ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 249

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
27. září2017


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD

1

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

27.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 249/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1601

ze dne 26. září 2017

o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 1 a čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Plán vnějších investic Unie (dále jen „EIP“) počítá se zřízením Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) jakožto prvním pilířem, s technickou pomocí jakožto druhým pilířem a se zlepšováním investičních podmínek a celkového politického prostředí v partnerských zemích jakožto třetím pilířem.

(2)

Cílem EFSD je podporovat investice v prvé řadě v Africe a v zemích sousedství Unie jako prostředek, jenž přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje Agendy Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), zejména vymýcení chudoby, jakož i závazků v rámci nedávno revidované evropské politiky sousedství. Podporou těchto investic má EFSD řešit konkrétní socioekonomické hlavní příčiny migrace, včetně nelegální migrace, a přispívat k udržitelnému opětovnému začlenění migrantů, kteří se vracejí do svých zemí původu, a posílit tranzitní a hostitelské komunity. EFSD jako součást EIP by měl rovněž přispět k provádění Pařížské dohody o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“).

(3)

Investice v rámci EFSD by měly doplnit a posílit úsilí vyvíjené v kontextu migrační politiky Unie spolu se třetími zeměmi, včetně uplatnění nového rámce partnerství se třetími zeměmi v rámci Evropského programu pro migraci v případech, kdy je to vhodné.

(4)

EFSD by se měl řídit cíli vnější činnosti Unie uvedenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a cíli politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce uvedenými v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). EFSD by rovněž měl umožnit investorům a soukromým společnostem, zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům, účinněji přispívat k udržitelnému rozvoji v partnerských zemích v souladu s unijní rozvojovou politikou a evropskou politikou sousedství. EFSD by měl maximalizovat adicionalitu, řešit selhání trhu a nepříznivé investiční situace, přinášet inovativní produkty a umožnit příliv finančních prostředků ze soukromého sektoru. Operace EFSD by měly být jasně odlišeny od jiných forem podpory, včetně operací v rámci mandátu Evropské investiční banky (EIB) k poskytování úvěrů třetím zemím a iniciativy EIB v oblasti hospodářské odolnosti, a investiční facility zřízené podle Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (2) (Dohoda o partnerství AKT-EU) (dále jen „investiční facilita AKT“) a měly by je doplňovat. Operace EFSD by měly rovněž doplňovat stávající aktivity dalších způsobilých finančních institucí.

(5)

EFSD by měl přispět k provádění Agendy 2030, která uznává mezinárodní migraci jako vícerozměrnou realitu, jež má velký význam pro rozvoj zemí původu, tranzitních zemí a cílových zemí a vyžaduje soudržné a komplexní reakce, přičemž by měl být kladen důraz na potenciál migrantů přispět k růstu podporujícímu začlenění a k udržitelnému rozvoji. Investice podporované EFSD by měly přispět k řešení migračních tlaků, které vznikají v důsledku chudoby, konfliktů, nestability, nedostatečného rozvoje, nerovnosti, porušování lidských práv, demografického růstu a nedostatku pracovních a ekonomických příležitostí, jakož i změny klimatu.

(6)

EFSD by měl být v souladu se závazkem Unie v rámci akčního programu z Addis Abeby o financování rozvoje a mezinárodně dohodnutými zásadami účinnosti rozvoje stanovenými v roce 2011 na čtvrtém fóru na vysoké úrovni v Pusanu o účinnosti pomoci („Pusanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci“) a znovu potvrzenými v roce 2016 na druhém zasedání na vysoké úrovni v rámci Globálního partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci v Nairobi.

(7)

Účel EFSD je v souladu s globální strategií Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, jež zahrnuje výzvy, jako je migrace a odolnost, do celkového rámce zahraniční politiky Unie a zajišťuje, aby vnější politika Unie byla plně soudržná s cíli rozvojové politiky, a dále zajišťuje synergie s unijní rozvojovou politikou a evropskou politikou sousedství. Jeho účel je rovněž v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a mezinárodním právem v oblasti lidských práv, což zajišťuje přístup založený na lidských právech a řeší násilné vysidlování a nelegální migraci.

(8)

EFSD by měl podporovat vytváření důstojných pracovních míst, hospodářských příležitostí a příležitostí pro podnikání a také ekologický růst podporující začlenění se zvláštním důrazem na rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a mladých lidí v souladu s rámcem Unie „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU 2016 - 2020“, přičemž by měl být posilován právní stát, řádná správa věcí veřejných, dodržování lidských práv a rovný přístup k přírodním zdrojům a jejich spravedlivé využívání.

(9)

Zapojení soukromého sektoru do unijní spolupráce s partnerskými zeměmi prostřednictvím EFSD by mělo přinášet měřitelné a dodatečné dopady na rozvoj, aniž by vedlo k narušení trhu, a mělo by být nákladově efektivní a založeno na vzájemné odpovědnosti a na sdílení rizik a nákladů. Takové zapojení by mělo vycházet ze závazku dodržovat mezinárodně dohodnuté pokyny a zásady, včetně zásad odpovědného investování a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti.

(10)

Za účelem plnění politických závazků Unie týkajících se opatření v oblasti klimatu, energie z obnovitelných zdrojů a účinného využívání zdrojů by měl být minimální podíl 28 % prostředků přidělených v rámci záruky EFSD určen na investice související s těmito odvětvími.

(11)

Opatření podle tohoto nařízení by měla být koncipována tak, aby splňovala kritéria platná pro oficiální rozvojovou pomoc (ODA), která zavedl Výbor OECD pro rozvojovou pomoc (OECD-DAC), při zohlednění zvláštností rozvoje soukromého sektoru, dále aby zohledňovala potřeby zemí, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země, a aby náležitě podporovala investice v zemích východního a jižního sousedství.

(12)

V kontextu druhého pilíře EIP by měla Komise zlepšit pomoc tak, aby partnerským zemím napomohla přilákat investice díky lepší přípravě a propagaci projektů, vytváření většího počtu projektů, které mohou být financovány z bankovních úvěrů, a informování mezinárodního společenství investorů o těchto projektech. Měl by být zřízen internetový portál projektu v podobě veřejně přístupné a uživatelsky vstřícné databáze, která bude poskytovat náležité informace ohledně každého projektu.

(13)

V kontextu třetího pilíře EIP a současných politických vztahů Unie s partnerskými zeměmi by Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) měli vést politické dialogy zaměřené na budování právních rámců, politik a institucí, které budou podporovat hospodářskou stabilitu, udržitelné investice a růst podporující začlenění. Tyto politické dialogy by měly zahrnovat mimo jiné boj proti korupci, organizované trestné činnosti a nezákonným finančním tokům, řádnou správu věcí veřejných, začlenění místních trhů, podporu podnikání a místního podnikatelského prostředí a dodržování lidských práv a zásad právního státu, jakož i zohledňování rovnosti žen a mužů v jednotlivých politikách.

(14)

EFSD by měly tvořit regionální investiční platformy, které by se zřizovaly na základě pracovních metod, postupů a struktur stávajících nástrojů kombinovaného financování vnější činnosti Unie a které by měly kombinovat své operace kombinovaného financování a záruku EFSD. Záruka EFSD by měla podpořit finanční a investiční operace v partnerských zemích v Africe a v evropském sousedství.

(15)

S ohledem na zjištění Účetního dvora, pokud jde o využívání kombinovaných zdrojů financování v rámci vnější činnosti Unie, je důležité, aby se kombinovaných finančních zdrojů používalo v případě, že lze jasně prokázat jejich přidanou hodnotu.

(16)

Měla by být zřízena strategická rada EFSD, která bude nápomocna Komisi při vytváření strategických pokynů, stanovování celkových investičních cílů a zajišťování zeměpisně i tematicky vhodného a rozmanitého pokrytí investičních oken. Strategická rada by také měla podpořit celkovou koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi regionálními investičními platformami, mezi třemi pilíři EIP, mezi EIP a ostatními snahami Unie v oblasti migrace a provádění Agendy 2030 i s příslušnými unijními nástroji vnějšího financování a svěřenskými fondy a s mandátem EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, včetně iniciativy EIB v oblasti hospodářské odolnosti, a s investiční facilitou AKT, aniž budou dotčena vnitřní pravidla EIB pro správu a řízení.

(17)

Strategická rada by měla sestávat ze zástupců Komise a vysokého představitele, všech členských států a EIB. Evropský parlament by měl mít status pozorovatele. Přispěvatelům, způsobilým partnerským stranám, partnerským zemím, příslušným regionálním organizacím a dalším zúčastněným stranám může být případně udělen status pozorovatele. Strategická rada by měla přijmout svůj jednací řád. Tento jednací řád by měl stanovit rámec pro zapojení pozorovatelů s ohledem na jejich postavení a úlohy.

(18)

Komise a EIB by měly uzavřít dohodu upřesňující podmínky jejich spolupráce při řízení záruky EFSD a měly by tuto dohodu předložit strategické radě.

(19)

Každá regionální investiční platforma by měla mít provozní radu, která by navazovala na zkušenosti provozních rad stávajících nástrojů kombinovaného financování. Regionální provozní rady by měly Komisi poskytovat podporu při provádění tohoto nařízení. Měly by být nápomocny Komisi při stanovování a sledování regionálních a odvětvových investičních cílů aregionálních, odvětvových a tematických investičních oken, vypracovávání stanovisek týkajících se operací souvisejících s kombinováním zdrojů a projednávání používání záruky EFSD v souladu s investičními okny, která mají být vytvořena.

(20)

Mělo by být zajištěno, aby Evropskému parlamentu a Radě byly poskytnuty odpovídající informace, pokud jde o strategické směřování využívání záruky EFSD prostřednictvím vytvoření investičních oken.

(21)

EFSD by měl fungovat jako „jednotné kontaktní místo“ pro přijímání návrhů na financování od finančních institucí a veřejných nebo soukromých investorů a poskytování širokého spektra finanční podpory pro způsobilé investice. Záruka EFSD by měla být zajištěna záručním fondem EFSD.

(22)

EFSD by měl využívat inovační nástroje na podporu investic a zapojit soukromý sektor, zejména mikropodniky a malé a střední podniky. Rovněž by měl umožnit evropským investorům a soukromým společnostem, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, aby se účinněji podíleli na úsilí o dosažení udržitelného rozvoje v partnerských zemích. V tomto ohledu je třeba řešit nedostatky a překážky, které investicím brání.

(23)

Záruka EFSD by měla upřednostňovat financování projektů, které mají velký dopad na vytváření pracovních míst a jejichž poměr nákladů a přínosů přispívá k udržitelnosti investic. Při podpoře operací prostřednictvím záruky EFSD by mělo být provedeno podrobné posouzení environmentálních, finančních a sociálních aspektů ex ante. Záruka EFSD by neměla sloužit jako náhrada odpovědnosti státu za poskytování základních veřejných služeb.

(24)

Delegace Evropské unie v partnerských zemích by měly uvést informace o příležitostech k financování, jež nabízí EFSD, ve svých sděleních určených občanské společnosti a široké veřejnosti a přispívat k soudržnosti mezi třemi pilíři EIP.

(25)

Záruka EFSD by měla být poskytována způsobilým partnerským stranám na finanční a investiční operace nebo na záruční nástroje na počáteční investiční období do 31. prosince 2020.

(26)

Aby byla umožněna flexibilita, zvýšila se přitažlivost pro soukromý sektor a maximalizoval se dopad investic, je vhodné stanovit úpravu odchylující se od pravidel vztahujících se ke způsobům plnění rozpočtu Unie stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3), na jejímž základě by způsobilými partnerskými stranami, které jsou soukromoprávními subjekty, mohly rovněž být subjekty, které nejsou pověřeny uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, a mohly by jimi být rovněž soukromoprávní subjekty v partnerské zemi.

(27)

Komise by měla uzavírat se způsobilými partnerskými stranami dohody o záruce EFSD, kterými se stanoví konkrétní podmínky, za nichž jim bude záruka EFSD poskytována. Tyto dohody o záruce by měly poskytnout právní základ pro přiměřené sdílení rizik, čímž by vytvořily pobídky pro způsobilé partnerské strany k poskytování financování, jakož i mechanismy a postupy pro možné čerpání záruky EFSD.

(28)

Unie by měla uvolnit záruku ve výši 1 500 000 000 EUR na vytvoření záruky EFSD. Členské státy a další přispěvatelé by měli být vyzváni, aby nadále přispívali za účelem podpory záručního fondu EFSD v hotovosti v případě členských států a dalších přispěvatelů či ve formě záruk v případě členských států, pro zvýšení likvidní rezervy, čímž by se umožnilo zvýšení celkového objemu záruky EFSD. Členské státy, veřejné finanční instituce a další přispěvatelé by měli být vyzváni k poskytnutí dalších finančních prostředků do záručního fondu EFSD za podmínek, které by měly být stanoveny v dohodě, jež by měla být uzavřena mezi Komisí jménem Unie a dotyčným přispěvatelem.

(29)

Záruční fond EFSD by měl být zřízen jako likvidní rezerva v případě čerpání záruky EFSD. Pro dosažení takové úrovně, která přiměřeně odráží finanční závazky Unie týkající se záruky EFSD, by Unie měla uvolnit částku 750 000 000 EUR.

(30)

Aby se zvýšil dopad záruky EFSD s ohledem na potřeby dotčených regionů, měly by mít členské státy a země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) možnost poskytovat příspěvky ve formě záruky nebo v hotovosti.

(31)

Jelikož mají být pro účely záručního fondu EFSD použity finanční prostředky Evropského rozvojového fondu (ERF), mělo by být na investice v partnerských zemích způsobilých v rámci 11. ERF (4) za celou dobu uplatňování záruky EFSD přiděleno krytí záruky EFSD ve výši nejméně 400 000 000 EUR. Záruka EFSD by měla být dostupná teprve po potvrzení příspěvku ve výši 400 000 000 EUR z 11. ERF do záručního fondu EFSD.

(32)

Jelikož mají být pro účely záručního fondu EFSD použity finanční prostředky z evropského nástroje sousedství, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (5), mělo by být na investice v partnerských zemích východního a jižního sousedství za celou dobu uplatňování záruky EFSD přiděleno krytí záruky EFSD ve výši nejméně 100 000 000 EUR.

(33)

Komise by v zájmu zajištění plné odpovědnosti vůči občanům Unie a dohledu a kontroly ze strany Evropského parlamentu a Rady měla každoročně podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje záruka EFSD. Zpráva by měla být zveřejněna s cílem umožnit příslušným zúčastněným stranám, včetně občanské společnosti, vyjádřit své stanovisko. Komise by v zájmu zajištění odpovědnosti a transparentnosti měla každoročně podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o řízení záručního fondu EFSD. Komise by měla o využívání fondů ERF informovat také Radu ministrů AKT-EU a Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU.

(34)

Za účelem zajištění sledování a odpovědnosti EFSD a EIP by Evropský parlament nebo Rada měly mít možnost pořádat slyšení v rámci dialogu s Komisí, vysokým představitelem, EIB a ostatními způsobilými finančními institucemi i s organizacemi soukromého sektoru a občanské společnosti.

(35)

Aby se zohlednily získané zkušenosti a umožnil další vývoj EFSD, mělo by být fungování EFSD a využívání záručního fondu EFSD vyhodnoceno Komisí a externími hodnotiteli a každoročně konzultováno s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti. Uplatňování tohoto nařízení by mělo být vyhodnoceno samostatně, aby bylo možno posoudit úroveň souladu provádění s právním základem a zjistit použitelnost a proveditelnost nařízení při dosahování jeho cílů.

(36)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s jakoukoli finanční a investiční operací, na niž se vztahuje toto nařízení, je Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „úřad OLAF“) oprávněn provádět vyšetřování v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (6), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (8),

(37)

Finanční a investiční operace podporované EFSD by měly být v souladu s aktuálně platnou politikou Unie o jurisdikcích nespolupracujících v daňové oblasti, jak je stanovena v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 a jejich příloze,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Tímto nařízením se zřizují Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruka EFSD a záruční fond EFSD.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku toto nařízení stanoví, že Komise jménem Unie uzavírá dohody o záruce EFSD se způsobilými partnerskými stranami vymezenými v článku 11.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„regionálními investičními platformami“ nástroje kombinovaného financování v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 (9) a článkem 40 nařízení Rady (EU) 2015/323 (10) pro příspěvek z 11. ERF v kombinaci s poskytnutím záruky EFSD stanovené v článku 7 tohoto nařízení;

2)

„investičním oknem“ cílová oblast pro podporu prostřednictvím záruky EFSD investičním portfoliím v konkrétních regionech, zemích nebo odvětvích, prováděnou prostřednictvím regionálních investičních platforem;

3)

„přispěvatelem“ členský stát, mezinárodní finanční instituce nebo veřejnoprávní instituce členského státu, veřejný orgán nebo jiné subjekty přispívající v hotovosti nebo ve formě záruky do záručního fondu EFSD;

4)

„partnerskou zemí“ země, která je signatářem Dohody o partnerství AKT-EU, země uvedená v příloze I nařízení (EU) č. 232/2014, nebo země způsobilá pro zeměpisnou spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 (11);

5)

„adicionalitou“ zásada, jež zajišťuje, že podpora prostřednictvím záruky EFSD přispívá k udržitelnému rozvoji prostřednictvím operací, které by bez záruky EFSD nebylo možné provést, nebo které dosahují pozitivních výsledků nad rámec těch, jichž by mohlo být dosaženo bez této záruky. Adicionalitou se rovněž rozumí získávání finančních prostředků skupinovým financováním ze soukromého sektoru a řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, jakož i zlepšování kvality, udržitelnosti, dopadu nebo rozsahu investic. Tato zásada rovněž zajišťuje, že operace v rámci záruky EFSD nenahrazují podporu členského státu, soukromé financování či jiné unijní či mezinárodní finanční zásahy a nevedou k vytlačení jiných veřejných či soukromých investic. Projekty podporované prostřednictvím záruky EFSD mají zpravidla vyšší rizikový profil ve srovnání s portfoliem investic, které mají podporu způsobilých partnerských stran v rámci jejich běžné investiční politiky bez zapojení záruky EFSD.

KAPITOLA II

EVROPSKÝ FOND PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Článek 3

Účel

1.   Cílem EFSD jakožto integrovaného finančního balíčku, který poskytuje kapacity financování ve formě grantů, záruk a jiných finančních nástrojů způsobilým partnerským stranám, je podpořit investice a lepší přístup k financování, především v Africe a zemích v evropském sousedství, s cílem napomáhat udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji podporujícímu začlenění a posilovat socioekonomickou odolnost partnerských zemí, mimo jiné ve vhodných případech v rámci evropské politiky sousedství a nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v rámci Evropského programu pro migraci, se zvláštním zaměřením na udržitelný růst podporující začlenění, vytváření důstojných pracovních míst, rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a mladých lidí, socioekonomická odvětví a mikropodniky a malé a střední podniky, přičemž je třeba maximalizovat adicionalitu, poskytovat inovativní produkty a umožnit získávání finančních prostředků skupinovým financováním ze soukromého sektoru.

2.   EFSD se řídí cíli vnější činnosti Unie uvedenými v článku 21 Smlouvy o EU a cíli politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce uvedenými v článku 208 Smlouvy o fungování EU i mezinárodně přijatými zásadami účinnosti rozvoje. EFSD přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030, především vymýcení chudoby, a případně k uplatňování evropské politiky sousedství, čímž se řeší konkrétní socioekonomické hlavní příčiny migrace a přispívá se k udržitelnému opětovnému začlenění migrantů, kteří se vracejí do svých zemí původu, a posilují se tranzitní a hostitelské komunity.

3.   EFSD přispívá k provádění Pařížské dohody tím, že investice směřuje také do odvětví, která napomáhají zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně.

4.   EFSD je v souladu s cíli stanovenými v nástrojích vnějšího financování zavedených nařízeními (EU) č. 232/2014, (EU) č. 233/2014 a (EU) 2015/323, a s prioritami obsaženými ve vnitrostátních či regionálních programech a strategických dokumentech, jsou-li k dispozici.

Článek 4

Struktura EFSD

1.   EFSD je tvořen regionálními investičními platformami zřizovanými na základě pracovních metod, postupů a struktur stávajících unijních nástrojů vnějšího kombinovaného financování, které kombinují své operace kombinovaných zdrojů financování s operacemi v rámci záruky EFSD.

2.   Řízení EFSD je zajištěno Komisí. Komise při provozním řízení záruky EFSD úzce spolupracuje s EIB za podpory ostatních způsobilých partnerských stran. Za tímto účelem se zřídí skupina pro technické posouzení záruky EFSD.

Článek 5

Strategická rada EFSD

1.   Při řízení EFSD poskytuje Komisi poradenství strategická rada.

2.   Strategická rada poskytuje poradenství Komisi ohledně strategického směřování a priorit pro investice se zárukou EFSD a přispívá k jejich sladění s hlavními zásadami a cíli vnější činnosti Unie, s unijní rozvojovou politikou a evropskou politikou sousedství jakož i s účelem EFSD, jak je stanoven v článku 3. Strategická rada také podporuje Komisi při stanovování celkových investičních cílů, pokud jde o využívání záruky EFSD, a sleduje zeměpisně i tematicky vhodné a rozmanité pokrytí investičních oken, přičemž věnuje zvláštní pozornost zemím, které byly označeny jako nestabilní či zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země.

3.   Strategická rada také podpoří celkovou koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi regionálními investičními platformami, mezi třemi pilíři EIP, mezi EIP a ostatními snahami Unie v oblasti migrace a provádění Agendy 2030 i s příslušnými unijními nástroji vnějšího financování a svěřenskými fondy a s mandátem EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, včetně iniciativy EIB v oblasti hospodářské odolnosti, a s investiční facilitou AKT, aniž jsou dotčena vnitřní pravidla EIB pro správu a řízení.

4.   Strategická rada sestává ze zástupců Komise a vysokého představitele, všech členských států a EIB. Evropský parlament má status pozorovatele. Přispěvatelům, způsobilým partnerským stranám, partnerským zemím, příslušným regionálním organizacím a dalším zúčastněným stranám může být případně udělen status pozorovatele. Strategická rada bude před začleněním jakéhokoli nového pozorovatele konzultována. Strategické radě společně předsedá Komise a vysoký představitel.

5.   Strategická rada se schází alespoň dvakrát ročně a přijímá stanoviska, pokud možno na základě konsenzu. Další zasedání mohou být uspořádána předsedajícím kdykoliv nebo na žádost jedné třetiny členů. Není-li možné dosáhnout konsenzu, použijí se hlasovací práva, jak bylo dohodnuto během prvního zasedání strategické rady a jak je stanoveno v jejím jednacím řádu. Tato hlasovací práva zohlední zdroj financování. Jednací řád stanoví rámec týkající se úlohy pozorovatelů. Zápisy ze zasedání a programy zasedání strategické rady se po jejich přijetí zveřejňují.

6.   Komise podává strategické radě každý rok zprávu o dosaženém pokroku při provádění EFSD. Strategická rada pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně strategického směřování a provádění EFSD.

7.   Během období provádění EFSD strategická rada co nejdříve přijme a zveřejní pokyny, kterými stanoví, jak má být zajištěn soulad operací EFSD s cíli a kritérii způsobilosti uvedenými v článku 9.

8.   Strategická rada ve svých strategických pokynech řádně zohlední příslušná usnesení Evropského parlamentu a rozhodnutí a závěry Rady.

Článek 6

Regionální provozní rady

Každá regionální investiční platforma má provozní radu. Regionální provozní rady jsou nápomocny Komisi na úrovni provádění při definování regionálních a odvětvových investičních cílů a regionálních, odvětvových a tematických investičních oken a vypracovávají stanoviska týkající se operací souvisejících s kombinováním zdrojů financování a používání záruky EFSD.

KAPITOLA III

ZÁRUKA EFSD A ZÁRUČNÍ FOND EFSD

Článek 7

Záruka EFSD

1.   Unie po pečlivém zvážení životaschopnosti projektu poskytne neodvolatelnou a bezpodmínečnou záruku na první žádost způsobilé partnerské straně pro finanční a investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení.

2.   Záruka EFSD podporuje finanční a investiční operace v partnerských zemích v Africe a zemích v evropském sousedství.

3.   Záruka EFSD se poskytuje jako záruka na první žádost pro nástroje uvedené v článku 10 a v souladu s kritérii způsobilosti uvedenými v článku 9.

Článek 8

Požadavky pro využívání záruky EFSD

1.   Poskytnutí záruky EFSD je podmíněno uzavřením příslušné dohody o záruce EFSD mezi Komisí jménem Unie a způsobilou partnerskou stranou.

2.   Investiční období, během něhož lze dohody o záruce EFSD na podporu finančních a investičních operací se způsobilými partnerskými stranami uzavřít, trvá do 31. prosince 2020.

3.   Maximální lhůta pro uzavření dohod mezi způsobilými partnerskými stranami a partnery pro spolufinancování ze soukromého sektoru, finančními zprostředkovateli nebo konečnými příjemci činí čtyři roky od uzavření příslušné dohody o záruce EFSD.

Článek 9

Kritéria způsobilosti pro využívání záruky EFSD

1.   Finanční a investiční operace způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky EFSD v souladu s účelem EFSD stanoveným v článku 3 musí být v souladu s politikami Unie, především s unijní rozvojovou politikou a evropskou politikou sousedství, jakož i se strategiemi a politikami partnerských zemí. Tyto operace musí zohlednit další unijní a mezinárodní podporu, aby se zajistila doplňkovost s ostatními iniciativami, a podporovat tyto cíle:

a)

přispívat k udržitelnému hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji a provádění Agendy 2030, a ve vhodných případech evropské politiky sousedství, a to se zvláštním zaměřením na vymýcení chudoby, vytváření důstojných pracovních míst, hospodářské příležitosti, dovednosti a podnikání a s důrazem na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a mladých lidí, s náležitým ohledem na posilování právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv;

b)

přispívat k provádění migrační politiky Unie, ve vhodných případech včetně nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v rámci Evropského programu pro migraci;

c)

prostřednictvím podpory udržitelného rozvoje přispívat k řešení konkrétních hlavních příčin migrace, včetně nelegální migrace, jakož i posilovat odolnost tranzitních a hostitelských komunit, a přispívat k udržitelnému znovuzačlenění migrantů vracejících se do svých zemí původu s náležitým ohledem na posilování právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv;

d)

posílit, za účelem zlepšení socioekonomického prostředí, socioekonomická odvětví a oblasti a související veřejnou a soukromou infrastrukturu, včetně obnovitelných a udržitelných zdrojů energie, vodohospodářství a zpracování odpadů, dopravy, informačních a komunikačních technologií, jakož i životního prostředí, udržitelného využívání přírodních zdrojů, udržitelného zemědělství a udržitelného modrého růstu, sociální infrastruktury, zdraví a lidského kapitálu;

e)

poskytnout financování a podporu ve prospěch rozvoje soukromého a družstevního sektoru, se zvláštním důrazem na místní společnosti a mikropodniky a malé a střední podniky, přičemž je třeba řešit případy selhání trhu, omezovat jeho narušení a podporovat zapojení evropských společností při dosahování cílů EFSD;

f)

odstraňovat překážky pro soukromé investice poskytováním finančních nástrojů, jež mohou být denominovány v místní měně dotyčné partnerské země, včetně záruk na první ztrátu u záruk portfolií pro projekty soukromého sektoru, jako jsou úvěrové záruky pro malé a střední podniky a záruky pro specifická rizika pro projekty infrastruktury a jiný rizikový kapitál;

g)

mobilizovat finanční prostředky soukromého sektoru, se zvláštním zaměřením na mikropodniky a malé a střední podniky, řešením nedostatků a odstraňováním překážek pro investice;

h)

přispívat k opatřením v oblasti klimatu a k ochraně a správě životního prostředí, a dosahovat tím zároveň i přínosu v oblasti klimatu, přičemž nejméně 28 % prostředků by mělo být přiděleno na financování investic, které přispívají na opatření v oblasti klimatu, energie z obnovitelných zdrojů a účinného využívání zdrojů.

2.   Záruka EFSD podporuje finanční a investiční operace, které řeší selhání trhu či nepříznivé investiční situace a které:

a)

zajišťují adicionalitu;

b)

zajišťují doplňkovost ve vztahu k jiným iniciativám, s tím, že operace v rámci záruky EFSD musí být jasně odlišeny zejména od operací řízených EIB v rámci mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím;

c)

zajišťují sladění zájmů tím, že umožňují přiměřené sdílení rizik příslušnou způsobilou partnerskou stranou a dalšími potenciálními partnery;

d)

jsou ekonomicky a finančně životaschopné, s patřičným přihlédnutím k možné podpoře a spolufinancování ze strany soukromých i veřejných partnerů projektu, a současně zohledňují konkrétní podmínky fungování a kapacity zemí, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země, kterým mohou být poskytnuty výhodnější podmínky;

e)

jsou technicky proveditelné a jsou udržitelné z environmentálního a sociálního hlediska;

f)

pokud možno maximalizují mobilizaci kapitálu soukromého sektoru;

g)

řídí se jednak zásadami účinnosti rozvoje stanovenými v Pusanském partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci a znovu potvrzenými v roce 2016 v Nairobi, včetně vlastní odpovědnosti, sladění, důrazu na výsledky, transparentnosti a vzájemné odpovědnosti, a jednak cílem uvolňování pomoci;

h)

jsou navrženy tak, aby s přihlédnutím ke specifickým rysům rozvoje soukromého sektoru splňovaly kritéria oficiální rozvojové pomoci (ODA) stanovená výborem OECD-DAC, a

i)

jsou uskutečňovány v plném souladu s mezinárodně schválenými pokyny, zásadami a úmluvami, včetně zásad odpovědného investování OSN, obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, pokynů OECD pro nadnárodní společnosti, zásad Organizace OSN pro výživu a zemědělství týkajících se odpovědného investování do zemědělských a potravinových systémů a úmluv Mezinárodní organizace práce, a také v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv.

3.   Finanční a investiční operace mohou, případ od případu, kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rozsahu nezbytném pro úspěšné uskutečnění investičního projektu zaštítěného EFSD a za předpokladu, že to nepovede k omezení finančních prostředků na další rozvojové cíle.

4.   S náležitým zohledněním poradenství, které poskytla strategická rada, a po konzultaci s provozními radami a po informování Evropského parlamentu a Rady vytvoří Komise investiční okna pro konkrétní regiony nebo konkrétní partnerské země nebo pro oboje, pro konkrétní odvětví nebo pro konkrétní projekty, konkrétní kategorie konečných příjemců nebo pro oboje, jež mají být financována prostřednictvím nástrojů uvedených v článku 10, na které se vztahuje záruka EFSD až do stanovené výše. V informacích poskytnutých Komisí Evropskému parlamentu a Radě se uvede, nakolik investiční okna odpovídají požadavkům stanoveným v článku 3 a v tomto článku, a uvedou se také jejich podrobné finanční priority. EIB by měla poskytnout písemné stanovisko k záležitostem týkajícím se bankovnictví, jež musí být přiloženo ke každému návrhu investičního okna. Veškeré žádosti o finanční podporu v rámci investičních oken se podávají Komisi.

Volba investičních oken musí být řádně odůvodněna analýzou selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací. Tuto analýzu provede Komise ve spolupráci s potenciálními způsobilými partnerskými stranami a zúčastněnými stranami.

V rámci investiční platformy pro Afriku je významný podíl záruky EFSD přidělen nestabilním a konfliktem zasaženým zemím, vnitrozemským zemím a nejméně rozvinutým zemím.

5.   Komise porovná operace podporované prostřednictvím záruky EFSD s kritérii způsobilosti uvedenými v odstavci 1 a 2 a bude se přitom pokud možno opírat o stávající systémy pro měření výsledků, které mají způsobilé partnerské strany zavedeny. Komise každoročně zveřejňuje výsledky svého hodnocení každého investičního okna.

Článek 10

Způsobilé nástroje pro záruku EFSD

1.   Záruka EFSD se použije na krytí rizik pro tyto nástroje:

a)

úvěry, včetně úvěrů v místní měně;

b)

záruky;

c)

protizáruky;

d)

nástroje kapitálového trhu;

e)

jakoukoli jinou formu financování nebo úvěrového posílení, pojištění a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti.

2.   Způsobilé partnerské strany mohou poskytnout nástroje uvedené v odstavci 1 v rámci investičního okna nebo individuálního projektu spravovaného způsobilou partnerskou stranou. Mohou být poskytnuty ve prospěch partnerských zemí, včetně nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem nebo zemí, jež čelí problémům při rekonstrukci a obnově po skončení konfliktu, ve prospěch orgánů těchto partnerských zemí, včetně jejich veřejných národních i soukromých místních bank a finančních institucí, jakož i ve prospěch subjektů soukromého sektoru těchto partnerských zemí. V nestabilních zemích nebo zemích zasažených konfliktem a v odůvodněných případech také v dalších zemích lze podpořit investice veřejného sektoru, které mají příslušné účinky na rozvoj soukromého sektoru.

Článek 11

Způsobilost a výběr partnerských stran

1.   Způsobilými partnerskými stranami pro účely záruky EFSD jsou:

a)

EIB a Evropský investiční fond;

b)

veřejnoprávní subjekty;

c)

mezinárodní organizace a jejich agentury;

d)

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby, pokud poskytují dostatečné finanční záruky;

e)

soukromoprávní subjekty členského státu, které poskytují dostatečné finanční záruky, odchylně od ustanovení čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

f)

soukromoprávní subjekty partnerské země, které poskytují dostatečné finanční záruky, odchylně od ustanovení čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu vii) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.   Způsobilé partnerské strany musí vyhovět pravidlům a podmínkám stanoveným v článku 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. V případě soukromoprávních subjektů členského státu nebo partnerské země se dává přednost těm, které poskytnou informace o environmentálních a sociálních kritériích, jakož i o kritériích týkajících se správy a řízení společností.

Záruka bude podle možnosti prováděna pod vedením evropské způsobilé partnerské strany, a to v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení. Komise zajišťuje účinné, efektivní a spravedlivé využívání zdrojů dostupných mezi způsobilými partnerskými stranami a zároveň podporuje spolupráci mezi nimi.

Komise zajistí spravedlivé zacházení se všemi způsobilými partnerskými stranami a také to, aby v žádném období provádění fondu EFSD nedocházelo ke střetu zájmů. Aby byla zajištěna doplňkovost, může si Komise od způsobilých partnerských stran vyžádat veškeré důležité informace o jejich operacích probíhající mimo fond EFSD.

3.   Komise vybere způsobilé partnerské strany podle článku 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Evropský parlament nebo Rada mohou vyzvat způsobilé partnerské strany k tomu, aby se zúčastnily výměny názorů na finanční a investiční operace podle tohoto nařízení.

Článek 12

Krytí a podmínky záruky EFSD

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, nesmí záruka EFSD nikdy přesáhnout částku 1 500 000 000 EUR.

2.   Členské státy a země ESVO mohou přispívat do záručního fondu EFSD ve formě záruk nebo v hotovosti. Jiní přispěvatelé mohou, s výhradou stanoviska strategické rady a schválení Komisí, přispívat v hotovosti.

Komise o potvrzených příspěvcích neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Výše záruky EFSD přesahující částku uvedenou v odstavci 1 se uděluje jménem Unie.

Souhrnné čisté platby ze souhrnného rozpočtu Unie v rámci záruky EFSD nesmějí překročit částku 1 500 000 000 EUR. Aniž je dotčen odstavec 4, platby týkající se čerpání záruky provádějí v případě potřeby přispívající členské státy nebo jiní přispěvatelé na rovnocenném základě s Unií.

Dohoda o příspěvcích se uzavírá mezi Komisí jednající jménem Unie a přispěvatelem a obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.

3.   Záruka EFSD bude dostupná teprve po potvrzení příspěvku v hotovosti ve výši 400 000 000 EUR z 11. ERF do souhrnného rozpočtu Unie.

4.   Z příspěvků členských států ve formě záruky lze čerpat pro účely plateb v rámci čerpání záruky teprve poté, co bylo financování ze souhrnného rozpočtu Unie zvýšené o další příspěvky v hotovosti použito na platby uskutečněné v rámci čerpání záruk.

Na žádost členských států ve strategické radě mohou být jejich příspěvky vyčleněny na zahájení projektů v konkrétních regionech, zemích, odvětvích nebo stávajících investičních oknech.

Na pokrytí čerpání záruky lze bez ohledu na jeho vyčlenění použít jakýkoli příspěvek.

5.   Za celou dobu uplatňování záruky EFSD bude na investice v partnerských zemích způsobilých v rámci 11. ERF přiděleno v souladu s cíli Dohody o partnerství AKT-EU krytí záruky EFSD ve výši nejméně 400 000 000 EUR.

6.   Na investice v partnerských zemích východního a jižního sousedství bude v souladu s nařízením (EU) č. 232/2014 přiděleno krytí záruky EFSD ve výši nejméně 100 000 000 EUR.

Článek 13

Provádění dohod o záruce EFSD

1.   Komise jménem Unie uzavře dohody o záruce EFSD se způsobilými partnerskými stranami vybranými v souladu s článkem 11 a odstavcem 4 tohoto článku, a to o poskytnutí záruky EFSD, která je bezpodmínečná, neodvolatelná, poskytnutá na první žádost a ve prospěch vybrané způsobilé partnerské strany.

2.   Pro každé investiční okno se mezi Komisí a vybranou způsobilou partnerskou stranou nebo vybranými způsobilými partnerskými stranami uzavře jedna nebo více dohod o záruce EFSD. Za účelem řešení specifických potřeb může být záruka EFSD poskytnuta pro jednotlivé finanční nebo investiční operace. Dohody mohou být uzavřeny s konsorciem dvou nebo více způsobilých partnerských stran.

Veškeré dohody o záruce EFSD se na vyžádání zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s přihlédnutím k ochraně důvěrných a obchodně citlivých informací.

3.   Dohody o záruce EFSD musí obsahovat zejména ustanovení týkající se:

a)

podrobných pravidel pro poskytování záruky EFSD, včetně způsobů krytí a jejího vymezeného krytí portfolií a projektů konkrétních druhů nástrojů, a rovněž analýzy rizik projektů a jejich portfolií, mimo jiné na odvětvové, regionální a celostátní úrovni;

b)

cílů a účelu tohoto nařízení, posouzení potřeb a uvedení očekávaných výsledků, s přihlédnutím k podpoře sociální odpovědnosti podniků a odpovědného podnikání, mimo jiné zejména prostřednictvím dodržování mezinárodně dohodnutých pokynů, zásad a právních nástrojů uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. i);

c)

protiplnění za záruku, které má odrážet míru rizika, a možnosti, aby protiplnění bylo v odůvodněných případech v zájmu poskytnutí výhodnějších podmínek částečně dotováno, zejména v zemích uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. d);

d)

požadavků pro využívání záruky EFSD, včetně platebních podmínek, jako jsou zvláštní časové rámce, úroky ze splatných částek, náklady a náklady spojené s vymáháním a případně nezbytná ujednání týkající se likvidity;

e)

postupů týkajících se pohledávek, mimo jiné včetně rozhodných událostí a čekacích lhůt, a postupů ohledně vymáhání pohledávek;

f)

povinnosti sledování, podávání zpráv a hodnocení podle článků 16 a 17;

g)

jasného a přístupného postupu pro podávání stížností třetími stranami, které by mohly být dotčeny uplatňováním projektů podporovaných prostřednictvím záruky EFSD.

4.   Komise při uzavírání dohod o záruce EFSD se způsobilými partnerskými stranami náležitě zohlední:

a)

poradenství a doporučení strategické rady a regionálních provozních rad v souladu s články 5 a 6;

b)

cíle investičního okna;

c)

zkušenosti a provozní a finanční schopnosti způsobilé partnerské strany a její schopnost řízení rizik;

d)

výši vlastních zdrojů a spolufinancování ze strany soukromého sektoru, které je způsobilá partnerská strana připravena mobilizovat pro investiční okno.

5.   Schválení finančních a investičních operací provádí způsobilá partnerská strana podle svých vlastních pravidel a postupů a v souladu s podmínkami dohody o záruce EFSD.

6.   Záruka EFSD může pokrývat:

a)

v případě dluhových nástrojů jistiny a veškeré úroky a částky, které jsou splatné ve prospěch vybrané způsobilé partnerské strany, které však tato strana v souladu s podmínkami finančních operací po okamžiku selhání neobdržela;

b)

v případě kapitálových investic investované částky a s nimi spojené náklady na financování;

c)

v případě ostatních finančních a investičních operací podle čl. 9 odst. 2 použité částky a s nimi spojené náklady na financování;

d)

veškeré související náklady a náklady na vymáhání spojené se selháním, pokud nejsou odečteny od výnosů z vymáhání.

7.   V dohodách o záruce EFSD se stanoví podrobná pravidla týkající se krytí, požadavků, způsobilosti, způsobilých partnerských stran a postupů.

Článek 14

Záruční fond EFSD

1.   Záruční fond EFSD představuje likvidní rezervu, z níž jsou způsobilé partnerské strany vyplaceny v případě čerpání záruky EFSD v souladu s příslušnou dohodou o záruce EFSD.

2.   Záruční fond EFSD je financován:

a)

příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie a z dalších zdrojů;

b)

dobrovolnými příspěvky členských států a jiných přispěvatelů;

c)

návratností investovaných zdrojů záručního fondu EFSD;

d)

částkami zpětně získanými od dlužníků v selhání v souladu s ustanoveními o vymáhání stanovenými v dohodách o záruce EFSD;

e)

příjmy a jakýmikoli dalšími platbami, které Unie obdrží v souladu s dohodami o záruce EFSD.

3.   Příjmy záručního fondu EFSD stanovené v odst. 2 písm. c) a e) tohoto článku představují vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

4.   Zdroje záručního fondu EFSD uvedené v odstavci 2 jsou přímo řízeny Komisí a investovány v souladu se zásadou řádného finančního řízení podle náležitých obezřetnostních pravidel. Do 30. června 2019 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nezávislé externí hodnocení výhod a nevýhod spojených s pověřením Komise, EIB nebo obou těchto institucí finanční správou aktiv záručního fondu pro vnější činnost, zřízeného nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (12), a EFSD a přitom přihlédne k příslušným technickým a institucionálním kritériím používaným k porovnání služeb poskytovaných při správě aktiv, včetně technické infastruktury, porovnání nákladů na poskytování těchto služeb, institucionální struktury, podávání zpráv, výkonnosti, odpovědnosti a odborných zkušeností obou institucí a jiných mandátů spojených se správou aktiv v rámci souhrnného rozpočtu Unie. K tomuto hodnocení se v případě potřeby připojí legislativní návrh.

5.   Prostředky pro záruční fond EFSD musí být využity tak, aby byla dosažena náležitá úroveň poskytování prostředků k pokrytí celkových závazků záruky EFSD. Míra poskytování prostředků činí 50 % celkových závazků záruky EFSD krytých z prostředků souhrnného rozpočtu Unie.

6.   V návaznosti na posouzení přiměřenosti výše záručního fondu EFSD v souladu se zprávou podle čl. 16 odst. 3 se provedou tyto platby:

a)

případný přebytek se vyplatí do souhrnného rozpočtu Unie, aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku;

b)

případné doplnění záručního fondu EFSD se vyplatí v ročních splátkách po dobu maximálně tří let počínaje rokem n+1.

7.   Ode dne 1. ledna 2021, pokud v důsledku čerpání záruky EFSD klesne výše zdrojů v záručním fondu pod 50 % míry poskytování prostředků uvedené v odstavci 5, předloží Komise zprávu:

a)

o příčině nedostatku prostředků spolu s podrobným vysvětlením, a

b)

v případě nutnosti o veškerých mimořádných opatřeních, která mohou být nezbytná k doplnění záručního fondu EFSD.

8.   Po čerpání záruky EFSD se prostředky pro záruční fond EFSD uvedené v odst. 2 písm. c), d) a e) tohoto článku přesahující zdroje potřebné k dosažení míry poskytování prostředků na úrovni uvedené v odstavci 5 tohoto článku nebo případný přebytek uvedený odst. 6 písm. a) tohoto článku použijí nejprve v maximální lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 3 na obnovení záruky EFSD až do její původní výše.

Článek 15

Financování záručního fondu EFSD ze souhrnného rozpočtu Unie

Ze souhrnného rozpočtu Unie bude poskytnut příspěvek ve výši 350 000 000 EUR.

KAPITOLA IV

PODÁVÁNÍ ZPRÁV, ÚČETNICTVÍ A HODNOCENÍ

Článek 16

Podávání zpráv a účetnictví

1.   Komise předloží každý rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o finančních a investičních operacích krytých zárukou EFSD. Tato zpráva se zveřejní. Mimo jiné zahrnuje:

a)

posouzení výsledků, které přispěly k dosažení účelu EFSD uvedeného v článku 3 a cílů EFSD uvedených v čl. 9 odst. 1 a 2;

b)

posouzení finančních a investičních operací, jež probíhají a které jsou kryté zárukou EFSD, na úrovni odvětví, země a regionu a jejich souladu s tímto nařízením, včetně míry rizik a jejich dopadu na finanční a ekonomickou stabilitu partnerů;

c)

posouzení na základě ukazatelů stanovených v souladu s čl. 9 odst. 5 adicionality a přidané hodnoty, mobilizace zdrojů soukromého sektoru, odhadovaných a skutečných výstupů a výsledků a dopadu finančních a investičních operací krytých zárukou EFSD na souhrnném základě, včetně dopadu na vytváření důstojných pracovních míst, vymýcení chudoby a na to, jakým způsobem jsou řešeny hlavní příčiny migrace, včetně nelegální migrace; toto hodnocení zahrnuje pokud možno genderovou analýzu krytých operací na základě faktů a údajů rozčleněných podle pohlaví;

d)

posouzení dodržování požadavků týkajících se využití záruky EFSD a dosažení hodnot klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených pro každý předložený návrh;

e)

posouzení pákového efektu dosaženého operacemi krytými zárukou EFSD;

f)

finanční částku, která byla převedena příjemcům, a posouzení finančních a investičních operací každé způsobilé partnerské strany na souhrnném základě;

g)

posouzení adicionality a přidané hodnoty finančních a investičních operací způsobilých partnerských stran a souhrnného rizika spojeného s těmito operacemi;

h)

podrobné informace o čerpání záruky EFSD, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jakýchkoli dalších obdržených platbách a rovněž o celkové rizikové expozici;

i)

finanční zprávy o finančních a investičních operacích způsobilých partnerských stran, na něž se vztahuje toto nařízení, auditované nezávislým externím auditorem;

j)

posouzení synergického působení a doplňkovosti mezi operacemi krytými zárukou EFSD a druhým a třetím pilířem EIP, a to na základě příslušných stávajících zpráv, se zvláštním ohledem na pokrok dosažený v oblasti řádné správy věcí veřejných, včetně boje proti korupci a nezákonným finančním tokům, v oblasti dodržování lidských práv a zásad právního státu a zohledňování rovnosti žen a mužů v jednotlivých oblastech politiky, a také s ohledem na podporu podnikání, místní podnikatelské prostředí a místní finanční trhy;

k)

posouzení souladu operací v rámci záruky EFSD s mezinárodně přijatými zásadami účinnosti rozvoje;

l)

posouzení protiplnění za záruky a posouzení uplatňování článku 22.

2.   Pro účely kontroly účetnictví, podávání zpráv o rizicích krytých zárukou EFSD a řízení záručního fondu EFSD ze strany Komise předkládají způsobilé partnerské strany, s nimiž byla uzavřena dohoda o záruce EFSD, Komisi a Účetnímu dvoru jednou ročně finanční zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, auditovanou nezávislým externím auditorem, obsahující mimo jiné informace o:

a)

posouzení rizik finančních a investičních operací způsobilých partnerských stran, včetně informací týkajících se závazků Unie měřených v souladu s účetními pravidly Unie stanovenými účetním Komise na základě mezinárodně uznávaných účetních standardů pro veřejný sektor;

b)

neuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících ze záruky EFSD poskytnuté způsobilým partnerským stranám na jejich finanční a investiční operace, rozčleněné podle jednotlivých operací.

Způsobilé partnerské strany na vyžádání poskytnou Komisi veškeré další informace nezbytné k plnění povinností Komise v souvislosti s tímto nařízením.

3.   Komise každoročně do 31. března předloží Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru v souvislosti se svými finančními výkazy požadované informace o situaci záručního fondu EFSD. Kromě toho do 31. května každého roku předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o řízení záručního fondu EFSD v předchozím kalendářním roce, včetně posouzení přiměřenosti poskytování prostředků, objemu záručního fondu EFSD a nutnosti jeho doplnění.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci zahrnuje informace o finanční situaci záručního fondu EFSD na konci předchozího kalendářního roku, finančních tocích během předchozího kalendářního roku, jakož i o významných transakcích a veškeré příslušné informace týkající se finančních účtů. Zpráva rovněž obsahuje informace o finančním řízení, výsledcích a riziku záručního fondu EFSD ke konci předchozího kalendářního roku.

Článek 17

Hodnocení a přezkum

1.   Do 31. prosince 2019 Komise zhodnotí fungování EFSD, jeho řízení a jeho skutečný příspěvek k účelu a cílům tohoto nařízení. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu obsahující nezávislé externí hodnocení uplatňování tohoto nařízení, ke které bude případně připojen odůvodněný návrh na změnu tohoto nařízení, a to zejména za účelem prodloužení počátečního investičního období uvedeného v čl. 8 odst. 2. K této hodnotící zprávě bude přiloženo stanovisko Účetního dvora.

2.   Do 31. prosince 2019 a poté každé tři roky Komise zhodnotí využívání záručního fondu EFSD a jeho fungování. Komise svou hodnotící zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě. K této hodnotící zprávě bude přiloženo stanovisko Účetního dvora.

KAPITOLA V

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Transparentnost, sdělování a zveřejňování informací

1.   Způsobilé partnerské strany v souladu se svou politikou transparentnosti a s pravidly Unie pro ochranu údajů a přístup k dokumentům a informacím samy aktivně a systematicky zveřejňují na svých internetových stránkách informace o všech svých finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje záruka EFSD v rámci tohoto nařízení, týkající se zejména toho, jakým způsobem přispívají tyto operace k dosažení cílů a požadavků tohoto nařízení. Je-li to možné, jsou tyto informace členěny podle jednotlivých projektů. Tyto informace vždy zohledňují ochranu důvěrných a citlivých obchodních informací.

2.   Komise na svém internetovém portálu uveřejní informace o finančních a investičních operacích a základní body všech dohod o záruce EFSD, včetně informací o právní identitě způsobilých partnerských stran, očekávaných přínosech z hlediska rozvoje a postupech pro podávání stížností v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. g), a to s přihlédnutím k ochraně důvěrných a citlivých obchodních informací.

3.   V rámci všech informací o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje záruka EFSD, zveřejňují způsobilé partnerské strany v souladu s tímto nařízením údaje o podpoře Unie.

4.   Delegace Evropské unie uvedou informace o příležitostech k financování, jež nabízí EFSD, ve svých sdělení určených občanské společnosti a široké veřejnosti.

Článek 19

Mechanismus podávání stížností a poskytování náhrad

Vzhledem k možným stížnostem ze strany třetích stran v partnerských zemích, včetně obcí a jednotlivců, kteří jsou dotčeni projekty podporovanými prostřednictvím záruky EFSD, zveřejní delegace Komise a delegace Evropské unie na svých internetových stránkách přímý odkaz na mechanismy podávání stížností příslušných partnerských stran, které uzavřely dohodu s Komisí. Komise zajistí také možnost, že bude přímo přijímat stížnosti týkající se řešení stížností způsobilými partnerskými stranami. Komise tyto informace zohlední při rozhodování o budoucí spolupráci s těmito partnerskými stranami.

Článek 20

Kontrola ze strany Účetního dvora

1.   Externí audit činností prováděných podle tohoto nařízení provádí Účetní dvůr v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU, a proto se na tyto činnosti vztahuje postup udělování absolutoria v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku bude Účetnímu dvoru na jeho žádost a v souladu s čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zajištěn přístup k jakémukoli dokumentu či informacím nezbytným k tomu, aby mohl plnit své úkoly související s auditem.

Článek 21

Opatření proti podvodům

1.   Komise nebo způsobilé partnerské strany neprodleně informují úřad OLAF, pokud mají v jakékoli fázi přípravy, provádění nebo ukončování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, důvod se domnívat, že došlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání, které může ohrozit finanční zájmy Unie. Komise nebo způsobilé partnerské strany poskytnou úřadu OLAF veškeré nezbytné informace, které mu umožní provést úplné a důkladné vyšetření těchto případů.

2.   Úřad OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s předpisy a postupy stanovenými v nařízeních (EU, Euratom) č. 883/2013, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES, Euratom) č. 2988/95 za účelem ochrany finančních zájmů Unie, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s jakoukoli finanční a investiční operací, na niž se vztahuje toto nařízení. Informace získané během vyšetřování může úřad OLAF předávat příslušným orgánům dotyčných členských států.

Jestliže se takové protiprávní jednání potvrdí, způsobilé partnerské strany vymáhají pohledávky v souvislosti se svými finančními a investičními operacemi, na něž se vztahuje toto nařízení a jež jsou těmito činnostmi dotčeny, a rovněž poskytnou všem příslušným orgánům veškeré informace potřebné k vyšetřování a případnému stíhání.

Článek 22

Vyloučené činnosti a nespolupracující jurisdikce

1.   Způsobilé partnerské strany v rámci svých finančních a investičních operací dodržují příslušné unijní právní předpisy a přijaté mezinárodní a unijní normy, a proto nesmějí na základě tohoto nařízení podporovat žádné projekty, které přispívají k praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům.

Způsobilé partnerské strany navíc nesmějí zahájit nové nebo obnovené operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích uvedených na seznamu nespolupracujících jurisdikcí vypracovaném v rámci příslušné politiky Unie nebo se subjekty, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (13) považovány za rizikové třetí země či které fakticky nedodržují unijní a mezinárodně schválené daňové normy týkající se transparentnosti a výměny informací. Způsobilé partnerské strany se mohou od této zásady odchýlit pouze, pokud se projekt fyzicky realizuje v jedné z těchto jurisdikcí a neexistují žádné náznaky, že příslušná operace spadá pod některou z činností uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Při uzavírání dohod s finančními zprostředkovateli uplatňují způsobilé partnerské strany v příslušných dohodách požadavky podle tohoto článku a požadují, aby je finanční zprostředkovatelé informovali o jejich dodržování.

2.   Při svých finančních a investičních operacích uplatňují způsobilé partnerské strany zásady a standardy stanovené unijními právními předpisy o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, a zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (14) a směrnicí (EU) 2015/849. Způsobilé partnerské strany podmíní přímé i zprostředkované financování podle tohoto nařízení zveřejněním informací o skutečném vlastnictví v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 a zveřejní v souladu s čl. 89 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (15) údaje o jednotlivých zemích.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. září 2017.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

M. MAASIKAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. září 2017.

(2)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(4)  Vnitřní dohoda mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle Dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27).

(6)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95).

(10)  Nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond (Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(12)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).