21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/1

(1)

Článek 1 rozhodnutí Rady č. 189/2014/EU (2) opravňuje Francii na svém metropolitním území rozšířit ve vztahu k „tradičnímu“ rumu vyrobenému na Guadeloupu, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku a Réunionu uplatňování sazby spotřební daně na alkohol, jež je nižší než plná sazba daně stanovená v článku 3 směrnice Rady 92/84/EHS (3), a uplatňovat na tento „tradiční“ rum daňovou sazbu s názvem „cotisation sur les boissons alcooliques“ (VSS), jež je nižší než plná sazba použitelná na základě francouzských vnitrostátních právních předpisů.

(2)

Podle čl. 3 odst. 1 rozhodnutí č. 189/2014/EU jsou snížené sazby spotřební daně a VSS uplatňované na tento „tradiční“ rum omezeny na roční kvótu ve výši 120 000 hektolitrů čistého alkoholu.

(3)

Dne 22. září 2016 požádaly francouzské orgány Komisi, aby předložila návrh technické úpravy zvyšující roční kvótu z 120 000 hektolitrů čistého alkoholu na 144 000 hektolitrů čistého alkoholu. K této žádosti byla přiložena zpráva s informacemi odůvodňujícími požadovanou úpravu. Výrobci „tradičního“ rumu neměli v roce 2016 dostatečný přístup na trh metropolitního území Francie. Pro předpokládané míry růstu bylo nezbytné stanovit kvótu ve výši 144 400 hektolitrů čistého alkoholu a tohoto objemu bylo dosaženo na konci roku 2016. Roční kvóta ve výši 120 000 hektolitrů čistého alkoholu by tedy měla být zvýšena na 144 000 hektolitrů čistého alkoholu.

(4)

Opatření schválená na základě rozhodnutí č. 189/2014/EU mají být podrobena analýze a hlubšímu přezkumu celého systému. Tato analýza má zohlednit zprávu Francie uvedenou v článku 4 rozhodnutí č. 189/2014/EU.

(5)

Kvóta ve výši 120 000 hektolitrů čistého alkoholu na rok 2016 byla vyčerpána ještě před koncem roku 2016. Bez zpětného zvýšení této kvóty od 1. ledna 2016 by výrobci „tradičního“ rumu utrpěli značné a pravděpodobněnenapravitelné ztráty. Vztahy mezi výrobci „tradičního“ rumu a velkými maloobchodními řetězci ve Francii se řídí ročními smlouvami, v nichž je stanoven závazek týkající se dodávaných objemů, kupních cen, jakož i případných slev a akcí. Z překročení kvóty vyplynulo nepředvídatelné zpětné zvýšení daně za množství přesahující tuto kvótu, ačkoli výrobci „tradičního“ rumu nemohli na začátku roku, kdy se uzavírají smlouvy, předpokládat ani pravděpodobnost tohoto překročení, ani jeho výši. Bez zpětného zvýšení této kvóty utrpí výrobci „tradičního“ rumu značné ztráty v souvislosti s množstvím přesahujícím tuto kvótu. Je proto nezbytné umožnit zpětné zvýšení této kvóty od 1. ledna 2016.

(6)

Ostatní parametry rozhodnutí č. 189/2014/EU zůstávají beze změny a nezávislá ekonomická analýza provedená útvary Komise a dokončená v červenci 2016 potvrdila, že dovozy tradičního rumu z Guadeloupu, Francouzské Guyany, Martiniku a Réunionu do Francie se týkají pouze malé části celkové spotřeby alkoholu ve Francii. Z tohoto důvodu není pravděpodobné, že by existence snížené sazby vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu s rumem ve Francii, a tím méně v rámci jednotného trhu.

(7)

Tímto rozhodnutím není dotčeno případné použití článků 107 a 108 Smlouvy.

(8)

Rozhodnutí č. 189/2014/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Snížené sazby spotřební daně a snížené sazby příspěvku VSS, které jsou uvedeny v článku 1 a jež se uplatňují na rum podle článku 2, jsou omezeny na:

2)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Toto rozhodnutí se použije od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 s výjimkou:

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/3

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)

Vzhledem k tomu, že Ruská federace uspořádala v nezákonně anektovaném městě Sevastopol dne 10. září 2017 volby gubernátorů, se Rada domnívá, že by na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 měla být doplněna jedna osoba.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/6

(1)

Ujednání o nepřímém clearingu by nemělo vystavit ústřední protistrany, členy clearingového systému, klienty ani další vrstvy nepřímých klientů dalšímu riziku protistrany a aktivům a pozicím nepřímých klientů by měla být poskytnuta přiměřená úroveň ochrany. Je proto důležité, aby jakýkoli druh ujednání o nepřímém clearingu splňoval minimální podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti. Za tímto účelem by strany ujednání o nepřímém clearingu měly podléhat zvláštním povinnostem a ujednání o nepřímém clearingu by měla být povolena pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení.

(2)

Jelikož aktiva a pozice protistrany, na něž jsou poskytovány služby nepřímého clearingu, by měly mít ochranu s rovnocenným účinkem k ochraně podle článků 39 a 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (2), jsou u tohoto nařízení klíčové různé koncepce nepřímého klienta, a proto by měly být v tomto nařízení definovány.

(3)

Vzhledem k tomu, že členové clearingového systému by měli být způsobilí jako účastníci ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (3), a v zájmu zajištění rovnocenné úrovně ochrany nepřímým klientům, jaká je přiznána klientům podle nařízení (EU) č. 648/2012, měli by klienti poskytující služby nepřímého clearingu být úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo subjekty ze třetích zemí rovnocennými úvěrovým institucím nebo investičním podnikům.

(4)

Vyšší stupeň zprostředkovatelské činnosti mezi ústřední protistranou a různými úrovněmi nepřímých klientů vyžaduje další provozní kroky, další účty, jakož i složitější technologická řešení a zpracovatelské toky. To vede k větší složitosti ujednání o nepřímém clearingu oproti clearingovým ujednáním zahrnujícím klienta. Uvedený vyšší stupeň zprostředkování by tudíž měl být zmírněn požadavky na alternativní a z provozního hlediska jednodušší volbu struktur účtů pro ujednání o nepřímém clearingu oproti clearingovým ujednáním zahrnujícím klienta.

(5)

Clearingová ujednání zahrnující klienta vyžadují nabízení jednotlivých oddělených účtů. U ujednání o nepřímém clearingu by však měla být povinně nabízena pouze struktura hrubých souhrnných nepřímých účtů s mechanismem pro převod marže uhrazené na výzvu, a pokud to bylo dohodnuto, marže nad rámec marže uhrazené na výzvu od nepřímého klienta až k ústřední protistraně, a to bez umožnění započtení pozic různých nepřímých klientů ve stejném hrubém souhrnném nepřímém účtu a nad rámec souhrnných nepřímých účtůumožňujících takové započtení. Tento mechanismus umožňuje rozlišovat, a to způsobem rovnocenným k jednotlivým odděleným účtům, mezi kolaterálem a pozicemi drženými na účet konkrétního nepřímého klienta na jedné straně a kolaterálem a pozicemi drženými na účet klienta nebo ostatních nepřímých klientů na straně druhé.

(6)

I když aktiva a pozice držené na struktuře hrubého souhrnného nepřímého účtu pro ujednání o nepřímém clearingu mohou být navíc stále vystavena ztrátám jiného nepřímého klienta, neboť tyto aktiva a pozice jsou smíšeny na jednom účtu, rychlost, s níž lze tyto aktiva a pozice identifikovat, pokud je nutné je zlikvidovat v důsledku selhání, přispívá k minimalizaci potenciální ztráty.

(7)

Tento mechanismus umožňuje zároveň mnohem jednodušší strukturu účtu, která snižuje náklady a složitost oproti jednotlivým odděleným účtům, a přitom umožňuje rozlišovat mezi kolaterálem a pozicemi různých nepřímých klientů, a tedy poskytuje takovou úroveň ochrany, která je rovnocenná úrovni ochrany, kterou poskytuje jednotlivý oddělený účet. Povinnost nabízet hrubé souhrnné nepřímé účty by však neměla předem vyloučit možnost nabízet jednotlivě oddělené nepřímé účty nepřímým klientům v rámci ujednání o clearingu sestávajících z ústřední protistrany, člena clearingového systému, klienta a jediné vrstvy nepřímých klientů.

(8)

V zájmu usnadnění přístupu k centrálnímu clearingu racionalizací clearingových služeb a zjednodušením obchodních vztahů mezi členy clearingového systému, klienty a nepřímými klienty nabízejí některé skupiny služby clearingu pomocí dvou subjektů ze stejné skupiny, které poskytování těchto služeb zprostředkovávají. Z obdobných důvodů někdy klientova skupina používá jeden subjekt k přímému styku s členem clearingového systému a jiný subjekt k přímému styku s nepřímým klientem, obvykle z toho důvodu, že onen druhý subjekt je usazen v jurisdikci nepřímého klienta. V těchto případech bývají clearingové služby racionalizovány napříč různými ekonomickými činnostmi skupiny a rovněž obchodní vztah mezi členy clearingového systému, klienty a nepřímými klienty bývá zjednodušen. Pokud tyto typy ujednání splňují zvláštní podmínky, které zajistí, že se nezvýší riziko protistrany a že nepřímému clearingu je poskytnuta přiměřená úroveň ochrany, měly by být povoleny.

(9)

V řetězcích nepřímého clearingu, které vedle jedné ústřední protistrany, jednoho člena clearingového systému, jednoho klienta a jediné vrstvy nepřímých klientů zahrnují další články, by používání jednotlivých oddělených účtů mohlo vést k neočekávaným technickým problémům, neboť by musela být zvládána potenciální selhání jedné nebo více protistran v tomto řetězci a četné jednotlivé oddělené účty. Nabízení jednotlivých oddělených účtů v uvedených delších řetězcích by mohlo být zavádějící pro protistrany usilující o úroveň ochrany, která obvykle souvisí s jednotlivými oddělenými účty, neboť takové úrovně ochrany nelze pravděpodobně v některých z těchto delších řetězců dosáhnout. S cílem vyhnout se rizikům vyplývajícím z uvedeného nesprávného předpokladu by měly být u těchto delších řetězců nepřímého clearingu povoleny pouze souhrnné oddělené účty za předpokladu, že protistrany, které využívají clearingu prostřednictvím těchto ujednání, byly plně informovány o úrovni oddělení a rizicích spojených s daným typem účtu.

(10)

Aby bylo zajištěno, že výše marže uhrazené na výzvu v rámci struktury hrubého souhrnného nepřímého účtu bude stejná jako částka, která by byla požadována, pokud byl použit jednotlivý oddělený nepřímý clearingový účet, měla by ústřední protistrana obdržet informace o pozicích držených na účet nepřímého klienta, aby mohla vypočítat související výzvy k úhradě marže na každého nepřímého klienta.

(11)

Pro zajištění rovnocennosti při clearingu členů by člen clearingového systému měl mít zavedeny postupy s cílem usnadnit po selhání klienta, který poskytuje služby nepřímého clearingu, převod pozic nepřímých klientů na alternativního klienta. Ze stejného důvodu by člen clearingového systému měl rovněž mít postupy pro likvidaci aktiv a pozic nepřímých klientů a pro vyplacení výnosů z likvidace těmto nepřímým klientům, pokud jsou známi. Pokud z jakéhokoli důvodu nelze výnos z likvidace vyplatit přímo dotyčným nepřímým klientům, měly by být výnosy z likvidace vyplaceny klientovi, který selhal, na účet jeho nepřímých klientů.

(12)

Měly by být zavedeny postupy umožňující, aby se v případě selhání klienta daly zjistit informace o totožnosti nepřímých klientů a aby člen clearingového systému byl s to zjistit, která aktiva a pozice náleží kterému nepřímému klientovi.

(13)

Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, by měl nepřímému klientovi ponechat na výběr z různých struktur účtů. Může se však stát, že nepřímý klient neoznámí klientovi svou volbu v přiměřené lhůtě. V takovém případě by uvedený klient měl být s to poskytnout uvedenému nepřímému klientovi služby nepřímého clearingu prostřednictvím jakékoli struktury účtu za předpokladu, že tento klient informuje nepřímého klienta o použité struktuře účtu, rizicích spojených s daným účtem a jeho úrovni oddělení a o možnosti tuto strukturu účtu kdykoli změnit.

(14)

Z ujednání o nepřímém clearingu mohou vznikat specifická rizika. Proto je nezbytné, aby všechny strany, které se účastní ujednání o nepřímém clearingu, včetně členů clearingového systému a ústředních protistran, průběžně identifikovaly, monitorovaly a zvládaly veškerá podstatná rizika vznikající z těchto ujednání. Pro tyto účely je obzvlášť důležité vhodné sdílení informací mezi klienty a členy clearingového systému. Členové clearingového systému by však měli zajistit, že tyto informace budou použity pouze pro účely řízení rizik a výpočtu marží a že obchodně citlivé informace nebudou zneužity.

(15)

Z důvodu soudržnosti a pro zajištění bezproblémového fungování finančních trhů je nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení a relevantní ustanovení nařízení (EU) č. 600/2014 použila od stejného data.

(16)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(17)

V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4) orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou článkem 37 nařízení (EU) č. 1095/2010.

a)

„klientem“ klient ve smyslu definice v čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

„nepřímým klientem“ klient klienta ve smyslu definice v písmenu a);

c)

„ujednáním o nepřímém clearingu“ soubor smluvních vztahů mezi poskytovateli a příjemci služeb nepřímého clearingu poskytovaných klientem, nepřímým klientem nebo sekundárním nepřímým klientem;

d)

„sekundárním nepřímým klientem“ klient nepřímého klienta ve smyslu definice v písmenu b);

e)

„terciárním nepřímým klientem“ klient sekundárního nepřímého klienta ve smyslu definice v písmenu d).

a)

klient je povolenou úvěrovou institucí nebo povoleným investičním podnikem nebo subjektem usazeným ve třetí zemi, který by byl považován za úvěrovou instituci nebo investiční podnik, pokud by tento subjekt byl usazen v Unii;

b)

klient poskytuje služby nepřímého clearingu za přiměřených obchodních podmínek a zveřejní informace o obecných podmínkách, za nichž tyto služby poskytuje;

c)

člen clearingového systému vyjádřil souhlas s obecnými podmínkami uvedenými v písmenu b) tohoto odstavce.

a)

obecné podmínky podle odst. 1 písm. b);

b)

závazek klienta, že bude s ohledem na transakce spadající pod ujednání o nepřímém clearingu dodržovat veškeré závazky nepřímého klienta vůči členovi clearingového systému;

a)

souhrnný účet s aktivy a pozicemi drženými tímto klientem na účet jeho nepřímých klientů;

b)

souhrnný účet s aktivy a pozicemi drženými tímto klientem na účet jeho nepřímých klientů, přičemž člen clearingového systému zajišťuje, že se pozice nějakého nepřímého klienta nezapočítávají oproti pozicím jiného nepřímého klienta a že aktiva nějakého nepřímého klienta nelze použít ke krytí pozic jiného nepřímého klienta.

a)

oddělený účet výlučně pro účely držení aktiv a pozic nepřímých klientů držených členem clearingového systému na účtu podle odst. 2 písm. a);

b)

oddělený účet výlučně pro účely držení aktiv a pozic nepřímých klientů každého klienta držených členem clearingového systému na účtu podle odst. 2 písm. b).

a)

zajišťuje, aby postupy podle odstavce 5 umožňovaly okamžitou likvidaci uvedených aktiv a pozic po selhání určitého klienta, včetně likvidace uvedených aktiv a pozic na úrovni ústřední protistrany, a obsahovaly podrobný postup, jak vyrozumět nepřímé klienty o selhání daného klienta a očekávané lhůtě potřebné k likvidaci aktiv a pozic těchto nepřímých klientů;

b)

po dokončení procesu řízení selhání v případě selhání klienta okamžitě vyplatí uvedenému klientovi na účet nepřímých klientů případný dlužný zůstatek z likvidace uvedených aktiv a pozic.

a)

začlení do postupů uvedených v odstavci 5:

b)

se smluvně zaváže, že zahájí postupy pro převod aktiv a pozic držených na účet jeho nepřímých klientů klientem, který selhal, na jiného klienta nebo člena clearingového systému, který byl určen příslušnými nepřímými klienty klienta, který selhal, na žádost těchto nepřímých klientů a aniž obdrží souhlas klienta, který selhal. Uvedený jiný klient nebo člen clearingového systému je povinen tato aktiva a pozice přijmout pouze tehdy, pokud tento jiný klient nebo člen clearingového systému předtím vstoupil s těmito příslušnými nepřímými klienty do smluvního vztahu, na jehož základě se zavázal tak učinit;

c)

zajišťuje, aby postupy podle odstavce 5 umožňovaly okamžitou likvidaci uvedených aktiv a pozic po selhání určitého klienta, včetně likvidace uvedených aktiv a pozic na úrovni ústřední protistrany, v případě, že z jakéhokoli důvodu nedošlo ve lhůtě pro převod stanovené v ujednání o nepřímém clearingu k převodu uvedenému v písmenu b).

d)

se po likvidaci těchto aktiv a pozic smluvně zaváže, že zahájí postupy pro vyplácení výnosů z likvidace každému z nepřímých klientů;

e)

v případě, že se členu clearingového systému nepodařilo dané nepřímé klienty identifikovat nebo dokončit výplatu výnosů z likvidace podle písmene d) každému z nepřímých klientů, okamžitě vyplatí danému klientovi na účet nepřímých klientů případný zůstatek z likvidace těchto aktiv a pozic.

a)

daný nepřímý klient je povolenou úvěrovou institucí nebo povoleným investičním podnikem nebo subjektem usazeným ve třetí zemi, který by byl považován za úvěrovou instituci nebo investiční podnik, pokud by tento subjekt byl usazen v Unii;

b)

daný nepřímý klient a sekundární nepřímý klient uzavřou písemně ujednání o nepřímém clearingu. Ujednání o nepřímém clearingu musí obsahovat nejméně tyto smluvní podmínky:

c)

aktiva a pozice sekundárního nepřímého klienta jsou držena členem clearingového systému na účtu podle čl. 4 odst. 2 písm. a).

a)

člen clearingového systému a klient patří do stejné skupiny, ale nepřímý klient do této skupiny nepatří;

b)

klient a nepřímý klient patří do stejné skupiny, ale člen clearingového systému ani sekundární nepřímý klient do této skupiny nepatří.

a)

se ustanovení čl. 4 odst. 1, 5, 6 a 8 použijí na klienta, jako kdyby tento klient byl členem clearingového systému;

b)

se ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 2, 3, 6, 8 a 9 použijí na nepřímého klienta, jako kdyby tento nepřímý klient byl klientem.

a)

se ustanovení čl. 4 odst. 5 a 6 použijí na klienta, jako kdyby tento klient byl členem clearingového systému;

b)

se ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 2, 3, 6, 8 a 9 použijí na nepřímého klienta, jako kdyby tento nepřímý klient byl klientem.

a)

daný nepřímý klient a daný sekundární nepřímý klient jsou povolenými úvěrovými institucemi nebo povolenými investičními podniky nebo subjekty usazenými ve třetí zemi, které by byly považovány za úvěrovou instituci nebo investiční podnik, pokud by tyto subjekty byly usazeny v Unii;

b)

člen clearingového systému a klient patří do stejné skupiny, ale nepřímý klient do této skupiny nepatří;

c)

nepřímý klient a sekundární nepřímý klient patří do stejné skupiny, ale terciární nepřímý klient do této skupiny nepatří;

d)

daný sekundární nepřímý klient a terciární nepřímý klient uzavřou písemně ujednání o nepřímém clearingu. Ujednání o nepřímém clearingu musí obsahovat nejméně tyto smluvní podmínky:

e)

aktiva a pozice terciárního nepřímého klienta jsou držena členem clearingového systému na účtu podle čl. 4 odst. 2 písm. a).

a)

ustanovení čl. 4 odst. 1, 5, 6 a 8 se použijí na klienta i na nepřímého klienta, jako kdyby byli členy clearingového systému;

b)

ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 2, 3, 6, 8 a 9 se použijí na nepřímého klienta i na sekundárního nepřímého klienta, jako kdyby byli klienty.

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/13

(1)

Ujednání o nepřímém clearingu by nemělo vystavit ústřední protistrany, členy clearingového systému, klienty ani další vrstvy nepřímých klientů dalšímu riziku protistrany a aktivům a pozicím nepřímých klientů by měla být poskytnuta přiměřená úroveň ochrany. Je proto důležité, aby jakýkoli druh ujednání o nepřímém clearingu splňoval minimální podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti. Za tímto účelem by strany ujednání o nepřímém clearingu měly podléhat zvláštním povinnostem a ujednání o nepřímém clearingu by měla být povolena pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení.

(2)

Jelikož aktiva a pozice protistrany, na něž jsou poskytovány služby nepřímého clearingu, by měly mít ochranu s rovnocenným účinkem k ochraně podle článků 39 a 48 nařízení (EU) č. 648/2012, jsou u tohoto nařízení klíčové různé koncepce nepřímého klienta, a proto by měly být v tomto nařízení definovány.

(3)

Vzhledem k tomu, že členové clearingového systému by měli být způsobilí jako účastníci ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (2), a v zájmu zajištění rovnocenné úrovně ochrany nepřímým klientům, jaká je přiznána klientům podle nařízení (EU) č. 648/2012, měli by klienti poskytující služby nepřímého clearingu být úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo subjekty ze třetích zemí rovnocennými úvěrovým institucím nebo investičním podnikům.

(4)

Vyšší stupeň zprostředkovatelské činnosti mezi ústřední protistranou a různými úrovněmi nepřímých klientů vyžaduje další provozní kroky, další účty, jakož i složitější technologická řešení a zpracovatelské toky. To vede k větší složitosti ujednání o nepřímém clearingu oproti clearingovým ujednáním zahrnujícím klienta. Uvedený vyšší stupeň zprostředkování by tudíž měl být zmírněn požadavky na alternativní a z provozního hlediska jednodušší volbu struktur účtů pro ujednání o nepřímém clearingu oproti clearingovým ujednání zahrnujícím klienta.

(5)

Clearingová ujednání zahrnující klienta vyžadují nabízení jednotlivých oddělených účtů. U ujednání o nepřímém clearingu by však měla být povinně nabízena pouze struktura hrubých souhrnných nepřímých účtů s mechanismem pro převod marže uhrazené na výzvu, a pokud to bylo dohodnuto, marže nad rámec marže uhrazené na výzvu od nepřímého klienta až k ústřední protistraně, a to bez umožnění započtení pozic různých nepřímých klientů ve stejném hrubém souhrnném nepřímém účtu a nad rámec souhrnných nepřímých účtů umožňujících takové započtení. Tento mechanismus umožňuje rozlišovat, a to způsobem rovnocenným k jednotlivým odděleným účtům, mezi kolaterálem a pozicemi drženými na účet konkrétního nepřímého klienta na jedné straně a kolaterálem a pozicemi drženými na účet klienta nebo ostatních nepřímých klientů na straně druhé.

(6)

I když aktiva a pozice držené na struktuře hrubého souhrnného nepřímého účtu pro ujednání o nepřímém clearingu mohou být navíc stále vystavena ztrátám jiného nepřímého klienta, neboť tyto aktiva a pozice jsou smíšeny na jednom účtu, rychlost, s níž lze tyto aktiva a pozice identifikovat, pokud je nutné je zlikvidovat v důsledku selhání, přispívá k minimalizaci potenciální ztráty.

(7)

Tento mechanismus umožňuje zároveň mnohem jednodušší strukturu účtu, která snižuje náklady a složitost oproti jednotlivým odděleným účtům, a přitom umožňuje rozlišovat mezi kolaterálem a pozicemi různých nepřímých klientů, a tedy poskytuje takovou úroveň ochrany, která je rovnocenná úrovni ochrany, kterou poskytuje jednotlivý oddělený účet. Povinnost nabízet hrubé souhrnné nepřímé účty by však neměla předem vyloučit možnost nabízet jednotlivě oddělené nepřímé účty nepřímým klientům v rámci ujednání o clearingu sestávajících z ústřední protistrany, člena clearingového systému, klienta a jediné vrstvy nepřímých klientů.

(8)

V zájmu usnadnění přístupu k centrálnímu clearingu racionalizací clearingových služeb a zjednodušením obchodních vztahů mezi členy clearingového systému, klienty a nepřímými klienty nabízejí některé skupiny služby clearingu pomocí dvou subjektů ze stejné skupiny, které poskytování těchto služeb zprostředkovávají. Z obdobných důvodů někdy klientova skupina používá jeden subjekt k přímému styku s členem clearingového systému a jiný subjekt k přímému styku s nepřímým klientem, obvykle z toho důvodu, že onen druhý subjekt je usazen v jurisdikci nepřímého klienta. V těchto případech bývají clearingové služby racionalizovány napříč různými ekonomickým činnostmi skupiny a rovněž obchodní vztah mezi členy clearingového systému, klienty a nepřímými klienty bývá zjednodušen. Pokud tyto typy ujednání splňují zvláštní podmínky, které zajistí, že se nezvýší riziko protistrany a že nepřímému clearingu je poskytnuta přiměřená úroveň ochrany, měly by být povoleny.

(9)

V řetězcích nepřímého clearingu, které vedle jedné ústřední protistrany, jednoho člena clearingového systému, jednoho klienta a jediné vrstvy nepřímých klientů zahrnují další články, by používání jednotlivých oddělených účtů mohlo vést k neočekávaným technickým problémům, neboť by musela být zvládána potenciální selhání jedné nebo více protistran v tomto řetězci a četné jednotlivé oddělené účty. Nabízení jednotlivých oddělených účtů v uvedených delších řetězcích by mohlo být zavádějící pro protistrany usilující o úroveň ochrany, která obvykle souvisí s jednotlivými oddělenými účty, neboť takové úrovně ochrany nelze pravděpodobně v některých z těchto delších řetězců dosáhnout. S cílem vyhnout se rizikům vyplývajícím z uvedeného nesprávného předpokladu by měly být u těchto delších řetězců nepřímého clearingu povoleny pouze souhrnné oddělené účty za předpokladu, že protistrany, které využívají clearingu prostřednictvím těchto ujednání, byly plně informovány o úrovni oddělení a rizicích spojených s daným typem účtu.

(10)

Aby bylo zajištěno, že výše marže uhrazené na výzvu v rámci struktury hrubého souhrnného nepřímého účtu bude stejná jako částka, která by byla požadována, pokud byl použit jednotlivý oddělený nepřímý clearingový účet, měla by ústřední protistrana obdržet informace o pozicích držených na účet nepřímého klienta, aby mohla vypočítat související výzvy k úhradě marže na jednoho každého nepřímého klienta.

(11)

Pro zajištění rovnocennosti při clearingu členů by člen clearingového systému měl mít zavedeny postupy s cílem usnadnit po selhání klienta, který poskytuje služby nepřímého clearingu, převod pozic nepřímých klientů na alternativního klienta. Ze stejného důvodu by člen clearingového systému měl rovněž mít postupy pro likvidaci aktiv a pozic nepřímých klientů a pro vyplacení výnosů z likvidace těmto nepřímým klientům, pokud jsou známi. Pokud z jakéhokoli důvodu nelze výnos z likvidace vyplatit přímo dotyčným nepřímým klientům, měly by být výnosy z likvidace vyplaceny klientovi, který selhal, na účet jeho nepřímých klientů.

(12)

Měly by být zavedeny postupy umožňující, aby se v případě selhání klienta daly zjistit informace o totožnosti nepřímých klientů a aby člen clearingového systému byl s to zjistit, která aktiva a pozice náleží kterému nepřímému klientovi.

(13)

Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, by měl nepřímému klientovi ponechat na výběr z různých struktur účtů. Může se však stát, že nepřímý klient neoznámí klientovi svou volbu v přiměřené lhůtě. V takovém případě by uvedený klient měl být s to poskytnout uvedenému nepřímému klientovi služby nepřímého clearingu prostřednictvím jakékoli struktury účtu za předpokladu, že tento klient informuje nepřímého klienta o použité struktuře účtu, rizicích spojených s daným účtem a jeho úrovni oddělení a o možnosti tuto strukturu účtu kdykoli změnit.

(14)

Z ujednání o nepřímém clearingu mohou vznikat specifická rizika. Proto je nezbytné, aby všechny strany, které se účastní ujednání o nepřímém clearingu, včetně členů clearingového systému a ústředních protistran, průběžně identifikovaly, monitorovaly a zvládaly veškerá podstatná rizika vznikající z těchto ujednání. Pro tyto účely je obzvlášť důležité vhodné sdílení informací mezi klienty a členy clearingového systému. Členové clearingového systému by však měli zajistit, že tyto informace budou použity pouze pro účely řízení rizik a výpočtu marží a že obchodně citlivé informace nebudou zneužity.

(15)

Z důvodu soudržnosti a pro zajištění bezproblémového fungování finančních trhů je nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení a ustanovení přijatých podle čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014 (3) použila od stejného data.

(16)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(17)

V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4) orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou článkem 37 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(18)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 (5) by tudíž mělo být změněno,

1)

v článku 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

2)

V článku 1 se doplňují nová písmena d) a e), která znějí:

3)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Požadavky pro poskytování služeb nepřímého clearingu klienty

1.   Klient může poskytovat služby nepřímého clearingu nepřímým klientům, pouze jsou-li splněny veškeré tyto podmínky:

2.   Klient uvedený v odstavci 1 a nepřímý klient uzavřou písemnou formou ujednání o nepřímém clearingu. Ujednání o nepřímém clearingu musí obsahovat nejméně tyto smluvní podmínky:

veškeré aspekty ujednání o nepřímém clearingu musí být jednoznačně zdokumentovány.

3.   Ústřední protistrana nebrání uzavření ujednání o nepřímém clearingu, která jsou uzavírána za přiměřených obchodních podmínek.“.

4)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Povinnosti ústředních protistran

1.   Ústřední protistrana otevře a vede některý z účtů uvedených v čl. 4 odst. 4 v souladu s požadavkem člena clearingového systému.

2.   Ústřední protistrana, která má v držení aktiva a pozice několika nepřímých klientů na účtu uvedeném v čl. 4 odst. 4 písm. b), vede oddělené záznamy o pozicích každého nepřímého klienta, vypočítává marže pro každého nepřímého klienta a vybírá hrubou částku těchto marží na základě informací uvedených v čl. 4 odst. 3.

3.   Ústřední protistrana identifikuje, monitoruje a řídí veškerá podstatná rizika vyplývající z poskytování služeb nepřímého clearingu, jimiž by mohla být dotčena odolnost ústřední protistrany vůči nepříznivému tržnímu vývoji.“.

5)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Povinnosti členů clearingového systému

1.   Člen clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu, tak činí za přiměřených obchodních podmínek a zveřejní informace o obecných podmínkách, za nichž tyto služby poskytuje.

Obecné podmínky podle prvního pododstavce musí obsahovat požadavky na minimální finanční zdroje a minimální provozní kapacitu u klientů, kteří poskytují služby nepřímého clearingu.

2.   Člen clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu, otevře a vede nejméně tyto účty v souladu s požadavkem klienta:

3.   Člen clearingového systému, který drží aktiva a pozice na účet několika nepřímých klientů na účtu podle odst. 2 písm. b), poskytuje ústřední protistraně denně veškeré informace nezbytné k tomu, aby ústřední protistrana mohla identifikovat pozice držené na účet každého nepřímého klienta. Tyto informace vycházejí z informací uvedených v čl. 5 odst. 4.

4.   Člen clearingového systému, který poskytuje služby nepřímého clearingu, otevře a vede u ústřední protistrany nejméně tyto účty v souladu s požadavkem klienta:

5.   Člen clearingového systému zavede postupy umožňující řídit selhání klienta, který poskytuje služby nepřímého clearingu.

6.   Člen clearingového systému, který drží aktiva a pozice nepřímých klientů na účtu podle odst. 2 písm. a):

7.   Člen clearingového systému, který drží aktiva a pozice nepřímých klientů na účtu podle odst. 2 písm. b):

8.   Člen clearingového systému identifikuje, monitoruje a řídí veškerá podstatná rizika vyplývající z poskytování služeb nepřímého clearingu, jimiž by mohla být dotčena jeho odolnost vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Člen clearingového systému zřídí interní postupy s cílem zajistit, aby informace uvedené v čl. 5 odst. 8 nemohly být použity ke komerčním účelům.“.

6)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Povinnosti klientů

1.   Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, dá nepřímým klientům na vybranou přinejmenším mezi druhy účtů uvedenými v čl. 4 odst. 2 a zajistí, aby nepřímí klienti byli plně informováni o různých úrovních oddělení a rizicích spojených s každým druhem účtu.

2.   Klient uvedený v odstavci 1 přidělí nepřímým klientům, kteří si v přiměřené lhůtě stanovené tímto klientem sami jeden druh účtu nevybrali, jeden z druhů účtů podle čl. 4 odst. 2. Klient neprodleně informuje nepřímé klienty ohledně rizik spojených s přiděleným druhem účtu. Nepřímý klient si formou písemné žádosti doručené klientovi může kdykoli vybrat jiný druh účtu.

3.   Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, vede oddělené záznamy a účty, které mu umožní rozlišovat mezi svými vlastními aktivy a pozicemi a aktivy a pozicemi drženými na účet jeho nepřímých klientů.

4.   Pokud jsou aktiva a pozice několika nepřímých klientů drženy členem clearingového systému na účtu podle čl. 4 odst. 2 písm. b), poskytuje klient členovi clearingového systému denně veškeré nezbytné informace, jež členovi clearingového systému umožní identifikovat pozice držené na účet každého nepřímého klienta.

5.   Klient, který poskytuje služby nepřímého clearingu, požádá člena clearingového systému podle volby svých nepřímých klientů, aby otevřel a vedl u ústřední protistrany účty podle čl. 4 odst. 4.

6.   Klient poskytne svým nepřímým klientům dostatečné informace umožňující těmto nepřímým klientům identifikovat ústřední protistranu a člena clearingového systému, přes něž se provádí clearing jejich pozic.

7.   Pokud jsou aktiva a pozice jednoho nebo více nepřímých klientů drženy členem clearingového systému na účtu podle čl. 4 odst. 2 písm. b), zahrne tento klient do ujednání o nepřímém clearingu se svými nepřímými klienty veškeré podmínky nezbytné k zajištění toho, aby v případě selhání uvedeného klienta mohl daný člen clearingového systému neprodleně vyplatit nepřímým klientům výnosy z likvidace pozic a aktiv držených na účet těchto nepřímých klientů v souladu s čl. 4 odst. 7.

8.   Klient poskytuje členovi clearingového systému dostatečné informace k identifikaci, monitoringu a řízení veškerých podstatných rizik vyplývajících z poskytování služeb nepřímého clearingu, jimiž by mohla být dotčena odolnost daného člena clearingového systému.

9.   Klient musí mít zavedena opatření k zajištění toho, že pokud selže, budou veškeré informace, které drží ve vztahu ke svým nepřímým klientům, okamžitě dostupné členovi clearingového systému, včetně totožnosti nepřímých klientů uvedených v čl. 5 odst. 4.“.

7)

Vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Požadavky pro poskytování služeb nepřímého clearingu nepřímými klienty

1.   Nepřímý klient může poskytovat služby nepřímého clearingu pouze sekundárním nepřímým klientům, pokud strany ujednání o nepřímém clearingu splňují jeden z požadavků stanovených v odstavci 2 a pokud jsou splněny veškeré tyto podmínky:

Veškeré aspekty ujednání o nepřímém clearingu uvedené v písmenu b) musí být jednoznačně zdokumentovány.

2.   Pro účely odstavce 1 musí strany ujednání o nepřímém clearingu splňovat jeden z těchto požadavků:

3.   Při ujednáních o nepřímém clearingu uzavřených stranami v situaci uvedené v odst. 2 písm. a):

4.   Při ujednáních o nepřímém clearingu uzavřených stranami v situaci uvedené v odst. 2 písm. b):

8)

Vkládá se nový článek 5b, který zní:

„Článek 5b

Požadavky pro poskytování služeb nepřímého clearingu sekundárními nepřímými klienty

1.   Sekundární nepřímý klient může poskytovat služby nepřímého clearingu terciárním nepřímým klientům, pouze jsou-li splněny veškeré tyto podmínky:

Veškeré aspekty ujednání o nepřímém clearingu uvedené v písm. d) prvního pododstavce musí být jednoznačně zdokumentovány.

2.   Pokud sekundární nepřímý klient poskytuje služby nepřímého clearingu podle odstavce 1:

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/20

(1)

Žádost o zápis názvu „Kiełbasa piaszczańska“ předložená Polskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Kiełbasa piaszczańska“ zapsán do rejstříku,

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/21

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení určitého zboží.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 211/2012 (3) byl výrobek sestávající ze směsi ethylalkoholu (70 % hmotnostních) a benzinu (motorový benzin) vyhovujícího normě EN 228 (30 % hmotnostních) zařazen do kódu KN 2207 20 00.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) č. 626/2014 (4) Komise zavedla doplňkovou poznámku 12 ke kapitole 22 druhé části kombinované nomenklatury. Důvody pro zařazení dotčeného výrobku prováděcím nařízením (EU) č. 211/2012 do kódu KN 2207 20 00 by měly být v souladu s pravidly stanovenými v uvedené doplňkové poznámce, aby se zabránilo případným rozdílům v sazebním zařazení specifických směsí ethylalkoholu s ostatními látkami a aby se zajistilo jednotné uplatňování kombinované nomenklatury v Unii. Z popisu výrobku uvedeného v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 211/2012 by mělo rovněž jasně vyplývat, že výrobek je používán jako surovina k výrobě paliv pro motorová vozidla.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) č. 211/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/24

(1)

Nařízení (ES) č. 852/2004 má zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele s ohledem na bezpečnost potravin. Definuje „hygienu potravin“ jako soubor opatření a podmínek nezbytných pro omezování nebezpečí a pro zajištění vhodnosti potraviny k lidské spotřebě s přihlédnutím k jejímu určenému použití. K rizikům pro bezpečnost potravin dochází tehdy, je-li potravina vystavena nebezpečným látkám, což má za následek kontaminaci takové potraviny. Rizika pro potraviny mohou být biologická, chemická nebo fyzikální.

(2)

Akrylamid je kontaminující látka podle definice v nařízení Rady (EHS) č. 315/93 (2) a jako takový je chemickým rizikem v potravinovém řetězci.

(3)

Akrylamid je organická sloučenina s nízkou molekulární hmotností, dobře rozpustná ve vodě, která vzniká z přirozeně se vyskytujících složek, asparaginu a cukrů, v určitých potravinách, jsou-li připravovány při teplotách typicky vyšších než 120 °C a nízké vlhkosti. Tvoří se převážně v pečených nebo smažených potravinách bohatých na sacharidy, jejichž suroviny obsahují jeho prekurzory, jako např. obiloviny, brambory a kávová zrna.

(4)

Vzhledem k tomu, že množství akrylamidu v některých potravinách se zdá být výrazně vyšší než množství ve srovnatelných výrobcích v téže kategorii výrobků, vyzvalo doporučení Komise 2013/647/EU (3) příslušné orgány členských států k provedení šetření metod výroby a zpracování, jež používají provozovatelé potravinářských podniků, pokud množství akrylamidu v konkrétní potravině přesahuje směrné hodnoty stanovené v příloze uvedeného doporučení.

(5)

V roce 2015 přijala vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „komise CONTAM“) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) stanovisko o akrylamidu v potravinách (4). Na základě studií na zvířatech potvrzuje úřad předchozí hodnocení, podle kterého akrylamid v potravinách potenciálně zvyšuje riziko vzniku rakoviny u spotřebitelů ve všech věkových skupinách. Vzhledem k tomu, že se akrylamid vyskytuje v celé řadě každodenně konzumovaných potravin, týká se tato obava všech spotřebitelů, ovšem děti jsou nejvíce exponovanou věkovou skupinou na základě tělesné hmotnosti. Možné škodlivé účinky akrylamidu na nervový systém, prenatální a postnatální vývoj a mužskou reprodukci nebyly na základě stávajících úrovní dietární expozice považovány za hrozbu. Stávající úrovně dietární expozice akrylamidu napříč věkovými skupinami poukazují na obavu s ohledem na jeho karcinogenní účinky.

(6)

Vzhledem k závěrům úřadu s ohledem na karcinogenní účinky akrylamidu a při neexistenci jakýchkoli konzistentních a povinných opatření, která by měla být uplatňována potravinářskými podniky za účelem snížení množství akrylamidu, je nezbytné zajistit bezpečnost potravin a snížit přítomnost akrylamidu v potravinách tam, kde suroviny obsahují jeho prekurzory, stanovením vhodných zmírňujících opatření. Množství akrylamidu lze snížit prostřednictvím zmírňujícího přístupu, například prováděním správné hygienické praxe a používáním postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP).

(7)

V souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 852/2004 musí provozovatelé potravinářských podniků dodržovat postupy nezbytné pro splnění úkolů stanovených za účelem dosažení cílů uvedeného nařízení a využívat odběr vzorků a analýzu podle potřeby za účelem zachování své vlastní výkonnosti. V tomto ohledu může stanovení cílů, například porovnávacích hodnot, pomáhat při provádění hygienických pravidel a zároveň zajistit snížení úrovně expozice určitým rizikům. Zmírňující opatření by snížila výskyt akrylamidu v potravinách. Za účelem kontroly souladu s porovnávacími hodnotami by měla být účinnost zmírňujících opatření ověřena prostřednictvím odběru vzorků a analýzy.

(8)

Je tudíž vhodné zavést zmírňující opatření, která identifikují kroky zpracování potravin náchylné k tvorbě akrylamidu v potravinách, a stanovit činnosti pro snížení množství akrylamidu v uvedených potravinách.

(9)

Zmírňující opatření stanovená v tomto nařízení jsou založena na současných vědeckotechnických poznatcích a prokázalo se, že v důsledku snižují množství akrylamidu bez nežádoucího ovlivnění kvality a mikrobiální bezpečnosti výrobku. Uvedená zmírňující opatření byla stanovena po rozsáhlých konzultacích s organizacemi zastupujícími dotčené provozovatele potravinářských podniků, spotřebitele a odborníky z příslušných orgánů členských států. Pokud zmírňující opatření zahrnují použití potravinářských přídatných látek a jiných látek, měly by být dané potravinářské přídatné látky a jiné látky použity v souladu s jejich povolením použití.

(10)

Porovnávací hodnoty jsou ukazateli, které se použijí k ověření účinnosti zmírňujících opatření, a vycházejí ze zkušeností a výskytu u širokých kategorií potravin. Měly by být stanoveny na nejnižší přiměřeně dosažitelné úrovni při uplatnění všech příslušných zmírňujících opatření. Porovnávací hodnoty by měly být určeny při zohlednění nejnovějších údajů o výskytu z databáze úřadu, přičemž se má za to, že u široké kategorie potravin lze obvykle uplatněním správné praxe snížit množství akrylamidu u 10 % – 15 % výroby s nejvyšším množstvím. Bylo vzato na vědomí, že specifikované kategorie potravin jsou v určitých případech široké, a že pro konkrétní potraviny v rámci takto široké kategorie potravin mohou platit zvláštní výrobní, geografické nebo sezónní podmínky nebo vlastnosti produktu, které znemožňují dosažení porovnávacích hodnot navzdory uplatnění všech zmírňujících opatření. V těchto situacích by měl být provozovatel potravinářského podniku schopen předložit důkazy o tom, že příslušná zmírňující opatření uplatnil.

(11)

Porovnávací hodnoty by měly být Komisí pravidelně přezkoumávány s cílem stanovit nižší hodnoty v reakci na trvale se snižující přítomnost akrylamidu v potravinách.

(12)

Provozovatelé potravinářských podniků, kteří vyrábějí potraviny v oblasti působnosti tohoto nařízení a kteří provozují maloobchodní aktivity a/nebo přímo dodávají pouze místnímu maloobchodu, jsou typicky provozovateli drobných podniků. Proto jsou zmírňující opatření upravena podle povahy jejich provozu. Nicméně na provozovatele potravinářských podniků, kteří jsou součástí nebo franšízou většího, vzájemně propojeného provozu a kteří jsou centrálně zásobováni, by se měla vztahovat další zmírňující opatření praktikovatelná pro větší podniky, protože uvedená opatření dále snižují přítomnost akrylamidu v potravinách a jejich použití je v těchto podnicích uskutečnitelné.

(13)

Účinnost zmírňujících opatření při snižování obsahu akrylamidu by měla být ověřena odběrem vzorků a analýzou. Je vhodné stanovit požadavky na odběr vzorků a analýzu, které by měli provozovatelé potravinářských podniků provádět. Pokud jde o odběr vzorků, měly by být stanoveny analytické požadavky a četnost odběru vzorků, aby bylo zajištěno, že získané analytické výsledky budou pro jejich výrobu reprezentativní. Provozovatelé potravinářských podniků, kteří vyrábějí potraviny v oblasti působnosti tohoto nařízení a kteří provozují maloobchodní aktivity a/nebo přímo dodávají pouze místnímu maloobchodu, jsou od povinnosti odběru vzorků a analýzy své výroby, pokud jde o přítomnost akrylamidu, osvobozeni, protože takový požadavek by jejich podnik neúměrně zatížil.

(14)

Vedle odběru vzorků a analýzy ze strany provozovatelů podniků vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (5), aby členské státy pravidelně prováděly úřední kontroly za účelem zajištění dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin. Odběry vzorků a analýzy prováděné členskými státy v souvislosti s úředními kontrolami by měly být v souladu s postupy odběru vzorků a analytickými kritérii zavedenými v rámci uplatňování nařízení (ES) č. 882/2004.

(15)

Pro doplnění opatření stanovených tímto nařízením by po vstupu tohoto nařízení v platnost mělo být zváženo stanovení nejvyšších množství akrylamidu v určitých potravinách v souladu s nařízením (EHS) č. 315/93.

(16)

Zavedení zmírňujících opatření provozovateli potravinářských podniků může vyžadovat změny jejich stávajícího výrobního procesu, a proto je vhodné stanovit přechodné období, než se použijí opatření stanovená tímto nařízením.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

a)

hranolky, jiné krájené (fritované) výrobky a plátkované bramborové lupínky z čerstvých brambor;

b)

bramborové lupínky, snacky, krekry a jiné bramborové výrobky z bramborového těsta;

c)

chléb;

d)

snídaňové cereálie (kromě obilné kaše);

e)

jemné pečivo: keksy, sušenky, suchary, cereální tyčinky, scones, kornouty, oplatky, lívance a perník, jakož i krekry, křupavé chleby a náhražky chleba. V této kategorii je krekr trvanlivá sušenka (pečený výrobek se základem z obilné mouky);

f)

káva:

g)

náhražky kávy;

h)

potraviny pro malé děti a obilné příkrmy určené pro kojence a malé děti podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (6).

1)

definice pojmů „potraviny“, „provozovatel potravinářského podniku“, „maloobchod“, „uvádění na trh“ a „konečný spotřebitel“ stanovené v článcích 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (7);

2)

„porovnávacími hodnotami“ se rozumí ukazatele, které se použijí k ověření účinnosti zmírňujících opatření, a vycházejí ze zkušeností a výskytu u širokých kategorií potravin.

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/45

(1)

V příloze nařízení Komise (EU) č. 255/2010 (2) se odkazuje na předpisy stanovené v příloze 11 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), konkrétně pak na 13. vydání z července 2001 zahrnující změnu č. 49. Dne 10. listopadu 2016 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) přílohu 11 Chicagské úmluvy změnila, aby do ní byla zahrnuta změna č. 50 A.

(2)

V příloze nařízení (EU) č. 255/2010 se také odkazuje na předpisy stanovené v Postupech ICAO pro letové navigační služby – uspořádání letového provozu (PANS-ATM, dokument 4444), konkrétně pak na 15. vydání z roku 2007 zahrnující změnu č. 6. Dne 10. listopadu 2016 organizace ICAO dokument 4444 pozměnila, aby do něho byla zapracována změna č. 7 A.

(3)

Odkazy v nařízení (EU) č. 255/2010 na přílohu 11 Chicagské úmluvy a na dokument 4444 organizace ICAO by proto nyní měly být aktualizovány, aby byly tyto změny zohledněny, a členské státy tak mohly plnit své mezinárodní právní závazky a byl zajištěn soulad s mezinárodním regulačním rámcem organizace ICAO.

(4)

Nařízení (EU) č. 255/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

„1.

Hlava 3 odst. 3.7.5 (Uspořádání toku letového provozu) přílohy 11 Chicagské úmluvy – Letové provozní služby (14. vydání – červenec 2016, zahrnující změnu č. 50 A).

2.

Hlava 3 (Kapacita systému ATS a uspořádání toku letového provozu) dokumentu 4444 předpisů ICAO – Postupy pro letové navigační služby – uspořádání letového provozu (PANS-ATM) (16. vydání – 2016 zahrnující změnu č. 7 A).“

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/47

(1)

Bod 3 přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1079/2012 (2) odkazuje na předpisy stanovené v Postupech pro navigační služby – uspořádání letového provozu (PANS-ATM Doc. 4444) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), konkrétně pak na 15. vydání z roku 2007 obsahující změnu č. 6). Dne 10. listopadu 2016 organizace ICAO dokument 4444 pozměnila, aby do něho byla zapracována změna č. 7 A.

(2)

Odkazy v prováděcím nařízení (EU) č. 1079/2012 na dokument 4444 by proto měly být nyní aktualizovány, aby byla tato změna zohledněna, a členské státy tak mohly plnit své mezinárodní právní závazky a byl zajištěn soulad s mezinárodním regulačním rámcem organizace ICAO.

(3)

Prováděcí nařízení (EU) č. 1079/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/48

(1)

Dne 22. července 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/486/SZBP (1) o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine).

(2)

Dne 3. prosince 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/2249 (2), kterým byl mandát mise EUAM Ukraine prodloužen do 30. listopadu 2017 a byla pro ni stanovena finanční referenční částka do 30. listopadu 2016.

(3)

Rozhodnutím Rady (SZBP) 2016/712 (3) byla upravena finanční referenční částka na období do 30. listopadu 2016 a rozhodnutím Rady (SZBP) 2016/2083 (4) byla stanovena finanční referenční částka na období od 1. prosince 2016 do 30. listopadu 2017.

(4)

V návaznosti na strategický přezkum provedený v roce 2017 by měl být mandát mise EUAM Ukraine prodloužen do 31. května 2019.

(5)

Měla by být stanovena finanční referenční částka na období od 1. prosince 2017 do 31. května 2019.

(6)

Rozhodnutí 2014/486/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Mise EUAM Ukraine bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

1)

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM Ukraine do dne 30. listopadu 2014 činí 2 680 000 EUR.

Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM Ukraine na období od 1. prosince 2014 do 30. listopadu 2015 činí 13 100 000 EUR.

Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM Ukraine na období od 1. prosince 2015 do 30. listopadu 2016 činí 17 670 000 EUR.

Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM Ukraine na období od 1. prosince 2016 do 30. listopadu 2017 činí 20 800 000 EUR.

Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM Ukraine na období od 1. prosince 2017 do 31. května 2019 činí 31 956 069,20 EUR.

Finanční referenční částku na následující období stanoví Rada.“

2)

V článku 19 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se do 31. května 2019.“

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/50

(1)

Dne 22. května 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/233/SZBP (1) o misi Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya).

(2)

Dne 17. července 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/1342 (2) o prodloužení mise EUBAM Libya do 31. prosince 2018 a stanovení finanční referenční částky na období do 30. listopadu 2017.

(3)

Rozhodnutí 2013/233/SZBP by mělo být změněno tak, aby stanovilo finanční referenční částku na období od 1. prosince 2017 do 31. prosince 2018.

(4)

Mise EUBAM Libya bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/51

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/145/SZBP.

(2)

Vzhledem k tomu, že Ruská federace uspořádala v nezákonně anektovaném městě Sevastopol dne 10. září 2017 volby gubernátorů, se Rada domnívá, že by na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP měla být doplněna jedna osoba.

(3)

Příloha rozhodnutí 2014/145/SZBP by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/53

(1)

Články 7b a 7c a příloha IV směrnice 98/70/ES a články 17 a 18 a příloha V směrnice 2009/28/ES stanoví podobná kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny a podobné postupy ověřování souladu s těmito kritérii.

(2)

Pokud se mají pro účely uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2009/28/ES zohlednit biopaliva a biokapaliny, měly by členské státy uložit hospodářským subjektům povinnost prokázat, že biopaliva a biokapaliny splňují kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 17 odst. 2 až 5 uvedené směrnice.

(3)

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 17 odst. 2 směrnice 2009/28/ES a/nebo prokazují, že dodávky biopaliv nebo biokapalin splňují kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 17 odst. 3, 4 a 5 a/nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, nesmí členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů o splnění kritérií udržitelnosti.

(4)

Žádost o uznání toho, že nepovinný režim „RTRS EU RED“ prokazuje, že dodávky biopaliva splňují kritéria udržitelnosti stanovená ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES, byla Komisi předložena dne 14. června 2017. Režim pro město La Paz 353 PISO3 OF 307. C1426AGE Buenos Aires, Argentina, zahrnuje biopaliva vyrobená ze sóji. Dokumenty v rámci uznaného režimu by měly být zpřístupněny v rámci platformy pro transparentnost vytvořené podle směrnice 2009/28/ES.

(5)

Při posuzování nepovinného režimu „RTRS EU RED“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti podle směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES a rovněž uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 7c odst. 1 směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 1 směrnice 2009/28/ES.

(6)

Posouzením nepovinného režimu „RTRS EU RED“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že rovněž splňuje metodické požadavky přílohy IV směrnice 98/70/ES a přílohy V směrnice 2009/28/ES.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv a biokapalin,

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za rozhodující, nebo pokud dojde k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 7c odst. 6 směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 6 směrnice 2009/28/ES;

c)

pokud režim neprovede normy pro nezávislý audit upřesněné v prováděcích aktech zmíněných v čl. 7c odst. 5 třetím pododstavci směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 5 třetím pododstavci směrnice 2009/28/ES nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za rozhodující pro to, aby byl režim i nadále uznán.

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/55

(1)

Směrnice 2002/60/ES stanoví minimální opatření Unie, která musí být přijata pro tlumení afrického moru prasat, včetně opatření, která mají být uplatněna v případě, že se potvrdí jakýkoliv případ výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat.

(2)

V roce 2017 oznámila Česká republika Komisi případy výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat a přijala opatření pro tlumení nákazy stanovená ve směrnici 2002/60/ES.

(3)

S ohledem na epizootologickou situaci a v souladu se směrnicí 2002/60/ES předložila Česká republika Komisi plán eradikace afrického moru prasat (dále jen „eradikační plán“).

(4)

K tomu, aby bylo možné zavést příslušná veterinární opatření a předejít dalšímu šíření této nákazy, byl v příloze prováděcího rozhodnutí Komise 2014/709/EU stanoven seznam Unie, v němž jsou uvedeny vysoce rizikové oblasti (2). Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla nedávno změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/1850 (3), a to zejména s ohledem na nedávné případy výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat v České republice. Části I a II uvedené přílohy nyní obsahují seznam infikovaných oblastí na území České republiky.

(5)

Eradikační plán byl posouzen Komisí a bylo shledáno, že je v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 směrnice 2002/60/ES. Tento plán by proto měl být odpovídajícím způsobem schválen.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

21.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/57

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech. Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí těchto členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Uvedený výčet zahrnuje některé oblasti Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska.

(2)

V září a říjnu 2017 se objevilo několik případů výskytu afrického moru prasat u prasat divokých v Kuldīgas novads v Lotyšsku, v Jurbarko rajono savivaldybė v Litvě a územně správních celcích gmina Bargłów, Kościelny, Płaska, Sejny a Stary Brus v Polsku, v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tyto případy představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(3)

V září a říjnu 2017 se objevilo několik ohnisek afrického moru prasat u prasat domácích v Lääne-Nigula vald v Estonsku, v Neretas novads v Lotyšsku, v Anykščių rajono savivaldybė, Kavarsko seniūnija v Litvě a územně správním celku gmina Lipsk v Polsku. Tato ohniska se objevila v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části I a II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tato ohniska představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(4)

V některých oblastech Lotyšska, které jsou v současnosti uvedeny v části III dané přílohy, nebylo od října 2016 oznámeno žádné ohnisko afrického moru prasat u prasat domácích. Navíc byl uspokojivě prováděn dohled nad opatřeními biologické bezpečnosti v hospodářstvích v uvedených oblastech na základě vnitrostátních programů pro biologickou bezpečnost zaměřených na předcházení šíření tohoto viru. To naznačuje, že se epizootologická situace v Lotyšsku zlepšila.

(5)

V některých oblastech Litvy, které jsou v současnosti uvedeny v části III dané přílohy a ve kterých se nenachází žádná nekomerční hospodářství s chovem prasat, nebylo od července 2017 oznámeno žádné ohnisko afrického moru prasat u prasat domácích. Navíc byl uspokojivě prováděn dohled nad opatřeními biologické bezpečnosti v hospodářstvích v uvedených oblastech. To naznačuje, že se epizootologická situace v Litvě zlepšila.

(6)

Při posuzování rizika pro zdraví zvířat vyplývajícího z nové nákazové situace v případě afrického moru prasat v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku by měl být zohledněn vývoj současné epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu u dotčených populací domácích a volně žijících prasat v Unii. Aby bylo možné provádět cílená veterinární opatření pro tlumení stanovená v prováděcím rozhodnutí 2014/709/EU a předejít dalšímu šíření afrického moru prasat a zároveň i zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a aby se rovněž zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je třeba změnit seznam Unie obsahující oblasti podléhající veterinárním opatřením stanovený v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí tak, aby odrážel změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku.

(7)

Oblasti zasažené posledními případy afrického moru prasat u prasat divokých v Lotyšsku, Litvě a Polsku, které jsou v současnosti uvedeny v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, by proto nyní měly být uvedeny v části II zmíněné přílohy.

(8)

Kromě toho by oblasti zasažené posledními ohnisky afrického moru prasat u prasat domácích v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku, které jsou v současnosti uvedeny v části I a II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, měly být nyní uvedeny v části III zmíněné přílohy.

(9)

Kromě toho by určité oblasti Lotyšska, které jsou v současnosti uvedeny v části III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU a kde nebyla v nedávné době hlášena žádná ohniska afrického moru prasat, měly být místo toho uvedeny v části II zmíněné přílohy.

(10)

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,