26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/1

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/902

ze dne 21. dubna 2016

o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a o prozatímním provádění Protokolu k Rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 207 a 212 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Chorvatské republiky, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána v Bruselu dne 10. května 2010.

(2)	Chorvatská republika se stala členským státem Evropské unie dne 1. července 2013.

(3)	Podle čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení má být přistoupení Chorvatska k dohodě dohodnuto prostřednictvím protokolu k dohodě. Má se použít zjednodušený postup, podle kterého má protokol uzavřít Rada jednající jednomyslně jménem členských států a dotčená třetí země.

(4)	Dne 14. září 2012 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání s dotčenými třetími zeměmi. Jednání s Korejskou republikou byla úspěšně uzavřena parafováním protokolu.

(5)	Do jeho vstupu v platnost stanoví čl. 4 odst. 3 protokolu jeho prozatímní uplatňování.

(6)	Protokol by měl být podepsán a prozatímně prováděn až do dokončení postupů pro jeho uzavření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Protokolu k Rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé jménem Unie a jejích členských států se schvaluje s výhradou uzavření uvedeného protokolu.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn určito osobu nebo osoby zmocněné podepsat protokol jménem Unie a jejích členských států.

Článek 3

Protokol je prováděn prozatímně až do dokončení postupů pro jeho uzavření.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 21. dubna 2016.

Za Radu

předseda

A. VAN DER STEUR

(1) Úř. věst. L 20, 23.1.2013, s. 2.

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/3

PROTOKOL

k Rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

na jedné straně a

KOREJSKÁ REPUBLIKA

na straně druhé,

společně dále jen „smluvní strany“,

Vzhledem k těmto důvodům:

Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, dále jen „dohoda“, byla podepsána v Bruselu dne 10. května 2010.

Smlouva o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, dále jen „smlouva o přistoupení“, byla podepsána v Bruselu dne 9. prosince 2011.

Chorvatská republika by měla k dohodě přistoupit prostřednictvím protokolu k dohodě uzavřeným Radou Evropské unie jménem Unie a jejích členských států na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Chorvatská republika přistupuje jako smluvní strana k Rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé.

Článek 2

V patřičné lhůtě po parafování tohoto protokolu poskytne Unie svým členským státům a Korejské republice chorvatské znění dohody. S výhradou vstupu tohoto protokolu v platnost se jazykové znění uvedené v první větě tohoto článku stává platným za stejných podmínek jako původní znění dohody.

Článek 3

Tento protokol je nedílnou součástí dohody.

Článek 4

1. Tento protokol schválí smluvní strany v souladu se svými vlastními postupy. Smluvní strany si vzájemně oznámí dokončení postupů potřebných k tomuto účelu.

2. Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy si všechny smluvní strany vzájemně oznámí dokončení postupů nezbytných pro tento účel.

3. Tento protokol se s výhradou pozdějšího uzavření provádí prozatímně ode dne podpisu až do svého vstupu v platnost.

Článek 5

Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a v úředním jazyce používaném v Koreji, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

Съставено в Брюксел на двадесет и първи юни през две хиляди и седемнадесета година.

Hecho en Bruselas, el veintiuno de junio de dos mil diecisiete.

V Bruselu dne dvacátého prvního června dva tisíce sedmnáct.

Udfærdiget i Bruxelles den enogtyvende juni to tusind og sytten.

Geschehen zu Brüssel am einundzwanzigsten Juni zweitausendsiebzehn.

Kahe tuhande seitsmeteistkümnenda aasta juunikuu kahekümne esimesel päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις είκοσι μία Ιουνίου δύο χιλιάδες δεκαεπτά.

Done at Brussels on the twenty-first day of June in the year two thousand and seventeen.

Fait à Bruxelles, le vingt-et-un juin deux mille dix-sept.

Sastavljeno u Bruxellesu dvadeset prvog lipnja godine dvije tisuće sedamnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì ventuno giugno duemiladiciassette.

Briselē, divi tūkstoši septiņpadsmitā gada divdesmit pirmajā jūnijā.

Priimta du tūkstančiai septynioliktų metų birželio dvidešimt pirmą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenhetedik év június havának huszonegyedik napján.

Magħmul fi Brussell, fil-wieħed u għoxrin jum ta’ Ġunju fis-sena elfejn u sbatax.

Gedaan te Brussel, eenentwintig juni tweeduizend zeventien.

Sporządzono w Brukseli dnia dwudziestego pierwszego czerwca roku dwa tysiące siedemnastego.

Feito em Bruxelas, em vinte e um de junho de dois mil e dezassete.

Întocmit la Bruxelles la douăzeci și unu iunie două mii șaptesprezece.

V Bruseli dvadsiateho prvého júna dvetisícsedemnásť.

V Bruslju, dne enaindvajsetega junija leta dva tisoč sedemnajst.

Tehty Brysselissä kahdentenakymmenentenäensimmäisenä päivänä kesäkuuta vuonna kaksituhattaseitsemäntoista.

Som skedde i Bryssel den tjugoförsta juni år tjugohundrasjutton.

За държавите-членки

Por los Estados miembros

Za členské státy

For medlemsstaterne

Für die Mitgliedstaaten

Liikmesriikide nimel

Για τα κράτη μέλη

For the Member States

Pour les États membres

Za države članice

Per gli Stati membri

Dalībvalstu vārdā –

Valstybių narių vardu

A tagállamok részéről

Għall-Istati Membri

Voor de lidstaten

W imieniu państw Członkowskich

Pelos Estados-Membros

Pentru statele membre

Za členské štáty

Za države članice

Jäsenvaltioiden puolesta

För medlemsstaterna

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

За Република Корея

Por la República de Corea

Za Korejskou republiku

For Republikken Korea

Für die Republik Korea

Korea Vabariigi nimel

Για τη Δημοκρατία της Κορέας

For the Republic of Korea

Pour la République de Corée

Za Republiku Koreju

Per la Repubblica di Corea

Korejas Republikas vārdā –

Korėjos Respublikos vardu,

A Koreai Köztársaság részéről

Għar-Repubblíka tal-Korea

Voor de Republiek Korea

W imieniu Republiki Korei

Pela República da Coreia

Pentru Republica Coreea

Za Kórejskú republiku

Za Republiko Korejo

Korean tasavallan puolesta

På Republiken Koreas vägnar

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/7

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/903

ze dne 25. června 2018

o prodloužení mandátu zvláštní zástupkyně Evropské unie v Kosovu (*1)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 4. srpna 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/1338 (1) o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu, kterým se zvláštní zástupkyní Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupkyně EU“) v Kosovu jmenuje paní Natalija APOSTOLOVA. Mandát zvláštní zástupkyně EU má skončit dne 30. června 2018.

(2)	Mandát zvláštní zástupkyně EU by měl být prodloužen o další období dvaceti měsíců.

(3)	Zvláštní zástupkyně EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupkyně Evropské unie

Mandát paní Natalije APOSTOLOVÉ jako zvláštní zástupkyně EU v Kosovu se prodlužuje do 29. února 2020. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštní zástupkyně EU.

Článek 2

Cíle politiky

Mandát zvláštní zástupkyně EU vychází z cílů politiky Unie v Kosovu. Mezi ně patří vůdčí úloha při prosazování stabilního, životaschopného, mírového, demokratického a mnohonárodnostního Kosova; posilování stability v regionu a přispívání k regionální spolupráci a dobrým sousedským vztahům na západním Balkáně; podpora Kosova, které ctí zásady právního státu a ochranu menšin a kulturního i náboženského dědictví; podpora evropské perspektivy Kosova a přibližování se k Unii v souladu s perspektivou tohoto regionu a v souladu s Dohodou o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o stabilizaci a přidružení“) a rozhodnutím Rady (EU) 2015/1988 (3), jakož i s příslušnými závěry Rady.

Článek 3

Mandát

K dosažení cílů politiky se zvláštní zástupkyni EU uděluje mandát:

a)	poskytovat poradenství a podporu Unie v politickém procesu;

b)	podporovat celkovou politickou koordinaci Unie v Kosovu;

c)	posilovat přítomnost Unie v Kosovu a zajišťovat její soudržnost a účinnost;

d)	poskytovat vedoucímu Mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) vedení v otázkách místní politické situace, včetně politických hledisek otázek týkajících se výkonných pravomocí;

e)	zajišťovat soulad a soudržnost činnosti Unie v Kosovu, mimo jiné místním řízením přechodu mise EULEX KOSOVO na nový mandát za účelem konečného převodu činností na zvláštního zástupce EU nebo úřad EU v Kosovu nebo případně místní orgány;

podporovat evropskou perspektivu Kosova a jeho přibližování se k Unii v souladu s perspektivou tohoto regionu a v souladu s dohodou o stabilizaci a přidružení a rozhodnutím (EU) 2015/1988, jakož i s příslušnými závěry Rady prostřednictvím cílené komunikace s veřejností a informačních činností Unie, jejichž účelem je zajistit větší pochopení a podporu kosovské veřejnosti pro záležitosti související s Unií, včetně působení mise EULEX KOSOVO;

za využití všech prostředků a nástrojů, které má zvláštní zástupkyně EU k dispozici, a za podpory úřadu EU v Kosovu sledovat, podporovat a usnadňovat pokrok v oblasti politických, hospodářských a evropských priorit v souladu s příslušnými institucionálními pravomocemi a povinnostmi a podporovat provádění dohody o stabilizaci a přidružení, mimo jiné prostřednictvím evropského programu reforem;

h)	v souladu s politikou Unie v oblasti lidských práv a obecnými zásadami Unie pro lidská práva přispívat k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Kosovu, včetně práv a základních svobod žen a dětí a ochrany menšin;

i)	napomáhat uskutečňování dialogu Bělehrad–Priština pod záštitou Unie, včetně úkolů týkajících se podpory operativní spolupráce, které mají být převedeny z mise EULEX;

j)	podporovat podle potřeby mandát specializovaných soudních senátů a specializovaného státního zastupitelství, mimo jiné prostřednictvím komunikace a informačních činností.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupkyně EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

2. Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštní zástupkyní EU výsadní spojení a je pro zvláštní zástupkyni EU hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštní zástupkyni EU strategické a politické vedení v rámci jejího mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupkyně EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštní zástupkyně EU v období od 1. července 2018 do 29. února 2020 činí 5 150 000 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie. Fyzickým a právnickým osobám je umožněno se bez omezení účastnit zadávání veřejných zakázek zvláštní zástupkyní EU. Na zboží zakoupené zvláštní zástupkyní EU se navíc nevztahují pravidla původu.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštní zástupkyní EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupkyně EU odpovědná Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1. V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupkyně EU za sestavení svého týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupkyně EU neprodleně informuje o složení týmu Radu a Komisi.

2. Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštní zástupkyni EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštní zástupkyni EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3. Veškerý vyslaný personál nadále administrativně podléhá vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštní zástupkyně EU.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštní zástupkyně EU a členů jejího týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro završení a řádné působení mise zvláštní zástupkyně EU a členů jejího týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými stranami. Členské státy a ESVČ poskytují za tímto účelem veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

1. Zvláštní zástupkyně EU a členové jejího týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (4).

2. Vysoký představitel je v souladu s bezpečnostními pravidly na ochranu utajovaných informací EU oprávněn poskytovat NATO/KFOR utajované informace a dokumenty EU vytvořené pro účely dané provádění mandátu až do stupně „CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL“.

3. Vysoký představitel je v souladu s operativními potřebami zvláštní zástupkyně EU a v souladu s bezpečnostními pravidly na ochranu utajovaných informací EU oprávněn poskytovat Organizaci spojených národů a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě utajované informace a dokumenty EU vytvořené pro účely provádění mandátu až do stupně „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“. Za tímto účelem budou vypracována místní ujednání.

4. Vysoký představitel je oprávněn poskytovat třetím stranám přidruženým k tomuto rozhodnutí neutajované dokumenty EU o jednáních Rady týkajících se provádění mandátu, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady (5).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise a generální sekretariát Rady zajistí, aby měla zvláštní zástupkyně EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupkyně EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je jí přímo podřízen, zejména tím, že:

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření, řízení bezpečných přesunů personálu do dané oblasti působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní a evakuační plán mise;

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

c)	zajistí, aby všichni členové týmu zvláštní zástupkyně EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro oblast vyhodnotí ESVČ;

d)	zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupkyně EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupkyně EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupkyně EU může podávat zprávy Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupkyně EU zapojena do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1. Zvláštní zástupkyně EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy. Činnosti zvláštní zástupkyně EU jsou koordinovány s činnostmi Komise a případně i s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v regionu. Zvláštní zástupkyně EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2. Na místě jsou udržovány úzké styky s vedoucími delegací Unie v regionu a vedoucími misí členských států. Ti se snaží být zvláštní zástupkyni EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupkyně EU poskytuje vedoucímu mise EULEX KOSOVO vedení v otázkách místní politické situace, včetně politických hledisek otázek týkajících se výkonných pravomocí. Zvláštní zástupkyně EU a velitel civilní operace se podle potřeby navzájem konzultují. Zvláštní zástupkyně EU rovněž udržuje vztahy s příslušnými místními subjekty a dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.

3. Zvláštní zástupkyně EU společně s dalšími činiteli Unie působícími na místě zajistí šíření a sdílení informací mezi činiteli Unie na místě s cílem dosáhnout vysokého stupně společného situačního povědomí a hodnocení.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupkyně EU a členové jejího týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU v Kosovu a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupkyně EU předloží Radě, vysokému představiteli a Komisi do 31. října 2018 zprávu o pokroku a do 30. listopadu 2019 souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/1338 ze dne 4. srpna 2016, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2015/2052 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu (Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.) (Úř. věst. L 212, 5.8.2016, s. 109).

(2) Úř. věst. L 71, 16.3.2016, s. 3.

(3) Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1988 ze dne 22. října 2015 o podpisu Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé jménem Unie (Úř. věst. L 290, 6.11.2015, s. 4).

(4) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

(5) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/12

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/904

ze dne 25. června 2018

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 15. dubna 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/598 (1) o jmenování pana Petera BURIANA zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro Střední Asii. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 30. června 2018.

(2)	Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období dvaceti měsíců.

(3)	Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Mandát pana Petera BURIANA jako zvláštního zástupce EU pro Střední Asii se prodlužuje do 29. února 2020. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Cíle politiky

Mandát zvláštního zástupce EU vychází z cílů politiky Unie ve Střední Asii. Tyto cíle zahrnují:

a)	podporu dobrých a úzkých vztahů mezi Unií a zeměmi Střední Asie na základě společných hodnot a zájmů stanovených v příslušných dohodách;

b)	přispívání k posílení stability a spolupráce mezi zeměmi v regionu;

c)	přispívání k posílení demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv a základních svobod ve Střední Asii;

d)	řešení hlavních hrozeb, zejména specifických problémů s přímými důsledky pro Unii;

e)	posílení účinnosti a viditelnosti působení Unie v regionu, mimo jiné prostřednictvím užší spolupráce s jinými důležitými partnery a mezinárodními organizacemi, například s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizací spojených národů (OSN).

Článek 3

Mandát

1. K dosažení cílů politiky se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)	podporovat celkovou politickou koordinaci Unie ve Střední Asii a přispívat k zajišťování soudržnosti vnější činnosti Unie v regionu;

jménem vysokého představitele sledovat společně s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Komisí provádění strategie Unie pro nové partnerství se Střední Asií, doplněné o příslušné závěry Rady a následnou zprávu o pokroku při provádění strategie Unie pro Střední Asii, podávat doporučení a pravidelně podávat zprávy příslušným útvarům Rady;

c)	napomáhat Radě při dalším rozvoji celkové politiky vůči Střední Asii;

d)	pozorně sledovat politický vývoj ve Střední Asii prostřednictvím rozvoje a udržování úzkých kontaktů s vládami, parlamenty, orgány soudní moci, občanskou společností a hromadnými sdělovacími prostředky;

e)	podporovat spolupráci Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu v regionálních otázkách společného zájmu;

f)	rozvíjet vhodné kontakty a spolupráci s hlavními zainteresovanými aktéry v regionu a se všemi příslušnými regionálními a mezinárodními organizacemi;

ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv v daném regionu, včetně obecných zásad Unie pro lidská práva, zejména obecných zásad Unie týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů a obecných zásad EU týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám diskriminace žen, jakož i politiky Unie týkající se rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti, mimo jiné sledováním vývoje situace a podáváním souvisejících zpráv a vypracováváním příslušných doporučení;

h)	v úzké spolupráci s OSN a OBSE přispívat k předcházení konfliktům a jejich řešení prostřednictvím rozvoje kontaktů s orgány a jinými místními činiteli, jako jsou nevládní organizace, politické strany, menšiny, náboženské skupiny a jejich vedení;

přispívat k formulování aspektů společné zahraniční a bezpečnostní politiky souvisejících s energetickou bezpečností, bezpečností hranic, bojem proti závažné trestné činnosti včetně drog a obchodování s lidmi, hospodařením s vodními zdroji, životním prostředím a změnou klimatu ve vztahu ke Střední Asii;

j)	podporovat regionální bezpečnost v rámci hranic Střední Asie v souvislosti s omezením mezinárodní přítomnosti v Afghánistánu.

2. Zvláštní zástupce EU podporuje činnost vysokého představitele a udržuje přehled o všech činnostech Unie v regionu.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

2. Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je pro zvláštního zástupce EU hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU strategické a politické vedení v rámci jeho mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s ESVČ a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. července 2018 do 29. února 2020 činí 1 660 000 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1. V mezích mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU neprodleně informuje o složení týmu Radu a Komisi.

2. Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. K práci u zvláštního zástupce EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3. Veškerý vyslaný personál je i nadále administrativně podřízen vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

4. S cílem zajistit soudržnost a soulad příslušných činností členů týmu zvláštního zástupce EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušného oddělení ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro završení a řádné působení mise zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými zeměmi. Členské státy a ESVČ poskytují k tomuto účelu veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy stanovené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise, ESVČ a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie v regionu nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

zajistí, aby všichni členové týmu zvláštního zástupce EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro danou oblast vyhodnotí ESVČ;

d)	zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupce EU může podávat zprávy i Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1. Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s oddělením ESVČ příslušným pro danou zeměpisnou oblast a s Komisí. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2. Na místě jsou udržovány úzké styky s příslušnými vedoucími misí členských států a vedoucími delegací Unie. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními aktéry působícími na místě.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU pro Střední Asii a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předloží Radě, vysokému představiteli a Komisi do 31. října 2018 zprávu o pokroku a do 30. listopadu 2019 souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/598 ze dne 15. dubna 2015 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii (Úř. věst. L 99, 16.4.2015, s. 25).

(2) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/16

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/905

ze dne 25. června 2018

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Afrického rohu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 8. prosince 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/819/SZBP (1) o jmenování pana Alexandera RONDOSE zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro oblast Afrického rohu. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 20. června 2018.

(2)	Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období dvaceti měsíců.

(3)	Zvláštní zástupce Evropské unie bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

1. Mandát pana Alexandera RONDOSE jako zvláštního zástupce EU pro oblast Afrického rohu se prodlužuje do 29. února 2020. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

2. Pro účely mandátu zvláštního zástupce EU zahrnuje oblast Afrického rohu Džibutskou republiku, Stát Eritrea, Etiopskou federativní demokratickou republiku, Keňskou republiku, Somálskou federativní republiku, Súdánskou republiku, Jihosúdánskou republiku a Ugandskou republiku. V otázkách s širšími regionálními důsledky zvláštní zástupce EU podle potřeby spolupracuje se zeměmi a regionálními subjekty mimo oblast Afrického rohu.

Článek 2

Cíle politiky

1. Mandát zvláštního zástupce EU vychází z cílů politiky Unie ve vztahu k oblasti Afrického rohu, jak jsou stanoveny v globální strategii EU z června roku 2016, ve strategickém rámci pro oblast Afrického rohu přijatém dne 14. listopadu 2011, regionálním akčním plánu pro oblast Afrického rohu 2015–2020 přijatém dne 26. října 2015 a v příslušných závěrech Rady, totiž aktivně přispívat k regionálnímu a mezinárodnímu úsilí o dosažení mírového soužití a trvalého míru, bezpečnosti a rozvoje v jednotlivých zemích regionu i mezi nimi. Zvláštní zástupce EU rovněž přispívá ke zvyšování kvality, intenzity, dopadu a viditelnosti mnohostranného zapojení Unie v oblasti Afrického rohu.

2. Mezi politické cíle, k nimž zvláštní zástupce EU přispívá, patří mimo jiné:

a)	trvalá stabilizace oblasti Afrického rohu, zejména z hlediska regionálního rozměru;

b)	vyřešení konfliktů, konkrétně v Somálsku, Jižním Súdánu a Súdánu, a zamezení potenciálních konfliktů mezi zeměmi v regionu nebo uvnitř jednotlivých zemí nebo včasné varování před možnými takovými konflikty;

c)	podpora politické, bezpečnostní a hospodářské regionální spolupráce, zejména v kontextu obnoveného politického dialogu mezi Unií a Mezivládním úřadem pro rozvoj (IGAD);

d)	zlepšené řízení smíšených migračních toků z Afrického rohu a v rámci Afrického rohu při současném řešení základních příčin těchto toků a jejich humanitárních aspektů;

e)	bezpečnost v okolí Rudého moře.

Článek 3

Mandát

1. K dosažení politických cílů Unie ve vztahu k oblasti Afrického rohu se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

spolupracovat na základě strategického rámce a regionálního akčního plánu se všemi příslušnými zainteresovanými stranami v regionu, s vládami, regionálními orgány, mezinárodními a regionálními organizacemi, občanskou společností a diasporami s cílem podpořit dosažení cílů Unie a přispět k lepšímu chápání úlohy Unie v regionu;

spolupracovat s čelnými aktéry mimo region, kteří mohou v oblasti Afrického rohu uplatnit svůj vliv, v zájmu řešení otázek širší regionální stability, mimo jiné s ohledem na oblast Rudého moře a západní části Indického oceánu a na financování mise Africké unie v Somálsku (AMISOM). Jedná se o dvoustrannou spolupráci se Spojenými státy americkými, zeměmi Zálivu, Egyptem, Tureckem, Čínou, regionální kontakty s Radou pro spolupráci v Zálivu a součinnost s dalšími případnými relevantními aktéry;

c)	zastupovat Unii podle potřeby na příslušných mezinárodních fórech a zajišťovat viditelnost podpory Unie při řešení krizí, řešení konfliktů a jejich předcházení;

podněcovat a podporovat efektivní politickou a bezpečnostní spolupráci a hospodářskou integraci v regionu prostřednictvím partnerství Unie s Africkou unií (AU) a regionálními organizacemi, zejména s IGAD; přispívat k činnostem navazujícím na ministerská zasedání EU/IGAD a ministerská zasedání EU s členskými zeměmi IGAD;

sledovat politický vývoj v regionu a přispívat k rozvoji politiky Unie vůči tomuto regionu za účelem vypracování konkrétních návrhů opatření, mimo jiné ve vztahu k Eritreji, Etiopii, Somálsku, Súdánu, Jižnímu Súdánu, sporu o džibutsko-eritrejskou hranici, sporu o etiopsko-eritrejskou hranici, provádění Alžírské dohody, sporu o využívání vody z Nilu a k dalším otázkám v regionu, které mají dopad na jeho bezpečnost, stabilitu a prosperitu;

ve vztahu k Somálsku v úzké koordinaci s vedoucím delegace Unie v Somálsku a s příslušnými regionálními a mezinárodními partnery, včetně zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro Somálsko, AU a IGAD, nadále aktivně přispívat k opatřením a iniciativám, které povedou k další stabilizaci Somálska, zejména k dokončení procesu formování federativního státního uspořádání a provádění plánu přechodu, s cílem zahájit postupný přechod od mise AMISOM a postupné přenesení odpovědnosti z této mise na vládu a instituce Somálska. Kromě toho bude zvláštní zástupce EU i nadále podporovat rozvoj bezpečnostního sektoru v Somálsku, mimo jiné prostřednictvím unijních misí Společné bezpečnostní a obranné politiky rozmístěných v regionu, a v těsné konzultaci s členskými státy pracovat na lepší koordinaci mezinárodních dárců pro podporu bezpečnostního sektoru v Somálsku;

ve vztahu k Súdánu a v úzké spolupráci s vedoucími delegací Unie v Chartúmu a při AU v Addis Abebě přispívat k provázanosti a účinnosti politiky Unie vůči Súdánu a podporovat politická řešení situace v Dárfúru a v oblasti Jižního Kordofánu a Modrého Nilu a problematiky národního usmíření prostřednictvím komplexního politického procesu, směřujícího mimo jiné k volbám plánovaným na rok 2020; v tomto ohledu bude zvláštní zástupce EU přispívat k soudržnému přístupu mezinárodního společenství s AU, zejména s Prováděcím panelem AU na vysoké úrovni pro Súdán a Jižní Súdán, s OSN a s dalšími předními regionálními a mezinárodními zúčastněnými stranami, mimo jiné s vědomím nutnosti podporovat mírové soužití Súdánu a Jižního Súdánu, zejména prováděním dohod z Addis Abeby a vyřešením zbývajících otázek týkajících se období po skončení platnosti souhrnné mírové dohody;

pokud jde o Jižní Súdán, s ohledem na dohodu o vyřešení konfliktu v Jižním Súdánu a proces obnovy vedený fórem na vysoké úrovni pokračovat ve spolupráci na regionální úrovni, zejména s OSN, AU, IGAD, sousedními zeměmi Jižního Súdánu a dalšími předními mezinárodními partnery, s cílem zajistit předcházení dalším konfliktům a provádění každé důvěryhodné dohody; v tomto ohledu bude zvláštní zástupce EU úzce spolupracovat s vedoucími delegací Unie v Jubě a při AU v Addis Abebě;

zkoumat přeshraniční problémy, zejména v oblasti migrace, a na požádání vést s relevantními zúčastněnými stranami dialog o otázkách migrace a obecněji přispívat k unijní migrační a uprchlické politice s ohledem na daný region v souladu s politickými prioritami Unie s cílem posílit spolupráci, a to i na navracení a zpětném přijímání;

pozorně sledovat další přeshraniční výzvy s dopadem na oblast Afrického rohu, se zaměřením na radikalizaci a terorismus, ale i na námořní bezpečnost a pirátství, organizovanou trestnou činnost, převaděčství a pašování zbraní, produktů z přírodních zdrojů, drog a jiného zboží, a na veškeré politické a bezpečnostní důsledky humanitárních krizí;

k)	podporovat v celém regionu přístup humanitární pomoci;

přispívat k provádění rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP (2) a politiky Unie v oblasti lidských práv ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva, včetně obecných zásad EU pro lidská práva, zejména obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů a obecných zásad EU týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, a politiky Unie související s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), mimo jiné sledováním vývoje situace v tomto ohledu, podáváním zpráv a vypracováváním příslušných doporučení.

2. Za účelem plnění svého mandátu zvláštní zástupce EU mimo jiné:

a)	podle potřeby poskytuje poradenství při formulaci postojů Unie na mezinárodních fórech a v souvislosti s tím podává zprávy za účelem aktivní podpory komplexního politického přístupu Unie k oblasti Afrického rohu;

b)	udržuje přehled o veškeré činnosti Unie.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupce EU odpovídá za provádění mandátu z pověření vysokého představitele.

2. Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je pro něj hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU strategické a politické vedení v rámci jeho mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

4. Zvláštní zástupce EU působí především přímo v regionu, přičemž zajistí svou pravidelnou přítomnost v ústředí ESVČ.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. července 2018 do 29. února 2020 činí 4 295 000 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Zvláštní zástupce EU za veškeré výdaje odpovídá Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1. V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení svého týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické a bezpečnostní otázky podle požadavků mandátu, včetně genderových otázek. Zvláštní zástupce EU neprodleně a pravidelně informuje o složení svého týmu Radu a Komisi.

2. Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo do ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3. Veškerý vyslaný personál je nadále administrativně podřízen vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

4. S cílem přispět k soudržnosti a souladu příslušných činností členů týmu zvláštního zástupce EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušných oddělení ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (3).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise, ESVČ a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie v regionu nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření pro zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

c)	zajistí, aby všichni členové týmu zvláštního zástupce EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro oblast vyhodnotí ESVČ;

d)	zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupce EU může podávat zprávy Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1. Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi delegací Unie a Komise. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie v regionu.

2. Na místě jsou udržovány úzké styky s příslušnými vedoucími misí členských států a delegací Unie. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění jeho mandátu. Zvláštní zástupce EU v úzké koordinaci s příslušnými delegacemi Unie poskytuje vedení v otázkách místní politické situace veliteli sil operace EUNAVFOR Atalanta, veliteli mise EUTM Somalia a vedoucímu mise EUCAP Somálsko. Zvláštní zástupce EU, velitelé operací EU a velitel civilní operace se podle potřeby navzájem konzultují.

3. Zvláštní zástupce EU úzce spolupracuje s orgány zúčastněných zemí, OSN, AU, IGAD, dalšími vnitrostátními, regionálními a mezinárodními zúčastněnými stranami a rovněž s občanskou společností v regionu.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU v Súdánu (a Jižním Súdánu) a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Rozhodnutí Rady 2011/819/SZBP ze dne 8. prosince 2011 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Afrického rohu (Úř. věst. L 327, 9.12.2011, s. 62).

(2) Rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a o zrušení společného postoje 2003/444/SZBP (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56).

(3) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/22

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/906

ze dne 25. června 2018

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 7. prosince 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/2274 (1) o jmenování pana Ángela LOSADY FERNÁNDEZE zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro oblast Sahelu. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 30. června 2018.

(2)	Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období dvaceti měsíců.

(3)	Zvláštní zástupce Evropské unie bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

1. Mandát pana Ángela LOSADY FERNÁNDEZE jako zvláštního zástupce EU pro oblast Sahelu se prodlužuje do 29. února 2020. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

2. Pro účely mandátu zvláštního zástupce EU zahrnuje oblast Sahelu primární zaměření strategie EU na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu (dále jen „strategie“) a jejího regionálního akčního plánu, totiž území Burkiny Faso, Čadu, Mali, Mauritánie a Nigeru. V otázkách s širšími regionálními důsledky zvláštní zástupce EU podle potřeby spolupracuje se zeměmi pánve Čadského jezera a s dalšími zeměmi a regionálními či mezinárodními subjekty mimo oblast Sahelu, včetně Maghrebu, západní Afriky a Guinejského zálivu.

Článek 2

Cíle politiky

1. Mandát zvláštního zástupce EU vychází z cíle politiky Unie ve vztahu k oblasti Sahelu, jímž je aktivně přispívat k regionálnímu a mezinárodnímu úsilí o dosažení trvalého míru, bezpečnosti a rozvoje v oblasti. Zvláštní zástupce EU rovněž usiluje o zvýšení kvality, intenzity a dopadu mnohostranného zapojení Unie v oblasti Sahelu.

2. Zvláštní zástupce EU přispívá k rozvoji a vykonávání veškerého úsilí Unie v regionu, zejména v politické, bezpečnostní a rozvojové oblasti, a ke koordinaci všech příslušných nástrojů pro činnosti Unie.

3. Prioritou je dlouhodobá stabilizace Mali a partnerství se skupinou G5 Sahel, v koordinaci s delegacemi Unie a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně členských států, Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ).

4. Cílem politiky Unie je koordinovaným a efektivním využitím všech svých nástrojů podpořit návrat Mali a jeho lidu na cestu míru, usmíření, bezpečnosti a rozvoje.

5. Cílem politiky Unie je rovněž posílit provázanost mezi bezpečnostními a rozvojovými aspekty v zemích skupiny G5 Sahel.

Článek 3

Mandát

1. K dosažení cílů politiky Unie ve vztahu k oblasti Sahelu se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)	aktivně přispívat k provádění strategie a jejího regionálního akčního plánu a koordinovat a dále rozvíjet integrovaný přístup Unie k regionálním krizím s cílem posílit celkovou provázanost a účinnost činností Unie v oblasti Sahelu;

spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami v uvedené oblasti, s vládami, regionálními organizacemi, zejména skupinou G5 Sahel a jejími společnými silami, v souvislosti s nimiž by měla být mimo jiné věnována pozornost podpoře dodržování lidských práv a nevojenským prvkům těchto sil, jako je policejní složka, s mezinárodními organizacemi, občanskou společností a diasporami, a to i ve všech zemích Maghrebu a povodí Čadského jezera, s cílem podpořit dosažení cílů Unie a přispět k lepšímu chápání úlohy Unie v oblasti Sahelu;

zastupovat Unii na příslušných regionálních a mezinárodních fórech a podporovat na nich její zájmy a viditelnost, včetně účasti v Monitorovacím výboru Malijské mírové dohody, a usnadňovat plně koordinovanou a komplexní činnost Unie v regionu s využitím všech příslušných nástrojů, včetně rozvojové spolupráce, například v rámci Sahelské aliance, a činností členských států a podpory Unie při řešení krizí a předcházení konfliktům prostřednictvím vojenské mise Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali), mise Evropské unie SBOP v Mali (EUCAP Sahel Mali), mise Evropské unie SBOP v Nigeru (EUCAP Sahel Niger) a stabilizačních opatření podle článku 28 Smlouvy;

úzce spolupracovat s OSN, zejména se zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN pro západní Afriku a oblast Sahelu, se zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN a vedoucím Multidimenzionální integrované stabilizační mise OSN, s Africkou unií (AU), zejména s vysokým představitelem AU pro Mali a oblast Sahelu, se skupinou G5 Sahel, zejména předsednictvím skupiny G5 a jeho stálým tajemníkem, s Hospodářským společenstvím států západní Afriky, s Komisí pro povodí Čadského jezera a s dalšími hlavními zainteresovanými stranami na státní, regionální i mezinárodní úrovni, včetně dalších zvláštních vyslanců pro oblast Sahelu, i s příslušnými orgány v oblasti Maghrebu a Blízkého východu;

úzce sledovat regionální a přeshraniční rozměry výzev, kterým region čelí, včetně terorismu, organizovaného zločinu, pašování zbraní, obchodování s lidmi a převaděčství, obchodování s drogami, uprchlických a migračních toků a souvisejících finančních toků; v úzké spolupráci s protiteroristickým koordinátorem EU přispívat k dalšímu provádění strategie EU proti terorismu;

podrobně sledovat humanitární, politické, bezpečnostní a rozvojové důsledky rozsáhlých uprchlických a migračních toků a souvisejících nelegálních finančních toků v regionu; na žádost se zapojit do dialogů o migraci s relevantními zúčastněnými stranami a obecněji přispívat k politice Unie v otázkách migrace a uprchlíků ve vztahu k danému regionu v souladu s politickými prioritami Unie tak, aby byla posílena spolupráce, a to i v otázkách návratu a zpětného přijímání; spolupracovat se zeměmi Sahelu na následných opatřeních dohodnutých na summitu ve Vallettě v listopadu 2015, včetně nouzového svěřenského fondu EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe a v souvislosti s partnerskými rámci;

udržovat pravidelné politické kontakty na vysoké úrovni se zeměmi v oblasti, které jsou postiženy terorismem nebo mezinárodním zločinem, a zajistit klíčovou úlohu Unie v mezinárodním úsilí boje proti terorismu a mezinárodnímu zločinu. To zahrnuje i úsilí, které Unie vynakládá na posílení podpory bezpečnostního sektoru prostřednictvím regionalizace misí SBOP, a aktivní podporu budování kapacit v tomto regionu, zejména společných sil skupiny G5 Sahel, jejich koordinace s mezinárodními aktéry, jako je MINUSMA, a jejich vztahů s místním obyvatelstvem, v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN 2359 (2017) a 2391 (2017), jakož i zajištění odpovídajícího řešení hlavních příčin terorismu a mezinárodního zločinu v oblasti Sahelu;

h)	pozorně sledovat politické, bezpečnostní a rozvojové důsledky humanitárních krizí v oblasti;

ve vztahu k Mali přispívat ke stabilizaci země, zejména k úplnému obnovení ústavního pořádku a řádné správy na celém území a věrohodnému národnímu otevřenému dialogu v celkovém rámci Malijské mírové dohody. To zahrnuje rovněž podporu budování institucí, reformu bezpečnostního sektoru v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2364 (2017) a dlouhodobé budování míru a usmíření a boj proti korupci a beztrestnosti v Mali, jakož i usnadnění aktivního a plně koordinovaného úsilí Unie na podporu hladkého provádění Malijské mírové dohody;

ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv v regionu, včetně obecných zásad EU týkajících se lidských práv, zejména pak obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů, jakož i násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, a k provádění politiky Unie týkající se žen, míru a bezpečnosti, a podporovat začleňování a zohledňování otázky pohlaví v procesu budování státu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a následných rezolucí o ženách, míru a bezpečnosti, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2242 (2015). Tento příspěvek bude zahrnovat sledování vývoje situace v tomto ohledu, podávání zpráv a vypracovávání příslušných doporučení a udržování pravidelných kontaktů s příslušnými orgány v Mali a v oblasti, s Úřadem žalobce Mezinárodního trestního soudu, s Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva a s obhájci lidských práv a pozorovateli v oblasti lidských práv působícími v oblasti;

k)	sledovat dodržování příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, zejména rezolucí 2056 (2012), 2071 (2012), 2085 (2012), 2100 (2013), 2295 (2016), 2364 (2017), 2374 (2017), 2359 (2017) a 2391 (2017), a podávat související zprávy.

2. Za účelem plnění svého mandátu zvláštní zástupce EU mimo jiné:

a)	podle potřeby poskytuje poradenství při formulaci postojů Unie na regionálních a mezinárodních fórech a v souvislosti s tím podává zprávy za účelem aktivní podpory a posílení komplexního přístupu Unie ke krizi v oblasti Sahelu;

b)	udržuje přehled o veškeré činnosti Unie a úzce spolupracuje s příslušnými delegacemi Unie.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. července 2018 do 29. února 2020 činí 2 400 000 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1. V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení svého týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické a bezpečnostní otázky podle požadavků mandátu, včetně genderových otázek. Zvláštní zástupce EU o složení svého týmu průběžně a neprodleně informuje Radu a Komisi.

2. Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí členský stát, vysílající orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo do ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

4. S cílem zajistit soudržnost a soulad příslušných činností členů týmu zvláštního zástupce EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušných oddělení ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise, ESVČ a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v oblasti poskytují podle okolností delegace Unie v regionu nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své územní působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

c)	zajistí, aby všichni členové týmu zvláštního zástupce EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro oblast vyhodnotí ESVČ;

d)	zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru, včetně zprávy o výkonu mandátu v polovině období na jaře 2019. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupce EU může podávat zprávy Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace s dalšími aktéry Unie

1. V rámci strategie a regionálního akčního plánu přispívá zvláštní zástupce EU k jednotě, provázanosti a účinnosti politických a diplomatických opatření Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány soudržně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy.

2. Činnosti zvláštního zástupce EU musí být koordinovány s činnostmi delegací Unie a Komise a s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v regionu. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie v regionu.

3. Na místě jsou udržovány úzké vztahy s vedoucími misí členských států a vedoucími delegací Unie. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU v úzké koordinaci s příslušnými delegacemi Unie poskytuje vedení v otázkách místní politické situace vedoucím mise EUCAP Sahel Niger a EUCAP Sahel Mali a veliteli mise EUTM Mali. Zvláštní zástupce EU, velitel mise EUTM Mali a velitel civilní operace EUCAP Sahel Niger a EUCAP Sahel Mali se podle potřeby navzájem konzultují.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU pro oblast Sahelu a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/2274 ze dne 7. prosince 2015 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu (Úř. věst. L 322, 8.12.2015, s. 44).

(2) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/27

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/907

ze dne 25. června 2018

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 13. listopadu 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/2071 (1) o jmenování pana Toiva KLAARA zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 30. června 2018.

(2)	Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období dvaceti měsíců.

(3)	Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Mandát pana Toiva KLAARA jako zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii se prodlužuje do 29. února 2020. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Cíle politiky

Mandát zvláštního zástupce EU vychází z cílů politiky Unie pro jižní Kavkaz, včetně cílů stanovených v závěrech z mimořádného zasedání Evropské rady dne 1. září 2008 v Bruselu a v závěrech Rady ze dne 15. září 2008 a ze dne 27. února 2012. Tyto cíle zahrnují:

v souladu se stávajícími mechanismy, včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a její Minské skupiny, předcházení konfliktům v regionu, přispívání k mírovému řešení konfliktů v regionu, včetně krize v Gruzii a konfliktu v Náhorním Karabachu, podporou návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a dalšími vhodnými prostředky, a podporu při realizaci tohoto řešení v souladu se zásadami mezinárodního práva;

b)	vedení konstruktivních jednání s hlavními zúčastněnými subjekty o záležitostech regionu;

c)	podněcování a podporu další spolupráce mezi Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií a případně zeměmi s nimi sousedícími;

d)	zvyšování účinnosti a viditelnosti působení Unie v oblasti.

Článek 3

Mandát

K dosažení cílů politiky se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)	rozvíjet kontakty s vládami, parlamenty, dalšími klíčovými politickými aktéry, soudy a občanskou společností v oblasti;

b)	podporovat země v oblasti ve spolupráci na regionálních otázkách společného zájmu, jako jsou společné bezpečnostní hrozby a boj proti terorismu, nedovolenému obchodu a organizované trestné činnosti;

c)	přispívat k mírovému řešení konfliktů v souladu se zásadami mezinárodního práva a napomáhat při realizaci těchto řešení v úzké spolupráci s Organizací spojených národů a s OBSE a její Minskou skupinou;

v souvislosti s krizí v Gruzii:

napomáhat při přípravě mezinárodních jednání konaných na základě bodu 6 dohody ze dne 12. srpna 2008, ženevských mezinárodních jednání, a jejích prováděcích opatření ze dne 8. září 2008 zahrnujících způsob zajištění bezpečnosti a stability v regionu, otázku uprchlíků a vnitřně vysídlených osob podle mezinárodně uznávaných zásad a všechny ostatní otázky v rámci vzájemné dohody dotčených stran,

ii)	přispívat k vymezení postoje Unie a zastupovat ji na jednáních uvedených v bodě i) na úrovni zvláštního zástupce EU a

iii)	napomáhat provádění dohody ze dne 12. srpna 2008 a prováděcích opatření k ní ze dne 8. září 2008;

e)	usnadňovat rozvoj a provádění opatření k budování důvěry v koordinaci s odborníky členských států, je-li to možné a vhodné;

f)	v případě potřeby napomáhat při přípravě příspěvků Unie k provádění případného řešení konfliktu;

g)	posilovat dialog mezi Unií a hlavními zúčastněnými subjekty o záležitostech oblasti;

h)	napomáhat Unii při dalším rozvoji souhrnné politiky vůči jižnímu Kavkazu;

i)	v rámci činností uvedených v tomto článku přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv a obecných zásad Unie pro lidská práva, zejména ve vztahu k dětem a ženám v oblastech zasažených konflikty, především sledováním dalšího vývoje a reakcí na něj.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. července 2018 do 29. února 2020 činí 4 340 000 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

2. Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo do ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

4. S cílem zajistit soudržnost a soulad příslušných činností členů týmu zvláštního zástupce EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušných oddělení ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy stanovené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie v regionu nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření pro zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

c)	zajistí, aby všichni členové týmu zvláštního zástupce EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro oblast vyhodnotí ESVČ;

d)	zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Článek 12

Koordinace

1. Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi Komise. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2. Na místě jsou udržovány úzké styky s vedoucími delegací Unie a vedoucími misí členských států, kteří se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU v úzké spolupráci s vedoucím delegace Unie v Gruzii poskytuje vedoucímu Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) vedení v otázkách místní politické situace. Zvláštní zástupce EU a civilní velitel operace EUMM Georgia se podle potřeby navzájem konzultují. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2071 ze dne 13. listopadu 2017 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii (Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 55).

(2) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/32

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/908

ze dne 25. června 2018

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 19. ledna 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZPB) 2015/77 (1), kterým jmenovala pana Larse-Gunnara WIGEMARKA zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) v Bosně a Hercegovině. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 30. června 2018.

(2)	Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období čtrnácti měsíců.

(3)	Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Mandát pana Larse-Gunnara WIGEMARKA jako zvláštního zástupce EU v Bosně a Hercegovině se prodlužuje do 31. srpna 2019. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Cíle politiky

1. Mandát zvláštního zástupce EU vychází z těchto cílů politiky Unie v Bosně a Hercegovině:

a)	pokračovat dále v procesu stabilizace a přidružení,

b)	zajistit stabilní, životaschopnou, mírovou, mnohonárodnostní a jednotnou Bosnu a Hercegovinu, která mírumilovně spolupracuje se svými sousedy, a

c)	zajistit, aby Bosna a Hercegovina nezvratně směřovala ke členství v EU.

2. EU bude rovněž nadále podporovat provádění Všeobecné rámcové dohody o míru (GFAP) v Bosně a Hercegovině.

Článek 3

Mandát

K dosažení cílů politiky se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)	nabízet poradenství Unie a napomáhat politickému procesu, zejména podporou dialogu mezi různými úrovněmi státní správy;

b)	zajišťovat soulad a soudržnost činnosti Unie;

c)	napomáhat pokroku, pokud jde o politické, hospodářské a unijní priority, zejména podporou další práce na mechanismu pro koordinaci záležitostí Unie a pokračování v provádění plánu reforem;

d)	podporovat vnitrostátní úsilí v souladu s evropskými normami k zajištění toho, aby mohly být naplněny výsledky voleb;

e)	sledovat výkonné a legislativní orgány na všech úrovních vlády v Bosně a Hercegovině a poskytovat jim poradenství a udržovat kontakty s orgány a politickými stranami této země;

zajišťovat provádění úsilí Unie u všech činností v oblasti právního státu a reformy bezpečnostního sektoru, podporovat celkovou koordinaci Unie a poskytovat místní politické vedení, pokud jde o úsilí Unie v oblasti boje proti organizované trestné činnosti, korupci a terorismu, a poskytovat v této souvislosti potřebná posouzení a poradenství vysokému představiteli a Komisi;

g)	poskytovat podporu posílené a účinnější koordinaci mezi trestním soudnictvím a policií v Bosně a Hercegovině, jakož i iniciativám usilujícím o posílení efektivity a nestrannosti justičních orgánů, jako je strukturovaný dialog o justici;

aniž je dotčena vojenská linie velení, poskytovat veliteli sil EU politické poradenství ve vojenských otázkách místního politického rozměru, zejména pokud jde o citlivé operace, vztahy s místními orgány a vztahy s místními sdělovacími prostředky; konzultovat velitele sil EU před přijetím politických opatření, která by mohla ovlivnit bezpečnostní situaci a provádět koordinaci, pokud jde o poskytování koherentních informací místním orgánům a mezinárodním organizacím; přispívat ke konzultacím týkajícím se strategického přezkumu EUFOR/ALTHEA;

i)	koordinovat a provádět úsilí Unie v oblasti komunikace o otázkách Unie zaměřené na veřejnost v Bosně a Hercegovině;

podporovat proces integrace do Unie prostřednictvím cílené veřejné diplomacie a informačních činností Unie, jejichž cílem je zajistit větší pochopení a podporu ze strany veřejnosti Bosny a Hercegoviny, pokud jde o záležitosti spojené s Unií, a to i pomocí zapojení místních subjektů občanské společnosti;

k)	přispívat k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Bosně a Hercegovině v souladu s politikou Unie v oblasti lidských práv a obecnými zásadami Unie pro lidská práva;

l)	jednat s příslušnými orgány Bosny a Hercegoviny o jejich plné spolupráci s Mezinárodním reziduálním mechanismem pro trestní tribunály;

m)	v souladu s procesem integrace do Unie poskytovat poradenství, podporu a pomoc, pokud jde o politický dialog o nutných ústavních a legislativních změnách, a tento dialog sledovat;

n)	udržovat úzké kontakty a vést úzké konzultace s vysokým zástupcem v Bosně a Hercegovině a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi působícími v této zemi a v této souvislosti informovat Radu o diskusi o důvodech pro mezinárodní přítomnost v zemi, včetně úřadu vysokého zástupce;

o)	poskytovat podle potřeby poradenství vysokému představiteli, pokud jde o fyzické nebo právnické osoby, vůči nimž by mohla být s ohledem na situaci v Bosně a Hercegovině přijata omezující opatření;

p)	aniž jsou dotčeny příslušné linie vedení, napomáhat tomu, aby byly všechny nástroje Unie v místě působení používány soudržně za účelem dosažení cílů politiky Unie.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. července 2018 do 31. srpna 2019 činí 7 521 937 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie. Fyzické a právnické osoby se mohou bez omezení účastnit zadávání veřejných zakázek zvláštním zástupcem EU. Na zboží zakoupené zvláštním zástupcem EU se navíc nevztahují žádná pravidla původu.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1. V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení svého týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU neprodleně informuje o složení týmu Radu a Komisi.

2. Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo do ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3. Veškerý vyslaný personál je nadále administrativně podřízen vysílajícímu členskému státu, vysílajícími orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro završení a řádné působení mise zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými stranami. Členské státy a ESVČ poskytují za tímto účelem veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy stanovené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti působnosti;

c)	zajistí, aby všichni členové týmu zvláštního zástupce EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro oblast vyhodnotí ESVČ;

d)	zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Podle potřeby podává zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Dále může zvláštní zástupce EU podávat zprávy i Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1. Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi Komise a případně i s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v regionu. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2. Na místě jsou udržovány úzké styky s vedoucími delegací Unie v regionu a vedoucími misí členských států. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě, a zejména pracuje v úzké koordinaci s vysokým zástupcem v Bosně a Hercegovině.

3. Na podporu operací Unie pro řešení krizí zajistí zvláštní zástupce EU s dalšími činiteli Unie působícími na místě lepší šíření a sdílení informací mezi těmito činiteli Unie s cílem dosáhnout vysokého stupně společného situačního povědomí a hodnocení.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU v Bosně a Hercegovině a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předloží Radě, vysokému představiteli a Komisi do 31. října 2018 zprávu o pokroku a do 31. května 2019 souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/77 ze dne 19. ledna 2015 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině (Úř. věst. L 13, 20.1.2015, s. 7).

(2) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/37

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/909

ze dne 25. června 2018

o sestavení společného souboru pravidel řízení pro projekty stálé strukturované spolupráce

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 46 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (1),

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 11. prosince 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/2315.

(2)	Článek 4 odst. 2 písm. f) uvedeného rozhodnutí stanoví, že Rada sestaví společný soubor pravidel řízení pro projekty, jejž by mohly zúčastněné členské státy účastnící se jednotlivého projektu podle potřeby danému projektu přizpůsobit.

(3)	Jak je stanoveno v 5. bodě odůvodnění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/340 (2), k zajištění soudržnosti by se provádění všech projektů stálé strukturované spolupráce mělo zakládat na společném souboru pravidel řízení pro projekty, případně i včetně pravidel o úloze pozorovatelů.

(4)

V souladu s 12. bodem doporučení Rady ze dne 6. března 2018 o harmonogramu pro provádění stálé strukturované spolupráce (3) by společný soubor pravidel řízení pro projekty měl být přijat Radou do června roku 2018. Měl by poskytnout rámec, který zajistí soudržné a konzistentní provádění projektů stálé strukturované spolupráce, a obsahovat postupy pro pravidelné informování Rady o vývoji jednotlivých projektů v souladu s čl. 5 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 a s cílem umožnit Radě provádět potřebný dohled. V tomto ohledu by měly být rovněž dále upřesněny úlohy a povinnosti zúčastněných členských států, případně i úloha pozorovatelských států, jakož i sekretariátu, který společně zajišťují Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), včetně Vojenského štábu EU, a Evropská obranná agentura. Tento rámec by měl rovněž stanovit všeobecné pokyny pro účastníky při navrhování vhodných ujednání pro řízení každého projektu v souladu s čl. 5 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315. V této souvislosti se Rada rovněž do června 2018 vrátí k otázce koordinačních funkcí zúčastněných členských států v rámci projektů.

(5)

Článek 7 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 stanoví, že ESVČ, včetně Vojenského štábu EU, a Evropská obranná agentura společně zajišťují pro stálou strukturovanou spolupráci nezbytné funkce sekretariátu, a dále upřesňuje úlohy a povinnosti těchto subjektů na podporu fungování stálé strukturované spolupráce včetně projektů stálé strukturované spolupráce.

(6)

V souladu s čl. 4 odst. 2 písm. g) rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 by Rada měla přijmout rozhodnutí, kterým se v patřičné době stanoví obecné podmínky, za nichž by třetí státy mohly být výjimečně přizvány k účasti na jednotlivých projektech, a to v souladu s článkem 9, zejména čl. 9 odst. 1 tohoto rozhodnutí a s 13. bodem doporučení Rady ze dne 6. března 2018.

(7)	Rada by proto měla přijmout rozhodnutí o sestavení společného souboru pravidel řízení pro projekty stálé strukturované spolupráce,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se „členy projektu“ rozumí zúčastněné členské státy účastnící se projektu stálé strukturované spolupráce.

Článek 2

Informování Rady a dohled ze strany Rady

1. Do listopadu každého roku Rada přezkoumá a případně aktualizuje rozhodnutí (SZBP) 2018/340. Společně s aktualizovaným rozhodnutím Rady se zveřejní aktualizovaný seznam členů každého projektu sestávající z těch, kdo předložili návrh projektu, a z těch, kdo byli do projektu přijati v souladu s čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315.

2. Členové projektu Radu jednou ročně řádně informují o vývoji příslušných projektů PESCO. Za tímto účelem členové projektu prostřednictvím koordinátorů projektu předkládají sekretariátu PESCO zprávy o pokroku dosaženém v rámci příslušných projektů za použití vzoru pro popis projektu PESCO podle 11. bodu doporučení Rady ze dne 6. března 2018 prostřednictvím společného elektronického pracovního prostředí. Tyto zprávy obsahují konsolidované informace o pokroku při provádění projektu, jeho plán, cíle a dílčí cíle a jeho přínos k plnění příslušných přísnějších závazků. V souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (4) se mohou členové projektu dohodnout na klasifikaci příslušných částí informací, které mají být poskytovány.

Sekretariát PESCO vydá oznámení s výzvou, na jehož základě mají koordinátoři projektu šest týdnů na podání zprávy, a shromáždí konsolidované informace o projektech PESCO za účelem jejich předání Radě. K tomuto předání Radě dojde v zásadě před výroční zprávou o PESCO, kterou předkládá vysoká představitelka s přihlédnutím k 14., 15. a 16. bodu doporučení Rady ze dne 6. března 2018.

3. Na žádost Rady poskytnou členové projektu prostřednictvím koordinátorů projektu kromě pravidelných informací podle odstavce 2 i další informace o určitých konkrétních projektech.

4. Zúčastněné členské státy rovněž poskytnou informace o svém individuálním příspěvku k projektům PESCO, jichž se účastní, prostřednictvím svých vnitrostátních prováděcích plánů, jež mají být každoročně přezkoumávány a podle potřeby aktualizovány v souladu s čl. 3 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315.

5. Společné elektronické pracovní prostředí využívají koordinátoři projektů k podávání zpráv o dalším relevantním pokroku a změnách týkajících se projektu, včetně přijetí nových členů projektu a pozorovatelů a data jejich přijetí. Společné elektronické pracovní prostředí musí být používáno takovým způsobem, aby byla zajištěna transparentnost poskytovaných informací vůči všem zúčastněným členským státům.

Článek 3

Sekretariát PESCO

V souladu s článkem 7 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 a s cílem plnit své povinnosti sekretariát PESCO:

a)	působí jako jediné kontaktní místo v rámci Unie pro všechny záležitosti PESCO;

působí jako jediné kontaktní místo i pro všechny zúčastněné členské státy za účelem sdílení příslušných informací, přičemž používá funkční e-mailovou adresu a společné elektronické pracovní prostředí. Sekretariát PESCO používá společné elektronické pracovní prostředí rovněž k distribuci svých dokumentů;

c)	poskytuje podpůrné a koordinační funkce týkající se posuzování návrhů projektů PESCO a přispívá ke strukturovanému poskytování informací nezbytných pro hodnocení projektů, jakož i pro podávání zpráv Radě ze strany zúčastněných členských států;

podporuje na jejich žádost zúčastněné členské státy, které mají v úmyslu navrhnout projekt a informují o tom ostatní zúčastněné členské státy. V souladu s čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 se tyto informace rozešlou v dostatečném předstihu, aby se zajistila podpora a zainteresované zúčastněné členské státy měly příležitost se k návrhu připojit a předložit jej společně;

e)	podporuje podle potřeby členy projektu, kteří poskytují aktuální informace o svých projektech v příslušných přípravných orgánech Rady a v rámci Evropské obranné agentury;

f)	postupuje žádosti členů projektu příslušným útvarům ESVČ, včetně Vojenského štábu EU, a Evropské obranné agentuře za účelem podpory příslušných projektů a jejich realizace.

Článek 4

Členové projektu

1. V souladu s čl. 5 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 se členové projektu mezi sebou jednomyslně dohodnou na způsobu a rozsahu své spolupráce a řízení daného projektu.

2. Tato ujednání mohou zahrnovat nezbytné příspěvky na účast na projektu a jeho požadavky, rozhodovací proces v rámci projektu, podmínky pro opuštění projektu nebo naopak zapojení dalších zúčastněných členských států do projektu, jakož i podmínky týkající se statusu pozorovatele. Tato ujednání se mohou vztahovat rovněž na záležitosti uvedené v článku 7.

3. V souladu s čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315 se členové projektu mohou mezi sebou jednomyslně dohodnout, že přijmou do projektu další zúčastněné členské státy, a to na jejich žádost. O přijetí nových členů informují Komisi.

4. Členové projektu se mezi sebou mohou jednomyslně dohodnout, že určitá rozhodnutí, například ohledně administrativních záležitostí, budou činěna podle odlišných hlasovacích pravidel.

5. Členové projektu k němu přispívají vlastními zdroji a odbornými znalostmi. V závislosti na rozsahu projektu určí každý člen projektu povahu svého příspěvku, který může zahrnovat lidské zdroje, finanční zdroje, odborné znalosti, vybavení nebo věcné příspěvky. Tyto příspěvky podporují dosažení cíle projektu a mají na daný projekt vliv.

6. Členové projektu se snaží každý projekt navrhnout tak, aby byla zajištěna soudržnost výstupu a harmonogramu s jinými projekty PESCO a aby byl projekt soudržný s iniciativami rozvíjenými v jiných příslušných institucionálních rámcích, přičemž zajistí transparentnost a inkluzivnost a vyhnou se zbytečnému zdvojování.

7. Členové projektu v souladu s přísnějšími závazky, které přijali jakožto zúčastněné členské státy, usilují o poskytnutí použitelných sil a schopností, zejména dobře vybavených, vyškolených a interoperabilních, s potřebnými strukturami, dodávkami a náhradními díly, jež mohou být nasazeny v rámci operací, realizovat je a udržovat.

8. Každý člen projektu určí vnitrostátní kontaktní místo pro každý projekt PESCO, jehož se účastní.

Článek 5

Koordinátoři projektu

1. Členové každého projektu PESCO mezi sebou vymezí a určí jednoho nebo více koordinátorů projektu, již budou provádět funkce koordinování. Úlohy koordinátora se mohou v zásadě ujmout iniciátoři projektu.

2. Koordinátoři projektu zejména:

a)	aktualizují nejméně jednou ročně projektové informace ve společném elektronickém pracovním prostředí zřízeném sekretariátem PESCO na základě vzoru popisu projektu PESCO;

b)	zprostředkovávají spolupráci členů projektu a případně i s jinými koordinátory projektu v dalších relevantních projektech PESCO a působí jako ústřední místo pro otázky týkající se projektu;

mohou podporovat vypracovávání ujednání týkajících se projektu uvedených v článku 4, jakož i potřebné projektové dokumentace včetně podávání zpráv. Za tímto účelem mohou koordinátoři projektu využívat nástroje na podporu řízení projektu, které jsou zúčastněným členským státům poskytovány v rámci Evropské obranné agentury;

v případě potřeby podporují úsilí o to, aby schopnosti rozvíjené v rámci projektu byly zaměřeny na odstranění nedostatků v oblasti schopností určených v rámci plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, a přispívají k plnění přísnějších závazků, mimo jiné s ohledem na nejnáročnější mise, a dále přispívají k dosažení úrovně ambicí Unie.

3. Členové projektu se mezi sebou mohou dohodnout na dodatečných ujednáních o funkcích a odpovědnosti koordinátora projektu, která zohledňují specifika daného projektu. Pokud se členové projektu dohodnou zejména na tom, že úlohu koordinátora projektu svěří několika členům projektu, zůstane zachováno jediné kontaktní místo pro komunikaci se sekretariátem PESCO.

Článek 6

Pozorovatelé

1. Členové projektu se mezi sebou mohou dohodnout, že jiným zúčastněným členským státům umožní stát se pozorovateli projektu.

2. Zúčastněné členské státy se v zásadě mohou stát pozorovateli pouze za určitých podmínek, a to i pokud jde o trvání, které mají stanovit členové projektu podle jeho specifik. Tyto podmínky na požádání poskytnou koordinátoři projektu.

3. Členové projektu se mezi sebou mohou vzájemně dohodnout na zvláštních ujednáních o statusu pozorovatele, která zohledňují konkrétní rysy projektu a jeho různé fáze vývoje.

4. Pozorovatelé nejsou povinni přispívat k projektu vlastními zdroji ani odbornými znalostmi. Mohou usilovat o členství v projektu v pozdější fázi, aniž by zdržovali pokrok v jeho provádění.

Článek 7

Další záležitosti, na něž se vztahují projektová ujednání

1. Mezi ujednání, na nichž se mohou členové projektu mezi sebou dohodnout, a to případně i písemně, v rámci každého projektu PESCO s cílem provést čl. 5 odst. 3 rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315, patří mimo jiné některé nebo všechny tyto oblasti:

—	příprava, předsednictví a koordinace zasedání členů projektu;

—	rozdělení úloh a odpovědnosti mezi členy projektu;

—	výzva určená Komisi, aby se v případě potřeby účastnila činností v rámci projektu;

—	pravidla rozpočtu a financování;

—	přítomnost pozorovatelů při činnostech v rámci projektu;

—	pravidla pro případ, že se některý člen projektu rozhodne projekt opustit, včetně právních a finančních stránek, nebo že zúčastněný členský stát usiluje o zapojení do projektu;

—	určení případů, v nichž členové projektu mohou požádat o podporu ESVČ, včetně Vojenského štábu EU, a Evropskou obrannou agenturu;

—

specifikace, akviziční strategie, volba struktury na podporu řízení projektu a výběr průmyslových společností. V tomto ohledu se členové projektu mohou mezi sebou dohodnout, že budou uplatňovat nástroje řízení projektů používané Evropskou obrannou agenturou, jako jsou projektová ujednání, společné personální cíle, společné požadavky na personál či obchodní důvody (business cases).

2. Členové projektu se mezi sebou mohou jednomyslně dohodnout, že ohledně výše uvedených záležitostí přijmou rozhodnutí v souladu s čl. 4 odst. 4.

Článek 8

Využití rozvíjených sil a schopností

Síly a schopnosti rozvíjené v rámci projektu PESCO mohou být členy projektu využívány jednotlivě či případně kolektivně v souvislosti s činnostmi prováděnými Evropskou unií, jakož i OSN, Severoatlantickou aliancí či jinými rámci.

Článek 9

Přezkum

Toto rozhodnutí bude přezkoumáno do 31. prosince 2020.

Toto rozhodnutí bude v případě nutnosti upraveno s cílem zohlednit obecné podmínky pro účast třetích států na jednotlivých projektech, o nichž má rozhodnout Rada v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. g) a čl. 9 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2017/2315.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/340 ze dne 6. března 2018, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce (Úř. věst. L 65, 8.3.2018, s. 24).

(3) Úř. věst. C 88, 8.3.2018, s. 1.

(4) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/42

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/910

ze dne 25. června 2018,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2018) 4060)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby náležitým způsobem odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit.

(2)

Riziko šíření afrického moru prasat u volně žijících zvířat souvisí s přirozeně pomalým šířením této nákazy v populacích volně žijících prasat a také s riziky spojenými s lidskou činností, jak ukázal nedávný epizootologický vývoj této nákazy v Unii a jak jej zdokumentoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve vědeckém stanovisku komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat zveřejněném dne 14. července 2015, ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v pobaltských zemích a Polsku zveřejněné dne 23. března 2017 a ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v pobaltských státech a Polsku zveřejněné dne 7. listopadu 2017 (5).

(3)

V červnu 2018 bylo v Rumunsku zaznamenáno 38 ohnisek afrického moru prasat u prasat domácích a několik případů afrického moru prasat u prasat divokých v župě Tulcea. Tato ohniska afrického moru prasat u prasat domácích, jakož i případy týkající se prasat divokých ve stejné oblasti Rumunska představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. V důsledku toho by tato oblast Rumunska zasažená africkým morem prasat měla být uvedena v částech I, II a III zmíněné přílohy.

(4)

V červnu 2018 bylo v Lotyšsku zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u prasat domácích v kraji Saldus. Toto ohnisko afrického moru prasat u prasat domácích, jakož i nedávné případy týkající se prasat divokých ve stejné oblasti Lotyšska představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. V důsledku toho by tato oblast Lotyšska zasažená africkým morem prasat měla být uvedena v části III zmíněné přílohy.

(5)

V červnu 2018 byla v Litvě zaznamenána tři ohniska afrického moru prasat u prasat domácích v krajích Šiauliai, Vilnius a Kaunas. Tato ohniska afrického moru prasat u prasat domácích, jakož i nedávné případy týkající se prasat divokých ve stejných oblastech Litvy představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. V důsledku toho by tyto oblasti Litvy zasažené africkým morem prasat měly být uvedeny v části III zmíněné přílohy.

(6)

V červnu 2018 byla v Polsku zaznamenána dvě ohniska afrického moru prasat u prasat domácích v Podleském vojvodství a Lublinském vojvodství. Tato ohniska u prasat domácích, jakož i nedávné případy týkající se prasat divokých ve stejné oblasti Polska představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. V důsledku toho by tyto oblasti Polska zasažené africkým morem prasat měly být uvedeny v části III zmíněné přílohy.

(7)

Má-li se zohlednit nedávný epizootologický vývoj afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Rumunska, Lotyšska, Litvy a Polska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny na seznamu v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Uvedená příloha by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 25. června 2018.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5) EFSA Journal 2015;13(7):4163; EFSA Journal 2017;15(3):4732; EFSA Journal 2017;15(11):5068.

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„

PŘÍLOHA

ČÁST I

1. Česká republika

Tyto oblasti v České republice:

—	okres Uherské Hradiště,

—	okres Kroměříž,

—	okres Vsetín,

—

katastrální území obcí v okrese Zlín:

—

Bělov,

—	Biskupice u Luhačovic,

—	Bohuslavice nad Vláří,

—

Brumov,

—

Bylnice,

—

Divnice,

—	Dobrkovice,

—	Dolní Lhota u Luhačovic,

—	Drnovice u Valašských Klobouk,

—	Halenkovice,

—

Haluzice,

—	Hrádek na Vlárské dráze,

—	Hřivínův Újezd,

—	Jestřabí nad Vláří,

—	Kaňovice u Luhačovic,

—

Kelníky,

—	Kladná-Žilín,

—

Kochavec,

—	Komárov u Napajedel,

—

Křekov,

—

Lipina,

—	Lipová u Slavičína,

—	Ludkovice,

—	Luhačovice,

—

Machová,

—	Mirošov u Valašských Klobouk,

—	Mysločovice,

—	Napajedla,

—

Návojná,

—

Nedašov,

—	Nedašova Lhota,

—

Nevšová,

—	Otrokovice,

—	Petrůvka u Slavičína,

—	Pohořelice u Napajedel,

—

Polichno,

—	Popov nad Vláří,

—

Poteč,

—	Pozlovice,

—	Rokytnice u Slavičína,

—

Rudimov,

—

Řetechov,

—

Sazovice,

—

Sidonie,

—

Slavičín,

—

Smolina,

—	Spytihněv,

—	Svatý Štěpán,

—

Šanov,

—

Šarovy,

—	Štítná nad Vláří,

—

Tichov,

—	Tlumačov na Moravě,

—	Valašské Klobouky,

—	Velký Ořechov,

—	Vlachova Lhota,

—	Vlachovice,

—

Vrbětice,

—

Žlutava.

2. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Hiiu maakond.

3. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 650100, 650200, 650300, 650400, 650500, 650600, 650700, 650800, 651000, 651100, 651200, 652100, 652200, 652300, 652400, 652500, 652601, 652602, 652603, 652700, 652800, 652900 és 653403 kódszámúvalamint 656100, 656200, 656300, 656400, 656701, 657010, 657100, 657400, 657500, 657600, 657700, 657800, 657900, 658000, 658100, 658201, 658202, 658310, 658401, 658402, 658403, 658404, 658500, 658600, 658700, 658801, 658802, 658901, 658902, 659000, 659100, 659210, 659220, 659300, 659400, 659500, 659601, 659602, 659701, 659800, 659901, 660000, 660100, 660200, 660400, 660501, 660502, 660600 és 660800 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Hajdú-Bihar megye 900850, 900860, 900930, 900950 és 903350 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Heves megye 700150, 700250, 700260, 700350, 700450, 700460, 700550, 700650, 700750, 700850, 702350, 702450, 702550, 702750, 702850, 703350, 703360, 703450, 703550, 703610, 703750, 703850, 703950, 704050, 704150, 704250, 704350, 704450, 704550, 704650, 704750, 704850, 704950, 705050, 705250, 705350, 705510 és 705610 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750250, 750260, 750350, 750450, 750460, 750550, 750650, 750750, 750850, 750950 és 750960 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Nógrád megye 550110, 550120, 550130, 550210, 550310, 550320, 550450, 550460, 550510, 550610, 550710, 550810, 550950, 551010, 551150, 551160, 551250, 551350, 551360, 551450, 551460, 551550, 551650, 551710, 551810, 551821, 552010, 552150, 552250, 552350, 552360, 552450, 552460, 552520, 552550, 552610, 552620, 552710, 552850, 552860, 552950, 552960, 552970, 553110, 553250, 553260 és 553350 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Pest megye 571250, 571350, 571550, 571610, 571750, 571760, 572350, 572550, 572850, 572950, 573360 és 573450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850150, 850250, 850260, 850350, 850450, 850550, 850650, 850850, 851851, 851852, 851950, 852050, 852150, 852250, 852350, 852450, 852550, 852750, 853560, 853650, 853751, 853850, 853950, 853960, 854050, 854150, 854250, 854350, 855250, 855350, 855450, 855460, 855550, 855650, 855660, 855750, 855850, 855950, 855960, 856012, 856050, 856150, 856250, 856260, 856850, 856950, 857050, 857150, 857350, 857450 és 857550.

4. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Aizputes novads,

—	Alsungas novads,

—	Kuldīgas novada Gudenieku, Turlavas un Laidu pagasts,

—	Pāvilostas novada Sakas pagasts un Pāvilostas pilsēta,

—	Skrundas novada,Nīkrācesun Rudbāržu pagasts un Skrundas pagasta daļa, kas atrodas uz dienvidiem no autoceļa A9, Skrundas pilsēta,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Vaiņodes novads,

—	Ventspils novada Jūrkalnes pagasts.

5. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Akmenės rajono savivaldybė: Papilės seniūnija,

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos,

—	Kazlų Rūdos savivaldybė,

—

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kelmės apylinkių, Kražių, Kukečių, Liolių, Pakražančio, Šaukėnų seniūnijos, Tytyvėnų seniūnijos dalis į vakarus ir šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105, Užvenčio ir Vaiguvos seniūnijos,

—	Mažeikių rajono savivaldybė: Sedos, Šerkšnėnų ir Židikų seniūnijos,

—	Pagėgių savivaldybė,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Girkalnio ir Kalnūjų seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr A1, Nemakščių, Paliepių, Raseinių, Raseinių miesto ir Viduklės seniūnijos,

—	Šakių rajono savivaldybė,

—	Tauragės rajono savivaldybė,

—	Telšių rajono savivaldybė.

6. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

—	gmina Stare Juchy w powiecie ełckim,

—	powiat gołdapski,

—	powiat węgorzewski,

—	gmina Ruciane – Nida i część gminy Pisz położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 oraz miasto Pisz w powiecie piskim,

—	gminy Giżycko z miastem Giżycko, Kruklanki, Miłki, Wydminy i Ryn w powiecie giżyckim,

—	gmina Mikołajki w powiecie mrągowskim,

—	gminy Bisztynek i Sępopol w powiecie bartoszyckim,

—	gminy Barciany, Korsze i Srokowo w powiecie kętrzyńskim,

—	gminy Lidzbark Warmiński z miastem Lidzbark Warmiński, Lubomino, Orneta i Kiwity w powiecie lidzbarskim,

—	część gminy Wilczęta położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 509 w powiecie braniewskim,

—	gminy Godkowo, Milejewo, Młynary, Pasłęk i Tolkmicko w powiecie elbląskim,

—	powiat miejski Elbląg.

w województwie podlaskim:

—	gminy Brańsk z miastem Brańsk, Rudka i Wyszki w powiecie bielskim,

—	gmina Perlejewo w powiecie siemiatyckim,

—	gminy Kolno z miastem Kolno, Mały Płock i Turośl w powiecie kolneńskim,

—	gmina Poświętne w powiecie białostockim,

—	gminy Kołaki Kościelne, Rutki, Szumowo, część gminy Zambrów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 i miasto Zambrów w powiecie zambrowskim,

—	gminy Wiżajny i Przerośl w powiecie suwalskim,

—	gminy Kulesze Kościelne, Nowe Piekuty, Szepietowo, Klukowo, Ciechanowiec, Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew w powiecie wysokomazowieckim,

—	gminy Miastkowo, Nowogród i Zbójna w powiecie łomżyńskim.

w województwie mazowieckim:

—	gminy Ceranów, Kosów Lacki, Sabnie, Sterdyń, część gminy Bielany położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 i część gminy wiejskiej Sokołów Podlaski położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 w powiecie sokołowskim,

—	gminy Grębków, Korytnica, Liw, Łochów, Miedzna, Sadowne, Stoczek, Wierzbno i miasto Węgrów w powiecie węgrowskim,

—	gmina Kotuń w powiecie siedleckim,

—	gminy Rzekuń, Troszyn, Lelis, Czerwin i Goworowo w powiecie ostrołęckim,

—	powiat miejski Ostrołęka,

—	powiat ostrowski,

—	gminy Karniewo, Maków Mazowiecki, Rzewnie i Szelków w powiecie makowskim,

—	gmina Krasne w powiecie przasnyskim,

—	gminy Mała Wieś i Wyszogród w powiecie płockim,

—	gminy Ciechanów z miastem Ciechanów, Glinojeck, Gołymin – Ośrodek, Ojrzeń, Opinogóra Górna i Sońsk w powiecie ciechanowskim,

—	gminy Baboszewo, Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Płońsk z miastem Płońsk, Sochocin i Załuski w powiecie płońskim,

—	gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

—	gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

—	gminy Jadów, Klembów, Poświętne, Strachówka i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

—	gminy Dobre, Jakubów, Mińsk Mazowiecki z miastem Mińsk Mazowiecki, Mrozy, Cegłów, Dębe Wielkie, Halinów, Kałuszyn, Siennica i Stanisławów w powiecie mińskim,

—	gminy Garwolin z miastem Garwolin, Górzno, Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Miastków Kościelny, Parysów, Pilawa, Sobolew, Trojanów, Wilga i Żelechów w powiecie garwolińskim,

—	powiat kozienicki,

—	gminy Baranów i Jaktorów w powiecie grodziskim,

—	powiat żyrardowski,

—	gminy Belsk Duży, Błędów, Goszczyn i Mogielnica w powiecie grójeckim,

—	gminy Białobrzegi, Promna, Stromiec i Wyśmierzyce w powiecie białobrzeskim,

—	gminy Iłów, Młodzieszyn, Nowa Sucha, Rybno, Sochaczew z miastem Sochaczew i Teresin w powiecie sochaczewskim,

—	gmina Policzna w powiecie zwoleńskim.

w województwie lubelskim:

—	gminy Niemce, Garbów, Jastków, Konopnica, Wólka, Głusk w powiecie lubelskim,

—

gminy Łęczna, Milejów, Spiczyn, część gminy Ludwin położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Puchaczów i Dratów, a następnie przez drogę nr 820 do północnej granicy gminy, część gminy Cyców położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 841 do miejscowości Wólka Cycowska, a następnie od miejscowości Wólka Cycowska przez drogę 82 do zachodniej granicy gminy i część gminy Puchaczów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę 82 do miejscowości Stara Wieś, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Stara Wieś, Puchaczów i Dratów w powiecie łęczyńskim,

—

gminy Siedliszcze, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny i część gminy wiejskiej Chełm położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 812 biegnącą od zachodniej granicy tej gminy do granicy powiatu miejskiego Chełm, a następnie południową granicę powiatu miejskiego Chełm do wschodniej granicy gminy w powiecie chełmskim,

—	gminy Grabowiec, Miączyn, Sitno, Skierbieszów, Stary Zamość, Komarów-Osada w powiecie zamojskim,

—	gminy Trzeszczany, Werbkowice, Mircze, część gminy wiejskiej Hrubieszów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 844 i miasto Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim,

—	gminy Abramów, Kamionka, Lubartów z miastem Lubartów, Serniki, Ostrów Lubelski w powiecie lubartowskim,

—	gminy Kłoczew, Ryki, Dęblin i Stężyca w powiecie ryckim,

—	gminy Puławy z miastem Puławy, Janowiec, Kazimierz Dolny, Końskowola, Kurów, Wąwolnica, Nałęczów, Markuszów, Żyrzyn w powiecie puławskim,

—	powiat świdnicki,

—	gminy Fajsławice, Kraśniczyn, Łopiennik Górny, Gorzków, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Izbica, Siennica Różana w powiecie krasnostawskim,

—	gmina Tyszowce w powiecie tomaszowskim,

—	powiat miejski Lublin.

7. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Satu Mare county:

—

Commune Apa with folowing localities:

—	Locality Apa,

—	Locality Lunca Apei,

—	Locality Someșeni,

—

Commune Batarci with folowing localities:

—	Locality Batarci,

—	Locality Comlausa,

—	Locality Sirlău,

—	Locality Tămășeni,

—

Commune Bixad with folowing localities:

—	Locality Bixad,

—	Locality Boinești,

—	Locality Trip,

—

Commune Călinesti-Oaș with folowing localities:

—	Locality Călinești-Oaș,

—	Locality Coca,

—	Locality Lechința,

—	Locality Pășunea Mare,

—	Commune Carmazana,

—

Commune Certeze with folowing localities:

—	Locality Certeze,

—	Locality Huța Certeze,

—	Locality Moișeni,

—

Commune Culciu with folowing localities:

—	Locality Culciu Mare,

—	Locality Apateu,

—	Locality Cărășeu,

—	Locality Corod,

—	Locality Culciu Mic,

—	Locality Lipău,

—

Commune Doba with folowing localities:

—	Locality Doba,

—	Locality Boghiș,

—	Locality Dacia,

—	Locality Paulian,

—	Locality Traian,

—	Commune Gherța Mică,

—

Commune Halmeu with folowing localities:

—	Locality Babești,

—	Locality Dobolț,

—	Locality Halmeu Vii,

—

Commune Livada with folowing localities:

—	Locality Livada,

—	Locality Adrian,

—	Locality Dumbrava,

—	Locality Livada Mică,

—

Commune Medieșu Aurit with folowing localities:

—	Locality Potău,

—	Locality Românesti,

—	Locality Medieșu Aurit,

—	Locality Babășești,

—	Locality Iojib,

—	Locality Medieș Rături,

—	Locality Medieș Vii,

—	Satmarel locality from Satu Mare Municipality,

—

Commune Odoreu with folowing localities:

—	Locality Odoreu,

—	Locality Berindan,

—	Locality Cucu,

—

Commune Ardud witl folowing localities:

—	Locality Ardud,

—	Locality Ardud-Vii,

—	Locality Baba Novac,

—	Locality Gerăușa,

—	Locality Mădăraș,

—	Locality Sărătura,

—

Commune Negrești-Oaș with folowing localities:

—	Locality Negrești-Oaș,

—	Locality Luna,

—	Locality Tur,

—

Commune Orașu Nou with folowing localities:

—	Locality Orașu Nou,

—	Locality Orașu Nou-Vii,

—	Locality Prilog,

—	Locality Prilog Vii,

—	Locality Racșa,

—	Locality Racșa Vii,

—	Locality Remetea Oașului,

—

Commune Păulești with folowing localities:

—	Locality Păulești,

—	Locality Amati,

—	Locality Ambud,

—	Locality Hrip,

—	Locality Petin,

—	Locality Rușeni,

—

Commune Târna Mare with folowing localities:

—	Locality Târna Mare,

—	Locality Bocicău,

—	Locality Valea Seacă,

—	Locality Văgaș,

—

Commune Tarsolt with folowing localities:

—	Locality Tarsolt,

—	Locality Aliceni,

—

Commune Terebești with folowing localities:

—	Locality Terebești,

—	Locality Aliza,

—	Locality Gelu,

—	Locality Pișcari,

—

Commune Turț with folowing localities:

—	Locality Turț,

—	Locality Gherța Mare,

—	Locality Turț Băi,

—

Commune Turulung with folowing localities:

—	Locality Turulung Vii,

—	Commune Vama,

—

Commune Vetiș with folowing localities:

—	Locality Vetiș,

—	Locality Decebal,

—	Locality Oar,

—

Commune Viile Satu Mare with folowing localities:

—	Locality Viile Satu Mare,

—	Locality Cionchești,

—	Locality Medișa,

—	Locality Tătărești,

—	Locality Țireac,

—

Commune Pișcolt with folowing localities:

—	Locality Pișcolt,

—	Locality Resighea,

—	Locality Scărișoara Nouă,

—

Commune Sanislăuwith folowing localities:

—	Locality Sanislău,

—	Locality Marna Nouă,

—

Commune Ciumeștiwith folowing localities:

—	Locality Ciumești,

—	Locality Berea,

—	Locality Viișoara,

—	Locality Horea,

—

Commune Foieniwith folowing localities:

—	Locality Foieni,

—

Commune Urziceni with folowing localities:

—	Locality Urziceni,

—	Locality Urzicenii de Pădure,

—

Commune Cămin with folowing localities:

—	Locality Cămin,

—

Commune Căpleni with folowing localities:

—	Locality Căpleni,

—

Commune Berveni with folowing localities:

—	Locality Berveni,

—	Locality Lucăceni,

—

Commune Moftin with folowing localities:

—	Locality Domănești.

Tulcea county:

—

Commune Beidaud with folowing localities:

—	Locality Beidaud,

—	Locality Neatârnare,

—	Locality Sarighiol de Deal,

—

Commune Mihai Viteazu with folowing localities:

—	Locality Mihai Viteazu,

—	Locality Sinoie,

—	Galati municipality,

—	Commune I. C. Brătianu with I. C. Brătianu locality,

—

Commune Jijila with following localities:

—	Garvăn locality,

—	Jijila locality,

—	Commune Smârdan with Smârdan locality,

—	Commune Măcin with Măcin locality,

—	Commune Carcaliu with Carcaliu locality,

—	Commune Greci with Greci Locality,

—	Commune Turcoaia with Turcoaia locality,

—

Commune Cerna with following localities:

—	Cerna locality,

—	Traian locality,

—	Mircea Vodă locality,

—	General Praporgescu locality,

—	Commune Peceneaga with Peceneaga localitz,

—

Commune Dorobanțu with following localities:

—	Ardealu locality,

—	Dorobanțu locality,

—	Cârjelari locality,

—	Fântâna Oilor locality,

—	Meșteru locality,

—

Commune Ostrov with following localities:

—	Ostrov locality,

—	Piatra locality,

—	Commune Dăeni with Dăeni locality,

—

Commune Topolog with follwing localities:

—	Măgurele locality,

—	Făgărașu Nou locality,

—	Luminița locality,

—	Topolog locality,

—	Calfa locality,

—	Sâmbăta Nouă locality,

—	Cerbu locality,

—

Commune Casimcea with following localities:

—	Rahman locality,

—	Haidar locality,

—	Cișmeaua Nouă locality,

—	Stânca locality,

—	Corugea locality,

—	Casimcea locality.

ČÁST II

1. Česká republika

Tyto oblasti v České republice:

—

katastrální území obcí v okrese Zlín:

—	Bohuslavice u Zlína,

—	Bratřejov u Vizovic,

—	Březnice u Zlína,

—	Březová u Zlína,

—

Březůvky,

—	Dešná u Zlína,

—	Dolní Ves,

—

Doubravy,

—

Držková,

—

Fryšták,

—	Horní Lhota u Luhačovic,

—	Horní Ves u Fryštáku,

—	Hostišová,

—	Hrobice na Moravě,

—

Hvozdná,

—	Chrastěšov,

—	Jaroslavice u Zlína,

—	Jasenná na Moravě,

—	Karlovice u Zlína,

—

Kašava,

—

Klečůvka,

—	Kostelec u Zlína,

—

Kudlov,

—	Kvítkovice u Otrokovic,

—	Lhota u Zlína,

—	Lhotka u Zlína,

—

Lhotsko,

—	Lípa nad Dřevnicí,

—

Loučka I,

—	Loučka II,

—	Louky nad Dřevnicí,

—	Lukov u Zlína,

—	Lukoveček,

—

Lutonina,

—	Lužkovice,

—	Malenovice u Zlína,

—

Mladcová,

—

Neubuz,

—	Oldřichovice u Napajedel,

—

Ostrata,

—	Podhradí u Luhačovic,

—	Podkopná Lhota,

—	Provodov na Moravě,

—

Prštné,

—	Příluky u Zlína,

—

Racková,

—

Raková,

—	Salaš u Zlína,

—	Sehradice,

—

Slopné,

—	Slušovice,

—

Štípa,

—

Tečovice,

—	Trnava u Zlína,

—

Ublo,

—	Újezd u Valašských Klobouk,

—

Velíková,

—	Veselá u Zlína,

—

Vítová,

—

Vizovice,

—

Vlčková,

—

Všemina,

—	Vysoké Pole,

—	Zádveřice,

—

Zlín,

—	Želechovice nad Dřevnicí.

2. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

3. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—	Heves megye 700860, 700950, 701050, 701111, 701150, 701250, 701350, 701550, 701560, 701650, 701750, 701850, 701950, 702050, 702150, 702250, 702260, 702950, 703050, 703150, 703250, 703370, 705150 és 705450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850950, 851050, 851150, 851250, 851350, 851450, 851550, 851560, 851650, 851660, 851751, 851752, 852850, 852860, 852950, 852960, 853050, 853150, 853160, 853250, 853260, 853350, 853360, 853450, 853550, 854450, 854550, 854560, 854650, 854660, 854750, 854850, 854860, 854870, 854950, 855050, 855150, 856350, 856360, 856450, 856550, 856650, 856750, 856760 és 857650 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

4. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Ādažu novads,

—	Aglonas novads,

—	Aizkraukles novads,

—	Aknīstes novads,

—	Alojas novads,

—	Alūksnes novads,

—	Amatas novads,

—	Apes novads,

—	Auces novads,

—	Babītes novads,

—	Baldones novads,

—	Baltinavas novads,

—	Balvu novads,

—	Bauskas novads,

—	Beverīnas novads,

—	Brocēnu novads,

—	Burtnieku novads,

—	Carnikavas novads,

—	Cēsu novads,

—	Cesvaines novads,

—	Ciblas novads,

—	Dagdas novads,

—	Daugavpils novads,

—	Dobeles novads,

—	Dundagas novads,

—	Engures novads,

—	Ērgļu novads,

—	Garkalnes novads,

—	Gulbenes novads,

—	Iecavas novads,

—	Ikšķiles novads,

—	Ilūkstes novads,

—	Inčukalna novads,

—	Jaunjelgavas novads,

—	Jaunpiebalgas novads,

—	Jaunpils novads,

—	Jēkabpils novads,

—	Jelgavas novada,Valgundes, Kalnciema, Līvbērzes, Glūdas, Svētes, Zaļenieku, Vilces, Lielplatones, Elejas, Sesavas, Platones un Vircavas pagasts,

—	Kandavas novads,

—	Kārsavas novads,

—	Ķeguma novads,

—	Ķekavas novads,

—	Kocēnu novads,

—	Kokneses novads,

—	Krāslavas novads,

—	Krimuldas novads,

—	Krustpils novads,

—	Kuldīgas novada Ēdoles, Īvandes, Kurmāles, Padures, Pelču, Rumbas, Rendas, Kabiles,Snēpeles un Vārmes pagasts, Kuldīgas pilsēta,

—	Lielvārdes novads,

—	Līgatnes novads,

—	Limbažu novads,

—	Līvānu novads,

—	Lubānas novads,

—	Ludzas novads,

—	Madonas novads,

—	Mālpils novads,

—	Mārupes novads,

—	Mazsalacas novads,

—	Mērsraga novads,

—	Naukšēnu novads,

—	Neretas novads,

—	Ogres novads,

—	Olaines novads,

—	Ozolnieku novada, Ozolnieku un Cenu pagasts,

—	Pārgaujas novads,

—	Pļaviņu novads,

—	Preiļu novads,

—	Priekuļu novads,

—	Raunas novads,

—	republikas pilsēta Daugavpils,

—	republikas pilsēta Jelgava,

—	republikas pilsēta Jēkabpils,

—	republikas pilsēta Jūrmala,

—	republikas pilsēta Rēzekne,

—	republikas pilsēta Valmiera,

—	Rēzeknes novads,

—	Riebiņu novads,

—	Rojas novads,

—	Ropažu novads,

—	Rugāju novads,

—	Rundāles novads,

—	Rūjienas novads,

—	Salacgrīvas novads,

—	Salas novads,

—	Salaspils novads,

—	Saldus novada Jaunlutriņu, Lutriņu, Šķēdes, Nīgrandes, Saldus, Jaunauces, Rubas, Vadakstes, Zaņas, Ezeres, Pampāļu un Zirņu pagasts un Saldus pilsēta,

—	Saulkrastu novads,

—	Sējas novads,

—	Siguldas novads,

—	Skrīveru novads,

—	Skrundas novada Raņķu pagasts un Skrundas pagasta daļa, kas atrodas uz Ziemeļiem no autoceļa A9

—	Smiltenes novads,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Strenču novads,

—	Talsu novads,

—	Tērvetes novads,

—	Tukuma novads,

—	Valkas novads,

—	Varakļānu novads,

—	Vārkavas novads,

—	Vecpiebalgas novads,

—	Vecumnieku novads,

—	Ventspils novada Ances, Tārgales, Popes, Vārves, Užavas, Piltenes, Puzes, Ziru, Ugāles, Usmas un Zlēku pagasts, Piltenes pilsēta,

—	Viesītes novads,

—	Viļakas novads,

—	Viļānu novads,

—	Zilupes novads.

5. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Akmenės rajono savivaldybė: Naujosios Akmenės kaimiškoji, Kruopių, Naujosios Akmenės miesto seniūnijos,

—	Alytaus miesto savivaldybė,

—	Alytaus rajono savivaldybė: Alytaus, Krokialaukio, Miroslavo, Nemunaičio, Punios ir Simno seniūnijos,

—	Anykščių rajono savivaldybė,

—	Birštono savivaldybė,

—	Biržų miesto savivaldybė,

—	Biržų rajono savivaldybė,

—	Druskininkų savivaldybė,

—	Elektrėnų savivaldybė,

—	Ignalinos rajono savivaldybė,

—	Jonavos rajono savivaldybė,

—	Joniškio rajono savivaldybė: Gaižaičių, Joniškio, Rudiškių, Satkūnų, Skaistgirio ir Žagarės seniūnijos,

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Girdžių, Jurbarko miesto, Jurbarkų, Skirsnemunės ir Šimkaičių seniūnijos,

—	Kaišiadorių miesto savivaldybė,

—	Kaišiadorių rajono savivaldybė,

—	Kalvarijos savivaldybė,

—	Kauno miesto savivaldybė,

—	Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Babtų, Batniavos, Domeikavos, Ežerėlio, Garliavos, Garliavos apylinkių, Kačerginės, Karmėlavos, Kulautuvos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Raudondvario, Ringaudų, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Užliedžių, Vandžiogalos ir Zapyškio seniūnijos,

—	Kėdainių rajono savivaldybė: Gudžiūnų, Surviliškio, Šėtos, Truskavos ir Vilainių seniūnijos,

—	Kupiškio rajono savivaldybė,

—	Marijampolės savivaldybė,

—	Mažeikių rajono savivaldybės: Laižuvos, Mažeikių apylinkės, Mažeikių, Reivyčių, Tirkšlių ir Viekšnių seniūnijos,

—	Molėtų rajono savivaldybė,

—	Pakruojo rajono savivaldybė: Klovainių seniūnija, Linkuvos seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 151 ir kelio Nr. 211, ir Rozalimo seniūnija,

—	Panevėžio rajono savivaldybė,

—	Pasvalio rajono savivaldybė,

—	Radviliškio rajono savivaldybė: Aukštelkų, Baisogalos, Pakalniškių, Radviliškio, Radviliškio miesto, Sidabravo, Skėmių, Šeduvos miesto ir Tyrulių seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Kalnūjų seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A1,

—	Prienų miesto savivaldybė,

—	Prienų rajono savivaldybė,

—	Rokiškio rajono savivaldybė,

—	Šalčininkų rajono savivaldybė,

—	Šiaulių miesto savivaldybė,

—	Šiaulių rajono savivaldybė,

—	Širvintų rajono savivaldybė,

—	Švenčionių rajono savivaldybė,

—	Ukmergės rajono savivaldybė,

—	Utenos rajono savivaldybė,

—	Vilniaus miesto savivaldybė,

—	Vilniaus rajono savivaldybė,

—	Vilkaviškio rajono savivaldybė,

—	Visagino savivaldybė,

—	Zarasų rajono savivaldybė.

6. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

—	gminy Kalinowo, Prostki i gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

—	powiat olecki,

—	gminy Orzysz, Biała Piska i część gminy Pisz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 w powiecie piskim,

—	gminy Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie, Bartoszyce z miastem Bartoszyce w powiecie bartoszyckim,

—	gminy Braniewo z miastem Braniewo, Lelkowo, Pieniężno, Frombork, Płoskinia i część gminy Wilczęta położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę 509w powiecie braniewskim.

w województwie podlaskim:

—	powiat grajewski,

—	gminy Jasionówka, Jaświły, Knyszyn, Krypno, Mońki i Trzcianne w powiecie monieckim,

—	gminy Łomża, Piątnica, Śniadowo, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

—	powiat miejski Łomża,

—	gminy Grodzisk, Drohiczyn, Dziadkowice, Milejczyce i Siemiatycze z miastem Siemiatycze w powiecie siemiatyckim,

—

gminy Białowieża, Czeremcha, Narew, Narewka, część gminy Dubicze Cerkiewne położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 685,część gminy Kleszczele położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 685, a następnie nr 66 i nr 693, część gminy Hajnówka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 689 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 685 i miasto Hajnówka w powiecie hajnowskim,

—	gminy Kobylin-Borzymy i Sokoły w powiecie wysokomazowieckim,

—	część gminy Zambrów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie zambrowskim,

—	gminy Grabowo i Stawiski w powiecie kolneńskim,

—	gminy Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Juchnowiec Kościelny, Łapy, Michałowo, Supraśl, Suraż, Turośń Kościelna, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady i Choroszcz w powiecie białostockim,

—	gmina Boćki i część gminy Bielsk Podlaski położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 i miasto Bielsk Podlaski w powiecie bielskim,

—	gmina Puńsk, część gminy Krasnopol położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 653, część gminy Sejny położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 653 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 663 i miasto Sejny w powiecie sejneńskim,

—	gminy Bakałarzewo, Filipów, Jeleniewo, Raczki, Rutka-Tartak, Suwałki i Szypliszki w powiecie suwalskim,

—	powiat miejski Suwałki,

—	powiat augustowski,

—

gminy Korycin, Krynki, Kuźnica, Sokółka, Szudziałowo, część gminy Nowy Dwór położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 670, część gminy Janów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 671 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Janów i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Janów, Trofimówka i Kizielany i część gminy Suchowola położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 8 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Suchowola, a następnie przedłużonej drogą łączącą miejscowości Suchowola i Dubasiewszczyzna biegnącą do południowo-wschodniej granicy gminy w powiecie sokólskim,

—	powiat miejski Białystok.

w województwie mazowieckim:

—	gminy Przesmyki, Domanice, Skórzec, Siedlce, Suchożebry, Mokobody, Mordy, Wiśniew, Wodynie i Zbuczyn w powiecie siedleckim,

—	gminy Repki, Jabłonna Lacka, część gminy Bielany położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 i część gminy wiejskiej Sokołów Podlaski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 w powiecie sokołowskim,

—	powiat łosicki,

—	gmina Brochów w powiecie sochaczewskim,

—	gminy Czosnów, Leoncin, Pomiechówek, Zakroczym i miasto Nowy Dwór Mazowiecki w powiecie nowodworskim,

—	gmina Joniec w powiecie płońskim,

—	gmina Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

—	gminy Dąbrówka, Kobyłka, Marki, Radzymin, Wołomin, Zielonka i Ząbki w powiecie wołomińskim,

—	część gminy Somianka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

—	gminy Latowicz i Sulejówek w powiecie mińskim,

—	gmina Borowie w powiecie garwolińskim,

—	powiat warszawski zachodni,

—	powiat legionowski,

—	powiat otwocki,

—	powiat piaseczyński,

—	powiat pruszkowski,

—	gmina Chynów, Grójec, Jasieniec, Pniewy i Warka w powiecie grójeckim,

—	gminy Milanówek, Grodzisk Mazowiecki, Podkowa Leśna i Żabia Wola w powiecie grodziskim,

—	powiat miejski Siedlce,

—	powiat miejski Warszawa.

w województwie lubelskim:

—	powiat radzyński,

—	gminy Krzywda, wiejska Łuków z miastem Łuków, Stanin, Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wojcieszków, Wola Mysłowska i Trzebieszów w powiecie łukowskim,

—	gmina Wyryki, część gminy Urszulin położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 82, część gminy Stary Brus położna na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 82 i część gminy wiejskiej Włodawa położona na północ od granicy miasta Włodawa w powiecie włodawskim,

—	gminy Rossosz, Łomazy, Konstantynów, Piszczac, Rokitno, Biała Podlaska, Zalesie, Terespol z miastem Terespol, Drelów, Międzyrzec Podlaski z miastem Międzyrzec Podlaski w powiecie bialskim,

—	powiat miejski Biała Podlaska,

—

gminy Siemień, Sosnowica, część gminy Dębowa Kłoda położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 819, część gminy Parczew położona na zachód od drogi nr 819 biegnącej do skrzyżowania z drogą nr 813 i na zachód od drogi nr 813 i część gminy Milanów położona na zachód od drogi nr 813 w powiecie parczewskim,

—	gminy Niedźwiada, Ostrówek, Uścimów i część gminy Firlej położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie lubartowskim,

—

część gminy Ludwin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Puchaczów i Dratów, a następnie przez drogę nr 820 do północnej granicy gminy, część gminy Cyców położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 82 i część gminy Puchaczów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę 82 do miejscowości Stara Wieś, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Stara Wieś, Puchaczów i Dratów w powiecie łęczyńskim,

—	gminy Uchanie, Horodło i część gminy wiejskiej Hrubieszów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 844 w powiecie hrubieszowskim,

—	gminy Białopole, Dubienka, Leśniowice, Wojsławice i Żmudź w powiecie chełmskim.

7. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Tulcea county

—

Commune Bestepe with folowing localities:

—	Locality Băltenii de Jos,

—	Locality Băltenii de Sus,

—	Locality Bestepe,

—	Locality Periprava,

—	Locality Sfistofca,

—

Commune Sarichioi with folowing localities:

—	Locality Sarichioi,

—	Locality Enisala,

—	Locality Sabangia,

—	Locality Visterna,

—	Locality Zebil,

—

Commune Baia with folowing localities:

—	Locality Baia,

—	Locality Camena,

—	Locality Caugagia,

—	Locality Ceamurlia de Sus,

—	Locality Panduru,

—

Commune Ceamurlia de Jos with folowing localities:

—	Locality Ceamurlia de Jos,

—	Locality Lunca,

—

Commune Ciucurova with folowing localities:

—	Locality Ciucurova,

—	Locality Atmagea,

—	Locality Fântâna Mare,

—	Commune Babadag with Babadag locality,

—

Commune Slava Cercheza with folowing localities:

—	Locality Slava Cercheza,

—	Locality Slava Rusă,

—

Commune Stejaru with folowing localities:

—	Locality Stejaru,

—	Locality Mina Altan Tepe,

—	Locality Vasile Alecsandri,

—

Commune Jurilovca with folowing localities:

—	Locality Jurilovca,

—	Locality Visina,

—	Locality Salcioara.

ČÁST III

1. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Jelgavas novada Jaunsvirlaukas pagasts,

—	Ozolnieku novada Salgales pagasts,

—	Saldus novada Novadnieku, Kursīšu un Zvārdes pagasts.

2. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Akmenės rajono savivaldybė: Akmenės ir Ventos seniūnijos,

—	Alytaus rajono savivaldybė: Alovės, Butrimonių, Daugų, Pivašiūnų ir Raitininkų seniūnijos,

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Juodaičių, Raudonės, Seredžiaus ir Veliuonos seniūnijos,

—	Joniškio rajono savivaldybė: Gataučių, Kepalių, Kriukų ir Saugėlaukio seniūnijos,

—	Kauno rajono savivaldybė: Babtų, Čekiškės, Vilkijos ir Vilkijos apylinkių seniūnijos,

—	Kėdainių rajono savivaldybė: Dotnuvos, Josvainių, Kėdainių miesto, Krakių, Pelėdnagių ir Pernaravos seniūnijos,

—	Kelmės rajono savivaldybė: Tytyvėnų seniūnijos dalis į rytus ir pietus nuo kelio Nr. 157 ir į rytus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. 157 ir į rytus nuo kelio Nr. 2105,

—	Lazdijų rajono savivaldybė,

—	Mažeikių rajono savivaldybės: Laižuvos, Mažeikių apylinkės, Mažeikių, Reivyčių, Tirkšlių ir Viekšnių seniūnijos,

—	Pakruojo rajono savivaldybė: Guostagalio seniūnija, Linkuvos seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 151 ir kelio Nr. 211, Lygumų, Pakruojo, Pašvitinio ir Žeimelio seniūnijos,

—	Radviliškio rajono savivaldybė: Grinkiškio, Šaukoto ir Šiaulėnų seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos, Betygalos, Pagojukų ir Šiluvos seniūnijos ir Girkalnio seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A1,

—	Trakų rajono savivaldybė,

—	Varėnos rajono savivaldybė.

3. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie podlaskim:

—

gminy Dąbrowa Białostocka, Sidra, część gminy Nowy Dwór położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 670, część gminy Janów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 671 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Janów i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Janów, Trofimówka i Kizielany i część gminy Suchowola położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 8 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Suchowola, a następnie przedłużonej drogą łączącą miejscowości Suchowola i Dubasiewszczyzna biegnącą do południowo-wschodniej granicy gminy w powiecie sokólskim,

—	gmina Giby, część gminy Krasnopol położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 653 i część gminy Sejny położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 653 oraz południowo - zachodnią granicę miasta Sejny i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 663 w powiecie sejneńskim,

—	gmina Orla, część gminy Bielsk Podlaski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie bielskim,

—

gminy Czyże, część gminy Dubicze Cerkiewne położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 685,część gminy Kleszczele położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 685, a następnie nr 66 i nr 693 i część gminy Hajnówka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 689 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 685 w powiecie hajnowskim,

—	gmina Goniądz w powiecie monieckim

—	gminy Mielnik i Nurzec-Stacja w powiecie siemiatyckim.

w województwie mazowieckim:

—	gmina Nasielsk w powiecie nowodworskim,

—	gmina Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

—	gmina Nowe Miasto w powiecie płońskim

—	gminy Korczew i Paprotnia w powiecie siedleckim.

w województwie lubelskim:

—

gminy Wierzbica, Sawin, Ruda Huta, Dorohusk, Kamień i część gminy wiejskiej Chełm położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 812 biegnącą od zachodniej granicy tej gminy do granicy powiatu miejskiego Chełm, a następnie północną granicę powiatu miejskiego Chełm do wschodniej granicy gminy w powiecie chełmskim,

—	powiat miejski Chełm,

—	gminy Hanna, Hańsk, Wola Uhruska, część gminy Urszulin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 82, część gminy Stary Brus położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 82 i część gminy wiejskiej Włodawa położona na południe od granicy miasta Włodawa w powiecie włodawskim,

—	część gminy Cyców położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 82 i na północ od drogi nr 841 w powiecie łęczyńskim,

—

gminy Jabłoń, Podedwórze, część gminy Dębowa Kłoda położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 819, część gminy Parczew położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 819 biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 813 i na wschód od drogi nr 813 i część gminy Milanów położona na wschód od drogi nr 813 w powiecie parczewskim,

—	gminy Janów Podlaski, Leśna Podlaska, Kodeń, Sławatycze, Sosnówka, Tuczna i Wisznice w powiecie bialskim,

—	gminy Jeziorzany, Michów, Kock i część gminy Firlej położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie lubartowskim,

—	gminy Adamów i Serokomla w powiecie łukowskim,

—	gmina Baranów w powiecie puławskim,

—	gminy Nowodwór i Ułęż w powiecie ryckim.

4. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Satu Mare county

—

Commune Agriș with folowing localities:

—	Locality Agriș,

—	Locality Ciuperceni,

—	Commune Botiz,

—

Commune Dorolț with folowing localities:

—	Locality Atea,

—	Locality Dara,

—	Locality Petea,

—	Locality Dorolț,

—

Commune Halmeu with folowing localities:

—	Locality Halmeu,

—	Locality Cidreag,

—	Locality Mesteacăn,

—	Locality Porumbești,

—

Commune Lazuri with folowing localities:

—	Locality Lazuri,

—	Locality Bercu,

—	Locality Nisipeni,

—	Locality Noroieni,

—	Locality Peleș,

—	Locality Pelișor,

—

Commune Micula with folowing localities:

—	Locality Micula,

—	Locality Bercu Nou,

—	Locality Micula Nouă,

—	Satu Mare Municipality,

—

Commune Turulung with folowing localities:

—	Locality Turulung,

—	Locality Drăgușeni.

Tulcea county

Tulcea Municipality with folowing localities:

—	Locality Tulcea,

—	Locality Tudor Vladimirescu,

—

Commune Ceatalchioi with folowing localities:

—	Locality Ceatalchioi,

—	Locality Patlageanca,

—	Locality Plauru,

—	Locality Salceni,

—	Commune Pardina with Pardina locality,

—

Commune Somova with folowing localities:

—	Locality Somova,

—	Locality Mineri,

—	Locality Parches,

—

Commune Frecăței with folowing localities:

—	Locality Frecăței,

—	Locality Cataloi,

—	Locality Poșta,

—	Locality Telita,

—

Commune Horia with folowing localities:

—	Locality Horia,

—	Locality Cloșca,

—	Locality Florești,

—

Commune Izvoarele with folowing localities:

—	Locality Izvoarele,

—	Locality Alba,

—	Locality Iulia,

—	Locality Valea Teilor,

—

Commune Mihai Bravu with folowing localities:

—	Locality Mihai Bravu,

—	Locality Satu Nou,

—	Locality Turda,

—

Commune Mihail Kogălniceanu with folowing localities:

—	Locality Mihail Kogălniceanu,

—	Locality Lăstuni,

—	Locality Rândunica,

—

Commune Nalbant with folowing localities:

—	Locality Nalbant,

—	Locality Nicolae Bălcescu,

—	Locality Trestenic,

—	Commune Niculițel with Niculițel locality,

—

Commune Isaccea with folowing localities:

—	Locality Isaccea,

—	Locality Tichilești,

—	Locality Revărsarea,

—

Commune C.A.Rosetti with folowing localities:

—	Locality C.A.Rosetti,

—	Locality Cardon,

—	Locality Letea,

—

Commune Valea Nucarilor with folowing localities:

—	Locality Valea Nucarilor,

—	Locality Agighiol,

—	Locality Iazurile,

—

Commune Chilia Veche with folowing localities:

—	Locality Chilia Veche,

—	Locality Calita,

—	Locality Ostrovu Tataru,

—	Locality Tatanir,

—

Commune Crisan with folowing localities:

—	Locality Crisan,

—	Locality Caraorman,

—	Locality Mila 23,

—	Commune Mahmudia with Mahmudia locality,

—

Commune Maliuc with folowing localities:

—	Locality Maliuc,

—	Locality Ilganii de Sus,

—	Locality Gorgova,

—	Locality Partizani,

—	Locality Vulturu,

—

Commune Murighiol with folowing localities:

—	Locality Murighiol,

—	Locality Colina,

—	Locality Dunavatu de Jos,

—	Locality Dunavatu de Sus,

—	Locality Plopu,

—	Locality Sarinasuf,

—	Locality Uzlina,

—

Commune Nufaru with folowing localities:

—	Locality Nufaru,

—	Locality Ilagnii de Jos,

—	Locality Malcoci,

—	Locality Victoria,

—	Commune Sulina with Sulina localities,

—	Commune Sfantu Gheorghe with Sfantu Gheorghe locality,

—

Commune Luncavița with folowing localities:

—	Locality Văcăreni,

—	Locality Luncavița,

—	Locality Rachelu,

—

Commune Hamcearca with following localities:

—	Locality Nifon,

—	Locality Căprioara,

—	Locality Hamcearca,

—	Locality Balabancea,

—	Commune Grindu with Grindu Locality.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

—	tutto il territorio della Sardegna.

“

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/67

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/911

ze dne 25. června 2018,

kterým se stanoví prozatímní ochranná opatření s cílem zabránit šíření moru malých přežvýkavců v Bulharsku

(oznámeno pod číslem C(2018) 4071)

(Pouze bulharské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mor malých přežvýkavců je vážná virová nákaza malých přežvýkavců, konkrétně ovcí a koz, která se přenáší především prostřednictvím přímého kontaktu. Nemocnost a úmrtnost v důsledku moru malých přežvýkavců mohou být velmi vysoké, zejména v oblastech, kde se tato nákaza objevila poprvé, a mohou způsobit závažné ekonomické dopady na odvětví zemědělství. Mor malých přežvýkavců není přenosný na člověka. Mor malých přežvýkavců se endemicky vyskytuje v mnoha zemích Afriky, Středního východu a Asie a vzbuzuje značné znepokojení, pokud jde o zdraví a dobré životní podmínky zvířat.

(2)

Směrnice Rady 92/119/EHS (3) stanoví obecná opatření, jež mají být přijata pro účely tlumení některých nákaz zvířat, včetně moru malých přežvýkavců. Patří mezi ně opatření pro tlumení, která mají být přijata v případě podezření na mor malých přežvýkavců a jeho potvrzení v hospodářství. Mezi tato opatření pro tlumení patří také vytvoření ochranných pásem a pásem dozoru kolem ohnisek a další opatření pro zabránění šíření uvedené nákazy.

(3)

V souladu s článkem 14.7.7 Kodexu zdraví suchozemských živočichů (dále jen „kodex“) Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), vydání z roku 2017 (4), platí, že pokud se objeví ohnisko nebo infekce moru malých přežvýkavců v zemi nebo oblasti, která byla uvedené nákazy prostá, a pokud se uplatní politika depopulace, musí období zotavení činit šest měsíců po porážce posledního případu za předpokladu, že byl dodržen článek 14.7.32 uvedeného kodexu.

(4)	Dne 23. června 2018 oznámilo Bulharsko Komisi a ostatním členským státům tři ohniska moru malých přežvýkavců v hospodářstvích s chovem malých přežvýkavců v obci Bolyarovo v Jambolské oblasti v Bulharsku.

(5)

Bulharsko přijalo opatření pro tlumení stanovená ve směrnici 92/119/EHS, zejména depopulaci infikovaných stád a vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem ohnisek, jak stanoví uvedená směrnice. Byl rovněž posílen dozor v obcích sousedících s postiženými oblastmi, jakož i v obcích nacházejících se podél hranice Unie se třetími zeměmi, které nejsou prosté moru malých přežvýkavců.

(6)

Kromě opatření stanovených ve směrnici 92/119/EHS je nutné přijmout prozatímní ochranná opatření, aby se zabránilo šíření moru malých přežvýkavců. Aby se tedy zabránilo šíření moru malých přežvýkavců do jiných oblastí Bulharska a do jiných členských států a třetích zemí, zejména prostřednictvím obchodu s malými přežvýkavci a jejich zárodečnými produkty, mělo by být kontrolováno odesílání zásilek malých přežvýkavců a uvádění některých produktů získaných z malých přežvýkavců na trh.

(7)	Do zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a ve spolupráci s dotčeným členským státem by měla Komise přijmout prozatímní ochranná opatření týkající se moru malých přežvýkavců v Bulharsku.

(8)	Situace bude přezkoumána na příštím zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a příslušná opatření budou v případě potřeby přizpůsobena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tímto rozhodnutím se stanoví prozatímní ochranná opatření s cílem zabránit šíření moru malých přežvýkavců v Unii.

Toto rozhodnutí se použije na malé přežvýkavce a na sperma, vajíčka a embrya uvedených zvířat, jakož i na některé komodity z uvedených zvířat.

Článek 2

1. Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a) „malými přežvýkavci“: se rozumí jakákoli ovce nebo koza;

b) „nezpracovanými vedlejšími produkty živočišného původu“: se rozumí vedlejší produkty živočišného původu ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (5).

2. Kromě toho se použijí definice uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (6).

Článek 3

Bulharsko zakáže odesílání následujících komodit z Jambolské oblasti do jiných částí Bulharska, jiných členských států a do třetích zemí:

a)	malí přežvýkavci;

b)	sperma, vajíčka a embrya malých přežvýkavců.

Článek 4

1. Bulharsko zakáže uvádění následujících komodit získaných z malých přežvýkavců pocházejících z Jambolské oblasti na trh mimo Jambolskou oblast:

a)	čerstvé maso;

b)	mleté maso a masné polotovary vyprodukované z masa uvedeného v písmeni a);

c)	masné výrobky a opracované žaludky, močové měchýře a střeva určené k lidské spotřebě, které byly vyprodukovány z masa uvedeného v písmeni a), jiné než ty, které byly podrobeny ošetření pro vyloučení některých rizik pro zdraví zvířat v souladu s přílohou III směrnice Rady 2002/99/ES (7);

d)	syrové mléko a mléčné výrobky, jiné než ty, které byly ošetřeny v hermeticky uzavřených nádobách při hodnotě F0 3,00 nebo vyšší, jak je popsáno v příloze III směrnice 2002/99/ES;

e)	produkty obsahující komodity uvedené v písmenech a) až d);

f)	nezpracované vedlejší produkty živočišného původu.

2. Odchylně od zákazu stanoveného v odst. 1 písm. f) může příslušný orgán povolit odeslání pod úředním dohledem nezpracovaných vedlejších produktů živočišného původu, které jsou určeny ke zpracování nebo neškodnému odstranění v podniku schváleném za tímto účelem na území Bulharska v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Článek 5

Toto rozhodnutí se použije do 23. prosince 2018.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice.

V Bruselu dne 25. června 2018.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69).

(4) http://www.oie.int/index.php?id=169&L=0&htmfile=chapitre_ppr.htm

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(7) Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11).

26.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 161/70

Oprava Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti

( Úřední věstník Evropské unie L 150 ze dne 20. května 2014 )

Znění se nahrazuje tímto:

„

NAGOJSKÝ PROTOKOL

o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti

SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU,

JAKO smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva“),

S ODVOLÁNÍM na skutečnost, že spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů je jedním ze tří základních cílů Úmluvy, a UZNÁVAJÍCE, že protokol usiluje o naplňování tohoto cíle v rámci Úmluvy,

ZNOVU STVRZUJÍCE svrchovaná práva států na jejich přírodní zdroje a v souladu s ustanoveními Úmluvy,

ODVOLÁVAJÍCE se dále na článek 15 Úmluvy,

UZNÁVAJÍCE, že k trvale udržitelnému rozvoji významně přispívá převod technologií a spolupráce za účelem vytváření výzkumných a inovativních kapacit s cílem zvýšit hodnotu genetických zdrojů v rozvojových zemích, v souladu s články 16 a 19 Úmluvy,

UZNÁVAJÍCE, že veřejné povědomí o ekonomické hodnotě ekosystémů a biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovnocenné sdílení této ekonomické hodnoty se strážci biologické rozmanitosti jsou klíčovou motivací k ochraně biologické rozmanitosti a trvale udržitelnému využívání jejích složek,

UZNÁVAJÍCE potenciál přístupu a sdílení přínosů přispět k ochraně a trvale udržitelnému využívání biologické rozmanitosti, odstranění chudoby a trvalé udržitelnosti životního prostředí, přispívajíce tak k dosažení rozvojových cílů tisíciletí,

UZNÁVAJÍCE spojitost mezi přístupem ke genetickým zdrojům a spravedlivým a rovnocenným sdílením přínosů plynoucích z využívání těchto zdrojů,

UZNÁVAJÍCE důležitost zajištění právní jistoty, pokud jde o přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání,

DÁLE UZNÁVAJÍCE důležitost prosazování rovnosti a spravedlnosti ve vyjednávání vzájemně dohodnutých podmínek mezi poskytovateli a uživateli genetických zdrojů,

UZNÁVAJÍCE také zásadní úlohu, kterou hrají ženy v přístupu a sdílení přínosů, a potvrzujíce potřebu plné účasti žen na všech úrovních politického rozhodování a provádění opatření na ochranu biologické rozmanitosti,

ODHODLÁNY dále podporovat účinné provádění ustanovení Úmluvy týkající se přístupu a sdílení přínosů,

UZNÁVAJÍCE, že je zapotřebí inovativní řešení pro spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, které vznikají v přeshraničních situacích nebo pro které není možné udělit či získat předchozí informovaný souhlas,

UZNÁVAJÍCE důležitost genetických zdrojů pro potravinovou bezpečnost, veřejné zdraví, ochranu biologické rozmanitosti a pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně,

UZNÁVAJÍCE zvláštní povahu zemědělské biologické rozmanitosti, jejích charakteristických vlastností a problémů, které vyžadují speciální řešení,

UZNÁVAJÍCE vzájemnou závislost všech zemí, pokud jde o genetické zdroje pro výživu a zemědělství, jakož i jejich zvláštní povahu a význam pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství v souvislosti se zmírňováním chudoby a změnou klimatu, a v této souvislosti uznávajíce zásadní roli Mezinárodní smlouvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství a Komise pro genetické zdroje pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství,

MAJÍCE NA PAMĚTI Mezinárodní zdravotní předpisy (2005) Světové zdravotnické organizace a důležitost zajištění přístupu k lidským patogenům pro účely připravenosti veřejného zdravotnictví,

UZNÁVAJÍCE práce probíhající na jiných mezinárodních fórech, vztahující se k přístupu a sdílení přínosů,

ODVOLÁVAJÍCE SE na mnohostranný systém přístupu a sdílení přínosů zřízený na základě Mezinárodní smlouvy o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství, která byla vytvořena v souladu s Úmluvou,

UZNÁVAJÍCE, že mezinárodní nástroje týkající se přístupu a sdílení přínosů by se měly navzájem podporovat za účelem dosažení cílů Úmluvy,

ODVOLÁVAJÍCE SE na význam čl. 8 písm. j) Úmluvy, týkajícího se tradičních znalostí spojených s genetickými zdroji a spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání takových znalostí,

BEROUCE NA VĚDOMÍ vzájemný vztah mezi genetickými zdroji a tradičními znalostmi, jejich neoddělitelný charakter pro domorodá a místní společenství, význam tradičních znalostí pro ochranu biologické rozmanitosti a trvale udržitelného využívání jejích složek a pro trvale udržitelné zdroje obživy těchto společenství,

UZNÁVAJÍCE různost podmínek, v nichž jsou tradiční znalosti související s genetickými zdroji drženy nebo vlastněny domorodými a místními společenstvími,

MAJÍCE NA PAMĚTI, že je právem domorodých a místních společenství určit oprávněné nositele svých tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji v rámci svých společenství,

DÁLE UZNÁVAJÍCE jedinečné okolnosti, za nichž jsou v zemích uchovávány tradiční znalosti související s genetickými zdroji, které mohou mít ústní, zdokumentovanou či jinou formu a které odrážejí bohaté kulturní dědictví mající význam pro ochranu a trvale udržitelné využívání biologické rozmanitosti,

BEROUCE NA VĚDOMÍ Deklaraci o právech původního obyvatelstva Organizace spojených národů a

POTVRZUJÍCE, že nic v tomto protokolu nesmí být vykládáno způsobem oslabujícím nebo potlačujícím stávající práva domorodých a místních společenství,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a odpovídajícího převádění příslušných technologií, při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie, a včetně odpovídajících způsobů financování, přispívajíc tak k ochraně biologické rozmanitosti a trvale udržitelnému způsobu využívání jejích složek.

Článek 2

Definice

Pro tento protokol se použijí termíny definované v článku 2 Úmluvy. Pro účely tohoto protokolu se dále:

a)	„konferencí smluvních stran“ rozumí konference smluvních stran Úmluvy;

b)	„Úmluvou“ rozumí Úmluva o biologické rozmanitosti;

c)	„využíváním genetických zdrojů“ rozumí provádění výzkumu a vývoje v oblasti genetického nebo biochemického složení genetických zdrojů, a to i pomocí biotechnologií, jak jsou definovány v článku 2 Úmluvy;

d)	„biotechnologií“, jak ji definuje článek 2 Úmluvy, rozumí jakákoli technologie, která využívá biologických systémů, živých organismů nebo jejich derivátů k produkci nebo modifikaci výrobků či procesů pro specifické použití;

e)	„derivátem“ rozumí přirozeně se vyskytující biochemická sloučenina, která je výsledkem genové exprese nebo metabolismu biologických či genetických zdrojů, a to i pokud neobsahuje funkční jednotky dědičnosti.

Článek 3

Oblast působnosti

Tento protokol se vztahuje na genetické zdroje v rámci působnosti článku 15 Úmluvy a na přínosy plynoucí z využívání těchto zdrojů. Tento protokol se rovněž vztahuje na tradiční znalosti související s genetickými zdroji v rámci působnosti Úmluvy a na přínosy plynoucí z využívání takových znalostí.

Článek 4

Vztah k mezinárodním dohodám a nástrojům

1. Ustanovení tohoto protokolu se nedotýkají práv a povinností kterékoli ze smluvních stran, vyplývajících z jakékoli stávající mezinárodní dohody, kromě případu, kdy by výkon takových práv a povinností způsobil vážné poškození nebo ohrožení biologické rozmanitosti. Účelem tohoto odstavce není vytvořit hierarchii mezi tímto protokolem a dalšími mezinárodními nástroji.

2. Nic v tomto protokolu nebrání smluvním stranám ve vytváření a provádění dalších mezinárodních dohod, včetně dalších specializovaných dohod o přístupu a sdílení přínosů, a to za předpokladu, že podporují cíle Úmluvy a tohoto protokolu a nejsou s nimi v rozporu.

3. Tento protokol bude prováděn způsobem založeným na vzájemné podpoře s jinými mezinárodními nástroji souvisejícími s tímto protokolem. Patřičnou pozornost je třeba věnovat užitečným a souvisejícím probíhajícím pracím a postupům na základě takových mezinárodních nástrojů a příslušných mezinárodních organizací, a to za předpokladu, že podporují cíle Úmluvy a tohoto protokolu a nejsou s nimi v rozporu.

4. Tento protokol je nástrojem pro provádění ustanovení Úmluvy týkajících se přístupu a sdílení přínosů. V případech, kdy se použije některý zvláštní mezinárodní nástroj upravující přístup a sdílení přínosů, který je v souladu s cíli Úmluvy a tohoto protokolu a není s nimi v rozporu, tento protokol se nepoužije na smluvní stranu nebo strany tohoto zvláštního nástroje, pokud jde o konkrétní genetické zdroje, upravené tímto zvláštním nástrojem či pro jeho účely.

Článek 5

Spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů

1. V souladu s čl. 15 odst. 3 a 7 Úmluvy platí, že přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů, jakož i následné aplikace a uvedení na trh, musí být spravedlivým a rovnocenným způsobem sdíleny se smluvní stranou poskytující tyto zdroje, která je zemí původu těchto zdrojů, nebo smluvní stranou, která tyto genetické zdroje získala v souladu s Úmluvou. Takové sdílení musí probíhat na základě vzájemně dohodnutých podmínek.

2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů, které jsou v držení domorodých a místních společenství, v souladu s vnitrostátními právními předpisy stanovujícími práva těchto domorodých a místních společenství k těmto genetickým zdrojům, byly s dotčenými společenstvími sdíleny spravedlivým a rovnocenným způsobem a na základě vzájemně dohodnutých podmínek.

3. Jednotlivé smluvní strany přijmou podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit provádění odstavce 1.

4. Přínosy mohou zahrnovat peněžní a nepeněžní přínosy, zejména ty, které jsou uvedeny v příloze.

5. Jednotlivé smluvní strany přijmou podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z využívání tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji byly spravedlivým a rovnocenným způsobem sdíleny s domorodými a místními společenstvími, která mají tyto znalosti v držení. Takové sdílení se musí dít na základě vzájemně dohodnutých podmínek.

Článek 6

Přístup ke genetickým zdrojům

1. Při výkonu svrchovaných práv nad přírodními zdroji, a za podmínky respektování vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů, přístup ke genetickým zdrojům za účelem jejich využívání podléhá předchozímu souhlasu smluvní strany poskytující takové zdroje, která je zemí původu těchto zdrojů nebo smluvní stranou, která tyto genetické zdroje získala v souladu s Úmluvou, a to nestanoví-li tato strana jinak.

2. V souladu s vnitrostátními právními předpisy přijme každá smluvní strana vhodná opatření s cílem zajistit získání předchozího informovaného souhlasu nebo schválení a zapojení domorodých a místních společenství pro přístup ke genetickým zdrojům, pokud mají stanoveno právo udělit k takovým zdrojům přístup.

3. Na základě výše uvedeného odstavce 1 přijme každá smluvní strana, která vyžaduje předchozí informovaný souhlas, vhodná a nezbytná právní, správní a politická opatření za následujícím účelem:

a)	zajistit právní jistotu, přehlednost a transparentnost svého vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů;

b)	zajistit spravedlivá a objektivní pravidla a postupy upravující přístup ke genetickým zdrojům;

c)	poskytovat informace o tom, jak požádat o předchozí informovaný souhlas;

d)	zajistit přehledné a transparentní písemné rozhodnutí příslušného orgánu, a to za přiměřených nákladů a v přiměřené lhůtě;

e)	zajistit v době přístupu vydání povolení nebo obdobného dokumentu, dokládajícího rozhodnutí o udělení předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek, a v tomto smyslu uvědomit Informační systém pro přístup a sdílení přínosů;

f)	je-li to vhodné, a za podmínky respektování vnitrostátního práva, stanovit kritéria nebo postupy pro získání předchozího informovaného souhlasu nebo schválení a pro zapojení domorodých a místních společenství k přístupu ke genetickým zdrojům a

stanovit jasná pravidla a postupy pro vyžadování a sjednávání vzájemně dohodnutých podmínek. Tyto podmínky musí být stanoveny písemně a mohou zahrnovat zejména:

i)	ustanovení o řešení sporů;

ii)	podmínky upravující sdílení prospěchu, včetně podmínek týkajících se práv duševního vlastnictví;

iii)	podmínky upravující případné následné použití třetími stranami a

iv)	podmínky upravující změny záměru, je-li to vhodné.

Článek 7

Přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji

V případě potřeby a v souladu s vnitrostátními právními předpisy každá smluvní strana přijme opatření s cílem zajistit, aby přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji, které jsou v držení domorodých a místních společenství, byl uplatňován s předchozím informovaným souhlasem nebo schválením a zapojením těchto domorodých a místních společenství a aby byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky.

Článek 8

Zvláštní ohledy

Při vytváření a provádění svých právních a regulačních požadavků upravujících přístup a sdílení přínosů je každá smluvní strana povinna:

vytvořit podmínky podporující a povzbuzující výzkum přispívající k ochraně a trvale udržitelnému využívání biologické rozmanitosti, zejména v rozvojových zemích, a to i prostřednictvím zjednodušených opatření pro přístup pro účely nekomerčního výzkumu, a se zvážením potřeby řešit změnu záměru pro takový výzkum;

věnovat náležitou pozornost existujícím nebo bezprostředně hrozícím mimořádným událostem, které ohrožují nebo poškozují zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, jak jsou stanoveny na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Smluvní strany mohou vzít v úvahu potřebu urychleného přístupu ke genetickým zdrojům a urychleného spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání těchto genetických zdrojů, včetně přístupu k dostupné léčbě těmi, kdo ji potřebují, a to zejména v rozvojových zemích;

c)	zvážit význam genetických zdrojů pro výživu a zemědělství a jejich zvláštní úlohu v rámci potravinové bezpečnosti.

Článek 9

Příspěvek k ochraně a trvale udržitelnému využívání

Smluvní strany vybídnou uživatele a poskytovatele, aby směrovali přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů na ochranu biologické rozmanitosti a trvale udržitelného způsobu využívání jejích složek.

Článek 10

Globální mnohostranný mechanismus sdílení přínosů

Smluvní strany zváží potřebu a možné formy globálního mnohostranného mechanismu sdílení přínosů za účelem spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, které vznikají v přeshraničních situacích nebo pro které není možné udělit či získat předchozí informovaný souhlas. Přínosy sdílené uživateli genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji prostřednictvím tohoto mechanismu budou použity na podporu ochrany biologické rozmanitosti a trvale udržitelného využívání jejích složek po celém světě.

Článek 11

Přeshraniční spolupráce

1. V případech, kdy se tytéž genetické zdroje nacházejí in situ na území více než jedné smluvní strany, tyto strany vhodným způsobem usilují o spolupráci, případně se zapojením domorodých a místních společenství, a to s cílem provádět tento protokol.

2. V případech, kdy jsou tytéž tradiční znalosti související s genetickými zdroji sdíleny jedním nebo více domorodými či místními společenstvími v několika smluvních stranách, tyto smluvní strany vhodným způsobem usilují o spolupráci, a to se zapojením příslušných domorodých a místních společenství a se záměrem naplňovat cíl tohoto protokolu.

Článek 12

Tradiční znalosti související s genetickými zdroji

1. Smluvní strany při provádění svých závazků vyplývajících z tohoto protokolu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy zohlední tam, kde je to vhodné, obyčejové právo, pravidla a postupy domorodých a místních společenství, týkající se tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji.

2. Smluvní strany vytvoří, a to se skutečnou účastí příslušných domorodých a místních společenství, mechanismy sloužící k informování možných uživatelů tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji o jejich povinnostech, včetně opatření dostupných prostřednictvím Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů, který umožňuje přístup k přínosům plynoucím z využívání takových znalostí a spravedlivé a rovnocenné sdílení těchto přínosů.

3. Smluvní strany vhodným způsobem usilují o podporu domorodých a místních společenství, včetně žen v těchto společenstvích, při vytváření:

a)	pravidel společenství, pokud jde o přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání těchto znalostí;

b)	minimálních požadavků na vzájemně dohodnuté podmínky k zajištění spravedlivého a rovnocenného sdílení přínosů plynoucích z využívání tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji a

c)	vzorových smluvních ustanovení upravujících sdílení přínosů plynoucích z využívání tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji.

4. Smluvní strany se zavazují při provádění tohoto protokolu v co nejmenší možné míře omezovat obvyklé využívání a výměnu genetických zdrojů a souvisejících tradičních znalostí v rámci domorodých a místních společenství a mezi nimi, a to v souladu s cíli Úmluvy.

Článek 13

Národní kontaktní místa a příslušné orgány

1. Každá smluvní strana určí své kontaktní místo pro přístup a sdílení přínosů. Národní kontaktní místo zpřístupňuje informace takto:

a)	žadatelům usilujícím o přístup ke genetickým zdrojům poskytne informace o postupech pro získání předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek, včetně sdílení přínosů;

žadatelům usilujícím o přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji poskytne, je-li to možné, informace o postupech pro získání předchozího informovaného souhlasu nebo, dle situace, schválení a zapojení domorodých a místních společenství a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek, včetně sdílení přínosů, a

c)	informace o příslušných orgánech, dotyčných domorodých a místních společenstvích a souvisejících zúčastněných stranách.

Národní kontaktní místo je odpovědné za kontakt se sekretariátem.

2. Každá smluvní strana určí jeden nebo několik příslušných orgánů pro otázky přístupu a sdílení přínosů. Příslušné orgány odpovídají v souladu s platným vnitrostátním právem a správními a politickými opatřeními za umožňování přístupu, nebo podle potřeby vydávání písemných dokladů osvědčujících splnění požadavků na přístup, a dále odpovídají za poskytování poradenství v oblasti příslušných postupů a požadavků pro získání předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek.

3. Smluvní strana může určit k výkonu obou funkcí, kontaktního místa i příslušného orgánu, jediný subjekt.

4. Každá smluvní strana oznámí sekretariátu nejpozději ke dni, kdy pro ni vstoupí tento protokol v platnost, kontaktní údaje svého národního kontaktního místa a příslušného orgánu či orgánů. Pokud se smluvní strana rozhodne určit více než jeden příslušný orgán, oznámí tuto skutečnost sekretariátu spolu s příslušnými informacemi o odpovědnostech těchto orgánů. Ve vhodných případech se v těchto informacích alespoň uvede, který příslušný orgán je odpovědný za žádané genetické zdroje. Každá smluvní strana bezodkladně oznámí sekretariátu všechny změny týkající se určení jejího národního kontaktního místa nebo kontaktních údajů či povinností jejího příslušného orgánu nebo orgánů.

5. Sekretariát zpřístupní informace obdržené podle odstavce 4 prostřednictvím Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů.

Článek 14

Informační systém pro přístup a sdílení přínosů a sdílení informací

1. Jako součást mechanismu informačního systému stanoveného v čl. 18 odst. 3 Úmluvy se tímto zřizuje Informační systém pro přístup a sdílení přínosů. Tento systém slouží jako prostředek pro sdílení informací týkajících se přístupu a sdílení přínosů. Především zajistí přístup k informacím, které poskytly jednotlivé smluvní strany a jež jsou důležité pro provádění tohoto protokolu.

2. Aniž je dotčena ochrana důvěrných informací, každá smluvní strana poskytne Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů veškeré informace vyžadované na základě tohoto protokolu a dále informace vyžadované na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Tyto informace obsahují:

a)	právní, správní a politická opatření týkající se přístupu a sdílení přínosů;

b)	informace o národním kontaktním místě a příslušném orgánu či orgánech a

c)	povolení nebo obdobný dokument vydaný v okamžiku přístupu, dokládající rozhodnutí o udělení předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek.

3. Další informace, jsou-li dostupné, mohou podle potřeby zahrnovat:

a)	odpovědné orgány domorodých a místních společenství a informace, tak jak o nich bylo rozhodnuto;

b)	vzorová smluvní ustanovení;

c)	metody a nástroje vytvořené k monitorování genetických zdrojů a

d)	zásady chování a osvědčené postupy.

4. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu na svém prvním zasedání posoudí a stanoví způsoby provozování Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů, včetně zpráv o jeho činnosti, a bude je nadále sledovat.

Článek 15

Soulad s vnitrostátními právními předpisy a regulačními požadavky týkajícími se přístupu a sdílení přínosů

1. Každá smluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená právní, správní či politická opatření s cílem zajistit, aby přístup ke genetickým zdrojům využívaným v rámci její jurisdikce byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem a aby byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem a regulačními požadavky druhé smluvní strany týkajícími se přístupu a sdílení přínosů.

2. Smluvní strany přijmou vhodná, účinná a přiměřená opatření k řešení případů neplnění opatření přijatých v souladu s odstavcem 1 uvedeným výše.

3. V případech domnělého porušení vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů uvedených v odstavci 1 uvedeném výše smluvní strany, pokud je to možné a vhodné, spolupracují.

Článek 16

Soulad s vnitrostátními právními předpisy a regulačními požadavky týkajícími se přístupu a sdílení přínosů v případě tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji

1. Každá smluvní strana přijme dle potřeby vhodná, účinná a přiměřená právní, správní či politická opatření s cílem zajistit, aby přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji využívanými v rámci její jurisdikce byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem nebo schválením a zapojením domorodých a místních společenství a aby byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem nebo regulačními požadavky druhé smluvní strany, v níž se tato domorodá a místní společenství nacházejí.

2. Každá smluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená opatření k řešení případů neplnění opatření přijatých v souladu s odstavcem 1 uvedeným výše.

Článek 17

Monitorování využívání genetických zdrojů

1. Každá smluvní strana přijme dle potřeby opatření na podporu dodržování pravidel, jejichž cílem je sledovat a zvýšit transparentnost využívání genetických zdrojů. Tato opatření zahrnují:

určení jednoho nebo několika kontrolních bodů, a to následujícím způsobem:

i)	určené kontrolní body budou dle potřeby shromažďovat nebo přijímat příslušné informace týkající se předchozího informovaného souhlasu, zdroje genetických zdrojů, sjednání vzájemně dohodnutých podmínek nebo využívání genetických zdrojů, kde je to účelné;

ii)

každá smluvní strana vyžaduje od uživatelů genetických zdrojů dle potřeby a v závislosti na konkrétních charakteristikách určeného kontrolního bodu, aby určenému kontrolnímu bodu poskytli informace stanovené v předchozím bodě. Každá smluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená opatření k řešení případů neplnění;

iii)

aniž je tím dotčena ochrana důvěrných informací, tyto informace, včetně informací z mezinárodně uznávaných certifikátů o shodě, pokud jsou k dispozici, budou dle potřeby poskytovány příslušným orgánům, smluvní straně poskytující předchozí informovaný souhlas a Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů;

iv)	kontrolní body musí být účinné a měly by mít funkce, které mají význam pro provádění tohoto písmene a). Měly by mít význam pro využívání genetických zdrojů, nebo pro sběr příslušných informací, a to mimo jiné v jakékoli fázi výzkumu, vývoje, inovací, před uvedením na trh a uvedení na trh;

b)	doporučení uživatelům a poskytovatelům genetických zdrojů, aby do vzájemně dohodnutých podmínek zahrnuli ustanovení upravující sdílení informací o provádění těchto podmínek, a to i prostřednictvím požadavků na podávání zpráv, a

c)	podporu využití nákladově efektivních komunikačních nástrojů a systémů.

2. Povolení nebo obdobný dokument, který byl vydán v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. e) a poskytnut Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů, představuje mezinárodně uznávaný certifikát o shodě.

3. Mezinárodně uznávaný certifikát o shodě slouží jako doklad skutečnosti, že přístup ke genetickým zdrojům, na které se vztahuje, byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem a že byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem a regulačními požadavky smluvní strany poskytující předchozí informovaný souhlas.

4. Mezinárodně uznávaný certifikát o shodě musí obsahovat alespoň následující údaje, nejsou-li tyto údaje důvěrné:

a)	vydávající orgán;

b)	datum vydání;

c)	poskytovatel;

d)	jedinečný identifikátor certifikátu;

e)	fyzická nebo právnická osoba, pro kterou byl předchozí informovaný souhlas udělen;

f)	předmět nebo genetické zdroje, na které se certifikát vztahuje;

g)	potvrzení skutečnosti, že byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky;

h)	potvrzení, že byl získán předchozí informovaný souhlas, a

i)	komerční nebo nekomerční využití.

Článek 18

Dodržování vzájemně dohodnutých podmínek

1. Při provádění čl. 6 odst. 3 písm. g) bodu i) a článku 7 jednotlivé smluvní strany vybídnou poskytovatele a uživatele genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, aby do vzájemně dohodnutých podmínek zahrnuli ustanovení upravující řešení sporů, je-li to vhodné, zejména:

a)	jurisdikci, které podřídí řízení o řešení sporů;

b)	rozhodné právo nebo

c)	možnosti alternativního řešení sporů, jako je zprostředkování nebo rozhodčí řízení.

2. Každá smluvní strana zajistí, aby v případě sporů vyplývajících ze vzájemně dohodnutých podmínek byla v rámci jejího právního řádu k dispozici možnost použití právního prostředku, a to v souladu s platnými požadavky na jurisdikci.

3. Každá smluvní strana přijme podle potřeby účinná opatření, pokud jde o:

a)	přístup ke spravedlnosti a

b)	využívání mechanismů pro vzájemné uznávání a výkon cizích soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů.

4. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu přezkoumá účinnost tohoto článku v souladu s článkem 31 tohoto protokolu.

Článek 19

Vzorová smluvní ustanovení

1. Smluvní strany dle potřeby podporují vytváření, aktualizaci a využívání odvětvových a průřezových vzorových smluvních ustanovení vzájemně dohodnutých podmínek.

2. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu pravidelně posuzuje využívání odvětvových a průřezových vzorových smluvních ustanovení.

Článek 20

Zásady chování, pravidla a osvědčené postupy nebo normy

1. Smluvní strany dle potřeby podporují vytvoření, aktualizaci a využívání dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem pro přístup a sdílení přínosů.

2. Využívání dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem bude pravidelně hodnoceno konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, která zváží přijetí konkrétních zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem.

Článek 21

Zvyšování povědomí

Každá smluvní strana přijme opatření ke zvýšení povědomí o významu genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji a o příslušných otázkách přístupu a sdílení přínosů. Mezi tato opatření může patřit například:

a)	podpora tohoto protokolu, včetně jeho cíle;

b)	organizace jednání domorodých a místních společenství a příslušných zúčastněných stran;

c)	zřízení a vedení pracoviště podpory pro domorodá a místní společenství a příslušné zúčastněné strany;

d)	šíření informací prostřednictvím vnitrostátního informačního systému;

e)	podpora dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem a jejich konzultace s domorodými a místními společenstvími a příslušnými zúčastněnými stranami;

f)	dle potřeby podpora domácí, regionální a mezinárodní výměny zkušeností;

g)	vzdělávání a školení uživatelů a poskytovatelů genetických zdrojů a tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji ohledně jejich povinností týkajících se přístupu a sdílení přínosů;

h)	zapojení domorodých a místních společenství a příslušných zúčastněných stran do provádění tohoto protokolu a

i)	zvyšování povědomí o pravidlech a postupech domorodých a místních společenství.

Článek 22

Kapacity

1. Smluvní strany spolupracují při vytváření kapacit, rozvoji kapacit a posilování kapacit lidských zdrojů a institucí za účelem účinného provádění tohoto protokolu ve smluvních stranách patřících k rozvojovým zemím, zvláště zemím nejméně rozvinutým a malým ostrovním rozvojovým státům, a ve smluvních stranách s transformující se ekonomikou, a to mimo jiné prostřednictvím stávajících globálních, regionálních, subregionálních a státních institucí a organizací. V této souvislosti je třeba, aby smluvní strany usnadnily zapojení domorodých a místních společenství a zúčastněných stran, včetně nevládních organizací a soukromého sektoru.

2. Potřeba finančních zdrojů ze strany smluvních stran patřících k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, a smluvních stran s transformující se ekonomikou, v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy musí být plně zohledněna pro účely vytváření a rozvoje kapacit k provádění tohoto protokolu.

3. Jako základ pro vhodná opatření v souvislosti s prováděním tohoto protokolu by smluvní strany patřící k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, a smluvní strany s transformující se ekonomikou měly prostřednictvím vlastních hodnocení vnitrostátních kapacit vymezit své vlastní potřeby kapacit a priority. Tyto smluvní strany by při tom měly podporovat potřeby kapacit a priority domorodých a místních společenství a příslušných zúčastněných stran tak, jak je tyto strany vymezily, a to s důrazem na kapacitní potřeby a priority žen.

4. Na podporu provádění tohoto protokolu může vytváření a rozvíjení kapacit řešit mimo jiné následující hlavní oblasti:

a)	schopnost provádět tento protokol a dodržovat povinnosti z něj vyplývající;

b)	schopnost vyjednat vzájemně dohodnuté podmínky;

c)	schopnost vytvářet, provádět a prosazovat vnitrostátní právní, správní a politická opatření týkající se přístupu a sdílení přínosů a

d)	schopnost zemí rozvíjet kapacity svého vlastního výzkumu pro zvyšování hodnoty svých genetických zdrojů.

5. K opatřením podle výše uvedených odstavců 1 až 4 může mimo jiné patřit:

a)	právní a institucionální rozvoj;

b)	podpora rovnosti a spravedlnosti při vyjednávání, například školení zaměřené na vyjednávání vzájemně dohodnutých podmínek;

c)	monitorování a prosazování dodržování pravidel;

d)	využití nejlepších dostupných komunikačních nástrojů a systémů založených na internetu pro činnosti v oblasti přístupu a sdílení přínosů;

e)	vytváření a využívání metod oceňování;

f)	biologický průzkum, související výzkumné a taxonomické studie;

g)	převod technologií a infrastrukturních a technických kapacit, jimiž lze zajistit trvalou udržitelnost tohoto převodu technologií;

h)	posílení příspěvku činností v oblasti přístupu a sdílení přínosů k ochraně biologické rozmanitosti a trvale udržitelnému způsobu využívání jejích složek;

i)	zvláštní opatření na zvýšení kapacit příslušných zúčastněných stran, pokud jde o přístup a sdílení přínosů, a

j)	zvláštní opatření na zvýšení kapacit domorodých a místních společenství, s důrazem na posílení kapacit žen v těchto společenstvích, pokud jde o přístup ke genetickým zdrojům nebo tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji.

6. Informace o iniciativách vytváření a rozvoje kapacit na státní, regionální a mezinárodní úrovni, které byly podniknuty v souladu s výše uvedenými odstavci 1 až 5, by měly být poskytnuty Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů s cílem podpořit synergii a koordinaci v oblasti vytváření a rozvoje kapacit pro přístup a sdílení přínosů.

Článek 23

Převod technologií a spolupráce

V souladu s články 15, 16, 18 a 19 Úmluvy smluvní strany spolupracují na programech vědeckého a technického výzkumu a vývoje, včetně biotechnologických výzkumných činností, v zájmu dosažení cíle tohoto protokolu. Smluvní strany se zavazují podporovat smluvní strany patřící k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, a smluvní strany s transformující se ekonomikou, při přístupu k technologiím a převod technologií těmto smluvním stranám, a to s cílem umožnit vytvoření a posilování stabilní a životaschopné technologické a vědecké základny pro dosažení cílů Úmluvy a tohoto protokolu. Je-li to možné a vhodné, tato spolupráce se uskuteční se smluvní stranou nebo smluvními stranami a ve smluvní straně nebo smluvních stranách, které jsou zeměmi původu takových zdrojů nebo které si opatřily genetické zdroje v souladu s Úmluvou.

Článek 24

Státy, které nejsou smluvními stranami

Smluvní strany vyzvou státy, které nejsou smluvními stranami, aby dodržovaly tento protokol a přispívaly příslušnými informacemi do Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů.

Článek 25

Mechanismus a zdroje financování

1. Při posuzování finančních zdrojů na provádění tohoto protokolu přihlédnou smluvní strany k ustanovením článku 20 Úmluvy.

2. Mechanismus financování Úmluvy je mechanismem financování tohoto protokolu.

3. Pokud jde o vytváření a rozvíjení kapacit podle článku 22 tohoto protokolu, vezme konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu při poskytování doporučení týkajícího se mechanismu financování uvedeného výše v odstavci 2 a předkládaného k posouzení konferenci smluvních stran v úvahu potřebu finančních zdrojů ve smluvních stranách patřících k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, a smluvních stranách s transformující se ekonomikou, a dále vezme v úvahu potřebu kapacit v domorodých a místních společenstvích, včetně žen v těchto společenstvích.

4. V kontextu výše uvedeného odstavce 1 smluvní strany rovněž přihlédnou k potřebám smluvních stran patřících k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, a smluvních stran s transformující se ekonomikou při jejich úsilí o vymezení a plnění požadavků na vytváření a rozvoj kapacit pro účely provádění tohoto protokolu.

5. Pokyny týkající se mechanismu financování Úmluvy obsažené v příslušných rozhodnutích konference smluvních stran, včetně těch, které byly odsouhlaseny před přijetím tohoto protokolu, se obdobně použijí i na ustanovení tohoto článku.

6. Smluvní strany patřící k vyspělým zemím mohou rovněž poskytnout finanční a jiné prostředky k uplatnění ustanovení tohoto protokolu prostřednictvím dvoustranných, regionálních a mnohostranných mechanismů, přičemž smluvní strany patřící k rozvojovým zemím a smluvní strany s transformující se ekonomikou je mohou využít.

Článek 26

Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu

1. Konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu.

2. Smluvní strany Úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit jako pozorovatelé jednání v rámci kteréhokoli zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, jsou rozhodnutí schvalovaná na základě tohoto protokolu přijímána pouze jeho smluvními stranami.

3. Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, je každý člen byra konference smluvních stran zastupující stranu Úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou tohoto protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu zvolí smluvní strany protokolu.

4. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu pravidelně přezkoumává provádění tohoto protokolu a v rámci svého mandátu přijímá rozhodnutí nezbytná k prosazení toho, aby jeho provádění byla účinná. Vykonává funkce, které jsou jí tímto protokolem svěřeny, a dále:

a)	vydává doporučení ve všech otázkách nezbytných z hlediska provádění tohoto protokolu;

b)	zřizuje pomocné orgány, které pokládá za nezbytné pro provádění tohoto protokolu;

c)	vyhledává a popřípadě využívá služby, spolupráci a informace, které poskytují příslušné mezinárodní organizace a mezivládní a nevládní orgány;

d)	stanoví formu a lhůty pro předávání informací, které mají být v souladu s článkem 29 tohoto protokolu předloženy, posuzuje uvedené informace a zprávy předložené kterýmkoli pomocným orgánem;

e)	dle potřeby přezkoumává a přijímá změny tohoto protokolu a jeho přílohy, stejně jako dodatečné přílohy protokolu, které jsou pokládány za nezbytné pro jeho provádění, a

f)	vykonává další funkce, které mohou být pro provádění tohoto protokolu vyžadovány.

5. Jednací řád konference smluvních stran a finanční pravidla stanovená v Úmluvě se použijí přiměřeně i v rámci tohoto protokolu, není-li na základě konsensu vyjádřeného konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodnuto jinak.

6. První zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu svolává sekretariát tak, aby se konalo současně s prvním zasedáním konference smluvních stran naplánovaným po dni vstupu tohoto protokolu v platnost. Následná řádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají současně s řádnými zasedáními konference smluvních stran Úmluvy, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu nerozhodne jinak.

7. Mimořádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají v jiném termínu, pokud to konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu považuje za nezbytné, nebo na základě písemné žádosti kterékoli smluvní strany za předpokladu, že do šesti měsíců od chvíle, kdy sekretariát uvedenou žádost oznámí smluvním stranám, získá tato žádost podporu nejméně jedné třetiny smluvních stran.

8. Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii a rovněž tak každý stát, jenž je členem uvedených organizací, nebo pozorovatelé v uvedených organizacích, kteří nejsou smluvní stranou Úmluvy, mohou být na zasedáních konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupeni jako pozorovatelé. Každému subjektu, státnímu či mezinárodnímu, vládnímu či nevládnímu, který je způsobilý ve věcech, jimiž se tento protokol zabývá, a který sdělil sekretariátu přání, že chce být na zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupen jako pozorovatel, může být povolen vstup, pokud nejméně jedna třetina smluvních stran nevyjádří námitku. Nestanoví-li tento článek jinak, podléhá povolení vstupu a účast pozorovatelů jednacímu řádu, na který odkazuje výše uvedený odstavec 5.

Článek 27

Pomocné orgány

1. Kterýkoli pomocný orgán zřízený Úmluvou nebo v jejím rámci může sloužit pro účely tohoto protokolu, a to i na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Každé takové rozhodnutí stanoví úkoly, které mají být provedeny.

2. Strany Úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit jednání kteréhokoli zasedání uvedených pomocných orgánů jako pozorovatelé. Slouží-li pomocný orgán Úmluvy jako pomocný orgán tohoto protokolu, jsou rozhodnutí na základě tohoto protokolu přijímána výhradně smluvními stranami protokolu.

3. Vykonává-li pomocný orgán Úmluvy své funkce se zřetelem na záležitosti týkající se tohoto protokolu, je každý člen předsednictva uvedeného pomocného orgánu, jenž představuje smluvní stranu Úmluvy, která ale v dané době není smluvní stranou protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu smluvní strany protokolu zvolí.

Článek 28

Sekretariát

1. Sekretariát zřízený článkem 24 Úmluvy plní funkci sekretariátu tohoto protokolu.

2. Ustanovení čl. 24 odst. 1 Úmluvy o funkcích sekretariátu se přiměřeným způsobem použije i pro tento protokol.

3. Náklady na služby sekretariátu pro účely tohoto protokolu v rozsahu, v jakém se budou lišit od ostatních služeb, hradí smluvní strany protokolu. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodne na svém prvním zasedání o nezbytných rozpočtových opatřeních v tomto směru.

Článek 29

Monitorování plnění a podávání zpráv

Každá smluvní strana dohlíží na plnění svých závazků stanovených tímto protokolem a ve lhůtách a formátu, které stanoví konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, podává konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zprávy o opatřeních, která k provádění protokolu přijala.

Článek 30

Postupy a mechanismy na podporu dodržování tohoto protokolu

Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu na svém prvním zasedání posoudí a schválí postupy spolupráce a institucionální mechanismy na podporu dodržování ustanovení tohoto protokolu a řešení případů nedodržování. Tyto postupy a mechanismy zahrnují vhodná ustanovení o poskytování poradenství nebo asistenci. Uvedené postupy a mechanismy jsou odděleny od postupů a mechanismů týkajících se urovnávání sporů podle článku 27 Úmluvy, aniž by tím byly tyto mechanismy a postupy dotčeny.

Článek 31

Hodnocení a přezkoumání

Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu provede po 4 letech po vstupu tohoto protokolu v platnost a poté ve lhůtách určených konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu hodnocení účinnosti tohoto protokolu.

Článek 32

Podpis

Tento protokol je otevřen k podpisu pro smluvní strany Úmluvy v sídle Organizace spojených národů v New Yorku ve dnech 2. února 2011 až 1. února 2012.

Článek 33

Vstup v platnost

1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení států nebo organizací pro regionální hospodářskou integraci, které jsou smluvními stranami Úmluvy.

2. Pro každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, která ratifikuje, přijme nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení padesáté listiny podle výše uvedeného odstavce 1, vstoupí tento protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení daného státu nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, případně ke dni, k němuž pro daný stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci vstupuje v platnost Úmluva, nastane-li toto datum později.

3. Pro účely výše uvedených odstavců 1 a 2 nebude jakákoli listina uložená organizací pro regionální hospodářskou integraci počítána za dodatečnou k těm, které uloží členské státy takové organizace.

Článek 34

Výhrady

K tomuto protokolu se nepovolují žádné výhrady.

Článek 35

Odstoupení

1. Kdykoli po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit na základě písemného oznámení depozitáři.

2. Jakékoli takové odstoupení nastane po uplynutí jednoho roku po datu obdržení písemného oznámení depozitářem nebo k takovému pozdějšímu datu, které může být uvedeno v oznámení o odstoupení.

Článek 36

Platná znění

Tento protokol, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy, a to k uvedeným datům.

PŘIJATO v Nagoji dne dvacátého devátého října dva tisíce deset.

PŘÍLOHA

PENĚŽNÍ A NEPENĚŽNÍ PŘÍNOSY

Peněžní přínosy mohou zahrnovat zejména, ale nemají být omezeny na:

a)	poplatky za přístup / poplatek za odebraný či jinak získaný vzorek;

b)	platby předem;

c)	platby v průběhu využívání zdrojů;

d)	platby licenčních poplatků;

e)	licenční poplatky v případě uvedení na trh;

f)	zvláštní poplatky hrazené ve prospěch svěřeneckých fondů podporujících ochranu a trvale udržitelné využívání biologické rozmanitosti;

g)	platy a preferenční podmínky na základě vzájemné dohody;

h)	financování výzkumu;

i)	společné podniky;

j)	společné vlastnictví příslušných práv duševního vlastnictví.

Nepeněžní přínosy mohou zahrnovat zejména, ale nemají být omezeny na:

a)	sdílení výsledků výzkumu a vývoje;

b)	spolupráci a účast ve vědeckém výzkumu a rozvojových programech, především v činnostech biotechnologického výzkumu, a je-li to možné ve smluvní straně poskytující genetické zdroje;

c)	účast na vývoji produktů;

d)	spolupráci a účast v oblasti vzdělávání a školení;

e)	umožnění přístupu do ex situ objektů genetických zdrojů a do databází;

převod znalostí a technologií poskytovateli genetických zdrojů za spravedlivých a maximálně výhodných podmínek, včetně koncesí a preferenčních podmínek na základě vzájemné dohody, a to zejména znalostí a technologií, které využívají genetické zdroje, včetně biotechnologií, nebo které souvisejí s ochranou a trvale udržitelným využíváním biologické rozmanitosti;

g)	posílení kapacit pro převod technologií;

h)	vytváření institucionálních kapacit;

i)	lidské a materiální zdroje k posílení kapacit pro správu a prosazování předpisů upravujících přístup;

j)	školení týkající se genetických zdrojů za plné účasti zemí poskytujících genetické zdroje, a pokud je to možné, v těchto zemích;

k)	přístup k vědeckým informacím souvisejícím s ochranou a trvale udržitelným využíváním biologické rozmanitosti, včetně biologických inventarizací a taxonomických studií;

l)	přínosy pro lokální ekonomiku;

m)	výzkum zaměřený směrem k prioritním potřebám, jako je zdraví či potravinová bezpečnost, se zohledněním domácího využití genetických zdrojů ve smluvní straně, která genetické zdroje poskytuje;

n)	institucionální a profesionální vztahy, které mohou vzniknout ze smlouvy o přístupu a sdílení přínosů a následných činností v rámci spolupráce;

o)	přínosy v oblasti potravinové bezpečnosti a možností obživy;

p)	společenské uznání;

q)	společné vlastnictví příslušných práv duševního vlastnictví.

“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 161

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 26. června 2018

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2018/902 ze dne 21. dubna 2016 o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a o prozatímním provádění Protokolu k Rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii	1
		Protokol k Rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii	3
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/903 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštní zástupkyně Evropské unie v Kosovu ( *1)	7
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/904 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii	12
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/905 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Afrického rohu	16
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/906 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu	22
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/907 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii	27
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/908 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině	32
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/909 ze dne 25. června 2018 o sestavení společného souboru pravidel řízení pro projekty stálé strukturované spolupráce	37
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/910 ze dne 25. června 2018, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2018) 4060) ( 1)	42
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/911 ze dne 25. června 2018, kterým se stanoví prozatímní ochranná opatření s cílem zabránit šíření moru malých přežvýkavců v Bulharsku (oznámeno pod číslem C(2018) 4071) ( 1)	67

		Opravy
	*	Oprava Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti ( Úř. věst. L 150, 20.5.2014 )	70


	(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
	(1) Text s významem pro EHP.