ISSN 1977-0626
Úřední věstník
Evropské unie
L 12
České vydání
Právní předpisy
Ročník 61
17. ledna 2018
|
ISSN 1977-0626 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 12 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 61 |
|
|
|
Opravy |
|
|
|
* |
||
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/1 |
Sdělení týkající se prodloužení platnosti Úmluvy o obchodu s obilovinami z roku 1995
Mezinárodní rada pro obiloviny na svém 45. zasedání (Londýn, 5. června 2017) rozhodla o prodloužení platnosti Úmluvy o obchodu s obilovinami z roku 1995 (1) o dva roky do 30. června 2019.
(1) Úř. věst. L 21, 27.1.1996, s. 49.
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/1 |
Informace o prodloužení platnosti Mezinárodní dohody o cukru (1992)
Mezinárodní rada pro cukr rozhodla na svém 52. zasedání (Londýn, 1. prosince 2017) o prodloužení platnosti Mezinárodní dohody o cukru (1992) (1) o dva roky do 31. prosince 2019.
(1) Úř. věst. L 379, 23.12.1992, s. 16.
NAŘÍZENÍ
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/2 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/63
ze dne 26. září 2017
o změně nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/571, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se povolování, organizačních požadavků a uveřejňování obchodů pro poskytovatele služeb hlášení údajů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (1), a zejména na čl. 65 odst. 8 písm. c) uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/571 (2) stanoví organizační požadavky pro poskytovatele služeb hlášení údajů, včetně poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací pro kapitálové nástroje. Vzhledem k tomu, že údaje upřesňující způsoby uveřejnění informací pro službu konsolidovaných obchodních informací týkajících se nekapitálových nástrojů, jako jsou dluhopisy, strukturované finanční produkty, emisní povolenky a deriváty, jsou s ustanoveními nařízení (EU) 2017/571 úzce spojeny, je vhodné upřesnit rovněž rozsah konsolidovaných obchodních informací týkajících se nekapitálových nástrojů v tomtéž nařízení v přenesené pravomoci, a tudíž nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/571 změnit. |
|
(2) |
S cílem stanovit rámec, který poskytuje obchodní pobídky pro provozování služby konsolidovaných obchodních informací týkajících se nekapitálových nástrojů, by poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací mělo být umožněno provozovat službu konsolidovaných obchodních informací pouze pro jednu kategorii aktiv nebo několik kategorií aktiv. |
|
(3) |
Poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací by měli zajistit, že uveřejňují požadované informace o transakcích zahrnujících alespoň 80 procent celkového objemu a počtu transakcí uveřejněných pro každou příslušnou kategorii aktiv schválenými systémy pro uveřejňování informací a obchodními systémy v průběhu předchozích šesti měsíců. Tento přístup zajišťuje, že poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací uveřejňují informace, které jsou z hlediska uživatele významné, a zároveň zamezuje vysokým nákladům vyplývajícím ze zahrnutí všech informací, které uveřejnily všechny schválené systémy pro uveřejňování informací a obchodní systémy. |
|
(4) |
Poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací by měla být poskytnuta dostatečná doba na dosažení měr pokrytí stanovených v tomto nařízení pro případ, že budou muset do svého datového toku doplnit nové obchodní systémy a schválené systémy pro uveřejňování informací. |
|
(5) |
V zájmu jednotnosti a bezproblémového fungování finančních trhů je nezbytné, aby se ustanovení týkající se poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací pro nekapitálové nástroje i vnitrostátní předpisy, jimiž se provádí směrnice 2014/65/EU, použily od stejného data. K zajištění bezproblémového přechodu na nový systém je nezbytné, aby první období pro určení měr pokrytí, jichž mají poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací dosáhnout, představovalo období od 1. ledna 2019. |
|
(6) |
Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA). |
|
(7) |
Orgán ESMA uspořádal k návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/571 se mění takto:
|
1) |
Vkládá se nový článek 15a, který zní: „Článek 15a Rozsah konsolidovaných obchodních informací týkajících se dluhopisů, strukturovaných finančních produktů, emisních povolenek a derivátů 1. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zahrne do svého elektronického datového toku údaje týkající se jedné nebo více z těchto kategorií aktiv:
2. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zahrne do svého elektronického datového toku údaje uveřejněné v souladu s články 10 a 21 nařízení (EU) č. 600/2014, které splňují obě následující míry pokrytí:
Pro účely písmene b) se objem transakcí určí podle míry objemu uvedené v tabulce 4 přílohy II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 (*1). 3. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací posoudí míry pokrytí stanovené v odstavci 2 každých šest měsíců, a to na základě údajů za předcházejících šest měsíců. Posuzovaná období začínají 1. ledna a 1. července každého roku. První období představuje prvních šest měsíců roku 2019. 4. Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací zajistí, aby dosáhl minimálních měr pokrytí stanovených v odstavci 2 co nejdříve a v každém případě nejpozději do:
(*1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 229).“" |
|
2) |
Článek 21 se nahrazuje tímto: „Článek 21 Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 3. ledna 2018. Ustanovení čl. 15a odst. 4 se však použijí ode dne 1. ledna 2019 a ustanovení čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1, 2 a 3 a čl. 20 písm. b) se použijí ode dne 3. září 2019.“ |
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. září 2017.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/571 ze dne 2. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se povolování, organizačních požadavků a uveřejňování obchodů pro poskytovatele služeb hlášení údajů (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 126).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/5 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/64
ze dne 29. září 2017,
kterým se doplňuje nařízení (EU) 2016/1011 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o upřesnění, jak se mají kritéria uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. c) bodě iii) použít pro posouzení toho, zda by určité skutečnosti měly za následek významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více členských státech
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 20 odst. 6 písm. c) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Vzhledem k obecné povaze kvalitativního kritéria uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. c) bodě iii) nařízení (EU) 2016/1011 a vzhledem k potřebě zajistit jednotné uplatňování tohoto kritéria příslušnými orgány je žádoucí určit, jak by, v souvislosti s referenčními hodnotami s kritickým významem, i) ukončení poskytování referenční hodnoty nebo ii) poskytování referenční hodnoty na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu, nebo iii) poskytování referenční hodnoty na základě nespolehlivých vstupních údajů mohlo mít významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více členských státech. |
|
(2) |
Referenční hodnoty s kritickým významem se často používají v jiných členských státech, než je členský stát, ve kterém jsou poskytovány, a jsou používány v různých členských státech různými způsoby. Proto existuje potenciál pro významný dopad v jednom či více členských státech nebo na úrovni Unie. Obdobně existuje potenciál pro významný nepříznivý dopad s ohledem na jedno nebo více kritérií uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. c) bodě iii). Je proto důležité provést posouzení jak na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni trhu, tak na úrovni Unie. |
|
(3) |
Nařízení (EU) 2016/1011 uvádí pět oblastí, v nichž by mohly vzniknout významné nepříznivé dopady. Zatímco integrita trhu se zaměřuje na trh pro konkrétní finanční produkt, finanční stabilita se týká finančního systému členského státu nebo Unie jako celku. Spotřebitelé pocítí dopady především prostřednictvím finančních nástrojů a investičních fondů, do kterých investovali, včetně penzijních fondů, a finančních smluv, jež podepsali, které odkazují na příslušnou referenční hodnotu s kritickým významem. Možný dopad na reálnou ekonomiku přímo souvisí s hodnotou finančních nástrojů, finančních smluv a investičních fondů, které na danou referenční hodnotu odkazují. Možný dopad na financování domácností a podniků se pravděpodobně zvýší s hodnotou nesplacených úvěrů v poměru k velikosti hospodářství. Spotřebitelé a financování domácností a podniků jsou ohroženější nepříznivými dopady tam, kde je celková úroveň zadlužení domácností a podniků vysoká, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Posouzení příslušnými orgány
1. Příslušné orgány posoudí, zda existuje významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více členských státech, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 1 písm. c) bodě iii) nařízení (EU) 2016/1011, v souladu s kritérii podle článků 2, 3, 4, 5 a 6.
2. Pokud příslušné orgány očekávají takový významný a nepříznivý dopad ve více než jednom členském státě, provedou samostatné posouzení pro každý dotčený členský stát a obecné posouzení pro všechny členské státy.
Článek 2
Významný a nepříznivý dopad na integritu trhů
Příslušné orgány posoudí, zda existuje významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, podle těchto kritérií:
|
a) |
hodnota finančních nástrojů, které odkazují na danou referenční hodnotu, buď přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot, a které jsou obchodovány v obchodních systémech v daných členských státech, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k celkové hodnotě finančních nástrojů, které jsou obchodovány v obchodních systémech v těchto členských státech; |
|
b) |
hodnota finančních smluv, které odkazují na danou referenční hodnotu, buď přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot, v daných členských státech, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k celkové hodnotě nevypořádaných finančních smluv v daných členských státech; |
|
c) |
hodnotu investičních fondů, které odkazují na danou referenční hodnotu jako na měřítko své výkonnosti, buď přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot, v daných členských státech, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k celkové hodnotě investičních fondů, kterým bylo povoleno obchodovat nebo které oznámily obchodování v těchto členských státech; |
|
d) |
zda byla referenční hodnota v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 2016/1011 určena jako případná náhrada, nebo již byla použita jako nástupce jiných referenčních hodnot, které jsou uvedeny v seznamu referenční hodnot s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011; |
|
e) |
pokud jde o normy pro účetní účely nebo jiné regulační účely:
|
Článek 3
Významný a nepříznivý dopad na integritu trhů
Příslušné orgány posoudí, zda existuje významný a nepříznivý dopad na finanční stabilitu, podle těchto kritérií:
|
a) |
hodnota finančních nástrojů, finančních smluv a investičních fondů, které odkazují na danou referenční hodnotu, buď přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot, v daných členských státech, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k:
|
|
b) |
míra ohrožení finančních institucí, které investovaly do finančních nástrojů, podepsaly finanční smlouvy nebo investovaly do investičních fondů, které odkazují na příslušnou referenční hodnotu. |
Článek 4
Významný a nepříznivý dopad na spotřebitele
Příslušné orgány posoudí, zda existuje významný a nepříznivý dopad na spotřebitele, podle těchto kritérií:
|
a) |
pokud jde o finanční nástroje a investiční fondy nabízené spotřebitelům:
|
|
b) |
pokud jde o instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění:
|
|
c) |
pokud jde o úvěrové smlouvy pro spotřebitele:
|
Článek 5
Významný a nepříznivý dopad na reálnou ekonomiku
Příslušné orgány posoudí, zda existuje významný a nepříznivý dopad na reálnou ekonomiku, tak, že vezmou v úvahu hodnotu finančních nástrojů, finančních smluv a investičních fondů, které odkazují na danou referenční hodnotu buď přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot, v daných členských státech, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k hrubému domácímu produktu těchto členských států.
Článek 6
Významný a nepříznivý dopad na financování domácností a podniků
Příslušné orgány posoudí, zda existuje významný a nepříznivý dopad na financování domácností a podniků v jednom nebo více členských státech, podle těchto kritérií:
|
a) |
hodnota úvěrů pro domácnosti a nefinanční podniky, které odkazují na danou referenční hodnotu, v daných členských státech, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k celkové hodnotě úvěrů pro domácnosti a nefinanční podniky v těchto členských státech; |
|
b) |
odhadovaný počet domácností, které si vzaly úvěr odkazující na danou referenční hodnotu v daných členských státech, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k celkovému počtu domácností v daných členských státech; |
|
c) |
odhadovaný počet nefinančních podniků, které si vzaly úvěr odkazující na danou referenční hodnotu v daných členských státech, jak v absolutním vyjádření, tak v poměru k celkovému počtu nefinančních podniků v daných členských státech; |
|
d) |
míra zadluženosti domácností a podniků v daných členských státech. |
Článek 7
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. září 2017.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/9 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/65
ze dne 29. září 2017,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o specifikaci technických prvků definic stanovených v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle nařízení (EU) 2016/1011 aby mohla být číselná hodnota považována za „index“, musí být uveřejňována nebo zpřístupňována veřejnosti. Definice indexu je naproti tomu základem pro definici referenční hodnoty ve smyslu nařízení (EU) 2016/1011. |
|
(2) |
Je proto nutné upřesnit, za jakých okolností se má za to, že je číselná hodnota zpřístupňována veřejnosti, aby se zamezilo regulatorní arbitráži mezi jurisdikcemi v Unii. |
|
(3) |
Subjekt, který číselnou hodnotu poskytuje, by neměl být považován za veřejnost ve smyslu nařízení (EU) 2016/1011, neboť v opačném případě by nebyl žádný rozdíl mezi „zpřístupňováním“ a „zpřístupňováním veřejnosti“. Ze stejných důvodů by určitý úzce vymezený počet příjemců rovněž neměl být považován za veřejnost. |
|
(4) |
Číselná hodnota by měla být pokládána za zpřístupňovanou veřejnosti, pokud k ní má přímý či nepřímý přístup širší skupina osob. Použití referenční hodnoty, která uživateli poskytuje přístup k referenční číselné hodnotě, by mělo být pokládáno za nepřímý přístup |
|
(5) |
Číselná hodnota může být zpřístupňována různými způsoby – souběžné či postupně, prostřednictvím poskytovatele nebo přeposkytnutím kteréhokoliv z primárních příjemců. |
|
(6) |
Aby bylo zajištěno jednotné používání definice „poskytování referenční hodnoty“, je namístě upřesnit, že spravování úkonů zaměřených na stanovení referenční hodnoty, jak jej zmiňuje čl. 3 odst. 1 bod 5 písm. a), zahrnuje průběžnou správu poskytování referenční hodnoty a stanovení, úpravy a průběžnou správu metodiky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zpřístupňování veřejnosti
1. Číselná hodnota se považuje za zpřístupňovanou veřejnosti pro účely nařízení (EU) 2016/1011, pokud je zpřístupňována potenciálně neurčitému počtu právnických a fyzických osob kromě poskytovatele indexu nebo kromě určitého počtu příjemců, kteří jsou spojeni či ve vztahu s poskytovatelem indexu.
2. Číselná hodnota se považuje za zpřístupňovanou veřejnosti, pokud k ní takové osoby mají přímý či nepřímý přístup v důsledku mimo jiné jejího užívání jedním či více dohlíženými subjekty jako referenční hodnoty pro finanční nástroj, který vydávají, nebo pro určování výše částky splatné podle určitého finančního nástroje či finanční smlouvy nebo pro měření výkonnosti investičního fondu nebo pro poskytování úrokové sazby půjček vypočtené jako rozpětí nebo přirážka k takové číselné hodnotě.
3. Přístup se může uskutečňovat prostřednictvím různých médií a způsobů, které určí poskytovatel, nebo se na nich dohodnou poskytovatel s příjemci, bezplatně či za poplatek, mimo jiné telefonicky, prostřednictvím protokolu pro přenos souborů (FTP), internetu, otevřeného přístupu, zpráv, médií, finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, jež na danou hodnotu odkazují, nebo na žádost uživatelů.
Článek 2
Spravování úkonů zaměřených na stanovení referenční hodnoty
Pro účely nařízení (EU) 2016/1011 spravování úkonů zaměřených na stanovení referenční hodnoty zahrnuje:
|
a) |
průběžnou správu struktur poskytovatele a jeho zaměstnanců, kteří se podílejí na procesu stanovování referenční hodnoty; |
|
b) |
stanovení, úpravy a průběžnou správu metodiky pro stanovení referenční hodnoty. |
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. září 2017.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/11 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/66
ze dne 29. září 2017,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o upřesnění, jak má být posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 20 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu je klíčovým kritériem pro klasifikaci této referenční hodnoty v souladu s nařízením (EU) 2016/1011 jako referenční hodnoty s kritickým významem, referenční hodnoty se značným významem nebo referenční hodnoty bez značného významu. Je proto nezbytné, aby se nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů počítaly stejným způsobem v celé Unii, tak aby byla zajištěna jednotná klasifikace referenčních hodnot v členských státech a jednotné používání nařízení (EU) 2016/1011. |
|
(2) |
Aby byla zajištěna spolehlivost referenčních hodnot, měly by být tedy nominální hodnota finančních nástrojů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů počítány s využitím regulačních údajů, pokud jsou k dispozici. |
|
(3) |
Při výpočtu celkové hodnoty finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů by měly být zohledněny jak přímé odkazy na tyto finanční nástroje, finanční smlouvy nebo investiční fondy, tak nepřímé odkazy na referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot. Pokud určitý finanční nástroj, finanční smlouva nebo investiční fond odkazuje na řadu referenčních hodnot, je vhodné vzít toto vícenásobné odkazování v úvahu při výpočtu celkové hodnoty finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na určitou referenční hodnotu, jelikož tyto finanční produkty nezávisí výhradně na této referenční hodnotě. Výpočet celkové hodnoty v případě nepřímého odkazování je proto nutné upřesnit, aby bylo možné ho přímo použít a měřit jednotným způsobem v celé Unii, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů a jednotek subjektů kolektivního investování
Nominální hodnotou finančních nástrojů jiných než derivátů a jednotek subjektů kolektivního investování je celková emitovaná jmenovitá částka v peněžní hodnotě zmíněná v položce 14 tabulky 3 v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/585 (2).
Článek 2
Jmenovitá hodnota derivátů
Jmenovitou hodnotou derivátů, již zmiňuje čl. 20 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011, je jmenovitá částka zmíněná v položce 20 tabulky 2 v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/104 (3). Pokud je však jmenovitá hodnota tam uvedená záporná, je jmenovitá hodnota rovna absolutní hodnotě.
V případě indexových transakcí u úvěrových derivátů se na jmenovitou hodnotu použije indexační faktor odvozený z položky 89 tabulky 2 v příloze nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/104.
Článek 3
Čistá hodnota aktiv podniků kolektivního investování
Čistou hodnotou aktiv subjektů kolektivního investování podle čl. 20 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011 je buď:
|
a) |
v případě podniků kolektivního investování, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/EU (4): čistá hodnota aktiv za jednotku vykázaná v nejnovější výroční či pololetní zprávě podle čl. 68 odst. 2 uvedené směrnice vynásobená počtem jednotek; |
|
b) |
v případě podniků kolektivního investování, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (5): nejnovější dostupná čistá hodnota aktiv podle čl. 104 odst. 1 písm. c) nařízení Komise v přenesené pravomoci nařízení (EU) č. 231/2013 (6). |
Článek 4
Využití alternativních částek a hodnot
Nejsou-li částky nebo hodnoty pro výpočet celkové hodnoty finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu podle článků 1, 2 a 3 k dispozici, nebo jsou neúplné, vypočte se celková hodnota zmíněná v čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011 a celková průměrná hodnota zmíněná v čl. 24 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení s využitím alternativních částek či hodnot, včetně zástupných částek či hodnot a částek či hodnot poskytnutých soukromými poskytovateli informací nebo veřejně přístupných údajů vypočtených a zveřejněných organizátory trhu za předpokladu, že jsou tyto zástupné údaje a částky a hodnoty dostatečně důvěryhodné a spolehlivé.
Administrátor využívající alternativní částky či údaje vypočte celkovou částku s vynaložením maximálního možného úsilí a svých nejlepších schopností na základě dostupných údajů.
Administrátor využívající alternativní částky či údaje poskytne příslušnému orgánu písemné upřesnění použitých zdrojů údajů v rámci oznámení podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011.
Článek 5
Měna
Částky a hodnoty podle článků 1, 2 a 3 jsou vyjádřeny v eurech. V případě potřeby se částky nebo hodnoty převedou podle denního referenčního směnného kurzu eura, který zveřejňuje Evropská centrální banka.
Článek 6
Nepřímý odkaz na referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot
Je-li referenční hodnota použita nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot, jsou částkami nebo hodnotami pro účely prahových hodnot podle čl. 20 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011 buď:
|
a) |
váha, vyjádřená v procentech, referenční hodnoty v rámci kombinace referenčních hodnot, vynásobená celkovou výší či hodnotou či průměrnou hodnotou daného finančního nástroje nebo investičního fondu, pokud je jasně stanovena nebo může být odhadnuta na základě jiných dostupných informací; |
|
b) |
celková částka nebo hodnota nebo průměrná hodnota dotčeného finančního nástroje nebo investičního fondu vydělená počtem referenčních hodnot v rámci kombinace referenčních hodnot, pokud váha dané referenční hodnoty není určena ani nemůže být odhadnuta. |
Článek 7
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. září 2017.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/585 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro standardy a formáty referenčních údajů o finančním nástroji a technická opatření ve vztahu k mechanismům, které mají Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány vytvořit (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 368).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/104 ze dne 19. října 2016, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 148/2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimálních údajů, které mají být vykázány do registrů obchodních údajů (Úř. věst. L 17, 21.1.2017, s. 1).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled (Úř. věst. L 83, 22.3.2013, s. 1).
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/14 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/67
ze dne 3. října 2017,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o stanovení podmínek pro posouzení dopadu ukončení poskytování stávající referenční hodnoty nebo změny stávající referenční hodnoty
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 51 odst. 6 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou uplatňovat ustanovení čl. 51 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1011 stejným způsobem, je žádoucí podrobně určit, za jakých podmínek mohou příslušné orgány učinit závěr, že by ukončení poskytování stávající referenční hodnoty nebo její změna vedly ke vzniku události způsobené vyšší mocí, nebo by mohly zmařit či jiným způsobem porušit podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují. |
|
(2) |
To platí zejména v případě „vyšší moci“, což je pojem, který je v různých členských státech vykládán různým způsobem. |
|
(3) |
Významnou příčinou maření či jiného porušení podmínek jakékoli finanční smlouvy nebo jakéhokoli finančního nástroje či pravidel jakéhokoli investičního fondu jsou výrazně odlišné hodnoty v indexu. Tyto výrazně odlišné hodnoty mohou být způsobeny náhlým přerušením časové řady indexu nebo různým stupněm index volatility, které zase mohou být způsobeny změnami metodiky poskytování referenční hodnoty nebo vstupních údajů, z nichž vychází výpočet referenční hodnoty. Příslušné orgány by měly posoudit možné dopady takových změn v každém jednotlivém případě, neboť rozsah přerušení či změny index volatility závisí do značné míry na povaze dané referenční hodnoty a příslušných finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů. |
|
(4) |
Změny druhu použitých vstupních údajů nebo spolehlivosti zdrojů údajů mohou mít dopad na vhodnost referenční hodnoty pro určité způsoby použití. Příslušné orgány by proto měly posoudit, zda by tyto změny mohly vést ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo mařit či jiným způsobem porušit smluvní podmínky. |
|
(5) |
Události způsobené vyšší mocí a zmaření či jiné porušení smluvních podmínek jsou méně pravděpodobné, pokud existuje přijatelná náhradní referenční hodnota nebo alespoň postup pro výběr takové náhradní referenční hodnoty, který je uveden v příslušných dokumentech. |
|
(6) |
Indexy pro měření velmi specifických trhů mohou do velké míry záviset na pověsti, úsudku nebo odbornosti poskytovatele indexu. Příslušné orgány by proto měly posoudit, zda by za těchto okolností změna poskytovatele indexu mohla vést ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit smluvní podmínky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Podmínky posouzení
1. Příslušný orgán pro účely čl. 51 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1011 zohlední níže uvedené podmínky při posuzování toho, zda by ukončení poskytování nebo změna referenční hodnoty, která nesplňuje požadavky uvedeného nařízení, mohly vést ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit podmínky jakékoli finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla jakéhokoli investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují:
|
a) |
změna referenční hodnoty by vyžadovala podstatné změny povahy vstupních údajů, metodiky pro stanovení těchto údajů, samotného postupu shromažďování údajů či jiných prvků poskytování referenční hodnoty, což by vedlo k výrazně odlišné hodnotě referenční hodnoty; |
|
b) |
změna povahy vstupních údajů nebo metodiky pro stanovení těchto údajů za účelem uvedení referenční hodnoty do souladu s nařízením (EU) 2016/1011 by narušila reprezentativnost referenční hodnoty daného trhu nebo ekonomické reality, které má daná referenční hodnota měřit, což by v konečném důsledku vedlo ke změně povahy dané referenční hodnoty; |
|
c) |
pro danou referenční hodnotu, která nesplňuje požadavky nařízení (EU) 2016/1011, neexistuje žádná náhradní referenční hodnota, která:
|
|
d) |
stávající finanční smlouvy, finanční nástroje a investiční fondy odkazující na referenční hodnotu ani příslušné doprovodné dokumenty neposkytují náhradní referenční hodnotu ani neobsahují pravidla, jak má být náhradní referenční hodnota určena, ani žádná jiná odpovídající nouzová opatření; |
|
e) |
převedení referenční hodnoty z jednoho administrátora na jiného by vedlo k podstatné změně referenční hodnoty. |
2. Podmínky uvedené v odstavci 1 se uplatní samostatně pro každý případ.
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 3. října 2017.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/16 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/68
ze dne 8. ledna 2018
o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Carne de Salamanca“ (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Žádost o zápis názvu „Carne de Salamanca“ předložená Španělskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
|
(2) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012; útvary Komise však obdržely od německých orgánů informaci, že u druhů masa vymezených v jednotném dokumentu je třeba dále upřesnit kategorizaci skotu. Španělské orgány na žádost útvarů Komise bod 3.2 jednotného dokumentu pozměnily a upřesnily popis produktu, pokud jde o druhy masa. |
|
(3) |
Jelikož je tato změna pouze formální, není nutné přistoupit k novému zveřejnění žádosti o zápis ve smyslu čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012; pozměněný jednotný dokument by však měl být zveřejněn pro informační účely. |
|
(4) |
Název „Carne de Salamanca“ by proto měl být zapsán do rejstříku, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název „Carne de Salamanca“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.
Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.1 Čerstvé maso (a droby) podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).
Článek 2
Pozměněný jednotný dokument se zveřejňuje pro informaci v příloze tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 8. ledna 2018.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. C 435, 24.12.2015, s. 12.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).
PŘÍLOHA
JEDNOTNÝ DOKUMENT
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (*1)
„CARNE DE SALAMANCA“
ES č.: ES-PGI-0005-01174 – 8.11.2013
CHOP ()
CHZO (X)
1. NÁZEV
„Carne de Salamanca“
2. ČLENSKÝ STÁT NEBO TŘETÍ ZEMĚ
Španělsko
3. POPIS ZEMĚDĚLSKÉHO PRODUKTU NEBO POTRAVINY
3.1. Druh produktu
Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby)
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Zeměpisným označením „Carne de Salamanca“ (salamanské maso) je chráněno maso čistokrevného skotu plemene morucha nebo skotu, který se narodí z křížení plemenic rasy morucha s býky plemene charolais a limousin. Zvířata, z nichž se maso získává, jsou nejméně do pěti měsíců živena mateřským mlékem a jsou chována v extenzivním režimu, v jehož rámci se využívá přírodních zdrojů.
Skot se podle stáří před porážkou rozděluje do tří věkových skupin:
|
— |
telata: zvířata, která jsou v době porážky stará více než 8 a nejvýše 12 měsíců, kategorie Z, |
|
— |
mladý skot („añojo“): zvířata, která jsou v době porážky stará více než 12 a nejvýše 24 měsíců, kategorie A a E, |
|
— |
býček nebo jalovice: zvířata, která jsou v době porážky stará více než 24 a nejvýše 48 měsíců, kategorie B a E. |
Minimální doba zrání masa se počítá ode dne porážky a činí 2 dny u telat, 4 dny u mladého skotu a 6 dní u býčka nebo jalovice.
Zmasilostí odpovídají jatečně upravená těla třídám U, R a O.
Minimální hmotnost jatečně upraveného těla se různí v závislosti na kategorii zvířete a dosahuje:
|
— |
140 kg v případě telat, |
|
— |
200 kg v případě mladého skotu, |
|
— |
280 kg v případě býčka nebo jalovice. |
Protučnělost na povrchu jatečně upraveného těla a v hrudní dutině musí být vždy slabá (třída 2).
Hodnota pH masa po 24 hodinách od porážky, měřená v nejdelším zádovém svalu (musculus longissimus dorsi), smí být nejvýše 6.
Čerstvé maso, které se opatřuje chráněným zeměpisným označením „Carne de Salamanca“, vykazuje po porážce a opracování níže uvedené vlastnosti:
|
— |
telata: svalovina mívá zbarvení, které sahá od různých odstínů růžové až po světle červenou, tuk je bílý. Maso je na povrchu lesklé a na dotyk má pevnou konzistenci, |
|
— |
mladý skot („añojo“): svalovina je světle červená až třešňová, tuk mívá různou barvu od bílé až po světle žlutavou. Maso je na povrchu lesklé a na dotyk má pevnou konzistenci, |
|
— |
býček nebo jalovice: svalovina má sytou barvu, která je třešňová až purpurová, tuk je žlutavý nebo smetanově bílý. Maso je na povrchu lesklé a na dotyk má pevnou konzistenci. |
3.3. Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
––
3.4. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)
Plemenice nejsou ustájeny, a jejich potrava je tak po celý rok založena na spásání travnatých ploch a polních strnišť v dehesách. V době nedostatku přirozené potravy jsou pak přikrmovány senem a slámou, které pocházejí z téhož hospodářství.
Na jaře zemědělci využívají velkého množství píce na pastvinách, přičemž část trávy sklízejí a ukládají. V létě přesouvají dobytek blíže k různým řekám a potokům, které protékají přes jejich pozemky, nebo využívají zbytků, jež zbudou na polích po sklizni krmných a jiných plodin.
S příchodem podzimu, kdy se tráva opět začíná zelenat, se skot vrací zpět na pastviny a podle množství tamější píce je případně přikrmován senem z jara.
Ke konci roku bývá potrava na pastvinách téměř vyčerpána, ale z dubů v dehesách začínají padat žaludy. Ty jsou pro zvířata důležitým krmením, ale k jejich plné výživě nestačí, a tak se v této době dobytku podávají také píce sklizená na jaře nebo statková krmiva a sláma.
Telata jsou ponechávána s matkami na pastvě, kde od nich pět až šest měsíců sají mléko a kde si zároveň brzy začínají přivykat i na jinou stravu. Po odstavení se telata až do porážky vykrmují různými objemnými krmivy, jež pocházejí z téhož hospodářství, a přírodními krmivy na bázi obilovin.
V době nedostatku potravy v důsledku nepříznivých klimatických podmínek a ve fázi výkrmu se mohou dobytku jako udržovací dávky podávat píce a seno pocházející výhradně z vymezené zeměpisné oblasti a krmiva rostlinného původu, která jsou tvořena převážně obilovinami (obiloviny musí být v celkovém složení zastoupeny nejméně 60 %) a nesmí představovat více než 50 % ročně zkrmené sušiny. Platí výslovný zákaz používání produktů, které by mohly u zvířat ovlivnit běžné tempo jejich růstu a vývoje.
3.5. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Ve vymezené zeměpisné oblasti probíhá porod příslušných telat a jejich chov a výkrm až do okamžiku porážky.
3.6. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
Maso lze dodávat na trh ve výsecích, v plátcích, nasekané na menší kousky či namleté, přičemž toto opracování musejí provádět hospodářské subjekty, u kterých je kontrolováno správné zacházení s CHZO.
3.7. Zvláštní pravidla pro označování
Jatečně upravená těla se na jatkách opatřují nesmazatelnými značkami nebo štítky, které nelze znovu použít, a příslušná označení se umísťují na vnitřní část obou jatečných půlek tak, aby bylo možné všechny čtyři čtvrtě jatečně upraveného těla po jejich oddělení bez problému identifikovat.
Díly masa i balené masné výseky, plátky či kousky nebo balené mleté maso jsou expedovány s číslovaným štítkem, na kterém musí být jako minimální údaje uvedeny nápisy „Indicación Geográfica Protegida“ a „Carne de Salamanca“.
Pochází-li maso výhradně z čistokrevného skotu plemene morucha, lze štítek opatřit také nápisem „Raza Morucha“.
4. STRUČNÉ VYMEZENÍ ZEMĚPISNÉ OBLASTI
Provincie Salamanca.
5. SOUVISLOST SE ZEMĚPISNOU OBLASTÍ
5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti
Chov hovězího dobytka, jenž se hodí pro výrobu produktu „Carne de Salamanca“, je úzce spjat se specifickým zeměpisným prostředím dehes – ekologicky vysoce cenných ekosystémů s typickým výskytem dubů cesmínových.
V oblasti panuje kontinentální podnebí. Dlouhé a studené zimy zde bývají provázeny mrazy, léta jsou suchá a horká se silnými teplotními výkyvy a deště většinou přicházejí na podzim a v zimě. Dehesy jsou proto druhově bohatými společenstvy, která jsou tvořena především stálezelenými tuholistými duby a křovinatým podrostem. Pastviny v dehesách jsou místy zarostlé středomořskými houštinami, jimž dominují rozličné druhy dubů včetně dubu cesmínového, korkového a portugalského, různé druhy cistů (např. cist montpellierský) a víceleté i jednoleté rostliny z čeledi bobovitých (např. retama). Rostou zde také jednoleté druhy z čeledi lipnicovitých. Popisovaná vegetace představuje pro skot nejdůležitější nabídku přirozeného krmení.
Pro hospodaření v těchto podmínkách je příznačné uplatňování tradičních metod. Zemědělci adaptují dobytek na potravu, kterou nabízejí dehesy, a skot pobývá po celý rok venku, aniž by potřeboval nějaký zvláštní druh ustájení. V dehesách zůstávají zvířata za každého počasí a jedinou skrýš jim skýtají koruny dubů. Systém chovu také respektuje přirozené cykly. Telata se rodí venku bez jakékoli pomoci a po dobu pěti až sedmi měsíců žijí po boku matky, od které sají mléko. Kromě mléka se živí též pastvou.
Skot tradičně sdílí prostor v dehesách spolu s koňmi, býky chovanými pro býčí zápasy a iberskými prasaty, přičemž o všechen tento dobytek se stará honák (tzv. vaquero charro), který se při práci často pohybuje na koni, dohlíží na potřeby zvířat a usměrňuje jejich pohyb tak, aby byly dubové háje lépe využívány a opečovávány. Těmto osobitým mužům a jejich práci vzdává hold socha od Venancia Blanca na jednom z hlavních náměstí Salamanky.
V průběhu století docházelo v dehesách k přirozenému výběru, v jehož rámci se zrodil tur přizpůsobený životu a pastvě v náročných přírodních podmínkách. Jedná se o rustikální skot, který dobře snáší zmiňovaný systém chovu a který díky silně vyvinutému mateřskému pudu dokáže bránit svá mláďata před útoky vlků a lišek. Plemenu morucha a jeho křížencům jsou tyto přednosti vlastní. Plemeno morucha, které je základem produktu „Carne de Salamanca“, vzniklo v salamanských dehesách, kde bylo v minulosti využíváno při zemědělských pracích. Přestože zvířata tohoto plemene dříve sloužila především k práci a drobným býčím zápasům, zužitkovávalo se i jejich maso. Postupem času se z nich stalo mimořádně vhodné plemeno pro produkci masa, a to zejména díky jejich mateřským a chovným vlastnostem. V polovině minulého století se ve stejných podmínkách začala využívat nová plemena, např. charolais a limousin, přičemž v průběhu let se ukázalo, že kromě plemene morucha jsou ekosystému dehes výborně přizpůsobeni i jeho kříženci s plemeny charolais a limousin. I ti totiž dokáží využívat zdrojů místní vegetace a dávat maso velmi ceněné kvality.
5.2. Specifičnost produktu
Jatečně upravená těla, z nichž se získává produkt „Carne de Salamanca“, se vyznačují slabou protučnělostí na svém povrchu a v hrudní dutině.
Maso s CHZO „Carne de Salamanca“ má málo vláknitou texturu, což je dáno větší jemností svalových vláken. Jeho barva je velmi sytá a lesklá a pohybuje se na škále mezi růžovou až purpurovou. Tuk je ve svalovině rovnoměrně rozložen a nevytváří shluky. Bývá bílý až žlutý nebo krémový a dodává masu charakteristickou chuť a vůni.
5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)
Nejdůležitějšími faktory, jež předurčují specifické vlastnosti produktu „Carne de Salamanca“, jsou nepochybně tradiční metody krmení využívající rozličné zdroje od mateřského mléka až po přirozenou pastvu, chov dobytka v přírodním prostředí salamanských dehes a plemenný základ zvířat tvořený rasou morucha. Hovězí z vymezené zeměpisné oblasti se tak od masa produkovaného jinde liší jemnějšími svalovými vlákny, sytější růžovou až purpurovou barvou, výraznějším leskem a rovnoměrným rozložením tuku (absencí tukových shluků).
V tradičním extenzivním systému výroby probíhal po desetiletí výběr zvířat, jehož výsledkem je skot výborně přizpůsobený životu v dehese:
|
— |
Jedná se o tura malého až středního vzrůstu, s nízkou hmotností a výbornou schopností trávení, jenž dokáže vyžít ze skromné a chudé pastvy. |
|
— |
Zvířata mají dobře vyvinuté svaly, díky kterým se mohou dobře, snadno a hbitě pohybovat po rozlehlých pastevních plochách, což je důležité proto, že dobytek musí za potravou a vodou ujít i několik kilometrů denně. |
|
— |
Protože je tento skot vysoce rustikální, odolává místním extrémním podnebným podmínkám, a to jak létě, tak v zimě. |
Genetické vybavení těchto zvířat má spolu s každodenním intenzivním pohybem pozitivní vliv na jejich svalovou hmotu. Ta je tvořena jemnějšími vlákny, než bývá u hovězího dobytka obvyklé, a získávané maso má tudíž málo vláknitou texturu.
Míra protučnělosti jatečně upraveného těla souvisí se systémem chovu a s vysokou rustikálností a rychlým vývojem. Neustálý pohyb brání nadměrnému lokálnímu hromadění tuku, a zvířata se tak při hledání potravy lépe přemísťují na velké vzdálenosti. V době, kdy je krmení dostupné ve velkém množství, si jejich tělo sice může vytvářet zásoby ukládáním tuku do svalů, tento způsob „tloustnutí“ však dobytku na hbitosti neubírá. Vlivem všech těchto faktorů je tuk v mase rovnoměrně rozložen a nesoustřeďuje se ve shlucích. Jeho barva je bílá až žlutá nebo krémová, v závislosti na stáří zvířete v době porážky.
Způsob chovu respektuje přirozený cyklus laktace – telata se odstavují později, než je obvyklé, a zůstávají v dehese neustále po boku matky. Tímto způsobem začínají kromě mateřského mléka konzumovat i potravu, kterou nabízí dehesa a kterou bývá z větší části jarní pastva se silnějším zastoupením pigmentů (chlorofylu a karotenoidů), čímž maso získává na charakteristickém lesku a barvě. Výrazný lesk a velmi sytá růžová až purpurová barva však nejsou dány jen potravou, ale přispívá k nim i plemenný základ zvířat, protože maso chovaného skotu je z genetických důvodů červenější.
Chov hovězího dobytka a konzumace jeho masa jsou s vymezenou zeměpisnou oblastí úzce spjaty. Již v 15. století se salamanské maso pro svou pověst a známost používalo k odvádění feudálních dávek.
Od poloviny 20. století je pak produkt „Carne de Salamanca“ ve vymezené zeměpisné oblasti velmi často s hrdostí nabízen ve výlohách řeznictví a na jídelních lístcích restaurací jako známka toho, že zákazníci v daném podniku najdou to nejlepší maso v kraji.
Salamanské maso je totiž mezi spotřebiteli velmi ceněno a žádáno. O jeho uznávanosti a oblibě svědčí řada písemných dokladů. Například Luis Carandell v úvodu své knihy „Vivir en Madrid“ (1967) píše: „Narodil jsem se poprvé v Barceloně v roce 1929 a podruhé v Madridu v roce 1947… Bylo to město, kam se vozila zelenina z Valencie, ryby z Bilbaa, maso ze Salamanky, víno z La Manchy a látky z Katalánska.“
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)
http://www.itacyl.es/opencms_wf/opencms/informacion_al_ciudadano/calidad_alimentaria/4_condiciones_DOP/index.html
(*1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/22 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/69
ze dne 16. ledna 2018
o zrušení zápisu chráněného zeměpisného označení „Carne de Morucha de Salamanca“ (CHZO)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 54 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V čl. 7 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 (2) se stanoví, že postup stanovený v článcích 49 až 52 nařízení (EU) č. 1151/2012 se použije obdobně na zrušení zápisu, jak je uvedeno v čl. 54 odst. 1 uvedeného nařízení. |
|
(2) |
V souladu s čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 ve spojení s čl. 7 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 byla žádost Španělska o zrušení zápisu chráněného zeměpisného označení (CHZO) „Carne de Morucha de Salamanca“ zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (3). |
|
(3) |
Jelikož Komise neobdržela žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, měl by být název „Carne de Morucha de Salamanca“ (CHZO) odstraněn z rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. |
|
(4) |
V souladu s čl. 54 odst. 1 posledním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 se tato zrušení přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2 uvedeného nařízení. |
|
(5) |
Opatření stanovené tímto nařízením je v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zápis názvu „Carne de Morucha de Salamanca“ (CHZO) se zrušuje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. ledna 2018.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17).
(3) Úř. věst. C 201, 24.6.2017, s. 5.
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/24 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/70
ze dne 16. ledna 2018,
kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro ametoktradin, chlorpyrifosmethyl, cyprokonazol, difenokonazol, fluazinam, flutriafol, prohexadion a chlorid sodný v některých produktech a na jejich povrchu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Maximální limity reziduí (MLR) pro fluazinam, flutriafol a prohexadion byly stanoveny v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005. MLR pro chlorpyrifos-methyl byly stanoveny v příloze II a v části B přílohy III uvedeného nařízení. MLR pro ametoktradin, cyprokonazol a difenokonazol byly stanoveny v části A přílohy III uvedeného nařízení. Pro chlorid sodný nebyly stanoveny žádné zvláštní MLR, ani tato látka nebyla zahrnuta v příloze IV uvedeného nařízení, a proto se použije standardní hodnota 0,01 mg/kg stanovená v čl. 18 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. |
|
(2) |
V rámci postupu za účelem povolení použití přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku ametoktradin k ošetření „bylinek a jedlých květů“ byla podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005 podána žádost o změnu stávajících MLR. |
|
(3) |
V případě chlorpyrifos-methylu byla taková žádost podána u tomelu japonského a granátových jablek. V případě cyprokonazolu byla taková žádost podána u semen brutnáku lékařského. V případě difenokonazolu byla taková žádost podána u meruněk, jahod, košťálové zeleniny vytvářející hlávky, „salátu a ostatních salátových rostlin“, mangoldu, „bylinek a jedlých květů“, kardů, celeru řapíkatého, póru, reveně, luštěnin, ječmene a „kořenů a oddenků“. V případě fluazinamu byla taková žádost podána u cibule kuchyňské, šalotky a česneku. V případě prohexadionu byla taková žádost podána u švestek. |
|
(4) |
V souladu s čl. 6 odst. 2 a 4 nařízení (ES) č. 396/2005 byla podána žádost pro použití flutriafolu k ošetření chmele. Žadatel tvrdí, že povolená použití uvedené látky k ošetření této plodiny ve Spojených státech amerických vedou k vytváření reziduí přesahujících MLR uvedený v nařízení (ES) č. 396/2005 a že je zapotřebí MLR zvýšit, aby se zabránilo vzniku překážek obchodu pro dovoz této plodiny. |
|
(5) |
V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 396/2005 dotčené členské státy uvedené žádosti vyhodnotily a hodnotící zprávy byly předloženy Komisi. |
|
(6) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) žádosti a hodnotící zprávy posoudil, přičemž zkoumal zejména rizika pro spotřebitele a případně pro zvířata, a k navrhovaným MLR vydal odůvodněná stanoviska (2). Uvedená stanoviska předal žadatelům, Komisi a členským státům a zpřístupnil je veřejnosti. |
|
(7) |
V případě cyprokonazolu úřad posoudil žádost za účelem stanovení MLR pro semena řepky olejky a k navrhovanému MLR vydal odůvodněné stanovisko (3). V souladu se stávajícími pokyny Unie pro extrapolaci MLR je vhodné MLR pro semena řepky olejky stanovit také pro semena brutnáku lékařského. |
|
(8) |
V případě všech ostatních žádostí dospěl úřad k závěru, že všechny požadavky na údaje byly splněny a že úpravy MLR, o které žadatelé žádají, jsou z hlediska bezpečnosti spotřebitelů přijatelné na základě hodnocení expozice spotřebitelů pro 27 konkrétních evropských skupin spotřebitelů. Úřad zohlednil nejnovější informace o toxikologických vlastnostech daných látek. Ani celoživotní expozice těmto látkám prostřednictvím konzumace všech potravinářských produktů, které je mohou obsahovat, ani krátkodobá expozice v důsledku vysoké konzumace příslušných produktů neprokázaly riziko, že by byl překročen přijatelný denní příjem nebo akutní referenční dávka. |
|
(9) |
Chlorid sodný byl schválen jako základní látka prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1529 (4). U podmínek použití uvedené látky se neočekává, že povedou v potravinách či krmivech k přítomnosti reziduí, která by mohla představovat riziko pro spotřebitele. Je proto vhodné zařadit tuto látku do přílohy IV nařízení (ES) č. 396/2005. |
|
(10) |
Na základě odůvodněných stanovisek úřadu a s přihlédnutím k hlediskům významným pro posuzovanou záležitost splňují příslušné úpravy MLR požadavky čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005. |
|
(11) |
Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy II, III a IV nařízení (ES) č. 396/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. ledna 2018.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(2) Vědecké zprávy EFSA jsou k dispozici na internetové adrese: http://www.efsa.europa.eu:
Reasoned opinion on the modification of the existing maximum residue levels for ametoctradin in herbs and edible flowers. EFSA Journal 2017; 15(6):4869 [21 s.].
Reasoned opinion on the modification of the existing maximum residue levels for chlorpyrifos-methyl in kaki/Japanese persimmon and granate apple/pomegranate. EFSA Journal 2017; 15(5):4838 [24 s.].
Reasoned opinion on the modification of the existing maximum residue levels for difenoconazole in various crops. EFSA Journal 2017; 15(7):4893 [33 s.].
Reasoned opinion on the modification of the existing maximum residue levels for fluazinam in onions, shallots and garlic. EFSA Journal 2017; 15(7):4904 [22 s.].
Reasoned opinion on the setting of import tolerance for flutriafol in hops. EFSA Journal 2017; 15(7):4875 [22 s.].
Reasoned opinion on the modification of the existing maximum residue level for prohexadione (considered variant prohexadione-calcium) in plums. EFSA Journal 2017; 15(6):4837 [20 s.].
(3) Reasoned opinion on the modification of the existing MRLs for cyproconazole in rapeseed. EFSA Journal 2011; 9(5):2187 [30 s.].
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1529 ze dne 7. září 2017, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh schvaluje základní látka chlorid sodný a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (Úř. věst. L 232, 8.9.2017, s. 1).
PŘÍLOHA
Přílohy II, III a IV nařízení (ES) č. 396/2005 se mění takto:
|
1) |
V příloze II se sloupce pro chlorpyrifos-methyl, fluazinam, flutriafol a prohexadion nahrazují tímto: „Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
Příloha III se mění takto:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
3) |
V příloze IV se v abecedním pořadí vkládá tato položka: „chlorid sodný“. |
(*1) Označuje mez stanovitelnosti
(*2) Kombinace pesticid–kód, na které se vztahuje MLR stanovený v příloze III části B.
(1) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
|
(F) |
= |
Rozpustné v tuku |
Fluazinam (F)
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o povaze reziduí ve zpracovaných komoditách nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 18. října 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o pokusech týkajících se reziduí nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 18. října 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o povaze reziduí ve zpracovaných komoditách nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 18. října 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o pokusech týkajících se reziduí nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 18. října 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o analytických metodách nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 18. října 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
Flutriafol
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o povaze reziduí ve zpracovaných komoditách nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 27. ledna 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o pokusech týkajících se reziduí nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 27. ledna 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o podmínkách skladování vzorků z krmných studií nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 27. ledna 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o metabolismu přežvýkavců a podmínkách skladování vzorků z krmných studií nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 27. ledna 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o podmínkách skladování vzorků z krmných studií nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 27. ledna 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
|
(+) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin zjistil, že některé informace o metabolismu přežvýkavců a podmínkách skladování vzorků z krmných studií nejsou k dispozici. Při přezkumu MLR Komise informace uvedené v první větě zohlední, pokud budou poskytnuty do 27. ledna 2018, nebo pokud informace do uvedeného data poskytnuty nebudou, zohlední jejich absenci.
|
Prohexadion (prohexadion (kyselina) a jeho soli, vyjádřeno jako prohexadion-kalcium)
|
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
(*3) Označuje mez stanovitelnosti
(2) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
|
(F) |
= |
Rozpustné v tuku |
Ametoktradin (R)
|
(R) |
= |
Definice rezidua se liší u následujících kombinací pesticid – číselný kód: Ametoktradin – kód 1000000 kromě 1040000: ametoktradin, metabolit 4-(7-amino-5-ethyl[1,2,4]triazolo[1,5-a]pyrimidin-6-yl)máselná kyselina (M650F01) a metabolit 6-(7-amino-5-ethyl [1,2,4]triazolo[1,5-a]pyrimidin-6-yl)kapronová kyselina (M650F06), vyjádřeno jako ametoktradin |
|
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
Cyprokonazol (F)
|
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
Difenokonazol
|
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
(*4) Označuje mez stanovitelnosti.
(3) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
|
(F) |
= |
Rozpustné v tuku |
Chlorpyrifos-methyl (F)
|
(+) |
Použitelný maximální limit reziduí pro křen (Armoracia rusticana) ve skupině koření (kód 0840040) je MLR stanovený pro křen (Armoracia rusticana) v kategorii zelenina, ve skupině kořenová a hlíznatá zelenina (kód 0213040) při zohlednění změn v úrovních reziduí pesticidů způsobených zpracováním (sušením) podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005.
|
ROZHODNUTÍ
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/53 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/71
ze dne 12. prosince 2017
o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Nizozemsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES
(oznámeno pod číslem C(2017) 8339)
(Pouze nizozemské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (1), a zejména na čl. 35 odst. 3 uvedené směrnice,
s ohledem na žádost předloženou společnostmi DONG Energy A/S (DONG), (2) Eneco B.V. (Eneco) a N.V. Nuon Energy (Nuon) (dále jen „žadatelé“) elektronickou poštou dne 30. ledna 2017,
po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky,
vzhledem k těmto důvodům:
1. SKUTKOVÝ STAV
|
(1) |
Dne 30. ledna 2017 zaslaly společnosti DONG, Eneco a Nuon Komisi elektronickou poštou žádost podle článku 35 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“). |
|
(2) |
Žádost, kterou předložily společnosti DONG, Eneco a Nuon, jež jsou považovány za zadavatele ve smyslu článku 4 směrnice 2014/25/EU, se týká, jak bylo popsáno v žádosti, „trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny“. |
|
(3) |
Žadatelé jsou „veřejné podniky“ ve smyslu směrnice, jelikož jsou v konečném důsledku kontrolovány státními, regionálními nebo místními orgány:
|
|
(4) |
Jelikož k žádosti nebylo přiloženo stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu ve smyslu čl. 35 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, informovala Komise o žádosti nizozemské orgány a také dne 24. března 2017 elektronickou poštou požádala o dodatečné informace. Odpověď na žádost o informace byla nizozemskými orgány zaslána elektronickou poštou dne 19. června 2017. Tato odpověď byla považována za neúplnou a v reakci na ni Komise dne 27. července 2017 požádala o další vysvětlení, které nizozemské orgány poskytly dne 25. září 2017. |
|
(5) |
S ohledem na to, že odpovědi na žádost o informace nebyly doručeny ve lhůtě stanovené Komisí, došlo po dobu od uplynutí lhůty stanovené v žádosti o doplnění informací (17. dubna 2017) do doručení doplněných informací (25. září 2017) k pozastavení lhůty pro přijetí rozhodnutí, a proto se novou lhůtou pro přijetí rozhodnutí Komise stal 12. prosinec 2017. |
2. PRÁVNÍ RÁMEC
|
(6) |
Pro udělování zakázek na vykonávání činností souvisejících s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny se použije směrnice 2014/25/EU, pokud není tato činnost předmětem výjimky podle článku 34 uvedené směrnice. |
|
(7) |
Článek 34 směrnice 2014/25/EU stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu jedné z činností, na které se směrnice vztahuje, se neřídí touto směrnicí, pokud je činnost v členském státě, ve kterém má být vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s ohledem na specifické vlastnosti příslušného odvětví. |
3. POSOUZENÍ
3.1 Volný přístup na trh
|
(8) |
Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU. Pro odvětví elektřiny se odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (4). |
|
(9) |
Nizozemsko provedlo směrnici 2009/72/ES ve vnitrostátním právu prostřednictvím nizozemského zákona o elektřině z roku 1998 (5) (Elektriciteitswet). Přístup na trh by proto v souladu s čl. 34 odst. 1 měl být na celém území Nizozemska považován za neomezený. |
3.2. Přímé vystavení hospodářské soutěži
|
(10) |
Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, je jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, podíl hlavních účastníků na daném trhu. Vzhledem k charakteristice daných trhů by měla být vzata v úvahu i další kritéria. |
|
(11) |
Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže a jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metody používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy nebo nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (6). Tento bod potvrdil v nedávném rozsudku také Tribunál (7). |
|
(12) |
Je třeba mít na paměti, že cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou služby, na něž se žádost vztahuje, vystaveny takové míře hospodářské soutěže (na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější. V této souvislosti je důležité mít na paměti, že na dotčeném trhu nepodléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek všechny tržní subjekty (8). Proto společnosti, které uvedeným pravidlům při působení na uvedených trzích nepodléhají, mají možnost vyvíjet konkurenční tlak na účastníky trhu, na které se pravidla pro zadávání veřejných zakázek vztahují. |
3.2.1 Vymezení zeměpisného trhu
|
(13) |
Podle precedentu Komise COMP M.4110 E.ON – ENDESA ze dne 25. dubna 2006 (9) lze v odvětví elektřiny rozlišovat tyto relevantní výrobkové trhy: i) výroba a velkoobchodní dodávky; ii) přenos; iii) distribuce a iv) maloobchodní dodávky. Zatímco některé tyto trhy lze dále rozčlenit, dle dosavadní praxe Komise (10) se nerozlišovalo mezi trhem výroby elektřiny a trhem velkoobchodních dodávek, neboť výroba jako taková představuje pouze první krok v hodnotovém řetězci, avšak objem vyrobené elektřiny je prodáván na velkoobchodního trhu. |
|
(14) |
Žádost společností DONG, Eneco a Nuon se týká výroby elektřiny a velkoobchodu s elektřinou. |
|
(15) |
Nizozemský úřad pro spotřebitele a trhy (Autoriteit Consument & Markt (ACM)) usoudil, že výroba a velkoobchodní trh s elektřinou zahrnuje výrobu energie z konvenčních i obnovitelných zdrojů. (11). ACM v této věci poznamenal, že větrná energie je součástí trhu pro velkoobchodní prodej a výrobu elektřiny (12). Dodal, že s elektřinou vyráběnou z větrné energie se obchoduje na stejných trzích jako s elektřinou vyrobenou z jiných zdrojů (13). ACM se tedy rozhodl neprovést samostatné posouzení velkoobchodu s elektřinou vyráběnou z větrné energie. |
|
(16) |
Žadatelé se domnívají, že situace v oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů v Nizozemsku se liší od situace v Německu a v Itálii. Podle žadatelů podléhá elektřina z obnovitelných zdrojů v Nizozemsku tržním silám, a je tedy vzájemně zaměnitelná s konvenční elektřinou. V tomto ohledu žadatelé poznamenávají, že všechny energetické společnosti působící v Nizozemsku mají obchodní společnost. Obchodní činnosti uvnitř obchodních společností se využívají k zajišťování zdroje elektřiny vlastní výrobou a na trhu za účelem plnění povinností vůči zákazníkům na maloobchodních trzích. V tomto obchodním portfoliu je elektřina z obnovitelných zdrojů plně zaměnitelná s elektřinou z konvenčních zdrojů. Pokud obchodní společnosti zajišťují zdroje elektřiny na trhu, nakupují elektřinu nejen na energetických burzách, ale také prostřednictvím dvoustranných dohod, jako jsou dohody o nákupu elektřiny. Obchodní společnosti uzavírají dohody o nákupu elektřiny s výrobci elektřiny z konvenčních zdrojů, jakož i s výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Obchodní společnosti energetických společností soutěží o prodej dohod o nákupu elektřiny s výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří svou elektřinu prodávají účastníkům trhu. Provozovatel přenosové soustavy nezajišťuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů podle žadatelů podléhá tržním silám, což znamená, že není nutno dodržovat evropská pravidla pro zadávání veřejných zakázek. |
|
(17) |
Žadatelé dodávají, že právní rámec pro výrobce elektřiny z konvenčních a z obnovitelných zdrojů je podobný. Jediný významný rozdíl podle jejich názoru spočívá v subvenci, které získávají výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů a která má krýt rozdíl mezi náklady elektřiny z obnovitelných zdrojů a tržní cenou. Režim subvencí zavedený v Nizozemsku se nazývá Stimulering Duurzame Energieproductie (SDE+). |
|
(18) |
V roce 2012 vydala Komise rozhodnutí o výjimce týkající se německého a italského trhu s elektřinou (14). V případě Německa se Komise domnívala, že „výroba a prodej elektřiny, na kterou se vztahuje EEG“ nejsou součástí „trhu pro výrobu a první prodej elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů“, jelikož „elektřina podléhající EEG se obecně neprodává přímo na velkoobchodním trhu, ale nejprve ji kupují provozovatelé přenosových sítí za zákonem stanovené výkupní ceny“. Podobně v případě Itálie se Komise domnívala, že trh s „výrobou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a velkoobchodem s ní“ je oddělen od „trhu s výrobou elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů a velkoobchodem s ní“, jelikož se „prodej elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, které jsou předmětem mechanismů CIP 6 a FIT, uskutečňuje převážně prostřednictvím provozovatele energetických služeb“. Hlavním důvodem, proč Komise takto rozlišovala, byl v podstatně prodej produkce výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů netržnímu subjektu (provozovateli přenosové soustavy v Německu a Gestore dei Servizi Energetici – GSE v Itálii). Dalšími aspekty předloženými v těchto dvou precedentech byly: i) přednostní výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů; ii) zákonem stanovená výkupní cena. Komise poznamenala, že výroba energie z obnovitelných zdrojů v Německu a Itálii z tohoto důvodu nepodléhala tržním silám. |
|
(19) |
V tomto případě výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů prodávají svou elektřinu přímo na velkoobchodním trhu, přičemž soutěží s výrobci elektřiny vyráběné z konvenčních zdrojů. |
|
(20) |
Nizozemský zákon o elektřině navíc nestanoví přednostní výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přednostní přístup pro elektřinu z obnovitelných zdrojů je stanoven v pravidlech řízení překročení kapacity a uplatňuje se pouze v případě přetížení v síti. Poznamenává se však, že v posledních letech k žádným problémům týkajícím se řízení překročení kapacity v Nizozemsku nedošlo. |
|
(21) |
Jediný společný prvek německého a italského precedentu se týká zákonem stanovené výkupní ceny. Je však třeba poznamenat, že i tento prvek u těchto dvou precedentů vykazuje značné rozdíly. V tomto ohledu Komise podotýká, že přidělování subvence SDE+ podléhá hospodářské soutěži prostřednictvím nabídkového řízení, které sankcionuje chování výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud jde o jejich politiku v oblasti zadávání zakázek (15). Projekty s různými technologiemi obnovitelných energií spolu totiž v režimu subvencí SDE+ musí soutěžit o disponibilní finanční prostředky v předem stanovené výši. Hospodářská soutěž je technologicky neutrální. Projekty a/nebo technologie, které jsou předmětem nabídek s nejnižší cenou, získávají subvenci jako první, dokud jsou prostředky na subvence k dispozici. Nizozemský systém SDE+ tak podporuje konkurenční nabídky, zatímco konkurenti se snaží minimalizovat své náklady (a tedy i hodnotu subvence). |
|
(22) |
Proto výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů v Nizozemsku s ohledem na výše uvedené skutečnosti podléhají konkurenčním tlakům. |
|
(23) |
S ohledem na výše uvedená specifika nizozemského trhu s elektřinou a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže se pro účely posouzení podmínek stanovených v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU jako relevantní výrobkový trh vymezuje trh pro výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních i obnovitelných zdrojů. |
3.2.2 Vymezení zeměpisného trhu
|
(24) |
Žádost se týká činností na území Nizozemska. |
|
(25) |
Ve svém rozhodnutí ve věci RWE/Essent (16) Komise zaujala stanovisko, že zeměpisný rozsah trhu odpovídal Německu a Nizozemsku (pro hodiny mimo špičku) a vnitrostátním trhu (pro hodiny ve špičce), nebo vnitrostátnímu trhu (pro všechny hodiny) – tj. v závislosti na tom, zda se rozlišuje mezi hodinami ve špičce a hodinami mimo špičku (17). |
|
(26) |
ACM ve věci Nuon-Reliant poznamenal, že trh pro výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny je co do rozsahu přinejmenším vnitrostátní (18). ACM vzal v úvahu konkurenční tlak ze strany dovozu. ACM poznamenal, že zeměpisný trh pro hodiny mimo špičku zahrnuje přinejmenším Nizozemsko a Německo (19). ACM nicméně uvedl, že během období vysoké poptávky byl konkurenční tlak dovozu omezen v důsledku omezeného propojovacího výkonu. ACM poznamenal, že mezi cenami v Nizozemsku a v Německu je jen omezený vztah. |
|
(27) |
ACM poukázal na náznaky toho, že by zeměpisný trh mohl být širší než vnitrostátní i během hodin ve špičce. ACM předpověděl, že by tato situace nastala, pokud by dostupný dovozní výkon byl navýšen na nejméně 6 500 MW (20). Kromě Nizozemska by uvedený trh by zahrnoval i Německo nebo Belgii. Navíc v případě existence trhu pro „hodiny v hlavní špičce“, (tuto otázku ACM nakonec ponechal otevřenou), (21) by zeměpisný trh zahrnoval přinejmenším Nizozemsko a Německo, pokud by skutečně dostupný dovozní výkon byl navýšen na nejméně 8 250 MW (22). |
|
(28) |
Od rozhodnutí ve věci Nuon/Essent se vyskytly různé projekty zaměřené na zvýšení propojovací kapacity do a z Nizozemska. Kabel NorNed mezi Norskem a Nizozemskem s výkonem 700 MW je v provozu od roku 2008. Kabel BritNed mezi Británií a Nizozemskem s výkonem 1 000 MW je v provozu od roku 2011. Pracuje se na několika dalších projektech:
|
|
(29) |
Významné zvýšení propojovací kapacity mezi Nizozemskem a sousedními zeměmi bude pravděpodobně mít příznivý dopad na hospodářskou soutěž na nizozemském trhu výroby elektřiny. |
|
(30) |
Komise bere na vědomí rostoucí význam dovozu na nizozemský trh výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny a je toho názoru, že pro účely hodnocení podmínek stanovených v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU, a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, je třeba považovat nizozemský trh výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny co do rozsahu za přinejmenším vnitrostátní. |
3.2.3 Analýza trhu
a)
|
(31) |
V předchozích rozhodnutích (23) Komise usuzovala, že pokud jde o trh výroby a velkoobchodního prodeje, je relevantním podílem kumulovaný podíl na trhu tří největších podniků. Avšak vzhledem k tomu, že ne všechny tržní subjekty podléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, zaměřuje se analýza na tržní postavení jednotlivých účastníků trhu, na něž se vztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, a na konkurenční tlaky, jimž jsou vystaveni. Za relevantní lze považovat i jiné způsoby vyjádření koncentrace trhu. |
|
(32) |
Nizozemský centrální statistický úřad (Centraal Bureau voor de Statistiek, dále jen „CBS“), vydal v únoru 2015 zprávu o trhu s elektřinou v Nizozemsku (24). Podle této zprávy činil instalovaný výkon v Nizozemsku přibližně 31,5 GW, z čehož 20,1 GW představoval centralizovaný instalovaný výkon a 11,5 GW decentralizovaný instalovaný výkon. Centrální výroba je definována jako výroba elektřiny v tepelných nebo jaderných elektrárnách, které ji dodávají přímo do vysokonapěťové rozvodné sítě. Veškerá jiná výroba elektřiny se nazývá decentralizovaná výroba, tepelnými zařízeními, z větrné energie, vodní energie a solární energie. Tabulka 1 Instalovaný výkon (MW a počet zařízení) v letech 2012, 2013 a 2014
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(33) |
Žadatelé rovněž poskytnou své údaje o výrobě, včetně rozdělení mezi výrobou z konvenčních a z obnovitelných zdrojů. Tabulka ukazuje, že se celková výroba pomalu snižuje, zatímco podíly společností DONG a Eneco na celkové výrobě pomalu rostou. Celková výroba společnosti Nuon zůstává relativně stabilní. Žadatelé mají dohromady podíl, který činí méně než 20 % celkové výroby. V jejich společnému podílu na trhu, pokud jde o výrobu z konvenčních a obnovitelný zdrojů, nejsou výrazné rozdíly. Tabulka 2 Výroba elektřiny, z obnovitelných a konvenčních zdrojů (v milionech MWh), 2011–2015 (předběžný údaj) (25) , podíly na trhu v závorkách
|
|
(34) |
Dodatečné údaje poskytly nizozemské orgány dne 25. září 2017. Budou shrnuty v níže uvedené tabulce.
|
|
(35) |
Údaje poskytnuté jak žadateli (26), tak nizozemskými orgány ukazují, že na ostatní výrobce elektřiny, kteří mají společně podíl přibližně 70–80 %, se ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek nevztahují. |
|
(36) |
Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou výroba a velkoobchodní prodej elektřiny vystaveny takové úrovni hospodářské soutěže (na trzích s volným přístupem), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která zadavateli umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější. |
|
(37) |
Pokud jde o výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny, lze výše uvedené skutečnosti považovat za známku přímého vystavení hospodářské soutěži v případě účastníků trhu, na něž se vztahují ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. |
b)
|
(38) |
Úroveň dovozu do Nizozemska činí 28 % celkových dodávek a spotřeby. To je například více než dovoz elektřiny do Itálie (13,4 %), který byl zjištěn při posuzování italského trhu výroby elektřiny (27) Komise zjistila, že uvedený dovoz měl pozitivní účinek na hospodářskou soutěž a že k dalšímu zlepšení by došlo jen tehdy, pokud by byla k dispozici další propojovací kapacita. Objem dovozu na nizozemském trhu posiluje závěr, že zadavatelé působící na nizozemském trhu výroby elektřiny jsou vystaveni hospodářské soutěži. |
|
(39) |
Stupeň likvidity na velkoobchodním trhu, jak vyplývá z analýzy provedené vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž ACM (28), a fungování nizozemského vyrovnávacího trhu nejsou v rozporu se závěrem, že zadavatelé působící na nizozemském trhu výroby jsou vystaveni hospodářské soutěži. |
4. ZÁVĚRY
|
(40) |
S ohledem na výše zkoumané faktory by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená článkem 34 směrnice 2014/25/EU, pokud jde o výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny v Nizozemsku, měla být, co se týče zadavatelů, považována za splněnou. |
|
(41) |
Jelikož je navíc podmínka neomezeného přístupu na trh považována za splněnou, neměla by se směrnice 2014/25/EU použít, když zadavatelé zadají zakázky určené k umožnění výroby a velkoobchodních dodávek elektřiny v Nizozemsku, ani když pořádají soutěže o návrh pro výkon takové činnosti v uvedené zeměpisné oblasti. |
|
(42) |
Toto rozhodnutí vychází z právní a skutkové situace od ledna 2017 do listopadu 2017, jak vyplývá z informací předložených žadatelem a nizozemskými orgány. Jeho revize je možná, pokud by podmínky pro použitelnost článku 34 směrnice 2014/25/EU po zásadních změnách právní či skutkové situace již nebyly splněny. |
|
(43) |
Připomíná se, že článek 16 směrnice 2014/23/EU (29) stanoví výjimku z uplatnění této směrnice na koncese udělované veřejnými zadavateli, pokud v členském státě, ve kterém mají být tyto koncese plněny, bylo podle článku 35 směrnice 2014/25/EU stanoveno, že činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži v souladu s článkem 34 uvedené směrnice. Jelikož byl učiněn závěr, že výroba a velkoobchodní prodej elektřiny podléhá hospodářské soutěži, budou koncese určené k umožnění výkonu těchto činností v Nizozemsku vyňaty z působnosti směrnice 2014/23/EU. |
|
(44) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Směrnice 2014/25/EU se nepoužije na zakázky, které zadávají zadavatelé a jejichž účelem je umožnit výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny, které se mají provádět v Nizozemsku.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.
V Bruselu dne 12. prosince 2017.
Za Komisi
Elżbieta BIEŃKOWSKA
členka Komise
(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
(2) To zahrnuje činnosti:
|
1. |
(dceřiných společností společnosti) DONG Energy Wind Power A/S, která je nepřímou 100 % dceřinou společností společnosti DONG. Tento subjekt je také subjektem, který formálně předkládá žádost o výjimku jménem společnosti DONG; |
|
2. |
společnosti DONG Energy Netherlands B.V., která nepřímo drží 50 % podíl v elektrárně Enecogen. |
(3) Viz věc COMP/M.7068.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(5) Wet van 12-7-2012, Stb. 2012, 334 en Inwerkingtredingsbesluit van 12-7-2012, Stb. 2012, 336.
(6) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
(7) Rozsudek ze dne 27. dubna 2016, Österreichische Post AG v. Komise, T-463/14, EU:T:2016:243, bod 28.
(8) Podle žádosti jsou společnosti Delta, DONG, EDF, Eneco a Nuon zadavateli ve smyslu článku 4 směrnice 2014/25/EU, a tudíž pravidlům pro zadávání veřejných zakázek podléhají.
(9) Věc COMP M.4110 E.ON – ENDESA, ze dne 25. dubna 2006, body 10 a 11, s. 3.
(10) Věc COMP/M.3696 E.ON – MOL ze dne 21. ledna 2005, bod 223, věc COMP/M.5467, RWE – ESSENT ze dne 23. června 2009, bod 23.
(11) Rozhodnutí ACM ve věci 6015 Nuon/Essent ze dne 21. května 2007, bod 53.
(12) Nuon/Essent, bod 14, 174.
(13) Kromě toho ACM konstatoval, že – pro konečné zákazníky – již není možné přesný zdroj elektrické energie vysledovat. V souvislosti se zárukami původu musí existovat určitý stupeň sledovatelnosti, avšak samotnou elektřinu, kterou (koneční) zákazníci kupují, stále nelze vysledovat až ke zdroji.
(14) Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 24. dubna 2012 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů v Německu z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 114, 26.4.2012, s. 21) a prováděcí rozhodnutí Komise 2012/539/EU ze dne 26. září 2012 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů v makrozóně Sever a makrozóně Jih v Itálii z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o změně rozhodnutí Komise 2010/403/EU (Úř. věst. L 271, 5.10.2012, s. 4).
(15) Režim subvencí SDE+ byl v roce 2015 považován za slučitelný s pravidly EU pro státní podporu, jelikož omezuje narušení hospodářské soutěže na minimum – viz SA.39399 (2015/N).
(16) Věc COMP/M.5467, C(2009) 5177.
(17) RWE/Essent, bod 32.
(18) Rozhodnutí ACM ve věci 5098/E.ON–NRE; rozhodnutí ACM ve věci Case 3386/Nuon – Reliant Energy Group.
(19) Vision document [on] concentrations [in the] energy markets (Koncepční dokument [o] spojení [na] trzích s energiemi) zveřejněný v listopadu 2006 nizozemských orgánem pro hospodářskou soutěž (NMa), bod 139.
(20) Tamtéž, bod 139.
(21) Tamtéž, body 29, 72 a dřívější definice ve věci Nuon/Reliant v poznámce pod čarou 4: „Hlavní špička je elektřina potřebná v pracovní dny od 8:00 do 20:00“.
(22) Tamtéž, bod 139. Nuon/Essent, 91.
(23) Prováděcí rozhodnutí 2012/218/EU a prováděcí rozhodnutí 2012/539/EU.
(24) Centraal Bureau voor de Statistiek, „Elektriciteit in Nederland“, únor 2015, viz https://www.cbs.nl/nl-nl/publicatie/2015/07/elektriciteit-in-nederland.
(*1) Důvěrné informace
(25) http://statline.cbs.nl/Statweb/publication/?DM=SLNL&PA=00377&D1=a&D2=701,712,714-715,718,729,731-732&HDR=G1&STB=T&VW=T (zdroj: CBS)
(26) Podle žádosti, oddíl 5.2.3.
(27) Rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2010 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v italské makrozóně Sever a maloobchodního prodeje elektřiny konečným zákazníkům napojeným na soustavu středního, vysokého a velmi vysokého napětí v Itálii z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 186, 20.7.2010, s. 44), bod 11.
(28) Ve své nejnovější zprávě o likviditě zveřejněné v roce 2014 dospěl úřad ACM k závěru, že likvidita velkoobchodního trhu s elektřinou (např. vyšší objem obchodu, nižší volatilita cen a menší rozpětí mezi nabídkou a poptávkou) se v období 2009–2013 zvýšila. ACM rovněž poznamenal, že počet transakcí s vnitrodenními produkty v roce 2013 se ve srovnání s rokem 2012 více než zdvojnásobil.
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
Opravy
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/62 |
Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2268 ze dne 26. září 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití
( Úřední věstník Evropské unie L 334 ze dne 15. prosince 2017 )
Strana 49, první řádek:
místo:
|
„0B001 |
b. |
(pokračování)“, |
má být:
|
„1C005 |
b. |
(pokračování)“. |
Strana 56, první řádek:
místo:
|
„0B001 |
a. 2. a. |
(pokračování)“, |
má být:
|
„1C111 |
a. 2. a. |
(pokračování)“. |
Strana 57, první řádek:
místo:
|
„0B001 |
a. 4. |
(pokračování)“, |
má být:
|
„1C111 |
a. 4. |
(pokračování)“. |
Strana 58, první řádek:
místo:
|
„0B001 |
c. |
(pokračování)“, |
má být:
|
„1C111 |
c. |
(pokračování)“. |
Strana 79, první řádek:
místo:
|
„0B001 |
d. |
(pokračování)“, |
má být:
|
„2B002 |
d. |
(pokračování)“. |
|
17.1.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 12/63 |
Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států
( Úřední věstník Evropské unie L 331 ze dne 14. prosince 2017 )
Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 zní takto:
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/2315
ze dne 11. prosince 2017,
kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 46 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na Protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie,
s ohledem na návrh Spolkové republiky Německo, Španělského království, Francouzské republiky a Italské republiky,
s ohledem na stanovisko vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Ustanovení čl. 42 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) stanoví, že členské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, naváží v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci. |
|
(2) |
Rada a vysoká představitelka obdržely dne 13. listopadu 2017 společné oznámení v souladu s čl. 46 odst. 1 Smlouvy o EU od dvaceti tří členských států a dne 7. prosince 2017 od dalších dvou členských států informující o záměru všech těchto členských států účastnit se stálé strukturované spolupráce s ohledem na skutečnost, že splňují výše uvedené požadavky a že přijaly vůči sobě navzájem v této oblasti přísnější závazky, jak jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí, a na základě všech ostatních prvků uvedených v oznámení, včetně preambule a obecných zásad stálé strukturované spolupráce uvedených v příloze I oznámení, jimž zůstávají v úplnosti oddány, a rovněž s odkazem na článek 42 Smlouvy o EU, včetně čl. 42 odst. 7 (1). |
|
(3) |
Přísnější závazky stanovené v příloze tohoto rozhodnutí jsou v souladu s plněním cílů stanovených v článku 1 protokolu č. 10 a se závazky podle článku 2 uvedeného protokolu. |
|
(4) |
Rozhodnutí členských států účastnit se stálé strukturované spolupráce je dobrovolné a jako takové nemá dopad na jejich svrchovanost ani zvláštní povahu bezpečnostní a obranné politiky některých členských států. Příspěvky zúčastněných členských států za účelem splnění přísnějších závazků v rámci stálé strukturované spolupráce budou poskytovány v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy. |
|
(5) |
K přísným závazkům v rámci stálé strukturované spolupráce patří zvyšovat počet společných a kooperativních projektů v oblasti obranných schopností. Takové projekty mohou být podporovány příspěvky z rozpočtu Unie v souladu se Smlouvami a s příslušnými nástroji a programy Unie. |
|
(6) |
Zúčastněné členské státy stanovily ve svých vnitrostátních prováděcích plánech svou schopnost plnit přísnější závazky, jež vůči sobě navzájem přijaly. |
|
(7) |
Jelikož byly splněny nezbytné podmínky, je vhodné, aby Rada přijala rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce. |
|
(8) |
Každý další členský stát, který se v budoucnosti bude chtít účastnit stálé strukturované spolupráce, může svůj záměr tak učinit oznámit Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) v souladu s čl. 46 odst. 3 Smlouvy o EU. |
|
(9) |
Vysoký představitel bude plně zapojen do činností týkajících se stálé strukturované spolupráce. |
|
(10) |
Činnosti prováděné v rámci stálé strukturované spolupráce by měly být v souladu s dalšími opatřeními společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalšími politikami Unie. Rada a, v rámci svých pravomocí, vysoký představitel a Komise by měli spolupracovat s cílem dosáhnout ve vhodných případech maximální součinnosti. |
|
(11) |
V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu. Toto rozhodnutí proto není pro Dánsko závazné, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Zřízení stálé strukturované spolupráce
V rámci Unie se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce mezi členskými státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria, jak je uvedeno v článku 1 protokolu č. 10, a které přijaly závazky v této oblasti, jak je uvedeno v článku 2 uvedeného protokolu, s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, a přispívající k naplnění úrovně ambicí Unie.
Článek 2
Zúčastněné členské státy
Stálé strukturované spolupráce se účastní tyto členské státy:
|
— |
Belgie, |
|
— |
Bulharsko, |
|
— |
Česká republika, |
|
— |
Německo, |
|
— |
Estonsko, |
|
— |
Irsko, |
|
— |
Řecko, |
|
— |
Španělsko, |
|
— |
Francie, |
|
— |
Chorvatsko, |
|
— |
Itálie, |
|
— |
Kypr, |
|
— |
Lotyšsko, |
|
— |
Litva, |
|
— |
Lucembursko, |
|
— |
Maďarsko, |
|
— |
Nizozemsko, |
|
— |
Rakousko, |
|
— |
Polsko, |
|
— |
Portugalsko, |
|
— |
Rumunsko, |
|
— |
Slovinsko, |
|
— |
Slovensko, |
|
— |
Finsko, |
|
— |
Švédsko. |
Článek 3
Přísnější závazky v souladu s protokolem č. 10
1. V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 1 protokolu č. 10 a závazků podle článku 2 uvedeného protokolu poskytnou zúčastněné členské státy příspěvky za účelem plnění přísnějších závazků, jež vůči sobě navzájem přijaly, jak jsou uvedeny v příloze.
2. Zúčastněné členské státy za tímto účelem každoročně přezkoumávají a podle potřeby aktualizují své vnitrostátní prováděcí plány, v nichž popisují, jakým způsobem budou plnit přísnější závazky, a uvádějí, jak budou plnit konkrétnější cíle, jež budou stanoveny v každé fázi. Aktualizované vnitrostátní prováděcí plány se předkládají ročně Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a Evropské obranné agentuře a zpřístupní se všem zúčastněným členským státům.
Článek 4
Řízení stálé strukturované spolupráce
1. Řízení stálé strukturované spolupráce je organizováno:
|
— |
na úrovni Rady a |
|
— |
v rámci projektů prováděných skupinami zúčastněných členských států, které se na provedení těchto projektů vzájemně dohodly. |
2. V souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU Rada přijme rozhodnutí a doporučení, jimiž:
|
a) |
poskytne strategické směry a pokyny pro stálou strukturovanou spolupráci; |
|
b) |
stanoví pořadí plnění přísnějších závazků uvedených v příloze v průběhu dvou po sobě následujících úvodních fází (roky 2018–2020 a roky 2021–2025) a na začátku každé fáze vymezí konkrétnější cíle pro plnění přísnějších závazků uvedených v příloze; |
|
c) |
aktualizuje a v případě nutnosti posílí přísnější závazky uvedené v příloze s ohledem na výsledky dosažené prostřednictvím stálé strukturované spolupráce, aby zohlednila měnící se bezpečnostní prostředí Unie. Taková rozhodnutí se přijímají zejména na konci jednotlivých fází uvedených v odst. 2 písm. b) na základě procesu strategického přezkumu, v němž se zhodnotí plnění závazků ze stálé strukturované spolupráce; |
|
d) |
zhodnotí příspěvky zúčastněných členských států ke splnění dohodnutých závazků v souladu s mechanismem popsaným v článku 6; |
|
e) |
sestaví seznam projektů, které mají být v rámci stálé strukturované spolupráce rozvíjeny, přičemž zohlední podporu rozvoje schopností i poskytnutí, v mezích dostupných prostředků a schopností, významné podpory operacím a misím společné bezpečnostní a obranné politiky; |
|
f) |
sestaví společný soubor pravidel řízení pro projekty, jejž by mohly zúčastněné členské státy účastnící se jednotlivého projektu podle potřeby danému projektu přizpůsobit; |
|
g) |
stanoví v patřičné době v souladu s čl. 9 odst. 1 obecné podmínky, za nichž by k účasti na jednotlivých projektech mohly být výjimečně přizvány třetí státy, a rozhodne v souladu s čl. 9 odst. 2, zda daný třetí stát tyto podmínky splňuje; a |
|
h) |
stanoví jakákoli jiná opatření nezbytná k dalšímu provádění tohoto rozhodnutí. |
Článek 5
Projekty stálé strukturované spolupráce
1. V návaznosti na návrhy zúčastněných členských států, které mají v úmyslu účastnit se jednotlivého projektu, může vysoký představitel vydat doporučení týkající se určení a zhodnocení projektů stálé strukturované spolupráce na základě posouzení poskytnutých v souladu s článkem 7 pro rozhodnutí a doporučení Rady, která mají být přijata v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. e) poté, co Vojenský výbor EU vydá vojenské doporučení.
2. Zúčastněné členské státy, které mají v úmyslu navrhnout jednotlivý projekt, o tom informují ostatní zúčastněné členské státy v dostatečném předstihu před předložením svého návrhu, aby si zajistily podporu a umožnily jim se k návrhu připojit a předložit jej společně.
Členy projektu jsou zúčastněné členské státy, které příslušný návrh předložily. Seznam členů každého jednotlivého projektu se připojí k rozhodnutí Rady uvedenému v čl. 4 odst. 2 písm. e).
Zúčastněné členské státy účastnící se projektu se mohou vzájemně dohodnout, že přijmou další zúčastněné členské státy, které o účast na tomto projektu projeví zájem později.
3. Zúčastněné členské státy účastnící se projektu se vzájemně dohodnou na způsobu a rozsahu své spolupráce a řízení daného projektu. Zúčastněné členské státy účastnící se projektu pravidelně podle potřeby informují Radu o vývoji projektu.
Článek 6
Dohled, hodnocení a podávání zpráv
1. Rada v rámci čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU zajišťuje jednotu, soudržnost a účinnost stálé strukturované spolupráce. K dosažení těchto cílů přispívá rovněž vysoký představitel.
2. Vysoký představitel je plně zapojen do činností týkajících se stálé strukturované spolupráce v souladu s protokolem č. 10.
3. Vysoký představitel předkládá Radě výroční zprávu o stálé strukturované spolupráci. Tato zpráva vychází z příspěvků Evropské obranné agentury podle čl. 7 odst. 3 písm. a) a z příspěvků ESVČ podle čl. 7 odst. 2 písm. a). Ve zprávě vysokého představitele je popsán stav provádění stálé strukturované spolupráce, včetně toho, jak každý zúčastněný členský státe plní své závazky podle svého vnitrostátního prováděcího plánu.
Vojenský výbor EU předkládá Politickému a bezpečnostnímu výboru vojenské stanovisko a doporučení v souvislosti s každoročním procesem hodnocení stálé strukturované spolupráce.
Na základě výroční zprávy o stálé strukturované spolupráci, kterou předloží vysoký představitel, přezkoumá Rada jednou ročně, zda zúčastněné členské státy i nadále plní přísnější závazky uvedené v článku 3.
4. Jakékoli rozhodnutí o pozastavení účasti některého členského státu se přijme v souladu s čl. 46 odst. 4 Smlouvy o EU teprve poté, co byl pro daný členský stát stanoven jasně vymezený časový rámec pro individuální konzultace a reakci.
Článek 7
Podpora od ESVČ a Evropské obranné agentury
1. ESVČ včetně Vojenského štábu EU a Evropská obranná agentura pod vedením vysokého představitele, i v jeho funkci vedoucího Evropské obranné agentury, společně zajišťují pro stálou strukturovanou spolupráci nezbytné funkce sekretariátu jiné než na úrovni Rady a představují v tomto ohledu jediné kontaktní místo.
2. ESVČ včetně Vojenského štábu EU podporují fungování stálé strukturované spolupráce zejména tím, že:
|
a) |
přispívají k hodnocení příspěvků zúčastněných členských států, pokud jde o operační aspekty, obsaženému ve výroční zprávě vysokého představitele o stálé strukturované spolupráci podle článku 6, |
|
b) |
koordinují posuzování návrhů projektů podle článku 5, zejména v oblastech dostupnosti, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení sil. ESVČ včetně Vojenského štábu EU zejména posoudí, zda jsou navrhované projekty v souladu s operačními potřebami a do jaké míry k nim přispívají. |
3. Evropská obranná agentura podporuje stálou strukturovanou spolupráci zejména tím, že:
|
a) |
přispívá k hodnocení příspěvků zúčastněných členských států, pokud jde o schopnosti, obsaženému ve výroční zprávě vysokého představitele o stálé strukturované spolupráci podle článku 6, a zejména příspěvků učiněných v souladu s přísnějšími závazky podle článku 3, |
|
b) |
usnadňuje projekty rozvoje schopností, zejména koordinací posuzování návrhů projektů podle článku 5, především v oblasti rozvoje schopností. Evropská obranná agentura podporuje členské státy zejména při zajišťování toho, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování se stávajícími iniciativami i v jiných institucionálních kontextech. |
Článek 8
Financování
1. Správní výdaje, které orgánům Unie a ESVČ vzniknou při provádění tohoto rozhodnutí, jsou hrazeny z rozpočtu Unie. Správní výdaje Evropské obranné agentury podléhají jejím finančním pravidlům v souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2015/1835 (2).
2. Provozní výdaje vzniklé v souvislosti s projekty prováděnými v rámci stálé strukturované spolupráce primárně ponesou zúčastněné členské státy, které se jednotlivého projektu účastní. Příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie mohou být na tyto projekty poskytnuty v souladu se Smlouvami a příslušnými nástroji Unie.
Článek 9
Účast třetích států na jednotlivých projektech
1. Obecné podmínky účasti třetích států na jednotlivých projektech jsou uvedeny v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 4 odst. 2, jež může obsahovat vzor správního ujednání se třetími státy.
2. Rada v souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU rozhodne, zda třetí stát, jejž chce zúčastněný členský stát účastnící se daného projektu přizvat k účasti, splňuje požadavky stanovené v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 tohoto článku.
3. Je-li rozhodnutí uvedené v odstavci 2 kladné, mohou členské zúčastněné státy účastnící se projektu uzavřít s dotčeným třetím státem správní ujednání pro účely jeho účasti na daném projektu. Tato ujednání musí být v souladu s postupy a rozhodovací samostatností Unie.
Článek 10
Bezpečnostní pravidla
V souvislosti se stálou strukturovanou spoluprací se použijí ustanovení rozhodnutí Rady 2013/488/EU (3).
Článek 11
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 11. prosince 2017.
Za Radu
předsedkyně
F. MOGHERINI
PŘÍLOHA
Seznam ambiciózních a přísnějších společných závazků přijatých zúčastněnými členskými státy v pěti oblastech stanovených v článku 2 protokolu č. 10
|
Na základě společných referenčních hodnot stanovených v roce 2007 členské státy přijímají tyto závazky:
|
1) |
pravidelně zvyšovat rozpočty na obranu v reálném vyjádření v zájmu dosažení dohodnutých cílů; |
|
2) |
postupně, ve střednědobém horizontu zvyšovat výdaje na investice do obrany až do výše 20 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota) s cílem vyřešit nedostatky v oblasti strategických schopností účastí na projektech zaměřených na obranné schopnosti v souladu s plánem rozvoje schopností a koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany; |
|
3) |
zvyšovat počet společných a kooperativních projektů v oblasti strategických obranných schopností. Tyto společné a kooperativní projekty by měly být podle potřeby a v náležité míře podporovány prostřednictvím Evropského obranného fondu; |
|
4) |
zvyšovat výdaje vyčleněné na obranný výzkum a technologie s cílem přiblížit se 2 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota); |
|
5) |
zavést pravidelný přezkum těchto závazků (s cílem dosáhnout potvrzení Radou); |
|
|
6) |
zastávat významnou úlohu v rozvoji schopností v Unii, mimo jiné v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, s cílem zajistit dostupnost schopností nezbytných k dosažení příslušné úrovně ambicí v Evropě; |
|
7) |
podporovat v maximální možné míře koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a současně brát na vědomí jeho dobrovolnou povahu a individuální omezení na straně jednotlivých členských států; |
|
8) |
intenzivně zapojit budoucí Evropský fond pro obranu do nadnárodního zadávání zakázek, které mají pro Unii prokazatelnou přidanou hodnotu; |
|
9) |
vypracovat harmonizované požadavky pro všechny projekty zaměřené na rozvoj kapacit dohodnuté zúčastněnými členskými státy; |
|
10) |
zvážit možnost společného využití stávajících schopností k optimalizaci dostupných zdrojů a zlepšení jejich celkové účinnosti; |
|
11) |
zajistit intenzivnější úsilí ve spolupráci na kybernetické obraně, například ve sdílení informací, odborné přípravě a operativní podpoře; |
|
|
12) |
pokud jde o dostupnost a schopnost nasazení sil, závazek zúčastněných členských států:
|
|
13) |
pokud jde o interoperabilitu sil, závazek zúčastněných členských států:
|
|
14) |
závazek zúčastněných členských států usilovat o ambiciózní přístup ke společnému financování vojenských operací a misí společné bezpečnostní a obranné politiky nad rámec toho, co bude v souladu s rozhodnutím Rady o mechanismu Athena vymezeno jako společné náklady; |
|
|
15) |
napomáhat k řešení nedostatků ve schopnostech zjištěných podle plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany. Tyto projekty v oblasti schopností zvýší strategickou samostatnost Evropy a posílí Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany; |
|
16) |
při řešení nedostatků v oblasti schopností zjištěných na vnitrostátní úrovni považovat za prioritu evropský kooperativní přístupu a výlučně vnitrostátní přístup používat v zásadě až po posouzení této možnosti; |
|
17) |
zúčastnit se alespoň jednoho projektu v rámci stálé strukturované spolupráce, který rozvíjí nebo poskytuje schopnosti, jež členské státy označily jako strategicky relevantní; |
|
|
18) |
využívat Evropskou obrannou agenturu jako evropské fórum pro společný rozvoj schopností a pro potřeby správy kooperativních programů přednostně využívat Organizaci pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování; |
|
19) |
zajistit, aby všechny projekty týkající se schopností vedené zúčastněnými členskými státy přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu pomocí vhodné průmyslové politiky, která zamezí zbytečnému překrývání činností; |
|
20) |
zajistit, aby kooperativní programy – z nichž musí mít prospěch pouze subjekty, které prokazatelně přinášejí přidanou hodnotu na území Unie – a akviziční strategie zúčastněných členských států měly pozitivní dopad na Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. |
PŘEKLAD
Oznámení o stálé strukturované spolupráci určené Radě a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Preambule
Zúčastněné členské státy,
připomínajíce, že Unie provádí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na „stále se zvyšujícím sbližování činností členských států“ (čl. 24 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, dále jen „Smlouva“) a že nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky je společná bezpečnostní a obranná politika;
poukazujíce na to, že společná bezpečnostní a obranná politika zajišťuje Unii operační schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostředky, a že posílení bezpečnostní a obranné politiky si vyžádá úsilí členských států v oblasti schopností;
připomínajíce rovněž odhodlání Evropské unie a jejích členských států zasazovat se o světový pořádek založený na pravidlech, jehož klíčovým principem je multilateralismus a ústředním aktérem Organizace spojených národů;
připomínajíce čl. 42 odst. 6 Smlouvy, v němž je uvedeno, že „[č]lenské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, naváží v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci“;
poukazujíce na to, že stálá strukturovaná spolupráce by mohla významně přispět k naplnění úrovně ambicí Evropské unie, mimo jiné i v souvislosti s nejnáročnějšími misemi a operacemi, a že by mohla usnadnit rozvoj obranných schopností členských států prostřednictvím intenzivního zapojení do projektů nadnárodního zadávání zakázek a intenzivní spolupráce s vhodnými průmyslovými subjekty včetně malých a středních podniků, jakož i posílit evropskou spolupráci v oblasti obrany, a to při plném využití Smluv;
majíce na zřeteli cíle stálé strukturované spolupráce a závazky členských států těchto cílů dosáhnout, jak jsou stanoveny v protokolu č. 10 o stálé strukturované spolupráci a uvedeny v článku 46 Smlouvy;
připomínajíce, že Evropská rada na zasedání konaném dne 15. prosince 2016 konstatovala, že Evropané musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, a že v zájmu posílení evropské bezpečnosti a obrany ve složitém geopolitickém prostředí a zajištění lepší ochrany svých občanů Evropská rada potvrdila předchozí závazky přijaté v tomto ohledu a zdůraznila, že je zapotřebí učinit ještě více, mimo jiné tím, že budou vyčleněny dostatečné další zdroje, a to při zohlednění situace jednotlivých členských států a jejich právních závazků a v případě členských států, které jsou rovněž členy NATO, i s ohledem na pokyny NATO v oblasti výdajů na obranu;
připomínajíce rovněž, že Evropská rada také vyzvala k posílení spolupráce za účelem rozvoje nezbytných schopností, jakož i k závazku poskytnout tyto schopnosti v případě potřeby k dispozici, a že konstatovala, že Evropská unie a její členské státy musí být schopny přispět rozhodujícím způsobem ke kolektivnímu úsilí, a stejně tak jednat samostatně, kdykoli a kdekoli to je nutné, a s partnery, kdykoli je to možné;
poukazujíce na to, že Evropská rada na zasedání v červnu roku 2017 uvedla, že pro dosažení úrovně ambicí Evropské unie schválené Evropskou radou v prosinci roku 2016 má zásadní význam společná příprava projektů zaměřených na schopnosti, na nichž se společně dohodnou členské státy v zájmu řešení stávajících závažných nedostatků a vývoje technologií budoucnosti; přivítala sdělení Komise o Evropském obranném fondu, který se skládá z části zaměřené na výzkum a z části zaměřené na schopnosti; a vyzvala členské státy, aby určily vhodné projekty zaměřené na schopnosti pro Evropský obranný fond a pro Program rozvoje evropského obranného průmyslu;
připomínajíce zejména skutečnost, že Evropská rada vyzvala vysokou představitelku k předložení návrhů, pokud jde o prvky a možnosti pro účely inkluzivní stálé strukturované spolupráce na základě modulárního přístupu a nastínění možných projektů;
připomínajíce, že Rada pro zahraniční věci se dne 6. března 2017 shodla na tom, že je třeba pokračovat v práci na inkluzivní stálé strukturované spolupráci na základě modulárního přístupu, která by měla být otevřena všem členským státům, které jsou ochotny přijmout nezbytné přísné závazky a splnit stanovená kritéria, a to na základě čl. 42 odst. 6 a článku 46 Smlouvy a protokolu č. 10 připojeného ke Smlouvě;
odhodlány dosáhnout v souladu s čl. 42 odst. 2 Smlouvy nové úrovně postupného vymezování společné obranné politiky Unie zavedením stálé strukturované spolupráce v rámci Unie; zohledňujíce přitom zvláštní povahu bezpečnostní a obranné politiky všech členských států;
připomínajíce povinnost vyplývající z čl. 42 odst. 7 Smlouvy vzájemně si poskytovat pomoc a podporu;
připomínajíce, že podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy musí být závazky a spolupráce v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky „v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůstává pro ty členské státy, které jsou jejími členy, základem jejich společné obrany a fórem pro její provádění“;
zdůrazňujíce, že Evropská rada se na zasedání ve dnech 22. a 23. června 2017 shodla na tom, že je třeba zahájit inkluzivní a ambiciózní stálou strukturovanou spolupráci, a reagujíce na mandát Evropské rady vypracovat do tří měsíců „společný seznam kritérií a pevných závazků, plně v souladu s čl. 42 odst. 6 a článkem 46 Smlouvy a protokolem č. 10 připojeným ke Smlouvě – a to i s ohledem na nejnáročnější mise –, […], jehož součástí bude přesný harmonogram a konkrétní mechanismy hodnocení, s cílem umožnit členským státům, které toho budou schopny, aby neprodleně oznámily svůj záměr účastnit se“;
OZNAMUJÍ TÍMTO Radě a vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku svůj záměr účastnit se stálé strukturované spolupráce;
VYZÝVAJÍ Radu k přijetí rozhodnutí, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce, v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy a protokolu č. 10 připojeného ke Smlouvě a na základě zásad vymezených v příloze I, společných přísnějších závazků uvedených v příloze II, jakož i návrhů týkajících se řízení obsažených v příloze III;
PŘEDLOŽÍ předtím, než Rada přijme rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce, vnitrostátní prováděcí plán dokládající, že jsou schopny splnit přísnější závazky uvedené v příloze II.
V Bruselu dne třináctého listopadu dva tisíce sedmnáct.
Voor het Koninkrijk België
Pour le Royaume de Belgique
Für das Königreich Belgien
За Република България
Za Českou republiku
Für die Bundesrepublik Deutschland
Eesti Vabariigi nimel
Για την Ελληνική Δημοκρατία
Por el Reino de España
Pour la République française
Za Republiku Hrvatsku
Per la Repubblica italiana
Για την Κυπριακή Δημοκρατία
Latvijas Republikas vārdā –
Lietuvos Respublikos vardu
Pour le Grand-Duché de Luxembourg
Magyarország részéről
Voor het Koninkrijk der Nederlanden
Für die Republik Österreich
W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej
Pentru România
Za Republiko Slovenijo
Za Slovenskú republiku
Suomen tasavallan puolesta
För Republiken Finland
För Konungariket Sverige
|
* |
Irsko oznámilo dne 7. prosince 2017 Radě a vysoké představitelce svůj úmysl účastnit se stálé strukturované spolupráce a připojilo se k tomuto společnému oznámení. |
|
* |
Portugalská republika oznámila dne 7. prosince 2017 Radě a vysoké představitelce svůj úmysl účastnit se stálé strukturované spolupráce a připojila se k tomuto společnému oznámení. |
PŘÍLOHA I – ZÁSADY STÁLÉ STRUKTUROVANÉ SPOLUPRÁCE
„Stálá strukturovaná spolupráce“ je stanovena v článcích 42 a 46 Smlouvy o Evropské unii a v protokolu č. 10 připojeném k této Smlouvě. Lze ji aktivovat pouze jednou a zřizuje se rozhodnutím Rady, jež musí přijmout kvalifikovaná většina, s cílem vytvořit v oblasti obrany uskupení všech členských států, které mají o spolupráci v této oblasti zájem, „jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria“ a které přijaly „přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí“ a operací.
Stálá strukturovaná spolupráce je ambiciózní, závazný a inkluzivní evropský právní rámec pro investice do bezpečnosti a obrany území Evropské unie a jejích občanů. Stálá strukturovaná spolupráce rovněž představuje pro všechny členské státy významný politický rámec ke zlepšení jejich příslušných vojenských prostředků a obranných schopností prostřednictvím dobře koordinovaných iniciativ a konkrétních projektů na základě přísnějších závazků. Posílené obranné schopnosti členských států Evropské unie budou přínosné i pro NATO. Posílí evropský pilíř v rámci této aliance a budou odpovědí na opakované výzvy k vyváženějšímu sdílení zátěže na obou stranách Atlantiku.
Stálá strukturovaná spolupráce je zásadním krokem k posílení společné obranné politiky. Mohla by být jedním z prvků možného vývoje směrem ke společné obraně, pokud by o tom Rada jednomyslně rozhodla (jak je stanoveno v čl. 42 odst.2 Smlouvy o Evropské unii). Dlouhodobou vizí v rámci stálé strukturované spolupráce by mohlo být vytvoření soudržné struktury s celým spektrem sil, jež by doplňovala NATO, které bude pro jeho členy i nadále základem kolektivní obrany.
Inkluzivní stálou strukturovanou spolupráci považujeme za nejdůležitější nástroj na podporu společné bezpečnosti a obrany v oblasti, v níž je zapotřebí větší soudržnost, kontinuita, koordinace a spolupráce. Evropské úsilí vyvíjené za tímto účelem musí být jednotné, koordinované a smysluplné a musí být založeno na společně dohodnutých politických pokynech.
Stálá strukturovaná spolupráce nabízí spolehlivý a závazný právní rámec jako součást institucionálního rámce Evropské unie. Zúčastněné členské státy splní své přísné závazky, přičemž potvrzují, že zřízení a provádění stálé strukturované spolupráce budou realizovány v plném souladu s ustanoveními Smlouvy o Evropské unii a protokolů k ní připojených a při respektování ústavních předpisů členských států.
Povinná povaha závazků v rámci stálé strukturované spolupráce bude zajištěna prostřednictvím každoročního pravidelného hodnocení, prováděného vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku za podpory zejména Evropské obranné agentury, pokud jde o aspekty rozvoje schopností (popsané především v článku 3 protokolu č. 10), a Evropské sužby pro vnější činnost, včetně Vojenského štábu EU a dalších struktur společné bezpečnostní a obranné politiky, pokud jde o operativní aspekty stálé strukturované spolupráce. Prostřednictvím stálé strukturované spolupráce by Unie mohla pokročit směrem k soudržné struktuře s celým spektrem sil, neboť stálá strukturovaná spolupráce by stávající nebo budoucí struktury a úsilí orientované zdola nahoru doplnila o koordinaci a pokyny ve směru shora dolů.
Stálá strukturovaná spolupráce by členským státům poskytla příležitost ke zlepšení obranných schopností prostřednictvím účasti na dobře koordinovaných iniciativách a konkrétních společných projektech, s potenciálním využitím stávajících regionálních klastrů. Účast na stálé strukturované spolupráce je dobrovolná a nemá žádný dopad na národní svrchovanost.
Inkluzivní stálá strukturovaná spolupráce je jednoznačným politickým signálem pro naše občany a pro vnější svět, že vlády členských států Evropské unie přistupují ke společné bezpečnosti a obraně se vší vážností a usilují o jejich posílení. Pro občany Evropské unie to znamená větší bezpečnost a jasný důkaz, že všechny členské státy jsou ochotny podporovat společnou bezpečnost a obranu v zájmu dosažení cílů stanovených v globální strategii Evropské unie.
Stálá strukturovaná spolupráce bude orientována na výsledky a měla by umožnit hmatatelný pokrok v oblasti investičních výdajů na obranné vybavení, cílů spolupráce při rozvoji schopností a disponibility nasaditelných obranných schopností pro kombinované mise a operace, při uznání zásady „jednoho souboru sil“. Hlavním hybným faktorem rozvoje schopností v rámci stálé strukturované spolupráce bude odstranění nedostatků ve schopnostech v souvislosti s úrovní ambicí Evropské unie a s cíli a prioritami společné bezpečnostní a obranné politiky.
„Inkluzivní“ a „modulární“ povaha stálé strukturované spolupráce, jak ji v prosinci 2016 popsala Evropská rada, nesmí vést k omezení spolupráce. Cíl, jímž je „ambiciózní“ stálá strukturovaná spolupráce, znamená, že všechny členské státy, které se jí účastní, se musí řídit společným seznamem cílů a závazků. Jak připomněla Evropská rada na zasedání v červnu 2017, stálá strukturovaná spolupráce je „inkluzivní a ambiciózní“.
Následující seznam závazků musí pomoci dosáhnout úrovně ambicí Evropské unie, jak byla vymezena v závěrech Rady ze dne 14. listopadu 2016 a potvrzena Evropskou radou v prosinci 2016, a posílit tak strategickou samostatnost Evropanů i Evropské unie.
PŘÍLOHA II – SEZNAM AMBICIÓZNÍCH A PŘÍSNĚJŠÍCH SPOLEČNÝCH ZÁVAZKŮ V PĚTI OBLASTECH STANOVENÝCH V ČLÁNKU 2 PROTOKOLU č. 10
|
Na základě společných referenčních hodnot stanovených v roce 2007 členské státy přijímají tyto závazky:
|
1) |
pravidelně zvyšovat rozpočty na obranu v reálném vyjádření v zájmu dosažení dohodnutých cílů; |
|
2) |
postupně, ve střednědobém horizontu zvyšovat výdaje na investice do obrany až do výše 20 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota) s cílem vyřešit nedostatky v oblasti strategických schopností účastí na projektech zaměřených na obranné schopnosti v souladu s plánem rozvoje schopností a koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany; |
|
3) |
zvyšovat počet společných a kooperativních projektů v oblasti strategických obranných schopností. Tyto společné a kooperativní projekty by měly být podle potřeby a v náležité míře podporovány prostřednictvím Evropského obranného fondu; |
|
4) |
zvyšovat výdaje vyčleněné na obranný výzkum a technologie s cílem přiblížit se 2 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota); |
|
5) |
zavést pravidelný přezkum těchto závazků (s cílem dosáhnout potvrzení Radou); |
|
|
6) |
zastávat významnou úlohu v rozvoji schopností v Unii, mimo jiné v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, s cílem zajistit dostupnost schopností nezbytných k dosažení příslušné úrovně ambicí v Evropě; |
|
7) |
podporovat v maximální možné míře koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a současně brát na vědomí jeho dobrovolnou povahu a individuální omezení na straně jednotlivých členských států; |
|
8) |
intenzivně zapojit budoucí Evropský fond pro obranu do nadnárodního zadávání zakázek, které mají pro Unii prokazatelnou přidanou hodnotu; |
|
9) |
vypracovat harmonizované požadavky pro všechny projekty zaměřené na rozvoj kapacit dohodnuté zúčastněnými členskými státy; |
|
10) |
zvážit možnost společného využití stávajících schopností k optimalizaci dostupných zdrojů a zlepšení jejich celkové účinnosti; |
|
11) |
zajistit intenzivnější úsilí ve spolupráci na kybernetické obraně, například ve sdílení informací, odborné přípravě a operativní podpoře; |
|
|
12) |
pokud jde o dostupnost a schopnost nasazení sil, závazek zúčastněných členských států:
|
|
13) |
pokud jde o interoperabilitu sil, závazek zúčastněných členských států:
|
|
14) |
závazek zúčastněných členských států usilovat o ambiciózní přístup ke společnému financování vojenských operací a misí společné bezpečnostní a obranné politiky nad rámec toho, co bude v souladu s rozhodnutím Rady o mechanismu Athena vymezeno jako společné náklady; |
|
|
15) |
napomáhat k řešení nedostatků ve schopnostech zjištěných podle plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany. Tyto projekty v oblasti schopností zvýší strategickou samostatnost Evropy a posílí Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany; |
|
16) |
při řešení nedostatků v oblasti schopností zjištěných na vnitrostátní úrovni považovat za prioritu evropský kooperativní přístupu a výlučně vnitrostátní přístup používat v zásadě až po posouzení této možnosti; |
|
17) |
zúčastnit se alespoň jednoho projektu v rámci stálé strukturované spolupráce, který rozvíjí nebo poskytuje schopnosti, jež členské státy označily jako strategicky relevantní; |
|
|
18) |
využívat Evropskou obrannou agenturu jako evropské fórum pro společný rozvoj schopností a pro potřeby správy kooperativních programů přednostně využívat Organizaci pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování; |
|
19) |
zajistit, aby všechny projekty týkající se schopností vedené zúčastněnými členskými státy přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu pomocí vhodné průmyslové politiky, která zamezí zbytečnému překrývání činností; |
|
20) |
zajistit, aby kooperativní programy – z nichž musí mít prospěch pouze subjekty, které prokazatelně přinášejí přidanou hodnotu na území Unie – a akviziční strategie zúčastněných členských států měly pozitivní dopad na Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany. |
PŘÍLOHA III – ŘÍZENÍ
1. Ústředními aktéry rozhodovacího procesu jsou i nadále zúčastněné členské státy v součinnosti s vysokým představitelem
Stálá strukturovaná spolupráce je rámcem řízeným zúčastněnými členskými státy a primárně zůstává v jejich pravomoci. Pro nezúčastněné členské státy Evropské unie je zajištěna transparentnost.
V zájmu zajištění řádné koordinace stálé strukturované spolupráce s celkovou bezpečnostní a obrannou politikou, jíž je nedílnou součástí, bude vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku plně zapojen do procesů souvisejících se stálou strukturovanou spoluprací. Vysoký představitel bude odpovědný za řízení každoročního hodnocení, k němuž vyzvala Evropská rada a které je uvedeno v bodě 4 níže. Evropská služba pro vnější činnost (SVČ), včetně Vojenského štábu EU, a Evropská bezpečnostní agentura budou v úzké koordinaci s náměstkem generálního tajemníka pro společnou bezpečnostní a obrannou politiku a reakci na krize (útvar ESVČ) zajišťovat pro stálou strukturovanou spolupráci sekretariát.
V souladu s článkem 3 protokolu č. 10, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva“), a s rozhodnutím Rady o zřízení Evropské obranné agentury bude Evropská obranná agentura poskytovat vysokému představiteli podporu v souvislosti s těmi aspekty stálé strukturované spolupráce, které se týkají rozvoje schopností. ESVČ bude vysokému představiteli poskytovat podporu, zejména pokud jde o operativní aspekty stálé strukturované spolupráce, mimo jiné prostřednictvím vojenského štábu EU a dalších struktur společné bezpečnostní a obranné politiky.
Je na místě uvést, že v souladu s čl. 41 odst. 1 Smlouvy „[s]právní výdaje, které orgánům vzniknou při provádění této kapitoly, jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie“.
2. Řízení spočívá ve dvou úrovních řízení, přičemž jedna úroveň je zastřešující a zajišťuje zachování soudržnosti a ambicí stálé strukturované spolupráce a doplňují ji konkrétní řídící postupy pro projekty stálé strukturované spolupráce.
2.1 Zastřešující úroveň bude odpovídat za soudržnost a důvěryhodné provádění stálé strukturované spolupráce.
Řízení bude vycházet ze stávajících struktur. Otázkami stálé strukturované spolupráce by se mohli zabývat ministři zahraničních věcí a ministři obrany členských států Evropské unie v rámci společných zasedání Rady pro zahraniční věci (obrana), která se konají obvykle dvakrát ročně. Jsou-li na zasedání Rady projednávány otázky stálé strukturované spolupráce, jsou hlasovací práva vyhrazena zástupcům zúčastněných členských států. Zúčastněné členské státy by na takovém zasedání mohly jednomyslně přijímat nové projekty (v souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy), zabývat se předloženými hodnoceními úsilí zúčastněných členských států, zejména hodnoceními podrobně popsanými v bodě 3 této přílohy, a mohly by v souladu s čl. 46 odst. 3 Smlouvy kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem přijímat rozhodnutí, kterým potvrdí účast dalšího členského státu.
V souladu s čl. 46 odst. 4 Smlouvy může Rada jako nejzazší opatření pozastavit účast členského státu, který již nesplňuje kritéria, a to za předpokladu, že předem stanoví jasný časový rámec pro individuální konzultace a opatření v reakci na takovou situaci, nebo členského státu, který již není schopen dostát závazkům a povinnostem v rámci stálé strukturované spolupráce.
Příslušné stávající přípravné orgány Rady se budou scházet „ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci“ tak, že přítomny budou všechny členské státy Evropské unie, avšak bude patřičně zohledněno, že hlasovací práva v Radě mají pouze zúčastněné členské státy. Politický a bezpečnostní výbor by na zasedáních „ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci“ mohl řešit otázky, na kterých mají společný zájem zúčastněné členské státy, plánovat a projednávat projekty nebo jednat o nových členech stálé strukturované spolupráce. Jeho činnost bude podporována prostřednictvím zasedání Politicko-vojenské skupiny ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci. Ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci bude zasedat i Vojenský výbor EU, jehož úkolem bude zejména poskytovat na žádost vojenské poradenství. Kromě toho se mohou konat neformální zasedání pouze za účasti zúčastněných členských států.
2.2 Řízení projektů
2.2.1 Přezkum projektů stálé strukturované spolupráce bude vycházet z posouzení provedeného vysokým představitelem s podporou ESVČ, včetně Vojenského štábu EU, a Evropské bezpečností agentury; výběr projektů bude podléhat rozhodnutí Rady.
Zúčastněné členské státy mohou bez omezení navrhovat veškeré projekty, které považují za užitečné pro účely stálé strukturované spolupráce. Zveřejní svůj záměr s cílem získat podporu a projekty budou předkládat společně sekretariátu stálé strukturované spolupráce a souběžně je budou sdílet se všemi zúčastněnými členskými státy.
Projekty by měly napomáhat ke splnění závazků uvedených v příloze II oznámení; řada těchto závazků vyzývá k rozvoji nebo k poskytnutí schopností označených členskými státy za strategicky relevantní a přinášejících společně odsouhlasenou přidanou hodnotu Evropské unie, a rovněž žádá, aby bylo v souladu s čl. 42 odst. 6 Smlouvy v rámci dostupných prostředků a schopností poskytnuta významná podpora operacím společné bezpečnostní a obranné politiky (EUFOR) a misím společné bezpečnostní a obranné politiky (například výcvikovým misím EU).
V zájmu zajištění soudržnosti a konzistentnosti jednotlivých projektů stálé strukturované spolupráce navrhujeme omezený počet projektů konkrétně zaměřených na určité mise a operace v souladu s úrovní ambicí Evropské unie. Tyto projekty by pak byly podporovány dalšími projekty, které by měli podpůrnou a pomocnou úlohu. Projekty by měly být odpovídajícím způsobem seskupeny.
Posuzování navrhovaných projektů bude koordinovat sekretariát stálé strukturované spolupráce. Evropská bezpečnostní agentury zajistí, aby nedocházelo ke zdvojování projektů zaměřených na rozvoj schopností se stávajícími iniciativami, a to ani na jiných institucionálních úrovních. Pokud jde o projekty zaměřené na operace a mise, bude Vojenský štáb EU posuzovat, zda jsou tyto projekty v souladu s operačními potřebami Evropské unie a jejích členských států a zda k nim přispívají. Vysoký představitel na tomto základě předloží doporučení, které označí ty návrhy projektů, které jsou nejambicióznější, přispívají k úrovni ambicí Evropské unie a jsou nejvhodnější z hlediska rozvoje strategické samostatnosti Evropy. Projektové portfolio by mělo odrážet odpovídající rovnováhu mezi projekty, které se zaměřují spíše na oblast rozvoje schopností, a těmi, které lze zařadit spíše do oblasti operací a misí.
Doporučení vysokého představitele bude podkladem pro Radu, která na jeho základě v návaznosti na vojenské poradenství Vojenského výboru EU ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci a prostřednictvím Politického a bezpečnostního výboru ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci rozhodne o seznamu projektů stálé strukturované spolupráce prováděných v rámci stálé strukturované spolupráce. Rada rozhodne jednomyslně, přičemž k jednomyslnosti je v souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy zapotřebí pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států.
Nezúčastněné členské státy Evropské unie mohou v každém případě oznámit svůj úmysl účastnit se projektů tím, že přijmou příslušné závazky a připojí se ke stálé strukturované spolupráci.
Ve výjimečných případech mohou účastníci projektů přizvat k účasti třetí státy, a to v souladu s obecnými ujednáními, o nichž Rada zavčas rozhodne postupem podle čl. 46 odst. 6 Smlouvy. Tyto státy by musely přinášet dotčenému projektu podstatnou přidanou hodnotu, musely by přispět k posílení stálé strukturované spolupráce a společné bezpečnostní a obranné politiky a plnit náročnější závazky. Tím nebudou těmto třetím státům uděleny rozhodovací pravomoci při řízení stálé strukturované spolupráce. Rada ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci kromě toho rozhodne, zda příslušný třetí stát přizvaný příslušnými účastníky projektu splnil podmínky stanovené v obecných ujednáních.
2.2.2 Řízení projektů je v prvé řadě úkolem zúčastněných členských států
Pro účely rozhodování o seznamu projektů stálé strukturované spolupráce v Radě musí být ke každému projektu přiložen seznam zúčastněných členských států, které jsou do něj zapojeny. Členské státy, které se účastní konkrétního projektu, v předstihu společně předloží návrh tohoto projektu.
Zúčastněné členské státy zapojené do projektu se mezi sebou jednomyslně dohodnou na podmínkách a rozsahu své spolupráce, včetně příspěvku, který je nezbytný pro zapojení se do projektu. Stanoví pravidla řízení projektu a budou rozhodovat o přijetí dalších zúčastněných členských států v průběhu projektového cyklu, přičemž tyto členské státy mohou mít status účastníka nebo pozorovatele. Nicméně je zapotřebí vypracovat společný soubor pravidel řízení, který by bylo možné přizpůsobit v rámci jednotlivých projektů. Zajistilo by se tím určité sjednocení způsobů řízení napříč projekty a usnadnilo jejich iniciování. Zejména v případě projektů zaměřených na rozvoj schopností ponesou za řízení projektů (tj. za specifikaci, strategii pořizování, výběr výkonné agentury, volbu průmyslových podniků atd.) i nadále výlučnou odpovědnost zúčastněné členské státy zapojené do daného projektu.
Zúčastněné členské státy informují o projektech odpovídajícím způsobem nezúčastněné členské státy.
3. Přesně definovaný vícefázový přístup s realistickými a závaznými cíli pro každou fázi
Závazky přijaté zúčastněnými členskými státy budou naplňovány prostřednictvím úsilí na vnitrostátní úrovni a konkrétními projekty.
Realistický vícefázový přístup má zásadní význam pro to, aby se zachovala účast členských států v první linii ve stálé strukturované spolupráci, a tím i zásady ambicióznosti a inkluzivnosti. Ačkoliv zúčastněné členské státy budou usilovat o splnění všech svých závazků již od oficiálního zahájení stálé strukturované spolupráce, některé z nich lze splnit dříve než jiné. Za tímto účelem musí zúčastněné členské státy dohodnout vícefázový přístup.
Fáze budou zohledňovat další již naplánované činnosti (například provádění evropského obranného akčního plánu, zahájení provádění příštího víceletého finančního rámce v roce 2021 a závazky, které členské státy již přijaly v souvislosti s jinými rámci). Rozdělení do dvou fází (2018–2021 a 2021–2025) umožní načasovat plnění jednotlivých závazků. Po roce 2025 bude proveden přezkum. Zúčastněné členské státy za tímto účelem posoudí plnění všech závazků stálé strukturované spolupráce a rozhodnou o nových závazcích s cílem zahájit novou fázi na cestě k integraci evropské obrany a bezpečnosti.
4. Řízení stálé strukturované spolupráce vyžaduje dobře koncipovaný a ambiciózní mechanismus hodnocení vycházející z vnitrostátních prováděcích plánů.
Za plnění závazků ručí všechny členské státy a vysoký představitel předloží v souladu se zásadou pravidelného hodnocení stanovenou protokolem č. 10 (článek 3) o tomto plnění zprávu. Závazná povaha a důvěryhodnost dohodnutých závazků bude zajištěna dvouúrovňovým mechanismem hodnocení:
4.1 „Vnitrostátní prováděcí plán“
Všechny zúčastněné členské státy se na důkaz toho, že jsou schopny a ochotny plnit dohodnuté závazky, zavazují předložit ještě před přijetím rozhodnutí Rady o zřízení stálé strukturované spolupráce vnitrostátní prováděcí plán, ve kterém popíší svou schopnost dostát přijatým závazkům. V zájmu zajištění transparentnosti budou tyto prováděcí plány zpřístupněny všem zúčastněným členským státům.
Hodnocení toho, jak zúčastněné členské státy plní dohodnuté závazky, bude prováděno jednou ročně na základě vnitrostátních prováděcích plánů, prostřednictvím sekretariátu stálé strukturované spolupráce a z pověření vysokého představitele (s podporou Evropské bezpečnostní agentury, pokud jde o investice do obrany, a s podporou ESVČ, včetně Vojenského štábu EU, pokud jde o operativní aspekty). Toto hodnocení bude z pověření Rady postoupeno Politickému a bezpečnostnímu výboru (ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci), jakož i Vojenskému výboru EU (ve složení pro stálou strukturovanou spolupráci) za účelem získání jejich stanoviska.
Hodnotitelé se zaměří na důvěryhodnost závazků stálé strukturované spolupráce, kterou ověří důkladnou kontrolou vnitrostátních prováděcích plánů jednotlivých členských států, věcných ustanovení a příspěvků k projektům.
Po zahájení stálé strukturované spolupráce budou zúčastněné členské státy na základě požadavků vícefázového přístupu odpovídajícím způsobem aktualizovat své vnitrostátní prováděcí plány.
Na začátku každé fáze budou jednotlivé závazky podrobně vymezeny prostřednictvím přesnějších cílů stanovených mezi zúčastněnými členskými státy v zájmu usnadnění hodnotícího procesu.
4.2 Každoroční přezkum a strategický přezkum na závěr každé fáze
Vysoký představitel předloží alespoň jednou ročně společnému zasedání Rady pro zahraniční věci / Obrana zprávu vycházející z příspěvků poskytnutých Evropskou bezpečnostní agenturou (v souladu s článkem 3 protokolu č. 10) a ESVČ, včetně Vojenského štábu EU. V této zprávě bude podrobně popsán stav provádění stálé strukturované spolupráce, včetně toho, jak jednotlivé zúčastněné členské státy plní své závazky v souladu s vnitrostátními prováděcími plány. Zpráva bude po vydání stanoviska Vojenského výboru EU sloužit jako podklad pro doporučení a rozhodnutí Rady přijímaná v souladu s článkem 46 Smlouvy.
Na konci každé fáze (v letech 2021 a 2025) bude proveden strategický přezkum, jehož prostřednictvím bude vyhodnoceno plnění závazků, jež měly být v dané fázi splněny, bude rozhodnuto o zahájení následující fáze a v případě potřeby budou aktualizovány závazky pro následující fázi.
(1) Oznámení se zveřejňuje současně s vyhlášením tohoto rozhodnutí (viz strana 70 v tomto čísle Úředního věstníku).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1835 ze dne 12. října 2015, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury (Úř. věst. L 266, 13.10.2015, s. 55).
(3) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).