(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2016/2285 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/120 (2) stanoví kvóty na rok 2018.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2018 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Μαντινεία“ (Mantinia), kterou Řecko podalo v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(2)

Komise v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 (2) zveřejnila žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie.

(3)

Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(4)

Změna specifikace by proto měla být v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválena.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

Používání přípravku z narasinu a nikarbazinu jako doplňkové látky bylo povoleno pro výkrm kuřat na deset let nařízením Komise (EU) č. 885/2010 (2).

(3)

V souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003 navrhl držitel povolení změnit podmínky povolení přípravku podáním žádosti o změnu obsahu mikrotraceru Red z 11 g/kg na rozsah 4–11 g/kg. K žádosti byly přiloženy příslušné podpůrné údaje.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 18. října 2016 (3) k závěru, že snížení obsahu mikrotraceru Red z 11 g/kg na rozsah 4–11 g/kg doplňkové látky nemá vliv na fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti doplňkové látky. Z tohoto důvodu učinil závěr, že posouzení bezpečnosti a účinnosti provedené pro původní složení přípravku s obsahem mikrotraceru Red 11 g/kg platí rovněž pro nové složení přípravku. Zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje úřad za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy této doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Společnost Eli Lilly and Company Ltd podala dne 10. července 2018 rovněž žádost podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003, v níž navrhla změnit název držitele povolení. Uvedla, že s účinností ode dne 3. dubna 2018 se má za držitele práv na uvádění výše uvedené doplňkové látky na trh považovat společnost Elanco GmbH, která je divizí Eli Lilly and Company Ltd. K žádosti byly přiloženy příslušné podpůrné údaje.

(6)

Navrhovaná změna podmínek povolení v souvislosti s názvem držitele povolení je čistě správní povahy a neobnáší nové posouzení dotčené doplňkové látky. Úřad byl o žádosti informován.

(7)

Posouzení přípravku z narasinu a nikarbazinu s novým obsahem mikrotraceru Red prokazuje, že podmínky povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny.

(8)

Nařízení (EU) č. 885/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Vzhledem k tomu, že nejsou bezpečnostní důvody k okamžitému provedení změn stanovených tímto nařízením, je vhodné stanovit přechodné období, během něhož mohou být stávající zásoby doplňkové látky narasinu a nikarbazinu, které jsou v souladu s ustanoveními použitelnými před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, nadále uváděny na trh a používány až do jejich vyčerpání.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 15. října 2013 Rada přijala nařízení (EU) č. 1024/2013, kterým se Evropské centrální bance (ECB) svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi.

(2)

Plánování a plnění úkolů svěřených ECB by měla provádět její Rada dohledu, která se skládá z předsedy, místopředsedy a čtyř zástupců ECB a jednoho zástupce vnitrostátního příslušného orgánu v každém zúčastněném členském státě.

(3)

Rada dohledu je zásadním orgánem při plnění úkolů ECB v oblasti dohledu. Nařízení (EU) č. 1024/2013 proto svěřilo Radě pravomoc jmenovat předsedu a místopředsedu Rady dohledu.

(4)

Dne 16. prosince 2013 Rada jmenovala prováděcím rozhodnutím Rady 2013/797/EU (2) první předsedkyni Rady dohledu. Podle čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 je funkční období předsedy Rady dohledu pětileté a opakované jmenování není možné.

(5)

V souladu s čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 ECB dne 7. listopadu 2018 na základě otevřeného výběrového řízení z řad renomovaných osobností s profesními zkušenostmi z bankovnictví a finančních záležitostí a po vyslechnutí Rady dohledu předložila Evropskému parlamentu návrh, aby byl předsedou Rady dohledu jmenován pan Andrea ENRIA. Evropský parlament tento návrh schválil dne 29. listopadu 2018,

(1)

Agrilus planipennis (Fairmaire) je škodlivý organismus uvedený příloze I části A kapitole I písm. a) bodě 1.2 směrnice 2000/29/ES jako organismus, o němž není známo, že se vyskytuje v Unii.

(2)

Ustanovení uvedená příloze IV části A kapitole I bodě 2.3 směrnice 2000/29/ES stanoví zvláštní požadavky, jejichž cílem je zabránit zavlečení škodlivého organismu Agrilus planipennis (Fairmaire) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie prostřednictvím dřeva pocházejícího z určitých třetích zemí.

(3)

Na základě informací shromážděných v roce 2018 během dvou auditů provedených Evropskou komisí v Kanadě a ve Spojených státech amerických nebylo provádění podmínek uvedených v možnosti b) v příloze IV části A kapitole I bodě 2.3 směrnice 2000/29/ES před vývozem dostatečně ověřeno.

(4)

Je proto vhodné nepovolit dovoz dřeva Fraxinus L., Juglans ailantifolia Carr., Juglans Mandshurica Maxim., Ulmus davidiana Planch. a Pterocarya rhoifolia Siebold a Zucc. pocházejícího z Kanady a ze Spojených států amerických do Unie na základě úředního prohlášení uvedeného ve zmíněné možnosti b).

(5)

Platnost tohoto rozhodnutí by měla skončit dne 30. června 2020, aby byl umožněn přezkum bodu 2.3 v příloze IV části A kapitole I směrnice 2000/29/ES na základě vědeckého a technického vývoje.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 18. prosince 2013 Švédsko informovalo Komisi o svém rozhodnutí ze dne 30. srpna 2013 týkajícím se přijetí ochranného opatření s cílem zakázat uvádění na trh stavěče kuželek Brunswick GSX (dále jen „stavěč kuželek“) a doplňkové sady sestávající z „pokročilých ochranných krytů“ (dále jen „doplňková sada“) a stáhnout tyto stroje z trhu. Oba výrobky vyrobila společnost Brunswick Bowling & Billiards (dále jen „výrobce“).

(2)

Pokud jde o stažení z trhu, nabídlo Švédsko výrobci, že buď může vady týkající se pracovního prostředí obsluhy opravit, nebo stavěč kuželek a doplňkovou sadu stáhnout z trhu a nahradit je jinými technicky bezchybnými výrobky téhož nebo obdobného druhu, nebo stáhnout z trhu stavěč kuželek a doplňkovou sadu a vlastníka odškodnit.

(3)

Důvody, na základě kterých Švédsko přijalo ochranné opatření, spočívaly v tom, že stavěč kuželek a doplňková sada nesplňují některé základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze I směrnice 2006/42/ES a že byly nesprávně uplatněny některé harmonizované normy.

(4)

Poté, co Komise obdržela od Švédska oznámení o ochranném opatření, zahájila konzultace se zúčastněnými stranami, aby si vyslechla jejich stanoviska. Dne 11. dubna 2014 zaslala Komise výrobci dopis a výrobce odpověděl dne 24. června 2014. Komise se s výrobcem setkala 24. září 2014 a 24. května 2016. Dne 6. prosince 2016 zaslal výrobce Komisi dodatečné vysvětlení. Komise si rovněž několikrát vyměňovala informace se švédskými orgány, švédským úřadem pro pracovní prostředí (výměna e-mailů, diskuze na schůzkách Pracovní skupiny pro strojní zařízení a Skupiny pro dohled nad trhem se strojním zařízením).

(5)

Švédsko uvedlo, že před přijetím ochranného opatření byly jeho orgány několikrát v kontaktu s výrobcem a vysvětlily mu nedostatky stavěčů kuželek a doplňkových sad, které je potřeba opravit, aby byla dodržena směrnice 2006/42/ES. Nicméně vzhledem k tomu, že po několika letech diskuzí byla vyřešena pouze polovina nedostatků, považovalo Švédsko za nutné spustit mechanismus ochranné doložky. Pokud jde o přijatá opatření, švédské orgány vysvětlily, že respektovaly zásadu proporcionality, která je zakotvena v článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (2). Na základě této zásady a s ohledem na závažnost rizik a náklady na stažení výrobků z trhu nebyly některé kroky nutné k vyřešení nedostatků nových stavěčů kuželek a doplňkových sad vyžadovány v případě stažení stávajících stavěčů kuželek a doplňkové sady. Konkrétně jde o ty, které se týkají doplnění tří samostatných kontrolek, které označují různé režimy na ovládacím panelu, rozšíření přístupových míst mezi stroji, které jsou rovněž používány jako pracovní plošiny, a přehled o nebezpečném prostoru.

(6)

V roce 2015 informovalo Švédsko Komisi, že výrobce vyřešil nedostatky uvedené v ochranném opatření týkajícím se stavěče kuželek a doplňkové sady pouze v bowlingovém centru v Gustavsbergu.

(7)

Kromě těchto konzultací Komise provedla i nezávislou studii (3) (dále jen „studie“), jejímž cílem bylo posoudit, zda stavěč kuželek a doplňková sada v době, kdy Švédsko přijalo ochranné opatření, splňovaly nebo nesplňovaly základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v příloze I směrnice 2006/42/ES. Za účelem vypracování studie provedli odborníci inspekci stavěče kuželek s doplňkovou sadou instalovaného v Gustavsbergu a setkali se švédskými orgány a viceprezidentem výrobce pro kapitálový marketing a inženýrství.

(8)

Studie Komise byla konzultována se zúčastněnými stranami. Připomínky výrobce nezpochybňují závěry studie, protože se týkají souladu stavěče kuželek a doplňkové sady instalovaných v Gustavsbergu poté, co Švédsko Komisi oznámilo ochranné opatření.

(9)

Pokud jde o základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, kterých se Švédsko dovolává, základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost 1.2.2 týkající se ovládacích zařízení a 1.7.1 týkající se informací a výstrah na strojním zařízení vyžadují, aby ovládací zařízení byla viditelná, umístěna tak, aby umožňovala bezpečné ovládání a aby na nich byly informace a upozornění v jazyce Unie, který určil členský stát, v němž je strojní zařízení umístěno.

Švédsko v této souvislosti uvedlo, že jedno z tlačítek na ovládacím panelu stroje nebylo označeno a text na ovládacím panelu byl v angličtině, ačkoliv úřední jazyk členského státu, v němž je strojní zařízení umístěno, je švédština. Kromě toho tři samostatné kontrolky označovaly různé režimy. Barvy těchto tří kontrolek byly na různých strojích umístěny různě, a proto mohly být špatně pochopeny. Značka nouzového zastavení byla namontována obráceně.

Výrobce uvedl, že v případě kontrolek na ovládacích panelech by mohlo dojít k záměně.

Pokud jde o viditelnost a označení ovládacích zařízení, výrobce připustil existenci určitého nesouladu mezi skutečnými stroji, označením a návody k použití.

Kromě toho výrobce uvedl, že označení, která nemají žádný vliv na bezpečnostní funkce, nemusejí být nutně přeložena.

Základní požadavek na ochranu zdraví a bezpečnost 1.2.2 dále stanoví, že ovládací zařízení musejí být navržena tak, aby nebylo možné spuštění, pokud se v nebezpečném prostoru někdo nachází.

Podle Švédska bylo možné stroj restartovat, i když neměla obsluha přehled o nebezpečném prostoru, což s sebou neslo riziko, že se bude v rizikovém prostoru někdo nacházet.

Výrobce nesouhlasil s tvrzením Švédska o špatném výhledu obsluhy z ovládacího prostoru vzhledem k tomu, že nebyly hlášeny žádné bezpečnostní incidenty, a vzhledem k závěrům jiných členských států, že „výhled sice nebyl dokonalý, ale byl adekvátní vzhledem k tomu, že obsluha při spouštění stroje postupuje s přiměřenou a předpokládanou pečlivostí“.

Komise se nicméně domnívá, že spoléhat se na předpokládanou pečlivost obsluhy při spouštění stroje neřeší riziko, neboť přetrvávající nedostatečný přehled o nebezpečném prostoru brání obsluze v tom, aby zkontrolovala, zda se někdo v nebezpečném prostoru nenachází.

Proto lze s ohledem na výše uvedené argumenty a s ohledem na studii, která tyto argumenty potvrdila, dojít k závěru, že základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddílech 1.2.2 a 1.7.1 přílohy I směrnice 2006/42/ES nebyly ve vztahu ke stavěči kuželek a doplňkové sadě splněny.

(10)

Základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost 1.1.6 o ergonomii, 1.6.1 o údržbě strojního zařízení a 1.6.2 o přístupu ke stanovištím obsluhy a místům údržby vyžadují, aby bylo zařízení navrženo a konstruováno tak, aby usnadňovalo práci obsluhy a umožňovalo pohodlnou a bezpečnou práci obsluhy mimo nebezpečné prostory.

Švédsko v tomto ohledu poukázalo na skutečnost, že přístupová místa a pracovní plošiny daných stavěčů kuželek nebude tyto základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost splňovat, protože přístupová trasa, která zároveň slouží jako pracovní plošina mezi těmito stroji, měří jen 190 mm. V některých případech musela obsluha balancovat na úzkých kovových okrajích. V takovém pracovním prostředí hrozí zbytečné riziko pádu do stroje. Kromě toho je přístupová cesta mezi těmito stroji náhle přerušena v přední části, kde hrozí pád přibližně z výšky 1 000 mm.

Výrobce se ve svém ES prohlášení o shodě odkazoval na harmonizovanou normu EN ISO 14122-2:2001, ale neuvedl v technické dokumentaci souvislost mezi odkazy na harmonizované normy a příslušnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jak požaduje příloha VII směrnice 2006/42/ES. I přes tento nedostatek na straně výrobce Švédsko určilo základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jichž se mohl odkaz na harmonizovanou normu týkat. Konkrétně určilo, že odkaz na harmonizovanou normu se týkal základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost, které jsou uvedeny v oddílech 1.1.6, 1.6.1 a 1.6.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES.

Harmonizovaná norma EN ISO 14122-2:2001 stanoví bezpečnostní technické požadavky na trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením a konkrétně na pracovní plošiny a lávky. Švédsko konstatovalo, že ačkoliv příslušná norma vyžaduje šířku 500 mm, lávka dotčeného stavěče kuželek byla široká 190 mm.

Výrobce v tomto ohledu uvedl, že úzká lávka o šířce 190 mm byla považována za bezpečnou a dostatečně širokou s ohledem na zamýšlené a očekávané použití, četnost přístupu a stav techniky v prostoru vracení koulí, i když plně nesplňovala EN ISO 14122-2:2001. Výrobce se tedy v prohlášení o shodě na tuto normu odkazoval, ale neuplatnil ji.

Pokud jde o riziko pádu spojené s přístupem v předním části stavěče kuželek, výrobce se domníval, že alternativní plošina pro snazší přístup na přední plošinu a sestup z ní, kterou požadovalo Švédsko, není nutná, protože ke stavěči kuželek se zepředu přistupuje velmi zřídka, s ohledem na konstrukci stávajících strojů ve světě, kde je přístup zajišťován primárně zezadu.

Komise se domnívá, že riziko zranění při přístupu ke stavěčům kuželek (z důvodu pádu nebo ztráty rovnováhy) dané úzkou lávkou mezi stroji nebo náhlým ukončením v přední části stroje ve výšce 1 000 mm nemůže být opomenuto s odkazem na nepříliš častý přístup nebo nemožnost lepšího provedení.

Proto lze na základě výše uvedených argumentů a s ohledem na studii, která tyto argumenty potvrdila, dojít k závěru, že základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddílech 1.1.6, 1.6.1 a 1.6.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES nebyly ve vztahu ke stavěči kuželek splněny.

(11)

Pokud jde o základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddílech 1.3.8 a 1.4 přílohy I směrnice 2006/42/ES, Švédsko uvedlo, že příčky mezi stavěči kuželek musí být dostatečně vysoké, aby se pracovníci nemohli dostat do kontaktu s nebezpečnými pohybujícími se částmi spuštěných sousedních strojů. Příčka musí zakrývat celou boční stranu stroje, tj. musí sahat až k přední části rámu stroje. Hrazení stavěče kuželek, které bylo namontováno mezi stroji, mělo na některých stanovištích výšku pouze 500 mm a na jiných místech, kde lidé pracovali, dokonce zcela chybělo. Hrozilo riziko pádu do sousedního stroje. Tato konstrukce by proto nesplnila základní požadavek na ochranu zdraví a bezpečnost 1.3.8, který se týká volby ochrany před riziky vyplývajícími z pohybujících se částí.

Výrobce se ve svém ES prohlášení o shodě odkazoval na harmonizovanou normu EN ISO 13857:2008, ale neuvedl v technické dokumentaci souvislost mezi odkazy na harmonizované normy a příslušnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jak požaduje příloha VII směrnice 2006/42/ES. I přes tento nedostatek na straně výrobce Švédsko určilo základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jichž se mohl odkaz na harmonizovanou normu týkat. Konkrétně určilo, že odkaz na harmonizovanou normu se týkal základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost, které jsou uvedeny v oddíle 1.3.8 přílohy I směrnice 2006/42/ES.

Harmonizovaná norma EN ISO 13857:2008 stanoví technické požadavky bezpečné vzdálenosti zařízení k zamezení dosahu k nebezpečným místům horními a dolními končetinami. Švédsko odkazuje na tuto normu, aby podpořilo své odůvodnění toho, že výrobce nesplnil základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost 1.3.8.

Přestože je norma zmíněna v prohlášení o shodě, výrobce ji při prokazování shody výrobku se směrnicí, když podával vysvětlení švédským orgánům, nevyužil Místo toho výrobce uvedl, že 500mm hrazení namontované mezi stroji bylo navrženo tak, aby poskytlo maximální ochranu a přitom stále splňovalo požadavky na běžné stropní výšky v Evropě. Vyšší ochranný kryt by sice poskytoval dodatečnou bezpečnost, ale tato dodatečná bezpečnost by byla omezená, pokud by montáži ochranných krytů bránily stropní překážky nebo pokud by došlo k nesprávné úpravě ochranných krytů s cílem přizpůsobit je stropním překážkám.

Komise se domnívá, že umístění hrazení stavěče kuželek, které je namontované mezi stroji, do výšky 500 mm z důvodů stropních překážek nevysvětluje, proč na některých stanovištích hrazení zcela chyběla a neřeší to riziko pádu do sousedního stroje.

Proto lze na základě výše uvedených argumentů a s ohledem na studii, která tyto argumenty potvrdila, dojít k závěru, že základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddíle 1.3.8 přílohy I směrnice 2006/42/ES nebyly ve vztahu ke stavěči kuželek a doplňkové sadě splněny.

Švédsko dále v souvislosti se stavěčem kuželem vysvětlilo, že rám stroje obsahoval malá dvířka, která bylo možné otevřít, ale neměla blokovací mechanismus, který by stroj při otevření dvířek zastavil.

Výrobce se ve svém ES prohlášení o shodě odkazoval na harmonizovanou normu EN 953:1998, ale neuvedl v technické dokumentaci souvislost mezi odkazy na harmonizované normy a příslušnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jak požaduje příloha VII směrnice 2006/42/ES. I přes tento nedostatek na straně výrobce Švédsko určilo základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jichž se mohl odkaz na harmonizovanou normu týkat. Konkrétně určilo, že odkaz na harmonizovanou normu se týkal základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost, které jsou uvedeny v oddílech 1.3.8 a 1.4 přílohy I směrnice 2006/42/ES.

Harmonizovaná norma EN 953:1997+A1:2009 stanoví bezpečnostní technické požadavky na ochranné kryty a všeobecné požadavky pro konstrukci a výrobu pevných a pohyblivých ochranných krytů. Švédsko odkazuje na tuto normu, aby podpořilo své odůvodnění toho, že výrobce nesplnil základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost 1.3.8. a 1.4.

Výrobce v této souvislosti poskytl vysvětlení, že skutečnost, že rám stroje obsahoval druhá menší dvířka do každého oddělení bez blokovacího mechanismu, který by stroj zastavil, není v rozporu se směrnicí 2006/42/ES, protože přístup k zadním oddělovacím ochranným krytům je vyžadován pouze zřídka a pevné ochranné kryty v tomto případě poskytovaly dostatečnou bezpečnost. Výrobce uvedl, že na základě tohoto zdůvodnění a normy EN 953 byl zvolen pevný ochranný kryt. K chybějícímu blokovací mechanismu se nevyjádřil.

Komise se domnívá, že riziko vyplývající z pohyblivých částí nebylo odstraněno, neboť blokovací mechanismus nezastavil stroj, když se k němu přiblížil pracovník.

Proto lze na základě výše uvedených argumentů a s ohledem na studii, která tyto argumenty potvrdila, dojít k závěru, že základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddílech 1.3.8 a 1.4 přílohy I směrnice 2006/42/ES nebyly ve vztahu ke stavěči kuželek splněny.

Švédsko rovněž uvedlo, že ochranné víko nad mechanismem vracení koulí nesplňovalo základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v oddíle 1.4.2.1 přílohy I směrnice 2006/42/ES, neboť nebylo žádným způsobem upevněno, a nesplňovalo požadavky na ochranné kryty se zajištěním stanovené v oddíle 1.4.2.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES, neboť neobsahovalo žádný blokovací mechanismus.

Švédsko se i v tomto případě odvolává na EN 953:1997+A1:2009, aby podpořilo své odůvodnění toho, že výrobce nesplnil základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost 1.4.2.1 a 1.4.2.2.

Výrobce nicméně uvedl, že přístup ke krytu mechanismu pro vracení koulí je potřeba mnohem méně než jednou za směnu, a omezil své vysvětlení na konstatování, že pevný ochranný kryt byl doporučen normami. Podle jeho názoru nebylo potřeba podniknout kroky vyžadované Švédskem.

Komise se domnívá, že ochranné víko nad mechanismem pro vracení koulí neřešilo riziko vyplývající z pohybujících se částí, neboť kromě toho, že chyběly blokovací mechanismy, nebyly pevné ochranné kryty ani upevněny.

Proto lze na základě výše uvedených argumentů a s ohledem na studii, která tyto argumenty potvrdila, dojít k závěru, že základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddílech 1.4.2.1 a 1.4.2.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES nebyly ve vztahu ke stavěči kuželek splněny.

(12)

Pokud jde o základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v oddílech 1.7.4, 1.7.4.1 a 1.7.4.2 týkající se požadavků na návody k používání, Švédsko informovalo, že z obrázku umístěného na stavěči kuželek a doplňkové sady mělo být zřejmé, kde se nacházejí ochranné kryty, ale toto vyobrazení neodpovídalo jejich skutečnému umístění. Pokud jde o návody k používání, Švédsko uvedlo, že neexistovaly žádné návody k použití odpovídající dodaným strojům, které by obsahovaly pokyny pro jednotlivé úkony.

Pokud jde o chybějící návod k obsluze a používání, výrobce uvedl, že překlady příruček byly dodány spolu se stroji, takže je možné, že byly v bowlingovém centru, kde byla provedena kontrola, nesprávně rozmístěny. Označení, která nemají žádný vliv na bezpečnostní funkce, nebyla přeložena. Označení stroje a návody, kterých si inspektoři povšimli, nemusely dále odpovídat stroji v důsledku toho, že výrobce provedl úpravy podle konkrétních požadavků regionálních inspektorů, a s ohledem na lhůty, ve kterých musel daným požadavkům vyhovět.

Na základě výše uvedených argumentů a s ohledem na studii, která tyto argumenty potvrdila, se Komise domnívá, že základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddílech 1.7.4, 1.7.4.1 a 1.7.4.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES nebyly ve vztahu ke stavěči kuželek a doplňkové sadě splněny.

(13)

Základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v oddíle 1.1.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES, které se týkají zásad zajišťování bezpečnosti, stanoví, že strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby při jeho provozování za uvedených podmínek, ale rovněž při zohlednění důvodně předvídatelného nesprávného použití nebyly osoby vystaveny riziku.

Švédsko uvedlo, že montážní podpěry používané na bezpečnostní blokovací zařízení byly upevněny standardními vruty, které je možné snadno odstranit standardním nářadím, což je v rozporu se zásadou zajišťování bezpečnosti. Hrozí riziko předvídatelného nesprávného použití, kdy je místo použití blokovacích dveří odstraněna montážní podpěra.

Výrobce uvedl, že důvodem bylo to, že blokovací dvířka poskytují přiměřený přístup, který snižuje motivaci obsluhy překonávat při rozsáhlé údržbě blokovací mechanismus. Standardní vruty by snížily riziko trvalého poškození systému ochranných krytů nebo trvalého odstranění krytů.

Kromě toho Švédsko vysvětlilo, že pevné ochranné kryty jsou namontovány pomocí rychloupínacích spojů, u kterých hrozí, že někdo namísto použití blokovacích dvířek otevře pevný ochranný kryt a použije ho na přístup ke stroji. Švédsko dodalo, že tam, kde by podle posouzení rizik měl být namontován pevný ochranný kryt, nesmí být tento kryt navržen tak, aby bylo pro obsluhu jednodušší přistupovat ke stroji otevřením pevného ochranného krytu místo použití zablokovaných dvířek.

Výrobce odůvodnil použití rychloupínacích spojů tím, že toto uchycení snižuje motivaci pracovníků překonat pevné ochranné kryty.

Výrobce se ve svém ES prohlášení o shodě odkazoval na harmonizovanou normu EN 1088:1995+A1:2007, ale neuvedl v technické dokumentaci souvislost mezi odkazy na harmonizované normy a příslušnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jak požaduje příloha VII směrnice 2006/42/ES. I přes tento nedostatek Švédsko propojilo odkaz na danou harmonizovanou normu se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedenými v oddíle 1.1.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES.

Harmonizovaná norma EN 1088+A2:2008 stanoví bezpečnostní technické požadavky na blokovací zařízení strojních zařízení spojená s ochrannými kryty a zásady pro konstrukci a volbu. Švédsko odkazuje na tuto normu, aby podpořilo své odůvodnění toho, že výrobce nesplnil základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost 1.1.2. Výrobce uvedl, že v oddíle 5.7.1 poznámce 4 normy bylo uvedeno, že při předcházení „překonání rozumně předvídatelným způsobem“ je nutné zohledňovat charakteristiky konkrétního použití, a tudíž se opírat i o posouzení rizik. Podle výrobce poskytují zajištěná dvířka rozumný přístup, který snižuje motivaci obsluhy překonávat blokovací mechanismy.

Komise se domnívá, že montážní podpěry a pevné ochranné kryty by bylo možné snadno odmontovat běžným nářadím, což znamená důvodně předvídatelné riziko nesprávného použití v podobě přístupu ke stroji obejitím zablokovaných dvířek.

Proto lze na základě výše uvedených argumentů a s ohledem na studii, která tyto argumenty potvrdila, dojít k závěru, že základní požadavek na ochranu zdraví a bezpečnost uvedený v oddíle 1.1.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES a týkající se zásady zajišťování bezpečnosti nebyl ve vztahu ke stavěči kuželek a doplňkové sadě splněn.

(14)

Prošetření odůvodnění poskytnutého Švédskem ve vztahu k ochrannému opatření, nezávislá studie potvrzující závěry, k nimž Švédsko dospělo, a zjištění sdělená výrobcem potvrzují, že v době, kdy Švédsko v prosinci 2013 Komisi informovalo o opatřeních, stavěč kuželek nesplňoval základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddílech 1.1.2, 1.1.6, 1.2.2, 1.3.8, 1.4, 1.6.1, 1.6.2, 1.7.1, 1.7.4, 1.7.4.1, 1.7.4.2 přílohy I směrnice 2006/42/ES a doplňková sada nesplňovala základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v oddílech 1.1.2, 1.2.2, 1.3.8, 1.4, 1.7.1, 1.7.4, 1.7.4.1 a 1.7.4.2. Uvedené nedostatky mohou ohrozit zdraví a bezpečnosti osob. Ochranná opatření přijatá Švédskem by proto měla být považována za odůvodněná,

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1) vyžaduje, aby každý orgán Unie zřídil funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní audit v Komisi provádí Útvar interního auditu (dále jen „útvar“), který byl zřízen dne 11. dubna 2000. Interní audit provádí rovněž útvar v decentralizovaných agenturách Unie a jiné nezávislé subjekty, které jsou příjemci příspěvků z rozpočtu Unie.

(2)

Útvar provádí interní audit v souladu s články 117 až 123 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a se svou listinou úkolů (2). V tomto ohledu je útvar zcela nezávislý a má úplný a neomezený přístup ke všem informacím požadovaným při výkonu interního auditu, pokud jde o všechny činnosti a útvary dotčeného orgánu Unie.

(3)

Útvar poskytuje poradenství ostatním útvarům Komise, výkonným agenturám, jakož i decentralizovaným agenturám Unie a dalším nezávislým subjektům získávajícím příspěvky z rozpočtu Unie ohledně toho, jak řešit rizika, tj. ohledně jakékoli události nebo problému, ke kterým by mohlo dojít a které by mohly mít nepříznivý dopad na dosažení politického, strategického a operačního cíle Komise, vydáváním nezávislých stanovisek ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek pro provádění operací a řádné finanční řízení v souladu s články 117 až 123 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Interní audit útvaru se tedy typicky nezaměřuje na fyzické osoby jako takové. Během jeho činnosti jsou však nutně zpracovávány osobní údaje ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3). Interní audit, který útvar provádí, zahrnuje posouzení vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a výkonnosti útvarů při provádění politik, programů a činností, účinnosti a účelnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na jednotlivé operace plnění rozpočtu. Přispívá tak k ochraně významných hospodářských a finančních zájmů Unie a členských států. Útvar je správcem zpracovávání, jež provádí v souladu s článkem 118 a čl. 119 odst. 2 finančního nařízení.

(4)

Interní audit prováděný v Komisi a jejích výkonných agenturách, decentralizovaných agenturách Unie a jiných nezávislých orgánech se liší co do formy a obsahu, a to od záruk (včetně posouzení rizik) a konzultací až po přezkumy s omezeným rozsahem působnosti a následnými závazky.

(5)

Výbor pro pokrok v oblasti interního auditu je v souladu se svou listinou úkolů aktualizovanou 21. listopadu 2018 (C(2018)7707) poradní orgán (4), který je Komisi nápomocen při plnění povinností vyplývajících ze Smluv a jiných právních aktů [nařízení (EU, Euratom) 2018/1046] zajištěním nezávislosti Útvaru interního auditu, sledováním kvality práce při interním auditu a zajištěním, aby útvary Komise řádně zohlednily doporučení pro interní a externí audit a aby přijímaly odpovídající následné kroky. Tímto způsobem výbor pro pokrok v oblasti auditu přispívá k celkovému dalšímu zlepšení účinnosti a účelnosti Komise při dosahování jejích cílů a usnadňuje sboru komisařů dohled nad správou, řízením rizik a vnitřními kontrolními postupy Komise. Výbor pro pokrok v oblasti auditu je správcem zpracování údajů, jež provádí v souladu s článkem 123 finančního nařízení.

(6)

Pro účely svých činností stanovených v článku 118 a čl. 119 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, ať již jedná z vlastního podnětu nebo na základě obdržených podkladů, zpracovává Komise osobní údaje získané nebo obdržené od právnických osob, fyzických osob, členských států a mezinárodních subjektů a organizací. Během těchto činností v rámci vnitřního auditu může útvar rovněž zpracovávat osobní údaje získané nebo obdržené z veřejně dostupných zdrojů, z anonymních nebo identifikovaných zdrojů, které vyžadují ochranu své totožnosti.

(7)

Komise si může vyměňovat osobní údaje s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, s příslušnými orgány členských států a v rámci příslušných mezinárodních dohod nebo dohod o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(8)

Zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725 prováděné v rámci interního auditu může proběhnout i předtím, než jej Komise formálně zahájí, pokračuje při výkonu auditu a může pokračovat i po formálním ukončení auditu (například z důvodu monitoringu provádění doporučení či posouzení potřeby zahájit nový interní audit).

(9)

Kategorie osobních údajů zpracovávaných Komisí zahrnují identifikační údaje, kontaktní údaje, profesní údaje a údaje týkající se předmětu činnosti. Tyto kategorie osobních údajů jsou uchovávány v zabezpečeném elektronickém prostředí, které brání nezákonnému přístupu k údajům nebo předání údajů osobám, které je nepotřebují znát. Osobní údaje se uchovávají po dobu nejvýše deseti let. Po skončení období pro uchování jsou informace týkající se vnitřního auditu včetně osobních údajů převedeny do historických archivů Komise (5) nebo zničeny.

(10)

Při provádění vnitřního auditu je Komise ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů povinna dodržovat práva fyzických osob, která jsou uznána čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy, jakož i práva stanovená v nařízení (EU) 2018/1725. Komise je zároveň v souladu s článkem 117 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 povinna dodržovat přísná pravidla týkající se důvěrnosti, která jsou uvedena v mezinárodních standardech interního auditu.

(11)

Za určitých okolností je třeba sladit práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 s potřebami interního auditu a důvěrnosti výměny informací s fyzickými a právnickými osobami, jakož i s plným dodržováním základních práv a svobod jiných subjektů údajů. Pro tyto účely dává čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725 Komisi možnost omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35, jakož i zásadu transparentnosti stanovenou v čl. 4 odst. 1 písm. a) v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení.

(12)

V zájmu zajištění účinnosti interního auditu a dodržování standardů ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, které nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6), je nezbytné přijmout vnitřní pravidla, na jejichž základě může Komise v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725 omezit práva subjektů údajů.

(13)

Vnitřní pravidla by se měla vztahovat na veškeré zpracování údajů prováděné Komisí při výkonu interního auditu, ať už z vlastního podnětu, nebo na základě obdržených podkladů, kdykoli by výkon práv subjektů údajů mohl ohrozit provádění interního auditu. Tato pravidla by se měla použít na zpracování prováděné před formálním zahájením práce, v průběhu práce, jakož i při sledování opatření přijatých v návaznosti na jeho výsledek.

(14)

Za účelem dodržení článků 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 by Komise měla informovat všechny osoby o své činnosti zahrnující zpracovávání jejich osobních údajů a o jejich právech, a to transparentně a uceleně prohlášením o ochraně údajů zveřejněným na internetových stránkách Komise. Komise by případně měla uvést další záruky, které zajistí, aby subjekty údajů byly ve vhodném formátu jednotlivě informovány.

(15)

Na základě článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 může Komise rovněž omezit poskytování informací subjektům údajů a výkon jiných práv subjektů údajů, aby chránila vlastní interní audit, audity orgánů veřejné moci členských států, nástroje a metody auditu, jakož i práva dalších osob související s jejím interním auditem.

(16)

Kromě toho může být pro zachování účinné spolupráce nutné, aby Komise omezila uplatňování práv subjektů údajů za účelem ochrany zpracování údajů útvary Komise nebo dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo orgány členských států a mezinárodními organizacemi, jakož i výborem pro pokrok v oblasti auditu. Pro tyto účely by měla Komise s těmito útvary, orgány, institucemi, úřady, agenturami, orgány a organizacemi, jakož i výborem pro pokrok v oblasti auditu, konzultovat relevantní důvody pro tato omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost.

(17)

Komise může být rovněž nucena omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování jiných práv subjektů údajů v souvislosti s osobními údaji získanými od třetích zemí nebo od mezinárodních organizací za účelem spolupráce s těmito zeměmi a organizacemi, a zajistit tak důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie. Za určitých okolností však může být zájem na mezinárodní spolupráci převážen zájmem nebo základními právy a svobodami subjektů údajů.

(18)

Komise by měla se všemi omezeními nakládat transparentním způsobem a zaregistrovat každé uplatněné omezení do příslušného záznamového systému.

(19)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci poskytnutí informací o důvodech uplatňování omezení na subjekt údajů odložit, vynechat nebo je odepřít, pokud by poskytnutí těchto informací jakýmkoliv způsobem ohrozilo účely omezení. Jedná se zejména o případ omezení práv podle článků 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725.

(20)

V případech, kdy jsou omezena jiná práva subjektů údajů, by měl správce Útvaru interního auditu případ od případu posoudit, zda by informování o omezení ohrozilo jeho účel.

(21)

Pověřenec Evropské komise pro ochranu osobních údajů by měl provádět nezávislý přezkum uplatňování omezení s cílem zajistit dodržování tohoto rozhodnutí.

(22)

Nařízení (EU) 2018/1725 bez přechodného období nahrazuje nařízení (ES) č. 45/2001, a to ode dne, kdy vstoupí v platnost. Nařízení (ES) č. 45/2001 stanovilo možnost uplatňovat omezení na určitá práva. Aby se předešlo ohrožení zákonnosti interního auditu, mělo by se toto rozhodnutí použít ode dne vstupu nařízení (EU) 2018/1725 v platnost.

(23)

Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 27. listopadu 2018,

(1)

Evropský úřad pro boj proti podvodům („Úřad“) byl zřízen rozhodnutím Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom (1) jako útvar Komise. Úřad provádí vyšetřování zcela nezávisle.

(2)

Úřad provádí správní vyšetřování za účelem boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) No 883/2013 (2). Za tímto účelem vykonává vyšetřovací pravomoci svěřené Komisi příslušnými akty Unie v členských státech, jakož i v souladu s dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

(3)

Úřad rovněž provádí správní vyšetřování v rámci orgánů, institucí a jiných subjektů zřízených Smlouvami nebo na jejich základě. V rámci svého mandátu k vyšetřování Úřad shromažďuje informace významné z hlediska vyšetřování, včetně osobních údajů, z různých zdrojů – od veřejných orgánů, soukromých subjektů a fyzických osob – a vyměňuje si je s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, s příslušnými orgány členských států a třetích zemí, jakož i s mezinárodními organizacemi, a to před zahájením vyšetřování nebo koordinačních činností, v jejich průběhu i po jejich skončení.

(4)

V rámci své činnosti Úřad zpracovává několik kategorií osobních údajů, zejména identifikační údaje, kontaktní údaje, profesní údaje a údaje o zapojení do věci. Úřad zastupuje jeho generální ředitel, který jedná jako správce údajů. Osobní údaje jsou uchovávány v zabezpečeném elektronickém prostředí, které brání nezákonnému přístupu k údajům nebo předání údajů osobám, které je nepotřebují znát. Zpracovávané osobní údaje jsou uchovávány po dobu patnácti let poté, co byl případ zamítnut nebo bylo vyšetřování nebo koordinované vyšetřování uzavřeno rozhodnutím generálního ředitele. Po skončení doby uchovávání jsou informace související s daným případem, včetně osobních údajů, přesunuty do historických archivů.

(5)

Při provádění svých úkolů musí Úřad dodržovat práva fyzických osob při zpracovávání osobních údajů, která jsou uznána čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy, jakož i právními akty vycházejícími z těchto ustanovení. Úřad je zároveň povinen dodržovat přísná pravidla o důvěrnosti a služebním tajemství uvedená v článku 10 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a zajistit dodržování procesních práv dotčených osob a svědků podle článku 9 uvedeného nařízení, zejména práva osob, kterých se týká presumpce neviny.

(6)

Zabezpečené elektronické prostředí, v němž jsou osobní údaje uloženy, jakož i procesní záruky a přísná pravidla důvěrnosti a služebního tajemství podle článků 9 a 10 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 zajišťují vysokou úroveň ochrany proti rizikům pro práva a svobody subjektů údajů, kterých se zpracování týká.

(7)

Za určitých okolností je však třeba sladit práva subjektů údajů uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3) s potřebami, které si vyžadují vyšetřování a důvěrnost výměny informací s jinými příslušnými veřejnými orgány, jakož i plné dodržování základních práv a svobod jiných subjektů údajů. Pro tyto účely umožňuje článek 25 uvedeného nařízení Úřadu, aby omezil použití článků 14 až 22, 35 a 36, jakož i článku 4 uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 22.

(8)

Úřad jmenoval podle čl. 10 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s článkem 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (4).

(9)

Aby se zajistila důvěrnost a efektivita vyšetřování a jiné provozní činnosti prováděné Úřadem a zároveň byly dodrženy standardy ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, je nutné přijmout vnitřní pravidla, na jejichž základě může Úřad omezit práva subjektů údajů v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení.

(10)

Rozsah působnosti tohoto právního aktu by měl zahrnovat veškeré operace zpracování prováděné Úřadem při výkonu jeho nezávislé vyšetřovací funkce. Tato pravidla by se měla vztahovat na operace zpracování prováděné před zahájením vyšetřování, jak vnějšího, tak i vnitřního, jak je uvedeno v článcích 3 a 4 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, a během monitorování opatření přijatých v návaznosti na výsledek vyšetřování. Měla by se vztahovat na operace zpracování, které jsou součástí činností souvisejících s vyšetřovací funkcí Úřadu, například na systém pro podávání zpráv o podvodech, operační analýzy, databáze mezinárodní spolupráce, jakož i operace, při kterých se mohou zpracovávat údaje z vyšetřování (například při vyšetřování prováděném pověřencem pro ochranu osobních údajů a při jiných postupech vyřizování stížností vedených Úřadem). Pravidla by rovněž měla zahrnovat pomoc a spolupráci, které Úřad poskytuje vnitrostátním orgánům a mezinárodním organizacím mimo rámec svých správních vyšetřování.

(11)

Za účelem dodržení článků 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 by Úřad měl informovat všechny osoby o svých činnostech, při kterých jsou zpracovávány jejich osobní údaje, a o jejich právech, a to transparentním a uceleným způsobem v podobě prohlášení o ochraně údajů zveřejněných na internetových stránkách Úřadu, jakož i vhodnou formou individuálně informovat subjekty údajů relevantní pro vyšetřování – dotčené osoby, svědky a informátory.

(12)

Aniž je dotčeno uplatňování výjimek stanovených v nařízení (EU) 2018/1725, může být Úřad nucen omezit poskytování informací subjektům údajů a omezit uplatnění dalších práv subjektů údajů, aby ochránil své vlastní vyšetřování, vyšetřování a řízení veřejných orgánů členských států, vyšetřovací nástroje a metody, jakož i práva jiných osob, jichž se vyšetřování týká.

(13)

V některých případech by poskytnutí konkrétních informací subjektům údajů nebo informování o provádění vyšetřování mohlo znemožnit nebo vážně ohrozit účel operace zpracování a schopnost Úřadu nebo příslušných vnitrostátních orgánů a orgánů, institucí a jiných subjektů Unie provádět účinné vyšetřování v budoucnu.

(14)

Kromě toho je Úřad povinen chránit totožnost informátorů, včetně oznamovatelů, a svědků, kteří by neměli pocítit negativní dopady jejich spolupráce s Úřadem.

(15)

Z těchto důvodů může být Úřad nucen uplatnit určité důvody pro omezení uvedená v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 na operace zpracování údajů prováděné v rámci úkolů Úřadu stanovených v článku 2 rozhodnutí 1999/352/EC, ESUO, Euratom.

(16)

Kromě toho za účelem zachování účinné spolupráce může být Úřad nucen uplatnit omezení práv subjektů údajů, aby ochránil informace obsahující osobní údaje pocházející od útvarů Komise nebo dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, příslušných orgánů členských států a třetích zemí, jakož i od mezinárodních organizací. Pro tyto účely by měl Úřad s těmito útvary, orgány, institucemi a jinými subjekty, orgány a mezinárodními organizacemi konzultovat relevantní důvody pro tato omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost.

(17)

V rámci své vyšetřovací funkce si Úřad často vyměňuje informace, včetně osobních údajů, například s útvary Komise a výkonnými agenturami, které pomáhají útvarům Komise při provádění jejich programů. V souladu s čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1725, který požaduje, aby vnitřní předpisy byly přijaty na nejvyšší úrovni řízení dotčených orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, se má toto rozhodnutí vztahovat také na zpracování osobních údajů obsažených v informacích, které jsou tyto orgány a jiné subjekty povinny Úřadu předávat. Proto by všechny útvary Komise a výkonné agentury, které zpracovávají osobní údaje na základě své povinnosti informovat Úřad podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, nebo pokud tyto osobní údaje zpracovává Úřad při plnění svých úkolů, měly uplatňovat pravidla stanovená v tomto rozhodnutí, aby se ochránily operace zpracování prováděné Úřadem. Za takových okolností by dotčené útvary Komise a výkonné agentury měly konzultovat s Úřadem relevantní důvody pro tato omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost, aby se zajistilo jejich konzistentní uplatňování.

(18)

Úřad – a v příslušných případech útvary Komise a výkonné agentury – by měly se všemi omezeními nakládat transparentním způsobem a zaregistrovat každé použití omezení do příslušného záznamového systému.

(19)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci poskytnutí informací odložit nebo je neprovést z důvodů uplatňování omezení na subjekt údajů, pokud by to jakýmkoliv způsobem ohrozilo účely omezení. Oznámení takového omezení by ohrozilo účel omezení zejména, pokud je použito omezení práv podle článků 16 a 35. Aby se zajistilo, aby bylo právo subjektu údajů být informován v souladu s články 16 a 38 nařízení (EU) 2018/1725 omezeno pouze po tu dobu, po níž trvají důvody odkladu, měl by Úřad své stanovisko pravidelně přezkoumávat.

(20)

Pokud je uplatněno omezení práv dalších subjektů údajů, měl by správce případ od případu posoudit, zda by informování o omezení ohrozilo jeho účel.

(21)

Pověřenec pro ochranu osobních údajů Úřadu – a v příslušných případech pověřenec pro ochranu osobních údajů Komise či dotčených výkonných agentur – by měl rovněž provést nezávislý přezkum uplatnění omezení, aby se zajistil soulad s tímto rozhodnutím,

(22)

Nařízení (EU) 2018/1725 nahrazuje bez přechodného období nařízení (ES) č. 45/2001 ode dne jeho vstupu v platnost. Možnost uplatnit omezení na určitá práva stanovilo nařízení (ES) č. 45/2001. Aby se zabránilo tomu, že bude ohrožen cíl vyšetřování v oblasti působnosti Úřadu a budou negativně ovlivněna práva a svobody jiných osob, mělo by se toto rozhodnutí použít ode dne vstupu v platnost nařízení (EU) 2018/1725.

(23)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován dne 23. listopadu 2018,