(1)

Řecku je od roku 2010 poskytována finanční pomoc ze strany členských států eurozóny. Konkrétně na podporu prvního makroekonomického ozdravného programu v období od května 2010 do prosince 2011 obdrželo Řecko 52 900 milionů EUR ve formě dvoustranných úvěrů od členských států eurozóny, jejichž měnou je euro, které Komise sdružila do úvěrového nástroje pro Řecko; na podporu druhého makroekonomického ozdravného programu v období od března 2012 do února 2015 obdrželo Řecko další úvěry poskytnuté z Evropského nástroje finanční stability ve výši 130 900 milionů EUR (2) a v období od srpna 2015 do června 2018 Řecko obdrželo dalších 59 900 milionů EUR ve formě úvěrů (3) z Evropského mechanismu stability. Celkově činí řecké nesplacené závazky vůči členským státům eurozóny, Evropskému nástroji finanční stability a Evropskému mechanismu stability 243 700 milionů EUR. Navíc na podporu prvního a druhého ekonomického ozdravného programu Řecké též obdrželo finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu ve výši 32 100 milionů EUR.

(2)

Finanční pomoc z Evropského mechanismu stability skončí dne 20. srpna 2018.

(3)

Politické podmínky finanční pomoci z Evropského mechanismu stability byly stanoveny v prováděcím rozhodnutí Rady (EU) 2016/544 (4), které bylo následně změněno prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2017/1226 (5). Politická podmíněnost byla podrobněji popsána v rámci Evropského mechanismu stability v Memorandu o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky (dále jen „memorandum o porozumění“), které Komise podepsala jménem Evropského mechanismu stability s Řeckem dne 19. srpna 2015, a v jeho dalších čtyřech změnách.

(4)

V rámci finanční pomoci z Evropského mechanismu stability provedlo Řecko řadu reforem zahrnující širokou škálu politických oblastí, tj.: i) fiskální udržitelnost; ii) finanční stabilitu; iii) strukturální reformy, které mají posílit konkurenceschopnost a růst a iv) veřejnou správu. V návaznosti na značný počet opatření v rámci programu by měly hlavní institucionální a strukturální reformy pokračovat i ve střednědobém horizontu, aby se tak zajistilo jejich dokončení a plná účinnost.

(5)

V důsledku opatření přijatých řeckou vládou došlo do značné míry k nápravě fiskálních nerovnováh i nerovnováh ve vnějších tocích. Saldo sektoru vládních institucí bylo v letech 2016 a 2017 kladné a Řecko je na dobré cestě k dosažení cíle, kterým je primární přebytek ve výši 3,5 % hrubého domácího produktu v roce 2018 a ve střednědobém horizontu. Externí vnější čisté půjčky se v roce 2015 dostaly do kladných čísel a v letech následujících vykazují jen malé schodky. Ekonomika začala vykazovat známky oživení – v roce 2017 činilo tempo jejího růstu 1,4 % – a klesá i nezaměstnanost. Řecko zlepšilo svou pozici v rámci strukturálních komponentů hlavních srovnávacích ukazatelů výkonnosti zemí.

(6)

Nicméně, odhlédne-li se od reformy, Řecko je i nadále postiženo značnými stavovými nerovnováhami danými minulostí a s tím souvisí i jeho zranitelnost. Jak též uvedla Komise ve své zprávě o mechanismu varování na rok 2018 (vypracované podle článků 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (6)), Řecko je zejména vystaveno následujícím potížím. Poté, co veřejný dluh dosáhl svého vrcholu ve výši 180,8 % hrubého domácího produktu na konci roku 2016, na konci roku 2017 stále ještě dosahoval 178,6 %, tedy nejvyšší úrovně v Unii. Čistá investiční pozice vůči zahraničí blížící se – 140 % hrubého domácího produktu v roce 2016 je i nadále velmi vysoká; navíc, navzdory tomu, že saldo běžného účtu je takřka vyrovnané, stále nepostačuje k tomu, aby se vysoká čistá investiční pozice vůči zahraničí snižovala na obezřetnou úroveň uspokojivým tempem. Nezaměstnanost sice oproti maximu ve výši 27,9 % v roce 2013 klesá, ovšem ještě v březnu 2018 činila 20,1 %. Velmi vysoká je nadále též dlouhodobá nezaměstnanost (15,3 % na konci roku 2017) a nezaměstnanost mladých lidí (43,8 % v březnu 2018). Stále je třeba výrazně zlepšit podnikatelské prostředí, neboť Řecko i nadále zaostává za hranicí optimální výkonnosti v řadě oblastí strukturálních komponentů hlavních srovnávacích ukazatelů hospodářské výkonnosti (např. vymáhání smluv, registrace nemovitostí, vyřízení platební neschopnosti atd.).

(7)

Bankovní sektor je sice i nadále dostatečně kapitalizován, stále však čelí problémům spojeným s nízkými úrovněmi ziskovosti a velkým objemům nevýkonných expozic; stále je velmi silně propojen se státem. Na konci března 2018 byl objem nevýkonných expozic stále velmi vysoký – činil 92,4 miliardy EUR neboli 48,5 % celkových rozvahových expozic. V rámci finanční pomoci z Evropského mechanismu stability přijalo Řecko klíčové právní předpisy, které měly usnadnit vyčištění bankovních rozvah, ovšem zapotřebí bude trvalé úsilí k tomu, aby se míra nevýkonné expozice snížila na udržitelnou úroveň a finanční instituce byly schopny plnit svou zprostředkovatelskou funkci a úlohu řízení rizik za všech okolností. Ostatně existuje i plán na uvolňování kapitálových kontrol, který má obnovit důvěru vkladatelů. K uvolnění některých kapitálových kontrol již sice došlo, ovšem je třeba pokračovat v další činnosti na základě dohodnutých kritérií.

(8)

Od roku 2010 nemělo Řecko přístup k výpůjčkám na finančním trhu a přístup na něj si opětovně získalo od července 2017 vydáním státních dluhopisů. V obdobích nestability na finančních trzích se nicméně výnosy řeckých dluhopisů ve srovnání s ostatními členskými státy eurozóny drží na vysoké úrovni a podmínky výpůjček ze strany Řecka jsou vzhledem k vnějším hospodářským rizikům i nadále nestálé povahy. K zajištění trvalého a stabilního přístupu na trh se státními dluhopisy je proto zapotřebí vyvinout další úsilí.

(9)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že Řecko stále ve vztahu k finanční stabilitě čelí rizikům, která by, pokud by se projevila, mohla by mít nepříznivé efekty přelévání na jiné členské státy eurozóny. Pokud by k nim došlo, zřejmě by se projevily nepřímo tím, že by ovlivnily důvěru investorů, a v důsledku toho i náklady bank a států na refinancování v ostatních členských státech eurozóny.

(10)

Dne 22. června 2018 se Euroskupina na politické úrovni dohodla na provádění dalších opatření s cílem zajistit udržitelnost dluhu. Řecko má vysokou úroveň veřejného dluhu, která na konci roku 2017 dosahovala 178,6 % hrubého domácího produktu. Řecko již obdrželo štědrou finanční podporu od evropských partnerů za výhodnějších podmínek a v roce 2012 a následně v roce 2017 v rámci Evropského mechanismu stability byla přijata konkrétní opatření pro udržitelnější základy vůči dluhu. V analýze udržitelnosti dluhu z června 2018, kterou vypracovala Komise společně s Evropskou centrální bankou a ve spolupráci s Evropským mechanismem stability, se zjistilo, že nedojde-li k realizaci dalších opatření, je udržitelnost dluhu vystavena značnému riziku, jelikož hrubé potřeby financování Řecka mají v dlouhodobém horizontu vzrůst nad 20 % hrubého domácího produktu, což je prahová hodnota, kterou Euroskupina stanovila jako referenční kritérium pro posuzování udržitelnosti dluhu. Součástí opatření schválených Euroskupinou dne 22. června 2018 na uvedeném základě je prodloužení vážených průměrných splatností o dalších deset let, odklad úroku a amortizace o dalších deset let, jakož i provádění dalších opatření v oblasti dluhu. Společně s vyplacením 15 000 milionů EUR, jejichž prostřednictvím má hotovostní rezerva pokrýt potřeby financování státního dluhu na přibližně 22 měsíců po skončení programu, se plánuje, že uvedená opatření mají podle výchozích předpokladů Komise postačovat k zajištění udržitelnosti dluhu a zabezpečit, že hrubé potřeby financování zůstanou pod úrovní 20 % hrubého domácího produktu až do roku 2060. V případě nepříznivého scénáře by střednědobá opatření schválená Euroskupinou příznivě přispěla k udržitelnosti dluhu po určitou dobu a zajistila by udržení poměru hrubých potřeb financování pod úrovní dohodnutých prahových hodnot až do roku 2036. Euroskupina se dohodla na tom, že na konci období odkladu Evropského nástroje finanční stability v roce 2032 přezkoumá, zda jsou v oblasti dluhu zapotřebí další opatření, jimiž by se zajistilo dodržování dohodnutých cílů hrubých potřeb financování s tím, že bude dodržován fiskální rámec Evropské unie, a v případě nutnosti se přijmou příslušná opatření.

(11)

Ve střednědobém horizontu Řecko nicméně musí nadále přijímat opatření, která se zabývají příčinami či možnými příčinami potíží, a provádět strukturální reformy na podporu silného a udržitelného hospodářského oživení s ohledem na dopady několika faktorů z minulosti. Mezi tyto faktory patří závažný a dlouhotrvající pokles během krize; objem řeckého dluhového břemene; zranitelnost jeho finančního sektoru; přetrvávající poměrně silné propojení finančního sektoru a řeckých veřejných financí, a to i z důvodu státního vlastnictví; riziko přenosu silných tlaků z kterékoli z uvedených odvětví do jiných členských států, jakož i riziko expozice členských států eurozóny vůči řeckému státu.

(12)

Za tímto účelem se Řecko v rámci Euroskupiny zavázalo k tomu, že bude pokračovat ve všech hlavních reformách přijatých v rámci finanční pomoci z Evropského mechanismu stability a že tyto reformy dokončí a postará se o zajištění cílů významných reforem, jež byly přijaty v rámci programů finanční pomoci.

(13)

Řecko se též zavázalo k provádění konkrétních opatření v oblasti daňových a fiskálních strukturálních politik, sociálního zabezpečení, finanční stability, trhu práce a výrobkového trhu, privatizace a veřejné správy. Uvedená konkrétní opatření, jež jsou uvedena v příloze k prohlášení Euroskupiny ze dne 22. června 2018, přispějí k řešení případných příčin hospodářských obtíží.

(14)

Za účelem řešení zbytkových rizik a sledování plnění souvisejících závazků se zdá být nezbytné i vhodné podřídit Řecko posílenému dohledu podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 472/2013.

(15)

Řecko bylo oficiálně konzultováno, a to i prostřednictvím formálního dopisu zaslaného dne 4. července 2018, a byla mu dána možnost vyjádřit své názory na posouzení Komise. Řecko ve své odpovědi ze dne 6. července 2018 uvedlo, že souhlasí s posouzením Komise, pokud jde o hospodářské problémy, před nimiž země stojí, přičemž z uvedeného posouzení vychází aktivace posíleného dohledu.

(16)

Řecko bude při navrhování a provádění reforem, a to včetně pokračování a dokončení hlavních reforem v souladu s politickými závazky sledovanými v rámci posíleného dohledu, i nadále využívat technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem (stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 (7)).

(17)

Při provádění posíleného dohledu hodlá Komise v rámci systému včasného varování úzce spolupracovat s Evropským mechanismem stability,

(1)

Dne 19. prosince 2017 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu křemíku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny a z Brazílie do Unie a oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Šetření bylo zahájeno na základě podnětu, který podaly společnosti Ferroatlántica a Ferropem (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 85 % celkové výroby křemíku v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu působícím újmu, jež byly považovány za dostatečné pro zahájení šetření.

(3)

Komise o zahájení šetření informovala žadatele, známé vyvážející výrobce v Bosně a Hercegovině a v Brazílii, známé dovozce a uživatele a veškeré další strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce Bosny a Hercegoviny a Brazílie. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(4)

Žadatelé e-mailem ze dne 7. května 2018 informovali Komisi, že chtějí svůj podnět stáhnout.

(5)

V souladu s čl. 9 odst. 1 základního nařízení může být řízení zastaveno, pokud je podnět stažen, s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Unie.

(6)

Šetření neodhalilo žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že by zastavení řízení bylo v rozporu se zájmem Unie. Komise proto dospěla k závěru, že šetření týkající se dovozu křemíku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny a z Brazílie do Unie by mělo být zastaveno.

(7)

Zúčastněné strany byly odpovídajícím způsobem informovány a dostaly příležitost se k věci vyjádřit. Komise však neobdržela žádné připomínky, jež by naznačovaly, že zastavení řízení by nebylo v zájmu Unie.

(8)

Komise tedy dospěla k závěru, že antidumpingové řízení týkající se dovozu křemíku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny a z Brazílie do Unie by mělo být zastaveno bez uložení opatření.

(9)

Toto rozhodnutí je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,