(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi, aby přijala plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na počáteční období nejvýše tří let, jež může být prodlouženo na další celkovou dobu tří let, na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory.

(3)

Na řízení rybolovu v jihozápadních vodách mají přímý zájem Belgie, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Portugalsko. Nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2439 (2) zavedla Komise na období 2016-2018 plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v jihozápadních vodách, které bylo na základě společného doporučení předloženého Belgií, Španělskem, Francií, Nizozemskem a Portugalskem v roce 2016 zrušeno a nahrazeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 (3). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 bylo změněno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/44 (4).

(4)

Dne 31. května 2018 předložily Belgie, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Portugalsko Komisi po konzultaci s poradním sborem pro jihozápadní vody nové společné doporučení. Příslušné vědecké subjekty poskytly vědecké posudky, jež byly přezkoumány Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) (5). Dne 11. září 2018 se konalo zasedání expertní skupiny za účasti zástupců 28 členských států, Komise a Evropského parlamentu jako pozorovatele, na kterém byla projednána dotčená opatření.

(5)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 obsahovalo výjimku z povinnosti vykládky humra severského odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně v podoblastech Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) 8 a 9, jelikož stávající vědecké důkazy naznačovaly při zohlednění vlastností zařízení pro lov uvedeného druhu, rybolovných postupů a ekosystému možnou vysokou míru přežití. Ve svém hodnocení (6) dospěl výbor VTHVR k závěru, že nejnovější poznatky a studie dokončené v letech 2016–2018 ukazují míru přežití nevybočující z rozmezí míry přežití pozorované během předchozích prací. S ohledem na to, že se okolnosti nezměnily, by proto dotyčná výjimka odůvodněná vysokou mírou přežití měla být zachována v plánu výmětů druhů žijících při dně v jihozápadních vodách na roky 2019–2021.

(6)

Pro rejnokovité odlovené pomocí všech lovných zařízení v podoblastech ICES 8 a 9 nejsou k dispozici podrobné vědecké důkazy o mírách přežití pro všechny skupiny a kombinace loďstva, které mají z výjimky prospěch. Míry přežití jsou však s několika málo výjimkami považovány za obecně vydatné, ale další podrobnosti jsou nezbytné. Aby se shromáždily tyto údaje, musel by rybolov pokračovat, a Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být udělena, ale že by členské státy měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Členské státy, které mají přímý zájem na řízení v oblasti rybolovu, by měly co nejdříve, nejpozději do 31. května každého roku, předložit: a) plán vypracovaný za účelem zvýšení míry přežití a doplnění nedostatků v údajích zjištěných VTHVR, který každoročně posoudí VTHVR, a b) výroční zprávy o pokroku a veškerých změnách či úpravách provedených v programech pro míry přežití.

(7)

Při posuzování měr přežití rejnokovitých bylo zjištěno, že rejnoci dvouskvrnní (Leucoraja naevus) mají značně nižší míru přežití než jiné druhy, přičemž chybí robustnější vědecké poznatky. Vyloučit tento druh zcela z výjimky by však bránilo rybolovu a pokračování přesného shromažďování údajů. Komise se proto domnívá, že by tato výjimka měla být udělena pouze na 1 rok a že by měly být urychleně vypracovány nové studie a opatření pro zlepšení míry přežití a co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, poskytnuty výboru VTHVR k posouzení.

(8)

Nové společné doporučení rovněž navrhuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro růžichu šedou odlovenou tradičním vybavením „voracera“ v divizi ICES 9a. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití výmětů růžichy šedé. Důkazy byly předloženy VTHVR, jenž dospěl k závěru, že výjimka je řádně odůvodněná. Proto by tato výjimka měla být zahrnuta do nového plánu výmětů na roky 2019–2021.

(9)

Nové společné doporučení rovněž navrhuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro růžichu šedou odlovenou pomocí háčků a šňůr v podoblasti ICES 10. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití růžichy šedé při tomto rybolovu. Důkazy byly předloženy VTHVR, jenž dospěl k závěru, že výjimka je řádně odůvodněná. Proto by tato výjimka měla být zahrnuta do nového plánu výmětů na roky 2019–2021.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 obsahovalo výjimky de minimis z povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013 pro jazyka obecného odloveného pomocí vlečných sítí vlečených pomocí výložníku po boku lodi a vlečných sítí pro lov při dně v divizích ICES 8a a 8b a pro jazyka obecného odloveného pomocí třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí v divizích ICES 8a a 8b. Důkazy poskytnuté členskými státy pro tyto výjimky v novém společném doporučení přezkoumal VTHVR (7). Výbor VTHVR dospěl k závěru, že společné doporučení obsahuje argumenty odůvodňující obtížnost zvýšení selektivity ve spojení s nepřiměřenými náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky. S ohledem na to, že se okolnosti nezměnily, by tedy výjimky de minimis měly být zachovány v plánu výmětů druhů žijících při dně v jihozápadních vodách na období 2019–2021.

(11)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 obsahovalo výjimku de minimis z povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013 pro štikozubce obecného odloveného pomocí vlečných sítí a nevodů v podoblastech ICES 8 a 9. Důkazy poskytnuté členskými státy pro tuto výjimku přezkoumal VTHVR, jenž dospěl k závěru (8), že by mělo být provedeno více hodnocení s cílem posoudit zlepšení selektivity. Aby se shromáždily tyto údaje, musel by rybolov pokračovat, a Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být prozatímně udělena, ale že by členské státy měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Proto by výjimka de minimis měla být udělena prozatímně do 31. prosince 2019. Dotčené členské státy by měly provést dodatečná hodnocení a poskytnout co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, informace pro posouzení VTHVR.

(12)

Nové společné doporučení obsahuje novou výjimku de minimis pro:

(13)

Členské státy poskytly informace pro výjimky de minimis pro pilonoše rodu Beryx a mníkovce velkookého odlovené pomocí háčků a šňůr v podoblasti ICES 10. Výbor VTHVR uvedené důkazy přezkoumal a dospěl k závěru, že dokumenty předložené členskými státy obsahují odůvodněné argumenty prokazující, že dalších zlepšení selektivity je obtížné dosáhnout nebo jsou spojena s nepřiměřenými náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky. Je proto vhodné zahrnout tyto výjimky de minimis do nového plánu výmětů na roky 2019–2021.

(14)

Informace poskytnuté členskými státy je nutné jednotlivě doplnit, pokud jde o nové výjimky de minimis pro tyto druhy:

Za těchto okolností by jednotlivé výjimky pro každý druh měly být omezeny na 1 rok a členské státy by měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Tyto výjimky de minimis by měly být uděleny prozatímně do 31. prosince 2019. Dotčené členské státy by měly provést další hodnocení a poskytnout co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, informace pro posouzení VTHVR.

(15)

Aby se zajistily spolehlivé odhady výše výmětů za účelem stanovení celkových přípustných odlovů (TAC), měly by členské státy v případech, kdy je výjimka de minimis založena na extrapolaci situací, pro něž není dostatek údajů, a na částečných informacích o loďstvu, zajistit poskytnutí přesných a ověřitelných údajů pro celé loďstvo, na které se vztahuje dané ustanovení de minimis.

(16)

Opatření navržená v novém společném doporučení jsou v souladu s čl. 15 odst. 4, čl. 15 odst. 5 písm. c) a čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013, a mohou být tudíž zahrnuta do tohoto nařízení.

(17)

Podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise zohlednila posouzení výboru VTHVR i potřebu toho, aby členské státy zajistily plné provádění povinnosti vykládky ke dni 1. ledna 2019. Výjimky v několika případech vyžadují pokračování rybolovných činností a shromažďování údajů za účelem řešení připomínek vznesených výborem VTHVR. V těchto případech se Komise domnívá, že povolení dočasné výjimky představuje pragmatický a obezřetný přístup k řízení rybolovu, neboť v opačném případě by to bránilo nezbytnému shromažďování údajů nutnému pro řádné a informované řízení výmětů s ohledem na plný vstup v platnost povinnosti vykládky.

(18)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na související ekonomické činnosti a plánování rybolovného období pro rybářská plavidla Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Mělo by se použít ode dne 1. ledna 2019,

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Za účelem provádění povinnosti vykládky zmocňuje čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komisi, aby přijala plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na počáteční období nejvýše tří let, jež může být prodlouženo na další celkové období tří let, na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory.

(3)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 (2) stanovilo na období 2016–2018 plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách, a to na základě společného doporučení předloženého Belgií, Španělskem, Francií, Irskem, Nizozemskem a Spojeným královstvím. Uvedené nařízení bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2375 (3).

(4)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2375 stanovilo na období 2017–2018 plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách navržený v novém společném doporučení předloženém Belgií, Španělskem, Francií, Irskem, Nizozemskem a Spojeným královstvím. Uvedené nařízení bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/46 (4).

(5)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/46 stanovilo na rok 2018 plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně a hlubinného rybolovu v severozápadních vodách na základě společného doporučení předloženého Belgií, Španělskem, Francií, Irskem, Nizozemskem a Spojeným královstvím.

(6)

Přímý zájem na řízení rybolovu v severozápadních vodách má Belgie, Španělsko, Francie, Irsko, Nizozemsko a Spojené království. Po konzultaci s poradním sborem pro severozápadní vody a poradním sborem pro pelagický rybolov tyto členské státy předložily Komisi dne 31. května 2018 nové společné doporučení týkající se plánu výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách na roky 2019–2021. Společné doporučení bylo změněno dne 30. srpna 2018.

(7)

Příslušné vědecké subjekty poskytly vědecké posudky, jež byly přezkoumány Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) (5). Dne 11. září 2018 se konalo zasedání expertní skupiny za účasti zástupců 28 členských států, Komise a Evropského parlamentu jako pozorovatele, na kterém byla projednána dotčená opatření. U některých populací, jako např. platýse evropského, poukázal výbor VTHVR, že míry přežití jednotlivých ryb možná nejsou tak vysoké, jako ty, které byly zjištěny u jiných druhů. Komise však zvážila relativní dopad této výjimky na celkovou populaci v porovnání s jednotlivými rybami a vyvážila to potřebou pokračovat v rybolovné činnosti s cílem zajistit shromažďování údajů, aby bylo možné řešit připomínky vznesené výborem VTHVR. V případech, kdy je relativní množství mrtvých výmětů poměrně nízké, se Komise domnívá, že dočasné povolení výjimky představuje pragmatický a obezřetný přístup k řízení rybolovu, neboť v opačném případě by to bránilo nezbytnému shromažďování údajů nutnému pro řádné a informované řízení výmětů s ohledem na plný vstup v platnost povinnosti vykládky.

(8)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/46 obsahovalo výjimku z povinnosti vykládky odůvodněnou vysokou mírou přežití uvedenou v čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 pro humra severského uloveného pomocí vršů, lapadel nebo košů v podoblastech ICES 6 a 7 na základě vědeckých důkazů, jež prokázaly míry přežití. Tyto důkazy byly posouzeny v předchozích letech a výbor VTHVR dospěl k závěru (6), že výjimka je odůvodněná. Nové společné doporučení navrhuje pokračování uvedené výjimky. S ohledem na to, že se okolnosti nezměnily, by tudíž tato výjimka měla pokračovat v plánu výmětů na roky 2019–2021.

(9)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/46 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro jazyka obecného pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů, odloveného pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami (s velikostí ok) 80–99 mm v divizi ICES 7d do šesti námořních mil od pobřeží a mimo označené reprodukční oblasti na základě vědeckých důkazů, jež prokázaly míru přežití výmětů. Tyto důkazy byly posouzeny v předchozích letech a výbor VTHVR dospěl k závěru (7), že jsou postačující. Nové společné doporučení navrhuje další používání uvedené výjimky. Výbor VTHVR poukázal na to, že nebyly poskytnuty žádné nové informace o umístění reprodukčních oblastí (8). Vzhledem k tomu, že v současné době nebyly zjištěny žádné reprodukční oblasti, může být výjimka zahrnuta do nového plánu výmětů na roky 2019–2021, ale členské státy by měly předložit příslušné informace, jakmile budou tyto oblasti zjištěny.

(10)

Nové společné doporučení navrhuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití humra severského uloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně o velikosti ok 100 mm nebo větší a humra severského uloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně o velikosti ok 70–99 mm v kombinaci s možnostmi selektivních lovných zařízení (rybolov TRI a TR2) v podoblasti ICES 7. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití výmětů humra severského při tomto rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž dospěl k závěru, že studie o přežití provedená pomocí vlečné sítě s dílcem seltra poskytla postačující údaje, avšak celkový dopad na extenzivní rybolov humra severského pomocí jiných lovných zařízení je i nadále obtížné posoudit. Výbor VTHVR poznamenal, že pokud pro všechna lovná zařízení platí poměrně vysoká míra přežití, souvisí s tímto druhem rybolovu relativně nízká míra výmětů. Proto by tato výjimka měla být zahrnuta do nového plánu výmětů na roky 2019–2021.

(11)

Nové společné doporučení navrhuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití humra severského odloveného v divizi ICES 6a do dvanácti námořních mil od pobřeží pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami o velikosti ok 80–110 mm v kombinaci s možnostmi selektivních lovných zařízení. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití výmětů humra severského při tomto rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž dospěl k závěru, že studie míry přežití je robustní a uvádí poměrně vysokou míru přežití. Proto by tato výjimka měla být zahrnuta do nového plánu výmětů na roky 2019–2021.

(12)

Pro rejnokovité odlovené pomocí libovolného typu lovného zařízení v podoblastech ICES 6 a 7 nejsou k dispozici podrobné vědecké důkazy o mírách přežití pro všechny skupiny a kombinace loďstva, které mají z výjimky prospěch. Míry přežití jsou však s několika málo výjimkami považovány za obecně vydatné, ale další podrobnosti jsou nezbytné. Aby se shromáždily tyto údaje, musel by rybolov pokračovat, a Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být udělena, ale že by členské státy měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Členské státy, které mají přímý zájem v oblasti řízení, by měly co nejdříve, nejpozději do 31. května každého roku, předložit: a) plán vypracovaný za účelem zvýšení míry přežití a doplnění nedostatků v údajích zjištěných výborem VTHVR, který každoročně výbor VTHVR posoudí, a b) výroční zprávy o pokroku a veškerých změnách či úpravách provedených v programech pro míry přežití.

(13)

Při posuzování měr přežití rejnokovitých bylo zjištěno, že rejnoci dvouskvrnní (Leucoraja naevus) mají značně nižší míru přežití než jiné druhy, přičemž chybí robustnější vědecké poznatky. Vyloučit tento druh zcela z výjimky by však bránilo rybolovu a pokračování přesného shromažďování údajů. Komise se proto domnívá, že by tato výjimka měla být udělena pouze na 1 rok a že by měly být urychleně vypracovány nové studie a opatření pro zlepšení míry přežití a co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, poskytnuty výboru VTHVR k posouzení.

(14)

Nové společné doporučení navrhuje výjimky odůvodněné vysokou mírou přežití u platýse evropského odloveného pomocí třístěnných tenatových sítí nebo vlečných sítí s rozpěrnými deskami v divizích ICES 7d, 7e, 7f a 7 g. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití pro platýse evropského při tomto rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž dospěl k závěru, že studie míry přežití je robustní a uvádí poměrně vysokou míru přežití. Proto by tato výjimka měla být zahrnuta do nového plánu výmětů na roky 2019–2021.

(15)

Nové společné doporučení navrhuje výjimky odůvodněné vysokou mírou přežití pro platýse evropského odloveného v divizích ICES 7a až 7k plavidly, která používají vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku lodi, s maximálním výkonem motoru 221 kW, o maximální délce 24 metrů, která loví v pásmu 12 námořních mil, a s dobou zátahu v trvání nejvýše 1,5 hodiny a plavidly, která používají vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku lodi, s výkonem motoru přesahujícím 221 kW, která používají vstupní záklopku nebo bentický výpustný dílec. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití pro platýse evropského při tomto rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž dospěl k závěru, že vědecké informace jsou kvalitní. Výbor VTHVR však poukázal na to, že údaje nepokrývají všechny dotčené členské státy a že při těchto druzích rybolovu ovlivňuje míru přežití mnoho činitelů a je velmi proměnlivá. Výbor VTHVR dále poznamenal, že v důsledku této proměnlivosti není možné spolehlivě posoudit, jaký je pravděpodobný dopad výjimky. Za těchto okolností by výjimka měla být omezena na 1 rok, aby nadále umožňovala shromažďování údajů, a členské státy by měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Tato výjimka by tudíž mohla být zahrnuta do plánu výmětů do 31. prosince 2019 a dotčené členské státy by měly provést dodatečná hodnocení a poskytnout informace pro posouzení výboru VTHVR co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019.

(16)

Nové společné doporučení navrhuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro druhy odlovené pomocí vršů, lapadel nebo košů v severozápadních vodách (podoblasti ICES 5, 6 a 7). Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití pro druhy odlovené při tomto rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž dospěl k závěru, že míra přežití druhů vyřazených jako výměty z lovu pomocí lapadel a vršů je pravděpodobně značná. Proto by tyto výjimky mohly být zahrnuty do nového plánu výmětů na roky 2019–2021.

(17)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/46 obsahovalo výjimky de minimis z povinnosti vykládky pro určité druhy rybolovu. Důkazní informace poskytnuté členskými státy přezkoumal výbor VTHVR (9) a dospěl k závěru, že dokumenty předložené členskými státy obsahují odůvodněné argumenty prokazující, že dalších zlepšení selektivity lze obtížně dosáhnout, a/nebo argumenty týkající se nepřiměřených nákladů při manipulaci s nežádoucími úlovky, které v několika případech podpořilo kvalitativní posouzení nákladů. Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na to, že se okolnosti nezměnily, je vhodné pokračovat ve výjimkách de minimis v souladu s procentními podíly navrženými v novém společném doporučení pro:

(18)

Nové společné doporučení navrhlo výjimky de minimis z povinnosti vykládky pro:

(19)

Důkazy členských států ohledně nových výjimek de minimis týkajících se tresky jednoskvrnné, tresky obecné, kranase (rodu Trachurus) a makrely obecné odlovených plavidly, která používají vlečné sítě pro lov při dně, nevody a vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku lodi, byly přezkoumány výborem VTHVR, jenž dospěl k závěru (10), že musí být poskytnuty další informace. Vzhledem k potřebě pokračovat v rybolovné činnosti a shromažďování údajů s cílem poskytnout tyto informace by jednotlivé výjimky pro každý druh měly být omezeny na 1 rok a členské státy by měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Dotčené členské státy by měly provést další hodnocení a poskytnout co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, informace pro posouzení výboru VTHVR. Tyto výjimky by proto měly být prozatímně používány do 31. prosince 2019.

(20)

Aby se zajistily spolehlivé odhady výše výmětů za účelem stanovení celkových přípustných odlovů (TAC), měly by členské státy v případech, kdy je výjimka de minimis založena na extrapolaci situací, pro něž není dostatek údajů, a na částečných informacích o loďstvu, zajistit poskytnutí přesných a ověřitelných údajů pro celé loďstvo, na které se vztahuje dané ustanovení de minimis.

(21)

Podle čl. 15 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou plány výmětů zahrnovat též technická opatření pro rybolov nebo druhy, na které se vztahuje povinnost vykládky. Aby se zvýšila selektivita lovných zařízení a snížilo se množství nežádoucích úlovků v Keltském moři a Irském moři, je vhodné zahrnout řadu selektivních opatření pro druhy rybolovu druhů žijících při dně. Na základě informací poskytnutých členskými státy dospěl výbor VTHVR k závěru, že navržené změny s cílem zvýšit selektivitu v severozápadních vodách jsou jedním z velmi malého množství pokusů regionálních skupin zmírnit problémy s nežádoucími úlovky. Proto by technická opatření měla být zahrnuta do plánu výmětů na roky 2019–2021.

(22)

Opatření navržená novým společným doporučením jsou v souladu s čl. 15 odst. 4, čl. 15 odst. 5 písm. c) a čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013, a mohou být tudíž zahrnuta do tohoto nařízení.

(23)

Podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise zohlednila posouzení výboru VTHVR i potřebu, aby členské státy zajistily plné provádění povinnosti vykládky ke dni 1. ledna 2019. Výjimky v několika případech vyžadují pokračování rybolovných činností a shromažďování údajů za účelem řešení připomínek vznesených výborem VTHVR. V těchto případech se Komise domnívá, že dočasné povolení výjimky představuje pragmatický a obezřetný přístup k řízení rybolovu, neboť v opačném případě by to bránilo nezbytnému shromažďování údajů nutnému pro řádné a informované řízení výmětů s ohledem na plný vstup v platnost povinnosti vykládky.

(24)

V návaznosti na nové společné doporučení je vhodné zrušit nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/46.

(25)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Mělo by se použít ode dne 1. ledna 2019,

(1)

Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (2) je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Článek 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 stanoví přijetí víceletých plánů, které obsahují opatření pro zachování zdrojů pro rybolov určitých populací v příslušné zeměpisné oblasti.

(3)

Tyto víceleté plány uvádí podrobnosti ohledně provádění povinnosti vykládky a mohou zmocnit Komisi, aby dotyčné podrobnosti dále upřesnila na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy.

(4)

Neexistuje-li víceletý plán, čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi, aby zavedla povinnost vykládky prostřednictvím plánů výmětů na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy.

(5)

Přímý zájem na řízení rybolovu v Severním moři mají Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království. Po konzultaci s poradním sborem pro Severní moře tyto členské státy předložily Komisi dne 31. května 2017 společné doporučení, pokud jde o plán výmětů pro druhy rybolovu druhů žijících při dně v Severním moři. Na základě uvedeného společného doporučení stanovilo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/45 (3) plán výmětů pro uvedené druhy rybolovu v roce 2018.

(6)

Dne 4. července 2018 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2018/973, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace. Článek 11 uvedeného nařízení zmocňuje Komisi, aby přijala akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví podrobnosti povinnosti vykládky na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy.

(7)

Po konzultaci s poradním sborem pro Severní moře a poradním sborem pro pelagický rybolov předložily Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království Komisi dne 30. května 2018 nové společné doporučení týkající se podrobností provádění povinnosti vykládky pro druhy rybolovu druhů žijících při dně v Severním moři. Společné doporučení bylo změněno dne 30. srpna 2018.

(8)

Jak je stanoveno v nařízení (EU) 2018/973, Severní moře zahrnuje divize ICES 2a, 3a a podoblast 4.

(9)

Příslušné vědecké subjekty poskytly vědecké posudky, jež byly přezkoumány Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) (4). Dne 11. září 2018 se konalo zasedání expertní skupiny za účasti zástupců 28 členských států, Komise a Evropského parlamentu jako pozorovatele, na kterém byla projednána dotčená opatření.

(10)

Pro některé populace, jako např. platýse evropského, poukázal výbor VTHVR, že míry přežití jednotlivých ryb možná nejsou tak vysoké, jako ty zjištěné u jiných druhů. Komise však zvážila relativní dopad této výjimky na celkovou populaci v porovnání s jednotlivými rybami a vyvážila to potřebou pokračovat v rybolovné činnosti s cílem zajistit shromažďování údajů, aby bylo možné řešit připomínky vznesené výborem VTHVR. V případech, kdy je relativní množství mrtvých výmětů poměrně nízké, se Komise domnívá, že dočasné povolení výjimky představuje pragmatický a obezřetný přístup k řízení rybolovu, neboť v opačném případě by se bránilo nezbytnému shromažďování údajů nutnému pro řádné a informované řízení výmětů s ohledem na plný vstup v platnost povinnosti vykládky.

(11)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/45 stanovilo výjimky odůvodněné vysokou mírou přežití pro odlovy jazyka obecného pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů prováděné pomocí vlečných sítí v divizi ICES 4c na základě vědeckých důkazů, jež prokázaly míru přežití výmětů. Tyto důkazy byly posouzeny v předchozích letech a výbor VTHVR dospěl k závěru (5), že jsou postačující. Nové společné doporučení navrhuje další používání uvedené výjimky. Výbor VTHVR poukázal na to, že nebyly poskytnuty žádné nové informace o poloze reprodukčních oblastí (6). Vzhledem k tomu, že v současné době nebyly zjištěny žádné reprodukční oblasti, může být výjimka do tohoto nařízení zahrnuta, ale členské státy by měly předložit příslušné informace, jakmile budou tyto oblasti zjištěny.

(12)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/45 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití podle čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 pro odlovy humra severského pomocí vrší v divizích ICES 2a, 3a a podoblasti ICES 4 na základě vědeckých důkazů, jež prokázaly míry přežití. Tyto důkazy byly posouzeny v předchozích letech a výbor VTHVR dospěl k závěru (7), že jsou postačující. Nové společné doporučení navrhuje další používání uvedené výjimky. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být zahrnuta do tohoto nařízení.

(13)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/45 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro humra severského odloveného v podoblasti ICES 4 pomocí určitých lovných zařízení pod podmínkou, že se použije selektivní zařízení s třídicí mřížkou (netgrid). Tato výjimka byla omezena na zimní měsíce a některé funkční jednotky ICES. Nové společné doporučení navrhuje další používání uvedené výjimky a její rozšíření na divize ICES 2a a 3a. Členské státy poskytly v roce 2018 aktualizované vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití humra severského odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně vybavených kapsou sítě větší než 80 mm nebo nejméně 70 mm a speciálními selektivními zařízeními. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž vyjádřil obavy (8) ohledně odhadů přežití vztahujících se na západní pobřeží Severního moře a ohledně toho, zda tyto odhady jsou reprezentativní pro celou oblast. Výbor VTHVR však poukázal na to, že podpůrné vědecké informace byly založeny na spolehlivém přístupu a použitá metoda validace v rámci širšího loďstva je přiměřená. Za těchto okolností může být výjimka používána do 31. prosince 2021, ale členské státy, které mají přímý zájem na řízení, by měly předložit údaje o rybolovu u západního pobřeží Severního moře.

(14)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/45 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro vedlejší úlovky druhů, na něž se vztahují omezení odlovu, v rybolovu vršemi a vězenci na základě vědeckých důkazů, jež prokázaly míry přežití. Tyto důkazy byly posouzeny v předchozích letech a výbor VTHVR dospěl k závěru (9), že dostupné údaje nasvědčují tomu, že úmrtnost vyřazených ryb je pravděpodobně nízká, skutečné odlovy v dotyčném rybolovu jsou však zanedbatelné. Vzhledem k tomu, že odlovy nejsou významné, a s ohledem na to, že se okolnosti nezměnily, lze tuto výjimku do tohoto nařízení zahrnout.

(15)

Nové společné doporučení navrhuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského v rybolovu tenatovými sítěmi a třístěnnými tenatovými sítěmi v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití výmětů platýse evropského při tomto způsobu rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž dospěl k závěru (10), že byly poskytnuty přiměřené informace prokazující značně vysokou mírou přežití. Tato výjimka by tudíž měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(16)

Nové společné doporučení obsahuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského v rybolovu dánskými nevody v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití výmětů platýse evropského při tomto způsobu rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž dospěl k závěru (11), že údaje studie o míře přežití jsou spolehlivé, ačkoli by mohly být použity další činitele za účelem zvýšení míry přežití, neboť pokles míry přežití je značný, je-li doba třídění platýse evropského delší než 30 minut. Tuto výjimku lze tudíž do tohoto nařízení zahrnout.

(17)

Nové společné doporučení navrhuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro odlov a vedlejší úlovky platýse evropského v rybolovu zaměřeném na platýsovité či jiné ryby pomocí vlečných sítí v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4 v zimních měsících. Členské státy poskytly vědecké doporučení, aby prokázaly míry přežití výmětů platýse evropského při tomto způsobu rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, který dospěl k závěru (12), že míry přežití v podpůrné studii se snížily, pokud doba třídění byla v letních měsících delší než 60 minut, nízká míra přežití platýse evropského v létě proto odůvodňuje, že je výjimka omezena na zimní měsíce. Tato výjimka by tudíž měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(18)

Nové společné doporučení navrhuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro odlovy platýse evropského pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů pomocí vlečných sítí vlečených pomocí výložníků v podoblasti ICES 4 a divizi ICES 2a. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly míry přežití výmětů při tomto způsobu rybolovu. Důkazy byly předloženy výboru VTHVR, jenž dospěl k závěru (13), že míru přežití při tomto způsobu rybolovu ovlivňuje mnoho činitelů a je velmi proměnlivá. Výbor VTHVR měl rovněž pochybnosti, že vzhledem k poměrně vysokým orientačním mírám výmětů a poměrně nízkým mírám přežití, je pravděpodobné, že značná množství výmětů platýse evropského nepřežijí. Aby se shromáždily tyto údaje, musel by rybolov pokračovat, a Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být udělena, ale že by členské státy měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Za těchto okolností může být výjimka prozatímně používána do 31. prosince 2019. Členské státy, které mají přímý zájem v oblasti řízení, by měly předložit: a) plán vypracovaný za účelem zvýšení míry přežití, jenž bude vědecky posouzen výborem VTHVR, a b) výroční zprávy o pokroku a změnách/úpravách provedených v programu pro míry přežití.

(19)

Pro rejnokovité odlovené pomocí všech typů lovných zařízení v divizích ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4 nejsou k dispozici podrobné vědecké důkazy o mírách přežití pro všechny skupiny a kombinace loďstva, které mají z výjimky prospěch. Míry přežití jsou však s několika málo výjimkami považovány za obecně vydatné, ale další podrobnosti jsou nezbytné. Aby se shromáždily tyto údaje, musel by rybolov pokračovat, a Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být udělena, ale že by členské státy měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Členské státy, které mají přímý zájem v oblasti řízení, by do 31. května každého roku měly předložit: a) plán vypracovaný za účelem zvýšení míry přežití a doplnění nedostatků v údajích zjištěných výborem VTHVR, který výbor VTHVR každoročně posoudí, a b) výroční zprávy o pokroku a veškerých změnách či úpravách provedených v programech pro míry přežití.

(20)

Při posuzování měr přežití rejnokovitých bylo zjištěno, že rejnoci dvouskvrnní (Leucoraja naevus) mají značně nižší míru přežití než jiné druhy, přičemž chybí robustnější vědecké poznatky. Vyloučit tento druh zcela z výjimky by však bránilo rybolovu a pokračování přesného shromažďování údajů. Komise se proto domnívá, že by tato výjimka měla být udělena pouze na 1 rok a že by měly být urychleně vypracovány nové studie a opatření pro zlepšení míry přežití a co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, poskytnuty výboru VTHVR k posouzení.

(21)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/45 obsahovalo výjimky de minimis pro:

(22)

Členské státy poskytly důkazy na podporu těchto výjimek de minimis. Výbor VTHVR (14) uvedené důkazy přezkoumal a dospěl k závěru (15), že dokumenty předložené členskými státy obsahovaly odůvodněné argumenty prokazující, že dalších zlepšení selektivity je obtížné dosáhnout nebo že jsou spojena s nepřiměřenými náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky. S ohledem na to, že se okolnosti nezměnily, je tedy vhodné ve výjimkách de minimis pokračovat v souladu s procentními úrovněmi a nezbytnými úpravami navrženými v novém společném doporučení podle čl. 15 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013.

(23)

Nové společné doporučení navrhuje výjimku de minimis pro:

(24)

Členské státy poskytly vědecké důkazy na podporu nových výjimek de minimis na základě obtížnosti zlepšení selektivity a nepřiměřených nákladů na zacházení s úlovky. Výbor VTHVR uvedené důkazy přezkoumal během svého plenárního zasedání ve dnech 2.–6. července 2018.

(25)

Pokud jde o výjimku pro tresku bezvousou a tresku obecnou odlovené pomocí vlečných sítí pro lov při dně v divizích ICES 4a a 4b, výbor VTHVR dospěl k závěru, že chybí příslušné údaje od některých členských států. Aby se shromáždily tyto údaje, musel by rybolov pokračovat, a Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být udělena prozatímně do 31. prosince 2019, ale že by členské státy měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Dotčené členské státy by měly provést dodatečná hodnocení a poskytnout co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, informace pro posouzení výboru VTHVR.

(26)

Na základě důkazů poskytnutých členskými státy se výbor VTHVR domníval, že je vhodné zavést výjimky de minimis pro platýse evropského odloveného pomocí určitých vlečných sítí pro lov při dně v podoblasti ICES 4.

(27)

Výbor VTHVR dospěl k závěru, že byly poskytnuty přiměřené údaje pro udělení výjimky de minimis pro lov garnáta obecného pomocí vlečných sítí vlečených pomocí výložníku po boku lodi v divizích ICES 4b a 4c.

(28)

Pokud jde o výjimku de minimis pro mníka mořského odloveného pomocí určitých vlečných sítí pro lov při dně o velikosti ok mezi 100 a 119 mm v podoblasti ICES 4, výbor VTHVR považoval za obtížné posoudit s konečnou platností dopad zlepšení selektivity v dotyčném rybolovu. Výbor VTHVR poznamenal, že chybí příslušné údaje od některých členských států. Výbor VTHVR však uznal, že zařízení používané při příslušném rybolovu je již selektivní a že další zlepšení selektivity učiní rybolov ekonomicky neefektivním. Aby se shromáždily tyto údaje, musel by rybolov pokračovat, a Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být udělena prozatímně do 31. prosince 2019, ale že by členské státy měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Členské státy by měly předložit a) údaje prokazující, že zlepšení selektivity je v příslušném rybolovu velmi obtížné dosáhnout, a b) doplňující informace o odlovu nebo loďstvu pro loďstva ostatních členských států, která mohou na lovištích rovněž působit. Dotčené členské státy by měly provést dodatečná hodnocení a poskytnout co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, informace pro posouzení výboru VTHVR.

(29)

Na základě důkazů poskytnutých členskými státy a jak dospěl k závěru výbor VTHVR, měla by být udělena výjimka de minimis pro mníka mořského odloveného pomocí určitých vlečných sítí pro lov při dně o velikosti ok 120 mm nebo větší v podoblasti ICES 4.

(30)

Výbor VTHVR poznamenal ve svých závěrech, že byly poskytnuty podrobné informace pro výjimku de minimis pro tresku bezvousou odlovenou pomocí určitých vlečných sítí vlečených pomocí výložníku po boku lodi v podoblasti ICES 4. Výbor VTHVR však uvedl omezení ve zlepšení selektivity pro tresku bezvousou a poznamenal, že přístup použitý k výpočtu výše limitu de minimis může omezit selektivitu pro tresku bezvousou, neboť by všechny nežádoucí úlovky tresky bezvousé mohly být potenciálně vyřazeny jako výměty. Za těchto okolností by výjimka měla být používána ve výši pozorovaných výmětů (2 %) a členské státy by měly mít povinnost každoročně předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Dotčené členské státy by měly provést dodatečná hodnocení a poskytnout každoročně co nejdříve, nejpozději do 31. května, informace pro posouzení výboru VTHVR.

(31)

Důkazy poskytnuté členskými státy ohledně nových výjimek de minimis týkajících se kranase (rodu Trachurus) a makrely obecné odlovených plavidly, která používají vlečné sítě pro lov při dně, nevody a vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku lodi, byly přezkoumány výborem VTHVR, jenž dospěl k závěru, že musí být poskytnuty další informace. Vzhledem k potřebě pokračovat v rybolovné činnosti a ve shromažďování údajů s cílem poskytnout tyto informace by jednotlivé výjimky pro každý druh měly být omezeny na 1 rok a členské státy by měly mít povinnost předložit příslušné údaje, které výboru VTHVR umožní plně posoudit odůvodnění a Komisi umožní provést přezkum. Dotčené členské státy by měly provést dodatečná hodnocení a poskytnout co nejdříve, nejpozději do 31. května 2019, informace pro posouzení výboru VTHVR. Tyto výjimky by proto měly být prozatímně používány do 31. prosince 2019.

(32)

Aby se zajistily spolehlivé odhady výše výmětů za účelem stanovení celkového přípustného odlovu, měly by členské státy v případech, kdy je výjimka de minimis založena na extrapolaci situací, pro něž není dostatek údajů, a částečných informací o loďstvu, zajistit poskytnutí přesných a ověřitelných údajů pro celé loďstvo, na které se vztahuje dané ustanovení de minimis.

(33)

Podle čl. 15 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou podrobnosti provádění povinnosti vykládky zahrnovat technická opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 dotyčného nařízení. Aby se zvýšila selektivita lovných zařízení a snížilo se množství nežádoucích úlovků v oblasti Skagerrak, je vhodné zachovat platnost řady technických opatření, na kterých se dohodly Unie a Norsko v letech 2011 (16) a 2012 (17), a povolit používání selektivního zařízení SepNep.

(34)

Opatření navržená novým společným doporučením jsou v souladu s čl. 15 odst. 4, čl. 15 odst. 5 písm. c) a čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nařízením (EU) 2018/973, zejména s článkem 11 tohoto nařízení, a mohou být tudíž zahrnuta do tohoto nařízení.

(35)

Komise podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 zohlednila posouzení výboru VTHVR i potřebu, aby členské státy zajistily plné provádění povinnosti vykládky ke dni 1. ledna 2019. Výjimky v několika případech vyžadují pokračování rybolovných činností a shromažďování údajů za účelem řešení připomínek vznesených výborem VTHVR. V těchto případech se Komise domnívá, že dočasné povolení výjimky představuje pragmatický a obezřetný přístup k řízení rybolovu, neboť v opačném případě by se bránilo nezbytnému shromažďování údajů nutnému pro řádné a informované řízení výmětů s ohledem na plný vstup v platnost povinnosti vykládky.

(36)

Podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2018/973 je pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci ohledně povinnosti vykládky svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. srpna 2018. Dopad výjimek z povinnosti vykládky z důvodu vysoké míry přežití a výjimek de minimis je proto vhodné přezkoumat ve třetím roce uplatňování tohoto nařízení.

(37)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Mělo by se používat od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2021,

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 si klade za cíl postupně odstranit výměty z rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů podléhajících omezení odlovů a ve Středozemním moři rovněž úlovků druhů podléhajících minimálním velikostem stanoveným v příloze III nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (2).

(2)

Podle čl. 15 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky vztahuje ve Středozemním moři na druhy ryb žijící při dně charakteristické pro jednotlivé druhy rybolovu nejpozději ode dne 1. ledna 2017 a na všechny ostatní druhy nejpozději ode dne 1. ledna 2019.

(3)

Za účelem provádění povinnosti vykládky zmocňuje čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komisi, aby přijala plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na dobu maximálně tří roků, kterou lze prodloužit o další období celkem tří roků, na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory.

(4)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 (3) stanovilo plán výmětů pro rybolov některých druhů žijících při dně ve Středozemním moři použitelný od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2019, a to na základě tří společných doporučení předložených Komisi v roce 2016 několika členskými státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu ve Středozemním moři (Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Malta a Slovinsko). Z uvedených tří společných doporučení se jedno týkalo západní části Středozemního moře, jedno Jaderského moře a jedno jihovýchodní části Středozemního moře.

(5)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 bylo změněno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/153 (4) poté, co příslušné členské státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu, předložily dvě společná doporučení týkající se jednak západní části Středozemního moře, jednak Jaderského moře.

(6)

Dne 4. června 2018 předložily Francie, Itálie a Španělsko po konzultacích v rámci regionální skupiny na vysoké úrovni Pescamed Komisi nové společné doporučení týkající se Plánu výmětů pro rybolov při dně v západní části Středozemního moře (dále jen „nové společné doporučení pro západní část Středozemního moře“). Dne 27. srpna 2018 bylo společné doporučení pozměněno.

(7)

Dne 7. června 2018 předložily Itálie, Kypr, Malta a Řecko po konzultacích v rámci regionální skupiny na vysoké úrovni Sudestmed Komisi nové společné doporučení týkající se Plánu výmětů pro rybolov při dně v jihovýchodní části Středozemního moře (dále jen „nové společné doporučení pro jihovýchodní část Středozemního moře“). Dne 28. srpna 2018 bylo společné doporučení pozměněno.

(8)

Dne 8. června 2018 předložily Chorvatsko, Itálie a Slovinsko po konzultacích v rámci regionální skupiny na vysoké úrovni Adriatica Komisi nové společné doporučení týkající se Plánu výmětů pro rybolov při dně v Jaderském moři (dále jen „nové společné doporučení pro Jaderské moře“). Dne 29. srpna 2018 bylo společné doporučení pozměněno.

(9)

Uvedená tři nová společná doporučení posoudil Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) na svém letním plenárním zasedání ve dnech 2. až 6. července 2018 (5).

(10)

Podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise zvážila posouzení výboru VTHVR i potřebu, aby členské státy ke dni 1. ledna 2019 zajistily plné provádění povinnosti vykládky. V některých případech vyžadují výjimky pokračování rybolovných činností a shromažďování údajů za účelem řešení připomínek, které předložil výbor VTHVR. V těchto případech Komise považuje za pragmatický a obezřetný přístup k řízení rybolovu povolení dočasných výjimek, neboť vychází z předpokladu, že nepovolení dočasných výjimek by zabránilo nutnému shromažďování údajů nezbytnému pro řádné a informované řízení výmětů v souvislosti s plným vstupem povinnosti vykládky v platnost.

(11)

Nové společné doporučení pro západní část Středozemního moře navrhuje prodloužit do 31. prosince 2021 uplatňování výjimek na základě míry přežití podle čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 u hřebenatky svatojakubské (Pecten jacobeus), tapesek (Venerupis spp.) a zaděnek (Venus spp.) ulovených mechanizovanými drapáky (HMD). Tuto výjimku na základě míry přežití zavedlo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/86. Při posuzování nového společného doporučení konstatoval výbor VTHVR, že nebyly poskytnuty žádné další podpůrné informace. V literatuře však existuje řada vědeckých důkazů dokládajících přežití u těchto druhů. Vzhledem k tomu, že míra přežití může být vysoká, a s ohledem na charakteristiky lovného zařízení, rybolovných postupů a ekosystému má Komise za to, že výjimka na základě míry přežití by měla být zachována, neboť se okolnosti nezměnily.

(12)

Nové společné doporučení pro západní část Středozemního moře navrhuje prodloužit do 31. prosince 2021 uplatňování výjimky na základě míry přežití u humra severského (Nephrops norvegicus) uloveného vlečnými sítěmi pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX). Tuto výjimku na základě míry přežití zavedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/153. Nové společné doporučení původně navrhovalo uplatňovat tuto výjimku mimo měsíc červenec, srpen a září, na něž by se vztahovala nová výjimka de minimis. Výbor VTHVR byl toho názoru, že neexistuje žádný důkaz, který by výjimku de minimis během letních měsíců podporoval, a neformuloval žádné další připomínky. Existují však vědecké důkazy prokazující přežití u tohoto druhu v tomto regionu a v jiných regionech. Vzhledem k tomu, že míra přežití může být vysoká, a s ohledem na charakteristiky lovného zařízení, rybolovných postupů a ekosystému má Komise za to, že výjimka na základě míry přežití platná po dobu celého roku by měla být zachována.

(13)

Nové společné doporučení pro Jaderské moře navrhuje prodloužit výjimku na základě míry přežití u jazyka obecného (Solea solea) uloveného vlečnou sítí rapido (TBB). Tuto výjimku na základě míry přežití zavedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/86. Výbor VTHVR tuto novou žádost neposuzoval. V oblasti GSA17 v Jaderském moři však probíhá studie ad hoc, která zkoumá míru přežití u tohoto druhu. Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být zachována pouze po dobu jednoho roku. Dotčené členské státy by měly poskytnout relevantní informace do 1. května 2019, aby výbor VTHVR mohl provést další posouzení.

(14)

Uvedená tři nová společná doporučení navrhují uplatňovat výjimku na základě míry přežití u humra severského (Nephrops norvegicus) uloveného pomocí vrší a vězenců (FPO, FIX) v západní části Středozemního moře, v Jaderském moři a jihovýchodní části Středozemního moře. Výbor VTHVR byl toho názoru, že specifické informace, které by podporovaly tuto výjimku, nebyly poskytnuty. Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být zavedena pouze na dobu jednoho roku. Dotčené členské státy by měly poskytnout dodatečné relevantní informace do 1. května 2019, aby výbor VTHVR mohl provést další posouzení.

(15)

Uvedená tři nová společná doporučení navrhují uplatňovat výjimku na základě míry přežití u růžichy šedé (Pagellus bogaraveo) ulovené pomocí háčků a šňůr (LHP, LHM, LLS, LLD, LL, LTL, LX) v západní části Středozemního moře, v Jaderském moři a jihovýchodní části Středozemního moře. Výbor VTHVR byl toho názoru, že by měly být poskytnuty další důkazy, které by navrhovanou výjimku plně podporovaly. Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být zavedena pouze na dobu jednoho roku. Dotčené členské státy by měly poskytnout dodatečné relevantní informace do 1. května 2019, aby výbor VTHVR mohl provést další posouzení.

(16)

Uvedená tři nová společná doporučení navrhují uplatňovat výjimku na základě míry přežití u humra evropského (Homarus gammarus) a langustovitých (Palinuridae) ulovených pomocí sítí (GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN) a pomocí vrší a vězenců (FPO, FIX) v západní části Středozemního moře, v Jaderském moři a jihovýchodní části Středozemního moře. Výbor VTHVR byl toho názoru, že studie přežití u langustovitých poskytnutá dotčenými členskými státy je přiměřeně robustní a ukazuje míru krátkodobého přežití, byť konstatuje, že byla provedena na malém vzorku. U langustovitých i humra evropského by měly být poskytnuty další vědecké důkazy. Komise se proto domnívá, že by výjimka měla být zavedena pouze na dobu jednoho roku. Dotčené členské státy by měly poskytnout dodatečné relevantní informace do 1. května 2019, aby výbor VTHVR mohl provést další posouzení.

(17)

Nové společné doporučení pro Jaderské moře a jihovýchodní část Středozemního moře navrhuje uplatňovat výjimku na základě míry přežití u humra severského (Nephrops norvegicus) uloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX) v Jaderském moři a v jihovýchodní části Středozemního moře. Nové společné doporučení původně navrhovalo uplatňovat tuto výjimku mimo měsíc červenec, srpen a září, na něž by se vztahovala nová výjimka de minimis. Výbor VTHVR byl toho názoru, že neexistuje žádný důkaz, který by výjimku de minimis během letních měsíců podporoval, a neformuloval žádné další připomínky. Existují však vědecké důkazy prokazující přežití u tohoto druhu v jiných regionech. Vzhledem k tomu, že míra přežití může být vysoká, a s ohledem na charakteristiky lovného zařízení, rybolovných postupů a ekosystému má Komise za to, že by měla být zavedena výjimka na základě míry přežití platná po dobu celého roku.

(18)

Uvedená tři nová společná doporučení dále navrhují prodloužit uplatňování výjimky de minimis podle čl. 15 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013 u štikozubce obecného (Merluccius merluccius) a parmic (Mullus spp.), a to v letech 2019 a 2020 na úrovni maximálně 6 % a v roce 2021 na úrovni maximálně 5 % celkového ročního odlovu těchto druhů plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT a TX) a v letech 2019, 2020 a 2021 na úrovni maximálně 1 % celkového ročního odlovu těchto druhů plavidly používajícími tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě (GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN) v západní části Středozemního moře, v Jaderském moři a jihovýchodní části Středozemního moře. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 zavedlo pro uvedené druhy výjimku de minimis. Na základě vědeckých důkazů poskytnutých při té příležitosti ve společném doporučení a přezkoumaných výborem VTHVR a s ohledem na charakteristiky lovného zařízení, vysoký počet druhů při rybolovných operacích, způsob rybolovu a zvláštnosti Středozemního moře (např. převažující drobný rybolov) byla Komise toho názoru, že je vhodné stanovit takovéto výjimky de minimis s cílem zamezit nepřiměřeným nákladům při manipulaci s nežádoucími úlovky. Výbor VTHVR nové doporučení týkající se vlečných sítí pro lov při dně neposuzoval. Při posuzování nového společného doporučení pro tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě výbor VTHVR konstatoval, že informace poskytnuté dotčenými členskými státy nejsou dostatečně úplné. Avšak vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, Komise má za to, že by výjimka de minimis měla být zachována s výše uvedenými procentními hodnotami.

(19)

Nové společné doporučení pro Jaderské moře navrhuje prodloužit uplatňování výjimky de minimis u štikozubce obecného (Merluccius merluccius) a parmic (Mullus spp.) v roce 2019, 2020 a 2021, a to na úrovni maximálně 1 % celkového ročního odlovu těchto druhů plavidly používajícími vlečnou síť vlečenou za pomoci výložníku po boku lodi (tzv. rapido) (TBB) a u jazyka obecného (Solea solea) v letech 2019, 2020 a 2021, a to na úrovni maximálně 3 % celkového ročního odlovu tohoto druhu plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT a TX) v Jaderském moři. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 zavedlo pro uvedené druhy výjimku de minimis. Na základě vědeckých důkazů poskytnutých při té příležitosti ve společném doporučení a přezkoumaných výborem VTHVR a s ohledem na charakteristiky lovného zařízení, vysoký počet druhů při rybolovných operacích, způsob rybolovu a zvláštnosti Středozemního moře (např. převažující drobný rybolov) byla Komise toho názoru, že je vhodné stanovit takovéto výjimky de minimis (maximálně 1 % u štikozubce obecného a parmic a maximálně 3 % u jazyka obecného) s cílem zamezit nepřiměřeným nákladům při manipulaci s nežádoucími úlovky. Při posuzování nového společného doporučení byl výbor VTHVR toho názoru, že nebyly poskytnuty žádné konkrétní informace, které by podporovaly výrazné zvýšení uplatňovaných procentních hodnot. Vzhledem k tomu, že se okolnosti pro uplatňování současné procentní hodnoty nezměnily, Komise má za to, že by výjimka měla být zachována s výše uvedenými procentními hodnotami.

(20)

Nové společné doporučení pro jihovýchodní část Středozemního moře navrhuje prodloužit výjimku de minimis u garnely hlubokomořské (Parapenaeus longirostris), a to v letech 2019 a 2020 na úrovni maximálně 6 % a v roce 2021 na úrovni maximálně 5 % celkového ročního odlovu tohoto druhu plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT a TX) v jihovýchodní části Středozemního moře. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 zavedlo pro uvedený druh výjimku de minimis. Na základě vědeckých důkazů poskytnutých při té příležitosti ve společném doporučení a přezkoumaných výborem VTHVR a s ohledem na charakteristiky lovného zařízení, vysoký počet druhů při rybolovných operacích, způsob rybolovu a zvláštnosti Středozemního moře (např. převažující drobný rybolov) byla Komise toho názoru, že je vhodné stanovit takovouto výjimku de minimis s cílem zamezit nepřiměřeným nákladům při manipulaci s nežádoucími úlovky. Výbor VTHVR nové doporučení neposuzoval. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, Komise má za to, že by tato výjimka měla být zachována s výše uvedenými procentními hodnotami.

(21)

Nová společná doporučení pro západní část Středozemního moře navrhují uplatňovat výjimku de minimis u mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax), mořana světloploutvého (Diplodus annularis), mořana ostrotlamého (Diplodus puntazzo), mořana příčnopruhého (Diplodus sargus), mořana obecného (Diplodus vulgaris), kaniců (Epinephelus spp.), mořana ryjícího (Lithognathus mormyrus), růžichy stříbřité (Pagellus acarne), růžichy šedé (Pagellus bogaraveo), růžichy červené (Pagellus erythrinus), pražmana obecného (Pagrus pagrus), mnohopiláka amerického (Polyprion americanus), jazyka obecného (Solea solea), mořana zlatého (Sparus aurata) a garnely hlubokomořské (Parapenaeus longirostris), a to v roce 2019 na úrovni maximálně 5 % celkového ročního odlovu těchto druhů plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX); v roce 2019 na úrovni maximálně 3 % celkového ročního odlovu těchto druhů s výjimkou garnely hlubokomořské ulovených plavidly používajícími tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě (GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN); a v roce 2019 na úrovni maximálně 1 % celkového ročního odlovu těchto druhů s výjimkou růžichy šedé a garnely hlubokomořské ulovených plavidly používajícími háčky a šňůry (LHP, LHM, LLS, LLD, LL, LTL, LX).

(22)

Nová společná doporučení pro Jaderské moře navrhují uplatňovat výjimku de minimis u mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax), mořana světloploutvého (Diplodus annularis), mořana ostrotlamého (Diplodus puntazzo), mořana příčnopruhého (Diplodus sargus), mořana obecného (Diplodus vulgaris), kaniců (Epinephelus spp.), mořana ryjícího (Lithognathus mormyrus), růžichy stříbřité (Pagellus acarne), růžichy šedé (Pagellus bogaraveo), růžichy červené (Pagellus erythrinus), pražmana obecného (Pagrus pagrus), mnohopiláka amerického (Polyprion americanus), mořana zlatého (Sparus aurata) a garnely hlubokomořské (Parapenaeus longirostris), a to v roce 2019 na úrovni maximálně 5 % celkového ročního odlovu těchto druhů plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX); v roce 2019 na úrovni maximálně 3 % celkového ročního odlovu těchto druhů s výjimkou garnely hlubokomořské, avšak včetně jazyka obecného ulovených plavidly používajícími tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě (GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN); a v roce 2019 na úrovni maximálně 1 % celkového ročního odlovu těchto druhů s výjimkou růžichy šedé a garnely hlubokomořské, avšak včetně jazyka obecného ulovených plavidly používajícími háčky a šňůry (LHP, LHM, LLS, LLD, LL, LTL, LX).

(23)

Nové společné doporučení pro jihovýchodní část Středozemního moře navrhuje uplatňovat výjimku de minimis u mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax), mořana světloploutvého (Diplodus annularis), mořana ostrotlamého (Diplodus puntazzo), mořana příčnopruhého (Diplodus sargus), mořana obecného (Diplodus vulgaris), kaniců (Epinephelus spp.), mořana ryjícího (Lithognathus mormyrus), růžichy stříbřité (Pagellus acarne), růžichy šedé (Pagellus bogaraveo), růžichy červené (Pagellus erythrinus), pražmana obecného (Pagrus pagrus), mnohopiláka amerického (Polyprion americanus), jazyka obecného (Solea solea) a mořana zlatého (Sparus aurata), a to v roce 2019 na úrovni maximálně 5 % celkového ročního odlovu těchto druhů plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX); v roce 2019 na úrovni maximálně 3 % celkového ročního odlovu těchto druhů ulovených plavidly používajícími tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě (GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN); a v roce 2019 na úrovni maximálně 1 % celkového ročního odlovu těchto druhů s výjimkou růžichy šedé ulovených plavidly používajícími háčky a šňůry (LHP, LHM, LLS, LLD, LL, LTL, LX).

(24)

V neposlední řadě uvedená tři nová společná doporučení navrhují uplatnit výjimku de minimis u sardele obecné (Engraulis encrasicolus), sardinky obecné (Sardina pilchardus), makrely (Scomber spp.) a kranase (Trachurus spp.), a to v roce 2019 na úrovni maximálně 5 % celkových ročních vedlejších úlovků těchto druhů provedených plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX) v západní části Středozemního moře, v Jaderském moři a jihovýchodní části Středozemního moře.

(25)

Výbor VTHVR konstatoval, že se výjimky uvedené ve 21., 22. a 23. bodě odůvodnění vztahují na širokou skupinu druhů se širokou škálou míry výmětů a že nebyly poskytnuty konkrétní informace, které by požadované výjimky plně podpořily. Komise však připomíná, že se tyto výjimky vztahují na skupiny druhů, které představují ostatní druhy, jež podléhají minimálním velikostem stanoveným v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006 a jež v tuto chvíli nepodléhají omezením odlovu; ustanovení čl. 15 odst. 8 a 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 se proto nepoužijí. Kromě toho jsou uvedené druhy loveny současně a ve velmi proměnlivých množstvích a z tohoto důvodu není snadné uplatňovat přístup zaměřený na jedinou populaci. Tyto druhy navíc loví malá rybářská plavidla a vykládají je na mnoha různých místech vykládky geograficky rozložených podél pobřeží; existuje proto vysoká pravděpodobnost vzniku nepřiměřených nákladů při manipulaci s nežádoucími úlovky v prvních letech plného provádění povinnosti vykládky. Rovněž je třeba vzít v úvahu skutečnost, že výjimky jsou zpravidla nižší než maximální přípustné hodnoty. V této souvislosti se Komise domnívá, že by tyto výjimky de minimis měly být zavedeny pouze na dobu jednoho roku. Členské státy by měly do 1. května 2019 předložit relevantní informace, aby výbor VTHVR mohl plně posoudit odůvodnění výjimek a aby je Komise mohla přezkoumat.

(26)

V neposlední řadě Komise konstatuje, že se členské státy zavazují zvýšit selektivitu rybolovných zařízení v souladu s výsledky stávajících výzkumných programů za účelem snížení nežádoucích úlovků, a zejména úlovků pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů.

(27)

Komise rovněž konstatuje, že v souladu se společným doporučením pro západní část Středozemního moře dotčené členské státy vybízejí k používání vlečných sítí s kapsou a/nebo rozšíření vybaveného sítí T90 s velikostí ok 50 mm a k dalším zkouškám ukončení odlovu v reálném čase.

(28)

Opatření navržená v nových společných doporučeních jsou v souladu s čl. 15 odst. 4, čl. 15 odst. 5 písm. c) a čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013, a tudíž mohou být zahrnuta do plánu výmětů stanoveného nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2017/86.

(29)

Výjimky de minimis pro malé pelagické druhy v druzích rybolovu zaměřených na tyto druhy stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 (6). Naopak výjimky de minimis pro vedlejší úlovky malých pelagických druhů provedené při rybolovu při dně by měly být zahrnuty do nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/86.

(30)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(31)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Mělo by se použít ode dne 1. ledna 2019,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby držitel mohl závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013. Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

(1)

Aby se zohlednil rozdíl mezi úrovní emisí CO2 stanovenou v rámci nového evropského zkušebního cyklu (NEDC) a úrovněmi emisí CO2 stanovenými v rámci nového celosvětově harmonizovaného zkušebního postupu pro lehká vozidla (WLTP), zavedlo nařízení Komise (EU) 2017/1152 (2) metodiku pro korelaci hodnot emisí CO2, pokud jde o lehká užitková vozidla.

(2)

Tato metodika má přinést výsledky, které zajistí, aby požadavky na snížení stanovené v nařízení (EU) č. 510/2011 byly srovnatelně přísné v rámci starých i nových zkušebních postupů. Schvalovací orgány a technické zkušebny by proto měly společně s výrobci usilovat o zajištění toho, aby zkoušky WLTP a NEDC, které jsou prováděny pro účely tohoto nařízení, byly prováděny za zkušebních podmínek, které jsou srovnatelné a v souladu s cíli tohoto nařízení.

(3)

Za tímto účelem je nezbytné vyjasnit některé aspekty zkušebních podmínek WLTP, které by měly platit u korelací prováděných s cílem poskytnout údaje o sledování emisí CO2 v rámci WLTP a NEDC u vozidel nově registrovaných v roce 2020. Výsledky uvedeného vyjasnění by měly platit, aniž by byl dotčen postup a požadavky stanovené v nařízení Komise (EU) 2017/1151 (3) a aniž by tím byla ovlivněna platnost jakéhokoli schválení typu uděleného na tomto základě.

(4)

V roce 2020 je rovněž nezbytné určit rozdíl mezi hodnotami emisí CO2 vykazovanými výrobci pro účely schválení typu WLTP a hodnotami naměřenými podle nařízení (EU) 2017/1151. Výrobci by proto měli být povinni za pomoci naměřených hodnot pro vozidlo H a L jakožto vstupních údajů interpolační metody vypočítat hodnoty emisí CO2 WLTP u všech nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v kalendářním roce 2020 a oznámit je Komisi.

(5)

U omezeného počtu interpolačních rodin budou v roce 2020 k dispozici pouze hodnoty naměřené u vozidla H. Počet těchto rodin by měl být pečlivě sledován, přičemž by Komise měla zvážit vynětí těchto rodin z výpočtu referenčních údajů pro rok 2020, pokud by došlo k významnému nárůstu počtu těchto rodin ve srovnání se situací v roce 2018.

(6)

Měla by se zvýšit transparentnost testování emisí, a proto by Komisi měly být zpřístupněny údaje o zkouškách WLTP a o výsledcích korelace. To Komisi umožní rychle identifikovat a řešit otázky a možné nesrovnalosti související s prováděním postupů. Z tohoto důvodu by měla být vyplněna tabulka vstupních údajů pro každou provedenou zkoušku WLTP a kompletní tabulka by měla být předána Komisi jako součást výměny údajů prostřednictvím korelačního nástroje. Pro zajištění důvěrnosti by měl být soubor vstupních údajů před jeho předáním zašifrován.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

(1)

Aby se zohlednil rozdíl mezi úrovní emisí CO2 stanovenou v rámci nového evropského zkušebního cyklu (NEDC) a úrovněmi emisí CO2 stanovenými v rámci nového celosvětově harmonizovaného zkušebního postupu pro lehká vozidla (WLTP), zavedlo nařízení Komise (EU) 2017/1153 (2) metodiku pro korelaci hodnot emisí CO2, pokud jde o osobní automobily.

(2)

Tato metodika má přinést výsledky, které zajistí, aby požadavky na snížení stanovené v nařízení (ES) č. 443/2009 byly srovnatelně přísné v rámci starých i nových zkušebních postupů. Schvalovací orgány a technické zkušebny by proto měly společně s výrobci usilovat o zajištění toho, aby zkoušky WLTP a NEDC, které jsou prováděny pro účely tohoto nařízení, byly prováděny za zkušebních podmínek, které jsou srovnatelné a v souladu s cílem tohoto nařízení.

(3)

Za tímto účelem je nezbytné vyjasnit některé aspekty zkušebních podmínek WLTP, které by měly platit u korelací prováděných s cílem poskytnout údaje o sledování emisí CO2 v rámci WLTP a NEDC u vozidel nově registrovaných v roce 2020. Výsledky uvedeného vyjasnění by měly platit, aniž by byl dotčen postup a požadavky stanovené v nařízení Komise (EU) 2017/1151 (3) a aniž by tím byla ovlivněna platnost jakéhokoli schválení typu uděleného na tomto základě.

(4)

V roce 2020 je rovněž nezbytné určit rozdíl mezi hodnotami emisí CO2 vykazovanými výrobci pro účely schválení typu z hlediska emisí a hodnotami naměřenými podle nařízení (EU) 2017/1151. Výrobci by proto měli být povinni za pomoci naměřených hodnot pro vozidlo H a L jakožto vstupních údajů interpolační metody vypočítat hodnoty emisí CO2 WLTP u všech nových osobních automobilů zaregistrovaných v kalendářním roce 2020 a oznámit je Komisi.

(5)

U omezeného počtu interpolačních rodin budou v roce 2020 k dispozici pouze hodnoty naměřené u vozidla H. Počet těchto rodin by měl být pečlivě sledován, přičemž by Komise měla zvážit vynětí těchto rodin z výpočtu referenčních údajů pro rok 2020, pokud by došlo k významnému nárůstu počtu těchto rodin ve srovnání se situací v roce 2018.

(6)

Měla by se zvýšit transparentnost testování emisí, a proto by Komisi měly být zpřístupněny údaje o zkouškách WLTP a o výsledcích korelace. To Komisi umožní rychle identifikovat a řešit otázky a možné nesrovnalosti související s prováděním postupů. Z tohoto důvodu by měla být vyplněna tabulka vstupních údajů pro každou provedenou zkoušku WLTP a kompletní tabulka by měla být předána Komisi jako součást výměny údajů prostřednictvím korelačního nástroje. Pro zajištění důvěrnosti by měl být soubor vstupních údajů před jeho předáním zašifrován.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

(1)

Rozhodnutím Komise 2007/701/ES (2) bylo povoleno uvádět na trh potraviny a krmiva obsahující geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (dále jen „kukuřice NK603 × MON 810“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh. Oblasti působnosti uvedeného povolení se rovněž vztahuje na uvedení jiných produktů než potravin a krmiv, které obsahují kukuřici NK603 × MON 810 nebo z ní sestávají, na trh pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování.

(2)

Dne 20. října 2016 podala společnost Monsanto Europe N.V./S.A. Komisi podle článků 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o obnovení uvedeného povolení.

(3)

Dne 26. února 2018 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 příznivé stanovisko (3). Úřad dospěl k závěru, že žádost o obnovení neobsahovala důkazy o nových nebezpečích, změněné expozici nebo vědecké nejistotě, jež by vedly ke změně závěrů původního hodnocení rizika kukuřice NK603 × MON 810, které úřad přijal v roce 2005 (4).

(4)

Ve svém stanovisku ze dne 26. února 2018 úřad zohlednil veškeré otázky a připomínky, které členské státy vznesly v rámci konzultace s příslušnými vnitrostátními orgány podle čl. 6 odst. 4 a čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1829/2003.

(5)

Úřad dospěl rovněž k závěru, že plán monitorování účinků na životní prostředí, který předložil žadatel a který sestává z plánu celkového dohledu, je v souladu se zamýšleným použitím daných produktů.

(6)

Vzhledem k těmto skutečnostem by povolení pro uvedení na trh potravin a složek potravin obsahujících kukuřici NK603 × MON 810, sestávajících z ní nebo z ní vyrobených, krmiv obsahujících kukuřici NK603 × MON 810 sestávajících z ní nebo z ní vyrobených a produktů jiných než potravin a krmiv obsahujících kukuřici NK603 × MON 810 nebo z ní sestávajících pro stejná použití jako jiná kukuřice, s výjimkou pěstování, mělo být obnoveno.

(7)

Kukuřici NK603 × MON 810 byl v souladu s nařízením Komise (ES) č. 65/2004 (5) přiřazen jednoznačný identifikační kód, a to v souvislosti s původním povolení kukuřice NK603 × MON 810. Uvedený jednoznačný identifikační kód by se měl používat i nadále.

(8)

Na základě stanoviska úřadu se zdá, že pro produkty, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, nejsou nutné žádné jiné zvláštní požadavky na označování než požadavky, které jsou stanoveny v čl. 13 odst. 1 a čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 (6). Aby se však zajistilo, že se produkty, které obsahují kukuřici NK603 × MON 810 nebo z ní sestávají, budou nadále používat v rámci povolení uděleného tímto rozhodnutím, mělo by označení těchto produktů, s výjimkou produktů určených pro použití v potravinách, jasně uvádět, že dané produkty nejsou určeny k pěstování.

(9)

Aby bylo možné zohlednit provádění a výsledky činností stanovených v plánu monitorování účinků na životní prostředí, měl by držitel povolení každoročně předkládat zprávy, a sice v souladu s požadavky na standardní formáty zpráv stanovenými v rozhodnutí Komise 2009/770/ES (7).

(10)

Stanovisko úřadu neopravňuje k uložení zvláštních podmínek nebo omezení pro uvádění zmíněných potravin a krmiv na trh a/nebo pro jejich používání a nakládání s nimi, včetně požadavků na monitorování po uvedení na trh, pokud jde o použití k lidské spotřebě a krmení zvířat.

(11)

Všechny příslušné informace o povolení produktů by měly být zaneseny do registru Společenství pro geneticky modifikované potraviny a krmiva uvedeného v čl. 28 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003.

(12)

Toto rozhodnutí má být oznámeno prostřednictvím Informačního systému pro biologickou bezpečnost smluvním stranám Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti podle čl. 9 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 (8).

(13)

Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva nevydal ve lhůtě stanovené předsedou stanovisko. Přijetí tohoto prováděcího aktu bylo považováno za nezbytné a předseda jej předložil odvolacímu výboru k dalšímu projednání. Odvolací výbor nevydal stanovisko,

(1)

Dne 26. listopadu 2013 podala společnost Monsanto Europe S.A./N.V. jménem společnosti Monsanto Company v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému vnitrostátnímu orgánu Belgie žádost o uvádění potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“). Žádost se rovněž vztahovala na uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 nebo z ní sestávají, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování.

(2)

Žádost se navíc vztahovala na uvádění produktů, které obsahují dvacet pět podkombinací jednoduchých transformačních událostí tvořících kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh. Dvanáct z těchto podkombinací je již povoleno: 1507 × 59122, povolena prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/1110 (2); MON 89034 × MON 88017, povolena rozhodnutím Komise 2011/366/EU (3); MON 87427 × MON 89034, povolena rozhodnutím Komise (EU) 2018/1111 (4) a MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122, MON 89034 × 1507 × MON 88017, MON 89034 × 1507 × 59122, MON 89034 × MON 88017 × 59122, 1507 × MON 88017 × 59122, MON 89034 × 1507, MON 89034 × 59122, 1507 × MON 88017, MON 88017 × 59122, povoleny prováděcím rozhodnutím Komise 2013/650/EU (5).

(3)

Společnost Monsanto Europe S.A./N.V., držitel povolení pro jednu z uvedených dvanácti podkombinací, které již byly povoleny, a sice podkombinaci MON 89034 × MON 88017, požádala Komisi, aby zrušila rozhodnutí 2011/366/EU a začlenila uvedené rozhodnutí do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí.

(4)

Toto rozhodnutí se týká čtrnácti podkombinací: čtyři podkombinace čtyř událostí (MON 87427 × MON 89034 × 1507 × MON 88017, MON 87427 × MON 89034 × 1507 × 59122, MON 87427 × MON 89034 × MON 88017 × 59122 a MON 87427 × 1507 × MON 88017 × 59122); šest podkombinací tří událostí (MON 87427 × MON 89034 × 1507, MON 87427 × MON 89034 × MON 88017, MON 87427 × MON 89034 × 59122, MON 87427 × 1507 × MON 88017, MON 87427 × 1507 × 59122 a MON 87427 × MON 88017 × 59122) a čtyři podkombinace dvou událostí (MON 87427 × 1507, MON 87427 × MON 88017, MON 87427 × 59122 a MON 89034 × MON 88017).

(5)

V souladu s čl. 5 odst. 5 a čl. 17 odst. 5 nařízení (ES) č. 1829/2003 obsahovala žádost informace a závěry o hodnocení rizika provedeném v souladu se zásadami stanovenými v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (6) a informace požadované v přílohách III a IV uvedené směrnice. Rovněž zahrnovala plán monitorování účinků na životní prostředí v souladu s přílohou VII směrnice 2001/18/ES.

(6)

Dne 5. září 2017 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 příznivé stanovisko (7). Úřad dospěl k závěru, že geneticky modifikovaná kukuřice MON 87427 × MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 je stejně bezpečná a výživná jako geneticky nemodifikovaný komparátor a geneticky nemodifikované referenční odrůdy testované v souvislosti s žádostí. U dříve hodnocených podkombinací nebyla zjištěna žádná nová bezpečnostní rizika, a starší závěry týkající se těchto podkombinací jsou proto stále platné. Pokud jde o zbývající podkombinace, dospěl úřad k závěru, že se předpokládá, že jsou stejně bezpečné jako jednoduché transformační události MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, dříve hodnocené podkombinace a kukuřice kombinovaná z pěti událostí MON 87427 × MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122.

(7)

Ve svém stanovisku úřad zohlednil otázky a připomínky, které členské státy vznesly v rámci konzultace s příslušnými vnitrostátními orgány podle čl. 6 odst. 4 a čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1829/2003.

(8)

Úřad rovněž dospěl k závěru, že žadatelem předložený plán monitorování účinků na životní prostředí, sestávající z plánu celkového dohledu, je v souladu se zamýšlenými použitími daných produktů. Plán monitorování byl však revidován Komisí podle doporučení úřadu, aby se týkal i podkombinací, na něž se vztahuje toto rozhodnutí.

(9)

S ohledem na uvedené úvahy by se mělo povolit uvádět na trh produkty, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 a čtrnáct podkombinací uvedených ve 4. bodě odůvodnění a vyjmenovaných v žádosti, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny.

(10)

V zájmu zjednodušení by mělo být zrušeno rozhodnutí 2011/366/EU.

(11)

Každému geneticky modifikovanému organismu, na nějž se vztahuje toto rozhodnutí, by měl být v souladu s nařízením Komise (ES) č. 65/2004 (8) přiřazen jednoznačný identifikační kód. Jednoznačný identifikační kód přiřazený rozhodnutím 2011/366/EU by se měl používat i nadále.

(12)

Na základě stanoviska úřadu se zdá, že pro produkty, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, nejsou nutné žádné jiné zvláštní požadavky na označování než požadavky, které jsou stanoveny v čl. 13 odst. 1 a čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 (9). Aby se však zajistilo, že se uvedené produkty budou nadále používat v rámci povolení uděleného tímto rozhodnutím, mělo by označení těchto produktů, s výjimkou produktů určených pro použití v potravinách, jasně uvádět, že dané produkty nejsou určeny k pěstování.

(13)

Držitel povolen musí každoročně předkládat zprávy o provádění a výsledcích činností stanovených v plánu monitorování účinků na životní prostředí. Tyto výsledky by měly být předkládány v souladu s požadavky na standardní formáty zpráv stanovenými v rozhodnutí Komise 2009/770/ES (10).

(14)

Stanovisko úřadu neopravňuje k uložení zvláštních podmínek nebo omezení pro uvedení produktů na trh a/nebo zvláštních podmínek nebo omezení pro jejich používání a nakládání s nimi, včetně požadavků na monitorování týkajících se spotřeby uvedených potravin a krmiv po uvedení na trh, ani žádných zvláštních podmínek týkajících se ochrany určitých ekosystémů/životního prostředí a/nebo zeměpisných oblastí, podle čl. 6 odst. 5 písm. e) a čl. 18 odst. 5 písm. e) nařízení (ES) č. 1829/2003.

(15)

Všechny příslušné informace o povolení produktů by měly být zaneseny do registru Společenství pro geneticky modifikované potraviny a krmiva uvedeného v čl. 28 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003.

(16)

Toto rozhodnutí má být oznámeno prostřednictvím Informačního systému pro biologickou bezpečnost smluvním stranám Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti podle čl. 9 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1946/2003 (11).

(17)

Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva nevydal ve lhůtě stanovené předsedou stanovisko. Přijetí tohoto prováděcího aktu bylo považováno za nezbytné a předseda jej předložil odvolacímu výboru k dalšímu projednání. Odvolací výbor nevydal stanovisko,