ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 250

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 61
4. října 2018


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 ze dne 2. října 2018, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, nařízení (EU) č. 1293/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU

1

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

4.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 250/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1475

ze dne 2. října 2018,

kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, nařízení (EU) č. 1293/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Solidarita mezi občany Unie a mezi členskými státy je jednou ze všeobecných hodnot, na nichž je Unie založena. Tato společná hodnota určuje činnost Unie a poskytuje jí nezbytnou jednotu při hledání východisek ze současných i budoucích společenských problémů, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci prostřednictvím projevů solidarity v praxi. Solidarita rovněž zvyšuje zájem mladých lidí o společný evropský projekt. Zásada solidarity je zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v preambuli Listiny základních práv Evropské unie.

(2)

Zpráva o stavu Unie ze dne 14. září 2016 zdůraznila potřebu investovat do mladých lidí a oznámila, že je třeba ustavit Evropský sbor solidarity, který bude vytvářet pro mladé lidi v celé Unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet své dovednosti, kompetence a znalosti, a tím získat neocenitelné lidské zkušenosti, které jsou klíčové i pro utváření aktivního a angažovaného občanství Unie.

(3)

Ve svém sdělení ze dne 7. prosince 2016 nazvaném „Evropský sbor solidarity“ Komise zdůraznila potřebu upevnit základy pro solidární činnosti v celé Evropě, poskytnout mladým lidem více příležitostí a lepší příležitosti ke kvalitním solidárním činnostem pokrývajícím široké spektrum oblastí a podpořit celostátní, regionální a lokální aktéry v jejich úsilí o řešení různých problémů a krizí. Toto sdělení zahájilo první fázi Evropského sboru solidarity, čímž byly spuštěny různé programy Unie nabízející dobrovolnickou činnost, stáže nebo zaměstnání pro mladé lidi v celé Unii. Tyto činnosti – ať už prováděné před vstupem tohoto v platnost, nebo po něm – by se měly nadále řídit pravidly a podmínkami vytvořenými příslušnými programy Unie, z nichž byly financovány během první fáze Evropského sboru solidarity.

(4)

V souvislosti s tímto nařízením se solidaritou může rozumět smysl pro odpovědnost každého jednotlivce vůči každému jednotlivci za konání obecného dobra, jenž nachází svůj výraz v konkrétní činnosti bez očekávání protislužby.

(5)

Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné příležitosti účastnit se na kvalitních solidárních činnostech s výrazným evropským rozměrem coby způsobem, jak přispět k posílení soudržnosti, solidarity, sociálního začlenění a demokracie v zúčastněných zemích ku prospěchu místních společenství, a přitom zlepšovat své kompetence pro osobní rozvoj, což posílí jejich sebevědomí, nezávislost a motivaci k učení, podnítí jejich vzdělanostní, společenský, umělecký, lingvistický, kulturní, občanský a profesní rozvoj a usnadní jejich aktivní občanský život, zaměstnatelnost a přechod na trh práce. Tyto činnosti by rovněž podpořily mobilitu účastníků Evropského sboru solidarity.

(6)

Tímto nařízením se zřizuje akční program Unie s názvem Evropský sbor solidarity jako základ pro uskutečňování pozitivních společenských změn prostřednictvím podpory společenství osob a subjektů odhodlaných zasazovat se o posilování solidarity v celé Evropě. Nařízení tedy stanoví zřízení trvalého nástroje pro výdaje na činnost Unie, jenž by se začal používat ode dne vstupu v platnost tohoto nařízení, a vytváří rovněž základ pro Evropský sbor solidarity jako společenství a jako zdroj inspirace k posílení ducha solidarity v Evropě díky širšímu dopadu činností prováděných v rámci tohoto sboru.

(7)

Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by se měly vyznačovat vysokou kvalitou v tom smyslu, že by měly přispívat ke splnění cílů Evropského sboru solidarity a napomáhat v překonávání společenských problémů a současně řešit potřeby místních společenství. Solidární činnosti by měly mladým lidem poskytovat možnost získat cenné kompetence pro osobní, společenský, občanský a profesní rozvoj, měly by mít významný studijní a vzdělávací rozměr, být dostupné pro všechny mladé lidi, být prováděny v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách a být řádně uznávány. Solidární činnosti by neměly mít negativní dopad na stávající zaměstnání a stáže a měly by přispívat k posilování závazků společností v oblasti sociální odpovědnosti podniků, nikoli je nahrazovat.

(8)

Jakýkoliv subjekt, který má zájem zapojit se do činnosti Evropského sboru solidarity, ať už je financován z rozpočtu Evropského sboru solidarity, z jiného programu Unie, nebo z jiného zdroje, by měl po splnění zvláštních požadavků obdržet značku kvality. Požadavek obdržení značky kvality by se neměl vztahovat na fyzické osoby žádající jménem neformální skupiny účastníků o finanční podporu pro jejich solidární projekty. Značka kvality udělovaná zúčastněným organizacím by měla osvědčovat schopnost těchto organizací zajistit kvalitu solidárních činností, které nabízejí. Postup pro udělení značky kvality by měly prováděcí orgány Evropského sboru solidarity vykonávat dostupným a transparentním způsobem. Udělení značky kvality by mělo být pravidelně posuzováno, a pokud by bylo během tohoto posouzení zjištěno, že podmínky vedoucí k udělení značky kvality již nejsou plněny, mělo by být možné ji odebrat.

(9)

Evropský sbor solidarity by měl poskytovat jednotný vstupní bod pro solidární činnosti napříč Unií. Měl by být zajištěn soulad a vzájemná doplňkovost Evropského sboru solidarity s ostatními příslušnými politikami, programy a nástroji Unie. Evropský sbor solidarity by měl stavět na silných stránkách a synergii stávajících a předchozích programů, k nimž patří zejména programy Erasmus+ a Mládež v akci. Rovněž by měl doplňovat úsilí členských států zaměřené na podporu mladých lidí a usnadňování jejich přechodu ze škol do pracovního procesu v souladu s režimy, jako jsou záruky pro mladé lidi zavedené v souladu s doporučením Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (3), jimž za tímto účelem poskytne další příležitosti, jak se zapojit do solidárních činností, – formou stáží nebo zaměstnání v daném členském státě nebo v zahraničí. Také by měla být zajištěna vzájemná doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které jsou relevantní pro činnosti spadající pod Evropský sbor solidarity a k nimž patří evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, EURES a Eurodesk. Dále by měla být podporována vzájemná doplňkovost a loajální spolupráce Evropského sboru solidarity a stávajících souvisejících režimů, zejména režimů pro mladé lidi zaměřených na oblast solidarity, dobrovolnictví, občanské služby a mobility, které působí na celostátní, regionální nebo místní úrovni, jakož případně i režimů v zúčastněných zemích, jež mají priority týkající se solidarity a mládeže, s cílem vzájemně posilovat a obohacovat dopady a kvalitu těchto režimů a využívat osvědčených postupů. Evropský sbor solidarity by neměl nahrazovat obdobné vnitrostátní režimy pro solidaritu, dobrovolnictví, občanskou službu a mobilitu. Je třeba zajistit rovný přístup všech mladých lidí k vnitrostátním solidárním činnostem. Měla by být podporována partnerství s evropskými sítěmi, které se specializují na některé naléhavé sociální problémy.

(10)

Za účelem maximalizace dopadů Evropského sboru solidarity by další programy Unie měly být schopny pomáhat plnit cíle Evropského sboru solidarity tím, že budou podporovat činnosti v jeho oblasti působnosti. Tato pomoc by měla být financována v souladu s příslušnými právními akty daných programů s cílem zajistit větší zapojení mladých lidí, občanské společnosti a stávajících režimů dobrovolnictví v členských státech. Jakmile zúčastněné organizace získají platnou značku kvality, měl by jim být poskytnut přístup k portálu Evropského sboru solidarity a měly by mít k dispozici podpůrná opatření a opatření v oblasti kvality podle druhu nabízené solidární činnosti.

(11)

Evropský sbor solidarity by měl pro mladé lidi vytvářet nové příležitosti k výkonu dobrovolnické činnosti, stáží nebo zaměstnání a také k tomu, aby z vlastní iniciativy zakládali a rozvíjeli solidární projekty s jasnou evropskou hodnotou. Tyto příležitosti by měly pomoci řešit nenaplněné potřeby společnosti, přispívat k posílení společenství a zároveň se podílet na osobním, společenském, občanském a profesním rozvoji mladých lidí. Evropský sbor solidarity by měl rovněž podporovat vytváření sítí pro účastníky a zúčastněné organizace a také opatření k zajištění kvality podporovaných činností a ke zdokonalení uznávání výsledků jejich vzdělávání. Měl by rovněž přispívat k podpoře a posilování stávajících organizací provádějících solidární činnosti.

(12)

Dobrovolnictví představuje významnou zkušenost v kontextu formálního i neformálního vzdělávání, která napomáhá osobnímu, sociálně vzdělávacímu a profesnímu rozvoji, zaměstnatelnosti a aktivnímu občanskému životu mladých lidí. Dobrovolnictví by nemělo nahrazovat stáže nebo zaměstnání a mělo by být založeno na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti. Komise a členské státy budou spolupracovat na politikách pro dobrovolnictví v oblasti mládeže prostřednictvím otevřené metody koordinace.

(13)

Stáže a zaměstnání by měly být jak z finančního, tak organizačního hlediska jasně odděleny od dobrovolnictví. Stáže by nikdy neměly vést k nahrazení zaměstnání. Placené stáže a zaměstnání však mohou být pobídkou pro znevýhodněné mladé lidi a pro mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, aby se účastnili činností souvisejících se solidaritou, ke kterým by jinak nemuseli mít přístup. Stáže mohou mladým lidem usnadnit přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu a podpořit jejich zaměstnatelnost, což je klíčové pro dosažení jejich udržitelné integrace na trhu práce. Stáže a zaměstnání nabízené v rámci Evropského sboru solidarity by měly být vždy placeny zúčastněnými organizacemi, ve kterých účastník stáž vykonává nebo je zaměstnán. Stáže by měly být založeny na písemné dohodě o stáži, a to případně v souladu s platným regulačním rámcem v zemi, v níž se stáž koná, a měly by se řídit zásadami uvedenými v doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží (4).

Zaměstnání by měla vycházet z pracovní smlouvy v souladu s vnitrostátní právem a případnými platnými kolektivními smlouvami zúčastněné země, v níž je zaměstnání vykonáváno. Finanční podpora zúčastněným organizacím nabízejícím zaměstnání by neměla překročit dvanáct měsíců. Stáže a zaměstnání by měly být spojeny s příslušnou přípravou, školením v zaměstnání a podporou poskytovanou po umístění v souvislosti s účastí daného účastníka. Stáže a zaměstnání by mohli zprostředkovávat příslušní aktéři trhu práce, zejména veřejné i soukromé služby zaměstnanosti, sociální partneři a obchodní komory, a v případě přeshraničních činností i členské organizace sítě EURES v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 (5).

(14)

Činorodost mladých lidí a jejich aktivní občanský život jsou významným přínosem pro společnost. Evropský sbor solidarity by měl napomáhat rozvoji tohoto aspektu tím, že bude mladým lidem poskytovat možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní projekty s jasnou přidanou hodnotou zaměřené na řešení klíčových problémů místních společenství, zejména společenství ve venkovských, izolovaných nebo marginalizovaných oblastech. Tyto projekty by měly představovat příležitost pro mladé lidi k hledání inovativních řešení a k otestování nápadů udržitelným způsobem a umožnit jim, aby se sami stali původci solidárních činností. Kromě toho by tyto projekty mohly sloužit jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků k tomu, aby se zapojili do sociálního podnikání nebo jako dobrovolníci ve sdruženích, nevládních organizacích, mládežnických organizacích či jiných subjektech působících v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru a aby zakládali vlastní sdružení. Cílem podpory poskytované po umístění bude podporovat mladé lidi, aby se i nadále angažovali a aktivně působili v oblasti solidarity, a to i prostřednictvím sdružení, družstev, sociálních podniků, mládežnických organizací a společenských center.

(15)

Účastníci dobrovolnictví a solidárních projektů by měli získat pokrytí svých výdajů souvisejících s účastí na nich, neměli by za ně ale dostávat mzdu či z nich mít ekonomický prospěch.

(16)

Účastníci a zúčastněné organizace by měli mít pocit, že náležejí ke společenství jednotlivců a organizacím, jejímž posláním je podpora solidarity v celé Evropě i za jejími hranicemi. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat schopnost nabízet rostoucímu počtu účastníků kvalitní solidární činnosti i přilákat nové účastníky. Evropský sbor solidarity by měl podporovat vytváření sítí zaměřené na posilování schopností mladých lidí i zúčastněných organizací zapojovat se do tohoto společenství, na posilování ducha Evropského sboru solidarity i na podněcování výměny užitečných zkušeností a postupů v oblasti solidarity, přičemž by měly ve vhodných případech čerpat i ze zkušeností s civilní ochranou. Vytváření sítí by také mělo přispět ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých subjektů o Evropském sboru solidarity a k získávání zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací ohledně provádění Evropského sboru solidarity.

(17)

Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality solidárních činností a dalších příležitostí nabízených v rámci Evropského sboru solidarity, zejména tím, že se účastníkům nabízejí on-line i off-line školení a jazykové podpory způsobem, jenž dodržuje zásadu mnohojazyčnosti, pojištění, administrativní podpory a podpory před zahájením solidární činnosti nebo po jejím skončení i uznávání kompetencí získaných během činnosti v rámci Evropského sboru solidarity. Tato podpůrná opatření by měla být koncipována a poskytována ve spolupráci s mládežnickými organizacemi a dalšími neziskovými organizacemi a organizacemi občanské společnosti s cílem využít jejich odborných znalostí na tomto poli. Podpůrná opatření by měla zohledňovat příslušné prostředí i povahu činností, které účastníci vykonávají, a věnovat zvláštní pozornost veškerým možným rizikům.

(18)

K zajištění dopadu činností v rámci Evropského sboru solidarity na osobní, vzdělávací, umělecký, společenský, občanský a profesní rozvoj účastníků by měly být kompetence, jež jsou vzdělávacími výstupy daných solidárních činností, řádně identifikovány a dokumentovány v souladu s podmínkami a specifiky jednotlivých států, podle doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (6). Za tímto účelem by v případě potřeby mělo být podporováno používání účinných nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení, jako jsou pas mládeže (Youthpass) a Europass, na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni.

(19)

Všechny veřejné i soukromé subjekty, včetně mezinárodních organizací, organizací občanské společnosti, mládežnických organizací a sociálních podniků, by měly mít možnost požádat o značku kvality. Měly by být zavedeny samostatné značky kvality pro dobrovolnictví a pro stáže a zaměstnání, aby bylo zajištěno, že zúčastněné organizace skutečně a trvale splňují zásady a požadavky Evropského sboru solidarity, co se týče jejich práv a úkolů ve všech fázích dané solidární činnosti. Získání značky kvality by mělo být předpokladem pro účast, ale nemělo by automaticky vést k poskytnutí finančních prostředků v rámci Evropského sboru solidarity.

(20)

Zúčastněné organizace mohou v Evropském sboru solidarity zastávat několik úloh. V úloze hostitele budou provádět činnosti související s přijímáním účastníků, podle potřeby včetně organizace činností, vydávání pokynů a poskytování podpory účastníkům v průběhu solidární činnosti. V úloze podporovatele budou provádět činnosti související s vysláním účastníků a jejich přípravou před odjezdem i v průběhu a po skončení solidární činnosti, včetně školení účastníků a jejich nasměrování k místním organizacím po skončení solidární činnosti.

(21)

Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a účastníkům by měla být k dispozici centra zdrojů Evropského sboru solidarity, jež by měla zvýšit kvalitu solidárních činností a jejich provádění a také zdokonalit identifikaci a uznávání kompetencí získaných prostřednictvím solidárních činností, mimo jiné prostřednictvím vydávání „pasů mládeže“ (Youthpasses).

(22)

Nepřetržitě by měl být rozvíjen portál Evropského sboru solidarity, který zajistí snadný přístup k Evropskému sboru solidarity a poskytne jednotné místo s komplexní nabídkou pro zájemce a organizace, co se týče mimo jiné registrací, identifikace a propojování profilů a příležitostí, vytváření sítí a virtuálních výměn, on-line školení, jazykové podpory, jakož i veškeré další podpory před zahájením solidární činnosti, po jejím skončení nebo v obou případech a dalších užitečných funkcí, které mohou vzniknout v budoucnu.

(23)

Prováděcí struktury přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byly registrovaným uchazečům nabízeny příležitosti k dobrovolnictví, stážím nebo zaměstnáním v rozumné a relativně předvídatelné době. K podnícení angažovanosti registrovaných uchazečů budou navíc probíhat pravidelné informační a komunikační činnosti a vytváření sítí.

(24)

Toto nařízení stanovuje finanční krytí pro období 2018–2020, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat celkový rozpočet dle ustanovení bodu 17 Interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7).

(25)

K zajištění kontinuity činností, které jsou podporovány z programů přispívajících do Evropského sboru solidarity, by finanční podpora solidárních činností měla být orientačně rozdělena v poměru 90 % na dobrovolnictví a solidární projekty a 10 % buď na stáže, nebo na zaměstnání, nebo obojí, přičemž maximálně 20 % je určeno na vnitrostátní činnosti.

(26)

Za účelem maximalizace dopadu Evropského sboru solidarity by mělo být zúčastněným zemím umožněno poskytovat další celostátní, regionální či místní finanční podporu v souladu s pravidly Evropského sboru solidarity.

(27)

Ke zjednodušení požadavků na příjemce by měly být v co největší míře využívány jednorázové částky, jednotkové náklady nebo paušální financování.

(28)

Členské státy by měly mít možnost účastnit se dobrovolnictví, stáží, zaměstnání, solidárních projektů a vytváření sítí. Kromě toho, stejně jako tomu je u Evropské dobrovolné služby, by měla být účast na dobrovolnictví, solidárních projektech a vytváření sítí rovněž umožněna jiným zemím, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat zemím sousedícím s Unií. Jejich účast by měla být v příslušných případech založena na dalších rozpočtových prostředcích, jež budou zpřístupněny postupy dohodnutými s dotyčnými zeměmi.

(29)

Účast v Evropském sboru solidarity by měla být umožněna mladým lidem ve věku 18 až 30 let. K účasti na solidárních činnostech by měla být nutná registrace na portálu Evropského sboru solidarity, kterou mohou provést jednotlivci ve věku 17 až 30 let.

(30)

Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby činnosti podporované Evropským sborem solidarity byly dostupné všem mladým lidem, zejména mladým lidem s omezenými příležitostmi, jak je podrobně uvedeno ve strategii pro začleňování a rozmanitost, která byla vypracována a uplatněna v rámci programu Erasmus+ v oblasti mládeže. Měla by být tedy zavedena zvláštní opatření, jako jsou vhodné formy solidárních činností a osobní podpora, pro podporu společenského začlenění a pro zapojení znevýhodněných mladých lidí a také pro to, aby byla brána v potaz omezení daná odlehlostí nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území v souladu rozhodnutím Rady 2013/755/EU (8). Podobně by se měly zúčastněné země snažit přijmout veškerá příslušná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování Evropského sboru solidarity. Taková opatření zahrnují, pokud je to možné, a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu občanů třetích zemí, řešení administrativních problémů, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu.

(31)

Subjekt, který má zájem nabízet solidární činnosti v rámci Evropského sboru solidarity a chce požádat o finanční podporu, by měl nejprve dostupným a transparentním způsobem získat značku kvality, což je nezbytná základní podmínka. Tento požadavek by se neměl vztahovat na fyzické osoby žádající o finanční podporu jménem neformální skupiny účastníků pro jejich solidární projekty. Příslušné prováděcí subjekty by měly provádět kontroly kvality s cílem zajistit, aby tyto fyzické osoby dodržovaly požadavky Evropského sboru solidarity.

(32)

Důležitým kritériem při hodnocení kvality projektů by měly být potřeby a očekávání místních společenství. Proto by měly být zavedeny vhodné ukazatele.

(33)

Efektivní řízení výkonnosti zahrnující sledování a hodnocení vyžaduje vytvoření řady specifických, měřitelných a realistických kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, které lze měřit v čase a které reflektují logiku daného zásahu.

(34)

Náležitý dosah, propagace a šíření příležitostí a výsledků činností podporovaných Evropským sborem solidarity by měly být zajišťovány na evropské, celostátní, regionální i místní úrovni. Zvláštní pozornost by měla být věnována sociálním podnikům, které by měly být motivovány k podpoře činnosti Evropského sboru solidarity. Aniž by se zvýšila administrativní zátěž, měly by činnosti spojené se zajištěním náležitého dosahu, propagace a šíření informací zajišťovat všechny prováděcí subjekty Evropského sboru solidarity, společně – je-li to relevantní – s podporou ze strany dalších klíčových zúčastněných stran.

(35)

V zájmu účinnějšího naplňování cílů Evropského sboru solidarity by Komise, členské státy a národní agentury měly nejlépe vzájemně úzce spolupracovat v partnerství s nevládními a mládežnickými organizacemi a místními zúčastněnými stranami, které mají odborné znalosti v oblasti solidárních činností.

(36)

K zajištění efektivního a účinného provádění tohoto nařízení by měl Evropský sbor solidarity co nejvíce využívat řídicí mechanismy, které již byly zavedeny v rámci programu Erasmus+. Provádění Evropského sboru solidarity by tedy mělo být svěřeno stávajícím subjektům, tj. Komisi, Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a národním agenturám, jež jsou pověřeny řízením činností uvedených v kapitole III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (9). Jasné a podrobné postupy pro účastníky a zúčastněné organizace budou stanoveny pro všechny fáze solidární činnosti v příslušných programových dokumentech, jako jsou roční pracovní program a příručka programu. Komise by měla pravidelně konzultovat s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně zúčastněných organizací, o provádění Evropského sboru solidarity.

(37)

Aby bylo zajištěno z finančního hlediska řádné provádění a důkladné sledování Evropského sboru solidarity na vnitrostátní úrovni, je důležité využívat stávající vnitrostátní orgány oprávněné řídit činnosti uvedené v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013.

(38)

Vnitrostátní orgány určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013 jednají rovněž jako vnitrostátní orgány pro účely tohoto nařízení. To by však nemělo bránit určení více než jednoho vnitrostátního orgánu v souladu s vnitrostátním právem a praxí na základě čl. 27 odst. 1 zmíněného nařízení. Pokud by si zúčastněná země přála změnit vnitrostátní orgán v průběhu trvání Evropského sboru solidarity, použije se postup podle čl. 27 odst. 2 uvedeného nařízení.

(39)

K zajištění řádného finančního hospodaření a právní jistoty ve všech zúčastněných zemích by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, mohl by v zájmu co nejvyšší účinnosti nezávislým auditorem být týž orgán, který je pověřen činnostmi uvedenými v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013.

(40)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny pomocí přiměřených opatření v průběhu celého výdajového cyklu, k nimž patří prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získávání ztracených, chybně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a v příslušných případech vymáhání pokut.

(41)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být uplatňovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(42)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (11) by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly být stanovit opatření potřebná pro své provádění v souladu s obecnými a specifickými cíli Evropského sboru solidarity, pravidla pro udílení grantů a další požadované prvky. Pracovní programy a jakékoliv jejich doplňky by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem.

(43)

Jelikož cíle tohoto nařízení, tj. založení Evropského sboru solidarity, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity dle článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(44)

Z důvodu efektivity by měl Komisi při provádění tohoto nařízení rovněž pomáhat výbor zřízený podle nařízení (EU) č. 1288/2013. Tento výbor by se měl s ohledem na Evropský sbor solidarity scházet ve specifickém složení a jeho mandát by měl být v souladu s plněním této nové role. Úkolem zúčastněných zemí by mělo být jmenovat pro tato zasedání příslušné zástupce a brát přitom v potaz předmět, účel, cíle a činnosti Evropského sboru solidarity.

(45)

Nařízení (EU) č. 1288/2013 by mělo být změněno tak, aby zohlednilo změny Evropské dobrovolné služby vyplývající z dobrovolnictví podle tohoto nařízení.

(46)

Finanční příděl Evropského sboru solidarity v rámci okruhu 1a víceletého finančního rámce také vychází z finančních prostředků přerozdělených z programu Erasmus+. Tyto prostředky by měly pocházet výhradně z rozpočtových prostředků vyčleněných na financování činností Evropské dobrovolné služby, které spadají pod dobrovolnictví podle tohoto nařízení.

(47)

Finanční příděl Evropského sboru solidarity v rámci okruhu 1a víceletého finančního rámce by měl být dále doplněn finančními příspěvky z jiných programů a okruhů, což vyžaduje změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 (12) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (13).

(48)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne svého vstupu v platnost. Pro dosažení rychlé použitelnosti opatření uvedených v tomto nařízení by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví právní rámec pro Evropský sbor solidarity, který posílí zapojení mladých lidí a organizací do dostupných a kvalitních solidárních činností s cílem přispět k posílení soudržnosti, solidarity a demokracie v Evropě, s vynaložením zvláštního úsilí na podporu sociálního začlenění.

2.   Evropský sbor solidarity naplňuje své cíle prostřednictvím solidárních činností, opatření v oblasti kvality a podpůrných opatření. Solidární činnosti se provádějí v souladu s konkrétními požadavky stanovenými pro každý druh solidární činnosti vykonávané v rámci Evropského sboru solidarity, jakož i v souladu s příslušnými regulačními rámci v zúčastněných zemích.

3.   Evropský sbor solidarity podporuje solidární činnosti, které mají jasnou evropskou přidanou hodnotu, například pro:

a)

svou nadnárodní povahu, zejména pokud jde o mobilitu ve vzdělávání a spolupráci;

b)

svou schopnost vzájemně se doplňovat s dalšími programy a politikami na místní, regionální, celostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)

svůj evropský rozměr, pokud jde o jejich témata, cíle, přístupy, očekávané výsledky a další aspekty;

d)

svůj přístup k zapojení mladých lidí z různých prostředí;

e)

svůj příspěvek k účinnému využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„solidární činností“ kvalitní dočasná činnost, která nenarušuje fungování trhu práce; která se zabývá řešením klíčových společenských výzev ve prospěch společenství nebo společnosti jako celku, čímž přispívá k dosažení cílů Evropského sboru solidarity; která má podobu dobrovolnictví, stáží, zaměstnání, solidárních projektů a vytváření sítí v různých oblastech; která zajišťuje evropskou přidanou hodnotu a dodržování předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti; která zahrnuje významný studijní a vzdělávací rozměr díky příslušným aktivitám, jež mohou být účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení; a která se koná v širokém spektru oblastí, například v oblasti ochrany životního prostředí, zmírňování změny klimatu a většího sociálního začlenění, avšak nezahrnuje činnosti, které jsou součástí osnov formálního vzdělávání, odborného vzdělávání a systémů odborné přípravy a činnosti pro reakci na mimořádné události;

2)

„registrovaným uchazečem“ osoba ve věku 17 až 30 let, která oprávněně pobývá v zúčastněné zemi a která se zaregistrovala prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity, aby vyjádřila zájem zapojit se do solidární činnosti, avšak dosud se jí neúčastní;

3)

„účastníkem“ osoba ve věku 18 až 30 let, která oprávněně pobývá v zúčastněné zemi, zaregistrovala se prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity a účastní se solidární činnosti;

4)

„mladými lidmi s omezenými příležitostmi“ osoby, které potřebují dodatečnou pomoc, protože jsou znevýhodněny v porovnání se svými vrstevníky z důvodu různých překážek, například zdravotního postižení, zdravotních problémů, poruch učení, kulturních rozdílů nebo ekonomických, sociálních či geografických překážek, včetně mladých lidí z marginalizovaných skupin obyvatel či osob, které by mohly čelit diskriminaci na základě některého z důvodů, které jsou zakotveny v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie;

5)

„zúčastněnou organizací“ jakýkoli veřejný či soukromý subjekt, ať už neziskový, nebo založený za účelem zisku, místní, regionální, celostátní či mezinárodní, jemuž byla udělena značka kvality Evropského sboru solidarity, ať v úloze hostitele, nebo podporovatele, včetně vysílajícího subjektu, nebo v obou těchto úlohách, zajišťující, že je tento subjekt schopen vykonávat kvalitní solidární činnosti v souladu s cíli Evropského sboru solidarity, a který účastníkovi nabízí dobrovolnickou činnost, stáž či zaměstnání nebo provádí či podporuje jiné činnosti v rámci Evropského sboru solidarity;

6)

„dobrovolnictvím“ či „dobrovolnickou činností“ solidární činnost, která je vykonávána jako dobrovolná neplacená činnost po dobu až dvanácti měsíců; která poskytuje mladým lidem příležitost přispívat ke každodenní práci organizací působících v oblastech solidárních činností, jejichž konečným účelem je prospěch společenství, v nichž jsou příslušné činnosti prováděny; která je vykonávána buď v zemi jiné, než je země bydliště účastníka (přeshraniční), nebo v zemi bydliště účastníka (vnitrostátní); která nenahrazuje stáže nebo zaměstnání, a proto nemůže být v žádném případě stavěna na roveň pracovnímu umístění; a která je založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti;

7)

„činnostmi dobrovolnických týmů“ dobrovolnictví, které umožňuje týmům účastníků z různých zúčastněných zemí společně dobrovolně pracovat po dobu mezi dvěma týdny až dvěma měsíci, a přispívá tak zejména k začlenění mladých lidí s omezenými příležitostmi do Evropského sboru solidarity, nebo je odůvodněno svými zvláštními cíli, nebo plní obojí úlohu;

8)

„stáží“ solidární činnost, která má podobu pracovní praxe po dobu dvou až šesti měsíců, již lze jednou prodloužit až na dobu maximálně dvanácti měsíců v téže zúčastněné organizaci; kterou nabízí a platí zúčastněná organizace hostící účastníka, a to buď v jiné zemi, než je země bydliště účastníka (přeshraniční), nebo v zemi jeho bydliště (vnitrostátní); která zahrnuje prvek vzdělávání a odborné přípravy s cílem pomoci účastníkovi získat relevantní zkušenosti za účelem rozvíjení kompetencí užitečných pro osobní, vzdělávací, sociální, občanský i profesní rozvoj; která se opírá o písemnou dohodu o stáži, jež je na začátku stáže uzavřena v souladu s platným regulačním rámcem v zemi, v níž se stáž koná, případně s uvedením vzdělávacích cílů, pracovních podmínek, doby trvání stáže, odměny účastníka a práv a povinností stran a při zohlednění zásad rámce pro kvalitu stáží a která nenahrazuje zaměstnání;

9)

„zaměstnáním“ solidární činnost vykonávaná po dobu tří až dvanácti měsíců, která je placena zúčastněnou organizací, jež účastníka zaměstnává, a to buď v zemi jiné, než je země bydliště účastníka (přeshraniční), nebo v zemi bydliště účastníka (vnitrostátní). Pokud doba trvání pracovní smlouvy přesáhne dvanáct měsíců, nesmí finanční podpora pro zúčastněné organizace nabízející zaměstnání přesáhnout dvanáct měsíců. Takové zaměstnání musí zahrnovat vzdělávání a odbornou přípravu, opírat se o písemnou pracovní smlouvu a je být v souladu se všemi podmínkami zaměstnávání stanovenými ve vnitrostátním právu a v případných platných kolektivních smlouvách země, v níž zaměstnání probíhá;

10)

„solidárním projektem“ neplacená vnitrostátní solidární činnost vykonávaná po období dvou až dvanácti měsíců, kterou zahajuje a provádí skupina nejméně pěti účastníků s cílem řešit klíčové výzvy v rámci jejich společenství, která představuje zároveň jasnou evropskou přidanou hodnotu a která nenahrazuje stáže nebo zaměstnání;

11)

„vytvářením sítí“ vnitrostátní nebo přeshraniční činnost, jejímž cílem je posilovat kapacity zúčastněné organizace, aby mohla nabízet rostoucímu počtu účastníků kvalitní projekty, usilovat o přilákání nových zájemců, jak mladých lidí, tak zúčastněných organizací, jež umožňuje zpětnou vazbu ohledně solidárních činností a jež rovněž přispívá k výměně zkušeností a posílení pocitu sounáležitosti u účastníků a zúčastněných organizací, a podporuje tak širší pozitivní dopad Evropského sboru solidarity;

12)

„značkou kvality“ osvědčení udělené organizaci, která chce poskytovat solidární činnosti v úloze hostitele nebo podporovatele včetně v úloze vysílajícího subjektu, nebo v obou těchto úlohách, které osvědčuje schopnost organizace zajistit kvalitu solidárních činností v souladu se zásadami a cíli Evropského sboru solidarity a které je uděleno na základě zvláštních požadavků, jež se mohou lišit v závislosti na druhu solidární činnosti nebo úloze organizace;

13)

„centry zdrojů Evropského sboru solidarity“ doplňkové funkce vykonávané určenými národními agenturami na podporu rozvoje, provádění a kvality činností v rámci Evropského sboru solidarity a určování kompetencí, které účastníci získávají během svých solidárních činností, včetně souvisejících vzdělávacích činností;

14)

„portálem Evropského sboru solidarity“ interaktivní internetový nástroj ve všech úředních jazycích Unie, za jehož správu odpovídá Komise a který poskytuje příslušné on-line služby s cílem podpořit kvalitní provádění Evropského sboru solidarity, doplňující činnosti zúčastněných organizací, včetně poskytování informací o Evropském sboru solidarity, registrace účastníků, vyhledávání účastníků, nabízení a vyhledávání solidárních činností, vyhledávání potenciálních partnerů pro projekty, podpory navazování kontaktů a nabídek solidárních činností, odborné přípravy, činností v oblasti komunikace a vytváření sítí, informování o příležitostech a jejich oznamování, poskytování zpětné vazby, pokud jde o kvalitu solidárních činností, jakož i dalšího relevantního vývoje týkajícího se Evropského sboru solidarity;

15)

„unijními nástroji pro transparentnost a uznávání kvalifikací“ nástroje, které zúčastněným stranám pomáhají pochopit, hodnotit a v patřičných případech uznávat výsledky neformálního a informálního učení v celé Unii.

Článek 3

Obecný cíl

Obecným cílem Evropského sboru solidarity je podporovat solidaritu jako hodnotu, především prostřednictvím dobrovolnictví, zvýšit účast mladých lidí a organizací na dostupných a kvalitních solidárních činnostech, a tím přispět k posílení soudržnosti, solidarity, demokracie a občanství v Evropě, a současně reagovat na společenské výzvy a posilovat společenství, s vynaložením zvláštního úsilí na podporu sociálního začlenění. Evropský sbor solidarity rovněž přispívá k evropské spolupráci, která je relevantní pro mladé lidi.

Článek 4

Specifické cíle

Evropský sbor solidarity sleduje tyto specifické cíle:

a)

poskytnout mladým lidem, s podporou zúčastněných organizací, snadno dostupné příležitosti pro zapojení se do solidárních činností, které napomáhají uskutečňovat pozitivní společenské změny, a současně zlepšovat jejich dovednosti a kompetence v osobním, vzdělávacím, sociálním, občanském a profesním rozvoji, jakož i jejich aktivní občanský život, zaměstnatelnost a přechod na trh práce, i podporou mobility mladých dobrovolníků, stážistů a pracovníků;

b)

zajišťovat, aby solidární činnosti nabízené účastníkům byly kvalitní, aby byly řádně uznávány a aby respektovaly zásady Evropského sboru solidarity uvedené v čl. 13 odst. 2;

c)

zajišťovat, aby bylo vyvíjeno zvláštní úsilí na podporu sociálního začlenění a rovných příležitostí, zejména v zájmu účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi, prostřednictvím celé škály zvláštních opatření, jako jsou vhodné formy solidárních činností a osobní podpora;

d)

přispívat k evropské spolupráci relevantní pro mladé lidi a zvyšovat povědomí o jejím pozitivním dopadu.

Článek 5

Soudržnost a doplňkovost činnosti Unie

1.   Akce Evropského sboru solidarity musí být soudržné a doplňkové ve vztahu k příslušným politikám, programům a nástrojům na úrovni Unie, jakož i ke stávajícím sítím na úrovni Unie, které jsou pro činnosti Evropského sboru solidarity relevantní.

2.   Činnosti Evropského sboru solidarity musí být soudržné a doplňkové rovněž ve vztahu k příslušným politikám, programům a nástrojům na vnitrostátní úrovni v zúčastněných zemích. Za tímto účelem si Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury vyměňují informace o stávajících vnitrostátních režimech a prioritách týkajících se solidarity a mládeže na jedné straně a o akcích Evropského sboru solidarity na straně druhé s cílem vycházet z příslušných osvědčených postupů a dosáhnout efektivnosti a účinnosti.

3.   K dosažení cílů Evropského sboru solidarity mohou přispět i jiné programy Unie, a to tím, že budou podporovat činnosti spadající do jeho oblasti působnosti. Tento příspěvek je financován v souladu s jejich příslušnými základními akty.

KAPITOLA II

AKCE EVROPSKÉHO SBORU SOLIDARITY

Článek 6

Akce Evropského sboru solidarity

Evropský sbor solidarity sleduje své cíle prostřednictvím těchto typů akcí:

a)

dobrovolnictví;

b)

stáže a zaměstnání,

c)

solidární projekty a vytváření sítí a

d)

podpůrná opatření a opatření v oblasti kvality.

Článek 7

Solidární činnosti

1.   Akce uvedené v čl. 6 písm. a), b) a c) podporují solidární činnosti v podobě:

a)

dobrovolnictví, stáží a zaměstnání, což zahrnuje individuální přeshraniční i vnitrostátní činnosti. V případě dobrovolnictví se podpoří i činnosti, na nichž se podílejí týmy účastníků z různých zúčastněných zemí;

b)

solidárních projektů z podnětu účastníků;

c)

vytváření sítí účastníky a zúčastněnými organizacemi.

2.   Dobrovolnické činnosti v rámci Evropské dobrovolné služby jsou podle potřeby nadále prováděny jak podle nařízení (EU) č. 1288/2013, tak podle tohoto nařízení. Odkazy na Evropskou dobrovolnou službu v právních aktech Unie, a zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (14), se vykládají tak, že zahrnují dobrovolné činnosti jak podle nařízení (EU) č. 1288/2013, tak podle tohoto nařízení.

Článek 8

Podpůrná opatření a opatření v oblasti kvality

Akce uvedené v čl. 6 písm. d) podporují:

a)

opatření, jejichž cílem je zajistit kvalitu i dostupnost dobrovolnictví, stáží, zaměstnání či solidárních projektů a rovných příležitostí pro všechny mladé lidi v zúčastněných zemích, včetně odborné přípravy probíhající on-line či off-line, jazykové podpory, administrativní podpory účastníků a zúčastněných organizací, doplňkového pojištění, podpory před zahájením solidární činnosti a případně po jejím skončení, jakož i dalšího využití pasu mládeže (Youthpass) s cílem určit a zdokumentovat kompetence nabyté během solidárních činností;

b)

vytvoření a udržování oddělených značek kvality pro subjekty, které chtějí poskytovat dobrovolnickou činnost, stáže či zaměstnání Evropskému sboru solidarity, za účelem zajištění souladu se zásadami a požadavky Evropského sboru solidarity;

c)

činnosti centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem podpořit a zvýšit kvalitu akcí prováděných Evropským sborem solidarity a zlepšit uznávání jejich výsledků;

d)

vytvoření, údržbu a aktualizaci portálu Evropského sboru solidarity a dalších příslušných on-line služeb, jakož i nezbytných podpůrných systémů IT a internetových nástrojů, při zohlednění nutnosti překonat digitální propast.

KAPITOLA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 9

Rozpočet

1.   Celkový rozpočet pro provádění Evropského sboru solidarity činí 375 600 000 EUR v běžných cenách na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2020.

2.   Finanční podpora solidárních činností uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) je orientačně určena z 90 % na dobrovolnictví a solidární projekty; a z 10 % buď na stáže, nebo na zaměstnání, nebo na obojí, přičemž maximálně 20 % je určeno na vnitrostátní činnosti.

3.   Přidělené finanční prostředky mohou rovněž pokrýt výdaje na přípravné, sledovací a kontrolní činnosti a činnosti spojené s auditem a hodnocením, jež jsou nezbytné pro řízení Evropského sboru solidarity a pro dosažení jeho cílů, zejména náklady na studie, setkávání odborníků, informační a komunikační akce, výdaje na vytvoření, údržbu a aktualizaci portálu Evropského sboru solidarity a nezbytné podpůrné systémy IT, jakož i všechny ostatní výdaje na technickou a správní pomoc, které Komisi při řízení Evropského sboru solidarity vzniknou.

4.   Za účelem pokrytí podobných výdajů mohou být v případě potřeby vyčleněné prostředky zapsány do rozpočtu na období po roce 2020, aby se umožnilo řízení akcí, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2020.

5.   Zúčastněná země může příjemcům poskytnout vnitrostátní finanční prostředky, které budou spravovány podle pravidel Evropského sboru solidarity, a k tomuto účelu může využít decentralizovaných struktur tohoto sboru, pokud zajistí poměrné doplňkové financování těchto struktur.

Článek 10

Formy financování z prostředků Unie

1.   Financování Evropského sboru solidarity může být poskytováno v jedné nebo více formách stanovených v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, zejména ve formě grantů, veřejných zakázek a cen.

2.   Aby se zjednodušily požadavky pro příjemce, jsou v maximální možné míře používány jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování.

3.   Komise může provádět Evropský sbor solidarity nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

KAPITOLA IV

ÚČAST V EVROPSKÉM SBORU SOLIDARITY

Článek 11

Zúčastněné země

1.   Evropský sbor solidarity je otevřen účasti těchto zemí (dále jen „zúčastněné země“):

a)

dobrovolnictví, stáží, zaměstnání, solidárních projektů a vytváření sítí se mohou účastnit členské státy;

b)

dobrovolnictví, solidárních projektů a vytváření sítí se mohou účastnit také:

i)

přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země, které využívají předvstupní strategie, v souladu se všeobecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách;

ii)

ty země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, v souladu s ustanoveními uvedené dohody;

iii)

Švýcarská konfederace na základě dvoustranné dohody, která s ní bude uzavřena;

iv)

země, na které se vztahuje evropská politika sousedství a které s Unií uzavřely dohody umožňující jejich účast v programech Unie, pod podmínkou uzavření dvoustranné dohody s Unií o podmínkách jejich účasti v Evropském sboru solidarity.

2.   Na země uvedené v odst. 1 písm. b) se vztahují všechny povinnosti a všechny úkoly stanovené tímto nařízením ve vztahu k členským státům.

3.   Evropský sbor solidarity podporuje spolupráci s partnerskými zeměmi, zejména se zeměmi evropského sousedství, v činnostech uvedených v čl. 2 bodech 6 a 11.

Článek 12

Účast osob

1.   Mladí lidé ve věku 17 až 30 let, kteří se chtějí účastnit Evropského sboru solidarity, se zaregistrují prostřednictvím portálu uvedeného sboru, nebo za tímto účelem obdrží podporu. V okamžiku zahájení dobrovolnické činnosti, stáže, zaměstnání nebo solidárního projektu však musí být mladému člověku nejméně 18 let a nejvýše 30 let.

2.   Při provádění tohoto nařízení Komise, členské státy a další zúčastněné země zajistí, aby byla přijata zvláštní a účinná opatření na podporu sociálního začleňování a rovných podmínek přístupu, zejména účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi.

Článek 13

Zúčastněné organizace

1.   Evropský sbor solidarity je otevřen účasti veřejných nebo soukromých subjektů, ať už neziskových, nebo založených za účelem zisku, pokud tyto subjekty nabízejí činnosti, které odpovídají definici solidární činnosti v rámci tohoto nařízení, a mají značku kvality. V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 nesmí být účelem ani výsledkem grantů vytvářet zisk.

2.   Žádost subjektu, aby se stal zúčastněnou organizací Evropského sboru solidarity, posoudí příslušný prováděcí orgán Evropského sboru solidarity na základě zásady rovného zacházení, zásady rovných příležitostí a nediskriminace, zásady zabránění nahrazování zaměstnání, zásady zajišťování kvalitních činností se vzdělávacím rozměrem a se zaměřením na osobní, sociálně vzdělávací a profesní rozvoj, zásady odpovídající odborné přípravy, pracovního a dobrovolnického režimu, zásady bezpečného a důstojného prostředí a podmínek a zásady neziskovosti v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046. Dodržování výše uvedených zásad zajistí, aby byly činnosti zúčastněných organizací v souladu s požadavky Evropského sboru solidarity. Značka kvality smí být přidělena pouze organizacím, které se zavážou, že budou tyto zásady dodržovat. Skutečné dodržování se kontroluje v souladu s články 22 a 23 tohoto nařízení. Každý subjekt, který podstatným způsobem změní své činnosti, o tom informuje příslušný prováděcí orgán, aby mohlo být provedeno nové posouzení. Postup udělování značky kvality pro dobrovolnictví je třeba odlišit od postupu týkajícího se zaměstnání a stáží.

3.   Na základě posouzení může být subjektu udělena značka kvality Evropského sboru solidarity. Získaná značka se pravidelně opětovně posuzuje a může být odňata. Je-li značka kvality odňata, může být znovu udělena na základě nové žádosti a dalšího posouzení.

4.   Každý subjekt, který obdržel značku kvality, získá přístup k portálu Evropského sboru solidarity buď v úloze hostitele, nebo v úloze podporovatele, nebo v obojí úloze, a může nabízet uchazečům solidární činnosti.

5.   Značka kvality nezakládá automaticky nárok na financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity.

6.   Solidární činnosti a související podpůrná opatření a opatření v oblasti kvality, které nabízí zúčastněná organizace, mohou být financovány z prostředků pro Evropský sbor solidarity nebo v rámci jiného programu Unie, který samostatně přispívá k cílům Evropského sboru solidarity a respektuje jeho požadavky, nebo z jiných finančních zdrojů, které nezávisí na rozpočtu Unie.

Článek 14

Přístup k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity

Každý veřejný či soukromý subjekt se sídlem v zúčastněné zemi, který provádí solidární činnosti v zúčastněných zemích, může požádat o financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě činností uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) musí zúčastněná organizace obdržet značku kvality jako předpoklad pro získání finančního krytí z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě solidárních projektů uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. b) může fyzická osoba rovněž požádat o financování jménem neformální skupiny účastníků.

KAPITOLA V

VÝKONNOST, VÝSLEDKY A ŠÍŘENÍ

Článek 15

Sledování a hodnocení výkonnosti a výsledků

1.   Komise ve spolupráci s vnitrostátními orgány a národními agenturami v zúčastněných zemích a při zapojení zúčastněných organizací, jakož i zúčastněných stran na úrovni Unie i členských států, jako jsou mládežnické organizace, pravidelně a účinně sleduje výkonnost Evropského sboru solidarity při dosahování jeho cílů. Komise provádění Evropského sboru solidarity pravidelně konzultuje s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně zúčastněných organizací.

2.   Na základě minimálního rámce ukazatelů stanoveného v příloze tohoto nařízení Komise ve spolupráci s členskými státy do 6. dubna 2019 vypracuje prostřednictvím prováděcích aktů podrobný program pro sledování výstupů, výsledků a dopadů Evropského sboru solidarity. Součástí podrobného programu bude širší soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů určených k tomuto účelu, jakož i harmonogram a metodika tohoto sledování. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

3.   V roce 2020 zveřejní Komise zprávu, v níž bude zhodnocen pokrok dosažený při plnění cílů Evropského sboru solidarity.

4.   Do 6. října 2022 provede Komise nezávislé hodnocení tohoto nařízení, v němž posoudí účinnost, účelnost a dopad programu s ohledem na cíle programu, a předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o hlavních zjištěních včetně doporučení o budoucnosti programu. V rámci tohoto hodnocení Komise zajistí odpovídající pravidelné konzultace se všemi relevantními zúčastněnými stranami, včetně účastníků, zúčastněných organizací a dotčených místních společenství. Výsledky hodnocení budou využity při navrhování budoucí podoby programu a přidělování zdrojů.

Článek 16

Komunikace a šíření

1.   Komise ve spolupráci s vnitrostátními orgány a národními agenturami v zúčastněných zemích a s relevantními sítěmi na úrovni Unie zajistí šíření informací, propagaci a navazující kroky v souvislosti se všemi akcemi podporovanými v rámci Evropského sboru solidarity.

2.   Národní agentury uvedené v článku 20 vypracují strategie pro účinný dosah. Tyto strategie se zaměří i na mladé lidi s omezenými příležitostmi, včetně těch, kteří žijí v odlehlých oblastech, jakož i na šíření informací a využívání výsledků činností podporovaných v rámci jimi řízených akcí zahrnujících případně také mládežnické organizace a specializované služby pro informování mládeže.

3.   Komunikační činnosti přispívají také k institucionální komunikaci v souvislosti s politickými prioritami Unie za předpokladu, že se týkají obecného cíle tohoto nařízení a že představují pro Unii přidanou hodnotu a zviditelňují ji.

4.   Pro účely komunikace a šíření informací týkajících se Evropského sboru solidarity použijí zúčastněné organizace značku „Evropský sbor solidarity“.

KAPITOLA VI

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 17

Prováděcí subjekty

Toto nařízení provádí jednotným způsobem:

a)

Komise na úrovni Unie;

b)

národní agentury na vnitrostátní úrovni v zúčastněných zemích.

Článek 18

Vnitrostátní orgán

Vnitrostátní orgány určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013 jednají v každé zemi, která se účastní Evropského sboru solidarity, rovněž jako vnitrostátní orgány pro účely Evropského sboru solidarity. Ustanovení čl. 27 odst. 1, 3, 8, 9 a odst. 11 až 16 uvedeného nařízení se použijí obdobně na Evropský sbor solidarity.

Článek 19

Nezávislý auditor

1.   Vnitrostátní orgán určí nezávislého auditora. Nezávislý auditor vydává auditní výrok k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. 155 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2.   Nezávislý auditor:

a)

musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)

zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c)

nesmí se nacházet ve střetu zájmů ve vztahu k právnímu subjektu, jehož je národní agentura uvedená v článku 20 součástí, a musí být na tomto právním subjektu funkčně nezávislý.

3.   Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům, jakož i Účetnímu dvoru, plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal svůj auditní výrok k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

Článek 20

Národní agentura

1.   Národní agentury určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) č. 1288/2013 v každé zemi, která se účastní Evropského sboru solidarity, jednají ve svých zemích rovněž jako národní agentury v rámci Evropského sboru solidarity.

Ustanovení čl. 28 odst. 1, 2 a odst. 5 až 8 nařízení (EU) č. 1288/2013 se použijí obdobně na Evropský sbor solidarity.

2.   Aniž je dotčen čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 1288/2013, národní agentura rovněž odpovídá za řízení všech fází životního cyklu projektů v rámci těchto akcí Evropského sboru solidarity vyjmenovaných v prováděcích aktech uvedených v článku 24 tohoto nařízení, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) body v) a vi) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 21

Evropská komise

1.   Pravidla, jimiž se řídí vztah mezi Komisí a národní agenturou, se v souladu s pravidly uvedenými v článku 28 nařízení (EU) č. 1288/2013 stanoví v písemném dokumentu. Tento dokument:

a)

stanoví normy vnitřní kontroly pro národní agentury a pravidla pro správu finančních prostředků Unie určených na grantovou podporu, která je prováděna národními agenturami;

b)

obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie;

c)

stanoví požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.

2.   Komise národní agentuře každoročně poskytne tyto finanční prostředky:

a)

finanční prostředky na grantovou podporu v dotčené zúčastněné zemi pro akce Evropského sboru solidarity, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)

finanční příspěvek na podporu řídicích úkolů národní agentury definovaných v souladu s čl. 29 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1288/2013.

3.   Komise stanoví požadavky na pracovní program národní agentury. Komise neposkytne národní agentuře finanční prostředky pro Evropský sbor solidarity dříve, než formálně schválí pracovní program této agentury, přičemž zohlední zásady stanovené v čl. 5 odst. 2 a článku 24.

4.   Na základě požadavků shody pro národní agentury uvedených v čl. 27 odst. 4 nařízení (EU) č. 1288/2013 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontroly, prohlášení řídícího subjektu národní agentury a výrok nezávislého auditora k němu, přičemž zohlední informace poskytnuté vnitrostátním orgánem o jeho činnostech v oblasti sledování a dozoru týkajících se Evropského sboru solidarity.

5.   Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

6.   V případě, že Komise nemůže roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu akceptovat, nebo pokud národní agentura nezohlední dostatečně připomínky Komise, může Komise přijmout jakákoli předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 131 odst. 3 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

7.   S cílem zajistit soudržné provádění Evropského sboru solidarity ve všech zúčastněných zemích pořádá Komise společně se sítí národních agentur i pro tuto síť pravidelná zasedání a školení. Komise provádění Evropského sboru solidarity pravidelně konzultuje s klíčovými zúčastněnými stranami, včetně zúčastněných organizací.

KAPITOLA VII

KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 22

Zásady kontrolního systému

1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.   Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí Evropského sboru solidarity řízených národními agenturami. Stanoví rovněž minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorem.

3.   Národní agentury odpovídají za primární kontroly příjemců grantů na akce Evropského sboru solidarity, které jsou jim svěřeny. Tyto kontroly musí být přiměřené a adekvátní a musí poskytovat dostatečné záruky, že jsou udělené granty využívány ke stanovenému účelu a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.   Pokud jde o finanční prostředky převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Tento odstavec se nepoužije na vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 23

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, subdodavatelů a dalších třetích osob, které získaly finanční prostředky Unie v rámci Evropského sboru solidarity, audit veškerých dokladů i inspekcí na místě. Mohou rovněž provádět audity a kontroly národních agentur.

2.   OLAF může provádět šetření, včetně kontroly na místě a inspekcí u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupem stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16), s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné protiprávní činnosti ohrožující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou o financování Unií.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA VIII

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA

Článek 24

Provádění Evropského sboru solidarity

1.   K provedení tohoto nařízení přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy, přičemž zohlední priority v rámci vnitrostátních politik solidarity, pokud jsou jí tyto informace předány. Každý pracovní program zajistí, aby obecný cíl a specifické cíle stanovené v článcích 3 a 4 byly důsledně prováděny, a stanoví očekávané výsledky, způsob provádění a jejich celkovou výši. Pracovní programy musí zároveň obsahovat popis financovaných akcí, částku přidělenou na každou akci i rozdělení finančních prostředků mezi zúčastněné země na akce řízené prostřednictvím národních agentur a orientační harmonogram provádění.

2.   V případě rozpočtu řízeného prostřednictvím národních agentur umožní prováděcí akt národním agenturám přidělit částky na hlavní vnitrostátní a přeshraniční akce způsobem, který je v souladu s prioritami stanovenými ve vnitrostátních politikách solidarity, v souladu s čl. 9 odst. 2 a v mezích stanovených v pracovních programech.

3.   Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 36 nařízení (EU) č. 1288/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA IX

POZMĚŇUJÍCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Změny nařízení (EU) č. 1288/2013

Nařízení (EU) č. 1288/2013 se mění takto:

1)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Vzdělávací mobilita jednotlivců

1.   Vzdělávací mobilita jednotlivců podporuje:

a)

mobilitu mladých lidí zapojených do neformálního a informálního učení mezi zeměmi programu; tato mobilita může mít podobu výměny mládeže, jakož i inovačních činností vycházejících ze stávajících ustanovení o mobilitě;

b)

mobilitu osob, které jsou zapojeny do práce s mládeží nebo do činnosti mládežnických organizací, a mobilitu vedoucích mládeže; tato mobilita může mít podobu odborné přípravy a vytváření sítí.

2.   Tato akce podporuje také mobilitu mladých lidí, jakož i mobilitu osob, které jsou zapojeny do práce s mládeží nebo mládežnických organizací, a vedoucích mládeže do partnerských zemí a z nich, zejména sousedících zemí.“

2)

V článku 18 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1.   Finanční krytí pro provádění tohoto programu od 1. ledna 2014 se stanoví na 14 542 724 000 EUR v běžných cenách.

2.   Částka uvedená v odstavci 1 bude rozdělena mezi činnosti programu s rozpětím flexibility nepřesahujícím 5 % každé přidělené částky takto:

a)

nejméně 80,8 % na vzdělávání a odbornou přípravu, z čehož budou určeny minimální příděly:

i)

44,3 % na vysokoškolské vzdělávání, což představuje 35,7 % celkového rozpočtu;

ii)

21,4 % na odborné vzdělávání a přípravu, což představuje 17,3 % celkového rozpočtu;

iii)

14,6 % na školní vzdělávání, což představuje 11,8 % celkového rozpočtu;

iv)

4,9 % na vzdělávání dospělých, což představuje 3,9 % celkového rozpočtu;

b)

8,6 % na mládež;

c)

až 1,5 % na nástroj pro záruky za studentské půjčky;

d)

1,9 % na činnosti programu Jean Monnet;

e)

1,8 % na sport, z čehož bude nejvýše 10 % přiděleno na činnost uvedenou v čl. 17 odst. 1 písm. b);

f)

3,4 % jako granty na provozní náklady národním agenturám a

g)

1,8 % na pokrytí administrativních výdajů.

3.   Pokud jde o příděly uvedené v odst. 2 písm. a) a b), bude nejméně 63 % přiděleno na vzdělávací mobilitu jednotlivců, nejméně 27 % na spolupráci v oblasti inovací a výměnu osvědčených postupů a nejméně 4,2 % na podporu reformy politiky.“

Článek 27

Změna nařízení (EU) č. 1293/2013

V článku 4 nařízení (EU) č. 1293/2013 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Podprogram pro životní prostředí určený na prioritní oblast Správa v oblasti životního prostředí a podprogram pro oblast klimatu určený na prioritní oblast Správa a informace v oblasti klimatu mohou financovat projekty ve smyslu čl. 17 odst. 4 tohoto nařízení prováděné Evropským sborem solidarity v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 (*1), které přispívají k jedné nebo více z těchto prioritních oblastí ve smyslu článků 9 a 13 tohoto nařízení. Uvedené projekty se provedou pouze v souladu s nařízením (EU) 2018/1475, bez ohledu na zvláštní požadavky tohoto nařízení.

Článek 28

Změna rozhodnutí č. 1313/2013/EU

V čl. 19 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Finanční krytí pocházející z okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“ se může přidělit na financování akcí prováděných Evropským sborem solidarity v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 (*2), které přispívají k jedné nebo více prioritám Unie v oblasti civilní ochrany. Tyto akce se provedou pouze v souladu s nařízením (EU) 2018/1475, bez ohledu na zvláštní požadavky tohoto rozhodnutí.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 2. října 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

J. BOGNER-STRAUSS


(1)  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 160.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 27. září 2018.

(3)  Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).

(6)  Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(7)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(8)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).

(13)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA

Evropský sbor solidarity je pozorně sledován, aby bylo možné určit, do jaké míry byl splněn všeobecný cíl a specifické cíle, a aby bylo možné sledovat jeho výstupy, výsledky a dopady. Za tímto účelem je stanoven minimální rámec ukazatelů, který poslouží jako základ pro budoucí podrobný program sledování výstupů, výsledků a dopadů Evropského sboru solidarity, včetně širšího souboru kvalitativních a kvantitativních ukazatelů podle čl. 15 odst. 2:

 

Ukazatele výstupů

a)

počet účastníků v dobrovolnictví (vnitrostátním i přeshraničním) podle země, věku, pohlaví, pracovních zkušeností a dosaženého vzdělání;

b)

počet účastníků stáží (vnitrostátních i přeshraničních), podle země, věku, pohlaví, pracovních zkušeností a dosaženého vzdělání;

c)

počet účastníků v zaměstnání (vnitrostátním i přeshraničním), podle země, věku, pohlaví, pracovních zkušeností a dosaženého vzdělání;

d)

počet účastníků v solidárních projektech podle země, věku, pohlaví, pracovních zkušeností a dosaženého vzdělání;

e)

počet organizací, které získaly značku kvality, podle země a získaného financování;

f)

počet účastnících se mladých lidí s omezenými příležitostmi.

 

Ukazatele výsledků (složené ukazatele)

g)

počet účastníků informujících o kladných výsledcích vzdělávání;

h)

procento účastníků, jejichž vzdělávací výsledky byly uznány osvědčením, jako je pas mládeže (Youthpass), nebo jiný druh formálního uznání jejich účasti v Evropském sboru solidarity;

i)

celková míra spokojenosti účastníků s kvalitou činností;

j)

počet osob podpořených přímo či nepřímo solidárními činnostmi.

Kromě toho je nutno podle potřeby zajistit soudržnost s klíčovými ukazateli týkajícími se mládeže, které jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) č. 1288/2013.