16.7.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/973

ze dne 4. července 2018,

kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, jíž je Unie smluvní stranou, stanoví povinnosti v oblasti zachování zdrojů, včetně zachování nebo obnovení populací lovených druhů na úrovních, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos.

(2)

Na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku konaném v roce 2015 se Unie a její členské státy zavázaly do roku 2020 účinně regulovat lov, ukončit nadměrný rybolov, nedovolený, nehlášený a neregulovaný rybolov a destruktivní metody rybolovu a zavést vědecké plány řízení, aby se rybí populace co možná nejdříve obnovily na úroveň, která může v souladu s jejich biologickými charakteristikami přinášet maximální udržitelný výnos.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3) stanoví pravidla společné rybářské politiky v souladu s mezinárodními závazky Unie. Společná rybářská politika má přispívat k ochraně mořského prostředí, k udržitelnému řízení všech komerčně využívaných druhů a zejména k dosažení dobrého stavu prostředí nejpozději do roku 2020, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (4).

(4)	Cíle této politiky mají mimo jiné zajistit, aby rybolov a akvakultura byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí, uplatňovat v řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu.

(5)	K dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba přijmout řadu opatření pro zachování zdrojů, jako jsou víceleté plány, technická opatření, stanovení a přidělení rybolovných práv, popřípadě jejich kombinace.

(6)

Podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být víceleté plány založeny na vědeckém, technickém a hospodářském poradenství. V souladu s těmito ustanoveními by měl víceletý plán zavedený tímto nařízením (dále jen „plán“) obsahovat cíle, vyčíslitelné cíle s jasnými časovými rámci, referenční body pro zachování zdrojů, ochranná opatření a technická opatření určená k předcházení nechtěným úlovkům a jejich omezení.

(7)	Nejlepšími dostupnými vědeckými doporučeními by se mělo rozumět veřejně dostupná vědecká doporučení podložená nejaktuálnějšími vědeckými údaji a metodami, která byla vydána nebo přezkoumána nezávislým vědeckým subjektem uznávaným na unijní nebo mezinárodní úrovni.

(8)

Komise by měla získat nejlepší dostupná vědecká doporučení ohledně populací, na něž se plán vztahuje. Aby tomu tak bylo, uzavírá memoranda o porozumění s Mezinárodní radou pro průzkum moří (dále jen „rada ICES“ nebo „ICES“). Vědecká doporučení vydávaná radou ICES by měla být založena na plánu a měla by uvádět zejména rozmezí hodnot FMSY a referenčních bodů pro biomasu, tj. maximální udržitelný výnos Btrigger a Blim. Tyto hodnoty by měly být uvedeny v doporučeních týkajících se příslušné populace a případně ve veškerých dalších veřejně dostupných vědeckých doporučeních, například v doporučeních pro smíšený rybolov vydávaných radou ICES.

(9)

Nařízení Rady (ES) č. 676/2007 (5) a (ES) č. 1342/2008 (6) stanoví pravidla udržitelného využívání populací tresky obecné, platýse evropského a jazyka obecného v Severním moři a jeho přilehlých vodách. Tyto a další druhy žijící při dně se loví ve smíšeném rybolovu. Proto je vhodné stanovit jediný víceletý plán zohledňující tyto technické interakce.

(10)	Tento víceletý plán by se kromě toho měl vztahovat na populace žijící při dně v Severním moři a jejich rybolov. Jedná se o ryby jiné než platýsovité, platýsovité ryby, paryby, humra severského (Nephrops norvegicus) a krevetu severní (Pandalus borealis) žijící na dně nebo blízko dna vodního sloupce.

(11)

Některé populace žijící při dně se využívají v Severním moři i jeho přilehlých vodách. Oblast působnosti ustanovení plánu, která se týkají cílů a ochranných opatření pro populace, jež jsou využívány převážně v Severním moři, by proto měla být rozšířena tak, aby se vztahovala rovněž na tyto oblasti vně Severního moře. Pro populace přítomné v Severním moři, které jsou však využívány především mimo Severní moře, je kromě toho třeba stanovit cíle a ochranná opatření ve víceletých plánech pro oblasti mimo Severní moře, kde jsou tyto populace využívány především, a rozšířit oblast působnosti těchto víceletých plánů tak, aby se vztahovaly i na Severní moře.

(12)

Územní působnost plánu by měla být založena na zeměpisném rozložení populací uvedeném v nejnovějších vědeckých doporučeních týkajících se daných populací, poskytnutých radou ICES. Budoucí změny zeměpisného rozložení populací uvedeného v plánu mohou být zapotřebí buď z důvodu lepších vědeckých informací, nebo kvůli migraci populací. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se upraví zeměpisné rozložení populací uvedené v plánu, pokud vědecká doporučení poskytnutá radou ICES dospějí k závěru, že došlo ke změně zeměpisného rozložení příslušných populací.

(13)

Pokud jsou populace společného zájmu využívány i třetími zeměmi, měla by Unie s těmito třetími zeměmi spolupracovat s cílem zajistit, aby tyto populace byly řízeny udržitelným způsobem slučitelným s cíli nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení, a s cíli tohoto nařízení. Není-li dosaženo formální dohody, měla by Unie vynaložit veškeré úsilí k dosažení společných ujednání o rybolovu těchto populací s cílem umožnit udržitelné řízení a podpořit tak rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii.

(14)

Cílem plánu by mělo být přispět ke splnění cílů společné rybářské politiky, konkrétně k dosažení a zachování maximálních udržitelných výnosů u cílových populací prováděním povinnosti vykládky populací žijících při dně, na něž se vztahují omezení odlovu, k podpoře přiměřené životní úrovně těch, kteří závisí na rybolovu, s ohledem na pobřežní rybolov a socioekonomické aspekty, a k provádění ekosystémového přístupu k řízení rybolovu. Plán by měl také uvádět podrobnosti ohledně provádění povinnosti vykládky v unijních vodách Severního moře pro všechny populace druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(15)	Ustanovení čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyžadují, aby rybolovná práva byla stanovena v souladu s cíli uvedenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení a byla v souladu s cíli, časovými rámci a rozpětími stanovenými ve víceletých plánech.

(16)

Je třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), jež odpovídá cíli dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu (MSY), a to jakožto rozmezí hodnot, jež jsou v souladu s dosažením MSY (FMSY). Tato rozmezí vycházející z nejlepších dostupných vědeckých doporučení jsou nutná k tomu, aby bylo možné zajistit flexibilitu, jež by umožnila reagovat na vývoj vědeckých doporučení, přispět k provádění povinnosti vykládky a zohlednit charakteristiku smíšeného rybolovu. Rozmezí hodnot FMSY by měla vypočítat a stanovit rada ICES, zejména v rámci svých pravidelných doporučení ohledně úlovků. Na základě plánu jsou stanovena tak, aby docházelo k maximálně 5 % snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem, jak je uvedeno v reakci rady ICES na „žádost EU adresovanou ICES o poskytnutí rozmezí hodnot FMSY pro vybrané populace v Severním a Baltském moři“. Horní hranice rozmezí je omezena, takže pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu Blim není vyšší než 5 %. Tato horní hranice je také v souladu s „doporučovaným pravidlem“ rady ICES, které uvádí, že pokud je biomasa reprodukující se populace nebo početní stav ve špatném stavu, je třeba snížit F na hodnotu, která nepřesahuje horní hranici, jež se rovná hodnotě FMSY vynásobené biomasou reprodukující se populace nebo početním stavem v roce celkového přípustného odlovu vydělené hodnotou MSY Btrigger. Rada ICES používá tato hlediska a doporučované pravidlo ve svých vědeckých doporučeních ohledně úmrtnosti způsobené rybolovem a možností odlovu.

(17)

Za účelem stanovení rybolovných práv by měla existovat horní prahová hodnota pro rozmezí hodnot FMSY pro běžné využívání, a pokud se má za to, že je dotčená populace v dobrém stavu, pro určité případy i dodatečná horní hranice. Rybolovná práva by mělo být možné stanovit na úroveň horní meze pouze tehdy, je-li to na základě vědeckých doporučení či důkazů nutné k dosažení cílů tohoto nařízení v rámci smíšeného rybolovu, nebo je-li to zapotřebí k tomu, aby se předešlo újmě populace v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky, nebo aby se omezily rozdíly v rybolovných právech mezi jednotlivými roky.

(18)

U populací, u nichž jsou k dispozici cíle v oblasti maximálního udržitelného výnosu, a za účelem uplatňování ochranných opatření je důležité stanovit referenční body pro zachování zdrojů, které jsou v případě rybích populací vyjádřeny jako aktivační úrovně biomasy reprodukující se populace a v případě humra severského jako aktivační úrovně početního stavu.

(19)

Pokud se velikost populace sníží pod uvedenou úroveň, měla by být stanovena vhodná ochranná opatření. Ochranná opatření by měla zahrnovat omezení rybolovných práv a zvláštní opatření pro zachování zdrojů, jakmile vědecké doporučení konstatuje, že jsou zapotřebí nápravná opatření. Tato opatření by měla být případně doplněna jakýmikoli dalšími vhodnými opatřeními, jako jsou například opatření Komise v souladu s článkem 12 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo opatření členských států v souladu s článkem 13 uvedeného nařízení.

(20)

Celkový přípustný odlov humra severského v oblastech ICES divizi 2a a podoblasti 4 by mělo být možné stanovit jako součet omezení odlovu stanovených pro jednotlivé funkční jednotky a statistických obdélníků vně funkčních jednotek v dané oblasti celkového přípustného odlovu. To by však nemělo bránit přijetí opatření na ochranu konkrétních funkčních jednotek.

(21)

Pokud Rada v rámci rybolovných práv pro určitou populaci zohledňuje významný dopad rekreačního rybolovu, měla by být schopna stanovit celkový přípustný odlov pro komerční úlovky, který zohledňuje objem rekreačního rybolovu, nebo přijmout další opatření na omezení rekreačního rybolovu, jako je omezení denního úlovku a určení období zákazu rybolovu.

(22)	Aby byla dodržena povinnost vykládky stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, měl by plán stanovit přijetí dalších řídicích opatření, která je třeba dále specifikovat v souladu s článkem 18 uvedeného nařízení.

(23)

Aby se předešlo rušivé dislokaci rybolovných činností, která by mohla mít negativní dopad na populace tresky obecné, je vhodné zachovat systém oprávnění k rybolovu spojených s omezením celkové kapacity výkonu motoru rybářských plavidel v divizi ICES 7d, jak bylo dříve stanoveno v nařízení (ES) č. 1342/2008.

(24)	Jak vyžaduje nařízení (EU) č. 1380/2013, měla by být stanovena lhůta pro předkládání společných doporučení členských států s přímým zájmem na řízení.

(25)

Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být do 6. srpna 2023 a poté každých pět let stanovena opatření, na jejichž základě by Komise posuzovala přiměřenost a účinnost uplatňování tohoto nařízení na základě vědeckých doporučení. Tato lhůta umožní plné provedení povinnosti vykládky a přijetí a provedení regionalizovaných opatření a umožní, aby se projevil dopad těchto opatření na populace a rybolov. Jedná se rovněž o minimální lhůtu, kterou požadují vědecké subjekty.

(26)

Za účelem včasného a přiměřeného přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku, zajištění flexibility a umožnění rozvoje určitých opatření by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem doplnit toto nařízení, pokud jde o úpravy týkající se populací, na něž se vztahuje toto nařízení, v důsledku změn v zeměpisném rozložení populací, o nápravná opatření a provádění povinnosti vykládky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(27)	Za účelem zajištění právní jistoty je vhodné upřesnit, že opatření k dočasnému zastavení rybolovných činností, která byla přijata v zájmu dosažení cílů tohoto plánu, mohou být považována za způsobilá pro podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (8).

(28)	Nařízení (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 by měla být zrušena,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se zavádí víceletý plán (dále jen „plán“) pro následující populace žijící při dně ve vodách Unie v Severním moři (divize ICES 2a, 3a a podoblast 4), včetně rybolovu využívajícího tyto populace, a v případě, že rozšíření těchto populací přesahuje Severní moře, v jeho přilehlých vodách:

a)	treska obecná (Gadus morhua) v podoblasti 4 (Severní moře) a divizích 7d (východní část Lamanšského průlivu) a 3a.20 (Skagerrak);

b)	treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus) v podoblasti 4 (Severní moře) a divizích 6a (západně od Skotska) a 3a.20 (Skagerrak);

c)	platýs evropský (Pleuronectes platessa) v podoblasti 4 (Severní moře) a divizi 3a.20 (Skagerrak);

d)	treska tmavá (Pollachius virens) v podoblasti 4 (Severní moře) a 6 (Rockall a západně od Skotska) a divizi 3a (Skagerrak a Kattegat);

e)	jazyk obecný (Solea solea) v podoblasti 4 (Severní moře);

f)	jazyk obecný (Solea solea) v divizi 3a (Skagerrak a Kattegat) a subdivizích 22–24 (západní část Baltského moře);

g)	treska bezvousá (Merlangius merlangus) v podoblasti 4 (Severní moře) a divizi 7d (východní část Lamanšského průlivu);

h)	ďas mořský (Lophius piscatorius) v divizi 3a (Skagerrak a Kattegat) a podoblastech 4 (Severní moře) a 6 (Rockall a západně od Skotska);

i)	kreveta severní (Pandalus borealis) v divizích 4a východ (severní část Severního moře, Norvegian Deep) a 3a.20 (Skagerrak);

j)	humr severský (Nephrops norvegicus)v divizi 3a (funkční jednotky 3–4);

k)

humr severský v podoblasti 4 (Severní moře) podle funkční jednotky: — humr severský v Botney Gut-Silver Pit (funkční jednotka 5); — humr severský ve Farn Deeps (funkční jednotka 6); — humr severský ve Fladen Ground (funkční jednotka 7); — humr severský ve Firth of Forth (funkční jednotka 8) — humr severský v Moray Firth (funkční jednotka 9); — humr severský v Noup (funkční jednotka 10); — humr severský v Norwegian Deeps (funkční jednotka 32); — humr severský v Horn's Reef (funkční jednotka 33); — humr severský v Devil's Hole (funkční jednotka 34).

Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že došlo ke změně zeměpisného rozložení populací uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, jimiž se mění toto nařízení prostřednictvím úpravy oblastí uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, aby tuto změnu zohlednila. Tato úprava nesmí rozšiřovat oblasti populací mimo vody Unie podoblastí 2 až 7.

2.   Pokud se Komise na základě vědeckého doporučení domnívá, že seznam populací uvedený v prvním pododstavci odstavce 1 je třeba změnit, může předložit návrh na změnu tohoto seznamu.

3.   Pokud jde o přilehlé vody uvedené v odstavci 1 tohoto článku, uplatní se pouze články 4 a 6 a opatření související s rybolovnými právy podle článku 7.

4.   Toto nařízení se vztahuje i na vedlejší úlovky ulovené v Severním moři při rybolovu populací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci. Pokud jsou však rozmezí hodnot FMSY a ochranná opatření spojená s biomasou stanovena pro tyto populace v rámci jiných právních aktů Unie, kterými se stanoví víceleté plány, uplatní se tato rozmezí a ochranná opatření.

5.   Toto nařízení rovněž stanoví podrobnosti ohledně provádění povinnosti vykládky v unijních vodách Severního moře pro všechny populace druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 850/98 (9), článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (10) a článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 rozumí:

1)

„rozmezím FMSY“ rozmezí hodnot uvedených v nejlepších dostupných vědeckých doporučeních poskytnutých zejména Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES), kdy veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v rámci tohoto rozmezí vedou dlouhodobě k maximálním udržitelným výnosům v rámci určitého způsobu rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek, aniž by podstatně ovlivňovaly proces reprodukce dotčených populací. Rozmezí je stanoveno tak, aby docházelo k maximálně 5 % snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Horní hranice rozmezí je omezena, takže pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace (Blim), není vyšší než 5 %;

2)	„MSY Flower“ nejnižší hodnota v rámci rozmezí FMSY;

3)	„MSY Fupper“ nejvyšší hodnota v rámci rozmezí hodnot FMSY;

4)	„hodnotou FMSY“ hodnota odhadované úmrtnosti způsobené rybolovem, která v rámci určitého způsobu rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek vede dlouhodobě k maximálním udržitelným výnosům;

5)	„nižším rozmezím FMSY“ rozmezí, které zahrnuje hodnoty od MSY Flower až po hodnotu FMSY;

6)	„vyšším rozmezím FMSY“ rozmezí, které zahrnuje hodnoty od hodnoty FMSY až po MSY Fupper;

7)	„Blim“ referenční bod pro biomasu reprodukující se populace uvedený v nejlepších dostupných vědeckých doporučeních poskytnutých zejména ICES, pod jehož úrovní může být reprodukční kapacita omezena;

8)

„MSY Btrigger“ referenční bod pro biomasu reprodukující se populace – a v případě populací humra severského referenční bod početního stavu – uvedený v nejlepších dostupných vědeckých doporučeních poskytnutých zejména ICES, pod nímž je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, za níž je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů.

KAPITOLA II

CÍLE

Článek 3

Cíle

1.   Plán přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, především uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a jeho účelem je zajistit, aby se při využívání živých biologických mořských zdrojů obnovovaly a zachovávaly stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytovat maximální udržitelný výnos.

2.   Plán přispěje k omezení výmětů, neboť v co největší míře omezí a sníží nechtěné úlovky, a k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, které podléhají omezení odlovu a na které se vztahuje toto nařízení.

3.   Plán uplatňuje ekosystémový přístup k řízení rybolovu, jehož cílem je zajistit minimalizaci negativního dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Je v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.

4.   Cílem plánu je zejména:

a)	zajistit, aby byly splněny podmínky popsané v deskriptoru 3 obsaženém v příloze I směrnice 2008/56/ES, a

b)	přispět ke splnění podmínek dalších relevantních deskriptorů obsažených v příloze I směrnice 2008/56/ES úměrně k významu rybolovu pro jejich splnění.

5.   Opatření podle plánu jsou přijímána na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení. V případě nedostatečného množství údajů se zajistí srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.

KAPITOLA III

ZÁMĚRY

Článek 4

Záměry

1.   Cílových hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem v souladu s rozmezími FMSY stanovenými v článku 2 pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1 se dosáhne co nejdříve, a to postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020, a poté se tyto hodnoty zachovají v rozmezí FMSY, v souladu s tímto článkem.

2.   Tato rozmezí FMSY vycházející z plánu poskytne ICES.

3.   V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 Rada při určování rybolovných práv pro určitou populaci stanoví tato práva v rámci nižšího rozmezí FMSY, které je v dané době pro tuto populaci dostupné.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 3, lze rybolovná práva pro určitou populaci stanovit na úrovních, které jsou nižší než rozmezí FMSY.

5.   Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, lze rybolovná práva pro určitou populaci stanovit ve shodě s vyšším rozmezím FMSY dostupným v dané době pro tuto populaci, pokud se stav populace uvedené v čl. 1 odst. 1 nachází nad úrovní MSY Btrigger:

a)	je-li to na základě vědeckého doporučení či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 v případě smíšeného rybolovu;

b)	je-li to na základě vědeckého doporučení či důkazů nutné k zamezení závažné újmy populaci způsobené dynamikou v rámci druhu či mezi populacemi, nebo

c)	s cílem omezit rozdíl v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.

6.   Rybolovná práva jsou v každém případě stanovena tak, aby bylo zajištěno, že pravděpodobnost, že úroveň biomasy reprodukující se populace se dostane pod Blim, je nižší než 5 %.

Článek 5

Řízení populací považovaných za vedlejší úlovky

1.   Pro populace uvedené v čl. 1 odst. 4 se stanoví řídicí opatření, včetně případných rybolovných práv, s přihlédnutím k nejlepším dostupným vědeckým doporučením a tato opatření musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

2.   Nejsou-li dostupné odpovídající vědecké informace, jsou tyto populace řízeny na základě přístupu předběžné opatrnosti k rybolovu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3.   V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1380/2013 se při řízení smíšeného rybolovu s ohledem na populace uvedené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení zohlední problémy související se souběžným rybolovem všech populací na úrovni maximálního udržitelného výnosu, zejména v situacích, kdy to vede k předčasnému ukončení rybolovu.

KAPITOLA IV

OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Článek 6

Referenční body pro zachování zdrojů

Na základě plánu poskytne ICES tyto referenční body pro zachování zdrojů za účelem ochrany plné reprodukční kapacity populací uvedených v čl. 1 odst. 1:

a)	MSY Btrigger pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1;

b)	Blim pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1.

Článek 7

Ochranná opatření

1.   Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že za určitý rok poklesla úroveň biomasy reprodukující se populace – a v případě populací humra severského početní stav – u kterékoliv populace uvedené v čl. 1 odst. 1 na hodnotu nižší než MSY Btrigger, přijmou se veškerá vhodná nápravná opatření, jež zajistí rychlý návrat stavu dotčené populace nebo funkční jednotky nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos., Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5, se rybolovná práva stanoví na úrovni, která je v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem, která je snížena na úroveň nižší, než je vyšší rozmezí FMSY, a to s přihlédnutím k poklesu úrovně biomasy.

2.   Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že poklesla úroveň biomasy reprodukující se populace – a v případě populací humra severského početní stav – u kterékoli populace uvedené v čl. 1 odst. 1 pod hodnotu Blim, přijmou se další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat stavu dotčené populace nebo funkční jednotky nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos. Odchylně od čl. 4 odst. 3 a 5 mohou tato nápravná opatření zejména zahrnovat pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace či funkční jednotky a odpovídající snížení rybolovných práv.

3.   Nápravná opatření uvedená v tomto článku mohou zahrnovat:

a)	naléhavá opatření podle článků 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)	opatření podle článků 8 a 9 tohoto nařízení.

4.   Opatření uvedená v tomto článku se zvolí s přihlédnutím k povaze, závažnosti, trvání a opakování situace, při níž se nachází úroveň biomasy reprodukující se populace – a v případě populací humra severského početní stav – pod hodnotami uvedenými v odstavci 6.

Článek 8

Zvláštní ochranná opatření

Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že je nutné přijmout nápravná opatření k zachování kterékoli populace žijící při dně uvedené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, nebo pokud je úroveň biomasy reprodukující se populace – a v případě populací humra severského početní stav – u kterékoliv populace uvedené v čl. 1 odst. 1 za určitý rok nižší než MSY Btrigger, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou doplnit toto nařízení stanovením pravidel týkajících se:

a)	vlastností lovného zařízení, zejména velikosti ok, velikosti háčků, konstrukce zařízení, síly vlákna, velikosti zařízení nebo používání selektivních zařízení za účelem zajištění či zlepšení selektivity;

b)	používání lovného zařízení, zejména doby ponoření a hloubky, v níž se zařízení používá, za účelem zajištění či zlepšení selektivity;

c)	zákazu nebo omezení rybolovu v určitých oblastech za účelem ochrany ryb ve tření a nedospělých ryb, ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb;

d)	zákazu nebo omezení rybolovu nebo používání některých druhů lovného zařízení v určitých obdobích za účelem ochrany ryb ve tření nebo ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb;

e)	minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů;

f)	jiných aspektů souvisejících se selektivitou.

KAPITOLA V

TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 9

Technická opatření

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření:

a)	specifikace vlastností lovných zařízení a pravidel týkajících se jejich používání za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

b)	specifikace úprav nebo doplňkových lovných zařízení za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

c)

omezení nebo zákaz používání určitých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích za účelem ochrany ryb ve tření, ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb nebo za účelem minimalizace negativního dopadu na ekosystém, a

d)	stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů u všech populací, na něž se vztahuje toto nařízení, za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3.

KAPITOLA VI

RYBOLOVNÁ PRÁVA

Článek 10

Rybolovná práva

1.   Při přidělování rybolovných práv, která jsou jim k dispozici v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013, členské státy zohlední pravděpodobné složení úlovků plavidel účastnících se smíšeného rybolovu.

2.   Členské státy si mohou poté, co o tom informují Komisi, vyměnit všechna rybolovná práva nebo jejich část, která jim byla přidělena v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

3.   Aniž je dotčen článek 7 tohoto nařízení, celkový přípustný odlov populace humra severského v oblastech ICES 2a a 4 může být součtem omezení odlovu funkčních jednotek a statistických obdélníků vně funkčních jednotek.

4.   Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že rekreační rybolov má v případě určité populace významný dopad na míru úmrtnosti způsobenou rybolovem, vezme je Rada v potaz a při stanovení rybolovných práv může rekreační rybolov omezit, aby zabránila překročení celkového cíle úmrtnosti způsobené rybolovem.

KAPITOLA VII

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POVINNOSTI VYKLÁDKY

Článek 11

Ustanovení týkající se povinnosti vykládky v unijních vodách Severního moře

Pro všechny populace druhů žijících v Severním moři, na něž se vztahují povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení o konkrétní podrobnosti týkající se této povinnosti podle čl. 15 odst. 5 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA VIII

PŘÍSTUP DO VOD A KE ZDROJŮM

Článek 12

Oprávnění k rybolovu a stropy kapacity

1.   Pro každou z oblastí ICES uvedených v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení vydá každý členský stát oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009 pro plavidla plující pod jeho vlajkou a která se podílejí na rybolovných činnostech v dané oblasti. V těchto oprávněních k rybolovu mohou členské státy rovněž omezit celkovou kapacitu vyjádřenou v kW takových plavidel používajících zvláštního zařízení.

2.   Aniž jsou dotčeny stropy kapacity stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1380/2013, pro tresku obecnou ve východní části Lamanšského průlivu (divize ICES 7d) nesmí být celková kapacita vyjádřená v kW plavidel, která mají oprávnění k rybolovu vydaná v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, vyšší než maximální kapacita plavidel, která v roce 2006 nebo 2007 aktivně používala v příslušné oblasti ICES jedno z těchto lovných zařízení:

a)	vlečné sítě pro lov při dně a nevody (OTB, OTT, PTB, SDN, SSC, SPR) o velikosti ok: i) 100 mm nebo větší; ii) 70 mm nebo větší, avšak menší než 100 mm; iii) 16 mm nebo větší, avšak menší než 32 mm;

b)	vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla (TBB) o velikosti ok: i) 120 mm nebo větší; ii) 80 mm nebo větší, avšak menší než 120 mm;

c)	tenatové sítě (GN);

d)	třístěnné tenatové sítě (GT);

e)	dlouhé lovné šňůry (LL).

3.   Každý členský stát sestaví a vede seznam plavidel, jimž bylo vydáno oprávnění k rybolovu podle odstavce 1, a zpřístupní ho Komisi a ostatním členským státům na svých oficiálních internetových stránkách.

KAPITOLA IX

ŘÍZENÍ POPULACÍ SPOLEČNÉHO ZÁJMU

Článek 13

Zásady a cíle řízení populací společného zájmu pro Unii a třetí země

1.   Pokud jsou populace společného zájmu využívány i třetími zeměmi, Unie spolupracuje s těmito třetími zeměmi s cílem zajistit, aby tyto populace byly řízeny udržitelným způsobem slučitelným s cíli nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení, a s cíli tohoto nařízení. Není-li dosaženo formální dohody, vynaloží Unie veškeré úsilí k dosažení společných ujednání o rybolovu těchto populací s cílem umožnit udržitelné řízení a podpořit tak rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii.

2.   V rámci společného řízení populací se třetími zeměmi si Unie může se třetími zeměmi vyměnit rybolovná práva podle čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA X

REGIONALIZACE

Článek 14

Regionální spolupráce

1.   Na opatření uvedená v článcích 8, 9 a 11 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 poprvé nejpozději 6. srpna 2019 a poté dvanáct měsíců po každém předložení hodnocení plánu v souladu s článkem 15 tohoto nařízení. Tato doporučení mohou také předkládat, považují-li to za nezbytné, zejména v případě náhlé změny stavu kterékoli z populací, na které se vztahuje toto nařízení. Společná doporučení týkající se opatření pro daný kalendářní rok se předkládají nejpozději 1. července předchozího roku.

3.   Zmocněním podle článků 8, 9 a 11 tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi na základě jiných ustanovení práva Unie, včetně nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA XI

NÁVAZNÁ OPATŘENÍ

Článek 15

Hodnocení plánu

Do 6. srpna 2023 a poté každých pět let Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích a dopadech plánu na populace, na něž se toto nařízení vztahuje, a na rybolov využívající tyto populace, zejména pokud jde o plnění cílů stanovených v článku 3.

KAPITOLA XII

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 1 a v článcích 8, 9 a 11 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 5. srpna 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 1 a v článcích 8, 9 a 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 1 a článků 8, 9 a 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA XIII

PODPORA ZE STRANY EVROPSKÉHO NÁMOŘNÍHO A RYBÁŘSKÉHO FONDU

Článek 17

Podpora ze strany Evropského námořního a rybářského fondu

Opatření k dočasnému zastavení rybolovných činností přijatá za účelem dosažení cílů vytyčených plánem se považují za dočasné zastavení rybolovných činností ve smyslu čl. 33 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 508/2014.

KAPITOLA XIV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Zrušení

1.   Nařízení (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 se zrušují.

2.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 109.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. června 2018.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 676/2007 ze dne 11. června 2007, kterým se stanoví víceletý plán pro lov populací platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři (Úř. věst. L 157, 19.6.2007, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 423/2004 (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20).

(7)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů, (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006, (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

---

---

---

16.7.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/14

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/974

ze dne 4. července 2018

o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách

(kodifikované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 (2) bylo několikrát podstatně změněno (3). V zájmu přehlednosti a srozumitelnosti by uvedené nařízení mělo být kodifikováno.

(2)	Vnitrozemské vodní cesty jsou významnou součástí dopravních sítí Unie a podpora vnitrozemské vodní dopravy je jedním z cílů společné dopravní politiky jak z důvodů hospodářské účinnosti, tak za účelem omezování spotřeby energie a dopadu dopravy na životní prostředí.

(3)	Komise potřebuje statistiky o přepravě věcí po vnitrozemských vodních cestách, aby mohla sledovat a rozvíjet společnou dopravní politiku i dopravní prvky regionální politiky a politiky transevropských sítí.

(4)	K dosažení nejvyšší proveditelné srovnatelnosti mezi jednotlivými druhy dopravy by se evropské statistiky o všech druzích dopravy měly shromažďovat podle společných koncepcí a norem.

(5)	Doprava po vnitrozemských vodních cestách není provozována ve všech členských státech, a proto se účinky tohoto nařízení omezují na ty členské státy, v nichž tento druh dopravy existuje.

(6)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4) stanoví referenční rámec pro toto nařízení.

(7)

Za účelem zohlednění hospodářského a technického vývoje a změn definic přijatých na mezinárodní úrovni by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu tohoto nařízení zvýšením prahu na více než 1 000 000 tun pro statistické pokrytí vnitrozemské vodní dopravy, úpravou definic nebo stanovením nových definic i úpravou obsahu příloh tohoto nařízení za účelem zohlednění změn kódů a nomenklatury na mezinárodní úrovni nebo v příslušných legislativních aktech Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(8)	Komise by měla zajistit, aby tyto akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou zátěž pro členské státy nebo respondenty.

(9)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci umožňující jí přijímat způsoby předávání údajů, včetně norem pro výměnu údajů, způsoby šíření výsledků Komisí (Eurostatem) a rovněž vypracovat a zveřejňovat metodické požadavky a kritéria, jejichž cílem je zajistit kvalitu poskytovaných údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(10)

Je nezbytné, aby Komise zajistila provedení pilotních studií o dostupnosti statistických údajů týkajících se osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb. Unie by měla přispívat na náklady na provedení těchto pilotních studií. Tento příspěvek by měl být poskytnut ve formě grantů udělovaných národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v článku 5 nařízení (ES) č. 223/2009 a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7).

(11)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společných statistických norem, které umožní získávat harmonizované údaje, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu uvedeného vytvoření norem, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společná pravidla pro vypracovávání evropských statistik týkajících se vnitrozemské vodní dopravy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje, které se týkají dopravy po vnitrozemských vodních cestách na jejich území.

2.   Členské státy, ve kterých celkový objem věcí přepravených ročně po vnitrozemských vodních cestách v rámci vnitrostátní, mezinárodní nebo tranzitní dopravy překročí 1 000 000 tun, poskytují údaje uvedené v čl. 4 odst. 1.

3.   Odchylně od odstavce 2 poskytují členské státy, ve kterých neexistuje mezinárodní ani tranzitní doprava po vnitrozemských vodních cestách, ale v nichž celkový objem věcí přepravených ročně po vnitrozemských vodních cestách v rámci vnitrostátní dopravy překročí 1 000 000 tun, pouze údaje požadované podle čl. 4 odst. 2.

4.   Toto nařízení se nepoužije na:

a)	přepravu věcí plavidly o hrubé nosnosti menší než 50 tun;

b)	plavidla používaná především pro přepravu cestujících;

c)	plavidla používaná jako trajekty;

d)	plavidla používaná přístavními správami a orgány veřejné moci výhradně pro neobchodní účely;

e)	plavidla používaná výhradně pro zásobování palivem nebo skladování;

f)	plavidla nepoužívaná pro přepravu věcí, jako jsou rybářské lodě, plovoucí bagry, plovoucí dílny, obytné čluny a rekreační lodě.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změny odstavce 2 tohoto článku za účelem zvýšení prahu v něm uvedeného pro statistické pokrytí vnitrozemské vodní dopravy s cílem zohlednit hospodářský a technický vývoj.

Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby akty přijaté v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou zátěž pro členské státy či respondenty. Kromě toho Komise statistická opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní a ve vhodných případech použije analýzy efektivity nákladů, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„splavnou vnitrozemskou vodní cestou“ vodní tok, nikoliv část moře, který je díky svým přirozeným vlastnostem nebo vlastnostem vytvořeným člověkem vhodný pro plavbu, zejména na plavidlech vnitrozemské vodní dopravy;

b)

„plavidlem vnitrozemské vodní dopravy“ plovoucí konstrukce určená k přepravě věcí nebo k veřejné přepravě cestujících, která se plaví převážně po splavných vnitrozemských vodních cestách nebo v chráněných vodách nebo vodách k chráněným vodám přilehlých nebo v oblastech, kde platí přístavní předpisy;

c)	„zemí registrace plavidla“ země, v níž je plavidlo registrováno;

d)	„vnitrozemskou vodní dopravou“ každý přesun věcí a/nebo cestujících pomocí plavidel vnitrozemské vodní dopravy, který je prováděn zcela nebo částečně po splavných vnitrozemských vodních cestách;

e)	„vnitrostátní vnitrozemskou vodní dopravou“ vnitrozemská vodní doprava mezi dvěma přístavy na území určitého státu bez ohledu na zemi registrace plavidla;

f)	„mezinárodní vnitrozemskou vodní dopravou“ vnitrozemská vodní doprava mezi dvěma přístavy, které se nacházejí na území různých států;

g)	„tranzitní vnitrozemskou vodní dopravou“ vnitrozemská vodní doprava přes území určitého státu mezi dvěma přístavy, které se oba nacházejí na území jiného státu nebo jiných států, pokud během celé cesty na území daného státu není provedena překládka;

h)	„provozem po vnitrozemské vodní cestě“ každý pohyb plavidla po dané splavné vnitrozemské vodní cestě.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změny prvního pododstavce tohoto článku za účelem úpravy definic v něm obsažených nebo stanovení nových definic s cílem zohlednit příslušné definice změněné nebo přijaté na mezinárodní úrovni.

Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby akty přijaté v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou zátěž pro členské státy či respondenty. Kromě toho Komise statistická opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní a ve vhodných případech použije analýzy efektivity nákladů, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 4

Shromažďování údajů

1.   Údaje se shromažďují v souladu s tabulkami uvedenými v přílohách I až IV.

2.   V případě uvedeném v čl. 2 odst. 3 se údaje shromažďují v souladu s tabulkou uvedenou v příloze V.

3.   Pro účely tohoto nařízení se věci klasifikují v souladu s přílohou VI.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10, pokud jde o změnu příloh tak, aby odrážely změny kódů a nomenklatury na mezinárodní úrovni nebo v příslušných legislativních aktech Unie.

Při výkonu této pravomoci Komise zajistí, aby akty přijaté v přenesené pravomoci nepředstavovaly další podstatnou zátěž pro členské státy či respondenty. Kromě toho Komise statistická opatření stanovená těmito akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní a ve vhodných případech použije analýzy efektivity nákladů, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 5

Pilotní studie

1.   Do 8. prosince 2018 vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy vhodnou metodiku pro sestavování statistiky osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb.

2.   Do 8. prosince 2019 zahájí Komise dobrovolné pilotní studie prováděné členskými státy, jež poskytnou údaje v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení ohledně dostupnosti statistických údajů týkajících se osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb. Účelem těchto pilotních studií je vyhodnotit proveditelnost sběru údajů, náklady související se sběrem údajů a následnou kvalitu statistik.

3.   Do 8. prosince 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění pilotních studií. V závislosti na výsledcích této zprávy Komise v přiměřené lhůtě předloží Evropskému parlamentu a Radě případný legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, pokud jde o statistiky osobní přepravy po vnitrozemských vodních cestách, včetně prostřednictvím přeshraničních dopravních služeb.

4.   Na financování pilotních studií se ve vhodných případech a se zřetelem k přidané hodnotě z hlediska Unie poskytne příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie.

Článek 6

Předávání údajů

1.   Údaje se předávají co nejdříve, nejpozději však pět měsíců po skončení příslušného sledovaného období.

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro předávání údajů Komisi (Eurostatu), včetně norem pro výměnu údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 7

Šíření

Evropské statistiky založené na údajích uvedených v článku 4 se rozšiřují se stejnou periodicitou, s jakou probíhá předávání údajů členskými státy.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví způsoby šíření výsledků. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 8

Kvalita statistik

1.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví metodické požadavky a kritéria, jejichž cílem je zajistit kvalitu získaných údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

2.   Členské státy přijmou veškerá opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů.

3.   Komise (Eurostat) posuzuje kvalitu předávaných údajů. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) zprávu obsahující veškeré informace a údaje, o které případně požádá za účelem ověření kvality předávaných údajů.

4.   Pro účely tohoto nařízení se na předávané údaje použijí kritéria kvality uvedená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

5.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobné podmínky, strukturu, periodicitu a srovnatelnost prvků zpráv o kvalitě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Článek 9

Zpráva o uplatňování

Do 31. prosince 2020 a poté každých pět let předloží Komise po konzultaci s Výborem pro Evropský statistický systém Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o dalším vývoji.

V této zprávě Komise zohlední relevantní informace poskytnuté členskými státy ohledně možných zlepšení a ohledně potřeb uživatelů. Tato zpráva zejména posoudí:

a)	výhody plynoucí Unii, členským státům a poskytovatelům a uživatelům statistických informací z vypracovaných statistik v poměru k nákladům na ně;

b)	kvalitu předávaných údajů a používané metody shromažďování údajů.

Článek 10

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 5, článku 3 a čl. 4 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 7. prosince 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 5, článku 3 a čl. 4 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 5, článku 3 nebo čl. 4 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 12

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1365/2006 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VIII.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. června 2018.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1365/2006 ze dne 6. září 2006 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách a o zrušení směrnice Rady 80/1119/EHS (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 1).

(3)  Viz příloha VII.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(5)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

---

---

---

---

---

---

---

---

---

16.7.2018

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 179/30

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/975

ze dne 4. července 2018,

kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu rybolovu použitelná v oblasti úmluvy Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Cílem společné rybářské politiky, jak je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit takové využívání biologických mořských zdrojů, které přispívá k dlouhodobé environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti.

(2)	Rozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, která obsahuje zásady a pravidla pro zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci širších mezinárodních závazků se Unie podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(3)

Podle rozhodnutí Rady 2012/130/EU (5) je Unie smluvní stranou Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (dále jen „úmluva“), kterou byla od 26. července 2010 zřízena Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (South Pacific Regional Fisheries Management Organisation, dále jen „SPRFMO“ či „organizace SPRFMO“).

(4)

V rámci SPRFMO zodpovídá Komise Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (dále jen „komise SPRFMO“) za přijímání opatření, jež mají zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů uplatňováním přístupů k řízení rybolovu založených na předběžné opatrnosti a ekosystémech, a tím chránit mořské ekosystémy, v nichž se tyto zdroje vyskytují. Tato opatření se mohou stát pro Unii závazná.

(5)	Je nezbytné zajistit, aby opatření pro zachování a řízení rybolovu přijatá organizací SPRFMO (dále jen „opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu“) byla plně provedena v právu Unie, a byla tudíž jednotně a účinně prováděna v rámci Unie.

(6)	SPRFMO je oprávněna přijímat opatření pro zachování a řízení rybolovu ve své působnosti, která jsou závazná pro smluvní strany úmluvy (dále jen „smluvní strany“). Tato opatření jsou především určena smluvním stranám a stanoví povinnosti pro provozovatele, jako jsou velitelé plavidla.

(7)	Toto nařízení by se nemělo vztahovat na rybolovná práva, o nichž rozhodla SPRFMO, jelikož tato rybolovná práva se přidělují v rámci ročního nařízení o rybolovných právech přijímaného podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(8)	Při uplatňování opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu by Unie a členské státy měly usilovat o podporu používání takových lovných zařízení a způsobů rybolovu, které jsou selektivní a mají menší dopad na životní prostředí.

(9)

Za účelem rychlého promítnutí budoucích závazných změn opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu do práva Unie v souvislosti se změnami příloh a relevantních článků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (6). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(10)	Za účelem zajištění souladu s pravidly společné rybářské politiky byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení systému kontroly, inspekce a vynucování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

(11)

Aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky, nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) zavádí zejména režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování na základě globálního a integrovaného přístupu a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (8) stanoví podrobná pravidla k provedení nařízení (ES) č. 1224/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (9) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Kromě toho nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (10) stanoví pravidla pro vydávání a správu oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie provozující rybolovné operace ve vodách pod záštitou regionální organizace pro řízení rybolovu, jejíž je Unie smluvní stranou. Tato nařízení již provádějí řadu ustanovení obsažených v opatřeních SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu. Proto není nutné tato ustanovení zahrnovat do tohoto nařízení.

(12)

V čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 byla zavedena povinnost vykládky, která se použije ode dne 1. ledna 2015 na drobný pelagický rybolov a pelagický rybolov velkých druhů, komerční rybolov a rybolov lososa obecného v Baltském moři. Podle čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení však povinností vykládky nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, jako například závazky vyplývající z opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanovují opatření pro řízení, zachování a kontrolu týkající se rybolovu tažných populací ryb v oblasti Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)	rybářská plavidla Unie působící v oblasti úmluvy;

b)	rybářská plavidla Unie provádějící překládku produktů rybolovu odlovených v oblasti úmluvy;

c)	rybářská plavidla třetích zemí, která požádala o povolení přístupu do přístavů Unie nebo která jsou předmětem inspekce v přístavech Unie a která mají na palubě produkty rybolovu odlovené v oblasti úmluvy.

Článek 3

Vztah k jiným aktům Unie

Pokud není v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak, použije se toto nařízení, aniž jsou dotčena nařízení (ES) č. 1005/2008, (ES) č. 1224/2009 a (EU) 2017/2403.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„oblastí úmluvy“ zeměpisná oblast vymezená v článku 5 Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu;

2)

„rybářským plavidlem“ plavidlo o jakékoli velikosti používané nebo určené pro účely obchodního využívání rybolovných zdrojů, včetně podpůrných plavidel, plavidel na zpracování ryb a plavidel podílejících se na překládkách, jakož i dopravních plavidel vybavených pro přepravu produktů rybolovu s výjimkou kontejnerových lodí;

3)	„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;

4)

„rybolovnými zdroji v rámci SPRFMO“ veškeré biologické mořské zdroje v oblasti úmluvy s výjimkou: a) přisedlých druhů, pokud podléhají národní jurisdikci pobřežních států podle čl. 77 odst. 4 Úmluvy OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (dále jen „úmluva o mořském právu“); b) vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze I úmluvy o mořském právu; c) anadromních a katadromních druhů; d) mořských savců, mořských plazů a mořských ptáků;

5)	„produkty rybolovu v rámci SPRFMO“ vodní organismy nebo produkty z nich získané, jež jsou výsledkem jakékoli rybolovné činnosti v oblasti úmluvy;

6)	„rybolovnou činností“ vyhledávání ryb, nahazování, kladení, vlečení a vytahování lovného zařízení, naložení úlovku na palubu, překládka, uchovávání na palubě, zpracovávání na palubě, přemísťování a vykládka ryb a produktů rybolovu;

7)	„lovem při dně“ rybolov prováděný jakýmkoli rybářským plavidlem používajícím jakékoli lovné zařízení, které se při běžné činnosti může dostat do kontaktu s mořským dnem nebo bentickými organismy;

8)	„stopou lovu při dně“ prostorový rozsah lovu při dně v oblasti úmluvy během období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006;

9)	„nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem“ jakákoli nezákonná, nehlášená a neregulovaná rybolovná činnost ve smyslu článku 2 bodů 1 až 4 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008;

10)

„návrhem seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveným organizací SPRFMO“ výchozí seznam rybářských plavidel, o kterých se předpokládá, že se podílejí na nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, sestavený sekretariátem SPRFMO a předložený k posouzení výborem SPRFMO pro kontrolu dodržování předpisů a technické záležitosti;

11)	„průzkumnou rybolovnou oblastí“ rybolovná oblast, která dosud není předmětem rybolovu nebo nebyla předmětem rybolovu za použití konkrétního typu lovného zařízení nebo metody během předchozích deseti let;

12)	„velkou pelagickou vlečnou sítí“ tenatová nebo jiná síť nebo kombinace sítí delších než 2,5 kilometrů, které jsou vlečeny na povrchu nebo ve vodě, tak aby se do nich ryby zachytily, zamotaly nebo aby v nich uvízly.

13)

„hlubinnými tenatovými sítěmi“ (například třístěné tenatové sítě, pevné sítě, ukotvené sítě) vlasce jednoduchých, dvojitých nebo trojitých síťových stěn, umístěné kolmo na dně nebo blízko něj, do nichž se ryby zachytávají za žábry, zamotávají nebo v nichž uvíznou. Hlubinné tenatové sítě se skládají z jednoduchých nebo méně často z dvojitých nebo trojitých sítí umístěných společně na stejných lanových rámech. V rámci jednoho rybolovného zařízení lze kombinovat několik druhů sítí. Tyto sítě lze používat samostatně, nebo ve větších množstvích, kdy jsou umístěny v řadě („flotily“ sítí), což je obvyklejší. Rybolovné zařízení se může nastavit, ukotvit na dno plavidla nebo nechat unášet, a to volně, nebo ve spojení s plavidlem;

14)	„spolupracující nesmluvní stranou úmluvy“ stát nebo rybářský subjekt, který není smluvní stranou úmluvy, ale zavázal se plně spolupracovat při provádění opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu;

15)	„evidencí plavidel vedenou organizací SPRFMO“ seznam rybářských plavidel oprávněných lovit v oblasti úmluvy na základě oznámení od smluvních stran a spolupracujících nesmluvních stran úmluvy, který vede sekretariát SPRFMO;

16)	„překládkou“ vykládka všech nebo některých produktů rybolovu, které se nacházejí na palubě jednoho rybářského plavidla, na jiné rybářské plavidlo;

17)	„ostatními ohroženými druhy“ druhy uvedené v příloze XIII;

18)

„citlivým mořským ekosystémem“ jakýkoli mořský ekosystém, jehož celistvost (tj. struktura nebo funkce) je podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků a s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti ohrožena závažnými nepříznivými dopady vyvolanými fyzickým kontaktem se zařízením pro lov při dně při běžném provádění rybolovných činností; k těmto ekosystémům patří útesy, podmořské hory, hydrotermální průduchy, studenovodní korály a kolonie mořských hub.

HLAVA II

OPATŘENÍ PRO ŘÍZENÍ, ZACHOVÁNÍ A KONTROLU RYBOLOVU TÝKAJÍCÍ SE NĚKTERÝCH DRUHŮ

KAPITOLA I

Kranas Murphyho ( Trachurus murphyi )

Článek 5

Informace o vyčerpání kvóty kranase Murphyho

Členské státy Komisi neprodleně oznámí datum ukončení rybolovu kranase Murphyho poté, co jeho odlov dosáhl 100 % svého limitu. Komise bezodkladně předá tuto informaci sekretariátu SPRFMO.

Článek 6

Účast pozorovatelů na rybolovu kranase Murphyho

Členské státy zajistí, aby se nejméně 10 % výjezdů rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou účastnil příslušný vědecký pozorovatel. U rybářských plavidel podnikajících nejvýše dva výjezdy za rok se 10 % podíl výjezdů s pozorovatelem vypočítá v případě plavidel s vlečnými sítěmi na základě počtu dnů aktivního rybolovu a v případě plavidel s košelkovými nevody na základě počtu nakladení sítí.

Článek 7

Předávání údajů týkajících se kranase Murphyho

1.   V souladu s článkem 33 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 oznámí členské státy Komisi do patnáctého dne každého měsíce údaje o úlovcích kranase Murphyho. Komise předá tyto údaje do dvacátého dne každého měsíce sekretariátu SPRFMO.

2.   Kromě údajů podle odstavce 1 oznámí členské státy Komisi rovněž tyto údaje ohledně lovu kranase Murphyho:

a)	do patnáctého dne každého měsíce předají seznam svých rybářských plavidel, jež se v předchozím měsíci podílela na překládce. Komise předá tyto údaje do dvacátého dne každého měsíce sekretariátu SPRFMO.

b)	nejpozději 45 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO předloží výroční vědeckou zprávu za předchozí rok. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO.

Článek 8

Přidělování rybolovných práv na kranase Murphyho

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013 členské státy při přidělování rybolovných práv na populace kranase Murphyho, které mají k dispozici, uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy, a snaží se rovněž spravedlivě rozdělit vnitrostátní kvóty mezi různé části loďstva a poskytovat pobídky rybářským plavidlům Unie, jež používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí.

KAPITOLA II

Mořští ptáci

Článek 9

Opatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky týkající se plavidel používajících dlouhé lovné šňůry

1.   Opatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky stanovená v tomto článku se vztahují na veškerá rybářská plavidla Unie používající dlouhé lovné šňůry.

2.   Veškerá rybářská plavidla Unie používající dlouhé lovné šňůry pro lov při dně musí používat zatížení šňůr a šňůry na plašení ptáků (šňůry tori).

3.   Rybářská plavidla Unie nesmí nastražovat dlouhé lovné šňůry za tmy.

4.   Zatížení šňůr musí být opatřeno zařízením podle přílohy I.

5.   Šňůry na plašení ptáků se musí používat podle přílohy II.

6.   Rybářská plavidla Unie nesmí při nahazování a vytahování lovných zařízení vyhazovat vnitřnosti. Pokud toto pravidlo není možné dodržet a pokud je z důvodu provozní bezpečnosti nutné zbavit se biologického odpadu musí plavidla shromažďovat odpad vždy po dobu nejméně dvou hodin.

Článek 10

Opatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky týkající se plavidel používajících vlečné sítě

1.   Opatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky stanovená v tomto článku se vztahují na veškerá rybářská plavidla Unie používající vlečná lovná zařízení.

2.   Během rybolovu musí rybářská plavidla Unie používat dvě šňůry na plašení ptáků nebo – pokud šňůry na plašení ptáků nelze z provozních důvodů účinně používat – jiné zařízení pro odrazování ptáků.

3.   Zařízení pro odrazování ptáků se musí používat podle přílohy III.

4.   Rybářská plavidla Unie při nahazování a vytahování lovných zařízení pokud možno nevyhazují vnitřnosti.

5.   Je-li to možné a vhodné, zpracovávají rybářská plavidla Unie vnitřnosti na rybí moučku a veškerý odpad musí uchovávat, přičemž je povoleno vypouštět pouze tekutý odpad. Není-li to možné ani vhodné, rybářská plavidla shromažďují odpad vždy po dobu nejméně dvou hodin.

6.   Po každé rybolovné činnosti se sítě pokud možno vyčistí, přičemž se musí odstranit ryby a bentický materiál, jež se do sítí zamotaly, aby při nahazování lovného zařízení nedocházelo k interakcím s ptáky.

7.   Dobu, po kterou je během nahazování síť na hladině, je nutno minimalizovat řádnou údržbou vrátků a správnou organizací činností na palubě.

Článek 11

Předávání údajů týkajících se mořských ptáků

Ve své výroční vědecké zprávě uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b), členské státy uvedou:

a)	opatření ke zmírnění rizik pro mořské ptáky použitá každým z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a provádějících rybolov v oblasti úmluvy;

b)	míru účasti pozorovatelů zaměřené na zaznamenávání údajů o vedlejším úlovku v podobě mořských ptáků.

c)	veškeré údaje o interakcích s mořskými ptáky.

HLAVA III

OPATŘENÍ PRO ŘÍZENÍ, ZACHOVÁNÍ A KONTROLU RYBOLOVU TÝKAJÍCÍ SE NĚKTERÝCH METOD RYBOLOVU

KAPITOLA I

Lov při dně

Článek 12

Oprávnění k lovu při dně

1.   Členské státy neudělí oprávnění rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou k provádění rybolovu při dně bez předchozího oprávnění SPRFMO.

2.   Členské státy, jejichž plavidla se hodlají zapojit do lovu při dně v oblasti úmluvy, předloží Komisi příslušnou žádost o oprávnění nejpozději 45 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO, na kterém má být tato žádost posouzena. Komise předá žádost sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO. Žádost musí obsahovat tyto údaje:

a)	stopa lovu při dně, určená na základě záznamů o úlovcích z lovu při dně nebo o intenzitě rybolovu v oblasti úmluvy za období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 vypracovaných dotyčným členským státem;

b)	průměrná roční úroveň úlovků za období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006;

c)	posouzení dopadů lovu při dně;

d)	vyhodnocení, zda navrhované činnosti podporují udržitelné řízení cílových druhů a necílových druhů odlovených jako vedlejší úlovek a zároveň chrání mořské ekosystémy, v nichž se tyto zdroje vyskytují, mimo jiné také například tím, že brání závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy.

3.   Posouzení dopadů podle odst. 2 písm. c) se provádí v souladu s mezinárodními pokyny pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři vydanými Organizací pro výživu a zemědělství v roce 2009 („pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů“) a musí zohlednit normu SPRFMO týkající se posouzení dopadů lovu při dně a také oblasti, o nichž je známo, že se v nich vyskytují citlivé mořské ekosystémy, nebo v nichž by se citlivé mořské ekosystémy pravděpodobně vyskytovat mohly.

4.   Komise informuje příslušný členský stát o rozhodnutí SPRFMO ohledně oprávnění k lovu při dně v oblasti úmluvy, za jehož účelem bylo dané posouzení dopadů provedeno, včetně případných souvisejících podmínek a příslušných opatření, která mají zabránit závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy.

5.   Členské státy zajistí, aby se posouzení dopadů uvedená v odst. 2 písm. c) aktualizovala při každé podstatné změně v rybolovné oblasti, která bude mít pravděpodobně dopad na citlivé mořské ekosystémy, a poskytnou Komisi příslušné informace, jakmile budou k dispozici. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO.

Článek 13

Lov při dně mimo příslušnou stopu pro lov při dně nebo nad rámec úrovní úlovku stanovených pro dané referenční období

1.   Členské státy neudělí oprávnění rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou k provádění rybolovu při dně mimo uvedenou oblast pro lov při dně nebo nad rámec odlovů pro referenční období bez předchozího oprávnění SPRFMO.

2.   Členské státy, jejichž plavidla hodlají provozovat rybolov mimo stopu lovu při dně nebo překročit průměrnou roční úroveň úlovku uvedenou v čl. 12 odst. 2 písm. b), předají Komisi žádost o oprávnění nejpozději 80 dní před výročním zasedáním vědeckého výboru SPRFMO, na kterém má být žádost posouzena. Komise předá žádost sekretariátu SPRFMO nejpozději 60 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO. Žádost musí obsahovat tyto údaje:

a)	posouzení dopadů lovu při dně;

b)	vyhodnocení, zda navrhované činnosti podporují udržitelné řízení cílových druhů a necílových druhů odlovených jako vedlejší úlovek a zároveň chrání mořské ekosystémy, v nichž se tyto zdroje vyskytují, mimo jiné i tím, že brání závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy.

3.   Posouzení dopadů uvedené v odst. 2 písm. a) se provádí v souladu s pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů a musí brát v úvahu normu SPRFMO pro posouzení dopadů lovu při dně a také oblasti, o nichž je známo, že se v nich vyskytují citlivé mořské ekosystémy, nebo v nichž by se citlivé mořské ekosystémy pravděpodobně vyskytovat mohly.

4.   Komise informuje příslušný členský stát o rozhodnutí SPRFMO ohledně oprávnění k lovu při dně v oblasti úmluvy, za jehož účelem bylo dané posouzení dopadů provedeno, včetně případných souvisejících podmínek a příslušných opatření, která mají zabránit závažným nepříznivým dopadům na citlivé mořské ekosystémy.

5.   Členské státy zajistí, aby se posouzení dopadů uvedená v odst. 2 písm. a) aktualizovala při každé změně v rybolovné oblasti, která bude mít pravděpodobně dopad na citlivé mořské ekosystémy, a poskytnou Komisi příslušné informace, jakmile budou k dispozici. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO.

Článek 14

Citlivé mořské ekosystémy v rámci lovu při dně

1.   Dokud vědecký výbor SPRFMO nevypracuje pokyny ohledně limitních hodnot, členské státy stanoví pro rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou limitní hodnoty pro míru kontaktů s citlivými mořskými ekosystémy s přihlédnutím k odstavci 68 pokynů FAO pro řízení lovu hlubinných druhů.

2.   Členské státy musí požadovat, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou ukončila lov při dně pět námořních mil od každé lokality v oblasti úmluvy, kde míra kontaktů s citlivými mořskými ekosystémy překročí limitní hodnoty stanovené podle odstavce 1 tohoto článku. Členské státy oznamují kontakty s citlivými mořskými ekosystémy Komisi podle pokynů uvedených v příloze IV. Komise tyto informace neprodleně předá sekretariátu SPRFMO.

Článek 15

Míra účasti pozorovatelů na lovu při dně

Členské státy zajistí 100 % účast pozorovatelů na rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou zapojených do lovu při dně za použití vlečných sítí a alespoň 10 % účast pozorovatelů na rybářských plavidlech používajících jiné zařízení pro lov při dně.

Článek 16

Předávání údajů o lovu při dně

1.   V souladu s článkem 33 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 oznámí členské státy do patnáctého dne každého měsíce Komisi údaje o úlovcích druhů žijících u dna za předchozí měsíc.

2.   Do patnáctého dne každého měsíce předloží členské státy Komisi seznam rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a provádějících aktivní rybolov a rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a podílejících se na překládkách. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do pěti dnů od jejich obdržení.

3.   Členské státy zakáží rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou provádět lov při dně, pokud nebyly poskytnuty minimální požadované údaje týkající se identifikace rybářských plavidel uvedené v příloze V.

KAPITOLA II

Průzkumné rybolovné oblasti

Článek 17

Oprávnění k rybolovu v průzkumných rybolovných oblastech

1.   Členské státy, které hodlají rybářskému plavidlu plujícímu pod jejich vlajkou udělit oprávnění k rybolovu v průzkumné rybolovné oblasti, předloží Komisi nejpozději 80 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO:

a)	žádost o udělení oprávnění uvádějící informace podle přílohy V;

b)	plán rybolovné činnosti podle přílohy VI včetně závazku dodržovat plán sběru údajů SPRFMO uvedený v čl. 18 odst. 3, 4 a 5.

2.   Nejpozději 60 dnů před zasedáním vědeckého výboru SPRFMO předá Komise žádost o udělení oprávnění komisi SPRFMO a plán rybolovné činnosti vědeckému výboru SPRFMO.

3.   Komise informuje dotčené členské státy o rozhodnutí SPRFMO ohledně oprávnění k rybolovu v průzkumné rybolovné oblasti.

Článek 18

Průzkumné rybolovné oblasti

1.   Členské státy neudělí oprávnění k rybolovu v průzkumné rybolovné oblasti rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou bez předchozího oprávnění uděleného organizací SPRFMO.

2.   Členské státy zajistí, aby každé rybářské plavidlo plující pod jejich vlajkou provádělo rybolov v průzkumné rybolovné oblasti pouze v souladu s plánem rybolovné činnosti schváleným organizací SPRFMO.

3.   Členské státy zajistí, aby údaje požadované plánem sběru údajů vypracovaným organizací SPRFMO byly poskytnuty Komisi, jež je předá sekretariátu SPRFMO.

4.   Rybářským plavidlům Unie, která mají oprávnění účastnit se rybolovu v průzkumných rybolovných oblastech, se zakazuje pokračovat v rybolovu v příslušné průzkumné rybolovné oblasti, ledaže byly sekretariátu SPRFMO předloženy za poslední období, ve kterém došlo k rybolovu, údaje stanovené v plánu sběru údajů vypracovaném organizací SPRFMO a vědecký výbor SPRFMO měl možnost tyto údaje přezkoumat.

5.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla se účastní rybolovu v průzkumných rybolovných oblastech, zajistí, aby na každém rybářském plavidle plujícím pod jejich vlajkou byl přítomen takový počet nezávislých pozorovatelů, který je potřebný pro sběr údajů v souladu s plánem sběru údajů vypracovaným organizací SPRFMO.

Článek 19

Nahrazení rybářského plavidla v průzkumných rybolovných oblastech

1.   Bez ohledu na články 17 a 18 mohou členské státy udělit oprávnění k rybolovu v průzkumné rybolovné oblasti plavidlu plujícímu pod jejich vlajkou, které není identifikováno v plánu rybolovné činnosti, pokud rybářskému plavidlu Unie, které v plánu rybolovné činnosti identifikováno je, brání v rybolovu oprávněné provozní důvody nebo vyšší moc. Za těchto okolností dotčený členský stát neprodleně uvědomí Komisi a poskytne:

a)	veškeré údaje o náhradním plavidle, které hodlá použít;

b)	úplný výčet důvodů nahrazení a veškeré relevantní podpůrné doklady;

c)	specifikace a úplný popis typů rybolovného zařízení, které má náhradní plavidlo používat.

2.   Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu SPRFMO.

KAPITOLA III

Velké pelagické vlečné sítě, hlubinné a jiné tenatové sítě

Článek 20

Velké pelagické vlečné sítě a hlubinné tenatové sítě

Používání velkých pelagických vlečných sítí a všech hlubinných tenatových sítí je v celé oblasti úmluvy zakázáno.

Článek 21

Tenatové sítě

Členské státy, jejichž plavidla hodlají proplout oblastí úmluvy s tenatovými sítěmi na palubě, musejí:

a)	o tom nejpozději 36 hodin před vstupem plavidla do oblasti úmluvy uvědomit sekretariát SPRFMO a sdělit mu rovněž datum očekávaného vstupu do dané oblasti a jejího opuštění a délku tenatové sítě převážené na palubě;

b)	zajistit, aby plavidla plující pod jejich vlajkou byla vybavena systémem sledování plavidel (VMS), který v době pobytu v oblasti úmluvy udává polohu plavidla každé dvě hodiny;

c)	předložit hlášení o poloze plavidla poskytované systémem VMS sekretariátu SPRFMO do 30 dní od opuštění oblasti úmluvy; a

d)	pokud dojde k náhodné ztrátě tenatových sítí nebo jejich spadnutí z paluby, nahlásit sekretariátu SPRFMO co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin od ztráty rybolovného zařízení nebo jeho spadnutí z paluby, datum, čas, polohu a délku ztracených tenatových sítí (v metrech).

HLAVA IV

SPOLEČNÁ KONTROLNÍ OPATŘENÍ

KAPITOLA I

Oprávnění

Článek 22

Evidence plavidel vedená organizací SPRFMO

1.   Do 15. listopadu každého roku předloží členské státy Komisi seznam rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a oprávněných k rybolovu v oblasti úmluvy v následujícím roce, který obsahuje informace uvedené v příloze V. Komise předá tento seznam sekretariátu SPRFMO. Při zvažování vydání oprávnění k rybolovu pro oblast úmluvy členské státy zohlední, jak daná rybářská plavidla a provozovatelé rybolovu dosud dodržovali příslušné předpisy a pravidla.

2.   Členské státy informují Komisi o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu v oblasti úmluvy, nejpozději dvacet dní před datem prvního vstupu každého takového plavidla do oblasti úmluvy. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO nejpozději patnáct dní před datem prvního vstupu plavidla do oblasti úmluvy.

3.   Členské státy zajistí, aby údaje o rybářských plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu v oblasti úmluvy, byly aktuální. Jakoukoli změnu je nutno oznámit Komisi nejpozději deset dnů poté, co k ní došlo. Komise informuje sekretariát SPRFMO do pěti dnů od obdržení tohoto oznámení.

4.   V případě zrušení či vzdání se takového oprávnění nebo jakýchkoli jiných okolností, v jejichž důsledku je oprávnění neplatné, členské státy neprodleně uvědomí Komisi, aby mohla tyto informace předat sekretariátu SPRFMO do tří dnů ode dne pozbytí platnosti oprávnění.

5.   Rybářská plavidla Unie, která nejsou zanesena v evidenci plavidel vedené organizací SPRFMO, nesmějí provozovat rybolovnou činnost v oblasti úmluvy, která se týká druhů spadajících do působnosti úmluvy.

KAPITOLA II

Překládka

Článek 23

Obecná ustanovení o překládce

1.   Tato kapitola se vztahuje na překládky prováděné:

a)	v rámci oblasti úmluvy, pokud jde o rybolovné zdroje v rámci SPRFMO a další druhy ulovené společně s těmito zdroji, které byly odloveny v oblasti úmluvy;

b)	mimo oblast úmluvy, pokud jde o rybolovné zdroje v rámci SPRFMO a další druhy ulovené společně s těmito zdroji, které byly odloveny v oblasti úmluvy.

2.   Překládky na moři a v přístavu se provádějí pouze mezi plavidly zanesenými v evidenci plavidel vedené organizací SPRFMO.

3.   Na moři se překládání paliva, zařízení nebo jiných dodávek či přestupování posádky v oblasti úmluvy provádí pouze mezi plavidly zanesenými v evidenci plavidel vedené organizací SPRFMO.

4.   Překládky na moři, pokud jde o rybolovné zdroje v rámci SPRFMO a další druhy ulovené společně s těmito zdroji, které byly odloveny v oblasti úmluvy, se zakazuje provádět ve vodách Unie.

Článek 24

Oznámení o překládce kranase Murphyho a druhů žijících při dně

1.   Bez ohledu na to, kde k ní dochází, v případě překládky kranase Murphyho a druhů žijících při dně ulovených v oblasti úmluvy rybářskými plavidly Unie předají orgány příslušného členského státu vlajky současně Komisi i sekretariátu SPRFMO tyto informace:

a)	oznámení o záměru provádět překládku, ve kterém musí být uvedeno čtrnáctidenní období, ve kterém má podle plánu proběhnout překládka kranase Murphyho a druhů žijících při dně ulovených v oblasti úmluvy; toto oznámení musí být doručeno sedm dní před prvním dnem tohoto čtrnáctidenního období;

b)	oznámení o skutečné překládce, které musí být doručeno nejpozději dvanáct hodin před předpokládaným uskutečněním těchto činností.

Členské státy mohou povolit, aby provozovatel rybářského plavidla Unie předal tyto informace přímo sekretariátu SPRFMO elektronickými prostředky, pokud budou současně předloženy i Komisi.

2.   Oznámení podle odstavce 1 obsahují v souladu s přílohou VII relevantní dostupné informace, pokud jde o překládku, včetně předpokládaného data a času, předpokládaného místa, rybolovné oblasti a informací o dotyčných rybářských plavidlech Unie.

Článek 25

Sledování překládky kranase Murphyho a druhů žijících při dně

1.   Pokud je na palubě vykládajícího nebo přijímajícího rybářského plavidla Unie pozorovatel, sleduje činnosti při překládce. Pozorovatel vyplní protokol SPRFMO o překládce v souladu s přílohou VIII, jehož účelem je ověřit překládané množství a druhy produktů rybolovu, a kopii protokolu předá příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou sledované plavidlo pluje.

2.   Členský stát, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo pluje, předloží údaje zapsané pozorovatelem do protokolu SPRFMO o překládce Komisi, a to do deseti dnů poté, co pozorovatel plavidlo opustil. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do patnácti dnů poté, co pozorovatel plavidlo opustil.

3.   Za účelem ověření překládaných množství a druhů produktů rybolovu a zajištění toho, že může dojít k řádnému ověření, musí mít pozorovatel na palubě úplný přístup k pozorovanému rybářskému plavidlu Unie včetně posádky, zařízení, vybavení, záznamů (a to i v elektronické podobě) a prostoru pro skladování ryb.

Článek 26

Informace, které je nutno oznámit po překládce kranase Murphyho a druhů žijících při dně

1.   Členské státy, jejichž plavidla jsou zapojena do překládky, oznámí veškeré provozní údaje současně sekretariátu SPRFMO a Komisi v souladu s přílohou IX nejpozději sedm dnů po provedení překládky.

2.   Členské státy mohou povolit, aby provozovatel rybářského plavidla Unie předal informace uvedené v odstavci 1 přímo sekretariátu SPRFMO elektronickými prostředky, pokud budou současně předloženy i Komisi. Jakákoli žádost sekretariátu SPRFMO o objasnění obdržená provozovatelem rybářského plavidla Unie bude předána Komisi.

KAPITOLA III

Sběr a vykazování údajů

Článek 27

Sběr a vykazování údajů

1.   Kromě požadavků na vykazování údajů stanovených v článcích 7, 11, 14, 16, 18, 25 a 26 se na členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, vztahuje rovněž povinnost poskytovat Komisi údaje stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Do 15. září každého roku oznámí členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, Komisi živou hmotnost všech druhů nebo skupin druhů ulovených za předchozí kalendářní rok. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do 30. září.

3.   Do 15. června každého roku oznámí členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, Komisi údaje týkající se rybolovu za použití vlečných sítí, a to v členění podle jednotlivých zátahů; údaje o lovu při dně za použití vlečných šňůr, a to v členění podle jednotlivých nastražení; a údaje o vykládkách včetně údajů o vykládkách chladírenských lodí a údaje o překládkách. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do 30. června.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobnější požadavky týkající se vykazování údajů uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

KAPITOLA IV

Programy pozorovatelů

Článek 28

Programy pozorovatelů

1.   Členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, zavedou programy pozorovatelů určené ke sběru údajů stanovených v příloze X.

2.   Do 15. září každého roku předloží členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, Komisi příslušné údaje zaznamenané pozorovateli podle přílohy X za předchozí kalendářní rok. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do 30. září.

3.   Do 15. srpna každého roku předloží členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov v oblasti úmluvy, výroční zprávu o provádění programu pozorovatelů v předchozím roce. Zpráva obsahuje informace o školení pozorovatelů, koncepci programu a rozsahu jeho působnosti, typu shromažďovaných údajů a případných problémech vzniklých v průběhu roku. Komise předá tyto informace sekretariátu SPRFMO do 1. září.

Článek 29

Systém sledování plavidel

1.   Zařízení pro satelitní sledování instalovaná na rybářských plavidlech Unie zajistí automatický přenos údajů ze systému VMS středisku pro sledování rybolovu členského státu vlajky, a to se zaměřovací odchylkou nižší než 100 metrů za normálních provozních podmínek družicové navigace.

2.   Členské státy zajistí, aby jejich střediska pro sledování rybolovu automaticky a systematicky oznamovala údaje ze systému VMS o plavidlech plujících pod jejich vlajkou, která se účastní rybolovu v oblasti úmluvy, sekretariátu SPRFMO nejméně jednou za hodinu a aby zařízení pro satelitní sledování instalovaná na palubě plavidel plujících pod jejich vlajkou byla schopna předávat údaje ze systému VMS alespoň každých 15 minut.

3.   Pro účely čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 1224/2009 zahrnuje oblast úmluvy pásmo 100 námořních mil mimo oblast úmluvy, v jehož rámci se použije odstavec 1 tohoto článku.

4.   Členské státy zajistí, aby u rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou, v případě, že je anténa zařízení pro satelitní sledování nainstalována odděleně od fyzického pouzdra, byla použita jedna společná anténa pro navigační družicový dekodér i vysílač a aby fyzické pouzdro bylo připojeno k anténě jedním nespojovaným kabelem.

KAPITOLA V

Kontrola rybářských plavidel třetích zemí v přístavech členských států

Článek 30

Kontaktní místa a určené přístavy

1.   Členský stát, který chce poskytnout přístup do svých přístavů rybářským plavidlům třetí země majícím na palubě produkty rybolovu v rámci SPRFMO a odlovené v oblasti úmluvy nebo produkty rybolovu pocházející z takových zdrojů, které předtím nebyly vyloženy nebo přeloženy v přístavu nebo na moři, určí:

a)	přístavy, do nichž rybářská plavidla třetích zemí mohou požádat o vstup podle článku 5 nařízení (ES) č. 1005/2008;

b)	kontaktní místo pro účely přijímání předběžného oznámení podle článku 6 nařízení (ES) č. 1005/2008;

c)	kontaktní místo pro účely přijímání inspekčních zpráv podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008.

2.   Případné změny provedené v seznamu určených kontaktních míst a určených přístavů oznámí členské státy Komisi nejpozději 40 dní před nabytím účinnosti daných změn. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dní před nabytím účinnosti těchto změn.

Článek 31

Předběžné oznamování

1.   Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 musí členské státy přístavů požadovat po rybářských plavidlech třetích zemí, která hodlají v jejich přístavech provést vykládku či překládku rybolovných zdrojů v rámci SPRFMO, jež dosud nebyly vyloženy ani přeloženy, aby tato plavidla nejpozději 48 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu poskytla v souladu s přílohou XI tyto informace:

a)	identifikaci plavidla (vnější identifikační znak, jméno, vlajku, případné číslo Mezinárodní námořní organizace (IMO) a mezinárodní rádiovou volací značku (IRCS));

b)	jméno určeného přístavu, do kterého chce rybářské plavidlo vplout, a účel přistání (vykládka nebo překládka);

c)	kopii oprávnění k rybolovu nebo případně jakéhokoli jiného oprávnění, které má rybářské plavidlo k dispozici, aby mohlo nakládat s produkty rybolovu v rámci SPRFMO nebo provádět jejich překládku;

d)	předpokládané datum a čas připlutí do přístavu;

e)	odhadované množství v kilogramech každého z produktů rybolovu v rámci SPRFMO na palubě plavidla spolu s uvedením příslušných oblastí odlovu. Pokud se na palubě plavidla žádné produkty rybolovu v rámci SPRFMO nenacházejí, bude předána „nulová“ zpráva;

f)	odhadovaná množství v kilogramech každého z produktů rybolovu v rámci SPRFMO, které mají být vyloženy nebo přeloženy, spolu s uvedením příslušných oblastí odlovu;

g)	seznam členů posádky rybářského plavidla;

h)	datum začátku a datum konce rybolovného výjezdu.

2.   K informacím poskytnutým podle odstavce 1 se připojí osvědčení o úlovku potvrzené v souladu s kapitolou III nařízení (ES) č. 1005/2008 v případě, že rybářské plavidlo třetí země má na palubě produkty rybolovu v rámci SPRFMO.

3.   Členské státy přístavů mohou rovněž požádat o jakékoli doplňující informace pro určení toho, zda rybářské plavidlo neprovádí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov nebo související činnosti.

4.   Členské státy přístavů mohou stanovit delší nebo kratší oznamovací lhůtu, než jaká je uvedena v odstavci 1, a to s ohledem mimo jiné například na typ produktů rybolovu nebo na vzdálenost mezi lovišti a jejich přístavy. V takovém případě členské státy přístavů uvědomí Komisi, která tyto informace bezodkladně předá sekretariátu SPRFMO.

Článek 32

Oprávnění k vykládce nebo překládce v přístavech

Po obdržení příslušných informací podle článku 31 členský stát přístavu rozhodne, zda rybářskému plavidlu třetí země povolí, nebo zakáže vstup do svého přístavu. Pokud byl rybářskému plavidlu vstup odepřen, členský stát přístavu vyrozumí Komisi, která tyto informace neprodleně předá sekretariátu SPRFMO. Členské státy přístavu odepřou vstup rybářským plavidlům uvedeným v seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveném organizací SPRFMO.

Článek 33

Inspekce v přístavu

1.   Členské státy přístavu provádějí inspekci alespoň 5 % všech vykládek a překládek souvisejících s produkty rybolovu v rámci SPRFMO, jež rybářská plavidla třetích zemí uskutečňují v jejich určených přístavech.

2.   Aniž je dotčen čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1005/2008, provádějí členské státy přístavu inspekci rybářských plavidel třetích zemí, pokud:

a)

o to požádala jiná smluvní strana, spolupracující nesmluvní strana úmluvy nebo příslušná regionální organizace pro řízení rybolovu, aby bylo konkrétní rybářské plavidlo podrobeno inspekci, zejména pokud jsou tyto žádosti podloženy důkazy o tom, že dané rybářské plavidlo provádí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, a existuje důvodné podezření, že je dané rybářské plavidlo do nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu skutečně zapojeno;

b)	rybářské plavidlo neposkytlo veškeré informace požadované podle článku 31;

c)	rybářskému plavidlu byl odepřen vstup do přístavu nebo jeho využití v souladu s předpisy SPRFMO nebo jiných regionálních organizací pro řízení rybolovu.

Článek 34

Postup při inspekci

1.   Tento článek se použije společně s pravidly pro postup při inspekci stanovenými v článku 10 nařízení (ES) č. 1005/2008.

2.   Inspektoři z členských států musí mít u sebe platný doklad totožnosti. Mohou kopírovat veškeré dokumenty, které považují za relevantní.

3.   Inspekce se provádějí takovým způsobem, aby bylo rybářské plavidlo třetí země vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a aby se v co největší míře zabránilo snížení kvality úlovku.

4.   Po ukončení inspekce je veliteli plavidla dána možnost připojit ke zprávě jakékoli poznámky nebo námitky a obrátit se v souvislosti s inspekční zprávou na příslušný orgán relevantního členského státu přístavu. Šablona inspekční zprávy je uvedena v příloze XII. Kopie zprávy se předá veliteli plavidla.

5.   Do dvanácti pracovních dnů ode dne ukončení inspekce členský stát přístavu předá Komisi kopii inspekční zprávy podle čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008, vyplněné v souladu s přílohou XII tohoto nařízení. Komise zprávu předá sekretariátu SPRFMO do patnácti pracovních dnů ode dne ukončení inspekce.

6.   Pokud nelze inspekční zprávu předložit Komisi, aby ji do patnácti pracovních dnů předala sekretariátu SPRFMO, dotyčný členský stát přístavu oznámí Komisi v dostatečné lhůtě důvody tohoto zpoždění a datum, k němuž bude zpráva předložena, tak aby Komise mohla informovat sekretariát SPRFMO do patnácti pracovních dnů.

Článek 35

Postup v případě, že se při inspekci v přístavu zjistí důkazy o porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu

1.   Pokud informace shromážděné během inspekce prokazují, že rybářské plavidlo třetí země porušilo opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu, použije se tento článek spolu s článkem 11 nařízení (ES) č. 1005/2008.

2.   Příslušné orgány členského státu přístavu předloží kopii inspekční zprávy Komisi co nejdříve, v každém případě do pěti pracovních dnů. Komise tuto zprávu neprodleně předá sekretariátu SPRFMO a kontaktnímu místu smluvní strany, pod jejíž vlajkou dotyčné plavidlo pluje, nebo spolupracující nesmluvní strany úmluvy.

3.   Opatření přijatá v případě porušení členské státy přístavů neprodleně oznámí smluvní strany, pod jejíž vlajkou dotyčné plavidlo pluje, nebo příslušnému orgánu spolupracující nesmluvní strany úmluvy a také Komisi, která tyto informace předá sekretariátu SPRFMO.

KAPITOLA VI

Prosazování

Článek 36

Údajná porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu oznámená členskými státy

Veškeré doložené informace, které naznačují možné případy porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu, jichž se nějaké rybářské plavidlo dopustilo během posledních dvou let v oblasti úmluvy, předloží členské státy Komisi nejpozději 145 dnů před výročním zasedáním komise SPRFMO. Komise tyto informace přezkoumá a případně předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 120 dnů před výročním zasedáním SPRFMO.

Článek 37

Zařazení rybářského plavidla Unie do návrhu seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO

1.   Pokud Komise obdrží oficiální oznámení o zařazení rybářského plavidla Unie do návrhu seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací od sekretariátu SPRFMO, poté toto oznámení včetně podpůrných dokladů a jakýchkoli jiných doložených informací, jež obdržela od sekretariátu SPRFMO, předloží dotyčnému členskému státu vlajky k vyjádření nejpozději 45 dnů před výročním zasedáním komise SPRFMO. Komise tyto informace přezkoumá a předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dnů před jejím výročním zasedáním.

2.   Po obdržení oznámení Komise orgány členského státu vlajky informují majitele rybářského plavidla o jeho zařazení do návrhu seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO a také o důsledcích, které z toho mohou vyplynout, pokud bude zařazení plavidla do seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO potvrzeno.

Článek 38

Opatření týkající se rybářských plavidel zařazených na seznam plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO

1.   Po přijetí seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveného organizací SPRFMO požádá Komise členský stát vlajky, aby majitele rybářského plavidla uvedeného v seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveném organizací SPRFMO informoval o jeho zařazení do seznamu a důsledcích, které z toho vyplývají.

2.   Členský stát, který má informace o změně jména nebo mezinárodní rádiové volací značky (IRCS) rybářského plavidla uvedeného na seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov sestaveném organizací SPRFMO, poskytne tyto informace, jakmile to bude proveditelné, Komisi. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu SPRFMO.

Článek 39

Údajná nedodržení povinností nahlášená sekretariátem SPRFMO

1.   Obdrží-li Komise od sekretariátu SPRFMO informaci svědčící o údajném nedodržení úmluvy nebo opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu členským státem, neprodleně tuto informaci předá dotčenému členskému státu.

2.   Dotčený členský stát Komisi informuje o závěrech jakéhokoli šetření provedeného v souvislosti s tvrzeními o nedodržení povinností a případných opatřeních přijatých za účelem nápravy situace vzbuzující obavy ohledně dodržování povinností, a to nejpozději 45 dnů před výročním zasedáním komise SPRFMO. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dnů před výročním zasedáním SPRFMO.

Článek 40

Údajná porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu oznámená smluvní stranou nebo spolupracující nesmluvní stranou úmluvy

1.   Členské státy určí kontaktní místo pro účely přijímání zpráv o inspekcích v přístavu od smluvních stran a spolupracujících nesmluvních stran úmluvy.

2.   Případné změny určených kontaktních míst oznámí členské státy Komisi nejpozději 40 dní před nabytím účinnosti daných změn. Komise tyto informace předá sekretariátu SPRFMO nejpozději 30 dní před nabytím účinnosti těchto změn.

3.   Pokud kontaktní místo určené členským státem obdrží od smluvní strany nebo spolupracující nesmluvní strany úmluvy inspekční zprávu, která dokládá, že se rybářské plavidlo plující pod vlajkou dotyčného členského státu dopustilo porušení opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu, členský stát vlajky údajné porušení bezodkladně vyšetří a uvědomí Komisi o stavu vyšetřování a jakémkoli opatření k prosazení, které bylo případně přijato, aby Komise mohla informovat sekretariát SPRFMO do tří měsíců od obdržení oznámení. Pokud členský stát nemůže poskytnout Komisi zprávu o stavu vyšetřování do tří měsíců od obdržení inspekční zprávy, oznámí Komisi během této tříměsíční lhůty důvody těchto průtahů a datum, k němuž bude zpráva předložena. Informace ohledně stavu nebo průtahů ve vyšetřování Komise předá sekretariátu SPRFMO.

Článek 41

Technická porucha zařízení pro satelitní sledování

1.   V případě technické poruchy svého zařízení pro satelitní sledování musejí rybářská plavidla Unie vhodnými telekomunikačními prostředky oznámit každé čtyři hodiny středisku pro sledování rybolovu členského státu, pod jehož vlajkou plují, tyto údaje:

a)	číslo IMO;

b)	mezinárodní rádiovou volací značku (IRCS);

c)	jméno plavidla;

d)	jméno velitele plavidla;

e)	polohu (zeměpisnou šířku a délku), datum a čas (UTC);

f)	činnost (rybolov/tranzit/překládka).

2.   Členské státy zajistí, aby v případě, že technická porucha zařízení pro satelitní sledování nebyla odstraněna do 60 dní od zahájení oznamovací povinnosti podle odstavce 1, rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou zastavila rybolov, uložila veškeré lovné zařízení a neprodleně se navrátila do přístavu za účelem opravy zařízení pro satelitní sledování.

3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí vedle požadavků stanovených v článku 25 nařízení (EU) č. 404/2011.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Důvěrnost údajů

S údaji shromažďovanými a vyměňovanými v rámci tohoto nařízení musí být nakládáno v souladu s pravidly pro zachovávání důvěrnosti stanovenými v článcích 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 43

Postup provádění změn

Za účelem promítnutí změn opatření SPRFMO pro zachování a řízení rybolovu do práva Unie je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 44 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění:

a)	přílohy tohoto nařízení;

b)

lhůty stanovené v čl. 7 odst. 1 a 2, článku 11, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 1 až 4, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 2, čl. 26 odst. 1, čl. 27 odst. 2 a 3, čl. 28 odst. 2 a 3, 29 odst. 1, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 1, čl. 34 odst. 5 a 6, čl. 35 odst. 2 a 3, článku 36, čl. 37 odst. 1, čl. 39 odst. 2, čl. 40 odst. 2 a 3, 41 odst. 1 a 2;

c)	míra účasti pozorovatelů stanovená v článcích 6 a 15;

d)	referenční období pro určení stopy lovu při dně podle čl. 12 odst. 2;

e)	rozsah provádění inspekcí stanovený v čl. 33 odst. 1;

f)

požadavky na typy údajů a informací stanovené v čl. 7 odst. 2, článku 11, čl. 12 odst. 2 a 3, čl. 13 odst. 2 a 3, čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1, čl. 18 odst. 2 a 3, čl. 19 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 2, čl. 27 odst. 2 a 3, čl. 28 odst. 3, čl. 31 odst. 1 a čl. 41 odst. 1.

Článek 44

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 43 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 19. července 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 43 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 43 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 45

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 46

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 129.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. června 2018.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady 2012/130/EU ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rytnote bolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).

(6)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---