29.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/1

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015 (1),

—

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016) 475 – C8-0270/2016) (2),

—

s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2015, oddíl I – Evropský parlament (3),

—

s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2015,

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů (4),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti (5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje se nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (6), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—

s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 16. června 2014 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu (7), a zejména na článek 22 tohoto rozhodnutí,

—

s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0153/2017),

A.

vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2015 dne 4. července 2016;

B.

vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 24. června 2016 osvědčil, že má přiměřenou jistotu, že zdroje poskytnuté do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy dávají nezbytné záruky týkající se legality a správnosti uskutečněných operací;

C.

vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že při svém specifickém posuzování správných a jiných výdajů provedených v roce 2015 nezjistil ve zkoumaných výročních zprávách o činnosti orgánů a institucí a v jejich systémech vnitřní kontroly, které jsou vyžadovány nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, žádné vážné nedostatky;

D.

vzhledem k tomu, že čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vyžaduje, aby každý orgán Unie učinil všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o udělení absolutoria;

1.

uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2015;

2.

předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

29.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/3

—

s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl I – Evropský parlament,

—

s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu IV jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0153/2017),

A.

vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Evropského parlamentu (dále jen „Parlament“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

B.

vzhledem k tomu, že v souladu s běžným postupem bylo správě Parlamentu zasláno 129 otázek a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu (dále jen „výbor CONT“) obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora o nich vedl veřejnou diskusi;

C.

vzhledem k tomu, že kontrola, zejména v podobě každoročního postupu udělování absolutoria, je nutná, aby bylo zajištěno, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie; vzhledem k tomu, že je neustále prostor ke zlepšování se, pokud jde o kvalitu, efektivnost a účinnost při správě veřejných finančních prostředků; vzhledem k tomu, že základním prvkem při plnění rozpočtu by měla být zásada sestavování rozpočtu podle výkonnosti a zásada řádné správy a řízení lidských zdrojů;

1.

konstatuje, že formální systém dohledu nad rozpočtovým a finančním řízením Parlamentu má čtyři hlavní součásti:

2.

konstatuje, že výroční zpráva interního auditora obsahuje zjištění vycházející ze specifických auditů; jejím cílem je zlepšit rozpočtové a finanční řízení, ale nikoli podat komplexní obraz rozpočtového a finančního řízení Parlamentu; upozorňuje, že podobně i zpráva Účetního dvora představuje v případě finančních operací Parlamentu výsledky pouze malého vzorku (16 operací);

3.

chápe, že poměrně málo pozornosti, kterou věnuje Účetní dvůr operacím Parlamentu, lze přičíst na vrub toho, že u správních výdajů je obecně nízká míra výskytu chyb;

4.

poukazuje však na to, že ačkoli je míra chyb pozoruhodně nízká, riziko poškození pověsti je relativně vysoké, vzhledem k tomu, že takové finanční a rozpočtové chyby mohou mít negativní dopad na postavení instituce;

5.

dodává, že v poslední době by se v důsledku obecně pociťované potřeby sestavování rozpočtu podle výkonnosti neměly postupy udělování absolutoria omezovat pouze na odhalování nesrovnalostí, nýbrž by také měly zahrnovat měření konkrétního výkonu a výsledků, a že i toto je obzvláště důležité v případě Parlamentu, neboť to, že se nedaří dosahovat výsledků, má bezprostřední dopad na pověst instituce;

6.

konstatuje, že za těchto okolností je práce, kterou provádí Parlament v rámci postupu udělování absolutoria, příležitostí, jak se důkladněji zabývat účetní závěrkou, kterou vypracovala správa Parlamentu; vyzývá k rozvoji interní odbornosti v oblasti účetnictví a auditu, o níž se zpravodajové budou moci opírat při přípravě zpráv o udělení absolutoria;

7.

konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2015 činila celkově 1 794 929 112 EUR, tj. 19,78 % prostředků v okruhu 5 víceletého finančního rámce (1) vyčleněných na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku v roce 2015, což oproti rozpočtu na rok 2014 (1 755 631 742 EUR) představuje zvýšení o 2,2 %;

8.

konstatuje, že celková výše příjmů zahrnutých do účetnictví ke dni 31. prosince 2015 činila 176 367 724 EUR (v roce 2014: 174 436 852 EUR), z čehož 27 988 590 EUR činily účelově vázané příjmy (v roce 2014: 26 979 032 EUR);

9.

upozorňuje, že 71 % celkových čerpaných prostředků představovaly čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci); podotýká, že pro výdaje Parlamentu je příznačná vysoká míra kontinuity, týkají se v převážné většině odměn poslanců a zaměstnanců, které se upravují podle služebního řádu a jiných smluvních povinností;

10.

bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2015, jmenovitě:

11.

konstatuje, že v roce 2015 bylo využito 99,1 % prostředků zapsaných do rozpočtu Parlamentu, přičemž míra zrušení prostředků činila 0,9 %, a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké úrovně plnění rozpočtu;

12.

upozorňuje na to, že celková výše zrušených prostředků činila 41 422 684 EUR, přičemž v převážné většině šlo o prostředky v položkách na platy a na výdaje související s budovami;

13.

konstatuje, že tzv. „sběrný“ převod činil 71 000 000 EUR, což představuje 4 % celkových prostředků převedených z položek předběžných prostředků a z jiných zdrojů, a jeho účelem bylo pomoci financovat roční splátky na budovu Konrad Adenauer; naléhavě žádá, aby byla politika Parlamentu v oblasti nemovitostí stanovena dostatečně jasně jako součást rozpočtové strategie; považuje tuto částku „sběrného“ převodu za velmi vysokou; je pevně přesvědčen, že účinné rozpočtové řízení by mělo tyto převody omezit na naprosté minimum; v této souvislosti vyzývá Účetní dvůr, aby vypracoval zprávu o politice Parlamentu v oblasti nemovitostí;

14.

konstatuje, že z důkazních informací celkově vyplývá, že výdaje na „správu“ nejsou zatíženy významnou mírou chyb, ale že na základě sedmi kvantifikovaných chyb činí odhadovaná míra chyb v okruhu 5 VFR určeném na správní výdaje 0,6 % (zvýšení oproti 0,5 % v roce 2014);

15.

je velice znepokojen zjištěním Účetního dvora, že ze 151 zkoumaných operací všech orgánů a institucí Unie bylo 22 (14,6 %) zatíženo chybou; upozorňuje však, že z těchto 22 operací bylo jen sedm chyb vyčísleno, a mělo tudíž finanční dopady, což vede k odhadované míře chyb ve výši 0,6 %;

16.

bere dále na vědomí konkrétní zjištění týkající se Parlamentu obsažená ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2015; konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v kontrolách schvalování a vypořádávání výdajů provedených v roce 2014; tyto nedostatky se týkaly jen jedné ze šestnácti zkoumaných operací Parlamentu týkající se některé z politických skupin a byly zúčtovány v roce 2015;

17.

bere na vědomí odpovědi, které Parlament podal v kontradiktorním řízení s Účetním dvorem; žádá Účetní dvůr, aby průběžně informoval příslušný výbor o naplňování svého doporučení, aby Parlament v této věci poskytl lepší pokyny a přezkoumal stávající kontrolní rámec pro vynakládání rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám;

18.

konstatuje, že na veřejně přístupné schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 30. ledna 2017 představil interní auditor svou výroční zprávu a vysvětlil, že v roce 2015 přijal zprávy na tato témata:

19.

bere na vědomí a podporuje postoje vyjádřené interním auditorem ohledně toho, že je třeba:

20.

konstatuje, že na konci roku 2015, po řadě následných auditů, zůstala nedokončena čtyři opatření z přezkumu rámce vnitřní kontroly, všechna představující jen mírné riziko, u jednoho z nich byl termín dokončení odložen na rok 2017 v souvislosti s novým systémem Parlamentu pro finanční řízení; žádá interního auditora, aby průběžně informoval výbor CONT o pokroku při provádění těchto čtyř opatření;

21.

žádá interního auditora, aby se při předkládání výroční zprávy více zaměřil na ty aspekty, u nichž byly zjištěny nedostatky nebo nesrovnalosti; žádá též interního auditora, aby své zprávy o návazném sledování, rozvoji a řešeních problémů zjištěných v rámci jeho mandátu zpřístupnil Výboru pro rozpočtovou kontrolu; žádá generálního tajemníka, aby zavedl postupy pro posuzování výkonnosti a výsledků;

22.

bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, které byly dány výboru CONT dne 20. října 2016, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům uvedeným v usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2014 a následnou výměnu názorů s poslanci; lituje však toho, že nebyla přijata opatření navazující na mnohé z těchto požadavků a že nebyl uveden žádný důvod nebo vysvětlení; zdůrazňuje, že je důležité mít možnost častěji jednat s generálním tajemníkem ve výboru CONT o otázkách, které mají dopad na rozpočet Parlamentu a jeho plnění;

23.

konstatuje, že došlo k nesouladu mezi daty předložení návrhu zprávy Parlamentu o udělení absolutoria a možného předložení dodatečných otázek generálnímu tajemníkovi; žádá generálního tajemníka, aby odpověděl na doplňující otázky ve lhůtě pro pozměňovací návrhy a v případě potřeby před hlasováním ve výboru;

24.

bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a výborem CONT v přítomnosti člena Účetního dvora a interního auditora, která se uskutečnila dne 30. ledna 2017;

25.

vyjadřuje uspokojení, že je správa Parlamentu odhodlána neustále zlepšovat výkonnost útvarů Parlamentu jako celku a činit tak efektivním způsobem, ačkoli má také za to, že v některých případech trvá zavedení změn do praxe příliš dlouho;

26.

konstatuje, že Parlament, který každého občana stojí přibližně 3,60 EUR ročně, se nemusí ostýchat srovnání s ostatními parlamentními systémy, zejména vzhledem k tomu, že třetina nákladů připadá na základní faktory (mnohojazyčnost a počet jednacích míst), na které má Parlament sám jen omezený vliv a které se jiných parlamentů netýkají stejným způsobem;

27.

konstatuje nicméně, že míra pozornosti věnované sestavování rozpočtu podle výkonnosti je na jednotlivých generálních ředitelstvích různá, velmi v tomto ohledu pokročilo například generální ředitelství pro finance (GŘ FINS), v jiných útvarech správy je však tento přístup stále v přípravné fázi; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, aby v celé správě byly stanoveny jasné, měřitelné cíle a aby bylo sledováno jejich plnění;

28.

bere na vědomí odpověď generálního tajemníka ve věci dostupnosti aplikace elektronického podávání petic pro poslance a veřejnost a také zprávu právní služby; žádá generálního tajemníka, aby podal zprávu o opatřeních přijatých na základě doporučení právní služby;

29.

vítá pozornost, kterou správa věnuje udržitelnosti, zvláště v souvislosti s postupy zadávání veřejných zakázek; konstatuje však, že poté, co vstoupila v platnost nová směrnice o zadávání veřejných zakázek (2), je nyní možno zvýšit váhu kritérií týkajících se sociální a environmentální udržitelnosti v poměru ke kritériu nejnižší ceny;

30.

vyzývá generálního tajemníka, aby předložil plán postupu ve věci toho, jak uplatňovat při postupech zadávání veřejných zakázek v Parlamentu kritéria udržitelnosti, a aby v tomto ohledu učinil jeho součástí i vyhodnocení toho, jak je používáno zadávání zelených veřejných zakázek jako jeden z nástrojů;

31.

konstatuje, že podle Účetního dvora činí náklady na geografickou roztříštěnost činnosti Parlamentu 114 milionů EUR ročně, a bere na vědomí zjištění obsažené v usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (3), že 78 % veškerých služebních cest zaměstnanců Parlamentu, na které se vztahuje služební řád, přímým důsledkem toho, že jsou útvary Parlamentu geograficky rozptýleny; připomíná, že dopad této rozptýlenosti na životní prostředí činí odhadem 11 000–19 000 tun emisí CO2; vyzývá předsednictvo, aby požádalo generálního tajemníka, aby neprodleně vypracoval plán na zavedení jednoho sídla Parlamentu; znovu vyzývá Parlament a Radu, aby za účelem zajištění dlouhodobých úspor řešily potřebu vypracování plánu na zavedení jednoho sídla, jak je uvedeno v několika předchozích usneseních Parlamentu; je přesvědčen, že odchod Spojeného království a nutnost přemístit evropské agentury, které mají nyní sídlo ve Spojeném království, by mohly poskytnout vynikající příležitost k řešení několika problémů najednou; poukazuje však na článek 341 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že sídlo orgánů Unie určí vlády členských států vzájemnou dohodou, a na protokol č. 6, který je přílohou Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU a stanoví, že Evropský parlament má sídlo ve Štrasburku; připomíná, že řešení s jediným sídlem vyžaduje změnu Smlouvy;

32.

připomíná odpověď správy Parlamentu na otázku 75 v dotazníku týkajícím se udělení absolutoria Parlamentu za rok 2013, jmenovitě to, že se rozhodla ukončit „praxi dlouhodobých misí, což povede ke značným úsporám“, považuje však za velký rozpor skutečnost, že v současnosti je na dlouhodobé misi třináct pracovníků; má za to, že dlouhodobá mise zaměstnance, která zahrnuje příspěvek za práci v zahraničí a denní příspěvky, a to na místě, kde daná osoba již žila a pracovala, je odsouzeníhodným způsobem vynakládání peněz daňových poplatníků a je v rozporu se služebním řádem; trvá na tom, aby bylo podáno vysvětlení okolností každé dlouhodobé mise, a zejména aby byly zveřejněny důvody a náklady této dlouhodobé mise;

33.

připomíná, že podle pravidel stanovených služebním řádem mají úředníci a ostatní zaměstnanci Unie, a to i ti, kteří pracují v kabinetech, plnit své úkoly výhradně s ohledem na zájmy Unie; poukazuje na to, že úředníci Unie jsou placeni z peněz daňových poplatníků, které nejsou určeny k financování toho, aby byl prostřednictvím tisku nebo jiných pracovníků prosazován jakýkoli vnitrostátní politický zájem předsedy Parlamentu; vyzývá předsednictvo, aby v předpisech Parlamentu stanovilo jasná pravidla;

34.

bere na vědomí rozhodnutí předsedy ze dne 21. října 2015, kterým se snažil dosáhnout jmenování lidí do vedoucích pozic vedení v rámci Parlamentu bez dodržování stanovených postupů, a zejména bez výzev k podávání přihlášek; konstatuje, že „rozhodnutí nebylo v souladu s pravidly“ (odpověď správy Parlamentu ve druhém dotazníku výboru CONT); trvá na tom, aby bylo toto rozhodnutí předsedy formálně zrušeno;

35.

konstatuje, že dne 15. prosince 2015 předseda sám sobě udělil oprávnění alokovat neomezený zvláštní příspěvek pracovníkům svého kabinetu, který překračoval stávající příspěvek na kabinet, přestože služební řád se o takovém zvláštním příspěvku nijak nezmiňuje; znovu nastoluje otázku zákonnosti tohoto oprávnění a platnosti zvláštních příspěvků; žádá, aby bylo zváženo, zda by uvedené rozhodnutí nemělo být zrušeno;

36.

konstatuje, že předsednictvo přijalo dne 24. října 2016 revidované předpisy upravující výplatu finančních příspěvků skupinovým návštěvám pod záštitou poslanců;

37.

vítá skutečnost, že toto nové znění výrazně omezuje platby v hotovosti a zavádí povinné elektronické převody, čímž se snižují rizika krádeže a poškození pověsti Parlamentu, přitom je však stále zachována značná flexibilita; podporuje záměr předsednictva vyhodnotit revidovaný systém po jednom roce jeho uplatňování; lituje však toho, že lze jmenovat parlamentní asistenty, kteří získávají platby na své soukromé účty a osvědčují tak výdaje skupiny; obává se, že tento postup přenáší na akreditované parlamentní asistenty zbytečnou finanční a právní odpovědnost a vystavuje je potenciálním rizikům; naléhavě žádá předsednictvo, aby tímto ustanovením prioritně znovu zabývalo;

38.

vyjadřuje politování nad tím, že Parlament udělil absolutorium svému předsedovi k plnění rozpočtu Parlamentu za rozpočtový rok 2014 a na poslední chvíli vypustil důležité body, které kladly další otázky týkající se politických aktivit a finančních kroků předsedy během voleb do Evropského parlamentu v roce 2014;

39.

vítá skutečnost, že sdělovací prostředky a široká veřejnost věnují Parlamentu a jeho správě stále větší pozornost; konstatuje však, že někteří novináři prohlašují, že je pro ně obtížné získat konkrétní informace, které se snaží zjistit; poukazuje na to, že transparentnost Parlamentu a jeho správy je zásadní pro legitimitu instituce a že by se přístup k informacím měl zlepšit, přičemž musí být vždy dodrženy předpisy pro ochranu osobních údajů;

40.

žádá předsednictvo, aby na internetových stránkách Parlamentu zveřejňovalo relevantní dokumenty, které mu předkládá generální tajemník, a to ve strojově čitelném formátu, pokud to neznemožňuje povaha informací v nich obsažených, jak je tomu například při nutnosti ochrany osobních údajů;

41.

zdůrazňuje, že je nutné zvýšit transparentnost a přístupnost činností vnitřních rozhodovacích orgánů Parlamentu, zejména předsednictva; žádá, aby byly pořady jednání předsednictva zveřejňovány na intranetu dostatečně dlouho předem a aby byly zápisy z jeho schůzí zveřejňovány daleko rychleji; poznamenává, že není nutné čekat na jejich překlad do všech jazyků;

42.

připomíná, že poslanci jsou povinni neprodleně informovat správní útvary o každé změně týkající se jejich prohlášení o zájmech;

43.

žádá generálního tajemníka, aby toto usnesení předal předsednictvu a upozornil na všechny žádosti o opatření nebo rozhodnutí předsednictva; vyzývá generálního tajemníka, aby vypracoval plán činnosti předsednictva týkající se opatření navazujících a/nebo reagujících na doporučení uvedená v usneseních Parlamentu o udělení absolutoria a aby výsledky zahrnul do výročního dokumentu o monitorování; žádá generálního tajemníka, aby včas informoval Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o všech projektech s významnými rozpočtovými dopady, které byly předloženy předsednictvu;

44.

je přesvědčen, že by poslanci měli mít možnost využívat internetové stránky Parlamentu k tomu, aby se mohli voliči v jejich volebních obvodech co možná nejtransparentněji seznámit s jejich činnostmi, a proto vyzývá generálního tajemníka, aby vytvořil systém, který budou moci poslanci využít ke zveřejnění podrobností o svých schůzkách se zástupci zájmových skupin; a naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby tuto možnost bez prodlení zajistil, jak již požadovalo usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2014;

45.

vyzývá předsednictvo, aby definovalo a zveřejnilo pravidla pro používání příspěvků na všeobecné výdaje;

46.

konstatuje, že mezi poslanci je nízká míra informovanosti o možnosti vrátit přebytky příspěvku na všeobecné výdaje; připomíná poslancům, že příspěvek na všeobecné výdaje nepředstavuje další osobní odměnu; žádá generálního tajemníka, aby jako prioritu tuto možnost mezi poslanci propagoval; naléhavě vyzývá poslance, aby přebytky vrátili na konci svého mandátu;

47.

podobně vyzývá generálního tajemníka, aby poslancům, kteří by chtěli na svých stránkách zveřejňovat podrobnosti o veškerých ostatních náhradách a příspěvcích Parlamentu, které jim byly vyplaceny, poskytl příslušné datové záznamy, které by bylo možné snadno znovu zpracovat;

48.

dále vyzývá generálního tajemníka, aby byl stejně nápomocen i politickým skupinám;

49.

konstatuje, že na internetových stránkách Parlamentu je k dispozici široká škála podkladových dokumentů k rozhodnutí o uznání evropských politických stran a evropských politických nadací spolu s podrobnostmi upřesňujícími konečnou výši jejich financování; vyzývá Parlament, aby požádal Komisi, aby předložila návrh revize stávajícího právního aktu Unie o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (4), včetně přísnějších požadavků na zřizování evropských politických stran a nadací, aby se předešlo jejich zneužívání;

50.

vítá zavedení zvláštního formuláře, v němž mohou zpravodajové uvádět, kteří zástupci zájmových skupin ovlivnili jejich zprávu (tzv. legislativní stopa);

51.

opětovně vyzývá k tomu, aby správa Parlamentu vypracovala zprávu o využívání prostor Parlamentu zájmovými skupinami a dalšími externími organizacemi;

52.

je znepokojen tím, že současný kodex chování pro poslance možná vyžaduje další zlepšení, aby nedocházelo ke střetům zájmů, se zvláštní pozorností k těmto aspektům:

53.

vítá vytvoření ukazatelů pro měření výkonnosti komunikačních činností a vyzývá generálního tajemníka, aby ve zprávě o činnostech Parlamentu za rok 2016 věnoval samostatný oddíl účinnosti tohoto nového přístupu v oblasti komunikace založeného na výkonnosti;

54.

podporuje různé programy, které mají za cíl usnadnit návštěvy novinářů a občanů, kteří mají zájem se dozvědět více o činnostech Parlamentu;

55.

v tomto ohledu opakuje svou výzvu z postupu udělování absolutoria za rok 2014, v níž bylo uvedeno, že internetové stránky Parlamentu jsou pro uživatele i nadále dosti nevstřícné, špatně se v nich orientuje a dosud nezohlednily nejnovější vývoj technologie, a tudíž je obtížné na nich nalézt příslušné informace; rovněž bylo poukázáno na to, že s ohledem na význam komunikace s evropskými občany internetové stránky nepřispívají ke zlepšování obrazu Parlamentu u široké veřejnosti;

56.

vyzývá generální ředitelství pro komunikaci (GŘ COMM), aby zavedlo účinnější a pro uživatele jednodušší internetové stránky, které budou obsahovat efektivnější internetový vyhledávač, aby zvýšily povědomí o činnosti Parlamentu u široké veřejnosti a bezprostředněji reagovaly na potřeby a zájmy občanů; upozorňuje, že přes vynaložení velkého objemu zdrojů bylo dosud dosaženo jen nevalných výsledků;

57.

vyjadřuje obavy, pokud jde o účinnost komunikační strategie Parlamentu; žádá v tomto ohledu komplexní přezkum současné komunikační strategie a zejména aktivnější přístup k těm, kteří se sami od sebe o činnosti Parlamentu nezajímají nebo mohou být dokonce ve věci jeho fungování skeptičtí; vyzývá generálního tajemníka, aby vytvořil novou strategii, která bude mít větší záběr a osloví také tyto občany, mj. tím, že usnadní přístup k informacím, bude odpovídajícím způsobem vyvracet neopodstatněné předsudky vůči Parlamentu, nebude přitom ovšem vést zbytečné a nákladné propagační kampaně;

58.

zdůrazňuje, že je nutné nově vymezit poslání informačních kanceláří Parlamentu a modernizovat jejich fungování tím, že bude optimalizováno využívání nových komunikačních technologií a vzorců a bude využito výhodné zeměpisné polohy kanceláří v blízkosti občanů k dalšímu zintenzivnění činností „na místě“, například pořádání debat s poslanci a občanskou společností s cílem naslouchat lidem a být s nimi v kontaktu; zdůrazňuje, že k většímu oslovení občanů by měla přispět i debata na internetu a pozornost sdělovacích prostředků vyvolaná uvedenými akcemi; konstatuje, že náklady na budovy a zaměstnance informačních kanceláří v členských státech jsou neúměrně vysoké v poměru k částce vynakládané na hlavní funkce těchto kanceláří; vyzývá generálního tajemníka, aby do konce roku 2017 předložil výboru CONT podrobnou zprávu o činnosti a financování informačních kanceláří v Bruselu a ve Štrasburku, se zvláštním zaměřením na to, jaká je jejich přidaná hodnota;

59.

vyjadřuje znepokojení nad odpověďmi na otázky k písemnému zodpovězení ve věci informačních kanceláří Parlamentu v některých členských státech, neboť ve většině případů vyplývá jen zlomek jejich provozních nákladů ze skutečných cílů a úkolů těchto kanceláří, zatímco naprosto převažující část peněz je vynakládána na nájmy kanceláří a mzdy a cestovní výdaje jejich zaměstnanců;

60.

vyzývá generálního tajemníka, aby zlepšil vnitřní komunikaci mezi jednotlivými generálními ředitelstvími, aby se například o vytváření důležitých nových nástrojů, jako je tzv. legislativní vlak, dozvěděla i širší veřejnost uvnitř i vně instituce;

61.

vítá skutečnost, že na společné schůzi výboru CONT a Výboru pro kulturu a vzdělávání proběhla prezentace průzkumu, který byl požadován při udělení absolutoria za rok 2013, provedeného s cílem zjistit, zda a nakolik se o ceně LUX obecně ví a jak je vůbec vnímána v jednotlivých členských státech, a že byly výbory seznámeny se získanými poznatky;

62.

připomíná, že se tento průzkum hlavně týkal toho, nakolik Filmovou cenu LUX znají poslanci a filmoví tvůrci, a že cílem této ceny je ilustrovat občanům odhodlání Parlamentu prosazovat konsenzuální hodnoty, jako jsou lidská práva a solidarita, a přesvědčení o hodnotnosti kulturní a jazykové rozmanitosti;

63.

konstatuje, že průzkum se setkal s nízkým zájmem, zúčastnilo se jej 18 % oslovených, tj. 137 poslanců Parlamentu ze všech politických skupin a členských států, a že je více než 90 % z těchto poslanců vědělo o existenci Filmové ceny LUX, 75 % chápalo její účel a více než 80 % má na tuto cenu kladný názor;

64.

není přesvědčen o správnosti způsobu výběru, kterým poslanci rozhodují o nominacích a konečném vítězi ceny, a vyzývá předsednictvo, aby vypracovalo zprávu o alternativních modelech, jak dosáhnout žádoucích výsledků, například tím, že Parlament bude podporovat obdobnou iniciativu organizací filmových tvůrců samotných;

65.

konstatuje, že i když s postupem let počet diváků vzrostl, počet 43 000 v celé Unii je stále velice nízký a vyvolává pochybnosti o opodstatněnosti udělování ceny LUX;

66.

lituje opakovaných odkladů otevření Domu evropských dějin, které bylo původně plánováno na březen 2016, poté bylo odloženo na září a listopad 2016 a nyní by se mělo uskutečnit 6. května 2017;

67.

se znepokojením bere na vědomí probíhající diskuse o povaze dočasných výstav; zdůrazňuje význam akademické nezávislosti Domu evropských dějin z hlediska obsahu a koncepce výstav, které určují výhradně muzeologická a historická kritéria;

68.

je potěšen tím, že podle odhadů uvítá Dům evropských dějin 250 000 návštěvníků ročně; poukazuje na to, že roční provozní náklady tohoto zařízení jsou předem odhadovány na 13,3 milionu EUR; vyjadřuje své znepokojení nad poměrně nízkým počtem návštěvníků v porovnání s vysokými provozními náklady s přihlédnutím k tomu, že v roce 2015 Parlament uvítal 326 080 návštěvníků a provozní náklady činily jen 4,3 milionu EUR;

69.

podotýká, že zřízením Parlamentaria a otevřením Domu evropských dějin se Parlament a jeho okolí stává atrakcí pro občany a pro turisty, která přinese lepší povědomí o úloze Parlamentu a ukáže občanům, jak Parlament usiluje o společné hodnoty, jako jsou lidská práva a solidarita; žádá předsednictvo, aby zvážilo navázání dialogu s místními orgány a jednalo o tom, jak mohou přispět k financování a správě Domu evropských dějin;

70.

vyzývá předsednictvo, aby uvažovalo o změně způsobu řízení Domu evropských dějin tak, aby byl uplatňován více interinstitucionální přístup, a zkoumalo možnosti další spolupráce s ostatními orgány Unie, zejména Komisí a Radou;

71.

vítá rozhodnutí Komise přispívat na provozní náklady Domu evropských dějin částkou 800 000 ročně; soudí však, že by Komise měla přispívat na odhadované roční provozní náklady mnohem větší měrou;

72.

konstatuje, že k 31. prosinci 2015 bylo na sekretariátu zaměstnáno celkem 5 391 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 96 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014) a v politických skupinách bylo zaměstnáno celkem 771 úředníků a dočasných zaměstnanců (stav o 26 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014); spolu se smluvními zaměstnanci odpovídalo GŘ PERS za 9 402 zaměstnanců (stav o 467 pracovníků vyšší než k 31. prosinci 2014);

73.

konstatuje, že k 1. lednu 2015 bylo v plánu pracovních míst Parlamentu zrušeno 47 pracovních míst v souladu s revizí služebního řádu z roku 2014 a s VFR na období 2014–2020, v důsledku čehož zůstalo v plánu pracovních míst 6 739 míst, z nichž bylo 5 723 (84,9 %) na sekretariátu a 1 016 (15,1 %) v politických skupinách; k 31. prosinci 2015 bylo na sekretariátu neobsazeno 4,9 % pracovních míst oproti 9,6 % na konci roku 2014;

74.

vítá skutečnost, že genderová vyváženost generálních ředitelů a ředitelek se zlepšila z 18,2 % ku 81,8 % v roce 2014 na 33,3 % ku 66,7 % v roce 2015, konstatuje však, že genderová vyváženost ředitelů a ředitelek se snížila z 34 % ku 66 % v roce 2014 na 31,1 % ku 68,9 % v roce 2015; připomíná, že naprostou většinu zaměstnanců Parlamentu tvoří ženy, ty však zastávají jen omezený počet manažerských postů; konstatuje, že genderová vyváženost mezi vedoucími oddělení se i nadále zlepšovala z 30 % ku 70 % na konci roku 2014 na 31,2 % ku 68,8 % na konci roku 2015; zdůrazňuje, že tedy přetrvává nerovnováha na manažerských postech a že i nadále je nanejvýš důležitý program rovných příležitostí pro tato pracovní místa; je pevně přesvědčen, že do roku 2019 by měl mít Parlament nejméně 40 % žen na manažerských postech;

75.

vyjadřuje překvapení nad tím, že poradní výbor Parlamentu pro jmenování vysokých úředníků se skládá výlučně z pracovníků vyššího managementu, a vyzývá generálního tajemníka, aby jeho členem byl i zástupce výboru zaměstnanců;

76.

zdůrazňuje, že geografická vyváženost, zejména poměr mezi počtem zaměstnanců, kteří mají určitou národnost, a počtem obyvatel jejich příslušného členského státu, by měla být i nadále podstatným prvkem řízení lidských zdrojů, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily po roce 2004, vítá, že Parlament dosáhl celkově vyváženého složení úředníků z členských států, které k Unii přistoupily před rokem 2004 i po něm; poukazuje však na to, že tyto členské státy ve třech místech činnosti Parlamentu stále představují jen 3 % zaměstnanců na pozici „vyšší administrátor“ (AD12-16) v porovnání s jejich podílem na počtu obyvatel Unie, který činí 21 %, a je zde tudíž stále třeba dosáhnout pokroku;

77.

uznává, že některé činnosti, jako je provozování jídelen a úklid, bylo pro Parlament výhodnější zajišťovat externě, a že v důsledku toho u některých GŘ může počet externích zaměstnanců v prostorách Parlamentu dokonce převyšovat počet úředníků;

78.

konstatuje však, že těmito rozhodnutími o externím zajišťování služeb nelze odůvodnit využívání všech externích zaměstnanců a že například na Generálním ředitelství pro inovace a technickou podporu (GŘ ITEC) lze poměr externích zaměstnanců a úředníků vysvětlit jen stěží;

79.

vyjadřuje svůj názor, že by externí zaměstnanci neměli být využíváni jako způsob kompenzace za snížení stavu pracovních míst dohodnutého v rámci revize služebního řádu z roku 2014 a současného VFR;

80.

bere na vědomí odpovědi generálního tajemníka ve věci podmínek pro objednávání služeb od externích poskytovatelů ze strany Parlamentu; zdůrazňuje, že správní útvary musí důkladně a systematicky zajišťovat přísné dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnávání, bezpečnosti, sociálního zabezpečení apod. ze strany poskytovatelů služeb u všech externích zaměstnanců pracujících v prostorách Parlamentu, například pracovníků v jídelnách a pracovníků úklidu a údržby atd.; vyzývá Parlament, aby zavedl řádné mechanismy varování a monitorování k prevenci a zjišťování veškerých ojedinělých nebo systematických případů nedbalosti, zneužívání nebo porušování předpisů, aby tak mohl neprodleně přijímat opatření;

81.

konstatuje, že postup pro interní zajišťování bezpečnostních služeb v Parlamentu je dokončen a že obdobný postup probíhá v souvislosti s řidiči; vyzývá generálního tajemníka, aby výboru CONT předložil zprávu o poznatcích z těchto postupů a případných úsporách, jichž bylo v jejich důsledku dosaženo;

82.

se znepokojením konstatuje, že pracovníci v jídelnách nejsou placeni v souladu s počtem hodin uvedených v jejich pracovních smlouvách v týdnech, kdy poslanci pracují jinde, například v týdnech vyhrazených pro činnosti ve volebních obvodech nebo během plenárních zasedání ve Štrasburku, a že značný počet těchto pracovníků musí pracovat na zkrácený úvazek, což má vliv na jejich zaměstnanost a výdělky; vyzývá generálního tajemníka, aby po jednání s poskytovatelem stravovacích služeb navrhl řešení, které jeho zaměstnancům zaručí pravidelnou pracovní dobu a výplaty za každý týden;

83.

konstatuje, že na konci roku 2015 v Parlamentu pracovalo 1 813 akreditovaných parlamentních asistentů a že o rok dříve jich bylo 1 686; žádá, aby právům akreditovaných parlamentních asistentů a místních asistentů byla věnována zvláštní pozornost, protože jejich smlouvy jsou bezprostředně provázány s mandátem poslanců Parlamentu, kterým poskytují podporu, s ohledem na to, že akreditovaní parlamentní asistenti jsou zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu s Parlamentem, zatímco místní asistenti se řídí různými vnitrostátními právními předpisy;

84.

vyjadřuje politování nad tím, že hodnotící zpráva o uplatňování ustanovení pro akreditované parlamentní asistenty nebyla výboru CONT předložena do konce roku 2016, jak to požadovalo usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, a nebyla doposud předložena;

85.

poukazuje na to, že v případech obtěžování nebo whistleblowingu jsou akreditovaní parlamentní asistenti v mimořádně zranitelném postavení, neboť jejich smlouvy jsou založeny na vzájemné důvěře mezi poslancem a jeho asistentem; pokud tato důvěra není, již to samo o sobě je důvodem k ukončení smlouvy; navíc bude-li daný poslanec muset odstoupit z důvodu poškození své pověsti v důsledku trestného činu nebo jiného porušení práva, zpravidla to znamená, že současně budou ukončeny i smlouvy všech jeho asistentů; žádá proto o okamžité posílení zastoupení akreditovaných parlamentních asistentů v poradním výboru zabývajícím se případy obtěžování – se zajištěním rovnoměrného zastoupení žen a mužů – jak bylo požadováno již v rámci udělování absolutoria za rok 2013 a 2014; vyzývá předsednictvo, aby přidělilo odpovídající finanční prostředky na krytí cestovních výloh a denních diet žalujícím akreditovaným parlamentním asistentům, kteří často nemají dostatečné prostředky na to, aby se osobně dostavili do Bruselu a přednesli svou věc výboru zabývajícímu se případy obtěžování; požaduje také, aby byla při příští revizi služebního řádu zvážena možnost opatření k poskytnutí finanční náhrady pro akreditované parlamentní asistenty, aby tak bylo zajištěno rovné zacházení s akreditovanými parlamentními asistenty a uznání jejich zvláštní zranitelnosti v případech obtěžování nebo whistleblowingu;

86.

vítá záměr správních útvarů, že zahájí proces úprav paušálních příspěvků na cesty do Štrasburku, které dostávají akreditovaní parlamentní asistenti a které jsou významně nižší než příspěvky pro stálé úředníky; zdůrazňuje, že tato úprava by se měla opírat o transparentní metodiku výpočtu a měla by být v přímé korelaci s nedávným zvýšením horní hranice příspěvků a výdajů na ubytování pro stálé úředníky; rovněž zdůrazňuje, že by měla být zavedena automatická indexace příspěvků pro budoucí revize;

87.

lituje, že předsednictvo nijak nereagovalo na žádosti, které Parlament uvedl ve svých usneseních o udělení absolutoria za roky 2013 a 2014, aby pro akreditované parlamentní asistenty platily tytéž denní příspěvky jako pro ostatní zaměstnance; žádá generálního tajemníka, aby před zavedením jakýchkoli změn předložil odhad dodatečných nákladů, které by v důsledku této úpravy vznikly; mezitím zdůrazňuje, že současné stropy pro úhradu výdajů za pracovní cesty akreditovaných parlamentních asistentů nebyly valorizovány od roku 2009 a že rozdíl mezi akreditovanými parlamentními asistenty a ostatními zaměstnanci se ještě zvýšil na nejméně 40 % po zavedení nových stropů schválených Radou dne 9. září 2016, které jsou od 10. září 2016 uplatňovány pouze na úředníky; vyzývá proto předsednictvo, aby přijalo nezbytná opatření k nápravě této nerovnosti;

88.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že pracovní poměr akreditovaného parlamentního asistenta v případě úmrtí nebo odstoupení příslušného poslance z funkce skončí ke konci kalendářního měsíce; zdůrazňuje, že by to mohlo znamenat, že by akreditovaný parlamentní asistent neměl ani jeden den výpovědní lhůty, pokud funkční období příslušného poslance skončí v poslední den daného měsíce; žádá, aby byla tato nepřijatelná situace vyřešena při příští revizi služebního řádu provázáním výpovědních lhůt s vymezeným časovým obdobím, například čtyř týdnů, a nikoli s kalendářním měsícem; dále žádá předsednictvo, aby rychle zavedlo přechodná opatření, která by mohla poskytnout prozatímní řešení tohoto problému, nežli dojde k revizi právních předpisů;

89.

je znepokojen údajnou praxí, podle níž poslanci požadují, aby akreditovaní parlamentní asistenti cestovali, zejména do Štrasburku, bez cestovních příkazů, bez úhrady výdajů za pracovní cestu nebo jednoduše bez úhrady cestovních výdajů; zastává názor, že tato praxe vytváří prostor pro zneužívání: pokud akreditovaní parlamentní asistenti cestují bez cestovních příkazů, nejenom že musí platit náklady z vlastních prostředků, ale navíc nejsou ani kryti pracovním pojištěním; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo řádné uplatňování služebního řádu a sankcionovalo poslance, kteří pravidla porušují;

90.

konstatuje, že stážisté mají nárok na slevu ve výši 0,50 EUR na hlavní jídlo v samoobslužných restauracích v Bruselu a Lucemburku a 0,80 EUR ve Štrasburku; zastává však názor, že vzhledem k úrovni průměrného platu stážistů a vysokým cenám účtovaným v posledních dvou letech nestačí tyto slevy k tomu, aby měly byť jen minimální dopad na jejich finance; vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil snížení cen v souladu s výdělkem stážistů;

91.

vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že akreditovaným parlamentním asistentům, kteří pracovali bez přerušení po poslední dvě funkční období Parlamentu, budou zaručena sociální a důchodová práva; v této souvislosti vyzývá správní útvary, aby předložily návrh, který při výpočtu desetiletého období ve službě stanoveného služebním řádem zohlední rozhodnutí konat v roce 2014 brzké volby a také dobu strávenou v přijímacím řízení;

92.

vyzývá Konferenci předsedů, aby znovu zvážila možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti za určitých podmínek, které budou stanoveny, doprovázeli poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách, jak to již někteří poslanci požadují;

93.

vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby se prošetřili a vyřešili problémy akreditovaných parlamentních asistentů vyplývající zejména z poslední změny funkčního období (např. zpoždění při podpisu smluv, přerušení smluv, volby do Evropského parlamentu konané v dřívějším termínu atd.), které mohou mít závažné důsledky pro budoucí nabytí pracovních práv akreditovaných parlamentních asistentů; žádá zástupce akreditovaných parlamentních asistentů, aby se na hledání řešení podíleli;

94.

žádá Parlament, aby v zájmu rovných příležitostí a dodržování zaměstnaneckých práv přijal pokyny pro připisování platových tříd akreditovaným parlamentním asistentům a aby pro každou funkční skupinu vytvořil odpovídající jasný popis pracovní činnosti, odpovědností a úkolů;

95.

konstatuje, že v roce 2015 došlo k 154 případům ukončení aktivní služby zaměstnanců, z čehož bylo 126 odchodů do důchodu, 13 případů invalidního důchodu, 9 případů odchodu ze služby a 6 případů úmrtí; vyzývá generálního tajemníka, aby důsledně vymáhal čl. 16 odst. 4 služebního řádu o možných střetech zájmů po skončení služby v Parlamentu, zejména v případech odchodu ze služby, protože je udivující, že nikdy nebyly zveřejněny žádné případy potenciálních střetů zájmů;

96.

se znepokojením konstatuje, že nebyla stanovena žádná zvláštní opatření pro zaměstnance v případě, že se některý členský stát rozhodne vystoupit z Unie; uvědomuje si, že se tento problém týká všech evropských orgánů a institucí, a vyzývá generálního tajemníka, aby navázal dialog s Komisí s cílem zajistit, aby se britští zaměstnanci nestali oběťmi brexitu a aby jejich zákonná, smluvní a nabytá práva byla plně zaručena;

97.

požaduje efektivnější organizaci školení, aby byla přizpůsobena specifickým potřebám akreditovaných parlamentních asistentů; správní útvary by zejména měly přihlédnout k harmonogramu činností Parlamentu a poslanců a stanovit individuálně přizpůsobené harmonogramy a specifická témata;

98.

upozorňuje na to, že 43 % zaměstnanců Parlamentu soudí, že práce z domova by měla příznivý účinek na jejich spokojenost v práci; zdůrazňuje, že Parlament je jediným orgánem, který nezavedl práci z domova a systém pružné pracovní doby, ačkoli většina ostatních orgánů je používá již po mnoho let, včetně Komise, s prokázanými výsledky v podobě zvýšené produktivity a lepší kvality života zaměstnanců; konstatuje, že Parlament v říjnu 2016 zavedl příležitostnou práci z domova; žádá generálního tajemníka, aby všem zainteresovaným útvarům včetně poslanců a jejich asistentů předložil zprávu o provádění této činnosti; žádá, aby byl do pracovních postupů Parlamentu také co nejdříve začleněn systém pružné pracovní doby;

99.

vyzývá Parlament, aby změnil svá pravidla upravující stáže nabízené poslanci a politickými skupinami s cílem zlepšit situaci praktikantů a stážistů v Parlamentu včetně důstojné odměny, stanovené omezené doby trvání stáže a studijní smlouvy;

100.

s uspokojením konstatuje, že Parlament na svých internetových stránkách každoročně zveřejňuje úplný seznam všech svých dodavatelů, kteří získali zakázky v hodnotě přesahující 15 000 EUR, a že tento seznam obsahuje jméno a adresu dodavatele, typ a předmět zakázky, délku jejího trvání, její hodnotu, druh řízení, v němž byla přidělena, a příslušné generální ředitelství;

101.

zdůrazňuje, že tento seznam jde nad rámec požadavků na transparentnost, které stanoví finanční nařízení; vybízí všechny orgány a instituce Unie, aby zveřejňovaly úplné informace o všech dodavatelích a zakázkách udělovaných v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně případů přímého zadávání zakázek nebo užších řízení;

102.

podporuje závěr Účetního dvora, podle něhož musí orgány a instituce Unie vytvořit jednotnou veřejnou databázi informací týkajících se jejich veřejných zakázek, aby bylo možné účinné monitorování těchto zakázek ex post;

103.

poukazuje na to, že i před předchozí žádosti o zlepšení jsou služby nabízené cestovní agenturou Parlamentu nadále neuspokojivé, neboť ceny jsou poměrně vysoké a agentura neuzavřela smlouvy o výhodnějších sazbách a větší flexibilitě cestovních režimů s hlavními leteckými společnostmi;

104.

žádá agenturu, aby se aktivně snažila nabídnout nižší ceny, ať už se jedná o kteroukoli leteckou společnost; žádá, aby agentura zavedla postup zpětné vazby (průzkumy spokojenosti uživatele) s cílem určit oblasti, v nichž by mohlo být dosaženo dalšího pokroku;

105.

konstatuje, že na konci roku 2015 se zvýšil odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu na 276,8 milionu EUR; dále konstatuje, že na konci roku 2015 činil disponibilní vlastní kapitál fondu 155,5 milionu EUR a výše pojistného závazku 432,3 milionu EUR;

106.

podotýká, že tyto předpokládané budoucí závazky jsou rozloženy do několika desetiletí, konstatuje však, že celková částka vyplacená z dobrovolného důchodového fondu v roce 2015 činila 15,8 milionu EUR;

107.

upozorňuje, že to vyvolává znepokojení, že by se prostředky fondu mohly vyčerpat, a že Parlament ručí za vyplácení důchodových nároků, pokud fond nebude schopen plnit své závazky;

108.

znovu vyzývá předsednictvo, aby co možná nejrychleji posoudilo stávající situaci důchodového fondu;

109.

připomíná bod 112 loňského usnesení o udělení absolutoria (5), který požaduje posouzení stávající situace důchodového fondu; vyjadřuje politování nad tím, že toto posouzení dosud nebylo vypracováno;

110.

připomíná, že Soudní dvůr v roce 2013 rozhodl, že rozhodnutí zvýšit věk odchodu do důchodu pro pojistníky fondu ze 60 na 63 let, aby nedošlo k brzkému vyčerpání kapitálu a aby byl fond uveden do souladu s novým statutem poslanců Parlamentu, je právně platné;

111.

soudí, že zatímco vnitrostátní důchodové fondy musí zpravidla splňovat přísné standardy a nesmějí vykazovat jakýkoli pojistně-matematický schodek, dobrovolný důchodový fond má nyní pojistně-matematický schodek ve výši 64 % pojistného závazku, vyzývá generálního tajemníka, aby předsednictvu předložil komplexní plán, jak zabránit brzkému vyčerpání aktiv fondu;

112.

lituje skutečnosti, že při výběru finančních institucí, jimž Parlament svěřuje provádění svých plateb a vedení svých účtů, se nevěnuje pozornost politikám těchto institucí, pokud jde o sociální odpovědnost podniků, a vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, že Parlament bude v budoucnu spolupracovat zejména s těmi finančními institucemi, které mají investiční politiky zaměřené na udržitelnost a další aspekty sociální odpovědnosti podniků;

113.

zdůrazňuje, že v roce 2015 měl Parlament na bankovních účtech v průměru 106,25 milionů EUR, z nichž neplynuly vůbec žádné úroky; vyzývá generálního tajemníka, aby prověřil, zda je nezbytné mít takový objem likvidních prostředků, a zejména jej vyzývá, aby v tomto ohledu zlepšil řízení peněžních prostředků a případně nalezl způsoby, jak zvýšit výnos z těchto vkladů;

114.

je spokojen s prováděním strategických směrů GŘ ITEC na období 2014–2019; domnívá se, že je prováděna řada změn v elektronickém pracovním prostředí poslanců i zaměstnanců, ale že dopady těchto změn, včetně nových příležitostí, jsou poměrně málo známé a přitom jsou tyto změny vyvíjeny zejména interně v GŘ ITEC; vyzývá k užší spolupráci mezi GŘ ITEC a GŘ COMM ke zlepšení vnitřní i vnější komunikace o řadě inovací, které již byly nebo brzy budou realizovány;

115.

chápe snahu GŘ ITEC o zvýšení hledanosti webových stránek Parlamentu ve vyhledávači Google; domnívá se však, že také vyhledávač na webových stránkách Parlamentu by měl mít smysluplné výsledky, aby uživatelé mohli portál těchto stránek skutečně využívat k rychlému nalezení hledaných webových stránek; je znepokojen tím, že v současnosti tento vyhledávač řádně nefunguje, a vyzývá generálního tajemníka, aby nalezl rychlé řešení tohoto dlouhodobého problému;

116.

se znepokojením konstatuje, že přes skutečnost, že nákup nového hardwaru, který je v oblasti působnosti GŘ ITEC, představuje každoroční výdaj přesahující 35 milionů EUR, neexistuje jasná politika pro environmentálně a sociálně udržitelné zadávání veřejných zakázek, a vyzývá generálního tajemníka, aby v této souvislosti připravil akční plán a zajistil tak, že v budoucnu budou všechna zadávací řízení zahrnovat environmentální a sociální kritéria pro výběr hardwaru;

117.

vyzývá GŘ ITEC, aby zajistilo přístupnost všech webových stránek Parlamentu pro přenosná zařízení, neboť stávající rozhraní lze jen těžko považovat za kompatibilní s přenosnými zařízeními, přestože velké procento návštěvníků stránek používá k přístupu na webové stránky Parlamentu a specializovaných výborů iPad nebo mobilní telefon; navrhuje zavést opatření, které hmatatelně a v přiměřeném časovém rámci zlepší přístupnost webových internetových stránek pro přenosná zařízení;

118.

považuje za nezbytné pro výkon mandátu poslanců, aby tiskárny zůstaly v jejich kancelářích; poukazuje na to, že levné neoriginální náplně mohou případně vést k nebezpečným úrovním emisí částic a k poškození zdraví; vyzývá proto k tomu, aby GŘ ITEC a generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku (GŘ INLO) přijala opatření na podporu nákupu tiskáren nepoškozujících životní prostředí a aby zajistila, že budou používány jen originální náplně, a zároveň umožnila poslancům a jejich zaměstnancům, aby tiskárny mohli strategicky umístit v blízkosti a nikoli uvnitř svých kanceláří;

119.

konstatuje, že předsednictvo dne 7. září 2015 přijalo bezpečnostní politiku v oblasti systémů informační a komunikační technologie („bezpečnostní politika v oblasti IKT“); zdůrazňuje, že ve stávajícím globálním kontextu je naléhavé uplatňovat mnohem výraznější bezpečnostní politiku v oblasti IKT, která bude plně zaměřena na řízení rizik souvisejících s kybernetickou bezpečností; v této souvislosti vítá, že byl v Parlamentu jmenován úředník pro kybernetickou bezpečnost;

120.

opakuje svůj požadavek vyjádřený v usnesení o udělení absolutoria za rok 2014, aby byl vytvořen nouzový systém rychlého varování, který umožní GŘ ITEC ve spolupráci s generálním ředitelstvím pro bezpečnost a ochranu (GŘ SAFE) zasílat prostřednictvím SMS či e-mailu rychlá sdělení poslancům a zaměstnancům, kteří budou souhlasit s tím, že jejich kontaktní údaje budou zařazeny na komunikační seznam, jenž bude použit ve specifických mimořádných situacích;

121.

oceňuje GŘ ITEC, že rozšířilo připojení wifi do všech budov Parlamentu; konstatuje však, že v jednacím sále ve Štrasburku je připojení wifi nespolehlivé, zejména když během hlasování a klíčových rozprav používá tento systém mnoho poslanců současně; vyzývá generálního tajemníka, aby přijal nezbytná opatření v tomto směru;

122.

vítá, že některá veřejná zasedání meziparlamentních delegací jsou již vysílána prostřednictvím webstreamingu; žádá generálního tajemníka, aby tuto službu nadále rozvíjel a rozšiřoval, spolu s obsahem webových stránek delegací;

123.

konstatuje, že střednědobá strategie v oblasti nemovitostí z roku 2010 je v současnosti přezkoumávána; vyzývá, aby tato strategie byla rozšířena tak, že bude zahrnovat dlouhodobější perspektivu, včetně případové studie zohledňující pravděpodobné dopady brexitu;

124.

vítá skutečnost, že od roku 2019 se rozšíří rozloha kancelářských prostor ve Štrasburku pro poslance a jejich asistenty; vyzývá generální sekretariát, aby, dokud nebude nalezeno řešení pro zavedení jediného pracovního místa Parlamentu, byl zaručen minimální počet čtverečních metrů pro každého asistenta v souladu se stávajícími pravidly v oblasti pracovních podmínek, protože v současnosti je Parlament v tomto směru napadnutelný, jelikož vědomě porušuje pravidla týkající se minimální rozlohy kancelářského prostoru;

125.

vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím vyměnit nábytek v kancelářích poslanců a jejich asistentů v Bruselu a žádá o okamžité zastavení této výměny; upozorňuje, že většina nábytku je v naprosto provozuschopném a nepoškozeném stavu, a není tedy žádný důvod k jeho výměně; zastává názor, že pouhá zpětná vazba od určitého počtu poslanců (na rozdíl od obecného průzkumu) není sama o sobě dostatečným zdůvodněním pro výměnu, přičemž argumenty, které předložily správní útvary ve věci vkusu, módy nebo zastaralého stylu jsou stejně tak nepatřičné; měly by být vyměňovány jen jednotlivé kusy nábytku, vykazují-li zjevné známky poškození, velkého opotřebení nebo zdravotního rizika na pracovišti zvláštní nebo obecné povahy (například možný vývoj více ergonomických kancelářských židlí); zdůrazňuje, že v době hospodářské krize, která vedla k nynější ztížené finanční situaci, by takový důraz na vnější vzhled mohl závažně snížit důvěryhodnost Parlamentu a poslanců, zejména v očích občanů a veřejného mínění;

126.

uznává, že v souladu s rozhodnutími předsednictva z let 2013 a 2015 nepředpokládají nové smlouvy o poskytování stravovacích služeb žádné přímé dotace z rozpočtu Parlamentu; je však znepokojen tím, že některé služby byly v roce 2015 nabízeny za vyšší než tržní ceny; v této souvislosti připomíná službu podávání kávy během schůzí; konstatuje, že ceny byly v srpnu 2016 revidovány;

127.

vyjadřuje hluboké politování nad svévolnými, subjektivními a nepřiměřenými kritérii, která se používají pro nábor řidičů a internalizaci této služby zahájenou v roce 2016 z důvodů bezpečnosti; lituje, že tento proces nepřihlédl ke kvalifikaci a zkušenostem, které řidiči získali za léta práce v přímém kontaktu s poslanci, a k navázanému vztahu důvěry s poslanci, a toho, že řidiči ztratili zaměstnání a mnozí z nich jsou již ve věku, kdy je nalezení práce obtížné;

128.

je znepokojen problematickým sociálním dialogem mezi GŘ INTE a zástupci tlumočníků, který byl zahájen v lednu 2014 a dosud nevedl k žádné dohodě; vyzývá generálního tajemníka, aby zahájil mediaci mezi zúčastněnými stranami s cílem dosáhnout toho, aby strany lépe vzájemně rozuměly svým postojům, a nalézt řešení přijatelná pro všechny;

129.

vyjadřuje svou spokojenost s pokrokem, kterého bylo dosaženo v procesu modernizace GŘ INTE, zejména pokud jde o zvýšenou dostupnost tlumočníků, mírný nárůst počtu hodin, které tlumočníci tráví tlumočením a lepší rozložení pracovní zátěže tlumočníků; konstatuje, že byla vyjasněna metoda výpočtu pro účely statistiky a že všechny dovolené za kalendářní rok a nemocenské dovolené jsou nyní vyloučeny z výpočtu průměrného počtu hodin, které tlumočníci stráví v kabině;

130.

žádá generálního tajemníka o informace o opatřeních, která byla přijata v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rozpočet na rok 2014 s cílem dosáhnout větší účinnosti a účelnosti zdrojů při organizaci zasedání prostřednictvím jednoduššího řízení konferencí v Parlamentu;

131.

vítá dlouhodobé úsilí zlepšovat bezpečnost a ochranu v prostorách Parlamentu i v jejich okolí; bere na vědomí, že pokud jde o bezpečnost v prostorách Parlamentu, musí Parlament usilovat o dosažení křehké rovnováhy mezi zohledněním celé řady ochranných opatření a zavedením příliš přísného bezpečnostního režimu, který by činnost Parlamentu zpomaloval; trvá nicméně na tom, že bezpečnost Parlamentu je třeba dále posílit, a požaduje, aby generální tajemník zajistil, že zaměstnanci budou řádně proškoleni a budou schopni profesionálně plnit své úkoly, a to i v mimořádných situacích;

132.

vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil aktivní spolupráci s ostatními orgány Unie a rovněž i spolupráci s belgickými, francouzskými a lucemburskými orgány;

133.

vyzývá GŘ ITEC a GŘ SAFE, aby posílila kapacity kybernetické ochrany s ohledem na zvýšenou hrozbu kybernetických útoků v posledních měsících;

134.

připomíná, že předsednictvo dne 19. dubna 2004 v Parlamentu zahájilo projekt systému environmentálního řízení (EMAS); bere na vědomí, že předsednictvo přijalo v roce 2016 revidovanou environmentální politiku, která zachovává a opět potvrzuje závazek Parlamentu k dlouhodobému zlepšování životního prostředí;

135.

vítá zřízení interinstitucionálního kontaktního místa pro zadávání zelených veřejných zakázek, které je nyní třeba v plném rozsahu provádět stanovením jasných cílů v této oblasti, jakož i zintenzivněním úsilí v oblasti interních informací, prosazování a účinné správy a řízení zelených veřejných zakázek; zdůrazňuje, že pravidla musí dodržovat i subdodavatelé služeb; v této souvislosti vyjadřuje politování nad vysokou mírou používání plastových lahví, kelímků, nádob a obalů v Parlamentu;

136.

bere na vědomí, že se Parlament zavázal ke 30 % snížení svých emisí CO2 do roku 2020 (v přepočtu na plné pracovní úvazky) ve srovnání s rokem 2006; oceňuje skutečnost, že mezi lety 2006 a 2015 se tento ukazatel snížil o přibližně 24,3 %;

137.

považuje proto za velmi důležité, aby si Parlament stanovil nové, ambicióznější množstevní cíle, které by měly odpovědné útvary pravidelně měřit; v této souvislosti bere na vědomí rozhodnutí předsednictva z roku 2015, že bude kompenzovat celkový objem emisí uhlíku Parlamentu, včetně emisí z letů poslanců mezi jejich zemí původu a pracovními místy Parlamentu;

138.

připomíná Parlamentu jeho závazek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (6) o energetické účinnosti, který stanoví, že vzhledem k velké viditelnosti jeho budov a vedoucímu postavení, které by měl zaujímat, pokud jde o jejich energetickou náročnost, bude, „aniž jsou dotčena platná rozpočtová pravidla a pravidla pro zadávání zakázek, na budovy, které má ve vlastnictví a v užívání, vztahovat stejné požadavky, jako jsou požadavky vztahující se na budovy ústředních vládních institucí členských států podle článku 5 a 6“ této směrnice; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné toto prohlášení dodržet, v neposlední řadě z důvodu důvěryhodnosti Parlamentu při aktuálně probíhajících revizích směrnic o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti;

139.

vyzývá předsednictvo, aby zvážilo zavedení pobídkového programu, který bude podporovat udržitelnější a efektivnější dopravu mezi domovem a pracovištěm;

140.

vítá iniciativu Parlamentu, pokud jde o provádění komplexní politiky zaměřené na omezení plýtvání potravinami; vyzývá Parlament, aby zajistil, že všichni poskytovatelé stravovacích služeb ve všech prostorách Parlamentu se budou aktivně snažit plýtvání potravinami předcházet; vyzývá Parlament, aby zintenzivnil praxi darování neprodaných potravin na dobročinné účely;

141.

zastává názor, že zavedení efektivního systému rezervování jednacích místností a registru správy budov může mít značný potenciál z hlediska nákladů Parlamentu a jeho úsilí o ochranu životního prostředí, a vyzývá generálního tajemníka, aby tento přístup odpovídajícím způsobem prosazoval;

142.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2015 využity následovně:

143.

připomíná, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě Parlamentu doporučil, aby „přezkoumal svůj stávající kontrolní rámec pro čerpání rozpočtových prostředků přidělených politickým skupinám a zároveň poskytl lepší vedení prostřednictvím důslednějšího monitorování toho, jak skupiny uplatňují pravidla pro schvalování a vypořádávání výdajů a pravidla pro zadávací řízení“;

144.

bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2015 využity následovně (7):

145.

bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2015 využity následovně (8):

146.

se znepokojením konstatuje, že v případě Aliance pro přímou demokracii v Evropě, Hnutí pro Evropu svobod a demokracie, Iniciativy pro přímou demokracii v Evropě a Nadace pro Evropu svobod a demokracie byly zjištěny významné nesrovnalosti týkající se zakázaného přímého nebo nepřímého financování vnitrostátních stran a darů;

147.

vyjadřuje své znepokojení ohledně rizika poškození pověsti Parlamentu, které tyto nesrovnalosti přinášejí, a je přesvědčen, že je třeba přijmout rychlá a účinná opatření, která umožní tyto nesrovnalosti řešit a zabránit jejich opakování v budoucnu; domnívá se však, že tyto nesrovnalosti se objevily pouze u omezeného počtu politických stran a nadací; zastává názor, že tyto nesrovnalosti by neměly zpochybnit finanční řízení ostatních politických stran a nadací;

148.

je si vědom nových nařízení, konkrétně nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1142/2014 ze dne 22. října 2014 (9), která začnou platit pro financování evropských politických stran a nadací na rozpočtový rok 2018, a významné úlohy nově zřízeného úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace, i probíhajících diskusí předsednictva o návrzích generálního tajemníka na řešení řady otázek, které tato nařízení opomíjejí; vyzývá útvar interního auditu Parlamentu, aby co nejdříve po vstupu nových nařízení v platnost vypracoval novou auditní zprávu o financování evropských politických stran a nadací;

149.

domnívá se, že v tomto ohledu je nezbytné prošetřit, zda stávající systém vnitřních a vnějších kontrol vykazuje při prevenci významných nesrovnalostí nedostatky; bere na vědomí prohlášení externího účetního společnosti EY, že jeho audity jsou zaměřeny na získání přiměřené jistoty, že roční účetní závěrky neobsahují významné nesprávnosti a že daný subjekt dodržel příslušná pravidla a nařízení, i že zahrnují zkušební zkoumání důkazů na podporu tohoto stanoviska; konstatuje však, že zkoumání nezahrnuje vyšetřování případných podvodných prohlášení a dokumentů, a proto poskytuje jen do určité míry omezený vhled do zkoumaných finančních činností;

150.

bere na vědomí nedostatek lidských zdrojů (konkrétně dvou ekvivalentů plného pracovního úvazku) v GŘ FINS zaměřených na kontrolu účtů evropských politických stran a nadací; je pevně přesvědčen, že vzhledem k významnému riziku poškození pověsti by na tuto činnost mohlo být vyčleněno více zdrojů;

151.

vyzývá předsednictvo, aby v rozsahu, v jakém to umožňuje zásada zachování důvěrnosti, poskytlo přístup k podkladovým dokumentům obsaženým v závěrečných zprávách evropských politických stran a nadací, a zejména k účetním závěrkám a provedeným auditům;

152.

žádá nově zřízený úřad, aby Parlamentu předložil zprávu o pokroku po prvním roce činnosti, tj. v roce 2017 a vyzývá generálního tajemníka, aby zajistil, že orgán bude mít k dispozici všechny nezbytné zdroje k plnění svých úkolů.

29.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/22

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015 (1),

—

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016) 475 – C8-0271/2016) (2),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů (3),

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti (4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0131/2017),

1.

odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2015;

2.

předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

29.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/23

—

s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl II – Evropská rada a Rada,

—

s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0131/2017),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament v souvislosti s postupem udělování absolutoria klade zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;

29.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/26

—

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015 (1),

—

s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2015 (COM(2016) 475 – C8-0269/2016) (2),

—

s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016) 674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016) 338, SWD(2016) 339),

—

s ohledem na Výroční zprávu Komise za rok 2015 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2016) 446),

—

s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2015 (COM(2016) 628) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016) 322),

—

s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi orgánů (3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—

s ohledem na prohlášení o věrohodnosti (4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2015 (05876/2017 – C8-0037/2017),

—

s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—

s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.

vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.

uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015;

2.

předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2017 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2015 (6);

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

29.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 252/28

—

s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise,

—

s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2015,

—

s ohledem na články 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1) („finanční nařízení“) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (2) (prováděcí pravidla),

—

s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0150/2017),

A.

vzhledem k tomu, že Evropa čelí krizi důvěry ve své instituce, což je situace, za níž každý jednotlivý orgán Unie musí přijmout vlastní díl odpovědnosti, a která tudíž vyžaduje, aby byl Parlament při kontrole účetnictví Komise obzvláště důsledný;

B.

vzhledem k tomu, že orgány Unie a členské státy by měly zlepšit svou komunikační politiku ve smyslu řádného informování občanů o výsledcích dosažených prostřednictvím rozpočtu Unie a jejich přidané hodnotě;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament musí účinně reagovat na obavy občanů Unie ohledně toho, na co je vynakládán rozpočet Unie a jak Unie chrání jejich zájmy;

D.

vzhledem k tomu, že orgány Unie by měly usilovat o stabilní a odolný rozpočtový systém Unie, který díky své pružnosti, ale také spolehlivosti bude fungovat jak v klidných, tak v bouřlivých dobách;

E.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti přináší jednoznačnou přidanou hodnotu prostřednictvím zlepšování kvality života občanů napříč celou Evropou, neboť je klíčovou politikou v oblasti solidarity a klíčovým zdrojem veřejných investic;

F.

vzhledem k tomu, že je nutné, aby orgány Unie usilovaly o plné porozumění a o shodu na tom, které evropské politické priority a veřejné statky by měly být financovány nejdříve, aby Unie reagovala na obavy svých občanů a zacelila mezery ve svých politikách;

G.

vzhledem k tomu, že výdaje Unie, omezené na 1 % HND Unie, jsou významným nástrojem pro naplňování celoevropských politických cílů za využití evropské přidané hodnoty a v průměru představují 1,9 % výdajů vládních institucí členských států Unie;

H.

vzhledem k tomu, že ačkoli procentní podíl připadající v rozpočtu Unie na a) celkové souhrnné výdaje členských států a b) na výdaje tohoto rozpočtu, které nejsou řádně vyúčtovány nebo které jsou vynaloženy nevhodně nebo zbytečně, je malý, v absolutních číslech jde o značné částky, což je důvodem k tomu, aby byly prováděny intenzivní kontroly;

I.

vzhledem k tomu, že podle Smlouvy o fungování Evropské unie nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie Komise, zatímco členské státy jsou povinny s Komisí spolupracovat tak, aby rozpočtové prostředky byly využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

J.

vzhledem k tomu, že Parlament při udělování absolutoria Komisi prověřuje, zda byly prostředky vynaloženy správně a zda bylo dosaženo politických cílů;

1.

konstatuje, že sedmiletá doba trvání současného víceletého finančního rámce není synchronizována s pětiletými mandáty Parlamentu a Komise, což je také příčinou nesouladu mezi rozpočtem na rozpočtový rok a udělováním absolutoria za plnění tohoto rozpočtu; poukazuje rovněž na to, že ani desetiletý plánovací cyklus a strategie Evropa 2020 nejsou uvedeny v soulad se sedmiletým cyklem správy rozpočtu Unie; zastává názor, že tato skutečnost je jednou z příčin slabé politické správy Unie, neboť Parlament a Komise jsou vázány předchozími dohodami o politických cílech a financování, takže by mohl vznikat dojem, že evropské volby nemají v tomto ohledu žádný význam;

2.

konstatuje, že v roce 2015 muselo být z rozpočtu financováno plnění cílů dvou různých dlouhodobých politických programů:

zároveň však bylo nutné reagovat na řadu krizových situací (uprchlíci, zhoršení bezpečnostní situace v Evropě a v jejím sousedství, finanční nestabilita v Řecku, hospodářský dopad zákazu vývozu do Ruska a také přetrvávající dopad finanční krize včetně jejích strukturálních následků v podobě nezaměstnanosti, chudoby a nerovnosti);

3.

konstatuje, že politiky Unie mohou mít krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle, jejichž uskutečňování nemůže být nutně určováno jednotným víceletým rámcem; domnívá se, že by bylo žádoucí zabývat se novou rovnováhou mezi stanovováním politické agendy, prováděním politik a finančními rámci;

4.

vyjadřuje politování nad tím, že dočasné rozpočtové mechanismy nenabízejí ideální systém pro přetváření sociálních a politických aspirací do účelných operativních cílů pro výdajové programy a režimy;

5.

poukazuje na to, že v roce 2020 bude příležitost k tomu, aby byly dlouhodobá strategie a tvorba politik uvedeny v soulad s rozpočtovým cyklem, a doporučuje, aby bylo této příležitosti využito;

6.

je znepokojen tím, že podle Účetního dvora činil v roce 2015 podíl výdajů souvisejících s oblastí klimatu na rozpočtu Unie jen 17,3 % a v letech 2014 až 2016 pouze 17,6 % (3), přestože cílem za toto období financování byl alespoň 20 % podíl; zdůrazňuje proto, že podle Účetního dvora reálně hrozí, že cíl 20 % nebude naplněn, pokud nebude na řešení změny klimatu vynaloženo větší úsilí;

7.

poukazuje dále na to, že o 20 % podílu výdajů souvisejících s oblastí klimatu bylo rozhodnuto ještě před Pařížskou dohodou; je přesvědčen, že je třeba vynaložit další úsilí, aby se rozpočet Unie stal vstřícnější k oblasti klimatu; kromě toho zdůrazňuje, že revize víceletého finančního rámce vytváří vynikající příležitost pro zajištění toho, aby mohlo být cíle 20 % podílu výdajů na opatření v oblasti klimatu dosaženo, a pro případné zvýšení této prahové hodnoty v souladu s mezinárodními závazky EU přijatými na konferenci COP 21;

8.

vítá, že Komise zavedla přístup k tvorbě rozpočtu založený na výkonnosti; domnívá se, že vzhledem k nedostatku finančních zdrojů by měl být rozpočet Unie účinnější a účelnější než kdykoli dříve; s politováním však konstatuje, že Komise se zaměřuje hlavně na výstupy namísto výsledků;

9.

souhlasí s konstatováním Účetního dvora, které uvedl ve svém „Informačním dokumentu o přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období“ ze dne 28. října 2016 (v bodech 39 a 40), že nastal čas, aby se Komise zabývala i dalšími možnostmi, mezi něž patří například:

10.

vyzývá Komisi, aby byly na pořad jednání příštího odborného setkání na téma rozpočtu zaměřeného na výsledky zařazeny návrhy, které uvedl Účetní dvůr v bodech 39 a 40 výše uvedeného informačního dokumentu ze dne 28. října 2016 a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro oblast vlastních zdrojů, v rámci příprav příští konference o iniciativě EU za rozpočet zaměřený na výsledky, kde by se mohlo diskutovat o oblastech politiky vyžadujících financování z unijního rozpočtu ještě předtím, než bude rozhodnuto o finančním rámci;

11.

souhlasí s veškerými doporučeními učiněnými Účetním dvorem ve zvláštní zprávě č. 31/2016, a zvláště s tím, že by Komise měla prozkoumat všechny potenciální možnosti, včetně revize víceletého finančního rámce v polovině období a revize některých právních základů, k zajištění dalšího, skutečného pokroku v provádění opatření v oblasti klimatu; vyzývá Účetní dvůr, aby do konce roku 2018 vydal zprávu o následných opatřeních týkající se výdajů v oblasti klimatu v rámci rozpočtu Unie;

12.

vyzývá Komisi, aby ve větší míře využívala příležitostí týkajících se výkonnostní rezervy ve stávajícím právním rámci, s cílem vytvořit skutečný finanční stimul k účinnému zlepšení finančního řízení; mimoto požaduje posílení výkonnostní rezervy jako nástroje, a to navýšením složky, která se odvíjí od výkonnosti, v následujícím legislativním rámci;

13.

vyzývá Komisi, aby orientovala své priority na úspěšné naplňování strategie Evropa 2020 za použití nástrojů evropského semestru;

14.

vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh politických priorit na finanční období začínající v roce 2021 a aby již v rané fázi předložila jeho znění Parlamentu;

15.

s politováním konstatuje, že Komise neprovedla komplexní přezkum strategie Evropa 2020 s cílem zajistit její provádění podle Strategické agendy pro Unii v čase změn přijaté Evropskou radou v červnu 2014, jak tato agenda předpokládá;

16.

vyzývá Komisi, aby zohlednila Pařížskou dohodu a neprodleně zvýšila cíl týkající se výdajů souvisejících s oblastí klimatu v rozpočtu Unie z 20 % na 30 %;

17.

vyzývá Komisi, aby navrhovala budoucí rozpočty Unie tak, aby byly účinnější a účelnější, a aby je lépe sladila s cíli Evropy 2020, s cíli Unie v oblasti klimatu a s mezinárodními závazky Unie;

18.

poukazuje na to, že mnohé mechanismy financování politik Unie nejsou financovány přímo z rozpočtu Unie nebo zaúčtovány v rozvaze Unie: patří mezi ně Evropský nástroj finanční stability, Evropský mechanismus stability, jednotný mechanismus pro řešení krizí a Evropský investiční fond (EIF) spojený s Evropskou investiční bankou;

19.

konstatuje, že jiné mechanismy jsou v rozvaze Unie zaúčtovány částečně, například nástroje kombinující zdroje financování a Evropský fond pro strategické investice;

20.

poukazuje na to, že v období 2014–2020 jsou stále více používány finanční nástroje tvořené převážně půjčkami, kapitálovými nástroji, zárukami a nástroji pro sdílení rizik, které jsou spravovány formou nepřímého řízení, a dále poukazuje na to, že skupina Evropské investiční banky spravovala téměř všechny finanční nástroje formou nepřímého řízení; nedomnívá se, že je k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohly být vyhodnoceny výsledky těchto nástrojů, zejména pokud jde o jejich sociální a environmentální dopad; zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou doplňovat granty, avšak nemohou je nahrazovat;

21.

vyjadřuje politování nad tím, že stále častější využívání finančních nástrojů tohoto druhu, mezi něž patří i finanční nástroje spravované formou sdíleného řízení (nástroje finančního inženýrství), s sebou nese větší riziko nejen z hlediska zachování dostatečného a spolehlivého rozpočtu Unie, ale i z hlediska dosahování současných i budoucích cílů, vyvozování odpovědnosti a koordinace politik a operací Unie; zdůrazňuje, že rozšířenému používání finančních nástrojů by mělo předcházet komplexní posouzení jejich výsledků, úspěchů a účinnosti; poukazuje na zvláštní zprávy Účetního dvora (4), v nichž se uvádí, že finanční nástroje nefungují podle očekávání a/nebo jsou naddimenzované nebo jsou neúspěšné, pokud jde o přilákání soukromého kapitálu;

22.

upozorňuje Komisi na to, že finanční nástroje či jakékoli finanční mechanismy nejsou nutně vázány politickými cíli a záměry Unie a jejich prostřednictvím by mohly být financovány projekty, které nejsou v souladu se závazky Unie;

23.

poukazuje na to, že uvedení Evropského fondu pro strategické investice do praxe mělo vliv na opožděné zahájení využívání Nástroje pro propojení Evropy a že Evropský fond pro strategické investice bude mít rovněž dopad na využívání některých dalších finančních nástrojů;

24.

naléhavě žádá Komisi, aby navrhla opatření, která povedou k tomu, že finanční mechanismy Unie pro plnění rozpočtu Unie – mezi něž v současné době patří různé nástroje a jejich kombinace, jako například programy, strukturální a investiční fondy, svěřenské fondy, strategický investiční fond, záruční fondy, facility, finanční nástroje, nástroje makrofinanční pomoci aj. – budou uspořádány jasnějším, jednodušším a soudržnějším způsobem, tak aby lépe zajišťovaly transparentnost, vyvozování odpovědnosti, výkonnost a umožnily veřejnosti lépe porozumět tomu, jak se politiky Unie financují a jaký prospěch přinášejí; lituje, že návrh nového finančního nařízení od září 2016 se těmito problémy odpovídajícím způsobem nezabývá;

25.

žádá Komisi, aby přehodnotila posouzení ex ante v případě dluhového nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) s ohledem na vytvoření Evropského fondu pro strategické investice a aby předložila Parlamentu posouzení dopadu Evropského fondu pro strategické investice na další programy a finanční nástroje Unie;

26.

žádá Účetní dvůr, aby vyhodnotil příspěvek finančních nástrojů a finančních mechanismů (uvedených v bodu 24) ke strategii Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá příslušná opatření, jimiž zajistí, aby finanční nástroje a jakékoli finanční mechanismy byly slučitelné se strategií a záměry Unie a se závazky, které Unie přijala;

27.

vítá záměr komisaře Oettingera zahrnout v dlouhodobém výhledu různé stínové rozpočty do rámce rozpočtu Unie, čímž by se výrazně zvýšila demokratická kontrola; je rozhodně přesvědčen, že tento problém je nutné vyřešit co nejdříve, avšak nejpozději do konce příštího programového období; žádá Komisi, aby do konce listopadu 2017 vypracovala sdělení v této věci;

28.

vyjadřuje politování nad výrazně nízkou mírou využívání strukturálních fondů v období 2007–2013; konstatuje, že na konci roku 2015 zůstávalo 10 % z celkového objemu 446,2 miliardy EUR přiděleného na schválené operační programy stále nevyplaceno;

29.

zdůrazňuje, že tato situace může představovat vážný problém a oslabovat účinnost ESI fondů, neboť v některých členských státech přesahuje nenárokovaný příspěvek Unie spolu s požadovaným spolufinancováním 15 % celkových výdajů vládních institucí za poslední dvě programová období 2007–2013 a 2014–2020;

30.

se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2015 připadala více než polovina nevyčerpaných závazků strukturálních fondů, které nevedly k platbám, za programové období 2007–2013 na pět členských států (Česká republika, Itálie, Španělsko, Polsko a Rumunsko) a na největší příjemce, přičemž tyto prodlevy byly mimo jiné způsobeny: nedostatečnou kapacitou a správní asistencí, nedostatkem vnitrostátních prostředků potřebných ke spolufinancování operací Unie či prodlevami při předkládání regionálních programů pro víceletý finanční rámec 2014–2020;

31.

poukazuje na to, že novým prvkem v tomto víceletém finančním rámci je to, že nevyužité částky pod stropem plateb a pod stropem závazků automaticky navyšují flexibilitu pro následující roky;

32.

zdůrazňuje, že rozsah závazků v roce 2015 byl vyšší než v jakémkoli předchozím roce a že téměř dosáhl maximální míry (97,7 % dostupné částky);

33.

poukazuje na to, že v roce 2015 byly tři čtvrtiny operačních výdajů vynaloženy na programy, které fungují podle pravidel předchozího víceletého finančního rámce, tedy na zemědělské dotace za rok 2014, projekty v oblasti soudržnosti a výzkumné projekty sedmého rámcového programu, který byl zahájen v roce 2007;

34.

považuje za nepřijatelné, že s výjimkou Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova bylo ke konci roku 2015 členskými státy určeno méně než 20 % vnitrostátních orgánů odpovídajících za evropské strukturální a investiční fondy; míní, že určení těchto orgánů představuje nezbytný krok, bez něhož orgány členských států nemohou Komisi předkládat výkazy výdajů; je toho názoru, že navzdory úsilí o zjednodušení vedly významné změny zavedené na období 2014–2020 k administrativním obtížím;

35.

poukazuje na to, že problémy s dokončením postupů posouzení souladu týkající se nového systému řízení a kontroly, které jsou obecně spojeny s počátkem programového období, jsou závažnou příčinou prodlev při využívání finančních prostředků;

36.

konstatuje, že významným faktorem vedoucím k prodlevám při čerpání finančních prostředků je také celosvětová hospodářská recese, která má přímý dopad v podobě omezení uplatňovaných na veřejné rozpočty a v podobě obtíží se získáváním vnitřního financování;

37.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v důsledku toho hrozí, že plnění rozpočtu na programové období 2014–2020 bude opožděno ještě více než v případě rozpočtu na programové období 2007–2013; obává se, že nadcházející víceletý finanční rámec by mohl začít s neobvykle vysokou úrovní neuhrazených závazků z minulých let (RAL), což by mohlo ohrozit řízení rozpočtu Unie v prvních letech; očekává, že Komise z toho vyvodí ponaučení s cílem zabránit podobným zpožděním do budoucna;

38.

bere na vědomí, že v březnu 2015 Komise přijala platební plán, v němž představila krátkodobá opatření pro snížení počtu neproplacených faktur, poukazuje nicméně na to, že účelem těchto opatření je zlepšit krátkodobější řízení hotovostních toků, avšak řešení vysoké míry zbývajících závazků vyžaduje dlouhodobější perspektivu a hloubkovou analýzu příčin těchto jevů (správní a operační obtíže, makroekonomická omezení atd.) vedoucí k přijetí účinné strategie, která jim do budoucna zabrání;

39.

zdůrazňuje, že aktivace článku 50 Smlouvy o Evropské unii by mohla zapříčinit problémy ve způsobu řízení rozpočtu Unie, zvláště pokud jde o platby; poukazuje na nutnost upravit tento klíčový prvek v přechodné nebo konečné dohodě s jakýmkoli členským státem, který z EU vystupuje;

40.

žádá, aby Komise přijala opatření, která zajistí důsledné dodržování pravidel a časových harmonogramů s ohledem na míru zbývajících závazků, jež by měla zahrnovat:

41.

opětovně žádá, aby Komise každoročně vytvářela aktuální dlouhodobou prognózu peněžních toků s časovým horizontem od sedmi do deseti let, která by měla zahrnovat rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a případná rušení závazků, a umožnila tak lépe sladit platební potřeby a dostupné prostředky;

42.

žádá, aby Komise vzhledem ke špatné situaci, v níž se členské státy nyní nacházejí, začala v rámci svého rozpočtového a finančního řízení bezodkladně zohledňovat kapacitní omezení a specifické socioekonomické podmínky některých členských států; žádá Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů prostřednictvím technické pomoci a nového programu na podporu strukturálních reforem, aby tyto členské státy podpořila, s cílem předejít nedostatečnému využívání prostředků a zvýšit míru čerpání, zvláště pak v oblasti Evropského strukturálního a investičního fondu;

43.

znovu připomíná potřebu zjednodušení a jasnosti pravidel a postupů jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit přístup k fondům Unie pro příjemce a zajistit řádné řízení těchto fondů prostřednictvím administrativních služeb; věří, že zjednodušení přispěje k rychlejšímu přidělování prostředků, vyšším mírám čerpání, ke zvýšené účinnosti a transparentnosti, k nižšímu počtu chyb při provádění a ke zkrácení platebních lhůt; domnívá se, že musí být vytvořena rovnováha mezi zjednodušováním a mezi stálostí pravidel, postupů a kontrol; konstatuje, že nezbytným předpokladem úspěšného provádění je každopádně poskytování dostatečných informací a pokynů potenciálním žadatelům a příjemcům;

44.

vyzývá Komisi, aby neprováděla nové škrty v oblasti technické pomoci, kterou má k dispozici, a aby vypracovala akční plán efektivního a včasného čerpání se zvláštním důrazem na ty členské státy a regiony, které zaostávají a mají nízkou míru čerpání;

45.

vyjadřuje politování nad tím, že do konce roku 2015 bylo na nástroje finančního inženýrství v rámci sdíleného řízení za období 2007–2013 vyplaceno konečným příjemcům pouze 75 % (5) příspěvků (57 % bylo vyplaceno do roku 2014 a 37 % do konce roku 2012) a že ve finančních nástrojích spravovaných formou nepřímého řízení zůstávalo velké množství peněžních prostředků (1,3 miliardy EUR v roce 2015, 1,3 miliardy EUR v roce 2014 a 1,4 miliardy EUR v roce 2013);

46.

se znepokojením konstatuje, že nevyužité částky u finančních nástrojů zůstávají relativně vysoké, přičemž na konci roku 2014 se 80 % z nich soustředilo v pěti členských státech (z nichž 45 % z celkové částky připadalo na Itálii); považuje za vhodné, aby Komise do konce roku 2018 provedla komplexní posouzení těchto nástrojů, s cílem vyhodnotit, zda mají pokračovat i v příštím programovém období;

47.

žádá, aby Komise zajistila vrácení nevyužitých peněžních zůstatků finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení a zbývajících nevyužitých finančních prostředků finančních nástrojů v rámci nepřímého řízení z předešlých víceletých finančních rámců, jejichž období způsobilosti již uplynulo;

48.

vítá skutečnost, že Účetní dvůr neměl ve svém stanovisku výhrady ke správnosti účtů v roce 2015, tak jako je tomu ostatně již od roku 2007, a že dospěl k závěru, že výdaje v roce 2015 nebyly zatíženy významnou mírou chyb, a s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2015, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

49.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že již 22 let jsou platby každý rok zatíženy významnou chybou, čehož příčinou je pouze částečná účinnost systémů dohledu a kontroly;

50.

vyjadřuje politování nad tím, že přestože se situace zlepšila, platby jsou zatíženy mírou chyb odhadovanou na 3,8 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb u plateb v rozpočtovém roce 2014 byla odhadnuta na 4,4 %, v rozpočtovém roce 2013 na 4,7 %, v rozpočtovém roce 2012 na 4,8 % a v rozpočtovém roce 2011 na 3,9 %;

51.

zdůrazňuje, že i když se situace v posledních letech zlepšila, nejpravděpodobnější míra chyb je stále významně nad 2 % hranicí významnosti; zdůrazňuje, že kdyby Komise, orgány členských států nebo nezávislí auditoři využili všech jim dostupných informací, mohli zabránit nebo odhalit a napravit značnou část chyb ještě před provedením příslušných plateb; nemůže akceptovat, že ke snižování počtu chyb nejsou využívány informace, které jsou k dispozici; je přesvědčen, že členské státy musí v tomto ohledu hrát klíčovou roli; naléhavě žádá členské státy, aby využívaly všechny dostupné informace k tomu, aby jakýmkoli chybám předešly nebo je odhalily a napravily a aby příslušně jednaly;

52.

s politováním konstatuje, že v roce 2015 se změnil právní rámec společné zemědělské politiky a že Účetní dvůr v důsledku této změny do testování operací již nezahrnuje podmíněnost, a srovnání s předchozím rozpočtovým rokem je kvůli tomu složitější; v roce 2014 přispěly chyby tohoto druhu k celkové odhadované míře chyb ve druhém okruhu víceletého finančního rámce „Přírodní zdroje“ 0,6 procentními body, zatímco v období 2011–2014 se jejich každoroční příspěvek k celkové odhadované míře chyb pohyboval mezi 0,1 a 0,2 procentními body;

53.

se znepokojením konstatuje, že kdyby v případě plateb, které byly předmětem auditu Účetního dvora, členské státy a Komise nepřijaly nápravná opatření, celková odhadovaná míra chyb by nebyla 3,8 %, nýbrž 4,3 %;

54.

konstatuje, že způsob řízení má na míru chyb jen omezený dopad, protože Účetní dvůr shledal téměř tutéž odhadovanou míru chyb u sdíleného řízení s členskými státy (4,0 %) i u výdajů, které přímo řídí Komise (3,9 %);

55.

upozorňuje, že Účetní dvůr zjistil nejvyšší odhadovanou míru chyb ve výdajích na „hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ (5,2 %) a na „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ (4,4 %), zatímco „správní výdaje“ měly nejnižší odhadovanou míru chyb (0,6 %); zdůrazňuje, že chyby zpravidla nelze považovat za podvody; doporučuje, že Účetní dvůr by měl dát podnět ke zvláštní zprávě, která by tyto oblasti zkoumala a porovnávala, s cílem vytvořit dokument stručně popisující osvědčené postupy;

56.

konstatuje, že různé způsoby, jak se projevuje riziko u úhradových režimů a nárokových režimů, stále významným způsobem ovlivňují míru chyb v jednotlivých výdajových oblastech; v oblastech, kde Unie proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti na základě výkazů nákladů předkládaných příjemci, je míra chyb 5,2 %, zatímco v oblastech, kde se platba zakládá na splnění určitých podmínek, a nikoli na proplácení nákladů, je míra chyb 1,9 %; doporučuje, aby Účetní dvůr tyto oblasti prozkoumal a porovnal s cílem vypracovat zvláštní zprávu o osvědčených postupech;

57.

konstatuje, že ve srovnání se situací v roce 2014 se výše ohrožené částky při platbě, jak ji Komise určila ve své výroční zprávě za rok 2015 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2016) 446), snížila zhruba o 10 %, což je dáno především snížením výše ohrožené částky hlášené v zemědělství;

58.

zdůrazňuje, že Komise uznává, že výdaje jsou zatíženy významnou mírou chyb, protože ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2015, uvedla, že výše ohrožené částky při platbě se pohybuje v rozmezí 3,3–4,5 miliardy EUR, což představuje 2,3 % až 3,1 % plateb; bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě 2,1–2,7 miliardy EUR;

59.

sdílí názor Účetního dvora, že Komisí používaná metodika odhadování výše částky ohrožené chybovostí se v průběhu let zlepšila, ale že odhady míry neoprávněných výdajů, které provádějí jednotlivá GŘ, se nezakládají na ucelené metodice (viz zejména bod 1.38 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015); doporučuje, že tato praxe by se měla stát pravidlem a co nejdříve standardizovat;

60.

upozorňuje, že navzdory zlepšení se Komisi nepodařilo vyloučit riziko, že dopad nápravných opatření je nadhodnocen;

61.

poukazuje zejména na to, že u více než tři čtvrtin výdajů za rok 2015 zakládají generální ředitelství Komise své odhady výše ohrožené částky na údajích poskytnutých vnitrostátními orgány, avšak z výročních zpráv o činnosti dotčených generálních ředitelství Komise (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku) je zřejmé, že spolehlivost kontrolních zpráv členských států je i nadále problematická, jakkoli se vykazování údajů ze strany členských států zlepšilo; považuje za nepřijatelné, že co se týče kontrolních hlášení a jejich spolehlivosti, že členské státy nejednají s Evropskou komisí poctivě;

62.

zdůrazňuje, že zátěž způsobená kontrolami u koncových uživatelů by se snížila, kdyby byl uplatněn přístup „jediného auditu“, při čemž by evropský audit nebyl prováděn samostatně, ale stavěl by na vnitrostátních auditech; taková kontinuální linie odpovědnosti by však byla možná, pouze pokud budou vnitrostátní audity odpovídající a pokud by se Komise a členské státy dohodly na zásadách a výkladech; vyzývá Komisi, aby byla v tomto ohledu aktivnější tím, že vydá pokyny;

63.

je přesvědčen, že udělení absolutoria by mělo záviset na tom, zda dojde k nezbytnému zlepšení ve finančním řízení na úrovni členského státu; poukazuje v té souvislosti na nástroj vnitrostátních prohlášení, který by mohl pomoci v dosažení větší odpovědnosti a angažovanosti na vnitrostátní úrovni;

64.

poukazuje na to, že vycházet při odhadu dopadu budoucích oprav z chyb vykázaných za posledních šest let je věcně neopodstatněné, což je dáno zvláštními charakteristikami víceletého programování a složitostí a kumulací vnitrostátních a unijních pravidel, jimiž se řídí rozpočtové řízení, a také tím, že chyby mohou být opravovány více než 10 let poté, co k nim došlo;

65.

v této souvislosti zdůrazňuje, že kdyby si Komise byla jista účinností své nápravné kapacity, generální ředitelství by ve svých výročních zprávách o činnosti nevznášela žádné finanční výhrady;

66.

poukazuje na to, že Komise podle své zprávy (6) provedla finanční opravy a získala zpět částky v celkové výši 3,9 miliardy EUR; konstatuje, že Účetní dvůr je rozčlenil do tří kategorií: opravy a částky nazpět získané u zdroje (předtím, než Komise schválila výdaje) ve výši 1,2 miliardy EUR (zemědělství, oblast soudržnosti, přímé a nepřímé řízení); 1,1 miliardy EUR částky odňaté členskými státy po schválení výdajů, kdy byly nezpůsobilé částky nahrazeny novými projekty v oblasti soudržnosti; čisté opravy ve výši 1,6 miliardy EUR (zemědělství, přímé a nepřímé řízení);

67.

zdůrazňuje, že tam, kde existuje vysoké riziko nesprávností, je osvědčeným postupem toto riziko analyzovat a vyčíslit jeho míru a pravděpodobný dopad; vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve své zprávě na toto téma věnuje velkou pozornost „nápravné kapacitě“ bez toho, aby chyby, které zjistila, vyčíslila a analyzovala jejich povahu a přijala příslušná preventivní opatření, aby zabránila jejich opakování; poukazuje na to, že zejména ve svých sděleních o „Ochraně rozpočtu Unie“ neuvádí Komise žádný odhad míry nesprávností v původních nebo schválených žádostech o proplacení výdajů;

68.

sdílí názor, který ve své zvláštní zprávě č. 27/2016 vyjádřil Účetní dvůr, že vzhledem k rozlišování „politické odpovědnosti komisařů“ a provozní odpovědnosti generálních ředitelů není vždy jasné, zda „politická odpovědnost“ zahrnuje odpovědnost za plnění rozpočtu generálního ředitelství, nebo zda je od ní oddělena (viz bod 5 shrnutí zvláštní zprávy Účetního dvora č. 27/2016);

69.

poukazuje na to, že kolegium komisařů nepřijímá vypracováním předmluvy nebo zprávy od předsedy nebo komisaře pro rozpočet odpovědnost za účetní závěru a že Komise nepředkládá výroční prohlášení o správě a řízení ani o vnitřní kontrole, jak by odpovídalo osvědčenému postupu a běžné praxi členských států;

70.

opětovně žádá Komisi a členské státy, aby zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovala informace uvádějící pokud možno rok, v němž byly platby provedeny, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě;

71.

opětovně žádá Komisi, aby na základě výročních zpráv o činnosti jednotlivých generálních ředitelství každoročně vydala jediné „prohlášení o věrohodnosti“ a provedla svůj vlastní, statistický odhad míry chyb; žádá Komisi, aby zvlášť vyhodnotila objem prostředků Unie, které plánuje vrátit do rozpočtu formou zpětně získaných částek nebo finančních oprav vztahujících se k roku 2015;

72.

žádá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu tzv. „koherentních projektů“, tedy přesunů v rámci regionálních operačních projektů u některých projektů, které již orgány zahájily s jinými zdroji a které se mohou sloučit nebo mohou doplnit opatření či projekty, které vykazují provozní potíže nebo nesrovnalosti, kdy tato analýza má zahrnout také posouzení ex ante, aby bylo ověřeno, zda náhradní projekty odpovídají původním cílům;

73.

vyzývá Komisi, aby k finančnímu výkazu dodala i výroční prohlášení o správě a řízení a o vnitřních kontrolách, které bude obsahovat především:

a aby ve svém sdělení o ochraně rozpočtu Unie uváděla odhad míry nesprávností v původních nebo schválených žádostech o proplacení výdajů;

74.

vyzývá členské státy, aby poskytovaly Komisi spolehlivé údaje, zvláště co se týká zpráv z kontrol;

75.

schvaluje výhrady, které ve své výroční zprávě o činnosti vznesli generální ředitelé (GŘ REGIO, Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME), Generálního ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO) a GŘ AGRI; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky týkající se legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

76.

dotazuje se, proč generální ředitel Generálního ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) vznáší i nadále, stejně jako v předchozích letech, horizontální výhradu, která se vztahuje na všechny platby a žádosti o uhrazení nákladů týkajících se 7. rámcového programu; žádá Komisi, aby pro příště již vypracovala vhodnější přístup, který bude založený na posouzení rizik, a aby v případě potřeby vznášela konkrétní výhrady;

77.

konstatuje, že výroční zpráva za rok 2015 o řízení a výkonnosti v sobě spojuje dvě dřívější zprávy: hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie a souhrnnou zprávy podle čl. 66 odst. 9 finančního nařízení;

78.

vítá, že pro každý rozpočtový okruh jsou v této zprávě uvedeny informace o pokroku programů víceletého finančního rámce na období 2014–2020, průkazné výsledky programů víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a rovněž vazby na strategii Evropa 2020;

79.

vyjadřuje politování nad tím, že tzv. hodnotící zpráva na jedné straně směšuje popisy činností s jejich výsledky a na straně druhé se pokouší o hodnocení dopadů politik a slibuje budoucí výsledky;

80.

připomíná, že členské státy nejsou povinny zařadit do svých programů společné ukazatele, s výjimkou Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a že v první fázi kontroly na úrovni členských států není stanoveno posouzení z pohledu výsledků;

81.

vyjadřuje politování nad tím, že namísto zjednodušování svých nástrojů vnitřního řízení vytvořila Komise nový víceletý strategický plán pro každý svůj útvar, který vychází ze společných obecných cílů zahrnujících deset politických priorit Junckerovy Komise a který podporuje cíle strategie Evropa 2020 a smluvní závazky;

82.

znovu opakuje svou výzvu k uplatňování zásady tematického zaměření, kterou vyjádřil ve své zprávě o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014; vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry by tematické zaměření mohlo přispět ke zjednodušení a ke snížení regulační zátěže a zátěže způsobené kontrolami;

83.

vyzývá Komisi, aby svou výroční zprávu o řízení a výkonnosti přijímala v řádném termínu, tak aby ji Účetní dvůr mohl zohlednit ve své výroční zprávě; zdůrazňuje, že informace podávané v této zprávě by měly být co nejobjektivnější a měly by obsahovat celkové posouzení výsledků, jichž Komise při uskutečňování svých politik v předchozím roce dosáhla; žádá Komisi, aby zvážila vhodnost dlouhého programového období, jako je tomu v případě desetileté strategie EU 2020;

84.

upozorňuje na potřebu toho, aby byl proces zavádění ukazatelů výkonnosti transparentní a demokratický na základě zahrnutí všech orgánů Unie, partnerů a dotčených zúčastněných subjektů, s cílem vytvořit vhodné ukazatele s ohledem na měření plnění rozpočtu Unie a rovněž reagovat na očekávání občanů Unie;

85.

vyzývá Komisi, aby ve svých příštích zprávách o výkonnosti lépe vyhodnocovala výstupy a výsledky všech politik; vyzývá Komisi, aby jednoznačně a synteticky ukázala příspěvek evropských politik k cílům Unie a aby vyhodnotila jejich příslušný příspěvek k cílům strategie Evropa 2020;

86.

připomíná, že program Horizont 2020 je ambiciózní program, který má široký záběr a jehož obecný cíl je stanoven na základě tří priorit: vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy;

87.

konstatuje, že Junckerova Komise přijala pro období 2014–2019 deset politických priorit, které se zcela neshodují s prioritami strategie Evropa 2020; vznikla tak situace, kdy právní rámec programu Horizont 2020 a jeho rozpočtový příděl odrážejí strategii Evropa 2020, zatímco Komise při provádění programu Horizont 2020 přeorientovala od roku 2014 své strategické plánování a řídicí procesy na daných deset politických priorit;

88.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nezmapovala vztah mezi těmito dvěma soubory priorit, a žádá Komisi, aby tyto vazby vyjasnila;

89.

zdůrazňuje, že klíčovým činitelem úspěchu programu Horizont 2020 jsou účinné synergie a doplňkovost mezi vnitrostátními a evropskými programy pro výzkum a inovace; bere na vědomí, že Komise má v plánu analyzovat příslušné dopady a synergie mezi programem Horizont 2020 a evropskými strukturálními a investičními fondy v rámci průběžného hodnocení programu Horizont 2020;

90.

upozorňuje na dva příklady doplňování národních a unijních výzkumných programů uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2015, a že nejvyšší kontrolní instituce Bulharska a Portugalska shledaly, že přestože se v některých oblastech národní a evropské výzkumné programy doplňují, bylo zjištěno i několik problémů na vnitrostátní úrovni, pokud jde o ukazatele týkající se programu Horizont 2020 v rámci vnitrostátních akčních plánů a strategií, a určité problémy, pokud jde o koordinaci a integraci mezi všemi účastníky zapojenými do programu Horizont 2020 na národní úrovni (7); konstatuje rovněž, že Bulharsko bylo prvním členským státem používajícím dobrovolně v rámci programu Horizont 2020 nástroj na podporu politiky, a vybízí Komisi, aby pokračovala v podpoře členských států, které potřebují modernizovat svá odvětví výzkumu a inovací;

91.

připomíná, že právní rámec programu Horizont 2020 zavádí několik důležitých prvků řízení výkonnosti, jako jsou cíle a klíčové ukazatele výkonnosti; zdůrazňuje, že celkově vzato představují dohodnuté cíle a ukazatele oproti předchozím rámcovým programům skutečné zlepšení;

92.

zdůrazňuje, že ukazatele výkonnosti použité v programu Horizont 2020 stále vykazují řadu nedostatků:

93.

vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil, že Komise v rámci programu Horizont 2020 nevyužívá své pracovní programy a související výzvy k předkládání návrhů k tomu, aby posílila potřebný důraz na výkonnost (9);

94.

s uspokojením konstatuje, že pokud jde o návrhy a grantové dohody, které byly předmětem šetření Účetního dvora, v jejich cílech byl kladen dostatečný důraz na výkonnost, pokud to Komise požadovala, a že totéž platí i pro proces hodnocení těchto návrhů;

95.

vyjadřuje politování nad tím, že v jednotlivých pracovních programech, které jsou hybnou silou programu Horizont 2020 a související výzvy k předkládání návrhů, se používalo širšího pojmu „očekávané dopady“, a nikoli „očekávané výsledky“, což s sebou nese riziko, že informace uváděné v této části budou příliš obecné a že posouzení výkonnosti programu Horizont 2020 bude na jejich základě možné jen obtížně sestavit (10);

96.

je znepokojen tím, že Komise nepoužívá klíčové pojmy týkající se výkonnosti (například „výstup“, „výsledky“, „závěry“, „dopad“) zcela důsledně;

97.

vyjadřuje politování nad tím, že současné uspořádání Komisi neumožňuje samostatně monitorovat a vykazovat výdaje na výzkum a vývoj a inovace v rámci programu Horizont 2020 a jejich výkonnost; i když je finanční příspěvek programu Horizont 2020 v rámci strategie Evropa 2020 náležitě stanoven v rozpočtovém postupu prostřednictvím zveřejněných programových prohlášení, je politováníhodné, že Komise dosud nepředložila o plnění programu Horizont 2020 a o jeho příspěvku ke strategii Evropa 2020 směrodatné informace; vyzývá Komisi, aby předložila směrodatné informace o plnění programu Horizont 2020 a o jeho příspěvku ke strategii Evropa 2020, jakmile budou výsledky programu dostupné;

98.

navrhuje, že by se měla úloha národních kontaktních míst zvýšit, tak aby tato místa poskytovala kvalitní technickou podporu v terénu; domnívá se, že každoroční posouzení výsledků, školení a stimulace dobře fungujících národních kontaktních míst bude zvyšovat míru úspěšnosti v programu Horizont 2020;

99.

vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách o výkonnosti předložila jasné a vyčerpávající informace o příspěvku programu Horizont 2020 ke strategii Evropa 2020;

100.

vyjadřuje politování nad stanoviskem Účetního dvora, že mnoho cílů uvedených v plánech řízení a výročních zprávách o činnosti GŘ AGRI, Generálního ředitelství pro oblast klimatu (GŘ CLIMA), Generálního ředitelství pro životní prostředí (GŘ ENVI) a GŘ MARE bylo přímo převzato z politických nebo legislativních dokumentů, takže byly příliš rámcové na to, aby mohly být k užitku jako nástroje řízení a monitorování;

101.

žádá Komisi, aby:

102.

vítá skutečnost, že z důkazních informací Účetního dvora celkově vyplývá, že příjmy nejsou zatíženy významnou (materiální) mírou chyb a že zejména zkoumané systémy u vlastních zdrojů odvozený odvozených z HND a DPH jsou účinné, že zkoumané systémy u TVZ jsou celkově účinné, třebaže hlavní vnitřní kontroly v navštívených členských státech byly částečně účinné, a že v testovaných operacích nenašel Účetní dvůr žádné chyby;

103.

připomíná, že výhrady jsou nástrojem, který umožňuje ponechat zpochybňované prvky v údajích o HND předkládaných členskými státy otevřené pro případné opravy, a vítá skutečnost, že ve zrušených výhradách, které byly v roce 2015 přezkoumány, Účetní dvůr nenašel žádné závažné problémy;

104.

je znepokojen skutečností, že i když bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o zvyšování spolehlivosti řeckých údajů o HND, výhrady nebyly zrušeny; konstatuje, že jediné obecné výhrady v platnosti na konci roku 2015 se týkaly roku 2008 a 2009;

105.

co se týče dovozních cel, konstatuje, že podle zjištění Účetního dvora byly mezi členskými státy výrazné rozdíly jak co do metodiky používané při kontrolách, při nichž se prověřuje, zda dovozci dodržují tarifní a dovozní předpisy (a které zahrnují tzv. audity po propuštění zboží), tak co do kvality a dosahovaných výsledků. Účetní dvůr poukázal zejména na to, že francouzské orgány přerušují tříletou promlčecí dobu pro oznámení dluhu, což je postup, který se liší od postupů jiných členských států a který vede k tomu, že se v Unii s hospodářskými subjekty zachází odlišným způsobem (11);

106.

co se týče tradičních vlastních zdrojů, konstatuje, že Komise měla na konci roku 2015 rovněž seznam 325 otevřených bodů týkajících se nesouladu s celními pravidly Unie, které zjistila na základě svých inspekcí v členských státech;

107.

poukazuje na to, že pokud jde o výpisy stanovených cel a dávek z cukru, zjistil Účetní dvůr v členských státech neefektivní postupy při správě pohledávek (tzv. účty B) a Komise zjistila podobné nedostatky v 17 z 22 navštívených členských států;

108.

zdůraznil, že Účetní dvůr shledal rizika spojená s vymáháním celních dluhů od společností registrovaných mimo Unii nebo od občanů zemí mimo Unii, a zjistil řadu případů z různých členských států, kdy se nepodařilo vymoci dluh od občanů nebo společností usazených například v Bělorusku, na Britských Panenských ostrovech, v Rusku, ve Švýcarsku, v Turecku nebo na Ukrajině;

109.

zdůrazňuje, že dopad těchto významných revizí na zůstatky HND by mohl být menší, kdyby Unie měla nějakou společnou revizní politiku, která by harmonogram významných revizí sjednotila;

110.

vyjadřuje politování nad tím, že stále nebyly odstraněny strukturální a právní prvky, které v souvislosti s příspěvky některých členských států vedly k politickému incidentu, k němuž došlo na konci října roku 2014;

111.

vyzývá Komisi, aby:

112.

poukazuje na to, že Komise souhlasila se zahájením nových opatření v případě 88 požadavků, které Parlament vznesl ve svém usnesení doprovázejícím rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014;

113.

bere na vědomí, že podle Komise bylo u 227 požadavků požadované opatření již přijato nebo je v současnosti uskutečňováno a že z důvodů, jež souvisí se stávajícím právním a rozpočtovým rámcem nebo s institucionální úlohou či výsadami Komise, nemůže Komise přijmout 35 požadavků Parlamentu;

114.

vyjadřuje politování nad tím, že odpovědi Komise jsou v některých případech neurčité a nejednoznačné;

115.

vítá, že Komise splnila pět z šesti hlavních závazků;

116.

trvá nicméně na tom, aby Komise svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru (šestý závazek);

117.

žádá Komisi, aby znovu zvážila svůj postoj zejména v otázce správnosti údajů předávaných členskými státy, transparentnosti konečných příjemců prostředků Unie, transparentnosti činnosti etické komise, boje proti korupci a reformy správních struktur evropských škol;

118.

důrazně odsuzuje skutečnost, že Komise necítí potřebu nadále zveřejňovat zprávu EU o boji proti korupci; je toho názoru, že nehledě na záměry Komise v oblasti boje proti korupci, toto zrušení na poslední chvíli vysílá špatný signál nejen členským státům, ale i občanům; znovu vyjadřuje názor, že korupce je stále výzvou pro Unii a pro členské státy a že bez efektivních protikorupčních opatření podkopává hospodářskou výkonnost, právní stát a důvěryhodnost demokratických orgánů v Unii; vyzývá Komisi, aby dokončila a zveřejnila zprávu o boji proti korupci v roce 2016, aby jednala rychle a důkladně s cílem odstranit korupci v členských státech a orgánech Unie a aby zadala nezávislé posouzení standardů v oblasti boje proti korupci v orgánech Unie samotných;

119.

důrazně opakuje svou výzvu Komisi, aby vytvořila systém striktních ukazatelů a snadno uplatnitelná jednotná kritéria vycházející z požadavků vytyčených ve Stockholmském programu, aby bylo možno měřit úroveň korupce v členských státech a hodnotit protikorupční politiku členských států; vyzývá Komisi k vytvoření indexu korupce, který by umožnil kategorizaci členských států; je toho názoru, že index korupce by mohl poskytnout pevné základy, na kterých by Komise mohla stanovit své zvláštní mechanismy kontroly pro jednotlivé země, když se kontroluje vydávání zdrojů pocházejících z Unie;

120.

bere na vědomí, že i přes značnou míru chyb a zpoždění v průběžných i konečných fázích následné hodnocení v rámci sedmého rámcového programu, které bylo provedeno skupinou odborníků na vysoké úrovni (13), vyhodnotilo sedmý rámcový program jako úspěšný; tato skupina na vysoké úrovni zdůraznila zejména, že sedmý rámcový program:

121.

vyjadřuje politování nad tím, že veřejná konzultace se zúčastněnými subjekty v rámci hodnocení sedmého rámcového programu, která se konala v období od února do května 2015, poukázala na tyto nedostatky:

122.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se s největší pravděpodobností nepodaří splnit cíl investovat do roku 2020 do výzkumu 3 % hrubého domácího produktu členských států; domnívá se proto, že opakující se škrty v rozpočtu Unie týkající se výzkumných programů by měly být zastaveny; vyzývá členské státy, aby se vyrovnaly s touto výzvou; vyzývá Komisi, aby vyvodila nezbytné závěry pro přezkum víceletého finančního rámce v polovině období a pro příští víceletý finanční rámec;

123.

vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění závazků Unie inovací: do poloviny roku 2014 byly všechny závazky buď splněny, nebo k jejich plnění docházelo;

124.

vítá rovněž, že se podíl prostředků přidělených v rámci programu Horizont 2020 malým a středním podnikům zvýšil z 19,4 % v roce 2014 na 23,4 % v roce 2015, a doporučuje, že by se tento trend měl proaktivně povzbuzovat;

125.

považuje za nepřípustné, že GŘ RTD nevyhovělo jeho návrhu, aby generální ředitelství Komise uveřejnila všechna svá doporučení pro jednotlivé země ve svých výročních zprávách o činnosti; se znepokojením bere na vědomí omezenou územní reprezentativnost dvaceti nejvýznamnějších projektů v rámci programu Horizont 2020;

126.

poukazuje na to, že předmětem páté kapitoly výroční zprávy Účetního dvora za rok 2015 jsou platby v následujících oblastech: výzkum (10,4 miliardy EUR), vzdělávání, odborná příprava (1,8 miliardy EUR), vesmírné programy (1,4 miliardy EUR), doprava (1,3 miliardy EUR), jiné činnosti a programy (1,1 miliardy EUR), energetika (0,5 miliardy EUR) a konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (0,3 miliardy EUR); výdaje na výzkum tudíž činí 62 % těchto výdajů;

127.

poukazuje na to, že o odpovědnost za provádění rámcových programů pro výzkum se dělí jednotlivá generální ředitelství Komise, výkonné agentury, společné podniky a tzv. subjekty podle článku 185 (partnerství s členskými státy), přičemž se požaduje, aby všechny strany úzce spolupracovaly;

128.

poznamenává, že Účetní dvůr se při svém auditu téměř výlučně zabýval platbami provedenými v rámci sedmého rámcového programu;

129.

je znepokojen skutečností, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ RTD nebylo na konci roku 2015 stále ještě dokončeno 1 915 projektů sedmého rámcového programu v celkové hodnotě 1,63 miliardy EUR; v důsledku by se mohlo opozdit provádění programu Horizont 2020;

130.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr se domnívá, že systémy dohledu a kontroly v oblasti výzkumu a jiné vnitřní politiky jsou „částečně účinné“;

131.

je znepokojen, že v roce 2015 bylo ze 150 operací, které Účetní dvůr kontroloval, 72 (48 %) zatíženo chybami; na základě 38 chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, je míra chyb odhadována na 4,4 %; dále v 16 případech vyčíslitelných chyb měli Komise, vnitrostátní orgány nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před jejich schválením; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 0,6 procentních bodů nižší;

132.

vyjadřuje politování nad tím, že u 10 z 38 operací, u nichž byla zjištěna vyčíslitelná chyba, vykázal Účetní dvůr chyby přesahující 20 % kontrolovaných položek; na těchto 10 případů (9 ze sedmého rámcového programu pro výzkum a jeden z programu pro konkurenceschopnost a inovace na období 2007–2013) připadá 77 % celkové odhadované míry chyb v oblasti „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ v roce 2015;

133.

vyjadřuje politování nad tím, že většina vyčíslitelných chyb, které Účetní dvůr zjistil (33 z 38), se týkala úhrad nezpůsobilých osobních a nepřímých nákladů vykázaných příjemci a že příčinou chyb zjištěných Účetním dvorem ve výkazech nákladů byla téměř ve všech případech mylná interpretace složitých pravidel způsobilosti nebo nesprávně vypočtené způsobilé náklady, což vede ke zjevnému závěru, že tato pravidla by měla být zjednodušena;

134.

vítá, že podle Účetního dvora se výrazně zlepšilo dodržování pravidel pro zadávání zakázek;

135.

dotazuje se, proč generální ředitel GŘ RTD vznesl stejně jako v předchozích letech horizontální výhradu vztahující se na všechny žádosti o uhrazení nákladů týkajících se sedmého rámcového programu (1,47 miliardy EUR); je toho názoru, že horizontální výhrady nelze obecně považovat za nástroj řádného finančního řízení; uznává však, že určité části výdajů sedmého rámcového programu nebyly kryty rezervou, pokud bylo jasné, že rizika (a tím také míry zbytkových chyb) byla výrazně nižší než pro celkové výdaje; uznává však, že určité části výdajů sedmého rámcového programu nebyly kryty rezervou, pokud bylo jasné, že rizika (a tím také míry zbytkových chyb) byla výrazně nižší než pro všechny výdaje; mimo GŘ RTD se to týká rovněž výdajů poskytovaných Výkonnou agenturou pro výzkum z programu Marie Curie a všech výdajů zajišťovaných Výkonnou agenturou Evropské rady pro výzkum;

136.

s překvapením konstatuje, že Evropský inovační a technologický institut se v roce 2015 nepodílel na činnosti Společného centra podpory výzkumu a inovací;

137.

je znepokojen, že sedmý rámcový program podle Komise nebude do roku 2020 v celém svém rozsahu uskutečněn a zhodnocen, což by mohlo způsobit zpoždění při provádění navazujících programů; naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve a nejpozději před tím, než zveřejní program pro výzkum navazující na program Horizont 2020, zveřejnila hodnoticí zprávu;

138.

konstatuje, že v rámci programu Horizont 2020 byly do konce roku 2015 uskutečněny pouze zálohové platby; upozorňuje Komisi, že opožděné zahájení projektu programu Horizont 2020 by mohlo mít za následek, že provádění programu bude opožděno; varuje před hromaděním nečerpaných finančních prostředků v závěru programu;

139.

je znepokojen zjištěními Účetního dvora, že víceleté programy, jako je strategie EU 2020 či program Horizont 2020, jimiž jsou politické cíle stanovovány, nemají, ačkoli se vyvíjejí souběžně, skutečnou vzájemnou vazbu (14);

140.

vyjadřuje dále své politování nad tím, že v první monitorovací zprávě programu Horizont 2020 jsou jen omezené informace o využití a dopadu synergií mezi programem a strukturálními fondy (15); vyzývá Komisi, aby předložila informace o tomto využití a účincích součinnosti, jakmile budou výsledky programu dostupné;

141.

je hluboce znepokojen skutečností, že podle Účetního dvora (16) není program Horizont 2020 v dostatečné míře zaměřen na výkonnost;

142.

opakuje svůj požadavek, který vznesl již ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi (17) z roku 2014, aby Komise svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru;