17.8.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 208/9

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1146

ze dne 7. června 2018,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/892, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a nařízení (ES) č. 606/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 38, čl. 182 odst. 1 a 4 a článek 223 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 62 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 (3) stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 (4) pozměnilo nařízení (EU) č. 1308/2013, zejména pokud jde o podporu v odvětví ovoce a zeleniny. Změny příslušných ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 by se proto měly v prováděcím nařízení (EU) 2017/892 zohlednit.

(2)	Měla by se aktualizovat prováděcí pravidla pro vnitrostátní finanční podporu v odvětví ovoce a zeleniny.

(3)

Podrobně by se mělo stanovit provádění zvýšení limitu finanční podpory Unie z 50 % na 60 % v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013, a zejména výpočet stupně organizovanosti producentů v členském státě, aby se žádosti o podporu a ověření podmínek pro zvýšení uplatňovaly v celé Unii jednotně.

(4)	Mělo by se rovněž upřesnit, že propagace produktů jako krizové opatření zahrnuje diverzifikaci a konsolidaci trhů s ovocem a zeleninou.

(5)

Měla by se zjednodušit ustanovení ohledně výročních zpráv týkajících se organizací producentů, sdružení organizací producentů včetně nadnárodních organizací a seskupení producentů a provozních fondů, operačních programů a plánů uznání. Tyto zprávy by měly Komisi umožnit toto odvětví přiměřeně monitorovat.

(6)	Měly by se vyjasnit podmínky pro uplatňování dovozních cel uvedené v článku 182 nařízení (EU) č. 1308/2013, které se mohou použít na dovoz některých druhů ovoce a zeleniny.

(7)

Pokud sdružení organizací producentů nebo nadnárodní sdružení organizací producentů provádí operační program, členské státy by měly zajistit, aby se zabránilo dvojímu financování a aby byly dle požadavků nařízení (EU) č. 1306/2013 vykonávány patřičné kontroly akcí prováděných na úrovni sdružení organizací producentů, jakož i na úrovni členů organizací producentů.

(8)	Přílohy I a II prováděcího nařízení (EU) 2017/892 by se měly aktualizovat, aby se zjednodušila část A výroční zprávy členských států, společné výkonnostní ukazatele a odstranily společné ukazatele výchozího stavu.

(9)	Prováděcí nařízení (EU) 2017/892 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Příloha VIII část I oddíl A bod 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví povinnost členských států oznámit Komisi jakékoli zvýšení limitů stanovených v bodě 2 tohoto oddílu. Pro stanovení podrobností týkajících se předkládání těchto informací členskými státy Komisi by se mělo nařízení Komise (ES) č. 606/2009 (5) pozměnit.

(11)

Toto nařízení by se mělo použít od stejného dne jako nařízení (EU) 2017/2393. Aby se však členským státům a dotčeným hospodářským subjektům poskytl dostatečný čas na provedení změn uvedených v tomto nařízení, měla by se ustanovení týkající se podávání zpráv použít od 1. ledna 2019. Flexibilita organizací producentů stanovená novými opatřeními a akcemi v přechodných ustanoveních se musí uplatňovat se zpětnou účinností, aby se shodovala s datem počátku použitelnosti nařízení (EU) 2017/2393 a aby se dodržely změny nařízení (EU) č. 1308/2013.

(12)

Podmínky pro uplatňování nových opatření a akcí způsobilých pro finanční podporu Unie uvedené v nařízení (EU) č. 1308/2013 by se měly použít ode dne, kdy se začnou používat změny uvedeného nařízení zavedené nařízením (EU) 2017/2393, aby se zajistila stabilita na trhu pro organizace producentů a jejich členy, zejména vzhledem k tomu, že se uvedená opatření týkají hlavně řešení krizí a jejich předcházení, a aby se jim umožnilo plně nová opatření využívat. K zajištění legitimních očekávání si organizace producentů mohou vybrat, zda budou pokračovat ve svých operačních programech v rámci předchozího právního rámce nebo změní své operační programy, aby mohly využít nová opatření a akce způsobilé pro finanční podporu Unie, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1308/2013.

(13)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny prováděcího nařízení (EU) 2017/892

Prováděcí nařízení (EU) 2017/892 se mění takto:

Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Provedení zvýšení limitu finanční podpory Unie z 50 % na 60 %

1. Zvýšení limitu finanční podpory Unie z 50 % na 60 % na operační program nebo část operačního programu uznané organizace producentů podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 se poskytne, pokud:

a)	jsou splněny podmínky uvedené v čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 v každém roce provádění operačního programu a je použit postup podle čl. 9 odst. 2 písm. g) tohoto nařízení;

b)	o něj požádá uznaná organizace producentů v době předložení svého operačního programu.

2. Pro účely zvýšení limitu finanční podpory Unie z 50 % na 60 % pro operační program nebo jeho část se míra uvádění produkce ovoce a zeleniny na trh organizacemi producentů podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 vypočítá pro každý rok trvání operačního programu jako podíl hodnoty produkce uvedené na trh organizacemi producentů v daném členském státě z celkové hodnoty produkce ovoce a zeleniny uvedené na trh v daném členském státě v referenčním období uvedeném v čl. 23 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

Členské státy, které používají alternativní metodu uvedenou v čl. 23 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, však vypočítají míru uvádění produkce ovoce a zeleniny na trh organizacemi producentů podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 pro každý rok trvání operačního programu jako podíl hodnoty produkce uvedené na trh organizacemi producentů v daném členském státě z celkové hodnoty produkce ovoce a zeleniny uvedené na trh v daném členském státě v období od 1. ledna do 31. prosince roku, který předchází roku, v němž je podpora schválena podle článku 8 tohoto nařízení.

3. Členské státy oznámí žádající organizaci producentů schválenou výši podpory, včetně částky zvýšení udělené podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013, nejpozději do 15. prosince roku předcházejícího provádění operačního programu, jak je stanoveno v článku 8 tohoto nařízení.

4. Členské státy každý rok trvání operačního programu ověří, zda jsou podmínky pro zvýšení limitu finanční podpory Unie z 50 % na 60 % podle čl. 34 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 splněny.“

V článku 4 se odst. 1 písm. a) mění takto:

„a)	popis výchozí situace, založený podle potřeby na ukazatelích uvedených v tabulce 4.1 přílohy II;“.

V článku 9 se odstavce 6 a 7 nahrazují tímto:

„6. Organizace producentů podá žádost o podporu v souvislosti s akcemi, které se provádějí na úrovni organizací producentů, v členském státě, v němž jsou uznány. Pokud jsou členy nadnárodní sdružení organizací producentů, poskytnou organizace producentů členskému státu, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo, kopii žádosti.

7. Nadnárodní sdružení organizací producentů podá žádost o podporu v souvislosti s akcemi, které se provádějí na úrovni nadnárodního sdružení, v členském státě, kde má toto sdružení své sídlo. Členské státy zajistí, aby nedocházelo k riziku dvojího financování.“

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy přijmou ustanovení týkající se podmínek, které musí splňovat opatření v oblasti propagace a komunikace, včetně akcí a činností, jejichž cílem je diverzifikace a konsolidace na trzích s ovocem a zeleninou, a to bez ohledu na to, zda se uvedená opatření týkají předcházení krizím nebo řešení krizí. Tato ustanovení musí v případě potřeby umožnit rychlé použití opatření.

Hlavním cílem těchto opatření je posílit konkurenceschopnost produktů uváděných na trh organizacemi producentů a jejich sdruženími v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných souvisejících problémů.

Konkrétní cíle opatření v oblasti propagace a komunikace prováděných organizacemi producentů a jejich sdruženími jsou:

a)	zvýšit povědomí o jakosti zemědělských produktů vyprodukovaných v Unii a o přísných normách jakosti vztahujících se na jejich produkci v Unii;

b)	zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů a některých zpracovaných produktů vyrobených v Unii a zvýšit povědomí o jejich jakosti v Unii i mimo ni;

c)	zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie v Unii i mimo ni;

d)	zvýšit tržní podíl zemědělských produktů a některých zpracovaných produktů vyrobených v Unii se zaměřením na trhy ve třetích zemích, které mají největší potenciál růstu, a

e)	přispět k obnově normálních tržních podmínek na trhu Unie v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných souvisejících problémů.“

5)	Kapitola III se zrušuje.

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Informace a výroční zprávy seskupení producentů, organizací producentů a sdružení organizací producentů a výroční zprávy členských států

Na žádost příslušného orgánu členského státu poskytnou seskupení producentů vytvořená podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, uznané organizace producentů, sdružení organizací producentů, nadnárodní sdružení organizací producentů a seskupení producentů veškeré příslušné údaje potřebné pro vypracování výroční zprávy podle čl. 54 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891. Struktura výroční zprávy je uvedena v příloze II tohoto nařízení.

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro shromáždění informací o počtu členů, objemu a hodnotě produkce uvedené na trh organizacemi producentů, které nepředložily operační programy. Od organizací producentů a seskupení producentů uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 je požadováno, aby uvedly počet členů, objem a hodnotu produkce uváděné na trh.“

V článku 33 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3. Členský stát, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo:

a)	má celkovou odpovědnost za organizaci kontrol, pokud jde o akce v rámci operačního programu prováděné na úrovni nadnárodního sdružení a operační fond nadnárodního sdružení, a za ukládání správních sankcí, pokud tyto kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny, a

b)	zajistí koordinaci kontrol a plateb, pokud jde o akce v rámci operačního programu nadnárodního sdružení prováděné mimo území členského státu, v němž má své sídlo.

4. Akce v rámci operačních programů dodržují vnitrostátní pravidla a vnitrostátní strategii členského státu, v němž je v souladu s čl. 9 odst. 6 a 7 předložena žádost o podporu.

Na opatření v oblasti životního prostředí, rostlinolékařská opatření a opatření pro předcházení krizím a jejich řešení se však vztahují pravidla členského státu, kde jsou tato opatření a akce skutečně prováděny.“

V článku 39 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Dodatečné dovozní clo podle čl. 182 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 může být použito na produkty a období uvedené v příloze VII tohoto nařízení. Dodatečné dovozní clo se použije, jestliže množství některého z produktů propuštěných do volného oběhu na některá z období použití stanovených v uvedené příloze překračuje spouštěcí objem pro uvedený produkt, ledaže je nepravděpodobné, že by dovozy narušily trh Unie nebo že by účinky dodatečného dovozního cla byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.“

9)	Přílohy I a II se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Změna nařízení (ES) č. 606/2009

V nařízení (ES) č. 606/2009 se vkládá nový článek 12a, který zní:

„Článek 12a

Oznámení rozhodnutí členských států, jimiž se umožňuje zvyšování přirozeného obsahu alkoholu

1. Členské státy, které se rozhodnou využít možnosti povolit zvyšování přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových podle přílohy VIII části I oddílu A bodu 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, oznámí Komisi tuto skutečnost před přijetím rozhodnutí. V oznámení členské státy upřesní procentní podíly, o něž se limity stanovené v příloze VIII části I oddílu A bodě 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 zvýšily, regiony a odrůdy, jichž se rozhodnutí týká, a předloží údaje a doklady o tom, že v dotčených regionech panovaly mimořádně nepříznivé klimatické podmínky.

2. Oznámení se provádí v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2017/1183 (*1) a prováděcím nařízením (EU) 2017/1185 (*2).

3. Komise informuje o oznámení orgány ostatních členských států prostřednictvím informačního systému, který zprovozní.

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

Body 5, 6 a 9 článku 1 se však použijí ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. června 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 ze dne 13. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 57).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí (Úř. věst. L 193 24.7.2009, s. 1).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Struktura a obsah vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy podle článku 2

1. Doba trvání vnitrostátní strategie

Stanoví členské státy.

2. Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek a potenciálu rozvoje, strategie zvolené k dosažení cílů a odůvodnění zvolených priorit podle čl. 36 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.1. Analýza situace

Popis současné situace v odvětví ovoce a zeleniny s využitím kvantifikovaných údajů, zdůraznění silných a slabých stránek, rozdílů, potřeb a nedostatků a potenciálu rozvoje na základě příslušných ukazatelů uvedených v tabulce 4.1 přílohy II. Tento popis se týká alespoň:

—	výkonnosti odvětví ovoce a zeleniny: silných a slabých stránek odvětví, konkurenceschopnosti a potenciálu rozvoje organizací producentů,

—	vlivů na životní prostředí (dopady, tlaky a přínosy) vyvolávaných produkcí ovoce a zeleniny, včetně klíčových trendů.

2.2. Strategie zvolená na podporu silných stránek a k odstranění slabých stránek

Popis klíčových oblastí, ve kterých má intervence přinést maximální přidanou hodnotu:

—	relevance cílů stanovených pro operační programy, očekávaných výsledků a míry, v níž jich lze reálně dosáhnout,

—	vnitřní soudržnost strategie, existence vzájemně posilujících interakcí a možné střety nebo rozpory mezi provozními cíli různých zvolených akcí,

—	provázanost a doplňkovost zvolených akcí s dalšími vnitrostátními nebo regionálními akcemi a s činnostmi podporovanými z prostředků Unie, obzvláště s programy rozvoje venkova a propagačními programy,

—	očekávané výsledky a dopad ve srovnání s výchozí situací a jejich příspěvek k cílům Unie.

2.3. Dopad předchozí vnitrostátní strategie (pokud je k dispozici)

Popis výsledků a dopadu operačních programů prováděných v nedávné době.

3. Cíle operačních programů a výkonnostní ukazatele podle čl. 36 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013

Popis druhů akcí zvolených jako způsobilé k podpoře (neúplný seznam), sledovaných cílů, ověřitelných cílů a ukazatelů, jež umožňují posoudit pokrok v plnění cílů, účinnosti a účelnosti.

3.1. Požadavky týkající se všech nebo více druhů akcí

Členské státy zajistí, aby všechny akce zahrnuté ve vnitrostátní strategii a ve vnitrostátním rámci byly ověřitelné a kontrolovatelné. Pokud je v rámci posouzení během provádění operačních programů zjištěno, že nejsou dodrženy požadavky týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti, dotyčné akce jsou odpovídajícím způsobem upraveny nebo zrušeny. Je-li podpora poskytnuta na základě standardních paušálních sazeb nebo stupnice jednotkových nákladů, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě spravedlivého, nestranného a ověřitelného výpočtu. Environmentální akce musí splňovat požadavky stanovené v čl. 33 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Členské státy přijmou záruky, opatření a kontroly s cílem zajistit, aby akce zvolené jako způsobilé k podpoře nebyly zároveň podporovány dalšími příslušnými nástroji společné zemědělské politiky, zejména prostřednictvím programů rozvoje venkova a propagačních programů nebo jiných vnitrostátních nebo regionálních režimů. Účinné záruky zavedené podle čl. 33 odst. 6 nařízení (EU) č. 1308/2013 na ochranu životního prostředí před možným zvýšeným zatížením v důsledku investic podporovaných v rámci operačních programů a kritéria způsobilosti přijatá podle čl. 36 odst. 1 uvedeného nařízení s cílem zajistit, aby investice do jednotlivých podniků podporovaných v rámci operačních programů dodržovaly cíle stanovené v článku 191 SFEU a v sedmém akčním programu Unie pro životní prostředí.

3.2. Zvláštní údaje vyžadované k jednotlivým druhům akcí zaměřených na dosažení cílů uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 (vyplní se pouze pro zvolené druhy akcí)

3.2.1. Pořízení stálých aktiv

—	druhy investic způsobilých k podpoře,

—	jiné formy pořízení způsobilých k podpoře, např. pronájmy, leasing,

—	bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře.

3.2.2. Jiné akce

—	popis druhů akcí způsobilých k podpoře,

—	bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře.

4. Určení příslušných orgánů a odpovědných subjektů

Členský stát určí vnitrostátní orgán odpovědný za řízení, monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie.

5. Popis monitorovacích a hodnotících systémů

Výkonnostní ukazatele stanovené vnitrostátní strategií sestávají z ukazatelů uvedených v článku 4 a uvedených na seznamu v tabulce 4.1 přílohy II. Tam, kde je to považováno za vhodné, specifikuje vnitrostátní strategie dodatečné ukazatele, které odrážejí vnitrostátní anebo regionální potřeby, podmínky a cíle specifické pro vnitrostátní operační programy.

5.1. Hodnocení operačních programů a oznamovací povinnosti organizací producentů podle čl. 36 odst. 2 písm. d) a e) nařízení (EU) č. 1308/2013

Popis monitorovacích a hodnotících požadavků a postupů týkajících se operačních programů, včetně oznamovacích povinností organizací producentů.

5.2. Monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie

Popis požadavků a postupů monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie.

„PŘÍLOHA II

Výroční zpráva, část A

STRUKTURA VÝROČNÍ ZPRÁVY – ČÁST A

Tyto formuláře tvoří část A výroční zprávy, kterou musí příslušné orgány členských států předložit Evropské komisi každoročně do 15. listopadu roku následujícího po kalendářním roce, k němuž se zpráva vztahuje.

Tyto formuláře vycházejí z požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 54 písm. b) a v příloze V nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny.

1. Správní údaje

Tabulka 1.1	Změny vnitrostátních právních předpisů přijatých k provedení oddílu 3 kapitoly II hlavy I a oddílů 1, 2 a 3 kapitoly III hlavy II nařízení (EU) č. 1308/2013 (pro odvětví ovoce a zeleniny)
Tabulka 1.2	Změny týkající se vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy platné pro operační programy

2. Informace o organizacích producentů, nadnárodních organizacích producentů, sdruženích organizací producentů, nadnárodních sdruženích organizací producentů a seskupeních producentů

Tabulka 2.1	Organizace producentů
Tabulka 2.2	Nadnárodní organizace producentů
Tabulka 2.3	Sdružení organizací producentů
Tabulka 2.4	Nadnárodní sdružení organizací producentů
Tabulka 2.5	Seskupení producentů

3. Informace o výdajích

Tabulka 3.1	Výdaje týkající se organizací producentů, nadnárodních organizací producentů, sdružení organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů
Tabulka 3.2	Celkové výdaje operačních programů pro organizace producentů, nadnárodní organizace producentů, sdružení organizací producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů
Tabulka 3.3	Celkové výdaje pro seskupení producentů
Tabulka 3.4	Odňaté částky

4. Monitorování operačních programů/plánů uznání

Tabulka 4.1	Ukazatele týkající se organizací producentů a nadnárodních organizací producentů, sdružení organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů
Tabulka 4.2	Ukazatele pro seskupení producentů

Vysvětlivky

Zkratky

Společná organizace trhu	SOT
Seskupení producentů	SP
Organizace producentů	OP
Nadnárodní organizace producentů	NOP
Sdružení organizací producentů	SOP
Nadnárodní sdružení organizací producentů	NSOP
Provozní fond	PF
Operační program	OpP
Hodnota produkce uvedené na trh	HPUT
Členský stát	ČS

Kódy zemí

Název země (výchozí jazyk)	Krátký název (v češtině)	Kód
Belgique/België	Belgie	BE
България (*1)	Bulharsko	BG
Česká republika	Česká republika	CZ
Danmark	Dánsko	DK
Deutschland	Německo	DE
Eesti	Estonsko	EE
Eire/Ireland	Irsko	IE
Ελλάδα (*1)	Řecko	EL
España	Španělsko	ES
France	Francie	FR
Italia	Itálie	IT
Κύπρος (*1)	Kypr	CY
Latvija	Lotyšsko	LV
Lietuva	Litva	LT
Luxembourg	Lucembursko	LU
Magyarország	Maďarsko	HU
Malta	Malta	MT
Nederland	Nizozemsko	NL
Österreich	Rakousko	AT
Polska	Polsko	PL
Portugal	Portugalsko	PT
Republika Hrvatska	Chorvatsko	HR
România	Rumunsko	RO
Slovenija	Slovinsko	SI
Slovensko	Slovensko	SK
Suomi/Finland	Finsko	FI
Sverige	Švédsko	SE
United Kingdom	Spojené království	UK

Kódy regionů

Vlaams Gewest	BE2
Région Wallonne	BE3

Členské státy, které považují za vhodnější poskytnout regionální rozdělení, uvedou dotyčný region na titulní straně každého oddílu a na začátku každé tabulky.

Číslo kódu (ID) OP, NOP, SOP, NSOP a SP

Číslo kódu každé OP, NOP, SOP, NSOP nebo SP je SPECIFICKÉ. Je-li OP, NOP, SOP, NSOP nebo SP odňato uznání, stejné číslo kódu by již nikdy nemělo být znovu použito.

Peněžní hodnoty

Veškeré peněžní hodnoty by měly být vyjádřeny v eurech s výjimkou členských států, které používají národní měnu. V HORNÍ ČÁSTI tabulek se nachází políčko „NÁRODNÍ MĚNA“.

Měna

V políčku by měl být uveden kód použité národní měny.

	KÓD
Euro	EUR
Libra šterlinků	GBP

Kontaktní místo pro komunikaci

Členský stát:		Rok:
Region:

Organizace	Název
Organizace	Poštovní adresa
Kontaktní osoba 1	Příjmení
	Jméno
	Funkce
	E-mailová adresa
	Služební telefon
	Služební fax
Kontaktní osoba 2	Příjmení
	Jméno
	Funkce
	E-mailová adresa
	Služební telefon
	Služební fax

Výroční zpráva – Část A

Členský stát:		Rok:
Region:

ODDÍL 1

SPRÁVNÍ ÚDAJE

Tabulka 1.1 Změny vnitrostátních právních předpisů přijatých k provedení oddílu 3 kapitoly II hlavy I nařízení (EU) č. 1308/2013 (pro odvětví ovoce a zeleniny)

Vnitrostátní právní předpisy
Název	Zveřejnění v Úř. věst. členského státu	Hypertextový odkaz

Tabulka 1.2 Změny vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy platné pro operační programy

Vnitrostátní strategie
Změny vnitrostátní strategie (1)	Hypertextový odkaz

Výroční zpráva – Část A

Členský stát:		Rok:
Region:

ODDÍL 2

INFORMACE O OP, NOP, SOP, NSOP A SP

Tabulka 2.1 Organizace producentů

Celkový počet uznaných OP

Celkový počet pozastavených OP

Celkový počet OP, jejichž uznání bylo odebráno

Celkový počet OP, které se spojily s jinou (jiným/jinými) nebo (více) OP/SOP/NOP/NSOP

Celkový počet dotčených OP

Celkový počet nových OP/SOP/NOP/NSOP

Nové (nová) DIČ

Počet členů OP

Celkem

Právnické osoby

Fyzické osoby

Počet producentů ovoce a/nebo zeleniny

Celkový počet OP provádějících operační program

—

uznané OP

—	pozastavené OP

—	OP ke sloučení

Část produkce určená pro trh s čerstvým ovocem a zeleninou

Hodnota

Objem (v tunách)

Část produkce určená ke zpracování

Hodnota

Objem (v tunách)

Celková plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny (ha) (*2)

Tabulka 2.2 Nadnárodní organizace producentů (2)

Celkový počet uznaných OP

—	Počet členů OP

—	Seznam ČS, v nichž mají členové OP svá sídla

Celkový počet pozastavených NOP

—	Počet členů OP

—	Seznam ČS, v nichž mají členové OP svá sídla

Celkový počet NOP, jejichž uznání bylo odebráno

—	Počet členů OP

—	Seznam ČS, v nichž mají členové OP svá sídla

Celkový počet NOP, které se spojily s jinou (jiným/jinými) nebo (více) NOP/NSOP

Celkový počet dotčených NOP

Celkový počet nových NOP/NSOP

Nové (nová) DIČ

Počet členů NOP

Celkem

Právnické osoby

Fyzické osoby

Počet producentů ovoce a/nebo zeleniny

Celkový počet NOP provádějících operační program

—	uznané NOP

s celým OpP

s částečným OpP

—	pozastavené NOP

s celým OpP

s částečným OpP

—	NOP ke sloučení

s celým OpP

s částečným OpP

Část produkce určená pro trh s čerstvým ovocem a zeleninou

Hodnota

Objem (v tunách)

Část produkce určená ke zpracování

Hodnota

Objem (v tunách)

Celková plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny (ha) (*3)

Tabulka 2.3 Sdružení organizací producentů (3)

Celkový počet uznaných SOP

—	Počet členů OP

Celkový počet pozastavených SOP

—	Počet členů OP

Celkový počet SOP, jejichž uznání bylo odebráno

—	Počet členů OP

Celkový počet SOP, které se spojily s jiným (jinými) nebo (více) SOP/NSOP

Celkový počet dotčených SOP

Celkový počet nových SOP/NSOP

Nové (nová) DIČ

Počet členů SOP

Celkem

Právnické osoby

Fyzické osoby

Počet producentů ovoce a/nebo zeleniny

Celkový počet SOP provádějících operační program

—	uznaná SOP

s celým OpP

s částečným OpP

—	pozastavená SOP

s celým OpP

s částečným OpP

—	SOP ke sloučení

s celým OpP

s částečným OpP

Část produkce určená pro trh s čerstvým ovocem a zeleninou

Hodnota

Objem (v tunách)

Část produkce určená ke zpracování

Hodnota

Objem (v tunách)

Celková plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny (ha) (*4)

Tabulka 2.4 Nadnárodní sdružení organizací producentů (4)

Celkový počet uznaných NSOP

—	Počet členů OP/NOP/SOP

—	Seznam ČS, v nichž mají členové OP/NOP/SOP svá sídla

Celkový počet pozastavených NSOP

—	Počet členů OP/NOP/SOP

—	Seznam ČS, v nichž mají členové OP/NOP/SOP svá sídla

Celkový počet NSOP, jejichž uznání bylo odebráno

—	Počet členů OP/NOP/SOP

—	Seznam ČS, v nichž mají členové OP/NOP/SOP svá sídla

Celkový počet NSOP, které se spojily s jiným (jinými) nebo (více) NSOP

Celkový počet dotčených NSOP

Celkový počet nových NSOP

Nové (nová) DIČ

Počet členů NSOP

Celkem

Právnické osoby

Fyzické osoby

Počet producentů ovoce a/nebo zeleniny

Celkový počet NSOP provádějících operační program

—	uznaná NSOP

s celým OpP

s částečným OpP

—	pozastavená NSOP

s celým OpP

s částečným OpP

—	NSOP ke sloučení

s celým OpP

s částečným OpP

Část produkce určená pro trh s čerstvým ovocem a zeleninou

Hodnota

Objem (v tunách)

Část produkce určená ke zpracování

Hodnota

Objem (v tunách)

Celková plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny (ha) (*5)

Tabulka 2.5 Seskupení producentů

Celkový počet uznaných SP
Celkový počet pozastavených SP
Celkový počet SP, jejichž uznání bylo odebráno
Celkový počet SP, která se stala OP
Celkový počet SP, která se spojila s jiným (jinými) nebo (více) SP	Celkový počet dotčených SP
	Celkový počet nových SP
	Nové (nová) DIČ
Počet členů SP	Celkem
	Právnické osoby
	Fyzické osoby
	Počet producentů ovoce a/nebo zeleniny
Část produkce určená pro trh s čerstvým ovocem a zeleninou	Hodnota
Část produkce určená pro trh s čerstvým ovocem a zeleninou	Objem (v tunách)
Část produkce určená ke zpracování	Hodnota
Část produkce určená ke zpracování	Objem (v tunách)
Celková plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny (ha) (*6)

Výroční zpráva – Část A

Členský stát:		Rok:
Region:

ODDÍL 3

INFORMACE O VÝDAJÍCH

Tabulka 3.1 Výdaje týkající se OP, NOP, SOP a NSOP

Všechny OP

Všechny NOP

Všechna SOP

Všechna NSOP

Provozní fond

Celkem schváleno

—	Výše finančního příspěvku organizace a/nebo členů organizace

—	Výše finanční podpory Unie

Konečný provozní fond

Celkem využito

—	Výše finančního příspěvku členů organizace

—	Výše finanční podpory Unie

Vnitrostátní finanční podpora

Výše skutečně vyplacené vnitrostátní finanční podpory

Odhad výše skutečně vyplacené vnitrostátní finanční podpory k proplacení ze strany EU

Seznam regionů, které jsou příjemci podle článku 35 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Hodnota produkce uvedené na trh (vypočtená v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2017/891)

(údaje v eurech nebo v národní měně)

Tabulka 3.2 Celkové skutečné výdaje operačních programů u OP, NOP, SOP a NSOP

Akce/opatření

Ustanovení čl. 2 písm. f) a g) nařízení (EU) 2017/891

Cíle

Ustanovení čl. 33 odst. 1 a 3 a čl. 152 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013

Celkové skutečné výdaje (v eurech nebo v národní měně)

Všechny OP

Všechny NOP

Všechna SOP

Všechna NSOP

Investice

Plánování produkce

Zvyšování jakosti produktů

Posilování komerční hodnoty produktů

Opatření týkající se životního prostředí

Předcházení krizím a jejich řešení

Výzkum

Výzkum a experimentální produkce

Plánování produkce

Zvyšování jakosti produktů

Posilování komerční hodnoty produktů

Opatření týkající se životního prostředí

Režimy jakosti (EU a vnitrostátní) a opatření v souvislosti se zlepšením jakosti

Zvyšování jakosti produktů

Propagace a komunikace

Posilování komerční hodnoty produktů

Propagace produktů

Předcházení krizím a jejich řešení

Odborná příprava a výměna osvědčených postupů

Plánování produkce

Zvyšování jakosti produktů

Posilování komerční hodnoty produktů

Opatření týkající se životního prostředí

Předcházení krizím a jejich řešení

Poradenské služby a technická pomoc

Plánování produkce

Zvyšování jakosti produktů

Posilování komerční hodnoty produktů

Opatření týkající se životního prostředí

Ekologická produkce

Opatření týkající se životního prostředí

Integrovaná produkce

Lepší využívání vody nebo hospodaření s vodou, včetně šetření vodou a odvodňování

Akce na ochranu půdy

Akce k vytvoření či udržení přirozeného prostředí příznivého pro biologickou rozmanitost nebo zachování krajiny, včetně ochrany historicky daných rysů krajiny

Akce prosazující úspory energie (s výjimkou dopravy)

Akce související s omezováním tvorby odpadů a zlepšováním hospodaření s odpady

Doprava

Uvádění na trh

Zřizování vzájemných fondů

Předcházení krizím a jejich řešení

Doplnění vzájemných fondů

Opětovná výsadba sadů

Stažení z trhu

—	bezplatné rozdělení

—

jiné

Zelená sklizeň

Nesklízení

Pojištění sklizně

Koučování

Správní náklady

Plánování produkce

Zvyšování jakosti produktů

Posilování komerční hodnoty produktů

Opatření týkající se životního prostředí

Předcházení krizím a jejich řešení

Výzkum

Jiné

Plánování produkce

Zvyšování jakosti produktů

Posilování komerční hodnoty produktů

Opatření týkající se životního prostředí

Upozornění:

Nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví tyto cíle:

— Plánování produkce čl. 33 odst. 1 písm. a) a čl. 152 odst. 1 písm. c) bod i), ii) a xi)

— Zvyšování jakosti produktů čl. 33 odst. 1 písm. b) a čl. 152 odst. 1 písm. c) bod i), iv) a vi)

— Posilování komerční hodnoty produktů čl. 33 odst. 1 písm. c) a čl. 152 odst. 1 písm. c) bod i), ii), iii), iv), ix) a xi)

— Propagace produktů čl. 33 odst. 1 písm. d) a čl. 152 odst. 1 písm. c) bod vi) a ix)

— Opatření týkající se životního prostředí čl. 33 odst. 1 písm. e) a čl. 152 odst. 1 písm. c) bod iii), iv), v), vii) a viii)

— Předcházení krizím a jejich řešení čl. 33 odst. 1 písm. f), čl. 33 odst. 3 písm. a) a čl. 152 odst. 1 písm. c) bod iv) a xi)

— Výzkum čl. 152 odst. 1 písm. c) bod iv)

Tabulka 3.3 Celkové výdaje pro seskupení producentů

Celkové výdaje pro všechna SP

(údaje v eurech nebo v národní měně)

Investice SP

Investice nutné k získání uznání pro SP

—	výše finanční podpory Unie

—	výše finanční podpory ČS

—	výše příspěvku SP/člena SP

Tabulka 3.4 Odňaté částky

		Celkový roční objem (v tunách)	Celkové výdaje (v eurech nebo národní měně)	Výše finanční podpory EU	Bezplatné rozdělení (v tunách)	Kompostování (v tunách)	Zpracovatelský průmysl (v tunách)	Jiná určení (v tunách)
Produkty uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2017/891	Květák
	Rajčata
	Jablka
	Vinné hrozny
	Meruňky
	Nektarinky
	Broskve
	Hrušky
	Lilek
	Melouny cukrové
	Melouny vodní
	Pomeranče
	Mandarinky
	Klementinky
	Satsumy
	Citrony
Jiné produkty
Celkem

Výroční zpráva – Část A

Členský stát:		Rok:
Region:

ODDÍL 4

MONITOROVÁNÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

Ukazatele pro akce prováděné uznanými organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů, nadnárodními organizacemi a seskupeními producentů v rámci operačního programu/plánu uznání nezohledňují nutně všechny faktory, které se mohou objevit a mohou ovlivnit výstupy, výsledky a dopad operačního programu/plánu uznání. V této souvislosti by měly být informace poskytnuté na základě ukazatelů vykládány s ohledem na kvantitativní a kvalitativní informace týkající se jiných klíčových faktorů přispívajících k úspěchu či neúspěchu provedení programu/plánu.

Pokud členské státy používají k výpočtu ukazatelů vzorky, sdělí útvarům Komise spolu s výroční zprávou velikost vzorku, jeho reprezentativnost a jeho další základní prvky.

Tabulka 4.1 Ukazatele týkající se OP, NOP, SOP a NSOP

Akce/opatření Ustanovení čl. 2 písm. f) a g) nařízení (EU) 2017/891	Cíle Ustanovení čl. 33 odst. 1 a 3 a čl. 152 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013	Ukazatele		Všechny OP	Všechny NOP	Všechna SOP	Všechna NSOP
Investice (5)	Plánování produkce	Počet podniků
	Plánování produkce	Celková hodnota
	Zvyšování jakosti produktů	Počet podniků
	Zvyšování jakosti produktů	Celková hodnota
	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet podniků
		Celková hodnota
		Celková hodnota produkce uváděné na trh/celkový objem produkce uváděné na trh (v eurech nebo národní měně/kg)
	Opatření týkající se životního prostředí	Počet podniků
	Opatření týkající se životního prostředí	Celková hodnota
	Předcházení krizím a jejich řešení	Počet podniků
	Předcházení krizím a jejich řešení	Celková hodnota
	Výzkum	Počet podniků
	Výzkum	Celková hodnota
Výzkum a experimentální produkce	Plánování produkce	Celková hodnota
	Plánování produkce	Počet podniků
	Zvyšování jakosti produktů	Celková hodnota
	Zvyšování jakosti produktů	Počet podniků
	Posilování komerční hodnoty produktů	Celková hodnota
	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet podniků
	Opatření týkající se životního prostředí	Počet podniků
	Opatření týkající se životního prostředí	Celková hodnota
Režimy jakosti (EU a vnitrostátní) (6) a opatření v souvislosti se zlepšením jakosti	Zvyšování jakosti produktů	Plocha s CHOP/CHZO/ZTS (7) (ha)
		Počet podniků
		Objem (v tunách)
Propagace a komunikace (8)	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet podniků
	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet propagačních kampaní
	Propagace produktů	Počet podniků
	Propagace produktů	Počet propagačních kampaní
	Předcházení krizím a jejich řešení	Počet podniků
	Předcházení krizím a jejich řešení	Počet propagačních kampaní
Odborná příprava a výměna osvědčených postupů	Plánování produkce	Počet podniků
	Plánování produkce	Počet akcí
	Zvyšování jakosti produktů	Počet podniků
	Zvyšování jakosti produktů	Počet akcí
	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet podniků
	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet akcí
	Opatření týkající se životního prostředí	Počet podniků
	Opatření týkající se životního prostředí	Počet akcí
	Předcházení krizím a jejich řešení	Počet podniků
	Předcházení krizím a jejich řešení	Počet akcí
Poradenské služby a technická pomoc	Plánování produkce	Počet podniků
	Plánování produkce	Počet akcí
	Zvyšování jakosti produktů	Počet podniků
	Zvyšování jakosti produktů	Počet akcí
	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet podniků
	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet akcí
	Opatření týkající se životního prostředí	Počet podniků
	Opatření týkající se životního prostředí	Počet akcí
Ekologická produkce	Opatření týkající se životního prostředí	Plocha využívaná k ekologické produkci ovoce a/nebo zeleniny (ha)
Ekologická produkce		Počet podniků
Integrovaná produkce		Plocha využívaná k integrované produkci ovoce a/nebo zeleniny (ha)
Integrovaná produkce		Počet podniků
Lepší využívání vody nebo hospodaření s vodou, včetně šetření vodou a odvodňování		Plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny podléhající omezování používání vody (ha)
		Počet podniků
		Rozdíl objemu (m3) (n – 1/n)
Akce na ochranu půdy		Plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny vystavená riziku eroze půdy v případech, kdy se provádějí opatření proti erozi (ha) (9)
		Počet podniků
		Rozdíly v používání hnojiv na hektar (t/ha) (n – 1/n)
Akce k vytvoření či udržení přirozeného prostředí příznivého pro biologickou rozmanitost nebo zachování krajiny, včetně ochrany historicky daných rysů krajiny		Plocha, na kterou se vztahují akce přispívající k ochraně přirozeného prostředí a biologické rozmanitosti (ha)
		Počet podniků
Akce prosazující úspory energie (s výjimkou dopravy)		Plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny podléhající omezování používání energie (ha)
		Počet podniků
		Rozdíl ve spotřebě energie (n – 1/n):
		Tuhé palivo	(t/objem produkce uvedené na trh)
		Tekutý prostředek	(l/objem produkce uvedené na trh)
		Plyn	(m3/objem produkce uvedené na trh)
		Elektřina	(kwh/objem produkce uvedené na trh)
Akce související s omezováním tvorby odpadů a zlepšováním hospodaření s odpady		Počet podniků
		Rozdíl v objemu odpadu (m3/objem produkce uvedené na trh) (n – 1/n)
		Rozdíl v objemu obalů (m3/objem produkce uvedené na trh) (n – 1./n)
Doprava		Rozdíl ve spotřebě energie (n – 1./n):
		Tekutý prostředek	(l/objem produkce uvedené na trh)
		Plyn	(m3/objem produkce uvedené na trh)
		Elektřina	(kwh/objem produkce uvedené na trh)
Uvádění na trh		Počet podniků
Uvádění na trh		Počet akcí
Zřizování vzájemných fondů (10)	Předcházení krizím a jejich řešení	Počet podniků
Doplnění vzájemných fondů (11)		Počet podniků
Opětovná výsadba sadů		Dotčená plocha (ha)
Stažení z trhu (11)		Počet provedených akcí
Zelená sklizeň (12)		Počet provedených akcí
Zelená sklizeň (12)		Dotčená plocha (ha)
Nesklízení (12)		Počet provedených akcí
Nesklízení (12)		Dotčená plocha (ha)
Pojištění sklizně		Počet podniků
Koučování		Počet provedených akcí
Jiné	Plánování produkce	Počet podniků
	Zvyšování jakosti produktů	Počet podniků
	Posilování komerční hodnoty produktů	Počet podniků
	Opatření týkající se životního prostředí	Počet podniků

Tabulka 4.2 Ukazatele týkající se seskupení producentů

		Ukazatel	Počet
Investice SP	Investice nutné k získání uznání pro SP	Počet členů SP
		Počet SP, která byla uznána jako OP

“

(*1) Přepis do latinky: България = Bulgaria; Ελλάδα = Elláda; Κύπρος = Kýpros.

(1) Shrnutí změn zavedených ve vnitrostátní strategii během roku, za nějž se podává zpráva.

(*2) kromě hub

(2) Tato tabulka se týká členských států, v nichž se nacházejí sídla NOP.

Celkovou plochu tvoří plochy, které využívají členové NOP, konkrétně OP, pěstitelé patřící do OP, kteří jsou členy NOP, a pěstitelé, kteří jsou členy NOP.

(*3) kromě hub

(3) Tato tabulka se týká členských států, v nichž se nacházejí sídla SOP.

Celkovou plochu tvoří plochy, které využívají členové SOP, konkrétně OP, pěstitelé patřící do OP, kteří jsou členy SOP.

(*4) kromě hub

(4) Tato tabulka se týká členských států, v nichž se nacházejí sídla NSOP.

Celkovou plochu tvoří plochy, které využívají členové NSOP, konkrétně OP, pěstitelé patřící do OP, kteří jsou členy NSOP.

(*5) kromě hub

(*6) kromě hub

(5) Včetně investic nesouvisejících s výrobou, které souvisejí s dosažením závazků přijatých v rámci operačního programu.

(6) Představují soubor podrobných povinností týkajících se produkčních metod, a) jejichž dodržování podléhá nezávislé kontrole a b) jejichž výsledkem je hotový produkt, jehož kvalita i) významně převyšuje běžné komerční normy, jako jsou normy pro zdraví lidí, rostlin nebo environmentální normy, a ii) reaguje na aktuální i předvídatelné tržní příležitosti. Navrhuje se, aby hlavní druhy „režimů jakosti“ pokrývaly: a) certifikovanou ekologickou produkci; b) chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu, c) certifikovanou integrovanou produkci, d) soukromé certifikované režimy jakosti produktů.

(7) Chráněné označení původu/chráněné zeměpisné označení/zaručená tradiční specialita.

(8) Každý den propagační/komunikační kampaně se považuje za jednu akci.

(9) „Vystavený riziku eroze půdy“ znamená každý svažitý pozemek se sklonem větším než 10 %, bez ohledu na to, zda na něm byla uplatněna opatření proti erozi (např. půdní pokryv, střídání plodin apod.). Jsou-li k dispozici příslušné údaje, může členský stát použít namísto toho tuto definici: „Vystavený riziku eroze půdy“ znamená každý pozemek s předpokládanou ztrátou půdy přesahující přirozenou tvorbu půdy bez ohledu na to, zda byla uplatněna opatření proti erozi (např. půdní pokryv nebo střídání plodin).

(10) Akce týkající se zřízení/doplnění rozdílných vzájemných fondů se považují za rozdílné akce.

(11) Stažení téhož produktu z trhu během různých období roku a stažení různých produktů z trhu se považují za rozdílné akce. Každá operace stažení z trhu pro daný produkt se považuje za jednu akci.

(12) Zelená sklizeň a nesklízení různých produktů se považují za rozdílné akce. Zelená sklizeň a nesklízení téhož produktu se považují za jednu akci, bez ohledu na dobu, jakou trvají, počet účastnících se podniků a počet dotčených pozemků nebo hektarů.

17.8.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 208/38

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/1147

ze dne 10. srpna 2018,

kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro zpracování odpadu

(oznámeno pod číslem C(2018) 5070)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se použijí jako reference pro stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT.

(2)

Fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí, zřízené rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011 (2), poskytlo Komisi dne 19. prosince 2017 své stanovisko k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro zpracování odpadu. Stanovisko je veřejně dostupné.

(3)	Závěry o BAT uvedené v příloze tohoto rozhodnutí jsou hlavním prvkem zmíněného referenčního dokumentu o BAT.

(4)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu se přijímají ve znění uvedeném v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. srpna 2018.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(2) Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3).

PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADU

OBLAST PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají následujících činností uvedených v příloze I směrnice 2010/75/EU:

—

5.1.

Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den a zahrnující jednu nebo více z těchto činností:

a)	biologická úprava;

b)	fyzikálně-chemická úprava;

c)	mísení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2 přílohy I směrnice 2010/75/EU;

d)	opětovné balení před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2 přílohy I směrnice 2010/75/EU;

e)	zpětné získávání či regenerace rozpouštědel;

f)	recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů;

g)	regenerace kyselin nebo zásad;

h)	využití složek používaných ke snižování znečištění;

i)	využití složek katalyzátorů;

j)	rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů.

—

5.3.

Odstraňování odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné o kapacitě nad 50 t za den a zahrnující jednu nebo více z následujících činností, s výjimkou činností, na které se vztahuje směrnice 91/271/EHS (1):

i)	biologická úprava;

ii)	fyzikálně-chemická úprava;

iii)	předúprava odpadů pro spalování nebo spoluspalování;

iv)	úprava popela;

v)	úprava kovových odpadů v drtičích, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí;

využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a za použití jedné či více z níže uvedených činností, s výjimkou činností, na něž se vztahuje směrnice 91/271/EHS:

i)	biologická úprava;

ii)	předúprava odpadů pro spalování nebo spoluspalování;

iii)	úprava popela;

iv)	úprava kovových odpadů v drtičích, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí.

Je-li jedinou z použitých činností úpravy odpadu anaerobní digesce, činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den.

—

5.5.	Dočasné uložení nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4 přílohy I směrnice 2010/75/EU, před provedením činností uvedených v bodech 5.1, 5.2, 5.4 a 5.6 přílohy I směrnice 2010/75/EU o celkovém objemu větším než 50 tun, s výjimkou dočasného uložení před sběrem na místě, kde odpad vzniká.

—

6.11.

Nezávisle prováděné čištění odpadních vod, na které se nevztahuje směrnice 91/271/EHS a které jsou vypouštěny zařízením, jež provozuje činnosti uvedené v bodech 5.1, 5.3 nebo 5.5 výše.

Pokud jde o nezávisle prováděné čištění odpadních vod, na které se nevztahuje výše uvedená směrnice 91/271/EHS, tyto závěry o BAT se rovněž týkají kombinovaného čištění odpadních vod z různých zdrojů, pokud největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností uvedených v bodech 5.1, 5.3 nebo 5.5 výše.

Tyto závěry o BAT se nevztahují na následující činnosti:

—	Ukládání do povrchových nádrží.

—	Odstraňování a zpracování mrtvých těl zvířat a odpadů živočišného původu spadající do popisu činnosti v bodě 6.5 přílohy I směrnice 2010/75/EU, jsou-li předmětem závěrů o BAT pro jatka a průmysl zpracovávající vedlejší živočišné produkty (SA).

—	Zpracování hnoje v zemědělských podnicích, je-li předmětem závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat (IRPP).

—

Přímé využití (tj. bez předběžné úpravy) odpadu jako náhrady za suroviny v zařízeních, která provádějí činnosti v působnosti jiných závěrů o BAT, např.:

—	Přímé využití olova (např. z baterií), zinku nebo solí hliníku nebo využití kovů z katalyzátorů. Na ně se mohou vztahovat závěry o BAT pro zpracování neželezných kovů (NFM).

—	Zpracování sběrového papíru. Na ně se mohou vztahovat závěry o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky (PP).

—	Použití odpadu jako paliva/suroviny v cementářských pecích. Na ně se mohou vztahovat závěry o BAT pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého (CLM).

—	(Spolu)spalování, pyrolýza a zplyňování odpadu. Na ně se mohou vztahovat závěry o BAT pro spalování odpadů (WI) nebo závěry o BAT pro velká spalovací zařízení (LCP).

—	Skládky odpadu. Na ně se vztahuje směrnice Rady 1999/31/ES (2). Konkrétně se směrnice 1999/31/ES vztahuje na trvalé a dlouhodobé podzemní skladování (≥ 1 rok před odstraněním, ≥ 3 roky před využitím).

—	Sanace kontaminované půdy (tj. nevytěžené půdy) in situ.

—	Úprava strusky a ložového popela. Na ni se mohou vztahovat závěry o BAT pro spalování odpadů (WI) a/nebo závěry o BAT pro velká spalovací zařízení (LCP).

—	Vytavování odpadních kovů a kovonosných materiálů. Na ně se mohou vztahovat závěry o BAT pro zpracování neželezných kovů (NFM), závěry o BAT pro výrobu železa a oceli (IS), a/nebo závěry o BAT pro kovárny a slévárny (SF).

—	Regenerace odpadních kyselin a zásad, pokud se na ni vztahují závěry o BAT pro zpracování železných kovů.

—	Spalování paliv, pokud negeneruje horké plyny, které přicházejí do přímého styku s odpadem. Na ně se mohou vztahovat závěry o BAT pro velká spalovací zařízení (LCP) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 (3).

Další závěry o BAT a referenční dokumenty potenciálně související s činnostmi, na které se vztahují tyto závěry o BAT, jsou uvedeny níže:

—	Ekonomie a mezisložkové vlivy (ECM);

—	Emise ze skladování (EFS);

—	Energetická účinnost (ENE);

—	Monitorování emisí do ovzduší a do vody ze zařízení podle směrnice o průmyslových emisích (IED) (ROM);

—	Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého (CLM);

—	Společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (CWW);

—	Intenzivní chov drůbeže nebo prasat (IRPP).

Tyto závěry o BAT platí, aniž jsou dotčena další příslušná ustanovení právních předpisů EU, např. ohledně odpadní hierarchie.

DEFINICE

Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:

Použitý termín

Definice

Obecné termíny

Řízené emise

Emise znečišťujících látek do životního prostředí prostřednictvím jakéhokoli druhu odtahu, potrubí, komínu atd. Zahrnují i emise z biofiltrů s otevřenou svrchní částí.

Kontinuální měření

Měření za použití automatického měřicího systému, který je v daném závodě trvale nainstalován.

Prohlášení o čistotě

Písemný dokument vydaný původcem/držitelem odpadu, který osvědčuje, že dotčený prázdný obalový odpad (např. barely, kontejnery) je podle kritérií pro přejímku čistý.

Rozptýlené emise

Neřízené emise (např. prachu, organických sloučenin, pachových látek), které mohou vznikat z „plošných“ (např. nádrže) nebo „bodových“ (např. příruba potrubí) zdrojů. Zahrnují i emise z otevřené zakládky kompostu.

Přímé vypouštění

Vypouštění do vodního recipientu bez dalšího návazného čištění odpadních vod.

Emisní faktory

Číselné hodnoty, které lze pro odhad emisí vynásobit známými údaji, jako jsou údaje o provozu/procesu nebo údaje o propustnosti.

Stávající zařízení

Zařízení, který není novým zařízením.

Spalování na flérách

Oxidace za vysokých teplot s cílem spálit otevřeným plamenem hořlavé složky odpadních plynů z průmyslových činností. Používá se především pro spalování hořlavých plynů z bezpečnostních důvodů či za mimořádných provozních podmínek.

Popílek

Částice ze spalovací komory nebo částice vznikající v proudu spalin, které jsou unášeny spalinami.

Fugitivní emise

Rozptýlené emise z „bodových“ zdrojů.

Nebezpečný odpad

Nebezpečný odpad podle definice v čl. 3 bodě 2 směrnice 2008/98/ES.

Nepřímé vypouštění

Vypouštění, které není přímým vypouštěním.

Kapalný biologicky rozložitelný odpad

Odpad biologického původu s relativně vysokým obsahem vody (např. obsah odlučovače tuků, organické kaly, odpad ze společného stravování).

Významná modernizace zařízení

Významná změna konstrukce nebo technologie zařízení s významnými úpravami nebo výměnami provozních technik a/nebo technik ke snížení emisí a souvisejícího zařízení.

Mechanicko-biologická úprava (MBT)

Zpracování směsných tuhých odpadů, které kombinuje mechanickou úpravu s biologickou, například s aerobním nebo anaerobním rozkladem.

Nové zařízení

Provoz poprvé povolený v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada provozu po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

Výstup

Zpracovaný odpad, který opouští závod na zpracování odpadů.

Pastovitý odpad

Kal, který volně neteče.

Periodické měření

Měření v určených časových intervalech za použití manuálních nebo automatických metod.

Využití

Využití, jak je definováno v čl. 3 bodě 15 směrnice 2008/98/ES.

Rafinace

Zpracování prováděné u odpadního oleje za účelem jeho přeměny na základový olej.

Regenerace

Zpracování a procesy, které mají zejména zajistit opětovnou vhodnost zpracovávaných materiálů (např. použitého aktivního uhlí) nebo materiálu (např. použitého rozpouštědla) k podobnému použití.

Citlivý receptor

Oblasti se zvláštní potřebou ochrany, jako jsou:

—	obytné oblasti,

—	oblasti, v nichž se provádějí lidské činnosti (např. sousední pracoviště, školy, zařízení denní péče, rekreační oblasti, nemocnice nebo pečovatelské domy).

Ukládání do povrchových nádrží

Ukládání kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun apod.

Zpracování odpadu s energetickou hodnotou

Zpracování odpadového dříví, odpadních olejů, odpadových plastů, odpadových rozpouštědel atd. s cílem získat palivo nebo umožnit lepší využití jejich energetické hodnoty.

VFC

Těkavé fluoruhlovodíky: těkavé organické sloučeniny tvořené fluorovanými uhlovodíky, zejména chlorfluoruhlovodíky (CFC), hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC) a hydrofluoruhlovodíky (HFC).

VHC

Těkavé uhlovodíky: těkavé organické sloučeniny plně složené z vodíku a uhlíku (např. ethan, propan, isobutan, cyklopentan).

Těkavá organická sloučenina

Těkavá organická sloučenina podle čl. 3 bodu 45 směrnice 2010/75/EU.

Držitel odpadu

Držitel odpadu podle čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (4).

Vstupující odpad

Vstupující odpad, který má být zpracován v závodě na zpracování odpadů.

Kapalný odpad na bázi vody

Odpad obsahující vodné kapaliny, kyseliny/zásady nebo odčerpatelné kaly (např. emulze, kyselý odpad, vodný mořský odpad), který není kapalným biologicky rozložitelným odpadem.

Znečišťující látky/parametry

AOX

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny, vyjádřené jako Cl, zahrnují adsorbovatelné organické sloučeniny chloru, bromu a jodu.

Arsen

Arsen, vyjádřený jako As, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny arsenu, rozpuštěné či vázané na částice.

BSK

Biochemická spotřeba kyslíku. Množství kyslíku nutné pro biochemickou oxidaci organických a/nebo anorganických látek na oxid uhličitý za pět (BSK5) nebo sedm (BSK7) dní.

Kadmium

Kadmium, vyjádřené jako Cd, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny kadmia, rozpuštěné či vázané na částice.

CFC

Chlorfluoruhlovodíky: těkavé organické sloučeniny složené z uhlíku, chloru a fluoru.

Chrom

Chrom, vyjádřený jako Cr, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny chromu, rozpuštěné či vázané na částice.

Šestimocný chrom

Šestimocný chrom, vyjádřený jako Cr(VI), zahrnuje všechny sloučeniny chromu, v nichž je chrom v oxidačním stavu +6.

CHSK

Chemická spotřeba kyslíku. Množství kyslíku potřebné k úplné chemické oxidaci organické látky na oxid uhličitý. CHSK je ukazatelem hmotnostní koncentrace organických látek.

Měď

Měď, vyjádřená jako Cu, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny mědi, rozpuštěné či vázané na částice.

Kyanid

Volný kyanid vyjádřený jako CN-.

Prach

Celkové tuhé znečišťující látky (v ovzduší).

Uhlovodíky C10–C40

Index ropných uhlovodíků. Suma sloučenin extrahovatelných uhlovodíkovým rozpouštědlem (včetně alifatických, alicyklických, aromatických nebo alkylsubstituovaných aromatických uhlovodíků s dlouhým nebo rozvětveným řetězcem).

HCl

Veškeré anorganické plynné sloučeniny chloru, vyjádřené jako HCl.

Veškeré anorganické plynné sloučeniny fluoru, vyjádřené jako HF.

H2S

Sirovodík. Nezahrnuje karbonylsulfid a merkaptany.

Olovo

Olovo, vyjádřené jako Pb, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny olova, rozpuštěné či vázané na částice.

Rtuť

Rtuť, vyjádřená jako Hg, zahrnuje elementární rtuť a všechny anorganické a organické sloučeniny rtuti, plynné, rozpuštěné či vázané na částice.

NH3

Amoniak.

Nikl

Nikl, vyjádřený jako Ni, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny niklu, rozpuštěné či vázané na částice.

Koncentrace pachových látek

Počet evropských pachových jednotek (ouE) na jeden krychlový metr při standardních podmínkách měřený metodou dynamické olfaktometrie podle normy EN 13725.

PCB

Polychlorovaný bifenyl.

PCB s dioxinovým efektem

Polychlorované bifenyly podle nařízení Komise (ES) č. 199/2006 (5).

PCDD/F

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny/furany.

PFOA

Perfluoroktanová kyselina.

PFOS

Perfluoroktansulfonová kyselina.

Fenolový index

Suma fenolových sloučenin vyjádřených jako koncentrace fenolů a měřených podle normy EN ISO 14402.

TOC

Celkový organický uhlík, vyjádřený jako C (ve vodě), zahrnuje všechny organické sloučeniny.

Celkový dusík

Celkový dusík, vyjádřený jako N, zahrnuje volný amoniak a amonný dusík (NH4-N), dusitanový dusík (NO2-N), dusičnanový dusík (NO3-N) a organicky vázaný dusík.

Celkový fosfor

Celkový fosfor, vyjádřený jako P, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny fosforu, rozpuštěné či vázané na částice

TSS

Celkové nerozpuštěné tuhé látky. Hmotnostní koncentrace všech nerozpuštěných tuhých látek (ve vodě), která je změřena pomocí filtrace přes filtry ze skleněných vláken a gravimetrie.

TVOC

Celkový těkavý organický uhlík, vyjádřený jako C (v ovzduší).

Zinek

Zinek, vyjádřený jako Zn, zahrnuje všechny anorganické a organické sloučeniny zinku, rozpuštěné či vázané na částice.

Pro účel těchto závěrů o BAT se použijí tyto zkratky:

Zkratka	Definice
EMS	Systém environmentálního řízení
EoLV	Vozidla s ukončenou životností (podle čl. 2 bodu 2 směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady (6))
HEPA	Vysoce účinné (filtry pro) odlučování vzduchových částic
IBC	Středně velký kontejner pro volně ložené zboží
LDAR	Zjišťování a oprava netěsností
LEV	Místní odsávací odvětrávání
POP	Perzistentní organické znečišťující látky (podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (7))
OEEZ	Odpadní elektrická a elektronická zařízení (podle čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (8))

OBECNÉ POZNÁMKY

Nejlepší dostupné techniky

Výčet technik, které jsou uvedeny a popsány v těchto závěrech o BAT, není normativní ani úplný. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

Pokud není uvedeno jinak, jsou tyto závěry o BAT obecně použitelné.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do ovzduší

Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT odkazují na koncentrace (množství emitované látky na jednotku objemu odpadního plynu) za těchto standardních podmínek: suchý plyn při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa, bez korekce pro obsah kyslíku, vyjádřeno v μg/Nm3 nebo mg/Nm3.

Pro doby zprůměrování BAT-AEL pro emise do ovzduší platí následující definice.

Typ měření	Období pro stanovení průměru	Definice
Kontinuálně	Denní průměr	Průměr za dobu jednoho dne na základě platných hodinových nebo půlhodinových průměrů.
Periodicky	Průměr za interval odběru vzorků	Průměrná hodnota tří po sobě následujících měření trvajících vždy nejméně 30 minut (9).

Použije-li se kontinuální měření, lze BAT-AEL vyjádřit jako denní průměry.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do vody

Pokud není uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT odkazují na koncentrace (množství emitované látky na jednotku objemu vody) vyjádřené v μg/l nebo mg/l.

Pokud není uvedeno jinak, období pro stanovení průměru spojená s BAT-AEL se vztahují k jednomu z následujících dvou případů:

—	v případě kontinuálního vypouštění k denním průměrům, tj. 24hodinovým souhrnným vzorkům úměrným průtoku,

—	v případě vsádkového vypouštění k průměrům za dobu trvání vypouštění měřeným jako souhrnné vzorky úměrné průtoku, nebo pokud je výtok přiměřeně promísený a homogenní, jako jednorázové bodové vzorky odebrané před vypouštěním.

Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít souhrnný vzorek úměrný době.

Všechny úrovně BAT-AEL u emisí do vody se vztahují k místu, kde emise opouštějí zařízení.

Účinnost snížení emisí

Výpočet průměrné účinnosti snížení emisí, která je uváděna v těchto závěrech o BAT (viz tabulka 6.1), nezahrnuje v případě chemické spotřeby kyslíku a celkového organického uhlíku kroky prvotního zpracování, jejichž cílem je oddělit sypký organický odpad od kapalného odpadu na bázi vody, například odpařování s následnou kondenzací, rozrušení emulzí nebo fázovou separaci.

1. OBECNÉ ZÁVĚRY O BAT

1.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 1. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je zavést a dodržovat systém environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující prvky:

I.	angažovanost vedoucích pracovníků včetně nejvyššího vedení;

II.	vedením stanovená politika v oblasti životního prostředí, jejíž součástí je neustálé zlepšování environmentální výkonnosti zařízení;

III.	plánování a zavádění nezbytných postupů a hlavních a dílčích cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi;

IV.

zavádění postupů se zvláštním důrazem na:

a)	strukturu a odpovědnost;

b)	nábory, školení, zvyšování povědomí a způsobilost;

c)	komunikaci;

d)	zapojení zaměstnanců;

e)	dokumentaci;

f)	účinnou kontrolu postupů;

g)	programy údržby;

h)	připravenost a reakci na mimořádné situace;

i)	zajištění souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí;

kontrola výkonnosti a provádění nápravných opatření se zvláštním důrazem na:

a)	monitorování a měření (viz též referenční zpráva JRC o monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení podle směrnice IED – ROM);

b)	nápravná a preventivní opatření;

c)	vedení záznamů;

d)	nezávislý (pokud možno) vnitřní nebo vnější audit, kterým se zjistí, zda EMS odpovídá plánovaným opatřením a zda je řádně prováděn a dodržován;

VI.	přezkum EMS, který provádí vrcholné vedení, a posouzení, zda je systém i nadále vhodný, přiměřený a účinný;

VII.	sledování vývoje čistějších technologií;

VIII.

zohlednění environmentálních dopadů případného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového provozu a po dobu jeho fungování;

IX.	pravidelné porovnávání s odvětvovými referenčními hodnotami.;

X.	řízení toků odpadů (viz BAT 2);

XI.	vytvoření přehledů toků odpadních vod a odpadních plynů (viz BAT 3);

XII.	plán nakládání se zbytky (viz popis v oddíle 6.5);

XIII.

havarijní plán (viz popis v oddíle 6.5);

XIV.	plán snižování emisí pachových látek (viz BAT 12);

XV.	plán snižování hluku a vibrací (viz BAT 17).

Použitelnost

Rozsah (např. míra podrobností) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) budou obecně záviset na povaze, rozsahu a složitosti zařízení a na rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí (určených také podle druhu a množství zpracovaných odpadů).

BAT 2. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost zařízení je použití všech níže uvedených technik.

Technika

Popis

Vypracovat a zavést postupy charakterizace odpadu a postupy před přejímkou

Cílem těchto postupů je zajistit technickou (a právní) vhodnost postupů zpracování odpadů pro konkrétní odpad předtím, než odpad dorazí do zařízení. Zahrnují postupy pro shromáždění informací o vstupujícím odpadu a mohou obsahovat odběr vzorků odpadu a charakterizaci odpadu s cílem získat dostatečné znalosti o jeho složení. Postupy před přejímkou odpadu jsou stanoveny na základě rizik a zohledňují například nebezpečné vlastnosti odpadu, rizika, která představuje odpad z hlediska bezpečnosti procesu, bezpečnosti při práci a dopadu na životní prostředí, jakož i informace, které poskytne/poskytnou předchozí držitel/é odpadu.

Vypracovat a zavést postupy přejímky odpadu

Cílem postupů přejímky je potvrdit charakteristiky odpadu určené ve fázi před přejímkou. Tyto postupy vymezují prvky, které je třeba ověřit při příchodu odpadu do provozu, jakož i kritéria pro přejímku a odmítnutí odpadu. Mohou zahrnovat odběr vzorků odpadu, prohlídku a analýzu. Postupy přejímky odpadu jsou stanoveny na základě rizik a zohledňují například nebezpečné vlastnosti odpadu, rizika, která představuje odpad z hlediska bezpečnosti procesu, bezpečnosti při práci a dopadu na životní prostředí, jakož i informace, které poskytne/poskytnou předchozí držitel/é odpadu.

Vypracovat a zavést systém sledování a přehled odpadu

Cílem systému sledování a přehledu odpadu je sledovat umístění a množství odpadu v zařízení. Obsahuje všechny informace generované během postupů před přejímkou odpadu (např. datum příchodu do provozu a jedinečné referenční číslo odpadu, informace o předchozím/ích držiteli/ích odpadu, výsledky analýzy provedené před přejímkou a během přejímky, plánovanou trasu zpracování, povahu a množství odpadů držených v místě zpracování včetně všech zjištěných rizik), během přejímky, skladování, zpracování a/nebo převozu mimo místo zpracování. Systém sledování a přehled odpadu je vypracován na základě rizik a zohledňuje například nebezpečné vlastnosti odpadu, rizika, která představuje odpad z hlediska bezpečnosti procesu, bezpečnosti při práci a dopadu na životní prostředí, jakož i informace, které poskytne/poskytnou předchozí držitel/é odpadu.

Vypracovat a zavést systém řízení kvality výstupu

Tato technika zahrnuje stanovení a provádění systému řízení kvality výstupu, který má zajistit, aby výstup ze zpracování odpadu byl v souladu s očekáváními, a používá například stávající normy EN. Tento systém řízení rovněž umožňuje monitorovat a optimalizovat výkonnost zpracování odpadu a k tomuto účelu může zahrnovat analýzu toku materiálů pro příslušné složky během celého zpracování odpadu. Použití analýzy toku materiálů vychází z rizik a zohledňuje například nebezpečné vlastnosti odpadu, rizika, která představuje odpad z hlediska bezpečnosti procesu, bezpečnosti při práci a dopadu na životní prostředí, jakož i informace, které poskytne/poskytnou předchozí držitel/é odpadu.

Zajistit oddělení odpadu

Odpad se uchovává odděleně v závislosti na jeho vlastnostech, aby bylo umožněno snadnější a environmentálně bezpečnější skladování a zpracování. Oddělení odpadu vychází z fyzického oddělení/separace odpadu a z postupů, které určí, kdy a kde se odpady skladují.

Zajistit slučitelnost odpadů před jejich směšováním nebo mísením

Slučitelnost se zajišťuje pomocí souboru ověřovacích opatření a zkoušek, jejichž účelem je zjistit jakékoli nežádoucí a/nebo potenciálně nebezpečné chemické reakce mezi odpady (např. polymeraci, vznik plynů, exotermickou reakci, rozklad, krystalizaci, vysrážení) při směšování nebo mísení nebo při provádění jiných operací zpracování. Zkoušky slučitelnosti jsou stanoveny na základě rizik a zohledňují například nebezpečné vlastnosti odpadu, rizika, která představuje odpad z hlediska bezpečnosti procesu, bezpečnosti při práci a dopadu na životní prostředí, jakož i informace, které poskytne/poskytnou předchozí držitel/é odpadu.

Roztřídit příchozí tuhé odpady

Cílem třídění příchozích tuhých odpadů (10) je předejít tomu, aby do následného/ých procesu/ů zpracování odpadů vstoupil nežádoucí materiál. Třídění může zahrnovat:

—	manuální separaci pomocí vizuálních kontrol,

—	separaci železných kovů, neželezných kovů nebo všech kovů,

—	optickou separaci, např. blízkou infračervenou spektroskopii nebo RTG systémy,

—	separaci podle hustoty, např. třídění proudem vzduchu, gravitační (usazovací) separátory, vibrační třídiče,

—	separaci podle velikosti tříděním/proséváním síty o různé jemnosti.

BAT 3. Nejlepší dostupnou technikou usnadňující snižování emisí do vody a ovzduší je vytvoření a udržování přehledu toků odpadních vod a odpadních plynů jako součásti systému environmentálního řízení (viz BAT 1) a zahrnuje všechny následující prvky:

informace o charakteristikách odpadu, který má být zpracován, a o procesech zpracování odpadu, včetně těchto:

a)	zjednodušené znázornění pracovního postupu uvádějící původ emisí;

b)	popisy technik, které jsou součástí procesu, a čištění odpadních vod/plynů u zdroje včetně jejich výkonnosti;

ii)

informace o vlastnostech toků odpadních vod, např.:

a)	průměrné hodnoty a proměnlivost průtoku, pH, teploty a vodivosti;

b)	průměrné zatížení příslušnými látkami a jejich průměrná koncentrace a proměnlivost (např. CHSK/TOC, formy dusíku, fosfor, kovy, prioritní látky/znečišťující mikročástice);

c)	údaje o biologické odstranitelnosti (např. BSK, poměr BSK a CHSK, Zahn-Wellensův test, potenciál biologické inhibice (např. inhibice aktivovaného kalu)) (viz BAT 52);

iii)

informace o vlastnostech toků odpadních plynů, jako jsou:

a)	průměrné hodnoty a proměnlivost průtoku a teploty;

b)	průměrné zatížení příslušnými látkami a jejich průměrná koncentrace a proměnlivost (např. organické sloučeniny, perzistentní organické polutanty jako PCB);

c)	hořlavost, dolní a horní mez výbušnosti, reaktivita;

d)	přítomnost dalších látek, které mohou ovlivnit systém čištění odpadních plynů či bezpečnost zařízení (např. kyslík, dusík, vodní pára, prach).

Použitelnost

Rozsah (např. míra podrobností) a charakter přehledu budou obecně záviset na povaze, rozsahu a složitosti zařízení a na rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí (určených také podle druhu a množství zpracovaných odpadů).

BAT 4. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit environmentální riziko spojené se skladováním odpadu je použití všech níže uvedených technik.

Technika

Popis

Použitelnost

Optimalizované místo uložení

Zahrnuje například následující techniky:

—	místo uložení se nachází v co největší technicky a ekonomicky schůdné vzdálenosti od citlivých receptorů, vodních toků atd.,

—	místo uložení je určeno tak, aby se odstranila nebo minimalizovala zbytečná manipulace s odpady v prostorách zařízení (např. to, že se s týmiž odpady manipuluje dvakrát nebo vícekrát nebo že jsou přepravní vzdálenosti na místě zbytečně velké).

Obecně použitelné u nových zařízení.

Přiměřená úložná kapacita

Jsou přijata opatření s cílem předejít akumulaci odpadu, například:

—	maximální kapacita pro uložení odpadu je jasně stanovena a není překračována, a to s přihlédnutím k charakteristikám odpadu (např. pokud jde o požární riziko) a ke kapacitě zpracování,

—	množství uloženého odpadu se pravidelně monitoruje a srovnává s maximální povolenou úložnou kapacitou,

—	je jasně stanovena maximální doba uložení odpadu.

Obecně použitelné.

Bezpečné provozování úložiště

Zahrnuje například následující opatření:

—	zařízení používané k nakládce, vykládce a uložení odpadu je jasně dokumentováno a označeno,

—	odpady, u nichž je známa citlivost vůči teplu, světlu, vzduchu, vodě atd., jsou před takovými okolními podmínkami chráněny,

—	kontejnery a barely jsou vhodné k příslušnému účelu a jsou bezpečně uloženy.

Oddělený prostor pro skladování baleného nebezpečného odpadu a manipulaci s ním

V případě potřeby se pro skladování baleného nebezpečného odpadu a manipulaci s ním používá vyhrazený prostor.

BAT 5. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit environmentální riziko spojené s manipulací s odpadem a s jeho přepravou je stanovení a zavedení postupů manipulace a přepravy.

Popis

Cílem postupů manipulace a přepravy je zajistit, aby se s odpady manipulovalo bezpečným způsobem a aby byly bezpečně přepravovány k příslušnému uložení nebo zpracování. Postupy zahrnují tyto prvky:

—	manipulaci s odpadem a jeho přepravu provádějí kvalifikovaní zaměstnanci,

—	manipulace s odpadem a jeho přeprava jsou před provedením řádně zdokumentovány a potvrzeny a po provedení ověřeny,

—	jsou přijímána opatření pro předcházení, zjišťování a zmírňování úniků,

—	při směšování nebo mísení odpadů jsou přijímána preventivní opatření z hlediska operací i návrhu (např. odsávání prašných/práškových odpadů).

Postupy manipulace a přepravy jsou stanoveny na základě rizik a zohledňují pravděpodobnost havárií a nehod a jejich dopad na životní prostředí.

1.2. Monitorování

BAT 6. Nejlepší dostupnou technikou pro příslušné emise do vody podle přehledu toků odpadních vod (viz BAT 3) je monitorování klíčových parametrů procesu (např. průtoku odpadní vody, pH a teploty, vodivosti, BSK) na důležitých místech (např. v místě přítoku k/odtoku z předčištění, přítoku ke koncovému čištění, v místě, kde emise opouštějí zařízení).

BAT 7. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování emisí do vody minimálně s níže uvedenou četností a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.

Látka/parametr	Norma (normy)	Proces zpracování odpadů	Minimální četnost monitorování (11) (12)	Monitorování související s
Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) (13) (14)	EN ISO 9562	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně	BAT 20
Benzen, toluen, ethylbenzen, xylen (BTEX) (13) (14)	EN ISO 15680	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou za měsíc
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) (15) (16)	Norma EN není k dispozici	Veškeré druhy zpracování odpadu vyjma zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou za měsíc
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) (15) (16)	Norma EN není k dispozici	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Volný kyanid (CN-) (13) (14)	K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 14403-1 a -2)	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Uhlovodíky C10–C40 (14)	EN ISO 9377-2	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích	Jednou za měsíc
		Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC
		Rafinace odpadního oleje
		Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou
		Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou
		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Arsen (As), kadmium(Cd), chrom (Cr), měď (Cu), nikl (Ni), olovo (Pb), zinek (Zn) (13) (14)	K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 11885, EN ISO 17294-2, EN ISO 15586)	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích	Jednou za měsíc
		Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC
		Mechanicko-biologická úprava odpadu
		Rafinace odpadního oleje
		Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou
		Fyzikálně-chemická úprava tuhého a/nebo pastovitého odpadu
		Regenerace použitých rozpouštědel
		Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou
		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Mangan (Mn) (13) (14)		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Šestimocný chrom (Cr(VI)) (13) (14)	K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 10304-3, EN ISO 23913)	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Rtuť (Hg) (13) (14)	K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 17852, EN ISO 12846)	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích	Jednou za měsíc
		Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC
		Mechanicko-biologická úprava odpadu
		Rafinace odpadního oleje
		Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou
		Fyzikálně-chemická úprava tuhého a/nebo pastovitého odpadu
		Regenerace použitých rozpouštědel
		Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou
		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
PFOA (13)	Norma EN není k dispozici	Veškeré druhy zpracování odpadu	Jednou za šest měsíců
PFOS (13)	Norma EN není k dispozici	Veškeré druhy zpracování odpadu	Jednou za šest měsíců
Fenolový index (16)	EN ISO 14402	Rafinace odpadního oleje	Jednou za měsíc
		Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou	Jednou za měsíc
		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Celkový dusík (celkový N) (16)	EN 12260, EN ISO 11905-1	Biologická úprava odpadu	Jednou za měsíc
		Rafinace odpadního oleje	Jednou za měsíc
		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Celkový organický uhlík (TOC) (15) (16)	EN 1484	Veškeré druhy zpracování odpadu vyjma zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou za měsíc
Celkový organický uhlík (TOC) (15) (16)	EN 1484	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Celkový fosfor (celkový P) (16)	K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 15681-1 a -2, EN ISO 6878, EN ISO 11885)	Biologická úprava odpadu	Jednou za měsíc
Celkový fosfor (celkový P) (16)		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně
Celkové nerozpuštěné tuhé látky (TSS) (16)	EN 872	Veškeré druhy zpracování odpadu vyjma zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou za měsíc
Celkové nerozpuštěné tuhé látky (TSS) (16)	EN 872	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody	Jednou denně

BAT 8. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování řízených emisí do ovzduší minimálně s níže uvedenou četností a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.

Látka/parametr	Norma (normy)	Proces zpracování odpadů	Minimální četnost monitorování (17)	Monitorování související s
Bromované zpomalovače hoření (18)	Norma EN není k dispozici	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích	Jednou ročně	BAT 25
CFC	Norma EN není k dispozici	Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC	Jednou za šest měsíců	BAT 29
PCB s dioxinovým efektem	EN 1948-1, -2, a -4 (19)	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích (18)	Jednou ročně	BAT 25
PCB s dioxinovým efektem	EN 1948-1, -2, a -4 (19)	Dekontaminace zařízení obsahujících PCB	Jednou za tři měsíce	BAT 51
Prach	EN 13284-1	Mechanická úprava odpadu	Jednou za šest měsíců	BAT 25
		Mechanicko-biologická úprava odpadu		BAT 34
		Fyzikálně-chemická úprava tuhého a/nebo pastovitého odpadu		BAT 41
		Tepelné zpracování použitého aktivního uhlí, odpadních katalyzátorů a vytěžené kontaminované půdy		BAT 49
		Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou		BAT 50
HCl	EN 1911	Tepelné zpracování použitého aktivního uhlí, odpadních katalyzátorů a vytěžené kontaminované půdy (18)	Jednou za šest měsíců	BAT 49
HCl	EN 1911	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody (18)	Jednou za šest měsíců	BAT 53
HF	Norma EN není k dispozici	Tepelné zpracování použitého aktivního uhlí, odpadních katalyzátorů a vytěžené kontaminované půdy (18)	Jednou za šest měsíců	BAT 49
Hg	EN 13211	Zpracování OEEZ obsahujících rtuť	Jednou za tři měsíce	BAT 32
H2S	Norma EN není k dispozici	Biologická úprava odpadu (20)	Jednou za šest měsíců	BAT 34
Kovy a polokovy vyjma rtuti (např. As, Cd, Co, Cr, Cu, Mn, Ni, Pb, Sb, Se, Tl, V) (18)	EN 14385	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích	Jednou ročně	BAT 25
NH3	Norma EN není k dispozici	Biologická úprava odpadu (20)	Jednou za šest měsíců	BAT 34
		Fyzikálně-chemická úprava tuhého a/nebo pastovitého odpadu (18)	Jednou za šest měsíců	BAT 41
		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody (18)	Jednou za šest měsíců	BAT 53
Koncentrace pachových látek	EN 13725	Biologická úprava odpadu (21)	Jednou za šest měsíců	BAT 34
PCDD/F (18)	EN 1948-1, -2 a -3 (19)	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích	Jednou ročně	BAT 25
TVOC	EN 12619	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích	Jednou za šest měsíců	BAT 25
		Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC	Jednou za šest měsíců	BAT 29
		Mechanická úprava odpadu s energetickou hodnotou (18)	Jednou za šest měsíců	BAT 31
		Mechanicko-biologická úprava odpadu	Jednou za šest měsíců	BAT 34
		Fyzikálně-chemická úprava tuhého a/nebo pastovitého odpadu (18)	Jednou za šest měsíců	BAT 41
		Rafinace odpadního oleje		BAT 44
		Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou		BAT 45
		Regenerace použitých rozpouštědel		BAT 47
		Tepelné zpracování použitého aktivního uhlí, odpadních katalyzátorů a vytěžené kontaminované půdy		BAT 49
		Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou		BAT 50
		Zpracování kapalného odpadu na bázi vody (18)		BAT 53
		Dekontaminace zařízení obsahujících PCB (22)	Jednou za tři měsíce	BAT 51

BAT 9. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování rozptýlených emisí organických sloučenin do ovzduší z regenerace použitých rozpouštědel, dekontaminace zařízení obsahujících perzistentní organické polutanty s rozpouštědly a z fyzikálně-chemické úpravy rozpouštědel za účelem využití jejich energetické hodnoty, a to nejméně jednou ročně za použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a	Měření	Metody pachové kontroly, optického zobrazování plynu, měření toku při solární okultaci nebo diferenční absorpce. Viz popisy v oddíle 6.2.
b	Emisní faktory	Výpočet emisí na základě emisních faktorů, pravidelně ověřovaných (např. každé dva roky) měřením.
c	Hmotnostní bilance	Výpočet rozptýlených emisí pomocí hmotnostní bilance zohledňující vstupní množství rozpouštědla, řízené emise do ovzduší, emise do vody, množství rozpouštědla ve výstupu procesu a zbytky z procesu (např. destilace).

BAT 10. Nejlepší dostupnou technikou je pravidelné monitorování emisí pachových látek.

Popis

Emise pachových látek lze sledovat pomocí:

—	norem EN (např. metodou dynamické olfaktometrie podle normy EN 13725 pro určení koncentrace pachových látek nebo podle normy EN 16841-1 nebo -2 pro určení expozice emisím pachových látek),

—	při použití alternativních metod, u kterých nejsou dostupné žádné normy EN (např. odhad vlivu pachových látek), pomocí norem ISO, národních či jiných mezinárodních norem, které zaručí data srovnatelné vědecké kvality.

Četnost monitorování je určena v plánu snižování emisí pachových látek (viz BAT 12).

Použitelnost

Použitelnost je omezena na případy, kde se očekává obtěžování emisemi pachových látek u citlivých receptorů nebo kde je takové riziko opodstatněné.

BAT 11. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování roční spotřeby vody, energie a surovin, jakož i roční produkce zbytků a odpadních vod, s četností nejméně jednou ročně.

Popis

Monitorování zahrnuje přímá měření, výpočet nebo záznamy, například pomocí vhodných měřičů nebo faktur. Monitorování se člení na nejvhodnější úrovni (např. na úrovni procesu/zařízení) a zohledňuje veškeré významné změny procesu/zařízení.

1.3. Emise do ovzduší

BAT 12. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zamezení vzniku emisí pachových látek nebo, není-li to možné, snížit jejich množství, je vytvořit, provést a pravidelně přezkoumávat plán snižování emisí pachových látek jako součást systému environmentálního řízení (viz BAT 1); tento plán zahrnuje všechny následující prvky:

—	program s popisem opatření a lhůt,

—	protokol monitorování pachových látek, jak uvádí BAT 10,

—	protokol o reakcích na zjištěné výskyty emisí pachových látek, např. stížnosti,

—	program předcházení emisím pachových látek a jejich snižování navržený tak, aby byl/y identifikován/y zdroj/e, charakterizace podílu jednotlivých zdrojů na celkových emisích pachových látek, a zavedení opatření k předcházení emisím pachových látek nebo jejich snížení.

Použitelnost

Použitelnost je omezena na případy, kde se očekává obtěžování emisemi pachových látek u citlivých receptorů nebo kde je takové riziko opodstatněné.

BAT 13. Nejlepší dostupnou technikou umožňující předcházení emisím pachových látek nebo, není-li to možné, jejich snižování, je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika

Popis

Použitelnost

Minimalizace doby zdržení

Minimalizace doby zdržení (potenciálně) zapáchajícího odpadu v systémech ukládání nebo manipulace (např. v potrubí, nádržích, kontejnerech), zejména za anaerobních podmínek. Je-li to vhodné, přijímají se odpovídající opatření pro přejímku sezónních výkyvů množství odpadu.

Použije se pouze pro otevřené systémy.

Použití chemického čištění

Použití chemického čištění, aby bylo zabráněno tvorbě zapáchajících sloučenin nebo se jejich tvorba snížila (např. oxidace či srážení sirovodíku).

Nepoužije se, pokud by to mohlo narušit požadovanou kvalitu výstupu.

Optimalizace aerobního čištění

V případě aerobního čištění kapalného odpadu na bázi vody může být zahrnuto:

—	použití čistého kyslíku,

—	odstraňování pěny v nádržích,

—	častá údržba aeračního systému.

V případě aerobního čištění jiného než kapalného odpadu na bázi vody viz BAT 36.

Obecně použitelné.

BAT 14. Nejlepší dostupnou technikou, kterou lze předcházet vzniku rozptýlených emisí do ovzduší, zejména prachu, organických sloučenin a pachových látek, případně jejich množství snížit, není-li možné jejich vzniku předejít, je použití vhodné kombinace níže uvedených technik.

V závislosti na riziku, které odpad představuje z hlediska rozptýlených emisí do ovzduší, je významná zejména BAT 14d.

Technika

Popis

Použitelnost

Minimalizace počtu potenciálních zdrojů rozptýlených emisí

Zahrnuje například následující techniky:

—	vhodný návrh uspořádání potrubí (např. minimalizace délky potrubí, snížení počtu přírub a ventilů, použití svařovaných spojovacích prvků a trubek),

—	upřednostnění využití gravitačního pohybu před použitím čerpadel,

—	omezení výsypné výšky materiálu,

—	omezení rychlosti přepravy,

—	použití větrných clon.

Obecně použitelné.

Výběr a použití vybavení s vysokou integritou

Zahrnuje například následující techniky:

—	ventily s dvojitým těsněním nebo rovnocenně účinné vybavení,

—	těsnicí kroužky s vysokou integritou (např. spirálově vinutá těsnění, kroužkové klouby) pro kritické aplikace,

—	čerpadla/kompresory/míchačky vybavené mechanickým těsněním namísto kompresních,

—	magneticky poháněná čerpadla/kompresory/míchačky,

—	vhodné vstupní přípojky servisních hadic, odsávací kleště, vrtací hlavy, např. při odpouštění OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC.

V případě stávajících zařízení může být použitelnost omezena z provozních důvodů.

Předcházení korozi

Zahrnuje například následující techniky:

—	vhodný výběr stavebních materiálů,

—	obložení nebo potahování vybavení a natírání potrubí inhibitory koroze.

Obecně použitelné.

Zachycování, shromažďování a zpracování rozptýlených emisí

Zahrnuje například následující techniky:

—	skladování, zpracování a manipulace, pokud jde o odpad a materiály, které mohou generovat rozptýlené emise v uzavřených budovách a/nebo uzavřeném zařízení (např. u dopravníkových pásů),

—	udržování uzavřeného zařízení nebo uzavřených budov pod odpovídajícím tlakem,

—	shromažďování a směrování emisí do vhodného systému snižování emisí (viz oddíl 6.1) prostřednictvím systému odsávání vzduchu a/nebo systémů sání vzduchu v blízkosti zdrojů emisí.

Použití uzavřeného zařízení nebo uzavřených budov může být omezeno bezpečnostními aspekty, jako je riziko výbuchu nebo úbytek kyslíku.

Použití uzavřeného zařízení nebo uzavřených budov může být omezeno i objemem odpadu.

Zvlhčování

Zvlhčování potenciálních zdrojů rozptýlených prachových emisí (např. v místech uložení odpadu, na přepravních plochách a u otevřených procesů zpracování) vodou nebo vodní mlhou.

Obecně použitelné.

Údržba

Zahrnuje například následující techniky:

—	zajištění přístupu k zařízení, u něhož by mohlo dojít k netěsnosti,

—	pravidelné kontroly ochranných prostředků, jako jsou lamelové závěsy, rychle otevíratelné/uzavíratelné dveře.

Obecně použitelné.

Úklid prostor pro zpracování a ukládání odpadu

Zahrnuje techniky, jako je pravidelný úklid a čištění celého prostoru zpracování odpadu (haly, přepravní plochy, skladovací plochy atd.), dopravníkových pásů, zařízení a kontejnerů.

Obecně použitelné.

Program zjišťování a opravy netěsností (LDAR)

Viz oddíl 6.2. V případě, že se očekává vznik emisí organických sloučenin, je stanoven a prováděn program zjišťování a opravy netěsností, který využívá přístupu založeného na rizicích a zohledňuje zejména uspořádání provozu a množství a povahu dotčených organických sloučenin.

Obecně použitelné.

BAT 15. Nejlepší dostupnou technikou je provádět spalování na flérách pouze z bezpečnostních důvodů nebo za mimořádných provozních podmínek (např. zahájení provozu či odstavení) pomocí obou níže uvedených technik.

Technika

Popis

Použitelnost

Správná konstrukce zařízení

Zahrnuje zavedení systému rekuperace plynů, který má dostatečnou kapacitu, a použití pojistných ventilů s vysokou integritou.

Obecně použitelné u nových provozů.

Stávající zařízení je možné systémem rekuperace plynů dovybavit.

Řízení zařízení

Zahrnuje udržování systému plynů v rovnováze a vykonávání pokročilého řízení procesů.

Obecně použitelné.

BAT 16. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí z flér do ovzduší v případě, že se nelze vyhnout spalování na flérách, je použití obou níže uvedených technik.

Technika		Popis	Použitelnost
a.	Správná konstrukce zařízení pro spalování na flérách	Optimalizace výšky a tlaku, přítomnost páry, vzduchu či plynu, typ hlavice fléry atd., s cílem umožnit bezkouřový a spolehlivý provoz a zaručit účinné spálení přebytečných plynů.	Obecně použitelné u nově instalovaných flér. Ve stávajících provozech může být použitelnost omezena, např. z důvodu času, který je k dispozici pro údržbu.
b.	Monitorování a záznamy v rámci řízení spalování na flérách	Tato činnost zahrnuje soustavné monitorování množství plynu vedeného ke spalování na flérách. Může zahrnovat odhady dalších parametrů (např. složení toku plynu, tepelný obsah, míra podpory, rychlost, průtok proplachovacího plynu, emise znečišťujících látek (např. NOX, CO, uhlovodíky), hluk). Záznamy o spalování na flérách obvykle zahrnují dobu trvání a počet spalování a umožňují určit množství emisí a případně předejít spalování na flérách v budoucnu.	Obecně použitelné.

1.4. Hluk a vibrace

BAT 17. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zamezení vzniku hluku a vibrací nebo – není-li to možné – hluk a vibrace omezit, je vytvořit, provést a pravidelně přezkoumávat plán snižování hluku a vibrací jako součást systému environmentálního řízení (viz BAT 1); tento plán zahrnuje všechny následující prvky:

I.	protokol obsahující příslušná opatření a lhůty;

II.	protokol monitorování hluku a vibrací;

III.	protokol o reakcích na zjištěné výskyty hluku a vibrací, např. stížnosti;

IV.

program předcházení hluku a vibracím a jejich snižování navržený tak, aby byl identifikován zdroj či zdroje hluku a vibrací, prováděno měření/odhady expozice hluku a vibracím, popsán podíl jednotlivých zdrojů na celkovém hluku a vibracích a prováděna opatření k předcházení hluku a vibracím nebo jejich snížení.

Použitelnost

Použitelnost je omezena na případy, kde se očekává obtěžování hlukem nebo vibracemi u citlivých receptorů nebo kde je takové riziko opodstatněné.

BAT 18. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zamezení vzniku hluku a vibrací nebo – není-li to možné – hluk a vibrace omezit, je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika

Popis

Použitelnost

Vhodné umístění zařízení a budov

Hlučnost je možné omezit zajištěním větší vzdálenosti mezi zdrojem hluku a jeho příjemcem a použitím budov jako protihlukových stěn a přemístěním východů nebo vchodů z/do budov.

V případě stávajících zařízení může být přemístění vybavení a východů nebo vchodů z/do budov omezeno kvůli nedostatku prostoru či přílišným nákladům.

Provozní opatření

Zahrnuje například následující techniky:

i.	inspekce a údržba vybavení;

ii.	zavírání dveří a oken uzavřených prostor, pokud je to možné;

iii.	zkušená obsluha vybavení;

iv.	neprovozování hlučných činností v noci, pokud je to možné;

v.	opatření pro regulaci hlučnosti během údržby, přepravy, manipulace a zpracování.

Obecně použitelné.

Zařízení s nízkou hlučností

Může zahrnovat bezpřevodové motory, kompresory, čerpadla a fléry.

Vybavení ke snižování hluku a vibrací

Zahrnuje například následující techniky:

i.	regulátory hluku,

ii.	akustická a protivibrační izolace vybavení,

iii.	umístění hlučného vybavení do uzavřeného prostoru,

iv.	zvuková izolace budov.

Použitelnost může být omezena nedostatkem prostoru (u stávajících zařízení).

Útlum hluku

Šíření hluku lze omezit tím, že se mezi zdroje hluku a jeho příjemce umístí překážky (např. ochranné zdi, náspy a budovy).

Použitelné pouze v případě stávajících zařízení, protože u nových zařízení tato technika s ohledem na jejich konstrukci není potřebná. V případě stávajících zařízení může být umístění překážek omezeno kvůli nedostatku prostoru.

U mechanické úpravy kovových odpadů v drtičích je technika použitelná v rámci omezení spojených s rizikem deflagrace v drtičích.

1.5. Emise do vody

BAT 19. Nejlepší dostupnou technikou, umožňující optimalizovat spotřebu vody, snížit objem generovaných odpadních vod a vyloučit nebo – pokud to není proveditelné – snížit emise do půdy a vody, je použití vhodné kombinace níže uvedených technik.

Technika

Popis

Použitelnost

Vodní hospodářství

Spotřeba vody se optimalizuje pomocí opatření, která mohou zahrnovat:

—	plány úspory vody (např. stanovení cílů týkajících se účinnosti využití vody, diagramy toku a hmotnostní bilance vody),

—	optimalizaci spotřeby mycí vody (např. čištění nasucho namísto oplachování, používání kontroly uzávěrů veškerého mycího zařízení),

—	omezování spotřeby vody pro tvorbu vakua (např. využití vakuových čerpadel s kapalinovým prstencem a kapalin s vysokým bodem varu).

Obecně použitelné.

Recirkulace vody

Toky vody se v provozu recirkulují, v případě potřeby po vyčištění. Míru recirkulace omezuje vodní bilance provozu, obsah nečistot (např. zapáchajících sloučenin) a/nebo charakteristiky toků vody (např. obsah živin).

Obecně použitelné.

Nepropustný povrch

V závislosti na rizicích, která odpad představuje z hlediska kontaminace půdy a/nebo vody, se zajistí nepropustnost celé plochy pro zpracování odpadu (např. pro příjem odpadu, manipulaci, skladování, zpracování a expedici) vůči příslušným kapalinám.

Obecně použitelné.

Techniky pro snížení pravděpodobnosti a dopadu přepadů a úniků z nádrží a nádob

V závislosti na rizicích, která představují kapaliny uchovávané v nádržích a nádobách z hlediska kontaminace půdy a/nebo vody, zahrnují například následující techniky:

—	detektory přepadu,

—	přepadové trubky směrované do uzavřeného odvodňovacího systému (tj. do příslušného sekundárního záchytného systému nebo do jiné nádoby),

—	nádrže na kapaliny umístěné ve vhodném sekundárním záchytném systému; objem je obvykle navržen tak, aby zvládl narušení největší nádrže v rámci sekundárního záchytného systému,

—	izolace nádrží, nádob a sekundárního záchytného systému (např. uzavření ventilů).

Obecně použitelné.

Zastřešení ploch pro skladování a zpracování odpadu

V závislosti na rizicích, která odpad představuje z hlediska kontaminace půdy a/nebo vody, se odpad ukládá a zpracovává na krytých plochách, aby se předešlo kontaktu s dešťovou vodou, a minimalizoval se tak objem kontaminované odtokové vody.

Použitelnost může být omezena v případě, že se skladují nebo zpracovávají velké objemy odpadu (např. u mechanické úpravy kovových odpadů v drtičích).

Oddělení proudů vody

Každý proud vody (např. povrchová odpadní voda, voda použitá při zpracování) se jímá a čistí odděleně podle obsahu znečišťujících látek a kombinace technik zpracování. Zejména se oddělují nekontaminované odpadní vody od proudů odpadních vod, které vyžadují čištění.

Obecně použitelné u nových zařízení.

Obecně použitelné u stávajících zařízení v rámci omezení vyplývajících z uspořádání systému shromažďování vody.

Odpovídající infrastruktura pro odvádění vody

Prostor pro čištění vody je spojen s infrastrukturou odvádění vody.

Dešťová voda, která dopadá na prostory pro zpracování a skladování, je jímána v infrastruktuře pro odvádění vody spolu s vodou z mytí, příležitostnými úniky atd., a podle obsahu znečišťujících látek je recirkulována nebo odváděna k dalšímu čištění.

Obecně použitelné u nově instalovaných zařízení.

Obecně použitelné u stávajících zařízení v rámci omezení vyplývajících z uspořádání systému odvádění vody.

Opatření týkající se návrhu a údržby, která umožňují zjištění a opravu netěsností

Pravidelné monitorování případných netěsností vychází z rizik a v případě nutnosti se provádí oprava zařízení.

Minimalizuje se použití podzemních součástí. Při použití podzemních součástí se v závislosti na rizicích, která představuje odpad obsažený v těchto součástech z hlediska kontaminace půdy a/nebo vody, zavede sekundární záchytný systém u podzemních součástí.

Využití nadzemních součástí je obecně použitelné u nových provozů. Může však být omezeno rizikem tuhnutí.

Instalace sekundárního záchytného systému může být omezena v případě stávajících zařízení.

Přiměřená kapacita vyrovnávací nádrže

Přiměřená kapacita vyrovnávací nádrže se zajišťuje pro odpadní vody produkované za jiných než obvyklých provozních podmínek, a to pomocí přístupu založeného na rizicích (např. s přihlédnutím k množství znečišťujících látek, účinků návazného čištění odpadních vod a k přijímajícímu prostředí).

Vypouštění odpadních vod z této vyrovnávací nádrže je možné až po přijetí odpovídajících opatření (např. monitorování, čištění, opětovné použití).

Obecně použitelné u nově instalovaných zařízení.

U stávajících zařízení může být použitelnost omezena prostorem, který je k dispozici, a uspořádáním systému shromažďování vody.

BAT 20. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí do vody je čistit odpadní vodu vody pomocí vhodné kombinace níže uvedených technik.

Technika (23)		Obvyklé předmětné znečišťující látky	Použitelnost
Předčištění a primární čištění, např.
a.	Vyrovnávání	Všechny znečišťující látky	Obecně použitelné.
b.	Neutralizace	Kyseliny, zásady
c.	Mechanická separace, např. česle, síta, odlučovače písku, odlučovače tuku, separace olejů z vody nebo primární usazovací nádrže	Hrubé tuhé látky, nerozpuštěné látky, olej/tuk
Fyzikálně- chemické čištění, např.
d.	Adsorpce	Adsorbovatelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. uhlovodíky, rtuť, AOX	Obecně použitelné.
e.	Destilace/rektifikace	Rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, které lze destilovat, např. některá rozpouštědla
f.	Vysrážení	Vysrážitelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. kovy, fosfor
g.	Chemická oxidace	Oxidovatelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. dusitany, kyanid
h.	Chemická redukce	Redukovatelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. šestimocný chrom (Cr(VI))
i.	Odpařování	Rozpustné kontaminující látky
j.	Iontová výměna	Ionizované rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. kovy
k.	Stripování	Stripovatelné znečišťující látky, např. sirovodík (H2S), amoniak (NH3), některé adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX), uhlovodíky
Biologické čištění, např.
l.	Postup s aktivovaným kalem	Biologicky rozložitelné organické sloučeniny	Obecně použitelné.
m.	Membránový bioreaktor	Biologicky rozložitelné organické sloučeniny	Obecně použitelné.
Odstranění dusíku
n.	Nitrifikace/denitrifikace, jestliže zpracování zahrnuje biologické čištění	Celkový dusík, amoniak	Nitrifikace nemusí být použitelná v případě vysokých koncentrací chloridu (tj. nad 10 g/l) a v případě, že snížení koncentrace chloridu před nitrifikací není možné zdůvodnit tak, že by byla příznivá pro životní prostředí. Nitrifikaci nelze použít, je-li teplota odpadních vod nízká (např. pod 12 °C).
Odstranění tuhých částic, např.
o.	Koagulace a flokulace	Nerozpuštěné tuhé látky a kovy vázané na tuhé znečišťující látky	Obecně použitelné.
p.	Sedimentace
q.	Filtrace (např. písková filtrace, mikrofiltrace, ultrafiltrace)
r.	Flotace

Tabulka 6.1

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro přímá vypouštění do vodního recipientu

Látka/parametr

Úroveň emisí spojená s BAT (BAT-AEL) (24)

Proces zpracování odpadů, pro který se BAT-AEL použije

Celkový organický uhlík (TOC) (25)

10–60 mg/l

—	Veškeré druhy zpracování odpadu vyjma zpracování kapalného odpadu na bázi vody

10–100 mg/l (26) (27)

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) (25)

30–180 mg/l

—	Veškeré druhy zpracování odpadu vyjma zpracování kapalného odpadu na bázi vody

30–300 mg/l (26) (27)

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Celkové nerozpuštěné tuhé látky (NL)

5–60 mg/l

—	Veškeré druhy zpracování odpadu

Uhlovodíky C10–C40

0,5–10 mg/l

—	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích

—	Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC

—	Rafinace odpadního oleje

—	Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou

—	Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Celkový dusík (celkový N)

1–25 mg/l (28) (29)

—	Biologická úprava odpadu

—	Rafinace odpadního oleje

10–60 mg/l (28) (29) (30)

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Celkový fosfor (celkový P)

0,3–2 mg/l

—	Biologická úprava odpadu

1–3 mg/l (27)

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Fenolový index

0,05– 0,2 mg/l

—	Rafinace odpadního oleje

—	Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou

0,05–0,3 mg/l

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Volný kyanid (CN-) (31)

0,02– 0,1 mg/l

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) (31)

0,2–1 mg/l

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Kovy a polokovy (31)

Arsen (vyjádřený jako As)

0,01–0,05 mg/l

—	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích

—	Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC

—	Mechanicko-biologická úprava odpadu

—	Rafinace odpadního oleje

—	Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou

—	Fyzikálně-chemická úprava tuhého a/nebo pastovitého odpadu

—	Regenerace použitých rozpouštědel

—	Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou

Kadmium (vyjádřené jako Cd)

0,01–0,05 mg/l

Chrom (vyjádřený jako Cr)

0,01–0,15 mg/l

Měď (vyjádřená jako Cu)

0,05–0,5 mg/l

Olovo (vyjádřené jako Pb)

0,05–0,1 mg/l (32)

Nikl (vyjádřený jako Ni)

0,05–0,5 mg/l

Rtuť (vyjádřená jako Hg)

0,5–5 μg/l

Zinek (vyjádřený jako Zn)

0,1–1 mg/l (33)

Arsen (vyjádřený jako As)

0,01–0,1 mg/l

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Kadmium (vyjádřené jako Cd)

0,01–0,1 mg/l

Chrom (vyjádřený jako Cr)

0,01–0,3 mg/l

Šestimocný chrom (vyjádřený jako Cr(VI))

0,01–0,1 mg/l

Měď (vyjádřená jako Cu)

0,05–0,5 mg/l

Olovo (vyjádřené jako Pb)

0,05–0,3 mg/l

Nikl (vyjádřený jako Ni)

0,05–1 mg/l

Rtuť (vyjádřená jako Hg)

1–10 μg/l

Zinek (vyjádřený jako Zn)

0,1–2 mg/l

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 7.

Tabulka 6.2

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro nepřímá vypouštění do vodního recipientu

Látka/parametr

BAT-AEL (34) (35)

Proces zpracování odpadů, pro který se BAT-AEL použije

Uhlovodíky C10–C40

0,5–10 mg/l

—	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích

—	Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC

—	Rafinace odpadního oleje

—	Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou

—	Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Volný kyanid (CN-) (36)

0,02– 0,1 mg/l

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) (36)

0,2–1 mg/l

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Kovy a polokovy (36)

Arsen (vyjádřený jako As)

0,01–0,05 mg/l

—	Mechanická úprava kovových odpadů v drtičích

—	Zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC

—	Mechanicko-biologická úprava odpadu

—	Rafinace odpadního oleje

—	Fyzikálně-chemická úprava odpadu s energetickou hodnotou

—	Fyzikálně-chemická úprava tuhého a/nebo pastovitého odpadu

—	Regenerace použitých rozpouštědel

—	Vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou

Kadmium (vyjádřené jako Cd)

0,01–0,05 mg/l

Chrom (vyjádřený jako Cr)

0,01–0,15 mg/l

Měď (vyjádřená jako Cu)

0,05–0,5 mg/l

Olovo (vyjádřené jako Pb)

0,05–0,1 mg/l (37)

Nikl (vyjádřený jako Ni)

0,05–0,5 mg/l

Rtuť (vyjádřená jako Hg)

0,5–5 μg/l

Zinek (vyjádřený jako Zn)

0,1–1 mg/l (38)

Arsen (vyjádřený jako As)

0,01–0,1 mg/l

—	Zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Kadmium (vyjádřené jako Cd)

0,01–0,1 mg/l

Chrom (vyjádřený jako Cr)

0,01–0,3 mg/l

Šestimocný chrom (vyjádřený jako Cr(VI))

0,01–0,1 mg/l

Měď (vyjádřená jako Cu)

0,05–0,5 mg/l

Olovo (vyjádřené jako Pb)

0,05–0,3 mg/l

Nikl (vyjádřený jako Ni)

0,05–1 mg/l

Rtuť (vyjádřená jako Hg)

1–10 μg/l

Zinek (vyjádřený jako Zn)

0,1–2 mg/l

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 7.

1.6. Emise z havárií a nehod

BAT 21. Nejlepší dostupnou technikou, která umožňuje omezit dopady havárií a nehod na životní prostředí nebo jim předcházet, je použití všech níže uvedených technik v rámci havarijního plánu (viz BAT 1).

Technika

Popis

Ochranná opatření

Zahrnují například následující opatření:

—	ochrana provozu před zlovolnými činy,

—	systém ochrany proti požáru a výbuchu, který zahrnuje zařízení pro prevenci, detekci a hašení,

—	dostupnost a provozuschopnost příslušného zařízení za mimořádných situací.

Řízení emisí z nehod/havárií

Jsou stanoveny postupy a zavedena technická opatření k řízení (případnému zachycování) emisí z havárií a nehod, jako jsou emise z úniků, vody z požárních zásahů nebo bezpečnostních ventilů.

Systém registrace a hodnocení nehod/havárií

Zahrnuje například následující techniky:

—	protokol/deník pro záznamy o všech haváriích, nehodách, změnách postupů a zjištěních inspekcí,

—	postupy pro určování nehod a havárií, reakci na ně a vyvozování příslušných poučení.

1.7. Materiálová účinnost

BAT 22. Nejlepší dostupnou technikou, která umožňuje účinné využití materiálů, je nahradit materiály odpadem.

Popis

Odpad se používá při zpracování odpadů namísto jiných materiálů (např. odpadní zásady nebo odpadní kyseliny se používají k úpravě pH, popílek se používá jako pojivo).

Použitelnost

Některá omezení použitelnosti vyplývají z rizika kontaminace, které představuje přítomnost nečistot (např. těžkých kovů, perzistentních organických polutantů POPs, solí, patogenů) v odpadu, kterým se nahrazují jiné materiály. Dalším omezením je slučitelnost odpadu, kterým se nahrazují jiné materiály, se vstupujícím odpadem (viz BAT 2).

1.8. Energetická účinnost

BAT 23. Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinné využívání energie je použití kombinace obou níže uvedených technik.

Technika

Popis

Plán energetické účinnosti

Plán energetické účinnosti zahrnuje definování a výpočet specifické spotřeby energie dané činnosti (činností), roční stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti (například specifické spotřeby energie vyjádřené v kWh/t zpracovaného odpadu) a plánování periodických cílů zlepšování a souvisejících opatření. Plán je přizpůsoben specifickým aspektům zpracování odpadů z hlediska prováděného/ých procesu/ů, zpracovávaného/ých toku/ů odpadů atd.

Evidence energetické bilance

Evidence energetické bilance nabízí členění spotřeby a výroby energie (včetně vývozu) podle druhu zdroje (tj. elektřina, plyn, konvenční kapalná paliva, konvenční tuhá paliva a odpad). Sem patří

i)	údaje o spotřebě energie, pokud jde o dodanou energii;

ii)	údaje o energii exportované ze zařízení;

iii)	informace o tocích energie (např. Sankeyovy diagramy nebo energetické bilance), které uvádějí, jak se energie využívá v celém procesu.

Evidence energetické bilance je přizpůsobena specifickým aspektům zpracování odpadů z hlediska prováděného/ých procesu/ů, zpracovávaného/ých toku/ů odpadů atd.

1.9. Opakované použití obalu

BAT 24. Nejlepší dostupnou technikou, která umožňuje snížit množství odpadu odesílaného k odstraňování, je maximalizace opakovaného použití obalů v rámci plánu nakládání se zbytky (viz BAT 1).

Popis

Obaly (barely, kontejnery, IBC, palety atd.) se opakovaně používají za účelem omezení množství odpadu, jsou-li v dobrém stavu a jsou dostatečně čisté, v závislosti na kontrole slučitelnosti obsažených látek (v po sobě jdoucích použitích). V případě potřeby se obaly odesílají k příslušné úpravě před opakovaným použitím (např. ošetření obalu, čištění).

Použitelnost

Některá omezení použitelnosti vyplývají z rizika kontaminace odpadu, které představují opakovaně používané obaly.

2. ZÁVĚRY O BAT PRO MECHANICKOU ÚPRAVU ODPADU

Není-li uvedeno jinak, pro mechanickou úpravu odpadu, není-li kombinováno s biologickou úpravou, se použijí závěry o BAT uvedené v části 2, a to navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v části 1.

2.1. Obecné závěry o BAT pro mechanickou úpravu odpadu

2.1.1. Emise do ovzduší

BAT 25. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí prachu, kovů vázaných na tuhé znečišťující látky, PCDD/F a PCB s dioxinovým efektem je použití BAT 14d a jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis	Použitelnost
a.	Cyklony	Viz oddíl 6.1. Cyklony se používají zejména jako předběžné separátory hrubého prachu.	Obecně použitelné.
b.	Tkaninový filtr	Viz oddíl 6.1.	Nemusí být použitelné pro odtahy odpadního vzduchu přímo napojené na drtič, pokud nelze zmírnit účinky deflagrace na tkaninový filtr (např. použitím pojistných tlakových ventilů).
c.	Mokrá vypírka	Viz oddíl 6.1.	Obecně použitelné.
d.	Vstřikování vody do drtiče	Odpad, který má být drcen, se zvlhčuje vstřikováním vody do drtiče. Množství vstřikované vody se reguluje podle množství drceného odpadu (které lze monitorovat podle energie spotřebované motorem drtiče). Odpadní plyn obsahující prach je směrován do cyklonu/ů a/nebo mokré pračky plynů.	Použije se jen v rámci omezení společných s místními podmínkami (např. nízká teplota, sucho).

Tabulka 6.3

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u řízených emisí prachu do ovzduší z mechanické úpravy odpadu

Parametr

Jednotka

BAT-AEL

(Průměr za interval odběru vzorků)

Prach

mg/Nm3

2–5 (39)

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

2.2. Závěry o BAT pro mechanickou úpravu kovových odpadů v drtičích

Není-li uvedeno jinak, pro mechanickou úpravu kovových odpadů v drtičích se použijí závěry o BAT uvedené v tomto oddíle, a to navíc k BAT 25.

2.2.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 26. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost a předcházet emisím z havárií a nehod je použití BAT 14 g a všech níže uvedených technik:

a.	zavedení podrobného kontrolního postupu pro balený slisovaný odpad před drcením;

odstranění nebezpečných předmětů z proudu vstupujícího odpadu a jejich bezpečné odstranění (např. lahve na přepravu plynů, vozidla s ukončenou životností, která nebyla zbavena znečišťujících látek, OEEZ, které nebyly zbaveny znečišťujících látek, předměty kontaminované PCB nebo rtutí, radioaktivní předměty);

c.	zpracování kontejnerů pouze v případě, je-li k nim přiloženo prohlášení o čistotě.

2.2.2. Deflagrace

BAT 27. Nejlepší dostupnou technikou umožňující předcházet deflagracím (vzplanutí) a snižovat emise v případě, že k deflagracím dojde, je použití techniky a. a jedné nebo obou z technik b. a c. uvedených níže.

Technika

Popis

Použitelnost

Plán řízení deflagrace

Zahrnuje:

—	program omezování deflagrace, který má určit zdroj/e a zavést opatření pro předcházení výskytu deflagrace, např. kontrolu vstupujícího odpadu podle popisu v BAT 26a, odstraňování nebezpečných předmětů podle popisu v BAT 26b,

—	přehled událostí souvisejících s deflagrací z minulosti a jejich náprav a šíření znalostí o deflagraci,

—	protokol o reakcích na zjištěné výskyty deflagrace.

Obecně použitelné.

Přetlakové klapky

Přetlakové klapky se instalují za účelem vyrovnání tlakových vln, které jsou vyvolány deflagracemi a jinak by způsobily vážné škody a následné emise.

Předdrcení

Použití nízkorychlostního drtiče instalovaného před hlavním drtičem

Obecně použitelné pro nově instalovaná zařízení, podle vstupního materiálu.

Použitelné pro zásadní modernizace zařízení, při nich je opodstatněn významný počet deflagrací.

2.2.3. Energetická účinnost

BAT 28. Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinné využívání energie je udržování stability materiálu vstupujícího do drtiče.

Popis

Zajišťuje se rovnoměrnost materiálu vstupujícího do drtiče, neboť se předchází přerušením toku nebo nadměrným množstvím vstupujícího odpadu, která by jinak vedla k nežádoucím odstávkám a spouštěním drtiče.

2.3. Závěry o BAT pro zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC

Není-li uvedeno jinak, pro zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC se použijí závěry o BAT uvedené v tomto oddíle, a to navíc k BAT 25.

2.3.1. Emise do ovzduší

BAT 29. Nejlepší dostupnou technikou, kterou lze předcházet vzniku emisí organických sloučenin do ovzduší, případně jejich množství snížit, není-li možné jejich vzniku předejít, je použití BAT 14d, BAT 14h a použití techniky a. a jedné nebo obou z technik b. a c. uvedených níže.

Technika		Popis
a.	Optimalizované odstraňování a zachycování chladiv a olejů	Z OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC se odstraňují veškerá chladiva a oleje, která zachycuje vakuový sací systém (například dosahující odstranění nejméně 90 % chladiva). Chladiva jsou oddělována od olejů a oleje jsou odplyňovány. Množství oleje zbývající v kompresoru se snižuje na minimum (aby se předešlo úkapu z kompresoru).
b.	Kryogenní kondenzace	Odpadní plyny obsahující organické sloučeniny, jako jsou VFC/VHC, jsou vedeny do jednotky kryogenní kondenzace, kde jsou zkapalňovány (viz popis v oddíle 6.1). Zkapalněný plyn se skladuje v tlakových nádobách pro další zpracování.
c.	Adsorpce	Odpadní plyny obsahující organické sloučeniny, jako jsou VFC/VHC, jsou vedeny do adsorpčních systémů (viz popis v oddíle 6.1). Použité aktivní uhlí se regeneruje pomocí ohřátého vzduchu vháněného do filtru k desorpci organických sloučenin. Následně se regenerační odpadní plyn stlačuje a chladí, aby se organické sloučeniny zkapalnily (v některých případech pomocí kryogenní kondenzace). Zkapalněný plyn se pak skladuje v tlakových nádobách. Zbývající odpadní plyn z kompresní fáze je obvykle veden zpět do adsorpčního systému, aby se minimalizovaly emise VFC/VHC.

Tabulka 6.4

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise TVOC a CFC do ovzduší ze zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC

Parametr

Jednotka

BAT-AEL

(Průměr za interval odběru vzorků)

TVOC

mg/Nm3

3–15

CFC

mg/Nm3

0,5–10

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

2.3.2. Výbuchy

BAT 30. Nejlepší dostupnou technikou pro předcházení výbuchům při zpracování OEEZ obsahujících VFC a/nebo VHC je použití kterékoli z níže uvedených technik.

Technika		Popis
a.	Inertní atmosféra	Vstřikováním inertního plynu (např. dusíku) se snižuje koncentrace kyslíku (např. na 4 % objemových) v uzavřeném zařízení (např. v uzavřených drtičích, lisech, sběračích prachu a pěny).
b.	Nucené větrání	Použitím nuceného větrání se snižuje koncentrace uhlovodíků v uzavřeném zařízení (např. v uzavřených drtičích, lisech, sběračích prachu a pěny) na < 25 % dolní meze výbušnosti.

2.4. Závěry o BAT pro mechanickou úpravu odpadu s energetickou hodnotou

Na mechanickou úpravu odpadu s energetickou hodnotou uvedené v bodě 5.3 písm. a) bodě iii) a písm. b) bodě ii) přílohy I směrnice 2010/75/EU se použijí závěry o BAT zmíněné v tomto oddíle spolu s BAT 25.

2.4.1. Emise do ovzduší

BAT 31. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší je použití BAT 14d a jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a.	Adsorpce	Viz oddíl 6.1.
b.	Biofiltr
c.	Termická oxidace
d.	Mokrá vypírka

Tabulka 6.5

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u řízených emisí TVOC do ovzduší z mechanické úpravy odpadu s energetickou hodnotou

Parametr

Jednotka

BAT-AEL

(Průměr za interval odběru vzorků)

TVOC

mg/Nm3

10–30 (40)

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

2.5. Závěry o BAT pro mechanickou úpravu OEEZ obsahujících rtuť

Není-li uvedeno jinak, pro mechanickou úpravu OEEZ obsahujících rtuť se použijí závěry o BAT uvedené v tomto oddíle, a to navíc k BAT 25.

2.5.1. Emise do ovzduší

BAT 32. Nejlepší dostupnou technikou pro snižování emisí rtuti do ovzduší je zachycování emisí rtuti u zdroje, vedení těchto emisí do systémů snižování emisí a provádění odpovídajícího monitorování.

Popis

To zahrnuje všechna následující opatření:

—	zařízení používané k úpravě OEEZ obsahujících rtuť je uzavřené, s negativním tlakem a připojením na systém místního odsávacího odvětrávání,

—	odpadní plyn z procesů se čistí pomocí technik odprášení, jako jsou cyklony, tkaninové filtry a HEPA filtry, po nichž následuje adsorpce na aktivním uhlí (viz oddíl 6.1),

—	monitoruje se účinnost úpravy odpadního plynu,

—	často (např. každý týden) se měří úrovně rtuti v prostorách pro úpravu a skladování, aby byly zjištěny případné úniky rtuti.

Tabulka 6.6

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u řízených emisí rtuti do ovzduší z mechanické úpravy OEEZ obsahujících rtuť

Parametr

Jednotka

BAT-AEL

(Průměr za interval odběru vzorků)

Rtuť (Hg)

μg/Nm3

2–7

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

3. ZÁVĚRY O BAT PRO BIOLOGICKOU ÚPRAVU ODPADU

Není-li uvedeno jinak, pro biologickou úpravu odpadu se použijí závěry o BAT uvedené v části 3, a to navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v části 1. Závěry o BAT v části 3 se nepoužijí pro zpracování kapalného odpadu na bázi vody.

3.1. Obecné závěry o BAT pro biologickou úpravu odpadu

3.1.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 33. Nejlepší dostupnou technikou pro snižování emisí pachových látek a zlepšení celkové environmentální výkonnosti je volba vstupujícího odpadu.

Popis

Technika spočívá v provádění předběžné přejímky, přejímky a třídění vstupujícího odpadu (viz BAT 2), aby byla zajištěna vhodnost vstupujícího odpadu pro dané zpracování odpadu, např. z hlediska bilance živin, vlhkosti nebo toxických sloučenin, které mohou snižovat biologickou aktivitu.

3.1.2. Emise do ovzduší

BAT 34. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení řízených emisí prachu, organických sloučenin a zapáchajících sloučenin včetně H2S a NH3 do ovzduší je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a.	Adsorpce	Viz oddíl 6.1.
b.	Biofiltr	Viz oddíl 6.1. Předčištění odpadního plynu před biofiltrem (např. vodní nebo kyselinovou pračkou) může být zapotřebí v případě vysokého obsahu NH3 (např. 5–40 mg/Nm3), aby bylo kontrolováno pH média a omezila se tvorba N2O v biofiltru. Některé další zapáchající sloučeniny (např. merkaptany, H2S) mohou způsobit okyselení média biofiltru a vyžádat si použití vodní nebo kyselinové pračky pro předčištění odpadního plynu před biofiltrem.
c.	Tkaninový filtr	Viz oddíl 6.1. Tkaninový filtr se používá v případě mechanicko-biologické úpravy odpadu.
d.	Termická oxidace	Viz oddíl 6.1.
e.	Mokrá vypírka	Viz oddíl 6.1. Vodní, kyselinové nebo zásadité pračky se používají v kombinaci s biofiltrem, termickou oxidací nebo adsorpcí na aktivním uhlí.

Tabulka 6.7

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u řízených emisí NH3, pachových látek, prachu a TVOC do ovzduší z biologické úpravy odpadu

Parametr	Jednotka	BAT-AEL (Průměr za interval odběru vzorků)	Proces zpracování odpadů
NH3 (41) (42)	mg/Nm3	0,3–20	Veškeré biologické úpravy odpadu
Koncentrace pachových látek (41) (42)	ouE/Nm3	200–1 000	Veškeré biologické úpravy odpadu
Prach	mg/Nm3	2–5	Mechanicko-biologická úprava odpadu
TVOC	mg/Nm3	5–40 (43)	Mechanicko-biologická úprava odpadu

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

3.1.3. Emise do vody a spotřeba vody

BAT 35. Nejlepší dostupnou technikou umožňující omezení produkce odpadní vody a snížení spotřeby vody je použití všech níže uvedených technik.

Technika		Popis	Použitelnost
a.	Oddělení proudů vody	Výluh z hromad a zakládek kompostu je oddělován od povrchové vody a odtokové vody (viz BAT 19f).	Obecně použitelné u nově instalovaných zařízení. Obecně použitelné u stávajících zařízení v rámci omezení vyplývajících z uspořádání okruhů cirkulace vody.
b.	Recirkulace vody	Recirkulace provozních toků vody (např. z dehydrogenace kapalného digestátu v anaerobních procesech) nebo použití co největšího množství jiných vodních toků (např. vodní kondenzát, oplachová voda, povrchová odpadní voda). Míru recirkulace omezuje vodní bilance provozu, obsah nečistot (např. těžkých kovů, solí, patogenů, zapáchajících sloučenin) a/nebo charakteristiky toků vody (např. obsah živin).	Obecně použitelné.
c.	Minimalizace vzniku výluhu	Optimalizace obsahu vlhkosti v odpadu pro minimalizování tvorby výluhu.	Obecně použitelné.

3.2. Závěry o BAT pro aerobní rozklad odpadu

Není-li uvedeno jinak, pro aerobní rozklad odpadu se použijí závěry o BAT uvedené v tomto oddíle, a to navíc k obecným závěrům o BAT pro biologickou úpravu odpadu uvedeným v oddíle 3.1.

3.2.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 36. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise do ovzduší a zlepšit celkovou environmentální výkonnost je monitorování a/nebo kontrola klíčových parametrů odpadu a procesu.

Popis

Monitorování a/nebo kontrola klíčových parametrů odpadu a procesu včetně:

—	charakteristik vstupujícího odpadu (např. poměr C k N, velikost částic),

—	teploty a obsahu vlhkosti v různých místech zakládky,

—	provzdušňování zakládky (např. podle četnosti obracení zakládky, koncentrace O2 a/nebo CO2 v zakládce, teploty proudů vzduchu v případě nuceného provzdušňování),

—	pórovitosti, výšky a šířky zakládky.

Použitelnost

Monitorování obsahu vlhkosti v zakládce se nepoužije na uzavřené procesy, u nichž jsou zjištěny problémy z hlediska zdraví a/nebo bezpečnosti. V takovém případě lze obsah vlhkosti monitorovat před přesunem odpadu do fáze uzavřeného kompostování a lze jej upravit v okamžiku, kdy odpad fázi uzavřeného kompostování opouští.

3.2.2. Emise pachových látek a rozptýlené emise do ovzduší

BAT 37. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit rozptýlené emise prachu, pachových látek a bioaerosolů do ovzduší z fází úpravy ve venkovních prostorách je použití jedné nebo obou z níže uvedených technik.

Technika

Popis

Použitelnost

Použití polopropustných membránových krytů

Aktivní zakládka kompostu je zakryta polopropustnými membránami.

Obecně použitelné.

Přizpůsobení provozu povětrnostním podmínkám

Zahrnuje například následující techniky:

—

Zohlednění povětrnostních podmínek a předpovědí pro provádění zásadních činností procesů ve venkovních prostorách. Například se předchází vršení nebo obracení zakládek nebo hromad, prosévání nebo drcení v případě povětrnostních podmínek, které jsou nepříznivé z hlediska rozptylu emisí (např. rychlost větru je příliš nízká nebo příliš vysoká nebo vítr vane směrem k citlivým receptorům).

—	Orientace zakládek tak, aby byla převládajícímu větru vystavena co nejmenší plocha kompostované hmoty a omezil se rozptyl znečišťujících látek z povrchu zakládky. Zakládky a hromady jsou pokud možno umisťovány na co nejnižším místě v rámci celkového uspořádání areálu.

Obecně použitelné.

3.3. Závěry o BAT pro anaerobní rozklad odpadu

Není-li uvedeno jinak, pro anaerobní rozklad odpadu se použijí závěry o BAT uvedené v tomto oddíle, a to navíc k obecným závěrům o BAT pro biologickou úpravu odpadu uvedeným v oddíle 3.1.

3.3.1. Emise do ovzduší

BAT 38. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise do ovzduší a zlepšit celkovou environmentální výkonnost je monitorování a/nebo kontrola klíčových parametrů odpadu a procesu.

Popis

Zavedení manuálního a/nebo automatického systému monitorování s cílem:

—	zajistit stabilní provoz vyhnívací nádrže,

—	minimalizovat provozní problémy, například pěnění, které může vést k emisím pachových látek,

—	zajistit dostatečně včasné varování před selháním systému, které může vést k porušení vnější ochrany a výbuchům.

To zahrnuje monitorování a/nebo kontrolu klíčových parametrů odpadu a procesu, například:

—	pH a zásaditosti vstupního materiálu vyhnívací nádrže,

—	provozní teploty vyhnívací nádrže,

—	míry hydraulického a organického zatížení vstupního materiálu vyhnívací nádrže,

—	koncentrace těkavých mastných kyselin (TMK) a amoniaku ve vyhnívací nádrži a v digestátu,

—	množství, složení (např. H2S) a tlak bioplynu,

—	hladiny kapaliny a pěny ve vyhnívací nádrži.

3.4. Závěry o BAT pro mechanicko-biologickou úpravu odpadu (MBT)

Není-li uvedeno jinak, pro mechanicko-biologickou úpravu odpadu se použijí závěry o BAT uvedené v tomto oddíle, a to navíc k obecným závěrům o BAT pro biologickou úpravu odpadu uvedeným v oddíle 3.1.

Dle potřeby se na mechanicko-biologickou úpravu odpadu použijí závěry o BAT pro aerobní (oddíl 3.2) a anaerobní rozklad (oddíl 3.3) odpadu.

3.4.1. Emise do ovzduší

BAT 39. Nejlepší dostupnou technikou umožňující snížit emise do ovzduší je použití obou níže uvedených technik.

Technika

Popis

Použitelnost

Oddělení proudů odpadních plynů

Rozdělení celkového proudu odpadních plynů na proudy odpadních plynů s vysokým obsahem znečišťujících látek a na proudy odpadních plynů s nízkým obsahem znečišťujících látek podle přehledu, který uvádí BAT 3.

Obecně použitelné u nově instalovaných zařízení.

Obecně použitelné u stávajících zařízení v rámci omezení vyplývajících z uspořádání okruhů cirkulace vzduchu.

Recirkulace odpadního plynu

Recirkulace odpadního plynu s nízkým obsahem znečišťujících látek v biologickém procesu, po níž následuje úprava odpadního plynu přizpůsobená koncentraci znečišťujících látek (viz BAT 34).

Použití odpadního plynu v biologickém procesu může být omezeno teplotou odpadního plynu a/nebo obsahem znečišťujících látek.

Před opětovným použitím může být zapotřebí kondenzovat vodní páry obsažené v odpadním plynu. V tomto případě je nutné chlazení a kondenzovaná voda se dle možnosti recirkuluje (viz BAT 35), nebo se před vypouštěním čistí.

4. ZÁVĚRY O BAT PRO FYZIKÁLNĚ-CHEMICKOU ÚPRAVU ODPADU

Není-li uvedeno jinak, pro fyzikálně-chemickou úpravu odpadu se použijí závěry o BAT uvedené v části 4, a to navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v části 1.

4.1. Závěry o BAT pro fyzikálně-chemickou úpravu tuhého a/nebo pastovitého odpadu

4.1.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 40. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je monitorování vstupujícího odpadu v rámci postupů před přejímkou a při přejímce (viz BAT 2).

Popis

Monitorování vstupujícího odpadu, například z hlediska:

—	obsahu organických látek, oxidačních činidel, kovů (např. rtuti), solí, zapáchajících sloučenin,

—	potenciálu tvorby H2 při smíchání zbytků z čištění spalin, např. popílku, s vodou.

4.1.2. Emise do ovzduší

BAT 41. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí prachu, organických sloučenin a NH3 do ovzduší je použití BAT 14d a jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a.	Adsorpce	Viz oddíl 6.1.
b.	Biofiltr
c.	Tkaninový filtr
d.	Mokrá vypírka

Tabulka 6.8

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u řízených emisí prachu do ovzduší z fyzikálně-chemické úpravy tuhého a/nebo pastovitého odpadu

Parametr

Jednotka

BAT-AEL

(Průměr za interval odběru vzorků)

Prach

mg/Nm3

2–5

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

4.2. Závěry o BAT pro rafinaci odpadního oleje

4.2.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 42. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je monitorování vstupujícího odpadu v rámci postupů před přejímkou a při přejímce (viz BAT 2).

Popis

Monitorování vstupujícího odpadu z hlediska chlorovaných sloučenin (např. chlorovaných rozpouštědel nebo PCB).

BAT 43. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství odpadu odesílaného k odstranění je použití jedné nebo obou níže uvedených technik.

Technika		Popis
a.	Opětovné využití materiálů	Použití organických zbytků z vakuové destilace, rozpouštědlové extrakce, tenkovrstvých odparek atd. v asfaltových a dalších produktech.
b.	Energetické využití	Použití organických zbytků z vakuové destilace, rozpouštědlové extrakce, tenkovrstvých odparek atd. pro energetické využití.

4.2.2. Emise do ovzduší

BAT 44. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší je použití BAT 14d a jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a.	Adsorpce	Viz oddíl 6.1.
b.	Termická oxidace	Viz oddíl 6.1. Zahrnuje situace, kdy je odpadní plyn veden do provozní pece nebo kotle.
c.	Mokrá vypírka	Viz oddíl 6.1.

Použije se BAT-AEL uvedená v oddíle 4.5.

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

4.3. Závěry o BAT pro fyzikálně-chemickou úpravu odpadu s energetickou hodnotou

4.3.1. Emise do ovzduší

BAT 45. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší je použití BAT 14d a jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a.	Adsorpce	Viz oddíl 6.1
b.	Kryogenní kondenzace
c.	Termická oxidace
d.	Mokrá vypírka

Použije se BAT-AEL uvedená v oddíle 4.5.

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

4.4. Závěry o BAT pro regeneraci použitých rozpouštědel

4.4.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 46. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost regenerace použitých rozpouštědel je použití jedné nebo obou níže uvedených technik.

Technika		Popis	Použitelnost
a.	Opětovné využití materiálů	Rozpouštědla jsou zpětně získávána z destilačních zbytků odpařováním.	Použitelnost může být omezena v případě, že energetická náročnost je vzhledem k množství zpětně získaného rozpouštědla příliš vysoká.
b.	Energetické využití	Destilační zbytky se používají k zpětnému získání energie.	Obecně použitelné.

4.4.2. Emise do ovzduší

BAT 47. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší je použití BAT 14d a kombinace níže uvedených technik.

Technika		Popis	Použitelnost
a.	Recirkulace provozních odpadních plynů v parním kotli	Provozní odpadní plyny z chladičů jsou vedeny do parního kotle, který zásobuje provoz.	Nemusí být použitelné na zpracování odpadních halogenovaných rozpouštědel, aby se předešlo tvorbě a emisím PCB a/nebo PCDD/F.
b.	Adsorpce	Viz oddíl 6.1.	Mohou existovat omezení použitelnosti techniky z bezpečnostních důvodů (např. lože s aktivním uhlím mají tendenci k samovznícení při zatížení ketony).
c.	Termická oxidace	Viz oddíl 6.1.	Nemusí být použitelné na zpracování odpadních halogenovaných rozpouštědel, aby se předešlo tvorbě a emisím PCB a/nebo PCDD/F.
d.	Kondenzace nebo kryogenní kondenzace	Viz oddíl 6.1.	Obecně použitelné.
e.	Mokrá vypírka	Viz oddíl 6.1.	Obecně použitelné.

Použije se BAT-AEL uvedená v oddíle 4.5.

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

4.5. BAT-AEL pro emise organických sloučenin do ovzduší z rafinace odpadního oleje, fyzikálně-chemické úpravy odpadu s energetickou hodnotou a regenerace použitých rozpouštědel

Tabulka 6.9

Úroveň emisí spojená s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise TVOC do ovzduší z rafinace odpadního oleje, fyzikálně-chemické úpravy odpadu s energetickou hodnotou a regenerace použitých rozpouštědel

Parametr

Jednotka

BAT-AEL (44)

(Průměr za interval odběru vzorků)

TVOC

mg/Nm3

5–30

4.6. Závěry o BAT pro tepelné zpracování použitého aktivního uhlí, odpadních katalyzátorů a vytěžené kontaminované půdy

4.6.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 48. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost tepelného zpracování použitého aktivního uhlí, odpadních katalyzátorů a vytěžené kontaminované půdy je použití všech níže uvedených technik.

Technika

Popis

Použitelnost

Využití odpadního tepla z odpadního plynu pece

Zpětně získané teplo lze využít například k předehřevu spalovacího vzduchu nebo k produkci páry, která se také používá při reaktivaci použitého aktivního uhlí.

Obecně použitelné.

Pec s nepřímým ohřevem

Pec s nepřímým ohřevem se používá k tomu, aby se zamezilo kontaktu mezi obsahem pece a spalinami z hořáku/ů.

Pece s nepřímým ohřevem jsou obvykle konstruovány s kovovou trubkou a použitelnost může být omezena z důvodu problémů spojených s korozí.

Mohou existovat i ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících zařízení.

Techniky začleněné do výrobního postupu ke snížení emisí do ovzduší

Zahrnují například následující techniky:

—	kontrola teploty pece a rychlosti rotace u rotační pece,

—	výběr paliva,

—	použití hermeticky uzavřené pece nebo provoz pece při sníženém tlaku, aby se předešlo rozptýleným emisím do ovzduší.

Obecně použitelné.

4.6.2. Emise do ovzduší

BAT 49. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí HCl, HF, prachu a organických sloučenin do ovzduší je použití BAT 14d a jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a.	Cyklon	Viz oddíl 6.1. Technika se používá v kombinaci s dalšími technikami snižování emisí.
b.	Elektrostatický odlučovač (ESP)	Viz oddíl 6.1.
c.	Tkaninový filtr
d.	Mokrá vypírka
e.	Adsorpce
f.	Kondenzace
g.	Termická oxidace (45)

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

4.7. Závěry o BAT pro vymývání vytěžené kontaminované půdy vodou

4.7.1. Emise do ovzduší

BAT 50. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí prachu a organických sloučenin do ovzduší ze skladování, manipulace a vymývání je použití BAT 14d a jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a.	Adsorpce	Viz oddíl 6.1.
b.	Tkaninový filtr
c.	Mokrá vypírka

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

4.8. Závěry o BAT pro dekontaminaci zařízení obsahujících PCB

4.8.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 51. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost a snížit řízené emise PCB a organických sloučenin do ovzduší je použití všech níže uvedených technik.

Technika

Popis

Povrchová úprava ploch pro skladování a zpracování odpadu

Zahrnuje například následující techniky:

—	pryskyřičná povrchová úprava betonové podlahy celé plochy pro skladování a zpracování.

Zavedení pravidel pro přístup zaměstnanců pro prevenci rozptylu kontaminace

Zahrnuje například následující techniky:

—	přístupové body ploch pro skladování a zpracování jsou uzamčeny,

—	je vyžadována zvláštní kvalifikace pro přístup do prostor, kde je uloženo kontaminované zařízení a kde se s ním manipuluje,

—	samostatné „čisté“ a „špinavé“ šatny pro oblékání/svlékání osobních ochranných oděvů.

Optimalizované čištění zařízení a odvod vody

Zahrnuje například následující techniky:

—	vnější povrchy kontaminovaného zařízení jsou čištěny aniontovým detergentem,

—	zařízení se vyprazdňuje pomocí čerpadla nebo vakua namísto gravitačního vyprazdňování,

—	jsou definovány a používány postupy pro plnění, vyprazdňování a odpojování/připojování vakuových nádob,

—	je zajištěna dlouhá doba odvodu kapalin (nejméně 12 hodin), aby se předešlo úkapu kontaminované kapaliny během dalších postupů zpracování, po oddělení jádra od krytu elektrického transformátoru.

Řízení a monitorování emisí do ovzduší

Zahrnuje například následující techniky:

—	vzduch z dekontaminačních prostor je odsáván a čištěn pomocí filtrů s aktivním uhlím,

—	výstup z vakuového čerpadla uvedeného v technice c. výše je připojen ke koncovému systému snižování emisí (např. vysokoteplotnímu spalovacímu zařízení, termické oxidaci nebo adsorpci na aktivním uhlí),

—	řízené emise jsou monitorovány (viz BAT 8),

—	je monitorována potenciální atmosférická depozice PCB (např. pomocí fyzikálně-chemických měření nebo biomonitoringu).

Odstraňování zbytků ze zpracování odpadů

Zahrnuje například následující techniky:

—	pórovité kontaminované části elektrického transformátoru (dřevo a papír) se odesílají k vysokoteplotnímu spalování,

—	PCB v olejích se ničí (např. odchlórováním, hydrogenací, solvatačními (elektronovými) procesy, vysokoteplotním spalováním).

Zpětné získání rozpouštědla, používá-li se mytí rozpouštědly

Organické rozpouštědlo se shromažďuje a destiluje, aby bylo následně opětovně použito v procesu.

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

5. ZÁVĚRY O BAT PRO ZPRACOVÁNÍ KAPALNÉHO ODPADU NA BÁZI VODY

Není-li uvedeno jinak, použijí se závěry o BAT pro zpracování kapalného odpadu na bázi vody uvedené v části 5, a to navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v části 1.

5.1. Celková environmentální výkonnost

BAT 52. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost je monitorování vstupujícího odpadu v rámci postupů před přejímkou a při přejímce (viz BAT 2).

Popis

Monitorování vstupujícího odpadu, například z hlediska:

—	biologické odstranitelnosti (např. BSK, poměr BSK a CHSK, Zahn-Wellensův test, potenciál biologické inhibice (např. inhibice aktivovaného kalu)),

—	proveditelnosti rozrušení emulze, např. pomocí laboratorních testů.

5.2. Emise do ovzduší

BAT 53. Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí HCl, NH3 a organických sloučenin do ovzduší je použití BAT 14d a jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika		Popis
a.	Adsorpce	Viz oddíl 6.1.
b.	Biofiltr
c.	Termická oxidace
d.	Mokrá vypírka

Tabulka 6.10

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro řízené emise HCl a TVOC do ovzduší ze zpracování kapalného odpadu na bázi vody

Parametr

Jednotka

BAT-AEL (46)

(Průměr za interval odběru vzorků)

Chlorovodík (HCl)

mg/Nm3

1–5

TVOC

3–20 (47)

Příslušné monitorování je popsáno v BAT 8.

6. POPIS TECHNIK

6.1. Řízené emise do ovzduší

Technika	Typická/é znečišťující látka/y	Popis
Adsorpce	Rtuť, těkavé organické sloučeniny, sirovodík, zapáchající sloučeniny	Adsorpce je heterogenní reakce, při níž jsou molekuly plynu vázány na pevném nebo kapalném povrchu, který upřednostňuje konkrétní sloučeniny před jinými, a tudíž je odstraňuje z odpadních toků. Jakmile povrch adsorbuje maximální možné množství, adsorpční látka se vymění, nebo je adsorbovaný obsah desorbován v rámci regenerace adsorpční látky. Jsou-li desorbovány, mají kontaminující látky obvykle vyšší koncentraci a lze je buď získat k opětovnému použití, nebo odstranit. Nejběžnějším adsorbentem je granulované aktivní uhlí.
Biofiltr	Amoniak, sirovodík, těkavé organické sloučeniny, zapáchající sloučeniny	Proud odpadního plynu prochází ložem z organického materiálu (jako je rašelina, vřes, kompost, kořeny, stromová kůra, měkké dřevo a různé jejich kombinace) nebo z určitého inertního materiálu (jako je jíl, aktivní uhlí a polyuretan), kde biologicky oxiduje pomocí přirozeně se vyskytujících mikroorganismů na oxid uhličitý, vodu, anorganické soli a biomasu. Biofiltr je navržen s ohledem na druh/y vstupujícího odpadu. Je zvolen vhodný materiál lože, např. z hlediska kapacity zadržování vody, objemové hustoty, pórovitosti, strukturální integrity. Důležité jsou i vhodná výška a plocha povrchu filtračního lože. Biofiltr je připojen k vhodnému systému odvětrání a cirkulace vzduchu, aby se zajistila jednotná distribuce vzduchu v loži a dostatečná doba setrvání odpadního plynu uvnitř lože.
Kondenzace a kryogenní kondenzace	Těkavé organické sloučeniny	Kondenzace je technika, která odstraňuje výpary rozpouštědel z proudu odpadního plynu snižováním jeho teploty pod jeho rosný bod. U kryogenní kondenzace může být provozní teplota až – 120 °C, v praxi se však v kondenzačním zařízení často pohybuje od – 40 °C do – 80 °C. Kryogenní kondenzací je možné odstranit všechny VOC a těkavé anorganické znečišťující látky bez ohledu na jejich individuální tlaky par. Použité nízké teploty umožňují velmi vysokou účinnost kondenzace, a proto je technika vhodná jako technika kontroly konečných emisí VOC.
Cyklon	Prach	Cyklonové filtry se používají k odlučování těžších částic, které „vypadávají“, když jsou odpadní plyny nuceně uváděny do rotačního pohybu, nežli opustí odlučovač. Cyklony se používají ke kontrole pevných částic, především PM10.
Elektrostatický odlučovač (ESP)	Prach	Elektrostatické odlučovače fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách. V suchém ESP je zachycený materiál mechanicky odstraňován (např. třesením, vibracemi, stlačeným vzduchem), kdežto v mokrém ESP je propírán vhodnou kapalinou, obvykle vodou.
Tkaninový filtr	Prach	Tkaninové filtry, často nazývané textilní filtry, jsou vyrobeny z pórovité tkané nebo plstěné látky, skrze niž plyny proudí, a tím se odstraňují částice. Pro použití tkaninového filtru je nutné vybrat vhodnou látku, která bude odpovídat vlastnostem spalin a maximální provozní teplotě.
HEPA filtr	Prach	HEPA filtry (vysoce účinné filtry pro odlučování částic ze vzduchu) jsou absolutní filtry. Filtrační médium tvoří papír nebo matované skleněné vlákno s vysokou obalovou hustotou. Proud odpadního plynu prochází filtračním médiem, kde se zachycují pevné částice.
Termická oxidace	Těkavé organické sloučeniny	Oxidace hořlavých plynů a odorantů v toku odpadních plynů tak, že se směs kontaminujících látek se vzduchem či kyslíkem zahřeje nad úroveň svého bodu samovznícení ve spalovací komoře a její teplota se udržuje vysoká po dobu dostatečnou na to, aby látky shořely na oxid uhličitý a vodu.
Mokrá vypírka	Prach, těkavé organické sloučeniny, plynné kyselé sloučeniny (zásaditá pračka), plynné zásadité sloučeniny (kyselinová pračka)	Odstraňování plynných nebo pevných znečišťujících látek z proudu plynu vedením do kapalného rozpouštědla, často vody nebo vodného roztoku. Může zahrnovat chemickou reakci (např. v kyselinové nebo zásadité pračce). V některých případech mohou být sloučeniny z rozpouštědla získány k opětovnému použití.

6.2. Rozptýlené emise organických látek do ovzduší

Program zjišťování a opravy netěsností (LDAR)

Těkavé organické sloučeniny

Strukturovaný přístup ke snížení fugitivních emisí organických sloučenin zjišťováním a následnou opravou či nahrazením netěsných součástí. V současnosti jsou pro zjišťování netěsností k dispozici metody pachové kontroly (popsané v normě EN 15446) a optického zobrazování plynu.

Metoda pachové kontroly: Prvním krokem je detekce za pomoci ručního analyzátoru organických sloučenin, jímž se měří koncentrace v okolí přístroje (např. pomocí plamenoionizace nebo fotoionizace). Druhým krokem je uzavření součásti do nepropustného sáčku tak, aby bylo možno provést přímé měření u zdroje emisí. Tento druhý krok bývá někdy nahrazen matematickými korelačními křivkami odvozenými ze statistických výsledků, které byly získány z velkého počtu předchozích měření u obdobných součástí.

Metody optického zobrazování plynu: Optické zobrazování využívá malé lehké ruční kamery, jejichž pomocí lze vizualizovat úniky plynu v reálném čase, takže úniky na videozáznamu vypadají jako „kouř“, přičemž je zároveň normálně zobrazena dotčená součást, aby bylo možno snadno a rychle lokalizovat významné úniky organických sloučenin. Aktivní systémy vytvářejí obraz pomocí zpětně rozptýleného infračerveného laserového světla, které se odráží od součásti a jejího okolí. Pasivní systémy jsou založeny na přirozeném infračerveném záření z vybavení a jeho okolí.

Měření difuzních emisí těkavých organických sloučenin

Těkavé organické sloučeniny

Metody pachové kontroly a optického zobrazování plynu jsou popsány v programu zjišťování a opravy netěsností.

Plná kontrola a kvantifikace emisí ze zařízení může být provedena pomocí kombinace metod, které se vzájemně doplňují, např. měření toku při solární okultaci (SOF) nebo diferenční absorpce LIDAR (DIAL). Tyto výsledky lze použít pro vyhodnocení trendu v průběhu času, křížové kontroly a aktualizaci/validaci probíhajícího programu LDAR.

Měření toku při solární okultaci (SOF): Technika je založena na záznamu a spektrometrické Fourierově analýze širokopásmového infračerveného a ultrafialového/viditelného slunečního spektra podél dané geografické trasy, přičemž dochází ke křížení směru větru a průniku oblaků těkavých organických sloučenin.

Diferenční absorpce LIDAR (DIAL): Jedná se o laserovou techniku využívající diferenční absorpční LIDAR, což je optická obdoba radaru využívajícího radiové vlny. Spočívá ve zpětném rozptylu laserových paprsků atmosférickými aerosoly a následné analýze spektrálních vlastností vracejícího se světla zachyceného teleskopem.

6.3. Emise do vody

Technika	Obvyklé předmětné znečišťující látky	Popis
Postup s aktivovaným kalem	Biologicky rozložitelné organické sloučeniny	Biologická oxidace rozpuštěných organických znečišťujících látek kyslíkem s využitím metabolismu mikroorganismů. Organické složky jsou za přítomnosti rozpuštěného kyslíku (dodaného ve formě vzduchu nebo čistého kyslíku) přeměňovány na oxid uhličitý, vodu nebo na jiné metabolity a biomasu (tj. aktivovaný kal). Mikroorganismy jsou v odpadní vodě ve stavu suspenze a celá směs je mechanicky provzdušňována. Směs aktivovaného kalu je přemístěna do separačního zařízení, ve kterém je recyklována, a kal se přesouvá do provzdušňovací nádrže.
Adsorpce	Adsorbovatelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. uhlovodíky, rtuť, AOX	Metoda separace, při níž jsou sloučeniny (tj. znečišťující látky) v kapalině (tj. odpadní vodě) zachycovány na povrchu tuhé látky (obvykle aktivního uhlí).
Chemická oxidace	Oxidovatelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. dusitany, kyanid	Organické sloučeniny jsou oxidovány na méně škodlivé a snadněji biologicky rozložitelné sloučeniny. Techniky zahrnují mokrou oxidaci nebo oxidaci ozonem či peroxidem vodíku, volitelně podpořenou katalyzátory nebo UV zářením. Chemická oxidace se používá i pro degradaci organických sloučenin způsobujících emise pachových látek, změny chuti a barvy, jakož i pro dezinfekční účely.
Chemická redukce	Redukovatelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. šestimocný chrom (Cr(VI))	Chemická redukce znamená přeměnu znečišťujících látek pomocí chemických redukčních činidel na podobné, ale méně škodlivé nebo nebezpečné sloučeniny.
Koagulace a flokulace	Nerozpuštěné tuhé látky a kovy vázané na tuhé znečišťující látky	Koagulace a flokulace se používají k separaci nerozpuštěných tuhých látek z odpadních vod a často následují po sobě. Koagulace se provádí přidáním koagulantů s opačným nábojem, než mají nerozpuštěné tuhé látky. Při flokulaci se přidávají polymery, které způsobí, že částice tvaru mikrovloček se při vzájemných srážkách spojují a vytvářejí větší vločky. K separaci vzniklých vloček pak dochází pomocí sedimentace, aerační flotace nebo filtrace.
Destilace/rektifikace	Rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, které lze destilovat, např. některá rozpouštědla	Destilace je technika používaná k separaci sloučenin s různými body varu částečným odpařováním a opětovnou kondenzací. Destilace odpadních vod znamená odstraňování nízkovroucích znečišťujících látek z odpadních vod jejich převáděním do parní (plynné) fáze. Destilace se provádí v kolonách opatřených deskami nebo těsnicím materiálem a v následném kondenzátoru.
Vyrovnávání	Všechny znečišťující látky	Vyrovnávání toků a zatížení znečišťujícími látkami pomocí nádrží nebo jiných technik řízení.
Odpařování	Rozpustné znečišťující látky	Použití destilace (viz výše) na koncentrované vodné roztoky vysokovroucích látek pro další použití, zpracování nebo odstranění (např. spalování odpadních vod) převedením vody do parní fáze. Obvykle se provádí ve vícestupňových jednotkách s narůstajícím vakuem pro snížení energetické náročnosti. Vodní páry se kondenzují k opětovnému použití nebo k vypuštění jako odpadní voda.
Filtrace	Nerozpuštěné tuhé látky a kovy vázané na tuhé znečišťující látky	Oddělení pevných látek od odpadní vody přechodem přes porézní materiál, např. písková filtrace, mikrofiltrace a ultrafiltrace.
Flotace		Separace pevných nebo kapalných složek z odpadní vody jejich spojením s jemnými bublinami plynu, obvykle vzduchu. Plovoucí částice se hromadí na vodní hladině a jsou zachycovány sběrači.
Iontová výměna	Ionizované rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. kovy	Zadržování nežádoucích nebo nebezpečných iontových složek odpadních vod a jejich nahrazení přijatelnějšími ionty s využitím ionexových pryskyřic. Znečišťující látky jsou přechodně zadržovány a poté uvolněny do regenerační nebo promývací kapaliny.
Membránový bioreaktor	Biologicky rozložitelné organické sloučeniny	Kombinace postupu s aktivovaným kalem a membránové filtrace. Používají se dvě varianty: a) vnější recirkulační okruh mezi nádrží s aktivovaným kalem a membránovým modulem; a b) ponoření membránového modulu do nádrže s provzdušněným aktivovaným kalem; výtok je filtrován přes membránu z dutého vlákna a biomasa zůstává v nádrži.
Membránová filtrace	Nerozpuštěné tuhé látky a kovy vázané na tuhé znečišťující látky	Mikrofiltrace (MF) a ultrafiltrace (UF) jsou procesy membránové filtrace, které na jedné straně membrány zachycují a koncentrují znečišťující látky, jako jsou nerozpuštěné částice a koloidní částice obsažené v odpadních vodách.
Neutralizace	Kyseliny, zásady	Úprava pH odpadní vody na neutrální hodnotu (přibližně 7) přidáním chemických látek. Ke zvýšení pH se obvykle používá hydroxid sodný (NaOH) nebo hydroxid vápenatý (Ca(OH)2), zatímco snížení pH lze dosáhnout použitím kyseliny sírové (H2SO4), kyseliny chlorovodíkové (HCI) nebo oxidu uhličitého (CO2). Během neutralizace může dojít k vysrážení některých znečišťujících látek.
Nitrifikace/denitrifikace	Celkový dusík, amoniak	Dvoufázový proces, který se obvykle používá v biologických čistírnách odpadních vod. V první fázi probíhá aerobní nitrifikace, při níž dochází k oxidaci amoniaku (NH4 +) pomocí mikroorganismů na meziprodukty, tj. dusitany (NO2 -), které jsou dále oxidovány na dusičnany (NO3 -). V následující fázi anoxické denitrifikace mikroorganismy chemicky redukují dusičnany na plynný dusík.
Separace olejů z vody	Olej/tuk	Separace olejů a vody a následné odstraňování olejů gravitační separací volného oleje, pomocí separačního zařízení nebo rozrušení emulzí (chemickými látkami, které rozrušují emulze, jako jsou soli kovů, minerální soli, adsorbenty a organické polymery).
Sedimentace	Nerozpuštěné tuhé látky a kovy vázané na tuhé znečišťující látky	Separace nerozpuštěných látek gravitačním usazováním.
Vysrážení	Vysrážitelné rozpuštěné biologicky nerozložitelné nebo inhibiční znečišťující látky, např. kovy, fosfor	Přeměna rozpuštěných znečišťujících látek na nerozpustné sloučeniny přidáním srážedel. K separaci vzniklých pevných sraženin pak dochází pomocí sedimentace, aerační flotace nebo filtrace.
Stripování	Stripovatelné znečišťující látky, např. sirovodík (H2S), amoniak (NH3), některé adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX), uhlovodíky	Odstraňování stripovatelných znečišťujících látek z vodné fáze pomocí plynné fáze (např. páry, dusíku nebo vzduchu), která prochází kapalinou. Následně jsou látky zpětně získávány (např. kondenzací) pro další využití nebo odstranění. Účinnost odstraňování lze zlepšit zvýšením teploty nebo snížením tlaku.

6.4. Techniky třídění

Technika	Popis
Třídění proudem vzduchu	Třídění proudem vzduchu (nebo separace vzduchem nebo vzduchová separace) je proces přibližného rozdělování suchých směsí částic různé velikosti do skupin nebo tříd od velikosti ok sítí 10 až po velikosti menší než oka sítí. Vzduchové třídiče (také nazývané vzduchové prosévačky) doplňují prosévací síta v aplikacích, které vyžadují velikost ok nižší než u komerčních sít, a doplňují síta a prosévačky pro hrubší částice, pokud to odůvodňují zvláštní výhody třídění proudem vzduchu.
Separátor všech kovů	Kovy (železné a neželezné) se třídí pomocí detekční cívky, v níž je magnetické pole ovlivněno kovovými částicemi a která je propojena s procesorem řídicím proud vzduchu pro vypouštění zjištěných materiálů.
Elektromagnetická separace neželezných kovů	Neželezné kovy se třídí pomocí separátorů neželezných kovů. Vířivý proud je indukován sérií magnetických rotorů ze vzácných zemin nebo keramických rotorů na konci dopravníku, které rotují vysokou rychlostí nezávisle na dopravníku. Tento proces indukuje přechodné magnetické síly v nemagnetických kovech stejné polarity, jako má rotor, což způsobuje odpuzování kovů, které jsou pak separovány od ostatního vstupního materiálu.
Manuální separace	Materiál se manuálně separuje na základě vizuální prohlídky, kterou zajišťují zaměstnanci na třídicí lince nebo na podlaze, přičemž se buď selektivně vybírá cílový materiál z obecného toku odpadu, nebo odstraňuje kontaminace z výstupního toku, aby se zvýšila jeho čistota. Tato technika se obvykle zaměřuje na recyklovatelné materiály (sklo, plast atd.) a veškeré kontaminující látky, nebezpečné látky a materiály nadměrné velikosti, jako jsou OEEZ.
Magnetická separace	Železné kovy se třídí pomocí magnetu, který přitahuje materiály ze železných kovů. Toto třídění lze provádět například pomocí pásového magnetického separátoru nebo magnetického bubnu.
Blízká infračervená spektroskopie (NIRS)	Materiály se třídí pomocí senzoru záření v blízké infračervené oblasti spektra, který kontroluje celou šířku pásového dopravníku a přenáší charakteristická spektra různých materiálů do datového procesoru, který řídí proud vzduchu pro vypouštění zjištěných materiálů. Obecně není technika NIRS vhodná pro třídění materiálů černé barvy.
Gravitační (usazovací) separátory	Tuhé materiály jsou rozdělovány do dvou toků pomocí využití různých hustot materiálů.
Separace podle velikosti	Materiály se třídí podle velikosti částic. Třídění lze provádět pomocí bubnových třídičů, lineárních a kruhových oscilačních sít, tzv. flip-flop třídičů, plochých třídičů, válcových třídičů a pohyblivých roštů.
Vibrační třídič	Materiály se separují podle hustoty a velikosti při pohybu (ve formě kalu u mokrých třídičů nebo mokrých separátorů využívajících rozdílu hustoty) přes nakloněný stůl, který osciluje vzad a vpřed.
RTG systémy	Složky materiálů se třídí podle různé hustoty materiálů, halogenových složek nebo organických složek za pomoci RTG záření. Charakteristiky různých materiálů se přenášejí do datového procesoru, který řídí proud vzduchu pro vypouštění zjištěných materiálů.

6.5. Techniky řízení

Havarijní plán	Havarijní plán je součástí EMS (viz BAT 1) a určuje nebezpečí vyplývající z provozu, jakož i související rizika, a definuje opatření k řešení těchto rizik. Bere v úvahu přehled znečišťujících látek, které jsou nebo by pravděpodobně mohly být přítomny a při úniku by mohly mít dopady na životní prostředí.
Plán nakládání se zbytky	Plán nakládání se zbytky je součástí EMS (viz BAT 1); jedná se o soubor opatření, jejichž cílem je 1) minimalizovat vznik zbytků ze zpracování odpadů, 2) optimalizovat opětovné využití, regeneraci, recyklaci a/nebo zpětné získávání energie ze zbytků a 3) zajistit řádné odstraňování zbytků.

(1) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(2) Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 199/2006 ze dne 3. února 2006 o změně nařízení Komise (ES) č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, pokud jde o dioxiny a PCB s dioxinovým efektem (Úř. věst. L 32, 4.2.2006, s. 34).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

(9) Pro každý parametr, u kterého 30 minutové měření není z důvodu omezení souvisejících s odběrem vzorku nebo analytických omezení vhodné, lze použít vhodnější interval měření (např. pro koncentraci pachových látek). Pro PCDD/F nebo pro PCB s dioxinovým efektem se použije jeden interval odběru vzorků v délce 6 až 8 hodin.

(10) Techniky třídění popisuje oddíl 6.4

(11) Četnost monitorování lze snížit, jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní.

(12) V případě vsádkového vypouštění s frekvencí nižší než minimální četnost monitorování se monitorování provádí jednou pro každou vsádku.

(13) Monitorování se použije pouze v případě, že je dotčená látka určena jako významná v přehledu toků odpadních vod, viz BAT 3.

(14) V případě nepřímého vypouštění do vodního recipientu lze četnost monitorování snížit, jestliže návazná čistírna odpadních vod snižuje emise dotčených znečišťujících látek.

(15) Monitoruje se buď TOC nebo CHSK. Je upřednostňován TOC, jelikož jeho monitorování nevyžaduje použití vysoce toxických sloučenin.

(16) Monitorování se použije pouze v případě přímého vypouštění do vodního recipientu.

(17) Četnost monitorování lze snížit, jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní.

(18) Monitorování se použije pouze v případě, že je dotčená látka určena jako významná v toku odpadních plynů podle přehledu, který uvádí BAT 3.

(19) Namísto EN 1948-1 lze odběr vzorků provádět také podle CEN/TS 1948-5.

(20) Namísto toho lze monitorovat koncentraci pachových látek.

(21) Jako alternativu monitorování koncentrace pachových látek lze použít monitorování NH3 a H2S.

(22) Monitorování se použije pouze v případě, že je k čištění kontaminovaného zařízení použito rozpouštědlo.

(23) Popisy technik jsou uvedeny v oddíle 6.3.

(24) Období pro stanovení průměru jsou definována v části Obecné úvahy.

(25) Použije se buď BAT-AEL pro CHSK, nebo BAT-AEL pro TOC. Je upřednostňováno monitorování TOC, jelikož nevyžaduje použití vysoce toxických sloučenin.

(26) Horní mez rozsahu nemusí být použitelná:

—	jestliže je účinnost snížení emisí ≥ 95 % jako klouzavý roční průměr a vstupující odpad vykazuje tyto vlastnosti: jeho průměrný denní průměr TOC > 2 g/l (nebo CHSK > 6 g/l) a obsahuje vysoký podíl odolných organických sloučenin (tj. obtížně biologicky rozložitelných); nebo

—	v případě vysokých koncentrací chloridů (např. nad 5 g/l ve vstupujícím odpadu).

(27) BAT-AEL nemusí být použitelná použít pro provozy zpracovávající vrtné kaly/odřezky.

(28) BAT-AEL nemusí být použitelná, je-li teplota odpadních vod nízká (např. pod 12 °C).

(29) BAT-AEL nemusí být použitelná v případě vysokých koncentrací chloridů (např. nad 10 g/l ve vstupujícím odpadu).

(30) BAT-AEL se použije pouze v případě, že se využívá biologická úprava odpadních vod.

(31) BAT-AEL se použije pouze v případě, že je dotčená látka určena jako významná v přehledu toků odpadních vod, viz BAT 3.

(32) Horní hranice rozmezí pro mechanickou úpravu kovových odpadů v drtičích činí 0,3 mg/l.

(33) Horní hranice rozmezí pro mechanickou úpravu kovových odpadů v drtičích činí 2 mg/l.

(34) Období pro stanovení průměru jsou definována v části Obecné úvahy.

(35) BAT-AEL nemusí být použitelné v případě, že návazná čistírna odpadních vod snižuje emise dotčených znečišťujících látek, pokud výsledkem není vyšší stupeň znečištění životního prostředí.

(36) BAT-AEL se použije pouze v případě, že je dotčená látka určena jako významná v přehledu toků odpadních vod, viz BAT 3.

(37) Horní hranice rozmezí pro mechanickou úpravu kovových odpadů v drtičích činí 0,3 mg/l.

(38) Horní hranice rozmezí pro mechanickou úpravu kovových odpadů v drtičích činí 2 mg/l.

(39) Nelze-li tkaninový filtr použít, je horní hranice rozsahu 10 mg/Nm3.

(40) BAT-AEL se použije pouze v případě, že jsou organické sloučeniny určeny jako významné v toku odpadních plynů podle přehledu, který uvádí BAT 3.

(41) Použije se buď BAT-AEL pro NH3, nebo BAT-AEL pro koncentraci pachových látek.

(42) Tato BAT-AEL se nepoužije pro úpravu odpadu, který tvoří zejména hnůj.

(43) Spodní meze rozpětí lze dosáhnout pomocí termické oxidace.

(44) BAT-AEL se nepoužije, je-li zatížení emisemi v emisním bodě nižší než 2 kg/h, za předpokladu, že v proudu odpadního plynu nejsou jako významné určeny žádné karcinogenní, mutagenní nebo pro reprodukci toxické látky, podle přehledu, který uvádí BAT 3.

(45) Termická oxidace se provádí při minimální teplotě 1 100 °C a dvě sekundy dlouhé době setrvání pro regeneraci aktivního uhlí používaného v průmyslových aplikacích, u něhož je pravděpodobná přítomnosti žáruvzdorných halogenovaných nebo jiných tepelně odolných látek. V případě aktivního uhlí používaného pro aplikace týkající se pitné vody a potravin, je dostačující dopalovací hořák s minimální výhřevnou teplotou 850 °C a setrvání po dobu dvou sekund (viz oddíl 6.1).

(46) Tyto BAT-AEL se použijí pouze v případě, že je dotčená látka určena jako významná v toku odpadních plynů podle přehledu, který uvádí BAT 3.

(47) Horní hranice rozsahu činí 45 mg/Nm3, je-li zatížení emisemi v emisním bodě nižší než 0,5 kg/h.

17.8.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 208/94

DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2018/1149

ze dne 10. srpna 2018

o nezávazných pokynech k určování oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí a jiných rizik v dodavatelském řetězci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přírodní nerostné suroviny mají velký rozvojový potenciál, v oblastech postižených konfliktem nebo vysoce rizikových oblastech však mohou být příčinou sporů, pokud příjmy z nich přispívají k vypuknutí nebo pokračování násilných konfliktů, což narušuje úsilí o rozvoj, řádnou správu věcí veřejných a právní stát. V těchto oblastech je zásadním prvkem pro zajištění míru, rozvoje a stability prolomení spojitosti mezi konfliktem a nelegálním využíváním nerostných surovin.

(2)

K řešení těchto problémů stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (1) povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí; toto nařízení se použije od 1. ledna 2021 (dále jen „nařízení“).

(3)

Pro účely uvedeného nařízení jsou oblasti postižené konfliktem a vysoce rizikové oblasti vymezeny jako oblasti, v nichž probíhá ozbrojený konflikt či přetrvává nestabilita po ukončení konfliktu, jakož i oblasti, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje, jak je tomu v případě zhroucených států, a oblasti, ve kterých dochází k všeobecně rozšířenému a systematickému porušování mezinárodního práva, včetně porušování lidských práv.

(4)

V čl. 14 odst. 1 zmíněného nařízení je stanoveno, že v zájmu zajištění přehlednosti, jistoty a jednotnosti praxe užívané hospodářskými subjekty, zejména malými a středními podniky, vypracuje Komise na základě konzultace s Evropskou službou pro vnější činnost a OECD nezávazné pokyny pro hospodářské subjekty, které vysvětlují, jak nejlépe uplatňovat kritéria pro určení oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (dále jen „pokyny“).

(5)

V tomto článku je rovněž uvedeno, že tyto pokyny musí vycházet z definice oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí stanovené v nařízení a zohledňovat pokyny OECD pro náležitou péči v této oblasti, včetně dalších rizik v rámci dodavatelského řetězce, která jsou varovným signálem definovaným v dodatcích k těmto pokynům.

(6)

Aby byly tyto pokyny účinné, měly by objasňovat obecnou koncepci náležité péče v dodavatelských řetězcích nerostných surovin a kovů v souvislosti s oblastmi postiženými konfliktem a vysoce rizikovými oblastmi a opatření, jež by měly společnosti přijmout s cílem určit a řešit rizika související s pořizováním cínu, tantalu, wolframu a zlata.

(7)

Je třeba připomenout, že se požadavky, které nařízení ukládá unijním dovozcům, nevztahují pouze na kovy a nerostné suroviny pocházející z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, nýbrž také na související rizika v předcházející části dodavatelského řetězce, co se týká například obchodování, nakládání a vývozu.

(8)

Tyto pokyny by měly objasňovat rovněž hlavní zásady určování oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí pro konkrétní účel týkající se provádění nařízení, přičemž definicí a objasněním těchto oblastí není dotčeno stanovisko Unie, pokud jde o to, co může představovat oblasti postižené konfliktem a vysoce rizikové oblasti mimo rámec zmíněného nařízení.

(9)

Hlavní částí těchto pokynů by měly být odkazy na příslušné informace z otevřených zdrojů, jež mohou hospodářské subjekty použít při určování oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, přičemž se připomíná, že příslušné zdroje jsou aktualizovány s různou periodicitou a měly by být případně doplněny o jiné zdroje.

(10)	Další rizika v dodavatelském řetězci, která jsou varovným signálem a jimiž se zabývají tyto pokyny, by se měla týkat lokalit, dodavatelů a neobvyklých okolností obchodních operací, přičemž by se mělo vycházet z činnosti OECD v této oblasti.

(11)

V čl. 14 odst. 2 nařízení je stanoveno, že si Komise vyžádá externí posudek, který poskytne orientační, demonstrativní a pravidelně aktualizovaný seznam oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Uvedený chystaný seznam by měl vycházet z analýzy těchto pokynů vypracované externími odborníky a z jiných existujících informací získaných mimo jiné od akademické obce a systémů náležité péče v dodavatelském řetězci.

(12)	Tyto pokyny nejsou závazné a unijní dovozci nesou i nadále odpovědnost za plnění povinností náležité péče podle nařízení, přičemž útvary Komise zajistí, aby byly tyto pokyny v průběhu času relevantní,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Unijní dovozci, kterým jsou uloženy povinnosti podle nařízení (EU) 2017/821, by měli dodržovat nezávazné pokyny obsažené v příloze tohoto rozhodnutí. Dodržování těchto pokynů jim pomůže náležitě určit oblasti postižené konfliktem a vysoce rizikové oblasti a varovné signály tak, aby řádně plnili požadavky zmíněného nařízení, jakmile se budou od 1. ledna 2021 uplatňovat. Pokyny mohou dodržovat i jiné subjekty uplatňující náležitou péči ve svém dodavatelském řetězci nerostných surovin.

2.	Toto doporučení bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. srpna 2018.

Za Komisi

Cecilia MALMSTRÖM

členka Komise

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1).

PŘÍLOHA

1. CÍL TĚCHTO POKYNŮ

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (dále jen „nařízení“), vstoupilo v platnost dne 8. června 2017 a pro unijní dovozce (1) (mimo jiné subjekty zabývající se tavením a rafinací) platí od 1. ledna 2021. Jak je uvedeno v jeho prvním článku, nařízení má zajistit transparentnost a jistotu, pokud jde o dodavatelské postupy unijních dovozců, kteří získávají nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí.

Podle čl. 14 odst. 1 nařízení má Evropská komise vypracovat nezávazné pokyny v podobě příručky pro hospodářské subjekty, v níž bude vysvětleno, jak nejlépe uplatňovat kritéria pro určení oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. V tomto článku je rovněž stanoveno, že pokyny mají zohlednit pokyny OECD pro náležitou péči (2) v této oblasti, včetně dalších rizik v rámci dodavatelského řetězce, která jsou „varovným signálem“ definovaným v příslušných dodatcích k těmto pokynům.

V těchto pokynech

—

ODDÍL 2 objasňuje obecnou koncepci náležité péče v dodavatelských řetězcích nerostných surovin a kovů pocházejících z oblasti postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí a opatření, jež by měly společnosti přijmout k určení a řešení rizik souvisejících se získáváním cínu, tantalu, wolframu a zlata.

—	ODDÍL 3 objasňuje hlavní prvky definice oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí pro účely nařízení.

—	ODDÍL 4 uvádí informace z otevřených zdrojů, které společnostem pomohou určit oblasti postižené konfliktem a vysoce rizikové oblasti a jiná rizika.

—	ODDÍL 5 poskytuje informace o dalších ukazatelích možných rizik (neboli „varovných signálech“) v dodavatelském řetězci nerostných surovin ve vztahu k lokalitě, dodavatelům a neobvyklým okolnostem obchodních operací.

Tyto pokyny mají unijním dovozcům pomoci provádět náležitou péči ve svém dodavatelském řetězci. Není jimi dotčeno nařízení (EU) 2017/821 a nejsou právně závazné.

Je třeba rovněž uvést, že podle čl. 14 odst. 2 nařízení si Komise vyžádá (následně) externí posudek, který poskytne orientační, demonstrativní a pravidelně aktualizovaný seznam oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Tento seznam bude vycházet z analýzy těchto pokynů vypracované externími odborníky a z existujících informací získaných mimo jiné od vlád, mezinárodních organizací, akademické obce a systémů náležité péče v dodavatelském řetězci.

2. NÁLEŽITÁ PÉČE V DODAVATELSKÉM ŘETĚZCI NEROSTNÝCH SUROVIN – OBECNÁ KONCEPCE A OPATŘENÍ

2.1. Koncepce náležité péče na základě posouzení rizik

V oblastech postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastech mají společnosti zabývající se těžbou a zpracováním nerostných surovin a obchodováním s nimi potenciál vytvářet příjmy, růst a prosperitu, udržovat zdroje obživy a podporovat místní rozvoj. V těchto situacích může také hrozit, že společnosti přispívají nebo se připojují k významným nepříznivým dopadům souvisejícím s jejich činnostmi nebo rozhodnutími týkajícími se získávání nerostných surovin, včetně ozbrojených konfliktů a závažného porušování lidských práv. Aby bylo v tomto ohledu zajištěno, že společnosti úmyslně či neúmyslně nepřispívají nebo se (nadále) nepřipojují k těmto nepříznivým dopadům, měly by provádět náležitou péči na základě posouzení rizik v rámci soustavného, proaktivního a reaktivního procesu, který je pevně začleněn do jejich systému řízení.

„Náležitá péče na základě posouzení rizik“ se obecně vztahuje na opatření, která by společnosti měly přijmout s cílem určit a řešit skutečná nebo potenciální rizika v jejich dodavatelském řetězci nerostných surovin, aby předešly přispívání k nepříznivým dopadům souvisejícím s těžbou, produkcí a zpracováním nerostných surovin pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, obchodování a nakládání s nimi a s jejich vývozem nebo aby tyto dopady zmírnily. Rizika jsou vymezena ve vztahu k potenciálně nepříznivým dopadům operací dané společnosti, které vyplývají z vlastních činností společnosti, nebo které mohou přímo souviset s operacemi, výrobky nebo službami na základě jejích obchodních vztahů se třetími stranami, včetně dodavatelů a ostatních subjektů v dodavatelském řetězci. Nepříznivé dopady mohou zahrnovat poškozování lidí (tj. vnější dopady), poškození dobrého jména nebo právní odpovědnost za společnost (tj. vnitřní dopady), nebo obojí.

Společnosti mohou být ve svých dodavatelských řetězcích nerostných surovin vystaveny rizikům kvůli okolnostem těžby a produkce nerostných surovin, obchodování či nakládání s nimi nebo jejich vývozu, u nichž ze samé jejich povahy existuje vyšší riziko závažných nepříznivých dopadů, jako je financování konfliktu nebo rozdmýchávání či usnadnění konfliktu nebo zhoršení podmínek konfliktu, jak je uvedeno v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči a jejich dodatcích.

Kvůli těmto rizikům by společnosti měly v dobré víře vyvíjet úsilí o určení a posouzení rizik souvisejících s lokalitou, dodavatelem nebo okolnostmi a zavést opatření náležité péče, která jsou přizpůsobena zvláštním požadavkům plynoucím z těchto rizik. Náležitá péče může společnostem rovněž pomoci zajistit dodržování mezinárodního práva a soulad s vnitrostátními právními předpisy, včetně právních předpisů upravujících nezákonný obchod s nerostnými surovinami, jakož i se sankcemi OSN a rozhodnutími Unie, která jsou založena na Smlouvě o Evropské unii (SEU) nebo Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU), zejména omezujícími opatřeními podle článku 215 SFEU.

Celkovým cílem nařízení, který vychází ze zásad stanovených v pokynech OECD, je umožnit rozvoj bezpečných, transparentních a ověřitelných dodavatelských řetězců nerostných surovin a zajistit, usnadnit a prosazovat zodpovědný dovoz nerostných surovin a kovů pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí do EU, aniž by to přispívalo k ozbrojenému konfliktu a souvisejícímu porušování lidských práv, a tudíž přispívat k hospodářskému rozvoji a obživě místních komunit.

2.2. Náležitá péče – rámec zahrnující pět kroků

Náležitá péče založená na posouzení rizik, jak je doporučena v pokynech OECD pro náležitou péči, je strukturována podle níže uvedených pěti kroků, jež jsou všechny zakotveny rovněž v nařízení.

Společnosti v dodavatelském řetězci by měly:

—

Zavést pevný systém řízení a přijmout politiku pro nerostné suroviny a kovy potenciálně pocházející z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí a jasně o ní informovat dodavatele a veřejnost. To zahrnuje určení faktických okolností spojených s těžbou, přepravou, nakládáním, obchodováním, zpracováním, tavením, rafinací a legováním, výrobou nebo prodejem produktů obsahujících nerostné suroviny pocházející z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. (Článek 4 nařízení)

—	Určit a posoudit skutečná nebo potenciální rizika v dodavatelském řetězci (3). (Čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení)

—

Navrhnout a provést strategii pro řešení zjištěných rizik, která zabrání rizikům nebo je zmírní, a to přijetím a prováděním plánu řízení rizik. To může vést k rozhodnutí pokračovat v obchodování během vynakládání úsilí o zmírnění rizik, dočasně obchodování pozastavit a současně pokračovat ve stávajícím úsilí o zmírnění rizik, nebo ukončit spolupráci s dodavatelem, pokud úsilí o zmírnění rizik nepřinese žádoucí výsledek nebo pokud se dodavatel dopouští závažného porušování lidských práv (např. nejhorší formy dětské práce, nucená práce a mučení) nebo poskytuje přímou či nepřímou podporu nestátním ozbrojeným skupinám. (Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení)

—

Provést nebo získat audit provedený nezávislou třetí stranou, který se týká činností, postupů a systémů společnosti používaných k výkonu náležité péče v dodavatelském řetězci v určených místech dodavatelského řetězce, zejména ve vztahu k postupům náležité péče u subjektů zabývajících se tavením a rafinací. (Článek 6 nařízení)

—	Zveřejňovat zprávu o politikách a postupech pro náležitou péči v dodavatelském řetězci, jež vytváří důvěru veřejnosti v opatření, která společnosti provádějí. (Článek 7 nařízení)

3. CHÁPÁNÍ DEFINICE OBLASTÍ POSTIŽENÝCH KONFLIKTEM A VYSOCE RIZIKOVÝCH OBLASTÍ

Definice oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, která je použita v nařízení, je v souladu s pokyny OECD pro náležitou péči, pokud jde o charakteristiku těchto oblastí, a není jí dotčeno stanovisko EU ohledně toho, co může představovat oblasti postižené konfliktem a vysoce rizikové oblasti mimo rámec nařízení. Definice je uvedena výhradně za účelem náležité péče v dodavatelském řetězci, co se týká kovů a nerostných surovin spadajících do oblasti působnosti nařízení, a má být praktická, důkladná a pro společnosti snadno srozumitelná.

Definice oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí v nařízení (čl. 2 písm. f)):

„oblasti, v nichž probíhá ozbrojený konflikt či přetrvává nestabilita po ukončení konfliktu, jakož i oblasti, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje, jak je tomu v případě zhroucených států, a oblasti, ve kterých dochází k všeobecně rozšířenému a systematickému porušování mezinárodního práva, včetně porušování lidských práv“.

Tato definice uplatňuje některé klíčové zásady stanovené v mezinárodním právu, včetně „probíhajícího ozbrojeného konfliktu“, „nestability po ukončení konfliktu“ a „zhroucených států“. Tyto zásady jsou níže objasněny a vysvětleny s cílem usnadnit jejich chápání v praxi v rámci zodpovědného řízení dodavatelského řetězce ze strany společností.

Tyto klíčové zásady by mimoto měly umožňovat snadné porovnání s informacemi z otevřených zdrojů, které se týkají situace v oblastech postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastech, a měly by společnostem napomoci při obecnějším určování rizik v jejich dodavatelském řetězci a potenciálních dopadů jejich operací (viz oddíl 4).

Je třeba připomenout, že náležitá péče v dodavatelském řetězci, jak se předpokládá v nařízení (a rovněž v pokynech OECD pro náležitou péči), je spojena s určením a posouzením rizik nepříznivých dopadů určitých obchodních operací a vztahů v souvislosti s kovy a nerostnými surovinami, které pocházejí z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (i na nižší než celostátní úrovni) nebo které jsou přes tyto oblasti přepravovány. Informace o jednotlivých zemích mohou poskytnout kontextové informace k určení obecné úrovně potřebné náležité péče.

Klíčové prvky definice	Vysvětlení
Probíhající ozbrojený konflikt	Existence ozbrojeného konfliktu, široce rozšířené násilí nebo jiná rizika poškozování lidí popsaná v mezinárodním humanitárním právu, které upravuje vedení ozbrojeného konfliktu bojujícími stranami. Ozbrojený konflikt může mít různé formy, například mezinárodní konflikt nebo konflikt, který nemá mezinárodní charakter a může zahrnovat dva nebo více států, nebo se může jednat o osvobozenecké války nebo povstání, občanské války atd. Zvláštní pokyny k „probíhajícímu ozbrojenému konfliktu“ jsou obsaženy v Ženevských úmluvách z roku 1949 a jedná se o veškeré případy vyhlášené války nebo jakéhokoli jiného ozbrojeného konfliktu, který může vzniknout mezi dvěma či více stranami, ačkoliv jedna z nich válečný stav neuznává; veškeré případy částečného nebo úplného obsazení území určité strany, a to i v případě, že se obsazení nesetká s ozbrojeným odporem. Podle Dodatkového protokolu II (1977) k Ženevským úmluvám z roku 1949 se tyto nevztahují na situace vnitřních nepokojů a napětí, jako jsou vzpoury, izolované a sporadické násilné činy a ostatní činy podobné povahy.
Oblasti, v nichž po ukončení konfliktu přetrvává nestabilita Oblasti, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje, jak je tomu v případě zhroucených států, a oblasti, ve kterých dochází k všeobecně rozšířenému a systematickému porušování mezinárodního práva, včetně porušování lidských práv.	Oblastmi, v nichž po ukončení konfliktu přetrvává nestabilita, jsou oblasti, v nichž došlo k ukončení aktivních nepřátelských akcí a v nichž je situace nejistá, což znamená, že dotyčný region nebo stát má nedostatečnou kapacitu pro výkon základních funkcí státu a kvůli předchozímu konfliktu není schopen rozvíjet vzájemně konstruktivní vztahy ve společnosti. Tyto oblasti jsou zranitelnější vůči vnitřním nebo vnějším šokům, jako jsou hospodářské krize nebo přírodní pohromy. V těchto případech se musí hospodářské subjekty stejně jako v případech, na něž se vztahuje následující odstavec definice (tj. oblasti, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje), ujistit buď o existenci institucionální slabosti, nebo o neexistenci státní správy a všeobecném a systematickém porušování mezinárodního práva a lidských práv, aby mohly rozhodnout, že dotyčná oblast představuje oblast postiženou konfliktem nebo vysoce rizikovou oblast. Podmínka týkající se porušování mezinárodního práva je tudíž kumulativní a souvisí s podmínkami oblastí, v nichž přetrvává nestabilita po ukončení konfliktu, a oblastí, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje. Nedostatečnou státní správu dokládá například neexistence formálního postupu udělování licencí pro těžbu.
Zhroucené státy	„Zhroucený stát“ je příkladem situace mimořádné institucionální slabosti. Zhroucený stát znamená implozi mocenských a správních struktur, zhroucení práva a pořádku a neexistenci institucí, které by byly schopny zastupovat stát.

4. INFORMACE Z OTEVŘENÝCH ZDROJŮ K URČENÍ OBLASTÍ POSTIŽENÝCH KONFLIKTEM A VYSOCE RIZIKOVÝCH OBLASTÍ

Tento oddíl obsahuje orientační, demonstrativní seznam příslušných informací z otevřených zdrojů, které společnostem pomohou určit oblasti postižené konfliktem a vysoce rizikové oblasti. Pochopením vnitrostátního a regionálního kontextu a potenciálních rizik existujících v oblastech, v nichž společnosti působí nebo z nichž pořizují nerostné suroviny, budou společnosti moci své úsilí o náležitou péči lépe přizpůsobit v souladu s tím. Tyto obecnější informace o jednotlivých zemích mohou být užitečné rovněž při posuzování věrohodnosti tvrzení o údajném pochybení.

Uvedené informace z otevřených zdrojů jsou seskupeny podle hlavních prvků obsažených v definici oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (viz oddíl 3):

—	KONFLIKT – umožňující posouzení, zda v dotyčné oblasti „probíhá ozbrojený konflikt“ nebo v ní „přetrvává nestabilita po ukončení konfliktu“.

—	STÁTNÍ SPRÁVA – umožňující posouzení, do jaké míry je v dotyčných oblastech státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje.

—	LIDSKÁ PRÁVA – umožňující posouzení, zda v oblasti dochází k všeobecně rozšířenému a systematickému porušování mezinárodního práva, včetně porušování lidských práv (4).

Seznam uvedený v oddíle 4.2 mimoto kvůli kontextu obsahuje zdroje informací o nerostných surovinách.

4.1. Jak informační zdroje využívat co nejlépe

Uvedené informační zdroje nemají komerční povahu, tj. nevyžadují poplatky za zpřístupnění ani finanční příspěvek. Společnosti by měly při využívání těchto zdrojů uvážit, zda obsahují aktuální informace. Nařízení stanoví, že kromě těchto pokynů si Evropská komise vyžádá externí posudek, který poskytne orientační, demonstrativní a pravidelně aktualizovaný seznam oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí. Útvary Evropské komise spolu s externími odborníky zajistí případnou aktualizaci seznamu informačních zdrojů, aby byl i nadále relevantní.

K dalším zdrojům obecnější povahy (z nichž některé nejsou v níže uvedeném seznamu výslovně zmíněny), do nichž je vhodné nahlédnout, patří geologické průzkumy s informacemi o nerostných surovinách (např. Britský geologický průzkum a Geologický průzkum USA), surovinový informační systém Evropské komise, internetové stránky předních organizací věnované této záležitosti, například zprávy ministerstva zahraničí USA týkající se jednotlivých zemí (státní správa a lidská práva), zprávy zveřejňované různými agenturami OSN (včetně Rady pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, UNICEF, UNDP, MOP a IOM) a ostatními příslušnými organizacemi občanské společnosti, jako je například Amnesty International, Global Witness, Human Rights Watch a IMPACT (bývalé partnerství Afriky a Kanady). Společnosti mohou nahlížet rovněž do internetových stránek a informačních zdrojů jiných organizací, jako je Mezinárodní výbor Červeného kříže, index hospodaření s přírodními zdroji (Natural Resource Governance Index), světový index míru (Global Peace Index) atd., aby získaly aktuálnější informace založené na zprávách.

Je rovněž vhodné nahlédnout do vnitrostátních nebo regionálních zdrojů. Ačkoliv vnitrostátní/regionální zdroje jsou někdy obtížněji dostupné, v porovnání se souhrnnými informacemi o jednotlivých zemích umožňují důkladnější přezkum situace v konkrétní oblasti.

Společnosti mohou při nahlížení do těchto zdrojů postupovat takto:

Na základě informací o dodavatelském řetězci uložených v jejich systému řízení (první krok podle rámce zahrnujícího pět kroků, viz oddíl 2) by se společnosti měly nejprve snažit určit zeměpisné oblasti pro získávání nerostných zdrojů, obchodování a nakládání s nimi a jejich přepravu s cílem porozumět kontextu, v jakém se uskutečňují těžební a obchodní činnosti, a určit související rizika.

Za tímto účelem mohou společnosti nahlížet do níže uvedených otevřených zdrojů (např. analytických zdrojů, map/tabulek a novinových zpráv), které zahrnují tři klíčové prvky definice oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (tj. konflikt, státní správa a lidská práva), aby porozuměly politické a bezpečnostní situaci a určily a posoudily potenciální rizika nepříznivých dopadů jejich dodavatelského řetězce na základě jejich politiky týkající se dodavatelského řetězce, která musí být v souladu s přílohou II pokynů OECD pro náležitou péči, a „varovné signály“ uvedené v jejich dodatcích.

Pokud níže uvedené zdroje poskytují protichůdné nebo nepřesvědčivé informace, měly by společnosti postupovat obezřetně, než určitou oblast z posílených postupů náležité péče vyloučí. Je třeba znovu zdůraznit, že povinnost náležité péče je spojena s určením a řešením skutečných nebo potenciálních rizik s cílem zabránit nepříznivým dopadům operací v konkrétních dodavatelských, obchodních a podnikatelských vztazích nebo je zmírnit, jakož i jiných okolností spojených s činnostmi společností, a nikoli pouze se zemí nebo oblastí původu nerostných surovin.

Níže uvedené zdroje jsou aktualizovány s různou periodicitou, a ačkoliv mohou být relevantní, nemusí být vždy zcela přesné. Měly by se proto případně používat ve spojení s doplňkovými zdroji a být o tyto zdroje doplněny. Jakmile bude k dispozici výše zmíněný orientační, demonstrativní a pravidelně aktualizovaný seznam oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, který bude poskytnut v externím posudku, bude představovat další zdroj informací.

4.2. Seznam otevřených zdrojů informací

Záležitost, která má být posouzena	Pokrytí	Otevřené zdroje	Obsah zdrojů
KONFLIKT	Globální	Analytické zdroje
		Heidelberg Conflict Barometer http://www.hiik.de/?lang=en/	Analýza nejnovějších globálních konfliktů ve formě textů a grafiky; zvláštní kapitoly věnované regionům a jednotlivým zemím.
		Geneva Academy – Rule of Law in Armed Conflicts http://www.rulac.org/	Databáze a analýza poskytující informace o uplatňování mezinárodního práva v ozbrojených konfliktech po celém světě (globální pokrytí a stručné přehledy).
		Assessment Capacities Project – Global Emergency Overview https://www.acaps.org/countries/	Mapa světa analýza jednotlivých zemí podávající přehled a analýzu zemí, v nichž se vyskytuje „znepokojivá situace“, „humanitární krize“ a „vážná humanitární krize“.
		Mapy nebo tabulky
		Uppsala Conflict Data Programme – Georeferenced Event Dataset http://www.ucdp.uu.se/ged/	Interaktivní mapa výskytu organizovaného násilí založená na zdrojích zpráv; obsahuje údaje o počtu mrtvých osob, druhu násilí (státní, nestátní, jednostranné), uživatel má možnost mapu zvětšit na úroveň jednotlivých událostí.
		CrisisWatch http://www.crisisgroup.org	Současný stav nejvýznamnějších globálních konfliktů / potenciálních konfliktů; interaktivní mapa a databáze, která umožňuje posoudit situaci ve vybraných zemích v období 2003–2018.
		Světový index míru (Global Peace Index) http://www.visionofhumanity.org	Interaktivní mapa, která měří světový mír podle kvalitativních a kvantitativních ukazatelů (bezpečnostní pracovníci a příslušníci policie, politická nestabilita, organizovaný konflikt, příslušníci ozbrojených sil atd.).
		Významné případy politického násilí (Major Episodes of Political Violence) http://www.systemicpeace.org	Mapy a tabulky udávající například případy ozbrojených konfliktů (včetně ztrát na životech) ve světě v období 1946–2017.
	Regionální	Údaje o místech a případech ozbrojených konfliktů (Armed Conflict Location and Event Data) http://www.acleddata.com/	Zpráva a analýza týkající se tendencí ke konfliktům, včetně měsíčních aktuálních informací o politickém násilí v Africe, na Blízkém východě a v Asii na základě údajů v reálném čase a analýza současné a minulé dynamiky v konkrétních státech.
		International Peace Information Service – mapování konfliktů http://ipisresearch.be/	Mapy Demokratické republiky Kongo (konflikt / nerostné suroviny, které jsou předmětem konfliktu), Středoafrické republiky, Súdánu – Jižního Súdánu (sporné oblasti, incidenty, přírodní zdroje, vzdělávání, násilí mezi komunitami, násilí uvnitř států a mezi státy); je uvedena analýza map.
		International Tin Association https://www.internationaltin.org/ http://www.itsci.org/	Tin Supply Chain Initiative (iTSCi) poskytuje zprávy hodnotící bezpečnostní situaci v těžebních lokalitách ve Rwandě, východních provinciích Demokratické republiky Kongo, Burundi a Ugandě.
		Konflikty v souvislosti s těžbou v Latinské Americe http://ejatlas.org/featured/mining-latam	Atlas environmentální spravedlnosti (Environmental Justice Atlas) dokumentuje a zaznamenává sociální konflikt v souvislosti s environmentálními otázkami za účelem získání kontextových informací.
STÁTNÍ SPRÁVA	Globální	Celosvětové ukazatele správy (Worldwide Governance Indicators) http://info.worldbank.org/governance/wgi	Soubor aktuálních souhrnných a individuálních ukazatelů státní správy pro konkrétní země, šest dimenzí státní správy; zprávy s údaji pro jednotlivé země shrnují ukazatele pro danou zemi.
		Index nestabilních států (Fragile States Index) http://ffp.statesindex.org	Index zaměřující se na ukazatele rizik, který je založen na novinových článcích a zprávách.
		Index vnímání korupce (Corruption Perception Index) http://www.transparency.org/research/cpi/overview	Index vnímané korupce v jednotlivých zemích.
		National Resource Governance Institute https://resourcegovernance.org/	Informace o jednotlivých zemích a srovnávací analýza záležitostí souvisejících s hospodařením s přírodními zdroji.
LIDSKÁ PRÁVA	Globální	Rezoluce Rady bezpečnosti OSN http://www.un.org/en/sc/documents/resolutions	Rezoluce Rady bezpečnosti OSN poskytují každoročně užitečný popis politické a bezpečnostní situace v zemích, které vyvolávají obavy.
		Rada pro lidská práva OSN http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/Pages/AboutCouncil.aspx	Všeobecné, pravidelné přezkumy.
		Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva http://www.ohchr.org/EN/pages/home.aspx	Informace o jednotlivých zemích, které se týkají otázek lidských práv.
		Rozvojový program OSN – mezinárodní ukazatele lidského rozvoje – profily jednotlivých zemí http://hdr.undp.org/en/countries	Výroční zprávy pro jednotlivé země, které se týkají praktik v oblasti lidských práv v dotyčné zemi, globální pokrytí.
		Amnesty International https://www.amnesty.org/en/countries/
		Global Witness https://www.globalwitness.org/en-gb/
		Human Rights Watch https://www.hrw.org/
		Mines and Communities http://www.minesandcommunities.org/	Novinové články a analýzy týkající se celosvětové těžby a jejích dopadů; seřazené podle tématu, země, společnosti, nerostných surovin.
NEROSTNÉ SUROVINY A PRODUKCE	Globální	Britský geologický průzkum https://www.bgs.ac.uk/mineralsuk/statistics/worldStatistics.html	Zprávy pro jednotlivé země s mezinárodními statistikami a informacemi týkajícími se nerostných surovin.
		Geologický průzkum USA http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/country/	Zprávy pro jednotlivé země s mezinárodními statistikami a informacemi týkajícími se nerostných surovin.
		Surovinový informační systém EU http://rmis.jrc.ec.europa.eu/	Informace o produkci, obchodních tocích a politice v souvislosti se surovinami.

Kromě výše zmíněných otevřených zdrojů informací se očekává, že OECD poskytne další informace, které jsou důležité pro určení oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí (http://www.oecd.org/corporate/mne/mining.htm). Rizika související s humanitárními krizemi a pohromami mohou poskytnout rovněž kontextové informace a poukázat na oblasti, v nichž mohou vzniknout ozbrojené konflikty. V tomto ohledu je užitečným zdrojem INFORM (projekt spolupráce mezi Meziagenturním stálým výborem a Evropskou komisí; http://www.inform-index.org). Dalším užitečným nástrojem v této souvislosti je index rizika globálního konfliktu (Global Conflict Risk Index) (databáze s otevřeným zdrojovým kódem obsahující důkazy na podporu rozhodování o dlouhodobých rizicích konfliktu, kterou vyvinulo Společné výzkumné středisko Evropské komise; http://conflictrisk.jrc.ec.europa.eu/).

Evropská komise bude mimoto prostřednictvím programu COSME poskytovat podporu malým a středním podnikům v jejich úsilí o zavedení a provádění politik v oblasti zodpovědného získávání nerostných surovin, jež má podle předpokladů částečně souviset s určením oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí podle nařízení (EU) 2017/821.

5. POSOUZENÍ RIZIK DODAVATELSKÝCH ŘETĚZCŮ NEROSTNÝCH SUROVIN – „VAROVNÉ SIGNÁLY“ PRO POSÍLENÍ NÁLEŽITÉ PÉČE

5.1. Představení varovných signálů a obecné aspekty

Postup náležité péče stanovený v nařízení a pokynech OECD pro náležitou péči není omezen na určení rizik ve vztahu k původu a přepravě nerostných surovin v oblastech postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastech a na zmírňování těchto rizik. Podle pokynů OECD pro náležitou péči mají společnosti uvážit a poskytnout informace o rizicích v souvislosti s obchodováním a nakládáním s nerostnými surovinami a s jejich vývozem v předcházejícím dodavatelském řetězci a s neobvyklými okolnostmi.

Za tímto účelem dodatky k pokynům OECD pro náležitou péči obsahují seznam tzv. situací s „varovnými signály“, které vyžadují posílení náležité péče, včetně sběru dodatečných údajů prostřednictvím systému řízení společnosti, a to zejména v těchto případech:

Varovné signály u lokalit původu a tranzitu nerostných surovin

—	Pokud nerostné suroviny pocházejí z oblasti postižené konfliktem nebo vysoce rizikové oblasti nebo byly přepravovány přes oblast postiženou konflikty nebo vysoce rizikovou oblast.

—	Pokud se udává, že nerostné suroviny pocházejí ze země, o níž je známo nebo u níž existuje důvodné podezření, že jsou přes ni přepravovány nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí.

—

Pokud se udává, že nerostné suroviny pocházejí ze země, která má omezené známé zdroje nebo zásoby nerostných surovin, pravděpodobné zdroje nebo předpokládanou úroveň produkce dotčené nerostné suroviny (tj. deklarované objemy nerostných surovin z této země neodpovídají známým nerostným zdrojům nebo předpokládané úrovni produkce).

V případě každého z těchto „varovných signálů“ ve vztahu k lokalitám, zejména v případě oblastí, ve kterých je státní správa slabá nebo neexistuje, se riziko zvyšuje, jestliže nejsou dostatečně vymáhány právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a boje proti korupci, celní kontroly a další příslušné právní předpisy týkající se vládního dohledu; pokud fungují neformální bankovní systémy a pokud jsou v rozsáhlém měřítku používány hotovostní platby.

Varovné signály u dodavatele

—

Pokud dodavatelé společnosti nebo jiné známé společnosti v předcházející části dodavatelského řetězce působí v některé z výše zmíněných lokalit původu a tranzitu nerostných surovin s „varovným signálem“ nebo mají podíly či jiné zájmy ve společnostech dodávajících nerostné suroviny z některé z výše uvedených lokalit původu a tranzitu nerostných surovin s „varovným signálem“.

—	Pokud je o dodavatelích společnosti nebo jiných známých společnostech v předcházející části dodavatelského řetězce známo, že v posledních dvanácti měsících získávali nerostné suroviny z lokalit původu a tranzitu nerostných surovin, u kterých existují „varovné signály“.

—	V případě zlata: pokud zlato údajně pochází z recyklovatelného zlata / šrotu ze zlata nebo ze smíšených zdrojů a bylo rafinováno v zemi, o které je známo nebo u níž existuje důvodné podezření, že je přes ni přepravováno zlato z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí.

Okolnosti, které představují varovný signál

—	Pokud byly prostřednictvím informací shromážděných systémem řízení společnosti zjištěny odchylky nebo neobvyklé okolnosti, které vyvolávají důvodné podezření, že nerostné suroviny mohou přispívat ke konfliktu nebo k závažným zneužitím v souvislosti s jejich těžbou a přepravou nebo obchodováním.

5.2. Určení konkrétních varovných signálů a zajištění odpovídající náležité péče

Po určení „varovných signálů“ uvedených v oddíle 5.1 v rámci řízení rizik společnosti by měly společnosti provést hloubkový přezkum souvislostí všech těchto „varovných signálů“, prostřednictvím svého systému řízení shromáždit další informace a zajistit, aby byla příslušná rizika řádně zohledněna.

Jak je zdůrazněno v pokynech OECD pro náležitou péči, náležitá péče je progresivní přístup založený na posouzení rizik, jehož prostřednictvím musí společnosti zavést náležité systémy a postupy řízení, zmapovat skutkové okolnosti v celém dodavatelském řetězci a určit rizika, která mohou vést k uplatňování posílené náležité péče.

Níže uvedené pokyny by měly společnostem pomoci získat příslušné informace o situacích s „varovnými signály“ a v souladu s tím přizpůsobit náležitou péči. Je třeba uvést, že uvedené informační zdroje jsou aktualizovány s různou periodicitou, a ačkoliv mohou být relevantní, nemusí být vždy zcela přesné. Měly by se proto případně používat ve spojení s doplňkovými zdroji a být o tyto zdroje doplněny.

Varovné signály u lokalit původu a tranzitu nerostných surovin

—

Varovný signál: nerostné suroviny pocházející z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí nebo přepravované přes takovéto oblasti

Náležitou péči je třeba posílit v případě, že nerostné suroviny pocházejí z oblasti postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí nebo jsou přepravovány přes takovéto oblasti. O určení těchto oblastí pojednává oddíl 4 těchto pokynů.

—

Varovný signál: nerostné suroviny údajně pocházejí ze země, o které je známo nebo u níž existuje důvodné podezření, že jsou přes ni přepravovány nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí.

Společnosti by měly posoudit, nakolik jsou relevantní tyto aspekty:

—

Je třeba posoudit „otázky týkající se státní správy a jiných zemí“ s cílem určit, do jaké míry dotyčné země či oblasti kontrolují své hranice a mají odpovídající vnitřní mechanismy vymáhání práva, aby byla zajištěna věrohodná a zdokumentovaná vysledovatelnost obchodování s nerostnými surovinami k odstranění rizik souvisejících s tranzitem v případě slabé státní správy.

Ukazatele

Informační zdroje (5)

—	Deklarovaná země původu má prostupné hranice nebo celní orgány nevymáhají u zboží dostatečně právní předpisy.

—	Rezoluce Rady bezpečnosti OSN (viz oddíl 4)

—	Informace poskytnuté místními velvyslanectvími, delegacemi EU či jinými delegacemi

—	Právní předpisy v oblasti boje proti korupci nejsou dostatečně vymáhány a v oblasti těžby a obchodu jsou hlášeny případy korupce.

—	Právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo bankovní dohled neexistují nebo nejsou dostatečně zavedeny či jsou slabě vymáhány.

—	Ekonomiky jsou založeny většinou na hotovostních tocích, zejména při obchodování s nerostnými surovinami.

—	Finanční akční výbor (FATF) http://www.fatf-gafi.org/countries/

—	Index vnímání korupce sestavovaný organizací Transparency International http://www.transparency.org/research/cpi/overview

—	Celosvětové ukazatele správy Světové banky http://info.worldbank.org/governance/wgi

—	Zprávy organizace Global Financial Integrity http://www.gfintegrity.org/

—	Viz oddíl 4 těchto pokynů týkající se „státní správy“

—

„Bezprostřední blízkost, regionální a historické záležitosti“ poskytují informace o pravděpodobnosti nesprávně uvedeného původu a pašování ze sousedních zemí, ze zemí s historickými vazbami nebo ze zemí, které poskytují daňové pobídky.

Ukazatele

Informační zdroje

—	Deklarovaná země původu přímo sousedí s oblastmi, v nichž se na produkci nerostných surovin a obchodování s nimi podílejí nezákonné ozbrojené skupiny, veřejné bezpečnostní sbory nebo zločinecké organizace.

—	Deklarovaná země původu má hospodářské vazby na oblasti postižené konfliktem a vysoce rizikové oblasti a související nezákonné obchodování s nerostnými surovinami

—	Rezoluce Rady bezpečnosti OSN

—	Místní velvyslanectví, delegace EU

—	Viz oddíl 4 těchto pokynů týkající se „konfliktu“.

—	Daňová politika země původu vede k pobídkám k pašování nerostných surovin do tranzitních zemí, v nichž vývoz surovin nepodléhá daním, nebo je zdaněn s mnohem nižšími sazbami.

—	Databáze OECD s omezeními týkajícími se vývozu surovin http://www.oecd.org/tad/benefitlib/export-restrictions-raw-materials.htm

—

Varovný signál: nerostné suroviny údajně pocházejí ze země, která má omezené známé zdroje/zásoby nerostných surovin nebo předpokládanou úroveň produkce

Níže uvedený kontrolní seznam uvádí „konkrétní záležitosti související s nerostnými surovinami a dodavatelským řetězcem“. V rámci svého postupu náležité péče by měly společnosti zejména ověřit, zda udávaná země původu skutečně má geologické zdroje nebo předpokládanou úroveň produkce dotyčné nerostné suroviny. Společnosti by měly obdobně přiměřeně posoudit, zda deklarovaný původ má smysl z hospodářského hlediska – jako je existence blízkých a přitažlivých trhů.

Ukazatele

Informační zdroje

—	Deklarovaná země původu má omezené známé zdroje nebo zásoby nerostných surovin, pravděpodobné zdroje nebo předpokládanou úroveň produkce nerostných surovin a rovněž zvláštní charakteristiky nerostných surovin.

—	Deklarovaná země původu má do značné míry neformální nebo neprůmyslovou těžbu v malém měřítku, kdy jsou související rizika obvykle vyšší.

—	Britský geologický průzkum: https://www.bgs.ac.uk/mineralsuk/statistics/worldStatistics.html

—	Geologický průzkum USA: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/country/

—	Vnitrostátní geologické služby v členských státech

—	Geologická služba údajné země původu

Varovné signály u dodavatele

—

Varovný signál: pokud dodavatelé společnosti nebo jiné známé společnosti v předcházející části dodavatelského řetězce působí v některé z výše zmíněných lokalit původu a tranzitu nerostných surovin s „varovným signálem“ nebo jsou akcionáři či mají jiné zájmy ve společnostech dodávajících nerostné suroviny z některé z výše uvedených lokalit původu a tranzitu nerostných surovin s „varovným signálem“ nebo pokud je o dodavatelích společnosti nebo jiných známých společnostech v předcházející části dodavatelského řetězce známo, že v posledních dvanácti měsících získávali nerostné suroviny z lokalit původu a tranzitu nerostných surovin, u kterých existují „varovné signály“.

Tyto informace o konkrétních dodavatelích by měly pocházet především z údajů, které společnosti shromáždily při uplatňování svého systému náležité péče. Jakmile jsou k dispozici údaje o totožnosti dodavatele společnosti či o jiné známé společnosti v předcházející části dodavatelského řetězce, měly by se společnosti snažit ověřit, zda dodavatel působí v lokalitě, u níž existuje „varovný signál“, a to prostřednictvím:

—

Vyhledání obecných informací o daném dodavateli / společnosti v předcházející části dodavatelského řetězce na internetu, včetně zpráv vlád a mezinárodních organizací (zejména zpráv skupiny odborníků OSN) a zpráv z mezinárodních a místních sdělovacích prostředků a obecněji od organizací občanské společnosti.

—	Přezkoumání internetových stránek společností a všech dostupných zpráv o náležité péči (např. zpráv předložených americké Komisi pro cenné papíry a burzy).

—	Přezkoumání seznamů stávajících systémů náležité péče sestavených subjekty zabývajícími se tavením/rafinací a chystaného seznamu celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací připravovaného Evropskou komisí, jakmile bude k dispozici.

—	Nahlížení do vnitrostátního obchodního rejstříku, který může poskytnout informace o umístění sídla a případně fungujících dceřiných společnostech.

Společnosti mohou nahlížet rovněž do registrů skutečných vlastníků, pokud jsou k dispozici, a do zpráv Extractive Industries Transparency Initiative (EITI) týkajících se jednotlivých zemí (které obsahují stále více informací o skutečných vlastnících společností působících v těžebním odvětví).

Okolnosti, které představují varovný signál

—

Varovný signál: pokud jsou prostřednictvím informací shromážděných systémem řízení společnosti zjištěny odchylky nebo neobvyklé okolnosti, které vyvolávají důvodné podezření, že nerostné suroviny mohou přispívat ke konfliktu nebo k závažným zneužitím v souvislosti s jejich těžbou a přepravou nebo obchodováním s nimi.

Tyto informace o konkrétních operacích vyplývají téměř výlučně z údajů, které společnosti získají při provádění náležité péče.

Odchylky/neobvyklé okolnosti mohou mít řadu podob. Dodatek pokynů OECD pro náležitou péči týkající se zlata například stanoví, že pokud jsou šperky nošené v dané zemi obvykle ze čtrnáctikarátového zlata (58 %), je třeba mít pochybnosti o nabídce recyklovaných šperků s údajně 90 % obsahem zlata.

K jiným příkladům patří situace, kdy dodavatel v předcházející části dodavatelského řetězce (např. místní vývozce) je z nevysvětlitelných důvodů schopen zvýšit objem vyváženého materiálu v krátké době a existují zprávy o časté krádeži nerostných zdrojů v regionu, ve kterém podle domnění evropského dovozce surovinu získává.

Jiné příklady „neobvyklých okolností“, zejména s ohledem na zlato (a jiné drahé kovy), jsou uvedeny v bodě 111 pokynů Finančního akčního výboru založených na posouzení rizik, které jsou určeny pro obchodníky s drahými kovy a drahokamy (6), a ve zprávě Financial Transaction and Reports Analysis Centre of Canada o příručce týkající se přístupu založeného na posouzení rizik, která je určena pro obchodníky s drahými kovy a drahokamy (7), například:

—	Dříve neznámý zákazník požadující, aby subjekt zabývající se rafinací přeměnil zlato na zlatou cihlu.

—	Čistota, hmotnost, původ a hodnota zlata jsou ve formulářích celního prohlášení uvedeny nesprávně.

—	Zlato vyrábějí nebo uvádějí na trh osoby nebo podniky, kterým nebyla udělena licence.

—	Drahý kov ve slitcích s fyzickými vlastnostmi, jež nejsou v souladu se standardy odvětví.

(1) V čl. 2 písm. l) nařízení (EU) 2017/821 je stanoveno, že „unijním dovozcem“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která deklaruje nerostné suroviny nebo kovy za účelem jejich propuštění do volného oběhu ve smyslu čl. 201 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1), či jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem je toto prohlášení učiněno, jak je uvedeno v datových prvcích 3/15 a 3/16 v souladu s přílohou B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(2) Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (druhé vydání, OECD 2013) představují rámec pro provádění náležité péče v dodavatelském řetězci podle nařízení (EU) 2017/821.

(3) Rizika uvedená v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči, včetně rizik v důsledku „varovných signálů“ stanovených v jejich dodatcích.

(4) Pokud jde o definici lidských práv, viz Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod; https://www.echr.coe.int/Documents/Convention_ENG.pdf

(5) Informace by měly být případně pravidelně aktualizovány.

(6) http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/reports/RBA%20for%20Dealers%20in%20Precious%20Metal%20and%20Stones.pdf

(7) http://www.fintrac-canafe.gc.ca/guidance-directives/compliance-conformite/rba/rba-dpms-eng.asp

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 208

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 17. srpna 2018

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1145 ze dne 7. června 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, pokud jde o organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1146 ze dne 7. června 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/892, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a nařízení (ES) č. 606/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí	9
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1147 ze dne 10. srpna 2018, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro zpracování odpadu (oznámeno pod číslem C(2018) 5070) ( 1 )	38
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2018/1148 ze dne 10. srpna 2018 o způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Řeckou republikou a o zrušení rozhodnutí (EU) 2016/1041 (ECB/2018/21)	91
		DOPORUČENÍ
	*	Doporučení Komise (EU) 2018/1149 ze dne 10. srpna 2018 o nezávazných pokynech k určování oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí a jiných rizik v dodavatelském řetězci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821	94