebytky rýže japonica na trhu a cenový tlak na tento druh rýže. Zemědělci jsou proto celkově v obtížné situaci.

(75)

Výše uvedený argument je však významný jen v omezené míře, neboť výrobní odvětví Unie tvoří provozovatelé mlýnů zpracovávajících rýži, a nikoli pěstitelé, kteří jsou dodavateli suroviny.

4.2.6.   Závěr týkající se příčinné souvislosti

(76)

Komise zjistila příčinnou souvislost mezi závažnými potížemi, které utrpělo výrobní odvětví Unie, a dovozem z Kambodže a Myanbaru/Barmy. Komise také určila faktory, které k těmto potížím také přispěly. Jedná se zejména o dovoz ze třetích zemí a dovoz rýže paddy z Guyany. Nebylo však zjištěno, že by uvedené faktory narušily příčinnou souvislost, a to ani při zohlednění jejich možného kombinovaného účinku. Zdá se tedy, že jakýkoli dopad výše uvedených faktorů na situaci výrobního odvětví Unie nenarušuje souvislost mezi množstvím dovozu a cenami z Kambodže a Myanbaru/Barmy a závažnými potížemi výrobního odvětví Unie.

5.   ZÁVĚRY A PŘIJETÍ OPATŘENÍ

(77)

Komise dochází k závěru, že rýže indica z Kambodže a Myanbaru/Barmy se dováží v množstvích a cenách, které výrobnímu odvětví Unie způsobují závažné potíže, a proto jsou odůvodněna ochranná opatření.

(78)

Podle čl. 22 odst. 1 nařízení o systému GSP by tudíž měla být znovu zavedena cla podle společného celního sazebníku ve výši 175 EUR/t.

(79)

Podle článku 28 nařízení o systému GSP by měla být ochranná opatření znovu zavedena, pokud je nezbytné zapůsobit proti zhoršení hospodářské a finanční situace provozovatelů mlýnů v Unii. Doba, na kterou mohou být cla znovu zavedena, by však neměla přesáhnout tři roky, ledaže je v řádně odůvodněných případech prodloužena.

(80)

Komise zastává názor, že v tomto případě by měla být opatření zavedena na období tří let, aby se výrobní odvětví Unie mohlo plně se zotavit z účinků dovozu z Kambodže a Myanbaru/Barmy.

(81)

Komise však má za to, že ochranná opatření by měla být během tohoto období postupně liberalizována, a to z následujících důvodů.

(82)

Hlavním cílem nařízení o systému GSP je pomáhat rozvojovým zemím snižovat chudobu a podporovat řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, a to zejména tím, že jim pomáhá zvyšovat zaměstnanost a industrializaci a vytvářet další příjmy z mezinárodního obchodu. Zvláštní režim „Vše kromě zbraní“ (EBA), který stanoví nařízení o systému GSP, pomáhá nejchudším a nejslabším zemím světa využít obchodních příležitostí. Tyto země mají převážně podobný hospodářský profil. Jsou zranitelné z důvodu nerozvinuté a nediverzifikované vývozní základny, a požívají proto jisté ochrany podle nařízení o GSP, jako je například vynětí z odstupňování produktů a z uplatňování automatických záruk.

(83)

Komise proto měla za to, že v zásadě je u zemí zvýhodněných v rámci režimu EBA odůvodněno postupné snižování sazby cla během tříletého období, jak je uvedeno níže.

(84)

Postupné snižování by bylo rovněž dostačující pro působení proti zhoršení hospodářské a/nebo finanční situace provozovatelů mlýnů v Unii. Na druhou stranu by Kambodža a Myanmar/Barma nebyly zatíženy clem po celé tři roky, a vývozy by proto byly obtížnější, ale postupně by uvedené země mohly do Unie vyvážet více rýže indica.

(85)

V důsledku toho se předpokládá následující opětovné zavedení cla na dobu tří let:

 

rok 1

rok 2

rok 3

Clo (EUR/t)

175

150

125

(86)

Nyní uplatňované clo podle společného celního sazebníku ve výši 175 EUR/t může být upraveno směrem dolů podle článku 180 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (9). Pokud by se tedy (v důsledku těchto úprav) uplatňovaná cla podle společného celního sazebníku stala nižší než cla uvedená v 85. bodě odůvodnění, měla by být posledně uvedená cla upravena tak, aby v žádném okamžiku během období uložení opatření nepřekročila celní sazbu podle společného celního sazebníku. Použitelná ochranná opatření by tedy měla být na úrovni nižší z hodnot upravených cel a použitelného cla podle 85. bodu odůvodnění.

(87)

A konečně, aby byla zajištěna právní jistota pro dovozce dotčených výrobků, různé zúčastněné strany požadovaly, aby se na výrobky, které jsou již na cestě do Unie, výše uvedená opatření nevztahovala. V souladu se svou stávající praxí v případech ochrany obchodu má Komise za to, že taková „doložka o přepravě“ je v tomto případě opravdu opodstatněná, a proto byly uvedené požadavky přijaty.

(88)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro všeobecné celní preference uvedeným v čl. 39 odst. 3 nařízení (EU) č. 978/2012,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Dočasně se znovu zavádí cla podle společného celního sazebníku na dovoz rýže indica pocházející z Kambodže a Myanbaru/Barmy, v současnosti kódů KN 1006 30 27, 1006 30 48, 1006 30 67 a 1006 30 98.

2.   Použitelné clo v EUR za tunu výrobku popsaného v odstavci 1 činí 175 pro první rok, 150 pro druhý rok a 125 pro třetí rok od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Pokud Komise upraví clo podle společného celního sazebníku v souladu s článkem 180 nařízení (EU) č. 1308/2013, celní sazba uvedená v odstavci 2 by měla být stanovena na úrovni nižší z hodnot upraveného cla podle společného celního sazebníku a cla podle odstavce 2.

Článek 2

Dovoz výrobků uvedených v článku 1, které jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost již na cestě do Unie, pokud místo určení těchto výrobků nelze změnit, nepodléhá clu uvedenému v čl. 1 odst. 2.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 100, 16.3.2018, s. 30.

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013 ze dne 28. srpna 2013 o stanovení pravidel týkajících se postupu pro dočasné odnětí celních preferencí a přijetí obecných ochranných opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 16).

(4)  Dotazníky byly zaslány následujícím pěstitelům, v jejichž prostorách se uskutečnily inspekce na místě: Laguna de Santaolalla S.L., Španělsko, Vercellino Flavio e Paolo S.S., Itálie, Coppo e Garrione Societa' Agricola S.S., Itálie, Maro Giovanni, Paolo e Pietro, Itálie, Locatelli Francesco, Itálie.

(5)  Těmito zúčastněnými stranami byly Haudecoeur, Amru Rice, vláda Kambodže a Myanmar Rice Federation (MRF).

(6)  Údaje jsou veřejně dostupné na webové stránce Europa: https://ec.europa.eu/agriculture/cereals/trade_cs.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1.

(8)  Tyto ceny nezahrnují náklady po dovozu ani náklady na dopravu.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).


SMĚRNICE

17.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 15/18


PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2019/68

ze dne 16. ledna 2019,

kterou se stanoví technické specifikace pro označování palných zbraní a jejich hlavních částí podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (1), a zejména na čl. 4 odst. 2a uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 91/477/EHS musí členské státy zajistit, aby palné zbraně a jejich hlavní části, ať už tvoří součást palné zbraně, nebo jsou uváděny na trh zvlášť, byly opatřeny jasným, trvalým a jedinečným označením. V čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice jsou stanoveny informace, které má označení obsahovat s cílem zvýšit sledovatelnost palných zbraní a jejich hlavních částí a usnadnit jejich volný pohyb. U příliš malých hlavních částí se informace, jež má označení obsahovat, omezí na výrobní číslo nebo alfanumerický nebo digitální kód. Ustanovení čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice ukládá členským státům, aby vedly systém evidence údajů, v němž se zaznamenávají veškeré informace nezbytné ke sledování a identifikaci palných zbraní, včetně informací o označení, jímž jsou palná zbraň a její hlavní části opatřeny, a informací o veškerých přeměnách nebo úpravách palné zbraně vedoucích ke změně její kategorie či podkategorie, mj. o subjektu, který přeměnu nebo úpravu hlavní části provedl.

(2)

V případě převodu z vládních zásob na trvalé civilní použití musí být v označení rovněž uvedena totožnost subjektu provádějícího tento převod. Není-li již totožnost součástí stávajícího označení, musí být do něj zahrnuta při převodu na civilní použití.

(3)

Podle směrnice 91/477/EHS musí také členské státy zajistit, aby každé jednotlivé základní balení kompletního střeliva bylo označeno tak, aby označení uvádělo jméno výrobce, identifikační číslo série (šarže), ráži a druh střeliva. S ohledem na stávající tržní praxi při balení střeliva a současný stav technologií není v této fázi nezbytné stanovit technické specifikace pro takové označování. Tato směrnice by se proto měla vztahovat pouze na označování palných zbraní a jejich hlavních části (včetně velmi malých základních částí).

(4)

Náležitá velikost písma označení má zásadní význam pro dosažení cíle zvýšené sledovatelnosti palných zbraní a jejich hlavních částí. Technické specifikace by proto měly stanovit minimální hodnoty pro velikost písma, jimiž by se členské státy měly řídit při stanovení velikosti písma pro taková označení ve svých vnitrostátních právních předpisech.

(5)

S ohledem na mezinárodní normu OSN v oblasti kontroly ručních palných zbraní (ISACS) týkající se označování a evidence by se mělo vyžadovat, aby rámy a pouzdra závěru z nekovových materiálů takového druhu, jenž může nepříznivě ovlivnit zřetelnost a trvalost označení (např. rámy a pouzdra závěru z některých druhů polymerů), byly opatřeny označením na kovovém štítku, který se trvale zapustí do materiálu, z něhož jsou rám či pouzdro závěru vyrobeny. Členské státy by měly mít možnost povolit použití některé jiné techniky, jako je např. hluboké laserové gravírování, jež zajišťuje rovnocennou míru zřetelnosti a trvalosti označení na rámech a pouzdrech závěru z nekovových materiálů.

(6)

S cílem usnadnit sledovatelnost palných zbraní a jejich hlavních částí v systémech evidence údajů členských států by měly mít členské státy při stanovení, jaký typ či typy abecedy mohou být použity k označení palných zbraní a jejich hlavních částí, možnost zvolit pouze latinku, cyrilici nebo řeckou abecedu. Obdobně by měly být typy čísel, jež mohou být v závislosti na rozhodnutí každého členského státu použity k označování palných zbraní a jejich hlavních částí, omezeny pouze na arabské nebo římské číslice.

(7)

Touto směrnicí není dotčen článek 3 směrnice 91/477/EHS.

(8)

V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (2) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech k oznámení svých prováděcích opatření přiloží jeden nebo více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu.

(9)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 13b odst. 1 směrnice 91/477/EHS,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na palné zbraně a jejich hlavní části, avšak nikoli na základní balení kompletního střeliva.

Článek 2

Technické specifikace pro označování palných zbraní a jejich hlavních částí

Členské státy zajistí, aby označení požadované podle článku 4 směrnice 91/477/EHS splňovalo technické specifikace stanovené v příloze této směrnice.

Článek 3

Prováděcí ustanovení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 17. ledna 2020. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 16. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


PŘÍLOHA

Technické specifikace pro označování palných zbraní a jejich hlavních částí

1.

Velikost písma, jež má být použita v označení, stanoví členský stát. Velikost či minimální velikost, kterou členské státy stanoví, musí činit alespoň 1,6 mm. V případě potřeby lze k označení hlavních částí, které jsou příliš malé, aby mohly být označeny v souladu s článkem 4 směrnice 91/477/EHS, použít menší velikost písma.

2.

U rámů a pouzder závěru z nekovového materiálu, jehož druh upřesní členský stát, se označení provede na kovovém štítku, který se trvale zapustí do materiálu, z něhož jsou rám či pouzdro závěru vyrobeny, takovým způsobem, aby:

a)

štítek nemohl být snadno či rychle odstraněn a

b)

odstranění štítku mělo za následek poškození části rámu nebo pouzdra závěru.

Členské státy rovněž mohou pro označení takových rámů nebo pouzder závěru povolit použití jiných technik, pokud tyto techniky zajistí rovnocennou míru zřetelnosti a trvalosti označení.

Při určení, na které nekovové materiály by se tato specifikace měla vztahovat, vezmou členské státy v úvahu, do jaké míry může daný materiál nepříznivě ovlivnit zřetelnost a trvalost označení.

3.

Typ abecedy, jenž má být použit v označení, stanoví členský stát. Povolenými typy abecedy, které členské státy mohou stanovit, jsou latinka, cyrilice nebo řecká abeceda.

4.

Typ číslic, jenž má být použit v označení, stanoví členský stát. Povolenými typy číslic, které členské státy mohou stanovit, jsou arabské nebo římské číslice.

17.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 15/22


PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2019/69

ze dne 16. ledna 2019,

kterou se stanoví technické specifikace pro poplašné a signální zbraně podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

směrnici Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (1), a zejména na čl. 10a odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I směrnice 91/477/EHS stanoví, že do definice palných zbraní se nezahrnují předměty, které odpovídají definici, ale slouží jako poplašné nebo signální zbraně nebo jsou určeny k záchraně života a mohou být použity pouze pro stanovený účel.

(2)

Některá zařízení, jež mají sloužit jako poplašné nebo signální zbraně či k záchraně života a jsou v nyní dostupná na trhu, mohou být s pomocí běžných nástrojů snadno přeměněna na palné zbraně. Aby proto tato zařízení mohla být pro účely směrnice 91/477/EHS považována za poplašné a signální zbraně a nevztahovaly se na ně kontroly palných zbraní podle uvedené směrnice, měla by být takové povahy, aby nemohla být s pomocí běžných nástrojů upravena tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie nebo mohla být za tímto účelem přeměněna.

(3)

Specifikace popsaná ve 2. bodě odůvodnění by měla být součástí souboru technických specifikací, jež by společně měly zajistit, aby dané zařízení nemohlo být přeměněno tak, aby vystřelovalo hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie. Jelikož pro přeměnu takových zařízení na palné zbraně má zásadní význam hlaveň, měla by být takové povahy, aby nemohla být odstraněna nebo upravena, aniž by se celé zařízení stalo nepoužitelným. Vedle toho by měly být do hlavně umístěny neodstranitelné překážky a nábojová komora a hlaveň by měly být posunuty, prohnuty či vychýleny takovým způsobem, aby nebylo možné zařízení nabít střelivem a vystřelit je z něj.

(4)

Aby se zajistilo, že technické specifikace pro poplašné a signální zbraně budou vyhovovat široké škále poplašných a signálních zbraní, jež v současné době existují, měly by specifikace stanovené touto směrnicí zohlednit obecně přijímané mezinárodní normy a hodnoty pro náboje a nábojové komory u poplašných a signálních zbraní, uvedené zejména v tabulce VIII tabulek rozměrů nábojů a nábojových komor, jež vypracovala Mezinárodní stálá komise pro zkoušení ručních palných zbraní (CIP).

(5)

S cílem zabránit snadné přeměně poplašných a signálních zbraní na palné zbraně by měly členské státy zajistit, aby zbraně vyráběné v Unii či dovážené do Unie podléhaly kontrolám k určení jejich souladu s technickými specifikacemi stanovenými touto směrnicí. Uvedené kontroly by například mohly zahrnovat kontrolu různých modelů nebo typů zařízení, či jednotlivých zařízení, nebo obojí.

(6)

Od členských států by se mělo vyžadovat, aby si na základě žádosti vzájemně poskytovaly informace o výsledcích kontrol poplašných a signálních zbraní, jež provedly. V zájmu usnadnění výměny informací by měly být členské státy povinny určit alespoň jedno vnitrostátní kontaktní místo, které bude moci poskytovat informace ostatním členským státům.

(7)

Pro snadnější provádění kontrol poplašných a signálních zbraní by měly mít členské státy povinnost při provádění takových kontrol vzájemně spolupracovat.

(8)

Touto směrnicí není dotčen článek 3 směrnice 91/477/EHS.

(9)

V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (2) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech k oznámení svých prováděcích opatření přiloží jeden nebo více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu.

(10)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 13b odst. 1 směrnice 91/477/EHS,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Technické specifikace

Členské státy zajistí, aby zařízení s držákem nábojů, která jsou určena pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů, podléhala požadavku trvalého souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze této směrnice, a nemusela tak být považována za palné zbraně podle směrnice 91/477/EHS.

Článek 2

Kontroly souladu s technickými specifikacemi

1.   Členské státy zajistí, aby zařízení uvedená v článku 1 podléhala kontrolám, na jejichž základě bude určen jejich soulad s technickými specifikacemi stanovenými v příloze.

2.   Při provádění kontrol uvedených v odstavci 1 spolu členské státy navzájem spolupracují.

Článek 3

Výměna informací

Na základě žádosti poskytne členský stát jinému členskému státu výsledky kontrol provedených v souladu s článkem 2. Za tímto účelem každý členský stát určí alespoň jedno národní kontaktní místo, jež bude tyto výsledky poskytovat, a sdělí kontaktní údaje svého národního kontaktního místa Komisi.

Článek 4

Prováděcí ustanovení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 17. ledna 2020. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 16. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


PŘÍLOHA

Technické specifikace pro zařízení podle článku 1

1.

Zařízení musí být takové povahy, aby splňovala následující požadavky:

a)

umožňují vystřelit pyrotechnické signální náboje pouze tehdy, je-li k ústí hlavně připevněn adaptér;

b)

jejich součástí je trvalé zařízení, které brání vystřelení nábojů obsahujících jednotnou nebo hromadnou pevnou střelu nebo jiný pevný projektil;

c)

jsou určena pro náboje, které jsou uvedeny v tabulce VIII tabulek rozměrů nábojů a nábojových komor, jež vypracovala Mezinárodní stálá komise pro zkoušení ručních palných zbraní (CIP), a jsou v souladu s rozměry a jinými normami stanovenými v uvedené tabulce, přičemž se použije verze tabulky platná v době přijetí této směrnice.

2.

Zařízení nemohou být s pomocí běžných nástrojů upravena tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie nebo mohla být za tímto účelem přeměněna.

3.

Veškeré hlavní části zařízení musí být takové povahy, aby nemohly být namontovány nebo použity jako hlavní části palných zbraní.

4.

Hlavně zařízení nemohou být odstraněny nebo upraveny bez výrazného poškození nebo zničení zařízení.

5.

Zařízení s hlavní o délce nejvýše 30 cm, nebo jejichž celková délka nepřesahuje 60 cm, musí obsahovat neodstranitelné překážky po celé délce hlavně, aby jí nemohla projít žádná střela nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie a aby volný prostor ponechaný v ústí hlavně nepřesahoval 1 cm délky.

6.

Zařízení, na něž se nevztahuje bod 5, musí obsahovat neodstranitelné překážky v alespoň jedné třetině délky hlavně, aby jí nemohla projít žádná střela nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie a aby volný prostor ponechaný v ústí hlavně nepřesahoval 1 cm délky.

7.

Ve všech případech bez ohledu na to, zda se na zařízení vztahuje bod 5 nebo 6, se první překážka v hlavni umístí co nejblíže za nábojovou komoru zařízení, přičemž musí být umožněn únik plynů příslušnými otvory.

8.

U zařízení určených pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů blokují překážky uvedené v bodech 5 a 6 hlaveň úplně, kromě jednoho či několika otvorů pro únik tlaku plynu. Kromě toho překážky zcela blokují hlaveň tak, aby z přední části zařízení nemohl být vystřelen žádný plyn.

9.

Všechny překážky jsou trvalé a nemohou být odstraněny, aniž by došlo ke zničení nábojové komory nebo hlavně zařízení.

U zařízení určených pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů jsou překážky kompletně zhotoveny z materiálu odolného vůči řezání, vrtání nebo broušení (či jakémukoli podobnému procesu) s minimální tvrdostí 700 HV 30 (zkouška tvrdosti podle Vickerse).

U zařízení, na něž se nevztahuje druhý pododstavec tohoto bodu, jsou překážky zhotoveny z materiálu odolného vůči řezání, vrtání nebo broušení (či jakémukoli podobnému procesu) s minimální tvrdostí 610 HV 30. Hlaveň může mít podél své osy kanálek umožňující vystřelení dráždivých látek nebo jiných účinných látek ze zařízení.

Ve všech případech musí být překážky takové povahy, aby bránily následujícím úkonům:

a)

vytvoření nebo rozšíření otvoru v hlavni podél její osy;

b)

odstranění překážky, kromě případů, kdy se důsledku odstranění stanou rám a nábojová komora nepoužitelnými nebo kdy je celistvost zařízení natolik porušena, že nemůže být použito jako základ palné zbraně bez podstatné opravy nebo doplnění.

10.

Nábojová komora a hlaveň jsou vzájemně posunuty, prohnuty či vychýleny tak, aby nebylo možné zařízení nabít střelivem nebo je z něj vystřelit. Vedle toho musí v případě zařízení typu revolveru:

a)

přední otvory komory válce být zúženy tak, aby se zajistilo, že střely budou blokovány v komoře;

b)

tyto otvory být v jiné úrovni než komora.


ROZHODNUTÍ

17.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 15/27


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/70

ze dne 11. ledna 2019,

kterým se stanoví kritéria ekoznačky EU pro grafický papír a pro hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru

(oznámeno pod číslem C(2019) 3)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro ekoznačku Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení (ES) č. 66/2010 smí být ekoznačka EU udělena pouze produktům s menším dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(2)

Nařízení (ES) č. 66/2010 stanoví, že konkrétní kritéria ekoznačky EU mají být stanovena podle skupin produktů.

(3)

Rozhodnutím Komise 2011/333/EU (2) byla stanovena kritéria a související požadavky na jejich posuzování a ověřování pro skupinu produktů „kopírovací a grafický papír“. Platnost uvedených kritérií a požadavků byla prodloužena do 31. prosince 2018 rozhodnutím Komise (EU) 2015/877 (3).

(4)

Rozhodnutím Komise 2012/448/EU (4) byla stanovena kritéria a související požadavky na jejich posuzování a ověřování pro skupinu produktů „novinový papír“. Platnost uvedených kritérií a požadavků byla prodloužena do 31. prosince 2018 rozhodnutím (EU) 2015/877.

(5)

Rozhodnutím Komise 2009/568/ES (5) byla stanovena kritéria a související požadavky na jejich posuzování a ověřování pro skupinu produktů „hedvábný papír“. Platnost uvedených kritérií a požadavků stanovených v rozhodnutí 2009/568/ES byla prodloužena do 31. prosince 2018 rozhodnutím (EU) 2015/877.

(6)

Při kontrole účelnosti právních předpisů o ekoznačce EU (REFIT) ze dne 30. června 2017, která se zaměřila na přezkum provádění nařízení (ES) č. 66/2010 (6), bylo shledáno, že je zapotřebí vytvořit strategičtější přístup k ekoznačce EU a tam, kde je to vhodné, sloučit skupiny produktů, které spolu úzce souvisejí.

(7)

V souladu s těmito závěry a po konzultaci Výboru pro ekoznačku EU by skupiny produktů „kopírovací a grafický papír“ a „novinový papír“ měly být sloučeny do jedné skupiny produktů s názvem „grafický papír“, jejíž nová definice zahrnuje jak původní skupiny produktů, tak určité úpravy, které jsou vhodné s ohledem na vědecký vývoj a vývoj na trhu. Nová definice by zejména měla zrušit hmotnostní limit, který platil pro původní skupiny produktů, a zahrnout širší škálu papíru s vyšší tuhostí.

(8)

Dále by v souladu s přezkumem měla být změněna definice skupiny produktů „hedvábný papír“, a to zejména tak, aby byl na základě normy ISO 12625-1 jasněji odlišen hedvábný papír a konečný produkt z hedvábného papíru; přičemž název skupiny produktů by měl být změněn na „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“.

(9)

Je vhodné stanovit nový soubor kritérií pro každou z uvedených skupin produktů, aby byly lépe zohledněny osvědčené postupy na trhu týkající se těchto skupin a inovace, k nimž mezitím došlo.

(10)

Cílem nových kritérií pro každou skupinu produktů je podporovat energeticky účinné výrobní procesy, které produkují méně emisí látek přispívajících k eutrofizaci vodních toků, acidifikaci atmosféry a změně klimatu, omezit používání nebezpečných látek a používat suroviny získané z udržitelně obhospodařovaných lesů nebo recyklovaných materiálů, a tak přispět k usnadnění přechodu k silnějšímu oběhovému hospodářství.

(11)

Nová kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování pro každou skupinu produktů by měly být platné do 31. prosince 2024 a zohledňovat inovační cyklus těchto dvou skupin produktů.

(12)

Jelikož spolu uvedené dvě skupiny produktů, tedy „grafický papír“ a „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“, úzce souvisejí a jejich kritéria budou podobná, je vhodné přijmout jedno rozhodnutí, kterým se stanoví oba soubory kritérií v témže aktu. To by mělo též více zviditelnit uvedené režimy pro účastníky trhu a snížit administrativní zátěž vnitrostátních orgánů.

(13)

Z důvodů právní jistoty by rozhodnutí 2011/333/EU, rozhodnutí 2012/448/EU a rozhodnutí 2009/568/ES měla být zrušena.

(14)

Výrobcům, jejichž výrobkům byla udělena ekoznačka EU pro kopírovací a grafický papír, novinový papír nebo hedvábný papír na základě kritérií uvedených v rozhodnutí 2011/333/EU, rozhodnutí 2012/448/EU nebo rozhodnutí 2009/568/ES, v uvedeném pořadí, je třeba povolit přechodné období, aby měli dostatek času na přizpůsobení svých produktů pozměněným kritériím a požadavkům. Po omezenou dobu po přijetí tohoto rozhodnutí by výrobci též měli mít možnost podávat žádosti vypracované buď na základě kritérií stanovených v uvedených rozhodnutích, nebo nových kritériích, které stanoví toto rozhodnutí. Byla-li ekoznačka EU udělena na základě kritérií stanovených v některém z původních rozhodnutí, mělo by být povoleno takovou značku používat pouze do 31. prosince 2019.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Skupina produktů „grafický papír“ zahrnuje listy nebo role nezpracovaného nepotištěného čistého papíru nebo lepenky, nebarvené nebo barvené, vyrobené z buničiny a vhodné k psaní, tisku nebo zpracování.

Tato skupina produktů nezahrnuje:

a)

obaly;

b)

tepelně citlivý papír;

c)

fotografický nebo samopropisovací papír;

d)

parfémovaný papír;

e)

papír zahrnutý do skupiny produktů „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“ definované v článku 2.

Článek 2

Skupina produktů „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“ zahrnuje tyto produkty:

1)

listy nebo role nezpracovaného hedvábného papíru určeného k výrobě produktů uvedených v bodě 2;

2)

produkty z hedvábného papíru vhodné k osobní hygieně, absorpci kapalin nebo čištění povrchů nebo kombinaci uvedených účelů; patří sem mj. tyto produkty z hedvábného papíru: kapesníky, toaletní papír, ubrousky na obličej, kuchyňské utěrky, utěrky pro domácnost, ručníky, ubrousky, prostírání a průmyslové utěrky.

Tato skupina produktů nezahrnuje:

a)

produkty zařazené do skupiny produktů „savé hygienické výrobky“ definované v rozhodnutí Komise 2014/763/EU (7);

b)

produkty obsahující čisticí prostředky určené pro čištění povrchů;

c)

produkty z hedvábného papíru prokládaného nebo potaženého jinými materiály než hedvábným papírem;

d)

kosmetické přípravky ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 (8), včetně vlhčených ubrousků;

e)

parfémovaný papír;

f)

produkty zařazené do skupiny produktů „grafický papír“ definované v článku 1 nebo produkty zařazené do skupiny produktů „tištěný papír“ definované v rozhodnutí Komise 2012/481/EU (9).

Článek 3

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„buničinou“ vláknitý materiál používaný při výrobě papíru vyráběný v celulózce buď mechanicky, nebo chemicky ze surové vláknité celulózy (nejčastěji dřevné);

2)

„obaly“ veškeré produkty zhotovené z jakéhokoli materiálu jakéhokoli typu určené k pojmutí a ochraně zboží, manipulaci s ním a dodávání nebo prezentaci zboží, od surovin až po zpracované zboží, od výrobce až po uživatele nebo spotřebitele;

3)

„hedvábným papírem“ lehký papír vyrobený z buničiny, která může být krepovaná za sucha nebo za mokra nebo nekrepovaná;

4)

„produkty z hedvábného papíru“ zpracované produkty vyrobené z hedvábného papíru v jedné či několika vrstvách, skládaného nebo neskládaného, raženého nebo neraženého, potaženého nebo nepotaženého, s potiskem nebo bez potisku a případně s další povrchovou úpravou.

Článek 4

1.   Aby mohla být produktu udělena ekoznačka EU podle nařízení (ES) č. 66/2010 pro skupinu produktů „grafický papír“, musí být v souladu s definicí této skupiny produktů uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí a musí splňovat kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování stanovené v příloze I tohoto rozhodnutí.

2.   Aby mohla být produktu udělena ekoznačka EU podle nařízení (ES) č. 66/2010 pro skupinu produktů „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“, musí být v souladu s definicí této skupiny produktů uvedené v článku 2 tohoto rozhodnutí a musí splňovat kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování stanovené v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Kritéria pro skupiny produktů „grafický papír“ a „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“ a související požadavky na jejich posuzování a ověřování platí do 31. prosince 2024.

Článek 6

1.   Pro správní účely se skupině produktů „grafický papír“ přiděluje číselný kód „011“.

2.   Pro správní účely se skupině produktů „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“ přiděluje číselný kód „004“.

Článek 7

Rozhodnutí 2009/568/ES, rozhodnutí 2011/333/EU a rozhodnutí 2012/448/EU se zrušují.

Článek 8

1.   Bez ohledu na článek 7 se žádosti o ekoznačku EU pro produkty spadající jak do skupiny produktů „grafický papír“ definované v tomto rozhodnutí, tak do skupiny produktů „kopírovací a grafický papír“ definované v rozhodnutí 2011/333/EU podané před datem přijetí tohoto rozhodnutí hodnotí podle podmínek stanovených v rozhodnutí 2011/333/EU.

2.   Bez ohledu na článek 7 se žádosti o ekoznačku EU pro produkty spadající jak do skupiny produktů „grafický papír“ definované v tomto rozhodnutí, tak do skupiny produktů „novinový papír“ definované v rozhodnutí 2012/448/EU podané před datem přijetí tohoto rozhodnutí hodnotí podle podmínek stanovených v rozhodnutí 2012/448/EU.

3.   Bez ohledu na článek 7 se žádosti o ekoznačku EU pro produkty spadající jak do skupiny produktů „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“ definované v tomto rozhodnutí, tak do skupiny produktů „hedvábný papír“ definované v rozhodnutí 2009/568/ES podané před datem přijetí tohoto rozhodnutí hodnotí podle podmínek stanovených v rozhodnutí 2009/568/ES.

4.   Žádosti o ekoznačku EU pro produkty spadající do skupiny produktů „grafický papír“ nebo „hedvábný papír a produkty z hedvábného papíru“ podané ke dni přijetí tohoto rozhodnutí nebo po něm, nejpozději však 31. prosince 2018, mohou být založeny buď na kritériích stanovených v tomto rozhodnutí, nebo na kritériích stanovených v rozhodnutí 2011/333/EU, rozhodnutí 2012/448/EU nebo rozhodnutí 2009/568/ES. Takové žádosti se hodnotí podle kritérií, na nichž jsou založeny.

5.   Ekoznačka EU udělená na základě žádosti hodnocené podle kritérií stanovených v rozhodnutí 2009/568/ES, rozhodnutí 2011/333/EU nebo rozhodnutí 2012/448/EU může být používána pouze do 31. prosince 2019.

Článek 9

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 11. ledna 2019.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise 2011/333/EU ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU kopírovacímu a grafickému papíru (Úř. věst. L 149, 8.6.2011, s. 12).

(3)  Rozhodnutí Komise (EU) 2015/877 ze dne 4. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2009/568/ES, 2011/333/EU, 2011/381/EU, 2012/448/EU a 2012/481/EU, aby se prodloužila platnost ekologických kritérií pro udělování ekoznačky EU některým výrobkům (Úř. věst. L 142, 6.6.2015, s. 32).

(4)  Rozhodnutí Komise 2012/448/EU ze dne 12. července 2012, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU novinovému papíru (Úř. věst. L 202, 28.7.2012, s. 26).

(5)  Rozhodnutí Komise 2009/568/ES ze dne 9. července 2009, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství hedvábnému papíru (Úř. věst. L 197, 29.7.2009, s. 87).

(6)  Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o přezkumu provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (COM(2017) 355).

(7)  Rozhodnutí Komise 2014/763/EU ze dne 24. října 2014, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU savým hygienickým výrobkům (Úř. věst. L 320, 6.11.2014, s. 46).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).

(9)  Rozhodnutí Komise 2012/481/EU ze dne 16. srpna 2012, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pro tištěný papír (Úř. věst. L 223, 21.8.2012, s. 55).


PŘÍLOHA I

KRITÉRIA EKOZNAČKY EU PRO UDĚLOVÁNÍ EKOZNAČKY EU GRAFICKÉMU PAPÍRU

RÁMEC

Cíle kritérií

Cílem kritérií je zejména snížení vypouštění toxických nebo eutrofních látek do vody, snížení škod na životním prostředí nebo rizik spojených s využíváním energie (změna klimatu, acidifikace, poškozování ozonové vrstvy, vyčerpávání neobnovitelných zdrojů). Za tímto účelem je cílem kritérií:

snížení spotřeby energie a s tím spojených emisí do ovzduší,

omezení škod na životním prostředí snižováním emisí do vody a tvorby odpadu,

omezení škod na životním prostředí nebo rizik spojených s používáním nebezpečných chemických látek a

ochrana lesů vyžadováním, aby recyklovaná nebo primární vlákna byla získávána z udržitelně obhospodařovaných lesů a ploch.

Kritéria pro udělování ekoznačky EU „grafickému papíru“:

1.

emise do vody a ovzduší;

2.

spotřeba energie;

3.

vlákna: zachování zdrojů, udržitelné obhospodařování lesů;

4.

nebezpečné látky a směsi podléhající omezení;

5.

nakládání s odpady;

6.

vhodnost k použití;

7.

informace uvedené na obalu;

8.

informace uvedené na ekoznačce EU.

Ekologická kritéria se týkají výroby buničiny včetně všech dílčích procesů od okamžiku, kdy primární nebo recyklovaná vlákna vstoupí do výrobního závodu, až do okamžiku, kdy buničina opustí celulózku. Ve výrobě papíru se ekologická kritéria týkají všech dílčích procesů v papírně od přípravy buničiny pro výrobu grafického papíru až po navíjení hotového papíru do výchozí role.

Na přepravu a balení surovin (např. dřeva), buničiny nebo papíru se ekologická kritéria nevztahují. Nevztahují se ani na zpracování papíru.

Posuzování a ověřování: U každého kritéria jsou uvedeny zvláštní požadavky na posuzování a ověřování.

V případech, kdy se požaduje, aby žadatel předložil prohlášení, dokumentaci, rozbory, zprávy o zkouškách nebo jiné doklady dokládající splnění kritérií, může být původcem těchto dokladů žadatel a/nebo popřípadě jeho dodavatel (dodavatelé) a/nebo jejich subdodavatelé atd.

Příslušné subjekty přednostně uznávají osvědčení a ověření vydaná subjekty, které jsou akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro zkušební a kalibrační laboratoře, a ověření vydaná subjekty, které jsou akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro subjekty certifikující produkty, procesy a služby.

V případě potřeby mohou být použity jiné zkušební metody než metody určené pro každé kritérium, pokud je příslušný subjekt posuzující žádost uzná za rovnocenné.

V případě potřeby mohou příslušné subjekty vyžadovat průkaznou dokumentaci a provést nezávislá ověření nebo zkontrolovat dodržování uvedených kritérií na místě.

Produkty z grafického papíru musejí splňovat všechny příslušné požadavky země, kde jsou uváděny na trh. Žadatel předloží prohlášení, že produkt tento požadavek splňuje.

Použijí se tyto definice:

1)

„tunou vzduchosuché buničiny“ (ADt) se rozumí tuna buničiny vysušené na vzduchu vyjádřená jako 90 % suchost;

2)

„chemickou buničinou“ se rozumí vláknitý materiál získaný tak, že se ze suroviny odstraní značná část necelulózových složek, které lze odstranit chemickým zpracováním (vařením, delignifikací, bělením);

3)

„CMP“ se rozumí chemicko-mechanická buničina;

4)

„CTMP“ se rozumí chemicko-termomechanická buničina;

5)

„buničinou zbavenou tiskařských barev“ se rozumí buničina vyrobená z papíru určeného k recyklaci, z něhož byly odstraněny tiskařské barvy a další kontaminující látky;

6)

„barvivy“ se rozumí sytě zbarvený nebo fluorescentní organický materiál, který obarví substrát prostřednictvím selektivní absorpce. Barviva jsou rozpustná a/nebo se nanášejí postupem, který alespoň dočasně naruší jakoukoli strukturu krystalů barviva. Barviva jsou v substrátu zadržena absorpcí, rozpuštěním a mechanickou retencí nebo iontovými či kovalentními chemickými vazbami;

7)

„ECF buničinou“ se rozumí bělená buničina vyrobená bez použití elementárního chloru;

8)

„integrovanou výrobou“ se rozumí výroba buničiny a papíru v témže závodě. Buničina se před výrobou papíru nesuší. Výroba papíru/lepenky je přímo propojena s výrobou buničiny;

9)

„papírem či lepenkou z mechanické buničiny“ se rozumí papír nebo lepenka, jejichž základní vlákennou složkou je mechanická buničina;

10)

„pigmenty a barvivy na bázi kovů“ se rozumí barviva a pigmenty obsahující více než 50 % hmotnostních příslušných kovových složek;

11)

„neintegrovanou výrobou“ se rozumí výroba komerční buničiny (na prodej) v závodech, v nichž nejsou používány papírenské stroje, nebo výroba papíru nebo lepenky, při níž se využívá pouze komerční buničiny vyráběné v jiných provozech;

12)

„výmětem papírenského stroje“ se rozumí papírový materiál, který byl při provozu papírenského stroje vyřazen, ale jehož vlastnosti umožňují jej v závodě znovu použít tak, že se zařadí do téhož výrobního procesu, z něhož vzešel. Pro účely tohoto rozhodnutí se tento výraz nerozšiřuje na procesy zpracování považované za odlišné od procesů papírenského stroje;

13)

„pigmenty“ se rozumí barevné, černé, bílé nebo fluorescenční částice organických nebo anorganických pevných látek, které jsou zpravidla nerozpustné v nosiči nebo substrátu, do nějž jsou přidány, a tento nosič či substrát je v zásadě fyzikálně ani chemicky neovlivňuje. Mění vzhled vlivem selektivní absorpce a/nebo rozptýlení světla. Pigmenty jsou zpravidla rozptýleny v nosičích nebo substrátech za účelem aplikace, např. při výrobě tiskařských barev, barev, plastů nebo jiných polymerních materiálů. Pigmenty si zachovávají strukturu krystalů nebo částic po celý barvící proces;

14)

„recyklovanými vlákny“ se rozumí vlákna separovaná z odpadu během výrobního procesu nebo vyprodukovaná domácnostmi nebo komerčními a průmyslovými zařízeními a institucemi v roli koncových uživatelů produktu. Tato vlákna nemohou být dále využívána ke svému zamýšlenému účelu. Nepatří sem opětovné využití materiálů vyprodukovaných v procesu a schopných recyklace v rámci téhož procesu, v němž vznikly (výmět papírenského stroje — vlastní výroby nebo koupený);

15)

„TCF buničinou“ se rozumí zcela bezchlórová bělená buničina;

16)

„TMP“ se rozumí termomechanická buničina.

KRITÉRIA PRO EKOZNAČKU EU

Kritérium č. 1 – Emise do vody a ovzduší

Nezbytným předpokladem je, aby závod na výrobu buničiny a papíru splňoval všechny příslušné právní požadavky v zemi, v níž se nachází.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria spolu s příslušnou dokumentací a prohlášeními dodavatele či dodavatelů buničiny.

Kritérium č. 1 písm. a) Chemická spotřeba kyslíku (CHSK), síra (S), NOx, fosfor (P)

Tento požadavek je založen na údajích o emisích ve vztahu ke stanovené referenční hodnotě. Poměr skutečných emisí k referenční hodnotě představuje emisní skóre.

U jakéhokoli jednotlivého emisního parametru by toto skóre nemělo překročit hodnotu 1,3.

Ve všech případech by celkový počet bodů (Bcelk. = BCHSK + BS + BNOx + BP) neměl být vyšší než 4,0.

V případě neintegrované výroby žadatel předloží výpočet, který zahrnuje výrobu buničiny a papíru.

Celková hodnota BCHSK pro výrobu buničiny a papíru se vypočte takto (BS, BNOx a BP se vypočte stejným způsobem).

U každé použité buničiny „i“ se příslušné hodnoty naměřených emisí CHSK (CHSKbunič.i“ vyjádřená v kg na tunu vzduchosuché buničiny — ADt (air dry tonne)) uplatní váženým způsobem podle podílu každé použité buničiny (buničina „i“ v poměru k tuně vzduchosuché buničiny) a sečtou dohromady. Tuna vzduchosuché buničiny předpokládá 90 % obsah sušiny a tuna vzduchosuchého papíru 95 % obsah sušiny.

Vážené hodnoty emisí CHSK pro buničinu se pak přičtou k naměřené hodnotě emisí CHSK z výroby papíru, čímž dostaneme celkovou výši emisí CHSK, tedy CHSKcelk..

Vážená referenční hodnota CHSK pro výrobu buničiny se vypočítá stejným způsobem, jako součet vážených referenčních hodnot pro každou použitou buničinu, který se přičte k referenční hodnotě pro výrobu papíru, čímž dostaneme celkovou referenční hodnotu CHSK, tedy CHSKref.,celk.. Referenční hodnoty pro každý typ použité buničiny a pro výrobu papíru jsou uvedeny v tabulce 1.

Celková hodnota emisí CHSK se nakonec vydělí celkovou referenční hodnotou emisí CHSK takto:

Formula

Tabulka 1

Referenční hodnoty emisí z různých typů buničiny a z výroby papíru

Druh buničiny/papír

Emise (kg/ADt)

CHSK referenční

P referenční

S referenční

NOx referenční

Bělená chemická buničina (kromě sulfitové)

16,00

0,025

0,09 (1)

0,35

1,60

Bělená chemická buničina (sulfitová)

24,00

0,04

0,75

1,60

Buničina Magnefite

28,00

0,056

0,75

1,60

Nebělená chemická buničina

6,50

0,016

0,35

1,60

CTMP/CMP

16,00

0,008

0,20

0,25/0,70 (2)

TMP/mechanická dřevná buničina

3,00/5,40 (3)

0,008

0,20

0,25

Buničina z recyklovaných vláken nezbavená tiskařských barev

1,10

0,006

0,20

0,25

Buničina z recyklovaných vláken zbavená tiskařských barev

2,40

0,008

0,20

0,25

Papírna (kg/tuna)

1,00

0,008

0,30

0,70

V případě společné výroby tepla a elektrické energie ve stejném závodě se od celkového množství emisí mohou odečíst emise S a NOx vzniklé při výrobě elektrické energie na místě. Pro výpočet podílu emisí pocházejících z výroby elektrické energie lze použít tuto rovnici:

2 × (MWh(elektrická energie))/[2 × MWh(elektrická energie) + MWh(teplo)]

Elektrická energie v tomto výpočtu je elektrická energie vyráběná v kogeneračním zařízení. Teplo v tomto výpočtu je čisté teplo dodané z kogeneračního zařízení do výroby buničiny/papíru.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží podrobné výpočty a údaje ze zkoušek dosvědčující splnění tohoto kritéria společně s příslušnou průkaznou dokumentací, která zahrnuje zprávy o zkouškách založených na těchto standardních zkušebních metodách kontinuálního nebo periodického monitorování (nebo rovnocenných standardních metodách, které příslušný subjekt uzná za metody poskytující údaje rovnocenné vědecké kvality): CHSK: ISO 15705 nebo ISO 6060; NOx: EN 14792 nebo ISO 11564; S (oxidy síry): EN 14791 nebo EPA č. 8; S (redukovaná síra): EPA č. 15 A,16 A nebo 16B; obsah S v ropných produktech: ISO 8754; obsah S v uhlí: ISO 19579; obsah S v biomase: EN 15289; celkový obsah P: EN ISO 6878.

K monitorování emisí lze použít i rychlé testy, jsou-li pravidelně (např. měsíčně) kontrolovány, zda splňují příslušné výše uvedené normy nebo vhodné rovnocenné normy. V případě emisí CHSK lze uznat kontinuální monitorování založené na analýze celkového organického uhlíku (TOC), pokud pro dotčený závod byla zjištěna korelace mezi výsledky TOC a CHSK.

Minimální četnost měření je denně v případě emisí CHSK a týdně v případě celkových emisí P, nestanoví-li provozní povolení jinak. Ve všech případech se emise S a NOx měří kontinuálně (emise z kotlů o kapacitě větší než 50 MW) nebo periodicky (alespoň jednou ročně u kotlů a sušiček o kapacitě rovnající se 50 MW nebo menší).

Údaje se vykazují jako průměrné roční hodnoty vyjma případů, kdy:

období výroby trvá jen omezenou dobu,

výrobní závod je nový nebo přestavěný, přičemž v takovém případě se měření provádějí nejméně po dobu 45 po sobě následujících dnů stálého provozu.

V obou případech lze údaje uznat pouze tehdy, jsou-li reprezentativní pro příslušné období výroby a byl-li u každého emisního parametru proveden dostatečný počet měření.

Průkazná dokumentace musí zahrnovat údaje o četnosti měření a výpočet bodů pro CHSK, celkový obsah P, S a NOx.

Emise do ovzduší zahrnují též všechny emise S a NOx, které vznikají v průběhu výroby buničiny a papíru včetně páry uvolňované mimo výrobní závod, s výjimkou emisí spojených s výrobou elektrické energie. Měření zahrnují regenerační kotle, vápenky, parní kotle a pece na spalování silně páchnoucích plynů. V úvahu se berou rovněž rozptýlené emise. Hlášené hodnoty emisí síry do ovzduší zahrnují jak emise oxidované síry, tak emise redukované síry. Emise síry spojené s výrobou tepelné energie z ropy, uhlí a dalších externích paliv se známým obsahem síry se mohou místo měření zjistit výpočtem a musí se vzít v úvahu.

Měření emisí do vody se provádí na nefiltrovaných a neusazených vzorcích v místě odtoku z čistírny odpadních vod závodu. Je-li odpadní voda závodu čištěna v komunální či jiné externí čistírně odpadních vod, analyzují se nefiltrované a neusazené vzorky z místa odtoku ze závodu a výsledky se vynásobí standardním faktorem účinnosti odstraňování znečišťujících látek pro komunální nebo externí čistírnu odpadních vod. Faktor účinnosti odstraňování znečišťujících látek vychází z údajů, které poskytl provozovatel komunální nebo externí čistírny odpadních vod.

U integrovaných závodů je obtížné získat samostatné údaje o emisích za buničinu a papír, a proto je-li k dispozici pouze kombinovaný údaj pro výrobu buničiny a papíru, stanoví se emise pro buničinu (buničiny) jako nula a kombinované emise se porovnají s kombinovanými referenčními hodnotami pro příslušnou výrobu buničiny a papíru. V rovnici se zohlední hmotnostní obsah každé buničiny, které byla přidělena zvláštní referenční hodnota z tabulky 1.

Kritérium č. 1 písm. b) Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)

Toto kritérium se týká buničiny vyrobené bez elementárního chloru (ECF).

Emise AOX z výroby jakéhokoli typu buničiny použitého v grafickém papíru označeném ekoznačkou EU nesmí překročit 0,17 kg/ADt.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávy o zkouškách založených na zkušební metodě AOX ISO 9562 nebo na rovnocenných metodách spolu s podrobnými výpočty, které dokládají splnění tohoto kritéria, a s příslušnou průkaznou dokumentací.

Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, k němuž připojí seznam různých typů ECF buničiny použitých ve směsi buničiny, s uvedením údajů o hmotnosti a emisích AOX jednotlivých typů vyjádřených v kilogramech AOX na tunu vzduchosuché buničiny.

Průkazná dokumentace musí obsahovat údaje o četnosti měření. AOX se měří pouze v případě, že se při bělení buničiny používají sloučeniny chloru. AOX se nemusí měřit v odtocích z neintegrované výroby papíru, v odtocích z výroby buničiny bez bělení ani tam, kde se bělení provádí látkami, které neobsahují chlor.

Měření emisí AOX do vody se provádí na nefiltrovaných a neusazených vzorcích v místě odtoku z čistírny odpadních vod závodu. Je-li odpadní voda závodu čištěna v komunální či jiné externí čistírně odpadních vod, analyzují se nefiltrované a neusazené vzorky z místa odtoku ze závodu a výsledky se vynásobí standardním faktorem účinnosti odstraňování znečišťujících látek pro komunální nebo externí čistírnu odpadních vod. Faktor účinnosti odstraňování znečišťujících látek vychází z údajů, které poskytl provozovatel komunální nebo externí čistírny odpadních vod.

Údaje o emisích se vyjádří jako roční průměr z měření prováděných alespoň jednou za dva měsíce. V případě nového nebo přestavěného výrobního závodu se měření provádějí nejméně po dobu 45 po sobě následujících dnů stálého provozu. Musí být pro dané období reprezentativní.

Pokud žadatel nepoužívá žádnou ECF buničinu, postačí odpovídající prohlášení předložit příslušnému subjektu.

Kritérium č. 1 písm. c) CO2

Emise oxidu uhličitého z fosilních paliv používaných při výrobě procesního tepla a elektrické energie (ať už ve výrobním závodě nebo mimo něj) nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

1)

1 100 kg CO2/t u papíru vyrobeného ze 100 % recyklované buničiny zbavené tiskařských barev;

2)

1 000 kg CO2/t u papíru vyrobeného ze 100 % chemické buničiny;

3)

1 600 kg CO2/t u papíru vyrobeného ze 100 % mechanické buničiny.

V případě papíru vyrobeného z kombinace chemické, recyklované a mechanické buničiny se vypočítá vážená mezní hodnota podle podílu každého typu buničiny ve směsi. Skutečná hodnota emisí se vypočítá jako součet emisí z výroby buničiny a papíru s přihlédnutím k použité směsi typů buničiny.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží údaje a podrobné výpočty dosvědčující splnění tohoto kritéria spolu s příslušnou průkaznou dokumentací.

U každého použitého typu buničiny poskytne výrobce buničiny žadateli jednu hodnotu emisí CO2 v kg CO2/ADt. Žadatel též uvede jednu hodnotu emisí CO2 pro příslušný papírenský stroj či stroje používané při výrobě grafického papíru označeného ekoznačkou EU. Integrované papírny mohou uvádět emise CO2 z výroby buničiny a papíru jako jednu hodnotu.

Aby bylo možné určit maximální povolené emise CO2, žadatel uvede, jaké typy buničiny jsou ve směsi obsaženy (tj. chemická, mechanická a recyklovaná buničina).

Aby bylo možné vypočítat skutečné emise CO2, žadatel uvede jednotlivé dodané typy buničiny použité ve směsi buničiny, vypočítá váženou průměrnou hodnotu emisí CO2 pro výrobu buničiny a tuto hodnotu přičte k hodnotě emisí CO2 z papírenského stroje nebo strojů.

Údaje o emisích CO2 musí zahrnovat všechny neobnovitelné zdroje paliv použité při výrobě buničiny a papíru včetně emisí z výroby elektrické energie (ať už ve výrobním závodě nebo mimo něj).

Emisní faktory pro paliva se použijí v souladu s přílohou VI nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (4).

Pro energii ze sítě se použije faktor pro výpočet emisí 384 (kg CO2/MWh) v souladu s metodikou MEErP (5).

Výpočty nebo hmotnostní bilance se vztahují k dvanáctiměsíčnímu období výroby. V případě nového nebo přestavěného výrobního závodu jsou výpočty založeny na nejméně 45 po sobě následujících dnech stálého provozu. Výpočty musí být pro dané období reprezentativní.

Pro energii ze sítě se použije hodnota uvedená výše (celoevropský průměr), pokud žadatel nepředloží dokumentaci stanovující průměrnou hodnotu svých dodavatelů elektrické energie (smluvních dodavatelů); tuto průměrnou hodnotu pak může použít místo uvedené hodnoty. Dokumentace, jíž se dokládá splnění tohoto kritéria, musí zahrnovat technické specifikace uvádějící průměrnou hodnotu (např. kopii smlouvy).

Množství energie z obnovitelných zdrojů nakoupené a použité ve výrobních procesech se při výpočtu emisí CO2 počítá jako nulová hodnota emisí CO2. Žadatel předloží odpovídající dokumentaci o tom, že je taková energie v papírně skutečně použita nebo nakoupena z externích zdrojů.

Kritérium č. 2 – Spotřeba energie

Tento požadavek je založený na údajích o skutečné spotřebě energie při výrobě buničiny a papíru ve vztahu ke specifickým referenčním hodnotám.

Spotřeba energie zahrnuje spotřebu elektrické energie a paliva pro výrobu tepla, která se vyjádří pomocí bodů (Bcelkem), jak je popsáno níže.

Součet všech bodů (Bcelkem = BE + BF) nesmí překročit hodnotu 2,5.

Referenční hodnoty pro výpočet spotřeby energie jsou uvedeny v tabulce 2.

Používá-li se směs různých typů buničiny, určí se vážené referenční hodnoty pro spotřebu elektrické energie a paliva podle poměru každého použitého typu buničiny (buničina „i“ v poměru k tuně vzduchosuché buničiny) a sečtou se dohromady.

Kritérium č. 2 písm. a) Elektrická energie

Spotřeba elektrické energie spojená s výrobou buničiny a papíru se vyjadřuje pomocí bodů (BE) níže uvedeným způsobem.

Výpočet pro výrobu buničiny: Pro každou použitou buničinu „i“ se příslušná spotřeba elektrické energie (Ebunič.i“ vyjádřená v kWh/ADt) vypočítá takto:

Ebunič.i“ = interně vyrobená elektrická energie + nakoupená elektrická energie – prodaná elektrická energie

Výpočet pro výrobu papíru: Spotřeba elektrické energie na výrobu papíru (Epapír) se vypočítá obdobně:

Epapír = interně vyrobená elektrická energie + nakoupená elektrická energie – prodaná elektrická energie

Nakonec se vypočítané body pro výrobu buničiny a papíru sloučí, aby se získal celkový počet bodů (BE):

Formula

Pokud je v případě integrovaných závodů, u kterých je obtížné získat údaje o spotřebě elektrické energie zvlášť pro buničinu a papír, k dispozici pouze společný údaj z výroby buničiny a papíru, hodnoty spotřeby elektrické energie pro buničinu se stanoví jako nulové a hodnota týkající se papírny zahrnuje jak výrobu buničiny, tak výrobu papíru.

Kritérium č. 2 písm. b) Spotřeba paliva pro výrobu tepla

Spotřeba paliva spojená s výrobou buničiny a papíru se vyjadřuje pomocí bodů (BF) níže uvedeným způsobem.

Výpočet pro výrobu buničiny: Pro každou použitou buničinu „i“ se příslušná spotřeba paliva (Fbunič.i“ vyjádřená v kWh/ADt) vypočítá takto:

Fbunič.i“ = interně vyrobené palivo + nakoupené palivo – prodané palivo – 1,25 × interně vyrobená elektrická energie

Pozn.:

1.

Hodnota Fbunič.i“ (a její příspěvek k BF, buničina) se nemusí počítat pro mechanickou buničinu, pokud se nejedná o komerční mechanickou vzduchosuchou buničinu obsahující alespoň 90 % sušiny.

2.

Množství paliva použitého na výrobu prodaného tepla se ve výše uvedené rovnici připočte k položce prodané palivo.

Výpočet pro výrobu papíru: Spotřeba paliva spojená s výrobou papíru (Fpapír, vyjádřená v kWh/ADT) se vypočítá obdobně:

Fpapír = interně vyrobené palivo + nakoupené palivo – prodané palivo – 1,25 × interně vyrobená elektrická energie

Nakonec se vypočítané body pro výrobu buničiny a papíru sloučí, aby se získal celkový počet bodů (BF):

Formula

Tabulka 2

Referenční hodnoty pro elektrickou energii a palivo

Druh buničiny

Palivo kWh/ADt

F referenční

Elektrická energie kWh/ADt

E referenční

Jiná než ADMP

ADMP

Jiná než ADMP

ADMP

Chemická buničina

3 650

4 650

750

750

Termomechanická buničina (TMP)

0

900

2 200

2 200

Mechanická dřevná buničina (včetně tlakově vyrobené dřevoviny)

0

900

2 000

2 000

Chemicko-termomechanická buničina (CTMP)

0

800

1 800

1 800

Buničina z recyklovaných vláken

350

1 350

600

600

Druh papíru

kWh/t

Nenatíraný bezdřevý papír, časopisový papír (SC), novinový papír

1 700

750

Natíraný bezdřevý papír, natíraný časopisový papír (LWC, MWC)

1 700

800

ADMP = vzduchosuchá komerční buničina

Posuzování a ověřování (pro písm. a) i b)): Žadatel předloží podrobné výpočty dokládající splnění tohoto kritéria spolu s veškerou související průkaznou dokumentací. Vykazované hodnoty proto musí zahrnovat celkovou spotřebu elektrické energie a paliva.

Žadatel započítá všechny vstupy energie rozdělené na teplo/paliva a elektřinu spotřebované během výroby buničiny a papíru včetně energie spotřebované při odstraňování tiskařských barev z odpadového papíru určeného k výrobě buničiny z recyklovaných vláken. Energie spotřebovaná při dopravě surovin ani při zpracování a balení se do výpočtů spotřeby energie nezahrnuje.

Celková tepelná energie zahrnuje všechna nakupovaná paliva. Zahrnuje rovněž tepelnou energii získanou při spalování výluhů a odpadů vyprodukovaných ve výrobním závodě (např. dřevní odpad, piliny, výluhy, papírový odpad a výmět), jakož i tepelnou energii získanou při interní výrobě elektrické energie. Nicméně pro výpočet celkové tepelné energie žadatel bere v úvahu pouze 80 % tepelné energie pocházející z těchto zdrojů.

Elektrickou energií se rozumí čistá nakoupená elektrická energie odebíraná z rozvodné sítě a interní výroba elektrické energie měřená jako elektrický výkon. Elektrická energie použitá pro čištění odpadních vod se nemusí zahrnovat.

V případech, kdy se prostřednictvím elektrické energie vyrábí pára jako zdroj tepla, se vypočítá tepelná hodnota páry, potom se vydělí koeficientem 0,8 a přičte se k celkové spotřebě paliva.

Pokud je v případě integrovaných závodů, u kterých je obtížné získat údaje o palivu (teple) zvlášť pro buničinu a papír, k dispozici pouze společný údaj z výroby buničiny a papíru, hodnoty paliva (tepla) pro buničinu se stanoví jako nulové a hodnota týkající se papírny zahrnuje jak výrobu buničiny, tak výrobu papíru.

Kritérium č. 3 – Vlákna – zachování zdrojů, udržitelné obhospodařování lesů

Vlákenná surovina může pocházet z recyklovaných nebo primárních vláken.

Primární vlákna nesmí pocházet z geneticky modifikovaných druhů.

Pro všechna vlákna musí být k dispozici platné certifikáty spotřebitelského řetězce vystavené nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou FSC (Forest Stewardship Council), PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification), nebo rovnocenných systémů, nebo dodací listy papíru určeného k recyklaci v souladu s normou EN 643.

Nejméně 70 % vlákenné suroviny vyčleněné pro produkt nebo produkční řadu musí pocházet z lesů nebo ploch obhospodařovaných v souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů, které splňují požadavky stanovené příslušným nezávislým systémem certifikace spotřebitelského řetězce, a/nebo pocházet z recyklovaných materiálů.

Do výše obsahu recyklovaných vláken se nezapočítává opětovné využití odpadních materiálů schopných recyklace v rámci téhož procesu, v němž vznikly (tj. výmět papírenského stroje – vlastní výroby nebo koupený). Vstupy výmětu ze zpracování (vlastní výroby nebo koupeného) však lze považovat za vstupy přispívající k obsahu recyklovaných vláken, pokud pro ně jsou k dispozici dodací listy podle normy EN 643.

Veškerý necertifikovaný primární materiál musí projít ověřovacím systémem, který zajistí, že pochází z legálních zdrojů a splňuje všechny další požadavky certifikačního systému na necertifikovaný materiál.

Certifikační subjekty, které vydávají osvědčení o udržitelném obhospodařování lesů a/nebo certifikáty spotřebitelského řetězce, musí být akreditovány nebo uznány uvedeným certifikačním systémem.

Posuzování a ověřování: Žadatel příslušnému subjektu předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží platným certifikátem spotřebitelského řetězce vydaným nezávislým subjektem výrobci grafického papíru označeného ekoznačkou EU pro všechna primární vlákna použitá v produktu nebo produkční řadě. Jako nezávislé certifikace třetí stranou jsou akceptovány FSC, PEFC nebo rovnocenné systémy. Pokud byla použita recyklovaná vlákna a jejich použití nebylo potvrzeno podle systému FSC, PEFC nebo rovnocenného systému, lze jako důkaz použít dodací listy podle normy EN 643.

Žadatel předloží auditované účetní doklady, které prokáží, že nejméně 70 % materiálů vyčleněných pro produkt nebo produkční řadu pochází z lesů nebo ploch obhospodařovaných podle zásad udržitelného obhospodařování lesů, které splňují požadavky stanovené příslušným nezávislým systémem certifikace spotřebitelského řetězce, a/nebo pochází z recyklovaných materiálů.

Jestliže produkt nebo produkční řada obsahuje necertifikovaný primární materiál, je třeba doložit, že obsah necertifikovaného primárního materiálu nepřevyšuje 30 % a že je potvrzen systémem ověření, který zajišťuje, že materiál pochází z legálních zdrojů a splňuje veškeré další požadavky certifikačního systému na necertifikovaný materiál.

V případě, že certifikační systém nestanoví zvláštní požadavek, aby veškerý primární materiál byl odebírán z geneticky nemodifikovaných odrůd, je třeba předložit další důkazy za účelem prokázání této skutečnosti.

Kritérium č. 4 – Nebezpečné látky a směsi podléhající omezení

Základem pro doložení splnění každého dílčího kritéria v rámci kritéria č. 4 je seznam všech příslušných použitých chemických látek, který žadatel předloží spolu s odpovídající dokumentací (bezpečnostní list nebo prohlášení dodavatele chemické látky).

Kritérium č. 4 písm. a) Omezení týkající se látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC)

Pozn.: Veškeré procesní a funkční chemické látky používané v papírně musí být prověřeny. Toto kritérium se nepoužije pro chemické látky používané k úpravě odpadní vody, pokud se upravená odpadní voda nevrací zpět do procesu výroby papíru.

Produkt z papíru nesmí obsahovat látky, které byly identifikovány podle postupu stanoveného v čl. 59 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (6) a zařazeny na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (pro případné zahrnutí do přílohy XIV), v koncentraci vyšší než 0,10 % (hmotnostních). Nebude udělena žádná výjimka z tohoto požadavku.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že produkt z papíru neobsahuje žádné látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,10 % (hmotnostních). Uvedené prohlášení doloží bezpečnostními listy nebo odpovídajícími prohlášeními dodavatelů všech procesních a funkčních chemických látek používaných v papírně, z nichž je patrné, že žádná z chemických látek neobsahuje SVHC v koncentracích vyšších než 0,10 % (hmotnostních).

Seznam látek identifikovaných jako SVHC a zařazených na seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV podle čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 je k dispozici na této internetové adrese:

https://echa.europa.eu/cs/candidate-list-table

Odkazovat je třeba na seznam platný k datu podání žádosti.

Kritérium č. 4 písm. b) Omezení týkající se klasifikace, označování a balení

Pozn.: Veškeré procesní a funkční chemické látky používané v papírně musí být prověřeny. Toto kritérium se nepoužije pro chemické látky používané k úpravě odpadní vody, pokud se upravená odpadní voda nevrací zpět do procesu výroby papíru.

Není-li v tabulce 3 uvedena výjimka, nesmí produkt z papíru obsahovat látky nebo směsi v koncentracích přesahujících 0,10 % (hmotnostních), které jsou klasifikovány pomocí některé z těchto standardních vět o nebezpečnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (7):

nebezpečnost – skupina 1: karcinogenita, mutagenita a/nebo toxicita pro reprodukci (CMR) kategorie 1 A nebo 1B: H340, H350, H350i, H360, H360F, H360D, H360FD, H360Fd, H360Df,

nebezpečnost – skupina 2: karcinogenita, mutagenita a/nebo toxicita pro reprodukci kategorie 2: H341, H351, H361, H361f, H361d, H361fd, H362; toxicita pro vodní prostředí kategorie 1: H400, H410; akutní toxicita kategorie 1 a 2: H300, H310, H330; toxicita při vdechnutí kategorie 1: H304; toxicita pro specifické cílové orgány kategorie 1: H370, H372, látky senzibilizující kůži kategorie 1 (*1): H317,

nebezpečnost – skupina 3: toxicita pro vodní prostředí kategorie 2, 3 a 4: H411, H412, H413; akutní toxicita kategorie 3: H301, H311, H331; toxicita pro specifické cílové orgány kategorie 2: H371, H373.

Výše uvedený požadavek se nevztahuje na používání látek či směsí, které jsou chemicky modifikované během procesu výroby papíru (tj. anorganická flokulační činidla, síťovací činidla, anorganická oxidační a redukční činidla) tak, že jakákoli příslušná nebezpečnost podle nařízení CLP podléhající omezení již neplatí.

Tabulka 3

Odchylky od omezení týkajících se nebezpečnosti podle nařízení CLP a platných podmínek

Typ látky/směsi

Použitelnost

Klasifikace, na které se odchylky vztahují

Podmínky odchylky

Barviva a pigmenty

Používané při aplikaci v mokré sekci nebo při povrchové aplikaci při výrobě barevného papíru

H411, H412, H413

Dodavatel chemické látky deklaruje, že u papíru lze dosáhnout 98 % fixace, a poskytne pokyny, jak to lze zajistit.

Výrobce papíru předloží prohlášení o splnění příslušných pokynů.

Základní barviva

Barvení papíru vyrobeného převážně z mechanické buničiny a/nebo z nebělené chemické buničiny

H400, H410, H411, H412, H413, H317

Kationtové polymery (včetně polyethyleniminů, polyamidů a polyaminů)

Jsou možná různá použití, včetně použití jako pomocných retenčních látek, ke zlepšení pevnosti mokrých papírových pásů, pevnosti za sucha a pevnosti za mokra.

H411, H412, H413

Výrobce papíru předloží prohlášení o splnění příslušných pokynů týkajících se bezpečné manipulace a dávkování specifikovaných v bezpečnostním listu.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží seznam všech příslušných použitých chemických látek společně s příslušným bezpečnostním listem nebo prohlášením dodavatele.

Veškeré chemické látky obsahující látky nebo směsi, jejichž klasifikace CLP podléhají omezení, musí být zvýrazněny. Zbytkový obsah látky nebo směsi podléhající omezení v konečném produktu se odhadne na základě orientačního dávkování chemické látky spolu s koncentrací látky či směsi podléhající omezení v dotčené chemické látce (podle údajů v bezpečnostním listu nebo prohlášení dodavatele) a předpokládaného retenčního faktoru 100 %.

Odůvodnění jakýchkoli odchylek od retenčního faktoru 100 % nebo chemické modifikace nebezpečné látky či směsi podléhající omezení musí být předloženo písemně příslušnému subjektu.

U látek nebo směsí podléhajících omezení, jejichž koncentrace překročí 0,10 % (hmotnostních) konečného produktu z papíru, ale na něž se vztahuje odchylka, musí být předložen doklad o splnění podmínek příslušné odchylky.

Kritérium č. 4 písm. c) Chlor

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce buničiny a papíru. Ačkoli se týká i bělení recyklovaných vláken, připouští se, že tato vlákna mohla být bělena plynným chlorem ve svém předchozím životním cyklu.

Plynný chlor se nesmí použít jako bělicí činidlo. Tento požadavek se nevztahuje na plynný chlor související s výrobou a používáním oxidu chloričitého.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že při výrobě papíru nebyl jako bělicí činidlo použit plynný chlor, případně spolu s prohlášeními od příslušných dodavatelů buničiny.

Kritérium č. 4 písm. d) Alkylfenolethoxyláty (APEO)

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce buničiny a papíru.

Do čisticích chemických prostředků, prostředků odstraňujících tiskařské barvy, prostředků proti pěnění, dispergačních činidel nebo nátěrů se nesmějí přidávat alkylfenolethoxyláty nebo jiné deriváty alkylfenolu. Deriváty alkylfenolu jsou definovány jako látky, které při rozkladu produkují alkylfenoly.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení dodavatele (dodavatelů) chemických látek, že do těchto látek nebyly přidány alkylfenolethoxyláty nebo jiné deriváty alkylfenolu.

Kritérium č. 4 písm. e) Povrchově aktivní látky používané při odstraňování tiskařských barev

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce buničiny zbavené tiskařských barev.

Všechny povrchově aktivní látky použité při odstraňování tiskařských barev musí vykazovat snadnou nebo plnou vnitřní biologickou rozložitelnost (viz níže uvedené zkušební metody a prahové hodnoty). Jedinou výjimkou z tohoto požadavku je použití povrchově aktivních látek na bázi derivátů křemíku, pokud se papírenský kal vzniklý při odstraňování tiskařských barev spaluje.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria spolu s příslušnými bezpečnostními listy nebo zprávami o zkouškách pro každou povrchově aktivní látku. V nich bude uvedena zkušební metoda, prahová hodnota a závěr, jehož bylo dosaženo pomocí těchto zkušebních metod a prahových hodnot:

pro snadnou biologickou rozložitelnost: OECD č. 301 A–F (nebo rovnocenné normy ISO) s procentuální mírou rozkladu (včetně adsorpce) do 28 dnů nejméně 70 % pro 301 A a E a nejméně 60 % pro 301 B, C, D a F,

pro plnou vnitřní biologickou rozložitelnost: OECD 302 A–C (nebo rovnocenné normy ISO) s procentuální mírou rozkladu (včetně adsorpce) do 28 dnů nejméně 70 % pro 302 A a B a nejméně 60 % pro 302 C.

Pokud se používají povrchově aktivní látky na bázi křemíku, předloží žadatel bezpečnostní list použitých chemických látek a prohlášení, že se papírenský kal vzniklý při odstraňování tiskařských barev spaluje, včetně podrobných údajů o příslušném spalovacím zařízení (zařízeních).

Kritérium č. 4 písm. f) Omezení týkající se biocidních přípravků pro kontrolu slizu

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce papíru.

Účinné látky obsažené v biocidních přípravcích používaných k ničení slizotvorných organismů v systémech oběhu vody obsahujících vlákna musejí být pro tento účel schváleny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (8) nebo musejí být do rozhodnutí o schválení podle uvedeného nařízení předmětem přezkumu a nesmějí být potenciálně schopny bioakumulace.

Pro účely tohoto kritéria je bioakumulační potenciál charakterizován pomocí hodnoty rozdělovacího koeficientu oktanol/voda log Kow ≤ 3,0 nebo experimentálně stanoveného biokoncentračního faktoru ≤ 100.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria spolu s příslušným bezpečnostním listem materiálu nebo zprávou o zkoušce, kde bude uvedena zkušební metoda, prahová hodnota a závěr, jehož bylo dosaženo pomocí jedné z těchto zkušebních metod: OECD 107, 117 nebo 305 A–E.

Kritérium č. 4 písm. g) Omezení týkající se azobarviv

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce papíru.

Při výrobě grafického papíru označeného ekoznačkou EU nesmějí být použita azobarviva, která mohou redukčním štěpením jedné nebo více azoskupin uvolňovat jeden nebo více aromatických aminů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/61/ES (9) nebo příloze XVII dodatku 8 nařízení (ES) č. 1907/2006.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria od dodavatelů všech barviv používaných při výrobě grafického papíru označeného ekoznačkou EU. Prohlášení dodavatelů barviv musí být doložena zprávami o zkouškách provedených podle příslušných metod popsaných v příloze XVII dodatku 10 nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo rovnocenných metod.

Kritérium č. 4 písm. h) Pigmenty a barviva na bázi kovů

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce papíru. Viz definice pigmentů a barviv na bázi kovů v preambuli této přílohy.

Barviva nebo pigmenty na bázi hliníku (*2), stříbra, arsenu, barya, kadmia, kobaltu, chromu, mědi (*2), rtuti, manganu, niklu, olova, selenu, antimonu, cínu nebo zinku se nesmí používat.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění požadavků tohoto kritéria od dodavatelů všech barviv používaných při výrobě grafického papíru označeného ekoznačkou EU. Prohlášení dodavatelů se doloží bezpečnostními listy nebo jinými příslušnými dokumenty.

Kritérium č. 4 písm. i) Iontové nečistoty v barvivech

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce papíru.

Obsah iontových nečistot v použitých barvivech nesmí překročit tyto mezní hodnoty: stříbro 100 ppm; arsen 50 ppm; baryum 100 ppm; kadmium 20 ppm; kobalt 500 ppm; chrom 100 ppm; měď 250 ppm; rtuť 4 ppm; nikl 200 ppm; olovo 100 ppm; selen 20 ppm; antimon 50 ppm; cín 250 ppm; zinek 1 500 ppm.

Omezení týkající se stop mědi neplatí pro barviva na bázi ftalokyaninu měďnatého.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění požadavků tohoto kritéria od dodavatelů všech barviv používaných při výrobě grafického papíru označeného ekoznačkou EU. Prohlášení dodavatelů se doloží bezpečnostními listy nebo jinými příslušnými dokumenty.

Kritérium č. 5 – Nakládání s odpady

Všechny závody na výrobu buničiny a papíru musí mít systém nakládání s odpady z výrobního procesu a plán nakládání s odpady a minimalizace odpadů popisující výrobní proces a uvádějící informace o těchto aspektech:

1)

zavedené postupy pro předcházení vzniku odpadů;

2)

zavedené postupy pro třídění, opětovné použití a recyklaci odpadů;

3)

zavedené postupy pro bezpečné nakládání s nebezpečným odpadem;

4)

obecné a specifické cíle soustavného zlepšování týkající se snižování vzniku odpadů a zvyšování míry opětovného použití a recyklace.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží plán minimalizace odpadů a nakládání s odpady pro každý z dotčených závodů a prohlášení o splnění tohoto kritéria.

U žadatelů registrovaných v systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a/nebo certifikovaných podle normy ISO 14001 se má za to, že toto kritérium splnili, pokud:

1)

je zahrnutí nakládání s odpady zdokumentováno v environmentálním prohlášení systému EMAS pro výrobní závod (závody) nebo

2)

je zahrnutí nakládání s odpady dostatečně zdokumentováno v osvědčení podle normy ISO 14001 pro výrobní závod (závody).

Kritérium č. 6 – Vhodnost k použití

Produkt z papíru musí být vhodný ke svému účelu.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria spolu s příslušnou dokumentací.

Výrobci zaručí vhodnost svých produktů k použití předložením dokumentace, která dokládá, že kvalita produktu splňuje normu EN ISO/IEC 17050. Uvedená norma stanoví obecná kritéria prohlášení dodavatelů o shodě s normativními dokumenty.

Kritérium č. 7 – Informace uváděné na obalu

Na obalu produktu musí být uvedena alespoň jedna z těchto informací:

„Používejte oboustranný tisk“ (použije se pro kancelářský papír)

„Sbírejte starý papír pro recyklaci“

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží fotografií obalu produktu, na němž jsou uvedeny požadované informace.

Kritérium č. 8 – Informace uváděné na ekoznačce EU

Žadatel se řídí pokyny, jak správně používat logo ekoznačky EU, uvedenými v dokumentu EU Ecolabel Logo Guidelines:

http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/logo_guidelines.pdf

Jestliže se použije volitelný štítek s textovým polem, musí obsahovat tato tři prohlášení:

nízké emise do ovzduší a vody při výrobě,

nízká spotřeba energie při výrobě,

xx % vláken z udržitelných zdrojů, případně xx % recyklovaných vláken.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží fotografií balení produktu, na níž je zřetelně vidět štítek, číslo registrace/licence a případně prohlášení, která mohou být zobrazena společně se značkou.


(1)  Vyšší hodnota se vztahuje k závodům, které používají dřevo eukalyptu pocházející z regionů s vyšším obsahem fosforu (např. eukalyptus pěstovaný na Pyrenejském poloostrově).

(2)  Hodnota emisí NOx pro neintegrované celulózky vyrábějící CTMP pomocí rychlosušení buničiny parou z biomasy.

(3)  Hodnota CHSK pro vysoce bělenou mechanickou buničinu (70–100 % vláken výsledného papíru).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 30).

(5)  Metodika pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Methodology for the Ecodesign of Energy-related Products).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(*1)  Omezení H317 se uplatní pouze na komerční barvicí přípravky, činidla pro povrchovou úpravu a nátěrové hmoty aplikované na papír.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/61/ES ze dne 19. července 2002, kterou se podevatenácté mění směrnice Rady 76/769/EHS o omezeních při uvádění některých nebezpečných látek a přípravků na trh a jejich používání (azobarviva) (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 15).

(*2)  Omezení týkající se mědi je vyloučeno v případě ftalokyaninu měďnatého a omezení týkající se hliníku neplatí pro hlinitokřemičitany.


PŘÍLOHA II

KRITÉRIA EKOZNAČKY EU PRO UDĚLOVÁNÍ EKOZNAČKY EU HEDVÁBNÉMU PAPÍRU A PRODUKTŮM Z HEDVÁBNÉHO PAPÍRU

RÁMEC

Cíle kritérií

Cílem kritérií je zejména snížení vypouštění toxických nebo eutrofních látek do vody, snížení škod na životním prostředí nebo rizik spojených s využíváním energie (změna klimatu, acidifikace, poškozování ozonové vrstvy, vyčerpávání neobnovitelných zdrojů). Za tímto účelem je cílem kritérií:

snížení spotřeby energie a s tím spojených emisí do ovzduší,

omezení škod na životním prostředí snižováním emisí do vody a tvorby odpadu,

omezení škod na životním prostředí nebo rizik spojených s používáním nebezpečných chemických látek a

ochrana lesů vyžadováním, aby recyklovaná nebo primární vlákna byla získávána z udržitelně obhospodařovaných lesů a ploch.

Kritéria pro udělování ekoznačky EU „hedvábnému papíru a produktům z hedvábného papíru“:

1.

emise do vody a ovzduší;

2.

spotřeba energie;

3.

vlákna: zachování zdrojů, udržitelné obhospodařování lesů;

4.

nebezpečné látky a směsi podléhající omezení;

5.

nakládání s odpady;

6.

požadavky na konečný produkt;

7.

informace uvedené na ekoznačce EU.

Ekologická kritéria se týkají výroby buničiny včetně všech dílčích procesů od okamžiku, kdy primární nebo recyklovaná vlákna vstoupí do výrobního závodu, až do okamžiku, kdy buničina opustí celulózku. Ve výrobě papíru se ekologická kritéria týkají všech dílčích procesů v papírně od přípravy buničiny pro výrobu hedvábného papíru až po navíjení hotového papíru do výchozí role.

Spotřeba energie a emise do vody a ovzduší při zpracování hedvábného papíru do produktů z hedvábného papíru nejsou zahrnuty. Na přepravu a balení surovin (např. dřeva), buničiny nebo konečného produktu z papíru se ekologická kritéria nevztahují.

Posuzování a ověřování: U každého kritéria jsou uvedeny zvláštní požadavky na posuzování a ověřování.

V případech, kdy se požaduje, aby žadatel předložil prohlášení, dokumentaci, rozbory, zprávy o zkouškách nebo jiné doklady dokládající splnění kritérií, může být původcem těchto dokladů žadatel a/nebo popřípadě jeho dodavatel (dodavatelé) a/nebo jejich subdodavatelé atd.

Příslušné subjekty přednostně uznávají osvědčení a ověření vydaná subjekty, které jsou akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro zkušební a kalibrační laboratoře, a ověření vydaná subjekty, které jsou akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro subjekty certifikující produkty, procesy a služby.

V případě potřeby mohou být použity jiné zkušební metody než metody určené pro každé kritérium, pokud je příslušný subjekt posuzující žádost uzná za rovnocenné.

V případě potřeby mohou příslušné subjekty vyžadovat průkaznou dokumentaci a provést nezávislá ověření nebo zkontrolovat dodržování uvedených kritérií na místě.

Produkty z hedvábného papíru musejí splňovat všechny příslušné požadavky země, kde jsou uváděny na trh. Žadatel předloží prohlášení, že produkt tyto požadavky splňuje.

Použijí se tyto definice:

1)

„tunou vzduchosuché buničiny“ (ADt) se rozumí tuna buničiny vysušené na vzduchu vyjádřená jako 90 % suchost;

2)

„chemickou buničinou“ se rozumí vláknitý materiál získaný tak, že se ze suroviny odstraní značná část necelulózových složek, které lze odstranit chemickým zpracováním (vařením, delignifikací, bělením);

3)

„CMP“ se rozumí chemicko-mechanická buničina;

4)

„CTMP“ se rozumí chemicko-termomechanická buničina;

5)

„buničinou zbavenou tiskařských barev“ se rozumí buničina vyrobená z papíru určeného k recyklaci, z něhož byly odstraněny tiskařské barvy a další kontaminující látky;

6)

„barvivy“ se rozumí sytě zbarvený nebo fluorescentní organický materiál, který obarví substrát prostřednictvím selektivní absorpce. Barviva jsou rozpustná a/nebo se nanášejí postupem, který alespoň dočasně naruší jakoukoli strukturu krystalů barviva. Barviva jsou v substrátu zadržena absorpcí, rozpuštěním a mechanickou retencí nebo iontovými či kovalentními chemickými vazbami;

7)

„ECF buničinou“ se rozumí bělená buničina vyrobená bez použití elementárního chloru;

8)

„integrovanou výrobou“ se rozumí výroba buničiny a papíru v témže závodě. Buničina se před výrobou papíru nesuší. Výroba papíru/lepenky je přímo propojena s výrobou buničiny;

9)

„papírem či lepenkou z mechanické buničiny“ se rozumí papír nebo lepenka, jejichž základní vlákennou složkou je mechanická buničina;

10)

„pigmenty a barvivy na bázi kovů“ se rozumí barviva a pigmenty obsahující více než 50 % hmotnostních příslušných kovových složek;

11)

„výchozí rolí“ se rozumí velká role hedvábného papíru navinutá na navíjecí stanici, která zabírá celou šířku stroje na výrobu hedvábného papíru nebo její část;

12)

„neintegrovanou výrobou“ se rozumí výroba komerční buničiny (na prodej) v závodech, v nichž nejsou používány papírenské stroje, nebo výroba papíru nebo lepenky, při níž se využívá pouze komerční buničiny vyráběné v jiných provozech;

13)

„výmětem papírenského stroje“ se rozumí papírový materiál, který byl při provozu papírenského stroje vyřazen, ale jehož vlastnosti umožňují jej v závodě znovu použít tak, že se zařadí do téhož výrobního procesu, z něhož vzešel. Pro účely tohoto rozhodnutí se tento výraz nerozšiřuje na procesy zpracování považované za odlišné od procesů papírenského stroje;

14)

„pigmenty“ se rozumí barevné, černé, bílé nebo fluorescenční částice organických nebo anorganických pevných látek, které jsou zpravidla nerozpustné v nosiči nebo substrátu, do nějž jsou přidány, a tento nosič či substrát je v zásadě fyzikálně ani chemicky neovlivňuje. Mění vzhled vlivem selektivní absorpce a/nebo rozptýlení světla. Pigmenty jsou zpravidla rozptýleny v nosičích nebo substrátech za účelem aplikace, např. při výrobě tiskařských barev, barev, plastů nebo jiných polymerních materiálů. Pigmenty si zachovávají strukturu krystalů nebo částic po celý barvící proces;

15)

„recyklovanými vlákny“ se rozumí vlákna separovaná z odpadu během výrobního procesu nebo vyprodukovaná domácnostmi nebo komerčními a průmyslovými zařízeními a institucemi v roli koncových uživatelů produktu. Tato vlákna nemohou být dále využívána ke svému zamýšlenému účelu. Nepatří sem opětovné využití materiálů vyprodukovaných v procesu a schopných recyklace v rámci téhož procesu, v němž vznikly (výmět papírenského stroje — vlastní výroby nebo koupený);

16)

„hedvábným papírem s texturou“ se rozumí papír vyznačující se vysokou objemovou a absorpční kapacitou získanou díky rozsáhlým oblastem vysoké a nízké hustoty vláken v podobě vláknitých kapes v podkladovém archu vytvořených specifickými procesy na stroji pro výrobu hedvábného papíru;

17)

„TCF buničinou“ se rozumí zcela bezchlórová bělená buničina;

18)

„TMP“ se rozumí termomechanická buničina.

KRITÉRIA PRO EKOZNAČKU EU

Kritérium č. 1 – Emise do vody a ovzduší

Nezbytným předpokladem je, aby závod na výrobu buničiny a papíru splňoval všechny příslušné právní požadavky v zemi, v níž se nachází.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria spolu s příslušnou dokumentací a prohlášeními dodavatele či dodavatelů buničiny.

Kritérium č. 1 písm. a) Chemická spotřeba kyslíku (CHSK), síra (S), NOx, fosfor (P)

Tento požadavek je založen na údajích o emisích ve vztahu ke stanovené referenční hodnotě. Poměr skutečných emisí k referenční hodnotě představuje emisní skóre.

U jakéhokoli jednotlivého emisního parametru by toto skóre nemělo překročit hodnotu 1,3.

Ve všech případech by celkový počet bodů (Bcelk. = BCHSK + BS + BNOx + BP) neměl být vyšší než 4,0.

V případě neintegrované výroby žadatel předloží výpočet, který zahrnuje výrobu buničiny a papíru.

Celková hodnota BCHSK pro výrobu buničiny a papíru se vypočte takto (BS, BNOx a BP se vypočte stejným způsobem).

U každé použité buničiny „i“ se příslušné hodnoty naměřených emisí CHSK (CHSKbunič.i“ vyjádřená v kg na tunu vzduchosuché buničiny — ADt (air dry tonne)) uplatní váženým způsobem podle podílu každé použité buničiny (buničina „i“ v poměru k tuně vzduchosuché buničiny) a sečtou dohromady. Tuna vzduchosuché buničiny předpokládá 90 % obsah sušiny a tuna vzduchosuchého papíru 95 % obsah sušiny.

Vážené hodnoty emisí CHSK pro buničinu se pak přičtou k naměřené hodnotě emisí CHSK z výroby papíru, čímž dostaneme celkovou výši emisí CHSK, tedy CHSKcelk..

Vážená referenční hodnota CHSK pro výrobu buničiny se vypočítá stejným způsobem, jako součet vážených referenčních hodnot pro každou použitou buničinu, který se přičte k referenční hodnotě pro výrobu papíru, čímž dostaneme celkovou referenční hodnotu CHSK, tedy CHSK ref., celk.. Referenční hodnoty pro každý typ použité buničiny a pro výrobu papíru jsou uvedeny v tabulce 1.

Celková hodnota emisí CHSK se nakonec vydělí celkovou referenční hodnotou emisí CHSK takto:

Formula

Tabulka 1

Referenční hodnoty emisí z různých typů buničiny a z výroby papíru

Druh buničiny/papír

Emise (kg/ADt)

CHSK referenční

P referenční

S referenční

NOx referenční

Bělená chemická buničina (kromě sulfitové)

16,00

0,025

0,09 (1)

0,35

1,60

Bělená chemická buničina (sulfitová)

24,00

0,04

0,75

1,60

Buničina Magnefite

28,00

0,056

0,75

1,60

Nebělená chemická buničina

6,50

0,016

0,35

1,60

CTMP/CMP

16,00

0,008

0,20

0,25/0,70 (2)

TMP/mechanická dřevná buničina

3,00/5,40 (3)

0,008

0,20

0,25

Buničina z recyklovaných vláken nezbavená tiskařských barev

1,10

0,006

0,20

0,25

Buničina z recyklovaných vláken zbavená tiskařských barev

3,20

0,012

0,20

0,25

 

Emise (kg/t)

Výroba hedvábného papíru

1,20

0,01

0,30

0,50

Výroba hedvábného papíru s texturou

1,20

0,01

0,30

0,70

V případě společné výroby tepla a elektrické energie ve stejném závodě se od celkového množství emisí mohou odečíst emise S a NOx vzniklé při výrobě elektrické energie na místě. Pro výpočet podílu emisí pocházejících z výroby elektrické energie lze použít tuto rovnici:

2 × (MWh(elektrická energie))/[2 × MWh(elektrická energie) + MWh(teplo)]

Elektrická energie v tomto výpočtu je elektrická energie vyráběná v kogeneračním zařízení. Teplo v tomto výpočtu je čisté teplo dodané z kogeneračního zařízení do výroby buničiny/papíru.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží podrobné výpočty a údaje ze zkoušek dosvědčující splnění tohoto kritéria společně s příslušnou průkaznou dokumentací, která zahrnuje zprávy o zkouškách založených na těchto standardních zkušebních metodách kontinuálního nebo periodického monitorování (nebo rovnocenných standardních metodách, které příslušný subjekt uzná za metody poskytující údaje rovnocenné vědecké kvality): CHSK: ISO 15705 nebo ISO 6060; NOx: EN 14792 nebo ISO 11564; S (oxidy síry): EN 14791: nebo EPA č. 8; S (redukovaná síra): EPA č. 15 A,16 A nebo 16B; obsah S v ropných produktech: ISO 8754; obsah S v uhlí: ISO 19579; obsah S v biomase: EN 15289; celkový obsah P: EN ISO 6878.

K monitorování emisí lze použít i rychlé testy, jsou-li pravidelně (např. měsíčně) kontrolovány, zda splňují příslušné výše uvedené normy nebo vhodné rovnocenné normy. V případě emisí CHSK lze uznat kontinuální monitorování založené na analýze celkového organického uhlíku (TOC), pokud pro dotčený závod byla zjištěna korelace mezi výsledky TOC a CHSK.

Minimální četnost měření je denně v případě emisí CHSK a týdně v případě celkových emisí P, nestanoví-li provozní povolení jinak. Ve všech případech se emise S a NOx měří kontinuálně (emise z kotlů o kapacitě větší než 50 MW) nebo periodicky (alespoň jednou ročně u kotlů a sušiček o kapacitě rovnající se 50 MW nebo menší).

Údaje se vykazují jako průměrné roční hodnoty vyjma případů, kdy:

období výroby trvá jen omezenou dobu,

výrobní závod je nový nebo přestavěný, přičemž v takovém případě se měření provádějí nejméně po dobu 45 po sobě následujících dnů stálého provozu.

V obou případech lze údaje uznat pouze tehdy, jsou-li reprezentativní pro příslušné období výroby a byl-li u každého emisního parametru proveden dostatečný počet měření.

Průkazná dokumentace musí zahrnovat údaje o četnosti měření a výpočet bodů pro CHSK, celkový obsah P, S a NOx.

Emise do ovzduší zahrnují též všechny emise S a NOx, které vznikají v průběhu výroby buničiny a papíru včetně páry uvolňované mimo výrobní závod, s výjimkou emisí spojených s výrobou elektrické energie. Měření zahrnují regenerační kotle, vápenky, parní kotle a pece na spalování silně páchnoucích plynů. V úvahu se berou rovněž rozptýlené emise. Hlášené hodnoty emisí síry do ovzduší zahrnují jak emise oxidované síry, tak emise redukované síry. Emise síry spojené s výrobou tepelné energie z ropy, uhlí a dalších externích paliv se známým obsahem síry se mohou místo měření zjistit výpočtem a musí se vzít v úvahu.

Měření emisí do vody se provádí na nefiltrovaných a neusazených vzorcích v místě odtoku z čistírny odpadních vod závodu. Je-li odpadní voda závodu čištěna v komunální či jiné externí čistírně odpadních vod, analyzují se nefiltrované a neusazené vzorky z místa odtoku ze závodu a výsledky se vynásobí standardním faktorem účinnosti odstraňování znečišťujících látek pro komunální nebo externí čistírnu odpadních vod. Faktor účinnosti odstraňování znečišťujících látek vychází z údajů, které poskytl provozovatel komunální nebo externí čistírny odpadních vod.

U integrovaných závodů je obtížné získat samostatné údaje o emisích za buničinu a papír, a proto je-li k dispozici pouze kombinovaný údaj pro výrobu buničiny a papíru, stanoví se emise pro buničinu (buničiny) jako nula a kombinované emise se porovnají s kombinovanými referenčními hodnotami pro příslušnou výrobu buničiny a papíru. V rovnici se zohlední hmotnostní obsah každé buničiny, které byla přidělena zvláštní referenční hodnota z tabulky 1.

Kritérium č. 1 písm. b) Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)

Toto kritérium se týká buničiny vyrobené bez elementárního chloru (ECF).

Emise AOX z výroby jakéhokoli typu buničiny použitého v hedvábném papíru označeném ekoznačkou EU nesmí překročit 0,17 kg/ADt.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží zprávy o zkouškách založených na zkušební metodě AOX ISO 9562 nebo na rovnocenných metodách spolu s podrobnými výpočty, které dokládají splnění tohoto kritéria, a s příslušnou průkaznou dokumentací.

Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, k němuž připojí seznam různých typů ECF buničiny použitých ve směsi buničiny, s uvedením údajů o hmotnosti a emisích AOX jednotlivých typů vyjádřených v kilogramech AOX na tunu vzduchosuché buničiny.

Průkazná dokumentace musí obsahovat údaje o četnosti měření. AOX se měří pouze v případě, že se při bělení buničiny používají sloučeniny chloru. AOX se nemusí měřit v odtocích z neintegrované výroby papíru, v odtocích z výroby buničiny bez bělení ani tam, kde se bělení provádí látkami, které neobsahují chlor.

Měření emisí AOX do vody se provádí na nefiltrovaných a neusazených vzorcích v místě odtoku z čistírny odpadních vod závodu. Je-li odpadní voda závodu čištěna v komunální či jiné externí čistírně odpadních vod, analyzují se nefiltrované a neusazené vzorky z místa odtoku ze závodu a výsledky se vynásobí standardním faktorem účinnosti odstraňování znečišťujících látek pro komunální nebo externí čistírnu odpadních vod. Faktor účinnosti odstraňování znečišťujících látek vychází z údajů, které poskytl provozovatel komunální nebo externí čistírny odpadních vod.

Údaje o emisích se vyjádří jako roční průměr z měření prováděných alespoň jednou za dva měsíce. V případě nového nebo přestavěného výrobního závodu se měření provádějí nejméně po dobu 45 po sobě následujících dnů stálého provozu. Musí být pro dané období reprezentativní.

Pokud žadatel nepoužívá žádnou ECF buničinu, postačí odpovídající prohlášení předložit příslušnému subjektu.

Kritérium č. 1 písm. c) CO2

Pozn.: Toto kritérium se týká součtu emisí CO2 z výrobních procesů při výrobě buničiny a papíru. Zpracování není zahrnuto.

Emise oxidu uhličitého z fosilních paliv používaných při výrobě procesního tepla a elektrické energie (ať už ve výrobním závodě nebo mimo něj) nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

1)

1 200 kg CO2/t pro běžný hedvábný papír;

2)

1 850 kg CO2/t pro hedvábný papír s texturou.

Skutečná hodnota emisí se vypočítá jako součet emisí z výroby buničiny a papíru s přihlédnutím k použité směsi typů buničiny.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží údaje a podrobné výpočty dosvědčující splnění tohoto kritéria spolu s příslušnou průkaznou dokumentací.

U každého použitého typu buničiny poskytne výrobce buničiny žadateli jednu hodnotu emisí CO2 v kg CO2/ADt. Žadatel též uvede jednu hodnotu emisí CO2 pro příslušný papírenský stroj či stroje používané při výrobě hedvábného papíru označeného ekoznačkou EU. Integrované papírny mohou uvádět emise CO2 z výroby buničiny a papíru jako jednu hodnotu.

Údaje o emisích CO2 musí zahrnovat všechny neobnovitelné zdroje paliv použité při výrobě buničiny a papíru včetně emisí z výroby elektrické energie (ať už ve výrobním závodě nebo mimo něj).

Emisní faktory pro paliva se použijí v souladu s přílohou VI nařízení (EU) č. 601/2012.

Pro energii ze sítě se použije faktor pro výpočet emisí 384 (kg CO2/MWh) v souladu s metodikou MEErP (4).

Výpočty nebo hmotnostní bilance se vztahují k dvanáctiměsíčnímu období výroby. V případě nového nebo přestavěného výrobního závodu jsou výpočty založeny na nejméně 45 po sobě následujících dnech stálého provozu. Výpočty musí být pro dané období reprezentativní.

Pro energii ze sítě se použije hodnota uvedená výše (celoevropský průměr), pokud žadatel nepředloží dokumentaci stanovující průměrnou hodnotu svých dodavatelů elektrické energie (smluvních dodavatelů); tuto průměrnou hodnotu pak může použít místo uvedené hodnoty. Dokumentace, jíž se dokládá splnění tohoto kritéria, musí zahrnovat technické specifikace uvádějící průměrnou hodnotu (např. kopii smlouvy).

Množství energie z obnovitelných zdrojů nakoupené a použité ve výrobních procesech se při výpočtu emisí CO2 počítá jako nulová hodnota emisí CO2. Žadatel předloží odpovídající dokumentaci o tom, že je taková energie v papírně skutečně použita nebo nakoupena z externích zdrojů.

Kritérium č. 2 – Spotřeba energie

Tento požadavek je založený na údajích o skutečné spotřebě energie při výrobě buničiny a papíru ve vztahu ke specifickým referenčním hodnotám.

Spotřeba energie zahrnuje spotřebu elektrické energie a paliva pro výrobu tepla, která se vyjádří pomocí bodů (Bcelkem), jak je popsáno níže.

Součet všech bodů (Bcelkem = BE + BF) nesmí překročit hodnotu 2,5.

Referenční hodnoty pro výpočet spotřeby energie jsou uvedeny v tabulce 2.

Používá-li se směs různých typů buničiny, určí se vážené referenční hodnoty pro spotřebu elektrické energie a paliva podle poměru každého použitého typu buničiny (buničina „i“ v poměru k tuně vzduchosuché buničiny) a sečtou se dohromady.

Kritérium č. 2 písm. a) Elektrická energie

Spotřeba elektrické energie spojená s výrobou buničiny a papíru se vyjadřuje pomocí bodů (BE) níže uvedeným způsobem.

Výpočet pro výrobu buničiny: Pro každou použitou buničinu „i“ se příslušná spotřeba elektrické energie (Ebunič.i“ vyjádřená v kWh/ADt) vypočítá takto:

Ebunič.i“ = interně vyrobená elektrická energie + nakoupená elektrická energie – prodaná elektrická energie

Výpočet pro výrobu papíru: Spotřeba elektrické energie na výrobu papíru (Epapír) se vypočítá obdobně:

Epapír = interně vyrobená elektrická energie + nakoupená elektrická energie – prodaná elektrická energie

Nakonec se vypočítané body pro výrobu buničiny a papíru sloučí, aby se získal celkový počet bodů (BE):

Formula

Pokud je v případě integrovaných závodů, u kterých je obtížné získat údaje o spotřebě elektrické energie zvlášť pro buničinu a papír, k dispozici pouze společný údaj z výroby buničiny a papíru, hodnoty spotřeby elektrické energie pro buničinu se stanoví jako nulové a hodnota týkající se papírny zahrnuje jak výrobu buničiny, tak výrobu papíru.

Kritérium č. 2 písm. b) Spotřeba paliva pro výrobu tepla

Spotřeba paliva spojená s výrobou buničiny a papíru se vyjadřuje pomocí bodů (BF) níže uvedeným způsobem.

Výpočet pro výrobu buničiny: Pro každou použitou buničinu „i“ se příslušná spotřeba paliva (Fbunič.i“ vyjádřená v kWh/ADt) vypočítá takto:

Fbunič.i“ = interně vyrobené palivo + nakoupené palivo – prodané palivo – 1,25 × interně vyrobená elektrická energie

Pozn.:

1.

Hodnota Fbunič.i“ (a její příspěvek k BF, buničina) se nemusí počítat pro mechanickou buničinu, pokud se nejedná o komerční mechanickou vzduchosuchou buničinu obsahující alespoň 90 % sušiny.

2.

Množství paliva použitého na výrobu prodaného tepla se ve výše uvedené rovnici připočte k položce prodané palivo.

Výpočet pro výrobu papíru: Spotřeba paliva spojená s výrobou papíru (Fpapír, vyjádřená v kWh/ADT) se vypočítá obdobně:

Fpapír = interně vyrobené palivo + nakoupené palivo – prodané palivo – 1,25 × interně vyrobená elektrická energie

Nakonec se vypočítané body pro výrobu buničiny a papíru sloučí, aby se získal celkový počet bodů (BF):

Formula

Tabulka 2

Referenční hodnoty pro elektrickou energii a palivo

Druh buničiny

Palivo kWh/ADt

F referenční

Elektrická energie kWh/ADt

E referenční

Jiná než ADMP

ADMP

Jiná než ADMP

ADMP

Chemická buničina

3 650

4 650

750

750

Termomechanická buničina (TMP)

0

900

2 200

2 200

Mechanická dřevná buničina (včetně tlakově vyrobené dřevoviny)

0

900

2 000

2 000

Chemicko-termomechanická buničina (CTMP)

0

800

1 800

1 800

Buničina z recyklovaných vláken

350

1 350

700

700

Druh papíru

kWh/t

Hedvábný papír

1 950

950

Hedvábný papír s texturou

3 000

1 500

ADMP = vzduchosuchá komerční buničina

Posuzování a ověřování (pro písm. a) i b)): Žadatel předloží podrobné výpočty dokládající splnění tohoto kritéria spolu s veškerou související průkaznou dokumentací. Vykazované hodnoty proto musí zahrnovat celkovou spotřebu elektrické energie a paliva.

Žadatel započítá všechny vstupy energie rozdělené na teplo/paliva a elektřinu spotřebované během výroby buničiny a papíru včetně energie spotřebované při odstraňování tiskařských barev z odpadového papíru určeného k výrobě buničiny z recyklovaných vláken. Energie spotřebovaná při dopravě surovin a balení se do výpočtů spotřeby energie nezahrnuje.

Celková tepelná energie zahrnuje všechna nakupovaná paliva. Zahrnuje rovněž tepelnou energii získanou při spalování výluhů a odpadů vyprodukovaných ve výrobním závodě (např. dřevní odpad, piliny, výluhy, papírový odpad a výmět), jakož i tepelnou energii získanou při interní výrobě elektrické energie. Nicméně pro výpočet celkové tepelné energie žadatel bere v úvahu pouze 80 % tepelné energie pocházející z těchto zdrojů.

Elektrickou energií se rozumí čistá nakoupená elektrická energie odebíraná z rozvodné sítě a interní výroba elektrické energie měřená jako elektrický výkon. Elektrická energie použitá pro čištění odpadních vod se nemusí zahrnovat.

V případech, kdy se prostřednictvím elektrické energie vyrábí pára jako zdroj tepla, se vypočítá tepelná hodnota páry, potom se vydělí koeficientem 0,8 a přičte se k celkové spotřebě paliva.

Pokud je v případě integrovaných závodů, u kterých je obtížné získat údaje o palivu (teple) zvlášť pro buničinu a papír, k dispozici pouze společný údaj z výroby buničiny a papíru, hodnoty paliva (tepla) pro buničinu se stanoví jako nulové a hodnota týkající se papírny zahrnuje jak výrobu buničiny, tak výrobu papíru.

Kritérium č. 3 – Vlákna – zachování zdrojů, udržitelné obhospodařování lesů

Vlákenná surovina může pocházet z recyklovaných nebo primárních vláken.

Primární vlákna nesmí pocházet z geneticky modifikovaných druhů.

Pro všechna vlákna musí být k dispozici platné certifikáty spotřebitelského řetězce vystavené nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou FSC (Forest Stewardship Council), PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification), nebo rovnocenných systémů, nebo dodací listy papíru určeného k recyklaci v souladu s normou EN 643.

Nejméně 70 % vlákenné suroviny vyčleněné pro produkt nebo produkční řadu musí pocházet z lesů nebo ploch obhospodařovaných v souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů, které splňují požadavky stanovené příslušným nezávislým systémem certifikace spotřebitelského řetězce, a/nebo pocházet z recyklovaných materiálů.

Do výše obsahu recyklovaných vláken se nezapočítává opětovné využití odpadních materiálů schopných recyklace v rámci téhož procesu, v němž vznikly (tj. výmět papírenského stroje – vlastní výroby nebo koupený). Vstupy výmětu ze zpracování (vlastní výroby nebo koupeného) však lze považovat za vstupy přispívající k obsahu recyklovaných vláken, pokud pro ně jsou k dispozici dodací listy podle normy EN 643.

Veškerý necertifikovaný primární materiál musí projít ověřovacím systémem, který zajistí, že pochází z legálních zdrojů a splňuje všechny další požadavky certifikačního systému na necertifikovaný materiál.Certifikační subjekty, které vydávají osvědčení o udržitelném obhospodařování lesů a/nebo certifikáty spotřebitelského řetězce, musí být akreditovány nebo uznány uvedeným certifikačním systémem.

Posuzování a ověřování: Žadatel příslušnému subjektu předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží platným certifikátem spotřebitelského řetězce vydaným nezávislým subjektem výrobci hedvábného papíru označeného ekoznačkou EU pro všechna vlákna použitá v produktu nebo produkční řadě. Jako nezávislé certifikace třetí stranou jsou akceptovány FSC, PEFC nebo rovnocenné systémy. Pokud byla použita recyklovaná vlákna a jejich použití nebylo potvrzeno podle systému FSC, PEFC nebo rovnocenného systému, lze jako důkaz použít dodací listy podle normy EN 643.

Žadatel předloží auditované účetní doklady, které prokáží, že nejméně 70 % materiálů vyčleněných pro produkt nebo produkční řadu pochází z lesů nebo ploch obhospodařovaných podle zásad udržitelného obhospodařování lesů, které splňují požadavky stanovené příslušným nezávislým systémem certifikace spotřebitelského řetězce, a/nebo pochází z recyklovaných materiálů.

Jestliže produkt nebo produkční řada obsahuje necertifikovaný primární materiál, je třeba doložit, že obsah necertifikovaného primárního materiálu nepřevyšuje 30 % a že je potvrzen systémem ověření, který zajišťuje, že materiál pochází z legálních zdrojů a splňuje veškeré další požadavky certifikačního systému na necertifikovaný materiál.

V případě, že certifikační systém nestanoví zvláštní požadavek, aby veškerý primární materiál byl odebírán z geneticky nemodifikovaných odrůd, je třeba předložit další důkazy za účelem prokázání této skutečnosti.

Kritérium č. 4 – Nebezpečné látky a směsi podléhající omezení

Základem pro doložení splnění každého dílčího kritéria v rámci kritéria č. 4 je seznam všech příslušných použitých chemických látek, který žadatel předloží spolu s odpovídající dokumentací (bezpečnostní list nebo prohlášení dodavatele chemické látky).

Kritérium č. 4 písm. a) Omezení týkající se látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC)

Pozn.: Veškeré procesní a funkční chemické látky používané v papírně a případně při zpracování hedvábného papíru musí být prověřeny. Toto kritérium se nepoužije pro chemické látky používané k úpravě odpadní vody, pokud se upravená odpadní voda nevrací zpět do procesu výroby papíru.

Produkt z papíru nesmí obsahovat látky, které byly identifikovány podle postupu stanoveného v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 a zařazeny na seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy (pro případné zahrnutí do přílohy XIV), v koncentraci vyšší než 0,10 % (hmotnostních). Nebude udělena žádná výjimka z tohoto požadavku.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že produkt z papíru neobsahuje žádné látky SVHC v koncentracích vyšších než 0,10 % (hmotnostních). Uvedené prohlášení doloží bezpečnostními listy nebo odpovídajícími prohlášeními dodavatelů všech procesních a funkčních chemických látek používaných v papírně, z nichž je patrné, že žádná z chemických látek neobsahuje SVHC v koncentracích vyšších než 0,10 % (hmotnostních).

Seznam látek identifikovaných jako SVHC a zařazených na seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV podle čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 je k dispozici na této internetové adrese:

https://echa.europa.eu/cs/candidate-list-table

Odkazovat je třeba na seznam platný k datu podání žádosti.

Kritérium č. 4 písm. b) Omezení týkající se klasifikace, označování a balení

Pozn.: Veškeré procesní a funkční chemické látky používané v papírně a případně při zpracování hedvábného papíru musí být prověřeny. Toto kritérium se nepoužije pro chemické látky používané k úpravě odpadní vody, pokud se upravená odpadní voda nevrací zpět do procesu výroby papíru.

Není-li v tabulce 3 uvedena výjimka, nesmí produkt z papíru obsahovat látky nebo směsi v koncentracích přesahujících 0,10 % (hmotnostních), které jsou klasifikovány pomocí některé z těchto standardních vět o nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008:

nebezpečnost – skupina 1: karcinogenita, mutagenita a/nebo toxicita pro reprodukci (CMR) kategorie 1 A nebo 1B: H340, H350, H350i, H360, H360F, H360D, H360FD, H360Fd, H360Df,

nebezpečnost – skupina 2: CMR kategorie 2: H341, H351, H361, H361f, H361d, H361fd, H362; toxicita pro vodní prostředí kategorie 1: H400, H410; akutní toxicita kategorie 1 a 2: H300, H310, H330; toxicita při vdechnutí kategorie 1: H304; toxicita pro specifické cílové orgány kategorie 1: H370, H372, látky senzibilizující kůži kategorie 1 (*1): H317,

nebezpečnost – skupina 3: toxicita pro vodní prostředí kategorie 2, 3 a 4: H411, H412, H413; akutní toxicita kategorie 3: H301, H311, H331; toxicita pro specifické cílové orgány kategorie 2: H371, H373.

Výše uvedený požadavek se nevztahuje na používání látek či směsí, které jsou chemicky modifikované během procesu výroby papíru (tj. anorganická flokulační činidla, síťovací činidla, anorganická oxidační a redukční činidla) tak, že jakákoli příslušná nebezpečnost podle nařízení CLP podléhající omezení již neplatí.

Tabulka 3

Odchylky od omezení týkajících se nebezpečnosti podle nařízení CLP a platných podmínek

Typ látky/směsi

Použitelnost

Klasifikace, na které se odchylky vztahují

Podmínky odchylky

Barviva a pigmenty

Používané při aplikaci v mokré sekci nebo při povrchové aplikaci při výrobě barevného papíru

H411, H412, H413

Dodavatel chemické látky deklaruje, že u papíru lze dosáhnout 98 % fixace, a poskytne pokyny, jak to lze zajistit.

Výrobce papíru předloží prohlášení o splnění příslušných pokynů.

Látky zvyšující pevnost za mokra na bázi polyamidoaminu-epichlorhydrinu (PAE)

Používají se jako retenční činidla ke zlepšení zpracovatelnosti nebo k zajištění pevnosti produktu za mokra.

H411, H412, H413

Kombinovaný obsah zbytkového monomeru epichlorhydrinu (ECH, č. CAS 106-89-8) a jeho produkty rozkladu 1,3-dichlor-2-propanol (DCP, č. CAS 96-23-1) a 3-monochlor-1,2-propanediol (MCPD, č. CAS 96-24-2) nesmí překročit 0,35 % (hmotnostních) obsahu aktivní sušiny ve složení produktu.

Glyoxal (recyklovaná vlákna)

Nečistoty v recyklovaných vláknech.

H341, H317

V koncentracích přesahujících 0,10 % (hmotnostních) povolena pouze z důvodu kontaminace látkami z recyklovaných materiálů použitých v procesu výroby papíru. V takových případech musí být doloženo splnění mezní hodnoty definované v kritériu č. 6 písm. c).

Pomocné chemické látky používané na válci Yankee na bázi polyamidoaminu-epichlorhydrinu (PAE)

Používají se jako pomocné látky pro krepování.

H411, H412, H413

Kombinovaný obsah zbytkového monomeru epichlorhydrinu (ECH, č. CAS 106-89-8) a jeho produkty rozkladu 1,3-dichlor-2-propanol (DCP, č. CAS 96-23-1) a 3-monochlor-1,2-propanediol (MCPD, č. CAS 96-24-2) nesmí překročit 0,05 % (hmotnostních) obsahu aktivní sušiny ve složení produktu.

Kationtové polymery (včetně polyethyleniminů, polyamidů a polyaminů)

Jsou možná různá použití, včetně použití jako pomocných retenčních látek, ke zlepšení pevnosti mokrých papírových pásů, pevnosti za sucha a pevnosti za mokra.

H411, H412, H413

Výrobce papíru předloží prohlášení o splnění příslušných pokynů týkajících se bezpečné manipulace a dávkování specifikovaných v bezpečnostním listu.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží seznam všech příslušných použitých chemických látek společně s příslušným bezpečnostním listem nebo prohlášením dodavatele.

Jakékoli chemické látky obsahující látky nebo směsi, jejichž klasifikace CLP podléhají omezení, musí být zvýrazněny. Zbytkový obsah látky nebo směsi podléhající omezení v konečném produktu se odhadne na základě orientačního dávkování chemické látky spolu s koncentrací látky či směsi podléhající omezení v dotčené chemické látce (podle údajů v bezpečnostním listu nebo prohlášení dodavatele) a předpokládaného retenčního faktoru 100 %.

Odůvodnění jakýchkoli odchylek od retenčního faktoru 100 % nebo chemické modifikace nebezpečné látky či směsi podléhající omezení musí být předloženo písemně příslušnému subjektu.

U látek nebo směsí podléhajících omezení, jejichž koncentrace překročí 0,10 % (hmotnostních) konečného produktu z papíru, ale na něž se vztahuje odchylka, musí být předložen doklad o splnění podmínek příslušné odchylky.

Kritérium č. 4 písm. c) Chlor

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce buničiny a papíru. Ačkoli se týká i bělení recyklovaných vláken, připouští se, že tato vlákna mohla být bělena plynným chlorem ve svém předchozím životním cyklu.

Plynný chlor se nesmí použít jako bělicí činidlo. Tento požadavek se nevztahuje na plynný chlor související s výrobou a používáním oxidu chloričitého.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že při výrobě papíru nebyl jako bělicí činidlo použit plynný chlor, případně spolu s prohlášeními od příslušných dodavatelů buničiny.

Kritérium č. 4 písm. d) Alkylfenolethoxyláty (APEO)

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce buničiny a papíru.

Do čisticích chemických prostředků, prostředků odstraňujících tiskařské barvy, prostředků proti pěnění nebo dispergátorů se nesmějí přidávat alkylfenolethoxyláty nebo jiné deriváty alkylfenolu. Deriváty alkylfenolu jsou definovány jako látky, které při rozkladu produkují alkylfenoly.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení dodavatele (dodavatelů) chemických látek, že do těchto látek nebyly přidány alkylfenolethoxyláty nebo jiné deriváty alkylfenolu.

Kritérium č. 4 písm. e) Povrchově aktivní látky používané při odstraňování tiskařských barev

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce buničiny zbavené tiskařských barev.

Všechny povrchově aktivní látky použité při odstraňování tiskařských barev musí vykazovat snadnou nebo plnou vnitřní biologickou rozložitelnost (viz níže uvedené zkušební metody a prahové hodnoty). Jedinou výjimkou z tohoto požadavku je použití povrchově aktivních látek na bázi derivátů křemíku, pokud se papírenský kal vzniklý při odstraňování tiskařských barev spaluje.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria spolu s příslušnými bezpečnostními listy nebo zprávami o zkouškách pro každou povrchově aktivní látku. V nich bude uvedena zkušební metoda, prahová hodnota a závěr, jehož bylo dosaženo pomocí těchto zkušebních metod a prahových hodnot:

pro snadnou biologickou rozložitelnost: OECD č. 301 A–F (nebo rovnocenné normy ISO) s procentuální mírou rozkladu (včetně adsorpce) do 28 dnů nejméně 70 % pro 301 A a E a nejméně 60 % pro 301 B, C, D a F,

pro plnou vnitřní biologickou rozložitelnost: OECD 302 A–C (nebo rovnocenné normy ISO) s procentuální mírou rozkladu (včetně adsorpce) do 28 dnů nejméně 70 % pro 302 A a B a nejméně 60 % pro 302 C.

Pokud se používají povrchově aktivní látky na bázi křemíku, předloží žadatel bezpečnostní list použitých chemických látek a prohlášení, že se papírenský kal vzniklý při odstraňování tiskařských barev spaluje, včetně podrobných údajů o příslušném spalovacím zařízení (zařízeních).

Kritérium č. 4 písm. f) Omezení týkající se biocidních přípravků pro kontrolu slizu

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce papíru.

Účinné látky obsažené v biocidních přípravcích používaných k ničení slizotvorných organismů v systémech oběhu vody obsahujících vlákna musejí být pro tento účel schváleny podle nařízení (EU) č. 528/2012 nebo musejí být do rozhodnutí o schválení podle uvedeného nařízení předmětem přezkumu a nesmějí být potenciálně schopny bioakumulace.

Pro účely tohoto kritéria je bioakumulační potenciál charakterizován pomocí hodnoty rozdělovacího koeficientu oktanol/voda log Kow ≤ 3,0 nebo experimentálně stanoveného biokoncentračního faktoru ≤ 100.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria spolu s příslušným bezpečnostním listem materiálu nebo zprávou o zkoušce, kde bude uvedena zkušební metoda, prahová hodnota a závěr, jehož bylo dosaženo pomocí jedné z těchto zkušebních metod: OECD 107, 117 nebo 305 A–E.

Kritérium č. 4 písm. g) Omezení týkající se azobarviv

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce papíru.

Při výrobě hedvábného papíru označeného ekoznačkou EU nesmějí být použita azobarviva, která mohou redukčním štěpením jedné nebo více azoskupin uvolňovat jeden nebo více aromatických aminů uvedených ve směrnici 2002/61/ES nebo příloze XVII dodatku 8 nařízení (ES) č. 1907/2006.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria od dodavatelů všech barviv používaných při výrobě hedvábného papíru nebo produktů z hedvábného papíru označených ekoznačkou EU. Prohlášení dodavatelů barviv musí být doložena zprávami o zkouškách provedených podle příslušných metod popsaných v příloze XVII dodatku 10 nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo rovnocenných metod.

Kritérium č. 4 písm. h) Pigmenty a barviva na bázi kovů

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce papíru nebo případně na zpracovatele hedvábného papíru. Viz definice pigmentů a barviv na bázi kovů v preambuli této přílohy.

Barviva nebo pigmenty na bázi hliníku (*2), stříbra, arsenu, barya, kadmia, kobaltu, chromu, rtuti, manganu, niklu, olova, selenu, antimonu, cínu nebo zinku se nesmí používat.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění požadavků tohoto kritéria od dodavatelů všech barviv používaných při výrobě produktů z hedvábného papíru označených ekoznačkou EU. Prohlášení dodavatelů se doloží bezpečnostními listy nebo jinými příslušnými dokumenty.

Kritérium č. 4 písm. i) Iontové nečistoty v barvivech

Pozn.: Tento požadavek se vztahuje na výrobce papíru nebo případně na zpracovatele hedvábného papíru.

Obsah iontových nečistot v použitých barvivech nesmí překročit tyto mezní hodnoty: stříbro 100 ppm; arsen 50 ppm; baryum 100 ppm; kadmium 20 ppm; kobalt 500 ppm; chrom 100 ppm; rtuť 4 ppm; nikl 200 ppm; olovo 100 ppm; selen 20 ppm; antimon 50 ppm; cín 250 ppm; zinek 1 500 ppm.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění požadavků tohoto kritéria od dodavatelů všech barviv používaných při výrobě hedvábného papíru označeného ekoznačkou EU. Prohlášení dodavatelů se doloží bezpečnostními listy nebo jinými příslušnými dokumenty.

Kritérium č. 4 písm. j) Lotiony

Žádná ze složek lotionů používaných při zpracování produktů z hedvábného papíru označeného ekoznačkou EU nesmí být klasifikována jako H317, H334, CMR nebo uvedena na seznamu látek vzbuzujících mimořádné obavy (pro případné zahrnutí do přílohy XIV). Lotiony nesmějí dále obsahovat parabeny, triklosan, formaldehyd, látky uvolňující formaldehyd nebo methylisothiazolinon.

Složení lotionů kromě toho nesmí být dávkováno tak, aby množství jednotlivých látek, jejichž klasifikace CLP podléhají omezení, uvedených v kritériu č. 4 písm. b) přesahovalo 0,010 % (hmotnostních) konečného produktu z hedvábného papíru. Součet látek, jejichž klasifikace CLP podléhají omezení, nesmí překročit 0,070 % (hmotnostních) produktu z hedvábného papíru.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží seznam složení všech relevantních lotionů používaných při výrobě produktů z hedvábného papíru označených ekoznačkou EU spolu s prohlášeními příslušných dodavatelů uvedených lotionů o splnění tohoto kritéria a příslušnými bezpečnostními listy. Splnění mezních hodnot v konečném produktu doloží výpočty založenými na dávkování, které použil, jež odhadují koncentrace všech látek podléhajících omezení podle CLP ve složení přípravku, které by zbyly v konečném produktu z hedvábného papíru označeném ekoznačkou EU.

Kritérium č. 5 – Nakládání s odpady

Všechny závody na výrobu buničiny, papíru a produktů ze zpracovaného hedvábného papíru musí mít systém nakládání s odpady z výrobního procesu a plán nakládání s odpady a minimalizace odpadů popisující výrobní proces a uvádějící informace o těchto aspektech:

1)

zavedené postupy pro předcházení vzniku odpadů;

2)

zavedené postupy pro třídění, opětovné použití a recyklaci odpadů;

3)

zavedené postupy pro bezpečné nakládání s nebezpečným odpadem;

4)

obecné a specifické cíle soustavného zlepšování týkající se snižování vzniku odpadů a zvyšování míry opětovného použití a recyklace.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží plán minimalizace odpadů a nakládání s odpady pro každý z dotčených závodů a prohlášení o splnění tohoto kritéria.

U žadatelů registrovaných v systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a/nebo certifikovaných podle normy ISO 14001 se má za to, že toto kritérium splnili, pokud:

1)

je zahrnutí nakládání s odpady zdokumentováno v environmentálním prohlášení systému EMAS pro výrobní závod (závody) nebo

2)

je zahrnutí nakládání s odpady dostatečně zdokumentováno v osvědčení podle normy ISO 14001 pro výrobní závod (závody).

Kritérium č. 6 – Požadavky na konečný produkt

Kritérium č. 6 písm. a) Barviva a optické zjasňovače

U barveného hedvábného papíru se doloží dobrá stálost (úroveň 4 nebo vyšší) v souladu se zkráceným postupem definovaným v normě EN 646.

U hedvábného papíru ošetřeného optickými zjasňovači se doloží dobrá stálost (úroveň 4 nebo vyšší) v souladu se zkráceným postupem definovaným v normě EN 648.

Posuzování a ověřování: Žadatel nebo dodavatelé chemických látek předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnými zprávami o zkouškách podle normy EN 646, případně normy EN 648.

V opačném případě žadatel předloží prohlášení, že nebyla použita žádná barviva ani optické zjasňovače.

Kritérium č. 6 písm. b) Přípravky proti tvorbě slizu a antimikrobiální látky

Ve vzorcích konečného produktu z hedvábného papíru nesmí docházet k inhibici růstu mikroorganismů podle normy EN 1104.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnými zprávami o zkouškách podle normy EN 1104.

Kritérium č. 6 písm. c) Bezpečnost produktů

Jakýkoli konečný produkt z hedvábného papíru, který obsahuje recyklovaná vlákna, nesmí obsahovat žádné z těchto nebezpečných látek v koncentraci přesahující specifikované mezní hodnoty a v souladu se specifikovanými zkušebními normami:

formaldehyd: 1 mg/dm2 v souladu s normou EN 1541 (extrakce pomocí studené vody),

glyoxal: 1,5 mg/dm2 v souladu s normou DIN 54603,

pentachlorfenol (PCP): 2 mg/kg v souladu s normou EN ISO 15320 (extrakce pomocí studené vody).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnými zprávami o zkouškách podle příslušných norem.

Kritérium č. 6 písm. d) Vhodnost k použití

Produkty z hedvábného papíru označené ekoznačkou EU musejí splňovat všechny příslušné požadavky země, kde jsou uváděny na trh.

U hedvábného papíru s texturou musí být jednotlivé podkladové archy hedvábného papíru před zpracováním schopny absorbovat nejméně 10,0 gramů vody na gram hedvábného papíru.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnou dokumentací.

Výrobci zaručí vhodnost svých produktů k použití předložením dokumentace, která dokládá, že kvalita produktu splňuje normu EN ISO/IEC 17050. Uvedená norma stanoví obecná kritéria prohlášení dodavatelů o shodě s normativními dokumenty.

Pokud jde o hedvábný papír s texturou, předloží žadatel prohlášení o splnění tohoto požadavku, které doloží příslušnou zprávou o zkoušce podle normy EN ISO 12625-8:2010.

Kritérium č. 7 – Informace uváděné na ekoznačce EU

Žadatel se řídí pokyny, jak správně používat logo ekoznačky EU, uvedenými v dokumentu EU Ecolabel Logo Guidelines:

http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/logo_guidelines.pdf

Jestliže se použije volitelný štítek s textovým polem, musí obsahovat tato tři prohlášení:

nízké emise do ovzduší a vody při výrobě,

nízká spotřeba energie při výrobě,

xx % vláken z udržitelných zdrojů, případně xx % recyklovaných vláken.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží fotografií balení produktu, na níž je zřetelně vidět štítek, číslo registrace/licence a případně prohlášení, která mohou být zobrazena společně se značkou.


(1)  Vyšší hodnota se vztahuje k závodům, které používají dřevo eukalyptu pocházející z regionů s vyšším obsahem fosforu (např. eukalyptus pěstovaný na Pyrenejském poloostrově).

(2)  Hodnota emisí NOx pro neintegrované celulózky vyrábějící CTMP pomocí rychlosušení buničiny parou z biomasy.

(3)  Hodnota CHSK pro vysoce bělenou mechanickou buničinu (70–100 % vláken výsledného papíru).

(4)  Metodika pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Methodology for the Ecodesign of Energy-related Products).

(*1)  Omezení H317 se uplatní pouze na komerční barvicí přípravky, činidla pro povrchovou úpravu a nátěrové hmoty aplikované na papír.

(*2)  Omezení týkající se hliníku neplatí pro hlinitokřemičitany.