ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 285

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
1. listopadu 2017


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1977 ze dne 26. října 2017, kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 876/2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

1

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/1978 ze dne 31. října 2017, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, pokud jde o ostnokožce sbírané mimo klasifikované produkční oblasti ( 1 )

3

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/1979 ze dne 31. října 2017, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, pokud jde o ostnokožce sbírané mimo klasifikované produkční oblasti ( 1 )

6

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/1980 ze dne 31. října 2017, kterým se mění příloha III nařízení (ES) č. 2074/2005, pokud jde o metodu zjišťování paralytického toxinu (PSP) ( 1 )

8

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/1981 ze dne 31. října 2017, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, pokud jde o teplotní podmínky během přepravy masa ( 1 )

10

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1982 ze dne 31. října 2017, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné společnostmi Dongguan Luzhou Shoes Co. Ltd, Dongguan Shingtak Shoes Co. Ltd, Guangzhou Dragon Shoes Co. Ltd, Guangzhou Evervan Footwear Co. Ltd, Guangzhou Guangda Shoes Co. Ltd, Long Son Joint Stock Company a Zhaoqing Li Da Shoes Co., Ltd, s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14

14

 

 

Opravy

 

*

Oprava směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1975 ze dne 7. srpna 2017, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia v určitých barvu konvertujících diodách vyzařujících světlo (LED) v systémech vizualizace ( Úř. věst. L 281, 31.10.2017 )

32

 

*

Oprava nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů ( Úř. věst. L 362, 17.12.2014 )

33

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 285/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1977

ze dne 26. října 2017,

kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 876/2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 57 odst. 4 a čl. 58 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 876/2014 (2) Komise zařadila přenosný přístroj napájený bateriemi pro zachycení a záznam statických snímků a videa do kódu KN 8525 80 99 jako ostatní videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry).

(2)

Ve svém rozsudku ve spojených věcech C-435/15 a C-666/15 (3) Soudní dvůr rozhodl, že prováděcí nařízení (EU) č. 876/2014 je neplatné.

(3)

Z důvodů právní jistoty by ustanovení, která byla Soudním dvorem prohlášena za neplatná, měla být formálně odstraněna z právního řádu Unie.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) č. 876/2014 by proto mělo být zrušeno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) č. 876/2014 se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. října 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Stephen QUEST

generální ředitel

Generální ředitelství pro daně a celní unii


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 876/2014 ze dne 8. srpna 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 12).

(3)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. března 2017, GROFA a další, C-435/15 a C-666/15, ECLI:EU:C:2017:232.


1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 285/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1978

ze dne 31. října 2017,

kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, pokud jde o ostnokožce sbírané mimo klasifikované produkční oblasti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (1), a zejména na čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu vztahující se na provozovatele potravinářských podniků. Mimo jiné je v něm stanoveno, že provozovatelé potravinářských podniků mohou uvést produkty živočišného původu na trh pouze tehdy, pokud byly připraveny a bylo s nimi manipulováno výhradně v zařízeních, která splňují určité požadavky, včetně příslušných požadavků uvedených v příloze III daného nařízení.

(2)

V příloze III oddílu VII nařízení (ES) č. 853/2004 se uvádí, že se uvedený oddíl vztahuje na živé mlže a s výjimkou ustanovení o čištění se vztahuje také na živé ostnokožce, živé pláštěnce a živé mořské plže. Upřesňuje se zde také, že se zvláštní požadavky vztahují také na hřebenatkovité a mořské plže, kteří nezískávají potravu filtrací vody mimo produkční oblasti.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 (2) stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu. Stanoví, že členské státy zajistí, aby produkce a uvádění živých mlžů, živých ostnokožců, živých pláštěnců a živých mořských plžů na trh podléhaly úředním kontrolám uvedeným v příloze II zmíněného nařízení. Příloha II kapitola II nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví, že produkční oblasti se klasifikují podle úrovně fekálního znečištění. U živočichů, kteří získávají potravu filtrací vody, jako například mlži, se mohou nahromadit mikroorganismy představující riziko pro veřejné zdraví.

(4)

Ostnokožci obecně nejsou živočichy, kteří získávají potravu filtrací vody. Riziko nahromadění mikroorganismů v souvislosti s fekálním znečištěním je tudíž u těchto živočichů málo pravděpodobné. Vedle toho nebyly hlášeny žádné epizootologické informace dokazující spojitost mezi ustanoveními o klasifikaci produkčních oblastí stanovenými v příloze II nařízení (ES) č. 854/2004 a riziky pro veřejné zdraví souvisejícími s ostnokožci, kteří nezískávají potravu filtrací vody. Z tohoto důvodu by tito osnokožci měli být vyňati z ustanovení o klasifikaci produkčních oblastí uvedených v příloze III oddílu VII kapitole II nařízení (ES) č. 853/2004.

(5)

Příloha III oddíl VII kapitola IX nařízení (ES) č. 853/2004 kromě toho stanoví zvláštní požadavky pro hřebenatkovité a živé mořské plže, kteří nezískávají potravu filtrací vody, sbírané mimo klasifikované produkční oblasti. Tyto požadavky by se rovněž měly vztahovat na ostnokožce, kteří nezískávají potravu filtrací vody.

(6)

Oddíl VII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. října 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206).


PŘÍLOHA

Příloha III oddíl VII nařízení (ES) č. 853/2004 se mění takto:

1)

V úvodní části se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Tento oddíl se vztahuje na živé mlže. S výjimkou ustanovení o čištění se vztahuje také na živé ostnokožce, živé pláštěnce a živé mořské plže. Ustanovení o klasifikaci produkčních oblastí obsažená v kapitole II části A uvedeného oddílu se nevztahují na mořské plže a ostnokožce, kteří nezískávají potravu filtrací vody.“

2)

Kapitola IX se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA IX:   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA HŘEBENATKOVITÉ, MOŘSKÉ PLŽE A OSTNOKOŽCE, KTEŘÍ NEZÍSKÁVAJÍ POTRAVU FILTRACÍ VODY, SBÍRANÉ MIMO KLASIFIKOVANÉ PRODUKČNÍ OBLASTI

Provozovatelé potravinářských podniků, kteří sbírají hřebenatkovité, mořské plže a ostnokožce, jež nezískávají potravu filtrací vody, mimo klasifikované produkční oblasti nebo s takovými živočichy manipulují, musí splňovat následující požadavky:

1.

Hřebenatkovití, mořští plži a ostnokožci, kteří nezískávají potravu filtrací vody, nesmějí být uváděni na trh, pokud jejich sběr a manipulace s nimi nejsou v souladu s kapitolou II částí B a pokud nesplňují normy stanovené v kapitole V, což se prokáže systémem vlastních kontrol.

2.

Pokud vedle toho, co vyplývá z ustanovení bodu 1, údaje z úředních monitorovacích programů umožňují, aby příslušný orgán – případně ve spolupráci s provozovateli potravinářských podniků – klasifikoval rybolovné revíry, vztahují se ustanovení kapitoly II části A analogicky na hřebenatkovité.

3.

Hřebenatkovití, mořští plži a ostnokožci, kteří nezískávají potravu filtrací vody, nesmí být uváděni na trh k lidské spotřebě jinak než prostřednictvím dražby, expedičního střediska nebo zpracovatelského zařízení. Provozovatelé potravinářských podniků, v jejichž zařízeních se manipuluje s hřebenatkovitými a/nebo uvedenými mořskými plži a/nebo ostnokožci, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu, a pokud jde o expediční střediska, musí splnit požadavky kapitol III a IV.

4.

Provozovatelé potravinářských podniků, kteří manipulují s hřebenatkovitými, živými mořskými plži a živými ostnokožci, kteří nezískávají potravu filtrací vody, musí splňovat následující požadavky:

a)

požadavky na doklady stanovené v kapitole I bodech 3 až 7, pokud se použijí. V takovém případě musí být v dokladu o registraci jasně uvedeno, kde se nachází oblast, ve které byli hřebenatkovití a/nebo živí mořští plži a/nebo živí ostnokožci sbíráni, nebo

b)

požadavky kapitoly VI bodu 2 týkající se uzavírání všech balení živých hřebenatkovitých, živých mořských plžů a živých ostnokožců odesílaných k maloobchodnímu prodeji a požadavky kapitoly VII týkající se identifikačního označení a štítkování.“


1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 285/6


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1979

ze dne 31. října 2017,

kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, pokud jde o ostnokožce sbírané mimo klasifikované produkční oblasti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (1), a zejména na čl. 17 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.

(2)

Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví, že členské státy zajistí, aby produkce a uvádění živých mlžů a živých ostnokožců, živých pláštěnců a živých mořských plžů na trh podléhaly úředním kontrolám uvedeným v příloze II zmíněného nařízení. Kapitola II uvedené přílohy obsahuje pravidla týkající se klasifikace produkčních oblastí a jejich monitorování.

(3)

V příloze II kapitole II nařízení (ES) č. 854/2004 jsou produkční oblasti klasifikovány podle úrovně fekálního znečištění. U živočichů, kteří získávají potravu filtrací vody, jako jsou například mlži, se mohou nahromadit mikroorganismy představující riziko pro veřejné zdraví. Z tohoto důvodu je klasifikace produkčních oblastí založena na přítomnosti určitých mikroorganismů souvisejících s fekálním znečištěním.

(4)

Ostnokožci jsou zpravidla živočichové, kteří nezískávají potravu filtrací vody; proto by se riziko hromadění mikroorganismů souvisejících s fekálním znečištěním u těchto živočichů mělo považovat za velmi malé. Kromě toho nebyly hlášeny žádné epizootologické informace, podle kterých by existovala souvislost mezi pravidly stanovenými v kapitole II přílohy II nařízení (ES) č. 854/2004 týkajícími se klasifikace produkčních oblastí a rizikem pro veřejné zdraví spojeným s ostnokožci, kteří nezískávají potravu filtrací vody.

(5)

Ostnokožci by proto měli být vyňati z působnosti pravidel týkajících se klasifikace produkčních oblastí stanovených v příloze II kapitole II nařízení (ES) č. 854/2004.

(6)

Příloha II kapitola III nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví úřední kontroly hřebenatkovitých a živých mořských plžů, kteří nezískávají potravu filtrací vody, sbíraných mimo klasifikované produkční oblasti; ostnokožci, kteří nezískávají potravu filtrací vody, by měli být začleněni do této kapitoly.

(7)

Příloha II kapitola III nařízení (ES) č. 854/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze II nařízení (ES) č. 854/2004 se kapitola III nahrazuje tímto:

„KAPITOLA III:   ÚŘEDNÍ KONTROLY HŘEBENATKOVITÝCH (PECTINIDAE), MOŘSKÝCH PLŽŮ A OSTNOKOŽCŮ, KTEŘÍ NEZÍSKÁVAJÍ POTRAVU FILTRACÍ VODY, SBÍRANÝCH MIMO KLASIFIKOVANÉ PRODUKČNÍ OBLASTI

Úřední kontroly hřebenatkovitých, mořských plžů a ostnokožců, kteří nezískávají potravu filtrací vody, sbíraných mimo klasifikované produkční oblasti se provádějí při dražbách ryb, v expedičních střediscích a ve zpracovatelských zařízeních.

Tyto úřední kontroly musí ověřit soulad s hygienickými normami pro živé mlže stanovenými v příloze III oddílu VII kapitole V nařízení (ES) č. 853/2004 a dodržování jiných požadavků přílohy III oddílu VII kapitoly IX uvedeného nařízení.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. října 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.


1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 285/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1980

ze dne 31. října 2017,

kterým se mění příloha III nařízení (ES) č. 2074/2005, pokud jde o metodu zjišťování paralytického toxinu (PSP)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (1), a zejména na čl. 11 bod 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (2), a zejména na čl. 18 bod 13 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu a nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní požadavky týkající se hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu. Prováděcí opatření pro uvedená nařízení, pokud jde o uznané zkušební metody pro mořské biotoxiny, jsou stanovena v příloze III nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 (3).

(2)

V příloze III kapitole I bodě 2 nařízení (ES) č. 2074/2005 se stanoví, že se v případě sporných výsledků, pokud jde o paralytický toxin, se za referenční metodu považuje metoda biologická.

(3)

V průběhu třicátého šestého zasedání Výboru pro Codex Alimentarius pro metody analýzy a odebírání vzorků (Budapešť, Maďarsko, 23.–27. února 2015) (4) bylo potvrzeno, že zůstane zachována biologická vyšetřovací metoda v oddílu I-8.6.2 Kodexu jako typ IV (5).

(4)

Všechny metody podle Kodexu, včetně metod typu IV, lze používat pouze ke kontrole, inspekci a regulaci (Zásady pro stanovení analytických metod), a pokud s tím strany souhlasí, k řešení sporů (Pokyny k řešení sporů ohledně výsledů analytických (vyšetřovacích) zkoušek (CAC/GL 70-2009)), avšak nikoliv jako referenční metodu.

(5)

Protože metodu typu IV nelze použít jako referenční metodu, je důležité přizpůsobit současná pravidla Unie mezinárodním normám.

(6)

Vzhledem k tomu, že se takzvaná Lawrencova metoda, jež byla zveřejněna v AOAC Official Method 2005.06 („Paralytic Shellfish Poisoning Toxins in Shellfish“ – Paralytické toxiny v mlžích), v současné době používá k zjišťování obsahu paralytického toxinu v jedlých částech mlžů, je vhodné, aby se tato metoda používala jako referenční metoda ke zjišťování uvedených toxinů.

(7)

Kapitola I přílohy III nařízení (ES) č. 2074/2005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Aby členské státy mohly své metody přizpůsobit chemické metodě, může se biologická vyšetřovací metoda jako referenční metoda dále používat až do 31. prosince 2018.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Kapitola I přílohy III nařízení (ES) č. 2074/2005 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA I

METODA ZJIŠŤOVÁNÍ PARALYTICKÉHO TOXINU (PSP = PARALYTIC SHELLFISH POISON)

1.

Obsah paralytického toxinu (PSP) v jedlých částech mlžů (celé tělo nebo jednotlivé jedlé části těl mlžů) musí být zjištěn v souladu s biologickou zkušební metodou nebo jakoukoli jinou mezinárodně uznanou metodou.

2.

V případě sporných výsledků se za referenční metodu považuje takzvaná Lawrencova metoda, jež byla zveřejněna v AOAC Official Method 2005.06 („Paralytic Shellfish Poisoning Toxins in Shellfish“ – Paralytické toxiny v mlžích).“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. října 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(2)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 27).

(4)  http://www.fao.org/fao-who-codexalimentarius/sh-proxy/en/?lnk=1&url=https%253A%252F%252Fworkspace.fao.org%252Fsites%252Fcodex%252FMeetings%252FCX-715-36%252FREP15_MASe.pdf

(5)  Odstavec 56 zprávy.


1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 285/10


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1981

ze dne 31. října 2017,

kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, pokud jde o teplotní podmínky během přepravy masa

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (1), a zejména na čl. 10 odst. 1 písm. d) a e) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu vztahující se na provozovatele potravinářských podniků. Uvedené nařízení stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků musí zajistit dodržování zvláštních požadavků na teplotu před přepravou masa a během ní.

(2)

V souladu s přílohou III uvedeného nařízení musí být maso, kromě drobů, domácích kopytníků ihned po prohlídce po porážce zchlazeno na teplotu v jádře nejvýše 7 °C podle zchlazovací křivky zajišťující nepřetržitý pokles teploty, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak. Tento proces musí být dokončen v chladicích zařízeních na jatkách před tím, než je možné zahájit přepravu.

(3)

Dne 6. března 2014 přijala vědecká komise pro biologická nebezpečí při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) část 1 vědeckého stanoviska (2) ohledně rizik pro veřejné zdraví souvisejících s udržováním chladicího řetězce během skladování a přepravy masa, které se týká pouze masa domácích kopytníků. V uvedeném stanovisku byl učiněn závěr, že jelikož k většině případů bakteriální kontaminace dochází na povrchu jatečně upraveného těla, je teplota povrchu vhodným ukazatelem růstu bakterií. Ve zmíněném stanovisku jsou rovněž uvedeny kombinace maximálních teplot povrchu při nakládce jatečně upraveného těla a maximálních dob pro chlazení a dopravu, které vedou k růstu patogenních původců (mikroorganismů, které způsobují chorobu vyvolanou původcem v potravinách) stejnému nebo menšímu, než je růst, který je výsledkem zchlazení jatečně upravených těl na jatkách na teplotu v jádře 7 °C.

(4)

Dne 8. června 2016 přijal úřad EFSA další vědecké stanovisko (3) o růstu znehodnocujících bakterií během skladování a přepravy masa. V uvedeném stanovisku dospěl k závěru, že některé znehodnocující bakterie (což jsou bakterie, které nemusí nutně způsobovat onemocnění, ale mohou potraviny učinit nepřijatelnými pro lidskou spotřebu, protože se zkazí), zejména Pseudomonas spp., mohou dosáhnout kritických úrovní rychleji než patogeny, v závislosti na stupni počáteční kontaminace znehodnocujícími bakteriemi a rovněž na teplotních podmínkách.

(5)

Provozovatelé potravinářských podniků musí podle nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (4) pravidelně vyhodnocovat počet kolonií aerobních mikroorganismů. Tento počet může být použit jako ukazatel horní hranice koncentrace jakéhokoli druhu znehodnocujících bakterií přítomných v mase.

(6)

Na základě stanoviska úřadu EFSA a s ohledem na dostupné nástroje pro hodnocení je proto možné zavést jiné, pružnější přístupy pro teplotní podmínky během přepravy čerstvého masa, zejména jatečně upravených těl nebo větších kusů, bez jakéhokoli zvýšeného rizika pro veřejné zdraví a bez odchylky od základní zásady, že takové maso by mělo být zchlazeno na 7 °C nepřetržitým poklesem teploty. Taková větší flexibilita by umožnila, aby se maso dostalo ke spotřebiteli po porážce rychleji, a tím by se usnadnily obchodní toky čerstvého masa v Unii.

(7)

Zatímco alternativní přístupy jsou založeny na teplotě povrchu a teplotě vzduchu při přepravě, nepřetržitý pokles teploty je povinný podle stávajících ustanovení a vyžaduje, aby byla před přepravou na dlouhou vzdálenost odstraněna rovněž část tělesného tepla. Určení teploty v jádře, na kterou musí být jatečně upravená těla a větší kusy před přepravou zchlazeny, představuje způsob, jak zajistit, aby se odstranila významná část tělesného tepla.

(8)

Nařízení (ES) č. 853/2004 rovněž stanoví odchylku od povinnosti zchladit maso před přepravou na 7 °C, pokud jde o určité výrobky za zvláštních podmínek. Aby se zabránilo zneužívání této odchylky, je vhodné objasnit, že je přípustná pouze tehdy, pokud je odůvodněna technologickými důvody, např. když zchlazení na 7 °C nemůže přispět k hygienickému a technicky nejvhodnějšímu zpracování produktu.

(9)

Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 se mění takto:

1)

V oddílu I kapitole VII se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Teplota masa musí před přepravou dosáhnout hodnoty uvedené v bodě 1 a tato teplota musí být v průběhu přepravy zachována.

Použijí se však následující písmena a) a b):

a)

přeprava masa pro výrobu zvláštních produktů může proběhnout před tím, než je dosaženo teploty uvedené v bodě 1, pokud to povolí příslušný orgán, za předpokladu, že:

i)

taková přeprava probíhá v souladu s požadavky, které příslušné orgány původu a určení stanoví pro přepravu z jednoho zařízení do jiného;

ii)

maso opouští jatky nebo bourárnu/porcovnu, která se nachází v tomtéž místě jako prostory jatek, okamžitě a přeprava netrvá déle než dvě hodiny;

a

iii)

taková přeprava je odůvodněna technologickými důvody;

b)

přeprava jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí jatečně upravených těl nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce ovcí a koz, skotu a prasat může být zahájena před tím, než je dosaženo teploty uvedené v bodě 1, za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

i)

teplota je monitorována a zaznamenávána v rámci postupů založených na zásadách HACCP;

ii)

provozovatelé potravinářských podniků, kteří odesílají a přepravují jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce, obdrželi od příslušného orgánu v místě odeslání zdokumentované povolení k použití této odchylky;

iii)

vozidlo přepravující jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce je vybaveno nástrojem, který monitoruje a zaznamenává teploty vzduchu, jimž jsou jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce vystaveny, tak, aby příslušné orgány byly schopny ověřit dodržování podmínek týkajících se času a teploty stanovených v bodě viii);

iv)

vozidlo přepravující jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce sváží maso pro jednu přepravu pouze z jedněch jatek;

v)

jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce, na něž se vztahuje tato odchylka, musí mít při zahájení přepravy teplotu v jádře 15 °C, pokud mají být přepravovány ve stejném oddíle jako jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce, které splňují požadavek na teplotu uvedený v bodě 1 (tj. 7 stupňů);

vi)

k zásilce je přiloženo prohlášení provozovatele potravinářského podniku; v tomto prohlášení musí být uvedena doba chlazení před nakládkou, doba, kdy byla zahájena nakládka jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí jatečně upravených těl nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce, teplota povrchu v uvedené době, maximální teplota vzduchu při přepravě, které mohou být jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrti jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce vystaveny, maximální povolená doba přepravy, datum povolení a název příslušného orgánu, který odchylku poskytl;

vii)

provozovatel potravinářského podniku určení musí uvědomit příslušné orgány před tím, než poprvé obdrží jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na tři velkoobchodní porce, u nichž nebylo před přepravou dosaženo teploty stanovené v bodě 1;

viii)

takové maso se přepravuje v souladu s těmito parametry:

v případě maximálně šestihodinové doby přepravy (5):

Druh

Teplota povrchu (2)

Maximální doba pro zchlazení na teplotu povrchu (3)

Maximální teplota vzduchu při přepravě (4)

Maximální průměrný denní počet kolonií aerobních mikroorganismů u jatečně upraveného těla (5)

Ovce a kozy

7 °C

8 hodin

6 °C

log10 3,5 cfu/cm2

Skot

20 hodin

log10 3,5 cfu/cm2

Prasata

16 hodin

log10 4 cfu/cm2

v případě maximálně třicetihodinové doby přepravy (5):

Druh

Teplota povrchu (2)

Maximální doba pro zchlazení na teplotu povrchu (3)

Teplota v jádře (6)

Maximální teplota vzduchu při přepravě (4)

Maximální průměrný denní počet kolonií aerobních mikroorganismů u jatečně upraveného těla (5)

Prasata

7 °C

16 hodin

15 °C

6 °C

log10 4 cfu/cm2

v případě maximálně šedesátihodinové doby přepravy (5):

Druh

Teplota povrchu (2)

Maximální doba pro zchlazení na teplotu povrchu (3)

Teplota v jádře (6)

Maximální teplota vzduchu při přepravě (4)

Maximální průměrný denní počet kolonií aerobních mikroorganismů u jatečně upraveného těla (5)

Ovce a kozy

4 °C

12 hodin

15 °C

3 °C

log10 3 cfu/cm2

Skot

24 hodin

2)

V oddílu I kapitole V se doplňuje nový bod 5, který zní:

„5.

Jatečně upravená těla, půle jatečně upravených těl, čtvrtě jatečně upravených těl nebo půle jatečně upravených těl rozporcované na nejvýše tři velkoobchodní porce mohou být vykosťovány a bourány/porcovány před dosažením teploty uvedené v bodě 2 písm. b), pokud byly přepravovány podle odchylky stanovené v bodě 3 písm. b) kapitoly VII oddílu I. V takovém případě musí být maso během vykosťování nebo bourání/porcování vystaveno teplotám vzduchu, které zajistí nepřetržitý pokles teploty masa. Jakmile je maso rozbouráno/rozporcováno a popřípadě zabaleno, musí být zchlazeno na teplotu uvedenou v bodě 2 písm. b), pokud již nemá nižší než uvedenou teplotu.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. října 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(2)  EFSA Journal 2014; 12(3):3601 [81 s.].

(3)  EFSA Journal 2016; 14(6):4523 [38 s.].

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

(5)  Maximální přípustná doba od zahájení nakládky masa do vozidla až do uskutečnění poslední dodávky. Nakládku masa do vozidla lze odložit na dobu po uplynutí maximální přípustné doby pro zchlazení masa na jeho specifickou teplotu povrchu. Pokud k tomu dojde, musí být maximální přípustná doba přepravy zkrácena o stejnou dobu, o jakou byla odložena nakládka. Příslušný orgán členského státu určení může omezit počet míst dodání.

(2)  Maximální přípustná teplota povrchu při nakládce a poté opatření v nejširší části jatečně upravených těl, půlí jatečně upravených těl, čtvrtí jatečně upravených těl nebo půlí jatečně upravených těl rozporcovaných na tři velkoobchodní porce.

(3)  Maximální přípustná doba od okamžiku usmrcení do dosažení maximální přípustné teploty povrchu při nakládce.

(4)  Maximální teplota vzduchu, které smí být maso vystaveno od okamžiku zahájení nakládky a po celou dobu trvání přepravy.

(5)  Maximální průměrný denní počet kolonií aerobních mikroorganismů u jatečně upraveného těla na jatkách za použití klouzavého období 10 týdnů, přípustný u jatečně upravených těl dotčených druhů, jenž provozovatel uspokojivě prokáže příslušnému orgánu v souladu s postupy odběru vzorků a vyšetření stanovenými v bodech 2.1.1 a 2.1.2 kapitoly 2 a v bodě 3.2 kapitoly 3 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

(6)  Maximální přípustná teplota v jádře masa v době nakládky a poté.“


1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 285/14


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1982

ze dne 31. října 2017,

kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné společnostmi Dongguan Luzhou Shoes Co. Ltd, Dongguan Shingtak Shoes Co. Ltd, Guangzhou Dragon Shoes Co. Ltd, Guangzhou Evervan Footwear Co. Ltd, Guangzhou Guangda Shoes Co. Ltd, Long Son Joint Stock Company a Zhaoqing Li Da Shoes Co., Ltd, s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na článek 266 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 14 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

(1)

Dne 23. března 2006 přijala Komise nařízení (ES) č. 553/2006, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu některé obuvi se svrškem z usně (dále jen „obuv“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“ nebo „Čína“) a Vietnamu (dále jen „prozatímní nařízení“) (2).

(2)

Nařízením (ES) č. 1472/2006 (3) uložila Rada konečná antidumpingová cla v rozmezí od 9,7 do 16,5 % na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Vietnamu a z ČLR na dobu dvou let (dále jen „nařízení (ES) č. 1472/2006“ nebo „sporné nařízení“).

(3)

Nařízením (ES) č. 388/2008 (4) rozšířila Rada konečná antidumpingová opatření na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z ČLR na dovoz zasílaný ze Zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ ze Zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao.

(4)

K okamžiku uplynutí platnosti opatření Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti zahájeného dne 3. října 2008 (5) znovu prodloužila antidumpingová opatření o dobu 15 měsíců, tj. do 31. března 2011, a to prostřednictvím prováděcího nařízení (EU) č. 1294/2009 (6) (dále jen „prováděcí nařízení (EU) č. 1294/2009“).

(5)

Společnosti Brosmann Footwear (HK) Ltd, Seasonable Footwear (Zhongshan) Ltd, Lung Pao Footwear (Guangzhou) Ltd, Risen Footwear (HK) Co Ltd a Zhejiang Aokang Shoes Co. Ltd (dále jen „žalobkyně“) napadly sporné nařízení u Soudu prvního stupně (nyní Tribunál). Svými rozsudky ze dne 4. března 2010 ve věci Brosmann Footwear (HK) a další v. Rada, T-401/06, a ze dne 4. března 2010 ve spojených věcech Zhejiang Aokang Shoes a Wenzhou Taima Shoes v. Rada, T-407/06 a T-408/06, Tribunál tyto žaloby zamítl.

(6)

Žalobkyně se proti těmto rozsudkům odvolaly. Soudní dvůr tyto rozsudky ve svých rozsudcích ze dne 2. února 2012 ve věci Brosmann Footwear (HK) a další v. Rada, C-249/10 P, a ze dne 15. listopadu 2012 ve věci Zhejiang Aokang Shoes v. Rada, C-247/10 P (dále jen „rozsudky Brosmann a Aokang“) zrušil. Soudní dvůr rozhodl, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení věci, neboť se domníval, že Komise nebyla povinna zkoumat žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) a c) základního nařízení od hospodářských subjektů nezařazených do vzorku (bod 36 rozsudku ve věci C-249/10 P a body 29 a 32 rozsudku ve věci C-247/10 P).

(7)

Soudní dvůr poté sám v dané věci rozhodl. Rozhodl, že „[…] Komise měla přezkoumat odůvodněné žádosti, které jí navrhovatelky předložily na základě čl. 2 odst. 7 písm. b) a c) základního nařízení za účelem přiznáníSTH v rámci antidumpingového řízení upraveného sporným nařízením. Dále je třeba konstatovat, že není vyloučeno, že takový přezkum povede k tomu, že jim bude uloženo konečné antidumpingové clo lišící se od cla ve výši 16,5 %, které se na ně vztahuje podle čl. 1 odst. 3 sporného nařízení. Z téhož ustanovení totiž vyplývá, že ve sporném nařízení bylo konečné antidumpingové clo ve výši 9,7 % uloženo pouze jedinému čínskému hospodářskému subjektu zařazenému do vzorku, kterému byl přiznán STH. Platí přitom, jak vyplývá z bodu 38 tohoto rozsudku, že pokud by Komise konstatovala, že podmínky tržního hospodářství převažují i v případě navrhovatelek, měla by se posledně uvedená sazba cla, v případě nemožnosti vypočítat individuální dumpingové rozpětí, vztahovat i na ně“ (bod 42 rozsudku ve věci C-249/10 P a bod 36 rozsudku ve věci C-247/10 P).

(8)

V důsledku toho zrušil Soudní dvůr sporné nařízení v rozsahu, ve kterém se týká dotčených žalobkyň.

(9)

V říjnu 2013 Komise prostřednictvím oznámení uveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (7) oznámila, že se rozhodla obnovit antidumpingové řízení k okamžiku vzniku nesrovnalostí a přezkoumat, zda v případě žalobkyň převažovaly v období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005 podmínky tržního hospodářství. V uvedeném oznámení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se přihlásily.

(10)

V březnu 2014 Rada prováděcím rozhodnutím 2014/149/EU (8) zamítla návrh Komise na přijetí prováděcího nařízení Rady o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společnostmi Brosmann Footwear (HK) Ltd, Seasonable Footwear (Zhongshan) Ltd, Lung Pao Footwear (Guangzhou) Ltd, Risen Footwear (HK) Co Ltd a Zhejiang Aokang Shoes Co. Ltd a o konečném výběru jim uloženého prozatímního cla a ukončila řízení týkající se uvedených výrobců. Rada vyjádřila názor, že dovozci, kteří nakoupili obuv od uvedených vyvážejících výrobců a kterým bylo příslušnými vnitrostátními orgány příslušné clo nahrazeno na základě článku 236 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (9) (dále jen „celní kodex Společenství“), nabyli na základě ustanovení čl. 1 odst. 4 sporného nařízení, na jehož základě se ustanovení celního kodexu Společenství, zejména článku 221, na výběr cla uplatnila, legitimní očekávání.

(11)

Tři dovozci dotčeného výrobku, C&J Clark International Ltd. (dále jen „Clark“), Puma SE (dále jen „Puma“) a Timberland Europe B.V. (dále jen „Timberland“) (dále jen „dotčení dovozci“), antidumpingová opatření uvalená na dovoz některé obuvi pocházející z Číny a Vietnamu napadli s odvoláním na judikaturu uvedenou v 5. až 7. bodě odůvodnění u svých vnitrostátních soudů, které se s žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce obrátily na Soudní dvůr.

(12)

Dne 4. února 2016, ve spojených věcech C & J Clark International Limited, C-659/13, a Puma SE, C-34/14 (10), Soudní dvůr prohlásil nařízení (ES) č. 1472/2006 a prováděcí nařízení (EU) č. 1294/2009 za neplatná, jelikož Evropská komise nepřezkoumala žádosti podané vyvážejícími výrobci z ČLR a Vietnamu, kteří nebyli zařazeni do vzorku, o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení (dále jen „rozsudky“), a to v rozporu s požadavky uvedenými v ustanoveních čl. 2 odst. 7 písm. b) a čl. 9 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (11).

(13)

Co se týče věci Timberland Europe, C-571/14, Soudní dvůr dne 11. dubna 2016 rozhodl o výmazu této věci z rejstříku na žádost předkládajícího vnitrostátního soudu.

(14)

Článek 266 SFEU stanoví, že orgány musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudky Soudního dvora. V případě zrušení aktu přijatého orgány v rámci správního řízení, jako je antidumpingové řízení, spočívá zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora v nahrazení zrušeného aktu novým aktem, ve kterém je protiprávnost zjištěná Soudním dvorem odstraněna (12).

(15)

Podle judikatury Soudního dvora lze v postupu nahrazení zrušeného aktu pokračovat k okamžiku, kdy nastala protiprávnost (13). To zejména znamená, že za situace, kdy je akt, kterým je správní řízení ukončeno, zrušen, nemá tento fakt, že akt byl zrušen, nutně vliv na přípravné úkony, jako je zahájení antidumpingového řízení. Za situace, kdy je zrušeno nařízení, které ukládá konečná antidumpingová opatření, to znamená, že pokud k protiprávnosti nedošlo k okamžiku zahájení řízení, zůstává poté, co bylo nařízení zrušeno, antidumpingové řízení nadále otevřeno, protože akt, jímž se antidumpingové řízení uzavírá, byl z právního řádu Unie odstraněn (14).

(16)

S výjimkou skutečnosti, že orgány nepřezkoumaly žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení podané vyvážejícími výrobci z Čínské lidové republiky a Vietnamu, kteří nebyli zařazeni do vzorku, zůstala všechna ostatní zjištění učiněná v nařízení (ES) č. 1472/2006 a prováděcím nařízení (EU) č. 1294/2009 i nadále v platnosti.

(17)

V daném případě protiprávnost nastala až po zahájení řízení. Proto se Komise rozhodla stávající antidumpingové řízení, jež bylo v návaznosti na rozsudky stále otevřené, obnovit, a to od okamžiku, kdy nastala protiprávnost, a přezkoumat, zda v případě dotčených vyvážejících výrobců převažovaly podmínky tržního hospodářství v období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005, což bylo období šetření (dále jen „období šetření“). Komise rovněž v příslušném případě zkoumala, zda byli dotčení vyvážející výrobci způsobilí pro individuální zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (15) (dále jen „základní nařízení ve znění před změnou“) (16).

(18)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1395 (17) Komise opětovně uložila konečné antidumpingové clo, pokud jde o společnosti Clark a Puma, na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z ČLR a vyráběné třinácti čínskými vyvážejícími výrobci, kteří podali žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení, avšak nebyli zařazeni do vzorku, a s konečnou platností vybrala uložené prozatímní clo.

(19)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1647 (18) Komise opětovně uložila konečné antidumpingové clo, pokud jde o společnosti Clark, Puma a Timberland, na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Vietnamu a vyráběné některými vietnamskými vyvážejícími výrobci, kteří podali žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení, avšak nebyli zařazeni do vzorku, a s konečnou platností vybrala uložené prozatímní clo.

(20)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1731 (19) Komise opětovně uložila konečné antidumpingové clo, pokud jde o společnosti Puma a Timberland, na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné jedním vietnamským vyvážejícím výrobcem a dvěma čínskými vyvážejícími výrobci, kteří podali žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení, avšak nebyli zařazeni do vzorku, a s konečnou platností vybrala uložené prozatímní clo.

(21)

S ohledem na provádění rozsudku ve spojených věcech C-659/13 C & J Clark International Limited a C-34/14 Puma SE, uvedených výše ve 12. bodě odůvodnění, přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2016/223 (20). V článku 1 uvedeného nařízení Komise ukládá vnitrostátním celním orgánům předložit všechny žádosti o úhradu konečných antidumpingových cel zaplacených z dovozu obuvi pocházející z Číny a Vietnamu předložené dovozci na základě článku 236 celního kodexu Společenství a na základě skutečnosti, že vyvážející výrobce nezařazený do vzorku v šetření, které vedlo k uložení konečných opatření nařízením (ES) č. 1472/2006 (dále jen „původní šetření“), zažádal o zacházení jako v tržním hospodářství nebo individuální zacházení. Komise příslušnou žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo individuální zacházení posoudí a opětovně uloží příslušnou celní sazbu. Vnitrostátní celní orgány by poté na tomto základě měly rozhodnout o žádosti o vrácení a prominutí antidumpingových cel.

(22)

V návaznosti na oznámení francouzských celních orgánů v souladu s článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/223 Komise zjistila dva čínské vyvážející výrobce, kteří podali žádost o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení v původním šetření, avšak nebyli vybráni do vzorku. Byl zjištěn další vyvážející výrobce, který je dodavatelem společnosti Deichmann, německého dovozce, jenž napadl placení cla. Komise následně žádosti těchto tří čínských vyvážejících výrobců o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení přezkoumala.

(23)

Na základě výše uvedených skutečností Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/2257 (21) opětovně uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné třemi vyvážejícími výrobci, kteří podali žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení, avšak nebyli zařazeni do vzorku, a s konečnou platností vybrala uložené prozatímní clo.

(24)

Dne 12. července 2016 celní orgány Spojeného království, dne 13. července 2016 celní orgány Belgie a dne 26. července 2016 celní orgány Švédska v souladu s článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/223 oznámily Komisi žádosti dovozců o vrácení cla. Na základě těchto oznámení Komise přezkoumala žádosti devatenácti vyvážejících výrobců o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení a prováděcím nařízením (EU) 2017/423 (22) opětovně uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné těmito devatenácti vyvážejícími výrobci, a s konečnou platností vybrala uložené prozatímní clo.

(25)

Jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění výše zmíněného prováděcího nařízení (EU) 2017/423, během výše uvedeného šetření bylo na základě připomínek několika zúčastněných stran po poskytnutí informací zjištěno pět dalších společností/skupin společností, jež buď samy za sebe nebo prostřednictvím čínského nebo vietnamského vyvážejícího výrobce, s nímž jsou ve spojení, předložily v původním šetření formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení, avšak nebyly zařazeny do vzorku a rovněž nebyly posouzeny v žádném předchozím provádění. Tyto společnosti byly uvedeny v příloze VI prováděcího nařízení (EU) 2017/423 a byly součástí čtyř skupin společností.

(26)

Na tomto základě Komise určila čtyři skupiny společností, do nichž patří celkem sedm jednotlivých společností, jež byly čínskými nebo vietnamskými vyvážejícími výrobci, kteří v původním šetření nebyli zařazeni do vzorku a předložili formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení. Komise tudíž v rámci tohoto nařízení posoudila formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení těchto společností: Dongguan Luzhou Shoes Co. Ltd, Dongguan Shingtak Shoes Co. Ltd, Guangzhou Dragon Shoes Co. Ltd, Guangzhou Evervan Footwear Co. Ltd, Guangzhou Guangda Shoes Co. Ltd, Long Son Joint Stock Company a Zhaoqing Li Da Shoes Co. Ltd (dále jen „dotčení vyvážející výrobci“). Dongguan Luzhou Shoes Co. Ltd a Zhaoqing Li Da Shoes Co. Ltd. jsou společnosti ve spojení se společností Dah Lih Puh, která je uvedena v příloze VI prováděcího nařízení (EU) 2017/423. Dongguan Shingtak Shoes Co. Ltd, Guangzhou Dragon Shoes Co. Ltd a Guangzhou Guangda Shoes Co. Ltd jsou společnosti ve spojení se společností Shing Tak Ind. Co. Ltd, která je uvedena v příloze VI prováděcího nařízení (EU) 2017/423. Společnost Guangzhou Evervan Footwear Co. Ltd je ve spojení se společností Evervan Group P/A Eva Overseas Intl. Ltd, která je rovněž uvedena v příloze VI prováděcího nařízení (EU) 2017/423.

B.   PROVEDENÍ ROZSUDKU SOUDNÍHO DVORA VE SPOJENÝCH VĚCECH C-659/13 A C-34/14 VE VZTAHU K DOVOZU Z ČÍNY

(27)

Komise má možnost napravit ty aspekty sporného nařízení, které vedly k jeho prohlášení za neplatné, přičemž může ty části posouzení, kterých se rozsudek (23) nedotýká, ponechat beze změny.

(28)

Cílem tohoto nařízení je opravit ty aspekty sporného nařízení, které nejsou v souladu se základním nařízením, a tudíž vedly k prohlášení nařízení za neplatné, a to v rozsahu, ve kterém jsou dotčeni vyvážející výrobci uvedení ve 26. bodě odůvodnění.

(29)

Všechna ostatní zjištění, která byla v sporném nařízení a v prováděcím nařízení (EU) č. 1294/2009 učiněna a která nebyla Soudním dvorem prohlášena za neplatná, zůstávají v platnosti a tímto se do tohoto nařízení začleňují.

(30)

Následující body odůvodnění se tak omezují na nové posouzení, které bylo nezbytné za účelem dosažení souladu s rozsudky Soudního dvora.

(31)

Komise přezkoumala, zda v případě dotčených vyvážejících výrobců uvedených ve 26. bodě odůvodnění, kteří pro období šetření předložili žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení, převažovalo zacházení jako v tržním hospodářství nebo individuální zacházení. Smyslem je stanovit rozsah, v němž jsou dotčení dovozci oprávněni k tomu, aby jim bylo vráceno antidumpingové clo, které bylo uhrazeno v souvislosti s antidumpingovými cly odvedenými za vývoz těchto dodavatelů.

(32)

V případě, že z analýzy vyplyne, že zacházení jako v tržním hospodářství mělo být těm dotčeným vyvážejícím výrobcům, na jejichž vývoz bylo uvaleno antidumpingové clo, jež dotčení dovozci uhradili, přiznáno, měla by být danému vyvážejícímu výrobci přiznána individuální celní sazba a hodnota vráceného cla by se omezila na částku odpovídající rozdílu mezi odvedeným clem a individuální celní sazbou, tj. v případě dovozu z Číny rozdílu mezi 16,5 % a clem uvaleným na jedinou vyvážející společnost zařazenou do vzorku, které bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, konkrétně ve výši 9,7 %, a v případě dovozu z Vietnamu rozdílu mezi 10 % a případnou individuální celní sazbou vypočtenou pro dotčeného vyvážejícího výrobce.

(33)

Pokud z analýzy vyplyne, že vyvážejícímu výrobci, jemuž bylo zamítnuto zacházení jako v tržním hospodářství, mělo být přiznáno individuální zacházení, měla by být dotčenému vyvážejícímu výrobci přiznána individuální celní sazba a hodnota vráceného cla by se omezila na částku odpovídající rozdílu mezi odvedeným clem, tj. v případě dovozu z Číny 16,5 % a v případě dovozu z Vietnamu 10 %, a případnou individuální celní sazbou vypočtenou pro dotčeného vyvážejícího výrobce.

(34)

V opačném případě, tedy pokud z analýzy předmětných žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení vyplyne, že zacházení jako v tržním hospodářství i individuální zacházení by mělo být zamítnuto, nebude moci být vráceno žádné antidumpingové clo.

(35)

Jak je vysvětleno ve 12. bodě odůvodnění, Soudní dvůr sporné nařízení a prováděcí nařízení (EU) č. 1294/2009 zrušil ve vztahu k vývozu některé obuvi pocházející od některých čínských a vietnamských vyvážejících výrobců, jelikož Komise nepřezkoumala žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení, které tito vyvážející výrobci podali.

(36)

Komise proto přezkoumala žádosti dotčených vyvážejících výrobců o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení za účelem určení celní sazby platné pro jejich vývoz. Z uvedených posouzení vyplynulo, že předložené informace neprokázaly, že dotčení vyvážející výrobci působili v podmínkách tržního hospodářství nebo že byli způsobilí pro individuální zacházení (podrobné vysvětlení je uvedeno ve 37. bodě odůvodnění a bodech následujících).

C.   POSOUZENÍ ŽÁDOSTÍ O ZACHÁZENÍ JAKO V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

(37)

Dlužno připomenout, že v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení leží důkazní břemeno na výrobci, který o zacházení jako v tržním hospodářství žádá. Za tímto účelem čl. 2 odst. 7 písm. c) první pododstavec stanoví, že žádost podaná takovým výrobcem musí obsahovat dostatečné důkazy o tom, že výrobce působí v podmínkách tržního hospodářství, jak jsou vymezeny v daném ustanovení. Orgány Unie tudíž nemají žádnou povinnost prokázat, že výrobce podmínky stanovené pro přiznání takového statusu nesplňuje. Úkolem orgánů Unie naopak je, aby posoudily, zda jsou důkazy předložené dotčeným výrobcem dostatečné k prokázání toho, že kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) prvním pododstavci základního nařízení jsou splněna, aby mu bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, a úkolem unijního soudu je, aby ověřil, že takovéto posouzení není zjevně nesprávné (bod 32 rozsudku ve věci C-249/10 P a bod 24 rozsudku ve věci C-247/10 P).

(38)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení by mělo být splněno všech pět kritérií uvedených v dotčeném článku, aby vyvážejícímu výrobci mohlo být zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno. Komise měla tedy za to, že pro zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství postačí, pokud alespoň jedno z těchto kritérií splněno není.

(39)

Žádný z dotčených vyvážejících výrobců nebyl schopen prokázat splnění prvního kritéria (obchodní rozhodnutí). Komise konkrétně zjistila, že někteří vyvážející výrobci (společnosti 28, 29, 31 a 32) (24) nemohli svobodně určit množství prodeje pro domácí a vývozní trhy. V tomto ohledu Komise shledala, že na konkrétních trzích (domácím a vývozním) existuje omezení produkce a/nebo omezení množství prodeje. Kromě toho žádný z dotčených vyvážejících výrobců nepředložil nezbytné a kompletní informace (např. důkazy týkající se struktury a kapitálu společnosti, důkazy nebo vysvětlení ohledně rozhodování společnosti, důkazy týkající se nákladů na elektřinu nebo anglické znění stanov) k prokázání toho, že svá obchodní rozhodnutí činili na základě tržních signálů bez zásadních zásahů státu.

(40)

Pokud jde o druhé kritérium (účetnictví), žádný ze sedmi vyvážejících výrobců neprokázal, že vede jednoznačné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy. V tomto ohledu se při posouzení společností 27, 28, 29 a 31 zjistilo, že jejich účetnictví není v souladu s mezinárodními účetními standardy, např. chybí informace o pronájmu budov nebo jsou nesprávně uvedeny informace o právu k užívání pozemků nebo společnost využívala pevného směnného kurzu. U společností 27, 28, 30 a 32 shledala Komise nesrovnalosti mezi informacemi poskytnutými v žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a v podkladech (tj. v rozvaze). Společnost 26 Komisi předložila výrok/zprávu nezávislého auditora a účetní závěrky pouze ve vietnamštině a neposkytla jejich anglický překlad.

(41)

Pokud jde o třetí kritérium (aktiva a přenos), společnosti 26, 27, 28, 29, 30, 31 a 32 neprokázaly, že systém netržního hospodářství nezpůsobil žádné zkreslení. Konkrétně tyto společnosti nepředložily nezbytné a kompletní informace mimo jiné ohledně aktiv ve vlastnictví společnosti, podmínek a hodnoty práv k užívání pozemků, odchylky od standardní daňové sazby, náborové politiky společnosti, daňové sazby nebo dodavatelů elektrické energie a sazeb.

(42)

Společnost 27 neprokázala, že splňuje čtvrté kritérium (právní prostředí). Přestože byla společnost podle její rozvahy zjevně v platební neschopnosti, nebyla tato informace uvedena v její účetní závěrce, ani ve zprávě auditora. Společnost tudíž neprokázala, že její provoz probíhal podle právní úpravy úpadku a vlastnictví, jež zajišťuje stabilitu a právní jistotu.

(43)

Společnost 29 neprokázala, že splňuje páté kritérium (převod měn), neboť podle poznámek k účetní závěrce využívala společnost při obchodním styku v cizí měně pevný směnný kurz, což není v souladu s pátým kritériem, které stanoví, že měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(44)

Komise dotčené vyvážející výrobce informovala o tom, že žádnému z nich nebude uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, a vyzvala je, aby se k této skutečnosti vyjádřili. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(45)

Žádný ze sedmi dotčených vyvážejících výrobců tedy všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení nesplnil, v důsledku čehož žádnému z nich zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno nebylo.

D.   POSOUZENÍ ŽÁDOSTÍ O INDIVIDUÁLNÍ ZACHÁZENÍ

(46)

Podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení ve znění před změnou se však v případě použití čl. 2 odst. 7 písm. a) téhož nařízení stanoví individuální clo pro vývozce, kteří prokáží splnění všech kritérií stanovených v čl. 9 odst. 5 základního nařízení ve znění před změnou.

(47)

Jak je uvedeno ve 37. bodě odůvodnění, je nutné připomenout, že v souladu s ustanovením čl. 9 odst. 5 základního nařízení ve znění před změnou leží důkazní břemeno na výrobci, který o individuální zacházení žádá. Za tímto účelem čl. 9 odst. 5 první pododstavec základního nařízení ve znění před změnou stanoví, že předložená žádost musí být řádně odůvodněna. Orgány Unie tudíž nemají žádnou povinnost prokázat, že vývozce podmínky stanovené pro přiznání takového statusu nesplňuje. Úkolem orgánů Unie je naopak posoudit, zda důkazy, které dotčený vývozce předložil, jsou dostatečné k prokázání toho, že kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení ve znění před změnou jsou splněna, aby vývozci mohlo být individuální zacházení přiznáno.

(48)

V souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení ve znění před změnou by měli vývozci prokázat na základě řádně odůvodněné žádosti, že všech pět kritérií v něm uvedených je splněno, aby jim mohlo být individuální zacházení přiznáno. Komise měla tedy za to, že pro zamítnutí žádosti o individuální zacházení postačí, pokud alespoň jedno z těchto kritérií splněno není.

(49)

Jedná se o těchto pět kritérií:

1)

v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisk;

2)

vývozní ceny a množství a prodejní podmínky jsou svobodně určovány;

3)

většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby; státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce jsou buď v menšině, nebo musí být prokázáno, že je společnost navzdory tomu dostatečně nezávislá na státních zásazích;

4)

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů a

5)

státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení opatření, pokud se jednotlivým vývozcům uloží rozdílné celní sazby.

(50)

Všech sedm dotčených vyvážejících výrobců požádalo o individuální zacházení v případě, že by jim nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství. Komise tudíž rovněž poté, co zamítla jejich žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, jak je popsáno výše ve 37. až 44. bodě odůvodnění, posoudila, zda by těmto vyvážejícím výrobcům mělo být uděleno individuální zacházení.

(51)

Pokud jde o první kritérium (repatriace základního kapitálu a zisku), společnost 30 neprokázala, že mohla svobodně repatriovat základní kapitál a zisk, a tudíž neprokázala splnění tohoto kritéria.

(52)

Co se týče druhého kritéria (prodej na vývoz a ceny svobodně určeny), Komise dospěla k závěru, že společnosti 29, 31 a 32 neprokázaly, že obchodní rozhodnutí, například vývozní ceny a množství a prodejní podmínky, jsou určovány svobodně na základě tržních signálů, neboť z analyzovaných důkazů, jako jsou stanovy nebo povolení k podnikání, vyplynulo omezení produkce a/nebo množství prodeje obuvi na konkrétních trzích.

(53)

Pokud jde o třetí kritérium (společnost – klíčové řídící funkce a akcie nebo podíly – je dostatečně nezávislá na státních zásazích), došla Komise k závěru, že společnosti 26, 27, 28, 29, 30 a 31 nepředložily nezbytné informace k prokázání toho, že jsou dostatečně nezávislé na státních zásazích. Kromě toho nebyly předloženy žádné nebo dostatečné informace ohledně vlastnické struktury společnosti a o tom, jak jsou přijímána rozhodnutí (společnosti 27, 28, 29 a 30) a jak a za jakých podmínek byla těmto společnostem převedena práva k užívání pozemků (společnosti 28, 29 a 31). Společnost 26 rovněž předložila pouze vietnamské znění stanov a neposkytla jejich anglický překlad.

(54)

Kromě toho společnosti 26, 27, 28, 29 a 30 rovněž neprokázaly splnění požadavků pátého kritéria (obcházení), a to na základě skutečnosti, že nebyly poskytnuty žádné informace o tom, jak jsou v rámci společnosti přijímána rozhodnutí, a zda rozhodování společnosti významným způsobem ovlivňoval stát.

(55)

Společnost 29 dále neprováděla měnové přepočty podle tržních směnných kursů, avšak na základě pevného směnného kurzu, jak je uvedeno výše ve 43. bodě odůvodnění. Nesplnila tudíž požadavky čtvrtého kritéria (měnové přepočty na základě tržního kurzu).

(56)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti žádný ze sedmi dotčených vyvážejících výrobců podmínky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení ve znění před změnou nesplnil, a tudíž žádnému z nich individuální zacházení přiznáno nebylo. Komise dotčené vyvážející výrobce o svém závěru informovala a vyzvala je, aby se k němu vyjádřili. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(57)

Na vývoz uskutečněný dotčenými sedmi vyvážejícími výrobci by tedy mělo být uvaleno zbytkové antidumpingové clo platné pro Čínu ve výši 16,5 % a pro Vietnam ve výši 10 %, a to za dobu použitelnosti nařízení (ES) č. 1472/2006. Původně trvala doba použitelnosti zmíněného nařízení od 7. října 2006 do 7. října 2008. Po zahájení přezkumu před pozbytím platnosti byla 30. prosince 2009 prodloužena do 31. března 2011. Protiprávnost zjištěná v rozsudcích spočívá v tom, že orgány Unie nezkoumaly, zda by výrobky vyrobené dotčenými vyvážejícími výrobci měly podléhat zbytkovému clu, nebo individuálnímu clu. Na základě protiprávnosti zjištěné Soudním dvorem neexistuje žádný právní důvod pro úplné osvobození výrobků vyrobených dotčenými vyvážejícími výrobci od platby antidumpingového cla. Nový akt napravující protiprávnost zjištěnou Soudním dvorem musí proto pouze přehodnotit použitelnou sazbu antidumpingového cla, a nikoli opatření samotná.

(58)

Jelikož byl učiněn závěr, že v případě dotčených vyvážejících výrobců by mělo být opětovně uloženo zbytkové clo použitelné pro Čínu a Vietnam ve stejné sazbě, v jaké bylo původně uloženo sporným nařízením a prováděcím nařízením (EU) č. 1294/2009, není třeba provádět žádné změny nařízení (ES) 388/2008. Posledně jmenované nařízení zůstává v platnosti.

E.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN PO POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(59)

Po poskytnutí informací obdržela Komise připomínky jménem federace FESI a obuvnické koalice (25) zastupujících dovozce obuvi v Unii.

Procedurální požadavky při posuzování formulářů žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení

(60)

FESI a obuvnická koalice zejména tvrdily, že při posuzování formulářů žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení leží důkazní břemeno na Komisi, neboť čínští a vietnamští vyvážející výrobci byli tohoto břemena zproštěni tím, že podali žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení v původním šetření. FESI a obuvnická koalice rovněž tvrdily, že vyvážejícím výrobcům dotčeným stávajícím provedením měla být přiznána stejná procesní práva jako práva přiznaná vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku během původního šetření. FESI a obuvnická koalice tvrdily, že byla provedena pouze analýza dokumentů, nikoliv inspekce na místě, a že čínští a vietnamští vyvážející výrobci nedostali příležitost doplnit své formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení prostřednictvím písemných upozornění na nedostatky.

(61)

FESI a obuvnická koalice dále tvrdily, že vyvážejícím výrobcům dotčeným tímto provedením nebyly poskytnuty stejné procesní záruky jako záruky uplatňované ve standardních antidumpingových šetřeních, avšak byly uplatněny přísnější normy. FESI a obuvnická koalice tvrdily, že Komise nevzala v úvahu časovou prodlevu mezi podáním žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení v původním šetření a posouzením těchto žádostí. Kromě toho měli vyvážející výrobci během původního šetření na vyplnění žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení pouze 15 dnů místo obvyklých 21 dnů.

(62)

Na tomto základě FESI a obuvnická koalice tvrdily, že nebyla dodržena základní právní zásada poskytnout zúčastněným stranám plnou možnost vykonávat svá práva na obhajobu, která je zakotvena v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 6 Smlouvy o Evropské unii. Na tomto základě bylo tvrzeno, že se Komise tím, že vyvážejícím výrobcům neposkytla příležitost doplnit neúplné informace, dopustila zneužití pravomoci a v konečném důsledku obrátila důkazní břemeno ve fázi provádění.

(63)

FESI a obuvnická koalice nakonec rovněž tvrdily, že tento přístup by byl diskriminační vůči čínským a vietnamským vyvážejícím výrobcům, kteří byli zařazeni do vzorku v původním šetření, ale také vůči ostatním vyvážejícím výrobcům v zemích bez tržního hospodářství, kteří byli předmětem antidumpingového šetření a v uvedeném šetření podali žádost o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení. Na čínské a vietnamské společnosti dotčené stávajícím prováděním by se tedy neměl vztahovat stejný limit pro poskytování informací, jaký se používá v běžném patnáctiměsíčním šetření, a neměly by se na ně vztahovat přísnější procesní normy.

(64)

FESI a obuvnická koalice rovněž tvrdily, že Komise fakticky použila dostupné údaje ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního nařízení, ale nejednala v souladu s procesními pravidly stanovenými v čl. 18 odst. 4 základního nařízení.

(65)

Komise připomíná, že podle judikatury leží důkazní břemeno na výrobci, který o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení žádá, a to na základě ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Za tímto účelem čl. 2 odst. 7 písm. c) první pododstavec stanoví, že žádost podaná takovým výrobcem musí obsahovat dostatečné důkazy o tom, že výrobce působí v podmínkách tržního hospodářství, jak jsou vymezeny v daném ustanovení. Jak uvedl Soudní dvůr v rozsudcích ve věcech Brosmann a Aokang, orgány tedy nemají žádnou povinnost prokazovat, že výrobce podmínky stanovené pro přiznání tohoto statusu nesplňuje. Úkolem Komise je naopak posoudit, zda jsou důkazy, které dotčený výrobce předložil, dostatečné k prokázání toho, že kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) prvním pododstavci základního nařízení jsou splněna, aby výrobci mohlo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení (viz 48. bod odůvodnění). V tomto ohledu je třeba připomenout, že Komise nemá podle základního nařízení ani judikatury povinnost dát vyvážejícímu výrobce možnost doplnit do jeho žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení veškeré chybějící věcné informace. Komise může založit své posouzení na informacích poskytnutých vyvážejícím výrobcem.

(66)

V souvislosti s tvrzením, že byla provedena pouze analýza dokumentů, Komise konstatuje, že analýza dokumentů je postup, podle něhož se analyzují žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/o individuální zacházení na základě dokumentů poskytnutých vyvážejícím výrobcem. Komise u všech žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství/o individuální zacházení provádí analýzu dokumentů. Kromě toho může Komise rozhodnout o provedení inspekcí na místě. Inspekce na místě však nejsou nutné ani nejsou prováděny u každé žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/o individuální zacházení. Inspekce na místě, jsou-li prováděny, mají zpravidla za cíl potvrdit určité předběžné posouzení provedené orgány a/nebo ověřit správnost informací poskytnutých dotčeným vyvážejícím výrobcem. Jinými slovy, pokud z důkazů předložených vyvážejícím výrobcem jasně vyplývá, že zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení není opodstatněné, další a nepovinný stupeň inspekcí na místě obvykle nenastane. Je na Komisi, aby posoudila, zda je inspekce na místě vhodná (26). Uvážení rozhodnout o způsobu ověření informací obsažených ve formuláři žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/o individuální zacházení přísluší tomuto orgánu. Jestliže tedy Komise, jako v tomto případě, rozhodne na základě analýzy dokumentů, že má k dispozici dostatečné důkazy k rozhodnutí o žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/o individuální zacházení, inspekce na místě není nutná a nelze ji vyžadovat.

(67)

Pokud jde o tvrzení, že práva na obhajobu nebyla tím, že Komise rozhodla neposlat písemná upozornění na nedostatky, řádně dodržena, je třeba v prvé řadě připomenout, že práva na obhajobu jsou právy individuálními a že FESI a obuvnická koalice se nemohou odvolávat na porušení individuálního práva jiných společností. Zadruhé, Komise popírá tvrzení, že při provádění pouhé analýzy dokumentů, oproti analýze dokumentů v kombinaci s inspekcí na místě, provádí Komise takové praktiky, kdy se uskutečňuje rozsáhlá výměna informací a probíhá obšírný proces žádání o doplnění informací. FESI a obuvnická koalice skutečně nebyly s to poskytnout důkazy o opaku.

(68)

Připomínky FESI a obuvnické koalice ohledně diskriminace musí být rovněž zamítnuty jako nepodložené. Je třeba připomenout, že k porušení zásady rovného zacházení dochází, pokud orgány Unie řeší srovnatelné případy odlišně, čímž jsou znevýhodněny některé hospodářské subjekty vůči jiným hospodářským subjektům, aniž by takové rozdílné zacházení bylo odůvodněno podstatnými objektivními rozdíly (27). To však Komise nedělá: tím, že požaduje, aby čínští a vietnamští vyvážející výrobci nezařazení do vzorku předkládali žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/o individuální zacházení k opětovnému posouzení, usiluje o to, aby tito vyvážející výrobci, kteří dříve nebyli zařazení do vzorku, byli postaveni na stejnou úroveň jako ti, kteří v původním šetření dovzorku zařazeni byli. Jelikož základní nařízení v tomto ohledu navíc nestanoví minimální lhůtu, je-li časový rámec pro tento účel přiměřený a poskytuje-li stranám dostatek příležitostí ke shromáždění (nebo opětovnému shromáždění) potřebných informací při zachování jejich práva na obhajobu, k diskriminaci nedochází.

(69)

Pokud jde o čl. 18 odst. 1 základního nařízení, Komise v tomto případě informace poskytnuté dotčenými vyvážejícími výrobci přijala, neodmítla tyto informace a založila na nich své posouzení. Komise proto článek 18 nepoužila. Z toho vyplývá, že nebylo zapotřebí postupovat podle čl. 18 odst. 4 základního nařízení. Postup podle čl. 18 odst. 4 se uplatní tehdy, když má Komise v úmyslu některé informace, jež zúčastněné strany poskytly, odmítnout a použít místo nich dostupné údaje.

Právní základ pro opětovné otevření šetření

(70)

FESI a obuvnická koalice tvrdily, že Komise údajně jednala v rozporu s článkem 266 SFEU, jelikož tento článek neobsahuje právní základ pro opětovné otevření šetření s ohledem na již neplatné opatření. FESI a obuvnická koalice rovněž znovu zdůraznily, že článek 266 SFEU neumožňuje uložení antidumpingových cel se zpětnou působností, což rovněž potvrzuje rozsudek Soudního dvora ve věci IPS v. Rada, C-458/98P (28).

(71)

V tomto ohledu FESI a obuvnická koalice tvrdily, že antidumpingové řízení týkající se dovozu obuvi z Číny a Vietnamu bylo uzavřeno dne 31. března 2011 s uplynutím platnosti opatření. Komise za tímto účelem vydala oznámení v Úředním věstníku Evropské unie týkající se uplynutí platnosti cel dne 16. března 2011 (29) (dále jen „oznámení o pozbytí platnosti“), výrobní odvětví Unie netvrdilo, že by dumping přetrvával, a rovněž rozsudek Soudního dvora Evropské unie neprohlásil oznámení o pozbytí platnosti za neplatné.

(72)

Kromě toho tytéž strany tvrdily, že základní nařízení neobsahuje žádný základ pro to, aby Komise opětovně otevřela antidumpingové šetření.

(73)

V této souvislosti FESI a obuvnická koalice navíc tvrdily, že obnovení šetření a posouzení žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení, které podali dotčení čínští a vietnamští vyvážející výrobci v původním šetření, je v rozporu s univerzální zásadou promlčení nebo prekluze. Tato zásada je stanovena v Dohodě o WTO a v základním nařízení, jež uvádí lhůtu pěti let pro trvání opatření, a v čl. 236 odst. 1 a čl. 221 odst. 3 celního kodexu Společenství, jež uvádí období tří let, které mají dovozci na to, aby požadovali vrácení antidumpingového cla na jedné straně, a vnitrostátní celní orgány na to, aby vybraly dovozní cla a antidumpingová cla na straně druhé (30). Článek 266 SFEU od této zásady neumožňuje odchylku.

(74)

Nakonec bylo tvrzeno, že Komise nepředložila žádné odůvodnění nebo předchozí judikaturu na podporu použití článku 266 SFEU jako právního základu pro opětovné otevření řízení.

(75)

Pokud jde o neuvedení právního základu pro opětovné otevření šetření, Komise se v této souvislosti odvolává na judikaturu zmíněnou výše v 15. bodě odůvodnění, podle níž Komise může přistoupit k obnově šetření k okamžiku, kdy nastala protiprávnost. Z judikatury vyplývá, že legálnost antidumpingového nařízení musí být posuzována ve světle objektivních norem práva Unie, nikoliv ve světle rozhodovací praxe, a to ani v případě, že taková praxe existuje (což není tento případ). Předchozí praxe Komise, quod non, tedy nemůže vést ke vzniku legitimního očekávání: podle ustálené judikatury Soudního dvora může legitimní očekávání vzniknout pouze tehdy, pokud orgány poskytly konkrétní ujištění, jež by umožnila zúčastněné straně oprávněně dovodit, že orgány Unie budou jednat určitým způsobem (31). FESI ani obuvnická koalice se nepokusily prokázat, že v tomto případě byla tato ujištění poskytnuta. To platí tím spíše, že dřívější praxe, která byla v této souvislosti zmíněna, neodpovídá skutkové a právní situaci tohoto případu, přičemž rozdíly mohou být vysvětleny právě odlišnou skutkovou a právní situací tohoto případu.

(76)

Tento případ se liší v následujících aspektech: protiprávnost, kterou Soudní dvůr zjistil, se nedotýká zjištění ohledně dumpingu, újmy a zájmu Unie, potažmo tedy principu uvalení cla, ale pouze příslušné celní sazby. V předešlých případech, v nichž byl akt zrušen a na které se zúčastněné strany odvolávají, se naopak jednalo o samotná zjištění ohledně dumpingu, újmy a zájmu Unie. Orgány jsou tudíž oprávněny přepočítat přesnou celní sazbu pro dotčené vyvážející výrobce.

(77)

V tomto případě konkrétně nebylo vůbec nutné od zúčastněných stran požadovat dodatečné informace. Komise měla naopak posoudit informace, které jí byly již dříve předloženy, které však před přijetím nařízení (ES) č. 1472/2006 neposuzovala. Dřívější praxe týkající se jiných případů však v žádném případě, jak je uvedeno výše v 75. bodě odůvodnění, neposkytuje přesnou a bezpodmínečnou záruku ve vztahu k tomuto případu.

(78)

V neposlední řadě je třeba poznamenat, že všechny strany, proti nimž je řízení vedeno, tedy dotčení vyvážející výrobci, stejně jako strany řízení vedených před Soudním dvorem, a sdružení, které jednu z těchto stran zastupuje, byly informovány, a to cestou poskytnutí informací o relevantních skutečnostech, na jejichž základě Komise hodlá toto posouzení zacházení jako v tržním hospodářství/individuálního zacházení přijmout. Jejich právo na obhajobu je tedy zachováno. V této souvislosti je zejména třeba poznamenat, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, práva na obhajobu v rámci antidumpingového řízení nepožívají, jelikož tato řízení nejsou vedena proti nim.

(79)

Pokud jde o tvrzení, že dotčená opatření pozbyla platnosti dne 31. března 2011, nevidí Komise důvod, proč by skutečnost, že opatření pozbylo platnosti, měla jakkoliv ovlivnit právo Komise na přijetí nového aktu, který by zrušený akt nahradil na základě rozsudku zrušujícího původní akt. Podle judikatury uvedené v 15. bodě odůvodnění výše by správní řízení mělo být obnoveno od okamžiku, kdy nastala protiprávnost.

(80)

Antidumpingová řízení jsou proto – v důsledku skutečnosti, že byl zrušen akt, kterým byla řízení ukončena – stále ještě otevřena. Je povinností Komise tato řízení uzavřít; podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení musí být šetření uzavřeno aktem Komise.

Článek 236 celního kodexu Společenství

(81)

FESI a obuvnická koalice rovněž uvedly, že postup přijatý pro opětovné otevření šetření a zpětné uložení cla představuje zneužití pravomoci Komisí a porušuje SFEU. FESI a obuvnická koalice v tomto ohledu uvádí, že Komise nemá pravomoc zasahovat do ustanovení čl. 236 odst. 1 celního kodexu Společenství zabraňováním vrácení antidumpingových cel. Tvrdily, že bylo povinností vnitrostátních celních orgánů vyvodit důsledky ze zneplatnění cla a že by rovněž měly být povinny proplatit antidumpingová cla, která byla Soudním dvorem prohlášena za neplatná.

(82)

V tomto ohledu FESI a obuvnická koalice tvrdily, že čl. 14 odst. 3 základního nařízení neumožňuje Komisi odchýlit se od článku 236 celního kodexu Společenství, neboť oba právní předpisy náleží ke stejnému právnímu řádu a základní nařízení nelze považovat za lex specialis celního kodexu Společenství.

(83)

Kromě toho tytéž strany dále tvrdily, že čl. 14 odst. 3 základního nařízení neodkazuje na článek 236 celního kodexu Společenství a pouze stanoví, že Komise může přijmout zvláštní ustanovení, nikoli však odchylky od celního kodexu Společenství.

(84)

V reakci na tuto otázku je třeba zdůraznit, že čl. 14 odst. 1 základního nařízení neumožňuje automatickou použitelnost pravidel upravujících celní předpisy Unie na uložení individuálních antidumpingových cel (32). Ustanovení čl. 14 odst. 3 základního nařízení spíše dává orgánům Unie právo provést pravidla upravující celní předpisy Unie a, je-li to nezbytné a užitečné, stanovit jejich použitelnost (33).

(85)

Takové provedení nevyžaduje úplné uplatňování všech ustanovení celních předpisů Unie. V čl. 14 odst. 3 základního nařízení je výslovně uvedeno zvláštní ustanovení týkající se společné definice pojmu původ, což je dobrým příkladem případu, kdy dochází k odchýlení od ustanovení celních předpisů Unie. Na tomto základě Komise využila pravomocí vyplývajících z čl. 14 odst. 3 základního nařízení a vyžadovala, aby vnitrostátní celní orgány upustily dočasně od případných úhrad. To nezpochybňuje výlučnou pravomoc, kterou mají vnitrostátní celní orgány, pokud jde o spory týkající se celního dluhu: rozhodovací pravomoci přísluší celním orgánům členských států. Celní orgány členských států nicméně rozhodují na základě závěrů Komise ohledně žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a o individuální zacházení, zda by měla být poskytnuta úhrada či nikoli.

(86)

Takže zatímco platí, že nic v celních předpisech Unie neumožňuje, aby vznikla překážka uhrazení omylem zaplacených cel, žádné takové paušalizující prohlášení nelze učinit, pokud jde o úhradu antidumpingových cel.V souladu s tím a s ohledem na nutnost chránit vlastní zdroje Unie vůči neodůvodněným žádostem o úhradu a na související potíže, k nimž by vedlo pozdější řešení neodůvodněných úhrad, se musela Komise dočasně odchýlit od celních předpisů Unie tím, že využila svých pravomocí podle čl. 14 odst. 3 základního nařízení.

Neuvedení právního základu

(87)

FESI a obuvnická koalice dále tvrdily, že v rozporu s článkem 296 SFEU Komise neposkytla náležité odůvodnění a neuvedla právní základ, podle něhož bylo clo znovu uloženo se zpětnou působností, a proto bylo dovozcům dotčeným stávajícím provedením odepřeno vrácení cla. V souladu s tím FESI a obuvnická koalice uvedly, že Komise porušila právo na účinnou soudní ochranu zúčastněných stran.

(88)

Komise se domnívá, že rozsáhlá právní zdůvodnění uvedená v obecném informačním dokumentu a v tomto nařízení toto nařízení řádně odůvodňují.

Legitimní očekávání

(89)

FESI a obuvnická koalice dále tvrdily, že náprava již neplatných opatření se zpětnou působností porušuje zásadu ochrany legitimního očekávání. Federace FESI tvrdila, zaprvé, že strany včetně dovozců získaly jistotu, že opatření pozbyla platnosti dne 31. března 2011, a že vzhledem k době, která uplynula od původního šetření, mohly mít strany oprávněné očekávání, že původní šetření nebude obnoveno ani znovu otevřeno. Obdobně čínští a vietnamští vyvážející výrobci mohli mít oprávněné očekávání, že jejich žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení, jež poskytli v původním šetření, Komise již nepřezkoumá, a to na základě pouhé skutečnosti, že tyto žádosti nebyly posouzeny v tříměsíční lhůtě platné během původního šetření.

(90)

Pokud jde o legitimní očekávání zúčastněných stran, že antidumpingová opatření pozbyla platnosti a že šetření již nebude znovu otevřeno, odkazuje se na 78. a 79. bod odůvodnění, které se těmito tvrzeními podrobně zabývaly.

(91)

Pokud jde o legitimní očekávání čínských a vietnamských vyvážejících výrobců, že jejich žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství/individuální zacházení nebudou přezkoumány, odkazuje se na 74. bod odůvodnění výše, v němž je tato otázka rovněž řešena v souvislosti s judikaturou Soudního dvora v této oblasti.

Zásada zákazu diskriminace

(92)

FESI a obuvnická koalice tvrdily, že uložení antidumpingových opatření se zpětnou působností představuje i) diskriminaci dovozců dotčených stávajícím provedením ve srovnání s dovozci dotčenými provedením rozsudků Brosmann a Aokang uvedených v 6. bodě odůvodnění, jimž bylo vráceno clo zaplacené z dovozu obuvi od pěti vyvážejících výrobců dotčených těmito rozsudky, a ii) diskriminaci vyvážejících výrobců dotčených stávajícím provedením ve srovnání s pěti vyvážejícími výrobci dotčenými rozsudky Brosmann a Aokang, na které nebylo uvaleno žádné clo na základě prováděcího rozhodnutí 2014/149/EU.

(93)

Pokud jde o tvrzení týkající se diskriminace, Komise nejprve připomíná všechny požadavky pro diskriminaci uvedené výše v 67. bodě odůvodnění.

(94)

Dále je třeba uvést, že rozdíl mezi dovozci dotčenými stávajícím provedením a dovozci dotčenými provedením rozsudků Brosmann a Aokang je ten, že ve druhém případě se dovozci rozhodli napadnout nařízení (ES) č. 1472/2006 před Tribunálem, zatímco v prvním případě nikoli.

(95)

Rozhodnutí přijaté některým z orgánů Unie, které nebylo svým adresátem ve lhůtě stanovené v čl. 263 šestém pododstavci SFEU zpochybněno, se vůči němu stává pravomocným. Toto pravidlo je založené zejména na úvaze, že hlavním účelem časového omezení je, že lhůty, ve kterých musí být soudní řízení zahájeno, slouží k zajištění právní jistoty tím, že brání tomu, aby opatření Unie, která mají právní následky, mohla být donekonečna zpochybňována (34).

(96)

Tato procesní zásada práva Unie nutně vytváří dvě skupiny: skupinu těch, kteří zpochybnili opatření Unie a kteří mohli ve výsledku získat výhodné postavení (jako společnost Brosmann a další čtyři vyvážející výrobci), a skupinu těch, kteří tak neučinili. To však neznamená, že Komise s oběma stranami zacházela nerovně a dopustila se porušení zásady rovného zacházení. Potvrzení toho, že jedna strana spadá do druhé kategorie z důvodu vědomého rozhodnutí nezpochybnit opatření Unie, tuto skupinu nediskriminuje.

(97)

Všechny zúčastněné strany tedy vždy požívaly ze strany soudů Unie soudní ochranu.

(98)

Pokud jde o údajnou diskriminaci vyvážejících výrobců dotčených stávajícím provedením, na které nebylo uvaleno žádné clo na základě prováděcího rozhodnutí 2014/149/EU, je třeba poznamenat, že rozhodnutí Rady opětovně neuložit clo bylo jasně přijato s ohledem na zvláštní okolnosti konkrétní situace, jež panovala v okamžiku, kdy Komise předložila svůj návrh na opětovné uložení tohoto cla, a zejména na základě skutečnosti, že dotčené antidumpingové clo již bylo uhrazeno, a to vzhledem k tomu, že původní sdělení dluhu dotčenému dlužníkovi bylo vzato zpět v návaznosti na rozsudky Brosmann a Aokang. Podle Rady vedla tato úhrada ke vzniku legitimního očekávání u dotčených dovozců. Jelikož, pokud jde o ostatní dovozce, k žádné srovnatelné úhradě nedošlo, nejsou s těmito dotčenými dovozci, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady, ve srovnatelné situaci.

(99)

V každém případě skutečnost, že se Rada rozhodla jednat určitým způsobem s ohledem na konkrétní okolnosti případu, který jí byl předložen, nemůže zavazovat Komisi k provedení jiného rozsudku přesně stejným způsobem.

Pravomoc Komise uložit konečná antidumpingová opatření

(100)

FESI a obuvnická koalice kromě toho tvrdily, že Komise nemá pravomoc k přijetí nařízení o uložení antidumpingového cla se zpětnou působností ve stávajícím provádění a že tato pravomoc v každém případě přísluší Radě. Toto tvrzení vycházelo z argumentu, že pokud je šetření obnoveno od okamžiku, v němž nastala protiprávnost, měla by se rovněž použít stejná pravidla jako pravidla platná během původního šetření, v němž konečná opatření přijala Rada. Tyto strany tvrdily, že v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014 (rovněž nazývané „o souhrnném aktu o obchodu I“) (35), se nový postup rozhodování v oblasti společné obchodní politiky v tomto kontextu nepoužije, jelikož před vstupem nařízení o souhrnném aktu o obchodu I v platnost Komise i) již přijala akt (prozatímní nařízení), ii) konzultace vyžadované podle nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, byly zahájeny a uzavřeny a iii) Komise již přijala návrh nařízení Rady o přijetí konečných opatření. Na tomto základě dospěly tyto strany k závěru, že by se měly použít postupy rozhodování platné před vstupem nařízení o souhrnném aktu o obchodu I v platnost.

(101)

Uvedené tvrzení se však zaměřuje na datum zahájení šetření (což je opravdu důležité v souvislosti s dalšími věcnými změnami základního nařízení), avšak opomíjí skutečnost, že nařízení (EU) č. 37/2014 používá jiné kritérium (tj. zahájení postupu pro přijímání opatření). Postoj FESI a obuvnické koalice je tudíž založen na nesprávném výkladu přechodného pravidla v nařízení (EU) č. 37/2014.

(102)

Vzhledem k odkazu v článku 3 nařízení (EU) č. 37/2014 na „již zahájené postupy přijímání opatření“, který stanoví přechodná pravidla pro změny postupů rozhodování pro přijímání antidumpingových opatření, a s ohledem na význam pojmu „postup“ v základním nařízení u šetření, jež bylo zahájeno před vstupem nařízení (EU) č. 37/2014 v platnost, avšak Komise u něj nezahájila konzultace s příslušným výborem s cílem přijmout opatření před tímto vstupem v platnost, se na postup přijímání uvedených antidumpingových opatření skutečně uplatňují nová pravidla. Totéž platí pro řízení, v nichž byla opatření uložena na základě starých pravidel a nadešel čas na jejich přezkum, nebo pro opatření, u nichž bylo uloženo prozatímní clo na základě starých pravidel, avšak v době, kdy vstoupilo v platnost nařízení (EU) č. 37/2014, nebyl ještě zahájen postup pro přijetí konečných opatření. Jinými slovy, nařízení (EU) č. 37/2014 se uplatňuje na konkrétní „postup přijímání“, a nikoli na celé období daného šetření nebo dokonce řízení.

(103)

Sporné nařízení bylo přijato v roce 2006. Příslušným právním předpisem použitelným na toto řízení je základní nařízení. Toto tvrzení je proto zamítnuto.

F.   ZÁVĚRY

(104)

S přihlédnutím ke vzneseným připomínkám a na základě jejich analýzy učinila Komise závěr, že zbytkové antidumpingové clo použitelné pro Čínu a Vietnam, tj. 16,5 % a 10 %, by mělo být opětovně uloženo, a to po dobu použitelnosti sporného nařízení.

G.   POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(105)

Dotčení vyvážející výrobci a všechny strany, které se přihlásily, byli informováni o podstatných skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr doporučit, aby bylo sedmi dotčeným vyvážejícím výrobcům znovu uloženo konečné antidumpingové clo na vývoz. Byla jim dána lhůta na předložení stanovisek k poskytnutým informacím.

(106)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz obuvi se svrškem z usně nebo z kompozitní usně, kromě sportovní obuvi, obuvi, která se vyrábí speciální technologií, pantoflí a ostatní domácí obuvi a obuvi s ochrannou špičkou, pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné vyvážejícími výrobci uvedenými v příloze II tohoto nařízení, kódů KN: 6403 20 00, ex 6403 30 00 (36), ex 6403 51 11, ex 6403 51 15, ex 6403 51 19, ex 6403 51 91, ex 6403 51 95, ex 6403 51 99, ex 6403 59 11, ex 6403 59 31, ex 6403 59 35, ex 6403 59 39, ex 6403 59 91, ex 6403 59 95, ex 6403 59 99, ex 6403 91 11, ex 6403 91 13, ex 6403 91 16, ex 6403 91 18, ex 6403 91 91, ex 6403 91 93, ex 6403 91 96, ex 6403 91 98, ex 6403 99 11, ex 6403 99 31, ex 6403 99 33, ex 6403 99 36, ex 6403 99 38, ex 6403 99 91, ex 6403 99 93, ex 6403 99 96, ex 6403 99 98 a ex 6405 10 00 (37), který se uskutečnil v době použitelnosti nařízení (ES) č. 1472/2006 a prováděcí nařízení (EU) č. 1294/2009. Kódy TARIC jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

2.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„sportovní obuví“ obuv ve smyslu poznámky k položkám 1 ke kapitole 64 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 (38),

„obuví, která se vyrábí speciální technologií,“ obuv, jejíž cena CIF za jeden pár činí nejméně 7,5 EUR, určená pro sportovní použití, s jednoduchou nebo vícevrstvou litou podešví, bez vstřikování, vyráběná ze syntetických materiálů speciálně určených k tlumení nárazů způsobených vertikálními nebo laterálními pohyby, a s technickými prvky, například hermeticky uzavřenými polštářky naplněnými plynem nebo kapalinou, mechanickými komponenty, které tlumí nebo neutralizují nárazy, nebo materiálů jako například polymery s nízkou hustotou, kódů KN ex 6403 91 11, ex 6403 91 13, ex 6403 91 16, ex 6403 91 18, ex 6403 91 91, ex 6403 91 93, ex 6403 91 96, ex 6403 91 98, ex 6403 99 91, ex 6403 99 93, ex 6403 99 96, ex 6403 99 98,

„obuví s ochrannou špičkou“ obuv mající ochranou špičku a odolnost proti nárazu alespoň 100 joulů (39) kódů KN: ex 6403 30 00 (40), ex 6403 51 11, ex 6403 51 15, ex 6403 51 19, ex 6403 51 91, ex 6403 51 95, ex 6403 51 99, ex 6403 59 11, ex 6403 59 31, ex 6403 59 35, ex 6403 59 39, ex 6403 59 91, ex 6403 59 95, ex 6403 59 99, ex 6403 91 11, ex 6403 91 13, ex 6403 91 16, ex 6403 91 18, ex 6403 91 91, ex 6403 91 93, ex 6403 91 96, ex 6403 91 98, ex 6403 99 11, ex 6403 99 31, ex 6403 99 33, ex 6403 99 36, ex 6403 99 38, ex 6403 99 91, ex 6403 99 93, ex 6403 99 96, ex 6403 99 98 a ex 6405 10 00,

„pantoflemi a ostatní domácí obuví“ obuv kódu KN ex 6405 10 00.

3.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené vyvážejícími výrobci uvedenými v příloze II tohoto nařízení činí 16,5 % pro dotčené čínské vyvážející výrobce a 10 % pro dotčeného vietnamského vyvážejícího výrobce.

Článek 2

Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (ES) č. 553/2006 se vyberou s konečnou platností. Částky zajištěné nad konečnou sazbu antidumpingových cel se uvolňují.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. října 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 553/2006 ze dne 23. března 2006, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu (Úř. věst. L 98, 6.4.2006, s. 3).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1472/2006 ze dne 5. října 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 275, 6.10.2006, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 388/2008 ze dne 29. dubna 2008, kterým se rozšiřují konečná antidumpingová opatření uložená nařízením (ES) č. 1472/2006 na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky na dovoz téhož výrobku zasílaného ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao (Úř. věst. L 117, 1.5.2008, s. 1).

(5)  Úř. věst. C 251, 3.10.2008, s. 21.

(6)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1294/2009 ze dne 22. prosince 2009 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Vietnamu a Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz některé obuvi se svrškem z usně zasílané ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ ze zvláštní administrativní oblasti ČLR Macao, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 352, 30.12.2009, s. 1).

(7)  Úř. věst. C 295, 11.10.2013, s. 6.

(8)  Prováděcí rozhodnutí Rady 2014/149/EU ze dne 18. března 2014 o odmítnutí návrhu prováděcího nařízení o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společnostmi Brosmann Footwear (HK) Ltd, Seasonable Footwear (Zhongshan) Ltd, Lung Pao Footwear (Guangzhou) Ltd, Risen Footwear (HK) Co Ltd a Zhejiang Aokang Shoes Co. Ltd a o konečném výběru jim uloženého prozatímního cla, Úř. věst. L 82, 20.3.2014, s. 27.

(9)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(10)  Úř. věst. C 106, 21.3.2016, s. 2.

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(12)  Spojené věci Asteris AE a další a Řecká republika v. Komise, 97, 193, 99 a 215/86, Sb. rozh. 1988, s. 2181, body 27 a 28.

(13)  Věc Španělsko v. Komise, C-415/96, Sb. rozh. 1998, s. I-6993, bod 31; věc Industrie des Poudres Sphériques v. Rada, C-458/98 P, Sb. rozh. 2000, s. I-8147, body 80 až 85; věc Alitalia v. Komise, T-301/01, Sb. rozh. 2008, s. II-1753, body 99 a 142; spojené věci Région Nord-Pas de Calais v. Komise, T-267/08 a T-279/08, Sb. rozh. 2011, s. II-1999, bod 83.

(14)  Věc Španělsko v. Komise, C-415/96, Sb. rozh. 1998, s. I-6993, bod 31; věc Industrie des Poudres Sphériques v. Rada, C-458/98 P, Sb. rozh. 2000, s. I-8147, body 80 až 85.

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(16)  Nařízení (ES) č. 1225/2009 bylo následně pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 765/2012 ze dne 13. června 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 237, 3.9.2012, s. 1). Podle článku 2 nařízení (EU) č. 765/2012 se změny zavedené uvedeným pozměňujícím nařízením použijí pouze na šetření zahájená po vstupu uvedeného nařízení v platnost. Současné šetření však bylo zahájeno dne 7. července 2005 (Úř. věst. C 166, 7.7.2005, s. 14).

(17)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1395 ze dne 18. srpna 2016 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společnostmi Buckinghan Shoe Mfg Co., Ltd., Buildyet Shoes Mfg., DongGuan Elegant Top Shoes Co. Ltd, Dongguan Stella Footwear Co Ltd, Dongguan Taiway Sports Goods Limited, Foshan City Nanhai Qun Rui Footwear Co., Jianle Footwear Industrial, Sihui Kingo Rubber Shoes Factory, Synfort Shoes Co. Ltd., Taicang Kotoni Shoes Co. Ltd., Wei Hao Shoe Co. Ltd., Wei Hua Shoe Co. Ltd. a Win Profile Industries Ltd, o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o provedení rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. L 225, 19.8.2016, s. 52).

(18)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1647 ze dne 13. září 2016 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Vietnamu a vyráběné společnostmi Best Royal Co. Ltd, Lac Cuong Footwear Co., Ltd, Lac Ty Co., Ltd, Saoviet Joint Stock Company (Megastar Joint Stock Company), VMC Royal Co Ltd, společností Freetrend Industrial Ltd. a její společnost ve spojení Freetrend Industrial A (Vietnam) Co, Ltd. a dále společnostmi Fulgent Sun Footwear Co., Ltd, General Shoes Ltd, Golden Star Co, Ltd, Golden Top Company Co., Ltd, Kingmaker Footwear Co. Ltd., Tripos Enterprise Inc., Vietnam Shoe Majesty Co., Ltd, o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o provedení rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. L 245, 14.9.2016, s. 16).

(19)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1731 ze dne 28. září 2016 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné společnostmi General Footwear Ltd (Čína), Diamond Vietnam Co Ltd a Ty Hung Footgearmex/Footwear Co. Ltd, o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o provedení rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. L 262, 29.9.2016, s. 4).

(20)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/223 ze dne 17. února 2016, kterým se stanoví postup pro posouzení některých žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a individuální zacházení podaných vyvážejícími výrobci z Číny a Vietnamu a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. L 41, 18.2.2016, s. 3).

(21)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2257 ze dne 14. prosince 2016 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společnostmi Chengdu Sunshine Shoes Co. Ltd., Foshan Nanhai Shyang Yuu Footwear Ltd. a Fujian Sunshine Footwear Co. Ltd., o konečném výběru uloženého prozatímního cla a o provedení rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. L 340I, 15.12.2016, s. 1).

(22)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/423 ze dne 9. března 2017, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu a vyráběné společnostmi Fujian Viscap Shoes Co. Ltd, Vietnam Ching Luh Shoes Co. Ltd, Vinh Thong Producing-Trading-Service Co. Ltd, Qingdao Tae Kwang Shoes Co. Ltd, Maystar Footwear Co. Ltd, Lien Phat Company Ltd, Qingdao Sewon Shoes Co. Ltd, Panyu Pegasus Footwear Co. Ltd, PanYu Leader Footwear Corporation, Panyu Hsieh Da Rubber Co. Ltd, An Loc Joint Stock Company, Qingdao Changshin Shoes Company Limited, Chang Shin Vietnam Co Ltd, Samyang Vietnam Co Ltd, Qingdao Samho Shoes Co. Ltd, Min Yuan, Chau Giang Company Limited, Foshan Shunde Fong Ben Footwear Industrial Co. Ltd a Dongguan Texas Shoes Limited Co., s konečnou platností vybírá uložené prozatímní clo a kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-659/13 a C-34/14 (Úř. věst. L 64, 10.3.2017, s. 72).

(23)  Věc C-458/98 P, Industrie des Poudres Sphériques v. Rada, Sb. rozh. 2000, s. I-8147, body 80 až 85.

(24)  V zájmu zachování důvěrnosti byly názvy společností nahrazeny čísly. Společnosti 1 až 3 byly předmětem prováděcího nařízení (EU) 2016/1731, jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, a společnosti 4 až 6 byly předmětem prováděcího nařízení (EU) 2016/2257, jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění. Společnosti 7 až 25 byly předmětem prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/423, jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění. Společnostem, jichž se týká toto nařízení, byla přidělena po sobě jdoucí čísla 26 až 32.

(25)  Společnosti Wolverine Europe BV, Wolverine Europe Limited a Damco Netherlands BV ve své odpovědi na obecný informační dokument odkázaly na připomínky federace FESI a obuvnické koalice.

(26)  Věc Transnational Company Kazchrome a ENRC Marketing v. Rada, T-192/08, Sb. rozh. 2011, s. II-07449, bod 298. Rozsudek byl v odvolacím řízení potvrzen, viz Věc Transnational Company „Kazchrome“ a ENRC Marketing v. Rada, C-10/12 P, ECLI:EU:C:2013:865.

(27)  Věc T-255/01, Changzhou Hailong Electronics & Light Fixtures a Zhejiang Sunlight Group v. Rada, Sb. rozh. 2003, s. II-04741, bod 60.

(28)  Věc C-458/98 P, Industrie des Poudres Sphériques v. Rada, Sb. rozh. 2000, s. I-8147, body 80 až 85.

(29)  Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření, Úř. věst. C 82, 16.3.2011, s. 4.

(30)  Uvedená lhůta je nyní uvedena v čl. 103 odst. 1 a čl. 121 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(31)  Věc Mebrom v. Komise, C-373/07 P, Sb. rozh. 2009, s. I-00054, body 91–94.

(32)  Viz pracovní dokument útvarů Komise „Respektování rozsudků Soudního dvora ze dne 2. února 2012 ve věci C-249/10 P Brosmann a ze dne 15. listopadu 2012 ve věci C-247/10P Zhejiang Aokang, doprovázející návrh prováděcího nařízení Rady o opětovném uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společnostmi Brosmann Footwear (HK) Ltd, Seasonable Footwear (Zhongshan) Ltd, Lung Pao Footwear (Guangzhou) Ltd, Risen Footwear (HK) Co. Ltd a Zhejiang Aokang Shoes Co. Ltd a o konečném výběru uloženého prozatímního cla“,/* SWD/2014/046 final, body 45–48.

(33)  Věc Stils Met, C-382/09, Sb. rozh. 2010, s. I-09315, body 42–43. Například TARIC, který se rovněž používá jako nástroj k zajištění dodržování opatření na ochranu obchodu, vychází z článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(34)  Věc C-239/99, Nachi Europe, Sb. rozh. 2001, s. I-01197, bod 29.

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014 ze dne 15. ledna 2014, kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření (Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 1).

(36)  Na základě nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 301, 31.10.2006, s. 1), byl tento kód KN dne 1. ledna 2007 nahrazen kódy KN ex 6403 51 05, ex 6403 59 05, ex 6403 91 05 a ex 6403 99 05.

(37)  Podle definice uvedené v nařízení (ES) č. 1719/2005. Rozsah výrobku se určuje současně popisem výrobku v čl. 1 odst. 1 a popisem výrobku podle příslušných kódů KN.

(38)  Nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 286, 28.10.2005, s. 1).

(39)  Odolnost proti nárazu se měří podle evropských norem EN 345 nebo EN 346.

(40)  Na základě nařízení (ES) č. 1549/2006, byl tento kód KN dne 1. ledna 2007 nahrazen kódy KN ex 6403 51 05, ex 6403 59 05, ex 6403 91 05 a ex 6403 99 05.


PŘÍLOHA I

Kódy TARIC pro obuv se svrškem z usně nebo z kompozitní usně podle definice v článku 1:

a)

od 7. října 2006:

6403300039, 6403300089, 6403511190, 6403511590, 6403511990, 6403519190, 6403519590, 6403519990, 6403591190, 6403593190, 6403593590, 6403593990, 6403599190, 6403599590, 6403599990, 6403911199, 6403911399, 6403911699, 6403911899, 6403919199, 6403919399, 6403919699, 6403919899, 6403991190, 6403993190, 6403993390, 6403993690, 6403993890, 6403999199, 6403999329, 6403999399, 6403999629, 6403999699, 6403999829, 6403999899 a 6405100080;

b)

od 1. ledna 2007:

6403510519, 6403510599, 6403511190, 6403511590, 6403511990, 6403519190, 6403519590, 6403519990, 6403590519, 6403590599, 6403591190, 6403593190, 6403593590, 6403593990, 6403599190, 6403599590, 6403599990, 6403910519, 6403910599, 6403911199, 6403911399, 6403911699, 6403911899, 6403919199, 6403919399, 6403919699, 6403919899, 6403990519, 6403990599, 6403991190, 6403993190, 6403993390, 6403993690, 6403993890, 6403999199, 6403999329, 6403999399, 6403999629, 6403999699, 6403999829, 6403999899 a 6405100080;

c)

od 7. září 2007:

6403510515, 6403510518, 6403510595, 6403510598, 6403511191, 6403511199, 6403511591, 6403511599, 6403511991, 6403511999, 6403519191, 6403519199, 6403519591, 6403519599, 6403519991, 6403519999, 6403590515, 6403590518, 6403590595, 6403590598, 6403591191, 6403591199, 6403593191, 6403593199, 6403593591, 6403593599, 6403593991, 6403593999, 6403599191, 6403599199, 6403599591, 6403599599, 6403599991, 6403599999, 6403910515, 6403910518, 6403910595, 6403910598, 6403911195, 6403911198, 6403911395, 6403911398, 6403911695, 6403911698, 6403911895, 6403911898, 6403919195, 6403919198, 6403919395, 6403919398, 6403919695, 6403919698, 6403919895, 6403919898, 6403990515, 6403990518, 6403990595, 6403990598, 6403991191, 6403991199, 6403993191, 6403993199, 6403993391, 6403993399, 6403993691, 6403993699, 6403993891, 6403993899, 6403999195, 6403999198, 6403999325, 6403999328, 6403999395, 6403999398, 6403999625, 6403999628, 6403999695, 6403999698, 6403999825, 6403999828, 6403999895, 6403999898, 6405100081 a 6405100089.


PŘÍLOHA II

Seznam vyvážejících výrobců, na jejichž vývoz se ukládá konečné antidumpingové clo

Název vyvážejícího výrobce

Odkaz v prováděcím nařízení (EU) 2017/423

(příloha VI)

Doplňkový kód TARIC

Dongguan Luzhou Shoes Co. Ltd

Dah Lih Puh

A999

Dongguan Shingtak Shoes Co. Ltd

Shing Tak Ind. Co. Ltd

A999

Guangzhou Dragon Shoes Co. Ltd

Shing Tak Ind. Co. Ltd

A999

Guangzhou Evervan Footwear Co. Ltd

Everan Group P/A Eva Overseas International, Ltd

a

Everan Group P/A Jiangxi Guangyou Footwear Co.

A999

Guangzhou Guangda Shoes Co. Ltd

Shing Tak Ind. Co. Ltd

A999

Long Son Joint Stock Company

Long Son Joint Stock Company

A999

Zhaoqing Li Da Shoes Co., Ltd

Dah Lih Puh

A999


Opravy

1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 285/32


Oprava směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1975 ze dne 7. srpna 2017, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia v určitých barvu konvertujících diodách vyzařujících světlo (LED) v systémech vizualizace

( Úřední věstník Evropské unie L 281 ze dne 31. října 2017 )

Strana 30, čl. 2 odst. 1:

místo:

„1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy použijí ode dne [12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost + 1 den].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.“,

má být:

„1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 20. listopadu 2018. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy použijí ode dne 21. listopadu 2018.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.“

Strana 31, příloha, tabulka, třetí sloupec:

místo:

„Platnost končí pro všechny kategorie [dva roky po vyhlášení směrnice v přenesené pravomoci v Úředním věstníku]“,

má být:

„Platnost končí pro všechny kategorie 31. října 2019“.


1.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 285/33


Oprava nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů

( Úřední věstník Evropské unie L 362 ze dne 17. prosince 2014 )

Strana 5, čl. 6 odst. 6:

místo:

„6.   Kurzy typového výcviku schválené dříve, než jsou v údajích provozní vhodnosti pro daný typ v souladu s nařízením (EU) č. 748/2012 schváleny minimální osnovy kurzů typového výcviku personálu vydávajícího osvědčení, zahrnou relevantní prvky definované v povinné části daných údajů provozní vhodnosti nejpozději do 18. prosince 2017 nebo do dvou let od schválení údajů provozní vhodnosti podle toho, co nastane později.“,

má být:

„3.   Kurzy typového výcviku schválené dříve, než jsou v údajích provozní vhodnosti pro daný typ v souladu s nařízením (EU) č. 748/2012 schváleny minimální osnovy kurzů typového výcviku personálu vydávajícího osvědčení, zahrnou relevantní prvky definované v povinné části daných údajů provozní vhodnosti nejpozději do 18. prosince 2017 nebo do dvou let od schválení údajů provozní vhodnosti, podle toho, co nastane později.“

Strana 39, příloha I (část M), oddíl B, hlava G, bod M.B.701 „Použití“, písmeno b):

místo:

„b)

Jestliže jsou provozní prostory údržby umístěny ve více než jednom členském státě, vyšetřování a průběžný dozor nad oprávněním musí být prováděn společně s příslušnými úřady určenými členskými státy, na jejichž území jsou umístěny další provozní prostory údržby.“,

má být:

„b)

Jestliže jsou provozní prostory organizace k řízení zachování letové způsobilosti umístěny ve více než jednom členském státě, vyšetřování a průběžný dozor nad oprávněním musí být prováděny společně s příslušnými úřady určenými členskými státy, na jejichž území jsou umístěny další provozní prostory organizace.“

Strana 70, příloha II (část 145), oddíl A, bod 145.A.35 „Osvědčující personál a podpůrný personál“, písmena n) a o):

místo:

„n)

Držitel průkazu způsobilosti k údržbě letadel kategorie A smí vykonávat práva k osvědčování na určitém typu letadla pouze po úspěšném ukončení odpovídajícího typového zácviku na letadlo kategorie A, poskytnutého odpovídajícím způsobem oprávněnou organizací podle přílohy II (část 145) nebo přílohy IV (část 147). Zácvik musí obsahovat praktické části zácviku a výuku teoretických znalostí odpovídajících každému požadovanému úkolu. Úspěšné ukončení zácviku musí být prokázáno zkouškou nebo hodnocením na pracovišti, provedeným organizací.

o)

Držitel průkazu způsobilosti k údržbě letadel kategorie B2 smí vykonávat pouze práva k osvědčování popsaná v bodě 66.A.20 písm. a) odst. 3 bodě ii) přílohy III (část 66) po úspěšném ukončení i) příslušného typového zácviku na letadlo kategorie A a ii) doložené šestiměsíční praxe pokrývající rozsah oprávnění, které bude vydáno. Typový zácvik musí obsahovat praktické části zácviku a výuku teoretických znalostí odpovídajících každému požadovanému úkolu, pro který se oprávnění vydává. Úspěšné ukončení zácviku musí být prokázáno zkouškou nebo hodnocením na pracovišti. Typový zácvik a zkouška/hodnocení musí být provedeny organizací oprávněnou k údržbě, která vydává oprávnění osvědčujícímu personálu. V této organizaci oprávněné k údržbě musí být zároveň získána praxe.“,

má být:

„n)

Držitel průkazu způsobilosti k údržbě letadel kategorie A smí vykonávat pouze práva k osvědčování na určitém typu letadla pouze po úspěšném ukončení odpovídajícího zácviku úkolů údržby na letadlo kategorie A, poskytnutého odpovídajícím způsobem oprávněnou organizací podle přílohy II (část 145) nebo přílohy IV (část 147). Zácvik musí obsahovat praktické části zácviku a výuku teoretických znalostí odpovídajících každému požadovanému úkolu. Úspěšné ukončení zácviku musí být prokázáno zkouškou nebo hodnocením na pracovišti, provedeným organizací.

o)

Držitel průkazu způsobilosti k údržbě letadel kategorie B2 smí vykonávat pouze práva k osvědčování popsaná v bodě 66.A.20 písm. a) odst. 3 bodě ii) přílohy III (část 66) po úspěšném ukončení i) příslušného zácviku úkolů údržby na letadlo kategorie A a ii) doložené šestiměsíční praxe pokrývající rozsah oprávnění, které bude vydáno. Zácvik úkolů údržby musí obsahovat praktické části zácviku a výuku teoretických znalostí odpovídajících každému požadovanému úkolu, pro který se oprávnění vydává. Úspěšné ukončení zácviku musí být prokázáno zkouškou nebo hodnocením na pracovišti. Zácvik úkolů údržby a zkouška/hodnocení musí být provedeny organizací oprávněnou k údržbě, která vydává oprávnění osvědčujícímu personálu. V této organizaci oprávněné k údržbě musí být zároveň získána praxe.“

Strana 83, příloha II (část 145), dodatek IV, bod 1 písm. e):

místo:

„e)

Osvědčující personál v traťové údržbě a osvědčující personál v údržbě na základně musí prokázat absolvování typového výcviku a úspěšné složení zkoušek v kategorii B1, B2, popř. B3 podle dodatku III k příloze III (část 66) pro každý typ letadla v rozsahu práce zmíněném v písmenu b). Tyto osoby, jejichž rozsah práce nepřesahuje rozsah práce osvědčujícího personálu kategorie A, nicméně mohou absolvovat typový zácvik namísto kompletního typového výcviku.“,

má být:

„e)

Osvědčující personál v traťové údržbě a osvědčující personál v údržbě na základně musí prokázat absolvování typového výcviku a úspěšné složení zkoušek v kategorii B1, B2, popř. B3 podle dodatku III k příloze III (část 66) pro každý typ letadla v rozsahu práce zmíněném v písmenu b). Tyto osoby, jejichž rozsah práce nepřesahuje rozsah práce osvědčujícího personálu kategorie A, nicméně mohou absolvovat zácvik úkolů údržby namísto kompletního typového výcviku.“

Strana 178, příloha IV (část 147), obsah:

místo:

„HLAVA D –

TYPOVÝ VÝCVIK/ZÁCVIK NA LETADLO

147.A.300

Typový výcvik/zácvik na letadlo“,

má být:

„HLAVA D –

TYPOVÝ VÝCVIK / ZÁCVIK ÚKOLŮ ÚDRŽBY NA LETADLO

147.A.300

Typový výcvik / zácvik úkolů údržby na letadlo“.

Strana 180, příloha IV (část 147), oddíl A, hlava B, bod 147.A.100 „Požadavky na provozní prostory“, písmeno e):

místo:

„e)

V případě, že se jedná o typový výcvik/zácvik na letadlo, musí být zajištěn přístup do vhodných provozních prostor obsahujících příklady typu letadla, jak je stanoveno v bodě 147.A.115 písm. d).“,

má být:

„e)

V případě, že se jedná o typový výcvik / zácvik úkolů údržby na letadlo, musí být zajištěn přístup do vhodných provozních prostor obsahujících příklady typu letadla, jak je stanoveno v bodě 147.A.115 písm. d).“

Strana 182, příloha IV (část 147), oddíl A, hlava B, bod 147.A.145 „Práva organizace pro výcvik údržby“, písm. a) odst. 2:

místo:

„2.

kurzy typového výcviku/zácviku na letadlo v souladu s přílohou III (část 66);“,

má být:

„2.

kurzy typového výcviku / zácviku úkolů údržby na letadlo v souladu s přílohou III (část 66);“.

Strana 185, příloha IV (část 147), oddíl A, hlava D, nadpis a bod 147.A.300:

místo:

„HLAVA D

TYPOVÝ VÝCVIK/ZÁCVIK NA LETADLO

147.A.300

Typový výcvik/zácvik na letadlo

Organizace pro výcvik údržby musí být oprávněna k provádění typového výcviku a/nebo typového zácviku na letadlo podle přílohy III (část 66) za předpokladu, že vyhověla úrovni, která je stanovena v bodě 66.A.45.“,

má být:

„HLAVA D

TYPOVÝ VÝCVIK / ZÁCVIK ÚKOLŮ ÚDRŽBY NA LETADLO

147.A.300

Typový výcvik / zácvik úkolů údržby na letadlo

Organizace pro výcvik údržby musí být oprávněna k provádění typového výcviku a/nebo zácviku úkolů údržby na letadlo podle přílohy III (část 66) za předpokladu, že vyhověla úrovni, která je stanovena v bodě 66.A.45.“