10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/1

(1)

Dne 29. listopadu 2012 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Japonskem.

(2)

Jednání o Dohodě mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (dále jen „dohoda“) byla úspěšně uzavřena.

(3)

Dohoda by měla být podepsána,

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/2

(1)

Ustanovení čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví, že členské státy musí provádět platby podpory příjemcům v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) v určitém období. Platby provedené mimo uvedené období jsou pro financování Unií nezpůsobilé, a nemohou být proto Komisí uhrazeny, jak je uvedeno v článku 40 nařízení (EU) č. 1306/2013. Pokud jde o podporu udělenou v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), uvedené platební lhůty se použijí od roku podání žádosti 2019. Pro platby z EZFRV by proto měla být stanovena zvláštní pravidla.

(2)

Vzhledem k tomu, že platby EZFRV IACS jsou v některých případech členskými státy z důvodu jimi prováděných dalších kontrol v souvislosti se spornými žádostmi, opravnými prostředky a dalšími vnitrostátními právními spory prováděny po 30. červnu, mělo by být v souladu se zásadou proporcionality stanoveno pevné rozmezí týkající se výdajů, v rámci kterého se pro tyto případy nebudou uplatňovat žádná snížení plateb. Aby byl finanční dopad přizpůsoben v poměru ke zpoždění, k němuž při platbě došlo, je navíc třeba při překročení tohoto pevného rozpětí stanovit, že Komise bude oprávněná poměrně snížit platby Unie podle délky zjištěného překročení lhůty pro platby.

(3)

V článku 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (2) jsou stanovena pravidla pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) týkající se poměrných snížení měsíčních plateb v případě, že výdaje byly uskutečněny po uplynutí platební lhůty. Pokud jde o EZFRV, výkazy výdajů se vypracovávají a úhrady se provádějí jednou za každé čtvrtletí daného roku. Z důvodů jednoduchosti a efektivnosti by se na opožděné platby uhrazené z EZFRV za každé čtvrtletí mělo použít jednotné procento snížení.

(4)

V čl. 11 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 se stanoví směnný kurz, který mají členské státy, které nepatří do eurozóny, použít u každé operace týkající se platby nebo zpětného získání za účelem vypracování výkazů výdajů. Roční výkazy výdajů vypracované členskými státy však obsahují částky, které nejsou zaznamenány jako operace týkající se platby nebo zpětného získání v účtech platební agentury, jako jsou účelově vázané příjmy, které jsou finančními důsledky toho, že platby nebyly získány zpět, jak je stanoveno v čl. 54 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013. Měly by tedy být stanoveny směnné kurzy použitelné na operace, které nejsou specifikovány v čl. 11 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014.

(5)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Název článku 5 se nahrazuje tímto:

„Nedodržení poslední platební lhůty v případě Evropského zemědělského záručního fondu“;

2)

Za článek 5 se vkládá nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Nedodržení poslední platební lhůty v případě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova

1.   Co se týče Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, podle výjimek uvedených v čl. 40 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 a v souladu se zásadou proporcionality jsou výdaje uskutečněné po uplynutí platební lhůty způsobilé pro financování Unií za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.

2.   Jestliže se výdaje uskutečněné po uplynutí lhůty uvedené v čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 rovnají maximálně hranici 5 % výdajů uskutečněných před uvedenou lhůtou, žádné snížení průběžných plateb se neuplatňuje.

Jestliže výdaje uskutečněné po uplynutí lhůty uvedené v čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 překračují hranici 5 %, všechny další výdaje uskutečněné opožděně se sníží pro období uvedené v čl. 22 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (*1) v souladu s těmito pravidly:

3.   Odchylně od odstavce 2 platí, že pokud hranice podle odst. 2 prvního pododstavce pro platby za kalendářní rok N provedené nejpozději 31. prosince roku N + 1 nebyla zcela využita a zbylá část této hranice překračuje 2 %, snižuje se tato zbylá část na 2 %.

4.   Jestliže se u některých opatření objeví výjimečné podmínky řízení, nebo když členské státy předloží oprávněná zdůvodnění, Komise použije jiné časové rámce, než jsou rámce stanovené v odstavcích 2 a 3, nebo nižší sazby pro snížení, popřípadě neprovede žádné snížení.

5.   Kontroly dodržování platební lhůty se provádějí jednou během rozpočtového roku u výdajů uskutečněných do 15. října.

Všechna překročení platební lhůty jsou zohledněna v rozhodnutí o schválení účetních závěrek uvedeném v článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013.

6.   Snížení podle tohoto článku se použijí, aniž je tím dotčeno následné rozhodnutí o schvalování souladu uvedené v článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. srpna 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 59).“"

3)

V čl. 11 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro operace, pro které právní předpisy v různých odvětvích zemědělství neurčily rozhodnou skutečnost, je směnným kurzem předposlední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před posledním měsícem období, za které byly výdaje nebo účelově vázané příjmy vykázány.“

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/5

(1)

Komise přijala v souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1143/2014 seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen „unijní seznam“), jenž má být pravidelně aktualizován. Předpokladem pro zařazení nového druhu na unijní seznam je, že bylo provedeno posouzení rizik podle článku 5 uvedeného nařízení (dále jen „posouzení rizik“). Čl. 5 odst. 1 písm. a) až h) nařízení (EU) č. 1143/2014 stanoví společné prvky, jež mají být při posouzení rizik zváženy (dále jen „společné prvky“).

(2)

Podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 1143/2014 mohou členské státy předkládat žádosti o zařazení invazních nepůvodních druhů na unijní seznam. Tyto žádosti musí doprovázet posouzení rizik. Již existuje několik metod a protokolů pro provádění posouzení rizik, které se používají a jsou dodržovány v rámci vědecké obce v oblasti biologických invazí. Měla by být uznána hodnota a vědecká hodnověrnost těchto metod a protokolů. V zájmu účinného využívání stávajících znalostí by měly být uznány každá metoda nebo protokol, které zahrnují společné prvky pro vypracování posouzení rizik. Aby se však zajistilo, že jsou všechna rozhodnutí o zařazení druhu na seznam založena na posuzování rizik podobně vysoké kvality a hodnověrnosti, a s cílem poskytnout posuzovatelům rizik vodítko, jak zajistit, aby společné prvky byly patřičně zváženy, je nezbytné stanovit podrobný popis společných prvků, jakož i metodiky, jež má být při posuzování rizik uplatňována a kterou by se stávající metody a protokoly měly řídit.

(3)

Aby posuzování rizik pomohlo podpořit rozhodování na úrovni Unie, mělo by být relevantní pro Unii jako celek kromě nejvzdálenějších regionů (dále jen „oblast posouzení rizik“).

(4)

Aby posuzování rizik poskytovalo důvěryhodnou vědeckou základnu a spolehlivé důkazy pro podporu rozhodování, měly by všechny informace v něm obsažené, včetně těch souvisejících se schopností druhu usídlit se a šířit v prostředí podle čl. 4 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1143/2014, být podporovány nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky. Tento aspekt by měl být řešen v metodice, jež má být na posuzování rizik uplatňována.

(5)

Invazní nepůvodní druhy jsou vážnou hrozbou pro životní prostředí, ale všechny druhy nejsou stejně důkladně prostudovány. V případech, kdy druh není v oblasti posouzení rizik přítomen nebo je přítomen v pouze nízkých počtech, nemusí být o daném druhu žádné znalosti nebo o něm mohou být znalosti neúplné. Do doby, než jsou získány plné znalosti, druh již může být do oblasti posouzení rizik zavlečen či v ní vysazen nebo se v ní šířit. Posuzování rizik by proto mělo být schopno zohlednit takový nedostatek znalostí a informací a řešit vysoký stupeň nejistoty ohledně důsledků zavlékání či vysazování nebo šíření příslušného druhu.

(6)

Aby posuzování rizik poskytovalo solidní základ na podporu rozhodování, mělo by podléhat přísné kontrole kvality,

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/12

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla prevence, tlumení a eradikace přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u zvířat. Uvedené nařízení se uplatňuje na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz.

(2)

Nařízení (ES) č. 999/2001 definuje specifikovaný rizikový materiál jako tkáně podle přílohy V a stanoví, že uvedený materiál se odstraňuje a likviduje v souladu s přílohou V uvedeného nařízení a s nařízením (ES) č. 1069/2009 (2). Odstraňování specifikovaného rizikového materiálu je opatření, které má řešit riziko výskytu BSE u skotu, ovcí a koz. Seznam specifikovaného rizikového materiálu u ovcí a koz je stanoven v bodě 1 písm. b) přílohy V nařízení (ES) č. 999/2001.

(3)

Doporučení Světové organizace pro zdraví zvířat (dále jen „OIE“) ohledně BSE uvedená v kapitole 11.4 Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE (3) se vztahují pouze na původce BSE u skotu. Pokud jde o ovce a kozy, OIE tedy nestanoví žádný seznam tkání, s nimiž by se z důvodu rizika výskytu BSE nemělo obchodovat.

(4)

Strategický dokument Komise o TSE na období 2010–2015 (4) počítá s možností přezkumu stávajícího seznamu specifikovaného rizikového materiálu na základě vědeckých důkazů a s ohledem na vývoj epizootologické situace týkající se BSE. Epizootologická situace týkající se BSE v Unii se výrazně zlepšila. V roce 2016 bylo v Unii hlášeno pět případů BSE u skotu ve srovnání s 2 166 případy hlášenými v roce 2001. Toto zlepšení situace týkající se BSE v Unii je patrné ze skutečnosti, že v současnosti je v souladu s rozhodnutím Komise 2007/453/ES (5) 24 členských států a dva regiony členského státu uznáno za státy/regiony se statusem zanedbatelného rizika výskytu BSE, a to na základě statusu rizika výskytu BSE uznaného OIE.

(5)

Pokud jde o specifikovaný rizikový materiál z malých přežvýkavců, strategický dokument Komise o TSE na období 2010–2015 zmiňuje tehdy probíhající posouzení rizika ohledně vhodnosti seznamu specifikovaného rizikového materiálu pro malé přežvýkavce. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnil toto posouzení rizika dne 2. prosince 2010 ve vědeckém stanovisku týkajícím se infekčnosti BSE/TSE v tkáních malých přežvýkavců (dále jen „stanovisko EFSA z roku 2010“) (6). Ve zmíněném stanovisku EFSA odhadl, že počet malých přežvýkavců infikovaných BSE, kteří by mohli každý rok vstoupit do potravinového řetězce v Unii, je velmi omezený, a potvrdil, že podle těchto odhadů nehrozí žádné rozšíření epizootie BSE v populaci malých přežvýkavců v Unii. Tento závěr EFSA je platný pro celou Unii bez ohledu na status rizika výskytu BSE jednotlivých členských států.

(6)

Jak je uvedeno ve společném vědeckém stanovisku o případné epidemiologické nebo molekulární souvislosti mezi TSE u zvířat a lidí, které přijal EFSA a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí dne 9. prosince 2010 (7), na celém světě byly hlášeny pouze dva případy přirozeného výskytu BSE u koz a žádný případ přirozeného výskytu BSE u ovcí. Zmíněné dva případy přirozeného výskytu BSE byly zjištěny u koz, jež se narodily před zavedením zákazu krmení zvířat ve farmovém chovu zpracovanými živočišnými bílkovinami a v době, kdy epizootie BSE u skotu dosáhla svého vrcholu.

(7)

Dne 5. srpna 2015 vydal EFSA vědecké stanovisko k žádosti o přezkum vědecké publikace týkající se zoonotického potenciálu prionů klusavky ovcí (dále jen „stanovisko EFSA z roku 2015“) (8). V uvedeném stanovisku dospěl EFSA k závěru, že neexistuje žádný důkaz o příčinné souvislosti mezi klusavkou a TSE postihující člověka, a potvrdil, že jediným původcem TSE, u nějž je prokázán zoonotický potenciál, je původce klasické BSE. Kromě toho EFSA zdůraznil, že neexistuje žádný epidemiologický důkaz, který by naznačoval, že klusavka je zoonózou, zejména vzhledem k tomu, že incidence sporadické Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci u člověka je v zemích s minimální incidencí klusavky i v zemích s vysokou incidencí klusavky podobná.

(8)

Je proto vhodné změnit stávající požadavky na odstraňování specifikovaného rizikového materiálu u malých přežvýkavců tak, aby za specifikovaný rizikový materiál byly pokládány pouze ty tkáně nakaženého malého přežvýkavce, v nichž se nejvíce koncentruje infekčnost BSE. Podle stanoviska EFSA z roku 2010 experimentální údaje ukazují, že nejvyšší míra infekčnosti u ovcí naočkovaných BSE se nachází v mozku a míše.

(9)

Poněvadž je v praxi obtížné zabránit kontaminaci lebečních kostí mozkovou tkání, měla by být lebka ovcí a koz starších 12 měsíců nebo ovcí a koz, které mají v dásních prořezaný trvalý řezák, i nadále uváděna jako specifikovaný rizikový materiál v příloze V nařízení (ES) č. 999/2001.

(10)

Proto by se u ovcí a koz měla za specifikovaný rizikový materiál pokládat pouze lebka včetně mozku a očí a mícha zvířat starších 12 měsíců nebo zvířat, která mají v dásních prořezaný trvalý řezák.

(11)

Vzhledem ke specifičnosti farmového chovu ovcí a koz je jen zřídka možné určit přesné datum narození uvedených zvířat, a proto nejsou tato data uvedena v evidenci hospodářství požadované v souladu s nařízením Rady (ES) č. 21/2004 (9). Odstranění mozku, lebky a očí ovcí a koz se proto v současnosti požaduje, pokud je zvíře starší 12 měsíců nebo pokud má v dásních prořezaný trvalý řezák.

(12)

Odhad věku ovcí a koz podle chrupu poskytuje pouze přibližný údaj vzhledem k tomu, že datum prořezání prvního trvalého řezáku u ovce a kozy se může lišit i o několik měsíců. Rovnocennou úroveň záruky ohledně věku zvířete mohou zajistit jiné metody pro odhad toho, zda jsou ovce a kozy zaslané na porážku starší 12 měsíců. Jelikož takové metody mohou záviset na konkrétních postupech porážení ovcí a koz v jednotlivých státech, měl by spolehlivost těchto metod posoudit příslušný orgán členského státu porážky. Písmeno b) v bodě 1 přílohy V nařízení (ES) č. 999/2001 by proto mělo být změněno tak, aby stanovilo možnost odhadnout, zda je zvíře starší 12 měsíců, metodou schválenou příslušným orgánem členského státu porážky.

(13)

Příloha V nařízení (ES) č. 999/2001 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/15

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2006/87/ES (2) se zrušuje s účinností ode dne 7. října 2018 směrnicí (EU) 2016/1629. Podle přílohy II směrnice (EU) 2016/1629 jsou platnými technickými požadavky na plavidla požadavky stanovené v normě ES-TRIN 2015/1.

(2)

Opatření Unie v odvětví vnitrozemské plavby by měla usilovat o to, aby se při vypracovávání technických požadavků pro plavidla vnitrozemské plavby, které se budou uplatňovat v Unii, zajistila jednotnost.

(3)

Evropský výbor pro vypracování norem v oblasti vnitrozemské plavby (CESNI) byl zřízen dne 3. června 2015 v rámci Ústřední komise pro plavbu na Rýně (CCNR) za účelem vypracování technických norem pro vnitrozemskou vodní dopravu v různých oblastech, zejména pokud jde o plavidla, informační technologie a posádky.

(4)

Výbor CESNI přijal na svém zasedání dne 6. července 2017 evropskou normu, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské vodní plavby – normu ES-TRIN 2017/1 (3).

(5)

Norma ES-TRIN stanoví jednotné technické požadavky, které jsou nezbytné k zajištění bezpečnosti plavidel vnitrozemské plavby. Obsahuje ustanovení týkající se stavby lodí, zařízení a vybavení pro plavidla vnitrozemské plavby, zvláštní ustanovení týkající se konkrétních kategorií plavidel, jako jsou např. osobní plavidla, tlačné sestavy a kontejnerové lodě, ustanovení týkající se automatického systému zjišťování totožnosti lodí, identifikace plavidla, vzoru osvědčení a rejstříku, přechodná ustanovení i pokyny pro uplatňování technické normy.

(6)

CCNR změní svůj právní rámec (nařízení o inspekci plavidel na Rýně) tak, aby odkazoval na tuto novou normu a učinil ji závaznou v rámci uplatňování Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

(7)

Směrnice (EU) 2016/1629 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

V zájmu soudržnosti by se tato pozměněná ustanovení měla provádět a uplatňovat od stejného data, jak bylo původně stanoveno v případě provedení a uplatňování směrnice (EU) 2016/1629,

1)

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I této směrnice;

2)

příloha III se mění v souladu s přílohou II této směrnice;

3)

příloha V se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/20

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby náležitým způsobem odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/950 (5), a sice v návaznosti na ohniska afrického moru prasat u prasat domácích v župách Tulcea a Satu Mare v Rumunsku a v některých dalších členských státech v červnu 2018.

(2)

Riziko šíření afrického moru prasat u volně žijících zvířat souvisí s přirozeně pomalým šířením této nákazy v populacích volně žijících prasat a také s riziky spojenými s lidskou činností, jak ukázal nedávný epizootologický vývoj této nákazy v Unii a jak jej zdokumentoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve vědeckém stanovisku komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat zveřejněném dne 14. července 2015, ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v pobaltských zemích a Polsku zveřejněné dne 23. března 2017 a ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v pobaltských státech a Polsku zveřejněné dne 7. listopadu 2017 (6).

(3)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/950 se virus afrického moru prasat v Rumunsku rozšířil. V červnu a červenci 2018 bylo v župě Tulcea v Rumunsku zaznamenáno více než 200 ohnisek afrického moru prasat u prasat domácích. Kromě toho v červenci 2018 bylo zaznamenáno několik ohnisek afrického moru prasat u prasat domácích v župách Braila a Constanta v Rumunsku. Tato ohniska afrického moru prasat u prasat domácích představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. V návaznosti na účinnější opatření přijatá Rumunskem za účelem kontroly přemísťování živých prasat, komodit z prasat, vedlejších produktů živočišného původu a jiných produktů (které by mohly způsobit další šíření nákazy z oblastí postižených africkým morem prasat do oblastí, kde africký mor prasat ještě nebyl hlášen) by oblast v Rumunsku mezi řekou Dunaj a rumunským pobřežím od ústí Dunaje k městu Constanta měly být uvedeny v části III zmíněné přílohy. Proto by části výše uvedené oblasti, které byly dříve uvedeny v části I zmíněné přílohy, měly být nyní uvedeny v části III zmíněné přílohy.

(4)

Má-li se zohlednit nedávný epizootologický vývoj afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Rumunska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny na seznamu v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Uvedená příloha by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

10.7.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/38