1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 286/1

(1)

Sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ stanoví evropskou vizi pro internetové připojení občanů a podniků na jednotném digitálním trhu a popisuje řadu možných opatření, která umožní zlepšit připojení v Unii.

(2)

Komise ve svém sdělení ze dne 26. srpna 2010 nazvaném „Digitální agenda pro Evropu“ připomíná, že strategie Evropa 2020 zdůraznila význam zavádění širokopásmového připojení za účelem podpory sociálního začlenění a konkurenceschopnosti v Unii a znovu potvrdila cíl zajistit, aby do roku 2020 měli všichni Evropané přístup k internetu s rychlostí přesahující 30 Mb/s a aby nejméně polovina evropských domácností měla internetové připojení rychlejší než 100 Mb/s.

(3)

Jako jedno z opatření napomáhajících uskutečnění vize internetového připojení v rámci celé Unie Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 podporuje zavádění místních bezdrátových přístupových bodů prostřednictvím zjednodušených postupů plánování a snížení regulatorních překážek. Taková přístupová místa, včetně těch, která napomáhají poskytování dalších veřejných služeb nebo jsou nekomerční povahy, mohou významně přispět ke zlepšení stávajících bezdrátových komunikačních sítí a zavádění budoucích generací těchto sítí tím, že zvýší granularitu pokrytí v souladu s měnícími se potřebami. Tato přístupová místa by měla být schopna tvořit část sítě s jednotným systémem přihlašování uživatelů použitelným na celém území Unie a možnost zapojit se do tohotosystému by měly mít i další sítě pro bezplatné místní bezdrátové připojení. Tento systém by měl splňovat požadavky Unie na ochranu údajů a být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (4).

(4)

V souvislosti s tímto nařízením se místním bezdrátovým připojením, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, rozumí, pokud jde o bezplatnost, připojení, které je poskytováno bez odpovídající odměny, ať přímou platbou či jinými druhy protihodnoty, jako je komerční reklama nebo poskytování osobních údajů ke komerčním účelům. Pokud jde o neomezení diskriminujícími podmínkami, rozumí se tím, že se bezdrátové připojení poskytuje, aniž by tím byla dotčena omezení požadovaná podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, a zároveň v souladu s potřebou zajistit hladké fungování sítě a zejména nutnost zajistit spravedlivé přidělování kapacity mezi uživatele v době špičky.

(5)

Konkurenční trh a legislativní rámec přizpůsobitelný vývoji a podporující hospodářskou soutěž, investice a širokou dostupnost a využívání připojení s velmi vysokou kapacitou, jakož i transevropské sítě a nové obchodní modely, jsou významnou hnací silou pro investice do sítí s vysokou a velmi vysokou kapacitou, které mohou poskytovat připojení občanům v celé Unii.

(6)

Na základě sdělení Komise ze dne 14. září 2016 a s cílem podpořit digitální začlenění by Unie měla podporovat poskytování vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, ve střediscích místního veřejného života, včetně venkovních prostor přístupných široké veřejnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (5) ani nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (6) se dosud takové podpory netýkají.

(7)

Tato podpora by měla podpořit subjekty veřejného sektoru, jak jsou vymezeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (7), aby nabízely místní bezdrátové připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, jako doplňkovou službu ke svému veřejnému poslání s cílem zajistit, aby lidé v místních komunitách mohli využívat výhod širokého pásma s vysokou rychlostí a měli příležitost zlepšovat své digitální schopnosti ve střediscích veřejného života. Mezi tyto subjekty by mohly patřit obce, sdružení obcí, jiné veřejné orgány a instituce místní správy, knihovny a nemocnice.

(8)

Místní bezdrátové připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, by mohlo přispět k překonání digitální propasti, zejména v komunitách, které zaostávají, pokud jde o počítačovou gramotnost, včetně venkovských oblastí a odlehlých míst.

(9)

Zlepšení přístupu k rychlému a velmi rychlému širokému pásmu, a tím k online službám, zejména ve venkovských oblastech a na odlehlých místech, by mohlo zvýšit kvalitu života tím, že se usnadní přístup ke službám, například k elektronickému zdravotnictví a elektronické veřejné správě, a mohlo by podpořit rozvoj místních malých a středních podniků.

(10)

Aby se zajistil úspěch podpory poskytnuté podle tohoto nařízení a podpořila se činnost Unie v této oblasti, měla by Komise zajistit, aby subjekty, které rozvíjejí projekty, na něž je poskytována finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení, poskytovaly koncovým uživatelům co nejvíce informací o dostupnosti těchto služeb a současně upozorňovaly na skutečnost, že financování poskytla Unie. Tyto informace by mohly rovněž poskytovat koncovým uživatelům snadný přístup k informacím o Unii.

(11)

Podpora místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, ve střediscích veřejného života by vzhledem ke svému specifickému účelu a vzhledem k tomu, že řeší místní potřeby, měla být uznána za samostatný projekt společného zájmu v odvětví telekomunikací ve smyslu nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014.

(12)

Aby byly poskytnuty odpovídající finanční prostředky na podporu internetového připojení v místních komunitách a aby bylo zajištěno jeho úspěšného provádění, mělo by být finanční krytí pro provádění Nástroje pro propojení Evropy v odvětví telekomunikací zvýšeno o částku 25 000 000 EUR a může být zvýšeno na 50 000 000 EUR.

(13)

Vzhledem k nekomerční povaze podpory poskytované podle tohoto nařízení a očekávanému malému rozsahu jednotlivých projektů by administrativní zátěž měla být omezena na minimum a měla by být úměrná předpokládaným přínosům, přičemž je třeba zohlednit potřebu odpovědnosti a optimální rovnováhy mezi zjednodušením a kontrolou. Toto nařízení by proto mělo být nyní či v budoucnu prováděno prostřednictvím nejvhodnějších forem finanční pomoci, zejména prostřednictvím grantů, například ve formě poukázek, které jsou k dispozici podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8). Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení by se neměla opírat o finanční nástroje. Měla by platit zásada řádného finančního řízení.

(14)

S ohledem na omezený objem finančních prostředků v poměru k potenciálně vysokému počtu žádostí je třeba zjednodušit administrativní postupy, aby bylo možné včas přijímat rozhodnutí. Nařízení (EU) č. 1316/2013 by mělo být pozměněno tak, aby členské státy mohly vyhovět kategoriím návrhů v souladu s kritérii stanovenými v oddíle 4 přílohy k nařízení (EU) č. 283/2014, aby se žádosti nemusely schvalovat jednotlivě a aby se zajistilo, že v případě grantů nebo jiných forem finanční pomoci udělené podle tohoto nařízení nebude povinné provádět potvrzení výdajů a podávat každoročně zprávu Komisi.

(15)

Vzhledem k omezenému dosahu každého jednotlivého místního bezdrátového přístupového bodu a nízké hodnotě jednotlivých projektů se neočekává, že by přístupové body využívající finanční pomoc podle tohoto nařízení konkurovaly komerčním nabídkám. Aby bylo zajištěno, že tato finanční pomoc nepovede k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže a k vytěsnění soukromých investic nebo vytváření překážek, které soukromé investory odradí, měla by být podpora poskytovaná podle tohoto nařízení omezena na projekty, které nezdvojují již stávající bezplatné soukromé či veřejné nabídky podobných vlastností ve stejném veřejném prostoru. Toto nařízení by nemělo bránit nastavení omezení v uživatelských podmínkách, jako je například omezování připojení po určitou dobu nebo do přiměřeného maximálního objemu spotřebovaných dat.

(16)

Dodatečná podpora by mohla přispět k významnějšímu účinku, a neměla by být proto vyloučena. Tato dodatečná podpora by mohla být poskytnuta z veřejných zdrojů financování, jako jsou unijní či vnitrostátní fondy, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, nebo ze soukromých zdrojů financování.

(17)

Dostupné rozpočtové prostředky by měly být na projekty přidělovány při zachování zeměpisné vyváženosti mezi členskými státy a podle zásady „kdo dřív přijde, je dříve na řadě“. Mechanismus zaměřený na zajištění zeměpisné vyváženosti by měl být zahrnut do příslušných pracovních programů přijatých podle nařízení (EU) č. 1316/2013 a v případě potřeby by měl být upřesněn ve výzvách k předkládání návrhů přijatých v souladu s tímto nařízením, například umožněním vyšší účasti uchazečů z členských států, v nichž je zájem o granty nebo jiné formy finanční pomoci relativně nízký.

(18)

S cílem zajistit, aby internetové připojení v souladu s tímto nařízením bylo rychle k dispozici, by finanční pomoc měla být prováděna s využitím co nejširšího rozsahu internetových nástrojů, které umožňují rychlé podávání a vyřizování žádostí, a měla by podporovat provádění, monitorování a audity zřízených místních bezdrátových přístupových bodů. Komise a příslušné orgány v členských státech by měly podporovat tento projekt společného zájmu.

(19)

Tímto nařízením není dotčeno vnitrostátní právo, které je v souladu s právem Unie, jako jsou vnitrostátní předpisy, jež brání obcím v přímém poskytování bezplatného bezdrátového připojení a současně jim umožňují poskytovat takové připojení prostřednictvím soukromých subjektů.

(20)

Vzhledem k naléhavé potřebě internetového připojení v Unii a podpory přístupu k sítím, které mohou v celé Unii, včetně venkovských oblastí a odlehlých míst, přinést internetové připojení vysoké kvality založené přinejmenším na širokopásmových službách s vysokou rychlostí a upřednostnit splnění cílů týkajících se evropské gigabitové společnosti, by finanční pomoc měla usilovat o zeměpisně vyvážené rozdělení.

(21)

Příjemci by měli mít povinnost poskytovat bezdrátové připojení po dobu nejméně tří let.

(22)

Opatření financovaná podle tohoto nařízení by měla využívat nejmodernější a nejdostupnější zařízení schopná poskytovat uživatelům snadný přístup k náležitě zabezpečenému vysokorychlostnímu připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami.

(23)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpory poskytování bezdrátového připojení vysoké kvality v místních komunitách v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(24)

Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 2 se bod 1 nahrazuje tímto:

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).“"

2)

V článku 4 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   V odvětví telekomunikací Nástroj pro propojení Evropy podporuje opatření zaměřená na dosažení cílů stanovených v nařízení (EU) č. 283/2014.“

3)

V čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

4)

Článek 7 se mění takto:

5)

V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Pokud je to odůvodněno potřebou zabránit nepřiměřené administrativní zátěži, zejména v případě grantů nízké hodnoty ve smyslu článku 185 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, mohou členské státy uvedené v odstavci 1 tohoto článku schválit určitou kategorii návrhů v rámci pracovních programů přijatých podle článku 17 tohoto nařízení, aniž by uváděly jednotlivé uchazeče. Díky tomuto schválení nemusí členské státy schvalovat žádosti jednotlivě.“

6)

V čl. 10 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Opatření v oblasti poskytování místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, v místních komunitách jsou financována z finanční pomoci Unie pokrývající až 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.“

7)

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   K usnadnění přístupu k financování subjektům provádějícím opatření, jež přispívají k projektům společného zájmu vymezeným v nařízeních (EU) č. 1315/2013, (EU) č. 347/2013 a (EU) č. 283/2014 a k dosažení jejich cílů, lze použít finanční nástroje vytvořené v souladu s hlavou VIII nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Tyto finanční nástroje musí vycházet z hodnocení nedokonalostí trhu nebo neoptimálních investičních situací a investičních potřeb provedeného předem. Hlavní podmínky a postupy pro každý finanční nástroj jsou stanoveny v části III přílohy I tohoto nařízení.“

8)

V článku 17 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komise při přijímání víceletých a odvětvových ročních pracovních programů stanoví kritéria pro výběr a udělení v souladu s cíli a prioritami stanovenými v článcích 3 a 4 tohoto nařízení a v nařízeních (EU) č. 1315/2013, (EU) č. 347/2013 a (EU) č. 283/2014. Komise při stanovování kritérií pro udělení zohlední obecné směry stanovené v části V přílohy I tohoto nařízení.“

9)

V článku 22 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Potvrzení výdajů uvedené ve druhém pododstavci tohoto článku není povinné v případě grantů nebo jiných forem finanční pomoci udělených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 283/2014.

Povinnost každoročně informovat Komisi uvedená ve třetím pododstavci tohoto článku se nevztahuje na granty ani na jiné formy finanční pomoci udělené podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 283/2014.“

1)

V čl. 2 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

2)

V čl. 4 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

3)

Článek 5 se mění takto:

4)

V článku 6 se vkládá nový odstavec, který zní:

„8a.   Opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti poskytování vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, v místních komunitách jsou způsobilá obdržet financování, pouze pokud splňují podmínky stanovené v oddíle 4 přílohy.“

5)

V čl. 8 odst. 9 se doplňuje nové písmeno, které zní:

6)

V příloze se doplňuje nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 4. BEZDRÁTOVÉ PŘIPOJENÍ V MÍSTNÍCH KOMUNITÁCH

Opatření jsou způsobilá pro finanční pomoc, pouze pokud jsou zaměřena na poskytování místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, ve střediscích veřejného života, včetně veřejných prostor přístupných široké veřejnosti, které hrají důležitou roli ve veřejném životě místních komunit. Za účelem dostupnosti musí tato opatření poskytovat přístup ke službám alespoň v příslušných jazycích dotčeného členského státu a v co nejvyšší míře i v dalších úředních jazycích orgánů Unie.

Finanční pomoc je k dispozici pro subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (*2), které se zaváží poskytovat v souladu s vnitrostátním právem místní bezdrátové připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, prostřednictvím zřízení místních bezdrátových přístupových bodů.

Opatření přijatá pro poskytování místního bezdrátového připojení jsou způsobilá obdržet financování, pokud:

Opatření zdvojující stávající bezplatné soukromé nebo veřejné nabídky podobných vlastností, včetně kvality, v témže veřejném prostoru nejsou způsobilá obdržet financování. Takovému zdvojení lze zabránit zajištěním toho, aby dosah přístupových bodů financovaných podle tohoto nařízení cíleně pokrýval především veřejné prostory a nepřekrýval se s oblastí dosahu stávajících soukromých či veřejných nabídek podobných vlastností.

Dostupné rozpočtové prostředky jsou přidělovány zeměpisně vyváženým způsobem ve všech členských státech na opatření, která splňují podmínky uvedené v tomto oddíle, pokud jde o počet obdržených návrhů, a podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“. Celkové prostředky přidělené podle tohoto oddílu zahrnují všechny členské státy, od nichž byly obdrženy způsobilé návrhy.

Opatření financovaná podle tohoto oddílu musí být realizována a musí být pečlivě monitorována Komisí po dobu nejméně tří let. Komise i po skončení období realizace poskytuje přehled o funkčnosti těchto opatření a o případném přínosu pro budoucí iniciativy.

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).“"

1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 286/9

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 (2) stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.

(2)

Současný jednotný vzor povolení k pobytu, který se používá dvacet let, již s přihlédnutím k závažným případům padělání a podvodů nelze považovat za dostatečně zabezpečený.

(3)

Za účelem zvýšení úrovně zabezpečení povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí a zabránění jeho padělání by proto měl být zaveden nový společný vzor tohoto povolení, který bude obsahovat modernější bezpečnostní prvky.

(4)

Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu vyhotoveného podle jednotného vzoru a vydaného některým z členských států, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, mají právo na volný pohyb v rámci schengenského prostoru po dobu až 90 dnů, pokud splňují podmínky vstupu uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (3) (Schengenský hraniční kodex).

(5)

Právní předpisy Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí stanoví režimy udělování dalších práv mobility, se zvláštními podmínkami pro vstup a pobyt ve členských státech, pro něž je uvedené acquis závazné. Povolení k pobytu vydávaná v souladu s uvedenými právními předpisy využívají jednotný vzor, který je stanoven v nařízení (ES) č. 1030/2002. S cílem umožnit příslušným orgánům, aby rozpoznaly ty státní příslušníky třetích zemí, kteří mohou tato zvláštní práva mobility využívat, je tedy důležité, aby v těchto povoleních k pobytu byly jasně uvedeny příslušné údaje, jako například „výzkumný pracovník“, „student“ nebo „osoba převedená v rámci společnosti“, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

(6)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(7)

V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(8)

Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(9)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (4), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (5).

(10)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (6), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (7).

(11)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (9).

(12)

Aby členské státy mohly využít stávající zásoby povolení k pobytu, mělo by se stanovit přechodné období, během něhož mohou členské státy stále používat původní povolení k pobytu.

(13)

Nařízení (ES) č. 1030/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,