ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 101

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 61
20. dubna 2018


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2018/599 ze dne 16. dubna 2018, kterým se mění rozhodnutí 2003/76/ES, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2018/600 ze dne 10. října 2016 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách jménem Evropské unie

3

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2018/601 ze dne 16. dubna 2018 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách jménem Evropské Unie

5

 

 

Dohoda mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách

6

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/602 ze dne 19. dubna 2018, kterým se provádí nařízení (EU) 2017/1509 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

16

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/603 ze dne 12. dubna 2018 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

18

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/604 ze dne 18. dubna 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2447, pokud jde o postupy usnadňující stanovení preferenčního původu zboží v Unii, a o zrušení nařízení (EHS) č. 3510/80 a (ES) č. 209/2005

22

 

*

Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému ( 1 )

33

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/606 ze dne 19. dubna 2018, kterým se uděluje ochrana podle článku 99 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 názvu Dons (CHOP)

37

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/607 ze dne 19. dubna 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

40

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/608 ze dne 19. dubna 2018, kterým se stanoví technická kritéria pro elektronické identifikátory lodní výstroje ( 1 )

64

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/609 ze dne 19. dubna 2018 o maximální nákupní ceně sušeného odstředěného mléka pro 2. dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2018/154

68

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/610 ze dne 19. dubna 2018 o minimální prodejní ceně sušeného odstředěného mléka pro devatenácté dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2016/2080

69

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/611 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/849 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

70

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2018/612 ze dne 7. dubna 2016 o státní podpoře SA 28876 – 2012/C (ex CP 202/2009) poskytnuté Řeckem pro kontejnerový terminál v přístavu Pireus (oznámeno pod číslem C(2018) 1978)  ( 1 )

73

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Komise (EU) 2016/918 ze dne 19. května 2016, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí ( Úř. věst. L 156, 14.6.2016 )

76

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

ROZHODNUTÍ

20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/1


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/599

ze dne 16. dubna 2018,

kterým se mění rozhodnutí 2003/76/ES, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Protokol č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 2 první pododstavec tohoto protokolu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Platnost Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) skončila podle jejího článku 97 dne 23. července 2002. Veškerá aktiva a pasiva ESUO byla dne 24. července 2002 převedena na Unii.

(2)

Protokol č. 37 konstatuje, že je vhodné využít prostředky ESUO pro výzkum v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem, a že je proto třeba k tomuto účelu stanovit některá zvláštní pravidla. Podle čl. 1 odst. 1 protokolu č. 37 se má čistá hodnota položek, jak jsou uvedeny v rozvaze ESUO ke dni 23. července 2002, považovat za majetek určený na výzkum v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem pod názvem „ESUO v likvidaci“. Po ukončení likvidace má majetek nést název „Majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel“.

(3)

Protokol č. 37 rovněž stanoví, že příjmy plynoucí z tohoto majetku, které se mají nazývat „Výzkumný fond pro uhlí a ocel“, mají být určeny výhradně na výzkum prováděný v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem mimo rámcový výzkumný program v souladu s protokolem č. 37 a akty přijatými na jeho základě.

(4)

Dne 1. února 2003 přijala Rada rozhodnutí 2003/76/ES (2), kterým stanovila pravidla pro provedení protokolu č. 37.

(5)

Vzhledem k tomu, že v důsledku prostředí s nízkými úrokovými sazbami na kapitálových trzích v posledních letech příjmy plynoucí z majetku ESUO v likvidaci, jež jsou určeny na výzkum v odvětvích spojených s uhelným a ocelářským průmyslem, neobyčejně výrazně klesají, je třeba revidovat pravidla o zrušení závazků přijatých v rámci výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen „program“) tak, aby v něm byly částky odpovídající zrušeným závazkům dány k dispozici. Výzkumnému fondu pro uhlí a ocel by kromě toho měly rovněž být dány k dispozici částky odpovídající závazkům zrušeným od 24. července 2002.

(6)

Z téhož důvodu je také nezbytné revidovat pravidla týkající se částek zpětně získaných v rámci programu tak, aby se v něm přenášely v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3) upravujícími účelově vázané příjmy.

(7)

Rozhodnutí 2003/76/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2003/76/ES se mění takto:

1)

V článku 4 se odstavce 4 a 5 nahrazují tímto:

„4.   Nepoužité příjmy a rozpočtové prostředky z nich plynoucí, které jsou 31. prosince daného roku stále k dispozici, a zpětně získané prostředky se automaticky přenesou do následujícího roku. Tyto prostředky se nesmějí převádět do jiných položek rozpočtu.

5.   Rozpočtové prostředky odpovídající zrušeným závazkům na konci každého rozpočtového roku automaticky propadnou. Předběžné prostředky na závazky, které jsou v důsledku zrušení uvolněny, se dají k dispozici Výzkumnému fondu pro uhlí a ocel.“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

Částka odpovídající závazkům zrušeným od 24. července 2002 podle čl. 4 odst. 5 se dává ke dni 10. května 2018 k dispozici Výzkumnému fondu pro uhlí a ocel.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Lucemburku dne 16. dubna 2018.

Za Radu

předseda

R. PORODZANOV


(1)  Souhlas ze dne 13. března 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady 2003/76/ES ze dne 1. února 2003, kterým se stanoví opatření nutná k provedení Protokolu o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti smlouvy o ESUO a o výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 29, 5.2.2003, s. 22).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/3


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/600

ze dne 10. října 2016

o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. července 2013 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s Novým Zélandem o dohodě mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách (dále jen „dohoda“). Jednání byla úspěšně uzavřena parafováním dohody dne 23. září 2015.

(2)

Účelem dohody je vytvořit právní základ pro rámec spolupráce, jenž se zaměřuje na zabezpečení dodavatelského řetězce a usnadnění zákonného obchodu a který rovněž umožňuje výměnu informací v zájmu zajištění řádného uplatňování celních předpisů a prevence, vyšetřování a potírání porušení celních předpisů.

(3)

Dohoda by měla být podepsána,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření (1).

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 10. října 2016.

Za Radu

předsedkyně

G. MATEČNÁ


(1)  Znění dohody bude zveřejněno spolu s rozhodnutím o jejím uzavření.


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/5


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/601

ze dne 16. dubna 2018

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách jménem Evropské Unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. července 2013 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s Novým Zélandem o dohodě mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách (dále jen „dohoda“). Jednání byla úspěšně uzavřena parafováním dohody dne 23. září 2015. V souladu s rozhodnutím (EU) 2018/600 (2) byla dohoda dne 3. července 2017 podepsána.

(2)

Účelem dohody je vytvořit právní základ pro rámec spolupráce, jenž se zaměřuje na zabezpečení dodavatelského řetězce a usnadnění zákonného obchodu a který rovněž umožňuje výměnu informací v zájmu zajištění řádného uplatňování celních předpisů a prevence, vyšetřování a potírání porušení celních předpisů.

(3)

Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách se schvaluje jménem Unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 21 odst. 1 dohody (3).

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 16. dubna 2018.

Za Radu

předseda

R. PORODZANOV


(1)  Souhlas ze dne 13. března 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2018/600 ze dne 10. října 2016 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách jménem Evropské unie (viz strana 3 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Den vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/6


DOHODA

mezi Evropskou unií a Novým Zélandem o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách

EVROPSKÁ UNIE (dále jen „Unie“) a

NOVÝ ZÉLAND,

dále jen „smluvní strany“,

VĚDOMY SI důležitosti obchodních vazeb mezi Novým Zélandem a Unií a vedeny přáním přispět ve prospěch obou smluvních stran k harmonickému rozvoji těchto vazeb;

UZNÁVAJÍCE, že pro dosažení tohoto cíle by měl existovat závazek rozvíjet celní spolupráci;

S OHLEDEM na rozvoj celní spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti celních režimů;

S VĚDOMÍM, že operace porušující celní předpisy ohrožují hospodářské, daňové a obchodní zájmy obou smluvních stran, a uznávajíce důležitost řádného vyměřování cel a jiných daní;

PŘESVĚDČENY, že spolupráce mezi celními orgány může zvýšit účinnost boje proti takovým operacím;

UZNÁVAJÍCE významnou úlohu celních orgánů a důležitost celních režimů v úsilí o podporu usnadňování obchodu a ochranu občanů;

USILUJÍCE o stanovení rámce pro posílení spolupráce s cílem dále zjednodušit a harmonizovat celní režimy a podpořit společný postup v souvislosti s příslušnými mezinárodními iniciativami včetně usnadnění obchodu a posílené bezpečnosti dodavatelského řetězce;

UZNÁVAJÍCE význam dohody o usnadnění obchodu vyjednané pod záštitou Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a zdůrazňujíce důležitost jejího přijetí a účinného provádění;

VYCHÁZEJÍCE z klíčových prvků rámce norem pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu „SAFE“ (dále jen „rámec SAFE“) Světové celní organizace (dále jen „WCO“);

S OHLEDEM na vysokou angažovanost obou smluvních stran v oblasti celních opatření a spolupráce v boji proti porušování práv duševního vlastnictví;

S OHLEDEM na závazky vyplývající z mezinárodních úmluv již přijatých smluvními stranami nebo se na ně vztahujících, jakož i na činnost WTO v oblasti cel; a

S OHLEDEM na příslušné nástroje WCO, zejména doporučení týkající se vzájemné správní spolupráce ze dne 5. prosince 1953;

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1.   Pro účely této dohody se rozumí:

a)

„celními předpisy“ všechny právní předpisy Unie nebo Nového Zélandu, kterými se řídí dovoz, vývoz a tranzit zboží a jeho propouštění do jakýchkoliv jiných celních režimů, včetně opatření týkajících se zákazu, omezení a kontrol, a spravované, uplatňované nebo vymáhané celními orgány smluvních stran na jejich příslušných územích;

b)

„právními předpisy smluvní strany“, „právními předpisy uvedené smluvní strany“ a „právními předpisy každé ze smluvních stran“ podle kontextu právní předpisy platné za daných okolností v Unii, nebo právní předpisy platné na Novém Zélandu;

c)

„celním orgánem“ v Unii příslušné útvary Evropské komise (dále jen „Komise“) odpovědné za celní záležitosti a celní orgány členských států Unie a na Novém Zélandu celní správa Nového Zélandu;

d)

„dožadujícím orgánem“ příslušný správní orgán, který za tímto účelem jmenovala smluvní strana a který podává žádost o pomoc na základě této dohody;

e)

„dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který za tímto účelem jmenovala smluvní strana a který obdrží žádost o pomoc na základě této dohody;

f)

„osobou“ každá fyzická osoba, každá právnická osoba nebo jiná osoba bez právní subjektivity založená nebo uspořádaná na základě právních předpisů každé ze smluvních stran, zabývající se dovozem, vývozem nebo tranzitem zboží;

g)

„informacemi“ údaje včetně osobních údajů, dokumenty, zprávy a jiná sdělení v jakékoli formě, včetně jejich elektronických kopií;

h)

„osobními údaji“ veškeré informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby;

i)

„operací porušující celní předpisy“ jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů.

Článek 2

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na celní území Unie (jak je popsáno v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie) a na straně druhé na území Nového Zélandu (s výjimkou Tokelau), na němž platí jeho celní předpisy.

Článek 3

Provádění

1.   Tato dohoda je prováděna v souladu s právními předpisy platnými za daných okolností v Unii, nebo právními předpisy platnými na Novém Zélandu, a to i v oblasti ochrany údajů, a v rámci dostupných zdrojů jejich celních orgánů.

2.   Celní orgány Unie a Nového Zélandu rozhodují o všech praktických opatřeních a ujednáních nezbytných pro provádění této dohody.

Článek 4

Vztah k ostatním mezinárodním dohodám

1.   Ustanovení této dohody se nedotýkají práv a závazků žádné ze smluvních stran vyplývajících z jakékoli jiné mezinárodní dohody, jíž je kterákoli smluvní strana stranou.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, mají ustanovení této dohody přednost před ustanoveními jakékoliv dvoustranné dohody o celní spolupráci a vzájemné správní pomoci, která byla nebo může být uzavřena mezi jednotlivými členskými státy Unie a Novým Zélandem, pokud ustanovení těchto dvoustranných dohod nejsou slučitelná s ustanoveními této dohody.

3.   Ustanoveními této dohody nejsou dotčeny předpisy Unie, kterými se řídí předávání informací získaných v rámci této dohody, jež by mohly mít význam pro Unii, mezi příslušnými útvary Komise a celními orgány členských států Unie.

HLAVA II

CELNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 5

Rozsah spolupráce

1.   Spolupráce v rámci této dohody zahrnuje všechny záležitosti týkající se uplatňování celních předpisů.

2.   Pro účely usnadňování zákonného obchodu a pohybu zboží, posílení dodržování povinností ze strany obchodníků, ochrany občanů a vymáhání práv duševního vlastnictví celní orgány Unie a Nového Zélandu spolupracují s cílem:

a)

chránit zákonný obchod prostřednictvím účinného prosazování a dodržování legislativních požadavků;

b)

zajistit dodavatelský řetězec a bezpečný pohyb zboží mezi Unií a Novým Zélandem;

c)

maximalizovat svůj příspěvek k práci WCO, WTO a ostatních příslušných mezinárodních organizací při zlepšování celních postupů a při řešení problémů týkajících se celních režimů, vymáhání celních předpisů a usnadňování obchodu; při odstraňování zbytečné zátěže pro hospodářské subjekty; při usnadňování obchodu pro hospodářské subjekty, které dosahují vysoké úrovně dodržování předpisů, a při zajištění záruk proti podvodům a nezákonným či škodlivým činnostem;

d)

provádět mezinárodní nástroje a normy platné v oblasti cel a obchodu, které příslušné smluvní strany přijaly, včetně podstatných prvků Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů (v revidovaném znění) a Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží;

e)

provádět dohodu o usnadnění obchodu WTO po jejím vstupu v platnost;

f)

spolupracovat při výzkumu, vývoji, testování a hodnocení nových celních režimů a při odborné přípravě a výměně personálu a poskytování pomoci;

g)

vyměňovat si informace týkající se celních předpisů a jejich provádění a celních režimů, zejména v oblasti zjednodušování a modernizace celních režimů, a

h)

vyvíjet společné iniciativy týkající se dovozních, vývozních a jiných celních režimů, jakož i zajištění účinné služby podnikatelské sféře.

Článek 6

Bezpečnost dodavatelského řetězce a řízení rizik

1.   Smluvní strany spolupracují na celních aspektech zabezpečení a usnadnění dodavatelských řetězců v mezinárodním obchodu v souladu s rámcem SAFE. Zejména spolupracují:

a)

na posílení celních aspektů zabezpečení logistického řetězce mezinárodního obchodu a současně na usnadňování zákonného obchodu;

b)

na stanovení minimálních norem, v proveditelné míře, v oblasti metod řízení rizik a souvisejících požadavků a programů;

c)

tam, kde je to vhodné, na zavedení vzájemného uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol, bezpečnosti obchodního řetězce a programů obchodního partnerství včetně rovnocenných opatření k usnadnění obchodu;

d)

na výměně informací o bezpečnosti dodavatelského řetězce a řízení rizik;

e)

na zřizování kontaktních míst pro výměnu informací o bezpečnosti dodavatelského řetězce a řízení rizik;

f)

tam, kde je to vhodné, na zavádění rozhraní pro výměnu informací, včetně údajů potřebných před přijetím nebo před odesláním zboží;

g)

na vícestranných fórech, na kterých je vhodné otázky vztahující se k bezpečnosti dodavatelského řetězce a řízení rizik vznášet a projednávat.

HLAVA III

VZÁJEMNÁ SPRÁVNÍ POMOC

Článek 7

Rozsah pomoci

1.   Celní orgány Unie a Nového Zélandu si pomáhají při prevenci, zjišťování, vyšetřování a potlačování porušení celních předpisů.

2.   Pomocí podle této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti žádné ze smluvních stran v oblasti vzájemné pomoci v trestních věcech vyplývající z mezinárodních dohod nebo z právních předpisů každé ze smluvních stran. Rovněž se nevztahuje na informace získané na základě výkonu pravomocí na žádost soudních orgánů.

3.   Tato dohoda se nevztahuje na pomoc při vymáhání cel, daní nebo pokut.

Článek 8

Pomoc na žádost

1.   Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných činnostech, které jsou nebo by mohly být operacemi porušujícími celní předpisy.

2.   Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán sdělí:

a)

zda bylo zboží vyvezené z území jedné smluvní strany řádně dovezeno na území druhé strany, případně s upřesněním celního režimu, který se na zboží vztahuje, a

b)

zda bylo zboží dovezené na území jedné smluvní strany řádně vyvezeno z území druhé strany, případně s upřesněním celního režimu, který se na zboží vztahuje.

3.   Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v rámci právních předpisů, které se na něj vztahují, opatření nezbytná k zajištění zvláštního dohledu nad:

a)

osobami, o kterých existuje důvodné podezření, že se účastní nebo účastnily operací porušujících celní předpisy;

b)

místy, kde bylo či může být zboží skladováno nebo zpracováno tak, že existuje důvodné podezření, že toto zboží je určeno k operacím porušujícím celní předpisy;

c)

zbožím, které je či může být přepravováno tak, že existuje důvodné podezření, že toto zboží je určeno k operacím porušujícím celní předpisy, a

d)

dopravními prostředky, které jsou nebo mohou být používány tak, že existuje důvodné podezření, že jsou určeny k použití při operacích porušujících celní předpisy.

Článek 9

Pomoc z vlastního podnětu

Smluvní strany si vzájemně poskytují pomoc z vlastního podnětu a v souladu s právními předpisy každé ze smluvních stran, považují-li to za nezbytné pro řádné uplatňování celních předpisů, a zejména poskytováním získaných informací týkajících se:

a)

činností, které jsou nebo se zdají být operacemi porušujícími celní předpisy a které by mohly být předmětem zájmu druhé smluvní strany;

b)

nových způsobů nebo metod provádění operací porušujících celní předpisy;

c)

zboží, o kterém je známo, že je předmětem operací porušujících celní předpisy;

d)

osob, u kterých existuje důvodné podezření, že se účastní nebo účastnily operací porušujících celní předpisy, a

e)

dopravních prostředků, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být používány při operacích porušujících celní předpisy.

Článek 10

Doručení a oznámení

1.   Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu s příslušnými právními předpisy, které se na něj vztahují, veškerá nezbytná opatření pro:

a)

doručení veškerých dokumentů nebo

b)

oznámení rozhodnutí, která vydal dožadující orgán a která spadají do oblasti působnosti této dohody, adresátovi, který má sídlo nebo bydliště v jurisdikci dožádaného orgánu.

2.   Žádosti o doručení dokumentů nebo oznámení o rozhodnutí se podávají písemně v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném.

Článek 11

Forma a povaha žádostí o pomoc

1.   Žádosti podle této dohody se podávají písemně. K žádosti se připojí dokumenty nezbytné pro její vyřízení. Pokud to vyžaduje naléhavost situace, lze přijmout i ústní žádost, která však musí být neprodleně potvrzena písemně.

2.   Žádosti podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:

a)

dožadující orgán;

b)

požadované opatření;

c)

předmět a důvod žádosti;

d)

dotčené právní předpisy;

e)

co nejpřesnější a nejúplnější údaje o zboží nebo osobách, které jsou předmětem vyšetřování, a

f)

přehled příslušných skutečností a dosavadních šetření.

3.   Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro tento orgán přijatelném. Tento požadavek se nevztahuje na dokumenty připojené k žádosti podle odstavce 1.

4.   Pokud žádost nesplňuje výše uvedené formální požadavky, lze vyžádat její opravu nebo doplnění; mezitím je však možné přijmout preventivní opatření.

Článek 12

Vyřizování žádostí

1.   Za účelem vyřízení žádosti o pomoc postupuje dožádaný orgán v rámci svých pravomocí a dostupných prostředků neprodleně tak, jako by jednal ve vlastním zájmu nebo na žádost jiných orgánů stejné smluvní strany, a poskytne informace, které již má k dispozici, nebo zahájí vhodná vyšetřování či zajistí jejich provedení. Tento odstavec se rovněž vztahuje na jakýkoli jiný orgán, kterému dožádaný orgán adresoval v souladu s touto dohodou žádost v případě, že dožádaný orgán nemohl jednat sám.

2.   Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními předpisy smluvní strany, která žádost obdrží.

3.   Náležitě zmocnění úředníci smluvní strany mohou být se souhlasem druhé smluvní strany a za podmínek stanovených druhou stranou osobně přítomni v kancelářích dožádaného orgánu nebo jiného dotčeného orgánu v souladu s odstavcem 1, aby získali informace o činnostech, které jsou nebo které by mohly být operacemi porušujícími celní předpisy a které dožadující orgán potřebuje pro účely této dohody.

4.   Náležitě zmocnění úředníci smluvní strany mohou být se souhlasem druhé smluvní strany a za podmínek jí stanovených, osobně přítomni vyšetřováním prováděným na území této druhé strany.

Článek 13

Způsob sdělování informací

1.   Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu výsledky vyšetřování provedených na základě žádosti učiněné podle této dohody písemně, spolu s příslušnými dokumenty, ověřenými kopiemi nebo jinými podklady.

2.   Informace sdělované podle odstavce 1 mohou být v elektronické formě.

3.   Originály spisů a dokumentů se předávají pouze na žádost v případě, že ověřené kopie nejsou dostačující. Tyto originály jsou dožádanému orgánu vráceny co nejdříve.

Článek 14

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1.   Jakákoli forma pomoci spadající do oblasti působnosti této dohody může být zamítnuta nebo podmíněna splněním určitých podmínek nebo požadavků, pokud se smluvní strana domnívá, že by pomoc v rámci této dohody:

a)

mohla ohrozit svrchovanost Nového Zélandu nebo některého členského státu Unie, jehož příslušný orgán obdržel žádost o poskytnutí pomoci podle této dohody;

b)

mohla narušit veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiný zájem zásadního významu;

c)

porušila obchodní tajemství nebo byla na újmu oprávněným obchodním zájmům, nebo

d)

byla neslučitelná s platnými právními předpisy včetně mimo jiné předpisů na ochranu soukromí nebo finančních záležitostí a účtů jednotlivců.

2.   Dožádaný orgán může poskytnutí pomoci odložit z toho důvodu, že by narušilo probíhající vyšetřování, stíhání nebo soudní řízení. V takovém případě dožádaný orgán projedná s dožadujícím orgánem, zda pomoc může být poskytnuta za podmínek, které dožádaný orgán vyžaduje.

3.   Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, pokud by o ni byl požádán, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. Poté je na rozhodnutí dožádaného orgánu, jak této žádosti vyhoví.

4.   V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být rozhodnutí dožádaného orgánu včetně odůvodnění neprodleně oznámeno dožadujícímu orgánu.

Článek 15

Znalci a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v rámci uděleného pověření vystoupil jako znalec nebo svědek před orgánem druhé smluvní strany v záležitostech spadajících do působnosti této dohody a poskytl takové předměty, dokumenty nebo jejich důvěrné či ověřené kopie, které mohou být k tomuto účelu nezbytné. V předvolání musí být přesně uvedeno, před jakým orgánem, v jaké záležitosti a z jakého titulu nebo v jakém postavení bude úředník vyslechnut.

Článek 16

Náklady na pomoc

Smluvní strany se zříkají veškerých vzájemných nároků na úhradu výdajů vzniklých při provádění této dohody, kromě případných výdajů na vystoupení znalců a svědků podle článku 15 a výdajů na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy.

HLAVA IV

VÝMĚNA INFORMACÍ

Článek 17

Důvěrnost a ochrana informací

1.   Veškeré informace sdělované v jakékoliv formě podle této dohody jsou považovány za důvěrné nebo určené pouze pro služební potřebu podle pravidel platných pro každou ze smluvních stran.

2.   Smluvní strana nepoužije ani nezveřejní informace získané podle této dohody s výjimkou případů, kdy je to pro účely této dohody, nebo s předchozím písemným souhlasem poskytující smluvní strany a pod podmínkou výhrad a omezení, které poskytující smluvní strana vyžaduje. Pokud je však kterákoli smluvní strana povinna na základě právních předpisů uvedené smluvní strany zveřejnit informace získané podle této dohody, oznámí toto zveřejnění poskytující smluvní straně a, je-li to možné, před tímto zveřejněním.

3.   S výhradou jakýchkoli požadavků vztahujících se na smluvní stranu podle právních předpisů uvedené smluvní strany nebo výslovných podmínek, ochranných opatření, omezení nebo pokynů pro nakládání vyžadujících větší ochranu, se veškerým informacím poskytovaným podle této dohody dostane stejné nebo vyšší úrovně ochrany bezpečnosti a soukromí, jak ji udává stupeň utajení nebo jakákoli jiná ochranná opatření týkající se nakládání s informacemi, jež se vztahují k informacím dožádaného orgánu.

4.   Osobní údaje se vyměňují pouze v případech, kdy se smluvní strana, která je může obdržet, zaváže k jejich ochraně způsobem, jenž je považován za přiměřený smluvní stranou, která může tyto osobní údaje poskytnout.

5.   Každá smluvní strana omezí přístup k informacím obdrženým podle této dohody na osoby, které musí být informovány o jejich obsahu.

6.   Každá smluvní strana omezuje, uchovává a předává informace obdržené podle této dohody za použití uznávaných bezpečnostních mechanismů, jako jsou hesla, šifrování, nebo jiná přiměřená ochranná opatření v souladu se stupněm utajení, jenž se vztahuje na konkrétní informace.

7.   Každá smluvní strana informuje druhou smluvní stranu o jakémkoli náhodném nebo neoprávněném přístupu, použití, zveřejnění, změně nebo zničení informací obdržených podle této dohody a poskytne úplné podrobnosti o tomto náhodném nebo neoprávněném přístupu, použití, zveřejnění, změně nebo zničení informací.

8.   Dojde-li k náhodnému zveřejnění nebo změně informací obdržených podle této dohody, každá smluvní strana podnikne veškeré přiměřeně proveditelné kroky k opětovnému získání, nebo v případě, že to není možné, k zničení pozměněných nebo zveřejněných informací.

9.   Každá smluvní strana může požádat o dodatečnou ochranu velmi citlivých informací.

10.   Zpracovávání a uchovávání informací nesmí trvat déle, než je nezbytné pro účely provádění této dohody, a musí být v souladu s požadavky každé smluvní strany týkajícími se ochrany soukromí a uchovávání veřejných záznamů. Každá smluvní strana zajistí řádné zničení informací, které byly získány podle této dohody, jak stanoví právní předpisy uvedené smluvní strany.

11.   Tato dohoda nevylučuje použití informací nebo dokumentů získaných v souladu s touto dohodou jako důkazů při následných soudních nebo správních řízeních týkajících se operací porušujících celní předpisy. Smluvní strany mohou proto používat informace a dokumenty získané v souladu s touto dohodou jako důkazní prostředek v protokolech, zprávách a svědeckých výpovědích, jakož i v následně zahájených soudních a správních řízeních. Smluvní strana, která poskytla tyto informace nebo umožnila přístup k těmto dokumentům, je o tomto použití informována.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Nadpisy

Nadpisy hlav a článků této dohody slouží pouze k lepší orientaci v textu a nemají žádný vliv na její výklad.

Článek 19

Konzultace

Všechny otázky a spory vztahující se k výkladu nebo provádění této dohody se řeší vzájemnou konzultací mezi smluvními stranami, která případně vede k rozhodnutí Smíšeného výboru pro celní spolupráci uvedeného v článku 20.

Článek 20

Smíšený výbor pro celní spolupráci

1.   Zřizuje se Smíšený výbor pro celní spolupráci, který se skládá ze zástupců celních a jiných příslušných orgánů smluvních stran. Místo, datum a program zasedání výboru se stanoví vzájemnou dohodou.

2.   Smíšený výbor pro celní spolupráci dohlíží na řádné fungování a provádění této dohody a posuzuje veškeré otázky a spory vyplývající z jejího provádění. Výbor přitom mimo jiné:

a)

přijímá opatření nezbytná pro celní spolupráci a pomoc v souladu s cíli této dohody, zejména tím, že:

i)

identifikuje všechny regulační nebo legislativní změny, jež jsou nezbytné pro provádění této dohody,

ii)

zjišťuje a stanovuje opatření k posílení mechanismů výměny informací,

iii)

zjišťuje a stanovuje osvědčené postupy, včetně osvědčených postupů pro harmonizaci požadavků na předběžné elektronické informace o nákladu s mezinárodními standardy pro přivážené, vyvážené a tranzitní zásilky,

iv)

vymezuje a stanovuje normy analýzy rizik pro informace potřebné k určování zásilek s vysokým stupněm rizika dovážených na Nový Zéland a do Unie, nebo v nich překládaných nebo přes ně převážených,

v)

vymezuje a stanovuje opatření k harmonizaci norem pro posuzování rizik,

vi)

vymezuje minimální kontrolní standardy a metody, s jejichž pomocí mohou být tyto normy splněny,

vii)

zlepšuje a stanovuje normy pro programy obchodního partnerství, jež mají zlepšit bezpečnost dodavatelského řetězce a usnadnit zákonný obchod, a

viii)

definuje a provádí konkrétní kroky k zavedení vzájemného uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol a programů obchodního partnerství včetně rovnocenných opatření k usnadnění obchodu;

b)

jedná jako subjekt příslušný k řešení veškerých otázek vyvstávajících v souvislosti s prováděním hlavy III;

c)

je zmocněn k přijímání rozhodnutí o provádění této dohody, včetně rozhodnutí o předávání údajů a vzájemně dohodnutých výhodách vzájemného uznávání metod řízení rizik, norem v oblasti rizik, bezpečnostních kontrol a programů obchodního partnerství, jakož i dalších opatření k usnadnění obchodu;

d)

posuzuje veškeré otázky společného zájmu, které se týkají celní spolupráce, včetně budoucích opatření a jejich zdrojů a

e)

přijme svůj jednací řád.

3.   Smíšený výbor pro celní spolupráci stanoví vhodné pracovní mechanismy, včetně pracovních skupin, jež podpoří jeho úsilí o provádění této dohody.

Článek 21

Vstup v platnost a doba trvání dohody

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy si smluvní strany formou diplomatických nót navzájem oznámí dokončení postupů nezbytných k tomuto účelu.

2.   Tato dohoda se může změnit po vzájemné dohodě smluvních stran výměnou diplomatických nót. Změny vstupují v platnost za stejných podmínek, které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

3.   Každá smluvní strana může kdykoliv tuto dohodu vypovědět prostřednictvím písemného oznámení druhé straně. Vypovězení vstoupí v platnost tři měsíce po dni oznámení druhé smluvní straně. Žádosti o pomoc přijaté před vypovězením dohody se vyřídí v souladu s ustanoveními této dohody.

Článek 22

Závazná znění

Tato dohoda je sepsána ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílů mezi zněními této dohody smluvní strany záležitost postoupí Smíšenému výboru pro celní spolupráci.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

Съставено в Брюксел на трети юли през две хиляди и седемнадесета година.

Hecho en Bruselas, el tres de julio de dos mil diecisiete.

V Bruselu dne třetího července dva tisíce sedmnáct.

Udfærdiget i Bruxelles den tredje juli to tusind og sytten.

Geschehen zu Brüssel am dritten Juli zweitausendsiebzehn.

Kahe tuhande seitsmeteistkümnenda aasta juulikuu kolmandal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις τρεις Ιουλίου δύο χιλιάδες δεκαεπτά.

Done at Brussels on the third day of July in the year two thousand and seventeen.

Fait à Bruxelles, le trois juillet deux mille dix-sept.

Sastavljeno u Bruxellesu trećeg srpnja godine dvije tisuće sedamnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì tre luglio duemiladiciassette.

Briselē, divi tūkstoši septiņpadsmitā gada trešajā jūlijā.

Priimta du tūkstančiai septynioliktų metų liepos trečią dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenhetedik év július havának harmadik napján.

Magħmul fi Brussell, fit-tielet jum ta‘ Lulju fis-sena elfejn u sbatax.

Gedaan te Brussel, drie juli tweeduizend zeventien.

Sporządzono w Brukseli dnia trzeciego lipca roku dwa tysiące siedemnastego.

Feito em Bruxelas, em três de julho de dois mil e dezassete.

Întocmit la Bruxelles la trei iulie două mii șaptesprezece.

V Bruseli tretieho júla dvetisícsedemnásť.

V Bruslju, dne tretjega julija leta dva tisoč sedemnajst.

Tehty Brysselissä kolmantena päivänä heinäkuuta vuonna kaksituhattaseitsemäntoista.

Som skedde i Bryssel den tredje juli år tjugohundrasjutton.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Image

За Нова Зеландия

Por Nueva Zelanda

Za Nový Zéland

For New Zealand

Für Neuseeland

Uus-Meremaa nimel

Για τη Νέα Ζηλανδία

For New Zealand

Pour la Nouvelle-Zélande

Za Novi Zeland

Per la Nuova Zelanda

Jaunzēlandes vārdā –

Naujosios Zelandijos vardu

Új-Zéland részéről

Għal New Zealand

Voor Nieuw-Zeeland

W imieniu Nowej Zelandii

Pela Nova Zelândia

Pentru Noua Zeelandă

Za Nový Zéland

Za Novo Zelandijo

Uuden-Seelannin puolesta

För Nya Zeeland

Image


NAŘÍZENÍ

20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2018/602

ze dne 19. dubna 2018,

kterým se provádí nařízení (EU) 2017/1509 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1509 ze dne 30. srpna 2017 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení nařízení (ES) č. 329/2007 (1), a zejména na čl. 47 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 30. srpna 2017 přijala Rada nařízení (EU) 2017/1509.

(2)

Korejská lidově demokratická republika (KLDR) pokračuje v provádění svého jaderného a balistického programu, což je v rozporu s jejími závazky uvedenými v několika rezolucích Rady bezpečnosti OSN. Tyto programy jsou částečně financovány prostřednictvím nelegálních převodů finančních prostředků a hospodářských zdrojů.

(3)

Na seznam osob a subjektů obsažený v příloze XV nařízení (EU) 2017/1509 by měly být doplněny čtyři osoby poskytnuvší převod majetku či zdrojů, který by mohl finančně přispívat k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení.

(4)

Příloha XV nařízení (EU) 2017/1509 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha XV nařízení (EU) 2017/1509 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Radu

předsedkyně

E. ZAHARIEVA


(1)  Úř. věst. L 224, 31.8.2017, s. 1.


PŘÍLOHA

V příloze XV nařízení (EU) 2017/1509 se na seznam osob obsažený v oddíle „c) Fyzické osoby označené podle čl. 34 odst. 4 písm. b)“ doplňují tyto osoby:

 

Jméno (a případné přezdívky)

Identifikační údaje

Datum označení

Odůvodnění

„9.

KIM Yong Nam KIM Yong-Nam (KIM Young-Nam, KIM Yong-Gon)

Datum narození: 2.12.1947

Místo narození: Sinuju, KLDR

20.4.2018

KIM Yong Nam je podle zjištění skupiny odborníků pracovníkem Generálního úřadu pro průzkum (Reconnaissance General Bureau), subjektu označeného ze strany OSN. KIM Yong Nam a jeho syn KIM Su Gwang byli podle zjištění skupiny odborníků zapojeni do systému klamavých finančních praktik, které by mohly přispívat k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení. V průběhu svého působení v diplomatických službách KIM Yong Nam otevřel několik běžných a spořících bankovních účtů v Unii a byl zapojen do různých bankovních převodů velkého rozsahu na účty v Unii nebo na účty mimo Unii, včetně účtů zřízených na jméno svého syna KIM Su Gwanga a snachy KIM Kyong Hui.

10.

DJANG Tcheul Hy

Datum narození: 11.5.1950

Místo narození: Kangwon

20.4.2018

DJANG Tcheul Hy byla společně se svým manželem KIM Yong Namem, synem KIM Su Gwangem a snachou KIM Kyong Hui zapojena do systému klamavých finančních praktik, které by mohly přispět k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení. Byla majitelkou několika bankovních účtů v Unii, které na její jméno zřídil její syn KIM Su Gwang. Byla rovněž zapojena do několika bankovních převodů z účtů své snachy KIM Kyong Hui na bankovní účty mimo Unii.

11.

KIM Su Gwang (KIM Sou-Kwang, KIM Sou-Gwang, KIM Son-Kwang, KIM Su-Kwang, KIM Soukwang)

Datum narození: 18.8.1976

Místo narození: Pchjongjang, KLDR

diplomat na velvyslanectví KLDR v Bělorusku

20.4.2018

KIM Su Gwang je podle zjištění skupiny odborníků pracovníkem Generálního úřadu pro průzkum (Reconnaissance General Bureau), subjektu označeného ze strany OSN. Podle zjištění skupiny odborníků byl spolu se svým otcem KIM Yong Namem zapojen do systému klamavých finančních praktik, které by mohly přispívat k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení. KIM Su Gwang otevřel řadu bankovních účtů v několika členských státech, a to i jménem svých rodinných příslušníků. V průběhu svého působení v diplomatických službách byl zapojen do různých bankovních převodů velkého rozsahu na bankovní účty v Unii nebo na účty mimo Unii, a to i na účty otevřené na jméno své manželky KIM Kyong Hui.

12.

KIM Kyong Hui

Datum narození: 6.5.1981

Místo narození: Pchjongjang, KLDR

20.4.2018

KIM Kyong Hui byla společně se svým manželem KIM Su Gwangem, tchánem KIM Yong Namem a tchyní DJANG Tcheul Hy zapojena do systému klamavých finančních praktik, které by mohly přispět k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení. Byla příjemkyní řady bankovních převodů pocházejících od jejího manžela KIM Su Gwanga a tchána KIM Yong Nama a sama převáděla finanční prostředky na účty mimo Unii, ať již svým jménem, nebo jménem své tchyně DJANG Tcheul Hy.“


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/603

ze dne 12. dubna 2018

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 57 odst. 4 a čl. 58 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby držitel mohl závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013. Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. dubna 2018.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Stephen QUEST

generální ředitel

Generální ředitelství pro daně a celní unii


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Nafukovací polštář z plastů (tzv. „polštář na vozík pro invalidy“), o rozměrech přibližně 40 × 40 cm, složený ze dvou obdélníkových navzájem propojených komor naplněných vzduchem. Každá komora obsahuje plastový vak, jenž je naplněn vzduchem a potažen tenkou vrstvou silikonu.

Polštář je nastavitelný podle úrovně nafouknutí obou komor, tedy když uživatel na polštáři sedí, dochází ke změně polohy plastového vaku v obou komorách.

Polštář je opatřen odepínatelným protiskluzovým povlakem z textilních materiálů, k jehož spodní straně jsou připevněny dva popruhy se suchým zipem.

Výrobek má uživateli pomáhat předcházet vzniku proleženin. Poskytuje úlevu sedacím kostem uživatele a zvyšuje jeho pohodlí.

Viz obrázky (*1).

3926 90 97

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1, 3 b) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 3926 , 3926 90 a 3926 90 97 .

Zařazení výrobku do čísla 9404 (ložní potřeby a podobné výrobky) je vyloučeno, neboť nafukovací (pneumatické) polštáře jsou z tohoto čísla vyloučeny ve smyslu poznámky 1 písm. a) ke kapitole 94, a v důsledku toho se nafukovací (pneumatické) polštáře z plastů zařazují do čísla 3926 (viz též vysvětlivky k harmonizovanému systému (HS) k číslu 9404 , poslední odstavec, písm. b)).

Zařazení do kódu KN 8714 20 00 jako části, součásti a příslušenství vozíků pro invalidy je rovněž vyloučeno, protože výrobek není vhodný pro použití výhradně nebo hlavně s vozíky pro invalidy ve smyslu poznámky 3 ke třídě XVII. Výrobek lze vzhledem k jeho objektivním vlastnostem použít na mnoho sedadel a židlí, stejně jako na sedadla vozíků pro invalidy. Výrobek například není určen k použití s konkrétním sedadlem, neboť není opatřen žádnými zvláštními prostředky, kterými by ho bylo možné připevnit a které by ho určovaly k použití s konkrétním sedadlem. Protiskluzový povlak a popruhy se suchým zipem lze připevnit k mnoha různým typům sedadel. Z tohoto důvodu není výrobek identifikovatelný pro použití s konkrétním typem sedadla (viz též vysvětlivky k HS k číslu 8714 , první odstavec, bod i).

Zařazení do kódu KN 8714 20 00 jako části, součásti a příslušenství vozíků pro invalidy je navíc vyloučeno i z toho důvodu, že výrobek není ani nepostradatelný pro fungování vozíku pro invalidy, ani vozík nepřizpůsobuje pro určitou operaci, ani nerozšiřuje rozsah vykonávaných operací, ani neumožňuje plnit zvláštní funkci vedle své základní funkce, jíž je umožnit pohyb zdravotně postižené osobě (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 16. června 2011, Unomedical, C-152/10, ECLI:EU:C:2011:402, body 29, 30 a 36). Vozík pro invalidy funguje stejně i bez polštáře. Díky polštáři je pro uživatele sezení ve vozíku pro invalidy pouze pohodlnější a snesitelnější.

Ačkoli výrobek sestává z různých součástí (polštář je z plastů a povlak z textilních materiálů), je ho třeba zařadit tak, jako by sestával z polštáře z plastů, neboť polštář dodává výrobku podstatný charakter ve smyslu všeobecného pravidla 3 b). Textilní součást je pouze povlakem, který chrání podstatnou součást výrobku a drží ji na svém místě. Výrobek je proto nutno zařadit podle materiálu, ze kterého je vyroben, do kódu KN 3926 90 97 jako „ostatní výrobky z plastů“.

Image

Image


(*1)  Obrázky slouží pouze pro informaci.


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/22


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/604

ze dne 18. dubna 2018,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2447, pokud jde o postupy usnadňující stanovení preferenčního původu zboží v Unii, a o zrušení nařízení (EHS) č. 3510/80 a (ES) č. 209/2005

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 66 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (2) stanoví mimo jiné postupy podle čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 (dále jen „kodex“), jimiž se usnadňuje stanovení preferenčního původu zboží v Unii.

(2)

Druhá věta čl. 68 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 v současnosti odkazuje na obdobné použití pododdílů 2 až 9 oddílu 2 uvedeného nařízení, které se týkají pravidel původu pro všeobecný systém preferencí (systém GSP) Unie. Pouze některá ustanovení těchto pododdílů jsou však relevantní pro registraci vývozců mimo rámec systému GSP Unie. Proto je nezbytné tato ustanovení upřesnit. Jelikož povinnost Komise poskytnout třetí zemi, se kterou má Unie ujednání o preferenčním režimu, adresy celních orgánů odpovědných za ověření dokladu o původu zboží vyhotoveného registrovaným vývozcem vyplývá v každém případě z ustanovení dotčeného ujednání, neměla by již být stanovena v prováděcím nařízení (EU) 2015/2447. Přechodné ustanovení uvedené v prováděcím nařízení (EU) 2015/2447, jež vývozci, který nebyl registrovaný, ale je schváleným vývozcem v Unii, dočasně povoluje vyhotovit doklad o původu zboží, je zastaralé a mělo by se zrušit. Z důvodu zjednodušení a soudržnosti mezi ujednáními o preferenčním režimu by malé zásilky, které nejsou dováženy za obchodním účelem, měly být osvobozeny od povinnosti předložit doklad o původu zboží, pokud je toto osvobození povoleno, ale není přímo stanoveno v ujednání o preferenčním režimu. Vzhledem k tomu, že existují jiné způsoby, jak vývozce identifikovat, a že podpis v Unii nedotváří právní status dokladu o původu zboží, po vývozci by se nemělo požadovat, aby takový doklad podepisoval, pokud to je povoleno, ale není to přímo stanoveno v ujednání o preferenčním režimu.

(3)

Pravidla stanovená v článku 69 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 týkající se nahrazení dokladů o preferenčním původu vydaných nebo vystavených mimo rámec systému GSP Unie by se měla na doklady o původu vztahovat obecněji. Kromě toho by se mělo vyjasnit, v jaké formě lze vydat nebo vystavit náhradní doklad o původu zboží.

(4)

Měly by se stanovit postupy, jimiž se usnadní zavedení preferenčního původu zušlechtěných výrobků získaných ze zboží se statusem preferenčního původu v Unii. Vzhledem k tomu, že cílem těchto postupů je zabránit nepříznivým a nezamýšleným důsledkům, které má na hospodářské subjekty spojení přepracování pod celním dohledem s režimem aktivního zušlechťovacího styku v kodexu, měly by platit zpětně ode dne použitelnosti kodexu.

(5)

Ustanovení čl. 80 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 by mělo obsahovat odkaz na novou přílohu 22–06 A, která obsahuje tiskopis žádosti, který mají vývozci z členských států použít k registraci v systému REX, čímž se příloha 22–06 vyhrazuje pro registraci vývozců ve zvýhodněných zemích GSP. Novou přílohu 22–06 A je tedy třeba začlenit do prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 a příloha 22–06 uvedeného nařízení by měla být odpovídajícím způsobem změněna. V důsledku zavedení nové přílohy 22-06 A by se měly rovněž změnit články 82, 83 a 86 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447. Vzhledem k tomu, že existují jiné způsoby, jak vývozce identifikovat, a že podpis v Unii nedotváří právní status dokladu o původu, po vývozci by se nemělo požadovat, aby podepisoval deklaraci o původu uvedenou v článku 92 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447. Odstavce 1, 2 a 3 uvedeného článku by se měly používat obdobně na deklarace o původu vyhotovené vývozci v Unii nejen pro účely dvoustranné kumulace podle článku 53 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3), ale i deklarace původu zboží vyváženého do zvýhodněné země v rámci systému GSP Norska, Švýcarska a Turecka pro účely kumulace s materiály s původem v Unii. Článek 92 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(6)

Příloha 22–07 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 by měla být změněna, aby se upřesnilo, jaký symbol má vývozce uvést, pokud se deklarace o původu týká produktů pocházejících z Ceuty a Melilly. Měla by se také pozměnit, aby se zohlednila skutečnost, že týká-li se deklarace o původu produktů pocházejících z Unie, vývozce musí uvádět původ pomocí symbolu „EU“.

(7)

Nařízení Komise (EHS) č. 3510/80 (4) zastaralo, jelikož ustanovení, která byla stanovena v uvedeném nařízení, byla nahrazena ustanoveními, jež nyní stanoví nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 a prováděcí nařízení (EU) 2015/2447. Proto by mělo být z důvodu právní jistoty a transparentnosti zrušeno.

(8)

Nařízení Komise (ES) č. 209/2005 (5) poskytuje výjimky z povinnosti stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1541/98 (6) předložit důkaz o původu zboží pro textilní výrobky spadající do třídy XI kombinované nomenklatury. Nařízení (ES) č. 1541/98 bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 955/2011 (7). Nařízení (ES) č. 209/2005 proto zastaralo a mělo by být z důvodu právní jistoty a transparentnosti zrušeno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) 2015/2447 se mění takto:

1)

Článek 68 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Články 80, 82, 83, 84, 86, 87, 89 a 91 tohoto nařízení se použijí obdobně.“;

b)

v první větě odstavce 2 se slova „články 10 a 15“ nahrazují slovy „čl. 10 odst. 1 a článek 15.“;

c)

odstavce 3 a 5 se zrušují.;

d)

doplňují se nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„6.   Pokud ujednání o preferenčním režimu umožňuje, aby Unie osvobodila původní produkty od požadavku poskytnout doklad o původu zboží, použije se toto osvobození za podmínek stanovených v článku 103, pokud tyto podmínky nejsou uvedeny v příslušných ujednáních o preferenčním režimu.

7.   Pokud ujednání o preferenčním režimu umožňuje, aby Unie upustila od požadavku, že vývozce podepíše doklad o původu zboží, tento podpis se nevyžaduje.“

2)

Článek 69 se nahrazuje tímto:

„Článek 69

Nahrazení dokladů o původu vydaných nebo vystavených mimo rámec systému GSP Unie

(čl. 64 odst. 1 kodexu)

1.   Pokud původní produkty, na něž se vztahuje doklad o původu zboží vydaný nebo vystavený dříve pro účely preferenčního sazebního opatření uvedeného v čl. 56 odst. 2 písm. d) nebo e) kodexu jiného než GSP Unie, ještě nebyly propuštěny do volného oběhu a jsou umístěny pod dohled celního úřadu v Unii, je možné nahradit původní doklad o původu zboží jedním nebo více náhradními doklady o původu pro účely zaslání všech nebo některých z těchto produktů na jiné místo v Unii.

2.   Náhradní doklad o původu uvedený v odstavci 1 může vydat nebo vystavit ve stejné podobě, jakou má původní doklad o původu, nebo v podobě náhradní deklarace o původu vyhotovené obdobně v souladu s článkem 101 a přílohou 22–20 jakýkoli z těchto subjektů:

a)

vývozce schválený nebo registrovaný v Unii, který přeposílá dané zboží;

b)

přeposílatel zboží v rámci Unie, pokud celková hodnota původních produktů v původní zásilce, která se má rozdělit, nepřevyšuje použitelný hodnotový práh;

c)

přeposílatel zboží v rámci Unie, pokud celková hodnota původních produktů v původní zásilce, která se má rozdělit, převyšuje použitelný hodnotový práh a přeposílatel přiloží kopii původního dokladu o původu zboží k náhradnímu dokladu o původu zboží.

Pokud nahrazení původního dokladu o původu zboží není možné v souladu s prvním pododstavcem, náhradní doklad o původu zboží uvedený v odstavci 1 může vydat ve formě průvodního osvědčení EUR.1 celní úřad, pod jehož dohled je zboží umístěno.

3.   Je-li náhradním dokladem o původu zboží průvodní osvědčení EUR.1, potvrzení od celního úřadu vydávajícího náhradní průvodní osvědčení EUR.1 se uvede v osvědčení v kolonce 11. Údaje v kolonce 4 osvědčení týkající se země původu musí být totožné s údaji v původním dokladu o původu zboží. Kolonku 12 musí podepsat přeposílatel. Přeposílatel, který kolonku 12 podepsal v dobré víře, neodpovídá za správnost údajů uvedených v původním dokladu o původu zboží.

Celní úřad, který je požádán o vydání náhradního průvodního osvědčení EUR.1, zaznamená do původního dokladu o původu zboží nebo do přílohy k němu hmotnost, počet, druh odesílaných produktů a jejich zemi určení a uvede v něm sériová čísla odpovídajících náhradních osvědčení. Původní doklad o původu zboží uchovává po dobu nejméně tří let.“

3)

Vkládá se nový článek 69a, který zní:

„Článek 69a

Preferenční původ zušlechtěných výrobků získaných ze zboží se statusem preferenčního původu

(čl. 64 odst. 1 kodexu)

1.   Pokud je zboží, které není zbožím Unie a které má v rámci ujednání o preferenčním režimu mezi Unií a třetími zeměmi status preferenčního původu, propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, považují se zušlechtěné výrobky z něj získané po propuštění do volného oběhu za produkty se stejným preferenčním statusem původu jako uvedené zboží.

2.   Odstavec 1 se nepoužije v následujících případech:

a)

zpracování zahrnuje také zboží, které není zbožím Unie, jiné než zboží uvedené v odstavci 1, včetně zboží se statusem preferenčního původu v rámci jiného ujednání o preferenčním režimu;

b)

zušlechtěné výrobky jsou získány z rovnocenného zboží podle článku 223 kodexu;

c)

celní orgány povolily dočasný zpětný vývoz zboží k dalšímu zpracování v souladu s článkem 258 kodexu.

3.   Pokud se odstavec 1 použije, považují se doklad o původu zboží vydaný nebo vystavený pro zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku za doklad o původu zboží vydaný nebo vystavený pro zušlechtěné výrobky.“

4)

V článku 80 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Příslušné orgány zvýhodněných zemí po obdržení vyplněného tiskopisu žádosti uvedené v příloze 22-06 vývozci neprodleně přiřadí číslo registrovaného vývozce a toto číslo spolu s registračními údaji a s datem, od něhož je registrace v souladu s čl. 86 odst. 4 platná, vloží do systému REX.

Celní orgány členských států po obdržení úplné žádosti uvedené v příloze 22-06 A vývozci, popřípadě přeposílateli zboží neprodleně přiřadí číslo registrovaného vývozce a toto číslo spolu s registračními údaji a s datem, od něhož je registrace v souladu s čl. 86 odst. 4 platná, vloží do systému REX.

Příslušné orgány zvýhodněné země nebo celní orgány členského státu sdělí vývozci nebo v příslušných případech přeposílateli zboží číslo registrovaného vývozce, které mu bylo přiděleno, a datum, od něhož je registrace platná.“

5)

Článek 82 se mění takto:

a)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Pod podmínkou, že vývozce vyjádří podpisem kolonky 6 tiskopisu stanoveného v příloze 22–06 nebo případně v příloze 22-06 A souhlas, Komise zpřístupní veřejnosti tyto údaje:

a)

jméno/název registrovaného vývozce uvedené/uvedený v kolonce 1 tiskopisu stanoveného v příloze 22–06 nebo případně v příloze 22–06 A;

b)

adresu, kde je registrovaný vývozce usazen, uvedenou v kolonce 1 tiskopisu stanoveného v příloze 22–06 nebo případně v příloze 22–06 A;

c)

kontaktní údaje uvedené v kolonkách 1 a 2 tiskopisu stanoveného v příloze 22–06 nebo případně v příloze 22–06 A;

d)

orientační popis zboží způsobilého pro preferenční zacházení, včetně orientačního seznamu čísel či kapitol harmonizovaného systému, uvedený v kolonce 4 tiskopisu stanoveného v příloze 22-06 nebo případně v příloze 22-06;

e)

číslo EORI registrovaného vývozce uvedené v kolonce 1 tiskopisu stanoveného v příloze 22–06 A nebo identifikační číslo (TIN) registrovaného vývozce uvedené v kolonce 1 tiskopisu stanoveného v příloze 22–06;

f)

údaj, zda je registrovaný vývozce obchodník nebo producent, uvedený v kolonce 3 tiskopisu stanoveného v příloze 22–06 nebo případně v příloze 22–06 A.

Odmítnutí podepsat kolonku 6 není důvodem k tomu, aby byla registrace vývozce zamítnuta.“

b)

V odstavci 8 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b) a stávající písmena b) až e) se odpovídajícím způsobem mění:

„b)

datum registrace registrovaného vývozce;“

6)

Článek 83 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se za slova „v příloze 22-06“ doplňují slova „nebo případně v příloze 22-06 A“;

b)

v odstavci 4 se za slova „v příloze 22-06“ doplňují slova „nebo případně v příloze 22-06 A“;

7)

V čl. 86 odst. 2 se slova „v příloze 22-06“ nahrazují slovy „v příloze 22-06 A“.

8)

Článek 92 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Vývozce není povinen podepisovat deklaraci o původu.“

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Odstavce 1, 2 a 3 se obdobně použijí na:

a)

deklarace o původu vystavené v Unii pro účely dvoustranné kumulace podle článku 53 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

b)

deklarace o původu zboží vyváženého do zvýhodněné země v rámci systému GSP Norska, Švýcarska a Turecka pro účely kumulace s materiály s původem v Unii.“

9)

Příloha 22-06 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

10)

Za přílohu 22–06 se vkládá nová příloha 22–06 A uvedená v příloze II tohoto nařízení.

11)

V příloze 22–07 se poznámka pod čarou 5 nahrazuje tímto:

„(5)

Uvede se země původu produktů. Týká-li se deklarace o původu produktů pocházejících z Unie, vývozce musí uvádět původ pomocí symbolu „EU“. Týká-li se deklarace o původu zcela či zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly podle článku 112 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, vývozce musí uvádět původ pomocí symbolu „CM“.“

Článek 2

Nařízení (EHS) č. 3510/80 se zrušuje.

Článek 3

Nařízení (ES) č. 209/2005 se zrušuje.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 3 se použijí ode dne 1. května 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. dubna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EHS) č. 3510/80 ze dne 23. prosince 1980 o definici pojmu původní produkty pro účely celních preferencí, které Evropské hospodářské společenství poskytuje v případě některých produktů z rozvojových zemí (Úř. věst. L 368, 31.12.1980, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 209/2005 ze dne 7. února 2005, kterým se stanoví seznam textilních výrobků, při jejichž propouštění do volného oběhu ve Společenství se nepožaduje důkaz o původu (Úř. věst. L 34, 8.2.2005, s. 6.).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1541/98 ze dne 13. července 1998 o důkazu původu pro některé textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu (Úř. věst. L 202, 18.7.1998, s. 11).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 955/2011 ze dne 14. září 2011, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí (Úř. věst. L 259, 4.10.2011, s. 5).


PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA 22-06

ŽÁDOST O REGISTRACI VÝVOZCE

pro účely systémů všeobecných celních preferencí Evropské unie, Norska, Švýcarska a Turecka  (1)

1.

Jméno/název, úplná adresa a země, kontaktní údaje, identifikační číslo TIN vývozce

2.

Další kontaktní údaje včetně čísla telefonu a faxu, případně e-mailová adresa (nepovinné)

3.

Uveďte, zda je hlavní činností výroba, nebo obchodování

4.

Orientační popis zboží, které je způsobilé pro preferenční zacházení, včetně orientačního seznamu číselných kódů (čísel) harmonizovaného systému (nebo kapitol, pokud obchodované zboží spadá do více než dvaceti čísel harmonizovaného systému)

5.

Závazky vývozce

Níže podepsaná osoba:

prohlašuje, že jsou vyplněné údaje správné,

potvrzuje, že nebyla zrušena žádná dřívější registrace, a pokud ano, potvrzuje, že situace, jež ke zrušení vedla, byla napravena,

se zavazuje, že bude vyhotovovat deklarace o původu pouze pro zboží, které je způsobilé pro preferenční zacházení a splňuje pravidla původu stanovená pro toto zboží ve všeobecném systému preferencí,

se zavazuje, že povede řádné obchodní účetní záznamy o výrobě/dodávkách zboží, které je způsobilé pro preferenční zacházení, a že tyto záznamy bude uchovávat po dobu alespoň tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byla deklarace o původu vyhotovena,

se zavazuje okamžitě informovat příslušný orgán o změnách, k nimž dojde v jejích registračních údajích po získání čísla registrovaného vývozce,

se zavazuje spolupracovat s příslušným orgánem,

se zavazuje akceptovat veškeré kontroly správnosti jí vyhotovených deklarací o původu, včetně ověřování účetních záznamů a návštěv na místě prováděných Evropskou komisí nebo orgány členských států a rovněž orgány Norska, Švýcarska a Turecka,

se zavazuje, že požádá o zrušení své registrace v systému, pokud již nebude splňovat podmínky pro vývoz zboží v jeho rámci,

se zavazuje, že požádá o zrušení své registrace v systému, pokud již nebude mít v úmyslu vyvážet zboží v jeho rámci.

Místo, datum, podpis osoby zmocněné k podpisu, jméno a funkce  (2)

6.

Výslovný a vědomý souhlas vývozce se zveřejněním jeho údajů na veřejně přístupných internetových stránkách

Níže podepsaná osoba bere na vědomí, že údaje poskytnuté v tomto prohlášení mohou být zpřístupněny veřejnosti na veřejně přístupných internetových stránkách, a se zveřejněním těchto údajů na veřejně přístupných internetových stránkách souhlasí. Svůj souhlas se zveřejněním těchto údajů na veřejně přístupných internetových stránkách může odvolat zasláním žádosti příslušným orgánům odpovědným za registraci.

Místo, datum, podpis osoby zmocněné k podpisu, jméno a funkce  (2)

7.

Kolonka pro úřední záznamy příslušného orgánu

Žadatel je registrován pod tímto číslem:

 

Registrační číslo: …

 

Datum registrace: …

 

Datum počátku platnosti registrace: …

Podpis a razítko  (2)

Upozornění

ohledně ochrany a zpracovávání osobních údajů vložených do systému

1.

V případech, kdy osobní údaje uvedené v této žádosti o registraci vývozce zpracovává Evropská komise, se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Unie a o volném pohybu těchto údajů. V případech, kdy osobní údaje uvedené v této žádosti o registraci vývozce zpracovávají příslušné orgány zvýhodněné země nebo třetí země, která provedla směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, se použijí příslušná vnitrostátní ustanovení provádějící uvedenou směrnici.

2.

Osobní údaje v souvislosti se žádostí o registraci vývozce se zpracovávají za účelem uplatňování pravidel původu systému GSP Unie stanovených v příslušných právních předpisech Unie. Právním základem pro zpracovávání osobních údajů v souvislosti se žádostí o registraci vývozce jsou uvedené právní předpisy, kterými se stanoví pravidla původu systému GSP Unie.

3.

Správcem, pokud jde o zpracovávání údajů v systému REX, je příslušný orgán v zemi, kde byla žádost podána.

Seznam příslušných orgánů je zveřejněn na internetových stránkách Komise.

4.

Přístup k veškerým údajům uvedeným v této žádosti se poskytuje uživatelům v Komisi, v příslušných orgánech zvýhodněných zemí a v celních orgánech členských států, Norska, Švýcarska a Turecka prostřednictvím uživatelského jména/hesla.

5.

Údaje související se zrušenými registracemi uchovávají příslušné orgány zvýhodněné země v systému REX po dobu deseti kalendářních let. Toto období běží od konce roku, během něhož došlo ke zrušení registrace.

6.

Subjekt údajů má právo na přístup k údajům, které se jej týkají a které budou v systému REX zpracovávány, a v příslušných případech má rovněž právo na opravu, vymazání či zablokování těchto údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 nebo s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se provádí směrnice 95/46/ES. Žádost o přístup k údajům nebo žádost o jejich opravu, vymazání či zablokování se podle okolností podává příslušným orgánům zvýhodněných zemí odpovědným za registraci, které žádosti vyřizují. Předloží-li registrovaný vývozce žádost o výkon svých práv Komisi, Komise ji postoupí příslušným orgánům dotčené zvýhodněné země. Nedovolá-li se registrovaný vývozce svých práv u správce údajů, předloží svou žádost Komisi, která bude jednat jako správce. Komise má právo údaje opravit, vymazat či zablokovat.

7.

Stížnosti lze adresovat příslušnému vnitrostátnímu orgánu odpovědnému za ochranu údajů. Kontaktní údaje vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů jsou uvedeny na internetových stránkách Evropské komise, Generálního ředitelství pro spravedlnost: (http://ec.europa.eu/justice/data-protection/bodies/authorities/eu/index_cs.htm#h2-1).

Pokud se stížnost týká zpracovávání údajů Evropskou komisí, měla by být adresována evropskému inspektorovi ochrany údajů (http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/).


(1)  Tento tiskopis žádosti je společný pro systémy GSP čtyř subjektů: Unie (EU), Norska, Švýcarska a Turecka („subjekty“). Je však nutno vzít na vědomí, že jednotlivé systémy GSP těchto subjektů se mohou lišit co do zemí a produktů, pro které platí. Daná registrace bude tudíž pro účely vývozu platná jen v těch systémech GSP, jež žadatelův stát považují za zvýhodněnou zemi.

(2)  Jsou-li žádosti o registraci vývozce nebo jiné výměny informací mezi registrovanými vývozci a příslušnými orgány ve zvýhodněných zemích nebo celními orgány v členských státech podávány za použití elektronického zpracování dat, nahradí se podpis a razítko uvedené v kolonkách 5, 6 a 7 elektronickým ověřováním.


PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA 22-06 A

ŽÁDOST O REGISTRACI VÝVOZCE

za účelem registrace vývozců z členských států

1.

Jméno/název, úplná adresa a země, kontaktní údaje, číslo EORI vývozce

2.

Další kontaktní údaje včetně čísla telefonu a faxu, případně e-mailová adresa (nepovinné)

3.

Uveďte, zda je hlavní činností výroba, nebo obchodování

4.

Orientační popis zboží, které je způsobilé pro preferenční zacházení, včetně orientačního seznamu číselných kódů (čísel) harmonizovaného systému (nebo kapitol, pokud obchodované zboží spadá do více než dvaceti čísel harmonizovaného systému)

5.

Závazky vývozce

Níže podepsaná osoba:

prohlašuje, že jsou vyplněné údaje správné,

potvrzuje, že nebyla zrušena žádná dřívější registrace, a pokud ano, potvrzuje, že situace, jež ke zrušení vedla, byla napravena,

se zavazuje, že bude vyhotovovat deklarace o původu a jiné doklady o původu pouze pro zboží, které je způsobilé pro preferenční zacházení a splňuje pravidla původu stanovená pro toto zboží v příslušném ujednání o preferenčním režimu,

se zavazuje, že povede řádné obchodní účetní záznamy o výrobě/dodávkách zboží, které je způsobilé pro preferenční zacházení, a že tyto záznamy bude uchovávat po dobu, jež vyžaduje příslušné ujednání o preferenčním režimu, a alespoň po dobu tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byly vyhotoveny deklarace o původu nebo jiný doklad o původu,

se zavazuje okamžitě informovat celní orgány o změnách, k nimž dojde v jejích registračních údajích po získání čísla registrovaného vývozce,

se zavazuje spolupracovat s celními orgány,

se zavazuje akceptovat veškeré kontroly správnosti jí vyhotovených deklarací o původu nebo jiných dokladů o původu, včetně ověřování účetních záznamů a návštěv na místě prováděných Evropskou komisí nebo orgány členských států,

se zavazuje, že požádá o zrušení své registrace v systému, pokud již nebude splňovat podmínky pro použití systému registrovaného vývozce,

se zavazuje, že požádá o zrušení své registrace v systému, pokud již nebude mít v úmyslu používat systém registrovaného vývozce.

Místo, datum, podpis osoby zmocněné k podpisu, jméno a funkce  (1)

6.

Výslovný a vědomý souhlas vývozce se zveřejněním jeho údajů na veřejně přístupných internetových stránkách

Níže podepsaná osoba bere na vědomí, že údaje poskytnuté v tomto prohlášení mohou být zpřístupněny veřejnosti na veřejně přístupných internetových stránkách, a se zveřejněním těchto údajů na veřejně přístupných internetových stránkách souhlasí. Svůj souhlas se zveřejněním těchto údajů na veřejně přístupných internetových stránkách může odvolat zasláním žádosti příslušným orgánům odpovědným za registraci.

Místo, datum, podpis osoby zmocněné k podpisu, jméno a funkce  (1)

7.

Kolonka pro úřední záznamy celních orgánů

Žadatel je registrován pod tímto číslem:

 

Registrační číslo: …

 

Datum registrace: …

 

Datum počátku platnosti registrace: …

Podpis a razítko  (1)

Upozornění

ohledně ochrany a zpracovávání osobních údajů vložených do systému

1.

V případech, kdy osobní údaje uvedené v této žádosti o registraci vývozce zpracovává Evropská komise, se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Unie a o volném pohybu těchto údajů.

2.

Osobní údaje v souvislosti se žádostí o registraci vývozce se zpracovávají pro účely pravidel původu příslušných obchodních ujednání o preferenčním režimu Unie. Pravidla původu stanovená v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 představují právní základ pro zpracovávání osobních údajů v souvislosti se žádostí o registraci vývozce.

3.

Správcem, pokud jde o zpracovávání údajů v systému REX, jsou celní orgány v zemi, kde byla žádost podána.

Seznam celních útvarů je zveřejněn na internetové stránce Komise.

4.

Přístup k veškerým údajům uvedeným v této žádosti se poskytuje uživatelům v Komisi a v celních orgánech členských států, Norska, Švýcarska a Turecka prostřednictvím uživatelského jména/hesla.

5.

Údaje související se zrušenými registracemi uchovávají celní orgány členských států v systému REX po dobu deseti kalendářních let. Toto období běží od konce roku, během něhož došlo ke zrušení registrace.

6.

Subjekt údajů má právo na přístup k údajům, které se jej týkají a které budou v systému REX zpracovávány, a v příslušných případech má rovněž právo na opravu, vymazání či zablokování těchto údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 nebo s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Žádost o přístup k údajům nebo žádost o jejich opravu, vymazání či zablokování se podle okolností podává celním orgánům členských států odpovědným za registraci, které žádosti vyřizují. Předloží-li registrovaný vývozce žádost o výkon svých práv Komisi, Komise ji postoupí příslušným celním orgánům dotčených členských států. Nedovolá-li se registrovaný vývozce svých práv u správce údajů, předloží svou žádost Komisi, která bude jednat jako správce. Komise má právo údaje opravit, vymazat či zablokovat.

7.

Stížnosti lze adresovat příslušnému vnitrostátnímu orgánu odpovědnému za ochranu údajů. Kontaktní údaje vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů jsou uvedeny na internetových stránkách Evropské komise, Generálního ředitelství pro spravedlnost: (http://ec.europa.eu/justice/data-protection/bodies/authorities/eu/index_cs.htm#h2-1).

Pokud se stížnost týká zpracovávání údajů Evropskou komisí, měla by být adresována evropskému inspektorovi ochrany údajů (http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/).


(1)  Jsou-li žádosti o registraci vývozce nebo jiné výměny informací mezi registrovanými vývozci a příslušnými orgány ve zvýhodněných zemích nebo celními orgány v členských státech podávány za použití elektronického zpracování dat, nahradí se podpis a razítko uvedené v kolonkách 5, 6 a 7 elektronickým ověřováním.


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/33


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/605

ze dne 19. dubna 2018,

kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 78 odst. 1 písm. a) a druhý odstavec bodu 3.6.5 přílohy II uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při vytváření vědeckých kritérií pro určení vlastností účinných látek, safenerů a synergentů vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému je třeba brát v úvahu cíle nařízení (ES) č. 1107/2009, kterými je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí, a zejména zajistit, aby látky či přípravky uváděné na trh neměly žádné škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat nebo nepřijatelné dopady na životní prostředí, zlepšit fungování vnitřního trhu a zároveň zlepšit zemědělskou výrobu.

(2)

V roce 2002 Světová zdravotnická organizace (WHO) prostřednictvím svého Mezinárodního programu chemické bezpečnosti navrhla definici endokrinních disruptorů (2) a v roce 2009 definici nepříznivých účinků (3). O těchto definicích se do současné doby vytvořil mezi vědci široce pojatý konsensus. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) tyto definice schválil ve svém vědeckém stanovisku o endokrinních disruptorech přijatém dne 28. února 2013 (4) (dále jen „vědecké stanovisko úřadu“). Stejné je i stanovisko Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (5). Je proto vhodné stanovit kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému na základě těchto definic WHO.

(3)

Za účelem provádění těchto kritérií by měla být zohledněna průkaznost důkazů, s ohledem zejména na přístup pro stanovení průkaznosti důkazů uvedený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (6). Měly by být vzaty v úvahu také předchozí zkušenosti s metodickým dokumentem OECD (7) týkajícím se pokynů ohledně standardizovaných testů k hodnocení chemických látek z hlediska narušování endokrinní činnosti. Kromě toho by mělo uplatňování kritérií vycházet ze všech relevantních vědeckých důkazů, včetně studií předložených v souladu se stávajícími regulativními požadavky na údaje podle nařízení (ES) č. 1107/2009. Tyto studie se ve své většině řídí mezinárodně schválenými protokoly studií.

(4)

Určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému s ohledem na lidské zdraví by mělo být založeno na důkazech získaných u lidí a/nebo zvířat, a umožnit tak identifikaci jak látek známých jako látky vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému, tak látek, u kterých se narušení činnosti endokrinního systému předpokládá.

(5)

Jelikož specifická vědecká kritéria stanovená tímto nařízením zohledňují stávající vědecké a technické poznatky a budou použita namísto kritérií stanovených aktuálně v bodě 3.6.5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009, měla by být v dotčené příloze uvedena.

(6)

S cílem zohlednit stávající vědecké a technické poznatky by měla být rovněž určena specifická vědecká kritéria za účelem identifikace účinných látek, safenerů či synergentů s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému, které mohou mít nepříznivé účinky na necílové organismy. Z toho důvodu by měl být změněn bod 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009, aby zahrnoval tato specifická kritéria.

(7)

Komise by s ohledem na cíle nařízení (ES) č. 1107/2009 měla posoudit zkušenosti získané při uplatňování vědeckých kritérií pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému přijatých tímto nařízením.

(8)

Kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému odrážejí současný stav vědeckých a technických znalostí a umožňují přesnější identifikaci účinných látek s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému. Nová kritéria by se proto měla začít používat co nejdříve, s přihlédnutím k době nezbytné pro to, aby se členské státy a Evropský úřad pro bezpečnost potravin mohly připravit na uplatňování těchto kritérií. Z toho důvodu by uvedená kritéria měla začít platit od 20. října 2018, s výjimkou případů, kdy příslušný výbor hlasoval o návrhu nařízení do 20. října 2018. Komise zváží důsledky pro každé probíhající řízení v rámci nařízení (ES) č. 1107/2009 a v nezbytných případech přijme vhodná opatření při plném respektování práv žadatelů. Ta mohou zahrnovat žádost o dodatečné informace od žadatele a/nebo o dodatečné vědecké informace od zpravodajského členského státu a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Bod 3.6.5 a bod 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění tohoto nařízení se použijí ode dne 20. října 2018, s výjimkou řízení, kdy výbor hlasoval o návrhu nařízení do 20. října 2018.

Článek 3

Do dne 20. října 2025 předloží Komise výboru uvedenému v článku 79 nařízení (ES) č. 1107/2009 vyhodnocení zkušeností získaných při uplatňování vědeckých kritérií pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému přijatých tímto nařízením.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 20. října 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1

(2)  WHO/IPCS (Světová zdravotnická organizace / Mezinárodní program chemické bezpečnosti), 2002. Celkové posouzení nejnovějšího vývoje v oblasti endokrinních disruptorů. WHO/PCS/EDC/02.2, volně k dispozici na adrese: http://www.who.int/ipcs/publications/new_issues/endocrine_disruptors/en/.

(3)  WHO/IPCS (Světová zdravotnická organizace / Mezinárodní program chemické bezpečnosti), 2009. Zásady a metody posouzení rizik chemických látek v potravinách. Environmentální zdravotní kritéria 240, volně k dispozici na adrese: http://www.who.int/foodsafety/publications/chemical-food/en/

(4)  „Vědecké stanovisko k posuzování nebezpečnosti endokrinních disruptorů: Vědecká kritéria pro identifikaci endokrinních disruptorů a vhodnost stávajících zkušebních metod pro posuzování zprostředkovaných účinků těchto látek na lidské zdraví a životní prostředí“, EFSA Journal 2013; 11(3): 3132 doi: 10.2903/j.efsa.2013.3132.

(5)  Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele, Memorandum o endokrinních disruptorech, 16.12.2014 (SCCS/1544/14).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(7)  OECD Series on Testing and Assessment, No. 150.


PŘÍLOHA

Příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění takto:

1)

V bodě 3.6.5 se za čtvrtý pododstavec doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Ode dne 20. října 2018 se účinná látka, safener nebo synergent považuje za látku s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému, které mohou mít nepříznivé účinky na člověka, pokud se na základě šestého pododstavce bodů 1) až 4) jedná o látku splňující všechna následující kritéria, pokud neexistují důkazy, které prokazují, že zjištěné nepříznivé účinky nejsou pro člověka významné:

1)

vykazuje nepříznivé účinky na intaktní organismus nebo jeho potomky, mezi něž patří změny týkající se morfologie, fyziologie, růstu, vývoje, reprodukce nebo délky života organismu, systému nebo (sub)populace, které mají za následek zhoršení funkční kapacity, snížení kapacity kompenzovat dodatečnou zátěž nebo zvýšení vnímavosti vůči jiným vlivům;

2)

má endokrinní způsob účinku, tj. mění funkci (funkce) endokrinního systému;

3)

nepříznivé účinky jsou důsledkem endokrinního způsobu účinku.

Určení účinné látky, safeneru nebo synergentu jako látky s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému, které mohou mít nepříznivé účinky na člověka, podle pátého pododstavce musí být založeno na všech následujících bodech:

1)

veškerých dostupných relevantních vědeckých údajích (studiích in vivo či dostatečně validovaných alternativních zkušebních systémech, jež jsou prediktivní ohledně nepříznivých účinků na člověka nebo zvířata, a také studiích in vivo, in vitro nebo případně studiích in silico poskytujících informace o endokrinních způsobech účinku):

a)

vědeckých údajích získaných v souladu s mezinárodně schválenými protokoly studií, zejména uvedených ve sděleních Komise týkajících se stanovení požadavků na údaje o účinných látkách a přípravcích na ochranu rostlin, v souladu s tímto nařízením;

b)

dalších vědeckých vybraných údajích při uplatnění metodologie systematického přehledu, v souladu zejména s pokyny o údajích ve vědeckých studiích uvedených ve sděleních Komise týkajících se stanovení požadavků na údaje o účinných látkách a přípravcích na ochranu rostlin, v souladu s tímto nařízením;

2)

posouzení dostupných relevantních vědeckých údajů založeném na zvážení průkaznosti důkazů, s cílem stanovit, zda jsou splněna kritéria stanovená v pátém pododstavci; při určování průkaznosti důkazů zohlední posuzování vědeckých důkazů zejména všechny tyto faktory:

a)

jak pozitivní, tak negativní výsledky;

b)

relevanci koncepce studií pro posouzení nepříznivých účinků a endokrinního způsobu účinku;

c)

kvalitu a konzistentnost údajů, pozornost je třeba věnovat struktuře a soudržnosti výsledků, a to v rámci jednotlivých studií podobné koncepce, mezi nimi a pro různé druhy;

d)

studie týkající se cesty expozice, toxikokinetiky a metabolismu;

e)

pojem „mezní dávka“ a mezinárodní pokyny týkající se maximální doporučené dávky a posouzení zkreslujících účinků nadměrné toxicity;

3)

při použití postupu založeném na průkaznosti důkazů se souvislost mezi nepříznivými účinky a endokrinním způsobem účinku stanoví na základě biologické věrohodnosti, která se určí s ohledem na současné vědecké poznatky a mezinárodně dohodnuté pokyny;

4)

nepříznivé účinky, které jsou nespecifickými sekundárními důsledky jiných toxických účinků, se při identifikaci látky jako endokrinního disruptoru nezohledňují.“

2)

V bodě 3.8.2 se za jediný pododstavec doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Ode dne 20. října 2018 se účinná látka, safener nebo synergent považuje za látku s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému, které mohou mít nepříznivé účinky na necílové organismy, pokud se na základě třetího pododstavce bodů 1) až 4) jedná o látku splňující všechna následující kritéria, pokud neexistují důkazy, které prokazují, že zjištěné nepříznivé účinky nejsou pro necílové organismy významné na úrovni (sub)populace:

1)

vykazuje nepříznivé účinky na necílové organismy, mezi něž patří změny týkající se morfologie, fyziologie, růstu, vývoje, reprodukce nebo délky života organismu, systému nebo (sub)populace, které mají za následek zhoršení funkční kapacity, snížení kapacity kompenzovat dodatečnou zátěž nebo zvýšení vnímavosti vůči jiným vlivům;

2)

má endokrinní způsob účinku, tj. mění funkci (funkce) endokrinního systému;

3)

nepříznivé účinky jsou důsledkem endokrinního způsobu účinku.

Určení účinné látky, safeneru nebo synergentu jako látky s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému, které mohou mít nepříznivé účinky na necílové organismy, podle druhého pododstavce musí být založeno na všech následujících bodech:

1)

veškerých dostupných relevantních vědeckých údajích (studiích in vivo či dostatečně validovaných alternativních zkušebních systémech, jež jsou prediktivní ohledně nepříznivých účinků na člověka nebo zvířata, a také studiích in vivo, in vitro nebo případně studiích in silico poskytujících informace o endokrinních způsobech účinku):

a)

vědeckých údajích získaných v souladu s mezinárodně schválenými protokoly studií, zejména uvedených ve sděleních Komise týkajících se stanovení požadavků na údaje o účinných látkách a přípravcích na ochranu rostlin, v souladu s tímto nařízením;

b)

dalších vědeckých údajích vybraných při uplatnění metodologie systematického přehledu, v souladu zejména s pokyny o údajích ve vědeckých studiích uvedených ve sděleních Komise týkajících se stanovení požadavků na údaje o účinných látkách a přípravcích na ochranu rostlin, v souladu s tímto nařízením;

2)

posouzení dostupných relevantních vědeckých údajů založeném na zvážení průkaznosti důkazů, s cílem stanovit, zda jsou splněna kritéria stanovená ve druhém pododstavci; při určování průkaznosti důkazů zohlední posuzování vědeckých důkazů všechny tyto faktory:

a)

jak pozitivní, tak negativní výsledky, které v příslušných případech budou rozlišeny podle taxonomických skupin (např. savci, ptáci, ryby, obojživelníci);

b)

relevanci koncepce studie pro účely posouzení nepříznivých účinků a její relevanci na úrovni (sub)populace a pro posouzení endokrinního způsobu účinku;

c)

nepříznivé účinky na reprodukci a růst/vývoj a další významné nepříznivé účinky, které pravděpodobně mohou mít vliv na (sub)populace. Rovněž musí být zváženy přiměřené, spolehlivé a reprezentativní údaje získané v reálných podmínkách nebo pozorováním a/nebo výsledky populačních modelů, jsou-li k dispozici;

d)

kvalitu a konzistentnost údajů, pozornost je třeba věnovat struktuře a soudržnosti výsledků, a to v rámci jednotlivých studií podobné koncepce, mezi nimi a pro různé taxonomické skupiny;

e)

pojem „mezní dávka“ a mezinárodní pokyny týkající se maximální doporučené dávky a posouzení zkreslujících účinků nadměrné toxicity;

3)

při použití postupu založeném na průkaznosti důkazů se souvislost mezi nepříznivými účinky a endokrinním způsobem účinku stanoví na základě biologické věrohodnosti, která se určí s ohledem na současné vědecké poznatky a mezinárodně dohodnuté pokyny;

4)

nepříznivé účinky, které jsou nespecifickými sekundárními důsledky jiných toxických účinků, se při identifikaci látky jako endokrinního disruptoru, pokud jde o necílové organismy, nezohledňují.“


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/37


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/606

ze dne 19. dubna 2018,

kterým se uděluje ochrana podle článku 99 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 názvu „Dons“ (CHOP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 97 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 Komise posoudila žádost Dánska o zápis názvu „Dons“ jako chráněného označení původu (CHOP) do evidence a následně ji zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

V souladu s článem 98 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článkem 14 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (3) zaslaly elektronickou poštou námitky dne 4. února 2016 italské ministerstvo zemědělství, dne 5. února 2016 sdružení „Confederazione Nazionale dei Consorzi Volontari per la Tutela delle Denominazioni dei Vini Italiani“ (FEDERDOC) a dne 8. února 2016 seskupení „L'Alleanza delle Cooperative Italiane-Agroalimentare“. Komise v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 607/2009 shledala všechny tři námitky přípustnými.

(3)

Dopisem ze dne 24. května 2016 předala Komise tyto námitky dánským orgánům a vyzvala je, aby k nim v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 607/2009 do dvou měsíců předložily připomínky. Dánsko připomínky zaslalo v požadované lhůtě dne 4. července 2016.

(4)

Komise na základě čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 607/2009 sdělila dopisem ze dne 12. ledna 2017 připomínky dánských orgánů třem stranám, jež vznesly námitku, a poskytla jim dva měsíce na případné připomínky. Komise dne 10. března 2017 v odpovědi obdržela další sdělení italského ministerstva zemědělství, v němž námitku zopakovalo.

(5)

V souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení (ES) č. 607/2009 by Komise měla přijmout rozhodnutí na základě důkazů, které má k dispozici.

(6)

Všechny tři strany, které vznesly námitku, tvrdí, že některé odrůdy vinné révy používané pro produkci vína „Dons“, konkrétně odrůdy „Cabernet Cortis“, „Orion“, „Regent“, „Rondo“ a „Solaris“, které považují za hybridní získané křížením druhu Vitis vinifera s jinými druhy rodu Vitis, by se v souladu s čl. 93 odst. 1 písm. a) bodem iv) nařízení (EU) č. 1308/2013 pro produkci daného chráněného označení původu používat neměly. Mají rovněž za to, že odrůda vzniklá mezidruhovým křížením by v žádném případě nemohla být považována za odrůdu patřící do druhu Vitis vinifera. Podle italského ministerstva zemědělství a sdružení FEDERDOC lze v jakékoli zemi Evropské unie na základě přezkoumání genomu určit, zda odrůda patří do druhu Vitis vinifera nebo zda se jedná o křížence s jiným druhem rodu Vitis.

(7)

Italské ministerstvo zemědělství dále tvrdí, že údaje o lidských činitelích jsou nedostatečné, stejně jako příčinná souvislost mezi přírodními a lidskými činiteli a informace o jakosti a vlastnostech produktu, jež lze přičíst zeměpisnému prostředí. Tato strana, která vznesla námitku, navíc uvádí, že tvrzení týkající se profilu kyselin produktu, jenž má být výsledkem „výběru relativně odolných odrůd“, není technicky ani vědecky podloženo vzhledem k tomu, že výběr odrůd je dlouhodobý proces, který se nemůže týkat mezidruhových hybridních odrůd.

(8)

Italské ministerstvo zemědělství se rovněž domnívá, že je zbytečné uvádět požadavky na označování moštových odrůd a ročníku sklizně, neboť tyto požadavky jsou stanoveny v článcích 61 a 62 nařízení (ES) č. 607/2009.

(9)

Komise posoudila argumenty a důkazy předložené stranami, které vznesly námitku, a žadatelem a dospěla k závěru, že název „Dons“ by měl být do evidence zapsán jako chráněné označení původu, a to z níže uvedených důvodů.

(10)

Pokud jde o tvrzení, že se produkt nezískává z odrůd révy patřících do druhu Vitis vinifera, je třeba zohlednit několik aspektů. Za prvé na úrovni EU neexistuje harmonizovaná klasifikace odrůd vinné révy patřících do druhu Vitis vinifera. Navíc není k dispozici žádný referenční seznam či vědecký doklad od příslušného úředního orgánu, jako je například Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), na jehož základě by bylo možné nezpochybnitelně zařadit druh Vitis vinifera nebo křížence mezi druhem Vitis vinifera a jinými druhy rodu Vitis, nebo je mezi sebou rozlišovat. V uvedeném kontextu by otázka vědecké definice měla být především řešena v rámci předběžného vnitrostátního posouzení, jež členský stát provede v souladu s článkem 96 nařízení (EU) č. 1308/2013. Dánsko spoléhá na německé zařazení, podle něhož všech pět předmětných moštových odrůd patří do druhu Vitis vinifera. Za druhé, podle čl. 16 odst. 3 nařízení (ES) č. 607/2009, pokud jde o přezkum námitky, přijme Komise rozhodnutí o zamítnutí nebo o zápisu označení původu na základě důkazů, které má k dispozici. V daném případě strany, které vznesly námitku, neposkytly spolehlivý vědecký důkaz ani údaje prokazující, že produkt se nezískává z odrůd révy patřících do rodu Vitis vinifera. Komise nakonec podotýká, že některé jiné členské státy používají dotčené moštové odrůdy pro produkci vín s chráněným označením původu.

(11)

Z výše uvedených důvodů nelze dospět k závěru, že produkt uváděný pod názvem „Dons“ se získává z odrůd révy, které nepatří do druhu Vitis vinifera. Z uvedeného důvodu tedy musí být vznesené námitky zamítnuty.

(12)

Pokud jde o údajně chybějící informace o souvislosti, Komise uvádí, že byl poskytnut popis příslušných přírodních činitelů přítomných v daném zeměpisném prostředí, jakož i jejich spojitost se specifickou jakostí a vlastnostmi produktu, jež se projevují zejména ve vyšším obsahu mléčných kyselin, které produkt odlišují od klasických šumivých vín. Je tedy nutné dospět k závěru, že nezbytné prvky souvislosti jsou v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 607/2009. V případě lidských činitelů se má za to, že profil kyselin produktu vyplývá v souladu s čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 1308/2013 z výběru relativně odolných odrůd.

(13)

Pokud jde o tvrzení, že je zbytečné uvádět požadavky, které jsou předepsány v nařízení, jelikož některé požadavky jdou nad rámec právních předpisů Unie, jeví se jejich zahrnutí jako vhodné z důvodů jasnosti a řádného pochopení požadavků potenciálně způsobilými producenty.

(14)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 má Komise za to, že žádost splňuje podmínky stanovené v uvedeném nařízení a že název „Dons“ by měl být chráněn a zapsán do evidence uvedené v článku 104 zmíněného nařízení.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Dons“ (CHOP) je tímto chráněn.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. C 407, 8.12.2015, s. 4.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60).


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/40


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/607

ze dne 19. dubna 2018,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 1796/1999 (2) uložila Rada antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny. Na uvedená opatření se bude dále odkazovat jako na „původní opatření“ a na šetření, na jehož základě byla nařízením (ES) č. 1796/1999 uložena opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Na základě šetření podle článku 13 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (3) bylo následně zjištěno, že původní opatření týkající se dovozu z Ukrajiny a z ČLR jsou obcházena prostřednictvím dodávek přes Moldavsko, respektive přes Maroko. Konečné antidumpingové clo uložené na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny proto Rada nařízením (ES) č. 760/2004 (4) rozšířila na dovoz týchž výrobků odesílaných z Moldavska. Obdobně bylo antidumpingové clo uložené na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR rozšířeno nařízením Rady (ES) č. 1886/2004 (5) na dovoz týchž výrobků zasílaných z Maroka.

(3)

Nařízením (ES) č. 1858/2005 (6) zachovala Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 původní opatření na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR, Indie, Jižní Afriky a Ukrajiny. Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Mexika vypršela dne 18. srpna 2004 (7). Jelikož se Maďarsko a Polsko staly dne 1. května 2004 členy Evropské unie, platnost opatření byla v uvedený den ukončena.

(4)

V květnu 2010 rozšířila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010 (8) konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, na základě šetření zaměřeného na obcházení antidumpingových opatření podle článku 13 základního nařízení. Některým korejským vyvážejícím výrobcům bylo přiznáno osvobození od rozšířeného cla, jelikož nebylo zjištěno, že by konečná antidumpingová cla obcházeli.

(5)

Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Indie vypršela dne 17. listopadu 2010 (9).

(6)

V lednu 2012 zachovala Rada prováděcím nařízením (EU) č. 102/2012 (10) po přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (11) antidumpingové clo týkající se ČLR rozšířené na Maroko a Korejskou republiku a antidumpingové clo týkající se Ukrajiny rozšířené na Moldavsko. Na uvedená opatření se bude dále odkazovat jako na „platná opatření“ a na šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti uzavřené prováděcím nařízením (EU) č. 102/2012 se bude dále odkazovat jako na „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“.

(7)

Týmž nařízením Rada rovněž ukončila řízení, pokud jde o Jižní Afriku. Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Jižní Afriky vypršela dne 9. února 2012.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (12) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „žádost o přezkum“).

(9)

Žádost o přezkum podal dne 7. listopadu 2016 styčný výbor Evropského svazu výrobního odvětví ocelových lan (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby ocelových lan a kabelů v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že by pozbytí platnosti opatření s ohledem na ČLR pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Žadatel neposkytl dostatečné důkazy o tom, že by pozbytí platnosti platných opatření vůči Ukrajině pravděpodobně mělo za následek přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy.

1.3.   Zahájení přezkumu

(10)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 8. února 2017 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie  (13) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(11)

Vzhledem k tomu, že nebyla podána řádně odůvodněná žádost o přezkum před pozbytím platnosti ohledně dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny, Komise oznámila, že platnost antidumpingového opatření s ohledem na Ukrajinu bude ukončena. Antidumpingové clo uložené na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny tedy pozbylo platnosti dne 10. února 2017 (14).

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(12)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období přezkumného šetření dne 31. prosince 2016 (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření účastnily. O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise navíc oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i orgány ČLR.

(14)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.5.1.   Výběr vzorku

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.5.1.1.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(16)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všech 21 známých vyvážejících výrobců v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Mezi požadované informace patřily údaje o objemu výroby a výrobní kapacitě. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Pouze jedna skupina vyvážejících výrobců odpověděla, že je ochotna spolupracovat. Na tuto skupinu, která sice pokrývá 100 % veškerého vývozu ocelových lan a kabelů z ČLR do Unie, připadalo méně než 2 % celkové výroby těchto výrobků v Číně. Vzhledem k tomu, že spolupracovat byla ochotna pouze jedna skupina vyvážejících výrobců, nebylo nutné uplatnit výběr vzorku.

1.5.1.2.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(19)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s článkem 17 základního nařízení byl vzorek vybrán na základě objemu prodeje obdobného výrobku. Tento vzorek sestával ze šesti výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo 50,5 % celkové výroby výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

1.5.1.3.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebo zástupci jednající jejich jménem vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Uvedené strany byly požádány, aby se přihlásily, a to tím, že Komisi poskytnou o své společnosti nebo společnostech údaje požadované v příloze II tohoto oznámení o zahájení přezkumu.

(21)

Kromě toho Komise ve fázi zahájení přezkumu kontaktovala 44 dovozců uvedených v žádosti o přezkum a vyzvala je, aby objasnili svou činnost a vyplnili výše uvedenou přílohu.

(22)

Přihlásilo se pouze sedm dovozců, ale podle jejich odpovědí šest z nich ocelová lana a kabely během období přezkumného šetření nedováželo. Proto nebyl výběr vzorku nutný.

1.5.2.   Dotazníky

(23)

Komise zaslala dotazníky spolupracující skupině vyvážejících výrobců, kteří odpověděli na formulář pro výběr vzorku, šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jednomu dovozci, deseti uživatelům, kteří se přihlásili po zahájení šetření, a 50 známým výrobcům v potenciálních třetích zemích s tržním hospodářstvím (Kanada, Indie, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Rusko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Švýcarsko, Thajsko, Turecko, Ukrajina a Spojené státy americké (dále jen „Spojené státy“ nebo „USA“)).

(24)

Odpověď na dotazník poskytla zmíněná skupina vyvážejících výrobců a pět výrobců v Unii. Odpověď na dotazník neposkytl žádný dovozce a žádný uživatel.

(25)

Odpověď na dotazník poskytli dva výrobci ze třetí země s tržním hospodářstvím, z nichž jeden sídlil v Turecku a jeden v USA.

1.5.3.   Inspekce na místě

(26)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a ke stanovení újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobci v Unii

Bridon International Ltd, Doncaster, Spojené království

Casar Drahtseilwerk Saar GmbH, Kirkel, Německo

Drumet Liny i Druty sp z o.o., Wloclawek, Polsko

Gustav Wolf GmbH, Guetersloh, Německo

Redaelli Tecna Spa, Milán, Itálie

 

Vyvážející výrobce v ČLR

Fasten Group Imp. & Exp. Co., Ltd., Jiangyin City, Wuxi, provincie Ťiang-su

 

Výrobce ve třetí zemi s tržním hospodářstvím

WireCo World Group, Prairie Village, KS, USA

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(27)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou ocelová lana a kabely, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, pocházející z ČLR (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98.

2.2.   Obdobný výrobek

(28)

Ocelová lana a kabely vyráběné v ČLR a vyvážené do Unie, ocelová lana a kabely vyráběné a prodávané na domácím trhu třetí země s tržním hospodářstvím USA a ocelová lana a kabely vyráběné a prodávané v Unii výrobci v Unii mají stejná konečná použití a stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(29)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

3.1.   Předběžné poznámky

(30)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(31)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, při tomto šetření spolupracovala pouze jedna skupina vyvážejících výrobců, připadalo méně než 2 % celkové výroby ocelových lan a kabelů v ČLR. Tato skupina je složena ze sedmi společností ve spojení, jež se podílejí na výrobě a prodeji ocelových lan a kabelů. Vzhledem k tomu, že uvedená skupina pokrývala 100 % vývozu ocelových lan a kabelů z ČLR do Unie během období přezkumného šetření, dospěla Komise k závěru, že má dostatek informací k posouzení vývozní ceny a dumpingového rozpětí během období přezkumného šetření (oddíl 3.2.).

(32)

Bylo však zjištěno, že údaje, které poskytla uvedená jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců, pokud jde o prodej na vývoz do jiných třetích zemí, jsou nedostatečné: čtyři společnosti, které jsou ve spojení s touto skupinou a jsou zapojeny do výroby a prodeje ocelových lan a kabelů, nepředložily samostatnou odpověď na dotazník, jak bylo požadováno. Tím, že nepředložily požadovanou odpověď, neposkytly žádné informace o svém prodeji na vývoz do jiných třetích zemí. Kromě toho jedna společnost ve spojení z této skupiny, přestože poskytla odpověď na dotazník, neuvedla informace o svém prodeji na vývoz do jiných třetích zemí na základě typu výrobku pro jednotlivé transakce.

(33)

V důsledku toho Komise informovala jedinou spolupracující skupinu vyvážejících výrobců, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, pokud jde o prodej na vývoz do třetích zemí, a této skupině byla poskytnuta příležitost předložit připomínky v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení.

(34)

Spolupracující skupina vyvážejících výrobců ve svých připomínkách nezpochybnila, že neposkytla odpověď na dotazník pro své čtyři společnosti ve spojení. Tvrdila však, že bylo nepřiměřené požadovat informace o prodeji na vývoz do třetích zemí informace podle kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“) na základě jednotlivých transakcí. Tento argument nelze uznat. Požadované informace byly považovány za nezbytné, jelikož (aby bylo možné předvídat budoucí chování výrobců v ČLR, kdyby opatření pozbyla platnosti) je důležité mít k dispozici přesné a úplné znalosti o jejich současném chování při vývozu ocelových lan a kabelů do jiných třetích zemí. Pokud, jak je tomu v tomto případě, strana nevynakládá maximální úsilí, aby poskytla úplný soubor požadovaných údajů, ale pouze jejich část, a tyto údaje navíc nejsou dostatečně podrobné a nelze je ověřit, není možné takové částečné informace považovat za dostatečně přesné a úplné, aby Komisi umožnily náležitě a s plnou znalostí posoudit chování čínských výrobců při vývozu ocelových lan a kabelů do jiných třetích zemí.

(35)

Zjištění uvedená v oddílu 3.3.2 byla tedy založena na dostupných údajích. Za tímto účelem byly pro vytvoření úplné představy o antidumpingových opatřeních platných na jiných důležitých trzích třetích zemí pro ocelová lana a kabely použity informace, které poskytla jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců, kromě prodeje do třetích zemí, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, podání žadatelů, informace z čínské vývozní statistiky (15) (dále jen „databáze ČLR“), informace od Světové banky a další veřejně dostupné informace, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění.

3.2.   Dumping

(36)

Dumping pro vývoz z ČLR v průběhu období přezkumného šetření byl stanoven na základě informací, které poskytla jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců, která představovala veškerý vývoz ocelových lan a kabelů z ČLR do Unie během období přezkumného šetření (viz 18. bod odůvodnění).

Třetí země s tržním hospodářstvím

(37)

Žádnému z vyvážejících výrobců z ČLR nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) základního nařízení se běžná hodnota pro všechny vyvážející výrobce proto určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(38)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím označila Turecko. V oznámení o zahájení přezkumu bylo rovněž uvedeno, že k výrobě obdobného výrobku možná dochází v jiných třetích zemích s tržním hospodářstvím, jako je Thajsko, Vietnam a Malajsie. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se vyjádřily k výběru třetí země s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s ČLR. Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(39)

Jak je uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda opravdu docházelo k výrobě a prodeji obdobného výrobku v uvedených třetích zemích s tržním hospodářstvím, u nichž existovaly takové náznaky. Kromě toho na základě informací v žádosti o přezkum a dostupných statistických informací (Eurostat) určila Komise tyto další potenciální třetí země s tržním hospodářstvím: Kanada, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Malajsie, Mexiko, Rusko, Jižní Afrika, Švýcarsko, Thajsko, Ukrajina a USA. Komise určila 50 potenciálních výrobců v uvedených zemích, oslovila je a vyzvala, aby poskytli nezbytné informace.

(40)

Přihlásil se však pouze jeden výrobce v Turecku a jeden v USA, kteří poskytli požadované informace.

Výběr třetí země s tržním hospodářstvím

(41)

V USA existovalo celkem 15 potenciálních výrobců obdobného výrobku. Bylo rovněž zjištěno, že trh USA je otevřený trh, kde během období přezkumného šetření došlo ke značnému objemu dovozu a vývozu ocelových lan a kabelů. V USA nebylo v platnosti žádné dovozní clo nebo antidumpingová/vyrovnávací cla na dovoz ocelových lan a kabelů. Objem výroby spolupracujícího výrobce v USA byl významný ve srovnání s celkovou odhadovanou výrobu v USA (činil přibližně [15 % až 25 %] z celkové odhadované domácí výroby USA).

(42)

Proto se dospělo k závěru, že USA je otevřený a velký trh s mnoha domácími výrobci a dovozem, které si navzájem konkurují. Bylo zjištěno, že úroveň hospodářské soutěže je v USA vyšší než v Turecku. Kromě toho byly údaje, které poskytl výrobce v Turecku, velmi nedostačující a chyběly v nich základní prvky pro stanovení běžné hodnoty, a naopak odpověď výrobce v USA byla dostatečně úplná, aby bylo možné na jejím základě stanovit spolehlivou běžnou hodnotu. Komise proto vybrala USA jako vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(43)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily své připomínky k vhodnosti výběru USA jako třetí země s tržním hospodářstvím. Během uvedené lhůty nebyly obdrženy žádné připomínky.

(44)

Na tomto základě se Komise rozhodla vybrat pro tento přezkum USA jako třetí zemi s tržním hospodářstvím.

Běžná hodnota

(45)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu výrobcem z třetí země s tržním hospodářstvím během období přezkumného šetření reprezentativní. Bylo zjištěno, že spolupracující výrobce z USA prodává obdobný výrobek na domácím trhu v reprezentativním množství v porovnání s výrobkem, který je předmětem přezkumu, vyváženým do Unie čínským vyvážejícím výrobcem.

(46)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Prodejní transakce byly považovány za ziskové tehdy, když se jednotková cena během období šetření rovnala výrobním nákladům výrobce z USA nebo byla vyšší.

(47)

Komise identifikovala ty typy výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu převyšující náklady a vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu se rovnala jednotkovým výrobním nákladům, nebo byla vyšší. V uvedených případech byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočtena jako vážený průměr skutečných cen na domácím trhu veškerého prodeje daného typu bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli. Tak tomu bylo u přibližně 50 % typů výrobku vyvážených do Unie.

(48)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočtena jako vážená průměrná cena pouze u ziskového domácího prodeje daného typu, který se uskutečnil během období šetření. Tak tomu bylo u přibližně 50 % typů výrobku vyvážených do EU.

(49)

Proto byla běžná hodnota u všech typů výrobku založena na cenách domácího prodeje.

(50)

Běžná hodnota byla v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) a s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení stanovena na základě cen prodeje ocelových lan a kabelů spolupracujícího výrobce v USA.

Vývozní cena

(51)

Vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení založena na informacích, které poskytla spolupracující skupina vyvážejících výrobců z ČLR, tedy na vývozních cenách skutečně zaplacených či splatných při prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v Unii, kterým byl dovozce, který není ve spojení.

Srovnání

(52)

Vzhledem k neexistenci odpovídajících typů výrobku na úrovni úplného PCN mezi typy výrobku vyváženými skupinou spolupracujících vyvážejících výrobců a prodávanými na domácím trhu ve třetí zemi s tržním hospodářstvím byla běžná hodnota stanovena na základě ceny nejpodobnějšího typu výrobku na domácím trhu v uvedené třetí zemi s tržním hospodářstvím. Aby se zohlednily rozdíly mezi typy výrobku, bylo při určení běžné hodnoty přihlédnuto k vlastnostem daného typu výrobku, jak jsou vymezeny PCN: kategorie výrobku, vlastnosti drátů, druh lana, vnější průměr a pevnost v tahu. Byly provedeny úpravy v rozmezí [5 % až 15 %] tak, aby byly zohledněny rozdíly mezi typy výrobku v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení.

(53)

Vývoz z ČLR podléhal částečně vratné vývozní dani z přidané hodnoty (DPH), zatímco v USA se vrací všechny daně týkající se domácího prodeje. Komise proto provedla úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení o rozdíl v DPH mezi prodejem na vývoz z ČLR do Unie (v jehož případě je účtována 17 % DPH na vývoz a 5 % z této daně se následně vrací), aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání a soulad s ustálenou judikaturou (16).

(54)

Kromě toho byly rovněž provedeny úpravy běžné hodnoty o rozdíly v nákladech na balení (méně než 2 %) a vnitrostátní nákladní dopravu (v rozmezí 2 % až 10 %) podle čl. 2 odst. 10 písm. e) a f) základního nařízení. Byly rovněž provedeny úpravy vývozní ceny o náklady na manipulaci a nakládku (méně než 1 %), vnitrostátní dopravu v ČLR (v rozmezí 1 % až 5 %, námořní dopravu (v rozmezí 1 % až 5 %) a pojištění (méně než 1 %) v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení. Kromě toho byly od vývozní ceny také odečteny náklady na úvěr (méně než 1 %) a bankovní poplatky (méně než 1 %) podle čl. 2 odst. 10 písm. g) a k) základního nařízení.

(55)

Kromě toho se prodej na vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím prodejních společností ve spojení v Číně. Komise nezkoumala, zda by u uvedeného prodeje bylo žádoucí provést úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Důvodem je to, že účelem přezkumu před pozbytím platnosti není stanovit přesná dumpingová rozpětí, ale určit, zda dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

Dumpingové rozpětí

(56)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní ceny, vypočtené ve 45. až 51. bodě odůvodnění, s cílem zajistit srovnatelnost cen, a to pro každý typ výrobku. Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení, byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku ve třetí zemi s tržním hospodářstvím srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(57)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu) na hranice Unie před proclením 16,7 %.

3.3.   Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(58)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, kdyby opatření byla zrušena. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, chování čínských výrobců při vývozu do jiných třetích zemí, obcházení opatření a atraktivita trhu Unie.

(59)

Jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců představovala méně než 3 % celkové výrobní kapacity a méně než 2 % celkové výroby ocelových lan a kabelů v ČLR. Vzhledem k tomu, že žádný další výrobce ocelových lan a kabelů v ČLR nespolupracoval, bylo zkoumání pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu za účelem posouzení vývoje dovozu v případě zrušení opatření založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích, které poskytla jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců, na žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, informacích z databáze ČLR, informacích od Světové banky a dalších veřejně dostupných informacích, jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění, s cílem vytvořit úplnou představu o antidumpingových opatřeních platných na jiných důležitých trzích třetích zemí pro ocelová lana a kabely.

3.3.1.   Výroba, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(60)

Jelikož nebyly k dispozici žádné další informace týkající se spisu, vycházela Komise při svých zjištěních z žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, která obsahovala analytickou studii s názvem „Supply and Demand-side Developments in the Chinese Steel Wire Rope Industry 2012–2016 as well as in the Near Future“ (dále jen „studie“). Na základě těchto informací byla výrobní kapacita pro ocelová lana a kabely v ČLR odhadnuta na 5,8 milionu tun ročně, skutečná výroba byla odhadnuta na přibližně 4,0 milionu tun ročně, a v důsledku toho byla volná kapacita v ČLR odhadnuta na přibližně 1,8 milionu tun v roce 2016, což do značné míry (více než desetinásobně) převyšuje celkovou spotřebu ocelových lan a kabelů v Unii během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění.

(61)

Studie ukázala, že domácí spotřeba v ČLR činí přibližně 3,8 milionu tun ročně. Šetření neodhalilo žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky v Číně v blízké budoucnosti. Totéž platí i pro čínský vývoz na trhy jiných třetích zemí, jelikož nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly významný nárůst poptávky po ocelových lanech a kabelech ve světě.

(62)

Pokud jde o žádost o přezkum před pozbytím platnosti, a konkrétně o studii, je třeba poukázat na to, že informace v ní obsažené žádná zúčastněná strana nezpochybnila. Kromě toho, jak je uvedeno v 17. a 18. bodě odůvodnění, je rovněž třeba připomenout, že většina čínských výrobců vyvážejících ocelová lana a kabely neposkytla nezbytné požadované informace a že spolupracovala a příslušné informace poskytla pouze jedna spolupracující skupina vyvážejících výrobců, na kterou připadá méně než 3 % celkové čínské výrobní kapacity.

(63)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další informace, má se za to, že ani domácí poptávky, ani celosvětová poptávka po ocelových lanech a kabelech nebude schopna absorbovat značnou volnou kapacitu, která je dostupná v Číně.

3.3.2.   Chování při vývozu do jiných třetích zemí

(64)

Jak je vysvětleno ve 32. až 35. bodě odůvodnění, k řádnému posouzení chování čínských vyvážejících výrobců při vývozu do jiných třetích zemí nebylo možné použít informace, které poskytla jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců. Za účelem posouzení tohoto chování tedy musela Komise vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem použila Komise databázi ČLR, stejně jako u předchozího přezkumu před pozbytím platnosti (17).

(65)

Je však třeba poznamenat, že databáze ČLR pokrývá širší definici výrobku, než je výrobek, který je předmětem přezkumu, jelikož zahrnuje rovněž splétaná lanka, lana a kabely z nerezavějící oceli a ocelová lana a kabely s největším průřezem nepřevyšujícím 3 mm. Proto nebylo možné na základě informací obsažených v databázi ČLR provést smysluplnou analýzu množství vyvezeného na jiné trhy. Databázi ČLR však bylo možné použít pro analýzu cen. Analýza cen vychází z přiměřených odhadů vzhledem k podobným vlastnostem ostatních výrobků, jež mohly být do analýzy zahrnuty.

(66)

Na tomto základě Komise zjistila, že při srovnání čínských vývozních cen pro pět hlavních vývozních trhů mimo Unii (kterými jsou Indie, Jižní Korea, Thajsko, USA a Vietnam) s běžnou hodnotou stanovenou ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, jak je popsáno ve 45. až 50. bodě odůvodnění, se dumpingová rozpětí během období přezkumného šetření pohybovala od 129 % do 314 %. Čínský vývoz ocelových lan a kabelů na uvedených pět dalších trhů představuje podle odhadu 40 % celkového čínského vývozu uvedených výrobků do celého světa. Na tomto základě činilo dumpingové rozpětí pro prodej do Unie 97 %.

(67)

U vývozu ocelových lan a kabelů z ČLR do jiných třetích zemí proto pravděpodobně docházelo k dumpingu na ještě vyšší úrovni než v případě prodeje na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Jelikož nebyly k dispozici žádné další informace, lze úroveň cen při vývozu do jiných třetích zemí považovat za ukazatel pravděpodobné úrovně cen u prodeje na vývozu do Unie, kdyby byla opatření zrušena. S ohledem na nízkou úroveň cen pro trhy třetích zemí byl rovněž vyvozen závěr, že existuje značný prostor ke snížení vývozních cen pro Unii, což může vést ke zvýšení dumpingu.

(68)

Kromě toho z veřejně dostupných údajů (18) vyplývá, že antidumpingová opatření uložená na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR v jsou platnosti rovněž v Turecku (19), Mexiku (20) a Brazílii (21). Kolumbie nedávno zahájila antidumpingové šetření dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Číny (22) a v prosinci 2017 byla uložena prozatímní antidumpingová opatření ve výši 15 %. To jasně ukazuje, že ocelová lana a kabely od čínských vyvážejících výrobců byly vyváženy na jiné trhy rovněž za dumpingové ceny. Naznačuje to také, že čínský vývoz ocelových lan a kabelů na uvedené trhy je nebo bude omezené a že čínští vyvážející výrobci těchto výrobků budou muset nalézt alternativní trhy pro svou volnou kapacitu.

3.3.3.   Atraktivita trhu Unie

(69)

Na základě dostupných informací, jak bylo objasněno v 66. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že vyvážející výrobci z ČLR mohou na trhu Unii dosáhnout vyšších cen než v jiných třetích zemích. Podle databáze ČLR činila průměrná vývozní cena FOB (vyplaceně loď) do Unie během období přezkumného šetření 1 688 EUR za tunu, zatímco pro pět hlavních trhů třetích zemí činila v průměru pouze 1 191 EUR za tunu. Proto byly čínské vývozní ceny do třetích zemí přibližně o 30 % nižší než vývozní ceny do Unie (bez zohlednění antidumpingových cel placených na trhu Unie). To svědčí o tom, že trh Unie je atraktivní, jelikož čínští vyvážející výrobci mohou generovat vyšší zisky z prodeje do Unie než z prodeje na jiných vývozních trzích.

3.3.4.   Závěr

(70)

Dumpingové rozpětí stanovené v období přezkumného šetření, značná volná kapacita, která je dostupná v ČLR, zjištěná atraktivita trhu Unie a chování výrobců při vývozu do jiných třetích zemí naznačují, že by zrušení opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a že dumpingový vývoz bude vstupovat na trh Unie ve značném množství. Proto se usuzuje, že v případě pozbytí platnosti stávajících antidumpingových opatření je přetrvání dumpingu pravděpodobné.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(71)

V období přezkumného šetření vyrábělo ocelová lana a kabely v Unii více než 22 výrobců/skupin výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(72)

Celková výroba v Unii v období přezkumného šetření byla stanovena na 168 701 tun, a sice na základě žádosti o přezkum, doplňujících údajů poskytnutých žadatelem a odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(73)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, byl vybrán vzorek šesti výrobců/skupin výrobců. Komise obdržela a ověřila odpovědi na dotazník od pěti výrobců v Unii. Na těchto pět výrobců připadalo přibližně 43 % celkové výroby v Unii během období přezkumného šetření. Vzorek byl proto shledán dostatečně reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

4.2.   Spotřeba v Unii

(74)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a objemu dovozu ze třetích zemí do Unie, a sice na základě údajů oznámených Komisi členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) a ověřených údajů od skupiny spolupracujících čínských vyvážejících výrobců.

(75)

Tabulka 1 uvádí, jak se vyvíjela spotřeba v Unii v posuzovaném období.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

 

2013

2014

2015

OPŠ

Celková spotřeba (v tunách)

175 589

175 675

170 454

164 446

Index (2013 = 100)

100

100

97

94

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, ověřené údaje

(76)

Spotřeba v Unii byla v období let 2013 až 2014 stabilní a od roku 2014 do období přezkumného šetření se snížila o 6 %.

4.3.   Dovoz z ČLR

4.3.1.   Objem dovozu z ČLR a jeho podíl na trhu

(77)

Komise stanovila objem dovozu z ČLR na základě ověřené odpovědi na dotazník od spolupracující skupiny vyvážejících výrobců a údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 v průběhu posuzovaného období.

(78)

Na tomto základě se dovoz do Unie z ČLR a jeho podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

 

2013

2014

2015

OPŠ

Dovoz (v tunách)

2 697

1 780

3 207

2 005

Index (2013 = 100)

100

66

119

74

Podíl na trhu (%)

1,5

1,0

1,9

1,2

Index (2013 = 100)

100

66

122

79

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, ověřené údaje

(79)

Během posuzovaného období vykazoval objem dovozu ocelových lan a kabelů z ČLR výkyvy z roku na rok. Po poklesu o 34 % v letech 2013–2014 následoval nárůst o 80 % v letech 2014–2015 (23). V období přezkumného šetření poklesl objem dovozu z 2 697 tun v roce 2013 na 2 005 tun. Celkově se objem dovozu během posuzovaného období snížil o 26 %.

(80)

Podíl dovozu z ČLR na trhu sledoval podobný trend. Celkově za posuzované období poklesl z 1,5 % na 1,2 %.

4.3.2.   Ceny dovozu z ČLR

(81)

Komise stanovila ceny dovozu na základě ověřené odpovědi na dotazník od spolupracující čínské skupiny vyvážejících výrobců a údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 v průběhu posuzovaného období. Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Průměrná cena dovozu z ČLR

 

2013

2014

2015

OPŠ

Průměrná cena bez cla (v EUR za tunu)

1 712

1 360

1 669

2 474

Index (2013 = 100)

100

79

98

145

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, ověřené údaje

(82)

Během posuzovaného období vykazovala průměrná cena dováženého výrobku z ČLR výkyvy z roku na rok. Ceny se nejprve v roce 2014 snížily o 21 %. V roce 2015 se ceny zvýšily a dosáhly téměř úrovně z roku 2013 a v období přezkumného šetření se dále zvyšovaly. Celkově se ceny v posuzovaném období zvýšily o 45 %.

4.4.   Cenové podbízení

(83)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

a)

vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených ve vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu; a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen dovozu od spolupracující čínské skupiny vyvážejících výrobců prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, podle typu výrobku, stanovených na základě CIF (cost, insurance, freight). Výrobní odvětví Unie neprodávalo žádný z osmi typů výrobku vyvážených jedinou spolupracující skupinou vyvážejících výrobců do Unie. V zájmu zajištění odpovídajících typů výrobku byly typy výrobku zjednodušeny odstraněním kritéria pevnosti v tahu (24) a zprůměrováním cenové složky o rozdíly v průměru (25). Použitím této metody byla zajištěna 100 % shoda.

(84)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl vážené průměrné ceny v Unii během období přezkumného šetření. Neexistence cenového podbízení naznačuje, že opatření jsou účinná. Kdyby opatření pozbyla platnosti a čínští vyvážející výrobci ocelových lan a kabelů by zachovali své vývozní ceny na obdobné úrovni, rozpětí cenového podbízení by bylo možné vypočítat odečtením antidumpingového cla z dovozní ceny. Takto stanovené rozpětí cenového podbízení by činilo 36,3 %. To se považuje za přiměřenou indicii možných budoucích úrovní cen vývozu do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

4.5.   Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(85)

Dovoz z jiných třetích zemí než z ČLR pochází hlavně z Korejské republiky, Turecka, Thajska, Ruska a Malajsie.

(86)

Objem tohoto dovozu do Unie je uveden v tabulce 4, stejně jako jeho podíl na trhu a průměrné ceny:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou ČLR

 

2013

2014

2015

OPŠ

Dovoz (v tunách)

63 381

65 336

63 747

63 798

Index (2013 = 100)

100

103

101

101

Podíl na trhu (v %)

36,1

37,2

37,4

38,8

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 712

1 588

1 624

1 488

Index (2013 = 100)

100

93

95

87

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6, ověřené údaje

(87)

Celkový objem dovozu z jiných třetích zemí zůstal během posuzovaného období poměrně stabilní, s mírným zvýšením o 1 %.

(88)

Vzhledem k tomu, že celková spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila, tento nárůst se promítl v podobě zvýšení jeho podílu na trhu z 36,1 % na 38,8 % v průběhu tohoto období.

(89)

Během posuzovaného období vykazovala průměrná cena dováženého výrobku z třetích zemí jiných než ČLR výkyvy z roku na rok. Ceny se nejprve v roce 2014 snížily o 7 %. V roce 2015 se ceny zvýšily o 2 % a v období přezkumného šetření se znovu snížily o 8 %. Celkově se ceny v posuzovaném období snížily o 13 %.

4.5.1.   Dovoz ze zemí, na něž byla opatření rozšířena

Korejská republika

(90)

Během posuzovaného období měla Korejská republika druhý největší podíl na trhu Unie hned po výrobním odvětví Unie.

(91)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, docházelo k obcházení původních opatření uložených na dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR zasíláním přes Korejskou republiku. Antidumpingové clo uložené na dovoz pocházející z ČLR bylo proto v roce 2010 rozšířeno na dovoz téhož výrobku zasílaného z Korejské republiky, s výjimkou výrobků vyráběných 15 skutečnými korejskými vyvážejícími výrobci.

(92)

Prakticky veškerý dovoz ocelových lan a kabelů z Korejské republiky do Unie v období přezkumného šetření pocházel od vyvážejících výrobců osvobozených od rozšířeného antidumpingového cla; jednalo se o 99,98 % veškerého korejského dovozu.

(93)

Tabulka 5 uvádí, jak se v posuzovaném období vyvíjel objem korejského dovozu do Unie, jeho podíl na trhu a průměrné ceny:

Tabulka 5

Objem korejského dovozu, jeho podíl na trhu a průměrná cena

 

2013

2014

2015

OPŠ

Dovoz (v tunách)

36 800

34 157

30 274

32 928

Index (2013 = 100)

100

93

82

89

Podíl na trhu (%)

21,0

19,4

17,8

20,0

Index (2013 = 100)

100

93

85

96

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 559

1 621

1 646

1 506

Index (2013 = 100)

100

104

106

97

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6.

(94)

Objem dovozu z Korejské republiky se v průběhu posuzovaného období snížil o 11 %, a sice o něco více než klesající spotřeba.

(95)

Vzhledem k tomu, že snižování objemu dovozu bylo vyšší než snižování spotřeby, podíl na trhu se během posuzovaného období snížil pouze mírně, a to z 21,0 % na 20,0 %.

(96)

Průměrná cena dovozu se v letech 2013 až 2015 zvýšila o 6 % a v období přezkumného šetření klesla o 9 %, což představuje celkové snížení o 3 % v průběhu posuzovaného období. Průměrná cena (CIF, žádné clo) byla o 48 % nižší než průměrná cena (EXW) výrobního odvětví Unie.

Maroko

(97)

Bylo zjištěno, že v posuzovaném období se dovoz pocházející nebo zasílaný z Maroka blížil nule. Nebyla proto zapotřebí žádná další analýza.

4.5.2.   Dovoz ze třetích zemí, na něž se v průběhu posuzovaného období vztahovala antidumpingová cla

Ukrajina a Moldavsko

(98)

Během posuzovaného období stále platilo antidumpingové clo ve výši 51,8 % vztahující se na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny, rozšířené na dovoz téhož výrobku odesílaného z Moldavska, bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Moldavska či nikoli.

(99)

Platnost uvedených opatření vypršela dne 10. února 2017, jak je vysvětleno v 11. bodě odůvodnění.

(100)

Bylo zjištěno, že v posuzovaném období se dovoz pocházející nebo zasílaný z Ukrajiny a Moldavska blížil nule. Nebyla proto zapotřebí žádná další analýza pro posuzované období.

4.5.3.   Dovoz z jiných třetích zemí

(101)

Dovoz ze zbývajících třetích zemí pocházel zejména z Turecka, Thajska, Ruska a Malajsie. Tabulka 6 uvádí, jak se tento dovoz vyvíjel:

Tabulka 6

Dovoz z jiných třetích zemí

 

2013

2014

2015

OPŠ

Turecko

Dovoz (v tunách)

6 814

8 608

7 508

7 028

Index (2013 = 100)

100

126

110

103

Podíl na trhu (v %)

3,9

4,9

4,4

4,3

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 384

1 322

1 328

1 255

Index (2013 = 100)

100

95

96

91

Thajsko

Dovoz (v tunách)

5 206

6 514

6 268

6 122

Index (2013 = 100)

100

125

120

118

Podíl na trhu (v %)

3,0

3,7

3,7

3,7

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 445

1 391

1 656

1 468

Index (2013 = 100)

100

96

115

102

Rusko

Dovoz (v tunách)

1 639

3 541

5 063

4 838

Index (2013 = 100)

100

216

309

295

Podíl na trhu (v %)

0,9

2,0

3,0

2,9

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 341

1 150

1 135

1 057

Index (2013 = 100)

100

86

85

79

Malajsie

Dovoz (v tunách)

4 525

4 377

5 932

4 530

Index (2013 = 100)

100

97

131

100

Podíl na trhu (v %)

2,6

2,5

3,5

2,8

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 552

1 416

1 437

1 343

Index (2013 = 100)

100

91

93

87

Ostatní země

Dovoz (v tunách)

8 257

8 061

8 701

8 294

Index (2013 = 100)

100

98

105

100

Podíl na trhu (v %)

4,7

4,6

5,1

5,0

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 951

2 180

2 196

1 967

Index (2013 = 100)

100

96

108

100

Celkem

Dovoz (v tunách)

26 441

31 102

33 472

30 812

Index (2013 = 100)

100

118

127

117

Podíl na trhu (v %)

15

18

20

19

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 912

1 552

1 605

1 471

Index (2013 = 100)

100

81

84

77

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6.

(102)

Celkový dovoz z jiných třetích zemí se v období 2013–2015 zvýšil o 27 %. V období přezkumného šetření se dovoz snížil o 10 %. Celkový dovoz se v posuzovaném období zvýšil o 17 %. Vzhledem k tomu, že spotřeba během posuzovaného období poklesla, jak je popsáno v 76. bodě odůvodnění, podíl jiných třetích zemí na trhu za stejné období vzrostl z 15 % na 19 %.

(103)

Dovoz z Turecka v průběhu posuzovaného období kolísal, ale v období přezkumného šetření dosáhl podobné úrovně jako v roce 2013 (na začátku posuzovaného období), tj. 7 028 tun. Celkově zůstal jejich podíl na trhu relativně stabilní, pouze s mírným nárůstem o 0,4 procentního bodu během posuzovaného období, a to z 3,9 % v roce 2013 na 4,3 % během období přezkumného šetření. Průměrná cena se snížila o 9 %.

(104)

Dovoz z Thajska vzrostl v letech 2013 až 2014 o 25 %, ale poté se neustále snižoval a v období přezkumného šetření dosáhl 6 122 tun, ve srovnání s 5 206 tunami v roce 2013. Celkově dovoz v posuzovaném období vzrostl o 18 %. Podíl na trhu se v roce 2014 rovněž zvýšil a až do období přezkumného šetření zůstal stabilní. Průměrná dovozní cena během období 2014–2015 kolísala (– 4 %, + 15 %) a v období přezkumného šetření dosáhla úrovně o 2 % nad úrovní v roce 2013.

(105)

Dovoz z Ruska se během posuzovaného období výrazně zvýšil, avšak po celé posuzované období zůstal na poměrně nízké úrovni. Jeho tržní podíl rovněž vzrostl, a sice z 0,9 % na 2,9 %. Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období snížila o 21 %.

(106)

Dovoz z Malajsie od počátku posuzovaného období kolísal, ale v období přezkumného šetření dosáhl téměř stejné úrovně jako v roce 2013, tj. 4 530 tun. V průběhu posuzovaného období se navzdory kolísání podíl dovozu ocelových lan a kabelů z Malajsie zvýšil, celkově pouze mírně, tj. o 0,2 procentního bodu. Průměrná dovozní cena se v posuzovaném období snížila o 13 %.

(107)

V období přezkumného šetření byly ceny dovozu ocelových lan a kabelů z Turecka, Thajska, Ruska a Malajsie v průměru nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie (o 49 %–63 %). Byly rovněž nižší než ceny dovozu z ČLR (o 41 %–57 %).

4.6.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.6.1.   Obecné poznámky

(108)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení prozkoumala Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které během posuzovaného období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(109)

Pro účely zjištění újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posuzovala makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě údajů získaných od žadatele, porovnaných s údaji poskytnutými řadou výrobců v Unii v období před zahájením šetření a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly ověřeny. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(110)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(111)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, průměrné jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.6.2.   Makroekonomické ukazatele

4.6.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(112)

Tabulka 7 uvádí, jak se v průběhu posuzovaného období vyvíjela celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2013

2014

2015

OPŠ

Výroba (v tunách)

206 053

203 763

193 757

168 701

Index (2013 = 100)

100

99

94

82

Výrobní kapacita (v tunách)

290 092

299 773

301 160

305 550

Index (2013 = 100)

100

103

104

105

Využití kapacity (%)

71

68

64

55

Index (2013 = 100)

100

96

91

78

Zdroj: žadatel, údaje poskytnuté před zahájením šetření a ověřené odpovědi na dotazník.

(113)

Celkový objem výroby zůstal během období 2013–2014 relativně stabilní a v roce 2015 poklesl o 5 %. V období přezkumného šetření se však objem výroby dále snížil, a sice o 12 %. Celkově poklesl objem výroby v posuzovaném období o 18 %.

(114)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období mírně zvýšila, celkově pouze o 5 %.

(115)

V důsledku toho se míra využití kapacity snížila ze 71 % v roce 2013 na 55 % v období přezkumného šetření. Míra využití kapacity se v důsledku snížení objemu výroby snížila v posuzovaném období celkově o 22 %.

4.6.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(116)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2013

2014

2015

OPŠ

Objem prodeje (v tunách)

109 511

108 559

103 499

98 643

Index (2013 = 100)

100

99

95

90

Podíl na trhu (%)

62,4

61,8

60,7

60,0

Index (2013 = 100)

100

99

97

96

Zdroj: žadatel, údaje poskytnuté před zahájením šetření a ověřené odpovědi na dotazník.

(117)

Objem prodeje sledoval trend objemu výroby. Během období 2013–2014 zůstal relativně stabilní a v roce 2015 poklesl o 5 %. V období přezkumného šetření se objem výroby dále snížil, a sice o 5 %. Celkově poklesl objem prodeje v posuzovaném období o 10 %.

(118)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 2,4 procentního bodu, a to z 62,4 % na 60,0 % během posuzovaného období.

4.6.2.3.   Růst

(119)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 6 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl v ještě větší míře, a sice o 10 %. V důsledku toho utrpělo výrobní odvětví Unie ztrátu 2,4 procentního bodu, pokud jde o podíl na trhu. Pokles objemu prodeje se odrazil i ve využití kapacity, která se snížila o 22 %.

4.6.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(120)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

 

2013

2014

2015

OPŠ

Počet zaměstnanců

3 329

3 309

3 238

3 026

Index (2013 = 100)

100

99

97

91

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

62

62

60

56

Index (2013 = 100)

100

99

97

90

Zdroj: žadatel, údaje poskytnuté před zahájením šetření a ověřené odpovědi na dotazník.

(121)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie klesl v posuzovaném období o 9 %, přičemž k největšímu poklesu došlo v období přezkumného šetření. Sledoval tak pokles výroby a objemu prodeje, jak je popsáno ve 113. a 117. bodu odůvodnění.

(122)

V důsledku vyšší míry snížení výroby v porovnání s poklesem počtu zaměstnanců se produktivita v posuzovaném období snížila o 10 %.

4.6.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(123)

V 57. bodě odůvodnění šetření stanovilo, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR na trh Unie byl i nadále dumpingový, přičemž úroveň dumpingu činila 16,7 %. Objem dovozu byl nízký z důvodu účinnosti platných antidumpingových opatření. Nicméně čínský dovoz byl i nadále přítomen na trhu Unie a zachoval si v období přezkumného šetření podíl na trhu ve výši 1,2 % (viz tabulka 2).

(124)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti vykazovalo výrobní odvětví Unie známky překonání účinků dřívějšího dumpingu. Během posuzovaného období se proces překonání účinků dumpingu zpomalil a hlavní ukazatele újmy vykazovaly klesající trend. Nižší poptávka po volně ložených komoditách a snižování cen ropy kromě toho vedly k omezení činnosti v odvětví těžby ropy a plynu. To pak mělo negativní dopad na poptávku po ocelových lanech a kabelech, což vedlo k 6 % poklesu spotřeby během posuzovaného období (viz tabulka 1).

(125)

Kvůli postupnému snižování cen v Unii v průběhu posuzovaného období nemohlo výrobní odvětví Unie pokračovat ve svém zotavování se z účinků dřívějšího dumpingu.

4.6.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.6.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(126)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné prodejní ceny a jednotkové náklady

 

2013

2014

2015

OPŠ

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (v EUR za tunu)

3 297

3 133

2 950

2 887

Index (2013 = 100)

100

95

89

88

Jednotkové výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

2 774

2 866

3 072

3 138

Index (2013 = 100)

100

103

111

113

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(127)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 12 %.

(128)

Zároveň se průměrné jednotkové výrobní náklady během posuzovaného období zvýšily o 13 %. Toto zvýšení jednotkových nákladů bylo způsobeno především poklesem objemu výroby a prodeje (o 18 %, resp. 10 % v posuzovaném období, viz 113. bod odůvodnění (tabulka 7) a 117. bod odůvodnění (tabulka 8)). Je třeba poznamenat, že k tomuto nárůstu jednotkových nákladů došlo navzdory snížení celkových výrobních nákladů během posuzovaného období. Přestože se tedy výrobnímu odvětví Unie podařilo snížit celkové výrobní náklady, nebylo schopno snížit jednotkové náklady v důsledku rozsáhlého poklesu objemu výroby a prodeje.

4.6.3.2.   Náklady práce

(129)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2013

2014

2015

OPŠ

Průměrné náklady práce na zaměstnance

48 708

48 277

51 586

50 021

Index (2013 = 100)

100

99

106

103

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(130)

Celkově průměrné náklady práce během posuzovaného období mírně vzrostly, a to o 3 %, po malých výkyvech během posuzovaného období.

4.6.3.3.   Zásoby

(131)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 12

Zásoby

 

2013

2014

2015

OPŠ

Konečný stav zásob (v tunách)

15 191

15 889

15 260

14 796

Index (2013 = 100)

100

105

100

97

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)

16,7

17,4

17,4

23,0

Index (2013 = 100)

100

104

105

138

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(132)

Stav zásob se v posuzovaném období mírně snížil, a to o 3 %. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie musí za účelem okamžitého pokrytí poptávky udržovat určitou minimální úroveň zásob nejběžnějších typů ocelových lan a kabelů, zásoby nebylo možné dále snižovat a v důsledku toho se jejich hodnota jako procentní podíl výroby zvýšila o 38 %.

4.6.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(133)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2013

2014

2015

OPŠ

Ziskovost celkového prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (%)

7,5

6,1

2,6

– 1,6

Index (2013 = 100)

100

81

34

– 21

Peněžní tok (v tisících EUR)

42 881

36 692

33 631

8 885

Index (2013 = 100)

100

86

78

21

Investice (v tisících EUR)

12 014

8 843

9 003

5 950

Index (2013 = 100)

100

74

75

50

Návratnost investic (%)

33,3

20,8

8,6

– 5,2

Index (2013 = 100)

100

62

26

– 16

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(134)

Ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesla, a to od zisku 7,5 % v roce 2013 do ztráty 1,6 % v období přezkumného šetření.

(135)

Peněžní tok se v průběhu posuzovaného období výrazně snížil (o 79 %). To je dalším ukazatelem nedostatečné výkonnosti výrobního odvětví Unie v oblasti provozních činností a nedostatku likvidity, kterému muselo čelit.

(136)

Následně se v posuzovaném období snížily investice o 50 %. Kvůli snižujícím se ziskovým rozpětím a velkému tlaku na ceny byly investice většinou omezeny na plnění požadavků na ochranu životního prostředí nebo na bezpečnost. V téže době se jen málo investovalo do provozu a technologie výroby s cílem zvýšit efektivitu a produktivitu v období šetření.

(137)

Návratnost investic měří zisk nebo ztrátu plynoucí z investic v poměru k množství investovaných peněz. Během posuzovaného období klesla návratnost investic z 33,3 % na – 5,2 %.

4.6.4.   Závěr o újmě

(138)

Kvůli zavedeným antidumpingovým clům se výrobní odvětví Unie během prvních dvou let posuzovaného období (2013–2014) i nadále zotavovalo z účinků dřívějšího dumpingu působícího újmu a podařilo se mu udržet ziskové rozpětí převyšující cílový zisk o 5 %.

(139)

Nižší poptávka po volně ložených komoditách a snižování cen ropy však vedly k omezení činnosti v odvětví těžby ropy a plynu. V důsledku toho došlo během posuzovaného období ke snížení poptávky po ocelových lanech a kabelech. Výrobní odvětví Unie bylo tímto poklesem poptávky přímo postiženo, což vedlo k poklesu objemu jeho výroby a prodeje i jeho podílu na trhu. Podíl levných ocelových lan a kabelů se zároveň zvýšil a vedl ke snížení cen v Unii a dalšímu zhoršení finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie. Proto se téměř všechny ukazatele újmy zhoršily. Na tomto základě byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu.

(140)

Dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR měl omezený negativní vliv na situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie. V důsledku platných opatření byl jeho podíl na trhu v posuzovaném období malý. Čínský dovoz ocelových lan a kabelů však byl nadále přítomen na trhu Unie.

(141)

Dovoz z jiných třetích zemí zaujímal v téže době celkový podíl na trhu ve výši 38,8 % s mírně rostoucím trendem během posuzovaného období (viz tabulka 4). Průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí vykazovaly klesající tendenci a jejich úrovně byly výrazně nižší než prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Uvedený dovoz měl proto značný vliv na situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie. Jak již bylo analyzováno v 85.–89. bodě odůvodnění, v průběhu posuzovaného období se tomuto dovozu podařilo nejen zachovat si svůj podíl na trhu, ale dokonce jej zvýšit. Ve stejném období se navíc snížila průměrná dovozní cena (viz 89. bod odůvodnění), což způsobilo další tlak na snižování cen v Unii a vedlo ke snížení cen v Unii o 12 % během celého posuzovaného období (viz 127. bod odůvodnění) a k dalšímu zhoršení finanční výkonnosti odvětví.

(142)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie mělo prospěch z původních opatření, jelikož se během prvních dvou let posuzovaného období (2013–2014) i nadále zotavovalo z účinků dřívějšího dumpingu působícího újmu. Proces překonání účinků dumpingu se však v důsledku výše uvedených faktorů zastavil.

4.7.   Pravděpodobnost obnovení újmy působené čínským dovozem

4.7.1.   Předběžné poznámky

(143)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by se obnovila podstatná újma působená čínským dovozem, kdyby opatření proti ČLR pozbyla platnosti. Z šetření vyplynulo, že k dovozu z ČLR v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny (viz 57. bod odůvodnění) a že přetrvání dumpingu je pravděpodobné, kdyby opatření pozbyla platnosti (viz 70. bod odůvodnění).

(144)

Ke zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy byly analyzovány tyto ukazatele: i) výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, ii) možné úrovně cen čínského dovozu, kdyby opatření pozbyla platnosti, iii) chování čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí, iv) atraktivita trhu Unie a v) dopad čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

4.7.1.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita dostupná v ČLR

(145)

Jak je objasněno v 60. bodě odůvodnění, výrobci v ČLR disponují v Číně významnou výrobní kapacitou, a v důsledku toho i volnou kapacitou, která do značné míry převyšuje nejen množství vyvezené do Unie během období přezkumného šetření, ale i celkovou spotřebu v Unii během období přezkumného šetření.

(146)

Kromě toho, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, neexistují žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po ocelových lanech a kabelech na trhu ČLR nebo jakékoli jiné třetí země v blízké budoucnosti. Komise proto dospěla k závěru, že domácí poptávka v Číně nebo na trzích jiných třetích zemí by nemohla dostupnou volnou kapacitu absorbovat.

4.7.1.2.   Možné úrovně cen čínského dovozu

(147)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, jediná spolupracující skupina vyvážejících výrobců v ČLR však neuvedla informace o svém prodeji na vývoz na trhy jiných třetích zemí. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné jiné informace, byla ke stanovení čínských vývozních cen na trhy jiných třetích zemí použita databáze ČLR.

(148)

Úrovně cen tohoto vývozu byly rovněž považovány za přiměřený odhad možných budoucích úrovní cen do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(149)

Jak je objasněno v 69. bodě odůvodnění, vývozní ceny z ČLR pro ostatní vývozní trhy byly v průměru podstatně nižší než vývozní ceny do Unie, tj. přibližně o 30 %. Na tomto základě byl vyvozen závěr, že výrobci v ČLR mají k dispozici značný prostor ke snížení vývozních cen do Unie.

(150)

Kromě toho se dovozní ceny spolupracující skupiny vyvážejících výrobců bez zohlednění antidumpingových cel podbízely během období přezkumného šetření vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie o 36,3 %, jak je uvedeno v 84. bodě odůvodnění. To se považuje za přiměřenou indicii možných budoucích úrovní cen pro Unii, kdyby opatření pozbyla platnosti.

4.7.1.3.   Chování čínských vyvážejících výrobců ocelových lan a kabelů na trzích jiných třetích zemí

(151)

Vzhledem k nedostatku jiných dostupných informací byla ke stanovení čínských vývozních cen pro trhy jiných třetích zemí použita databáze ČLR, jak je vysvětleno v 64. a 65. bodě odůvodnění.

(152)

Podle uvedených informací bylo zjištěno, že čínské vývozní ceny ocelových lan a kabelů na jiných třetích trzích byly v průměru přibližně o 40 % až 80 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, v závislosti na vývozním trhu.

(153)

Tři nejčastější destinace vývozu čínských ocelových lan a kabelů, pokud jde o objem, byly v období přezkumného šetření Korejská republika (123 891 tun, tj. 11 % jejich celkového vývozu), USA (97 936 tun, tj. 9 % jejich celkového vývozu) a Vietnam (76 344 tun, tj. 7 % jejich celkového vývozu). Průměrné ceny vývozu na uvedené trhy činily 1 107 EUR za tunu, 1 444 EUR za tunu, resp. 781 EUR za tunu. Průměrné ceny pro uvedené země tak byly o 50 % až přibližně 80 % nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie.

4.7.1.4.   Atraktivita trhu Unie

(154)

S přihlédnutím k analýze cen v předchozím bodě odůvodnění platí, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by měli k dispozici značný prostor ke snížení svých vývozních cen pro trh Unie a zároveň by na trhu Unie stále účtovali vyšší ceny než na trzích jiných třetích zemí. Čínští vyvážející výrobci tedy mají značnou motivaci přesměrovat svůj vývoz do Unie, kde by dosáhli vyšších cen, které by se zároveň mohly i nadále významně podbízet prodejní ceně výrobního odvětví Unie. Kromě toho by měli motivaci k vývozu alespoň části své volné kapacity za nízké ceny na trh Unie.

(155)

Dalším ukazatelem atraktivity trhu Unie je skutečnost, že od zavedení opatření došlo ze strany čínských vývozců k pokusům o obcházení, jež byly zjištěny a neutralizovány, jak je vysvětleno v 2. a 4. bodě odůvodnění.

(156)

Atraktivitu trhu Unie potvrzuje rovněž přítomnost dumpingového dovozu z ČLR navzdory opatřením platným od roku 1999.

(157)

Vyvozuje se proto závěr, že kdyby opatření pozbyla platnosti, vyvážející výrobci v ČLR mají potenciál a motivaci k tomu, aby podstatně zvýšili objem svého vývozu ocelových lan a kabelů do Unie za dumpingové ceny, které se významně podbízejí cenám výrobního odvětví Unie.

4.7.2.   Dopad na výrobní odvětví Unie

(158)

Pokud jde o výrobní odvětví Unie, i pokud dokáže udržet stávající úroveň cen, nebude schopno udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu vůči levnému dovozu z Číny. Je velmi pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský podíl na trhu by se rychle zvýšil. K tomu by s největší pravděpodobností došlo na úkor výrobního odvětví Unie, jelikož úroveň jeho cen je nejvyšší. Ztráta objemu prodeje by vedla k ještě nižší míře využití a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by vedlo k dalšímu zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie a ke ztrátové situaci, která již nastala v období přezkumného šetření.

(159)

Kdyby se však výrobní odvětví Unie rozhodlo dále snížit úrovně svých cen ve snaze udržet si svůj objem prodeje a podíl na trhu, téměř okamžitě by došlo ke zhoršení jeho finanční situace a ztrátová situace pozorovaná během období přezkumného šetření by se výrazně zhoršila.

(160)

V obou případech bude mít pozbytí platnosti opatření pravděpodobně negativní dopad na výrobní odvětví Unie, zejména na zaměstnanost. Již v průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie nuceno omezit zaměstnanost v souvislosti s danými výrobky o 9 % (viz tabulka 9). Další zhoršení situace výrobního odvětví Unie by mohlo způsobit uzavření celých výrobních jednotek.

(161)

Lze proto vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti stávajících opatření by vedlo k obnovení újmy působené čínským dovozem ocelových lan a kabelů a že situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie již nyní se bude pravděpodobně bude dále zhoršovat.

(162)

V průběhu posuzovaného období (2007–2010) předchozího přezkumu před pozbytím platnosti se hospodářská situace výrobního odvětví Unie vyvíjela pozitivně. Výrobnímu odvětví Unie se podařilo udržet svou ziskovost, jež se blížila cílovému zisku ve výši 5 %, a to i během prvních dvou let posuzovaného období, tj. 2013–2014. Výrobní odvětví Unie tedy prokázalo, že je ze strukturálního hlediska životaschopným odvětvím, které je schopno zvrátit ztrátovou situaci. Během posuzovaného období stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti se však výrobní odvětví Unie znovu ocitlo v nejisté finanční situaci, která se podle odhadů bude ještě více zhoršovat, kdyby opatření pozbyla platnosti. Výrobní odvětví Unie by pak nebylo schopno zotavit se ze současné situace působící újmu, a namísto toho by utrpělo další újmu kvůli velmi pravděpodobnému nárůstu čínského dovozu ocelových lan a kabelů za dumpingové ceny.

(163)

Uznává se, že dovoz ocelových lan a kabelů z Korejské republiky a jiných třetích zemí, s ohledem na jeho objem a nízkou úroveň cen, jsou faktory, které přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Toto šetření však bylo v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení omezeno na posouzení, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené čínským dovozem ocelových lan a kabelů za ceny působící újmu, kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k nestabilní situaci výrobního odvětví Unie by jakýkoli významný nárůst čínského dovozu uvedenou situaci zhoršil, a sice kvůli značné volné kapacitě v ČLR, atraktivitě trhu Unie a možným nízkým úrovním cen čínského vývozu ocelových lan a kabelů do Unie.

(164)

Skutečnost, že čínský dovoz ocelových lan a kabelů v současné době vstupuje na trh Unie v mnohem menším množství než před uložením opatření, ukazuje, že současná antidumpingová cla úspěšně obnovila nenarušené podmínky hospodářské soutěže mezi čínskými vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, a výrobním odvětvím Unie. Skutečnost, že dovoz z Korejské republiky a jiných třetích zemí se podbízel vůči dovozu z Číny, není v rozporu s povinností Komise omezit se na rámce tohoto šetření. Jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění, Komise prokázala, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření povede k obnovení újmy.

4.7.3.   Závěr

(165)

Komise dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dumpingového dovozu ocelových lan a kabelů za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

5.   ZÁJEM UNIE

(166)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(167)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(168)

Je nutno připomenout, že se v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by stávající antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(169)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

5.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(170)

Šetření rovněž prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie a jeho stávající nestabilní finanční situace by se ještě zhoršila. Pozbytí platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie a donutilo by výrobce v Unii k ukončení provozu, čímž by se trh Unie stal zcela závislým na dovozu ocelových lan a kabelů.

(171)

V minulosti výrobní odvětví Unie prokázalo, že je životaschopným odvětvím s pozitivními hospodářskými a finančními výsledky. Podařilo se mu udržet si ziskovost a jeho ziskové rozpětí převyšovalo cílový zisk.

(172)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

5.2.   Zájem dovozců

(173)

Jak je uvedeno v 20. až 22. a 24. bodě odůvodnění, žádný z dovozců při tomto šetření nespolupracoval ani neposkytl požadované informace. Připomíná se, že v předchozích šetřeních bylo zjištěno, že dopad uložení opatření na dovozce nebude velký. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly opak, lze odpovídajícím způsobem potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na jejich finanční situaci a že zachování opatření nebude mít na dovozce nepříznivý vliv.

5.3.   Zájem uživatelů

(174)

Ocelová lana a kabely se používají k mnoha různým účelům, například v rybolovu, v námořním loďstvu, ropném a plynařském, průmyslu, hornictví, lesnictví, letecké dopravě, inženýrském stavitelství a ostatním stavebnictví a ve výtazích.

(175)

Jak je uvedeno v 23. a 24. bodě odůvodnění, žádný uživatel při tomto šetření nespolupracoval ani neposkytl požadované informace. Někteří uživatelé, kteří se přihlásili, uvedli, že ocelová lana a kabely používají pouze okrajově. Proto byl učiněn závěr, stejně jako v předchozích šetřeních, že v současnosti platná opatření neměla žádný podstatný negativní dopad na hospodářskou situaci uživatelů, což znamená, že zachování opatření by nemělo mít žádný nepříznivý vliv na situaci uživatelských výrobních odvětví.

5.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(176)

Komise proto dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR.

6.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(177)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR zůstala zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek ke zveřejněným zjištěním. Nebyla doručena žádná připomínka od žádné zúčastněné strany.

(178)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, platná antidumpingová cla uložená na dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR byla rozšířena tak, aby zahrnovala dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Maroka nebo Korejské republiky, či nikoli. Antidumpingové clo, které má být zachováno v případě dovozu ocelových lan a kabelů z ČLR, by mělo být nadále rozšířeno tak, aby zahrnovalo dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Maroka a Korejské republiky, či nikoli. Vyvážející výrobce v Maroku, který byl osvobozen od opatření, jež byla rozšířena nařízením (ES) č. 1886/2004, by měl být osvobozen i od opatření uložených tímto nařízením. Od opatření uložených tímto nařízením by mělo být osvobozeno rovněž 15 vyvážejících výrobců v Korejské republice, kteří byli osvobození od opatření, jež byla rozšířena prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010.

(179)

S ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (26) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech neuvádějí takovou úrokovou sazbu a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

(180)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98 (kódy TARIC 7312108112, 7312108113, 7312108119, 7312108312, 7312108313, 7312108319, 7312108512, 7312108513, 7312108519, 7312108912, 7312108913, 7312108919, 7312109812, 7312109813 a 7312109819).

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, činí pro výrobek popsaný v odstavci 1 a pocházející z ČLR 60,4 %.

3.   Konečné antidumpingové clo použitelné na dovoz pocházející z ČLR, jak je stanoveno v odstavci 2, se rozšiřuje na dovoz týchž ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Maroka (kódy TARIC 7312108112, 7312108312, 7312108512, 7312108912 a 7312109812), s výjimkou ocelových lan a kabelů vyráběných společností Remer Maroc SARL, Zone Industrielle, Tranche 2, Lot 10, Settat, Maroko (doplňkový kód TARIC A567), a na dovoz týchž ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky (kódy TARIC 7312108113, 7312108313, 7312108513, 7312108913 a 7312109813), s výjimkou ocelových lan a kabelů vyráběných níže uvedenými společnostmi:

Země

Společnost

Doplňkový kód TARIC

Korejská republika

Bosung Wire Rope Co., Ltd, 568,Yongdeok-ri, Hallim-myeon, Gimae-si, Gyeongsangnam-do, 621-872

A969

Chung Woo Rope Co., Ltd, 1682-4, Songjung-Dong, Gangseo- Gu, Busan

A969

CS Co., Ltd, 31-102, Junam maeul 2-gil, Yangsan, Gyeongsangnam-do

A969

Cosmo Wire Ltd, 4-10, Koyeon-Ri, Woong Chon-Myon Ulju- Kun, Ulsan

A969

Dae Heung Industrial Co., Ltd, 185 Pyunglim – Ri, Daesan- Myun, Haman – Gun, Gyungnam

A969

Daechang Steel Co., Ltd, 1213, Aam-daero, Namdong-gu, Incheon

C057

DSR Wire Corp., 291, Seonpyong-Ri, Seo-Myon, Suncheon-City, Jeonnam

A969

Goodwire MFG. Co. Ltd, 984-23, Maegok-Dong, Yangsan-City, Kyungnam

B955

Kiswire Ltd, 37, Gurak-Ro, 141 Beon-Gil, Suyeong-Gu, Busan, Korea 48212

A969

Manho Rope & Wire Ltd, Dongho Bldg, 85-2 4 Street Joongang- Dong, Jong-gu, Busan

A969

Line Metal Co. Ltd, 1259 Boncho-ri, Daeji-Myeon, Changnyeong-gun, Gyeongnam

B926

Seil Wire and Cable, 47-4, Soju-Dong, Yangsan-Si, Kyungsangnamdo

A994

Shin Han Rope Co., Ltd, 715-8, Gojan-Dong, Namdong-gu, Incheon

A969

Ssang Yong Cable Mfg. Co., Ltd, 1559-4 Song-Jeong Dong, Gang-Seo Gu, Busan

A969

Young Heung Iron & Steel Co., Ltd, 71-1 Sin-Chon Dong, Changwon City, Gyungnam

A969

Článek 2

Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech. Jako sazba úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení zakládajícího právo na vyplacení úroku z prodlení, se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o jeden procentní bod.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1796/1999 ze dne 12. srpna 1999 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z Korejské republiky (Úř. věst. L 217, 17.8.1999, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 760/2004 ze dne 22. dubna 2004, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1796/1999 na dovozy ocelových lan a kabelů pocházejících, mimo jiné, z Ukrajiny, na dovozy ocelových lan a kabelů odesílaných z Moldavska, ať již jsou prohlášeny za pocházející z Moldavska či nikoli (Úř. věst. L 120, 24.4.2004, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1886/2004 ze dne 25. října 2004, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 1796/1999 z dovozu ocelových lan a kabelů, pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky, na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, ať již jsou prohlášené za pocházející z Maroka či nikoliv, a kterým se zastavuje šetření týkající se dovozu od jednoho marockého vývozce (Úř. věst. L 328, 30.10.2004, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1858/2005 ze dne 8. listopadu 2005, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Indie, Jihoafrické republiky a Ukrajiny na základě přezkumu nařízení před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 1).

(7)  Oznámení o ukončení platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 203, 11.8.2004, s. 4).

(8)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 400/2010 ze dne 26. dubna 2010, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky, a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu výrobků zasílaných z Malajsie (Úř. věst. L 117, 11.5.2010, s. 1).

(9)  Oznámení o pozbytí platnosti určitých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 311, 16.11.2010, s. 16).

(10)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 102/2012 ze dne 27. ledna 2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, Moldavska a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se zastavuje řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkající se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Jižní Afriky podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 36, 9.2.2012, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(12)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 180, 19.5.2016, s. 2).

(13)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 41, 8.2.2017, s. 5).

(14)  Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 41, 8.2.2017, s. 4).

(15)  http://info.hktdc.com/chinastat/gcb/index2.htm (poslední přístup dne 28.9.2017)

(16)  Rozsudek Soudního dvora ve věci C-15/12 P, rozsudek ze dne 19. září 2013, Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada, EU:C:2013:572, body 34–35.

(17)  Viz 51. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 102/2012.

(18)  Bown, Chad P. (2016) „Global Antidumping Database“, The World Bank, červen, zdroj: http://econ.worldbank.org/ttbd/gad/

(19)  Výše cla činí 1 000 USD za tunu.

(20)  Výše cla činí 2 580 USD za tunu.

(21)  Výše cla činí 124,33 USD za tunu až 627 USD za tunu.

(22)  http://www.mincit.gov.co/loader.php?lServicio=Documentos&lFuncion=verPdf&id=82791&name=Resolucion_220_del_15_de_diciembre_de_2017__Preliminar_cables_y_torones_....pdf&prefijo=file (poslední přístup dne 2.2.2018).

(23)  Procentní růst objemu dovozu, tabulka 2: (119 – 66)/66 = 0,80 * 100 = 80 %.

(24)  Pevnost kabelu v tahu uvádí jeho schopnost odolávat určitému napětí.

(25)  i) průměr dvou PCN s co možná nejpodobnějším průměrem (o 1 mm méně a 1 mm více), který byl uplatněn na údaje o výrobním odvětví Unie za předpokladu, že všechny ostatní číslice struktury PCN byly stejné (platí pro 6. a 7. PCN); ii) jednotková cena nejpodobnějšího průměru a použití poměru představujícího cenový rozdíl daného průměru v porovnání s veškerým prodejem stejných průměrů ze strany výrobního odvětví Unie, uplatněno na údaje o výrobním odvětví Unie.

(26)  Rozsudek ve věci Wortmann, C-365/15, EU:C:2017:19, body 35 až 39.


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/64


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/608

ze dne 19. dubna 2018,

kterým se stanoví technická kritéria pro elektronické identifikátory lodní výstroje

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (1), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2014/90/EU svěřuje Komisi prováděcí pravomoci k tomu, aby stanovila vhodná technická kritéria, pokud jde o návrh, provedení, umístění a používání elektronických identifikátorů.

(2)

Byla provedena analýza nákladů a přínosů (2), jež používání elektronických identifikátorů jako doplňku značky shody posoudila kladně.

(3)

Elektronická identifikace lodní výstroje nevyžaduje velké investice, ale přináší výhody výrobcům, vlastníkům a provozovatelům lodí i orgánům dozoru nad trhem.

(4)

Specifikace uvedené v tomto nařízení vycházejí ze srovnání dostupných technologií provedeného v rámci analýzy nákladů a přínosů, jakož i z návrhů na vhodnou strukturu kódů používaných pro identifikaci lodní výstroje.

(5)

Srovnání stávajících datových nosičů a architektur pro výměnu dat v rámci analýzy nákladů a přínosů vedlo k doporučení používat jako nejvhodnější technologie kódy Data Matrix a radiofrekvenční identifikaci (RFID).

(6)

Analýza nákladů a přínosů rovněž ukázala, že z omezené kapacity elektronického identifikátoru pro ukládání dat vyplývá, že informace na elektronickém identifikátoru musí poskytovat odkaz na databáze, kde lze nalézt podrobnější informace. Kódy Data Matrix a radiofrekvenční identifikace (RFID) uvedené v tomto nařízení obsahují klíčové informace, které takovýto odkaz umožňují.

(7)

Měla by se tudíž používat jedinečná identifikace lodní výstroje založená na standardizované struktuře kódů nezávislé na typu elektronického identifikátoru. Tato identifikace by měla být dostatečně flexibilní, aby umožňovala přímý přístup uživatelů k nejvýznamnějším databázím v oblasti lodní výstroje.

(8)

Formát kódování požadovaných informací na datovém nosiči by měl vycházet z norem ISO. Tento formát by měl rovněž umožňovat kódování dodatečných informací ze strany výrobců, zejména proto, že výrobci by měli mít možnost umístit na datový nosič další bezpečnostní prvky, aby mohli lépe identifikovat padělané výrobky.

(9)

Lodní výstroj s elektronickými identifikátory, které nahrazují značku shody, by měla být označena odpovídajícím symbolem, aby ji bylo možné při vizuální kontrole snadno vyhledat.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„elektronickým identifikátorem“ označení radiofrekvenční identifikací (RFID) nebo kódem Data Matrix;

2)

„identifikátorem aplikace“ číselný prefix, kterým se určuje význam a formát jednotlivých kódovaných údajů.

Článek 2

Výrobci lodní výstroje mohou používat tyto elektronické identifikátory, jež jsou popsány v příloze:

a)

identifikátory RFID trvale připevněné na lodní výstroji;

b)

opticky čitelné identifikátory obsahující kódy Data Matrix trvale připevněné na lodní výstroji, nebo

c)

opticky čitelné identifikátory obsahující kódy Data Matrix trvale vyznačené na lodní výstroji.

Článek 3

Elektronické identifikátory RFID, které nahrazují značku shody, jsou viditelně, čitelně a nesmazatelně označeny symbolem uvedeným v bodě 3.1 nebo 3.2 přílohy, a to buď přímo na identifikátorech, nebo v jejich blízkosti.

Lodní výstroj s opticky čitelnými identifikátory obsahujícími kódy Data Matrix, které nahrazují značku shody, je viditelně, čitelně a nesmazatelně označena symbolem uvedeným v bodě 3.3 přílohy, a to buď přímo na identifikátorech, nebo v jejich blízkosti.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146.

(2)  „Možné zavedení elektronického identifikátoru jakožto doplňku či náhrady značky shody u lodní výstroje“, výzva k podávání nabídek č. MOVE/D2/2015–372 V1.0 Evropské komise, GŘ pro mobilitu a dopravu.


PŘÍLOHA

1.   Identifikace lodní výstroje

1.1.

Elektronické identifikátory lodní výstroje tvoří elektronicky čitelná identifikace ve formě radiofrekvenční identifikace (RFID) nebo opticky čitelný kód Data Matrix obsahující tyto informace:

a)

příslušný identifikátor aplikace v souladu s normou ISO/IEC 15434:2006 a ISO/IEC 15418:2016, a to buď za použití identifikátoru údajů ASC MH10, nebo identifikátoru aplikace GS1;

b)

typ modulu či modulů posuzování shody uvedený v příloze II směrnice 2014/90/EU použitý pro posouzení shody [jeden abecední znak];

c)

identifikační číslo oznámeného subjektu přidělené Komisí v souladu s bodem 3.1 přílohy IV směrnice 2014/90/EU [čtyři znaky];

d)

číslo či čísla ověření jednotlivého výrobku (modul G) nebo certifikáty ES přezkoušení typu a shody s typem (moduly B a D, E nebo F) [maximálně 20 alfanumerických znaků].

1.2.

Kromě informací poskytovaných podle bodu 1.1 mohou elektronické identifikátory obsahovat rovněž informace týkající se čísla místa výroby, kódu produktu, čísla šarže či sériového čísla a/nebo další informace určené výrobcem v souladu s normou ISO/IEC 15434:2006 (buď za použití identifikátorů údajů ASC MH10, nebo identifikátorů aplikace GS1).

1.3.

Příklady:

 

Moduly B+D: [viz bod 1.2]+([příslušný identifikátor]) B 0575 40123+D 0038 040124

 

Moduly B+E: [viz bod 1.2]+([příslušný identifikátor]) B 0575 40123+E 0038 040125

 

Moduly B+F: [viz bod 1.2]+([příslušný identifikátor]) B 0575 40123+F 0038 040126

 

Modul G: [viz bod 1.2]+([příslušný identifikátor]) G 0575 040126.

2.   Elektronické identifikátory

2.1.   Identifikátory RFID

Odpovídače RFID fungují v kmitočtovém rozsahu 860 MHz až 960 MHz v souladu s normou ISO/IEC 18000-6:2004, typ C.

Elektronický identifikátor je pevně připevněn na dotčené lodní výstroji, a to trvale a takovým způsobem, aby byla zajištěna čitelnost elektronického identifikátoru tak, jak bylo zamýšleno, po dobu očekávané životnosti lodní výstroje.

2.2.   Kódy Data Matrix

Kódy Data Matrix jsou v souladu s normou ISO/IEC 16022:2006.

Elektronický identifikátor je vyznačen nebo pevně připevněn na dotčené lodní výstroji, a to trvale a takovým způsobem, aby byla zajištěna čitelnost elektronického identifikátoru tak, jak bylo zamýšleno, po dobu očekávané životnosti lodní výstroje.

3.   Symboly

3.1.

Image

3.2.

Image

3.3.

Image

20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/68


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/609

ze dne 19. dubna 2018

o maximální nákupní ceně sušeného odstředěného mléka pro 2. dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2018/154

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty (1), a zejména na článek 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/154 (2) byl zahájen nákup sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení pro období veřejné intervence od 1. března do 30. září 2018 v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/1240 (3).

(2)

V souladu s čl. 14 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/1240 musí Komise na základě nabídek do nabídkového řízení obdržených v návaznosti na dílčí nabídková řízení stanovit maximální nákupní cenu, nebo rozhodnout, že maximální nákupní cenu nestanoví.

(3)

S přihlédnutím k nabídkám do nabídkového řízení obdrženým v rámci 2. dílčího nabídkového řízení by neměla být stanovena maximální nákupní cena.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro 2. dílčí nabídkové řízení na nákup sušeného odstředěného mléka v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2018/154, u něhož lhůta pro podávání nabídek uplynula dne 17. dubna 2018, se nestanoví žádná maximální nákupní cena.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 12.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/154 ze dne 30. ledna 2018 o zahájení nabídkového řízení pro nákup sušeného odstředěného mléka během období veřejné intervence od 1. března do 30. září 2018. (Úř. věst. L 29, 1.2.2018, s. 6).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o veřejnou intervenci a podporu soukromého skladování (Úř. věst. L 206, 30.7.2016, s. 71).


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/69


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/610

ze dne 19. dubna 2018

o minimální prodejní ceně sušeného odstředěného mléka pro devatenácté dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2016/2080

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o veřejnou intervenci a podporu soukromého skladování (2), a zejména na článek 32 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2080 (3) byl zahájen prodej sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení.

(2)

Vzhledem k nabídkám obdrženým v devatenáctém dílčím nabídkovém řízení by minimální prodejní cena měla být pevně stanovena.

(3)

Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V devatenáctím dílčím nabídkovém řízení pro prodej sušeného odstředěného mléka v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2016/2080, u něhož lhůta pro předkládání nabídek skončila dne 17. dubna 2018, činí minimální prodejní cena 105,10 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 206, 30.7.2016, s. 71.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2080 ze dne 25. listopadu 2016 o zahájení prodeje sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení (Úř. věst. L 321, 29.11.2016, s. 45).


ROZHODNUTÍ

20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/70


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/611

ze dne 19. dubna 2018,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/849 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 27. května 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/849 (1), jež stanoví omezující opatření vůči Korejské lidově demokratické republice (KLDR).

(2)

KLDR pokračuje v provádění svého jaderného a balistického programu, což je v rozporu s jejími závazky stanovenými v několika rezolucích Rady bezpečnosti OSN. Tyto programy jsou částečně financovány prostřednictvím nelegálních převodů finančních prostředků a hospodářských zdrojů.

(3)

Na seznam osob a subjektů obsažený v příloze II rozhodnutí (SZBP) 2016/849 by měly být doplněny čtyři osoby poskytnuvší převod majetku či zdrojů, který by mohl finančně přispívat k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení.

(4)

Příloha II rozhodnutí (SZBP) 2016/849 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha II rozhodnutí (SZBP) 2016/849 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. dubna 2018.

Za Radu

předsedkyně

E. ZAHARIEVA


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/849 ze dne 27. května 2016 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení rozhodnutí 2013/183/SZBP (Úř. věst. L 141, 28.5.2016, s. 79).


PŘÍLOHA

Příloha II rozhodnutí (SZBP) 2016/849 se mění takto:

1)

nadpis oddílu II se nahrazuje tímto:

„II.   

Osoby a subjekty poskytující finanční služby nebo převod majetku nebo zdrojů, které by mohly přispět k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení“;

2)

v oddíle II se doplňují tyto položky pododdílu „A. Osoby“:

 

Jméno

Další používaná jména

Identifikační údaje

Datum označení

Odůvodnění

„9.

KIM Yong Nam

KIM Yong-Nam, KIM Young-Nam, KIM Yong-Gon

Datum narození: 2.12.1947

Místo narození: Sinuju, KLDR

20.4.2018

KIM Yong Nam je podle zjištění skupiny odborníků pracovníkem Generálního úřadu pro průzkum (Reconnaissance General Bureau), subjektu označeného ze strany OSN. KIM Yong Nam a jeho syn KIM Su Gwang byli podle zjištění skupiny odborníků zapojeni do systému klamavých finančních praktik, které by mohly přispívat k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení. V průběhu svého působení v diplomatických službách KIM Yong Nam otevřel několik běžných a spořících bankovních účtů v Unii a byl zapojen do různých bankovních převodů velkého rozsahu na účty v Unii nebo na účty mimo Unii, včetně účtů zřízených na jméno svého syna KIM Su Gwanga a snachy KIM Kyong Hui.

10.

DJANG Tcheul Hy

 

Datum narození: 11.5.1950

Místo narození: Kangwon

20.4.2018

DJANG Tcheul Hy byla společně se svým manželem KIM Yong Namem, synem KIM Su Gwangem a snachou KIM Kyong Hui zapojena do systému klamavých finančních praktik, které by mohly přispět k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení. Byla majitelkou několika bankovních účtů v Unii, které na její jméno zřídil její syn KIM Su Gwang. Byla rovněž zapojena do několika bankovních převodů z účtů své snachy KIM Kyong Hui na bankovní účty mimo Unii.

11.

KIM Su Gwang

KIM Sou-Kwang, KIM Sou-Gwang, KIM Son-Kwang, KIM Su-Kwang, KIM Soukwang

Datum narození: 18.8.1976

Místo narození: Pchjongjang, KLDR

diplomat na velvyslanectví KLDR v Bělorusku

20.4.2018

KIM Su Gwang je podle zjištění skupiny odborníků pracovníkem Generálního úřadu pro průzkum (Reconnaissance General Bureau), subjektu označeného ze strany OSN. Podle zjištění skupiny odborníků byl spolu se svým otcem KIM Yong Namem zapojen do systému klamavých finančních praktik, které by mohly přispívat k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení. KIM Su Gwang otevřel řadu bankovních účtů v několika členských státech, a to i jménem svých rodinných příslušníků. V průběhu svého působení v diplomatických službách byl zapojen do různých bankovních převodů velkého rozsahu na bankovní účty v Unii nebo na účty mimo Unii, a to i na účty otevřené na jméno své manželky KIM Kyong Hui.

12.

KIM Kyong Hui

 

Datum narození: 6.5.1981

Místo narození: Pchjongjang, KLDR

20.4.2018

KIM Kyong Hui byla společně se svým manželem KIM Su Gwangem, tchánem KIM Yong Namem a tchyní DJANG Tcheul Hy zapojena do systému klamavých finančních praktik, které by mohly přispět k programům KLDR v oblasti jaderných zbraní, balistických raket nebo jiných zbraní hromadného ničení. Byla příjemkyní řady bankovních převodů pocházejících od jejího manžela KIM Su Gwanga a tchána KIM Yong Nama a sama převáděla finanční prostředky na účty mimo Unii, ať již svým jménem, nebo jménem své tchyně DJANG Tcheul Hy.“


20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/73


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/612

ze dne 7. dubna 2016

o státní podpoře SA 28876 – 2012/C (ex CP 202/2009) poskytnuté Řeckem pro kontejnerový terminál v přístavu Pireus

(oznámeno pod číslem C(2018) 1978)

(Pouze řecké znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dne 23. března 2015 přijala Komise konečné rozhodnutí (1) (dále jen „konečné rozhodnutí“), v němž dospěla k závěru, že Řecko v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie protiprávně provedlo neslučitelná opatření státní podpory ve prospěch podniku Piraeus Container Terminal S.A. (dále jen „podnik PCT“) a jeho mateřské společnosti a věřitele, podniku Cosco Pacific Limited (dále jen „podnik Cosco“), a nařídila zrušení a navrácení dotčených opatření podpory.

(2)

Řecko podalo dne 2. června 2015 proti rozhodnutí Komise opravný prostředek k Tribunálu Evropské unie.

2.   PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

2.1.   Konečné rozhodnutí

(3)

V roce 2009 obdržela Komise stížnosti týkající se určitých fiskálních opatření poskytnutých zákonem č. 3755/2009 (dále jen „zákon“) koncesionáři části přístavu Pireus, podniku Cosco, a jeho dceřiné společnosti, podniku PCT (2). Tato osvobození se týkají původní koncese udělené v roce 2008. Dne 11. července 2012 zahájila Komise formální vyšetřovací řízení, jehož prostřednictvím vznesla pochybnosti ohledně těchto osvobození od daně (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) (3). Dne 23. března 2015 Komise formální vyšetřovací řízení v této věci uzavřela a dospěla k závěru, že následující opatření představují protiprávní a neslučitelnou státní podporu (4):

osvobození od daně z příjmu z úroků naběhlých do data zahájení provozu přístaviště III,

právo na vrácení přeplatku DPH bez ohledu na stupeň dokončení předmětu smlouvy; definice pojmu „investiční statek“ pro účely předpisů o DPH; právo na úroky z prodlení od prvního dne následujícího po 60. dni ode dne podání žádosti o vrácení DPH,

přenos ztrát bez časového omezení,

výběr ze tří metod odepisování investičních nákladů na rekonstrukci přístaviště II a výstavbu přístaviště III,

osvobození od kolkovného na úvěrových dohodách a jakékoli doplňkové dohodě o financování investičního projektu,

osvobození od daní, kolkovného, příspěvků a jakýchkoliv práv ve prospěch státu nebo třetích stran ze smluv mezi věřiteli úvěrových dohod, podle nichž se převádějí z nich plynoucí závazky a práva,

osvobození od kolkovného z jakékoli náhrady, kterou řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT podle koncesní smlouvy a na kterou se nevztahuje zákon o DPH,

ochrana v rámci zvláštního ochranného režimu pro zahraniční investice.

(4)

V tomtéž rozhodnutí dospěla Komise k závěru, že Řecko neposkytlo státní podporu osvobozením podniku PCT z nuceného vyvlastnění (5).

2.2.   Posuzované opatření: osvobození od kolkovného z náhrad, které řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT  (6)

(5)

Pokud jde o osvobození od kolkovného z náhrad, které řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT, dospěla Komise v konečném rozhodnutí k závěru, že uvedené ustanovení poskytlo podniku PCT selektivní zvýhodnění, neboť jej osvobodilo od platby kolkovného v případě: a) náhrady, kterou řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí v důsledku aktivace sankční doložky v koncesní smlouvě; a b) dalších typů náhrad, které řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí, například za škody vzniklé v souvislosti s koncesní smlouvou nebo za porušení smlouvy na mezinárodní úrovni (7).

(6)

Pokud jde konkrétně o případ náhrady, kterou řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí v důsledku aktivace sankční doložky (tj. podle písmene a) v předchozím bodě odůvodnění), dospěla Komise k závěru, že výhoda poskytnutá podniku PCT spočívá v osvobození tohoto podniku od platby paušálního kolkovného (8) v těchto případech. Tento závěr byl založen na informaci, že podle obecně platného rámce, tj. zákona o kolkovném (9) podle výkladu oběžníku č. 44/1987, podléhá aktivace doplňkové dohody, která souvisí se smlouvou, jež podléhá DPH, paušálnímu kolkovnému (10).

(7)

Řecko však ve své žalobě na neplatnost konečného rozhodnutí před Tribunálem uvedlo, že paušální kolkovné bylo obecně zrušeno s platností od roku 2001 (11), tj. předtím, než zákon č. 3755/2009 zavedl příslušné osvobození ve prospěch podniku PCT.

3.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

(8)

V průběhu správního řízení, které vedlo k přijetí konečného rozhodnutí, řecké orgány nikdy Komisi neupozornily na skutečnost, že paušální kolkovné bylo s platností od roku 2001 zrušeno, a sice podle článku 25 zákona č. 2873/2000. Řecké orgány tuto skutečnost nikdy nezmínily, ačkoliv rozhodnutím o zahájení řízení bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU, pokud jde o osvobození podniku PCT od kolkovného obecně (včetně paušálního a poměrného kolkovného), jež bylo podniku PCT poskytnuto na základě čl. 2 odst. 10 zákona (12). Komise byla proto na základě informací, které měla k dispozici při přijímání konečného rozhodnutí, oprávněna učinit závěr, že ustanovení čl. 2 odst. 10 zákona udělilo neslučitelnou státní podporu podniku PCT tím, že jej osvobodilo jak od paušálního, tak od poměrného kolkovného z náhrady, kterou řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT podle koncesní smlouvy (13).

(9)

I když řecké orgány informovaly Komisi o obecném zrušení paušálního kolkovného se zpožděním (14), Komise, jež jedná v zájmu řádné správy a přestože není povinna změnit konečné rozhodnutí, by nicméně ráda uvedené konečné rozhodnutí změnila, aby byla plně zohledněna stávající situace. Konkrétně s ohledem na článek 25 zákona č. 2873/2000 Komise již nemá důvod domnívat se, že osvobození vyplývající z čl. 2 odst. 10 zákona poskytuje podniku PCT výhodu v případě, že řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT náhrady v důsledku aktivace sankční doložky v koncesní smlouvě. Podle obecně platných předpisů pro tento druh platby náhrady nebylo v době, kdy byl přijat zákon č. 3755/2009, splatné žádné kolkovné. Příslušné osvobození od kolkovného tedy neposkytuje podniku PCT selektivní zvýhodnění, a proto nepředstavuje v tomto ohledu státní podporu.

(10)

Jelikož Komise se tuto informaci dozvěděla až po přijetí svého konečného rozhodnutí v této věci, v duchu řádné správy věcí veřejných se nyní rozhodla změnit své rozhodnutí ze dne 23. března 2015, pokud jde o toto konkrétní zvýhodnění poskytnuté daným opatřením. Konečné rozhodnutí se žádným způsobem nemění, pokud jde o osvobození podniku PCT od (poměrného) kolkovného obvykle splatného u dalších typů náhrady, kterou vyplácí řídicí orgán přístavu Pireus (tj. podle písmene b) (5). bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí).

4.   ZÁVĚR

(11)

Komise proto rozhodla, že Řecko neudělilo státní podporu ve formě osvobození od platby kolkovného v případě, kdy řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT náhradu v důsledku aktivace sankční doložky v koncesní smlouvě. Z tohoto důvodu mění Komise své rozhodnutí ze dne 23. března 2015, pokud jde o tento aspekt opatření. Veškeré ostatní závěry uvedeného rozhodnutí zůstávají stejné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V čl. 1 bodě 7 rozhodnutí ve věci SA.28876 ohledně kontejnerového terminálu v přístavu Pireus & společnosti Cosco Pacific Limited (Úř. věst. L 269, 15.10.2015, s. 93) se doplňuje druhá věta, která zní:

„toto opatření nezahrnuje náhrady pro podnik PCT splatné v důsledku aktivace sankční doložky v koncesní smlouvě, v takovém případě totiž neexistuje povinnost platby kolkovného;“.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Řecké republice.

V Bruselu dne 7. dubna 2016.

Za Komisi

Margrethe VESTAGER

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 269, 15.10.2015, s. 93.

(2)  Viz 10. až 19. bod odůvodnění konečného rozhodnutí.

(3)  Úř. věst. C 301, 5.10.2012, s. 55.

(4)  Viz článek 1 konečného rozhodnutí.

(5)  Viz článek 2 konečného rozhodnutí.

(6)  Ustanovení čl. 2 odst. 10 zákona č. 3755/2009.

(7)  Viz 195. až 209. bod odůvodnění konečného rozhodnutí, a zejména 202. až 205. bod odůvodnění.

(8)  Viz 201. až 203. bod odůvodnění konečného rozhodnutí.

(9)  Prezidentské nařízení ze dne 28. července 1931, řecký úř. věst. A 239 1931.

(10)  Viz 197. bod odůvodnění konečného rozhodnutí.

(11)  Podle článku 25 zákona č. 2873/2000.

(12)  Viz bod 4.2.3.8 (194. až 203. bod odůvodnění) rozhodnutí o zahájení řízení.

(13)  Viz rovněž věc C-390/06 Nuova Agricast, EU:C:2008:224, bod 54.

(14)  Poprvé v žalobě na neplatnost konečného rozhodnutí před Tribunálem.


Opravy

20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/76


Oprava nařízení Komise (EU) 2016/918 ze dne 19. května 2016, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

( Úřední věstník Evropské unie L 156 ze dne 14. června 2016 )

Strana 35, příloha I (změna části 4 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008) oddíl D bod 19:

místo:

„Nadpis tabulky 4.2.1 se nahrazuje tímto:“,

má být:

„Nadpis tabulky 4.1.2 se nahrazuje tímto:“.

Strana 102, příloha VI (změna části 1 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008) bod 2:

místo:

„V oddíle 1.3.3 se poznámka U nahrazuje tímto:“,

má být:

„V oddíle 1.1.3 se poznámka U nahrazuje tímto:“.

Strana 103, příloha VII (změna přílohy VII nařízení (ES) č. 1272/2008) bod 1:

místo:

„V tabulce 1.1 se řádky týkající se C; R34 a C; R34 nahrazují tímto:“,

má být:

„V tabulce 1.1 se řádky týkající se C; R34 a C; R35 nahrazují tímto:“.