ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 181

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 61
18. července 2018


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/1009 ze dne 17. července 2018, kterým se provádí nařízení (EU) 2017/1509 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1010 ze dne 13. července 2018, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Radicchio Variegato di Castelfranco (CHZO))

3

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1011 ze dne 17. července 2018, kterým se povoluje rozšíření množství použití žampionů ošetřených UV zářením jako nové potraviny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ( 1)

4

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1012 ze dne 17. července 2018, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/671

7

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1013 ze dne 17. července 2018, kterým se zavádějí prozatímní ochranná opatření týkající se dovozu určitých výrobků z oceli

39

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/1014 ze dne 13. července 2018 o jmenování členky Evropského hospodářského a sociálního výboru, navržené Rakouskou republikou

84

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1015 ze dne 13. července 2018 o jmenování dvou členů a tří náhradníků Výboru regionů, navržených Lucemburským velkovévodstvím

85

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1016 ze dne 17. července 2018, kterým se provádí rozhodnutí (SZBP) 2016/849 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

86

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

18.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2018/1009

ze dne 17. července 2018,

kterým se provádí nařízení (EU) 2017/1509 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1509 ze dne 30. srpna 2017 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení nařízení (ES) č. 329/2007 (1), a zejména na čl. 47 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 30. srpna 2017 přijala Rada nařízení (EU) 2017/1509.

(2)

Dne 9. července 2018 změnil výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006) zápis na seznam týkající se jedné osoby a jednoho subjektu, na které se vztahují omezující opatření.

(3)

Příloha XIII nařízení (EU) 2017/1509 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha XIII nařízení (EU) 2017/1509 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. července 2018.

Za Radu

předseda

G. BLÜMEL


(1)  Úř. věst. L 224, 31.8.2017, s. 1.


PŘÍLOHA

1.

V příloze XIII nařízení (EU) 2017/1509 se v části „a) Fyzické osoby“ položka č. 4 nahrazuje tímto:

„4.

Ri Hong-sop

 

1940

16.7.2009

Bývalý ředitel střediska jaderného výzkumu v Yongbyonu a vedoucí ústavu pro jaderné zbraně, vykonával dohled nad třemi klíčovými zařízeními, která se podílejí na výrobě plutonia pro vojenské účely: zařízením pro výrobu paliva, jaderným reaktorem a regeneračním zařízením.“

2.

V příloze XIII nařízení (EU) 2017/1509 se v části „b) Právnické osoby, subjekty a orgány“ položka č. 28 nahrazuje tímto:

„28.

Munitions Industry Department (Odbor vojenského průmyslu)

Military Supplies Industry Department (Odbor dodávek pro vojenský průmysl)

Pchjongjang, KLDR

2.3.2016

Odbor vojenského průmyslu je zapojen do klíčových činností programu balistických raket KLDR. Odpovídá za dohled nad vývojem balistických raket KLDR včetně raket Taepo Dong-2. Dohlíží na programy výroby, výzkumu a vývoje zbraní v KLDR, včetně programu balistických raket KLDR. Odboru vojenského průmyslu rovněž podléhají Druhý hospodářský výbor a Druhá akademie přírodních věd – rovněž označené v srpnu 2010. Odbor vojenského průmyslu v posledních letech pracoval na vývoji mezikontinentálních balistických řízených střel KN08. Odbor vojenského průmyslu vykonává dohled nad jaderným programem KLDR. Odboru vojenského průmyslu podléhá ústav pro jaderné zbraně.“


18.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1010

ze dne 13. července 2018,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu („Radicchio Variegato di Castelfranco“ (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Itálie o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Radicchio Variegato di Castelfranco“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 1263/96 (2) ve znění prováděcího nařízení Komise (ES) č. 783/2008 (3).

(2)

Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Radicchio Variegato di Castelfranco“ (CHZO) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1263/96 ze dne 1. července 1996, kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 1107/96 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení (EHS) č. 2081/92 (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 19).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 783/2008 ze dne 5. srpna 2008, kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Radicchio Variegato di Castelfranco (CHZO)) (Úř. věst. L 209, 6.8.2008, s. 5).

(4)  Úř. věst. C 51, 10.2.2018, s. 8.


18.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/4


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1011

ze dne 17. července 2018,

kterým se povoluje rozšíření množství použití žampionů ošetřených UV zářením jako nové potraviny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (1), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Podle článku 12 nařízení (EU) 2015/2283 Komise rozhodne o povolení a o uvedení nové potraviny na trh v Unii a o aktualizaci seznamu Unie.

(4)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2355 (3) povolilo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (4) uvádět na trh žampiony ošetřené UV zářením jako novou potravinu.

(5)

Dne 23. července 2015 podaly společnosti Banken Champignons Group B.V. a J.K. Holding B.V. u příslušného orgánu Nizozemska žádost o uvedení žampionů (Agaricus bisporus) ošetřených UV zářením se zvýšeným obsahem vitaminu D2 na trh v Unii jako nové potraviny ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 258/97.

(6)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/2470 se uvedené povolení stalo v lednu 2018 všeobecně platným. Jelikož se žádost této společnosti týká žampionů se zvýšeným obsahem vitaminu D2, mělo by toto nařízení být považováno za povolení rozšíření použití.

(7)

Podle čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 se všechny žádosti o uvedení nové potraviny na trh v Unii předložené některému z členských států v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 258/97, o nichž nebylo přijato konečné rozhodnutí před 1. lednem 2018, projednávají jako žádosti předložené podle nařízení (EU) 2015/2283.

(8)

Žádost o uvedení žampionů (Agaricus bisporus) ošetřených UV zářením se zvýšeným obsahem vitaminu D2 na trh v Unii jako nové potraviny byla předložena některému z členských států v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 258/97, splňuje však i požadavky stanovené v nařízení (EU) 2015/2283.

(9)

Dne 20. září 2017 vydal příslušný orgán Nizozemska zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že žampiony (Agaricus bisporus) ošetřené UV zářením se zvýšeným obsahem vitaminu D2 splňují kritéria pro novou potravinu stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(10)

Dne 5. října 2017 rozeslala Komise zprávu o prvním posouzení ostatním členským státům. Ve lhůtě 60 dní stanovené v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 258/97 podaly ostatní členské státy připomínky, pokud jde o zajištění toho, aby nebyla překročena nejvyšší povolená dávka pro vitamin D stanovená úřadem EFSA (5).

(11)

K připomínkám ostatních členských států poskytl žadatel dodatečná vysvětlení, která jejich obavy ke spokojenosti členských států a Komise rozptýlila.

(12)

Tato vysvětlení poskytují dostatečné odůvodnění pro závěr, že žampiony (Agaricus bisporus) ošetřené UV zářením se zvýšeným obsahem vitaminu D2 s navrhovaným množstvím použití jsou v souladu s ustanoveními čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(13)

Podle přílohy VI části A bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (6) musí název potraviny obsahovat údaje o určitém způsobu úpravy potraviny nebo k němu musí být tyto údaje připojeny ve všech případech, kdy by opomenutí těchto informací mohlo uvést spotřebitele v omyl. Jelikož spotřebitelé obvykle neočekávají, že houby budou ošetřovány UV zářením, musí název potraviny tuto informaci obsahovat nebo k němu musí být tato informace připojena, aby nebyli spotřebitelé uvedeni v omyl.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Zápis na seznamu Unie pro povolené nové potraviny stanoveném v článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 týkající se žampionů ošetřených UV zářením se mění podle přílohy tohoto nařízení.

2.   Zápis na seznamu Unie uvedený v odstavci 1 zahrnuje podmínky použití a požadavky na označování, které jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách (Úř. věst. L 351, 30.12.2017, s. 72).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2355 ze dne 14. prosince 2017, kterým se povoluje uvedení žampionů ošetřených UV zářením na trh jako nové potraviny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (Úř. věst. L 336, 16.12.2017, s. 52).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1).

(5)  EFSA Journal 2012:10(7):2813

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).


PŘÍLOHA

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění takto:

1)

Zápis pro „Žampiony (Agaricus bisporus) ošetřené UV zářením“ v tabulce 1 (Povolené nové potraviny) se nahrazuje tímto:

Povolená nová potravina

Podmínky, za nichž smí být nová potravina používána

Doplňkové zvláštní požadavky na označování

Další požadavky

Žampiony (Agaricus bisporus) ošetřené UV zářením

Specifikovaná kategorie potravin

Maximální množství vitaminu D2

1.

Na etiketě této nové potraviny jako takové nebo potravin, které ji obsahují, se použije název „žampiony (Agaricus bisporus) ošetřené UV zářením“.

2.

Název na etiketě této nové potraviny jako takové nebo potravin, které ji obsahují, se doplní údajem, že „ke zvýšení množství vitaminu D bylo použito kontrolované ošetření světlem“ nebo „ke zvýšení množství vitaminu D2 bylo použito ošetření UV“.“

 

Žampiony (Agaricus bisporus)

20 μg vitaminu D2 / 100 g čerstvé hmotnosti

2)

Zápis pro „Žampiony (Agaricus bisporus) ošetřené UV zářením“ v tabulce 2 (Specifikace) se nahrazuje tímto:

Povolená nová potravina

Specifikace

Žampiony (Agaricus bisporus) ošetřené UV zářením

Popis/definice:

Komerčně pěstovaný žampion Agaricus bisporus, u nějž je aplikováno ošetření UV zářením na sklizené žampiony.

UV záření: postup použití ultrafialového záření o vlnové délce v rozsahu 200–800 nm.

Vitamin D2:

Chemický název: (3β,5Z,7E,22E)-9,10-sekoergosta-5,7,10(19),22-tetraen-3-ol

Synonymum: Ergokalciferol

CAS: 50-14-6

Molekulová hmotnost: 396,65 g/mol

Obsah:

Vitamin D2 v konečném produktu: 5–20 μg / 100 g čerstvé hmotnosti při uplynutí doby použitelnosti.“


18.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/7


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1012

ze dne 17. července 2018,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/671

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení šetření

(1)

Dne 20. října 2017 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě článku 5 antidumpingové šetření týkající se dovozu jízdních kol, s podporou šlapání, s pomocným elektrickým motorem (dále jen „elektrická jízdní kola“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie.

(2)

Komise zveřejnila oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(3)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 8. září 2017 Evropské sdružení výrobců jízdních kol (dále jen „žadatel“ či „EBMA“). Žadatel představuje více než 25 % celkové výroby elektrických jízdních kol v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostačující pro zahájení šetření.

(4)

Dne 21. prosince 2017 zahájila Komise antisubvenční šetření týkající se dovozu elektrických jízdních kol pocházejících z ČLR do Unie a zahájila samostatné šetření. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (3).

1.2.   Celní evidence dovozu

(5)

Dne 31. ledna 2018 podal žadatel žádost o celní evidenci dovozu elektrických jízdních kol pocházejících z ČLR podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Dne 3. května 2018 zveřejnila Komise prováděcí nařízení (EU) 2018/671 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (4), kterým se od 4. května 2018 zavádí celní evidence dovozu elektrických jízdních kol pocházejících z ČLR.

(6)

Zúčastněné strany v reakci na žádost o celní evidenci předložily připomínky, kterými se zabývalo nařízení o celní evidenci. Komise potvrzuje, že žadatelé předložili dostatečné důkazy odůvodňující potřebu celní evidence dovozu. Dovoz z ČLR a jeho podíl na trhu se prudce zvýšil. Připomínky byly proto zamítnuty.

1.3.   Období šetření a posuzované období

(7)

Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. října 2016 do 30. září 2017 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2014 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.4.   Zúčastněné strany

(8)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány ČLR a známé dovozce a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení řízení Komise informovala zúčastněné strany, že prozatímně vybrala Švýcarsko jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Zúčastněné strany měly příležitost se vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

Jelikož některé zúčastněné strany podporující podnět nakupují určité součástky pro svá elektrická jízdní kola v ČLR, požádaly z obavy o odvetná opatření o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti. Komise po posouzení předložených argumentů jejich žádostem vyhověla.

(12)

Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“) a Sdružení evropských dovozců elektrických jízdních kol (Collective of European Importers of Electric Bicycles, dále jen „CEIEB“), což jsou organizace zastupující několik zúčastněných stran, předložily připomínky po zahájení řízení.

(13)

CCCME tvrdila, že důvody, kvůli kterým Komise vyhověla žádosti některých zúčastněných stran, jež podporovaly podnět, o zachování důvěrnosti ohledně jejich totožnosti, byly nedostatečné a neopodstatněné. Podle CCCME někteří členové výrobního odvětví Unie dovážejí z ČLR kompletní elektrická jízdní kola, a vzhledem k čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení tedy lze vyloučit, aby byli považováni za členy výrobního odvětví Unie. CCCME podotkla, že zachování důvěrnosti ohledně totožnosti některých zúčastněných stran zabraňuje vyvážejícím výrobcům v tom, aby řádně přezkoumali postavení v tomto případě.

(14)

Podobně tvrdilo CEIEB, že podnět neobsahuje seznam všech známých výrobců obdobného výrobku v Unii ani objem a hodnotu vyrobené těmito výrobci. Toto tvrzení Komise odmítla. Podnět obsahoval seznam známých výrobců v Unii (5) i jejich celkový objem výroby (6). CEIEB proto mohlo posoudit seznam známých výrobců obdobného výrobku v Unii.

(15)

Tyto informace umožnily CEIEB zjistit, že dvě společnosti uvedené jako výrobci v Unii rovněž dovážejí výrobek, který je předmětem šetření, z dotčené země. Je tedy jasné, že CEIEB mohlo v tomto ohledu plně uplatnit své právo na obhajobu. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(16)

CCCME dále tvrdila, že žádost neměla potřebnou úroveň dostatečných důkazů, které by vedly k zahájení šetření. Uvedla pro to čtyři důvody.

(17)

Zaprvé, v případě údajů o dovozu založených na čínských statistikách o vývozu a získaných od čínských celních úřadů spolu s úpravami těchto údajů za účelem filtrování výrobku podléhajícího tomuto šetření by neměla být zachovávána důvěrnost a Komise by měla řádně prověřit jejich zdroj.

(18)

Zadruhé, určité informace obsažené v podnětu, jako například údajná nadměrná kapacita v příslušném odvětví v ČLR, mohly být zavádějící, protože se vztahují nejen na odvětví elektrických jízdních kol, ale na elektrická i běžná jízdní kola společně. Podobně mohlo dojít k nadsazení hodnoty unijního trhu s elektrickými jízdními koly, protože údaje se vztahují na veškeré lehké elektrické dopravní prostředky, a nikoliv pouze na elektrická jízdní kola.

(19)

Zatřetí, tvrzení o subvencích uvedená v podnětu byla nepodložená a zasloužila by si vlastní antisubvenční šetření.

(20)

Začtvrté, podle CCCME obsahuje podnět řadu neopodstatněných tvrzení, jež poškozují odvětví výroby elektrických jízdních kol v ČLR, jelikož podle nich jsou hlavními hybateli inovací v tomto odvětví výrobci v Unii, zatímco čínští výrobci pouze kopírují současný stav technologie elektrických jízdních kol vyvinuté v Unii.

(21)

Komise podnět posoudila v souladu s článkem 5 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení šetření byly splněny, tj. že důkazy předložené žadatelem byly dostatečné a správné. Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat informace, které jsou žadateli rozumně dostupné, o faktorech uvedených ve zmíněném nařízení. Na základě poskytnutých důkazů Komise uznala, že tento požadavek byl splněn.

(22)

Co se týče argumentu ohledně údajů o čínském dovozu, odkazuje Komise na část 3.2 nařízení o celní evidenci a na část 4.3 tohoto prováděcího nařízení, kde je o tomto argumentu dostatečně pojednáno.

(23)

Pokud jde o argument týkající se nadměrné kapacity, je rozhodně důležité posoudit nadměrné kapacity společně pro elektrická i běžná jízdní kola, protože výrobní kapacitu pro běžná jízdní kola lze s nízkými náklady a malým úsilím přeměnit ve výrobní kapacitu pro elektrická jízdní kola (viz 172. bod odůvodnění), a existují důkazy o tom, že právě to společnosti vyrábějící oba typy jízdních kol dělají.

(24)

Co se týče připomínek o údajném subvencování čínského trhu, Komise dne 21. prosince 2017 zahájila antisubvenční šetření týkající se dovozu elektrických jízdních kol z ČLR do Unie a zahájila samostatné šetření. Toto šetření stále probíhá.

(25)

A konečně, pokud jde o argumenty ohledně inovací a kopírování, správnost tvrzení uvedených v bodě 4 neměla na posouzení Komise, které je základem pro zahájení tohoto případu, žádný dopad, jelikož tato tvrzení nepatří mezi faktory, k nimž bylo za tímto účelem přihlédnuto.

(26)

Komise tedy dospěla k závěru, že podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které dostatečně odůvodňovaly zahájení šetření.

1.5.   Výběr vzorku

(27)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná provede výběr vzorku vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.5.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(28)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje obdobného výrobku v období šetření a zajistila rovněž dostatečné zastoupení různých typů výrobku a zeměpisné rozložení.

(29)

Tento vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali 60 % celkového objemu výroby a 58 % celkového prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(30)

EBMA tvrdila, že vzorek byl nadměrně zaměřen na nizozemský trh a že nepřikládá dostatečný význam francouzským výrobcům.

(31)

Komise uvedla, že do vzorku byly zahrnuty největší trhy pro výrobek, který je předmětem šetření, a největší výrobci, pokud jde o objem a prodej na trhu Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně prošetřen.

(32)

Komise rovněž uvedla, že výroba francouzských výrobců tvoří jen malou část výroby elektrických jízdních kol v Unii. Pro zajištění reprezentativnosti vzorku proto není nutné do něj zahrnovat žádného francouzského výrobce.

(33)

Jedna zúčastněná strana navrhla, aby byl do vzorku přidán jeden německý výrobce. Dotčená společnost však nespolupracovala, a na připomínku tedy nebyl brán zřetel. Na reprezentativnost vzorku to nemělo vliv, jelikož vzorek pokrýval 60 % objemu výroby a jeden německý výrobce do něj zařazen byl.

(34)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise potvrdila, že vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

1.5.2.   Výběr vzorku dovozců

(35)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(36)

Jednadvacet dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku vyslovilo souhlas. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala jako vzorek pět dovozců, kteří nejsou ve spojení, a sice na základě největšího objemu dovozu do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl se všemi známými dotčenými dovozci výběr vzorku konzultován.

(37)

Jedna zúčastněná strana prohlásila, že vzorek dovozců není reprezentativní, protože nepokrývá dovozce z Dánska, Německa, Itálie a Spojeného království a nadměrně se zaměřuje na dovozce nakupující městská elektrická jízdní kola.

(38)

Spolupracující výrobci z Dánska, Německa a Spojeného království však byli mnohem menší než dovozci zařazení do vzorku a žádní italští dovozci nespolupracovali. Dovozci zařazení do vzorku navíc dováželi řadu výrobků včetně městských elektrických jízdních kol, trekingových elektrických jízdních kol, horských elektrických jízdních kol a skládacích elektrických jízdních kol.

(39)

Komise také uvádí, že vzorek obsahoval největší objem dovozu, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen.

(40)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise potvrdila, že vzorek je pro spolupracující dovozce reprezentativní.

1.5.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(41)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(42)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo devadesát šest vyvážejících výrobců v ČLR. Jeden výrobce nevykázal žádný vývoz elektrických jízdních kol do Unie během období šetření, a proto nebyl považován za přijatelného pro zařazení do vzorku. Komise předběžně vybrala vzorek čtyř spolupracujících skupin výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie.

(43)

Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci elektrických jízdních kol a orgány ČLR ohledně vybraného vzorku konzultováni.

(44)

Tři spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku tvrdili, že by do vzorku zařazeni být měli vzhledem k údajně specifickým rysům své výroby či prodeje, které je odlišují od některých nebo od všech vyvážejících výrobců.

(45)

Tyto rysy nejsou z pohledu čl. 17 odst. 1 základního nařízení, na jehož základě byl vzorek vybrán, relevantní. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek, který může být v daném čase přiměřeně prošetřen, a to na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie. Nikdo ze tří vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku nenamítal, že podle tohoto kritéria podmínky pro zařazení do vzorku splňuje, a nikdo z nich neuvedl, že by se kritérium pro výběr vzorku mělo změnit. Tyto tři žádosti byly proto zamítnuty.

(46)

Po uplynutí lhůty pro odpovědi v rámci výběru vzorku a poté, co byl vzorek vybrán a dotazníky byly zaslány, se přihlásil jeden vyvážející výrobce a požádal, aby byl považován za spolupracujícího, neboť včas odpověděl na výběr vzorku v souběžně probíhajícím antisubvenčním šetření. Žádost byla zamítnuta, jelikož tato společnost se nepřihlásila včas v tomto šetření.

1.6.   Individuální zjišťování

(47)

Šest vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku formálně požádalo o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Dva z nich žádali o zacházení jako v tržním hospodářství, což by znamenalo analyzování a ověřování dalších dvou formulářů žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Tři z těchto společností, které formálně požádaly o individuální zjišťování, jsou navíc skupiny společností s celkem šesti obchodníky, kteří jsou ve spojení. Týmy pracovníků zabývajících se případem by také musely analyzovat a ověřovat jejich odpovědi na příslušný antidumpingový dotazník. Zjišťování tak vysokého počtu žádostí by znamenalo příliš velké zatížení a nelze rozumně očekávat, že by bylo možné je provést během doby, která je pro účely tohoto šetření k dispozici. Komise se proto rozhodla nepovolit žádná individuální zjišťování.

1.7.   Formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství

(48)

Pro účely čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení zaslala Komise formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, a spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří měli v úmyslu požádat o individuální dumpingové rozpětí. Pouze jedna ze skupin vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku podala žádost o zacházení jako v tržním hospodářství, kterou Komise posoudila.

1.8.   Odpovědi na dotazník

(49)

Komise zaslala dotazníky všem společnostem zařazeným do vzorku, všem vyvážejícím výrobcům, kteří měli v úmyslu požádat o individuální zjišťování, a 27 potenciálním výrobcům ze srovnatelných zemí, konkrétně z Austrálie, Japonska, Jižní Koreje, Mexika, Spojených států amerických, Švýcarska, Thajska, Tchaj-wanu a Turecka.

(50)

Komise obdržela úplné odpovědi na dotazníky od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, všech dovozců zařazených do vzorku, kteří nejsou ve spojení, od vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku, vyvážejících výrobců v ČLR, kteří žádali o individuální zjišťování, a od jednoho výrobce ze srovnatelné země, kterou bylo Švýcarsko.

1.9.   Inspekce na místě

(51)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobci v Unii:

Accell Group (Heerenveen, Nizozemsko),

Eurosport DHS SA (Deva, Rumunsko) a společnost, která je s ní ve spojení, Prophete GmbH & Co. KG (Rheda-Wiedenbrück, Německo),

Derby Cycle Holding GmbH (Cloppenburg, Německo),

Koninklijke Gazelle NV (Dieren, Nizozemsko).

 

Vyvážející výrobci v ČLR:

Bodo Vehicle Group Co., Ltd. (Tianjin),

Giant Electric Vehicle Co. (Kunshan), Ltd, Giant (China) Co. (Kunshan), Ltd. and Giant (Tianjin) Co., Ltd. (Tianjin),

Jinhua Vision Industry Co., Ltd and Yongkang Hulong Electric Vehicle Co., Ltd. (Jinhua),

Suzhou Rununion Motivity Co., Ltd. (Suzhou).

 

Výrobci ve srovnatelné zemi:

Bicycletec AG (Huttwil, Švýcarsko).

 

Dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení:

Hartmobile B.V. (Amsterdam, Nizozemsko),

Stella Fietsen B.V. (Nunspeet, Nizozemsko).

 

Dovozci v Unii, kteří jsou ve spojení:

Giant Europe B.V. (Lelystad, Nizozemsko),

Giant Benelux B.V. (Lelystad, Nizozemsko),

Giant Deutschland GmbH. (Düsseldorf, Německo).

1.10.   Období šetření a posuzované období

(52)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. října 2016 do 30. září 2017 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2014 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(53)

Dotčeným výrobkem jsou jízdní kola, s podporou šlapání, s pomocným elektrickým motorem pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 8711 60 10 a ex 8711 60 90 (kód TARIC 8711609010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(54)

Tato definice se vztahuje na různé typy elektrických jízdních kol.

2.2.   Obdobný výrobek

(55)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

a)

dotčený výrobek;

b)

dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na vnitrostátním trhu Švýcarska, které předběžně posloužilo jako srovnatelná země;

c)

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(56)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(57)

Ve svých připomínkách po zahájení šetření vyslovila CCCME námitky proti záměru Komise zařadit všechna elektrická jízdní kola do jedné skupiny jakožto jediný výrobek. Konkrétně namítala, že vysokorychlostní elektrická jízdní kola (elektrická jízdní kola dosahující rychlosti větší než 25 km/h a maximální rychlosti 45 km/h) by měla být z rozsahu šetření vyloučena. Zatímco motor standardního elektrického jízdního kola má maximální výkon (7) 250 W, motor vysokorychlostního elektrického jízdního kola může mít vyšší výkon, obvykle v rozmezí od 350 do 500 W.

(58)

CCCME tvrdila, že tato jízdní kola mají jiné vlastnosti, jsou určena k jinému použití a také se prodávají za výrazně odlišné ceny. Z pohledu spotřebitele nejsou vysokorychlostní elektrická jízdní kola zaměnitelná se všemi ostatními elektrickými jízdními koly, jichž se týká toto šetření.

(59)

Podle CCCME se vysokorychlostní elektrická jízdní kola od ostatních elektrických jízdních kol liší z několika důvodů. Zaprvé se liší suroviny a součásti. Například motor vysokorychlostního elektrického jízdního kola má vyšší jmenovitý výkon a materiály pro elektrická jízdní kola se vyznačují vyšší pevností a kvalitou.

(60)

Zadruhé se údajně výrazně liší náklady a ceny. Jelikož na kvalitu a pevnost součástí používaných k výrobě vysokorychlostních elektrických jízdních kol jsou přísnější požadavky, jsou náklady na výrobu vysokorychlostních jízdních kol vyšší než na výrobu běžných elektrických jízdních kol, což má za následek vyšší konečnou prodejní cenu.

(61)

Zatřetí se údajně liší kódy KN. Od 1. ledna 2017 jsou běžná elektrická jízdní kola zařazena do kódu KN 8711 60 10 a vysokorychlostní jízdní kola do kódu KN 8711 60 90. Před rokem 2017 byla běžná elektrická jízdní kola zařazena do kódu KN (ex) 8711 90 10 a vysokorychlostní jízdní kola do kódu KN (ex) 8711 90 90.

(62)

Začtvrté jsou vysokorychlostní elektrická jízdní kola považována za motorová vozidla (kategorie vozidel L1e-B), takže jezdci musí mít řidičský průkaz a používat přilbu. Na běžná elektrická jízdní kola se takové požadavky nevztahují. Těmito požadavky bude výrazně omezeno to, kdo si může kupovat a obsluhovat vysokorychlostní elektrická jízdní kola.

(63)

Zapáté, typy spotřebitelů jsou u vysokorychlostních elektrických jízdních kol odlišné. Spotřebiteli kupujícími běžná elektrická jízdní kola jsou obvykle zejména kancelářští pracovníci nebo starší osoby, které ocení pomocný pohon, zatímco spotřebiteli kupujícími vysokorychlostní elektrická jízdní kola jsou většinou mladí lidé, kteří tato jízdní kola používají k namáhavějším nebo sportovním činnostem.

(64)

Žadatel tvrdil, že všechna elektrická jízdní kola mají společné klíčové rysy. Zejména jde o to, že oba typy jsou jízdní kola určená ke šlapání a vybavená pomocným elektrickým motorem pro podporu šlapání. Všechna elektrická jízdní kola navíc podléhají stejným zkouškám podle evropské normy EN 15194. Na základě toho dospěl žadatel k závěru, že pro účely tohoto šetření tvoří všechna elektrická jízdní kola jediný výrobek.

(65)

Žadatel rovněž podotkl, že maximální rychlost pomocného motoru lze snadno změnit z 25 km/h na 45 km/h a naopak, jelikož je to především otázka programování softwaru, a nikoliv otázka skutečných fyzických rozdílů.

(66)

V průběhu šetření jeden dovozce prohlásil, že elektrická jízdní kola náležející do kategorie L1e-A by měla být vyloučena z definice výrobku, který je předmětem šetření. Do kategorie L1e-A patří elektrická jízdní kola s přídavným motorem o maximální rychlosti 25 km/h, ale s motorem o maximálním výkonu 1 kW. Elektrická jízdní kola kategorie L1e-A se v Unii údajně nevyrábějí a nejsou v podnětu konkrétně uvedena. Tento dovozce dále tvrdí, že elektrická jízdní kola kategorie L1e-A nemohou výrobnímu odvětví Unie způsobit žádnou újmu, jelikož první elektrické jízdní kolo kategorie L1e-A bylo v Unii prodáno více než osm týdnů poté, co žadatel podnět podal.

(67)

Komise vzala všechny tyto připomínky v úvahu. Zároveň uvedla, že definice výrobku, který je předmětem podnětu, rozhodně zahrnuje všechna jízdní kola, s podporou šlapání, s pomocným elektrickým motorem. Definice výrobku rovněž neobsahuje žádné omezení ohledně klasifikace vozidel. Proto byl učiněn závěr, že na elektrická jízdní kola kategorie L1e-A se podnět vztahuje. Z internetových stránek tohoto dovozce bylo také zřejmé, že elektrická jízdní kola kategorie L1e-A mají veškeré výhody běžných elektrických jízdních kol s vyšším výkonem. Tento dovozce zejména zdůrazňuje, že ve většině členských států není povinné používat při jízdě na elektrických jízdních kolech kategorie L1e-A přilbu a lze je používat v pruzích a na stezkách pro běžná jízdní kola.

(68)

Co se týče vysokorychlostních elektrických jízdních kol, bylo namítáno, že jejich výrobní náklady a prodejní cena jsou výrazně vyšší. To však samo o sobě není důvodem pro vyloučení výrobku z definice výrobku, jelikož definice výrobku obvykle zahrnuje zboží prodávané za různé ceny. Nicméně tento faktor byl vzat v potaz ve srovnáních při výpočtech dumpingu a újmy.

(69)

Pokud jde o různé určené použití a o různý náhled spotřebitele, argumentuje se tím, že běžná elektrická jízdní kola si kupují především starší lidé, rekreační cyklisté a kancelářští pracovníci, zatímco vysokorychlostní elektrická jízdní kola se většinou používají k namáhavějším činnostem, jako je dojíždění do zaměstnání. Jelikož kancelářští pracovníci pravděpodobně používají běžná elektrická jízdní kola pro jízdu z domova na pracoviště, je toto použití velice podobné použití vysokorychlostních elektrických jízdních kol za účelem dojíždění do zaměstnání. Lze tedy dospět k závěru, že určené použití a náhled spotřebitele se do značné míry překrývají, a nejsou proto důvodem pro vyloučení výrobku z rozsahu šetření.

(70)

Co se týče obou žádostí o vyloučení, dospěla Komise k závěru, že vysokorychlostní elektrická jízdní kola a jízdní kola kategorie L1e-A mají tytéž fyzické vlastnosti jako jiná elektrická jízdní kola, a spadají tedy do definice výrobku. I když Komise uznala, že v rámci obecné kategorie dotčeného výrobku existují různé typy výrobků, nemůže to samo o sobě vést k vyloučení z definice výrobku. Odlišné celní zařazení v rámci téže kategorie výrobku rovněž není kritériem, které by samo o sobě vedlo k vyloučení. V antidumpingových šetřeních je naprosto běžné, že se na dotčený výrobek vztahuje řada celních kódů. A konečně požadavky související s používáním dotčeného výrobku nebo obdobného výrobku po prodeji nemají vliv na základní fyzické vlastnosti, které výrobek definují pro účely antidumpingových šetření. Ve stejném ohledu není definice výrobku vymezena kategoriemi spotřebitelů, kteří se rozhodnou pro jeden či druhý typ výrobku. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(71)

Jeden dovozce tvrdil, že z definice výrobku, který je předmětem šetření, by měly být vyňaty elektrické tříkolky. Uvedl, že není jasné, zda šetření skutečně pokrývá všechny typy jízdních kol (včetně bicyklů, tříkolek a čtyřkolek), nebo pouze bicykly, protože podle názvu oznámení o zahájení řízení se antidumpingové řízení týká pouze dovozu elektrických jízdních kol.

(72)

Komise podotkla, že definice výrobku, který je předmětem šetření, není vymezena názvem oznámení o zahájení řízení, nýbrž částí „2. Výrobek, který je předmětem šetření“. Tato část jasně vymezuje, že výrobek, který je předmětem šetření, pokrývá „jízdní kola“. Pojem „jízdní kola“ se neomezuje na jízdní kola se dvěma koly, ale zahrnuje i tříkolky a čtyřkolky. Jelikož nejběžnějším typem jízdních kol jsou bicykly, jsou v názvu uvedeny pouze bicykly, aniž by tím byly z rozsahu šetření vyloučeny ostatní typy jízdních kol.

(73)

Tento dovozce dále tvrdil, že šetření se konkrétně zaměřuje na bicykly. S tímto tvrzením Komise nesouhlasila. Komise shromáždila informace o všech typech elektrických jízdních kol – výrobci a dovozci v Unii museli uvést počet kol u všech výrobků, které vyrábějí a prodávají na trhu Unie. Je tedy jasné, že tříkolky byly samostatně identifikovány a šetřeny v průběhu celého šetření. Jelikož bicykly nepochybně jsou nejběžnějším typem jízdních kol, není překvapivé, že pojem „elektrokola/elektrická kola“ se obecně používá pro označení všech typů elektrických jízdních kol, a to jak v tomto šetření, tak na trhu. Neznamená to, že by ostatní typy jízdních kol nebyly v šetření brány v potaz.

(74)

Lze tedy dospět k závěru, že vysokorychlostní elektrická jízdní kola kategorie L1e-A a elektrické tříkolky mají tytéž základní fyzické vlastnosti a rysy i stejná koncová využití jako ostatní typy elektrických jízdních kol, a nemohou být tedy z rozsahu šetření vyloučena.

3.   DUMPING

3.1.   Běžná hodnota

3.1.1.   Zacházení jako v tržním hospodářství

(75)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení Komise určí běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro jakéhokoliv vyvážejícího výrobce v ČLR, který splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a mohlo by mu být proto přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(76)

CCCMC tvrdila, že po vypršení platnosti odst. 15 písm. a) bodu ii) Protokolu o přistoupení ČLR ke Světové obchodní organizaci (dále jen „WTO“) dne 11. prosince 2016 by se na čínské vývozce měla vztahovat obecná pravidla pro stanovení běžné hodnoty. V tomto ohledu tvrdila, že použití metodiky pro země bez tržního hospodářství k určení běžné hodnoty po 11. prosinci 2016 je v rozporu s povinnostmi Unie vyplývajícími z jejího členství v WTO. Dále tvrdila, že běžná hodnota nemůže být založena na srovnatelné zemi, ale měla by být založena na údajích o čínských prodejích a nákladech.

(77)

Oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno dne 20. října 2017. V důsledku toho je příslušným právním předpisem použitelným na toto řízení základní nařízení ve znění platném v době zahájení šetření. Běžná hodnota se proto má stanovit na základě čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) základního nařízení ve znění platném ke dni zahájení tohoto šetření v říjnu 2017. Žádost CCCME se proto zamítá.

(78)

Stručně uvedeno a pouze pro usnadnění odkazování jsou kritéria vymezená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení pro zacházení jako v tržním hospodářství následující:

(1)

obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních podmínek bez zásadních zásahů státu a náklady odrážejí tržní hodnoty;

(2)

společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech;

(3)

neexistují podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství;

(4)

právní jistotu a stabilitu zaručují právní předpisy o úpadku a o vlastnictví a

(5)

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kurzů.

(79)

Za účelem určení, zda jsou kritéria v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení splněna, si Komise vyžádala nezbytné informace tím, že požádala vyvážející výrobce o vyplnění formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. O zacházení jako v tržním hospodářství požádal pouze jeden vyvážející výrobce, a to skupina Giant, která odpověděla ve stanovené lhůtě.

(80)

Jelikož tento případ zahrnoval strany, které jsou ve spojení, Komise prošetřila, zda skupina společností ve spojení jako celek splňuje podmínky pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. V případech, kdy se určitá dceřiná společnost či jiná společnost ve spojení s vyvážejícím výrobcem v ČLR podílela přímo nebo nepřímo na výrobě či prodeji dotčeného výrobku, bylo proto provedeno zkoumání týkající se zacházení jako v tržním hospodářství u každé společnosti ve spojení individuálně a rovněž u celé skupiny těchto společností.

(81)

Komise si vyžádala veškeré informace, které považovala za nezbytné, a všechny informace předložené v žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství si ověřila v prostorách hlavních právnických osob skupiny.

(82)

Na základě toho Komise zjistila, že skupina Giant neprokázala, že splňuje kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, zejména kritéria č. 1 a 3. Proto Komise tuto žádost o zacházení jako v tržním hospodářství zamítla.

(83)

Navíc skupina Giant neprokázala, že nedochází k významnému zasahování státu a že náklady na hlavní vstupy podstatně odrážejí tržní hodnoty ve výrobě dotčeného výrobku. Jak bylo vysvětleno ve zpřístupněném zjištění týkajícím se zacházení jako v tržním hospodářství, skupina Giant nakupuje čínské hliníkové trubky a rámy, jejichž ceny jsou ovlivněny podstatným zkreslením cen surového hliníku v důsledku zásadních zásahů státu. Na základě toho dospěla Komise k závěru, že skupina Giant neprokázala, že splňuje kritérium č. 1 pro zacházení jako v tržním hospodářství.

(84)

Skupina Giant navíc neprokázala, že nepodléhá výrazným zkreslením přeneseným z bývalého systému netržního hospodářství. Podle zpřístupněného zjištění týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství měla skupina Giant prospěch z několika preferenčních daňových režimů, finančních pobídek a zvláštních odečtů vzniklých nákladů. Tyto výhody – zejména jsou-li sloučeny – se považují za výrazná zkreslení přenesená ze systému netržního hospodářství. Skupina Giant tedy nesplnila kritérium č. 3 pro zacházení jako v tržním hospodářství.

(85)

Komise sdělila tato zjištění dotčenému vyvážejícímu výrobci, orgánům dotčené země a výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany měly možnost se k těmto zjištěním vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Předložené názory vzala Komise v úvahu.

(86)

Po zveřejnění zjištění o zacházení jako v tržním hospodářství podala skupina Giant několik připomínek.

(87)

Co se týče kritéria č. 1, skupina Giant tvrdila, že cena hliníku používaného při výrobě elektrických jízdních kol je v souladu s mezinárodními cenami, jak je odráží Londýnská burza kovů. Také uvedla, že případné výsledné zkreslení nelze označit za podstatné, protože co se týče hodnoty, byl dopad údajného zkreslení minimální.

(88)

Jak Komise obšírně vysvětlila v dokumentu ke zveřejnění, Šanghajská burza neželezných kovů funguje tak, aby čínská vláda měla trh s hliníkem pod úplnou kontrolou. To, zda je tento vliv využíván ke stanovování cen na úrovni trhu, nebo zda je založen na jiných faktorech, a tudíž se kolísavě odchyluje od úrovně trhu, je pro zjištění výrazného zásahu státu irelevantní. Kritérium výrazného zásahu státu je splněno, pokud stát může ovlivňovat ceny nejen okrajově, ale pokud může uplatňovat výraznou kontrolu nezávisle na tom, jak tuto kontrolu skutečně uplatňuje.

(89)

Skutečnost, že při výrobě elektrických jízdních kol se používá nižší podíl hliníku než v případě jiných výrobků, nemění nic na tom, že výrobci elektrických jízdních kol působí na výrazně narušeném trhu. V tomto konkrétním případě – a bez ohledu na jeho hodnotu – Komise na základě faktů získaných během šetření zjistila, že hliníkový rám (vyrobený z hliníkových trubek) je jedním z nejdůležitějších prvků pro výrobu elektrického jízdního kola, který má vedlejší dopady na všechny ostatní součásti a komponenty.

(90)

Co se týče kritéria č. 3, skupina Giant argumentovala tím, že výhoda plynoucí z preferenčního daňového režimu je výrazem legitimních cílů průmyslové politiky ČLR a nemůže být považována za zkreslení přenesené ze systému bývalého netržního hospodářství. Kromě toho skupina Giant uvedla, že případná zkreslení nejsou výrazná. Dále skupina tvrdila, že pro zjišťování toho, zda preferenční přiznání užívacích práv k půdě představovalo podstatné zkreslení, byla použita nesprávná metodika, která neamortizovala výhodu získanou během doby životnosti daného aktiva.

(91)

Komise nesouhlasila s tím, že by označení za podstatné zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení mělo jakoukoliv právní či věcnou souvislost s pojmem „výhoda“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (8) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“. Jde spíše o pojem, který je součástí tohoto hodnocení podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(92)

Komise zjistila, že dvěma společnostem této skupiny byla téměř v plné výši vrácena částka ceny užívacích práv k půdě, zatímco třetí společnost zaplatila malý procentní podíl hodnoty užívacích práv k půdě po vrácení částky. Vzhledem k povaze odvětví, ve kterém je půda nejdůležitějším aktivem a v němž je zásadní povahy, mohla Komise pouze dospět k závěru, že výrobní náklady a finanční situace společnosti podléhají výrazným zkreslením přeneseným ze systému netržního hospodářství.

(93)

Závěr o zamítnutí žádosti skupiny Giant o zacházení jako v tržním hospodářství proto zůstává nezměněn.

(94)

Komise informovala zúčastněné strany o konečném závěru týkajícím se zacházení jako v tržním hospodářství.

3.1.2.   Srovnatelná země

(95)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“). Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(96)

Kromě Švýcarska, Japonska a Tchaj-wanu, které byly uvedeny v oznámení o zahájení řízení, se Komise snažila identifikovat výrobce výrobku, který je předmětem šetření, v Austrálii, Mexiku, Jižní Koreji, Thajsku, Turecku a Spojených státech amerických. Na základě obdržených informací požádala Komise sedmadvacet známých výrobců obdobného výrobku, aby jí poskytli informace. Jeden výrobce ve Švýcarsku a jeden výrobce na Tchaj-wanu odpověděli na dotazník pro výrobce ve srovnatelné zemi. Odpověď tchajwanského výrobce neobsahovala zásadní informace, k nimž patří výrobní náklady na typ výrobku a záznamy o domácím prodeji. Výrobce navzdory žádostem Komise svou odpověď nedoplnil, a Švýcarsko tak zůstalo jedinou potenciální srovnatelnou zemí.

(97)

CCCME argumentovala tím, že Švýcarsko by jako srovnatelná země nebylo z několika důvodů vhodné. Zaprvé švýcarská elektrická jízdní kola se od těch čínských liší – švýcarská elektrická jízdní kola mají středový motor, zatímco čínská mají převážně nábojový motor (zabudovaný do nábojů kol), což jsou různé technologie. Švýcarští výrobci také používají výrazně odlišné součástky (výkonnější středové motory, ovládací jednotky s GPS, dotykové displeje atd.). Zadruhé, švýcarští výrobci vyrábějí vlastní značky, zatímco čínští jsou většinou výrobci původního zařízení (dále jen „OEM“) pro dovozce v Unii. Zatřetí, celkový rozsah výroby ve Švýcarsku je mnohem menší než v ČLR. Začtvrté, švýcarští výrobci dovážejí součástky z Unie a z Japonska, zatímco čínští výrobci používají domácí zdroje. A konečně, tři z osmi švýcarských výrobců pouze kompletují a přeprodávají elektrická jízdní kola z Tchaj-wanu a největší výrobce dováží všechny součásti ze zahraničí a ve Švýcarsku pouze provádí montáž.

(98)

CEIEB argumentovalo tím, že Švýcarsko by jako srovnatelná země nebylo vhodné. CEIEB zdůraznilo, že Švýcarsko má zcela jinou úroveň vývoje než ČLR, a tím i odlišné výrobní náklady (zejména náklady práce). Na žádném jiném trhu na světě navíc není tak vysoký podíl vysokorychlostních elektrických jízdních kol, která jsou kvůli zákonem požadovanému schvalování typů obecně dražší.

(99)

Šetření potvrdilo, že zatímco naprostá většina elektrických jízdních kol, která z ČLR do Unie vyvážejí vyvážející výrobci zařazení do vzorku, má nábojové motory, všechna elektrická jízdní kola, jež na švýcarském trhu během OŠ prodával spolupracující výrobce ze srovnatelné země, mají středové motory. Motor bývá vedle baterie nejdražší součástí elektrického jízdního kola. Středové a nábojové motory představují dvě odlišné technologie s různými technickými specifikacemi a různou úrovní složitosti. Středové motory se nejen prodávají za jinou cenu než motory nábojové, ale navíc to, který z nich se použije, má vedlejší dopady na ostatní součásti. Například elektrické jízdní kolo se středovým motorem mívá jiný, často dražší rám navržený speciálně pro tento motor. Totéž platí pro kola v případě elektrických jízdních kol s nábojovými motory. Pro elektrická jízdní kola se středovým motorem jsou nutné určité doplňkové součásti, jako jsou speciální pouzdra motoru, které pro kola s nábojovým motorem nutné nejsou. Jiné součásti, jako jsou čidla točivého momentu, se liší v závislosti na typu motoru.

(100)

Vzhledem k těmto dvěma odlišným technologiím s různými strukturami nákladů a různými cenami by využití Švýcarska jako srovnatelné země neposkytlo Komisi u naprosté většiny dovozu běžnou hodnotu, a to kvůli výše zmíněným vedlejším dopadům a obtížnému výpočtu úprav, který by byl nezbytný kvůli úpravě obvyklé hodnoty ze Švýcarska tak, aby odpovídala typům výrobků vyvážených z Číny do Unie.

(101)

Komise dále zkoumala vývoz výrobce ze srovnatelné země do jiných zemí, ale zde šlo rovněž výhradně o vývoz elektrických jízdních kol se středovými motory.

(102)

Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že Švýcarsko není vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(103)

V případě neexistence třetí země s tržním hospodářstvím se proto v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení předběžně došlo k závěru, že není možné určit běžnou hodnotu pro výrobce zařazené do vzorku na základě cen na domácím trhu nebo početně zjištěné běžné hodnoty v třetí zemi s tržním hospodářstvím, včetně Unie, a proto je nutné určit běžnou hodnotu na základě jiného přiměřeného základu, v tomto případě na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za obdobný výrobek v Unii. Vzhledem k nevhodnosti Švýcarska a k neexistenci jiné spolupráce, jak je uvedeno v 96. a 99. až 102. bodě odůvodnění, to bylo považováno za vhodné. Kromě toho to Komise považovala za odůvodněné vzhledem k velikosti trhu Unie, existenci dovozu a silné vnitřní hospodářské soutěži na trhu Unie s tímto výrobkem.

3.1.3.   Běžná hodnota

(104)

Jelikož v tomto případě nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota pro všechny čínské vyvážející výrobce určena, jak je vysvětleno ve 103. bodě odůvodnění výše, na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za obdobný výrobek v Unii, přičemž se vycházelo z údajů ověřených v prostorách výrobců v Unii zařazených do vzorku, jejichž seznam je uveden v 51. bodě odůvodnění.

(105)

Běžná cena každého typu výrobku vycházela ze skutečné prodejní ceny (ceny ze závodu), upravené tak, aby obsahovala cílový zisk výrobního odvětví Unie.

(106)

Naprostou většinu typů výrobku vyvážených z ČLR do Unie nebylo možné přiřadit k typům výrobku vyráběným a prodávaným v Unii. Ve vzácných případech, kdy přesné přiřazení na úrovni kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“) nebylo možné, Komise opakovaně vyjímala vlastnosti PCN, dokud nebylo dosaženo úspěšného přiřazení. V některých výjimečných případech konkrétních typů jízdních kol, které se v Unii nevyrábějí, bylo provedeno přiřazení na základě co největší možné shody podle ostatních vlastností. Podrobnosti o tomto postupu byly poskytnuty vyvážejícím výrobcům.

3.2.   Vývozní cena

(107)

Vyvážející výrobci zařazení vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo jako dovozci prostřednictvím společností, které jsou ve spojení, nebo společností, které nejsou ve spojení.

(108)

Pokud vyvážející výrobci dotyčný výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(109)

Jestliže vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení považována za stanovenou na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takových případech byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku (9 %).

3.3.   Srovnání

(110)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(111)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Komise provedla následující úpravy vývozní ceny na základě údajů předložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku v jejich odpovědích na dotazník a při inspekci na místě: bankovní poplatky, poplatky za manipulaci a nakládku ve vyvážející zemi, úvěrové náklady a zisk obchodníků, kteří nejsou ve spojení, v případě obchodníků v Unii, kteří jsou ve spojení.

(112)

CCCME a jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku uvedli, že za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny by vývozní cena měla být upravena směrem nahoru kvůli tomu, že vyvážející výrobci jsou OEM.

(113)

CCCME argumentovala tím, že vzhledem k tomu, že většina čínských výrobců elektrických jízdních kol jsou OEM, prodávají se jimi vyrobená elektrická jízdní kola konečným spotřebitelům prostřednictvím dovozců a distributorů značkových výrobků. Cena účtovaná konečným spotřebitelům obsahuje jak přirážku dovozce, tak přirážku distributora. CCCME podotkla, že dovozci značkových výrobků v odvětví elektrických jízdních kol se odlišují od běžných dovozců v jiných odvětvích.

(114)

CCCME uvedla, že je to z toho důvodu, že v případě většiny elektrických jízdních kol vyvážených z ČLR do Unie provádějí design, výzkum a vývoj dovozci značkových výrobků nebo dovozci značkových výrobků ve spolupráci s vývozcem. V obou případech investují dovozci značkových výrobků do těchto prací značné prostředky podobně jako samotní výrobci v Unii. Kromě dovozní ceny přičtou dovozci značkových výrobků ke své ceně uplatněné při dalším prodeji ještě hodnotu vlastní značky. Před srovnáním s běžnou hodnotou by tedy vývozní cena čínských elektrických jízdních kol měla být upravena směrem nahoru připočtením přirážky dovozce značkových výrobků.

(115)

Komise zvážila provedení vhodné úpravy dle čl. 2 odst. 10 písm. d) (dále jen „obchodní úroveň“) základního nařízení. Příslušné podmínky nebyly splněny, jelikož Komise nezjistila žádný trvalý a zřejmý rozdíl ve funkcích a cenách výrobního odvětví Unie, co se týče prodeje prostřednictvím výrobců původního zařízení a prodeje neprobíhajícího prostřednictvím výrobců původního zařízení na trhu Unie na úrovni typů výrobku, ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení. Ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení také nebylo možné použít, neboť příslušná obchodní úroveň, tj. OEM, na domácím trhu výrobců v Unii neexistuje.

(116)

Komise také zvážila provedení úpravy podle čl. 2 odst. 10 písm. k) (dále jen „jiné činitele“) za účelem započtení nákladů na design a na výzkum a vývoj, které vznikají dovozcům značkových výrobků. Nicméně v této fázi šetření neposkytli vyvážející výrobci Komisi spolehlivé vyčíslení těchto nákladů. Komise proto vyzvala zúčastněné strany, aby jí poskytly spolehlivý a ověřitelný výpočet nákladů pro úpravu dle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(117)

Tvrzení CCCME bylo tedy zamítnuto.

(118)

Podle tří vyvážejících výrobců bylo zařazení podle typu výrobku navrhované Komisí nedostatečné, jelikož nerozlišovalo elektrická jízdní kola různých cenových hladin. Požadovali, aby Komise k zařazení podle typu výrobku přidala několik vlastností, a to konkrétně:

přesmykač – kvůli zohlednění rozdílu mezi vnitřním a vnějším přesmykačem,

brzda – kvůli zohlednění rozdílu mezi mechanickou a hydraulickou brzdou,

odpružení – kvůli zohlednění rozdílu mezi pružinovým, hydraulickým a vzduchovým odpružením, a

vlastnosti baterie – přidání dvou rozmezí kapacity: pod 250 Wh a od 250 Wh do 350Wh.

(119)

Žadatel však argumentoval tím, že různé součásti v rámci každé navrhované vlastnosti se samy o sobě neprodávají za různé ceny. Kromě toho elektrická jízdní kola s údajně dražšími součástmi v rámci každé navrhované vlastnosti nemusí být dražší než ta, která obsahují údajně levnější součást. Žadatel k tomu uvedl několik příkladů.

(120)

Vyvážející výrobci s tím však nesouhlasili a zdůraznili například to, že žadatel ve svých příkladech srovnává vnější přesmykač nejvyšší třídy (s deseti rychlostmi) s vnitřním přesmykačem nejnižší třídy (se třemi rychlostmi). Proto jsou ceny podobné. Podobně jsou mechanické brzdy nejvyšší třídy srovnávány s hydraulickými brzdami nejnižší třídy. Vyvážející výrobce rovněž zdůraznil, že srovnávání jízdních kol, která obsahují různé součásti, za účelem prokázání toho, že tyto součásti nemají dopad na celkovou cenu jízdního kola, je nesmyslné, protože v každém příkladu jsou jiné rozlišující faktory než dotčené součásti.

(121)

Komise vzala oba soubory připomínek v potaz. Co se týče dodatečných vlastností, Komise uvádí, že nemohla konstatovat, že by vnitřní přesmykač byl vždy výrazně dražší než vnější přesmykač nebo že by hydraulická brzda byla vždy výrazně dražší než mechanická. V rámci těchto dílčích kategorií existují součásti, které jsou na horním i dolním konci cenového rozpětí. Komise tedy dospěla k závěru, že zřejmě není trvalý a zřejmý rozdíl v ceně součástí v rámci navrhovaných dodatečných vlastností, který by byl důvodem pro změny typů výrobků určených v tomto šetření.

(122)

V této fázi šetření nejsou žádné důkazy odůvodňující úpravy na základě rozdílů v cenách součástí v rámci výše uvedených vlastností, ani v rámci dodatečných vlastností uvedených později vyvážejícími výrobci (konkrétně počet rychlostí přesmykače a značka středového motoru). V rámci těchto vlastností obsahují čínská elektrická jízdní kola vyvážená do Unie směsici součástí, což dle nejlepšího vědomí Komise nezvýhodňuje žádný konkrétní typ. Totéž lze říci o elektrických jízdních kolech vyráběných v Unii. Komise opět vyzvala zúčastněné strany k poskytnutí těchto ověřitelných důkazů a informací, aby bylo možné dokončit posuzování výše uvedených argumentů.

3.4.   Dumpingová rozpětí

(123)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(124)

Dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo stanoveno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo vypočítáno jako vážený průměr na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(125)

Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce v ČLR. Ta byla měřena hodnocením podílu objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie na celkovém objemu vývozu z dotčené země do Unie.

(126)

Úroveň spolupráce byla vysoká. Zbytkové dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR bylo proto prozatímně stanoveno na úrovni odpovídající nejvyššímu dumpingovému rozpětí zjištěnému u spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(127)

Prozatímní dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

Tabulka 1

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Bodo Vehicle Group Co., Ltd.

90,6 %

Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co., Ltd.

34,6 %

Jinhua Vision Industry Co., Ltd and Yongkang Hulong Electric Vehicle Co., Ltd.

42,8 %

Suzhou Rununion Motivity Co., Ltd.

106,4 %

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku (viz příloha)

51,0 %

Všechny ostatní společnosti

106,4 %

4.   ÚJMA

4.1.   Vymezení výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(128)

Na začátku posuzovaného období vyrábělo obdobný výrobek v Unii jednačtyřicet výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Čtyři z nich během období šetření ukončili výrobu.

(129)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 1,1 milionu kusů. Komise toto číslo stanovila na základě číselného údaje o spotřebě poskytnutého Svazem evropských výrobců jízdních kol (dále jen „CONEBI“), statistik o dovozu a poměru prodeje a výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(130)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že dva výrobci v Unii jsou zároveň dovozci elektrických jízdních kol. Netvrdila však, že by tito výrobci měli být vyloučeni z vymezení výrobního odvětví Unie, ani pro jejich vyloučení nepředložila argumenty. Dovoz sám o sobě není důvodem k vyloučení z vymezení výrobního odvětví Unie.

(131)

Jiná zúčastněná strana tvrdila, že společnost ATALA a společnost Accell Nederland, která je s ní ve spojení, by neměly být součástí výrobního odvětví Unie, protože ATALA dováží elektrická jízdní kola z ČLR. Podle podmínek čl. 4 odst. 2 základního nařízení nejsou společnosti ATALA a Accell ve spojení. V každém případě však dovoz sám o sobě není důvodem k vyloučení z vymezení výrobního odvětví Unie.

(132)

Dovoz z ČLR nahlásily i jiní výrobci v Unii, kteří požádali o zachování důvěrnosti. Tyto společnosti spolu s těmi, jež jsou uvedeny ve 130. a 131. bodě odůvodnění, se na výrobě a prodeji výrobního odvětví Unie podílejí méně než 5 %. Nemají tedy žádný podstatný dopad na ukazatele újmy výrobního odvětví Unie jako celku. To, zda jsou tyto společnosti považovány za součást výrobního odvětví Unie, nemá na analýzu újmy žádný podstatný dopad. Tato otázka bude dále přezkoumána pro účely konečných zjištění.

4.2.   Spotřeba v Unii

(133)

Komise určila spotřebu v Unii na základě informací, které poskytl CONEBI.

(134)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kusech)

 

2014

2015

2016

Unie celkem Spotřeba (v kusech)

1 139 000

1 363 842

1 666 251

1 982 269

Index

100

120

146

174

Zdroj: CONEBI

(135)

Spotřeba v Unii trvale rostla z 1,1 milionu kusů v roce 2014 na téměř 2 miliony kusů během období šetření, což znamenalo 74 % nárůst během posuzovaného období. Tento vývoj byl způsoben větším environmentálním povědomím a pokračujícími investicemi do marketingu a propagace a také do technologického vývoje elektrických jízdních kol.

4.3.   Dovozy z ČLR

4.3.1.   Objem a podíl dovozu z ČLR na trhu

(136)

Elektrická jízdní kola jsou od roku 2017 řazena do kódu KN 8711 60 10. Před rokem 2017 byla elektrická jízdní kola řazena do kódu KN (ex) 8711 90 10, pod nímž byly zahrnuty i další výrobky. Za účelem vyřešení tohoto problému předložil žadatel podrobnou čínskou celní statistiku, ve které bylo možné identifikovat čínský vývoz elektrických jízdních kol.

(137)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu tak, že vůči příslušnému kódu HS provedla extrapolaci poměru čínského vývozu elektrických jízdních kol (jak je uvedeno výše) vůči celkovému vývozu z ČLR pod stejným kódem HS. Za období devíti měsíců roku 2017 jsou čínské statistiky o dovozu založeny přímo na údajích Eurostatu.

(138)

Podíl dovozu na trhu byl následně stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii uvedenou výše v tabulce 2 ve 134. bodě odůvodnění.

(139)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v kusech) a podíl na trhu

 

2014

2015

2016

Objem dovozu z ČLR (v kusech)

199 728

286 024

389 046

699 658

Index

100

143

195

350

Podíl na trhu (%)

18

21

23

35

Index

100

120

133

201

Zdroj: Eurostat, čínské statistiky o vývozu.

(140)

Objem dovozu z ČLR se více než ztrojnásobil, přičemž došlo k jeho nárůstu z téměř 200 000 kusů v roce 2014 na téměř 700 000 kusů v období šetření. Tempo růstu se od roku 2016 do období šetření zrychlilo.

(141)

Souběžně se podíl na trhu Unie, který připadá na dovoz z ČLR, zvýšil ze 17 % v roce 2014 na 35 % v období šetření.

(142)

CCCME vyjádřila obavy ohledně spolehlivosti statistiky čínských celních orgánů předložené žadatelem a požádala o poskytnutí podrobných statistických údajů a zdroje těchto údajů.

(143)

Žadatel na podporu svojí žádosti poskytl Komisi podrobné statistické údaje. Žadatel dále ve znění žádosti bez důvěrných údajů poskytl souhrnné číselné údaje o vývozu za rok. Žadatel rovněž uvedl, že zdrojem jsou čínské celní orgány, zmínil použité kódy a vysvětlil svou metodiku pro vyloučení jiných výrobků než dotčeného výrobku.

(144)

Komise při ověřování těchto údajů zjistila, že žadatel tyto statistiky celních orgánů koupil od zavedené čínské společnosti, která se na tuto oblast specializuje, a že tytéž údaje jsou k dispozici i od jiných čínských poskytovatelů služeb.

(145)

Během ověřování bylo však také prokázáno, že žadatel ve veřejně přístupné složce přesně popsal metodiku použitou k určení vývozu elektrických jízdních kol z ČLR.

(146)

Podrobné údaje předložené žadatelem byly navíc ještě prověřeny srovnáním s jinými zdroji informací a ukázalo se, že jsou spolehlivé. Žádná jiná strana nepředložila žádný alternativní zdroj informací ani alternativní metodiku.

(147)

Komise také zjistila, že podrobné údaje a totožnost společnosti, která tyto informace poskytla, byly ze své podstaty důvěrné ve smyslu čl. 19 odst. 1 základního nařízení. Zveřejnění totožnosti dodavatele informací by mělo výrazně negativní dopad na osobu poskytující tyto informace nebo na osobu, od níž byly získány.

(148)

Vzhledem k těmto okolnostem a k úrovni zveřejnění souhrnných údajů a metodiky složky bez důvěrných údajů Komise usoudila, že vstupní údaje a totožnost společnosti, která je dále prodává, nejsou nutné k tomu, aby dotčená strana mohla uplatnit svá práva na obhajobu.

(149)

Proto musel být argument CCCME zamítnut.

(150)

Zúčastněné strany tvrdily, že dovoz z ČLR sledoval trendy trhu, jelikož rostla jak spotřeba v Unii, tak čínský vývoz. Nicméně je třeba podotknout, že velikost růstu čínského vývozu je ve srovnání s růstem spotřeby v Unii velice odlišná. Od roku 2014 do období šetření vzrostl čínský vývoz o 250 %, zatímco spotřeba v Unii vzrostla mnohem pomaleji o 74 %. Trend byl tedy sice stejný, ale velikost růstu se značně lišila.

4.3.2.   Ceny dovozu z ČLR a cenové podbízení

(151)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu podle metody popsané ve 137. bodě odůvodnění.

(152)

Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR za kus)

 

2014

2015

2016

ČLR

472

451

477

422

Index

100

96

101

89

Zdroj: Eurostat, čínské statistiky o vývozu.

(153)

Průměrná cena dovozu z ČLR od roku 2014 do období šetření klesla o 11 %, přičemž nejprve došlo ke 4 % snížení v letech 2014–2015 a poté k 12 % snížení mezi rokem 2016 a obdobím šetření.

(154)

Protože podrobný sortiment typů výrobku nebyl vzhledem k povaze statistiky Eurostatu znám, nejsou údaje o vývoji cen zcela spolehlivé. Komise však uvedla, že průměrné ceny dovozu z ČLR byly výrazně nižší než ceny výrobců v Unii i než ceny dovozu z jiných třetích zemí, než je ČLR. Čínští vývozci navíc rozšířili řadu výrobků prodávaných na trhu v Unii a zahrnuli do této řady i dražší elektrická jízdní kola, ale průměrná cena čínského dovozu klesla.

(155)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(1)

váženého průměru prodejních cen čtyř výrobců v Unii zařazených ve vzorku za jednotlivé typy výrobku účtovaných nezávislým odběratelům na trhu Unie upravených na úroveň ceny ze závodu; a

(2)

odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, které byly účtovány prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie a stanoveny na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení ve výši 6 % a o náklady po dovozu.

(156)

Ministerstvo obchodu ČLR prohlásilo, že analýza cenového podbízení by měla brát v potaz různé faktory, jako jsou typ elektrického jízdního kola (např. městské elektrické jízdní kolo a horské elektrické jízdní kolo), umístění motoru (nábojový nebo středový motor), výkon baterie a materiál, z něhož je elektrické jízdní kolo vyrobeno (např. ocel, hliník, uhlík). Bylo potvrzeno, že všechny tyto faktory byly při vytváření analýzy cenového podbízení vzaty v úvahu.

(157)

Komise provedla cenové srovnání u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Co se týče obchodní úrovně těchto transakcí, bylo zjištěno, že jak výrobci v Unii zařazení do vzorku, tak čínští vývozci zařazení do vzorku prodávají odběratelům původního zařízení, ale i pod vlastní značkou. Bylo tedy zkoumáno, zda je důvod pro úpravu o rozdíly v obchodní úrovni. V tomto ohledu bylo zkoumáno, zda existuje trvalý a zřejmý rozdíl mezi cenami při prodeji odběratelům původního zařízení a cenami prodeje pod vlastní značkou. Bylo zjištěno, že žádný trvalý a zřejmý rozdíl mezi těmito cenami v případě prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku neexistuje.

(158)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Z tohoto srovnání vyplynulo, že rozpětí cenového podbízení se pohybovalo od 16,2 % do 41 %.

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(159)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(160)

Jak je uvedeno ve 28. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(161)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(162)

Komise posoudila makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, růst, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu) na základě informací, které pocházely od CONEBI, ze statistik o dovozu a od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(163)

Komise ověřila číselný údaj o spotřebě, který poskytl CONEBI. Komise zjistila, že tyto údaje byly skutečně založeny na informacích získaných od národních sdružení evropských výrobců, že pocházely z prohlášení nebo přiměřených odhadů společností a že byly podloženy příslušnou dokumentací a postupy průzkumu.

(164)

Z těchto informací pocházejí ukazatele prodeje, výroby, kapacity a zaměstnanosti výrobního odvětví Unie. Ty byly odhadnuty na základě příslušných poměrů výrobců v Unii zařazených do vzorku. Tento přístup dodržuje metodiku, již žadatel popsal ve znění žádosti bez důvěrných údajů K této metodice nepředložila připomínky žádná zúčastněná strana.

(165)

Na základě toho dospěla Komise k závěru, že soubor makroekonomických údajů je pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie reprezentativní.

(166)

Komise posoudila mikroekonomické ukazatele (průměrné jednotkové prodejní ceny, náklady práce, jednotkové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic) na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly řádně ověřeny. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(167)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2014

2015

2016

Objem výroby (v kusech)

842 531

987 111

1 108 087

1 089 541

Index

100

117

132

129

Výrobní kapacita (v kusech)

1 140 553

1 397 145

1 694 853

1 538 347

Index

100

122

149

135

Využití kapacity (%)

74

71

65

71

Index

100

96

89

96

Zdroj: CONEBI, výrobci v Unii zařazení do vzorku

(168)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 29 % navzdory poklesu o 2 % mezi rokem 2016 a obdobím šetření.

(169)

Tento nárůst ve výrobě byl způsoben nárůstem spotřeby v Unii. Výroba musí být plánována před velice krátkými prodejními sezónami, a do určité míry se tedy opírá o předpovědi prodeje. Pokles ve výrobě mezi rokem 2016 a obdobím šetření se tudíž týkal především setrvalé ztráty podílu na trhu oproti dovozu z ČLR, což donutilo výrobní odvětví Unie přehodnotit svá očekávání.

(170)

Spotřeba v Unii mezi rokem 2014 a obdobím šetření vzrostla o 35 %. Výrobní kapacita se mezi lety 2014 a 2016 zvýšila o 49 %, ale poté mezi rokem 2016 a obdobím šetření klesla o 9 %.

(171)

Využití kapacity kleslo ze 74 % v roce 2014 na 71 % v období šetření. Vzhledem k tomu, že kapacita rostla rychleji než výroba, kleslo využití kapacity mezi lety 2014 a 2016 ze 74 % na 65 %. Tento trend se mezi rokem 2016 a obdobím šetření obrátil, když kapacita klesla větší měrou než výroba, což mělo za následek zvýšení využití kapacity z 65 % na 71 %.

(172)

Kapacita se vztahuje k teoretickému počtu elektrických jízdních kol, která lze vyrobit na dostupných výrobních linkách. Výrobní linky používané v současné době pro výrobu elektrických jízdních kol jsou většinou přestavěny z již existujících výrobních linek, které se dříve používaly pro výrobu konvenčních jízdních kol. Takovouto přestavbu lze provést rychle a s nízkými náklady. Kapacita pro výrobu elektrických jízdních kol představuje malou část stávající kapacity pro výrobu konvenčních jízdních kol. V důsledku toho mají ukazatele kapacity a využití kapacity omezený význam, protože je lze upravit s přihlédnutím k vývoji na trhu. V tomto konkrétním případě Komise rovněž zjistila, že přechod z výroby konvenčních jízdních kol na výrobu elektrických jízdních kol také nevyžaduje významnou investici (s dopadem na peněžní tok, schopnost získat kapitál nebo pokračování provozu), významné fixní náklady (s velkým dopadem na ziskovost související s využitím), ani omezení zvýšení výroby.

4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(173)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2014

2015

2016

Celkový objem prodeje na trhu Unie (v kusech)

862 168

941 937

1 074 335

1 042 268

Index

100

109

125

121

Podíl na trhu (%)

76

69

64

53

Index

100

91

85

69

Zdroj: CONEBI, výrobci v Unii zařazení do vzorku

(174)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 21 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v letech 2014 až 2016 zvýšil o 25 %, ale poté mezi rokem 2016 a obdobím šetření klesl o 3 %.

(175)

Nárůst objemu prodeje v letech 2014 až 2016 byl podobně jako vývoj v objemu výroby způsoben narůstající spotřebou. Pokles objemu prodeje mezi rokem 2016 a obdobím šetření přímo souvisel se setrvalou ztrátou podílu na trhu oproti dovozu z ČLR.

(176)

Prodej výrobního odvětví Unie rostl mnohem pomalejším tempem než vývoj spotřeby. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu následkem toho výrazně poklesl, a to ze 76 % v roce 2014 na 53 % v době šetření.

4.4.2.3.   Růst

(177)

Výrobní odvětví Unie nedokázalo plně využít nárůst spotřeby mezi rokem 2014 a obdobím šetření. Spotřeba vzrostla o 74 %, ale výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit prodej pouze o 21 %. V důsledku toho výrobnímu odvětví Unie v témže období klesl podíl na trhu (o 23 procentních bodů). Výrobní odvětví Unie muselo kvůli dumpingovému dovozu z ČLR mezi rokem 2016 a obdobím šetření snížit výrobu, prodej, zaměstnanost a kapacitu.

4.4.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(178)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2014

2015

2016

Počet zaměstnanců

2 577

3 030

3 546

3 610

Index

100

118

138

140

Produktivita (kusy/zaměstnanec)

327

326

312

302

Index

100

100

96

92

Zdroj: CONEBI, výrobci v Unii zařazení do vzorku

(179)

Ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla zaměstnanost o 40 %. K největšímu nárůstu došlo v letech 2014 až 2016. Zaměstnanost se mezi rokem 2016 a obdobím šetření zvýšila o 2 %.

(180)

Následkem růstu zaměstnanosti, který byl rychlejší než růst výroby, klesla produktivita o 8 %.

4.4.2.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků minulého dumpingu

(181)

Vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(182)

Neexistují žádné důkazy o minulém dumpingu.

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(183)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

 

2014

2015

2016

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/kus)

1 112

1 156

1 237

1 276

Index

100

104

111

115

Jednotkové výrobní náklady (EUR/kus)

1 068

1 134

1 173

1 234

Index

100

106

110

116

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(184)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období zvýšily o 15 % v souladu s nárůstem průměrných výrobních nákladů, které se zvýšily o 16 %.

(185)

Jelikož průměrné náklady a ceny ovlivňuje sortiment prodávaný těmito výrobci, neznamená to, že náklady a ceny srovnatelného výrobku během posuzovaného období vzrostly o 16 %.

4.4.3.2.   Náklady práce

(186)

Průměrné náklady práce čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2014

2015

2016

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance (EUR)

38 348

37 042

34 818

34 659

Index

100

97

91

90

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(187)

Následkem zvýšení počtu továrních dělníků ve vztahu ke zvýšení počtu zaměstnanců v prodejních a administrativních funkcích klesly průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance během posuzovaného období o 10 %.

4.4.3.3.   Zásoby

(188)

Stav zásob čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2014

2015

2016

Konečné zásoby (v kusech)

59 375

73 521

90 573

98 412

Index

100

124

153

166

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(189)

Konečný stav zásob čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 66 %.

(190)

Je třeba poznamenat, že stav zásob v období šetření byl zjišťován na konci září, kdy bývá stav zásob nízký, protože jde o konec prodejní sezóny. V jiných obdobích byl stav zásob zjišťován v prosinci, kdy je naopak běžné mít v očekávání příští prodejní sezóny velké zásoby.

(191)

Zvýšení stavu zásob bylo tedy výrazné. Bylo zjištěno, že tomu tak je vzhledem k obecnému vývoji na trhu a s ohledem na skutečnost, že zatímco objem výroby byl udržován na mnohem nižší úrovni než zvýšení spotřeby, objem prodeje stoupal ještě pomaleji než výroba, a to vedlo k hromadění zásob, což je obzvláště patrné na konci období šetření.

4.4.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(192)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2014

2015

2016

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (% obratu z prodeje)

2,7

4,3

3,8

3,4

Index

100

160

142

125

Peněžní tok (EUR)

5 178 860

– 5 433 666

17 079 409

4 955 399

Index

100

– 105

330

96

Peněžní tok (% obratu z prodeje)

1,1

– 1,0

2,5

0,6

Index

100

– 89

218

55

Investice (EUR)

6 775 924

17 773 148

7 888 936

11 965 802

Index

100

262

116

177

Návratnost investic (%)

18

30

38

37

Index

100

164

213

203

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(193)

Komise stanovila ziskovost čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(194)

V roce 2014 bylo ziskové rozpětí na nízké úrovni 2,7 % a poté mezi rokem 2015 a obdobím šetření kleslo ze 4,3 % na 3,4 %.

(195)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok se v posuzovaném období snížil o 4 % a v roce 2015 byl záporný. Nepokryl investice vynaložené v posuzovaném období.

(196)

Srovnání ziskového rozpětí v procentech obratu s peněžními toky z provozní činnosti vyjádřenými na stejném základě dokazuje velice špatnou přeměnu zisku na peněžní toky, což je způsobeno kolísáním zásob.

(197)

Investice během posuzovaného období klesly o 77 %, přičemž představovaly maximálně 2 % prodeje.

(198)

Poměr návratnosti investic se v posuzovaném období zvýšil o 103 %. Nicméně, i když je odvětví elektrických jízdních kol ze strukturálního hlediska odvětvím využívajícím ve velké míře hotovost, jeho provoz vyžaduje jen málo aktiv a ta už obecně existují z výroby konvenčních jízdních kol. V této souvislosti má návratnost investic omezený význam.

(199)

Špatná finanční situace výrobního odvětví Unie, co se týče zisků a peněžních toků, během období šetření omezovala jeho schopnost získávat kapitál.

4.4.4.   Závěr ohledně újmy

(200)

Výrobní odvětví Unie čelilo rychle narůstajícímu toku dumpingového dovozu z Číny a nedokázalo využít růstu trhu s elektrickými jízdními koly. Prodej během posuzovaného období vzrostl o 21 %, zatímco spotřeba se zvýšila o 74 %. Zároveň došlo k poklesu podílu na trhu o 23 procentních bodů, z nichž 18 získal čínský dovoz, jehož ceny se během období šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 16 % až 43 %.

(201)

Tlak na prodej byl znatelný v souvislosti s výrobou, zásobami, kapacitou, využitím kapacity a úrovní zaměstnanosti. Mezi lety 2014 a 2015 vzrostla výroba stejnou měrou jako spotřeba (+ 17 %, respektive + 20 %). Po roce 2015 však bylo výrobní odvětví Unie nuceno přehodnotit předpokládaný prodej. Trend ve výrobě se poté zřetelně a stále více odchyloval od obecného vývoje trhu, přičemž výroba mezi rokem 2015 a obdobím šetření vzrostla o 12 procentních bodů a spotřeba o 54 procentních bodů.

(202)

Nicméně s výjimkou roku 2014 byla výroba soustavně vyšší než prodej, což vedlo k výraznému nárůstu zásob. Výrobní kapacita, která se do roku 2016 zvyšovala v souladu se spotřebou, byla snížena, aby se dále nezhoršovala míra využití kapacity, která mezi lety 2014 a 2016 klesla o 9 procentních bodů.

(203)

Mezi rokem 2016 a obdobím šetření výroba celkově klesala, stavy zásob byly po prodejní sezóně vyšší než před ní, kapacita se snížila a zaměstnanost stagnovala, zatímco dovoz z ČLR vzrostl o 155 procentních bodů.

(204)

Vlivem tlaku na ceny a neschopnosti využít úspor z rozsahu na vznikajícím trhu byla ziskovost výrobního odvětví Unie v celém posuzovaném období stále na nízké úrovni. Tato nízká úroveň zisku a kolísání stavu zásob vedly k nízkým peněžním tokům z provozní činnosti, které byly pod úrovní investic vynaložených během posuzovaného období a vytvořily další prvek zranitelnosti tohoto odvětví, jež využívá ve velké míře hotovost a je značně závislé na likviditě poskytované bankami. Během období šetření se čtyři výrobci dostali do úpadku.

(205)

Ukazatele újmy týkající se růstu, podílu na trhu, kapacity, využití kapacity, zásob, ziskového rozpětí, peněžního toku a schopnosti navýšení kapitálu se vyvíjely negativně. Ostatní ukazatele nedosáhly záporné hodnoty jen díky silnému základnímu růstu poptávky.

(206)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(207)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory.

(208)

Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z ČLR, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory jsou: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a údajný dopad investic a rozšiřování kapacit.

5.1.   Účinky dumpingových dovozů

(209)

Ceny dumpingového dovozu z ČLR se během období šetření výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a rozpětí tohoto cenového podbízení bylo v rozmezí od 16,2 % do 43,2 %. Během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o 23 procentních bodů podílu na trhu, který vzrostl o 74 %, zatímco dovoz z ČLR se zvýšil o 250 % a jeho podíl na trhu stoupl o 17 procentních bodů – z 18 % na 35 %. Tlak na ceny vyvíjený dumpingovým dovozem z ČLR způsobil, že zisky a peněžní toky se držely na nízkých úrovních.

5.2.   Účinky dalších faktorů

5.2.1.   Dovoz ze třetích zemí

(210)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2014

2015

2016

Tchaj-wan

Objem (v kusech)

21 335

43 095

79 312

108 817

Index

100

202

372

510

Podíl na trhu (%)

2

3

5

5

Průměrná cena (EUR)

622

571

843

1 016

Index

100

92

135

163

Vietnam

Objem (v ks)

37 892

74 259

91 468

101 376

Index

100

196

241

268

Podíl na trhu (%)

3

5

5

5

Průměrná cena (EUR)

435

539

542

570

Index

100

124

125

131

Švýcarsko

Objem (v kusech)

883

14 310

30 477

28 440

Index

100

1 621

3 452

3 221

Podíl na trhu (%)

0

1

2

1

Průměrná cena (EUR)

1 140

1 391

1 606

1 606

Index

100

122

141

141

Japonsko

Objem (v kusech)

16 994

4 217

1 613

1 710

Index

100

25

9

10

Podíl na trhu (%)

1

0

0

0

Průměrná cena (EUR)

1 098

1 406

1 687

952

Index

100

128

154

87

Celkový dovoz ze všech třetích zemí kromě ČLR

Objem (v kusech)

77 104

135 881

202 870

240 343

Index

100

176

263

312

Podíl na trhu (%)

7

10

12

12

Průměrná cena (EUR)

641

666

828

897

Index

100

104

129

140

Zdroj: Eurostat

(211)

Objem dovozu z jiných třetích zemí, než je ČLR, se výrazně vyvíjel a jeho podíl na trhu se zvýšil ze 7 % v roce 2014 (77 000 kusů) na 12 % (240 000 kusů v období šetření). Tempo tohoto nárůstu se ale zpomalilo, když čínští vývozci po roce 2015 začali vyvíjet intenzivnější činnost.

(212)

Tento dovoz pocházel téměř výlučně z Tchaj-wanu a Vietnamu. Nicméně po roce 2015 Komise zaznamenala pomalejší nárůst dovozu z Vietnamu, což lze vysvětlit podstatným a zvyšujícím se cenovým rozdílem oproti čínskému dovozu. Podobně docházelo k setrvalému růstu dovozu z Tchaj-wanu zároveň s neméně výrazným zvyšováním cen, což svědčí o tom, že tento dovoz se mohl přemístit do horního segmentu trhu.

(213)

Dovozy z Tchaj-wanu a Vietnamu měly v průměru nižší ceny než výrobní odvětví Unie. Vzhledem k širokému rozpětí cen elektrických jízdních kol však Komise nemůže dospět k závěru, že se tyto dovozy stejným způsobem podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Jejich průměrné ceny se navíc zvýšily, zatímco průměrné ceny dovozu z ČLR se snížily.

(214)

Rozdíl mezi cenami dovozu z Vietnamu a cenami výrobního odvětví Unie však byly výrazné, a nelze tedy vyloučit, že ke vzniku újmy nepatrně přispěly. Nicméně dovoz z Vietnamu přestal po roce 2015 získávat další podíl na trhu a jeho objem zůstal malý.

(215)

Z toho vyplývá, že dovoz ze všech jiných zemí, než je ČLR, nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a nemohl mít na tuto újmu větší než nepatrný dopad.

5.2.2.   Vývozní činnost výrobního odvětví Unie

(216)

Objem vývozu čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

 

2014

2015

2016

Objem vývozu (v kusech)

5 539

14 529

24 922

21 548

Index

100

262

450

389

Průměrná cena (EUR)

1 570

680

676

907

Index

100

43

43

58

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(217)

Vývoz mimo Unii uskutečňovaný výrobci v Unii zařazenými do vzorku byl zanedbatelný (3 % celkového objemu prodeje v posuzovaném období). Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nemohla být ani s ohledem na pokles průměrné ceny příčinou újmy.

5.2.3.   Investice a rozšiřování kapacit

(218)

CCCME tvrdila, že investice do kapacity měly v roce 2016 za následek přebytek výrobních kapacit převyšující veškeré realistické předpoklady prodeje, což způsobilo jak výrazné snížení využití kapacit, tak vážný dopad na ziskovost.

(219)

Toto tvrzení Komise odmítla. Zaprvé nelze říci, že investice do kapacity převyšovaly veškeré realistické předpoklady prodeje. Jak je uvedeno v tabulce 5 výše, výrobní kapacita v letech 2015–2016 vzrostla o 300 000 kusů. To bylo zcela v souladu s nárůstem spotřeby v letech 2015–2016, který činil právě 300 000 kusů, jak je uvedeno v tabulce 2 výše. Následkem nepřiměřeného tlaku ze strany čínského dumpingového dovozu snížilo výrobní odvětví Unie mezi rokem 2016 a obdobím šetření výrobní kapacitu o více než 150 000 kusů navzdory dalšímu růstu trhu o více než 300 000 kusů.

(220)

Zadruhé Komise zjistila, že úroveň kapitálových výdajů nebyla vysoká. Naopak se pohybovala pod 2 % celkového obratu v posuzovaném období. Výrobní odvětví Unie přestavělo již existující výrobní linky, a zvýšení kapacity proto nebylo hlavní hybnou silou kapitálových výdajů.

(221)

Zatřetí kapitálové výdaje nebyly zohledněny v ziskovosti (kromě odpisů a amortizace, které se podstatně nezvýšily) ani v peněžních tocích (jež jsou na provozní úrovni). Bylo tedy nesprávné interpretovat jakékoliv z těchto ukazatelů s ohledem na úroveň investic.

(222)

A konečně z ukazatelů Komise vyplývá, že výrobní náklady rostly spolu s prodejními cenami. Nebylo tedy možné argumentovat tím, že zvýšení kapacity mělo neúměrný dopad na výrobní náklady.

5.3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(223)

Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z ČLR.

(224)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(225)

Předběžně nebylo zjištěno, že by další známé faktory, jako je dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a údajný dopad investic a rozšiřování kapacit, narušily výše stanovenou příčinnou souvislost, a to ani při zohlednění jejich případného společného účinku.

(226)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je dumpingový dovoz z ČLR a že ostatní činitele, zohledněné jednotlivě či společně, tuto příčinnou souvislost mezi újmou a dumpingovým dovozem nenarušily.

6.   ZÁJEM UNIE

(227)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

6.1.   Zájmy dodavatelů

(228)

CONEBI, který sdružuje národní svazy zastupující výrobce jízdních kol i dodavatele součástí, uložení opatření podpořil. Žádný dodavatel však v tomto šetření svůj individuální postoj nevyjádřil.

(229)

Podle číselných údajů, jež poskytl CONEBI, vyrábí součásti jízdních kol (konvenčních i elektrických) 424 společností v 19 členských státech, přičemž tyto společnosti zaměstnávají 21 000 osob a v roce 2016 investovaly do výroby a inovací více než 660 milionů EUR.

(230)

Komise vyvodila předběžný závěr, že uložení antidumpingového cla bude v zájmu dodavatelů výrobního odvětví Unie.

6.2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(231)

Výrobní odvětví Unie se skládá jak z velkých, tak z malých a středních společností a v průběhu posuzovaného období přímo zaměstnávalo zhruba 3 600 zaměstnanců ve dvanácti členských státech. Navíc, i když spotřeba elektrických jízdních kol představuje stále ještě malou část celkového trhu s jízdními koly, přechod poptávky od konvenčních jízdních kol k elektrickým je rychlý a přináší s sebou strukturální problém týkající se udržení úrovně činnosti a udržení přidané hodnoty a pracovních míst v celém odvětví jízdních kol.

(232)

Jak je uvedeno v oddílu 4.4.4 výše, při zkoumání vývoje ukazatelů újmy od počátku posuzovaného období pociťovalo celé výrobní odvětví Unie zhoršení své situace a negativní vliv dumpingového dovozu.

(233)

Komise předpokládá, že uložení prozatímního antidumpingového cla umožní všem výrobcům fungovat za podmínek spravedlivého obchodu na trhu Unie. Kdyby opatření nebyla zavedena, je velmi pravděpodobné, že by došlo k dalšímu zhoršení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie.

(234)

Komise proto vyvodila předběžný závěr, že uložení antidumpingového cla bude v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.3.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(235)

CEIEB se vyslovilo proti uložení opatření. Tato organizace zastupuje jednadvacet dovozců ze sedmi členských států.

(236)

Jedenáct členů CEIEB se zúčastnilo výběru vzorku. Nesouhlas s uložením antidumpingových opatření vyjádřily také dvě společnosti, které členy tohoto sdružení nejsou. Celkově představovalo třináct společností, u nichž je objem dovozu znám, 10 % celkového dovozu z ČLR během období šetření.

(237)

Z písemných podání dovozců zařazených do vzorku vyplývalo, že uložení cla by pravděpodobně přinejmenším dočasně narušilo jejich dodavatelské řetězce a ohrozilo jejich finanční situaci, pokud by nedokázali přenést vyšší náklady vztahující se k tomuto clu na své zákazníky.

(238)

Dále z písemných podání dovozců zařazených do vzorku vyplývalo, že největší dovozci si dokázali zajistit zdroj elektrických jízdních kol anebo mají potenciální alternativní zdroje dodávek mimo ČLR, k nimž patří i výrobní odvětví Unie. Tito dovozci zaměstnávají většinu zaměstnanců zmíněných v 236. bodě odůvodnění.

(239)

Statistika dovozu prokazuje, že značné množství elektrických jízdních kol dodaly evropským dovozcům Vietnam a Tchaj-wan. Také je pravděpodobné, že dodávky by mohly dovozcům zajišťovat jiné země, které mají dobré postavení ve výrobě konvenčních jízdních kol.

(240)

Komise v této souvislosti poukazuje na to, že uložení cla na dovoz konvenčních jízdních kol z ČLR nemělo za následek to, že by se trh Unie uzavřel dovozům, a naopak tím došlo ke zvýšení počtu zemí dodávajících konvenční jízdní kola. Naopak na velkých trzích, kde žádná opatření ohledně konvenčních jízdních kol z ČLR neexistují – například ve Spojených státech amerických a v Japonsku –, představoval dovoz 99 %, respektive 90 % trhu a většina tohoto dovozu pocházela z ČLR.

(241)

Komise podotkla, že odvětví jízdních kol sestává z více než 450 výrobců, z nichž pouze 37 v současné době vyrábí elektrická jízdní kola. Stávající výrobci elektrických jízdních kol už navíc dodávají celou řadu elektrických jízdních kol a za běžných tržních podmínek mohou své výrobní kapacity zvýšit.

(242)

Ačkoliv uložení cla by mohlo mít nepříznivý účinek na několik dovozců, zejména malých, negativní dopad uložení cla by bylo možné zmírnit prostřednictvím možnosti zajištění zdrojů vhodných jízdních kol ve výrobním odvětví Unie, v jiných třetích zemích a v ČLR za spravedlivé ceny.

(243)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení cla není v zájmu dovozců, ale že pravděpodobný negativní dopad na dovozce nepřevažuje nad pozitivním dopadem opatření na výrobní odvětví Unie.

6.4.   Zájmy uživatelů

(244)

Do tohoto šetření se zapojila Evropská cyklistická federace (dále jen „ECF“). ECF zastupuje sdružení a federace cyklistů. ECF uvedla, že cena není určujícím faktorem toho, zda lidé jezdí na kole více či méně, a poskytla důkazy o tom, že v zemích, kde lidé jezdí na kole více, jsou jízdní kola a elektrická jízdní kola dražší.

(245)

Toto schéma potvrdilo ve svém písemném podání sdružení dovozců, kteří se postavili proti opatřením; z jejich podání vyplývalo, že v zemích, kde jsou elektrická jízdní kola přijímána nejrychleji, jsou tato kola v průměru nejdražší.

(246)

Sdružení dovozců také uvedlo, že mezi cenami elektrických jízdních kol, národní cyklistickou kulturou, kvalitou infrastruktury a přijímáním elektrických jízdních kol existuje výrazná spojitost.

(247)

ECF podporuje tržní podmínky, které jsou prospěšné pro kvalitu, inovace a služby. ECF tedy tvrdila, že pokud by vznikl dumping, mělo by to negativní dopad na vývoj elektrických jízdních kol a tím i na vytváření zelenější Evropy, která svým občanům nabízí efektivnější mobilitu.

(248)

Sdružení dovozců, kteří se postavili proti uložení opatření, naopak tvrdilo, že uložení opatření zabrání čínským výrobcům dodávat výrobky nejnižší třídy a vyvíjet výrobky střední a nejvyšší třídy, což by mělo za následek omezení hospodářské soutěže. Jelikož výrobní odvětví Unie údajně do značné míry působí v segmentech střední a nejvyšší třídy, mělo by to za následek omezený výběr a vyšší ceny pro evropské spotřebitele.

(249)

Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie působí ve všech segmentech trhu včetně segmentu s výrobky na nejnižší úrovni. Očekává se, že opatření rozšíří a rozrůzní nabídku elektrických jízdních kol prostřednictvím obnovení rovných podmínek hospodářské soutěže. Je třeba připomenout, že uložení opatření pro konvenční jízdní kola nesnížilo výběr spotřebitelů, nýbrž zvýšilo různorodost dodavatelů a jejich zemí původu. Tento argument byl tedy shledán nepodloženým a musel být zamítnut.

(250)

Očekává se, že uložení opatření obnoví tržní ceny, které jsou fakticky vyšší než dumpingové ceny, avšak cena je faktorem ovlivňujícím rozhodování spotřebitelů, a pravděpodobný dopad na spotřebitelské ceny je nutno vyvážit porovnáním s alternativami elektrických jízdních kol, jako jsou automobily, motocykly nebo koloběžky, na základě nákladů a přínosů.

(251)

Komise zjistila, že zájem spotřebitele nelze zredukovat na to, jaký dopad na ceny bude mít snížení dovozu z ČLR na úroveň nepůsobící újmu. Naopak existují důkazy o tom, že rozhodnutí spotřebitele ovlivňují jiné faktory, jako jsou různorodost, kvalita, inovace a služby, jichž lze dosáhnout pouze za běžných tržních podmínek a při spravedlivé a otevřené hospodářské soutěži.

(252)

Komise proto došla k závěru, že opatření nadměrně neovlivní situaci spotřebitelů a přispějí k udržitelnému rozvoji elektrických jízdních kol v Evropě a k jeho širším přínosům, co se týče ochrany životního prostředí a lepší mobility.

6.5.   Zájem dalších stran

(253)

Na závěr se zapojil evropský odborový svaz IndustriAll, který vyjádřil obavy ohledně negativního dopadu dumpingového dovozu na stav výrobního odvětví Unie a podpořil opatření pro zajištění rovných podmínek a setrvalé vysoké zaměstnanosti v Unii.

6.6.   Závěr ohledně zájmu Unie

(254)

Ačkoliv nelze vyloučit nepříznivý účinek opatření na malé dovozce dotčeného výrobku a na ceny pro spotřebitele, nepřevažuje uvedený účinek nad přínosy těchto opatření pro dodavatele, výrobní odvětví Unie a spotřebitele.

(255)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

7.   PROZATIMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(256)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby čínský dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

7.1.   Úroveň odstranění újmy

(257)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(258)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(259)

Aby bylo možné stanovit zisk, jakého lze přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, vzala Komise v úvahu zisk z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, jenž se používá pro účely zjištění úrovně pro odstranění újmy.

(260)

Cílový zisk byl prozatímně stanoven na 4,3 %, což je nejvyšší průměrné ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období. Výrobci v Unii zařazení do vzorku nebyli schopni uvést ziskové rozpětí výroby elektrických jízdních kol před rokem 2014.

(261)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, která byla řádně upravena o dovozní náklady a cla a jež byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie známými výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty CIF dovozu.

(262)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 123. až 127. bod odůvodnění).

7.2.   Prozatímní opatření

(263)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz elektrických jízdních kol pocházejících z ČLR uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala úrovně pro odstranění újmy a dumpingová rozpětí. Výše cla by měla být stanovena na úrovni dumpingového rozpětí nebo na úrovni pro odstranění újmy, podle toho, která z těchto úrovní je nižší.

(264)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Úroveň odstranění újmy

Prozatímní antidumpingové clo

Bodo Vehicle Group Co., Ltd.

90,6 %

77,6 %

77,6 %

Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co., Ltd

34,6 %

27,5 %

27,5 %

Jinhua Vision Industry Co., Ltd and Yongkang Hulong Electric Vehicle Co., Ltd.

42,8 %

21,8 %

21,8 %

Suzhou Rununion Motivity Co., Ltd.

106,4 %

83,6 %

83,6 %

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku (viz příloha)

51,0 %

37,0 %

37,0 %

Všechny ostatní společnosti

106,4 %

83,6 %

83,6 %

(265)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku nařízením o celní evidenci s ohledem na možné zpětné uplatnění antidumpingových a vyrovnávacích opatření podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení.

(266)

Pokud jde o současné antidumpingové šetření, a vzhledem k výše uvedeným zjištěním by celní evidence dovozu za účelem antidumpingového šetření podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení měla být zastavena.

(267)

Pokud jde o souběžné antisubvenční šetření, celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení by měla pokračovat.

(268)

V této fázi řízení nelze přijmout rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(269)

Na základě zjištění z tohoto šetření byly pro dotčené společnosti stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Odrážejí tedy stav těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by měla být uvalena celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(270)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (9). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(271)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

8.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(272)

Komise v zájmu řádné správy vyzvala zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(273)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Na dovoz jízdních kol, s podporou šlapání, s pomocným elektrickým motorem pocházejících z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN 8711 60 10 a ex 8711 60 90 (kód TARIC 8711609010) se ukládá prozatímní antidumpingové clo.

2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Bodo Vehicle Group Co., Ltd.

77,6 %

C382

Giant Electric Vehicle (Kunshan) Co., Ltd

27,5 %

C383

Jinhua Vision Industry Co., Ltd and Yongkang Hulong Electric Vehicle Co., Ltd.

21,8 %

C384

Suzhou Rununion Motivity Co., Ltd.

83,6 %

C385

Ostatní spolupracující vyvážející výrobci uvedení v příloze

37,0 %

Viz příloha

Všechny ostatní společnosti

83,6 %

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že elektrická jízdní kola prodávaná na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, byla vyrobena společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

1.   Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost mohou zúčastněné strany:

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky; a

c)

požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

2.   Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost se mohou strany uvedené v čl. 21 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 vyjádřit k uplatňování prozatímních opatření.

Článek 3

Ustanovení čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2018/671 se nahrazuje tímto:

„1.   Celní orgány se vyzývají, aby podle čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1037 přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu jízdních kol, s podporou šlapání, s pomocným elektrickým motorem pocházejících z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN 8711 60 10 a ex 8711 60 90 (kód TARIC 8711609010), do Unie.“

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Úř. věst. C 353, 20.10.2017, s. 19.

(3)  Úř. věst. C 440, 21.12.2017, s. 22.

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/671 ze dne 2. května 2018, kterým se zavádí celní evidence dovozu elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 113, 3.5.2018, s. 4).

(5)  Podnět, příloha 10.

(6)  Podnět, příloha 9.

(7)  Maximální trvalý jmenovitý výkon.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).

(9)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.


PŘÍLOHA

Název společnosti

Provincie

Doplňkový kód TARIC

Acetrikes Bicycles (Taicang) Co., Ltd.

Ťiang-su

C386

Active Cycles Co., Ltd.

Ťiang-su

C387

Aigeni Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C388

Aima Technology Group Co., Ltd.

Tchien-ťin

C389

Alco Electronics (Dongguan) Limited

Kuang-tung

C390

Beijing Tsinova Technology Co., Ltd.

Pej-ťing

C391

Changzhou Airwheel Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C392

Changzhou Bisek Cycle Co., Ltd.

Ťiang-su

C393

Changzhou Hj Pedal Co., Ltd.

Ťiang-su

C394

Changzhou Rich Vehicle Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C395

Changzhou Ristar Cycle Co., Ltd

Ťiang-su

C396

Changzhou Sobowo Vehicle Co., Ltd.

Ťiang-su

C397

Changzhou Steamoon Intelligent Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C398

Cutting Edge Power Vehicle Int'l TJ Co., Ltd.

Tchien-ťin

C399

Cycleman E-Vehicle Ltd,. Co.

Ťiang-su

C400

Dongguan Benling Vehicle Technology Co., Ltd.

Kuang-tung

C401

Dongguan Honglin Industrial Co., Ltd and Melton Industrial (Dong Guan) Co., Ltd

Kuang-tung

C402

Eco International Elebike Co., Ltd.

Ťiang-su

C403

Everestt International Industries Ltd.

Ťiang-su

C404

Foshan Lano Bike Co., Ltd.

Kuang-tung

C405

Foshan Zenith Sports Co., Ltd.

Kuang-tung

C406

Geoby Advance Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C407

Guangdong Commercial Trading Imp. & Exp. Corp., Ltd.

Kuang-tung

C408

Guangdong Shunde Junhao Science & Technology Development Co., Ltd.

Kuang-tung

C409

Guangzhou Symbol Bicycle Co., Ltd.

Kuang-čou

C410

Hangzhou Fanzhou Technology Co., Ltd.

Če-ťiang

C411

Hangzhou Morakot E-Bike Manufacture Co., Ltd.

Če-ťiang

C412

Hangzhou TOP Mechanical And Electrical Technology, Co. Ltd.

Če-ťiang

C413

Hua Chin Bicycle & Fitness (H.Z.) Co., Ltd.

Kuang-tung

C414

Jiangsu Imi Electric Vehicle Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C415

Jiangsu Lvneng Electrical Bicycle Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C416

Jiangsu Stareyes Bicycle Industrial Co., Ltd.

Ťiang-su

C417

Jiaxing Onway Ev Tech Co., Ltd.

Če-ťiang

C418

Jinhua Enjoycare Motive Technology Co., Ltd.

Če-ťiang

C419

Jinhua Feirui Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C420

Jinhua Jobo Technology Co., Ltd.

Če-ťiang

C421

Jinhua Suntide Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C422

Jinhua Yifei Electric Science And Technology Co., Ltd.

Če-ťiang

C423

Jinhua Zodin E-Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C424

Kenstone Metal (Kunshan) Co., Ltd.

Ťiang-su

C425

Komda Industrial (Dongguan) Co., Ltd.

Kuang-tung

C426

Kunshan Sevenone Cycle Co., Ltd.

Ťiang-su

C427

Nanjing Jincheng Machinery Co., Ltd.

Ťiang-su

C428

Nantong Tianyuan Automatic Vehicle Co., Ltd.

Ťiang-su

C429

Ningbo Bestar Co., Ltd.

Če-ťiang

C430

Ningbo Lvkang Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C431

Ningbo Nanyang Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C432

Ningbo Oner Bike Co., Ltd.

Če-ťiang

C433

Ningbo Pugonying Vehicle Technology Co., Ltd.

Če-ťiang

C434

Ningbo Roadsan New Energy Technology Co., Ltd.

Če-ťiang

C435

Ningbo Shenchima Vehicle Industry Co., Ltd.

Če-ťiang

C436

Ningbo Zixin Bicycle Industry Co., Ltd.

Če-ťiang

C437

Pronordic E-Bikes Limited Company

Ťiang-su

C438

Shandong Eco Friendly Technology Co., Ltd.

Šan-tung

C439

Shanghai Promising Int'l Trade & Logistics Co., Ltd.

Šanghaj

C440

Shenzhen SanDin Cycle Co., Ltd.

Kuang-tung

C441

Shenzhen Shenling Car Co., Ltd.

Kuang-tung

C442

Sino Lithium (Suzhou) Electric Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C443

Skyland Sport Tech Co., Ltd.

Tchien-ťin

C444

Suzhou Dynavolt Intelligent Vehicle Technology Co., Ltd.

Ťiang-su

C445

Suzhou Guoxin Group Fengyuan Imp & Exp. Co., Ltd.

Ťiang-su

C446

Suzhou Joydeer E-Bicycle Co., Ltd

Ťiang-su

C447

Taioku Manufacturing (Jiangsu) Co., Ltd.

Ťiang-su

C448

Tianjin Luodeshengda Bicycle Co., Ltd.

Tchien-ťin

C449

Tianjin Upland Bicycle Co., Ltd.

Tchien-ťin

C450

Tianjin Anbike Electric Bicycle Co., Ltd

Tchien-ťin

C451

Ubchoice Co., Ltd.

Kuang-tung

C452

Universal Cycle Corporation (Guang Zhou)

Kuang-tung

C453

Wettsen Corporation

Šan-tung

C454

Wuxi Bashan E-Vehicle Co., Ltd.

Ťiang-su

C455

Wuxi Merry Ebike Co., Ltd.

Ťiang-su

C456

Wuxi METUO Vehicle Co., Ltd.

Ťiang-su

C457

Wuxi Shengda Bicycle Co., Ltd.

Ťiang-su

C458

Wuxi United Mobility Technology Inc

Ťiang-su

C459

Wuyi Simino Industry & Trade Co., Ltd.

Če-ťiang

C460

Wuyi Yuema Leisure Articles Co., Ltd.

Če-ťiang

C461

Xiangjin (Tianjin) Cycle Co., Ltd.

Tchien-ťin

C462

Yadea Technology Group Co., Ltd.

Ťiang-su

C463

Yong Qi (China) Bicycle Industrial Corp

Ťiang-su

C464

Yongkang Aijiu Industry & Trade Co., Ltd.

Če-ťiang

C465

Yongkang Juxiang Vehicle Co, Ltd.

Če-ťiang

C466

Yongkang Lohas Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C467

Yongkang Mars Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C468

Zhejiang Apollo Motorcycle Manufacturer Co., Ltd.

Če-ťiang

C469

Zhejiang Baoguilai Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C470

Zhejiang Enze Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C471

Zhejiang Goccia Electric Technology Co., Ltd.

Če-ťiang

C472

Zhejiang Jsl Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C473

Zhejiang Kaiyi New Material Technology Co., Ltd.

Če-ťiang

C474

Zhejiang Lianmei Industrial Co., Ltd.

Če-ťiang

C475

Zhejiang Luyuan Electric Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C476

Zhejiang Tuer Vehicle Industry Co., Ltd.

Če-ťiang

C477

Zhejiang Xingyue Vehicle Co., Ltd., Zhejiang Xingyue Overfly Electric Vehicle Co., Ltd. and Zhejiang Xingyue Electric Vehicle Co., Ltd.

Če-ťiang

C478

Zhongshan Qiangli Electronics Factory

Kuang-tung

C479

Zhongxin Power (Tianjin) Bicycle Co., Ltd.

Tchien-ťin

C480


18.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/39


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1013

ze dne 17. července 2018,

kterým se zavádějí prozatímní ochranná opatření týkající se dovozu určitých výrobků z oceli

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 (1), a zejména na články 5 a 7 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 (2), a zejména na články 3 a 4 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro ochranná opatření zřízeným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SOUVISLOSTI

(1)

Dne 26. března 2018 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení ochranného šetření týkajícího se dovozu 26 výrobků z oceli (2018/C 111/10) (3). Komise se rozhodla zahájit šetření s ohledem na dostatečné důkazy o tom, že dovoz těchto výrobků může způsobit nebo hrozit způsobit vážnou újmu dotyčným výrobcům v Unii.

(2)

Dne 28. června Komise rovněž zveřejnila oznámení, jímž bylo šetření rozšířeno na dvě další kategorie výrobků (4).

(3)

Informace, které má Komise k dispozici v rámci zavedeného mechanismu předchozí kontroly týkající se oceli (5) a ze zdrojů výrobního odvětví Unie, ukázaly, že zvyšující se trend dovozu těchto kategorií výrobků a převažující nepříznivé ekonomické a obchodní podmínky, včetně situace v ocelářském průmyslu Unie, opravňují provedení hloubkové analýzy.

(4)

Kromě toho v důsledku opatření proti dovozu oceli přijatých Spojenými státy americkými (dále jen „USA“) podle § 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962 (dále jen „§ 232“) vzniklo velké riziko dalšího nárůstu dovozu vyplývajícího z odklonu obchodu.

(5)

Tyto okolnosti v kontextu přetrvávajících celosvětových nadměrných kapacit mohou ohrozit ocelářský průmysl v Unii, který je stále vystaven nebezpečí možného nárůstu dovozu a který se zotavuje z poškození způsobeného nekalými obchodními praktikami, jak ukazuje značný počet opatření na ochranu obchodu v oblasti výrobků z oceli nedávno přijatých po celém světě.

(6)

Dne 11. dubna 2018 vydala Komise „záznam do dokumentace“ obsahující klíčové statistiky dovozu a dostupné ukazatele o újmě. V souvislosti s touto poznámkou Komise obdržela 41 podání od třetích zemí, vnitrostátních sdružení a jednotlivých ocelářských společností.

(7)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že Komise neposkytla odpovídajícím způsobem a včas důkazy, na nichž bylo zahájení ochranného šetření založeno. Tvrdily, že kvůli tomuto neposkytnutí nemohly plně uplatnit své právo na obhajobu. Konkrétně několik zúčastněných stran tvrdilo, že tento „záznam do dokumentace“ zveřejněný dne 11. dubna 2018 neobsahoval údaje o prodeji v Unii, vývozu z Unie, spotřebě v Unii ani celkové výrobě v Unii.

(8)

V rozporu s těmito tvrzeními ale „záznam do dokumentace“ údaje o prodeji v Unii, vývozu z Unie, spotřebě v Unii i celkové výrobě v Unii obsahoval. Kromě toho se Komise domnívá, že byly hlavní prvky a důkazy odpovídajícím způsobem shrnuty jak v oznámení o zahájení šetření, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, tak v oznámení o šetření zaslaném WTO dle čl. 12 odst. 1 písm. a) Dohody WTO o ochranných opatřeních.

(9)

Komise se proto domnívá, že splnila své právní povinnosti dostatečně chránit práva zúčastněných stran na obhajobu. V každém případě budou mít zúčastněné strany stále možnost uplatnit svá práva po zbytek šetření.

(10)

Aby Komise získala informace nezbytné k provedení hloubkového posouzení, rozeslala dotazníky známým výrobcům v EU a všem vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům výrobků, které jsou předmětem šetření, kteří o to požádali ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření. Tyto strany a dále třetí země byly rovněž vyzvány, aby předložily veškerá relevantní podání. Komise obdržela 222 odpovědí na dotazníky a 74 podání.

II.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ NEBO PŘÍMO KONKURUJÍCÍ VÝROBEK

(11)

Komise zahájila ochranné šetření týkající se 26 kategorií výrobků z oceli dovážených do EU a dne 28. června bylo oznámením, kterým se mění oznámení o zahájení šetření (6), šetření rozšířeno o další 2 kategorie výrobků. Těchto 28 kategorií výrobků (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „dotčené kategorie výrobků“) je součástí mechanismu kontroly týkající se oceli zavedeného Komisí v květnu 2016. Podléhají rovněž celním opatřením USA podle § 232. Dotčené kategorie výrobků společně s kódy KN, do kterých jsou tyto výrobky v současnosti zařazeny, jsou uvedeny v příloze I.

(12)

V tomto předběžném posouzení Komise zjistila, že 28 kategorií výrobků vyráběných výrobci v EU (dále jen „obdobný výrobek“ nebo „obdobné kategorie výrobků“) jsou obdobné jako dotčené kategorie výrobků nebo jim přímo konkurují. Jak výrobky vyrobené v Unii, tak dovezené dotčené výrobky mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti; mají stejné využití a jsou o nich snadno dostupné informace týkající se ceny a kvality; jsou rovněž prodávány prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů zákazníkům, kteří si je kupují nebo mohou kupovat od domácích, tak případně od zahraničních vývozců. Mezi dotčenými kategoriemi výrobků a výrobky, zařazenými do příslušných kategorií, vyráběnými výrobci z EU tak existuje silná hospodářská soutěž.

(13)

Komise rovněž ve své předběžné analýze zjistila, že existuje významná vzájemná souvislost a silná hospodářská soutěž mezi výrobky zařazenými do různých kategorií výrobků a také mezi výrobky v různých fázích výroby v rámci určitých kategorií, jelikož některé z těchto kategorií obsahují hlavní suroviny nebo vstupní materiál, které slouží k výrobě dalších výrobků v jiných kategoriích výrobků.

(14)

Tuto vzájemnou souvislost a hospodářskou soutěž v rámci kategorií výrobků a mezi nimi ilustrují některé příklady. Například široké pásy válcované za tepla se vyrábějí z plátů a válcují na svitky nebo se vyrábějí naplocho na kvarto válcích. Podélným dělením pásu se vyrábějí plechy. Úzký pás se vyrábí přímo nebo nepřímo nebo podélným řezáním širokého pásu válcovaného za tepla. Ploché výrobky válcované za tepla se rovněž používají pro výrobu trubek a trub pro petrochemický průmysl a ploché výrobky válcované za studena následně využívají výrobci svařovaných trubek. Velká část širokých pásů válcovaných za tepla se dále zpracovává při výrobě pásů válcovaných za studena, které jsou tenčí a mají kvalitnější povrchovou úpravu. Významná část výrobků válcovaných za studena se potahuje kovem, cínem nebo chromem v odvětví výroby plechovek nebo zinkem (7).

(15)

Řada výrobců v Unii aktivně vyrábí většinu výše uvedených výrobků. Například Arcelor Mittal vyrábí nejen plechy a pásy válcované za tepla a za studena, ale rovněž potahuje několik výrobků z oceli a vyrábí desky. Podobně společnosti jako Voest Alpine a Tata Steel vyrábějí plechy a pásy válcované za tepla a za studena a rovněž potahované výrobky z oceli vyrobené z těchto výrobků.

(16)

Navíc se tak, vzhledem k této vzájemné souvislosti, konkurenční tlak může snadno přesunout z jednoho výrobku na jiný. Pokud jsou například na jeden výrobek, např. ocelové svitky, uložena opatření na ochranu obchodu, může být tento výrobek dále přeměněn ve stejné zemi a vyvezen v jiné formě, aby se na něj tato dodatečná opatření nevztahovala, a i nadále může konkurovat domácím výrobkům. Rovněž není vyloučeno, aby třetí země některé z těchto výrobků dovážely za nízké ceny, přetvořily je a následně vyvážely do Unie.

(17)

Vzhledem k těmto vzájemným vztahům a propojením a vzhledem ke skutečnosti, že – jak bude vysvětleno níže – se možný odklon obchodu plynoucí z opatření podle § 232 uvedeného zákona USA vztahuje na všechny kategorie výrobků, jelikož se tato opatření uplatňují horizontálně na všechny výrobky z oceli bez rozdílu jejich tvaru, velikosti nebo složení, byla analýza za účelem prozatímního určení provedena jak globálně pro všech 28 kategorií výrobků jakožto dotčených výrobků (tj. ocel v různých tvarech a formách), tak na individuální úrovni pro každou kategorii výrobků (8)..

III.   VÝROBCI V EU

(18)

Většina výrobců v Unii jsou členy Evropského ocelářského svazu (dále jen „Eurofer“) nebo, pokud vyrábějí trubky a trouby, členy sdružení ESTA (European Steel Tube Association). Tato dvě odvětvová sdružení zastupují více než 95 % výroby oceli v Unii. Jejich členové se nacházejí téměř ve všech členských státech.

(19)

Jménem svých členů tato odvětvová sdružení informovala Komisi, že podporují otevření ochranného šetření i přijetí opatření, která by rovněž řešila odklon obchodu plynoucí z opatření podle § 232, které vážně narušuje trh s ocelí, jenž se ještě zcela nezotavil z ocelářské krize.

IV.   ZVÝŠENÍ DOVOZU

(20)

Na základě informací od Eurostatu, z mechanismu předchozí kontroly týkající se oceli a informací dodaných výrobním odvětvím Unie provedla Komise předběžnou analýzu zvýšení dovozu dotčených výrobků v období let 2013–2017. Komise rovněž zkoumala vývoj dovozu během 1. čtvrtletí 2018, aby potvrdila nedávný nárůst dovozu.

(21)

Celkový objem dovozu dotčených výrobků se vyvíjel takto:

 

2013

2014

2015

2016

2017

Dovoz (tisíce tun)

18 861

22 437

27 164

29 778

30 573

Index 2013 = 100

100

119

144

158

162

Podíl na trhu

12,7 %

14,4 %

16,9 %

17,9 %

18,0 %

Zdroj: Eurostat

(22)

Celkově vzrostl dovoz 28 dotčených kategorií výrobků v absolutním vyjádření ve srovnání s obdobím 2013–2017 o 62 %. Zvyšování dovozu bylo obzvláště výrazné do roku 2016. Dovoz se ale zvyšoval i nadále a zůstal na velmi vysoké úrovni.

(23)

Dovoz u drtivé většiny jednotlivých kategorií výrobků, jichž se šetření týkalo, rovněž zaznamenal za posledních pět let zvýšení v absolutním vyjádření. Například dovoz největších kategorií z hlediska dovozu (kategorie výrobků 1, 4 a 7) se zvýšil o 45 %, 168 % a 78 %.

(24)

U pěti kategorií výrobků, konkrétně výrobků 10, 11, 19, 24 a 27, ale ke zvýšení nedošlo. Komise se proto domnívá, že tyto kategorie výrobků by měly být v této fázi vyňaty z působnosti prozatímních opatření. Komise si nicméně vyhrazuje právo těchto pět kategorií výrobků zahrnout do působnosti konečných opatření a za tímto účelem bude i nadále sledovat dovoz v těchto kategoriích. Vývoj dovozu u každé kategorie výrobků je uveden v příloze II.

(25)

Kromě tohoto vynětí výše uvedených kategorií výrobků v této fázi zvažovala Komise rovněž vynětí určitých zemí z působnosti opatření v souladu se závěry uvedenými v 121. bodu odůvodnění. Komise tak ze zbytku své předběžné analýzy vyloučila dovoz těchto kategorií výrobků z těchto výše uvedených zemí a přezkoumala vývoj dovozu.

(26)

Na tomto základě se dovoz výrobků dotčených tímto prozatímním určením vyvíjel takto:

 

2013

2014

2015

2016

2017

Dovoz (tisíce tun)

17 367

20 764

25 556

28 174

29 122

Index 2013 = 100

100

120

147

162

168

Podíl na trhu

12,1 %

13,8 %

16,5 %

17,5 %

17,8 %

Zdroj: Eurostat

(27)

Dovoz v období let 2013–2017 v absolutním vyjádření vzrostl o 68 %, přičemž podíl na trhu se zvýšil z 12,1 % na 17,80 %. Nejvýznamnější nárůst se uskutečnil v letech 2013–2016, avšak dovoz pokračoval v růstu a na vysoké úrovni zůstal i v roce 2017.

(28)

Trend růstu dovozu pokračuje i v roce 2018. Při porovnání prvního čtvrtletí roku 2018 s prvním čtvrtletím roku 2017 činí celkový růst dovozu 10 %. U devíti kategorií výrobků došlo ke zvýšení o více než 20 % a u jedné z těchto kategorií (kategorie 13) je nárůst vyšší než 100 %. K tomuto nárůstu navíc došlo ještě předtím, než vstoupila v platnost opatření podle § 232.

(29)

Komise proto dospěla k závěru, že v absolutním vyjádření došlo k náhlému, prudkému a významnému zvýšení dovozu u 23 kategorií výrobků. Navíc nárůst dovozu pokračuje i v prvním čtvrtletí roku 2018 a očekává se, že bude ještě významnější vzhledem k předpokládanému odklonu obchodu na základě opatření podle § 232.

V.   NEPŘEDVÍDANÝ VÝVOJ

(30)

Komise předběžně rozhodla, že výše zmíněný nárůst dovozu výrobků z oceli v Unii je důsledkem nepředvídaného vývoje, jehož zdrojem je mnoho faktorů, které vytvářejí a zhoršují nerovnováhu v mezinárodním obchodu s dotčenými výrobky.

(31)

Za prvé se od roku 2000 více než zdvojnásobila nominální celosvětová kapacita výroby oceli, z 1,05 miliardy tun v roce 2000 na 2,29 miliardy tun v roce 2016, a v roce 2017 zůstala na velmi vysoké úrovni (2,27 miliardy tun) (9). Kromě toho byla skutečná celosvětová výroba oceli v roce 2016 (1,6 miliardy tun) o 100 milionů tun vyšší než celosvětová poptávka po oceli (1,5 miliardy tun). Následkem toho došlo v posledních letech k velkému rozdílu mezi nominální celosvětovou kapacitou a výrobou a mezi výrobou a poptávkou, což vedlo k bezprecedentní nadměrné kapacitě na světovém trhu s ocelí, která přetrvává i přes opatření přijatá k jejímu omezení. Kromě toho se při pohledu do budoucnosti ukazuje, že zatímco celosvětová produkce se v roce 2017 vlivem hospodářského oživení zvýšila o více než 5 %, celosvětová poptávka po oceli bude v roce 2018 vykazovat pouze mírný růst s dalším zpomalením předvídaným pro rok 2019. V roce 2017 se objevil náznak oživení, ale významná rizika trvají i nadále.

(32)

Ocelářské firmy jsou i nadále finančně zranitelné, jelikož, jak bylo uvedeno výše, v odvětví oceli přetrvávají strukturální nerovnováhy. Tyto nerovnováhy jsou zesilovány deformujícími subvencemi a státními podpůrnými opatřeními (10). Vzhledem k významným fixním nákladům v ocelářském průmyslu si mnozí výrobci oceli, zejména v zemích, kde stát narušuje obvyklou hru tržních sil, udržovali vysokou míru využití kapacity a zaplavili trhy třetích zemí svými výrobky za nízké ceny, když tyto výrobky nemohly být absorbovány domácí spotřebou. To vedlo ke zvýšení dovozu v EU a celkovému poklesu cen. Srovnání průměrných cen u jednotlivých kategorií výrobků ukazuje, že dovozní ceny se v roce 2017 obecně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Takové průměrné srovnání cen nemusí nutně odrážet všechna specifika, která mohou mít dopad na srovnatelnost, nicméně poskytuje dobrý údaj o celkové úrovni dovozových cen ve srovnání s cenami v Unii. Cenové podbízení v rozsahu od 1,2 % do 23 % bylo zjištěno u 17 kategorií výrobků.

(33)

Za druhé výše uvedený účinek zhoršují praktiky omezující obchod na trzích třetích zemí. Od roku 2014/2015 v reakci na výše zmíněné nadměrné dodávky oceli a praktiky narušující trh začalo několik zemí ve vyšší míře využívat obchodní politiku a nástroje na ochranu obchodu v ocelářském průmyslu, aby ochránily své domácí výrobce. Mexiko, Jihoafrická republika, Indie a Turecko uplatnily zvýšení dovozních cel v rozmezí od 2,5 % do 40 % u řady výrobků z oceli, mezi jinými: oceli válcované za tepla a za studena, plochých výrobků z oceli, jako jsou pásy, a také betonářské oceli. Tyto výrobky byly během období šetření obvykle dováženy v rostoucím množství. Dále třetí země pokračovaly v průběhu roku 2017 v ukládání opatření omezujících obchod: některé země zavedly minimální dovozní ceny (Indie), některé zavedly povinné vnitrostátní normy pro ocel (Indonésie) a jiné uložily požadavky na místní podíl, a to i prostřednictvím veřejných zakázek (USA).

(34)

Navíc se stále zvyšuje využívání nástrojů na ochranu obchodu. Statistiky WTO ukazují, že zatímco v období let 2011–2013 bylo zahájeno v průměru přibližně 77 šetření souvisejících s ocelí, v letech 2015–2016 se tento průměr zvýšil na 117. V únoru 2018 bylo v USA uplatňováno 169 nařízení o antidumpingovém a vyrovnávacím clu na ocel a probíhalo 25 šetření, která by mohla vést k ještě restriktivnější situaci, pokud jde o dovoz oceli do USA (11). Vzhledem k tomu, že USA jsou jedním z největších dovozců oceli na světě – představující přibližně 13,1 % světového dovozu oceli (v roce 2016) –, dopad takového množství nápravných opatření v oblasti obchodu je silně pociťován celosvětově.

(35)

Za třetí je v souvislosti s vytrvale převládající celosvětovou nadměrnou kapacitou pravděpodobné, že protiprávní a restriktivní opatření podle § 232 uvedeného zákona USA s ohledem na svou úroveň a rozsah způsobí podstatný odklon obchodu s výrobky z oceli do Unie. USA vypočítaly, že zavedení jednotného cla pro všechny výrobky v rámci opatření podle § 232 s téměř žádným vyloučením zemí by mělo snížit dovoz přibližně o 13 milionů tun, což odpovídá 7 % spotřeby v Unii (12). Trh Unie je obecně velmi atraktivní trh pro výrobky z oceli jak z pohledu poptávky, tak z hlediska cen. Někteří hlavní vývozci do USA jsou také tradičními dodavateli oceli do Unie a není pochyb o tom, že tyto země, stejně jako jiné země, jejichž vývoz a výroba budou ovlivněny opatřeními USA a předvídatelnou kaskádou odklonu obchodu, přesměrují svůj vývoz do Unie. Dokonce i částečný odklon výše uvedených obchodních toků do Unie nevyhnutelně povede k novému stlačení cen a podbízení na trhu EU, což sníží cenu na úrovně srovnatelné s úrovněmi roku 2016 a bude mít významné negativní dopady na ziskovost ocelářského průmyslu v Unii. V neposlední řadě je třeba poznamenat, že dodatečné zvýšení dovozu, které může dále zhoršit hospodářskou situaci ocelářského průmyslu v Unii, může pocházet zejména ze zemí, které v současnosti nepodléhají antidumpingovým/vyrovnávacím celním opatřením.

(36)

V důsledku toho výše uvedený nepředvídaný vývoj vedl a dále povede k jasnému zvýšení dovozu oceli do Unie.

VI.   HROZBA VÁŽNÉ ÚJMY

1.   Globální situace ocelářského průmyslu v Unii

(37)

Za účelem formulace svého předběžného rozhodnutí o tom, zda existují důkazy o vážné újmě nebo hrozbě vážné újmy výrobnímu odvětví Unie u dotčeného výrobku, který je předmětem posouzení, Komise v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2015/478 a článkem 6 nařízení (EU) 2015/755 analyzovala trendy spotřeby, výroby, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, cen, ziskovosti, zásob, návratnosti vloženého kapitálu (ROCE), peněžních toků a zaměstnanosti u dotčeného výrobku v letech 2013 až 2017 (údaje za rok 2018 se ještě shromažďují).

(38)

Tato analýza byla provedena globálně a také jednotlivě pro 23 kategorií výrobků, které vykazují zvýšení objemu dovozu (dále jen „posuzované výrobky/kategorie výrobků“). Jak je vysvětleno v části II výše, Komise považuje tuto globální a komplexní analýzu za přiměřenou v tomto šetření vzhledem k vzájemným vztahům, propojení a úrovni hospodářské soutěže mezi různými výrobky z hlediska poptávky a nabídky.

(39)

Při pohledu na celkovou situaci se spotřeba v Unii, tržby výrobců v Unii a odpovídající podíl na trhu vyvíjely takto:

(tisíce tun)

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba

144 908

152 146

157 236

163 100

166 244

Index 2013 = 100

100

105

109

113

115

Domácí prodej

125 808

129 261

129 542

132 717

134 542

Index 2013 = 100

100

103

103

105

107

Podíl na trhu (%)

86,8 %

85,0 %

82,4 %

81,4 %

80,9 %

Zdroj: Eurostat a odvětvové údaje

(40)

Spotřeba posuzovaných výrobků se každý rok v období let 2013–2017 stabilně zvyšovala; celkové zvýšení dosáhlo 15 %. Zvýšily se i tržby výrobců v Unii, ale mnohem méně než spotřeba v Unii, pouze o 7 %. V důsledku toho nemohli výrobci v Unii těžit z rostoucí poptávky v Unii a ztráceli podíl na trhu – z 86,8 % na 80,9 %. Je třeba uvést, že během tohoto období se dovoz zvýšil o 68 %.

(41)

Na základě odpovědí na dotazník, které zaslali výrobci v Unii, se výroba a výrobní kapacita vyvíjely takto:

tisíce tun

2013

2014

2015

2016

2017

Výroba v EU

184 912

190 687

192 493

194 369

200 650

Index 2013 = 100

100

103

104

105

109

Výrobní kapacita

257 331

257 138

258 056

260 171

265 353

Index 2013 = 100

100

100

100

101

103

Využití kapacity (%)

71,9 %

74,2 %

74,6 %

74,7 %

75,6 %

Zdroj: Odvětvové údaje

(42)

Výrobní kapacita se v období let 2013–2017 zvýšila o 3 %, což je ale méně než úroveň produkce, která se zvýšila o 9 %. V důsledku toho míra využití kapacity vzrostla ze 72 % na 76 %.

(43)

Zásoby držené spolupracujícími společnostmi se v období 2013–2017 celkově zvýšily o 20 %.

tisíce tun

2013

2014

2015

2016

2017

Zásoby

11 006

11 896

12 391

12 117

13 222

Index 2013 = 100

100

108

113

110

120

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(44)

Jednotkové prodejní ceny, ziskovost a peněžní toky výrobců v Unii se vyvíjely takto:

 

2013

2014

2015

2016

2017

Jednotkové prodejní ceny (EUR za tunu)

673,5

652,8

616,9

572,9

681,5

Index 2013 = 100

100

97

92

85

101

Ziskovost

– 1,0 %

0,9 %

0,9 %

2,2 %

6,2 %

Peněžní tok (mil. EUR)

3 133

4 975

6 519

5 386

6 141

Index 2013 = 100

100

159

208

172

196

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(45)

V období let 2013–2016 došlo na trhu Unie k výraznému stlačení cen: jednotkové prodejní ceny se snížily o 15 %. Je třeba uvést, že během tohoto období se výrazně zvýšil i dovoz. Průměrná jednotková prodejní cena se ale v roce 2017 opět zvýšila a dosáhla úrovně srovnatelné s rokem 2013. Ziskovost v období let 2013–2016 celkově zůstala na velmi nízké úrovni. I přes významné snížení cen mohlo výrobní odvětví Unie snížit své výrobní náklady v roce 2016 v takovém rozsahu, že se podařilo dosáhnout mírného zisku ve výši 2,2 %. Situace se dočasně zlepšila v roce 2017. Prodejní ceny se mezi roky 2016 a 2017 zvýšily téměř o 20 % a dosáhly úrovně roku 2013. Výrobní odvětví Unie dosáhlo úrovně zisku 6,2 %, jelikož výrobní náklady (suroviny) i přes svůj růst zůstaly nižší než v roce 2013. Celkově se peněžní toky výrobního odvětví Unie zlepšily přibližně o 60 %.

(46)

Pokud jde o zaměstnanost, u výrobců posuzovaných kategorií výrobků v Unii během tohoto pětiletého období došlo k úbytku téměř 10 000 pracovních míst.

 

2013

2014

2015

2016

2017

Zaměstnanost (v ekvivalentech plného pracovního úvazku)

189 265

183 470

182 136

182 162

181 303

Index 2013 = 100

100

97

96

96

96

Zdroj: Odpovědi na dotazník

2.   Situace na úrovni jednotlivých kategorií výrobků

(47)

Kromě globální analýzy situace pro dotčený výrobek jako celek, kterou Komise považuje za vhodné hledisko k posouzení nutnosti přijetí ochranných opatření v rámci tohoto šetření, Komise rovněž posoudila situaci na úrovni jednotlivých kategorií výrobků za účelem potvrzení výše uvedených trendů na disagregované úrovni.

(48)

Při pohledu na jednotlivé kategorie výrobků je situace rozdílnější, ale obecně vykazuje stejné trendy. Hospodářské ukazatele jsou uvedeny v příloze III, a to jednotlivě a podle kategorií výrobků.

(49)

Spotřeba v Unii u všech kategorií výrobků kromě dvou se v posledních pěti letech zvýšila. U některých jednotlivých výrobků byl tento růst mírný, s minimálním nárůstem o 2 %, ale u jiných byl mnohem výraznější, s maximálním nárůstem o 169 %.

(50)

Objemy prodeje byly v období let 2013–2017 obecně stabilní nebo v některých případech mírně vzrostly, ale s výjimkou tří kategorií výrobků nerostly tolik jako spotřeba v EU. V důsledku toho došlo během tohoto pětiletého období k poklesu podílu na trhu u všech výrobků kromě tří.

(51)

Úroveň výroby a míra využití kapacity obecně vzrostla u 18 z 23 jednotlivých výrobků.

(52)

Pokud jde o ceny, v období let 2013–2016 došlo u každého z uvedených výrobků (s výjimkou jednoho výrobku, na který se vztahovala antidumpingová cla ve formě minimální dovozní ceny) k výraznému snížení ceny. Ceny se opět zvýšily v roce 2017 díky obecnému oživení trhu s ocelí, ale také v důsledku různých opatření na ochranu obchodu přijatých proti nekalým cenovým praktikám a dovozu subvencovaných výrobků. U 16 výrobků zůstala cenová hladina v roce 2017 nižší než v roce 2013. Je třeba poznamenat, že průměrná výše dovozních cen byla téměř systematicky nižší než ceny v Unii ve všech letech a u všech kategorií výrobků.

(53)

Pokud jde o zisk, všechny kategorie výrobků byly prodávány se ztrátou nebo s mnohem nižšími zisky až do roku 2016. Na úroveň zisku vyšší než 6 % se v roce 2017 podařilo vrátit pouze sedmi výrobkům. Tyto výrobky jsou významné z hlediska objemu výroby v EU a na šest z nich se v současné době vztahují (nedávná) antidumpingová nebo vyrovnávací celní opatření. Upozorňujeme, že tato opatření se týkají pouze některých zemí původu. Všechny ostatní výrobky zůstaly buď ztrátové (tři výrobky), nebo jen blízko hranice rentability (13 výrobků). Zisk na úrovni nižší než 6 % se považuje za nedostatečný k pokrytí investic potřebných k udržení činnosti, neboť ve většině nedávných šetření použila Komise jako dostatečnou úroveň zisku pro pokrytí investic v tomto odvětví úroveň okolo 8 %. Pokud jde o peněžní toky, u poloviny výrobků se peněžní tok v letech 2013–2017 zhoršil a u šesti výrobků byl v roce 2017 dokonce záporný. Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) zůstala v období let 2013–2016 nízká, ale následně se u velké většiny výrobků zlepšila. I tak byla ROCE u pěti výrobků v roce 2017 stále záporná.

(54)

Zásoby se zvýšily u 17 kategorií výrobků. Klesly pouze u pěti kategorií výrobků a u jedné kategorie výrobků zůstaly během tohoto období na stejné úrovni.

(55)

Výše uvedená analýza potvrzuje, že situace ocelářského průmyslu v Unii se v období let 2013–2016 výrazně zhoršila. To se projevilo snížením podílu na trhu a výrazným stlačením cen, kvůli nimž nemohlo toto odvětví těžit z nižších nákladů na suroviny. Tyto trendy existovaly jak na globální úrovni, tak na úrovni jednotlivých výrobků. Situace se částečně zlepšila v roce 2017. Řada kategorií výrobků je sice stále pod úrovní udržitelného zisku, situace některých se však již zlepšila, nejpravděpodobněji v důsledku nedávného uložení antidumpingových a antisubvenčních opatření. Globálně a u jednotlivých kategorií výrobků se proto má za to, že výrobní odvětví Unie je stále v nestabilní situaci a je zranitelné vůči dalšímu nárůstu dovozu, zejména pokud se dovoz ze zemí podléhajících ochranným opatřením nahradí jiným dovozem odkloněným z trhu USA v důsledku opatření podle § 232.

(56)

Typicky se jedná například o kategorie výrobků 1, 2 a 4, které jsou důležité z hlediska poptávky v Unii, ale také proto, že tyto kategorie výrobků (zejména kategorie 1 a 2) jsou používány jako surovina k výrobě jiných výrobků z oceli. U kategorií výrobků 1, 2 a 4 byla finanční situace v roce 2016 záporná, ale v roce 2017 se po zavedení antidumpingových a antisubvenčních opatření vůči řadě zemí, mezi jinými Číně a Rusku, stala kladnou. Dovoz z těchto zemí byl nicméně nedávno částečně nahrazen dovozem z Indie, Koreje a Turecka, přičemž Korea a Turecko byly také významným dodavatelem do USA. V prvním čtvrtletí roku 2018, tj. před uložením opatření v USA, již dovoz do Unie u kategorie výrobků 1 ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2017 vzrostl; toto zvýšení je způsobeno především dovozem z Turecka.

(57)

Je pravděpodobné, že by další zvýšení dovozu oceli v Unii bránilo výrobnímu odvětví Unie, které se dosud plně nezotavilo, těžit z pozitivního účinku nedávných opatření na ochranu obchodu.

3.   Hrozba vážné újmy

(58)

Ve svém sdělení o oceli z března 2016 (13) dospěla Komise k závěru, že ocelářský průmysl v Unii čelí řadě vážných problémů, které jsou zapříčiněny globální nadměrnou kapacitou, dramatickým nárůstem celosvětového vývozu a nebývalou vlnou nekalých obchodních praktik.

(59)

Zároveň Unie uložila, s cílem napravit újmu způsobenou nekalými praktikami v dovozu, řadu antidumpingových a antisubvenčních opatření proti dovozu výrobků z oceli. Celkově v současnosti existuje přinejmenším 19 antidumpingových nebo antisubvenčních opatření proti nekalým praktikám v dovozu u 14 kategorií výrobků, které jsou předmětem šetření, z různých zemí. Během období šetření, tj. období let 2013–2017, zjistilo 13 nových šetření, že je ocelářskému průmyslu EU působena (nebo v jednom případě hrozilo, že bude působena) újma způsobená nekalými obchodními praktikami.

(60)

Jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie je stále v nestabilní situaci a je ohroženo dalším nárůstem dovozu. Nedávné rozhodnutí USA nevyjmout vývoz z EU z oblasti působnosti opatření podle § 232 pravděpodobně sníží schopnost výrobců z Unie vyvážet své výrobky do USA a jejich postavení bude ještě více zranitelné.

(61)

Dovoz oceli se významně zvýšil a v roce 2017 zůstal na vysoké úrovni. Další zvýšení dovozu v roce 2018 – zejména z těch zemí nebo od těch vývozců, na které se nevztahují opatření na ochranu obchodu – by pravděpodobně zabránilo tomu, aby se toto odvětví plně zotavilo a aby z těchto opatření těžilo. Má se za to, že ocelářský průmysl v Unii je stále zranitelný vůči dalšímu zvýšení dovozu.

(62)

V případě neexistence prozatímních ochranných opatření je pravděpodobné, že se situace v dohledné budoucnosti změní na skutečnou vážnou újmu.

(63)

V této souvislosti Komise v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755 zanalyzovala tempo přírůstku vývozu do Unie a pravděpodobnost, že dostupná kapacita bude využita k vývozu do Unie.

(64)

Za prvé, jak bylo shrnuto výše, se dovoz do Unie v období let 2013–2017 podstatně zvýšil, celkově o 68 %. Tento nárůst byl obzvláště výrazný do roku 2016, ale dovoz se nadále zvyšoval i v dalším období, i když pomaleji. Jak bylo zdůrazněno v (37). a (82). bodě odůvodnění a s ohledem na kritické okolnosti, dovoz v prvním čtvrtletí roku 2018 opět výrazně vzrostl o téměř 10 %. Tempo přírůstku dovozu je proto významné.

(65)

Za druhé lze v situaci celosvětové nadměrné kapacity očekávat, že restriktivní opatření podle § 232 uvedeného zákona USA s ohledem na svou úroveň a rozsah pravděpodobně způsobí odklon výrobků z oceli do Unie.

(66)

USA oznámily svůj záměr snížit dovoz přibližně o 13 milionů tun a následně v březnu 2018 uložily dodatečné dovozní clo ve výši 25 % na dovoz velkého množství výrobků z oceli. Objem oceli, která již nebude vyvážena do USA, bude nevyhnutelně přesměrován do jiných třetích zemí.

(67)

Někteří z hlavních vývozců do USA jsou také tradičními dodavateli oceli do Unie. Je více než pravděpodobné, že tyto i ostatní země budou do značné míry chtít přesměrovat svůj vývoz do Unie. Trh Unie skutečně je obecně velmi atraktivní trh pro výrobky z oceli jak z pohledu poptávky, tak z hlediska cen. EU je po Číně, ale před Spojenými státy jedním z hlavních trhů s ocelí, kde v posledních letech rostla poptávka a ceny se po dřívějším propadu zvyšovaly.

(68)

V této souvislosti povede významné zvýšení nabídky na trhu Unie způsobené přílivem dovozu k obecnému tlaku na pokles cen, což bude mít za následek cenové úrovně srovnatelné s úrovní roku 2016 a významné negativní důsledky pro rentabilitu ocelářského průmyslu v Unii.

4.   Závěry

(69)

Za těchto okolností a na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k předběžnému závěru, že ačkoli se ocelářský průmysl v Unii částečně v roce 2017 v případě některých kategorií výrobků zotavil, zejména díky opatřením na ochranu obchodu, u většiny posuzovaných kategorií výrobků je finanční situace stále výrazně pod udržitelnou úrovní, kvůli čemuž je další zvýšení dovozu stále pro výrobní odvětví Unie hrozbou. Komise proto dospěla k závěru, že ocelářský průmysl v Unii je v situaci, kdy mu v případě 23 posuzovaných kategorií výrobků hrozí vážná újma.

VII.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1.   Zvýšení dovozu

(70)

Komise předběžně rozhodla, že existuje příčinná souvislost mezi zvýšením dovozu posuzovaného výrobku na jedné straně a hrozbou vážné újmy na straně druhé na následujícím základě.

(71)

Připomíná se především, že výrobky vyráběné výrobci v Unii jsou obdobné jako dotčené výrobky nebo jim přímo konkurují. Mají stejné základní vlastnosti a stejné použití, jsou prodávány prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů a silně konkurují cenami.

(72)

Jak bylo vysvětleno v částech IV a VI, výrobci v Unii utrpěli ztrátu podílu na trhu a byli vystaveni významnému cenovému tlaku, což má za následek zápornou nebo neudržitelnou úroveň zisku. Zdá se, že v případě některých výrobků hrozí vážná újma i přesto, že se výrobci zotavili.

(73)

V období let 2013–2017 se dovoz dotčeného výrobku výrazně zvýšil a odebral podíl Unie na trhu na základě nižší výše cen, než jsou ceny výrobců v EU. Podíl dovozu na trhu celkově vzrostl z 12,2 % na 17,6 % a dovozní ceny zůstaly téměř systematicky nižší než prodejní ceny v Unii u každého jednotlivého výrobku.

(74)

Příčinná souvislost mezi zvýšením dovozu a situací výrobců v Unii byla obzvláště výrazná v období let 2013–2016, kdy levný dovoz dosáhl vrcholu (+ 62 %) a ceny výrobců v EU klesly o 15 %. U kategorie 13 pokles dokonce dosáhl 20 %, u kategorií 1 a 3 činil 19 % a 18 %. V důsledku toho byli výrobci obdobných výrobků v Unii ve ztrátě nebo velmi blízko hranice rentability. V roce 2017 zůstal dovoz na vysoké úrovni a i nadále se podbízel cenami, a to navzdory všeobecnému nárůstu cen. Ceny v EU se opětovně zvýšily, ale u řady výrobků, které se stále prodávaly se ztrátou nebo se sníženým ziskem, zvýšení cen nebylo dostatečné.

(75)

I když v případě některých kategorií výrobků došlo k obnovení ziskovosti, jsou stále ohroženy. Na základě vývoje z předchozích let jsou tyto kategorie výrobků obzvláště citlivé na cenový tlak a jakékoli další zvýšení levného dovozu by mělo na jejich situaci značně negativní dopad.

(76)

V této souvislosti se má za to, že omezující opatření přijatá USA podle § 232 zákona o rozšíření obchodu vzhledem ke své úrovni a rozsahu pravděpodobně způsobí bezprostřední vážnou újmu výrobcům v Unii.

(77)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že v případě 23 posuzovaných kategorií výrobků existuje příčinná souvislost mezi nárůstem dovozu, tlakem na ceny na trhu s ocelí v Unii a hrozbou vážné újmy působené výrobcům v Unii.

2.   Další známé faktory

(78)

Aby bylo jisté, že vážná újma není způsobena jinými faktory, než je nárůst dovozu, provedla Komise předběžnou analýzu zjišťující, zda nemohly k vážné újmě působené výrobcům v Unii přispět jiné faktory.

(79)

Bylo zjištěno, že hrála roli i celosvětová nadměrná kapacita, která posílila levný dovoz do Unie. Spotřeba dotčených výrobků z oceli se zvýšila, a proto nemohla příčinnou souvislost oslabit.

(80)

Komise rovněž vzala v úvahu přičitatelnost vážné újmy dovozu dotčených výrobků z členských zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP). V důsledku Dohody o EHP mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a členy EHP (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) na straně druhé dosáhla Unie úzké hospodářsé integrace s trhy zemí EHP, jakož i s výrobními odvětvími dotčených výrobků. Průmysl na těchto trzích je vyspělý a nasycený, a proto se Komise domnívá, že vynětí výrobků pocházejících z členských zemí EHP z ochranných opatření bude mít malý (ne-li nulový) dopad na úroveň dovozu těchto výrobků. Dovoz z těchto zemí sice skutečně přispěl ke zvýšení dovozu u některých kategorií výrobků (celkový dovoz z těchto zemí vykazuje nárůst přibližně o 9 %), ale podíl tohoto dovozu na celkovém dovozu je omezený (podíl EHP na dovozu činí přibližně 1,5 %, přičemž příslušný podíl na trhu činí celkem 0,3 %). Členské země EHP jsou navíc tradičně pouze menšími dodavateli dotčeného výrobku do USA, což znamená, že riziko odklonu obchodu bylo rovněž předběžně stanoveno jako omezené. S ohledem na tradičně menší dodávky do USA, vyspělost průmyslu na trzích EHP a související omezené riziko odklonu obchodu z toho plynoucí se Komise domnívá, že dovoz dotčených výrobků z členských zemí EHP mohl k hrozbě vážné újmy přispět pouze velmi okrajově, pokud vůbec.

(81)

Komise tak nezjistila jiné faktory, které by mohly oslabit příčinnou souvislost mezi nárůstem dovozu a vážnou újmou působenou výrobcům v Unii. Po zbytek šetření ale bude i tak probíhat podrobnější rozbor všech ostatních faktorů, které přispěly nebo mohly přispět k újmě.

VIII.   KRITICKÁ SITUACE

(82)

Jak bylo uvedeno výše, výrobci oceli v Unii jsou globálně v situaci, kdy jim bezprostředně hrozí újma a vážná újma. U některých jednotlivých kategorií výrobků již náznaky vážné újmy existují. Další nárůst dovozu bude mít pravděpodobně významný nepříznivý vliv na celkovou hospodářskou situaci tohoto odvětví.

(83)

Komise zjišťovala, zda existují kritické okolnosti, kdy by prodlení způsobilo obtížně napravitelnou škodu. Zkoumala zejména, zda se dovoz nadále zvyšoval i v posledních několika letech.

(84)

Na základě srovnání dovozu výrobků z oceli v prvním čtvrtletí roku 2018 a prvním čtvrtletí roku 2017 se zdá, že u 18 z 23 kategorií výrobků se dovoz zvýšil o 26 %. Tento nárůst dovozu je mnohem významnější než v případě období let 2016–2017, kdy činil přibližně 2 %.

(85)

Na výrobky z oceli byla dne 23. března 2018 podle § 232 zavedena 25 % cla. V této fázi není možné posoudit úplný účinek opatření USA v oblasti odklonu obchodu. Jejich účinky lze ale předjímat na základě růstu dovozu do Unie v prvním čtvrtletí roku 2018 a tento údaj by tak mohl být dobrým ukazatelem možného budoucího vývoje dovozu do Unie po uložení opatření USA.

(86)

USA dne 30. května 2018 rovněž rozhodly, že opatření podle § 232 by měla být uplatněna i vůči Unii, Mexiku a Kanadě. Komise se domnívá, že se jedná o další závažný prvek, protože se tím nejen omezí vývoz z Unie, ale také zvýší riziko odklonu obchodu z dalších dvou významných zemí vyrábějících ocel.

(87)

Vzhledem k aktuální zranitelnosti výrobního odvětví a vzhledem k nedávnému nárůstu dovozu budou mít nadměrné dodávky ocelářských výrobků na trh Unie a z nich plynoucí tlak na ceny nepochybně vážné důsledky pro situaci výrobců v Unii.

(88)

Komise se proto domnívá, že vzhledem k reálnému riziku odklonu obchodu a dalšímu omezení dovozu z důležitých zemí vyrábějících ocel do USA jde o kritické okolnosti, kdy by jakékoli prodlení v případě přijetí prozatímních ochranných opatření způsobilo obtížně napravitelnou škodu. Komise proto dospěla k závěru, že prozatímní ochranná opatření by měla být zavedena neprodleně.

IX.   ZÁJEM UNIE

(89)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2015/478 bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému zjištění hrozby vážné újmy neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není přijetí prozatímní opatření v zájmu Unie. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, včetně zájmů výrobců v Unii, dovozců a uživatelů.

(90)

Výrobní odvětví Unie tvoří přibližně 40 výrobců se sídlem v mnoha různých členských státech Unie, kteří v období let 2013–2017 v souvislosti s 25 dotčenými výrobky přímo zaměstnávali více než 180 000 osob. Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie čelí hrozbě vážné újmy způsobené zvýšením dovozu. Připomíná se, že výrobní odvětví Unie nemělo ze zvýšení spotřeby prospěch a že jeho hospodářská situace zůstává i nadále nestabilní a je ohrožena dalším zvyšováním dovozu. Již dlouho je uznáván strategický význam ocelářského průmyslu. (14) Je v zájmu Unie mít zdravý a konkurenceschopný ocelářský průmysl. Je zřejmé, že pokud nebudou přijata žádná opatření, budou jak ceny, tak podíl výrobců v Unii na trhu dále klesat, což povede ke snížení výroby, zvýšení finančních ztrát a snížení zaměstnanosti jak v ocelářském průmyslu, tak v souvisejících průmyslových odvětvích. Uložením prozatímních ochranných opatření se tato vážná újma dočasně napraví a usnadní výrobnímu odvětví Unie přizpůsobení.

(91)

Uživatelé a dovozci obecně hledají co nejnižší cenu za ocel a je zřejmé, že bez opatření by ceny byly nižší. Je však i v jejich zájmu mít konkurenceschopný a životaschopný ocelářský průmysl v Unii, který dokáže uspokojit jejich budoucí potřeby.

(92)

V této souvislosti několik zúčastněných stran šetření uvedlo, že by uložení prozatímních ochranných opatření nebylo v zájmu Unie. Tvrdí, že opatření by téměř jistě vedla k nedostatku nabídky, čímž by toto výrobní odvětví Unie mělo silnější vyjednávací pozici pro vyvíjení tlaku na ceny. Dále uvedly, že zdroje dodávek jsou již omezeny uložením antidumpingových a antisubvenčních opatření a že je nutno vyloučit z ochranných opatření výrobky, které nejsou k dispozici od výrobců v Unii nebo nejsou k dispozici v dostatečné míře nebo s náležitými technickými specifikacemi.

(93)

Za účelem dosažení správné rovnováhy mezi různými oprávněnými zájmy a vzhledem k tomu, že hrozba vážné újmy je v tomto případě spojena především s existencí odklonu obchodu, se Komise domnívá, že forma ochranných opatření by měla zachovat historické úrovně dovozu a že by předmětem těchto opatření měl být pouze dovoz, který přesahuje tuto úroveň. V tomto ohledu zaručuje soulad ochranných opatření se zájmem Unie systém celních kvót, který neklade žádnou překážku tradičním obchodním tokům. Takováto forma opatření by zabránila negativním dopadům odklonu obchodu na výrobní odvětví Unie a současně by zachovala tradiční zdroje dodávek a účinnou hospodářskou soutěž na trhu s ocelí.

(94)

Za těchto okolností se Komise domnívá, že riziko, že přijaté opatření způsobí nedostatek dodávek nebo zvýšení cen, není významné. Stejně tak by mělo být odmítnuto tvrzení, že je nutno z ochranných opatření vyloučit některé specifické kategorie výrobků, pokud nejsou k dispozici od výrobců v Unii nebo nejsou k dispozici v dostatečné míře nebo s náležitými technickými specifikacemi, jelikož budou zaručeny tradiční obchodní toky.

(95)

Ve výsledku tak Komise dospěla k předběžnému závěru, že zájem Unie vyžaduje přijetí prozatímních ochranných opatření v konkrétní podobě zvýšení cel, které bude uplatněno nad rámec tradičních obchodních toků podle kategorie výrobku.

X.   ZÁVĚRY A PŘIJETÍ PROZATÍMNÍCH OPATŘENÍ

1.   Přijetí prozatímních opatření

(96)

Komise dospěla k předběžnému závěru, že ocelářský průmysl v Unii je v situaci ohrožení vážnou újmou u 23 posuzovaných kategorií výrobků a že tato situace se pravděpodobně v dohledné budoucnosti rozvine ve skutečnou vážnou újmu. Vzhledem ke kritickým okolnostem se Komise domnívá, že by před dokončením aktuálního šetření měla být přijata prozatímní ochranná opatření, aby se zabránilo škodě způsobené ocelářskému průmyslu EU, kterou by bylo obtížné napravit.

2.   Forma a úroveň opatření

(97)

Při výběru vhodné formy opatření posuzovala Komise tři následující prvky. Za prvé je pravděpodobné, že se kvůli odklonu vývozu oceli do USA do EU v důsledku opatření podle § 232 naplní hrozba vážné újmy působené ocelářskému průmyslu v celé Unii. Za druhé se Komise domnívá, že by měla být zachována otevřenost trhu Unie i tradiční obchodní toky. Za hlavní hrozbu pro situaci ocelářského průmyslu se považuje přebytek dovozu nad rámec těchto tradičních obchodních toků. A konečně by tato prozatímní opatření v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2015/478 a mezinárodními závazky Unie, zejména článkem 6 Dohody WTO o ochranných opatřeních, měla mít podobu celních opatření.

(98)

Na tomto základě se Komise domnívá, že – jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění – by prozatímní ochranná opatření měla mít podobu systému celních kvót, při jejichž překročení bude hrazeno dodatečné clo. Aby bylo zajištěno, že na trh Unie budou mít přístup všichni tradiční dodavatelé, měly by být tyto celní kvóty založeny na průměru roční úrovně dovozu v letech 2015, 2016 a 2017. Vzhledem k tomu, že celní kvóty budou platné po dobu 200 kalendářních dnů, by tyto kvóty měly být stanoveny v poměrné výši k údaji za rok.

(99)

Sazba dodatečného cla při překročení kvóty by měla být stanovena na úrovni, která je v souladu s účelem prevence vážné újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Vzhledem k závěrům o hrozbě vážné újmy a skutečnosti, že se vážná újma dosud obecně nevyskytla, se Komise domnívá, že se výpočet rozpětí újmy na základě vypočtené průměrné ceny, která nepůsobí újmu, na tunu výrobků výrobního odvětví Unie v posledních letech nezdá být vhodným.

(100)

Za těchto okolností se Komise spíše domnívá, že je vhodnější přijmout k posouzení výše cla nezbytné k odrazení dovozu nad rámec tradičních obchodních toků, který po dosažení kvóty způsobí výrobnímu odvětví Unie vážnou újmu, přístup směřující do budoucna.

(101)

V tomto ohledu výrobní odvětví Unie předložilo dvě doplňkové metody pro výpočet dostatečně odrazujícího cla, které Komise pro tento účel považuje za vhodné: první je model dílčí rovnováhy trhu Unie s ocelí a druhá vypočítává u výrobků z oceli příspěvky na úhradu.

(102)

Model dílčí rovnováhy je soubor rovnic poptávky a nabídky, který se zaměří na jednu část ekonomiky a svůj předpoklad aplikuje za stejných podmínek na zbytek ekonomiky. Předpokládá rovněž, že makroekonomické dopady analyzovaného scénáře nejsou dostatečně velké na to, aby ovlivnily makroekonomické agregáty, jako je celková úroveň mezd v ekonomice.

(103)

Model navrhovaný výrobním odvětvím Unie je založen na veřejně dostupném kódu, který je naprogramován a řešen v tabulkovém softwaru. Modely dílčí rovnováhy jsou v širším měřítku standardním nástrojem pro analýzu obchodní politiky ze strany orgánů provádějících šetření, včetně Komise.

(104)

Model, stejně jako většina ostatních, uplatňuje takzvaný Armingtonův předpoklad, že výrobky různého původu jsou nedokonalými substituty. Model zkoumá trh Unie pouze za použití funkce nabídky pro domácí nabídku v Unii, nabídku dovozu ze zemí podléhajících ochranným opatřením a nabídku dovozu ze zemí vyňatých z ochranných opatření. V neposlední řadě pomocí funkce poptávky v Unii, která reaguje na celkovou cenovou hladinu, určuje poptávku po oceli na agregátní úrovni a tu distribuuje podle relativních cen na tyto tři zmíněné zdroje nabídky. Druhý z těchto uvedených procesů se řídí tzv. Armingtonovými elasticitami, tj. ekonomickými parametry představujícími elasticitu substituce mezi výrobky z různých zemí původu, která se liší mezi typy výrobků a trhy.

(105)

Údaje pro model pocházejí od sdružení EUROFER a od Eurostatu. Armingtonovy elasticity a elasticity nabídky a poptávky pocházejí ze zavedených zdrojů, jako je ITC v USA a Projekt globální analýzy obchodu (Global Trade Analysis Project, GTAP). Na základě těchto zdrojů je hodnota Armingtonova elasticita stanovena na 3,75, elasticity poptávky na –0,5 a uvedených tří elasticit nabídky na 4.

(106)

Vzhledem k tomu, že se jedná o model pro jednu zemi, je třeba učinit určité explicitní a implicitní předpoklady, zejména pokud jde o trh s ocelí v USA a dopad opatření uložených s odvoláním na § 232.

(107)

Za prvé se předpokládá, že tato opatření úspěšně z trhu v USA vyloučí současný vývoz ze zemí podléhajících opatřením podle § 232. V následujícím kroku se pomocí metodiky, na základě níž jsou vzata v úvahu a zvážena následující čtyři různá kritéria, vypočítá podíl tohoto vyloučeného vývozu, který bude odkloněn směrem k trhu EU, u všech vyrábějících zemí, které aktuálně dovážejí do USA: vzdálenost od Unie, dostupnost zemí schopných absorbovat odkloněný vývoz v příslušné oblasti, existence zemí se značnou nadměrnou kapacitou v příslušném regionu a existence opatření na ochranu obchodu zavedených v příslušné zemi. Podle tohoto výpočtu bude na trh v EU odkloněno 72 % současného dovozu oceli do USA, což odpovídá 55 % celkového dovozu oceli do Unie v roce 2017. Dále se předpokládá, že tento dodatečný dovoz vytěsní stejný objem výroby v Unii.

(108)

Model je specifikován výše uvedenými parametry a údaje o trhu jsou upraveny pro předpoklady učiněné ve dvou předchozích bodech odůvodnění. Model je poté řešen zkoušením různých výší ochranných celních sazeb Unie pro dovoz nad rámec kvót. Výsledky modelu předpovídají, že clo ve výši 25 % by umožnila takové dovozní úrovně, které jsou přibližně o 19 % vyšší než v referenčním období 2015–2017. Clo ve výši 32 % by stále umožňovalo o 10 % vyšší dovoz než v referenčním období. Naopak clo ve výši 41 % by stlačilo dovoz na úroveň let 2015–2017.

(109)

Výsledky tohoto makroekonomického obchodního modelu jsou doplněny řadou mikroekonomických simulací typických příspěvků na úhradu u 12 různých posuzovaných kategorií výrobků. Předpokladem analýzy je, že v případě klesajících cen by výrobci nadále plně využívali své kapacity a vyváželi do Unie, pokud by byly kryty variabilní náklady. Rozdíl mezi prodejní cenou a variabilními náklady se nazývá příspěvek na úhradu. Jinými slovy, výrobce by pokračoval ve výrobě, pokud by příspěvek na úhradu nebyl záporný. Analýza u každé z dvanácti posuzovaných kategorií výrobků stanoví unijní cenu franko, při které by byl příspěvek na úhradu pro vývozce do EU zcela vyčerpán. Rozpětí mezi touto cenou a domácí cenou, která nepůsobí újmu, na trhu Unie, by pak mělo představovat clo uplatňované v případě překročení kvóty, které je nezbytné k zaručení takové cenové hladiny na trhu Unie, která nepůsobí újmu.

(110)

Analýza používá koš cen surovin na základě veřejných indexů z Metal Bulletin, variabilních nákladů čínských firem z databáze CRU a předpokládaných nákladů na dopravu mezi Čínou a EU ve výši 60 USD/t, což je konzervativní odhad. Dochází k závěru, že příspěvky na úhradu, a tudíž nezbytná odrazující cla při překročení kvóty, by měly být v rozmezí 19–45 % s mediánem 34 %, což by v zásadě potvrdilo výši cla při překročení kvóty určenou modelem dílčí rovnováhy.

(111)

Na základě výše uvedených skutečností Komise předběžně stanovila, že pro prevenci vzniku vážné újmy by postačovalo clo ve výši 25 % uplatňované při překročení kvóty. Toto clo nižší než clo ve výši 32 % vyplývající z modelu zajištění tradičního obchodu v kombinaci se zvýšením toku dovozu o 10 % představuje obezřetný přístup s ohledem na zájem Unie a očekávání připomínek zúčastněných stran po přijetí prozatímních opatření a podrobnější studie o vývoji dovozu před uložením konečných opatření.

3.   Správa kvót

(112)

Nejlepším způsobem, jak zajistit optimální využití celních kvót, je zavádět je v chronologickém pořadí podle data přijetí prohlášení k propuštění do volného oběhu, jak stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (15). Všem dovozcům v Unii by měl být zajištěn ke kvótám rovný a stálý přístup. Tento způsob správy vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí.

(113)

Způsobilost zboží dováženého z rozvojových zemí, které má být vyňato z celních kvót, závisí na původu zboží. Proto by měla být použita kritéria pro určení nepreferenčního původu zboží aktuálně platná v Unii.

(114)

Pro účely prozatímních opatření bude za účelem umožnění pokračování tradičních obchodních toků stanovena zvláštní kvóta pro každou kategorii výrobků, na kterou toto nařízení ukládá prozatímní opatření, a to bez ohledu na zemi původu. Zbývající část šetření určí, zda je k zajištění tradičních obchodních toků ze zemí vývozu a s ohledem na dopad prozatímních opatření žádoucí přidělení kvót podle země vývozu. Zejména bude muset Komise zvážit potenciální účinek aktuálně platných antidumpingových a antisubvenčních opatření na přidělování a využívání kvót pro jednotlivé země.

4.   Příslušná antidumpingová a antisubvenční opatření

(115)

Po dosažení stanovené bezcelní kvóty se použijí ochranná opatření.

(116)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by kombinace již uložených antidumpingových a vyrovnávacích opatření na mnoho kategorií výrobků a ochranných opatření na tentýž dovoz by představovala nežádoucí tíživé břemeno pro některé vyvážející výrobce, kteří chtějí vyvážet do EU, což by mohlo mít za následek zabránění jejich přístupu na trh Unie.

(117)

V případě 12 kategorií výrobků z oceli, na něž se vztahují stávající prozatímní ochranná opatření, se na některé země původu v současnosti skutečně uplatňují antidumpingová a vyrovnávací cla. Je proto třeba zvážit, zda kumulace těchto opatření s ochrannými opatřeními nepovede k většímu účinku, než je žádoucí (16). Aby se zabránilo zavedení „dvojitých nápravných opatření“, bude při překročení celní kvóty pozastavena nebo snížena úroveň stávajících antidumpingových a vyrovnávacích opatření, aby kombinovaný účinek těchto opatření nepřekročil nejvyšší úroveň platných ochranných nebo antidumpingových/vyrovnávacích cel.

5.   Doba trvání

(118)

Prozatímní opatření by měla platit po dobu 200 kalendářních dnů ode dne, kdy toto nařízení vstoupí v platnost.

XI.   VYNĚTÍ NĚKTERÝCH ZEMÍ Z PŮSOBNOSTI PROZATÍMNÍCH OPATŘENÍ

(119)

V souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2015/478 a mezinárodními závazky Unie by se prozatímní opatření neměla vztahovat na žádný výrobek pocházející z rozvojové země, pokud její podíl na dovozu tohoto výrobku do Unie nepřekračuje 3 %, za předpokladu, že rozvojové země, které jsou členy WTO a jejichž podíl na dovozu je nižší než 3 %, nemají společně více než 9 % podíl na celkovém dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(120)

Z předběžného zjištění provedeného Komisí vyplývá, že požadavky pro využití výše uvedené odchylky splňují dotčené kategorie výrobků pocházející z některých rozvojových zemí. V příloze IV jsou uvedeny rozvojové země pro účely tohoto nařízení (Seznam výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na které se vztahují prozatímní opatření). U všech 23 kategorií výrobků rovněž uvádí rozvojové země, na něž se prozatímní opatření vztahují. Komise považuje za vhodné v této fázi vypočítat objem dovozu z rozvojových zemí na základě jednotlivých kategorií výrobků, jelikož celní kvóta se rovněž stanoví odkazem na tradiční obchodní toky z každé kategorie jednotlivě. Nejsou tím dotčena budoucí rozhodnutí týkající se toho, zda lze zemi považovat za rozvojovou zemi.

(121)

Jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění, vzhledem k úzké integraci trhů s členy EHP, celkovým údajům o dovozu z těchto zemí a nízkému riziku odklonu obchodu se Komise domnívá, že by z uplatňování tohoto nařízení měly být vyňaty posuzované výrobky, které pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Otevírají se celní kvóty vztahující se na dovoz do Unie každé z 23 kategorií výrobků uvedených v příloze I pro období 200 dní od vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Celní kvóty jsou uvedeny v příloze V (jsou vymezeny odkazem na příslušné kódy KN).

3.   V případě vyčerpání příslušné celní kvóty nebo v případě, kdy se příslušná celní kvóta na dovoz uvedených kategorií výrobků nevyužívá, se vybírá dodatečné clo ve výši 25 %. Toto dodatečné clo se uplatňuje na celní hodnotu dováženého výrobku.

Článek 2

1.   Původ výrobku, na který se vztahuje toto nařízení, se stanoví v souladu s ustanoveními platnými v Unii ohledně nepreferenčního původu zboží.

2.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 3

Celní kvóty spravuje Komise a členské státy v souladu se systémem správy celních kvót stanoveným v článcích 49 až 54 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447.

Článek 4

Dovoz kategorií výrobků uvedených v článku 1, které již jsou v den vstupu tohoto nařízení v platnost na cestě do Unie a jejichž místo určení nelze změnit, se k celním kvótám nepřiřazuje, ani se na něj nevztahuje dodatečné clo uvedené v článku 1, a tyto výrobky mohou být propuštěny do volného oběhu.

Článek 5

Členské státy úzce spolupracují s Komisí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení.

Článek 6

1.   S výhradou odstavce 2 se na dovoz 23 kategorií výrobků uvedených v příloze I pocházejících z jedné z rozvojových zemí uvedených v příloze IV nevztahují celní kvóty, ani dodatečné clo uvedené v článku 1.

2.   Pro každou z 23 kategorií výrobků se v příloze IV uvádějí rozvojové země původu, na které se vztahují opatření stanovená v článku 1.

Článek 7

Opatření stanovená v článku 1 se nevztahují na výrobky pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.

(3)  Úř. věst. C 111, 26.3.2018, s. 29.

(4)  Úř. věst. C 225, 28.6.2018, s. 54.

(5)  V dubnu 2018 byla přijata opatření předchozí kontroly prostřednictvím prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/670 ze dne 28. dubna 2016, kterým se zavádí předchozí kontrola Unie nad dovozem některých výrobků ze železa a oceli pocházejících z určitých třetích zemí (Úř. věst. L 115, 29.4.2016, s. 37).

(6)  Úř. věst. C 225, 28.6.2018, s. 54.

(7)  Věc č. COMP/ECSC.1351 Usinor/Arbed/Aceralia a věc č. COMP/M.4137, Mittal/Arcelor.

(8)  Viz zejména oddíly IV a odst. 1 a 2 v oddílu VI.

(9)  Srov. zprávy ze 83. a 84. zasedání Výboru pro ocel OECD, které jsou k dispozici na http://www.oecd.org/sti/ind/steel.htm.

(10)  Tamtéž, zpráva z 83. zasedání.

(11)  Tisková zpráva ministra obchodu USA W. Rosse, Ministerstvo obchodu https://www.commerce.gov/news/press-releases/2018/02/secretary-ross-releases-steel-and-aluminum-232-reports-coordination.

(12)  Zpráva Ministerstva zahraničí USA podle § 232, https://www.commerce.gov/sites/commerce.gov/files/the_effect_of_imports_of_steel_on_the_national_security_-_with_redactions_-_20180111.pdf.

(13)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Ocelářství: Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst (COM(2016) 155 final ze dne 16.3.2016).

(14)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 16.3.2016, „Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst“ (COM(2016) 155 final).

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/477 ze dne 11. března 2015 o opatřeních, která může Unie přijmout ve vztahu ke kombinovanému účinku antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 11).


PŘÍLOHA I – Dotčené výrobky

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

Kódy KN

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7212 60 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7225 99 00 , 7226 20 00 , 7226 92 00

3

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10 , 7225 19 90 , 7226 19 80

4

Pokovené plechy

7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 41 00 , 7210 49 00 , 7210 61 00 , 7210 69 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 30 00 , 7212 50 20 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 61 , 7212 50 69 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7225 92 00 , 7226 99 10 , 7226 99 30 , 7226 99 70

5

Plechy s organickým povlakem

7210 70 80 , 7212 40 80

6

Výrobky z bílého plechu

7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 69 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00

13

Betonářská ocel

7214 20 00 , 7214 99 10

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

7221 00 10 , 7221 00 90

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90

18

Štětovnice

7301 10 00

20

Plynové trubky

7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77

21

Duté profily

7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 10 , 7304 49 93 , 7304 49 95 , 7304 49 99

23

Ložiskové trouby a trubky

7304 51 12 , 7304 51 18 , 7304 59 32 , 7304 59 38

25

Velké svařované trubky

7305 11 00 , 7305 12 00 , 7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00

26

Ostatní svařované trubky

7306 11 10 , 7306 11 90 , 7306 19 10 , 7306 19 90 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 11 , 7306 30 19 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 20 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00

28

Drát z nelegované oceli

7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90


PŘÍLOHA II

II.1 – Růst dovozu u 23 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

2013

2014

2015

2016

2017

Růst v roce 2017 oproti roku 2013

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

4 814 207

5 212 268

7 807 441

8 574 007

6 991 376

45 %

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

1 832 159

1 903 092

2 759 877

1 998 437

2 462 471

34 %

3

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

266 559

285 132

280 256

318 496

379 649

42 %

4

Pokovené plechy

1 854 963

2 202 856

2 687 715

3 911 752

4 980 452

168 %

5

Plechy s organickým povlakem

681 698

725 296

622 553

730 625

915 248

34 %

6

Výrobky z bílého plechu

552 384

662 861

638 316

756 016

617 567

12 %

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

1 419 767

1 959 605

2 554 930

2 814 802

2 530 630

78 %

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

175 836

233 028

269 697

351 075

436 173

148 %

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

697 457

1 017 613

787 521

843 352

976 108

40 %

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

911 115

1 219 800

1 200 627

1 400 824

1 385 829

52 %

13

Betonářská ocel

527 008

972 602

1 430 014

1 292 971

1 191 445

126 %

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

113 071

147 453

142 416

147 811

159 577

41 %

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

52 082

71 229

57 627

58 670

62 978

21 %

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

1 125 730

1 289 953

1 697 912

2 000 967

2 094 274

86 %

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

223 669

277 507

268 014

388 041

262 745

17 %

18

Štětovnice

15 870

16 503

14 051

36 970

85 054

436 %

20

Plynové trubky

266 467

340 051

298 103

336 050

380 257

43 %

21

Duté profily

461 263

552 874

574 490

725 545

820 667

78 %

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

32 581

38 782

39 719

42 510

42 701

31 %

23

Ložiskové trouby a trubky

7 489

9 426

11 944

9 773

8 663

16 %

25

Velké svařované trubky

286 939

411 273

209 524

159 219

1 044 534

264 %

26

Ostatní svařované trubky

474 949

491 934

510 548

540 386

571 167

20 %

28

Drát z nelegované oceli

573 988

722 719

692 714

736 500

722 633

26 %

II.2 – Růst dovozu u 23 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

1. čtvrtletí 2017

1. čtvrtletí 2018

růst v 1. čtvrletí 2017 oproti 1. čtvrtletí 2018

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

1 810 764

2 079 408

15 %

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

679 628

630 459

– 7 %

3

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

80 836

114 451

42 %

4

Pokovené plechy

1 482 049

1 190 741

– 20 %

5

Plechy s organickým povlakem

212 209

201 838

– 5 %

6

Výrobky z bílého plechu

146 457

168 583

15 %

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

676 207

640 176

– 5 %

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

122 092

107 577

– 12 %

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

229 981

280 549

22 %

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

319 420

466 154

46 %

13

Betonářská ocel

210 505

551 316

162 %

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

40 602

49 988

23 %

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

14 956

19 642

31 %

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

560 863

641 668

14 %

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

73 733

139 670

89 %

18

Štětovnice

19 947

20 326

2 %

20

Plynové trubky

94 430

120 512

28 %

21

Duté profily

223 618

256 998

15 %

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

12 411

12 399

0 %

23

Ložiskové trouby a trubky

1 316

1 498

14 %

25

Velké svařované trubky

48 791

51 285

5 %

26

Ostatní svařované trubky

145 059

153 106

6 %

28

Drát z nelegované oceli

176 299

202 450

15 %

II.3 – Růst dovozu u 5 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

2013

2014

2015

2016

2017

Růst v roce 2017 oproti roku 2013

10

Kvarto plech z nerezavějící oceli válcovaný za tepla

34 319

40 218

37 542

31 407

32 917

– 4 %

11

Elektroplech s orientovanou strukturou

147 565

160 580

150 047

156 477

121 947

– 17 %

19

Železniční materiál

1 376

1 096

1 240

1 521

1 342

– 2 %

24

Ostatní bezešvé trubky

456 167

528 245

475 132

464 876

402 600

– 12 %

27

Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena

456 791

521 976

484 927

459 327

458 310

0 %


PŘÍLOHA III – Hospodářské ukazatele u 23 kategorií výrobků

Výrobek 1 Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

30 225 632

31 095 524

33 121 273

34 158 703

32 768 375

Dovoz

Objem (v tunách)

4 814 207

5 212 268

7 807 441

8 574 007

6 991 376

Podíl na trhu (v %)

15,9 %

16,8 %

23,6 %

25,1 %

21,3 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

463

442

396

351

492

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

75 %

75 %

76 %

75 %

76 %

Výroba (v tunách)

76 871 621

77 990 908

77 331 686

77 563 694

79 568 514

Objem prodeje v EU (v tunách)

25 411 425

25 883 256

25 313 832

25 584 696

25 776 999

Podíl na trhu (v %)

84,1 %

83,2 %

76,4 %

74,9 %

78,7 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

519

493

455

422

556

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 1,9 %

0,0 %

– 3,1 %

– 1,0 %

7,8 %

Zaměstnanost (konec období)

37 467

35 573

35 038

33 557

34 815

Zásoby

2 572 574

2 580 258

2 585 958

2 617 556

2 749 280

Peněžní tok

448 135 738

1 065 492 450

763 891 666

603 485 811

1 369 472 142

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 3,8 %

1,0 %

– 6,6 %

– 1,0 %

7,7 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

11,5 %

Výrobek 2 Plechy z nelegované a ostatní legované oceli válcované za studena

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

9 772 904

9 728 449

10 353 391

9 849 904

10 085 487

Dovoz

Objem (v tunách)

1 832 159

1 903 092

2 759 877

1 998 437

2 462 471

Podíl na trhu (v %)

18,7 %

19,6 %

26,7 %

20,3 %

24,4 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

566

546

485

474

606

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

71 %

75 %

75 %

75 %

77 %

Výroba (v tunách)

40 855 196

41 632 189

41 639 946

41 738 974

42 811 283

Objem prodeje v EU (v tunách)

7 920 370

7 805 648

7 570 764

7 829 002

7 602 288

Podíl na trhu (v %)

81,0 %

80,2 %

73,1 %

79,5 %

75,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

588

558

522

495

633

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 4,4 %

– 2,8 %

– 3,0 %

0,6 %

9,8 %

Zaměstnanost (konec období)

12 690

11 973

11 550

11 230

11 264

Zásoby

1 078 838

1 052 246

1 064 061

1 054 347

1 093 798

Peněžní tok

200 559 843

413 849 620

324 264 435

454 766 919

375 807 983

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 8,0 %

– 2,4 %

– 12,8 %

– 3,1 %

4,0 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

4,3 %

Výrobek 3 Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

1 267 827

1 287 448

1 223 892

1 255 417

1 350 354

Dovoz

Objem (v tunách)

266 559

285 132

280 256

318 496

379 649

Podíl na trhu (v %)

21,0 %

22,1 %

22,9 %

25,4 %

28,1 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

648

617

578

502

642

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

87 %

80 %

80 %

82 %

81 %

Výroba (v tunách)

1 080 894

1 110 013

1 052 273

1 032 560

1 114 309

Objem prodeje v EU (v tunách)

1 001 268

1 002 316

943 636

936 553

969 977

Podíl na trhu (v %)

79,0 %

77,9 %

77,1 %

74,6 %

71,8 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

705

657

606

576

699

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 8,9 %

– 8,1 %

– 13,0 %

– 14,3 %

– 3,2 %

Zaměstnanost (konec období)

1 522

1 707

2 087

2 069

2 065

Zásoby

45 680

136 605

142 998

125 466

148 259

Peněžní tok

110 221 498

213 556 132

127 226 053

131 151 436

– 89 295 095

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 18,3 %

– 11,7 %

– 38,3 %

– 17,9 %

– 3,4 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

8,1 %

Výrobek 4 Pokovené plechy

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

23 229 673

24 289 751

25 840 225

27 439 848

28 231 862

Dovoz

Objem (v tunách)

1 854 963

2 202 856

2 687 715

3 911 752

4 980 452

Podíl na trhu (v %)

8,0 %

9,1 %

10,4 %

14,3 %

17,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

679

657

615

530

662

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

78 %

82 %

84 %

86 %

84 %

Výroba (v tunách)

27 930 059

29 517 243

29 875 495

29 905 847

30 450 568

Objem prodeje v EU (v tunách)

21 344 052

22 056 052

23 118 423

23 490 212

23 218 040

Podíl na trhu (v %)

91,9 %

90,8 %

89,5 %

85,6 %

82,2 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

682

654

614

586

711

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

1,9 %

5,4 %

5,5 %

7,9 %

11,7 %

Zaměstnanost (konec období)

28 915

28 243

28 749

29 863

29 648

Zásoby

1 970 500

2 433 422

2 498 143

2 329 341

2 597 133

Peněžní tok

807 884 294

1 353 026 892

1 343 062 742

1 720 354 890

2 020 588 339

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 6,8 %

– 0,9 %

– 10,4 %

– 1,7 %

6,0 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

7,0 %

Výrobek 5 Plechy s organickým povlakem

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

4 533 256

4 823 144

4 809 384

5 121 927

5 221 575

Dovoz

Objem (v tunách)

681 698

725 296

622 553

730 625

915 248

Podíl na trhu (v %)

15,0 %

15,0 %

12,9 %

14,3 %

17,5 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

854

813

813

709

853

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

70 %

76 %

74 %

76 %

75 %

Výroba (v tunách)

4 479 238

4 564 346

4 574 414

4 863 169

4 940 410

Objem prodeje v EU (v tunách)

3 851 467

4 097 788

4 186 771

4 391 169

4 306 231

Podíl na trhu (v %)

85,0 %

85,0 %

87,1 %

85,7 %

82,5 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

898

868

829

791

934

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 1,7 %

1,4 %

1,1 %

3,7 %

3,9 %

Zaměstnanost (konec období)

6 377

6 272

6 047

6 150

6 095

Zásoby

239 236

182 275

197 241

214 384

258 114

Peněžní tok

152 893 378

351 790 418

321 603 588

361 237 401

79 886 901

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 7,6 %

– 2,1 %

– 12,9 %

– 2,7 %

3,7 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

8,6 %

Výrobek 6 Výrobky z bílého plechu

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

3 638 423

3 758 879

3 789 391

3 792 575

3 695 205

Dovoz

Objem (v tunách)

552 384

662 861

638 316

756 016

617 567

Podíl na trhu (v %)

15,2 %

17,6 %

16,8 %

19,9 %

16,7 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

822

792

781

667

753

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

82 %

84 %

84 %

82 %

84 %

Výroba (v tunách)

4 223 583

4 315 402

4 353 002

4 302 367

4 295 575

Objem prodeje v EU (v tunách)

3 085 602

3 095 745

3 150 741

3 036 316

3 077 185

Podíl na trhu (v %)

84,8 %

82,4 %

83,1 %

80,1 %

83,3 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

845

821

789

728

812

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

1,7 %

4,1 %

4,8 %

4,6 %

3,1 %

Zaměstnanost (konec období)

7 939

7 660

7 683

7 819

7 424

Zásoby

380 445

394 384

394 712

297 877

356 460

Peněžní tok

117 064 184

201 350 074

291 440 814

272 002 110

133 250 945

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 18,6 %

– 10,1 %

– 35,2 %

– 20,4 %

– 25,0 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

7,3 %

Výrobek 7 Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

10 148 839

10 375 274

10 934 966

11 058 596

11 059 068

Dovoz

Objem (v tunách)

1 419 767

1 959 605

2 554 930

2 814 802

2 530 630

Podíl na trhu (v %)

14,0 %

18,9 %

23,4 %

25,5 %

22,9 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

513

492

474

403

533

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

58 %

62 %

62 %

63 %

65 %

Výroba (v tunách)

10 749 475

11 240 103

10 608 260

10 244 950

10 581 040

Objem prodeje v EU (v tunách)

8 727 826

8 414 892

8 377 455

8 242 865

8 527 686

Podíl na trhu (v %)

14,0 %

18,9 %

23,4 %

25,5 %

22,9 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

700

676

714

582

692

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 9,4 %

– 8,9 %

– 4,0 %

– 7,5 %

3,2 %

Zaměstnanost (konec období)

18 472

17 628

17 177

16 763

16 211

Zásoby

707 152

788 008

896 708

862 084

819 690

Peněžní tok

45 651 999

123 399 207

426 592 285

– 44 547 318

205 976 592

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 12,2 %

– 0,3 %

– 3,3 %

– 9,9 %

– 1,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

23,0 %

Výrobek 8 Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

1 168 291

1 352 875

1 590 437

1 807 242

1 487 848

Dovoz

Objem (v tunách)

175 836

233 028

269 697

351 075

436 173

Podíl na trhu (v %)

15,1 %

17,2 %

17,0 %

19,4 %

29,3 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

2 011

1 926

1 877

1 518

1 822

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

61 %

65 %

69 %

73 %

73 %

Výroba (v tunách)

3 334 814

3 525 794

3 664 821

3 842 503

3 799 867

Objem prodeje v EU (v tunách)

991 962

1 119 435

1 320 528

1 455 714

1 050 966

Podíl na trhu (v %)

84,9 %

82,7 %

83,0 %

80,5 %

70,6 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 023

2 013

2 028

1 792

2 115

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 4,2 %

– 0,3 %

4,0 %

4,9 %

9,2 %

Zaměstnanost (konec období)

5 439

4 914

4 464

4 271

4 133

Zásoby

103 375

131 557

123 098

106 508

93 335

Peněžní tok

144 497 251

182 932 062

613 851 975

116 754 324

218 815 195

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 33,7 %

– 37,1 %

– 1,5 %

– 0,4 %

13,6 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

13,9 %

Výrobek 9 Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

3 362 718

3 671 898

3 587 237

3 913 974

3 816 472

Dovoz

Objem (v tunách)

697 457

1 017 613

787 521

843 352

976 108

Podíl na trhu (v %)

20,7 %

27,7 %

22,0 %

21,5 %

25,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

2 098

1 985

2 064

1 782

2 023

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

71 %

76 %

80 %

84 %

84 %

Výroba (v tunách)

3 076 074

3 016 723

3 139 572

3 425 201

3 114 323

Objem prodeje v EU (v tunách)

2 664 602

2 653 177

2 798 719

3 070 197

2 839 979

Podíl na trhu (v %)

79,2 %

72,3 %

78,0 %

78,4 %

74,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 259

2 272

2 238

2 014

2 323

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 4,2 %

– 2,7 %

2,4 %

5,5 %

9,4 %

Zaměstnanost (konec období)

10 205

9 483

9 220

8 892

8 812

Zásoby

179 087

206 956

219 170

215 904

213 931

Peněžní tok

135 463 456

45 971 825

847 696 098

450 355 017

685 492 711

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 12,4 %

– 7,7 %

8,5 %

10,6 %

21,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

12,9 %

Výrobek 12 Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

11 891 558

12 422 902

12 297 356

12 678 733

13 617 607

Dovoz

Objem (v tunách)

911 115

1 219 800

1 200 627

1 400 824

1 385 829

Podíl na trhu (v %)

7,7 %

9,8 %

9,8 %

11,0 %

10,2 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

699

657

640

531

641

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

79 %

82 %

80 %

80 %

74 %

Výroba (v tunách)

12 132 593

12 585 360

12 301 986

11 839 241

12 427 808

Objem prodeje v EU (v tunách)

10 964 010

11 189 221

11 095 204

11 276 054

12 230 774

Podíl na trhu (v %)

92,2 %

90,1 %

90,2 %

88,9 %

89,8 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

632

613

573

520

592

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

2,2 %

3,4 %

2,4 %

0,8 %

3,6 %

Zaměstnanost (konec období)

9 537

9 734

10 057

10 342

10 486

Zásoby

749 386

888 456

914 268

943 355

1 023 612

Peněžní tok

220 994 774

264 742 034

272 433 127

255 904 385

123 997 731

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 1,2 %

3,7 %

3,3 %

3,9 %

6,9 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 8,3 %

Výrobek 13 Betonářská ocel

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

9 617 685

10 359 993

10 664 689

11 099 947

11 253 309

Dovoz

Objem (v tunách)

527 008

972 602

1 430 014

1 292 971

1 191 445

Podíl na trhu (v %)

5,5 %

9,4 %

13,4 %

11,6 %

10,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

475

446

388

353

441

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

72 %

72 %

71 %

73 %

67 %

Výroba (v tunách)

13 171 558

13 019 699

12 763 140

13 191 436

12 494 712

Objem prodeje v EU (v tunách)

8 906 120

9 187 941

9 019 809

9 568 119

9 848 615

Podíl na trhu (v %)

92,6 %

88,7 %

84,6 %

86,2 %

87,5 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

460

437

386

367

436

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 2,0 %

– 2,5 %

– 2,6 %

3,4 %

4,8 %

Zaměstnanost (konec období)

5 563

5 441

5 529

5 634

5 457

Zásoby

761 808

683 591

642 506

602 948

659 484

Peněžní tok

20 571 082

14 116 433

53 015 513

165 167 521

249 292 475

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

0,9 %

2,4 %

1,9 %

6,2 %

9,3 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 1,3 %

Výrobek 14 Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

526 080

593 501

593 530

630 737

632 804

Dovoz

Objem (v tunách)

113 071

147 453

142 416

147 811

159 577

Podíl na trhu (v %)

21,5 %

24,8 %

24,0 %

23,4 %

25,2 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

3 092

2 894

3 035

2 590

2 885

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

65 %

68 %

68 %

69 %

72 %

Výroba (v tunách)

527 386

597 178

599 927

637 938

641 446

Objem prodeje v EU (v tunách)

411 655

444 339

450 094

482 314

472 247

Podíl na trhu (v %)

78,2 %

74,9 %

75,8 %

76,5 %

74,6 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 988

2 969

2 838

2 404

2 807

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

5,2 %

5,6 %

4,1 %

2,3 %

5,8 %

Zaměstnanost (konec období)

3 680

3 766

3 737

3 789

3 844

Zásoby

83 561

91 900

89 676

90 409

90 893

Peněžní tok

111 869 518

142 849 693

191 511 047

155 623 001

145 832 442

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

1,0 %

4,3 %

1,4 %

– 0,7 %

4,9 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 2,8 %

Výrobek 15 Válcovaný drát z nerezavějící oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

318 373

323 191

304 987

335 552

347 077

Dovoz

Objem (v tunách)

52 082

71 229

57 627

58 670

62 978

Podíl na trhu (v %)

16,4 %

22,0 %

18,9 %

17,5 %

18,1 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

2 300

2 193

2 310

1 962

2 228

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

63 %

64 %

65 %

69 %

71 %

Výroba (v tunách)

373 010

383 586

388 273

412 892

449 392

Objem prodeje v EU (v tunách)

266 290

251 961

247 359

276 880

284 098

Podíl na trhu (v %)

83,6 %

78,0 %

81,1 %

82,5 %

81,9 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 480

2 516

2 382

2 022

2 417

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 3,7 %

– 2,1 %

– 4,7 %

– 3,1 %

3,9 %

Zaměstnanost (konec období)

1 677

1 671

1 731

1 761

1 852

Zásoby

24 810

28 696

31 083

31 584

43 800

Peněžní tok

13 022 575

18 221 077

106 175 940

84 328 053

44 337 763

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 0,7 %

2,9 %

– 1,5 %

– 2,8 %

5,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

7,8 %

Výrobek 16 Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

18 033 534

18 249 258

18 949 497

19 375 225

20 026 426

Dovoz

Objem (v tunách)

1 125 730

1 289 953

1 697 912

2 000 967

2 094 274

Podíl na trhu (v %)

6,2 %

7,1 %

9,0 %

10,3 %

10,5 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

522

504

439

392

486

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

80 %

84 %

83 %

81 %

83 %

Výroba (v tunách)

19 765 154

19 775 715

20 436 595

20 037 883

20 757 864

Objem prodeje v EU (v tunách)

16 782 585

16 828 358

17 108 877

17 222 468

17 795 595

Podíl na trhu (v %)

93,1 %

92,2 %

90,3 %

88,9 %

88,9 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

509

492

443

420

505

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

1,8 %

4,8 %

3,0 %

0,6 %

3,4 %

Zaměstnanost (konec období)

11 561

11 598

11 881

13 068

13 058

Zásoby

876 450

896 633

1 120 091

974 085

954 649

Peněžní tok

234 768 428

424 076 182

365 467 214

287 106 970

310 381 566

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

1,0 %

6,9 %

2,9 %

3,9 %

6,7 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

3,7 %

Výrobek 17 Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

6 159 135

6 544 142

6 549 935

7 205 377

7 375 383

Dovoz

Objem (v tunách)

223 669

277 507

268 014

388 041

262 745

Podíl na trhu (v %)

3,6 %

4,2 %

4,1 %

5,4 %

3,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

539

509

463

409

473

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

64 %

69 %

71 %

72 %

72 %

Výroba (v tunách)

8 583 668

8 590 216

8 894 223

9 400 691

9 605 365

Objem prodeje v EU (v tunách)

5 935 432

6 266 353

6 281 426

6 817 231

7 112 453

Podíl na trhu (v %)

96,4 %

95,8 %

95,9 %

94,6 %

96,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

471

471

449

417

463

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 6,5 %

– 3,7 %

– 0,6 %

2,1 %

– 1,8 %

Zaměstnanost (konec období)

6 212

5 685

6 006

6 264

6 096

Zásoby

510 927

464 184

466 561

559 452

569 947

Peněžní tok

– 48 381 794

7 224 031

161 157 041

150 487 051

– 18 595 244

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 6,0 %

6,3 %

1,4 %

3,9 %

0,6 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

– 2,1 %

Výrobek 18 Štětovnice

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

574 025

637 684

577 270

584 985

626 863

Dovoz

Objem (v tunách)

15 870

16 503

14 051

36 970

85 054

Podíl na trhu (v %)

2,8 %

2,6 %

2,4 %

6,3 %

13,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

787

765

1 126

651

629

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

78 %

82 %

76 %

82 %

81 %

Výroba (v tunách)

907 320

940 451

840 182

777 182

817 764

Objem prodeje v EU (v tunách)

558 131

621 150

563 140

548 010

541 782

Podíl na trhu (v %)

97,2 %

97,4 %

97,6 %

93,7 %

86,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

711

697

652

623

640

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

6,8 %

11,5 %

8,8 %

14,0 %

3,7 %

Zaměstnanost (konec období)

949

971

951

981

995

Zásoby

49 762

47 610

58 744

68 417

75 616

Peněžní tok

58 272 442

68 732 139

63 936 644

86 404 634

40 555 786

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 9,3 %

6,8 %

6,7 %

10,3 %

1,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

1,7 %

Výrobek 20 Plynové trubky

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

1 211 435

1 662 233

1 653 112

1 637 097

1 642 935

Dovoz

Objem (v tunách)

266 467

340 051

298 103

336 050

380 257

Podíl na trhu (v %)

22,0 %

20,5 %

18,0 %

20,5 %

23,1 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

688

649

646

566

676

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

37 %

38 %

38 %

40 %

37 %

Výroba (v tunách)

1 053 283

1 460 549

1 471 772

1 396 933

1 392 404

Objem prodeje v EU (v tunách)

944 903

1 322 070

1 354 273

1 300 727

1 262 560

Podíl na trhu (v %)

78,0 %

79,5 %

81,9 %

79,5 %

76,8 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

717

666

619

580

693

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

0,9 %

1,3 %

2,3 %

3,9 %

0,5 %

Zaměstnanost (konec období)

552

543

548

526

509

Zásoby

55 178

55 305

53 434

58 081

50 697

Peněžní tok

15 451 286

15 884 723

16 166 705

15 309 189

20 506 964

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

3,7 %

3,9 %

1,1 %

1,7 %

8,7 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

2,4 %

Výrobek 21 Duté profily

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

3 347 996

3 407 926

3 511 951

3 885 748

4 028 730

Dovoz

Objem (v tunách)

461 263

552 874

574 490

725 545

820 667

Podíl na trhu (v %)

13,8 %

16,2 %

16,4 %

18,7 %

20,4 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

599

571

553

497

618

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

46 %

46 %

46 %

47 %

49 %

Výroba (v tunách)

3 019 375

3 019 977

3 106 261

3 333 368

3 388 786

Objem prodeje v EU (v tunách)

2 882 473

2 854 843

2 936 771

3 159 965

3 207 994

Podíl na trhu (v %)

86,1 %

83,8 %

83,6 %

81,3 %

79,6 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

606

569

541

517

625

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

– 2,7 %

– 3,9 %

– 3,3 %

0,2 %

– 0,5 %

Zaměstnanost (konec období)

1 073

1 124

1 200

1 209

1 181

Zásoby

160 442

138 981

146 353

107 826

149 537

Peněžní tok

– 9 630 441

13 389 861

23 807 058

13 000 201

21 372 166

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

– 2,4 %

– 5,3 %

– 6,2 %

– 0,6 %

7,2 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

1,2 %

Výrobek 22 Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

96 507

101 504

97 341

96 320

95 672

Dovoz

Objem (v tunách)

32 581

38 782

39 719

42 510

42 701

Podíl na trhu (v %)

33,8 %

38,2 %

40,8 %

44,1 %

44,6 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

6 941

6 167

6 118

5 846

6 300

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

6 %

7 %

6 %

6 %

6 %

Výroba (v tunách)

116 630

124 135

101 291

101 831

92 357

Objem prodeje v EU (v tunách)

61 822

61 708

56 802

53 196

52 083

Podíl na trhu (v %)

64,1 %

60,8 %

58,4 %

55,2 %

54,4 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

7 913

7 740

8 318

7 361

7 993

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

3,1 %

5,9 %

– 0,4 %

– 0,1 %

1,2 %

Zaměstnanost (konec období)

11 180

11 211

10 369

9 779

9 317

Zásoby

7 452

9 389

10 455

8 690

11 688

Peněžní tok

19 858 477

10 438 041

– 48 885 671

4 038 078

– 22 872 178

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

22,7 %

– 4,3 %

– 58,1 %

– 33,4 %

– 50,5 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

21,2 %

Výrobek 23 Ložiskové trouby a trubky

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (v tunách)

68 824

72 805

67 249

59 867

65 355

Dovoz

Objem (v tunách)

7 489

9 426

11 944

9 773

8 663

Podíl na trhu (v %)

10,9 %

12,9 %

17,8 %

16,3 %

13,3 %

Jednotkové ceny (v EUR za tunu)

2 069

1 626

1 749

1 630

1 608

Situace výrobců v EU

Využití kapacity (v %)

68 %

64 %

53 %

52 %

63 %

Výroba (v tunách)

64 972

65 475

58 407

52 494

57 657

Objem prodeje v EU (v tunách)

61 324

63 378

55 304

50 092

56 691

Podíl na trhu (v %)

89,1 %

87,1 %

82,2 %

83,7 %

86,7 %

Jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 023

2 003

1 925

1 804

1 837

Čistý zisk/ztráta z prodeje v EU (v %)

4,6 %

4,9 %

– 6,7 %

– 9,2 %

– 1,8 %

Zaměstnanost (konec období)

332

322

306

274

280

Zásoby

1 285

1 433

2 591

1 452

2 429

Peněžní tok

3 499 664

3 928 566

5 055 796

– 791 310

– 620 461

Návratnost vloženého kapitálu (ROCE) (v %)

0,9 %

– 3,3 %

– 64,7 %

– 54,5 %

– 28,1 %


Cenové srovnání za rok 2017

 

Cenové podbízení

12,5 %

Výrobek 25 Velké svařované trubky

Údaje za kalendářní rok

2013

2014

2015

2016