PŘÍLOHA I

Informace o orgánu příslušném k řešení krize, který podává zprávu

Orgán příslušný k řešení krize, který podává zprávu
Datum podání
Kontaktní osoba
Jméno
E-mail
Telefon
Případné obecné připomínky

PŘÍLOHA II

Informace o minimálním požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MPKZZ)

Povinný údaj

Zjednodušený vzor pro podávání zpráv (v případě, že je odpověď v bodu 90 „Ano“)

Údaj není povinný u institucí, u nichž je částka rekapitalizace rovna nule podle čl. 2 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Vyplní se pro všechny instituce

Pro instituce, u nichž je částka rekapitalizace rovna nule podle čl. 2 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Druh požadavku

Závazky a kapitál celkem

Celkový objem rizikové expozice

Jmenovatel pákového poměru

Částka k absorpci ztrát

Částka rekapitalizace

Úpravy související s překážkami způsobilosti k řešení krize, velikostí, systémovým rizikem a příspěvky zaplacenými do systému pojištění vkladů

Kombinovaná posouzení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

Přechodná opatření a opatření po vyřešení krize (v příslušných případech)

Odkaz na právní předpis

Čl. 45 odst. 7 a 8 směrnice 2014/59/EU nebo čl. 12 odst. 8 nařízení (EU) č. 806/2014

Obecné informace

Čl. 45 odst. 11 a 12 směrnice 2014/59/EU nebo čl. 12 odst. 10 nařízení (EU) č. 806/2014

Zjednodušený vzor pro podávání zpráv (v příslušných případech)

Čl. 1 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/962

Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 1 odst. 5 písm. b) bodu i) a bodu ii) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 45 odst. 9 a 10 směrnice 2014/59/EU

Čl. 7 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 2 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450 a čl. 92 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013 (1)

Čl. 2 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450 a čl. 429 odst. 4 až 11 nařízení (EU) č. 575/2013

Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 1 odst. 5 písm. b) bodu i) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 1 odst. 5 písm. b) bodu ii) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 2 odst. 5 a 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 2 odst. 7 a 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 2 odst. 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 2 odst. 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 2 odst. 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Článek 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Článek 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Článek 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 7 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 45 odst. 13 směrnice 2014/59/EU

Článek 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Čl. 8 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Identifikační kód právnické osoby (kód LEI)

Konsolidovaný nebo individuální požadavek?

Název právnické osoby

Členský stát založení

Je orgán příslušný k řešení krize, který podává zprávu, orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny?

Datum přijetí rozhodnutí o minimálním požadavku na kapitál a způsobilé závazky nebo rozhodnutí o upuštění od tohoto požadavku

Upustil orgán příslušný k řešení krize od uplatňování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky?

Poznámky

Zjednodušený vzor pro podávání zpráv (v příslušných případech)

Kategorie instituce (v příslušných případech)

Je minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky roven výchozí částce k absorpci ztrát?

Druhy úprav s ohledem na částku k absorpci ztrát (v příslušných případech)

Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený společným rozhodnutím

Stávající

Referenční datum vykazování k bodu 140

Stávající

Referenční datum vykazování k bodu 160

Předpoklad po vyřešení krize

Poznámky

Stávající

Referenční datum vykazování k bodu 200

Předpoklad po vyřešení krize

Poznámky

Výchozí částka k absorpci ztrát podle čl. 1 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450

Úprava směrem nahoru

Druh(y) úpravy směrem nahoru

Poznámky

Úprava směrem dolů

Druh(y) úpravy směrem dolů

Poznámky

Celkem (240 + 250 + 280)

Ke splnění podmínek pro udělení povolení

Výchozí dodatečná částka k udržení důvěry trhu vytvořením rezervy v požadované výši

Úprava k udržení důvěry trhu v návaznosti na srovnání skupiny podobných institucí

Poznámky

Úprava směrem dolů zohledňující informace získané od příslušného orgánu a týkající se modelu podnikání, modelu financování a celkového rizikového profilu dané instituce

Poznámky

Úprava ve sloupci 330 pro účely dceřiných podniků skupiny

Poznámky

Celkem (320 + 330 + 340 + 360 + 380)

K vyloučení z rekapitalizace z vlastních zdrojů

Poznámky

Pro účely velikosti a systémového rizika

Poznámky

Pro účely příspěvků ze systému pojištění vkladů na financování řešení krize

Poznámky

Celkem(410 + 430 + 450)

Celkem(310 + 400 + 470)

Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky vyjádřený jako % celkových závazků včetně kapitálu (480 / 140)

Procentní vyjádření minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který má být splněn prostřednictvím smluvních nástrojů umožňujících rekapitalizaci z vnitřních zdrojů

Datum, k němuž musí být splněn požadavek stanovený v bodu 490

Druh přechodných opatření

Plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (vyjádření jako % celkových závazků včetně kapitálu)

Předpokládané datum použití

Plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (vyjádření jako % celkových závazků včetně kapitálu)

Předpokládané datum použití

Plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (vyjádření jako % celkových závazků včetně kapitálu)

Předpokládané datum použití

Plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (vyjádření jako % celkových závazků včetně kapitálu)

Předpokládané datum použití

Účetní rámec

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

110

120

130

140

150

160

170

180

190

200

210

220

230

240

250

260

270

280

290

300

310

320

330

340

350

360

370

380

390

400

410

420

430

440

450

460

470

480

490

500

510

520

530

540

550

560

570

580

590

600

610

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

PŘÍLOHA III

Umístění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MPKZZ)

Instituce			Nejvyšší mateřský podnik			Mateřský podnik v Unii			Příslušný přímo nadřízený mateřský podnik
Identifikační kód právnické osoby (kód LEI)	Název právnické osoby	Členský stát založení	Kód LEI	Název právnické osoby	Země, kde byla založena	Kód LEI	Název právnické osoby	Členský stát založení	Kód LEI	Název právnické osoby	Země, kde byla založena

PŘÍLOHA I

Dovozní cla na produkty v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 642/2010 použitelná ode dne 2. března 2018
Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1)  (2) (v EUR/t)
1001 11 00	PŠENICE tvrdá, osivo	0,00
1001 19 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
	střední jakosti, jiná než osivo	0,00
	nízké jakosti, jiná než osivo	0,00
ex 1001 91 20	PŠENICE obyčejná, osivo	0,00
ex 1001 99 00	PŠENICE obyčejná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
1002 10 00	ŽITO, osivo	0,56
1002 90 00	ŽITO, jiné než osivo	0,56
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	0,56
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než osivo (3)	0,56
1007 10 90	ZRNA ČIROKU, jiná než hybridy k setí	0,56
1007 90 00	ZRNA ČIROKU, jiná než osivo	0,56

---

(1)  Dovozci mohou být podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 642/2010 cla snížena o:

—	3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři (za Gibraltarským průlivem) nebo v Černém moři a pokud je zboží do Unie dopravováno přes Atlantský oceán nebo Suezským průplavem,

—	2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, v Estonsku, v Irsku, v Litvě, v Lotyšsku, v Polsku, ve Finsku, ve Švédsku, ve Spojeném království nebo na pobřeží Atlantského oceánu na Iberském poloostrově a pokud je zboží do Unie dopravováno přes Atlantský oceán.

(2)  Clo na produkty pocházející z Kanady a náležející do kódů KN 1001 11 00, 1001 19 00, ex 1001 99 00 (pšenice obyčejná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00 a 1002 90 00 se vypočte podle čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) č. 642/2010.

(3)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení o 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 3 nařízení (EU) č. 642/2010.

PŘÍLOHA II

PRVKY VÝPOČTU CEL STANOVENÝCH V PŘÍLOZE I

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010: (v EUR/t)   Pšenice obyčejná (1) Kukuřice Burza Minneapolis Chicago Kotace 193,300 117,450 Prémie – Mexický záliv 84,902 21,549 Prémie – Velká jezera — —

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010: Náklady na přepravu: Mexický záliv–Rotterdam: 17,471 EUR/t Náklady na přepravu: Velká jezera–Rotterdam: — EUR/t

---

(1)  Zahrnuta kladná prémie 14 EUR/t (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).

NÁVRH

ROZHODNUTÍ č. …/201… SMÍŠENÉHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO PODLE DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A ÁZERBÁJDŽÁNSKOU REPUBLIKOU O USNADNĚNÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ

ze dne …

o přijetí společných pokynů pro provádění dohody

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou republikou o usnadnění udělování víz (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 12 uvedené dohody,

vzhledem k tomu, že dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 2014,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Společné pokyny pro provádění Dohody mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou republikou o usnadnění udělování víz jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 49.

PŘÍLOHA

SPOLEČNÉ POKYNY PRO PROVÁDĚNÍ DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A ÁZERBÁJDŽÁNSKOU REPUBLIKOU O USNADNĚNÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ

Účelem dohody mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou republikou o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda“), která vstoupila v platnost dne 1. září 2014, je na základě reciprocity usnadnit postupy pro udělování víz občanům Unie a Ázerbájdžánské republiky pro zamýšlený pobyt, jehož délka v období 180 dnů nepřekračuje 90 dnů.

Dohoda stanoví právně závazná práva a povinnosti pro účely zjednodušení postupů při udělování víz občanům Unie a Ázerbájdžánské republiky.

Cílem těchto pokynů přijatých smíšeným výborem zřízeným podle článku 12 dohody (dále jen „smíšený výbor“) je zajistit harmonizované provádění dohody diplomatickými misemi a konzulárními úřady členských států Unie (dále jen „členské státy“) a Ázerbájdžánské republiky. Tyto pokyny nejsou součástí dohody, a nejsou tedy právně závazné. Velmi se však doporučuje, aby se jimi pracovníci diplomatických misí a konzulárních úřadů při provádění dohody důsledně řídili.

Pokyny by měly být pod vedením smíšeného výboru aktualizovány na základě zkušeností s prováděním dohody.

S cílem zajistit nepřetržité a harmonizované provádění dohody a v souladu s jednacím řádem Smíšeného výboru pro zjednodušení vízového režimu se strany dohodly, že mezi formálními zasedáními smíšeného výboru budou udržovat neformální kontakty pro řešení naléhavých otázek. Podrobné zprávy o těchto otázkách a neformálních kontaktech budou předloženy na příštím zasedání smíšeného výboru.

I.   OBECNÉ OTÁZKY

1.1.   Účel a oblast působnosti

V článku 1 dohody se stanoví: „Účelem této dohody je na základě reciprocity usnadnit udělování víz občanům Unie a Ázerbájdžánské republiky pro zamýšlený pobyt, jehož délka v období 180 dnů nepřekračuje 90 dnů.“

Dohoda se vztahuje na všechny občany Unie a Ázerbájdžánské republiky, kteří žádají o víza pro krátkodobý pobyt, bez ohledu na zemi, v níž mají bydliště.

Dohoda se nevztahuje na osoby bez státní příslušnosti, které jsou držiteli povolení k pobytu vydaného kterýmkoli členským státem nebo Ázerbájdžánskou republikou. Na tuto kategorii osob se vztahují pravidla acquis Unie v oblasti vízové politiky a vnitrostátní právní předpisy Ázerbájdžánské republiky.

1.2.   Oblast působnosti dohody

V článku 2 dohody se stanoví:

Aniž je dotčen článek 10 dohody (který stanoví osvobození od vízové povinnosti pro občany Unie a Ázerbájdžánské republiky, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů), nemá dohoda vliv na stávající pravidla týkající se vízové povinnosti či osvobození od vízové povinnosti. Například článek 4 nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (1) umožňuje členským státům osvobodit od vízové povinnosti civilní letecké a námořní posádky a další kategorie osob.

V této souvislosti je třeba doplnit, že v souladu s článkem 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (2) musí všechny členské státy schengenského prostoru uznávat dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná navzájem jako platná pro krátkodobé pobyty na jejich území. Všechny členské státy schengenského prostoru uznávají povolení k pobytu, víza typu D a krátkodobá víza přidružených zemí pro vstup a krátkodobý pobyt a naopak.

Na všechny záležitosti, které dohoda neupravuje, jako je například určení členského státu schengenského prostoru příslušného pro vyřízení žádosti o vízum, odůvodnění zamítnutí víza, právo na odvolání proti zamítavému rozhodnutí a obecné pravidlo osobního pohovoru se žadatelem o vízum a poskytnutí všech relevantních informací v souvislosti s žádostí o vízum, se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (dále jen „vízový kodex“) (3). Kromě toho se na záležitosti, které dohoda neupravuje, jako je uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků k živobytí, zamítnutí vstupu na území členských států či opatření týkající se vyhoštění, nadále použijí schengenská pravidla, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (4), (např. pokud jde o zamítnutí vstupu na území členských států či prokazování dostatečných prostředků k živobytí atd.) a případně vnitrostátní právní předpisy.

Dokonce i v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v dohodě, například pokud žadatel o vízum předložil doklad potvrzující účel cesty pro kategorie osob uvedené v článku 4 dohody, může mu být udělení víza přesto odmítnuto, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (dále jen „Schengenský hraniční kodex“), tj. pokud dotyčná osoba není držitelem platného cestovního dokladu, má záznam v Schengenském informačním systému (SIS) nebo pokud je daná osoba považována za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost atd.

Nadále se použijí další možnosti pružného postupu při udělování víz stanovené ve vízovém kodexu. Například vízum pro více vstupů s dlouhou dobou platnosti – až do pěti let – lze udělit kategoriím osob, které nejsou uvedeny v článku 5 dohody, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 24 vízového kodexu. Stejně tak se nadále použijí ustanovení obsažená v čl. 16 odst. 5 a 6 vízového kodexu umožňující upustit od vízového poplatku nebo jej snížit.

Pokud jde o Ázerbájdžánskou republiku, na všechny záležitosti, které dohoda neupravuje, jako je odůvodnění zamítnutí víza, právo na odvolání proti zamítavému rozhodnutí nebo obecné pravidlo osobního pohovoru se žadatelem a poskytnutí informací v souvislosti s žádostí o vízum, uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků k živobytí, zamítnutí vstupu na území Ázerbájdžánské republiky či opatření týkající se vyhoštění, se použije migrační kodex (5) a další odpovídající právní předpisy Ázerbájdžánské republiky.

Nadále se použijí další možnosti pružného postupu při udělování víz, které umožňují vnitrostátní právní předpisy Ázerbájdžánské republiky, pokud stanoví pro žadatele příznivější režim. Například se budou nadále používat ustanovení zákona Ázerbájdžánské republiky o sazebníku státních poplatků (čl. 17 odst. 2), který umožňuje upustit od vízového poplatku, a ustanovení migračního kodexu Ázerbájdžánské republiky (článek 38), který umožňuje udělit elektronická víza.

Dokonce i v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v dohodě, například pokud žadatel o vízum předložil doklad potvrzující účel cesty pro kategorie osob uvedené v článku 4, může mu být udělení víza přesto odmítnuto, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článku 36 migračního kodexu Ázerbájdžánské republiky (kromě čl. 36 odst. 1 sedmého pododstavce) nebo pokud nastanou okolnosti uvedené v článku 16 migračního kodexu Ázerbájdžánské republiky.

1.3.   Druhy víz, které spadají do oblasti působnosti dohody

V čl. 3 písm. d) dohody se stanoví, že „vízem“ se rozumí „povolení vydané členským státem nebo Ázerbájdžánskou republikou za účelem průjezdu přes území členských států nebo Ázerbájdžánské republiky nebo zamýšleného pobytu na tomto území, jehož délka nepřesáhne 90 dnů v období 180 dnů“.

Usnadnění podle dohody platí jak pro jednotná víza platná pro celé území členských států, tak pro víza s omezenou územní platností.

Usnadnění podle dohody platí pro všechna víza uvedená v kapitole 5 migračního kodexu Ázerbájdžánské republiky.

1.4.   Výpočet délky pobytu stanovené ve vízu

Schengenský hraniční kodex vymezuje pojem krátkodobého pobytu jako: „90 dní během jakéhokoli období 180 dnů, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu“.

Tato definice se použije rovněž pro krátkodobá víza udělovaná Ázerbájdžánskou republikou v souladu s dohodou.

Jako den vstupu se započítává první den pobytu na území členských států a jako den výstupu poslední den pobytu na území členských států. Slovo „jakýkoli“ znamená, že se uplatní „pohyblivé“ referenční období 180 dnů a počítá se zpětně každý den pobytu v období posledních 180 dnů, aby se ověřilo, že je i nadále splňován požadavek 90 dnů v období 180 dnů. To znamená, že nepřítomnost na území členského státu po dobu 90 po sobě jdoucích dnů opravňuje k novému pobytu v délce až 90 dnů.

Pro výpočet doby povoleného pobytu podle nových pravidel lze použít „kalkulačku krátkodobých pobytů“ na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/borders-and-visas/border-crossing/index_en.htm.

Příklad výpočtu délky pobytu na základě stávající definice:

Osoba, která je držitelem víza pro více vstupů s dobou platnosti 1 rok (18. dubna 2014 – 18. dubna 2015) uskuteční první vstup dne 19. dubna 2014 s délkou pobytu 3 dny. Následně tato osoba uskuteční další vstup dne 18. června 2014 s délkou pobytu 86 dnů. Jaká je situace k příslušným datům? Kdy bude moci tato osoba uskutečnit další vstup?

Ke dni 11. září 2014: během posledních 180 dnů (16. března 2014 – 11. září 2014) osoba pobývala 3 dny (19. – 21. dubna 2014) plus 86 dnů (18. června 2014 – 11. září 2014) = 89 dnů = povolená délka pobytu nebyla překročena. Osoba může ještě uskutečnit pobyt v délce 1 dne.

Ke dni 16. října 2014: osoba může vstoupit k pobytu na 3 další dny (dne 16. října 2014 se nepočítá pobyt ze dne 19. dubna 2014, je už mimo období 180 dnů); dne 17. října 2014 se nepočítá pobyt ze dne 20. dubna 2014 (je už mimo období 180 dnů) atd.

Ke dni 15. prosince 2014: osoba může vstoupit k pobytu na dalších 86 dnů (dne 15. prosince 2014 se nepočítá pobyt ze dne 18. června 2014, je už mimo období 180 dnů); dne 16. prosince 2014 se nepočítá pobyt ze dne 19. června 2014 atd.

1.5.   Situace týkající se členských států, které ještě plně neuplatňují schengenské acquis, členských států, které se neúčastní společné vízové politiky Unie, a přidružených zemí

Členské státy, které k EU přistoupily v roce 2004 (Česká republika, Estonsko, Kypr, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko), 2007 (Bulharsko a Rumunsko) a 2013 (Chorvatsko) jsou vázány dohodou od jejího vstupu v platnost.

Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko dosud schengenské acquis plně neprovádějí. Tyto státy budou nadále udělovat vnitrostátní víza s platností omezenou na jejich vlastní území. Jakmile tyto členské státy plně provedou schengenské acquis, budou uplatňovat tuto dohodu.

Až do dne úplného provedení schengenského acquis těmito členskými státy se na všechny záležitosti, které tato dohoda neupravuje, použijí jejich vnitrostátní právní předpisy. Od uvedeného data se na záležitosti, které tato dohoda neupravuje, použijí schengenská pravidla nebo vnitrostátní právní předpisy.

Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko mohou uznávat povolení k pobytu, víza typu D a krátkodobá víza vydaná všemi státy členskými státy schengenského prostoru a přidruženými zeměmi pro krátkodobé pobyty na jejich území (6).

Podle článku 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích musí všechny strany uvedené úmluvy uznávat dlouhodobá víza a povolení k pobytu vydaná navzájem jako platná pro krátkodobé pobyty na jejich území. Uznávají povolení k pobytu, víza typu D a krátkodobá víza přidružených zemí pro vstup a krátkodobý pobyt a naopak.

Dohoda se nevztahuje na Dánsko, Irsko a Spojené království, ale zahrnuje společná prohlášení, že je žádoucí, aby tyto členské státy uzavřely s Ázerbájdžánskou republikou dvoustranné dohody o zjednodušení udělování víz.

Přestože jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko zeměmi přidruženými k Schengenu, nejsou dohodou vázány. Dohoda nicméně obsahuje společné prohlášení, že je žádoucí, aby tyto země přidružené k Schengenu s Ázerbájdžánskou republikou bezodkladně uzavřely dvoustranné dohody o udělování krátkodobých víz

Dohoda mezi vládou Ázerbájdžánské republiky a vládou Norského království o usnadnění udělování víz byla podepsána dne 3. prosince 2013 a vstoupila v platnost dne 1. června 2015. Dohoda mezi vládou Ázerbájdžánské republiky a Švýcarskou federální radou o usnadnění udělování víz byla podepsána dne 10. října 2016 a vstoupila v platnost dne 1. dubna 2017. Kromě toho dne 15. února 2017 vstoupila v platnost dohoda mezi vládou Ázerbájdžánské republiky a vládou Lichtenštejnského knížectví o vzájemném uplatňování pravidel, která je zmíněna v Dohodě mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou republikou o usnadnění udělování víz.

1.6.   Dohoda a dvoustranné dohody

V článku 13 dohody se stanoví:

Ke dni vstupu dohody v platnost skončila použitelnost ustanovení platných dvoustranných dohod mezi členskými státy a Ázerbájdžánskou republikou týkajících se záležitostí, které jsou upraveny dohodou. V souladu s právem Unie musí členské státy přijmout nezbytná opatření k odstranění nesrovnalostí mezi svými dvoustrannými dohodami a dohodou.

Pokud členský stát uzavřel dvoustrannou dohodu nebo ujednání s Ázerbájdžánskou republikou ohledně záležitostí, které dohoda neupravuje, například osvobození od vízové povinnosti pro držitele služebních pasů, bude toto osvobození platit i poté, co dohoda vstoupí v platnost.

Dvoustrannou dohodu s Ázerbájdžánskou republikou, která počítá s osvobozením od vízové povinnosti pro držitele služebních pasů, uzavřely tyto členské státy: Bulharsko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko (7).

Osvobození držitelů služebních pasů od vízové povinnosti přiznané členským státem platí pouze pro cestu na území tohoto členského státu, nikoli pro cestu do jiných členských států schengenského prostoru.

II.   ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

2.1.   Pravidla pro všechny žadatele o víza

Je třeba připomenout, že níže uvedená zjednodušení týkající se vízového poplatku, lhůty pro vyřízení žádostí o vízum, odjezdu v případě ztracených či odcizených dokladů a prodloužení víz za mimořádných okolností platí pro všechny žadatele o víza a držitele víz, kteří jsou občany Ázerbájdžánské republiky nebo členských států vázaných dohodou, včetně turistů.

2.1.1.   Poplatky za vyřízení žádosti o vízum

V čl. 6 odst. 1 dohody se stanoví:

V souladu s čl. 6 odst. 1 dohody činí poplatek za vyřízení žádosti o vízum 35 EUR. Tento poplatek se vztahuje na všechny žadatele o víza, kteří jsou občany Ázerbájdžánské republiky nebo EU (včetně turistů) a týká se krátkodobých víz, bez ohledu na počet vstupů.

V čl. 6 odst. 2 dohody se stanoví:

Aby mohli být osvobozeni od poplatku, musí oba žadatelé o vízum prokázat, že spadají do této kategorie. Pokud je zdravotní postižení žadatele zřejmé (slepci, osoby bez jedné nohy), je přijatelné vizuální uznání na konzulárním úřadě.

V odůvodněných případech může žádost podat zástupce nebo opatrovník zdravotně postižené osoby.

„e)	účastníci mezinárodních sportovních akcí a jejich odborný doprovod; (Pozn.: Fanoušci se nepovažují za doprovod.)

f)	účastníci vědeckých, akademických, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů;

g)	osoby, které předložily doklady dosvědčující, že jejich cesta je nutná z humanitárních důvodů, včetně potřeby naléhavého lékařského ošetření, a osoby, jež jim poskytují doprovod, nebo osoby cestující na pohřeb blízkého příbuzného nebo na návštěvu vážně nemocného blízkého příbuzného;

h)	zástupci organizací občanské společnosti, kteří cestují za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů či konferencí, včetně těch, které jsou pořádány v rámci výměnných programů;“

Aby mohla být tato kategorie osob od poplatku osvobozena, musí žadatelé o vízum předložit důkaz, že jsou členy organizací občanské společnosti nebo neziskových organizací registrovaných v členských státech nebo Ázerbájdžánské republice – viz článek 4 dohody.

Aby mohla být tato kategorie osob od poplatku osvobozena, musí žadatelé o vízum předložit doklad prokazující jejich postavení důchodce. Osvobození není odůvodněno v případech, kdy je účelem cesty výdělečná činnost

„j)	děti mladší 12 let;

k)	novináři a technický personál, který je doprovází v rámci profesní činnosti.“

Aby mohla být tato kategorie osob od poplatku osvobozena, musí žadatelé o vízum předložit důkaz, že jsou členy profesních organizací novinářů nebo sdělovacích prostředků – viz článek 4 dohody.

Pokud jde o členské státy, výše uvedené kategorie osob jsou od poplatku zcela osvobozeny. Kromě toho se v souladu s čl. 16 odst. 4 vízového kodexu od poplatku upustí u těchto kategorií osob:

—	vědečtí pracovníci ze třetích zemí cestující v rámci Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, jak je definován v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2005/761/ES (8);

—	zástupci neziskových organizací do věku 25 let, kteří se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích událostí organizovaných neziskovými organizacemi.

V čl. 16 odst. 6 vízového kodexu se stanoví:

V čl. 16 odst. 7 vízového kodexu se stanoví, že vízový poplatek se hradí v eurech, v národní měně třetí země nebo v měně běžně užívané ve třetí zemi, kde se žádost podává, a je nevratný, kromě případů, kdy je žádost nepřípustná nebo kdy je konzulát nepříslušný.

Aby se předešlo nesrovnalostem, které by mohly vést k spekulativnímu podávání žádostí o víza, měly by diplomatické mise a konzulární úřady členských států v Ázerbájdžánské republice usilovat o zajištění podobných vízových poplatků pro všechny ázerbájdžánské žadatele o víza, jsou-li hrazeny v cizích měnách.

Podobně v případě Ázerbájdžánu jsou podle čl. 17 odst. 2 zákona Ázerbájdžánské republiky o sazebníku státních poplatků od poplatků osvobozeny tyto kategorie cizinců:

—	členové oficiálních delegací a úředníci,

—	zástupci mezinárodních humanitárních organizací v Ázerbájdžánské republice,

—	osoby, které studují nebo jsou zapojeny do pedagogických činností prostřednictvím státních programů,

—	osoby, důvodem jejichž cest jsou obranné účely.

Žadatelé z Unie a Ázerbájdžánu obdrží potvrzení o zaplacení vízového poplatku.

V čl. 6 odst. 3 dohody se stanoví:

Pokud jde o podmínky spolupráce s externími poskytovateli služeb, článek 43 vízového kodexu uvádí podrobné informace o jejich úkolech.

2.1.2.   Lhůty pro vyřizování žádostí o vízum

V článku 7 dohody se stanoví:

O žádosti o vízum se v zásadě rozhodne do 10 kalendářních dnů ode dne podání přípustné žádosti o vízum.

Tato lhůta může být v jednotlivých případech prodloužena na dobu 30 kalendářních dnů, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení nebo v případech zastoupení, při němž jsou konzultovány orgány zastupovaného členského státu.

Všechny tyto lhůty začínají běžet, až když je spis se žádostí o vízum úplný, tj. od data přijetí žádosti o vízum a podkladů.

V případě diplomatických misí a konzulárních úřadů, které mají systém pro sjednávání schůzek, se do doby vyřizování zpravidla nezapočítává doba před sjednaným termínem schůzky. Tuto otázku, jakož i další podrobné postupy pro podávání žádostí o víza, upravují obecná pravidla stanovená v článku 9 vízového kodexu (článek 9) a v migračním kodexu Ázerbájdžánské republiky.

V čl. 7 odst. 3 dohody se stanoví:

Při sjednávání termínu schůzky by měla být s ohledem na čl. 7 odst. 3 dohody zohledněna případná naléhavost, na kterou upozornil žadatel o vízum. Rozhodnutí o zkrácené lhůtě pro rozhodnutí o žádosti o vízum přijímá konzulární úředník.

2.1.3.   Odjezd ze země v případě ztráty nebo odcizení dokladů totožnosti

V článku 8 dohody se stanoví:

Pokud dojde ke ztrátě dokladů totožnosti, platné doklady totožnosti opravňující držitele víza k překročení hranice vystavených diplomatickými misemi nebo konzulárními úřady jsou pro opuštění Ázerbájdžánské republiky nebo Schengenského prostoru dostačující. Orgány hostitelské země nemohou od držitele víza nebo konzulárního úřadu očekávat žádné jiné doklady, povolení nebo formality jakéhokoli druhu.

2.1.4.   Prodloužení platnosti víz za mimořádných okolností

V článku 9 dohody se stanoví:

Pokud jde o možnost prodloužit platnost víza v případech oprávněných osobních důvodů, jestliže držitel víza nemá možnost opustit území členského státu ve lhůtě uvedené na vízovém štítku, použijí se ustanovení článku 33 vízového kodexu, jsou-li slučitelná s dohodou. Vízum se však podle dohody v případě vyšší moci nebo humanitárních důvodů prodlužuje bezplatně.

Pokud jde o Ázerbájdžánskou republiku, použije se na záležitosti, které se týkají prodloužení dočasného pobytu cizinců v Ázerbájdžánské republice, migrační kodex.

Rozhodnutí o prodloužení dočasného pobytu cizinců v Ázerbájdžánské republice je úřední doklad, který cizincům povoluje dočasný pobyt v Ázerbájdžánské republice.

Cizinci s prodlouženým dočasným pobytem v Ázerbájdžánské republice mohou tuto zemi opustit na hraničních přechodech, přičemž předloží cestovní pas nebo jiné doklady opravňující k překročení hranice a rovněž rozhodnutí o prodloužení dočasného pobytu.

2.2.   Pravidla pro určité kategorie žadatelů o víza

2.2.1.   Doklady potvrzující účel cesty

Kategorie osob uvedené v čl. 4 odst. 1 dohody musí účel cesty prokazovat jen stanovenými doklady. Jak je stanoveno v čl. 4 odst. 3 dohody, nebude se vyžadovat další zdůvodnění, pozvání či jiné potvrzení účelu cesty.

Neznamená to však upuštění od obecného požadavku osobní přítomnosti při podávání žádosti o vízum a předložení podpůrných dokladů týkajících se prostředků k živobytí.

Pokud v určitých individuálních případech přetrvávají pochybnosti o pravosti dokladu prokazujícího účel cesty, může být podle čl. 21 odst. 8 vízového kodexu a podle migračního kodexu Ázerbájdžánské republiky žadatel o vízum předvolán k dalšímu pohovoru na velvyslanectví či konzulátu, kde může být vyslechnut ohledně skutečného účelu návštěvy nebo svého záměru vrátit se. V těchto individuálních případech může žadatel o vízum dobrovolně předložit další doklady nebo o ně může výjimečně požádat konzulární úředník. Takový postup se však nemá uplatňovat systematicky a bude pozorně sledován smíšeným výborem.

V zásadě se spolu s žádostí o vízum předkládá originál dokladu vyžadovaného podle čl. 4 odst. 1 dohody. Konzulát však může začít vyřizovat žádost o vízum s použitím faksimile nebo kopií dokladu. Konzulát ovšem může požadovat originální doklad v případě první žádosti o vízum a vyžádá si ho v individuálních případech, kdy má pochybnosti.

Pro kategorie osob, které nejsou uvedeny v článku 4 dohody (například turisty), zůstávají v platnosti obecná pravidla týkající se dokumentů prokazujících účel cesty. Totéž platí pro dokumenty týkající se souhlasu rodičů s cestou dětí mladších 18 let.

Schengenská pravidla a vnitrostátní právní předpisy se použijí na záležitosti, jež tato dohoda neupravuje, jako je uznávání cestovních dokladů, záruky týkající se návratu a dostatečné prostředky k živobytí.

V čl. 4 odst. 1 dohody se stanoví:

Pravost podpisu zvoucí osoby musí být potvrzena příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy země pobytu. Pozvání by mělo být potvrzeno příslušnými orgány.

Toto ustanovení se vztahuje rovněž na příbuzné personálu diplomatických misí a konzulátů cestující za účelem rodinné návštěvy v délce do 90 dnů na území členských států nebo Ázerbájdžánské republiky, kromě nutnosti prokazovat legální pobyt a rodinné vazby.

Jméno žadatele o vízum musí být uvedeno v dopise příslušného orgánu, v němž se potvrzuje, že daná osoba je členem delegace, která cestuje na území druhé strany za účelem účasti na oficiálním setkání. Jméno žadatele o vízum nemusí být uvedeno v oficiálním pozvání k účasti na zasedání, ačkoli pokud je oficiální pozvání k účasti na setkání adresováno konkrétní osobě, její jméno v něm zřejmě figurovat bude.

Toto ustanovení se vztahuje na členy oficiálních delegací bez ohledu na typ jejich pasu (služební nebo běžný cestovní pas).

Kromě výše uvedeného vydá vnitrostátní obchodní rejstřík doklad, který potvrzuje existenci příslušných obchodních organizací.

Sdružení, které je oprávněno vydat písemnou žádost, je národní sdružení země původu řidiče. Písemné žádosti mohou vydávat také regionální nebo jiné pobočky národních sdružení členských států.

Studentský průkaz se přijímá jako zdůvodnění účelu cesty, byl-li vydán hostitelskou univerzitou, vysokou školou nebo školou, kde se má studium či vzdělávací kurs uskutečnit.

„f)	u účastníků vědeckých, akademických, kulturních a uměleckých akcí, včetně univerzitních a jiných výměnných programů: — písemná žádost od hostitelské organizace o účast na těchto akcích;

g)

u novinářů a technického personálu, který je doprovází v rámci profesní činnosti: — osvědčení či jiný doklad vydaný profesní organizací nebo zaměstnavatelem žadatele, který prokazuje, že dotyčná osoba je kvalifikovaným novinářem, a v němž je uvedeno, že účelem cesty je výkon novinářské práce, nebo který prokazuje, že osoba patří k technickému personálu, který novináře doprovází v rámci profesní činnosti;“

Do této kategorie nepatří novináři na volné noze a jejich asistenti.

Je nutné předložit osvědčení nebo doklad vydaný profesní organizací novinářů nebo zaměstnavatelem žadatele o vízum, který prokazuje, že žadatel o vízum je profesionální novinář nebo osoba, která novináře doprovází v rámci profesní činnosti, a v němž je uvedeno, že účelem cesty je výkon novinářské práce nebo pomoc při této práci.

Seznam doprovodu v případě mezinárodních sportovních akcí bude omezen na osoby, které doprovázejí sportovce v rámci profesní činnosti: trenéry, maséry, manažera, zdravotnický personál a předsedu sportovního klubu. Fanoušci se tedy nepovažují za doprovod.

Nejvyšším správním úředníkem/starostou města nebo obce, který je oprávněn vydávat písemné žádosti, je nejvyšší správní úředník/starosta hostitelského města nebo obce, kde se mají partnerské činnosti uskutečnit. Tato kategorie zahrnuje pouze oficiální partnerské činnosti.

Musí být předložen dokument zdravotnického zařízení potvrzující zmíněné tři prvky (nezbytnost lékařského ošetření v tomto zařízení, nezbytnost doprovodu a doklad o dostatečných finančních prostředcích na úhradu lékařského ošetření, např. doklad o předběžné platbě).

„k)	u příslušníků svobodných povolání účastnících se mezinárodních výstav, konferencí, sympozií, seminářů a jiných podobných akcí pořádaných na území Ázerbájdžánské republiky nebo členských států: — písemná žádost od hostitelské organizace potvrzující, že se daná osoba účastní dané akce;

l)

u zástupců organizací občanské společnosti cestujících za účelem vzdělávacích kurzů, seminářů či konferencí, včetně těch, které jsou pořádány v rámci výměnných programů: — písemná žádost vydaná hostitelskou organizací, potvrzení, že dotyčná osoba zastupuje příslušnou organizaci občanské společnosti, a osvědčení o založení této organizace z příslušného rejstříku vydané státním orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy;“

Musí být předložen doklad od organizace občanské společnosti potvrzující, že žadatel tuto organizaci zastupuje.

Na členy těchto organizací občanské společnosti se dohoda nevztahuje.

„m)	u příbuzných navštěvujících pohřební obřady: — úřední doklad potvrzující úmrtí a potvrzení o příbuzenském či jiném vztahu mezi žadatelem a zemřelým;

n)	u osob navštěvujících vojenské a občanské hřbitovy: — úřední doklad potvrzující existenci hrobu a jeho udržování a příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem a pohřbenou osobou.“

V dohodě není upřesněno, zda by výše zmíněný úřední doklad měly vydat orgány země, kde se nachází hřbitov, nebo orgány země, kde má bydliště osoba, jež si přeje hřbitov navštívit. Mělo by být přípustné, aby takový úřední dokument mohly vydat příslušné orgány obou zemí.

Musí být předložen výše zmíněný úřední doklad potvrzující existenci hrobu a jeho udržování a příbuzenský či jiný vztah mezi žadatelem o vízum a pohřbenou osobou.

Dohoda nevytváří žádná nová pravidla odpovědnosti fyzických nebo právnických osob vydávajících písemné žádosti. V případě vydání nepravdivé žádosti se použijí právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy.

2.2.2.   Vydávání víz pro více vstupů

V případech, kdy žadatel o vízum musí cestovat často na území členských států nebo Ázerbájdžánské republiky, mohou se udělovat krátkodobá víza pro několik návštěv za předpokladu, že jejich celková délka nepřekročí 90 dnů během období 180 dnů.

V článku 5 dohody se stanoví:

S přihlédnutím k profesnímu postavení těchto kategorií osob nebo k jejich rodinným vztahům s občanem Ázerbájdžánské republiky, který oprávněně pobývá na území členských států, občanem Unie, který oprávněně pobývá na území Ázerbájdžánské republiky, nebo s občanem Unie pobývajícím v členském státě, jehož je státním příslušníkem, je oprávněné udělit vízum pro více vstupů s platností pěti let, nebo s platností omezenou na dobu jejich funkčního období nebo oprávněného pobytu, pokud je tato doba kratší než pět let.

U osob, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody, musí být předložen důkaz o oprávněném pobytu zvoucí osoby.

Osoby, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. b) dohody, by měly předložit potvrzení o svém profesním postavení a délce svého funkčního období.

Toto ustanovení se nepoužije na osoby, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 písm. b), pokud jsou podle dohody od vízové povinnosti osvobozeny, tj. pokud jsou držiteli diplomatického pasu.

V případech, kdy je potřeba či úmysl cestovat často nebo pravidelně výslovně omezena na kratší období, platnost víza pro více vstupů se omezí na toto období.

Vícenásobná víza s platností jednoho roku se v zásadě udělují výše uvedeným kategoriím žadatelů o vízum, pokud během předchozího roku (12 měsíců) žadatel o vízum získal alespoň jedno vízum, využil ho v souladu s právními předpisy navštíveného státu (navštívených států) upravujícími vstup a pobyt (například osoba nepřekročila povolenou délku pobytu) na jeho (jejich) území a pokud existují důvody pro žádost o vícenásobné vízum.

V případech, kdy není odůvodněné udělit vízum s platností jednoho roku (například když je výměnný program kratší než jeden rok nebo když osoba nepotřebuje cestovat po celý jeden rok), bude doba platnost víza kratší než jeden rok, jsou-li splněny ostatní požadavky pro udělení víza.

Víza pro více vstupů s platností od dvou do pěti let se udělí kategoriím žadatelů o vízum uvedeným v čl. 5 odst. 2 dohody za podmínky, že v průběhu předchozích dvou let (24 měsíců) využily jednoroční víza pro více vstupů v souladu s právními předpisy upravujícími vstup a pobyt na území navštíveného státu (navštívených států) a důvody pro žádost o vízum pro více vstupů jsou stále platné. Je třeba poznamenat, že vízum s platností minimálně dvou a maximálně pěti let se udělí pouze tehdy, jestliže žadateli o vízum byla během předchozích dvou let (24 měsíců) vydána dvě víza s platností na alespoň jeden rok a pokud tato víza využil v souladu s právními předpisy upravujícími vstup a pobyt na území navštíveného státu (navštívených států). Po posouzení každé žádosti o vízum rozhodnou diplomatické mise či konzulární úřady o době platnosti těchto víz, tj. od dvou do pěti let.

Neexistuje povinnost udělit vízum pro více vstupů, pokud žadatel o vízum nevyužil dříve udělené vízum.

2.2.3.   Držitelé diplomatických pasů

V článku 10 dohody se stanoví:

Dohodou nejsou upraveny postupy pro vysílání diplomatů do členských států. Pro tyto případy se použije obvyklý akreditační postup.

III.   SPOLUPRÁCE V OBLASTI CESTOVNÍCH DOKLADŮ

Ve společném prohlášení připojeném k dohodě se smluvní strany dohodly, že smíšený výbor posoudí dopad úrovně zabezpečení příslušných cestovních dokladů na fungování dohody. Smluvní strany se proto dohodly, že se budou pravidelně vzájemně informovat o opatřeních, která byla přijata s cílem vyhnout se vydávání různých cestovních dokladů a rozvíjet technické aspekty zabezpečení cestovních dokladů, a o opatřeních souvisejících s procesem personalizace při vydávání cestovních dokladů.

IV.   STATISTIKY

Aby smíšený výbor mohl účinně sledovat provádění dohody, měly by diplomatické mise a konzulární úřady členských států předkládat Komisi každých šest měsíců statistiky. Tyto statistiky by měly být, pokud je to možné, předkládány za každý měsíc a měly by se týkat:

—	počtu zamítnutých víz,

—	počtu udělených víz pro více vstupů,

—	délky platnosti udělených víz pro více vstupů,

—	počtu víz udělených bezplatně.

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. EU L 81, 21.3.2001, s. 1).

(2)  Úř. věst. EU L 239, 22.9.2000, s. 19.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. EU L 243, 15.9.2009, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(5)  Migrační kodex Ázerbájdžánské republiky byl přijat zákonem Ázerbájdžánské republiky č. 713-IVQ dne 2. července 2013 a vstoupil v platnost dne 1. srpna 2013.

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 565/2014/EU ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem a Rumunskem za rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území nebo zamýšlených pobytů na jejich území, jejichž doba trvání během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů, a kterým se zrušují rozhodnutí č. 895/2006/ES a č. 582/2008/ES (Úř. věst. EU L 157, 27.5.2014, s. 23). Z důvodu neexistence diplomatických styků Kypr v současnosti neuplatňuje ustanovení rozhodnutí č. 565/2014/EU na držitele ázerbájdžánských pasů (s výjimkou diplomatických pasů).

(7)  Osvobození od vízové povinnosti v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 539/2001.

(8)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2005/761/ES ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (Úř. věst. EU L 289, 3.11.2005, s. 23).

PŘÍLOHA

Přílohy I a II rozhodnutí 2009/821/ES se mění takto:

1)

Příloha I se mění takto: a) v části týkající se Belgie se položka pro letiště Brussel-Zaventem nahrazuje tímto: „Brussel-Zaventem Bruxelles-Zaventem BE BRU 4 A Flight Care 2 NHC(2) U, E, O Avia Partner HC-T(2)   WFS HC-T(CH)(2)   Swiss Port HC(2)“   b) v části týkající se Dánska se položka pro přístav København nahrazuje tímto: „København DK CPH 1 P   HC(1)(2), NHC-T(FR)(2), NHC-NT(2)“   c) v části týkající se Německa se položka pro letiště Hannover-Langenhagen nahrazuje tímto: „Hannover-Langenhagen DE HAJ 4 A     O(10)“ d) v části týkající se Irska se položka pro letiště Shannon nahrazuje tímto: „Shannon IE SNN 4 A   HC(2), NHC(2) E“ e) část týkající se Španělska se mění takto: i) položka pro letiště Alicante se nahrazuje tímto: „Alicante ES ALC 4 A   HC(2), NHC(2) (*) O(10) (*)“ ii) položka pro letiště Madrid se nahrazuje tímto: „Madrid ES MAD 4 A Iberia HC-T(FR)(2) (*), HC-NT(2) (*), NHC(2) U, E, O Swissport HC(2), NHC(2) O PER4 HC-T(CH)(2)   WFS: World Wide Flight Services HC(2), NHC-T(CH)(2), NHC-NT O Alaire HC-T(2)“   iii) položka pro přístav Vigo se nahrazuje tímto: „Vigo ES VGO 1 P T.C. Guixar HC, NHC-T(FR), NHC-NT   Frioya HC-T(FR)(2)(3)   Frigalsa HC-T(FR)(3)   Pescanova HC-T(FR)(2)(3)   Fandicosta (*) HC-T(FR)(2)(3) (*)   Frig. Morrazo HC-T(FR)(3)“

2)	Příloha II, v části týkající se Chorvatska se položky nahrazují tímto: „HR00001 BJELOVAR HR00007 GRAD ZAGREB HR00002 VUKOVAR HR00003 PULA HR00009 ŠIBENIK HR00008 SLAVONSKI BROD HR00004 SPLIT HR00005 VARAŽDIN HR00006 ZAGREB HR00010 KARLOVAC HR00011 SISAK HR00012 VIROVITICA“

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247 se mění takto:

1)

V části A se položka pro Nizozemsko nahrazuje tímto: „Členský stát: Nizozemsko Oblast zahrnující: Datum ukončení platnosti podle čl. 29 odst. 1 směrnice 2005/94/ES V provincii Groningen — Vanaf de kruising van Heirweg (Visvliet) en de N355, de N355 volgend in oostelijke richting tot aan de Bosscherweg. — De Bosscherweg volgend in noordelijke richting tot aan de Westerwaarddijk. — De Westwaarddijk volgend in oostelijke richting overgaand in de Oosterwaarddijk overgaand in zuidelijke richting tot aan de Pamaweg. — De Pamaweg volgend in oostelijke richting tot aan de Heereburen. — De Heereburen volgend in zuidelijke richting overgaand in oostelijke richting overgaand in zuidelijke richting overgaand in oostelijke richting tot aan de Frijtumerweg. — De Frijtumerweg volgend in zuidelijke richting tot aan de Balmahuisterweg. — De Balmahuisterweg volgend in zuidelijke richting tot aan de N355. — De N355 volgend in oostelijke richting overgaand in zuidelijke richting tot aan de Van Starkenborghkanaal ZZ. — De Van Starkenborghkanaal ZZ volgend in westelijke richting tot aan de Hoendiep Oostzijde. — De Hoendiep Oostzijde volgend in zuidelijke richting tot aan de Niekerkerdiep ZZ. — De Niekerkerdiep ZZ volgend in westelijke richting tot aan de Millinghaweg. — De Millinghaweg volgend in zuidelijke richting overgaand in de Fanerweg tot aan de Maarsdijk. — De Maarsdijk volgend in westelijke richting overgaand in noordelijke richting tot aan de N980. — De N980 volgend in zuidelijke richting overgaand in westelijke richting tot aan de De Noord. — De De Noord volgend in noordelijke richting tot aan de Caspar Roblesdijk. — De Caspar Roblesdijk volgend in westelijke richting tot aan de De Wieren. — De De Wieren volgend in noordelijke richting tot aan de Abel Tasmanweg. — De Abel Tasmanweg volgend in westelijke richting tot aan de Stationsweg. — De Stationsweg volgend in noordelijke richting tot aan de Heirweg. — De Heirweg volgend in oostelijke richting tot aan de kruising met de N355. 29.3.2018“

2)

V části B se položka pro Nizozemsko nahrazuje tímto: „Členský stát: Nizozemsko Oblast zahrnující: Datum ukončení platnosti podle článku 31 směrnice 2005/94/ES V provincii Groningen — Vanaf de kruising van de Kuipersweg en de N355 (Buitenpost), de N355 volgen in oostelijke richting tot aan de Steenharts. — De Steenharst volgend in noordelijke richting tot aan de Zevenhuisterweg. — De Zevenhuisterweg volgend in west noordelijke richting tot aan de Hesseweg. — De Hesseweg volgend in oostelijke richting tot aan de Brongersmaweg. — De Brongersmaweg volgend in noordelijke richting tot aan de Foijingaweg. — De Foijingaweg volgend in oostelijke richting tot aan de Wester-Nieuwkruisland. — De Wester-Nieuwkruisland volgend in noordelijke richting tot aan de Kwelderweg. — De Kwelderweg volgend in oostelijke richting tot aan de W. van der Ploegweg. — De W. van der Ploegweg volgend in noordelijke richting tot aan de Hooge Zuidwal. — De Hooge Zuidwal volgend in oostzuidelijke richting tot aan de N388. — De N388 volgend in noordelijke richting tot aan de Stationsstraat. — De Stationsstraat volgend in noordoostelijke richting tot aan het Hunsingokanaal (Water). — Het Hunsingokanaal (Water) volgend in oostelijke richting tot aan de Kanaalstraat. — De Kanaalstraat volgend in oostzuidelijke richting tot aan de Hoofdstraat. — De Hoofdstraat volgend in noordelijke richting tot aan de Vlakkeriet. — De Vlakkeriet volgend in oostelijke richting tot aan de Kattenburgerweg. — De Kattenburgerweg volgend in noordelijke richting overgaand in oostelijke richting overgaand in zuidelijke richting tot aan de Zuurdijksterweg. — De Zuurdijksterweg volgend in oostelijke richting tot aan de N983. — De N983 volgend in zuidelijke richting tot aan het Reitdiep (Water). — Het Reitdiep (Water) volgend in oostelijke richting tot aan het Aduarderdiep (Water) — Het Aduarderdiep (Water) volgend in zuidelijke richting tot aan het van Starkenborgh Kanaal (Water). — Het Starkenborgh Kanaal (Water) volgend in oostelijke richting tot aan de Gaaikemadijk. — De Gaaikemadijk volgend in zuidelijke richting tot aan de N355. — De N355 volgend in oostelijke richting tot aan de N977. — De N977 volgend in zuidelijke richting tot aan de Hoendiep. — De Hoendiep volgend in westelijke richting tot aan de Roderwolderdijk. — De Roderwolderdijk volgend in zuidelijke richting tot aan de A7. — De A7 volgend in westelijke richting tot aan de Matsloot. — De Matsloot volgend in zuidelijke richting tot aan de Sandebuur. — De Sandebuur volgend in westelijke richting overgaand in zuidelijke richting tot aan de Sandebuursedijk. — De Sandebuursedijk volgend in westelijke richting tot aan de Aan De Vaart. — De Aan de Vaart volgend in zuidelijke richting tot aan de Damweg. — De Damweg volgend in westelijke richting overgaand in de Turfweg tot aan de N372. — De N372 volgend in west noordelijke richting tot aan de Van Panhuijslaan. — De Van Panhuijslaan volgend in zuidelijke richting tot aan de Lindensteinlaan. — De Lindensteinlaan volgend in westelijke richting tot aan de Auwemalaan. — De Auwemalaan volgend in zuidelijke richting tot aan de Pastoor Hopperlaan. — De Pastoor Hopperlaan volgend in westelijke richting overgaand in de Veenderij tot aan de Turfring. — De Turfring volgend in zuidelijke richting overgaand in westelijke richting tot aan de Tolbertervaart. — De Tolbertervaart volgend in zuidelijke richting tot aan de N979. — De N979 volgend in westzuidelijke richting tot aan de Carolieweg. — De Carolieweg volgend in noordelijke richting overgaand in westelijke richting overgaand in de Grouwweg tot aan de Jonkersweg. — De Jonkersweg volgend in noordelijke richting tot aan de Nieuweweg. — De Nieuweweg volgend in westelijke richting overgaand in de Kruisweg tot aan de N980. — De N980 volgend in noordelijke richting tot aan de Leidijk. — De Leidijk volgend in westelijke richting tot aan de Zuiderweg. — De Zuiderweg volgend in westelijke richting tot aan de Oude Dijk. — De Oude Dijk volgend in noordelijke richting tot aan de N981. — De N981 volgend in westelijke richting tot aan de N358. — De N358 volgend in noordelijke richting overgaand in Lutkepost overgaand in de Kuipersweg tot aan de kruising met de N355. 29.3.2018 — Vanaf de kruising van Heirweg (Visvliet) en de N355, de N355 volgend in oostelijke richting tot aan de Bosscherweg. — De Bosscherweg volgend in noordelijke richting tot aan de Westerwaarddijk. — De Westwaarddijk volgend in oostelijke richting overgaand in de Oosterwaarddijk overgaand in zuidelijke richting tot aan de Pamaweg. — De Pamaweg volgend in oostelijke richting tot aan de Heereburen. — De Heereburen volgend in zuidelijke richting overgaand in oostelijke richting overgaand in zuidelijke richting overgaand in oostelijke richting tot aan de Frijtumerweg. — De Frijtumerweg volgend in zuidelijke richting tot aan de Balmahuisterweg. — De Balmahuisterweg volgend in zuidelijke richting tot aan de N355. — De N355 volgend in oostelijke richting overgaand in zuidelijke richting tot aan de Van Starkenborghkanaal ZZ. — De Van Starkenborghkanaal ZZ volgend in westelijke richting tot aan de Hoendiep Oostzijde. — De Hoendiep Oostzijde volgend in zuidelijke richting tot aan de Niekerkerdiep ZZ. — De Niekerkerdiep ZZ volgend in westelijke richting tot aan de Millinghaweg. — De Millinghaweg volgend in zuidelijke richting overgaand in de Fanerweg tot aan de Maarsdijk. — De Maarsdijk volgend in westelijke richting overgaand in noordelijke richting tot aan de N980. — De N980 volgend in zuidelijke richting overgaand in westelijke richting tot aan de De Noord. — De De Noord volgend in noordelijke richting tot aan de Caspar Roblesdijk. — De Caspar Roblesdijk volgend in westelijke richting tot aan de De Wieren. — De De Wieren volgend in noordelijke richting tot aan de Abel Tasmanweg. — De Abel Tasmanweg volgend in westelijke richting tot aan de Stationsweg. — De Stationsweg volgend in noordelijke richting tot aan de Heirweg. — De Heirweg volgend in oostelijke richting tot aan de kruising met de N355. 29.3.2018“

PŘÍLOHA

PRIORITY PARTNERSTVÍ MEZI EVROPSKOU UNIÍ A ARMÉNIÍ

I.   SOUVISLOSTI

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménií na straně druhé (dále jen „dohoda o partnerství a spolupráci“) byla podepsána dne 22. dubna 1996 a vstoupila v platnost dnem 1. července 1999. EU a její členské státy na jedné straně a Arménie na straně druhé dokončily dne 27. února 2017 jednání o komplexní a posílené dohodě o partnerství, jejíž text nyní získává konečnou podobu k podpisu. Cílem priorit partnerství EU-Arménie je usnadnit provádění spolupráce mezi partnery, mimo jiné v souvislosti s novou dohodou. Priority partnerství se snaží posílit vztah mezi EU a Arménii a usilují o prosazování univerzálních hodnot a stability, odolnosti, bezpečnosti a prosperity založených na demokracii, lidských právech, právním státu, udržitelném hospodářském růstu a otevřenosti. Jsou v souladu s prioritami stanovenými Arménskou republikou a EU, včetně těch stanovených v přezkumu evropské politiky sousedství (EPS) (1). Priority partnerství se řídí zásadami společné odpovědnosti a diferenciace a vycházejí ze čtyř priorit (2) společně dohodnutých na summitu Východního partnerství v Rize v roce 2015, jež byly oběma stranami potvrzeny na zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Východního partnerství v květnu 2016 jako řídicí rámec pro budoucí práci. Priority partnerství jsou konečně rovněž v souladu s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030 a s Pařížskou dohodou z roku 2015 o změně klimatu a s jejich závazky v otázkách hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti a změny klimatu.

EU a Arménie sdílejí společné zájmy a hodnoty, zejména vzhledem k zapojení Arménie do hospodářských a politických reforem, jakož i do regionální spolupráce, mj. v rámci Východního partnerství. Nová komplexní dohoda obnoví a zformuje právní základ dvoustranných vztahů a této dynamiky by se mělo využít k posílení vztahů mezi EU a Arménií, mj. schválením priorit partnerství. Tento nový zastřešující rámec a prioritní oblasti spolupráce budou stavět na společném zájmu na zlepšení našeho zapojení s přihlédnutím k jiným mezinárodním závazkům EU a Arménie.

Priority partnerství staví na plodné spolupráci v minulosti, mimo jiné v souvislosti s prováděním akčního plánu EPS, který nahradí. Tyto priority partnerství by měly určovat pořad jednání pro pravidelná zasedání politického dialogu a dialogů v jednotlivých odvětvích, jak jsou definována v nové dohodě, přičemž bude zároveň rámcem pro provádění a sledování priorit.

Na těchto prioritách partnerství bude založena budoucí finanční spolupráce mezi EU a Arménií a společné programování, zejména příští jednotný rámec podpory pro Arménii pro roky 2017–2020.

II.   PRIORITY

Priority partnerství odráží sdílené zájmy a zaměřují se na ty oblasti, ve kterých spolupráce přináší vzájemný prospěch. Arménie a EU budou nadále sledovat klíčové cíle podpory regionální stability na základě společných hodnot a silného závazku dodržování demokracie a lidských práv. Občanská společnost je v kontextu Východního partnerství významným hráčem a EU i Arménie dále usnadní její zapojení do provádění těchto priorit. Hospodářská spolupráce pro udržitelný růst je oblast, kde existuje silný společný zájem a ve které prozkoumáme všechny možné příležitosti ke zlepšení podnikatelského prostředí. Rychlejší a inkluzivnější růst bude vyžadovat posílení odpovídajících dovedností a lidského kapitálu veřejných institucí, další zlepšení správy věcí veřejných a lepší propojení infrastruktury. Vyřešením těchto otázek se vytvoří příznivé podmínky pro silnější spolupráci v klíčových odvětvích a pro zvýšení mobility ve prospěch občanů jak v EU, tak v Arménii. Priority jsou propojené a vzájemně se posilují. Každé prioritní téma zahrnuje několik prvků v multidisciplinárním a průřezovém přístupu, který je pro dosažení cíle nezbytný. To zahrnuje společné aktivní zapojení do fór pro multilaterální spolupráci, a to mimo jiné v rámci Východního partnerství.

1.   Posilování institucí a řádné správy věcí veřejných

EU a Arménie jsou odhodlány k další spolupráci s cílem prosazovat lidská práva, právní stát a základní svobody. Budou spolupracovat na trvalém zlepšování arménské veřejné správy, řádné správy věcí veřejných a soudní moci, zesílí boj proti korupci a posílí občanskou společnost. Ve všech oblastech budou začleněny otázky rovnosti žen a mužů, životního prostředí a sociální otázky.

Pozornost se zaměří na provádění a prosazování příslušných právních předpisů, včetně nové ústavy. Reforma volebního systému, schválená v září 2016 mimo jiné na základě doporučení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a jejího Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva, platí od parlamentních voleb konaných dne 2. dubna 2017. Strany budou rovněž usilovat o další rozvoj příznivého prostředí pro občanskou společnost, včetně organizací sociálních partnerů, a její účasti na rozhodování. Občanská společnost byla konzultována v souvislosti se zřízením těchto priorit partnerství a bude rovněž hrát důležitou roli tím, že bude přispívat ke sledování jejich provádění.

Strany zvýší své úsilí v oblasti reformy veřejné správy, včetně místních úřadů, a prosazování práva. Zvláštní význam bude přisuzován právnímu státu, podpoře nezávislosti soudní moci, přístupu ke spravedlnosti a právu na spravedlivý proces. Tato reforma začne strategickým rámcem pro reformu veřejné správy. Cílem naší spolupráce je posílit odpovědnost a účinnost vlády prostředky, které zahrnují moderní, genderově citlivé řízení lidských zdrojů a rozsáhlé využívání elektronické veřejné správy, mj. ve zdravotnictví. Vývoj politik a jejich vyhodnocení budou založeny na jednoznačných důkazech poskytovaných mimo jiné vysoce kvalitními statistickými službami.

Jádrem reformy veřejné správy a úsilí země o posílení právního státu bude boj proti korupci. Spolupráce se zaměří jak na posílení protikorupčních orgánů, tak na přezkum právních předpisů, zejména na systém zadávání veřejných zakázek a systém přiznávání majetku, aby se zajistilo jejich řádné provádění, a řízení veřejných funkcí, jejichž hospodářská a jiná rizika jsou nejvyšší (zadávání zakázek, celní správa, povolení), pokud jde o zajištění vysokých etických norem a zamezení střetu zájmů. Strany provádějí finanční pomoc v souladu se zásadami řádného finančního řízení a spolupracují při ochraně finančních zájmů EU a Arménie v souladu s příslušnými ustanoveními v komplexní a posílené dohodě o partnerství.

Spolupráce v bezpečnostním sektoru se bude snažit posílit odpovědnost provozovatelů služeb ochrany a řešit společné zájmy v oblasti boje proti organizované trestné činnosti, drogám a terorismu, včetně financování terorismu a praní peněz, pomocí prostředků, které respektují ustanovení o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti stanovená v různých dohodách, jimiž se vztahy mezi EU a Arménií řídí. Další modernizace správy hranic přispěje jak k bezpečnosti země a regionu, tak k hospodářskému rozvoji usnadněním oprávněných výměn. Strany budou spolupracovat také na vymáhání majetku z trestné činnosti prostřednictvím zlepšení právního rámce Arménie a zřízení plnohodnotného úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

2.   Hospodářský rozvoj a tržní příležitosti

Společným cílem stran je udržitelný a inkluzivní hospodářský rozvoj Arménie. Udržitelný růst vyžaduje řádné hospodářské politiky, které zajišťují makroekonomickou a finanční stabilitu. Ty by měly zahrnovat trvalý závazek k udržitelným rozpočtovým politikám při zachování kapitálových a sociálních výdajů a konsolidujících rezerv proti vnějším otřesům. Řízení veřejných financí (což je významný prvek jak pro správu věcí veřejných a demokracii, tak pro hospodářský rozvoj) bude dodržovat zásady osvědčených mezinárodních postupů. Bude dále posílen bankovní dohled podle mezinárodních norem a osvědčených postupů, aby se zvýšila robustnost a odolnost finančního sektoru. Modernizace a reformy v celní a daňové správě, včetně mezinárodní spolupráce a posílení boje proti podvodům, povzbudí výběr příjmů.

Zlepšené podnikatelské prostředí je základní podmínkou hospodářského rozvoje. Prioritními oblastmi v tomto ohledu budou dále zjednodušené administrativní postupy a snížené správní náklady, zlepšený přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky (MSP) na zdravém a diverzifikovaném finančním trhu a zesílená ochrana a prosazování vlastnických práv. Silné organizace na podporu podnikání a obchodní sdružení by hospodářským subjektům pomohly chopit se nových příležitostí a posílit jejich hlasy při vytváření ekonomické politiky. EU a Arménie se budou snažit posílit schopnost arménských podniků zapojit se do mezinárodních hodnotových řetězců, jež zahrnují hospodářské subjekty jak z EU, tak z Arménie, což bude napomáhat transferu technologií a předávání znalostí. Role organizací na podporu podnikání je v tomto smyslu nadmíru důležitá a podpora EU při navazování kontaktů mezi arménskými a evropskými podniky může napomoci vnitrostátnímu úsilí. Arménská účast v mezinárodních hodnotových řetězcích může zahrnovat přímé zahraniční investice a být jimi posilována a urychlována, což může přispět k budování a posílení místních dovedností a kompetencí. Za tímto účelem je zásadní zlepšit investiční rámec posílením jeho transparentnosti, spolehlivosti a účinnosti. Investiční prostředí podporující podnikání zahrnuje rovněž účinnou hospodářskou soutěž na trzích s výrobky a službami, kterou zajišťuje silný, nezávislý orgán pro hospodářskou soutěž, jenž funguje podle nejvyšších etických norem, má přístup k účinnému donucovacímu mechanismu pro antimonopolní právní předpisy a efektivní ochraně práv duševního vlastnictví, včetně zeměpisných označení. Začlenění snadnosti podnikání do všech politik bude pro podporu růstu zásadní. Aby se zajistilo, že hospodářský rozvoj bude inkluzivní a přispěje ke zlepšení životních podmínek všech arménských občanů, budou potřeba moderní politiky zaměstnanosti a sociální politiky. To zahrnuje odpovídající instituce pro zajištění účinného dohledu na pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Je důležité provádět celkovou arménskou rozvojovou strategii, stejně jako strategie specifické pro konkrétní odvětví (strategii pro MSP a doporučení posouzení v rámci iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu, strategii podpory vývozu, rozvoje venkova atd.), aktivně se podílet na programech EU pro MSP (COSME neboli Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků) a pro výzkum a inovace (program Horizont 2020) a aktualizovat regulační a infrastrukturní prostředí pro informační a komunikační technologie (IKT) s plným využitím podpory EU v těchto oblastech.

Podpora digitální ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím sbližování digitálního prostředí Arménie s jednotným digitálním trhem EU, by byla důležitá pro modernizaci hospodářství a společnosti Arménie.

Sledování provádění těchto strategií by mělo zahrnovat dialog mezi veřejným a soukromým sektorem a konzultace s příslušnými organizacemi občanské společnosti včetně organizací sociálních partnerů.

Zelená ekonomika nabízí významnou metodu růstu pro udržitelný rozvoj. Otázky životního prostředí, včetně změny klimatu, budou začleněny do všech příslušných politik.

EU a Arménie zřídily účinnou spolupráci v zemědělství, regionálním rozvoji a rozvoji venkova s cílem podpořit v celé Arménii rozvoj skupin zemědělců a řetězců přidané hodnoty. Ačkoli zemědělství a soběstačné zemědělské hospodaření poskytují příležitost pro potravinové zabezpečení a neformální zaměstnání, je důležité dále rozvíjet konkurenceschopnost odvětví, a to též prostřednictvím budování kapacit a přístupu k finančním prostředkům. Na základě dosažených úspěchů a v koordinaci s reformou veřejné správy na všech úrovních budou strany pokračovat v posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi regiony.

3.   Konektivita, energetická účinnost, životní prostředí a opatření v oblasti klimatu

Jakožto vnitrozemská země musí Arménie překonávat problémy v oblasti konektivity. Také uvnitř země trpí některé oblasti odlehlostí a omezenými možnostmi spojení do středisek hospodářské, politické a sociální aktivity. Ke zmírnění důsledků zeměpisné situace země může přispět spolupráce s EU a s ostatními zeměmi Východního partnerství, zejména s Gruzií, ve výše uvedených oblastech.

Růstový potenciál Arménie by posílily zlepšené obchodní příležitosti, doprava, logistika a propojení hodnotového řetězce podporované zlepšenou vnitřní a přeshraniční konektivitou. Hlavními způsoby dopravy v Arménii jsou silniční, železniční a letecké trasy. Jelikož hlavními obchodními partnery Arménie jsou EU, Rusko a Čína, nákladní doprava se obvykle uskutečňuje pomocí železničních trajektových služeb z gruzínských přístavů. Strany budou spolupracovat na vývoji rychlých postupů odbavení na hranicích, neboť ty jsou zásadní pro všechny způsoby dopravy, aby se zabránilo nákladným zdržením.

Strany budou spolupracovat rovněž v rámci rozšířené hlavní transevropské dopravní sítě (TEN-T) na základě jasného stanovení priorit, s cílem zlepšit přístup Arménie na mezinárodní trhy. Podporována bude také spolupráce v oblasti bezpečnosti silničního provozu, která bude zahrnovat jak infrastrukturu, tak politické aspekty. Investice do infrastruktury by měly být šetrné k životnímu prostředí a odolné vůči změně klimatu.

Pro zajištění účinných propojení a rozvoje trhu přesahujícího bezprostřední sousedství je důležité usilovat o reformu civilního letectví, která nakonec povede k uzavření dohody o letecké dopravě s EU.

Dobrá správa v oblasti životního prostředí (zejména využívání posuzování vlivů na životní prostředí a strategického posouzení dopadů, přístup k informacím o životním prostředí a přístup ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí) a integrace problematiky životního prostředí a opatření v oblasti klimatu do příslušných oblastí politiky vytvoří solidní základ pro udržitelný rozvoj. Základem příslušných reforem budou závazky v oblasti životního prostředí zahrnuté v nové dohodě. Zvýšená energetická účinnost bude zdrojem rychlých, významných a udržitelných úspor a zároveň uspíší přechod na nízkoemisní hospodářství odolné vůči změně klimatu. V odvětví bydlení mohou být taková opatření spojená s prací Paktu starostů a primátorů. Dokud se pro udržení odpovídající úrovně dodávek energie v zemi používá jaderné energie, je nezbytné zajistit vysokou úroveň jaderné bezpečnosti: jako základ poslouží normy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a normy a postupy EU, jak je uvádí komplexní a posílená dohoda o partnerství.

Nezbytnou podmínkou fungování moderní společnosti jsou spolehlivé a cenově dostupné dodávky energie a omezení jejich environmentálního a klimatického dopadu je podmínkou pro jejich udržitelnost. Zlepšená energetická účinnost a účinnost zdrojů, mimo jiné v odvětví bydlení, a větší využívání obnovitelných zdrojů energie přispěje k tomuto cíli pomocí provádění nejpokročilejších právních předpisů pro energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie a trh s elektřinou. Tyto cíle by rovněž bylo možno naplňovat prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na služby a infrastrukturu.

Bezpečnost zásobování energií lze rovněž posílit zlepšením propojení do sousedních zemí a zvýšením jejich počtu. Pro určování projektů společného zájmu, jež by mohly využívat finanční podpory EU, bude zásadní trvalá aktivní účast Arménie na multilaterální spolupráci v rámci Východního partnerství. Pro zajištění energetické bezpečnosti a bezpečnosti zásobování energií v Arménii má klíčový význam zlepšení energetické účinnosti a podpora energie z obnovitelných zdrojů.

A konečně hlavním cílem bude i nadále uzavření a bezpečné vyřazení jaderné elektrárny Medzamor z provozu a brzké přijetí harmonogramu / akčního plánu k tomuto účelu, přičemž je třeba zohlednit, že je nezbytné ji nahradit novou kapacitou pro zajištění bezpečnosti zásobování Arménie energií a stanovit podmínky pro udržitelný rozvoj.

4.   Mobilita a mezilidské kontakty

Strany navážou spolupráci s cílem usnadnit mobilitu svých státních příslušníků, přičemž za tímto účelem rozšíří rozsah mezilidských kontaktů prostřednictvím cílených akcí zahrnujících mládež, studenty, výzkumníky, umělce, kulturní činitele a podnikatele a potvrdí tak, že posílená mobilita občanů obou stran v bezpečném a dobře řízeném prostředí zůstává klíčovým cílem; ve vhodnou dobu pak zváží zahájení jednání o uvolnění vízového režimu s Arménií za předpokladu, že budou splněny podmínky pro dobře řízenou a bezpečnou mobilitu, včetně účinného provádění dohody o zjednodušení vízového režimu a dohody o zpětném přebírání osob mezi oběma stranami. Budou spolupracovat v boji proti nelegální migraci, mimo jiné i prostřednictvím provádění dohody o zpětném přebírání osob, při prosazování politiky v oblasti správy hranic, jakož i právních a operačních rámců.

Na dohodě o zjednodušení vízového režimu / dohodě o zpětném přebírání osob bude založeno řízení migračních toků. EU uznává úlohu Arménie při usazování uprchlíků ze Sýrie, což ji činí způsobilou pro podporu z regionálního svěřenského fondu EU zřízeného v reakci na krizi v Sýrii (3).

Čelit výzvám globálního trhu vyžaduje na všech úrovních spolehlivý balíček dovedností, ať už v podnicích, nebo ve veřejné správě. Aby plně přispělo k vývoji těchto dovedností, je třeba posílit předškolní, základní, střední a vysokoškolské vzdělání a odborné vzdělávání a přípravu, jakož i spolupráci mezi systémem vzdělávání a odborné přípravy a podniky. Zvláštní pozornost bude věnována výzkumu a inovacím po přidružení Arménie k programu Horizont 2020.

---

(1)  18.11.2015 JOIN(2015) 50 final.

(2)  Viz čtyři hlavy v rámci části II. Priority.

(3)  Rozhodnutí Komise C(2014) 9615 ze dne 10. prosince 2014 o zřízení regionálního svěřenského fondu Evropské unie v reakci na krizi v Sýrii („fond Madad“).

„(7)

Možnosti a případy vlastního uvážení týkající se vynětí expozic z limitů velkých expozic stanovených v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 by měly být jednotně uplatňovány ve vztahu k významným i méně významným institucím s cílem vytvořit rovné podmínky pro úvěrové instituce v zúčastněných členských státech, omezit rizika koncentrace, která vyplývají ze specifických expozic, a zajistit, aby se v rámci celého jednotného mechanismu dohledu uplatňovaly stejné minimální standardy, pokud jde o posuzování splnění podmínek uvedených v čl. 400 odst. 3 téhož nařízení. Především je třeba omezit rizika koncentrace vyplývající z krytých dluhopisů ve smyslu čl. 129 odst. 1, 3 a 6 nařízení (EU) č. 575/2013 a z expozic vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států nebo expozic jimi zaručených, pokud by těmto pohledávkám byla přidělena riziková váha 20 % podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013. V případě expozic uvnitř skupiny včetně účastí nebo jiných druhů kapitálových investic je třeba zajistit, aby rozhodnutí o úplném vynětí těchto expozic z limitů velkých expozic bylo založeno na důkladném posouzení ve smyslu přílohy I nařízení (EU) 2016/445 (ECB/2016/4). Je třeba používat jednotná kritéria pro posouzení, zda expozice (včetně účastí nebo jiných druhů kapitálových investic) vůči regionálním nebo ústředním úvěrovým institucím, s nimiž je úvěrová instituce sdružena v síti v souladu s právními předpisy nebo stanovami a které jsou podle těchto předpisů nebo stanov odpovědné za hotovostní clearingové operace v rámci sítě, splňuje podmínky pro vynětí z limitu velkých expozic podle přílohy II nařízení (EU) 2016/445 (ECB/2016/4). Tím by se mělo zajistit, že se s významnými a méně významnými institucemi, které jsou sdruženy v téže síti, bude zacházet konzistentně. Uplatnění možnosti stanovené v čl. 400 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, jak je uvedeno v těchto obecných zásadách, by mělo přicházet v úvahu pouze tehdy, pokud příslušný členský stát neuplatnil možnost stanovenou v čl. 493 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.“,

„(7)

Možnosti a případy vlastního uvážení týkající se vynětí expozic z limitů velkých expozic stanovených v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 by měly být jednotně uplatňovány ve vztahu k významným i méně významným institucím s cílem vytvořit rovné podmínky pro úvěrové instituce v zúčastněných členských státech, omezit rizika koncentrace, která vyplývají ze specifických expozic, a zajistit, aby se v rámci celého jednotného mechanismu dohledu uplatňovaly stejné minimální standardy, pokud jde o posuzování splnění podmínek uvedených v čl. 400 odst. 3 téhož nařízení. Především je třeba omezit rizika koncentrace vyplývající z krytých dluhopisů ve smyslu čl. 129 odst. 1, 3 a 6 nařízení (EU) č. 575/2013 a z expozic vůči regionálním vládám nebo místním orgánům členských států nebo expozic jimi zaručených, pokud by těmto pohledávkám byla přidělena riziková váha 20 % podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013. Je třeba používat jednotná kritéria pro posouzení, zda expozice (včetně účastí nebo jiných druhů kapitálových investic) vůči regionálním nebo ústředním úvěrovým institucím, s nimiž je úvěrová instituce sdružena v síti v souladu s právními předpisy nebo stanovami a které jsou podle těchto předpisů nebo stanov odpovědné za hotovostní clearingové operace v rámci sítě, splňuje podmínky pro vynětí z limitu velkých expozic podle přílohy těchto obecných zásad. Tím by se mělo zajistit, že se s významnými a méně významnými institucemi, které jsou sdruženy v téže síti, bude zacházet konzistentně. Uplatnění možnosti stanovené v čl. 400 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, jak je uvedeno v těchto obecných zásadách, by mělo přicházet v úvahu pouze tehdy, pokud příslušný členský stát neuplatnil možnost stanovenou v čl. 493 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.“

„2.   Odchylně od čl. 3 písm. b), čl. 9 odst. 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 lze při oceňování syntetických nástrojů použít tento alternativní postup:“,

„2.   Odchylně od čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 lze při oceňování syntetických nástrojů použít tento alternativní postup:“.

„1.   Doplňuje se nový článek 3a, který zní:“,

„Rozhodnutí ECB/2007/7 se mění takto:

1.	Vkládá se nový článek 3a, který zní:“.

„Kg CO2 ekv/MJ FAME“,

„g CO2 ekv/MJ FAME“.