25.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 129/3

DOHODA

ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o dodatečných obchodních preferencích pro zemědělské produkty

A. Dopis Evropské unie

Vážená paní,

mám tu čest odvolat se na jednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím (dále jen „strany“) o dvoustranném obchodu se zemědělskými produkty, která byla uzavřena dne 5. dubna 2017.

Nové kolo jednání o obchodu se zemědělskými produkty mezi Evropskou komisí a norskou vládou proběhlo na základě článku 19 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) s cílem rozšířit postupnou liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty mezi stranami na preferenčním, recipročním a vzájemně výhodném základě. Jednání byla vedena systematicky a s patřičným ohledem na vývoj zemědělské politiky stran a okolnosti, včetně vývoje dvoustranného obchodu a obchodních podmínek s dalšími obchodními partnery.

Potvrzuji tyto výsledky jednání:

1.	Norsko se zavazuje poskytnout bezcelní přístup pro produkty pocházející z Evropské unie uvedené v příloze I této dohody.

2.	Norsko se zavazuje zavést celní kvóty pro produkty pocházející z Evropské unie uvedené v příloze II této dohody.

3.	Evropská unie se zavazuje poskytnout bezcelní přístup pro produkty pocházející z Norska uvedené v příloze III této dohody.

4.	Evropská unie se zavazuje zavést celní kvóty pro produkty pocházející z Norska uvedené v příloze IV této dohody.

5.	Kódy celního sazebníku uvedené v přílohách I až IV této dohody platí pro strany ode dne 1. ledna 2017.

Stávající celní kvóty pro dovoz 600 tun vepřového masa, 800 tun drůbežího masa a 900 tun hovězího masa, uvedené v příloze II dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím podepsané dne 15. dubna 2011 (dále jen „dohoda z roku 2011“), do Norska nebudou dotčeny případnou budoucí dohodou WTO o zemědělství. Bod 7 dohody z roku 2011 se tudíž zrušuje.

7.	Pokud jde o dodatečnou celní kvótu pro dovoz 1 200 tun sýru a tvarohu do Norska, strany se dohodly, že správa 700 tun proběhne v aukci a 500 tun v systému udělování licencí.

8.	Strany budou pokračovat v úsilí o sjednocení všech dvoustranných koncesí (těch, které již platí i těch, které jsou stanoveny v této dohodě) v nové výměně dopisů, která by měla nahradit stávající dvoustranné zemědělské dohody.

9.	Pravidla původu pro účely provádění koncesí uvedených v přílohách I až IV této dohody jsou stanovena v příloze IV dohody ve formě výměny dopisů ze dne 2. května 1992 (dále jen „dohoda z roku 1992“). Místo dodatku k příloze IV dohody z roku 1992 se však použije příloha II protokolu 4 k Dohodě o EHP.

10.	Strany zajistí, že koncese, které si navzájem poskytují, nebudou ohroženy.

11.	Strany se dohodly, že celní kvóty budou spravovány takovým způsobem, aby se dovoz mohl uskutečňovat pravidelně a aby bylo možné dohodnutá množství skutečně dovážet.

12.	Strany se dohodly, že si budou pravidelně vyměňovat informace o obchodovaných produktech, správě celních kvót, cenových kotacích a další užitečné informace o svých domácích trzích a provádění výsledků těchto jednání.

13.	Na žádost jedné ze stran se povedou konzultace o jakémkoliv problému ohledně provádění výsledků těchto jednání. V případě obtíží při provádění se tyto konzultace budou konat co nejdříve, aby bylo možné přijmout patřičná nápravná opatření.

14.	Strany znovu potvrdily svůj závazek v souladu s článkem 19 Dohody o EHP pokračovat ve svém úsilí o dosažení postupné liberalizace zemědělského obchodu. Za tímto účelem se strany dohodly, že za dva roky znovu zrevidují podmínky obchodu se zemědělskými produkty, aby prozkoumaly možné koncese.

15.	V případě dalšího rozšíření Evropské unie strany posoudí dopad na dvoustranný obchod a přizpůsobí dvoustranné preference tak, aby předtím existující preferenční obchodní toky mezi Norskem a přistupujícími zeměmi mohly pokračovat.

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni uložení poslední listiny o schválení.

Byl bych Vám vděčen, pokud byste mohl/a potvrdit souhlas Vaší vlády s výše uvedeným.

S úctou

Съставено в Брюксел на

Hecho en Bruselas, el

V Bruselu dne

Udfærdiget i Bruxelles, den

Geschehen zu Brüssel am

Brüssel,

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις

Done at Brussels,

Fait à Bruxelles, le

Sastavljeno u Bruxellesu

Fatto a Bruxelles, addì

Briselē,

Priimta Briuselyje,

Kelt Brüsszelben,

Magħmul fi Brussell,

Gedaan te Brussel,

Sporządzono w Brukseli, dnia

Feito em Bruxelas,

Întocmit la Bruxelles,

V Bruseli

V Bruslju,

Tehty Brysselissä

Utfärdat i Bryssel den

Utferdiget i Brussel,

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

For Den europeiske union

PŘÍLOHA I

BEZCELNÍ PŘÍSTUP PRO DOVOZ PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z EVROPSKÉ UNIE DO NORSKA

Norský celní sazebník	Popis zboží
01.01.2100	Živí koně, osli, muly a mezci; koně; plemenná čistokrevná zvířata
01.01.2902	Živí koně, osli, muly a mezci; ostatní koně; o hmotnosti menší než 133 kg
01.01.2908	Živí koně, osli, muly a mezci; ostatní koně; ostatní
02.07.4300	Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 01.05 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené; z kachen; tučná játra, čerstvá nebo chlazená
02.07.5300	Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 01.05 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené; z hus; tučná játra, čerstvá nebo chlazená
05.06.9010	Kosti a rohové kosti, neopracované, zbavené tuku, jednoduše opracované (avšak nepřiříznuté do tvaru), upravené kyselinou nebo zbavené klihu; prach a odpad z těchto produktů; ostatní; pro krmné účely
05.11.9911	Produkty živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidské spotřebě; ostatní; krevní moučka, nezpůsobilá k lidské spotřebě; pro krmné účely
05.11.9930	Produkty živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidské spotřebě; ostatní; maso a krev; pro krmné účely
05.11.9980	Produkty živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidské spotřebě; ostatní; ostatní; pro krmné účely
06.02.1021	Ostatní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky a rouby; podhoubí; nekořenovité řízky a rouby; řízky pro školky nebo zahradnické účely, s výjimkou zelených rostlin, od 15. prosince do 30. dubna; begonie, všechny druhy, Campanula isophylla, Eupharboria pulcherrima, Poinsettia pulcherrima, Fuchsia, Hibiscus, Kalanchoe a Petunia-hanging (Petunia hybrida, Petunia atkinsiana)
06.02.1024	Ostatní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky a rouby; podhoubí; nekořenovité řízky a rouby; řízky pro školky nebo zahradnické účely, s výjimkou zelených rostlin, od 15. prosince do 30. dubna; pelargonie
06.02.9032	Ostatní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky a rouby; podhoubí; ostatní; s kořenovým balem nebo jinou živnou půdou; ostatní rostliny v květináčích nebo sazenice rostlin, včetně ovoce a zeleniny pro okrasné účely; zelené rostliny v květináčích od 1. května do 14. prosince; Asplenium, Begonia x rex-cultorum Chlorophytum, Euonymus japanicus, Fatsia japonica, Aralia sieboldii, Ficus elastica, Monstera, Philodendron scandens, Radermachera, Stereospermum, Syngonium a X-Fatshedera, i pokud jsou dovezeny jako součást smíšených skupin rostlin
ex ex 07.08.2009 (1)	Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené; fazole; čerstvé nebo chlazené fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.) jiné než zelené fazole, chřestové fazole, voskové fazole a fazolové lusky
07.09.9930	Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená; ostatní; ostatní; kukuřice cukrová; pro krmné účely
ex ex 07.10.2209 (1)	Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená; luštěniny, též vyluštěné; fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.); jiné než zelené fazole, chřestové fazole, voskové fazole a fazolové lusky
07.11.5100	Zelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slaném nálevu, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání; houby a lanýže; houby rodu Agaricus (žampióny)
07.11.5900	Zelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slaném nálevu, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání; houby a lanýže; ostatní
07.14.3009	Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, topinambury, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku; jamy (Dioscorea spp.); jiná než ke krmení
ex ex 07.14.4000 (1)	Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, topinambury, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku; kolokázie (Colocasia spp.)
07.14.5009	Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, topinambury, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku; xanthosoma (Xanthosoma spp.); jiná než ke krmení
08.11.2011	Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; ostružiny, moruše nebo Loganovy ostružiny
08.11.2012	Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; bílý nebo červený rybíz
08.11.2013	Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; angrešt
08.11.2092	Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; ostatní; ostružiny, moruše nebo Loganovy ostružiny
08.11.2094	Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; ostatní; bílý nebo červený rybíz
08.11.2095	Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; ostatní; angrešt
08.12.1000	Ovoce a ořechy, prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání; třešně a višně
10.08.5000	Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny; merlík chilský (Chenopodium quinoa)
11.09.0010	Pšeničný lepek, též sušený; pro krmné účely
12.12.2910	Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus sativum) používané zejména k lidské spotřebě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; chaluhy a jiné řasy; ostatní; pro krmné účely
17.02.2010	Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísady aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel; javorový cukr a javorový sirup; pro krmné účely
20.08.9300	Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté; ostatní, včetně směsí jiných než položky 2008.1900 ; brusinky (Vaccinium macrocarpon, Vaccinium oxycoccos, Vaccinium vitis-idaea)
20.09.8100	Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) a zeleninové šťávy, nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; šťáva z jakéhokoliv jednoho druhu ostatního ovoce nebo zeleniny; brusinky (Vaccinium macrocarpon, Vaccinium oxycoccos, Vaccinium vitis-idaea)
ex ex 20.09.8999	Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) a zeleninové šťávy, nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel; šťáva z jakéhokoliv jednoho druhu ostatního ovoce nebo zeleniny; ostatní, borůvková šťáva či koncentrát
22.06	Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné víno, hruškové víno, medovina, saké); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté
23.03.1012	Škrobárenské zbytky a podobné zbytky, řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady, pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady, též ve tvaru pelet; škrobárenské a podobné zbytky; pro krmné účely; z brambor.

PŘÍLOHA II

CELNÍ KVÓTY PRO DOVOZ PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z EVROPSKÉ UNIE DO NORSKA

Norský celní sazebník	Popis zboží	Konsolidované celní kvóty (roční množství v tunách)	Z toho dodatečné kvóty (1)	Clo v rámci kvóty (NOK/kg)
	Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené	2 500	1 600	0
02.01.1000	V celku a půlené
02.01.2001	„Kompenzované“ čtvrti, tj. přední a zadní čtvrti téhož zvířete předložené ve stejnou dobu
02.01.2002	Ostatní přední čtvrti
02.01.2003	Ostatní zadní čtvrti
02.01.2004	Tzv. řezy „pistola“
	Hovězí maso, zmrazené
02.02.1000	V celku a půlené
02.02.2001	„Kompenzované“ čtvrti, tj. přední a zadní čtvrti téhož zvířete předložené ve stejnou dobu
02.02.2002	Ostatní přední čtvrti
02.02.2003	Ostatní zadní čtvrti
02.02.2004	Tzv. řezy „pistola“
	Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené	300 (2)	300 (2)	15
02.03.1904	Bůčky (prorostlé) a kusy z nich; nevykostěné.	300 (2)	300 (2)	15
	Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 01.05 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené Z kohoutů nebo slepic kura domácího (Gallus domesticus)	950	150	0
02.07.1100	Nedělené, čerstvé nebo chlazené
02.07.1200	Nedělené, zmrazené
02.07.2400	z krůt Nedělené, čerstvé nebo chlazené
02.07.2500	Nedělené, zmrazené
02.07.4401	z kachen, čerstvé nebo chlazené Prsa a jejich části	200	100	30
	Maso a jedlé droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů Vepřové maso; kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné;	600 (3)	200 (3)	0
02.10.1101	obsahující 15 % hmotnostních nebo více kostí
02.10.1109	Jiné (méně než 15 % kostí)
02.10.1900	Jiné (než kýty, plece a kusy z nich nebo bůčky a kusy z nich, nevykostěné)
04.06	Sýry a tvaroh	8 400	1 200	0
ex ex 06.02.9043 (4) 06.02.9044	Ostatní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky a rouby; podhoubí Ostatní; rostliny v květináčích nebo sazenice rostlin, v květu	20 milionů NOK	12 milionů NOK	0
06.02.9031	Zelené rostliny v květináčích od 1 května do 14. prosince (5)	7 milionů NOK	3 miliony NOK	0
	Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené Ledový salát; od 1. března do 31. května;	500 (6)	100 (6)	0
07.05.1112	Celý
07.05.1119	Jiný
10.05.9010	Kukuřice krmná	15 000	5 000	0
16.01.0000	Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků	600	200	0

PŘÍLOHA III

BEZCELNÍ PŘÍSTUP PRO DOVOZ PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z NORSKA DO EVROPSKÉ UNIE

Kód KN

Popis v kombinované nomenklatuře

0101 21 00

Živí koně, plemenná čistokrevná zvířata

0101 29 10

Živí koně, jiní než plemenná čistokrevná zvířata k porážce

0101 29 90

Živí koně, jiní než plemenná čistokrevná zvířata, jiní než koně k porážce

0207 43 00

Tučná játra z kachen, čerstvá nebo chlazená

0207 53 00

Tučná játra z hus, čerstvá nebo chlazená

ex 0506 90 00

Kosti a rohové kosti a prach a odpad z nich, neopracované, zbavené tuku, zbavené klihu nebo jednoduše opracované (jiné než ossein a kosti upravené kyselinou a přiříznuté do tvaru) k výživě zvířat

ex 0511 99 85

Krevní moučka k výživě zvířat, nezpůsobilá k lidské spotřebě

ex 0511 99 85

Maso a krev moučka k výživě zvířat, nezpůsobilé k lidské spotřebě

ex 0511 99 85

Ostatní živočišné produkty určené k výživě zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté, nezpůsobilé k lidské spotřebě (jiné než produkty z ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých; mrtvá zvířata kapitoly 3; krev; maso; přírodní houby živočišného původu; býčí sperma)

ex 0602 10 90

Nekořenovité řízky všech druhů Begonia, Campanula isophylla, Euphorbia pulcherrima, Poinsettia pulcherrima, Fuchsia, Hibiscus, Kalanchoe a závěsných květin rodu Petunia (Petunia hybrida, Petunia atkinsiana) pro školky nebo zahradnické účely [s výjimkou zelených rostlin od 15. prosince do 30. dubna]

ex 0602 10 90

Nekořenovité řízky rodu Pelargonium pro školky nebo zahradnické účely, [s výjimkou zelených rostlin, od 15. prosince do 30. dubna]

ex 0602 90 99

Asplenium, Begonia x rex-cultorum, Chlorophytum, Euonymus japanicus, Fatsia japonica, Aralia sieboldii, Ficus elastica, Monstera, Philodendron scandens, Radermachera, Stereospermum, Syngonium a X-Fatshedera, předložené jako zelené rostliny v květináčích od 1. května do 14. prosince

ex 0708 20 00

Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.), též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené, s výjimkou zelených fazolí, chřestových fazolí, voskových fazolí a fazolových lusků

ex 0709 99 60

Kukuřice cukrová k výživě zvířat, čerstvá nebo chlazená

ex 0710 22 00

Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.), též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, s výjimkou zelených fazolí, chřestových fazolí, voskových fazolí a fazolových lusků

0711 51 00

Houby rodu Agaricus, prozatímně konzervované, avšak v tomto stavu nezpůsobilé k přímému požívání

0711 59 00

Houby (jiné než rodu Agaricus) a lanýže, prozatímně konzervované, avšak v tomto stavu nezpůsobilé k přímému požívání

ex 0714 30 00

Jamy (Dioscorea spp.), jiné než k výživě zvířat, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet

ex 0714 40 00

Kolokázie (Colocasia spp.), jiné než k výživě zvířat, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet

ex 0714 50 00

Xanthosoma (Xanthosoma spp.), jiná než k výživě zvířat, čerstvá, chlazená, zmrazená nebo sušená, též ve formě plátků nebo pelet

ex 0811 20 11

Ostružiny, moruše nebo Loganovy ostružiny, bílý nebo červený rybíz a angrešt, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, o obsahu cukru vyšším než 13 % hmotnostních

ex 0811 20 19

Ostružiny, moruše nebo Loganovy ostružiny, bílý nebo červený rybíz a angrešt, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, o obsahu cukru nižším než 13 % hmotnostních

0811 20 51

Červený rybíz, též vařený ve vodě nebo v páře, zmrazený, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel

0811 20 59

Ostružiny a moruše, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel

ex 0811 20 90

Loganovy ostružiny, bílý rybíz a angrešt, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel

0812 10 00

Třešně, prozatímně konzervované, avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání

1008 50 00

Merlík chilský (Chenopodium quinoa)

ex 1109 00 00

Pšeničný lepek k výživě zvířat, též sušený

ex 1212 29 00

Chaluhy a jiné řasy k výživě zvířat, čerstvé chlazené, zmrazené nebo sušené, též v prášku

ex 1702 20 10

Javorový cukr v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviv k výživě zvířat

ex 1702 20 90

Javorový cukr (jiný než v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviv) a javorový sirup k výživě zvířat

2008 93

Brusinky (Vaccinium macrocarpon, Vaccinium oxycoccos, Vaccinium vitis-idaea), jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu

2009 81

Brusinková šťáva (Vaccinium macrocarpon, Vaccinium oxycoccos, Vaccinium vitis-idaea), nezkvašená a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel

ex 2009 89

Borůvková šťáva nebo koncentrát, nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel

2206

Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (např. jablečné víno, hruškové víno, medovina, saké); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté

ex 2303 10 90

Škrobárenské a podobné zbytky z brambor, k výživě zvířat

2302 50

Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin:

—	z luštěnin

ex 2309 90 31

Přípravky používané k výživě zvířat, neobsahující žádný škrob nebo obsahující nejvýše 10 % hmotnostních škrobu, neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků, jiné než výživa pro psy nebo kočky v balení pro drobný prodej a jiné než rybí krmivo.

PŘÍLOHA IV

CELNÍ KVÓTY NA DOVOZ PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z NORSKA DO EVROPSKÉ UNIE

Kód KN

Popis v kombinované nomenklatuře

Konsolidované celní kvóty (roční množství v tunách)

Z toho dodatečné množství (7)

Clo v rámci kvóty (EUR/kg)

0207 14 30

Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené:

Z kohoutů nebo slepic kura domácího (Gallus domesticus)

Maso dělené, nevykostěné, zmrazené

Celá křídla, též bez špiček

550

0207 14 70

Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené:

Z kohoutů nebo slepic kura domácího (Gallus domesticus)

Ostatní maso dělené, nevykostěné, zmrazené

150

0204

Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené

500

0210

Maso a jedlé droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů

0404 10

Syrovátka a modifikovaná (upravená) syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla

1 250

0404 10 02

Syrovátka a modifikovaná (upravená) syrovátka, v prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, bez přidaného cukru nebo jiných sladidel, o obsahu bílkovin „obsah dusíku × 6,38“ ≤ 15 % hmotnostních a o obsahu tuku ≤ 1,5 % hmotnostních

3 150

0603 19 70

Řezané květiny a poupata na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, jiné než růže, karafiáty, orchideje, chryzantémy, lilie (Lilium spp.), gladioly a pryskyřníky

500 000 EUR

1602

Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve

300

2005 20 20

Tenké bramborové plátky, smažené nebo pečené, též solené nebo ochucené, v hermeticky uzavřených obalech, vhodné k okamžité spotřebě

350

150

2309 90 96

Přípravky používané k výživě zvířat; ostatní

200

3502 20

Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu:

—	Mléčný albumin, včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů

500

B. Dopis Norského království

Vážená paní,

mám tu čest potvrdit, že jsem dnešního dne obdržel Váš dopis tohoto znění:

„Mám tu čest odvolat se na jednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím (dále jen „strany“) o dvoustranném obchodu se zemědělskými produkty, která byla uzavřena dne 5. dubna 2017.

Potvrzuji tyto výsledky jednání:

1.	Norsko se zavazuje poskytnout bezcelní přístup pro produkty pocházející z Evropské unie uvedené v příloze I této dohody.

2.	Norsko se zavazuje zavést celní kvóty pro produkty pocházející z Evropské unie uvedené v příloze II této dohody.

3.	Evropská unie se zavazuje poskytnout bezcelní přístup pro produkty pocházející z Norska uvedené v příloze III této dohody.

4.	Evropská unie se zavazuje zavést celní kvóty pro produkty pocházející z Norska uvedené v příloze IV této dohody.

5.	Kódy celního sazebníku uvedené v přílohách I až IV této dohody platí pro strany ode dne 1. ledna 2017.

7.	Pokud jde o dodatečnou celní kvótu pro dovoz 1 200 tun sýru a tvarohu do Norska, strany se dohodly, že správa 700 tun proběhne v aukci a 500 tun v systému udělování licencí.

8.	Strany budou pokračovat v úsilí o sjednocení všech dvoustranných koncesí (těch, které již platí i těch, které jsou stanoveny v této dohodě) v nové výměně dopisů, která by měla nahradit stávající dvoustranné zemědělské dohody.

9.	Pravidla původu pro účely provádění koncesí uvedených v přílohách I až IV této dohody jsou stanovena v příloze IV dohody ve formě výměny dopisů ze dne 2. května 1992 (dále jen „dohoda z roku 1992“). Místo dodatku k příloze IV dohody z roku 1992 se však použije příloha II protokolu 4 k Dohodě o EHP.

10.	Strany zajistí, že koncese, které si navzájem poskytují, nebudou ohroženy.

11.	Strany se dohodly, že celní kvóty budou spravovány takovým způsobem, aby se dovoz mohl uskutečňovat pravidelně a aby bylo možné dohodnutá množství skutečně dovážet.

12.	Strany se dohodly, že si budou pravidelně vyměňovat informace o obchodovaných produktech, správě celních kvót, cenových kotacích a další užitečné informace o svých domácích trzích a provádění výsledků těchto jednání.

13.	Na žádost jedné ze stran se povedou konzultace o jakémkoliv problému ohledně provádění výsledků těchto jednání. V případě obtíží při provádění se tyto konzultace budou konat co nejdříve, aby bylo možné přijmout patřičná nápravná opatření.

14.	Strany znovu potvrdily svůj závazek v souladu s článkem 19 Dohody o EHP pokračovat ve svém úsilí o dosažení postupné liberalizace zemědělského obchodu. Za tímto účelem se strany dohodly, že za dva roky znovu zrevidují podmínky obchodu se zemědělskými produkty, aby prozkoumaly možné koncese.

15.	V případě dalšího rozšíření Evropské unie strany posoudí dopad na dvoustranný obchod a přizpůsobí dvoustranné preference tak, aby předtím existující preferenční obchodní toky mezi Norskem a přistupujícími zeměmi mohly pokračovat.

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni uložení poslední listiny o schválení.“

Mám tu čest potvrdit, že Norské království souhlasí s obsahem tohoto dopisu.

S úctou

Utferdiget i Brussel,

Съставено в Брюксел на

Hecho en Bruselas, el

V Bruselu dne

Udfærdiget i Bruxelles, den

Geschehen zu Brüssel am

Brüssel,

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις

Done at Brussels,

Fait à Bruxelles, le

Sastavljeno u Bruxellesu

Fatto a Bruxelles, addì

Briselē,

Priimta Briuselyje,

Kelt Brüsszelben,

Magħmul fi Brussell,

Gedaan te Brussel,

Sporządzono w Brukseli, dnia

Feito em Bruxelas,

Întocmit la Bruxelles,

V Bruseli

V Bruslju,

Tehty Brysselissä

Utfärdat i Bryssel den

For Kongeriket Norge

За Кралство Норвегия

Por el Reino de Noruega

Za Norské království

For Kongeriget Norge

Für das Königreich Norwegen

Norra Kuningriigi nimel

Για το Βασίλειο της Νορβηγίας

For the Kingdom of Norway

Pour le Royaume de Norvège

Za Kraljevinu Norvešku

Per il Regno di Norvegia

Norvēģijas Karalistes vārdā –

Norvegijos Karalystės vardu

A Norvég Királyság részéről

Għar-Renju tan-Norveġja

Voor het Koninkrijk Noorwegen

W imieniu Królestwa Norwegii

Pelo Reino da Noruega

Pentru Regatul Norvegiei

Za Nórske kráľovstvo

Za Kraljevino Norveško

Norjan kuningaskunnan puolesta

För Konungariket Norge

(1) Tyto produkty jsou dováženy bezcelně. Nicméně Norsko si vyhrazuje právo uvalit clo, pokud jsou produkty dováženy ke krmení.

(1) Pro období od 1.1.–31.12. a v průběhu prvního roku používání dohody poměrným dílem, bude-li to nutné. Dodatečné kvóty, které by měly být přidány do stávajících kvót, jež byly sjednány v rámci předchozích dohod mezi EU a Norskem.

(2) V období od 1.12.–31.12.

(3) Množství je dáno pro dovoz nevykostěných kýt. Konverzní faktor 1,15 se používá pro dovozy vykostěných kýt.

(4) Výjimka pro tyto rostliny: Argyranthemum frutescens, Chrysanthemum frutescens, Begonia x hiemalis, Begonia elatior, Campanula, Dendranthema x grandiflora, Chrysanthemum x morifolium, Euphorbia pulcherrima, Poinsettia pulcherrima, Hibiscus, Kalanchoe, Pelargonium, Primula a Saintpaulia.

(5) Zahrnuty jsou tyto rostliny: Condiaeum, Croton, Dieffenbachia, Epipremnum, Scindapsus aureum, Hedera, Nephrolepis, Peperomia obtusifolia, Peperomia rotundifolia, Schefflera, Soleirolia a Helxine, též dovážené jako součást smíšených skupin rostlin.

(6) Kritéria konečného uživatele: zpracovatelský průmysl.

(7) Pro období od 1.1.–31.12. a v průběhu prvního roku používání dohody poměrným dílem, je-li to nutné. Dodatečné kvóty, které by měly být přidány do stávajících kvót, jež byly sjednány v rámci předchozích dohod mezi EU a Norskem.

25.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 129/16

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/761

ze dne 16. února 2018,

kterým se stanoví společné bezpečnostní metody pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 1077/2012

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (1), a zejména na čl. 6 odst. 6 uvedené směrnice,

s ohledem na doporučení Agentury Evropské unie pro železnice ERA-REC-115-REC doručené Komisi dne 9. března 2017 týkající se revize společných bezpečnostních metod pro posuzování shody a společné bezpečnostní metody pro dohled,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Společné bezpečnostní metody (CSM) popisují, jak se posuzují úrovně bezpečnosti, dosahování bezpečnostních cílů a dodržování jiných bezpečnostních požadavků.

(2)	V souladu s čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2016/798 musí být CSM pravidelně revidovány s ohledem na zkušenosti získané při jejich používání a celkový vývoj bezpečnosti železnic a s cílem bezpečnost obecně zachovávat a pokud možno soustavně zvyšovat.

(3)

Prováděcím rozhodnutím ze dne 1. září 2016 (2) Komise v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798 pověřila Agenturu Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“) revizí nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 (3), (EU) č. 1169/2010 (4) a (EU) č. 1077/2012 (5). Dne 9. března 2017 agentura předložila Komisi v souladu s jejím pověřením své doporučení zahrnující zprávu o výsledcích konzultace s vnitrostátními bezpečnostními orgány, sociálními partnery a uživateli a zprávu o posouzení dopadů změněných CSM, které mají být přijaty. Komise posoudila doporučení vydané agenturou s cílem ověřit, zda bylo pověření splněno, jak stanoví čl. 6 odst. 4 směrnice (EU) 2016/798.

(4)	Po vydání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti by vnitrostátní bezpečnostní orgán měl vykonávat činnosti dohledu, aby ověřil, zda jsou opatření systému zajišťování bezpečnosti během provozu účinně využívána a zda jsou veškeré požadavky průběžně plněny.

(5)

V souladu s čl. 17 odst. 1 a 8 směrnice (EU) 2016/798 v případech, kdy železniční podniky a provozovatelé infrastruktury jsou rovněž subjekty odpovědné za údržbu, které nejsou certifikovány v souladu s čl. 14 odst. 4 směrnice (EU) 2016/798, jsou činnosti dohledu vykonávané vnitrostátními bezpečnostními orgány s cílem kontrolovat, zda subjekty odpovědné za údržbu uplatňují příslušné CSM uvedené v článku 6 směrnice (EU) 2016/798, oprávněným prostředkem dohledu nad účinností systému zajišťování bezpečnosti těchto železničních podniků a provozovatelů infrastruktury.

(6)	Pro vnitrostátní bezpečnostní orgány by měl být stanoven postup týkající se dohledu s cílem zlepšit vzájemnou důvěru v jejich přístup k činnostem dohledu i v rozhodování během nich.

(7)	Vnitrostátní bezpečnostní orgány by měly být odpovědné za své rozhodování, a proto by měly mít své interní mechanismy nebo postupy, na jejichž základě mohou být povolány k odpovědnosti.

(8)

Dohled by se měl zaměřit především na ty činnosti, které podle názoru vnitrostátního bezpečnostního orgánu představují nejzávažnější rizika nebo při nichž jsou tato rizika nejhůře kontrolována. Za tímto účelem by měl vnitrostátní bezpečnostní orgán vypracovat a provést strategii a plán(y) dohledu vycházející z posouzení rizik a uvést, jak zaměří své činnosti a stanoví své priority v oblasti dohledu.

(9)

Donucovací opatření ze strany vnitrostátních bezpečnostních orgánů s cílem zajistit, aby železniční podniky a provozovatelé infrastruktury soustavně plnili svou právní povinnost, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 1 směrnice (EU) 2016/798, by měla být úměrná rizikům pro bezpečnost či potenciální závažnosti nesouladu s jejich právními povinnostmi.

(10)	Aby vnitrostátní bezpečnostní orgán mohl plnit své úkoly podle čl. 16 odst. 2 písm. i) směrnice (EU) 2016/798, měl by na základě výsledků svých činností dohledu posoudit účinnost právního rámce v oblasti bezpečnosti.

(11)

Techniky auditu a kontroly v rámci činností dohledu by obvykle měly zahrnovat rozhovory s lidmi na různých organizačních stupních, kontrolu dokumentů a záznamů týkajících se systému zajišťování bezpečnosti a přezkum výsledků systému zajišťování bezpečnosti, které byly zjištěny při kontrolách nebo souvisejících činnostech.

(12)

V souladu s čl. 17 odst. 13 směrnice (EU) 2016/798 by agentura působící jako orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány měly svou činnost koordinovat, aby byla v případě potřeby zajištěna úplná výměna informací mezi činnostmi posuzování a činnostmi dohledu, včetně veškerých upozornění určených železničním podnikům. Stejně tak by příslušné vnitrostátní bezpečnostní orgány měly zajistit koordinaci v případě přeshraničních infrastruktur.

(13)	S cílem zajistit, aby dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány byl účinný a aby mezi těmito orgány byla posílena vzájemná důvěra, by tyto orgány měly zajistit, aby pracovníci podílející se na činnostech dohledu měli potřebné kompetence. Tyto kompetence by proto měly být stanoveny.

(14)

Vnitrostátní bezpečnostní orgány zapojené do činností dohledu nad provozovatelem infrastruktury s přeshraniční infrastrukturou nebo nad železničním podnikem, který svou činnost vykonává ve více než jednom členském státě, by měly mezi sebou spolupracovat, aby se zamezilo zdvojování dohledu a aby byl jejich přístup k dohledu koordinován s cílem zajistit, že veškeré klíčové informace o provozovateli infrastruktury nebo železničním podniku, zejména informace o známých rizicích a o stavu bezpečnosti, budou sdíleny a využívány k zaměření činností dohledu na oblasti s největším rizikem pro celý provoz.

(15)

Vnitrostátní bezpečnostní orgány by měly v případě potřeby spolupracovat s ostatními příslušnými orgány nebo subjekty, které působí v železničním odvětví, jako jsou regulační subjekty a orgány vydávající licence ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (6) nebo orgány příslušné pro sledování dodržování použitelných pravidel týkajících se pracovní doby, doby řízení a doby odpočinku strojvedoucích, s cílem plnit svá příslušná pověření, sdílet informace, řešit veškeré konflikty v přístupu, předcházet souvisejícím nepříznivým účinkům v železničním systému a koordinovat své reakce na jakékoliv porušení právního rámce v oblasti bezpečnosti.

(16)

Podle čl. 31 odst. 3 směrnice (EU) 2016/798 začne nový režim vydávání osvědčení o bezpečnosti platit dne 16. června 2019. Členské státy však mají možnost oznámit agentuře a Komisi podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798, že prodloužily lhůtu pro provedení směrnice, a mohou v důsledku toho pokračovat ve vydávání osvědčení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (7) do 16. června 2020. Je proto nezbytné sjednotit data použitelnosti tohoto nařízení s daty stanovenými ve směrnici (EU) 2016/798 s cílem umožnit hladký přechod na nový režim certifikace.

(17)	Nařízení (EU) č. 1077/2012 již není aktuální, a tudíž by mělo být nahrazeno tímto nařízením,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společné bezpečnostní metody (dále jen „CSM“) uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice (EU) 2016/798 pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány nad zajišťováním bezpečnosti železničními podniky poté, co jim byla vydána jednotná osvědčení o bezpečnosti, a nad provozovateli infrastruktury poté, co jim byla vydána schválení z hlediska bezpečnosti.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti“ orgán odpovědný za vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti, tedy agentura nebo vnitrostátní bezpečnostní orgán;

b)	„přetrvávajícím problémem“ závažná záležitost zjištěná při posuzování žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, která nebrání jeho vydání a může být později předmětem dohledu.

Článek 3

Postup dohledu

1. Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují postup dohledu stanovený v příloze I.

2. Vnitrostátní bezpečnostní orgány zavedou interní mechanismy nebo postupy pro řízení postupu dohledu.

3. Pro účely dohledu uznávají vnitrostátní bezpečnostní orgány schválení, uznání a osvědčení produktů nebo služeb poskytovaných železničními podniky a provozovateli infrastruktury nebo jejich subdodavateli, partnery nebo dodavateli, udělená v souladu s příslušným právem Unie jakožto důkaz schopnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury plnit příslušné požadavky vymezené v nařízení v přenesené pravomoci Komise (EU) 2018/762 (8).

Článek 4

Techniky dohledu

Vnitrostátní bezpečnostní orgány přijmou vhodné techniky, jako jsou audity a kontroly, a při plánování svých činností dohledu zvolí ty nejvhodnější.

Článek 5

Spojitost mezi dohledem a posuzováním

1. Vnitrostátní bezpečnostní orgán vykonávající dohled využívá, a pokud je to vhodné, sdílí informace o výkonnosti systému zajišťování bezpečnosti získané během svých činností dohledu pro účely obnovení nebo aktualizace jednotných osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti.

2. V případech, kdy vnitrostátní bezpečnostní orgán uvedený v odstavci 1 není odpovědný za vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, koordinuje neprodleně po obdržení žádosti o obnovení nebo aktualizaci svou činnost s agenturou působící jako orgán vydávající osvědčení nebo v případě přeshraniční infrastruktury na jeho žádost s příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem.

Na základě výsledku koordinace uvedené v prvním pododstavci vnitrostátní bezpečnostní orgán určí informace, které jsou relevantní pro posouzení toho, zda je systém zajišťování bezpečnosti železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury účinný, a zaměří se na ně, přičemž tyto informace zahrnují alespoň:

a)	popis případů závažného nesouladu, které mohou mít dopad na bezpečnost nebo způsobit vážné bezpečnostní riziko, a veškeré jiné problematické oblasti zjištěné při činnostech dohledu od předchozího posouzení;

stav akčního plánu (nebo plánů) stanovených železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury k řešení případů závažného nesouladu a jakýchkoli jiných problematických oblastí uvedených v písmenu a) a příslušných opatření, která učinil vnitrostátní bezpečnostní orgán za účelem dohledu nad řešením těchto záležitostí;

c)	přehled o stavu bezpečnosti železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury vykonávajícího svou činnost na území jeho členského státu;

d)	stav akčního plánu (nebo plánů) stanovených železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury k řešení přetrvávajících problémů od předchozího posouzení.

Článek 6

Kompetence pracovníků podílejících se na činnostech dohledu

1. Vnitrostátní bezpečnostní orgány zajistí, aby pracovníci podílející se na činnostech dohledu měli tyto kompetence:

a)	znalost příslušného právního rámce v rozsahu, ve kterém se týká dohledu;

b)	znalost fungování železničního systému;

c)	přiměřenou úroveň kritického analytického myšlení;

d)	zkušenosti s dohledem nad systémem zajišťování bezpečnosti či podobným systémem řízení v odvětví železniční dopravy nebo systémem zajišťování bezpečnosti v odvětví rovnocenném svou provozní a technickou náročností;

e)	znalosti a zkušenosti s vedením pohovorů;

f)	schopnost řešení problémů, komunikace a týmové práce.

2. V případě týmové práce mohou být tyto kompetence rozděleny mezi členy týmu.

3. S cílem zajistit správné uplatňování odstavce 1 vnitrostátní bezpečnostní orgány zavedou systém řízení kompetencí, který zahrnuje:

a)	rozvoj profilů kompetencí pro každé pracovní místo, pozici nebo úlohu;

b)	přijímání pracovníků v souladu se zavedenými profily kompetencí;

c)	udržování, rozvoj a posuzování kompetencí pracovníků v souladu se zavedenými profily kompetencí.

Článek 7

Kritéria pro rozhodování

1. Vnitrostátní bezpečnostní orgán vypracuje a zveřejní kritéria pro rozhodování o tom, jak hodnotí správné uplatňování systému zajišťování bezpečnosti železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury a účinnost systému zajišťování bezpečnosti při omezování bezpečnostních rizik spojených s činnostmi železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury.

Tato kritéria musí zahrnovat informace o tom, jak vnitrostátní bezpečnostní orgán nakládá s případy nesouladu zjištěnými v systému zajišťování bezpečnosti železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury a jak je řeší.

2. Vnitrostátní bezpečnostní orgán přijme a zveřejní postup upřesňující, jakým způsobem železniční podniky, provozovatelé infrastruktury a jakékoli jiné zúčastněné strany mohou předkládat stížnosti na rozhodnutí přijatá v průběhu činností dohledu.

Článek 8

Koordinace mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány a spolupráce s jinými orgány nebo subjekty

1. Vnitrostátní bezpečnostní orgány zapojené do činností dohledu nad provozovatelem infrastruktury s přeshraniční infrastrukturou nebo nad železničním podnikem, který svou činnost vykonává ve více než jednom členském státě, koordinují svůj přístup v oblasti dohledu v souladu s čl. 17 odst. 7 a 9 směrnice (EU) 2016/798.

Po vydání schválení z hlediska bezpečnosti nebo jednotného osvědčení o bezpečnosti vnitrostátní bezpečnostní orgány neprodleně rozhodnou, který z nich má mít vůdčí úlohu při koordinaci dohledu týkajícího se správného uplatňování a účinnosti systému zajišťování bezpečnosti, aniž jsou dotčeny povinnosti vnitrostátních bezpečnostních orgánů podle čl. 16 odst. 2 písm. d) a j) a článku 17 směrnice (EU) 2016/798.

2. Pro účely odstavce 1 vnitrostátní bezpečnostní orgány vypracují ujednání na základě rámce pro koordinovaný a společný dohled stanovený v příloze II.

3. Vnitrostátní bezpečnostní orgány rovněž vypracují ujednání o spolupráci s vnitrostátními vyšetřovacími orgány, orgány vydávajícími osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu a jinými příslušnými orgány nebo subjekty.

Článek 9

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1077/2012 se zrušuje s účinkem ode dne 16. června 2019.

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 16. června 2019. Ustanovení čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 a 2 se však v členských státech, které podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798 agentuře a Komisi oznámily, že prodloužily lhůtu pro provedení uvedené směrnice, použijí od 16. června 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. února 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102.

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 1. září 2016 o pověření Agentury Evropské unie pro železnice revizí společných bezpečnostních metod pro posuzování shody a společné bezpečnostní metody pro dozor a o zrušení prováděcího rozhodnutí C(2014) 1649 final (C(2016) 5504 final).

(3) Nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ze dne 9. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 326, 10.12.2010, s. 11).

(4) Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 327, 11.12.2010, s. 13).

(5) Nařízení Komise (EU) č. 1077/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě pro dozor vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 3).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).

(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 (viz strana 26 v tomto čísle Úředního věstníku).

PŘÍLOHA I

Postup dohledu podle článku 3

1. VŠEOBECNĚ

Vnitrostátní bezpečnostní orgán vypracuje strukturovaný a kontrolovatelný postup pro veškeré činnosti dohledu zohledňující níže uvedené prvky. Zajistí se tak, aby postup dohledu byl iterativní a zohledňoval potřebu soustavného zlepšování, jak ukazuje schéma níže v dodatku.

2. ZAVEDENÍ STRATEGIE A PLÁNU (PLÁNŮ) DOHLEDU

Vnitrostátní bezpečnostní orgán:

shromažďuje a analyzuje údaje/informace z různých zdrojů s cílem stanovit strategii a plán nebo plány dohledu. Zdroji mohou být informace shromážděné v průběhu posuzování systémů zajišťování bezpečnosti, výsledky z předchozích činností dohledu, informace pocházející ze schvalování subsystémů nebo vozidel, zprávy/doporučení vnitrostátních vyšetřovacích orgánů týkající se nehod, jiné zprávy nebo údaje o nehodách/mimořádných událostech, výroční zprávy o bezpečnosti železničních podniků nebo provozovatelů infrastruktury předkládané vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu, výroční zprávy o údržbě subjektů odpovědných za údržbu, stížnosti veřejnosti a další relevantní zdroje;

b)	určuje ve strategii dohledu rizikové oblasti pro cílené činnosti dohledu, včetně těch, které vyplývají z případného zapojení a řízení lidských a organizačních faktorů;

c)	vypracovává plán nebo plány dohledu, v nichž se uvádí, jak bude realizovat strategii dohledu během životního cyklu platných jednotných osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti;

d)	na základě určených cílových oblastí vypracuje počáteční odhad zdrojů potřebných na realizaci plánu nebo plánů;

e)	přiděluje zdroje na realizaci plánu nebo plánů;

f)	ve strategii a plánu (plánech) dohledu se zabývá veškerými záležitostmi, které se týkají přeshraničního provozu nebo infrastruktur, prostřednictvím jejich koordinace s dalším vnitrostátním bezpečnostním orgánem (nebo orgány).

3. SDĚLENÍ TÝKAJÍCÍ SE STRATEGIE A PLÁNU(Ů) DOHLEDU

Vnitrostátní bezpečnostní orgán:

a)	příslušným železničním podnikům nebo provozovatelům infrastruktury a případně dále v širším smyslu ostatním zúčastněným stranám sděluje celkové cíle strategie dohledu a podává celkové vysvětlení plánu nebo plánů;

b)	příslušným železničním podnikům nebo provozovatelům infrastruktury podává celkové vysvětlení způsobu realizace plánu nebo plánů dohledu.

4. PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ DOHLEDU

Vnitrostátní bezpečnostní orgán:

a)	realizuje plán nebo plány dohledu;

b)	přijímá přiměřená opatření k řešení případů neplnění právních povinností ze strany železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury, včetně vydávání případných naléhavých bezpečnostních varování a uplatňování dočasných bezpečnostních opatření;

c)	vyhodnocuje, do jaké míry bylo vypracování a realizace akčního plánu nebo plánů ze strany železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury přiměřené pro nápravu jakéhokoli nesouladu nebo přetrvávajícího problému v určeném časovém období;

d)	dokumentuje výsledky svých činností dohledu.

5. VÝSLEDKY ČINNOSTÍ DOHLEDU

Vnitrostátní bezpečnostní orgán:

a)	sděluje výsledky svých činností dohledu příslušného železničnímu podniku nebo provozovateli infrastruktury, včetně určení oblastí neplnění povinností ze strany železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury a osvědčených postupů v jakékoli oblasti, které podpoří zvyšování bezpečnosti;

b)	má přehled o stavu bezpečnosti jednotlivých železničních podniků nebo provozovatelů infrastruktury vykonávajících svou činnost na území jeho členského státu;

c)	zveřejňuje svá stanoviska k celkovému stavu bezpečnosti v členském státě a informuje o nich zúčastněné strany;

d)	zveřejňuje svá stanoviska k účinnosti právního rámce v oblasti bezpečnosti a informuje o nich zúčastněné strany;

využívá, a pokud je to vhodné, sděluje informace o výkonnosti systému zajišťování bezpečnosti shromážděné během svých činností dohledu nad železničními podniky a provozovateli infrastruktury před opětovným posouzením žádosti o obnovení nebo aktualizaci jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti agentuře působící jako orgán vydávající osvědčení nebo v případě přeshraniční infrastruktury příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu;

pokud je to vhodné, přijímá donucovací opatření, určuje, zda existují důvody pro omezení nebo odebrání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a v případě, že není odpovědný za vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, patřičně informuje příslušný orgán.

6. PŘEZKUM ČINNOSTÍ DOHLEDU

Na základě informací shromážděných a zkušeností získaných během činností dohledu a na základě stavu bezpečnosti jak na úrovni jednotlivých podniků a provozovatelů tak na úrovni členského státu, vnitrostátní bezpečnostní orgán v pravidelných intervalech:

a)	provádí přezkum strategie a plánu nebo plánů dohledu, aby zkontroloval přiměřenost původních cílených činností, využívání údajů/informací z různých zdrojů, výsledků dohledu a přidělování zdrojů, a podle potřeby mění priority;

b)	reviduje v případě potřeby plán nebo plány a posuzuje vliv změn na strategii dohledu;

c)	případně přispívá svými stanovisky a všemi návrhy k tomu, aby členský stát odstranil jakékoli nedostatky právního rámce v oblasti bezpečnosti.

Dodatek

Údaje o nehodách/ mimořádných událostech

Účinnost právního rámce v oblasti bezpečnosti

Donucovací opat-ření,prosazování a/nebo vypracování právního rámce v oblasti bezpečnosti

Jsou nutná opatření?

Vyhodnocení stavu bezpečnosti

Dokumentace výsledků dohledu

Hodnocení re-levance a účinnosti akčního plánu (plánů)

Přijetí přiměřených opatření

Nesoulad

Relevantní informace o výkonnosti systému zajišťování bezpečnosti

Celkové cíle strategie dohledu /celkové vysvětlení plánu (plánů) dohledu /vysvět-lení způsobu realizace tohoto plánu (plánů)

Vypracování strategie a plánu (plánů) dohledu a koordinace činností dohledu s dalšími vnitrostátními bezpečnostními orgány

Jakékoli relevantní informace

Zprávy o vyšetřování

Výroční zprávy o bezpečnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury

Určení rizikových oblastí

Agentura nebo pří-slušný vnitrostátní bezpečnostní orgán

Výsledky dohledu

Vypracování a realizace akčního plánu (plánů)

Celkový stav bezpečnosti v členském státě

Ano

Výsledky z předchozích činností dohledu

Ano

Realizace plánu (plánů)

Přezkum činností dohledu

Srhomažďování a analýza informací

Informace shromážděné při posuzování systému

Železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury

Vnitrostátní bezpečnostní orgán vykonávající dohled

PŘÍLOHA II

Rámec pro koordinovaný a společný dohled podle čl. 8 odst. 2

Příslušné vnitrostátní bezpečností orgány vypracují ujednání na základě následujících zásad a specifických prvků:

1.	Dohodnou se, u kterých železničních podniků a provozovatelů infrastruktury je na základě způsobu provozu nutný koordinovaný a společný dohled.

2.	Dohodnou se na jazyku nebo jazycích, které budou používat, a na úrovni důvěrnosti informací, která bude platit pro účely mechanismů koordinace.

Dohodnou se, jaké informace a v jakém časovém rámci si budou sdělovat:

a)	vyměňují si příslušné informace o železničních podnicích a provozovatelích infrastruktury určených v bodě 1 a sdílí výsledky svých činností posuzování;

b)	ve vhodných případech si poskytují kopie schválení z hlediska bezpečnosti;

c)	sdílejí výsledky souvisejících činností dohledu, včetně případných donucovacích rozhodnutí a opatření;

d)	sdílejí informace o stavu bezpečnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury určených podle bodu 1 v každém členském státě.

Sdílejí kritéria pro rozhodování:

a)	sdílejí informace o tom, jak každý vnitrostátní bezpečnostní orgán stanovuje cíle své činnosti pro každý železniční podnik a každého provozovatele infrastruktury jakožto součást svého plánu dohledu;

b)	vedou dialog mezi příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány o navrhované reakci při řešení případů závažného nedodržení právních předpisů.

Koordinují:

a)	sdílení stávajících strategií a plánů dohledu;

b)	stanovení bodů společného zájmu a/nebo společných otázek;

c)	efektivní plánování samostatných, koordinovaných nebo společných iniciativ, aniž by železničním podnikům a provozovatelům infrastruktury způsobovaly obtíže, přičemž zamezí překrývání rozsahu těchto iniciativ.

6.	Dohodnou se v příslušných případech, který vnitrostátní bezpečnostní orgán (nebo orgány) dále sleduje opatření, jejichž cílem je řešit přetrvávající problémy, které měly být podrobeny činnostem dohledu později.

Dohodnou se, ve kterých oblastech budou postupovat koordinovaně nebo společně:

a)	určí hlavní rizika pro příslušné železniční podniky a provozovatele infrastruktury, jež mají vnitrostátní bezpečnostní orgány řešit koordinovaně nebo společně;

b)	dohodnou se v případě potřeby, který vnitrostátní bezpečnostní orgán povede činnosti a ve kterých oblastech, a to na základě jasně stanovených kritérií;

c)	dohodnou se v případě potřeby, které druhy společných činností dohledu provedou;

d)	dohodnou se, jakým způsobem by železniční podniky a provozovatelé infrastruktury měli být uvědomeni o ujednáních a dohodách, které vnitrostátní bezpečnostní orgány sjednají.

Sdílejí osvědčení postupy:

a)	vypracují postupy pro pravidelný přezkum a koordinaci činností dohledu, pokud jde o příslušné železniční podniky a provozovatele infrastruktury.

b)	vypracují postupy pro hodnocení účinnosti koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány a případně agenturou.

25.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 129/26

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/762

ze dne 8. března 2018,

kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (1), a zejména na čl. 6 odst. 6 uvedené směrnice,

s ohledem na doporučení Agentury Evropské unie pro železnice ERA-REC-115-REC o revizi společných bezpečnostních metod pro posuzování shody a společných bezpečnostních metod pro dohled, které bylo Komisi doručeno dne 9. března 2017,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ve společných bezpečnostních metodách (dále jen „CSM“) se popisuje, jakým způsobem se posuzují úrovně bezpečnosti, stupeň dosažení bezpečnostních cílů a soulad s ostatními bezpečnostními požadavky.

(2)	Podle čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2016/798 mají být CSM pravidelně revidovány s ohledem na zkušenosti získané při jejich používání a celkový vývoj bezpečnosti železnic a s cílem bezpečnost obecně zachovávat a pokud možno soustavně zvyšovat.

(3)

Prováděcím rozhodnutím ze dne 1. září 2016 (2) Komise v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798 pověřila Agenturu Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“), aby revidovala nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 (3), (EU) č. 1169/2010 (4) a (EU) č. 1077/2012 (5). Dne 9. března 2017 agentura na základě pověření Komise vydala své doporučení, k němuž přiložila zprávu o výsledcích konzultace s vnitrostátními bezpečnostními orgány, sociálními partnery a uživateli a zprávu o posouzení dopadů změněných CSM, jež mají být přijaty. Komise doporučení vydané agenturou posoudila s cílem ověřit, zda bylo pověření splněno, jak stanoví čl. 6 odst. 4 směrnice (EU) 2016/798.

(4)

Účelem systému zajišťování bezpečnosti je zajistit, aby železniční podniky a provozovatelé infrastruktury dosahovali svých podnikatelských cílů bezpečným způsobem. Systém zajišťování bezpečnosti je často integrován do jiných systémů řízení s cílem zvýšit celkovou výkonnost organizace a snížit náklady, a přitom sdílet úsilí na všech úrovních organizace. Za tímto účelem se k funkčnímu seskupení požadavků na systém zajišťování bezpečnosti uvedených v článku 9 směrnice (EU) 2016/798 používá společný rámec struktury na vysoké úrovni podle ISO (6). Tento rámec rovněž železničním podnikům a provozovatelům infrastruktury usnadňuje chápání a uplatňování procesního přístupu při vypracovávání, provádění, udržování a soustavném zlepšování jejich systému zajišťování bezpečnosti.

(5)	Po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti by žadatel měl i nadále používat svůj systém zajišťování bezpečnosti uvedený v článku 9 směrnice (EU) 2016/798.

(6)

Ústřední roli, pokud jde o bezpečný a hospodárný provoz železnice, hraje lidské chování. V případech, kdy se má za to, že toto chování přispělo k nehodě nebo mimořádné události, je možné, že na toto chování měly vliv organizační faktory, jako jsou pracovní zátěž nebo organizace práce, které tak vedly k nižší výkonnosti a zhoršily důsledky dané nehody nebo mimořádné události. Je proto nezbytné, aby železniční podniky a provozovatelé infrastruktury v rámci systému zajišťování bezpečnosti uplatňovali systematický přístup k podpoře lidské výkonnosti a řízení lidských a organizačních faktorů.

(7)

Způsob, jak je bezpečnost v organizaci vnímána a oceňována a jakou má prioritu, odráží skutečné odhodlání zajistit bezpečnost na všech úrovních organizace. Je tedy rovněž důležité, aby železniční podniky a provozovatelé infrastruktury určili činnosti a chování, které mohou utvářet pozitivní kulturu bezpečnosti, a prostřednictvím svého systému zajišťování bezpečnosti podporovali tuto kulturu vzájemné důvěry a učení, v níž jsou pracovníci motivováni, aby přispívali k rozvoji bezpečnosti tím, že oznamují nebezpečné jevy a poskytují informace související s bezpečností.

(8)

Systém zajišťování bezpečnosti by měl zohlednit skutečnost, že na ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků zaměstnaných ve výstavbě, provozu a údržbě železnic se v plném rozsahu použije směrnice Rady 89/391/EHS (7) a příslušné jednotlivé směrnice. Vydávajícímu orgánu nesvěřuje žádné další odpovědnosti či úkoly kromě kontroly, zda žadatel o jednotné osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti zohlednil rizika pro zdraví a bezpečnost. Odpovědnost za kontrolu dodržování směrnice 89/391/EHS může být i nadále svěřena jiným příslušným orgánům, které určí členské státy.

(9)	Systém zajišťování bezpečnosti by měl v příslušných případech zohlednit možná další rizika vyplývající z přepravy nebezpečných věcí po železnici, a tedy rovněž zohlednit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (8).

(10)	Nařízení (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 zastarají, a měla by proto být nahrazena tímto nařízením.

(11)

Pokud jde o osvědčení o bezpečnosti, z čl. 10 odst. 15 směrnice (EU) 2016/798 vyplývá, že vnitrostátní bezpečnostní orgán může požadovat, aby osvědčení o bezpečnosti byla revidována z důvodu podstatných změn právního rámce v oblasti bezpečnosti. Změny, které přináší článek 9 směrnice (EU) 2016/798 a toto nařízení, jsou sice významné a důležité, ale nejsou podstatné. Na osvědčení o bezpečnosti vydaná v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (9) by se proto až do data skončení platnosti v nich uvedeného mělo používat nařízení (EU) č. 1158/2010. Ze stejného důvodu je rovněž nutné odložit zrušení nařízení (EU) č. 1158/2010 až do konce posledního dne období, v němž může být nadále používáno vnitrostátními bezpečnostními orgány pro účely dohledu. Kromě toho se v souladu se směrnicí (EU) 2016/798 na stávající osvědčení o bezpečnosti nadále vztahuje směrnice 2004/49/ES, z níž nařízení (EU) č. 1158/2010 vycházelo.

(12)

Pokud jde o schválení z hlediska bezpečnosti, z čl. 12 odst. 2 druhého pododstavce směrnice (EU) 2016/798 vyplývá, že vnitrostátní bezpečnostní orgán může požadovat, aby schválení z hlediska bezpečnosti byla revidována z důvodu podstatných změn právního rámce v oblasti bezpečnosti. Změny, které přináší článek 9 směrnice (EU) 2016/798 a toto nařízení, jsou sice významné a důležité, ale nejsou podstatné. Na schválení z hlediska bezpečnosti vydaná v souladu se směrnicí 2004/49/ES by se proto až do data skončení platnosti v nich uvedeného mělo používat nařízení (EU) č. 1169/2010. Ze stejného důvodu je rovněž nutné odložit zrušení nařízení (EU) č. 1169/2010 až do konce posledního dne období, v němž může být nadále používáno vnitrostátními bezpečnostními orgány pro účely dohledu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví společné bezpečnostní metody (dále jen „CSM“) týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti, které se vztahují na železniční podniky a provozovatele infrastruktury, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2016/798.

2. Toto nařízení se použije na jednotná osvědčení o bezpečnosti a schválení z hlediska bezpečnosti vydaná podle směrnice (EU) 2016/798.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se „orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti“ rozumí orgán odpovědný za vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti, tedy agentura nebo vnitrostátní bezpečnostní orgán.

Článek 3

Požadavky na systém zajišťování bezpečnosti, které se vztahují na železniční podniky

Železniční podniky zavedou své systémy zajišťování bezpečnosti v souladu s požadavky stanovenými v příloze I.

Tyto požadavky na systém zajišťování bezpečnosti se použijí na jednotná osvědčení o bezpečnosti podle článku 10 směrnice (EU) 2016/798 pro účely posuzování žádostí a pro účely dohledu.

Článek 4

Požadavky na systém zajišťování bezpečnosti, které se vztahují na provozovatele infrastruktury

Provozovatelé infrastruktury zavedou své systémy zajišťování bezpečnosti v souladu s požadavky stanovenými v příloze II.

Tyto požadavky na systém zajišťování bezpečnosti se použijí na schválení z hlediska bezpečnosti podle článku 12 směrnice (EU) 2016/798 pro účely posuzování žádostí a pro účely dohledu.

Článek 5

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 se zrušují s účinkem ode dne 16. června 2025.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 16. června 2019 v členských státech, které neučinily oznámení agentuře a Komisi podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798. Ode dne 16. června 2020 se použije ve všech členských státech.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. března 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102.

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 1. září 2016 o pověření Agentury Evropské unie pro železnice revizí společných bezpečnostních metod pro posuzování shody a společné bezpečnostní metody pro dohled a o zrušení prováděcího rozhodnutí C(2014) 1649 final (C(2016) 5504 final).

(6) Směrnice ISO/IEC, část 1, konsolidovaný doplněk 2016, příloha SL, dodatek 2.

(7) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).

PŘÍLOHA I

Požadavky na systém zajišťování bezpečnosti, které se vztahují na železniční podniky

1. KONTEXT ORGANIZACE

1.1. Organizace musí:

a)	popsat druh a rozsah svých činností a svou oblast provozu;

b)	identifikovat závažná bezpečnostní rizika plynoucí z jejího železničního provozu, ať už jej zajišťuje sama organizace, nebo dodavatelé, subdodavatelé či partneři, nad nimiž má kontrolu;

c)	určit zúčastněné strany (např. regulační subjekty, orgány, provozovatele infrastruktury, dodavatele, subdodavatele, partnery), které jsou významné pro systém zajišťování bezpečnosti, včetně stran, které nejsou zapojeny do železničního systému;

d)	identifikovat právní a jiné požadavky související s bezpečností a vyžadovat jejich plnění od zúčastněných stran uvedených v písmenu c);

e)	zajistit, aby požadavky uvedené v písmenu d) byly zohledněny při vypracovávání, provádění a udržování systému zajišťování bezpečnosti;

f)	popsat oblast působnosti systému zajišťování bezpečnosti a uvést, která část podniku do jeho oblasti působnosti je, či není zahrnuta, s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v písmenu d).

2. VEDENÍ

2.1. Vedení a závazek

2.1.1. Vrcholné vedení musí prokázat svou vůdčí roli a závazek vypracovat, zavést, udržovat a soustavně zlepšovat systém zajišťování bezpečnosti tím, že:

a)	přijme celkovou odpovědnost za bezpečnost a povinnosti s ní spojené;

b)	zajistí, že vedení na různých úrovních organizace se zaváže k bezpečnosti při svém jednání a ve svých vztazích se zaměstnanci a subdodavateli;

c)	zajistí vypracování a pochopení bezpečnostní politiky a bezpečnostních cílů, které jsou v souladu se strategickým směřováním organizace;

d)	zajistí integraci požadavků systému zajišťování bezpečnosti do podnikových procesů organizace;

e)	zajistí dostupnost zdrojů potřebných pro systém zajišťování bezpečnosti;

f)	zajistí, aby systém zajišťování bezpečnosti účinně kontroloval bezpečnostní rizika, která organizace způsobuje;

g)	motivuje zaměstnance k tomu, aby podporovali dodržování požadavků systému zajišťování bezpečnosti;

h)	podporuje soustavné zlepšování systému zajišťování bezpečnosti;

i)	zajistí, aby při identifikaci a řízení podnikatelských rizik organizace byla zohledněna bezpečnost, a vysvětluje, jak se budou zjišťovat a řešit konflikty mezi bezpečností a jinými podnikatelskými cíli;

j)	podporuje pozitivní kulturu bezpečnosti.

2.2. Bezpečnostní politika

2.2.1. Dokument popisující bezpečnostní politiku organizace je vypracován vrcholným vedením a je:

a)	vhodný pro druh a rozsah železničního provozu organizace;

b)	schválen výkonným ředitelem organizace (nebo zástupcem či zástupci vrcholného vedení);

c)	aktivně prováděn, sdělován a zpřístupněn všem zaměstnancům.

2.2.2. Bezpečnostní politika musí:

a)	zahrnovat závazek dodržovat veškeré právní a jiné požadavky související s bezpečností;

b)	poskytnout rámec pro stanovení bezpečnostních cílů a hodnocení stavu bezpečnosti organizace vůči těmto cílům;

c)	zahrnovat závazek kontrolovat jak bezpečnostní rizika, která plynou z vlastní činnosti organizace, tak i bezpečnostní rizika způsobená jinými;

d)	zahrnovat závazek soustavně zlepšovat systém zajišťování bezpečnosti;

e)	být udržována v souladu s podnikatelskou strategií a hodnocením stavu bezpečnosti organizace.

2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace

2.3.1. Povinnosti, odpovědnost a pravomoci zaměstnanců, kteří mají roli s vlivem na bezpečnost (včetně vedoucích pracovníků a jiných zaměstnanců, kteří se podílejí na úkolech souvisejících s bezpečností), musí být definovány na všech úrovních organizace, zdokumentovány, přiděleny a příslušným osobám sděleny.

2.3.2. Organizace musí zajistit, že zaměstnanci s delegovanými povinnostmi v oblasti úkolů souvisejících s bezpečností mají pravomoc, kompetence a odpovídající zdroje, aby mohli vykonávat své úkoly, aniž by byli nepříznivě ovlivněni činností jiných podnikových funkcí.

2.3.3. Delegování povinností v oblasti úkolů souvisejících s bezpečností musí být zdokumentováno, sděleno příslušným zaměstnancům, přijato a pochopeno.

2.3.4. Organizace musí popsat přidělení rolí uvedených v bodě 2.3.1 podnikovým funkcím v organizaci a v příslušných případech vně organizace (viz bod 5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři).

2.4. Konzultace se zaměstnanci a dalšími stranami

2.4.1. Se zaměstnanci, jejich zástupci a vnějšími zúčastněnými stranami se podle potřeby a v příslušných případech konzultuje vytváření, udržování a zlepšování systému zajišťování bezpečnosti, pokud jde o příslušné části, za které odpovídají, včetně bezpečnostních aspektů provozních postupů.

2.4.2. Organizace usnadňuje konzultace se zaměstnanci tím, že poskytuje metody a prostředky pro zapojení zaměstnanců, zaznamenávání jejich stanovisek a poskytování zpětné vazby ke stanoviskům zaměstnanců.

3. PLÁNOVÁNÍ

3.1. Opatření pro řešení rizik

3.1.1. Posouzení rizik

3.1.1.1. Organizace musí:

identifikovat a analyzovat všechna provozní, organizační a technická rizika relevantní pro druh a rozsah činností a oblast provozu organizace. Tato rizika musí zahrnovat rizika plynoucí z lidských a organizačních faktorů, jako jsou pracovní zátěž, organizace práce, únava nebo vhodnost postupů, a z činností jiných zúčastněných stran (viz bod 1. Kontext organizace);

b)	vyhodnotit rizika uvedená v písmenu a) pomocí vhodných metod posouzení rizik;

c)	vypracovat a zavést bezpečnostní opatření, přičemž určí související povinnosti (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace);

d)	vytvořit systém pro sledování účinnosti bezpečnostních opatření (viz bod 6.1. Sledování);

rozpoznat potřebu případné spolupráce s jinými zúčastněnými stranami (jako jsou železniční podniky, provozovatelé infrastruktury, výrobce, opravárenský podnik, subjekt odpovědný za údržbu, držitel železničních vozidel, poskytovatel služeb a zprostředkovatel) v oblasti sdílených rizik a zavádění odpovídajících bezpečnostních opatření;

f)	sdělovat rizika zaměstnancům a zúčastněným externím subjektům (viz bod 4.4. Informace a komunikace).

3.1.1.2. Při posuzování rizika musí organizace zohlednit potřebu určit, zajistit a zachovávat bezpečné pracovní prostředí, které je v souladu s platnými právními předpisy, zejména se směrnicí 89/391/EHS.

3.1.2. Plánování změn

3.1.2.1. Před provedením změny (viz bod 5.4. Řízení změn) musí organizace identifikovat potenciální bezpečnostní rizika a odpovídající bezpečnostní opatření (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik) v souladu s procesem řízení rizik stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 402/2013 (1), včetně uvážení bezpečnostních rizik plynoucích ze samotného procesu změny.

3.2. Bezpečnostní cíle a plánování

3.2.1. Organizace musí určit bezpečnostní cíle pro relevantní funkce na příslušných úrovních s cílem zachovat a pokud možno zlepšit svůj stav bezpečnosti.

3.2.2. Bezpečnostní cíle musí:

a)	být v souladu s bezpečnostní politikou a strategickými cíli organizace (v příslušných případech);

b)	být spojeny s prioritními riziky, která mají vliv na stav bezpečnosti organizace;

c)	být měřitelné;

d)	zohledňovat platné právní a jiné požadavky;

e)	být přezkoumávány, pokud jde o jejich dosahování, a podle potřeby revidovány;

f)	být sdělovány.

3.2.3. Organizace musí mít plán(y) popisující, jak svých bezpečnostních cílů dosáhne.

3.2.4. Organizace musí popsat strategii a plán(y) sloužící ke sledování plnění bezpečnostních cílů (viz bod 6.1. Sledování).

4. PODPORA

4.1. Zdroje

4.1.1. Organizace poskytne zdroje, včetně kompetentních zaměstnanců a účinného a použitelného vybavení, které jsou zapotřebí pro zavedení, realizaci, údržbu a soustavné zlepšování systému zajišťování bezpečnosti.

4.2. Kompetence

4.2.1. Systém řízení kompetencí organizace musí zajistit, aby zaměstnanci, kteří mají roli ovlivňující bezpečnost, byli kompetentní, pokud jde o úkoly související s bezpečností spadající do jejich povinností (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace), což zahrnuje alespoň:

a)	identifikaci kompetencí (včetně znalostí, dovedností, netechnického chování a postojů) nezbytných pro úkoly související s bezpečností;

b)	zásady výběru (požadovaná minimální úroveň vzdělání a psychická a fyzická způsobilost);

c)	vstupní školení, zkušenosti a kvalifikace;

d)	průběžná školení a pravidelné aktualizace stávajících kompetencí;

e)	pravidelné posouzení kompetence a kontroly psychické a fyzické způsobilosti, aby bylo zajištěno, že kvalifikace a dovednosti jsou udržovány v průběhu času;

f)	specifická školení zaměřená na příslušné části systému zajišťování bezpečnosti, aby mohli plnit své úkoly související s bezpečností.

4.2.2. Pro zaměstnance, kteří vykonávají úkoly související s bezpečností, musí organizace zajistit program školení, jak uvádí bod 4.2.1 písm. c), d) a f), který zajistí, že:

a)	program školení je realizován podle zjištěných požadavků na kompetence a individuálních potřeb zaměstnanců;

b)	školení v příslušných případech zajistí, že zaměstnanci jsou schopni pracovat za všech provozních podmínek (normálních, zhoršených a nouzových);

c)	délka školení a četnost udržovacích školení je přiměřená cílům školení;

d)	pro všechny zaměstnance jsou vedeny záznamy (viz bod 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

e)	program školení je pravidelně přezkoumáván a auditován (viz bod 6.2. Interní audit) a v případě potřeby jsou provedeny změny (viz bod 5.4. Řízení změn).

4.2.3. Pro zaměstnance musí být zaveden mechanismus návratu do práce po nehodách / mimořádných událostech nebo dlouhodobých absencích, včetně poskytování dalšího školení, pokud je taková potřeba zjištěna.

4.3. Povědomí

4.3.1. Vrcholné vedení zajistí, aby jeho členové i zaměstnanci, kteří mají roli ovlivňující bezpečnost, si byli vědomi významu, důležitosti a následků svých činností a toho, jak přispívají ke správnému uplatňování a účinnosti systému zajišťování bezpečnosti, včetně plnění bezpečnostních cílů (viz bod 3.2. Bezpečnostní cíle a plánování).

4.4. Informace a komunikace

4.4.1. Organizace musí definovat odpovídající komunikační kanály, aby byla zajištěna výměna informací souvisejících s bezpečností mezi různými úrovněmi organizace a s vnějšími zúčastněnými stranami, včetně dodavatelů, subdodavatelů a partnerů.

4.4.2. Aby bylo zajištěno, že se informace související s bezpečností dostanou k osobám, které činí úsudky a rozhodnutí, musí organizace řídit identifikaci, přijímání, zpracování, tvorbu a šíření informací souvisejících s bezpečností.

4.4.3. Organizace zajistí, aby informace týkající se bezpečnosti byly:

a)	relevantní, úplné a srozumitelné určeným uživatelům;

platné;

přesné;

d)	konzistentní;

e)	řízené (viz bod 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

f)	sděleny před tím, než nabydou účinku;

g)	obdrženy a pochopeny.

4.5. Dokumentované informace

4.5.1. Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti

4.5.1.1. Existuje popis systému zajišťování bezpečnosti, který zahrnuje:

a)	identifikaci a popis procesů a činností týkajících se bezpečnosti železničního provozu, včetně úkolů souvisejících s bezpečností a s nimi spojených povinností (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace);

b)	interakci těchto procesů;

c)	postupy nebo jiné dokumenty popisující, jak jsou tyto procesy zavedeny;

d)	identifikaci dodavatelů, subdodavatelů a partnerů, včetně popisu druhu a rozsahu poskytovaných služeb;

e)	identifikaci smluvních ujednání a dalších obchodních dohod uzavřených mezi organizací a jinými stranami uvedenými v písmenu d) nezbytných k řízení bezpečnostních rizik organizace a rizik souvisejících s využíváním subdodavatelů;

f)	odkaz na dokumentované informace požadované tímto nařízením.

4.5.1.2. Organizace zajistí, aby příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu (či orgánům) byla každoročně předložena výroční zpráva o bezpečnosti v souladu s čl. 9 odst. 6 směrnice (EU) 2016/798, včetně:

a)	souhrnu rozhodnutí týkajících se úrovně významnosti změn souvisejících s bezpečností, včetně přehledu významných změn, v souladu s čl. 18 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 402/2013;

b)	bezpečnostních cílů organizace na nadcházející rok(y) a toho, jak závažná bezpečnostní rizika ovlivňují stanovení těchto bezpečnostních cílů;

c)	výsledků interního vyšetřování nehod / mimořádných událostí (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí) a dalších činností sledování (viz body 6.1. Sledování, 6.2. Interní audit a 6.3. Přezkum vedením organizace) v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 (2);

d)	podrobností o pokroku v řešení nedořešených doporučení vnitrostátních inspekčních orgánů (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí);

e)	bezpečnostních ukazatelů organizace stanovených pro hodnocení stavu bezpečnosti organizace (viz bod 6.1. Sledování);

f)	v příslušných případech závěrů výroční zprávy poradce v oblasti bezpečnosti, jak uvádí RID (3), o činnostech organizace souvisejících s přepravou nebezpečných věcí (4).

4.5.2. Vytváření a aktualizace informací

4.5.2.1. Organizace zajistí, aby při vytváření a aktualizaci dokumentovaných informací souvisejících se systémem zajišťování bezpečnosti byly použity adekvátní formáty a média.

4.5.3. Řízení dokumentovaných informací

4.5.3.1. Organizace musí řídit dokumentované informace týkající se systému zajišťování bezpečnosti, zejména jejich uchovávání, šíření a řízení změn, aby v příslušných případech zajistila jejich dostupnost, vhodnost a ochranu.

4.6. Integrace lidských a organizačních faktorů

4.6.1. Organizace musí prokázat systematický přístup k integraci lidských a organizačních faktorů v rámci systému zajišťování bezpečnosti. Tento přístup:

a)	musí zahrnovat vypracování strategie a využívání odborných znalostí a uznávaných metod z oboru lidských a organizačních faktorů;

b)	se musí zabývat riziky souvisejícími s návrhem a využíváním vybavení, jakož i s úkoly, pracovními podmínkami a organizačními opatřeními a zohledňovat přitom lidské schopnosti i omezení a faktory ovlivňující lidskou výkonnost.

5. PROVOZ

5.1. Plánování a řízení provozu

5.1.1. Při plánování, vypracovávání, zavádění a přezkumu svých provozních postupů musí organizace zajistit, aby během provozu:

a)	byla uplatňována kritéria přijatelnosti rizik a bezpečnostní opatření (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik);

b)	byl realizován plán (plány) pro dosažení bezpečnostních cílů (viz bod 3.2. Bezpečnostní cíle a plánování);

c)	byly shromažďovány informace k měření správného uplatňování a účinnosti provozních opatření (viz bod 6.1. Sledování).

5.1.2. Organizace musí zajistit, aby její provozní opatření byla v souladu s bezpečnostními požadavky platných technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) a příslušných vnitrostátních předpisů a jakýchkoli dalších relevantních požadavků (viz bod 1. Kontext organizace).

5.1.3. Za účelem řízení rizik v případech, kdy je to relevantní pro bezpečnost provozních činností (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik), se musí zohlednit alespoň:

a)	plánování stávajících nebo nových vlakových tras a nových služeb železniční dopravy, včetně zavedení nových typů vozidel, potřeby pronájmu vozidel a/nebo nájmu zaměstnanců od externích subjektů a výměny informací o údržbě pro provozní účely se subjekty odpovědnými za údržbu;

b)	vypracovávání a zavádění jízdních řádů vlaků;

c)	přípravu vlaků nebo vozidel před jízdou, včetně kontrol před odjezdem a řazení vlaků;

d)	provoz vlaků nebo pohyb vozidel za různých provozních podmínek (normálních, zhoršených a nouzových);

e)	přizpůsobení provozu žádostem o vyjmutí z provozu a oznámením o navrácení do provozu, které vydávají subjekty odpovědné za údržbu;

f)	schvalování pohybu vozidel;

g)	použitelnost rozhraní v kabinách strojvedoucích a železničních dispečincích, jakož i jejich použitelnost se zařízením používaným zaměstnanci údržby.

5.1.4. Za účelem řízení přidělování povinností v případech, kdy je to relevantní pro bezpečnost provozních činností, musí organizace určit povinnosti v oblasti koordinace a řízení bezpečného provozu vlaků a přesunů vozidel a definovat, jak se relevantní úkoly ovlivňující bezpečné poskytování všech služeb přidělují v rámci organizace kompetentním zaměstnancům (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace) a v příslušných případech jiným externím kvalifikovaným subjektům (viz bod 5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři).

5.1.5. Za účelem řízení informací a komunikace v případech, kdy je to relevantní pro bezpečnost provozních činností (viz bod 4.4. Informace a komunikace), musí být příslušní zaměstnanci (např. obsluha vlaku) v příslušných případech podrobně informováni o veškerých stanovených podmínkách dopravy, včetně relevantních změn, které mohou vést k nebezpečí, dočasných nebo trvalých omezeních provozu (např. v důsledku zvláštních druhů vozidel nebo zvláštních tras) a podmínek pro výjimečné zásilky.

5.1.6. Za účelem řízení kompetencí v případech, kdy je to důležité pro bezpečnost provozních činností (viz bod 4.2. Kompetence), organizace v souladu s použitelnými právními předpisy (viz bod 1. Kontext organizace) pro své zaměstnance zajistí:

a)	soulad s jejich školením a pracovními pokyny a v případě potřeby přijetí nápravných opatření;

b)	specifická školení v případě očekávaných změn, které mají vliv na provoz nebo jim přidělené úkoly;

c)	přijetí odpovídajících opatření v návaznosti na nehody a mimořádné události.

5.2. Správa aktiv

5.2.1. Organizace musí řídit bezpečnostní rizika související s hmotnými aktivy během celého jejich životního cyklu (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik) od návrhu po likvidaci a splnit požadavky související s lidským faktorem ve všech fázích životního cyklu.

5.2.2. Organizace musí:

a)	zajistit, aby byla aktiva používána k zamýšlenému účelu, a současně je udržovat v bezpečném provozním stavu, v příslušných případech v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798, a na očekávané úrovni výkonnosti;

b)	spravovat aktiva v běžném provozu a v provozu za zhoršených podmínek;

c)	odhalovat, jakmile je to prakticky proveditelné, případy nesouladu s provozními požadavky před nebo během provozu aktiva, včetně případného uplatňování omezení použití tak, aby byl zajištěn bezpečný provozní stav daného aktiva (viz bod 6.1. Sledování).

5.2.3. Organizace musí zajistit, aby její mechanismy správy aktiv byly v příslušných případech v souladu se všemi základními požadavky stanovenými v příslušných technických specifikacích pro interoperabilitu (TSI) a veškerými dalšími příslušnými požadavky (viz bod 1. Kontext organizace).

5.2.4. Za účelem řízení rizik v případech, kdy je to relevantní pro poskytování údržby (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik), se musí zohlednit alespoň:

a)	identifikace potřeby údržby, aby bylo aktivum udržováno v bezpečném provozuschopném stavu, na základě plánovaného a skutečného využívání aktiva a jeho konstrukčních vlastností;

b)	řízení vyjímání aktiva z provozu za účelem údržby v případě, že byly zjištěny závady nebo stav aktiva degradoval za hranice bezpečného provozuschopného stavu podle písmene a);

c)	řízení navracení aktiva do provozu s případnými omezeními použití po provedení údržby, aby bylo zajištěno, že aktivum je v bezpečném provozuschopném stavu;

d)	správa zařízení pro sledování a měření, aby bylo zajištěno, že je vhodné pro zamýšlený účel.

5.2.5. Při řízení informací a komunikaci v případech, kdy je to důležité pro bezpečnou správu aktiv (viz bod 4.4. Informace a komunikace), musí organizace zohlednit:

a)	výměnu relevantních informací v rámci organizace nebo s externími subjekty odpovědnými za údržbu (viz bod 5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři), zejména pokud jde o selhání související s bezpečností, nehody, mimořádné události i případná omezení použití daného aktiva;

b)	sledovatelnost všech nezbytných informací včetně informací souvisejících s písmenem a) (viz body 4.4. Informace a komunikace a 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

c)	zřízení a vedení záznamů, včetně řízení změn, které mají vliv na bezpečnost aktiv (viz bod 5.4. Řízení změn).

5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři

5.3.1. Organizace musí identifikovat a řídit bezpečnostní rizika vyplývající z činností zajišťovaných vnějšími subjekty, včetně provozu nebo spolupráce s dodavateli, subdodavateli a partnery.

5.3.2. Za účelem řízení bezpečnostních rizik uvedených v bodě 5.3.1 organizace definuje kritéria pro výběr dodavatelů, subdodavatelů a partnerů a smluvní požadavky, které musejí splňovat, včetně:

a)	právních a jiných požadavků týkajících se bezpečnosti (viz bod 1. Kontext organizace);

b)	úrovně kompetencí potřebné k plnění úkolů stanovených ve smlouvě (viz bod 4.2. Kompetence);

c)	povinností, pokud jde o úkoly, které mají být vykonávány;

d)	očekávaného stavu bezpečnosti, který má být po dobu smlouvy udržován;

e)	povinností týkajících se výměny informací souvisejících s bezpečností (viz bod 4.4. Informace a komunikace);

f)	sledovatelnosti dokumentů souvisejících s bezpečností (viz bod 4.5. Dokumentované informace).

5.3.3. V souladu s procesem stanoveným v článku 3 nařízení (EU) č. 1078/2012 musí organizace sledovat:

a)	stav bezpečnosti všech činností a veškerého provozu dodavatelů, subdodavatelů a partnerů, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené ve smlouvě;

b)	povědomí dodavatelů, subdodavatelů a partnerů o bezpečnostních rizicích, která představují pro provoz organizace.

5.4. Řízení změn

5.4.1. Organizace za účelem zachování nebo zlepšení stavu bezpečnosti provádí a řídí změny systému zajišťování bezpečnosti. To zahrnuje rozhodování v různých fázích řízení změny a následný přezkum bezpečnostních rizik (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik).

5.5. Zvládání mimořádných situací

5.5.1. Organizace identifikuje mimořádné situace a příslušná včasná opatření, která je třeba učinit k jejich zvládání (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik) a k obnovení běžných provozních podmínek v souladu s nařízením Komise (EU) 2015/995 (5).

5.5.2. Organizace pro každý identifikovaný typ mimořádné situace zajistí:

a)	možnost neprodleně kontaktovat pohotovostní služby;

b)	aby pohotovostní služby obdržely všechny příslušné informace jak s předstihem, aby se mohly na mimořádnou situaci připravit, tak i v okamžiku, kdy taková mimořádná situace nastane;

c)	interní poskytnutí první pomoci.

5.5.3. Organizace určuje a dokumentuje role a povinnosti všech stran v souladu s nařízením (EU) 2015/995.

5.5.4. Organizace má zásahové, varovné a informační plány pro případ mimořádné situace, které zahrnují mechanismy pro:

a)	varování všech zaměstnanců, kteří mají povinnosti v oblasti zvládání mimořádných situací;

b)	sdělování informací všem stranám (např. provozovateli infrastruktury, subdodavatelům, orgánům, pohotovostním službám), včetně udílení pokynů cestujícím v případě mimořádné situace;

c)	přijímání veškerých potřebných rozhodnutí podle typu mimořádné situace.

5.5.5. Organizace musí popsat, jak byly přiděleny zdroje a prostředky pro zvládání mimořádných situací (viz bod 4.1. Zdroje) a jak byly určeny požadavky na školení (viz bod 4.2. Kompetence).

5.5.6. Mechanismy pro mimořádné situace jsou ve spolupráci s dalšími zúčastněnými stranami pravidelně prověřovány a podle potřeby aktualizovány.

5.5.7. Organizace zajistí, aby provozovatel infrastruktury mohl snadno a neprodleně kontaktovat kompetentní odpovědné osoby s odpovídajícími jazykovými znalostmi, které mu poskytnou přiměřenou úroveň informací.

5.5.8. Organizace má postup umožňující v případě mimořádné situace kontaktovat subjekt odpovědný za údržbu nebo držitele železničního vozidla.

6. HODNOCENÍ VÝKONNOSTI

6.1. Sledování

6.1.1. V souladu s nařízením (EU) č. 1078/2012 organizace vykonává sledování za účelem:

a)	kontroly správného uplatňování a účinnosti všech procesů a postupů v rámci systému zajišťování bezpečnosti, včetně provozních, organizačních a technických bezpečnostních opatření;

b)	kontroly správného uplatňování systému zajišťování bezpečnosti jako celku a toho, zda dosahuje očekávaných výsledků;

c)	šetření, zda systém zajišťování bezpečnosti splňuje požadavky tohoto nařízení;

d)	určení, zavedení a hodnocení případných nápravných opatření (viz bod 7.2. Soustavné zlepšování), pokud je zjištěn jakýkoli relevantní případ nesouladu s písmeny a), b) a c).

6.1.2. Organizace musí pravidelně a na všech úrovních v rámci organizace sledovat plnění úkolů souvisejících s bezpečností a zasáhnout, pokud tyto úkoly nejsou plněny řádně.

6.2. Interní audit

6.2.1. Organizace musí nezávisle, nestranně a transparentně provádět interní audity za účelem shromáždění a analýzy informací pro účely sledování (viz bod 6.1. Sledování), což zahrnuje:

a)	harmonogram plánovaných interních auditů, který je možné revidovat na základě výsledků předchozích auditů a sledování výkonnosti;

b)	určení a výběr auditorů s vhodnou kvalifikací (viz bod 4.2. Kompetence);

c)	analyzování a hodnocení výsledků auditů;

d)	určení, zda jsou nutná nápravná či zlepšovací opatření;

e)	ověření, zda tato opatření byla dokončena a jsou účinná;

f)	dokumentaci týkající se provádění a výsledků auditů;

g)	sdělování výsledků auditů vrcholnému vedení.

6.3. Přezkum vedením organizace

6.3.1. Vrcholné vedení musí pravidelně přezkoumávat, zda je systém zajišťování bezpečnosti stále přiměřený a účinný, přičemž musí vzít v úvahu přinejmenším:

a)	podrobnosti o pokroku v řešení dosud nerealizovaných opatření z předchozích přezkumů vedením organizace;

b)	měnící se vnitřní a vnější situaci (viz bod 1. Kontext organizace);

stav bezpečnosti organizace, pokud jde o:

i)	plnění bezpečnostních cílů organizace;

ii)	výsledky sledování, včetně závěrů interních auditů, jakož i interních vyšetřování nehod / mimořádných událostí a stavu příslušných opatření;

iii)	příslušné výstupy z činností dohledu prováděných vnitrostátním bezpečnostním orgánem;

d)	návrhy na zlepšení.

6.3.2. Vrcholné vedení organizace přijme celkovou odpovědnost za plánování a zavedení potřebných změn v systému zajišťování bezpečnosti na základě výsledků přezkumu vedením organizace.

7. ZLEPŠOVÁNÍ

7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí

7.1.1. Nehody a mimořádné události týkající se železničního provozu organizace musí být:

a)	nahlášeny, zaznamenány, vyšetřeny a analyzovány za účelem určení jejich příčin;

b)	v příslušných případech nahlášeny vnitrostátním orgánům.

7.1.2. Organizace musí zajistit, aby:

a)	byla vyhodnocena a zavedena doporučení vnitrostátního bezpečnostního orgánu a vnitrostátního inspekčního orgánu a doporučení na základě vyšetřování v rámci odvětví / interního vyšetřování, je-li to vhodné nebo existuje-li k tomu pověření;

b)	byly zváženy a vzaty v úvahu příslušné zprávy/informace od jiných zúčastněných stran, například železničních podniků, provozovatelů infrastruktury, subjektů odpovědných za údržbu a držitelů železničních vozidel.

7.1.3. Organizace musí používat informace týkající se vyšetřování k přezkumu posouzení rizik (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik), k poučení se s cílem zlepšit bezpečnost a v příslušných případech k přijetí nápravných a/nebo zlepšovacích opatření (viz bod 5.4. Řízení změn).

7.2. Soustavné zlepšování

7.2.1. Organizace musí soustavně zlepšovat přiměřenost a účinnost svého systému zajišťování bezpečnosti, přičemž zohledňuje rámec stanovený v nařízení (EU) č. 1078/2012 a přinejmenším výstupy z těchto činností:

a)	sledování (viz bod 6.1. Sledování);

b)	interní audit (viz bod 6.2. Interní audit);

c)	přezkum vedením organizace (viz bod 6.3. Přezkum vedením organizace);

d)	poučení z nehod a mimořádných událostí (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí).

7.2.2. Organizace musí jako součást organizačního vzdělávání poskytovat prostředky k motivaci zaměstnanců a dalších zúčastněných stran k tomu, aby byli aktivní při zvyšování bezpečnosti.

7.2.3. Organizace stanoví strategii pro průběžné zlepšování své kultury bezpečnosti, přičemž využívá odborných znalostí a uznávaných metod k identifikaci problematického chování, které ovlivňuje různé části systému zajišťování bezpečnosti, a k zavedení opatření na jeho řešení.

(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009 (Úř. věst. L 121, 3.5.2013, s. 8).

(2) Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 8).

(3) Bod 2.1 dodatku k příloze I směrnice (EU) 2016/798.

(4) Bod 2.2 dodatku k příloze I směrnice (EU) 2016/798.

(5) Nařízení Komise (EU) 2015/995 ze dne 8. června 2015, kterým se mění rozhodnutí 2012/757/EU o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 165, 30.6.2015, s. 1).

PŘÍLOHA II

Požadavky na systém zajišťování bezpečnosti, které se vztahují na provozovatele infrastruktury

1. KONTEXT ORGANIZACE

1.1. Organizace musí:

a)	popsat povahu a rozsah svých činností;

b)	identifikovat závažná bezpečnostní rizika plynoucí z jejího železničního provozu, ať už jej zajišťuje sama organizace, nebo dodavatelé, subdodavatelé či partneři, nad nimiž má kontrolu;

c)	identifikovat zúčastněné strany (např. regulační subjekty, orgány, železniční podniky, provozovatele infrastruktury, dodavatele, subdodavatele, partnery), které jsou významné pro systém zajišťování bezpečnosti, včetně stran, které nejsou zapojeny do železničního systému;

d)	identifikovat právní a jiné požadavky související s bezpečností a vyžadovat jejich plnění od zúčastněných stran uvedených v písmenu c);

e)	zajistit, aby požadavky uvedené v písmenu d) byly zohledněny při vypracovávání, provádění a udržování systému zajišťování bezpečnosti;

f)	popsat oblast působnosti systému zajišťování bezpečnosti a uvést, která část podniku do jeho oblasti působnosti je, či není zahrnuta, s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v písmenu d).

1.2. Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

„povahou“ se v souvislosti s železničním provozem, který zajišťují provozovatelé infrastruktury, rozumí charakterizace provozu daná jeho oblastí působnosti, včetně návrhu a konstrukce infrastruktury, údržby infrastruktury, plánování dopravy a řízení dopravy, jakož i využitím železniční infrastruktury, včetně konvenčních a/nebo vysokorychlostních tratí a dopravy cestujících a/nebo věcí;

b)	„rozsahem“ se v souvislosti s železničním provozem, který zajišťují provozovatelé infrastruktury, rozumí rozsah charakterizovaný délkou železničních kolejí a odhadovanou velikostí provozovatele infrastruktury, pokud jde o počet zaměstnanců pracujících v odvětví železniční dopravy.

2. VEDENÍ

2.1. Vedení a závazek

2.1.1. Vrcholné vedení musí prokázat svou vůdčí roli a závazek vypracovat, zavést, udržovat a soustavně zlepšovat systém zajišťování bezpečnosti tím, že:

a)	přijme celkovou odpovědnost za bezpečnost a povinnosti s ní spojené;

b)	zajistí, že vedení na různých úrovních organizace se zaváže k bezpečnosti při svém jednání a ve svých vztazích se zaměstnanci a subdodavateli;

c)	zajistí vypracování a pochopení bezpečnostní politiky a bezpečnostních cílů, které jsou v souladu se strategickým směřováním organizace;

d)	zajistí integraci požadavků systému zajišťování bezpečnosti do podnikových procesů organizace;

e)	zajistí dostupnost zdrojů potřebných pro systém zajišťování bezpečnosti;

f)	zajistí, aby systém zajišťování bezpečnosti účinně kontroloval bezpečnostní rizika, která organizace způsobuje;

g)	motivuje zaměstnance k tomu, aby podporovali dodržování požadavků systému zajišťování bezpečnosti;

h)	podporuje soustavné zlepšování systému zajišťování bezpečnosti;

i)	zajistí, aby při identifikaci a řízení podnikatelských rizik organizace byla zohledněna bezpečnost, a vysvětluje, jak se budou zjišťovat a řešit konflikty mezi bezpečností a jinými podnikatelskými cíli;

j)	podporuje pozitivní kulturu bezpečnosti.

2.2. Bezpečnostní politika

2.2.1. Dokument popisující bezpečnostní politiku organizace je vypracován vrcholným vedením a je:

a)	vhodný pro povahu a rozsah železničního provozu organizace;

b)	schválen výkonným ředitelem organizace (nebo zástupcem či zástupci vrcholného vedení);

c)	aktivně prováděn, sdělován a zpřístupněn všem zaměstnancům.

2.2.2. Bezpečnostní politika musí:

a)	zahrnovat závazek dodržovat veškeré právní a jiné požadavky související s bezpečností;

b)	poskytnout rámec pro stanovení bezpečnostních cílů a hodnocení stavu bezpečnosti organizace vůči těmto cílům;

c)	zahrnovat závazek kontrolovat jak bezpečnostní rizika, která plynou z vlastní činnosti organizace, tak i bezpečnostní rizika způsobená jinými;

d)	zahrnovat závazek soustavně zlepšovat systém zajišťování bezpečnosti;

e)	být udržována v souladu s podnikatelskou strategií a hodnocením stavu bezpečnosti organizace.

2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace

2.3.3. Delegování povinností v oblasti úkolů souvisejících s bezpečností musí být zdokumentováno, sděleno příslušným zaměstnancům, přijato a pochopeno.

2.4. Konzultace se zaměstnanci a dalšími stranami

3. PLÁNOVÁNÍ

3.1. Opatření pro řešení rizik

3.1.1. Posouzení rizik

3.1.1.1. Organizace musí:

identifikovat a analyzovat všechna provozní, organizační a technická rizika relevantní pro povahu a rozsah činností organizace. Tato rizika musí zahrnovat rizika plynoucí z lidských a organizačních faktorů, jako jsou pracovní zátěž, organizace práce, únava nebo vhodnost postupů, a z činností jiných zúčastněných stran (viz bod 1. Kontext organizace);

b)	vyhodnotit rizika uvedená v písmenu a) pomocí vhodných metod posouzení rizik;

c)	vypracovat a zavést bezpečnostní opatření, přičemž určí související povinnosti (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace);

d)	vytvořit systém pro sledování účinnosti bezpečnostních opatření (viz bod 6.1. Sledování);

f)	sdělovat rizika zaměstnancům a zúčastněným externím subjektům (viz bod 4.4. Informace a komunikace).

3.1.2. Plánování změn

3.1.2.1. Před provedením změny (viz bod 5.4. Řízení změn) musí organizace identifikovat potenciální bezpečnostní rizika a odpovídající bezpečnostní opatření (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik) v souladu s procesem řízení rizik stanoveným v prováděcím nařízení (EU) č. 402/2013, včetně uvážení bezpečnostních rizik plynoucích ze samotného procesu změny.

3.2. Bezpečnostní cíle a plánování

3.2.1. Organizace musí určit bezpečnostní cíle pro relevantní funkce na příslušných úrovních s cílem zachovat a pokud možno zlepšit svůj stav bezpečnosti.

3.2.2. Bezpečnostní cíle musí:

a)	být v souladu s bezpečnostní politikou a strategickými cíli organizace (v příslušných případech);

b)	být spojeny s prioritními riziky, která mají vliv na stav bezpečnosti organizace;

c)	být měřitelné;

d)	zohledňovat platné právní a jiné požadavky;

e)	být přezkoumávány, pokud jde o jejich dosahování, a podle potřeby revidovány;

f)	být sdělovány.

3.2.3. Organizace musí mít plán(y) popisující, jak svých bezpečnostních cílů dosáhne.

3.2.4. Organizace musí popsat strategii a plán(y) sloužící ke sledování plnění bezpečnostních cílů (viz bod 6.1. Sledování).

4. PODPORA

4.1. Zdroje

4.2. Kompetence

a)	identifikaci kompetencí (včetně znalostí, dovedností, netechnického chování a postojů) nezbytných pro úkoly související s bezpečností;

b)	zásady výběru (požadovaná minimální úroveň vzdělání a psychická a fyzická způsobilost);

c)	vstupní školení, zkušenosti a kvalifikace;

d)	průběžná školení a pravidelné aktualizace stávajících kompetencí;

e)	pravidelné posouzení kompetence a kontroly psychické a fyzické způsobilosti, aby bylo zajištěno, že kvalifikace a dovednosti jsou udržovány v průběhu času;

f)	specifická školení zaměřená na příslušné části systému zajišťování bezpečnosti, aby mohli plnit své úkoly související s bezpečností.

4.2.2. Pro zaměstnance, kteří vykonávají úkoly související s bezpečností, musí organizace zajistit program školení, jak uvádí bod 4.2.1 písm. c), d) a f), který zajistí, že:

a)	program školení je realizován podle zjištěných požadavků na kompetence a individuálních potřeb zaměstnanců;

b)	školení v příslušných případech zajistí, že zaměstnanci jsou schopni pracovat za všech provozních podmínek (normálních, zhoršených a nouzových);

c)	délka školení a četnost udržovacích školení je přiměřená cílům školení;

d)	pro všechny zaměstnance jsou vedeny záznamy (viz bod 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

e)	program školení je pravidelně přezkoumáván a auditován (viz bod 6.2. Interní audit) a v případě potřeby jsou provedeny změny (viz bod 5.4. Řízení změn).

4.3. Povědomí

4.4. Informace a komunikace

4.4.3. Organizace zajistí, aby informace týkající se bezpečnosti byly:

a)	relevantní, úplné a srozumitelné určeným uživatelům;

platné;

přesné;

d)	konzistentní;

e)	řízené (viz bod 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

f)	sděleny před tím, než nabydou účinku;

g)	obdrženy a pochopeny.

4.5. Dokumentované informace

4.5.1. Dokumentace systému zajišťování bezpečnosti

4.5.1.1. Existuje popis systému zajišťování bezpečnosti, který zahrnuje:

a)	identifikaci a popis procesů a činností týkajících se bezpečnosti železničního provozu, včetně úkolů souvisejících s bezpečností a s nimi spojených povinností (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace);

b)	interakci těchto procesů;

c)	postupy nebo jiné dokumenty popisující, jak jsou tyto procesy zavedeny;

d)	identifikaci dodavatelů, subdodavatelů a partnerů, včetně popisu druhu a rozsahu poskytovaných služeb;

e)	identifikaci smluvních ujednání a dalších obchodních dohod uzavřených mezi organizací a jinými stranami uvedenými v písmenu d) nezbytných k řízení bezpečnostních rizik organizace a rizik souvisejících s využíváním subdodavatelů;

f)	odkaz na dokumentované informace požadované tímto nařízením.

a)	souhrnu rozhodnutí týkajících se úrovně významnosti změn souvisejících s bezpečností, včetně přehledu významných změn, v souladu s čl. 18 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 402/2013;

b)	bezpečnostních cílů organizace na nadcházející rok(y) a toho, jak závažná bezpečnostní rizika ovlivňují stanovení těchto bezpečnostních cílů;

c)	výsledků interního vyšetřování nehod / mimořádných událostí (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí) a dalších činností sledování (viz body 6.1. Sledování, 6.2. Interní audit a 6.3. Přezkum vedením organizace) v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1078/2012;

d)	podrobností o pokroku v řešení nedořešených doporučení vnitrostátních inspekčních orgánů (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí);

e)	bezpečnostních ukazatelů organizace stanovených pro hodnocení stavu bezpečnosti organizace (viz bod 6.1. Sledování);

f)	v příslušných případech závěrů výroční zprávy poradce v oblasti bezpečnosti, jak uvádí RID (1), o činnostech organizace souvisejících s přepravou nebezpečných věcí (2).

4.5.2. Vytváření a aktualizace informací

4.5.2.1. Organizace zajistí, aby při vytváření a aktualizaci dokumentovaných informací souvisejících se systémem zajišťování bezpečnosti byly použity adekvátní formáty a média.

4.5.3. Řízení dokumentovaných informací

4.6. Integrace lidských a organizačních faktorů

4.6.1. Organizace musí prokázat systematický přístup k integraci lidských a organizačních faktorů v rámci systému zajišťování bezpečnosti. Tento přístup:

a)	musí zahrnovat vypracování strategie a využívání odborných znalostí a uznávaných metod z oboru lidských a organizačních faktorů;

b)	se musí zabývat riziky souvisejícími s návrhem a využíváním vybavení, jakož i s úkoly, pracovními podmínkami a organizačními opatřeními a zohledňovat přitom lidské schopnosti i omezení a faktory ovlivňující lidskou výkonnost.

5. PROVOZ

5.1. Plánování a řízení provozu

5.1.1. Při plánování, vypracovávání, zavádění a přezkumu svých provozních postupů musí organizace zajistit, aby během provozu:

a)	byla uplatňována kritéria přijatelnosti rizik a bezpečnostní opatření (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik);

b)	byl realizován plán (plány) pro dosažení bezpečnostních cílů (viz bod 3.2. Bezpečnostní cíle a plánování);

c)	byly shromažďovány informace k měření správného uplatňování a účinnosti provozních opatření (viz bod 6.1. Sledování).

5.1.3. Za účelem řízení rizik v případech, kdy je to relevantní pro bezpečnost provozních činností (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik), se musí zohlednit alespoň:

a)	identifikace hranic bezpečné dopravy pro účely plánování a řízení dopravy na základě konstrukčních vlastností infrastruktury;

b)	plánování dopravy, včetně jízdních řádů a přidělování tras vlaků;

c)	řízení dopravy v reálném čase v režimu běžného provozu a režimech provozu za zhoršených podmínek včetně uplatňování provozních omezení použití a zvládání narušení dopravy;

d)	stanovení podmínek pro přepravu výjimečných zásilek.

5.1.4. Za účelem řízení přidělování povinností v případech, kdy je to relevantní pro bezpečnost provozních činností, musí organizace určit povinnosti v oblasti plánování a provozu železniční sítě a definovat, jak se relevantní úkoly ovlivňující bezpečné poskytování všech služeb přidělují v rámci organizace kompetentním zaměstnancům (viz bod 2.3. Role, povinnosti, odpovědnost a pravomoci v rámci organizace) a v příslušných případech jiným externím kvalifikovaným subjektům (viz bod 5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři).

5.1.5. Za účelem řízení informací a komunikace v případech, kdy je to relevantní pro bezpečnost provozních činností (viz bod 4.4. Informace a komunikace), musí být příslušní zaměstnanci (např. zaměstnanci řízení provozu) v příslušných případech informováni o zvláštních požadavcích na provoz vlaků a přesuny vozidel, včetně relevantních změn, které mohou vést k nebezpečím, o dočasných nebo trvalých omezeních provozu (např. v důsledku údržby kolejí) a o podmínkách pro výjimečné zásilky.

a)	soulad s jejich školením a pracovními pokyny a v případě potřeby přijetí nápravných opatření;

b)	specifická školení v případě očekávaných změn, které mají vliv na provoz nebo jim přidělené úkoly;

c)	přijetí odpovídajících opatření v návaznosti na nehody a mimořádné události.

5.2. Správa aktiv

5.2.2. Organizace musí:

a)	zajistit, aby byla aktiva použita k zamýšlenému účelu, a současně je udržovat v bezpečném provozním stavu a na očekávané úrovni výkonnosti;

b)	spravovat aktiva v běžném provozu a v provozu za zhoršených podmínek;

c)	odhalovat, jakmile je to prakticky proveditelné, případy nesouladu s provozními požadavky před nebo během provozu aktiva, včetně případného uplatňování omezení použití tak, aby byl zajištěn bezpečný provozní stav daného aktiva (viz bod 6.1. Sledování).

5.2.4. Za účelem řízení rizik v případech, kdy je to relevantní pro poskytování údržby (viz bod 3.1.1. Posouzení rizik), se musí zohlednit alespoň:

a)	identifikace potřeby údržby, aby byla infrastruktura v bezpečném provozuschopném stavu, a to na základě plánovaného a skutečného využívání infrastruktury a jejích konstrukčních vlastností;

b)	řízení vyjímání aktiva z provozu za účelem údržby v případě, že byly zjištěny závady nebo stav aktiva degradoval za hranice bezpečného provozuschopného stavu podle písmene a);

c)	řízení navracení aktiva do provozu s případnými omezeními použití po provedení údržby, aby bylo zajištěno, že aktivum je v bezpečném provozuschopném stavu;

d)	správa zařízení pro sledování a měření, aby bylo zajištěno, že je vhodné pro zamýšlený účel.

5.2.5. Při řízení informací a komunikaci v případech, kdy je to důležité pro bezpečnou správu aktiv (viz bod 4.4 Informace a komunikace), musí organizace zohlednit:

a)	výměnu relevantních informací v rámci organizace nebo s externími subjekty odpovědnými za údržbu (viz bod 5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři), zejména pokud jde o selhání související s bezpečností, nehody, mimořádné události i případná omezení použití daného aktiva;

b)	sledovatelnost všech nezbytných informací včetně informací souvisejících s písmenem a) (viz body 4.4. Informace a komunikace a 4.5.3. Řízení dokumentovaných informací);

c)	zřízení a vedení záznamů, včetně řízení změn, které mají vliv na bezpečnost aktiv (viz bod 5.4. Řízení změn).

5.3. Dodavatelé, subdodavatelé a partneři

a)	právních a jiných požadavků týkajících se bezpečnosti (viz bod 1. Kontext organizace);

b)	úrovně kompetencí potřebné k plnění úkolů stanovených ve smlouvě (viz bod 4.2. Kompetence);

c)	povinností, pokud jde o úkoly, které mají být vykonávány;

d)	očekávaného stavu bezpečnosti, který má být po dobu smlouvy udržován;

e)	povinností týkajících se výměny informací souvisejících s bezpečností (viz bod 4.4. Informace a komunikace);

f)	sledovatelnosti dokumentů souvisejících s bezpečností (viz bod 4.5. Dokumentované informace).

5.3.3. V souladu s procesem stanoveným v článku 3 nařízení (EU) č. 1078/2012 musí organizace sledovat:

a)	stav bezpečnosti všech činností a veškerého provozu dodavatelů, subdodavatelů a partnerů, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené ve smlouvě;

b)	povědomí dodavatelů, subdodavatelů a partnerů o bezpečnostních rizicích, která představují pro provoz organizace.

5.4. Řízení změn

5.5. Zvládání mimořádných situací

5.5.2. Organizace pro každý identifikovaný typ mimořádné situace zajistí:

a)	možnost neprodleně kontaktovat pohotovostní služby;

b)	aby pohotovostní služby obdržely všechny příslušné informace jak s předstihem, aby se mohly na mimořádnou situaci připravit, tak i v okamžiku, kdy taková mimořádná situace nastane;

c)	interní poskytnutí první pomoci.

5.5.3. Organizace určuje a dokumentuje role a povinnosti všech stran v souladu s nařízením (EU) 2015/995.

5.5.4. Organizace má zásahové, varovné a informační plány pro případ mimořádné situace, které zahrnují mechanismy pro:

a)	varování všech zaměstnanců, kteří mají povinnosti v oblasti zvládání mimořádných situací;

b)	sdělování informací všem stranám (např. železničním podnikům, subdodavatelům, orgánům, pohotovostním službám), včetně udílení pokynů cestujícím v případě mimořádné situace;

c)	přijímání veškerých potřebných rozhodnutí podle typu mimořádné situace.

5.5.6. Mechanismy pro mimořádné situace jsou ve spolupráci s dalšími zúčastněnými stranami pravidelně prověřovány a podle potřeby aktualizovány.

5.5.7. Organizace musí koordinovat plány pro případ mimořádné situace se všemi železničními podniky, které využívají její infrastrukturu, s pohotovostními službami, aby se usnadnil rychlý zásah, a se všemi ostatními subjekty, které by se mohly podílet na řešení mimořádné situace.

5.5.8. Organizace má opatření pro rychlé zastavení provozu a železniční dopravy, je-li to nutné, a informování všech zúčastněných stran o přijatých opatřeních.

5.5.9. V případě přeshraniční infrastruktury musí nezbytnou koordinaci a připravenost příslušných pohotovostních služeb na obou stranách hranice usnadňovat spolupráce mezi příslušnými provozovateli infrastruktury.

6. HODNOCENÍ VÝKONNOSTI

6.1. Sledování

6.1.1. V souladu s nařízením (EU) č. 1078/2012 organizace vykonává sledování za účelem:

a)	kontroly správného uplatňování a účinnosti všech procesů a postupů v rámci systému zajišťování bezpečnosti, včetně provozních, organizačních a technických bezpečnostních opatření;

b)	kontroly správného uplatňování systému zajišťování bezpečnosti jako celku a toho, zda dosahuje očekávaných výsledků;

c)	šetření, zda systém zajišťování bezpečnosti splňuje požadavky tohoto nařízení;

d)	určení, zavedení a hodnocení případných nápravných opatření (viz bod 7.2. Soustavné zlepšování), pokud je zjištěn jakýkoli relevantní případ nesouladu s písmeny a), b) a c).

6.1.2. Organizace musí pravidelně a na všech úrovních v rámci organizace sledovat plnění úkolů souvisejících s bezpečností a zasáhnout, pokud tyto úkoly nejsou plněny řádně.

6.2. Interní audit

a)	harmonogram plánovaných interních auditů, který je možné revidovat na základě výsledků předchozích auditů a sledování výkonnosti;

b)	určení a výběr auditorů s vhodnou kvalifikací (viz bod 4.2. Kompetence);

c)	analyzování a hodnocení výsledků auditů;

d)	určení, zda jsou nutná nápravná či zlepšovací opatření;

e)	ověření, zda tato opatření byla dokončena a jsou účinná;

f)	dokumentaci týkající se provádění a výsledků auditů;

g)	sdělování výsledků auditů vrcholnému vedení.

6.3. Přezkum vedením organizace

6.3.1. Vrcholné vedení musí pravidelně přezkoumávat, zda je systém zajišťování bezpečnosti stále přiměřený a účinný, přičemž musí vzít v úvahu přinejmenším:

a)	podrobnosti o pokroku v řešení dosud nerealizovaných opatření z předchozích přezkumů vedením organizace;

b)	měnící se vnitřní a vnější situaci (viz bod 1. Kontext organizace);

stav bezpečnosti organizace, pokud jde o:

i)	plnění bezpečnostních cílů organizace;

ii)	výsledky sledování, včetně závěrů interních auditů, jakož i interních vyšetřování nehod / mimořádných událostí a stavu příslušných opatření;

iii)	příslušné výstupy z činností dohledu prováděných vnitrostátním bezpečnostním orgánem;

d)	návrhy na zlepšení.

7. ZLEPŠOVÁNÍ

7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí

7.1.1. Nehody a mimořádné události týkající se železničního provozu organizace musí být:

a)	nahlášeny, zaznamenány, vyšetřeny a analyzovány za účelem určení jejich příčin;

b)	v příslušných případech nahlášeny vnitrostátním orgánům.

7.1.2. Organizace musí zajistit, aby:

a)	byla vyhodnocena a zavedena doporučení vnitrostátního bezpečnostního orgánu a vnitrostátního inspekčního orgánu a doporučení na základě vyšetřování v rámci odvětví / interního vyšetřování, je-li to vhodné nebo existuje-li k tomu pověření;

b)	byly zváženy a vzaty v úvahu příslušné zprávy/informace od jiných zúčastněných stran, například železničních podniků, provozovatelů infrastruktury, subjektů odpovědných za údržbu a držitelů železničních vozidel.

7.2. Soustavné zlepšování

a)	sledování (viz bod 6.1. Sledování);

b)	interní audit (viz bod 6.2. Interní audit);

c)	přezkum vedením organizace (viz bod 6.3. Přezkum vedením organizace);

d)	poučení z nehod a mimořádných událostí (viz bod 7.1. Poučení z nehod a mimořádných událostí).

(1) Bod 2.1 dodatku k příloze I směrnice (EU) 2016/798.

(2) Bod 2.2 dodatku k příloze I směrnice (EU) 2016/798.

25.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 129/49

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/763

ze dne 9. dubna 2018,

kterým se stanoví praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 653/2007

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (1), a zejména na čl. 10 odst. 10 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Kvůli omezení složitosti, zkrácení délky trvání a snížení nákladů na postup vydávání osvědčení jsou nezbytná ustanovení přispívající k harmonizaci přístupu k vydávání osvědčení o bezpečnosti na úrovni Unie a podporující spolupráci mezi všemi stranami účastnícími se procesu posuzování bezpečnosti.

(2)

S přihlédnutím ke zkušenostem získaným při přípravě dohod o spolupráci uvedených v čl. 11 odst. 1 směrnice (EU) 2016/798 se za osvědčený postup usnadňující rozvoj vztahu mezi stranami účastnícími se procesu posuzování bezpečnosti považuje včasný kontakt s žadatelem formou koordinace („přípravná komunikace“). Přípravná komunikace by měla být nabídnuta před podáním žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti s cílem umožnit orgánu vydávajícímu osvědčení seznámit se s žadatelovým systémem zajišťování bezpečnosti, objasnit průběh procesu posuzování bezpečnosti a způsob rozhodování a ověřit, zda žadatel obdržel informace postačující k tomu, aby věděl, co se od něj očekává. Objasnění poskytnutá v rámci přípravné komunikace by neměla ovlivnit výsledek posouzení.

(3)

Agentura by měla sledovat data ukončení platnosti všech platných jednotných osvědčení o bezpečnosti s oblastí provozu ve více než jednom členském státě a měla by sdílet informace s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány, aby usnadnila plánování příslušných činností souvisejících s posuzováním bezpečnosti.

(4)

Agentura by měla vydat a průběžně aktualizovat bezplatné pokyny pro podávání žádostí, popisující a v případě potřeby vysvětlující požadavky stanovené v tomto nařízení. S cílem přispět k harmonizaci přístupu k výměně a evidenci informací prostřednictvím jednotného kontaktního místa by měly pokyny pro podávání žádostí rovněž obsahovat vzorové šablony vypracované agenturou ve spolupráci s vnitrostátními bezpečnostními orgány.

(5)	Agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány by měly zavést interní pravidla nebo postupy zajišťující splnění požadavků vztahujících se k posuzování bezpečnosti.

(6)	Aby se zabránilo případnému zdvojování posuzování a aby se snížila administrativní zátěž a náklady žadatele, měly by agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány přihlédnout k dohodám o spolupráci a mnohostranným dohodám uzavřeným podle článku 11 směrnice (EU) 2016/798, je-li to relevantní.

(7)

Omezuje-li se zamýšlená oblast provozu na jeden členský stát a žadatel hodlá provozovat nejméně jednu stanici v blízkosti hranice v sousedních členských státech se sítěmi podobných vlastností a s podobnými provozními předpisy, měl by být schopen tak učinit bez rozšíření své oblasti provozu na tyto sousední členské státy. Při podávání žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti by měl žadatel zvolit orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti podle čl. 10 odst. 5 a 8 směrnice (EU) 2016/798. Je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti agentura, měla by konzultovat příslušné vnitrostátní bezpečnostní orgány a přihlédnout k relevantním přeshraničním dohodám.

(8)

Je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti agentura, měl by žadatel mít právo podat žádost agentuře v některém z úředních jazyků Unie bez povinnosti zajistit překlad. Tato zásada se uplatní, aniž by byla dotčena možnost vnitrostátního bezpečnostního orgánu stanovit jazykovou politiku ohledně části žádosti podle čl. 10 odst. 3 písm. b) směrnice (EU) 2016/798. Při posuzování by vnitrostátní bezpečnostní orgán měl mít právo adresovat dokumenty vztahující se k posouzení agentuře v jazyce svého členského státu bez povinnosti zajistit jejich překlad.

(9)

Certifikace by měla být založena na posouzení schopnosti žadatele splnit požadavky systému zajišťování bezpečnosti, které se vztahují na železniční podniky, včetně příslušných vnitrostátních předpisů a požadavků na technickou specifikaci pro interoperabilitu, která se vztahuje na subsystém „provoz a řízení dopravy“, a důsledně je uplatňovat. Po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti by žadatel měl i nadále používat svůj systém zajišťování bezpečnosti uvedený v článku 9 směrnice (EU) 2016/798.

(10)

Agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány by měly evidovat veškeré relevantní informace a výsledek posouzení v jednotném kontaktním místě, aby mohly podpořit a odůvodnit rozhodnutí v každé fázi procesu posuzování bezpečnosti. Jestliže agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány mají pro účely posouzení bezpečnosti svoje vlastní informační systémy, měly by ze stejného důvodu zajistit přenos veškerých relevantních informací do jednotného kontaktního místa.

(11)

Agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány by měly vypracovat interní pravidla nebo postupy pro řízení vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti za účelem snížení administrativní zátěže a nákladů žadatele. V tomto ohledu by měl mít žadatel možnost předložit v žádosti kopie dokumentů. Originály dokumentů by měly být k dispozici k ověření agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti.

(12)

Je nezbytné zajistit harmonizaci kategorizace problémů v procesu posouzení tak, aby žadatel chápal závažnost případných problémů, na které agentura nebo vnitrostátní bezpečnostní orgán upozorní. Tato kategorizace je obzvláště důležitá v případě, kdy se procesu účastní několik vnitrostátních bezpečnostních orgánů.

(13)

S cílem zajistit, aby agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány provedly řádné posouzení a aby mezi nimi byla posílena vzájemná důvěra, by agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány měly zajistit, aby pracovníci podílející se na posuzování měli potřebné kompetence. Tyto kompetence by proto měly být stanoveny.

(14)

Podle čl. 31 odst. 3 směrnice (EU) 2016/798 začne nový režim vydávání osvědčení o bezpečnosti platit dne 16. června 2019. Členské státy však mají možnost oznámit agentuře a Komisi podle čl. 33 odst. 2 uvedené směrnice, že prodloužily lhůtu pro provedení směrnice a mohou v důsledku toho pokračovat ve vydávání osvědčení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (2) do 16. června 2020. Je tudíž nezbytné vyjasnit, zda by se nový režim měl uplatňovat vedle starého režimu, pokud zamýšlená oblast provozu zahrnuje nejméně jeden z těchto členských států.

(15)

Jestliže vnitrostátní bezpečnostní orgán zjistí, že nebude schopen vydat osvědčení o bezpečnosti podle směrnice 2004/49/ES buď do 16. června 2019, nebo do 16. června 2020 u členských států, které podaly oznámení agentuře a Komisi v souladu s čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798, měla by agentura, je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti, zohlednit výsledky posouzení vnitrostátního bezpečnostního orgánu týkající se posouzení příslušných prvků stanovených v čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/49/ES, aby se předešlo zdvojování posouzení.

(16)

Jednotné osvědčení o bezpečnosti vydané agenturou by mělo být považováno za rovnocenné části osvědčení o bezpečnosti uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/49/ES. Toto osvědčení je platné pro rovnocenné služby v železniční dopravě v celé Unii. Členské státy, které podaly agentuře a Komisi oznámení podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798, by tudíž měly uznávat jednotné osvědčení o bezpečnosti vydané agenturou jako rovnocenné části vydané podle čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/49/ES.

(17)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 21 směrnice Rady 96/48/ES (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví praktická pravidla uplatňovaná železničními podniky při podávání žádostí o jednotná osvědčení o bezpečnosti nebo o obnovení nebo aktualizaci těchto osvědčení prostřednictvím jednotného kontaktního místa uvedeného v článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 (4) („jednotné kontaktní místo“).

Stanoví také praktická pravidla uplatňovaná orgány vydávajícími osvědčení o bezpečnosti při posuzování žádostí o jednotná osvědčení o bezpečnosti nebo žádostí o obnovení nebo aktualizaci těchto osvědčení a rovněž koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti“ orgán odpovědný za vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti, tedy agentura nebo vnitrostátní bezpečnostní orgán;

„datem přijetí žádosti“:

a)	je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti agentura, pak první pracovní den po potvrzení přijetí žádosti agenturou i vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká;

b)	je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti vnitrostátní bezpečnostní orgán, pak první pracovní den v dotčeném členském státě po potvrzení přijetí žádosti;

„přípravnou komunikací“ fáze procesu předcházející podání žádosti, během níž si žadatel může od orgánu vydávajícího osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátních bezpečnostních orgánů, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, vyžádat doplňující informace o následujících fázích procesu posuzování bezpečnosti;

4)	„přetrvávajícím problémem“ méně závažná záležitost zjištěná při posuzování žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti, která nebrání jeho vydání a může být později předmětem dohledu;

5)	„příslušným datem“16. červen 2019, s výjimkou těch členských států, které podaly agentuře a Komisi oznámení podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798, že prodloužily lhůtu provedení směrnice, a v jejichž případě je příslušným datem 16. červen 2020.

Článek 3

Povinnosti agentury a vnitrostátních bezpečnostních orgánů

1. Kromě vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti nese orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti odpovědnost za následující úkoly:

a)	plánování, provádění a sledování práce, kterou v souvislosti s posouzením vykonává;

b)	stanovení pravidel pro koordinaci mezi příslušnými stranami.

2. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, akceptují na žádost žadatele přípravnou komunikaci a poskytnou případná objasnění požadovaná žadatelem v rámci přípravné komunikace.

3. Pro účely vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti shromáždí orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, každý v rámci své působnosti, následující informace:

a)	veškeré relevantní informace týkající se různých fází posuzování, včetně důvodů pro rozhodnutí učiněná během posuzování a identifikace případných omezení nebo podmínek použití, která budou součástí jednotného osvědčení o bezpečnosti;

b)	výsledek posouzení, včetně souhrnných závěrů a případného stanoviska k vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti.

4. Je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti agentura, shromáždí informace uvedené v odst. 3 písm. b) v konečném výsledku posouzení.

5. Agentura sleduje data ukončení platnosti všech platných jednotných osvědčení o bezpečnosti s oblastí provozu ve více než jednom členském státě a sdílí informace s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.

6. Vnitrostátní bezpečnostní orgány sdílí s agenturou a dalšími vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, všechny relevantní informace, které mohou proces posuzování bezpečnosti ovlivnit.

7. Agentura vydává a průběžně aktualizuje bezplatné pokyny pro podávání žádostí ve všech úředních jazycích Unie, popisující a v případě potřeby vysvětlující požadavky stanovené v tomto nařízení. Pokyny pro podávání žádostí rovněž zahrnují vzorové šablony vypracované agenturou ve spolupráci s vnitrostátními bezpečnostními orgány.

8. Vnitrostátní bezpečnostní orgány vydávají a průběžně aktualizují bezplatné pokyny pro podávání žádosti popisující a v případě potřeby vysvětlující vnitrostátní pravidla vztahující se na zamýšlenou oblast provozu a příslušná vnitrostátní procesní pravidla.

9. Agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgán zavedou interní pravidla nebo postupy pro řízení procesu posuzování bezpečnosti. Tato pravidla nebo postupy přihlížejí k dohodám uvedeným v článku 11 směrnice (EU) 2016/798.

10. Každé jednotné osvědčení o bezpečnosti dostane jednotné evropské identifikační číslo (EIN). Agentura určí strukturu a obsah evropských identifikačních čísel a zpřístupní je na svých internetových stránkách.

11. Pokud žadatel uvede ve své žádosti, že hodlá zajišťovat spojení se stanicemi v sousedních členských státech se sítěmi podobných vlastností a s podobnými provozními předpisy, přičemž se tyto stanice nacházejí v blízkosti hranice zamýšlené oblasti provozu, mělo by jednotné osvědčení o bezpečnosti na základě konzultace s vnitrostátními bezpečnostními orgány sousedních členských států platit až do těchto stanic bez nutnosti žádat o rozšíření oblasti provozu. Před vydáním jednotného osvědčení o bezpečnosti vnitrostátní bezpečnostní orgány dotčených členských států potvrdí orgánu vydávajícímu osvědčení, že příslušné oznámené vnitrostátní předpisy a povinnosti vyplývající z příslušných přeshraničních dohod jsou splněny.

12. Pro účely posuzování žádostí uznává orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti schválení, uznání a osvědčení produktů nebo služeb poskytovaných železničními podniky nebo jejich subdodavateli, partnery nebo dodavateli, udělená v souladu s příslušným právem Unie jakožto důkaz schopnosti železničního podniku plnit požadavky vymezené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 (5).

Článek 4

Povinnosti žadatelů

1. Aniž by byl dotčen časový rámec stanovený pro posouzení v článku 6, předloží žadatel žádost o jednotné osvědčení o bezpečnosti nebo o aktualizaci či obnovení tohoto osvědčení prostřednictvím jednotného kontaktního místa před odpovídajícími následujícími daty:

a)	datem plánovaného zahájení provozu nové služby v železniční dopravě;

b)	datem plánovaného zahájení provozu služby v železniční dopravě za podmínek, které se liší od podmínek stanovených v současném jednotném osvědčení o bezpečnosti, po podstatné změně druhu činnosti, rozsahu činnosti nebo oblasti provozu;

c)	datem ukončení platnosti současného jednotného osvědčení o bezpečnosti.

2. Při podávání žádosti o nové jednotné osvědčení o bezpečnosti poskytne žadatel informace uvedené v příloze I.

3. Při podávání žádosti o aktualizaci nebo obnovení jednotného osvědčení o bezpečnosti poskytne žadatel informace uvedené v příloze I a popíše změny provedené od vydání současného osvědčení.

Je-li zjištěn závažný nesoulad, který může mít dopad na bezpečnost nebo způsobit vážná bezpečnostní rizika, nebo pokud jsou během činností dohledu od předchozího hodnocení zjištěny jakékoli další problematické oblasti, orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, rozhodnou, zda je nutno celou žádost opětovně posoudit.

4. Výběr orgánu vydávajícího osvědčení o bezpečnosti provedený žadatelem je závazný až do dokončení nebo ukončení procesu posuzování bezpečnosti.

5. Požaduje-li žadatel přípravnou komunikaci, předloží prostřednictvím jednotného kontaktního místa informace uvedené v bodech 1 až 6 přílohy I.

6. Jestliže předložená žádost obsahuje kopie dokumentů vydaných jinými subjekty než orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti, uchová žadatel jejich originály po dobu nejméně 5 let od konce doby platnosti jednotného osvědčení o bezpečnosti. Při obnovování nebo aktualizaci uchová žadatel originály dokumentů předložených v žádosti a vydaných jinými subjekty než orgánem vydávajícím osvědčení po dobu nejméně 5 let od konce doby platnosti obnoveného nebo aktualizovaného jednotného osvědčení o bezpečnosti. Na žádost agentury nebo vnitrostátních bezpečnostních orgánů žadatel tyto originály dokumentů zpřístupní.

Článek 5

Jazyk

1. Je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti agentura, použije se v souvislosti s žádostí následující jazyk:

a)	pro část žádosti uvedenou v čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice (EU) 2016/798 jeden z úředních jazyků Unie podle volby žadatele;

b)	pro části žádosti uvedené v čl. 10 odst. 3 písm. b) směrnice (EU) 2016/798 i pro části žádosti uvedené v bodě 8.1 přílohy I tohoto nařízení jazyk stanovený příslušným členským státem a uvedený v žádosti v souladu s pokyny pro podávání žádostí uvedenými v čl. 3 odst. 8 tohoto nařízení.

2. Jakékoliv rozhodnutí týkající se vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti přijaté agenturou, včetně důvodů pro rozhodnutí v konečném výsledku posouzení a případného jednotného osvědčení o bezpečnosti, budou v jazyce uvedeném v odst. 1 písm. a).

Článek 6

Fáze procesu a časový rámec

1. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, uplatňují postup stanovený v příloze II.

2. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, každý v rámci své působnosti, vyhodnotí, zda žádost obsahuje požadovanou dokumentaci uvedenou v příloze I. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti informuje žadatele, zda je žádost úplná, bez zbytečného prodlení a v každém případě nejpozději do jednoho měsíce od data obdržení žádosti.

3. Rozhodnutí o vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti bude přijato nejpozději do čtyř měsíců od data, kdy byl žadatel informován, že je žádost úplná, s výhradou odstavců 5 až 7.

4. Je-li žadatel informován, že žádost úplná není, orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti si v koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, neprodleně vyžádá nezbytné doplňující informace s uvedením důvodů a časového rámce pro odpověď žadatele.

Časový rámec pro poskytnutí doplňujících informací musí být přiměřený a úměrný obtížnosti poskytnutí požadovaných informací a dohodnut s žadatelem ihned po té, co je žadatel informován o tom, že je žádost neúplná. Jestliže žadatel neposkytne požadované informace v dohodnutém časovém rámci, může orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti rozhodnout o prodloužení časového rámce pro odpověď žadatele nebo žadateli oznámit, že se jeho žádost zamítá.

Rozhodnutí o vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti bude přijato nejpozději do čtyř měsíců od data, kdy žadatel předložil požadované doplňující informace.

5. I v případě, že je žádost úplná, si agentura nebo vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, mohou kdykoliv před přijetím rozhodnutí vyžádat další informace a stanovit přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. V důsledku této žádosti dojde k prodloužení časového rámce stanoveného v odstavci 3 tohoto článku za podmínek stanovených v příloze II.

6. Časový rámec uvedený v odstavci 3 tohoto článku může agentura prodloužit o následující doby uvedené v čl. 10 odst. 7 směrnice (EU) 2016/798:

a)	o dobu spolupráce s cílem dohodnout se na vzájemně přijatelném posouzení;

b)	o dobu, kdy je záležitost předložena k rozhodčímu řízení odvolacímu senátu.

7. Časový rámec může být rovněž prodloužen o dobu nezbytnou pro zorganizování návštěvy nebo kontroly žadatele na místě či auditu jeho organizace.

8. Jednotné osvědčení o bezpečnosti musí obsahovat informace uvedené v příloze III.

Článek 7

Komunikace

1. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, s žadatelem komunikují ohledně každé otázky uvedené v článku 12 prostřednictvím jednotného kontaktního místa.

2. Informace o stavu všech fází procesu posuzování bezpečnosti, výsledku posouzení a rozhodnutí o žádosti budou žadateli sdělovány prostřednictvím jednotného kontaktního místa.

3. Aniž by byl dotčen odstavec 1, pravidla pro vzájemnou komunikaci a komunikaci s žadatelem budou uvedena v pokynech pro podávání žádostí stanovených agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány.

4. Jednotné kontaktní místo potvrdí přijetí žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti.

Článek 8

Doba platnosti jednotných osvědčení o bezpečnosti

Jednotná osvědčení o bezpečnosti jsou platná po dobu pěti let.

Vyžaduje-li však zajištění účinné kontroly rizik ovlivňujících bezpečnost železničního provozu dobu kratší, může orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti v koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, rozhodnout o udělení jednotného osvědčení o bezpečnosti na dobu kratší pěti let. V tomto případě orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti uvede důvody svého rozhodnutí ve výsledku posouzení evidovaném v souladu s článkem 9.

Článek 9

Řízení informací

Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, evidují všechny relevantní informace a výsledek posouzení uvedené v čl. 3 odst. 3 v jednotném kontaktním místě. Agentura rovněž eviduje konečný výsledek posouzení uvedený v čl. 3 odst. 4 v jednotném kontaktním místě.

Jestliže vnitrostátní bezpečnostní orgány používají ke zpracování žádostí, které jsou jim předloženy, systém pro správu informací, předají do jednotného kontaktního místa veškeré relevantní informace.

Článek 10

Pravidla pro návštěvy a kontroly železničních podniků na místě a audity

1. Při provádění návštěv a kontrol žadatelů na místě a auditů, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 5 směrnice (EU) 2016/798, agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, mezi sebou koordinují cíle a rozsah návštěv, kontrol žadatele na místě a auditů a rovněž úlohu jednotlivých orgánů.

2. Při provádění návštěv a kontrol žadatelů na místě a auditů, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 5 a 8 směrnice (EU) 2016/798, vypracuje orgán odpovědný za provedení návštěvy, kontroly nebo auditu zprávu uvádějící problémy zjištěné během posuzování a to, zda je lze na základě důkazů získaných během návštěvy, kontroly nebo auditu uzavřít, a pokud ano, jakým způsobem. Tato zpráva může rovněž zahrnovat další problémy uvedené v článku 12, které žadatel musí v dohodnutém časovém rámci vyřešit.

3. V případě návštěv nebo kontrol žadatelů na místě či auditu, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 5 a 8 směrnice (EU) 2016/798, poskytne žadatel informace o tom, kdo ho bude zastupovat, a o bezpečnostních předpisech a pravidlech, které jsou na místě uplatňovány a které musí orgán odpovědný za provedení návštěvy, kontroly či auditu dodržet. Příslušné orgány se s žadatelem dohodnou na časovém rámci návštěv, kontrol a auditů i na poskytnutí výše uvedených informací.

Článek 11

Koordinace mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány

1. Je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti agentura, bude v různých fázích procesu posuzování bezpečnosti koordinovat činnost s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká. Agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány projednají případné problémy týkající se procesu posuzování bezpečnosti, včetně případných nedostatků a žádostí o doplňující informace, které ovlivňují časový rámec posouzení nebo mohou ovlivnit práci jiných vnitrostátních bezpečnostních orgánů, jichž se zamýšlená oblast provozu týká.

2. Aniž by byl dotčen odstavec 1, může každý orgán účastnící se procesu posuzování bezpečnosti žadatele přímo kontaktovat ohledně problémů týkajících se jeho vlastní části posouzení.

3. Před rozhodnutím o vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti učiní agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, následující opatření:

a)	projednají výsledek svých příslušných posouzení;

b)	dohodnou se na přetrvávajících problémech, které budou posouzeny později během následného dohledu;

c)	dohodnou se na případných omezeních nebo podmínkách použití obsažených v jednotném osvědčení o bezpečnosti.

4. Jestliže žadatel stanoví akční plán, aby vyřešil přetrvávající problémy uvedené v odst. 3 písm. b), vnitrostátní bezpečnostní orgány se dohodnou, který z nich provede následnou kontrolu splnění tohoto akčního plánu. Za tímto účelem budou vnitrostátní bezpečnostní orgány podle potřeby koordinovat svoji činnost v souladu s pravidly uvedenými v čl. 8 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/761 (6) a informovat agenturu o dosažené dohodě a výsledku činnosti související s dohledem.

Agentura zohlední informace o výsledku činností dohledu prováděných vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, ohledně následného šetření přetrvávajících problémů, aby mohlo být rozhodnuto, zda mohou být během posuzování žádosti o obnovení nebo aktualizaci osvědčení uzavřeny.

5. Agentura povede záznamy o koordinaci a eviduje je v jednotném kontaktním místě v souladu s článkem 9.

Článek 12

Kategorizace problémů

1. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, rozdělí problémy zjištěné při posuzování žádosti do následujících kategorií:

a)	„1. kategorie“: problémy, které vyžadují od žadatele odpověď pro pochopení žádosti;

b)	„2. kategorie“: problémy, v jejichž důsledku může dojít ke změně žádosti nebo drobnému opatření ze strany žadatele; přijaté opatření se ponechá na uvážení žadatele a nebrání vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti;

c)	„3. kategorie“: problémy, které vyžadují konkrétní opatření žadatele, jehož provedení je možné odložit až na dobu po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti; opatření, kterým se má problém vyřešit, navrhne žadatel, který se na tomto opatření dohodne se stranou, jež problém identifikovala;

„4. kategorie“: problémy, které vyžadují změnu žádosti nebo přijetí určitého opatření žadatelem; jednotné osvědčení o bezpečnosti nebude vydáno, dokud nebude problém vyřešen, nebo dokud nebudou v osvědčení obsažena omezení či podmínky, kterými se tento problém vyřeší; případné opatření, které má problém vyřešit, navrhne žadatel, který se na tomto opatření dohodne se stranou, jež problém identifikovala.

2. Po odpovědi nebo opatření přijatém žadatelem v závislosti na problému orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti nebo dotčený vnitrostátní bezpečnostní orgán zjištěné problémy znovu posoudí, případně změní jejich kategorizaci a přidělí každému z identifikovaných problémů jeden z následujících statusů:

a)	„nedořešený problém“, jestliže důkazy poskytnuté žadatelem nejsou uspokojivé a jsou stále zapotřebí další informace;

b)	„přetrvávající problém, který je předmětem dohledu“, jestliže přetrvávající problém stále existuje;

c)	„problém uzavřen“, jestliže byla žadatelem poskytnuta uspokojivá odpověď a nezůstaly žádné přetrvávající problémy.

Článek 13

Kompetence pracovníků podílejících se na posuzování

1. Agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány zajistí, aby pracovníci podílející se na posuzování měli následující kompetence:

a)	znalost příslušného regulačního rámce v příslušném rozsahu, ve kterém se týká posuzování;

b)	znalost fungování železničního systému;

c)	přiměřenou úroveň kritického analytického myšlení;

d)	zkušenosti s posuzováním systému zajišťování bezpečnosti či podobného systému řízení v odvětví železniční dopravy nebo systému zajišťování bezpečnosti v odvětví rovnocenném svou provozní a technickou náročností;

e)	schopnost řešení problémů, komunikace a týmové práce;

f)	jakékoli další kompetence požadované při konkrétním posuzování.

V případě týmové práce mohou být tyto kompetence rozděleny mezi členy týmu.

Pracovníci provádějící návštěvy, kontroly a audity, jak je uvedeno v článku 10, musí prokázat rovněž znalosti a zkušenosti s vedením pohovorů.

2. S cílem zajistit správné uplatňování odstavce 1 agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány zavedou systém řízení kompetencí, který zahrnuje:

a)	rozvoj profilů kompetencí pro každé pracovní místo, pozici nebo úlohu;

b)	přijímání pracovníků v souladu se zavedenými profily kompetencí;

c)	udržování, rozvoj a posuzování kompetencí pracovníků v souladu se zavedenými profily kompetencí.

Článek 14

Přezkum podle čl. 10 odst. 12 směrnice (EU) 2016/798

1. Vydá-li orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti zamítavé rozhodnutí, které zahrnuje zamítnutí jednotného osvědčení o bezpečnosti, vyloučení části sítě v souladu se zamítavým posouzením podle čl. 10 odst. 7 směrnice (EU) 2016/798 a uvedení omezení nebo podmínek užití, které nebyly požadovány v žádosti, může žadatel požadovat přezkum rozhodnutí.

2. Žádost o přezkum podá žadatel prostřednictvím jednotného kontaktního místa a uvede seznam případných problémů, které podle názoru žadatele nebyly během procesu posuzování bezpečnosti řádně zváženy.

3. Doplňující informace poskytnuté po přijetí rozhodnutí o vydání nebo zamítnutí jednotného osvědčení o bezpečnosti nejsou jako důkaz přípustné.

4. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti v koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, zajistí nestrannost přezkumu.

5. Přezkum se zaměří na otázky, které odůvodňují, proč se rozhodnutí orgánu vydávajícího osvědčení o bezpečnosti odchýlilo od požadavku žadatele.

6. Je-li orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti agentura, přezkum se provádí v koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká.

7. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti sdělí prostřednictvím jednotného kontaktního místa svoje rozhodnutí potvrdit či upravit původní rozhodnutí všem stranám účastnícím se posouzení, včetně žadatele.

Článek 15

Přechodná ustanovení

1. Jestliže vnitrostátní bezpečnostní orgán zjistí, že nebude schopen vydat osvědčení o bezpečnosti podle směrnice 2004/49/ES do příslušného data v dotčeném členském státě, neprodleně o tom informuje žadatele a agenturu.

2. V případě uvedeném v čl. 10 odst. 8 směrnice (EU) 2016/798 žadatel rozhodne, zda má být žádost dále posuzována vnitrostátním bezpečnostním orgánem nebo předána agentuře. Žadatel informuje agenturu i vnitrostátní bezpečnostní orgán a použijí se tato ustanovení:

v případě, že se žadatel rozhodl využít agenturu jako orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti, vnitrostátní bezpečnostní orgán předá agentuře žádost a výsledky posouzení uvedeného v čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/49/ES; agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgán spolupracují a jsou žadateli nápomocny při doplňování žádosti, aby byly splněny dodatečné požadavky článku 9 směrnice (EU) 2016/798;

v případě, že se žadatel rozhodl využít vnitrostátní bezpečnostní orgán jako orgán vydávající osvědčení, pokračuje vnitrostátní bezpečnostní orgán v posuzování žádosti a rozhodne o vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti v souladu s článkem 10 směrnice (EU) 2016/798 a tímto nařízením; tento orgán je žadateli nápomocen při doplňování žádosti, aby byly splněny dodatečné požadavky článku 9 směrnice (EU) 2016/798.

3. V případě, že žadatel hodlá vykonávat svou činnost ve více než jednom členském státě, je orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti agentura a použije se postup stanovený v odst. 2 písm. a).

4. Ve všech případech musí žadatel prostřednictvím jednotného kontaktního místa předložit revidovanou žádost po příslušném datu v dotčeném členském státě. Orgán vydávající osvědčení je při tom žadateli nápomocen.

5. Po příslušném datu každý železniční podnik usazený v dotčeném členském státě, jehož osvědčení o bezpečnosti vydané v souladu se směrnicí 2004/49/ES vyžaduje obnovení nebo aktualizaci v důsledku změny druhu činnosti, rozsahu činnosti nebo oblasti provozu, předloží novou žádost o jednotné osvědčení o bezpečnosti prostřednictvím jednotného kontaktního místa v souladu s tímto nařízením.

6. Jestliže se zamýšlená oblast provozu neomezuje na jeden členský stát, nevztahuje se jednotné osvědčení o bezpečnosti vydané agenturou v období od 16. června 2019 do 16. června 2020 na síť či sítě v členských státech, které podaly agentuře a Komisi oznámení podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798 a které dosud neprovedly směrnici ve vnitrostátním právu, ani neuvedly v platnost vnitrostátní prováděcí opatření. Vnitrostátní bezpečnostní orgány členských států, které učinily toto oznámení:

a)	považují jednotné osvědčení o bezpečnosti vydané agenturou jako rovnocenné části osvědčení o bezpečnosti vydané v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/49/ES;

b)	vydají od 16. června 2019 osvědčení o bezpečnosti v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/49/ES s dobou platnosti nepřesahující dobu platnosti jednotného osvědčení o bezpečnosti.

7. V případech uvedených v odst. 2 písm. a) a v odstavci 6 tohoto článku vnitrostátní bezpečnostní orgán spolupracuje a koordinuje své činnosti s agenturou s cílem provést posouzení prvků stanovených v čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice (EU) 2016/798. Agentura přitom uznává posouzení uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/49/ES prováděné vnitrostátním bezpečnostním orgánem.

Článek 16

Zrušení

Nařízení (ES) č. 653/2007 se zrušuje s účinkem ode dne 16. června 2019. Zůstává však nadále až do 15. června 2020 v platnosti ve vztahu k členským státům, které podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798 agentuře a Komisi oznámily, že prodloužily lhůtu pro provedení uvedené směrnice.

Článek 17

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 16. června 2019 v členských státech, které neučinily oznámení agentuře a Komisi podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798. Použije se ve všech členských státech ode dne 16. června 2020. Ustanovení čl. 15 odst. 1, 2, 3 a 7 se však použijí ode dne 16. února 2019 a čl. 15 odst. 6 se použije ode dne 16. června 2019 ve všech členských státech.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9 dubna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).

(3) Směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 (viz strana 26 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/761 ze dne 16. února 2018 o společné bezpečnostní metodě pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798, kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1077/2012 (viz strana 16 v tomto čísle Úředního věstníku).

PŘÍLOHA I

Obsah žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti

Pozn.: veškeré informace, včetně dokladů přiložených k žádosti, jsou povinné, pokud se při nich neuvádí „O“ (nepovinné). Pokud železniční podnik musí vypracovat plán nápravných opatření uvedený v bodě 9, informace o něm jsou povinné.

1. Druh žádosti

1.1 Nové osvědčení

1.2 Obnovení osvědčení

1.3 Aktualizace osvědčení

1.4 EIN předchozího osvědčení (pouze v případě žádosti o obnovení či aktualizaci)

2. Požadovaný druh činnosti (zvolte jednu nebo více) (1)

2.1 Osobní doprava včetně vysokorychlostních služeb

2.2 Osobní doprava vyjma vysokorychlostních služeb

2.3 Nákladní doprava včetně přepravy nebezpečných věcí (2)

2.4 Nákladní doprava vyjma přepravy nebezpečných věcí

2.5 Pouze posunování

2.6 Jiné (uveďte)

3. Provoz železniční dopravy

3.1 Předpokládané datum zahájení služby/provozu (O)

3.2 Členský stát, jehož se zamýšlená oblast provozu týká

3.3 Definice zamýšlené oblasti provozu (pro příslušné sítě) (3)

3.4 Stanice v sousedícím státě/státech (v případech podle čl. 3 odst. 11 prováděcího nařízení (EU) 2018/763 a čl. 10 odst. 8 směrnice (EU) 2016/798)

4. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti

4.1 Agentura

4.2 Vnitrostátní bezpečnostní orgán (v případech uvedených v čl. 10 odst. 8 směrnice (EU) 2016/798)

5. Informace o žadateli

5.1 Právní název

5.2 Zkratka (O)

5.3 Úplná poštovní adresa

5.4 Telefon

5.5 Fax (O)

5.6 E-mail

5.7 Internetové stránky (O)

5.8 Vnitrostátní registrační číslo

5.9 Číslo plátce DPH (O)

5.10 Další relevantní informace (O)

6. Údaje o kontaktní osobě

6.1 Jméno

6.2 Příjmení

6.3 Titul nebo funkce

6.4 Úplná poštovní adresa

6.5 Telefon

6.6 Fax (O)

6.7 E-mail

6.8 Pracovní jazyk/jazyky

Dokumenty připojené k žádosti

7. Dokumenty předložené pro systém řízení bezpečnosti v rámci posouzení:

7.1 Popis systému zajišťování bezpečnosti a další doklady prokazující soulad s požadavky stanovenými v čl. 10 odst. 3 písm. a) směrnice (EU) 2016/798 a dokládající, jak jsou tyto požadavky splněny.

7.2 Křížová kontrola systému zajišťování bezpečnosti (viz bod 7.1) s přílohou I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 včetně uvedení, v které části dokumentace systému zajišťování bezpečnosti se dokládá splnění příslušných požadavků na platnou technickou specifikaci pro interoperabilitu ve vztahu k subsystému „provoz a řízení dopravy“.

8. Dokumenty předkládané v rámci vnitrostátní části posuzování (za každý členský stát plánované oblasti provozu):

8.1 Popis nebo jiné prokázání toho, jak ujednání pro zajišťování bezpečnosti řeší příslušné vnitrostátní předpisy oznámené v souladu s článkem 8 směrnice (EU) 2016/798.

8.2 Křížová kontrola systému řízení bezpečnosti (viz bod 7.1) s požadavky stanovenými v příslušných vnitrostátních předpisech (viz bod 8.1).

9. Plán/plány nápravných opatření

9.1 Současný stav akčního plánu nebo plánů stanovených železničním podnikem na řešení případného závažného nesouladu nebo jakýchkoli jiných problematických oblastí, které byly zjištěny v rámci dohledu od posledního posuzování.

9.2 Současný stav akčního plánu nebo plánů stanovených železničním podnikem na řešení problémů přetrvávajících od posledního posuzování.

(1) Pro každý členský stát, jehož se zamýšlená oblast provozu týká.

(2) „Nebezpečnými věcmi“ se rozumí látky a předměty, jejichž přeprava je povolena pouze za podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

(3) Pro každý členský stát, jehož se zamýšlená oblast provozu týká.

PŘÍLOHA II

Proces posuzování bezpečnosti

1. OBECNÉ INFORMACE

1.1 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, vypracují podrobný a kontrolovatelný postup pro celý proces posuzování, který zohlední prvky stanovené v této příloze. Proces posuzování bezpečnosti je iterativní, jak ukazuje níže uvedený diagram (viz obrázek 1 v dodatku), to znamená, že orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, jsou v souladu s tímto nařízením oprávněny požadovat další informace nebo opětovné předložení žádosti.

2. PŘIJETÍ ŽÁDOSTI

2.1 Po obdržení žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti orgán vydávající osvědčení formálně a neprodleně potvrdí přijetí žádosti.

2.2 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, vyčlení na proces posuzování kompetentní zdroje.

3. PRVOTNÍ KONTROLA

3.1 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, provedou bezprostředně po přijetí žádosti prvotní kontrolu následujících prvků:

a)	zda žadatel poskytl základní informace, které buď vyžadují právní předpisy, nebo které jsou potřebné pro efektivní zpracování žádosti;

zda žádost obsahuje dostatečné důkazy, je strukturovaná a opatřena vzájemně propojenými odkazy, aby mohl být řádně posouzen soulad s požadavky systému zajišťování bezpečnosti a příslušnými oznámenými vnitrostátními předpisy; bezpečnostní certifikační orgán v koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, provedou prvotní přezkum skutečných důkazů obsažených v žádosti, aby vydaly prvotní posudek, pokud jde o kvalitu, dostatečnost a přiměřenost systému zajišťování bezpečnosti;

c)	případně, zda žádost zahrnuje současný stav akčního plánu (nebo plánů) stanovených železničním podnikem na řešení případného závažného nesouladu nebo jakýchkoli jiných problematických oblastí, které byly zjištěny v rámci dohledu od posledního posuzování;

d)	případně, zda žádost zahrnuje současný stav akčního plánu (nebo plánů) stanovených železničním podnikem na řešení problémů přetrvávajících od posledního posuzování.

3.2 Vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, provedou rovněž kontrolu toho, zda lze z podkladů jasně určit druh činnosti, rozsah činnosti a oblast provozu.

3.3 Po kontrolách uvedených v bodech 3.1 a 3.2 orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, rozhodnou, zda jsou v některé jejich příslušné oblasti potřebné další informace. Pokud jsou další informace nutné, orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, si mohou bezodkladně vyžádat informace v rozsahu, který považují za přiměřeně potřebný jako podklad k posuzování.

3.4 Orgán vydávající osvědčení a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, přečtou dostatečný vzorek té části žádosti, která se jich týká, aby ověřily, že je obsah srozumitelný. Pokud je zjevné, že není, orgán vydávající osvědčení a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, rozhodnou každý za svou část, zda je nutné žádost vrátit a požádat o přepracování.

4. PODROBNÉ POSOUZENÍ

4.1 Po dokončení fáze prvotní kontroly orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, přistoupí k podrobnému posuzování své příslušné části žádosti (viz obrázek 2 v dodatku), přičemž uplatňují požadavky na systém zajišťování bezpečnosti a příslušné oznámené vnitrostátní předpisy.

4.2 Při podrobném posuzování žádosti uvedeném v bodě 4.1 orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, v souladu s čl. 18 odst. 1 směrnice (EU) 2016/798, provedou odborné posouzení, jednají nestranně a přiměřeně a řádně podloží závěry, k nimž dospěly.

4.3 Posouzení určí, zda jsou dodržovány požadavky na systém zajišťování bezpečnosti a příslušné oznámené vnitrostátní předpisy nebo zda je nutné vyžádat si další informace. Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, během posuzování rovněž požadují doklad vycházející z výstupů procesu systému zajišťování bezpečnosti, že požadavky na systém zajišťování bezpečnosti a příslušné oznámené vnitrostátní předpisy byly splněny, přičemž se ve vhodných případech použije metoda výběru vzorku, aby bylo zajištěno, že žadatel porozuměl požadavkům na příslušný druh činnosti, rozsah činnosti železničního provozu a zamýšlenou oblast provozu a že je dokáže splnit, aby byl zajištěn bezpečný provoz železnice.

4.4 Každý problém 4. kategorie je nutno vyřešit ke spokojenosti orgánu vydávajícího osvědčení o bezpečnosti, přičemž se žádost před tím, než je možné vydat jednotné osvědčení o bezpečnosti, podle potřeby aktualizuje.

4.5 Přetrvávající problémy mohou být odloženy ke zvážení při následném dohledu, nebo lze s žadatelem dohodnout kroky na základě jeho návrhu na aktualizaci žádosti, nebo se uplatní oba postupy. V takovém případě se věc formálně uzavře po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti.

4.6 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, posuzují závažnost každého zjištěného problému podle kategorií v čl. 12 odst. 1 transparentním způsobem.

4.7 Při zjišťování problému podle čl. 12 odst. 1 orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, žadateli upřesní a pomohou mu pochopit, jak podrobná odpověď se od něj očekává. Za tímto účelem učiní orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, následující opatření:

a)	uvedou přesný odkaz na příslušné požadavky na systém zajišťování bezpečnosti a oznámené vnitrostátní předpisy a pomohou žadateli porozumět zjištěným problémům;

b)	vymezí příslušnou část souvisejících předpisů a pravidel;

c)	uvedou, proč jednotlivé požadavky na systém zajišťování bezpečnosti nebo oznámené vnitrostátní předpisy, včetně souvisejících právních předpisů, nebyly dodrženy;

d)	dohodnou se s žadatelem na dalších závazcích, podkladech nebo dalších doplňujících informacích, které mají být poskytnuty, v závislosti na míře podrobnosti, jakou vyžaduje požadavek na systém zajišťování bezpečnosti nebo oznámený vnitrostátní předpis;

e)	určí a se žadatelem dohodnou časový rámec pro dosažení souladu, který je úměrný a zohledňuje náročnost poskytnutí požadovaných informací.

4.8 Jestliže se žadatel s poskytnutím požadovaných informací výrazně opozdí, může orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti rozhodnout o prodloužení časového rámce odpovědi žadatele nebo žádost poté, co žadatele informuje, zamítnout.

4.9 Časový rámec pro přijetí rozhodnutí o vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti může být prodloužen, dokud nejsou poskytnuty požadované informace, pouze na základě rozhodnutí orgánu vydávajícího osvědčení o bezpečnosti v koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, a se souhlasem žadatele v následujících případech:

a)	problémy 1. kategorie uvedené v čl. 12 odst. 1, které samy o sobě nebo ve spojení s jinými brání pokračování posuzování nebo jeho části;

b)	problémy 4. kategorie nebo vícenásobné problémy 3. kategorie uvedené v čl. 12 odst. 1, které samy o sobě nebo ve spojení s jinými zvyšují závažnost problému na 4. kategorii, a brání tak vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti.

4.10 Aby byla písemná odpověď žadatele dostatečná, musí v dostatečné míře rozptýlit vyjádřené obavy a dokázat, že díky navrhovaným opatřením budou splněna příslušná kritéria nebo dodrženy oznámené vnitrostátní předpisy.

4.11 Pokud je odpověď považována za neuspokojivou, je nutno podrobně vysvětlit proč a určit, jaké další informace nebo podklady se od žadatele považují, aby odpověď byla uspokojivá.

4.12 Pokud se vyskytnou obavy, že by žádost mohla být zamítnuta, nebo že rozhodnutí bude vyžadovat více času než dovoluje časový rámec pro posouzení, orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti může zvážit případná výjimečná opatření.

4.13 Pokud se dojde k závěru, že žádost splňuje všechny požadavky nebo že další pokrok v zajištění uspokojivých odpovědí na zbývající otázky není pravděpodobný, orgány vydávající osvědčení a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, dokončí každý svou část posouzení žádosti následujícím postupem:

a)	uvedou, zda byla všechna kritéria splněna nebo zda zbývají dosud nevyřešené otázky;

b)	zjistí případné přetrvávající problémy;

c)	zjistí případná omezení nebo podmínky použití, které budou zahrnuty do jednotného osvědčení o bezpečnosti;

d)	podle potřeby informují o dalších opatřeních v návaznosti na závažný nesoulad zjištěný při činnostech dohledu, jak je uvedeno v článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/761;

e)	zajistí, aby proces posuzování bezpečnosti byl proveden správně;

f)	zpracují výsledek posouzení, včetně souhrnných závěrů a případného stanoviska k vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti.

4.14 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, zaznamenají a písemně odůvodní veškerá zjištění a posudky s cílem usnadnit proces zajišťování souladu a rozhodovací proces a jsou nápomocny při případných odvoláních proti rozhodnutím o vydání či nevydání jednotného osvědčení o bezpečnosti.

5. ROZHODOVÁNÍ

5.1 Na základě závěrů dokončeného posouzení se přijímá rozhodnutí, zda bude jednotné osvědčení o bezpečnosti vydáno, nebo zda bude žádost zamítnuta. Pokud má být jednotné osvědčení o bezpečnosti vydáno, mohou být zjištěny některé přetrvávající problémy. Pokud je zjištěn jakýkoli problém 4. kategorie podle čl. 12 odst. 1 a během posuzování se nevyřeší, jednotné osvědčení o bezpečnosti nesmí být vydáno.

5.2 Orgán vydávající osvědčení může rozhodnout o omezení rozsahu platnosti jednotného osvědčení o bezpečnosti tím, že stanoví omezení nebo podmínky použití, pokud v koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, dojde k závěru, že se těmito omezeními nebo podmínkami použití vyřeší problém 4. kategorie, který by bránil vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti. Po vyřešení všech přetrvávajících problémů je jednotné osvědčení o bezpečnosti z podnětu žadatele aktualizováno.

5.3 Žadatel musí být informován o rozhodnutí orgánu vydávajícího osvědčení, i o výsledku posouzení, a v příslušných případech je vydáno jednotné osvědčení o bezpečnosti.

5.4 Pokud je vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti zamítnuto nebo pokud jednotné osvědčení o bezpečnosti zahrnuje omezení nebo podmínky použití jiné, než jsou uvedeny v žádosti, informuje orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti žadatele o těchto skutečnostech, přičemž uvede důvody svého rozhodnutí a oznámí žadateli postup, pokud chce požádat o přezkum rozhodnutí nebo se proti němu odvolat.

6. ZÁVĚREČNÉ POSOUZENÍ

6.1 Orgán vydávající osvědčení ukončí administrativní řízení, přičemž zajistí, že veškeré podklady a záznamy jsou přezkoumány, uspořádány a archivovány. Pro průběžné zdokonalování tohoto procesu určuje orgán vydávající osvědčení významné informace a shromažďuje zkušenosti, které lze využít při posuzování v budoucnu.

7. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OBNOVENÍ JEDNOTNÉHO OSVĚDČENÍ O BEZPEČNOSTI

7.1 Jednotné osvědčení o bezpečnosti lze na podnět žadatele obnovit před uplynutím jeho doby platnosti, aby byla zajištěna kontinuita osvědčení.

7.2 V případě žádosti o obnovení ověří orgán vydávající osvědčení a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, podrobně změny v dokladech předložených v předešlé žádosti a zohlední výsledky minulých činností dohledu, jak jsou stanoveny v článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/761, s cílem stanovit priority nebo vytyčit příslušné požadavky na systém zajišťování bezpečnosti a oznámené vnitrostátní předpisy, na základě kterých se bude žádost o obnovení posuzovat.

7.3 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, přiměřeným způsobem opětovně posoudí žádost v závislosti na rozsahu navrhovaných změn.

8. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O AKTUALIZACI JEDNOTNÉHO OSVĚDČENÍ O BEZPEČNOSTI

8.1 Jednotné osvědčení o bezpečnosti se aktualizuje při každé navržené podstatné změně druhu nebo rozsahu provozu v souladu s čl. 10 odst. 13 směrnice (EU) 2016/798 nebo v případě rozšíření oblasti provozu v souladu s čl. 10 odst. 14 uvedené směrnice.

8.2 Pokud železniční podnik, který je držitelem jednotného osvědčení o bezpečnosti, hodlá provést jakékoli změny uvedené v bodě 8.1, oznámí to neprodleně orgánu vydávajícímu osvědčení o bezpečnosti.

8.3 Po oznámení železničního podniku vedeném v bodě 8.2 orgán vydávající osvědčení:

a)	zkontroluje, zda je změna týkající se případného uplatnění jasně popsána a zda jsou posouzena potenciální bezpečnostní rizika;

b)	projedná s železničním podnikem a vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, zda je aktualizace jednotného osvědčení o bezpečnosti nutná.

8.4 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti si může v koordinaci s vnitrostátními bezpečnostními orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, vyžádat od žadatele další informace. Pokud orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti souhlasí s tím, že navrhovaná změna není podstatná, informuje písemně žadatele, že aktualizace není vyžadována, přičemž v registrovaném spisu uloží záznam o tomto rozhodnutí.

8.5 V případě aktualizace žádosti orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká:

a)	ověří podrobně změny v dokladech předložených v předešlé žádosti, na základě které bylo stávající osvědčení vydáno;

b)	zohlední výsledky minulých činností dohledu, jak jsou stanoveny v článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/761, a zejména otázky týkající se schopnosti žadatele efektivně provést a monitorovat proces řízení změn;

c)	stanoví priority nebo vytyčí příslušné požadavky na systém zajišťování bezpečnosti a oznámené vnitrostátní předpisy s cílem posoudit žádost o aktualizaci.

8.6 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká, přiměřeným způsobem opětovně posoudí žádost v závislosti na rozsahu navrhovaných změn.

8.7 Žádost o aktualizaci jednotného osvědčení o bezpečnosti předložená orgánu vydávajícímu osvědčení nevede k prodloužení jeho platnosti.

8.8 Orgán vydávající osvědčení o bezpečnosti na podnět žadatele rozhodne, zda je nutné jednotné osvědčení o bezpečnosti aktualizovat, pokud se změní podmínky, za nichž bylo jednotné osvědčení o bezpečnosti vydáno, aniž by to však mělo dopad na druh činnosti, rozsah činnosti nebo oblast provozu.

Dodatek

Proces posuzování bezpečnosti

Graf 1: Proces posuzování bezpečnosti

Uzavření posuzování

Je žádost úplná, relevantní, konzistentní?

Přijetí rozhodnutí

Prvotní kontrola

Potvrzení přijetí žádosti

Přijetí žádosti

Konec posuzování

Registracev databázi

Oznámení zúčast. stranám

Žádost o přezkum / (případné) odvolání

Systém zajišťování bezpečnosti

Ano

Zamítnutí žádosti?

Žádost o dodatečné informace

Poskytnutí doplňujících informací

Registrace žádosti

Předložení žádosti

Žadatel

Ano

Přijetí rozhodnutí

Podrobné posouzení

Potvrzení úplnosti žádosti

Orgán vydávající osvědčení a vnitrostátní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká

Podrobné znázornění procesu posuzování bezpečnosti

Graf 2: Podrobné znázornění procesu posuzování bezpečnosti

Byly zjištěny problémy?

Přijetí a správa písemných odpovědí žadatele

Zaslání odpovědi a v příp. potřeby aktualizace žádosti

Případné přetrvávající problémy

Dokončení posouzení

V příp. potřeby schválení akčních plánů a čas. rámců pro zajištění souladu

V příp. potřeby stanovení akčních plánů

Určení a kategorizace problémů

Relevantní informace zjištěné během minul. dohledu

Provedení posouzení

Orgán vydávající osvědčení a vnitrostátní bezpečnostní orgány, jichž se zamýšlená oblast provozu týká

Žadatel

Ano

PŘÍLOHA III

Obsah jednotného osvědčení o bezpečnosti

Jednotné osvědčení o bezpečnosti, kterým se potvrzuje schválení systému zajišťování bezpečnosti železničního podniku, včetně opatření přijatých železničním podnikem s cílem splnit specifické požadavky nezbytné pro bezpečný provoz příslušné sítě v souladu se směrnicí (EU) 2016/798 a použitelnými vnitrostátními právními předpisy, musí obsahovat tyto informace:

1. Evropské identifikační číslo (EIN) jednotného osvědčení o bezpečnosti

2. Identifikace železničního podniku

2.1 Právní název

2.2 Vnitrostátní registrační číslo

2.3 Identifikační číslo pro účely DPH

3. Identifikace orgánu vydávajícího osvědčení

3.1 Organizace

3.2 Členský stát (v případě potřeby)

4. Údaje o osvědčení

4.1 Nové osvědčení

4.2 Obnovení osvědčení

4.3 Aktualizace osvědčení

4.4 EIN předchozího osvědčení (pouze v případě obnovení či aktualizace)

4.5 Počátek a konec platnosti

4.6 Druh operace (1)

4.6.1 Osobní doprava včetně vysokorychlostních služeb

4.6.2 Osobní doprava vyjma vysokorychlostních služeb

4.6.3 Nákladní doprava včetně přepravy nebezpečných věcí

4.6.4 Nákladní doprava vyjma přepravy nebezpečných věcí

4.6.5 Pouze posunování

4.6.6 Jiné operace (1)

5. Použitelné vnitrostátní právní předpisy (1)

6. Oblast provozu (1)

7. Omezení a podmínky použití

8. Další informace

9. Datum vydání a podpis oprávněné osoby / razítko příslušného orgánu

(1) Pro každý členský stát, jehož se zamýšlená oblast provozu týká.

25.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 129/68

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/764

ze dne 2. května 2018

o poplatcích a platbách splatných Agentuře Evropské unie pro železnice a o podmínkách jejich úhrady

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (1), a zejména na článek 80 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příjmy Agentury Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“) tvoří příspěvek Unie a poplatky a platby hrazené žadateli za zpracování žádostí o osvědčení a povolení a rozhodnutí o schválení, za vyřízení odvolání a za další služby poskytované agenturou v souladu s článkem 64 nařízení (EU) 2016/796.

(2)	Poplatky a platby splatné agentuře by měly být stanoveny transparentním, spravedlivým a jednotným způsobem a obzvláště v zájmu zjednodušení. Neměly by vést ke zbytečnému finančnímu zatížení podniků a neměly by ohrozit konkurenceschopnost evropského železničního odvětví.

(3)

Výpočet poplatků a plateb by měl v případě potřeby zohledňovat náklady na pracovníky a externí odborníky zapojené do zpracování žádostí. Rovněž by měly být zohledněny náklady na podpůrné služby a činnosti související se zpracováním žádostí, stejně jako jakékoli jiné provozní náklady na poskytování uvedených služeb. Tyto náklady by se měly týkat příslušných činností, měly by být přiměřené a nediskriminační.

(4)	Poplatky a platby ukládané agenturou by měly pokrývat úplné náklady na služby, jež agentura poskytla.

(5)

Doba, kterou agentura stráví poskytováním uvedených služeb, by se měla účtovat hodinovou sazbou, dokud nebude systém natolik vyspělý, aby umožňoval uplatňování fixních sazeb. Poplatky a platby ukládané agenturou měly být stanoveny v takové výši, aby nedocházelo ani ke vzniku schodku, ani ke hromadění značných přebytků, v souladu s nařízením (EU) 2016/796.

(6)	Splatné částky by neměly záviset na tom, kde je žadatel usazen, ani na jazyku, v němž je žádost podána. Cestovní náklady a náklady na překlad vzniklé v souvislosti s částí žádosti, kterou zpracovává agentura, by tudíž měly být agregovány a rozděleny mezi všechny žádosti.

(7)	Poplatky a platby by měly být stanoveny tak, aby zohledňovaly zvláštní potřeby malých a středních podniků. Podniky by měly mít možnost v případě potřeby rozdělit platbu do několika splátek.

(8)

Žadatelé mají zajištěno právo na odvolání podle nařízení (EU) 2016/796 a měli by mít možnost žádat o úlevu a využít tohoto práva proti rozhodnutím agentury. Úhrada poplatků a plateb za odvolání proti rozhodnutím agentury by proto neměla být podmínkou přípustnosti odvolání. Poplatky a platby za vyřízení odvolání by měly být ukládány pouze v případech, kdy je odvolání zamítnuto.

(9)	V souladu se zásadou řádného projektového řízení by žadatel měl mít možnost vyžádat si odhad. Pokud je to možné, měl by být žadatel informován o pravděpodobné částce, která má být uhrazena, a o způsobu provedení platby. Měly by být stanoveny lhůty pro úhradu poplatků a plateb.

(10)

Informace o poplatcích a platbách stanovených tímto nařízením by měly být veřejně přístupné. Případná budoucí revize poplatků ukládaných agenturou by měla vycházet z transparentního hodnocení nákladů agentury a relevantních nákladů vyplývajících z úkolů prováděných vnitrostátními bezpečnostními orgány.

(11)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru podle článku 81 nařízení (EU) 2016/796,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví poplatky a platby splatné Agentuře Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“) za zpracování žádostí podle článků 14, 20, 21 a 22 nařízení (EU) 2016/796, jakož i za poskytování dalších služeb v souladu s cíli, pro něž byla agentura zřízena. Dále stanoví metodu pro výpočet těchto poplatků a plateb a podmínky jejich úhrady.

2. Toto nařízení rovněž stanoví postupy pro zajištění transparentnosti, nediskriminace a dalších základních zásad evropského práva ve vztahu k nákladům vnitrostátních bezpečnostních orgánů na zpracování vnitrostátní části žádostí, za niž je agentura odpovědná na základě článků 14, 20 a 21 nařízení (EU) 2016/796.

3. Toto nařízení se nevztahuje na poplatky a platby ukládané v souvislosti s těmito činnostmi vnitrostátních bezpečnostních orgánů:

a)	zpracování žádostí o jednotné osvědčení o bezpečnosti podle čl. 10 odst. 8 směrnice (EU) 2016/798 (2) a související proces přípravné komunikace stanovený prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/763 (3);

b)	zpracování žádostí o povolení k uvedení vozidla na trh a o povolení typu vozidla podle čl. 21 odst. 8 a čl. 24 odst. 1 směrnice (EU) 2016/797 (4) a související proces přípravné komunikace stanovený prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/545 (5);

c)	vydání stanoviska k žádosti o schválení traťového zařízení ERTMS v souladu s čl. 19 odst. 3 posledním pododstavcem směrnice (EU) 2016/797;

d)	vydání dočasných povolení ke zkouškám na síti podle čl. 21 odst. 3 a 5 směrnice (EU) 2016/797.

Článek 2

Druhy poplatků a plateb

1. Agentura ukládá poplatky za zpracování žádostí, což zahrnuje i případy vydávání odhadů, případy, kdy žadatel žádost stáhne, a případy, kdy agentura provede změnu rozhodnutí. Agentura může rovněž uložit poplatky, pokud zruší dřívější rozhodnutí v důsledku nesplnění předpisů ze strany držitele povolení nebo osvědčení.

2. Žádosti podle odstavce 1 zahrnují:

a)	žádosti o povolení k uvedení vozidel na trh a o povolení k uvedení typů vozidel na trh v souladu s články 20 a 21 nařízení (EU) 2016/796;

b)	žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/796;

c)	žádosti o rozhodnutí o schválení souladu řešení týkajícího se zařízení traťového systému ERTMS s příslušnými TSI, pokud jde o interoperabilitu, v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2016/796;

d)	odvolání podle článku 58 nařízení (EU) 2016/796 v souladu s článkem 7 tohoto nařízení.

3. Agentura ukládá platby za poskytování služeb jiných než těch uvedených v odstavci 1, které si vyžádá žadatel nebo jakákoli jiná osoba. Zejména ukládá platby za proces přípravné komunikace stanovený nařízením (EU) 2018/545 a prováděcím nařízením (EU) 2018/763.

4. Agentura zveřejní seznam služeb na svých internetových stránkách.

Článek 3

Výpočet poplatků a plateb

1. Výši poplatků a plateb představuje celkový součet těchto položek:

a)	počet hodin, které pracovníci agentury a externí odborníci strávili zpracováním žádosti, vynásobený hodinovou sazbou agentury, a

b)	relevantní náklady vnitrostátních bezpečnostních orgánů vzniklé zpracováním vnitrostátní části žádosti.

2. Pro účely odst. 1 písm. a) agentura uplatňuje hodinovou sazbu ve výši 130 EUR.

Článek 4

Odhady poplatků a plateb

1. Agentura na žádost žadatele poskytne nezávazný odhad výše poplatků a plateb v souvislosti se žádostí nebo vyžádanými službami a sdělí, kdy budou vystaveny faktury.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány zapojené do zpracování žádosti poskytnou agentuře nezávazný odhad svých nákladů podle čl. 3 odst. 1 písm. b), který agentura zahrne do svého odhadu.

2. Během zpracování žádosti agentura a vnitrostátní bezpečnostní orgány sledují své náklady. Pokud hrozí, že náklady překročí odhad o více než 15 %, agentura o tom žadatele na jeho žádost informuje.

3. Trvá-li zpracování žádosti nebo poskytování služby déle než jeden rok, může žadatel požádat o nový odhad.

4. Je-li vyžádáno vydání odhadů, případně jejich přezkoumání, lze lhůty stanovené v čl. 19 odst. 4 a čl. 21 odst. 6 směrnice (EU) 2016/797 a v čl. 10 odst. 6 směrnice (EU) 2016/798 nejvýše na deset pracovních dnů pozastavit.

Článek 5

Podmínky úhrady

1. Agentura vystaví fakturu za splatné poplatky a platby do 30 kalendářních dnů od data

a)	rozhodnutí agentury nebo odvolacího senátu; nebo

b)	kdy skončila poskytovaná služba; nebo

c)	stažení žádosti; nebo

d)	kterékoli jiné události, která vede k ukončení zpracování žádosti.

2. Faktura uvádí:

a)	počet hodin, které agentura strávila zpracováním a

b)	případně náklady účtované odpovědným vnitrostátním bezpečnostním orgánem. Ty jsou specifikovány ve vztahu k úkolu a době strávené zpracováním, nebo v podobě fixních sazeb uplatňovaných na zpracování vnitrostátní části žádosti.

3. Nejpozději na žádost agentury poskytnou vnitrostátní bezpečnostní orgány agentuře výkaz nákladů v souvislosti s jejich příspěvkem, jež mají být zahrnuty do faktury vystavené agenturou. Ve výkazu nákladů se uvede, jak byly uvedené náklady vypočítány.

4. Poplatky a platby se vyjadřují a hradí v eurech.

5. Agentura žadatelům své rozhodnutí oznámí a fakturu vystaví prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle článku 12 nařízení (EU) 2016/796.

6. Agentura může každých šest měsíců účtovat prozatímní částky.

7. Úhrada poplatků a plateb se provádí převodem na bankovní účet agentury oznámený pro tento účel.

8. Žadatelé zajistí, aby agentura obdržela úhradu splatných částek, včetně případných bankovních poplatků spojených s touto úhradou, do 60 kalendářních dnů od data oznámení faktury.

9. Je-li žadatel malým nebo středním podnikem, zohledňuje agentura žádosti o přiměřené prodloužení lhůty pro úhradu a o úhradu ve splátkách.

Pro účely tohoto nařízení se malým nebo středním podnikem rozumí podnik, který zaměstnává méně než 250 osob a jehož roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

10. Náklady vzniklé při zpracování vnitrostátní části žádostí jsou vnitrostátním bezpečnostním orgánům uhrazeny ve lhůtách uvedených v odstavcích 8 a 9.

Článek 6

Neprovedení úhrady

1. Pokud agentura neobdrží úhradu ve lhůtách stanovených v čl. 5 odst. 8 a 9, může za každý další kalendářní den účtovat úrok, dokud úhradu neobdrží, a uplatní pravidla pro inkaso stanovená v článku 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6).

2. Úrokovou sazbou je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejňovaná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, zvýšená o osm procentních bodů.

3. Pokud má agentura důkazy o tom, že je ohrožena finanční způsobilost žadatele, může žádost odmítnout, pokud žadatel neposkytne bankovní záruku nebo zajištěný vklad.

4. Agentura může odmítnout novou žádost, pokud žadatel nesplnil své platební povinnosti vyplývající z předchozích úkolů či služeb v souvislosti s povolením, certifikací nebo schválením, které agentura provedla, ledaže žadatel dlužné částky vyplývající z uvedených úkolů či služeb v souvislosti s povolením, certifikací nebo schválením uhradí.

5. Agentura podnikne veškeré vhodné právní kroky k zajištění plné úhrady vystavených faktur. Vnitrostátní bezpečnostní orgány, které předložily výkaz nákladů k úhradě, agenturu za tímto účelem v tomto postupu podporují.

Článek 7

Odvolání a poplatky za odvolání

1. Za jakékoli odvolání, jež je zamítnuto či staženo, ukládá agentura poplatek.

2. Poplatek za odvolání činí 10 000 EUR, nebo odpovídá částce poplatku účtovaného za rozhodnutí, proti němuž se odvolání podává, podle toho, která z uvedených částek je nižší.

3. Tajemník odvolacího senátu informuje odvolatele o podmínkách úhrady. Odvolatel má na úhradu 30 kalendářních dnů od data oznámení faktury.

4. Žadatel se může proti účtovaným poplatkům a platbám odvolat k odvolacímu senátu.

Článek 8

Zveřejnění a revize sazeb

1. Agentura svou hodinovou sazbu uvedenou v článku 3 zveřejní na svých internetových stránkách.

2. Vnitrostátní bezpečnostní orgány zveřejní sazby relevantní pro stanovení nákladů účtovaných agentuře podle čl. 3 odst. 1 písm. b). Uplatňuje-li vnitrostátní bezpečnostní orgán fixní sazbu, upřesní, na který případ povolení a certifikace se fixní sazba uplatní.

3. Na internetových stránkách agentury se na uvedené informace uvede odkaz.

4. Agentura ve výroční zprávě podle čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/796 uvede informace o aspektech, z nichž hodinová sazba vychází, finanční výsledky a prognózy.

Článek 9

Postupy agentury

1. Za účelem rozlišení příjmů a výdajů z činností, na něž se vztahují poplatky a platby uvedené v čl. 1 odst. 1, agentura:

a)	příjmy z poplatků a plateb přijímá a vede na odděleném bankovním účtu;

b)	každoročně podává zprávu o celkových příjmech a výdajích souvisejících s činnostmi, na něž se vztahují poplatky a platby, jakož i o nákladové struktuře a výkonech.

2. Pokud na konci rozpočtového roku celkové příjmy z poplatků a plateb přesahují celkové náklady na činnosti, na něž se vztahují poplatky a platby, vloží se přebytečná částka do rozpočtové rezervy a použije se k řešení přebytků či schodků v souladu s finančním nařízením agentury.

3. Musí být zajištěna udržitelnost příjmů z činností, na něž se vztahují poplatky a platby.

Článek 10

Vyhodnocení a revize

1. Režim poplatků a plateb je v každém rozpočtovém roce předmětem posouzení. Toto posouzení vychází z předchozích finančních výsledků agentury a z odhadu jejích výdajů a příjmů. Vztahuje se rovněž k jednotnému programovému dokumentu agentury.

2. Komise na základě posouzení finančních výsledků a prognóz agentury poplatky a platby v případě potřeby reviduje.

3. Na základě informací poskytnutých agenturou v její výroční zprávě uvedené v článku 8 se do 16. června 2022 provede přezkum tohoto nařízení s cílem postupně zavést fixní poplatky.

Článek 11

Přechodná ustanovení

V případech uvedených v čl. 55 odst. 4 nařízení (EU) 2018/545 a v čl. 15 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2018/763 se na práci provedenou před podáním žádosti agentuře nevztahují poplatky a platby podle tohoto nařízení a tato práce se řídí vnitrostátními právními předpisy.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 16. února 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. května 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102).

(3) Prováděcí nařízení Komise Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/763 ze dne 9. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 653/2007 (viz strana 49 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/545 ze dne 4. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (Úř. věst. L 90, 6.4.2018, s. 66).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 129

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 25. května 2018

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2018/760 ze dne 14. května 2018 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o dodatečných obchodních preferencích pro zemědělské produkty	1
		Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o dodatečných obchodních preferencích pro zemědělské produkty	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/761 ze dne 16. února 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 1077/2012 ( 1)	16
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 ( 1)	26
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/763 ze dne 9. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 653/2007 ( 1)	49
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/764 ze dne 2. května 2018 o poplatcích a platbách splatných Agentuře Evropské unie pro železnice a o podmínkách jejich úhrady ( 1)	68
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/765 ze dne 23. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2080, pokud jde o datum uskladnění sušeného odstředěného mléka prodaného prostřednictvím nabídkového řízení	73
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/766 ze dne 23. května 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin	74
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/767 ze dne 22. května 2018, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách	76
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2018/768 ze dne 22. května 2018 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat na 55. zasedání Odborné komise pro přepravu nebezpečných věcí Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu, pokud jde o některé změny dodatku C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě	77
	*	Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/769 ze dne 22. května 2018 o jmenování tří členů Evropského hospodářského a sociálního výboru, navržených Nizozemským královstvím	80
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2018/770 ze dne 22. května 2018 o jmenování jednoho náhradníka Výboru regionů, navrženého Španělským královstvím	81
	*	Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/771 ze dne 25. ledna 2018 o systému posuzování a ověřování stálosti vlastností použitelném na kotvicí zařízení používaná na stavbách, která mají zabránit pádům osob z výšky nebo zastavit pád z výšky, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ( 1)	82

Kód KN	Popis zboží	Reprezentativní cena (EUR/100 kg)	Jistota uvedená v článku 3 (EUR/100 kg)	Původ (1)
0207 12 10	Jatečně upravená těla kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, předkládaná jako tzv. „kuřata 70 %“, zmrazená	105,7	0	AR
0207 12 90	Jatečně upravená těla kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, předkládaná jako tzv. „kuřata 65 %“, zmrazená	127,4	0	AR
0207 12 90		126,2	0	BR
0207 14 10	Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené	247,1	16	AR
		242,0	17	BR
		328,9	0	CL
		239,5	18	TH
0207 27 10	Dělené maso, vykostěné, z krůt, zmrazené	325,2	0	BR
0207 27 10	Dělené maso, vykostěné, z krůt, zmrazené	310,1	0	CL
0408 91 80	Vejce bez skořápky, sušená	475,7	0	AR
1602 32 11	Přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus, tepelně neupravené	243,7	13	BR

Návrh	Referenční dokument	Věc	Poznámky	Postoj Unie
1	OTIF/RID/CE/GTP/2017/1	Identifikační číslo nebezpečí pro čísla UN 3166 a 3171	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami
2	OTIF/RID/CE/GTP/2017/3	Přeprava nebezpečných věcí v příručním nebo zapsaném zavazadle	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnou
3	OTIF/RID/CE/GTP/2017/5	102. zasedání WP.15 (Ženeva, 8.–12. května 2017)	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami ve znění revize stálé pracovní skupiny
4	OTIF/RID/CE/GTP/2017/7/Rev.1	Návrh seznamu oprav č. 2 k vydání RID z roku 2017	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami ve znění revize stálé pracovní skupiny
5	OTIF/RID/CE/GTP/2017/8	Neformální pracovní skupina pro kontrolní seznamy pro plnění a vyprazdňování cisternových vagonů pro zkapalněný plyn (Florencie, 11.–13. července 2017)	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami ve znění revize stálé pracovní skupiny
6	OTIF/RID/CE/GTP/2017/15	Konsolidovaná znění přijatá na společné schůzi v roce 2016 a 2017 a na zasedání stálé pracovní skupiny Odborné komise RID v listopadu 2016	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami ve znění revize stálé pracovní skupiny
7	Tamtéž	Změny ponechány k dalšímu přezkoumání stálou pracovní skupinou	—	—
8	Tamtéž	Čeká se na společné stanovisko ze společné schůze EHK OSN – OTIF	Je třeba usnadnit efektivní multimodální přepravu	Souhlas se změnou podle doporučení společné schůze
9	OTIF/RID/CE/GTP/2017/INF.8	Zdvojené odrážky v části 4.3.3.5	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami ve znění revize stálé pracovní skupiny
10	OTIF/RID/CE/GTP/2017/INF.10	Přechodná ustanovení	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami ve znění revize stálé pracovní skupiny
11	OTIF/RID/CE/GTP/2017/INF.12	Navrhovaná změna části 2.1.3.5.5 v dokumentu OTIF/RID/CE/GTP/2017/15	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami ve znění revize stálé pracovní skupiny
12	OTIF/RID/CE/GTP/2017/INF.16	103. zasedání WP.15 (Ženeva, 6.–10. listopadu 2017)	Technický konsensus ve stálé pracovní skupině OTIF ohledně přijetí textu v pozměněném znění	Souhlas se změnami ve znění revize stálé pracovní skupiny

Výrobky a zamýšlená použití	Základní charakteristiky	Použitelný systém
Kotvicí zařízení používaná na stavbách, která mají zabránit pádům osob z výšky nebo zastavit pád z výšky	Pro všechny základní charakteristiky	1+