14.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 149/3

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/867

ze dne 13. června 2018,

kterým se stanoví jednací řád odvolacího senátu (odvolacích senátů) Agentury Evropské unie pro železnice

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (1), a zejména na čl. 55 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2016/796 zmocňuje správní radu Agentury Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“) ke zřízení jednoho nebo více odvolacích senátů, které mají být pověřeny řešením odvolacích a rozhodčích řízení podle článků 58 a 61 uvedeného nařízení.

(2)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/796 stanoví pro vyřizování odvolání pouze základní zásady, je třeba stanovit jednací řád odvolacího senátu, včetně pravidel pro hlasování, postupů pro podávání odvolání a podmínek pro náhradu výdajů jeho členů. Na návrh agentury a po konzultaci správní rady agentury by měla Komise stanovit jednací řád odvolacího senátu.

(3)

Správní rada agentury by měla zřídit alespoň jeden odvolací senát jako trvalý orgán, aby byla zajištěna jednotnost a soudržnost rozhodování, aby se omezila administrativní zátěž a časově náročné jmenování členů při každém podání návrhu na odvolací nebo rozhodčí řízení a aby bylo využíváno individuálních a kolektivních odborných znalostí jeho členů.

(4)	Správní rada agentury může v souladu s čl. 55 odst. 4 nařízení (EU) 2016/796 zřídit odvolací senát (odvolací senáty) s třemi až pěti členy a příslušným počtem náhradníků.

(5)	K zajištění bezproblémového a efektivního fungování odvolacího senátu by měl být jeden z členů odvolacího senátu jmenován jeho předsedou. Zásadní je, aby předseda zajišťoval kvalitu a jednotnost rozhodnutí odvolacího senátu.

(6)	Odvolacímu senátu jsou při výkonu povinností nápomocni tajemník a zpravodaj. Jejich jmenování, úloha a úkoly by měly být jasně určeny. Zpravodaj by měl být určen pro účely každého řízení a služby tajemníka by měly sdílet všechny odvolací senáty.

(7)	Za účelem doplnění tohoto jednacího řádu o praktická ujednání by měla být stanovena možnost vydání konkrétních administrativních pokynů ze strany odvolacího senátu.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) 2016/796,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A ORGANIZACE

Článek 1

Zřízení

1. Pravidla stanovená v tomto nařízení týkající se odvolacího senátu se použijí na každý odvolací senát zřízený rozhodnutím správní rady agentury. Všechny tyto senáty se společně označují jako „odvolací senát“.

2. Jeden odvolací senát zřízený podle článku 55 nařízení (EU) 2016/796 je trvalým orgánem, aby se zajistilo přijímání nálezů ve stanovených lhůtách a kvalita a jednotnost rozhodovací praxe.

Článek 2

Členové

1. Předseda, ostatní členové a jejich náhradníci, z nichž sestává odvolací senát, se dále, není-li uvedeno jinak, označují jako jeho „členové“.

2. Funkční období všech členů začíná a končí k datům stanoveným v rozhodnutí o jmenování. Stanovené datum se může vztahovat k funkci nebo k ukončení řízení. V souladu s čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2016/796 je funkční období člena odvolacího senátu omezeno na 4 roky a lze jej jmenovat jednou opětovně.

3. V každém zřízeném odvolacím senátu se zajistí technické, právní i procesní odborné znalosti a zkušenosti.

Článek 3

Nahrazení

1. Jakýkoli člen odvolacího senátu, který nemůže nebo u něhož hrozí, že nebude moci vykonávat své funkce, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu předsedu.

2. Jestliže své funkce nemůže vykonávat předseda, odvolací senát rozhodne, který z jeho zbývajících členů bude zastávat funkci předsedy.

3. Předseda jmenuje jakožto člena jednoho z náhradníků.

4. Jmenování náhradníků podle odstavců 2 a 3 trvá po dobu, kdy nahrazovaný člen nebo předseda nemohou vykonávat své funkce a minimálně do ukončení jakéhokoli probíhajícího odvolacího nebo rozhodčího řízení.

5. Je-li nemožnost vykonávat funkce trvalá nebo delší než 12 měsíců, jmenuje správní rada agentury nového člena nebo předsedu a případně i náhradníka.

Článek 4

Úloha předsedy

1. Předseda odvolacího senátu předsedá odvolacím a rozhodčím řízením.

2. Předseda zajišťuje kvalitu a jednotnost rozhodnutí odvolacího senátu.

3. Předseda vybere z členů odvolacího senátu pro každé řízení zpravodaje.

4. Předseda a tajemník zajišťují řádné provádění jednacího řádu stanoveného tímto nařízením.

5. V případě, že správní rada agentury jmenuje více než jeden odvolací senát, jejich předsedové společně stanoví metodiku pro rozdělování řízení a uvědomí o tom tajemníka.

Článek 5

Úloha zpravodaje

1. Zpravodaj předběžně přezkoumá podané odvolání a výsledky tohoto přezkumu prezentuje ostatním členům odvolacího senátu

2. Zpravodaj vypracuje návrh nálezu odvolacího senátu.

Článek 6

Sídlo odvolacího senátu

Sídlo odvolacího senátu je totožné se sídlem agentury.

Článek 7

Tajemník

1. Odvolacímu senátu je při výkonu povinností nápomocen jeden tajemník

2. Tajemník

a)	eviduje každé řízení pod jednacím číslem a informuje o tom odvolací senát a všechny strany daného řízení;

b)	odpovídá za přijímání, předávání a bezpečné uchovávání všech dokumentů, které jsou pro odvolací a rozhodčí řízení relevantní, za komunikaci se zúčastněnými stranami a za veškeré ostatní administrativní úkoly týkající se řízení;

c)	bez zbytečného odkladu informuje dotčené strany o složení odvolacího senátu, který se bude věcí zabývat, a o jeho případných změnách;

d)	informuje strany odvolacího řízení o jejich právu vznést vůči členovi, který se účastní odvolacího řízení, námitku podle čl. 57 odst. 3 nařízení (EU) 2016/796;

e)	zajistí, aby se na internetových stránkách agentury zveřejnilo oznámení o odvolání s uvedením alespoň data, kdy bylo odvolání zaevidováno, jmen a adres dotčených stran, jednacího jazyka řízení a napadeného rozhodnutí;

f)	ověřuje dodržení veškerých lhůt a ostatních formálních náležitostí pro podávání odvolání a o výsledku informuje odvolací senát;

g)	vede zápisy ze slyšení, z výslechů svědků či znalců a z jednání odvolacího senátu;

h)	archivuje všechna rozhodnutí o odvolání a v rozhodčích řízeních, která odvolací senát přijal;

i)	vkládá podané návrhy, jakož i nálezy odvolacího senátu do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 12 nařízení (EU) 2016/796 („jednotné kontaktní místo“).

Článek 8

Jmenování a povinnosti tajemníka

1. Tajemník je jmenován z řad zaměstnanců agentury odvolacím senátem na návrh agentury. Bylo-li zřízeno více odvolacích senátů, je jmenován na základě konsensu.

2. Tajemník se nesmí podílet na žádných úkolech či řízeních agentury, které souvisejí s rozhodnutími, jež mohou být předmětem odvolání podle článku 60 nařízení (EU) 2016/796.

3. Tajemník plní své povinnosti pod dohledem předsedy odvolacího senátu a řídí se jeho pokyny.

4. Tajemníkovi mohou být nápomocni pracovníci, na které se rovněž vztahuje tento článek.

KAPITOLA II

ODVOLÁNÍ

Článek 9

Podání odvolání a oznámení o něm

1. Odvolání se odvolacímu senátu podává prostřednictvím jeho tajemníka, a to v elektronickém formátu pro odvolání a ve lhůtě dvou měsíců od dat uvedených v čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) 2016/796.

2. V odvolání se uvádí podle konkrétního případu:

a)	jméno (název) a adresa odvolatele;

b)	jméno a adresa zástupce odvolatele, pokud jej odvolatel jmenoval;

c)	adresa pro přijímání elektronické pošty;

d)	je-li odvolatelem právnická osoba, poskytne tajemníkovi svou zakládací smlouvu nebo listinu a stanovy, nebo nedávno pořízený výpis z obchodního rejstříku či rejstříku sdružení, nebo jakýkoli jiný důkaz o své právní existenci;

e)	odkaz na rozhodnutí, proti kterému se odvolání podává, a odvolací návrh;

f)	uplatňované argumenty;

g)	v příslušných případech povaha jakýchkoli podpůrných důkazů a prohlášení vysvětlující skutečnosti, na jejichž podporu se uvedené důkazy navrhují;

h)	případná žádost o důvěrné zacházení s dokumenty nebo jejich částmi;

i)	jestliže odvolatel není adresátem napadeného rozhodnutí, důvody, proč se ho rozhodnutí přímo nebo nepřímo dotýká, a důkazy týkající se data, kdy se o rozhodnutí poprvé dozvěděl.

3. Pokud odvolání neobsahuje informace uvedené v odstavci 2, určí tajemník lhůtu nepřesahující deset pracovních dní, v níž musí odvolatel chybějící informace doplnit. Tajemník stanoví takovou lhůtu pouze jednou. Během této lhůty se staví běh lhůty stanovené v článcích 58 a 62 nařízení (EU) 2016/796.

4. O podání odvolání uvědomí tajemník odvolací senát, agenturu a jakoukoli identifikovatelnou stranu zapojenou do řízení ve lhůtě jednoho pracovního dne ode dne, kdy bylo odvolání podáno.

Článek 10

Ochrana důvěrných informací

1. Všechny žádosti o důvěrné zacházení musí uvádět, u jakých slov, údajů, čísel nebo pasáží je důvěrnost požadována a z jakých konkrétních důvodů. V případě, že tyto informace nejsou poskytnuty, může být žádost odvolacím senátem zamítnuta.

2. Předseda rozhodne, zda se informace označené v odvolání podle čl. 9 odst. 2 písm. h) mají pokládat za důvěrné, a zajistí, aby jakékoli informace, které jsou pokládány za důvěrné, nebyly zveřejněny.

Článek 11

Nepřípustnost odvolání

Odvolací senát může prohlásit odvolání za nepřípustné z jednoho nebo více důvodů uvedených níže:

a)	odvolání nesplňuje formální požadavky stanovené v článku 9;

b)	odvolatel nedodržel lhůtu pro podání odvolání;

c)	odvolání není podáno proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné;

d)	odvolatel není adresátem napadeného rozhodnutí ani není schopen prokázat, že se ho rozhodnutí bezprostředně a osobně dotýká.

Článek 12

Střet zájmů

1. Když je podáno odvolání k odvolacímu senátu, učiní každý člen, který identifikuje možný střet zájmů, odůvodněné prohlášení v souladu s čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) 2016/796 a předloží jej předsedovi.

2. O každém prohlášení o střetu zájmů jsou bez zbytečného odkladu informovány strany odvolacího řízení.

3. Námitka podaná stranou odvolacího řízení je přípustná, pakliže je podána do deseti pracovních dnů ode dne, kdy se strana, jež námitku vznáší, o skutečnostech zavdávajících důvod k námitce dozvěděla.

4. Dotčený člen je o námitce vyrozuměn a je vyzván, aby v této věci předsedovi do pěti pracovních dnů od obdržení oznámení odpověděl.

5. Odvolací senát bez zbytečného odkladu rozhodne o vyloučení dotčeného člena z řízení v souladu s čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) 2016/796. Dotčený člen se neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí.

6. Vyloučení dotčeného člena je dočasné a platí pro odvolací či rozhodčí řízení, v souvislosti s nímž byla námitka vznesena. K nahrazení vyloučeného člena nebo předsedy dojde v souladu s článkem 3.

Článek 13

Postup předběžné revize

1. V souladu s článkem 60 nařízení (EU) 2016/796 jakékoli odvolání proti rozhodnutí přijatému agenturou podle článků 14, 20, 21 a 22 nařízení (EU) 2016/796 nebo proti tomu, že agentura nejedná v platných lhůtách, podléhá před postoupením odvolacímu senátu k prošetření předběžné revizi.

2. Po podání odvolání má agentura jeden měsíc na to, aby učinila jeden z těchto kroků:

a)	zjednala nápravu rozhodnutí nebo nečinnosti;

b)	potvrdila své napadené rozhodnutí a poskytla odůvodnění;

c)	prohlásila, že předběžná revize se v souladu s čl. 60 odst. 1 druhou větou nařízení (EU) 2016/796 nepoužije, a toto rozhodnutí odůvodnila;

d)	odůvodnila, proč se domnívá, že odvolání není přípustné.

3. Ve všech výše uvedených případech informuje agentura o svém kroku tajemníka a případně poskytne veškeré nezbytné podklady.

4. V případě, který je uveden v odst. 2 písm. a), vydá agentura rozhodnutí a tajemník odvolací řízení ukončí a informuje o tom strany řízení.

5. V případech uvedených v odst. 2 písm. b), c) a d) tajemník vyrozumí odvolatele a postoupí věc odvolacímu senátu k prošetření.

6. Do deseti pracovních dnů ode dne oznámení postoupení může odvolatel vzít své odvolání zpět.

7. Datum postoupení věci odvolacímu senátu k prošetření se pro účely počítání lhůty uvedené v článcích 58 a 62 nařízení (EU) 2016/796 považuje za datum podání odvolání.

8. V případě postoupení se může agentura rozhodnout, že odloží vykonatelnost rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

Článek 14

Žalobní odpověď

1. Agentura předloží do jednoho měsíce ode dne oznámení odvolání žalobní odpověď.

2. Pokud se použije postup předběžné revize podle článku 13, lze žalobní odpověď předložit v případech uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. c) a d). Důvody uvedené v čl. 13 odst. 2 písm. b) lze považovat za žalobní odpověď.

3. Žalobní odpověď musí být odůvodněna a doplněna veškerými podklady.

4. Pokud agentura nepředloží žalobní odpověď, řízení pokračuje bez této odpovědi.

Článek 15

Vedlejší účastenství

1. Odvolací senát může jakékoli osobě, která prokáže oprávněný zájem na výsledku řízení, přiznat právo na vstup do řízení u odvolacího senátu v roli vedlejšího účastníka.

2. Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se podává do deseti pracovních dnů od zveřejnění oznámení o odvolání na internetových stránkách agentury.

3. Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se sděluje dotčeným stranám, aby měly příležitost vznést jakékoli připomínky, jež považují za nezbytné, dříve, než odvolací senát vydá rozhodnutí o tomto účastenství.

4. Vedlejší účastník svým vstupem do řízení úplně či částečně podporuje návrh jedné ze stran nebo mu úplně či částečně oponuje. Vstup vedlejšího účastníka do řízení nezakládá stejná procesní práva, jaká již byla přiznána stranám.

Článek 16

Obsah návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení

1. V návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení se uvádí:

a)	jméno (název) a adresa vedlejšího účastníka;

b)	jméno a adresa zástupce vedlejšího účastníka, je-li vedlejší účastník zastoupen;

c)	adresa pro účely doručování, pokud je jiná než adresa uvedená v písmenech a) a b);

d)	odkaz na řízení, v souvislosti s nimiž je žádost podávána;

e)	návrh směřující k úplné či částečné podpoře nebo úplnému či částečnému oponování odvolacího návrhu jedné ze stran;

f)	uplatňované důvody a příslušné skutkové a právní argumenty;

g)	v příslušných případech relevantní podpůrné důkazy.

2. Po podání návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení určí předseda lhůtu nejvýše deseti pracovních dní, v níž mohou dotčené strany na vedlejší účastenství zareagovat.

Článek 17

Návrh na odklad vykonatelnosti

1. Odvolací senát může přiznat odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí v případě, že odvolatelé prokázali, že odklad je naléhavě zapotřebí k zachování jejich práv a zájmů, jelikož existuje riziko závažné a nenapravitelné újmy na těchto právech a zájmech.

2. Předseda může vyzvat protistranu, aby k tomuto návrhu předložila své písemné vyjádření.

Článek 18

Přerušení řízení

1. Odvolací senát může na základě dohody všech stran účastnících se odvolacího řízení toto řízení přerušit nejvýše na deset pracovních dní.

2. V rozhodnutí o přerušení řízení se uvede délka tohoto přerušení a důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly.

3. V době, kdy je řízení přerušeno, se staví běh všech procesních lhůt.

KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

Článek 19

Návrh na zahájení rozhodčího řízení

1. V souladu s článkem 61 nařízení (EU) 2016/796 mohou dotčený vnitrostátní bezpečnostní orgán či orgány podat návrh na zahájení rozhodčího řízení.

2. Veškeré návrhy na zahájení rozhodčího řízení se předkládají tajemníkovi, který o nich do jednoho pracovního dne vyrozumí agenturu a odvolací senát.

Článek 20

Návrh na zahájení rozhodčího řízení v souvislosti s ERTMS

1. Agentura oznámí tajemníkovi, že byl zahájen koordinační proces v souladu s čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) 2016/796, dotčené strany a lhůty tohoto řízení.

2. Není-li do jednoho měsíce od zahájení koordinačního procesu možné nalézt žádné vzájemně přijatelné řešení, tajemník věc předá odvolacímu senátu k rozhodčímu řízení a informuje o tom dotčené strany.

Článek 21

Postup rozhodčího řízení

1. Odvolací senát má jeden měsíc na to, aby rozhodl, zda potvrdí postoj agentury.

2. Jakékoli příslušné ustanovení kapitoly II se použije obdobně.

Článek 22

Rozhodnutí odvolacího senátu

V rozhodnutí odvolacího senátu figurují alespoň tyto prvky:

a)	jména stran a případně jejich zástupců;

b)	souhrn sporných skutečností a otázek;

c)	příslušná stanoviska a argumenty stran;

d)	rozbor nálezu;

e)	výrok obsahující rozhodnutí.

KAPITOLA IV

OBECNÉ PROCESNÍ POŽADAVKY

ODDÍL 1

Jazyk

Článek 23

Jazyk řízení

1. Je-li odvolatel adresátem napadeného rozhodnutí, podává se odvolání v jednacím jazyce řízení, jež vedlo k vydání tohoto napadeného rozhodnutí.

2. Není-li odvolatel adresátem napadeného rozhodnutí, lze odvolání podat v kterémkoli úředním jazyce Unie.

3. Návrh na zahájení rozhodčího řízení je možno podat v kterémkoli úředním jazyce Unie. Rozhodčí řízení je vedeno v jazyce vnitrostátního bezpečnostního orgánu zapojeného do řízení.

4. Jazyk uvedený v odstavcích 1, 2 a 3 je jednacím jazykem odvolacího nebo rozhodčího řízení. Používá se při písemném i ústním řízení a ve veškeré komunikaci se stranami.

5. Veškeré technické a podpůrné dokumenty připojované k odvolání, návrhu na rozhodčí řízení a žalobní odpovědi se předkládají v jednacím jazyce řízení.

6. Nález odvolacího senátu je formulován v jednacím jazyce řízení.

7. Vedlejší účastníci řízení používají jednací jazyk řízení.

8. Odvolací senát se za účelem efektivity a snižování nákladů může od výše uvedených ustanovení odchýlit při písemném i ústním řízení nebo jeho částech, včetně individuálních dokumentů anebo ústních vyjádření, za předpokladu, že s dosažením alternativní dohody souhlasí všechny strany. Takovou dohodu a jakékoli podmínky, na nichž je založena, odvolací senát na základě návrhu zaznamená.

Článek 24

Překlad

1. Všechny náklady spojené s překladem připojených technických a dalších podpůrných dokumentů do jednacího jazyka řízení nese strana, která je předkládá.

2. Překlad a tlumočení vyžaduje odvolací senát jen v minimální míře a náklady na ně nese agentura.

3. V případě překladu poskytne dotčená strana ověřený překlad.

ODDÍL 2

Postup

Článek 25

Procesní opatření

1. Procesní opatření může nařídit předseda kdykoli v průběhu řízení na návrh stran nebo bez jejich návrhu.

2. Mezi opatření uvedená v odstavci 1 mohou patřit zejména:

a)	výslech stran, svědků nebo znalců a jakékoli jiné osoby, která má informace rozhodné pro řízení;

b)	vyžádání si písemných a ústních vyjádření o rozhodných aspektech řízení;

c)	vyžádání si předložení dokumentace;

d)	zadávání znaleckých posudků;

e)	kontroly a audity rozhodné pro řízení.

Článek 26

Prodloužení lhůt za mimořádných okolností

Ve výjimečných případech, a jestliže dotčená strana prokáže působení mimořádných a nepředvídatelných okolností, jež nemohla ovlivnit a jejímž důsledkům nemohla při vynaložení náležité péče zabránit, může odvolací senát upravit jakoukoli lhůtu stanovenou tímto nařízením, přičemž musí všem stranám řízení poskytnout stejná práva.

Článek 27

Dokumenty podávané pro účely zahájení řízení nebo dalšího dokazování

1. Pro účely výpočtu lhůt se dokument považuje za podaný až tehdy, kdy jej obdrží tajemník, který musí potvrdit jeho přijetí.

2. V dokumentech musí být vyznačeno jednací číslo, které danému odvolacímu či rozhodčímu řízení přidělil tajemník v okamžiku prvního podání odvolání či návrhu na rozhodčí řízení.

3. Procesní dokumenty mají tento maximální počet stran:

a)	20 stran, jedná-li se o odvolání nebo o žalobní odpověď, a

b)	10 stran v případě každého vedlejšího účastenství.

Omezení počtu stran se nevztahuje na přílohy procesních dokumentů.

4. Překročení maximální délky uvedené v odstavci 3 povolí tajemník se souhlasem předsedy a pouze v případech spojených s obzvláště složitými faktickými otázkami.

Článek 28

Jednání

Jednání odvolacího senátu jsou důvěrná a vztahuje se na ně ustanovení čl. 4 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (2).

Jednání odvolacího senátu mohou být vedena v jakékoli vhodné formě, nemusí se omezovat na fyzické setkání.

Článek 29

Svědkové, znalci a slyšení

1. Odvolací senát může na návrh některé ze stran vyslechnout svědka o rozhodných skutečnostech, které mají dopad na výsledek řízení. V návrhu strany o výslech svědka musí být uvedeno, v souvislosti s jakými rozhodnými skutečnostmi má být svědek vyslechnut a z jakých relevantních důvodů má být předvolán.

2. Odvolací senát může vyslechnout znalce, aby objasnili konkrétní aspekty řízení, nebo může jmenovat znalce, aby vypracoval znalecký posudek.

3. Odvolací senát musí při jmenování znalce za účelem vypracování znaleckého posudku vymezit jeho úkoly a stanovit mu lhůtu, v níž musí posudek předložit.

4. Znalec před poskytnutím výpovědi deklaruje jakýkoli přímý či nepřímý osobní zájem, který by mohl mít na výsledku řízení, zejména pokud dříve vystupoval jako zástupce jedné ze stran nebo se podílel na řízení, jež vedlo k vydání napadeného rozhodnutí, či na souvisejícím rozhodčím řízení.

5. Má-li jedna ze stran vůči znalci námitku z důvodu možného střetu zájmů, rozhoduje o věci odvolací senát, přičemž použije článek 12 obdobně.

6. Pokud se odvolací senát domnívá, že existuje nebo hrozí střet zájmů, může rozhodnout, že daného znalce vyslechne jakožto svědka.

7. Považuje-li to odvolací senát za nutné pro účely potvrzení důkazů o rozhodných skutečnostech, jež mají dopad na výsledek řízení, a po zvážení hlediska efektivity může odvolací senát uspořádat ústní slyšení.

Článek 30

Nové argumenty či důkazy

1. Odvolací senát rozhodne, do jakého okamžiku lze předkládat nové důkazy či nové žalobní důvody.

2. Je-li to namístě, vyzve odvolací senát strany, aby ve lhůtě jím určené předložily připomínky nebo doplňující informace.

3. Považují-li se nové důkazy či nové žalobní důvody za přípustné, jsou ostatní strany oprávněny se k nim vyjádřit.

ODDÍL 3

Rozhodnutí

Článek 31

Hlasování

Rozhodnutí se přijímají většinou hlasů odvolacího senátu. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Článek 32

Nález odvolacího senátu

1. Odůvodněný nález odvolacího senátu má písemnou formu. Jsou v něm uvedeny alespoň tyto prvky:

a)	jména členů odvolacího senátu, kteří se na příslušném řízení podíleli;

b)	jména stran a případně jejich zástupců;

c)	souhrn relevantních skutečností;

d)	návrhové žádání stran;

e)	souhrn argumentů stran;

f)	důvody přípustnosti;

g)	výrok a důvody, na nichž se zakládá;

h)	datum jeho vynesení.

2. Nález podepíší členové odvolacího senátu, který o odvolání rozhodl, a vedoucí kanceláře odvolacího senátu.

Článek 33

Konečné rozhodnutí agentury o odvoláních

1. Pokud odvolací senát shledá, že důvody k odvolání jsou podložené, agentura přijme ve lhůtě jednoho měsíce od vynesení nálezu odvolacího senátu konečné rozhodnutí určené dotčeným stranám v souladu s nálezem odvolacího senátu.

2. Rozhodnutí obsahuje alespoň:

a)	jména stran a případně jejich zástupců;

b)	nález odvolacího senátu;

c)	výrok a důvody, na nichž se zakládá.

3. V případech, kdy odvolací senát potvrdí rozhodnutí agentury, vydá agentura fakturu na poplatek za odvolací řízení v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/764 (3).

4. Shrnutí nálezu odvolacího senátu se zveřejní na internetových stránkách agentury.

ODDÍL 4

Náklady na řízení

Článek 34

Náklady stran

1. Poplatek za odvolání se určí v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/764.

2. Každá strana účastnící se rozhodčího řízení nese své vlastní náklady.

Článek 35

Náklady spojené s účastí na řízení

1. Vedlejší účastníci řízení nesou své vlastní náklady.

2. Pokud se navrhovatelé, jejichž odvolání bylo vyhověno, zúčastní ústního slyšení, mají nárok na úhradu cestovného a ubytování a na náhradu ušlého výdělku v míře, kterou odvolací senát považuje za přiměřenou.

3. Pokud se svědci zúčastní ústního slyšení, mají nárok na úhradu cestovného a ubytování a na náhradu ušlého výdělku v míře, kterou odvolací senát považuje za přiměřenou.

4. Znalci mají nárok na vyplacení odměny za své služby na základě sazby pro znalce, kteří jsou nápomocni agentuře, i na úhradu cestovného a ubytování.

5. Podrobná pravidla použitelná pro tyto úhrady a platby stanoví správní rada agentury.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Odměny členů odvolacího senátu

1. Členové odvolacího senátu mají nárok na vyplacení odměny za plnění povinností spojených s funkcí člena odvolacího senátu na základě režimu pro odměňování uvedeného v příloze.

2. Členové odvolacího senátu mají nárok na úhradu cestovného, ubytování a diet. Podrobná pravidla pro výpočet těchto částek stanoví správní rada agentury.

Článek 37

Povinnost transparentnosti

Zúčastněné strany mají přístup k dokumentům, jež byly vypracovány nebo obdrženy odvolacím senátem, podle příslušných ustanovení nařízení (ES) č. 1049/2001 a podle politiky přístupu veřejnosti k dokumentům platné v rámci agentury.

Článek 38

Pokyny a další relevantní informace

1. Odvolací senát schválí většinou svých hlasů pokyny relevantní pro řízení, která vede.

2. Tyto pokyny se zveřejní na internetových stránkách agentury společně s veškerými dalšími informacemi, které jsou pro odvolatele relevantní.

Článek 39

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. června 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/764 ze dne 2. května 2018 o poplatcích a platbách splatných Agentuře Evropské unie pro železnice a o podmínkách jejich úhrady (Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 68).

PŘÍLOHA

ODMĚNY

1. ODMĚNY ZA ODVOLACÍ/ROZHODČÍ ŘÍZENÍ (POPLATKY):

Jsou-li členové a náhradníci odvolacího senátu (odvolacích senátů) zapojeni do odvolacího/rozhodčího řízení, mají nárok na odměnu. Odměna pro členy a náhradníky, kteří se účastní řízení, činí 600 EUR za den práce na odvolacím nebo rozhodčím řízení, nebo 75 EUR za hodinu v případě, že tato práce nepokrývá celý pracovní den, přičemž za jedno řízení může být jedné osobě vyplaceno nejvýše 9 000 EUR.

U předsedy odvolacího senátu (odvolacích senátů) a zpravodaje řízení činí tato odměna 700 EUR za den práce na odvolacím nebo rozhodčím řízení, nebo 87,5 EUR za hodinu v případě, že tato práce nepokrývá celý pracovní den, přičemž za jedno řízení může být jedné osobě vyplaceno nejvýše 18 000 EUR.

	Výše odměny na osobu za každý den věnovaný řízení	Maximální odměna za řízení na osobu
Členové, náhradníci v aktivní funkci	600 EUR	9 000 EUR
Předseda a zpravodaj řízení	700 EUR	18 000 EUR

2. ODMĚNY ZA ÚČAST NA ZASEDÁNÍCH ODVOLACÍHO SENÁTU (ODVOLACÍCH SENÁTŮ), KTERÁ SE NETÝKAJÍ ODVOLACÍHO/ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ:

Odvolací senát nebo jednotliví členové mohou zasedat z organizačních a administrativních důvodů. Odměna za účast na takových zasedáních činí 600 EUR za jedno zasedání. Tato zasedání se mohou uskutečnit nejvýše šestkrát za kalendářní rok. Při pořádání těchto zasedání je nápomocna agentura.

	Výše odměny na osobu za jedno zasedání	Maximální počet zasedání na osobu a rok
Členové a náhradníci odvolacího senátu	600 EUR	6

3. ODMĚNA ZA ÚČAST NA JINÝCH ZASEDÁNÍCH

Členové a náhradníci odvolacího senátu (odvolacích senátů) mají rovněž nárok na úhradu cestovních výdajů a výdajů na ubytování vzniklých v souvislosti se zasedáními ad hoc, která nespadají do kategorií popsaných v bodě 1 a 2, pakliže je na taková zasedání pozve agentura.

14.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 149/16

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/868

ze dne 13. června 2018,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2014 a nařízení (EU) č. 1302/2014, pokud jde o ustanovení o systému měření energie a systému sběru údajů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (1), a zejména na čl. 5 odst. 11 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 (2) vyžaduje, aby Agentura Evropské unie pro železnice („agentura“) podávala doporučení Komisi k technickým specifikacím pro interoperabilitu („TSI“) a jejich revizi v souladu s článkem 5 směrnice (EU) 2016/797 a zajistila přizpůsobování TSI technickému pokroku, vývoji trhu a sociálním požadavkům.

(2)	Ustanovení čl. 3 odst. 5 písm. c) rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474 (3) vyžaduje, aby se TSI přezkoumaly za účelem uzavření zbývajících otevřených bodů.

(3)

Dne 22. září 2017 požádala Komise agenturu, aby vydala doporučení podle čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2016/797 k revizi TSI subsystému energie železničního systému v Unii („TSI ENE“) a TSI subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Unii („TSI LOC&PAS“).

(4)	Příloha nařízení Komise (EU) č. 1301/2014 (4) by měla být změněna pro uzavření otevřeného bodu ohledně specifikace týkající se protokolů rozhraní mezi systémem měření energie (EMS) a systémem sběru údajů a ke zlepšení srozumitelnosti textu.

(5)	Příloha nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 (5) týkající se EMS by měla být změněna za účelem zajištění souvislosti mezi oběma TSI.

(6)	Dne 4. října 2017 vydala agentura doporučení týkající se změn nařízení (EU) č. 1301/2014.

(7)	Dne 14. listopadu 2017 vydala agentura doporučení týkající se změn nařízení (EU) č. 1302/2014 zahrnující mimo jiné i ustanovení o EMS.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 51 odst. 1 směrnice (EU) 2016/797,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1301/2014 se mění takto:

1)	Poslední věta v 6. bodě odůvodnění se zrušuje.

2)	Článek 3 se zrušuje.

V článku 9 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Kromě zavádění pozemního systému sběru energetických údajů (DCS) definovaného v bodě 7.2.4 přílohy, a aniž jsou dotčena ustanovení bodu 4.2.8.2.8 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 (*1), členské státy zajistí, aby byl do dne 4. července 2020 zaveden pozemní systém vypořádání schopný přijímat údaje z DCS a akceptovat je pro účely vyúčtování. Pozemní systém vypořádání musí být schopen vyměňovat si kompilované datové soubory pro účely vyúčtování elektrické energie (CEBD) s jinými systémy vypořádání, validovat CEBD a přiřazovat údaje o spotřebě správným stranám. To musí být provedeno při zohlednění příslušných právních předpisů týkajících se trhu s energií.

(*1) Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (viz strana 228 v tomto čísle Úředního věstníku).“"

4)	Příloha nařízení (EU) č. 1301/2014 se mění v souladu s přílohou I tohoto prováděcího nařízení.

Článek 2

Příloha nařízení (EU) č. 1302/2014 se mění v souladu s přílohou II tohoto prováděcího nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. června 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).

(3) Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474 ze dne 8. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797, pokud jde o konkrétní cíle pro vypracování, přijetí a přezkum technických specifikací pro interoperabilitu (Úř. věst. L 210, 15.8.2017, s. 5).

(4) Nařízení Komise (EU) č. 1301/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému energie železničního systému v Unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 179).

(5) Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 228).

PŘÍLOHA I

Příloha nařízení (EU) č. 1301/2014 se mění takto:

Bod 2.1 podbod 3 se nahrazuje tímto:

„3)	V souladu s bodem 2.2 přílohy II směrnice 2008/57/ES je traťová část systému měření spotřeby elektrické energie, uvedená v této TSI jako pozemní systém sběru energetických údajů, popsána v bodě 4.2.17 této TSI.“

2)	Název bodu 4.2.5 se nahrazuje tímto: „4.2.5. Proud při stání (pouze stejnosměrné soustavy)“.

První pododstavec bodu 4.2.13 se nahrazuje tímto:

„Trolejové vedení se navrhuje pro nejméně dva sousední činné pantografové sběrače. Návrhová vzdálenost hlav dvou sousedních pantografových sběračů mezi jejich osami je rovna hodnotám stanoveným ve sloupci A, B nebo C v tabulce 4.2.13 nebo je nižší než tyto hodnoty.“

4)	V bodě 4.2.13 se v prvním řádku tabulky 4.2.13 v názvech sloupců zrušuje slovo „Minimální“.

Bod 4.2.17 se nahrazuje tímto:

„4.2.17 Pozemní systém sběru energetických údajů

Bod 4.2.8.2.8 TSI LOC & PAS obsahuje požadavky na palubní systémy měření energie (EMS) určené k sestavení a přenosu kompilovaných dat pro účely vyúčtování elektrické energie (CEBD) do pozemního systému sběru energetických údajů.

Pozemní systém sběru energetických údajů (DCS) kompilovaná data (CEBD) přijímá, uchovává a exportuje, aniž by došlo k jejich poškození, v souladu s požadavky uvedenými v článku 4.12 normy EN 50463-3:2017.

Pozemní systém sběru energetických údajů (DCS) musí podporovat všechny požadavky na výměnu dat uvedené v bodě 4.2.8.2.8.4 TSI LOC&PAS a požadavky uvedené v článcích 4.3.6 a 4.3.7 normy EN 50463-4:2017.“

6)	Název bodu 5.2.1.6 se nahrazuje tímto: „5.2.1.6 Proud při stání (pouze stejnosměrné soustavy)“.

7)	Název bodu 6.1.4.2 se nahrazuje tímto: „6.1.4.2 Posuzování proudu při stání (pouze stejnosměrné soustavy)“.

V bodě 6.1.5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	trvalá proudová zatížitelnost“.

Bod 7.2.4 se nahrazuje tímto:

„7.2.4

Do 1. ledna 2022 zajistí členské státy provedení pozemního systému sběru energetických údajů schopného výměny kompilovaných údajů pro účely vyúčtování elektrické energie v souladu s bodem 4.2.17 této TSI.“

10)

V bodě 7.3.1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)	Stávající subsystém může umožnit provoz vozidel, která jsou ve shodě s TSI, při splnění základních požadavků směrnice 2008/57/ES. Postup, který se má použít pro prokázání úrovně shody se základními parametry TSI, musí být v souladu s doporučením Komise 2014/881/EU (*1).

(*1) Doporučení Komise 2014/881/EU ze dne 18. listopadu 2014 k postupu pro prokázání úrovně shody stávajících železničních tratí se základními parametry technických specifikací pro interoperabilitu (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 520).“"

11)

Bod 7.3.4 se nahrazuje tímto:

„7.3.4

Postup, který se má použít pro prokázání úrovně shody stávajících tratí se základními parametry této TSI, musí být v souladu s doporučením 2014/881/EU.“

12)	Bod 7.4.2.11 se zrušuje.

13)	V dodatku D, bodu D.1.1.4, se obrázek D.1 nahrazuje tímto obrázkem: „Obrázek D.1 Mechanické obrysy pantografového sběrače “.

14)

V dodatku E se v tabulce E.1 doplňují řádky 9 a 10, které znějí:

„9	EN 50463-3	Drážní zařízení – Energetické měření na palubě vlaku - Část 3: Zpracování dat	2017	Pozemní systém sběru energetických údajů (4.2.17)
10	EN 50463-4	Drážní zařízení – Energetické měření na palubě vlaku - Část 4: Komunikace	2017	Pozemní systém sběru energetických údajů (4.2.17)“.

15)	Znění dodatku F se nahrazuje slovy „Záměrně vynecháno“.

16)	V dodatku G se v tabulce G.1, Slovníček pojmů, zrušuje řádek „neutrální úsekový dělič“.

PŘÍLOHA II

Příloha nařízení (EU) č. 1302/2014 se mění takto:

V kapitole 4 „Charakteristika subsystému kolejová vozidla“ se bod 4.2.8.2.8 „Palubní systém měření energie“ nahrazuje tímto:

„4.2.8.2.8 Palubní systém měření energie

4.2.8.2.8.1 Obecná ustanovení

Palubní systém měření energie (EMS) je systém zajišťující měření veškeré činné a jalové elektrické energie odebrané z trolejového vedení nebo vrácené do trolejového vedení (při rekuperačním brzdění) elektrickým vozidlem.

EMS musí mít alespoň tyto funkce: Funkci měření energie (EMF) v souladu s bodem 4.2.8.2.8.2, systém zpracování dat (DHS) v souladu s bodem 4.2.8.2.8.3.

Vhodný komunikační systém bude soubory kompilovaných dat pro účely vyúčtování elektrické energie (CEBD) odesílat do pozemního systému sběru údajů (DCS). Protokoly rozhraní a formát dat přenášených mezi EMS a DCS musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4.2.8.2.8.4.

Tento systém je vhodný pro potřeby účtování; soubory dat definované v bodě 4.2.8.2.8.3 podbodě 4 pocházející z tohoto systému musí být akceptovány pro potřeby účtování ve všech členských státech.

Jmenovitý proud a napětí EMS musí odpovídat jmenovitému proudu a napětí elektrického vozidla; musí nadále správně fungovat i při přechodu mezi několika trakčními napájecími systémy.

Data uložená v EMS musí být chráněna před ztrátou elektrického napájení a EMS musí být chráněn před neoprávněným přístupem.

Palubní lokalizační funkce předávající data o poloze pocházející z externího zdroje do DHS musí být poskytována pouze v sítích, kde je taková funkce nutná pro potřeby účtování. V každém případě musí být systém EMS schopen spolupracovat s kompatibilní lokalizační funkcí. Jestliže je lokalizační funkce poskytována, musí splňovat požadavky stanovené ve specifikaci uvedené v dodatku J.1, index 116.

Instalace EMS, jeho palubní lokalizační funkce, popis komunikace mezi palubními a pozemními zařízeními a metrologická kontrola, včetně třídy přesnosti EMF, musí být zaznamenány v technické dokumentaci popsané v bodě 4.2.12.2 této TSI.

Dokumentace údržby popsaná v bodě 4.2.12.3 této TSI musí obsahovat veškeré postupy pravidelného ověřování, aby byla zajištěna požadovaná úroveň přesnosti EMS v průběhu jeho životnosti.

4.2.8.2.8.2 Funkce měření energie (EMF)

EMF musí zajistit měření napětí a proudu, výpočet energie a produkci energetických dat.

Energetická data produkovaná funkcí EMF musí mít časové referenční období pět minut definované časem na hodinách na základě koordinovaného světového času (UTC) na konci každého referenčního období; počáteční časová značka je 00:00:00; jestliže lze data na palubě agregovat do referenčního období pěti minut, je dovoleno použít kratší interval měření.

Přesnost EMF při měření činné energie musí být v souladu s body 4.2.3.1 až 4.2.3.4 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 117.

Na každém zařízení obsahujícím jednu nebo více funkcí EMF musí být uvedeny tyto údaje: metrologická kontrola a její třída přesnosti podle označení tříd vymezených ve specifikaci uvedené v bodech 4.3.3.4, 4.3.4.3 a 4.4.4.2 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 117.

Posouzení shody přesnosti je stanoveno v bodě 6.2.3.19a.

4.2.8.2.8.3 Systém zpracování dat (DHS)

DHS musí zajistit produkci souborů kompilovaných dat pro účely vyúčtování elektrické energie tak, že sloučí data z EMF s časovými údaji a v případě potřeby s údaji o zeměpisné poloze a ukládá je připravené k odeslání do pozemního systému sběru údajů (DCS) prostřednictvím komunikačního systému.

DHS musí kompilovat data, aniž by došlo k jejich poškození a musí zahrnovat úložný prostor pro data s kapacitou paměti dostatečnou pro uložení kompilovaných dat za minimálně 60 dní nepřetržitého provozu. Použitý referenční interval musí být stejný jako u EMF.

DHS musí umožňovat lokální přístup k datům na palubě za účelem auditu a obnovy dat.

DHS musí produkovat soubory kompilovaných dat pro účely vyúčtování elektrické energie (CEBD) tak, že sloučí následující data pro každé referenční období:

—	jedinečnou identifikaci odběrného místa (CPID) EMS podle definice ve specifikaci uvedené v dodatku J.1, index 118,

—	konečný čas každého intervalu, definovaný jako rok, měsíc, den, hodina, minuta a sekunda,

—	data o poloze na konci každého intervalu,

—	spotřebovanou/rekuperovanou činnou a jalovou (v příslušných případech) energii v každém intervalu ve watthodinách (činná energie) a ve varhodinách (jalová energie) nebo v jejich desítkových násobcích.

Posouzení shody kompilace a zpracování dat produkovaných systémem DHS je stanoveno v bodě 6.2.3.19a.

4.2.8.2.8.4 Protokoly rozhraní a formát dat přenášených mezi EMS a DCS

Výměna dat mezi EMS a DCS musí splňovat tyto požadavky:

—	Aplikační služby (vrstva služeb) systému EMS musí být v souladu s bodem 4.3.3.1 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 119.

—	Uživatelská přístupová práva k těmto aplikačním službám musí být v souladu s bodem 4.3.3.3 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 119.

—	Struktura (datová vrstva) pro tyto aplikační služby musí být v souladu se schématem XML podle definice v bodě 4.3.4 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 119.

—	Mechanismus zpráv (vrstva zpráv) pro podporu těchto aplikačních služeb musí být v souladu s metodami a schématem XML v bodě 4.3.5 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 119.

—	Aplikační protokoly pro podporu mechanismu zpráv musí být v souladu s bodem 4.3.6 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 119.

—	EMS musí použít alespoň jednu z komunikačních architektur v bodě 4.3.7 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 119.“

V kapitole 4 „Charakteristika subsystému kolejová vozidla“ se bod 4.2.12.2 podbod 14 nahrazuje tímto:

„14)

instalace palubního systému měření energie a jeho palubní lokalizační funkce (volitelná) podle požadavku uvedeného v bodě 4.2.8.2.8. Popis komunikace mezi palubními a pozemními zařízeními a metrologické kontroly včetně funkcí souvisejícících s třídami přesnosti měření napětí, měření proudu a výpočtu energie“.

V kapitole 6 „Posouzení shody nebo vhodnosti pro použití a ověření ES“ se za bod 6.2.3.19 doplňuje nový bod, který zní:

„6.2.3.19a Palubní systém měření energie (bod 4.2.8.2.8)

1) Funkce měření energie (EMF)

Přesnost každého zařízení obsahujícího jednu nebo více funkcí EMF se musí posoudit na základě zkoušek každé funkce za referenčních podmínek za použití příslušné metody popsané v bodech 5.4.3.4.1, 5.4.3.4.2 a 5.4.4.3.1 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 117. Množství vstupních údajů a rozsah účiníku při zkouškách musí odpovídat hodnotám stanoveným v tabulce 3 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 117.

Vliv teploty na přesnost každého zařízení obsahujícího jednu nebo více funkcí EMF se musí posoudit na základě zkoušek každé funkce za referenčních podmínek (kromě teploty) za použití příslušné metody popsané v bodech 5.4.3.4.3.1, a 5.4.4.3.2.1 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 117.

Střední teplotní koeficient každého zařízení obsahujícího jednu nebo více funkcí EMF se musí posoudit na základě zkoušek každé funkce za referenčních podmínek (kromě teploty) za použití příslušné metody popsané v bodech 5.4.3.4.3.2 a 5.4.4.3.2.2 specifikace uvedené v dodatku J.1, index 120.

2) Systém zpracování dat (DHS)

Kompilace a zpracování dat v systému DHS se musí posoudit na základě zkoušek za použití metody popsané ve specifikaci uvedené v dodatku J.1, index 121.

3) Palubní systém měření energie (EMS)

EMS se musí posoudit na základě zkoušek popsaných ve specifikaci uvedené v dodatku J.1, index 122.“

V kapitole 7 „Provádění“ se za bod 7.1.1.4 vkládá nový bod, který zní:

„7.1.1.4a Přechodné opatření týkající se požadavku na palubní systém měření energie

Požadavky stanovené v bodě 4.2.8.2.8 nejsou během přechodného období, které končí dnem 1. ledna 2022, povinné pro projekty, které jsou dne 14. června 2018 projekty v pokročilé fázi vývoje, zakázkami v průběhu plnění a kolejovými vozidly již existující konstrukce, jak jsou uvedeny v bodě 7.1.1.2 této TSI.

Pokud se požadavky stanovené v bodě 4.2.8.2.8.4 nepoužijí, použijí se vnitrostátní pravidla týkající se specifikace protokolů rozhraní a formátu přenášených dat a popis komunikace mezi palubními a pozemními zařízeními se uvede v technické dokumentaci.“

5)	V seznamu „DODATKY“ za kapitolou 7 se slova „Dodatek D: Měření energie“ nahrazují slovy „Dodatek D: „Záměrně vynecháno“.

6)	Znění dodatku D se nahrazuje slovy „Záměrně vynecháno“.

V dodatku I „Hlediska, pro která není k dispozici technická specifikace (otevřené body)“, se ve druhé tabulce zrušuje tento řádek:

„Palubní systém měření energie

4.2.8.2.8 a dodatek D

Komunikace mezi palubními a pozemními zařízeními: specifikace týkající se protokolů rozhraní a formátu přenášených dat

Popis komunikace mezi palubními a pozemními zařízeními se uvede v technické dokumentaci.

Měla by být použita řada norem EN 61375-2-6.“

V dodatku J.1 „Normy nebo normativní dokumenty“ se indexy 103, 104 a 105 nahrazují těmito indexy, které znějí:

„103	NEPOUŽIJE SE
104	NEPOUŽIJE SE
105	NEPOUŽIJE SE“.

V dodatku J.1 „Normy nebo normativní dokumenty“ se doplňují tyto indexy, které znějí:

„106

NEPOUŽIJE SE

107

NEPOUŽIJE SE

108

NEPOUŽIJE SE

109

NEPOUŽIJE SE

110

NEPOUŽIJE SE

111

NEPOUŽIJE SE

112

NEPOUŽIJE SE

113

NEPOUŽIJE SE

114

NEPOUŽIJE SE

115

NEPOUŽIJE SE

116

Palubní lokalizační funkce – požadavky

4.2.8.2.8.1

EN 50463-3:2017

4.4

117

Přesnost funkce měření energie při měření činné energie:

Požadavky

Označení tříd

Metodika posuzování

4.2.8.2.8.2

6.2.3.19a

EN 50463-2:2017

4.2.3.1, 4.2.3.2, 4.2.3.3 a 4.2.3.4

4.3.3.4, 4.3.4.3 a 4.4.4.2

5.4.3.4.1, 5.4.3.4.2, 5.4.4.3.1, tabulka 3, 5.4.3.4.3.1 a 5.4.4.3.2.1

118

Funkce měření energie: identifikace odběrného místa – Definice

4.2.8.2.8.3

EN 50463-1:2017

4.2.5.2

119

Protokoly rozhraní mezi palubním systémem měření energie (EMS) a pozemním systémem sběru údajů (DCS) – Požadavky

4.2.8.2.8.4

EN 50463-4:2017

4.3.3.1, 4.3.3.3, 4.3.4, 4.3.5, 4.3.6 a 4.3.7

120

Funkce měření energie: střední teplotní koeficient každého zařízení – Metodika posuzování

6.2.3.19a

EN 50463-2:2017

5.4.3.4.3.2 a 5.4.4.3.2.2

121

Kompilace a zpracování dat v systému zpracování dat – Metodika posuzování

6.2.3.19a

EN 50463-3:2017

5.4.8.3, 5.4.8.5 a 5.4.8.6

122

Palubní systém měření energie – Zkoušky

6.2.3.19a

EN 50463-5:2017

5.3.3 a 5.5.4“.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 149

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 14. června 2018

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/866 ze dne 13. června 2018, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 v kalendářním roce 2018	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/867 ze dne 13. června 2018, kterým se stanoví jednací řád odvolacího senátu (odvolacích senátů) Agentury Evropské unie pro železnice ( 1)	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/868 ze dne 13. června 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2014 a nařízení (EU) č. 1302/2014, pokud jde o ustanovení o systému měření energie a systému sběru údajů ( 1)	16
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2018/869 ze dne 5. června 2018 o prodloužení mandátu vedoucího Mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) (EULEX KOSOVO/1/2018) ( *1)	24


	(1) Text s významem pro EHP.
	(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.