20.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 242/1

(1)

Dne 30. dubna 2014 (3) byla jménem Unie podepsána Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení (dále jen „Marrákešská smlouva“). Vyžaduje, aby smluvní strany umožnily výjimky nebo omezení týkající se autorských práv a práv s nimi souvisejících pro zhotovování a šíření formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany a pro přeshraniční výměnu těchto rozmnoženin.

(2)

Oprávněnými příjemci, na které se vztahuje Marrákešská smlouva, jsou osoby nevidomé, osoby se zrakovým postižením, jejichž zdravotní stav nelze zlepšit tak, aby jejich zrak znovu fungoval v podstatě stejně jako u osob, které takové postižení nemají, osoby, které mají poruchu vnímání či čtení, včetně dyslexie, nebo jakoukoli jinou poruchu učení, která jim neumožňuje číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osobám bez postižení, a osoby, které nejsou kvůli tělesnému postižení schopny držet knihu či s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře, která je normálně přijatelná pro čtení, a to za předpokladu, že v důsledku takových postižení či poruch tyto osoby nejsou schopny číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osoby bez takových poruch či postižení.

(3)

Osoby, které jsou nevidomé, osoby se zrakovým postižením nebo osoby, které mají jiné poruchy čtení, se nadále vyrovnávají s mnoha překážkami v přístupu ke knihám a dalším tištěným materiálům chráněným autorským právem a právy s ním souvisejícími. Potřeba zvýšit počet děl a jiných předmětů ochrany ve formátech přístupných uvedeným osobám a výrazně zlepšit jejich oběh a šíření byla uznána na mezinárodní úrovni.

(4)

Podle posudku Soudního dvora Evropské unie 3/15 (4) bude nutné výjimku či omezení týkající se autorských práv a práv s nimi souvisejících pro zhotovování a šíření formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany stanovenou v Marrákešské smlouvě provést v rámci oblasti harmonizované směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (5). Totéž platí pro režimy vývozu a dovozu stanovené uvedenou smlouvou v rozsahu, v němž je jejich smyslem v konečném důsledku dovolit na území smluvní strany sdělování veřejnosti nebo rozšiřování formátově přístupných rozmnoženin některých autorských děl a jiných předmětů ochrany publikovaných na území jiné smluvní strany bez získání svolení nositelů práv.

(5)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 (6) je provádění závazků, které má Unie plnit podle Marrákešské smlouvy, aby se zlepšila dostupnost formátově přístupných rozmnoženin oprávněným příjemcům ve všech členských státech Unie a oběh uvedených formátově přístupných rozmnoženin v rámci vnitřního trhu, a směrnice vyžaduje, aby členské státy zavedly povinnou výjimku z některých práv nositelů autorských práv, která jsou harmonizována prostřednictvím práva Unie. Cílem tohoto nařízení je provést závazky podle Marrákešské smlouvy, pokud jde o vývoz a dovoz formátově přístupných rozmnoženin pro nekomerční účely ve prospěch oprávněných příjemců mezi Unií a třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy, a stanovit pro takový vývoz a dovoz jednotným způsobem podmínky v oblasti harmonizované směrnicí 2001/29/ES a směrnicí (EU) 2017/1564 s cílem zajistit, aby tato opatření byla uplatňována jednotně na celém vnitřním trhu a nenarušovala harmonizaci výlučných práv a výjimek stanovených v uvedených směrnicích.

(6)

Nařízení by mělo zajistit, aby rozmnoženiny knih v přístupném formátu včetně e-knih, odborných periodik, novin, časopisů a jiných druhů písemností, notových zápisů včetně partitur a dalších tištěných materiálů, včetně digitálního či analogového zvukového formátu, jež byly vytvořeny v kterémkoli členském státě v souladu s vnitrostátními předpisy přijatými na základě směrnice (EU) 2017/1564, mohly být rozšiřovány nebo zpřístupňovány oprávněným příjemcům nebo autorizovaným subjektům, jak je stanoveno v Marrákešské smlouvě, ve třetích zemích, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy. K přístupnému formátu patří například Braillovo písmo, zvětšené písmo, upravené e-knihy, audioknihy a rozhlasové vysílání. Vzhledem k nekomerční povaze cíle Marrákešské smlouvy (7) by rozšiřování, sdělování veřejnosti nebo zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin, nevidomým osobám, osobám se zrakovým postižením, či osobám s jinými poruchami čtení nebo autorizovaným subjektům ve třetí zemi mělo být prováděno pouze na neziskovém základě autorizovanými subjekty se sídlem v členském státě.

(7)

Toto nařízení by rovněž mělo umožnit, aby oprávnění příjemci v Unii a autorizované subjekty se sídlem v členském státě mohli za nekomerčním účelem ve prospěch osob, které jsou nevidomé, mají zrakové postižení či jinou poruchu čtení, dovážet ze třetí země formátově přístupné rozmnoženiny, které byly zhotoveny v souladu s předpisy provádějícími Marrákešskou smlouvou, a mít k těmto rozmnoženinám přístup. Mělo by být umožněno, aby tyto formátově přístupné rozmnoženiny byly v oběhu na vnitřním trhu za stejných podmínek jako formátově přístupné rozmnoženiny zhotovené v Unii v souladu se směrnicí (EU) 2017/1564

(8)

Aby se zlepšila dostupnost formátově přístupných rozmnoženin a zabránilo nedovolenému šíření děl nebo jiných předmětů ochrany, měly by autorizované subjekty, které jsou zapojeny do rozšiřování, sdělování nebo zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin veřejnosti, dodržovat určité povinnosti. Je třeba podporovat opatření členských států, jejichž cílem je prosazovat cíle Marrákešské smlouvy a výměnu formátově přístupných rozmnoženin se třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami uvedené smlouvy, a podporovat autorizované subjekty, aby si vyměňovaly a zpřístupňovaly informace. Tato opatření by mohla zahrnovat vytvoření pokynů nebo osvědčených postupů týkajících se zhotovování a šíření nebo zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin veřejnosti za konzultací se zástupci autorizovaných subjektů, oprávněných příjemců a nositelů práv.

(9)

Je zásadní, aby při veškerém zpracovávání osobních údajů, podle tohoto nařízení byla dodržována základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny (dále jen „Listina“) a rovněž je nezbytné, aby veškeré takovéto zpracovávání probíhalo v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (8) a 2002/58/ES (9), které upravují zpracování osobních údajů, zejména zpracování prováděné autorizovanými subjekty v rámci tohoto nařízení, a to pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy.

(10)

Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením“), jíž je Unie smluvní stranou, zaručuje osobám se zdravotním postižením právo na přístup k informacím a ke vzdělání a právo účastnit se kulturního, hospodářského a sociálního života na rovnoprávném základě s ostatními. Uvedená úmluva vyžaduje, aby smluvní strany podnikly, v souladu s mezinárodním právem, veškeré odpovídající kroky s cílem zajistit, aby zákony na ochranu duševního vlastnictví nevytvářely nepřiměřené nebo diskriminační překážky bránící přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům.

(11)

Podle Listiny jsou v Unii zakázány veškeré formy diskriminace, včetně diskriminace na základě zdravotního postižení, a uznává se a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti.

(12)

Jelikož cíle tohoto nařízení, jímž je provést jednotným způsobem závazky podle Marrákešské smlouvy, pokud jde o vývoz a dovoz formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany pro nekomerční účely ve prospěch oprávněných příjemců mezi Unií a třetími zeměmi, které jsou smluvními stranami Marrákešské smlouvy, a stanovit podmínky pro takový vývoz a dovoz, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a dopadů opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(13)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména v Listině a v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, a musí být v souladu s těmito právy a zásadami uplatňováno,

1)

„dílem nebo jiným předmětem ochrany“ dílo v podobě knihy, odborného periodika, novin, časopisu nebo jiných druhů písemností, notového zápisu, včetně partitur, a související ilustrace na jakémkoli nosiči, včetně zvukového formátu, jako jsou například audioknihy, a digitálního formátu, které je chráněno autorským právem nebo právy s ním souvisejícími a které bylo vydáno či jinak zpřístupněno veřejnosti v souladu s právními předpisy;

2)

„oprávněným příjemcem“, bez ohledu na jakékoli jiné zdravotní postižení, osoba:

3)

„formátově přístupnou rozmnoženinou“ rozmnoženina díla nebo jiného předmětu ochrany, která byla zhotovena v alternativním provedení nebo formátu, jež umožňuje oprávněnému příjemci přístup k dílu nebo jinému předmětu ochrany, včetně přístupu stejně snadného a pohodlného, jaký má osoba bez jakéhokoli postižení nebo poruchy podle bodu 2;

4)

„autorizovaným subjektem se sídlem v členském státě“ subjekt, který je schválen či uznán členským státem jako subjekt poskytující na neziskovém základě oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím. Mezi tyto subjekty patří i veřejné instituce nebo neziskové organizace, které stejné služby poskytují oprávněným příjemcům jako jednu ze svých hlavních činností nebo institucionálních povinností nebo jako součást svého poslání ve veřejném zájmu.

a)

rozšiřoval, sděloval a zpřístupňoval formátově přístupné rozmnoženiny pouze oprávněným příjemcům nebo jiným autorizovaným subjektům;

b)

přijal příslušná opatření s cílem zabránit nedovolenému rozmnožování, rozšiřování a sdělování a zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin veřejnosti;

c)

věnoval náležitou péči nakládání s díly nebo jinými předměty ochrany a s jejich formátově přístupnými rozmnoženinami a vedl o něm záznamy; a

d)

na svých internetových stránkách nebo prostřednictvím jiných on-line či off-line kanálů případně zveřejňoval a aktualizoval informace o tom, jak dodržuje povinnosti uvedené v písmenech a) až c) tohoto odstavce.

a)

seznam děl nebo jiných předmětů ochrany, jejichž formátově přístupné rozmnoženiny má k dispozici, a dostupné formáty; a

b)

názvy a kontaktní údaje autorizovaných subjektů, s nimiž spolupracuje při výměně formátově přístupných rozmnoženin podle článků 3 a 4.

20.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 242/6

(1)

Právní akty Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících poskytují právní jistotu a zajišťují nositelům práv vysokou úroveň ochrany a tvoří harmonizovaný právní rámec. Tento rámec přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu a podporuje inovace, tvorbu, investice a produkci nového obsahu, a to i v digitálním prostředí. Jeho cílem je rovněž podpořit přístup ke znalostem a ke kultuře ochranou děl a jiných předmětů ochrany a povolením výjimek nebo omezení, které jsou ve veřejném zájmu. Měla by zůstat zachována přiměřená rovnováha práv a zájmů mezi nositeli práv a uživateli.

(2)

Práva nositelů práv v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících harmonizují směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES (3), 2001/29/ES (4), 2006/115/ES (5) a 2009/24/ES (6). Tyto směrnice, spolu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU (7), stanoví vyčerpávající výčet výjimek a omezení týkajících se uvedených práv, které umožňují za určitých podmínek užívat obsah bez svolení nositelů práv za účelem dosažení určitých cílů politik.

(3)

Osoby nevidomé, osoby se zrakovým postižením nebo osoby s jinými poruchami čtení se nadále vyrovnávají s mnoha překážkami v přístupu ke knihám a dalším tištěným materiálům, které jsou chráněny autorským právem a souvisejícími právy. Se zřetelem k právům osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení uznaným v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v Úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením (dále jen „Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením“) by měla být přijata opatření ke zvýšení dostupnosti knih a dalšího tištěného materiálu v přístupných formátech a ke zlepšení jejich oběhu na vnitřním trhu.

(4)

Dne 30. dubna 2014 byla jménem Unie podepsána Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým osobám, osobám se zrakovým postižením nebo osobám s jinými poruchami čtení (dále jen „Marrákešská smlouva“) (8). Jejím cílem je zlepšit dostupnost a přeshraniční výměnu některých děl a jiných předmětů ochrany v přístupných formátech pro nevidomé osoby, osoby se zrakovým postižením nebo osoby s jinými poruchami čtení. Marrákešská smlouva vyžaduje, aby smluvní strany umožnily výjimky nebo omezení týkající se autorských práv a práv s nimi souvisejících pro zhotovování a šíření formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany a pro přeshraniční výměnu těchto rozmnoženin. Uzavření Marrákešské smlouvy ze strany Unie vyžaduje, aby byly právní předpisy Unie přizpůsobeny a byla stanovena povinná a harmonizovaná výjimka pro užití, díla a oprávněné příjemce, na které se uvedená smlouva vztahuje.

(5)

Podle posudku Soudního dvora Evropské unie 3/15 bude nutné výjimku či omezení týkající se autorských práv a práv s nimi souvisejících pro zhotovování a šíření formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů ochrany, stanovenou v Marrákešské smlouvě provést v rámci oblasti harmonizované směrnicí 2001/29/ES (9).

(6)

Touto směrnicí se harmonizovaným způsobem provádějí povinnosti, které má Unie podle Marrákešské smlouvy, aby bylo zajištěno, že budou příslušná opatření uplatňována na celém vnitřním trhu jednotně. Tato směrnice by proto měla stanovit povinnou výjimku z práv, která jsou harmonizována právními předpisy Unie a která jsou relevantní pro užití a díla, na která se vztahuje Marrákešská smlouva. K těmto právům patří zejména práva na rozmnožování, sdělování veřejnosti, zpřístupňování veřejnosti, šíření a půjčování, jak je stanoví směrnice 2001/29/ES, směrnice 2006/115/ES a směrnice 2009/24/ES, jakož i odpovídající práva podle směrnice 96/9/ES. Vzhledem k tomu, že rozsah výjimek či omezení požadovaných Marrákešskou smlouvou zahrnuje také díla ve zvukovém formátu, jako jsou například audioknihy, měla by se povinná výjimka stanovená touto směrnicí vztahovat i na práva související s autorským právem.

(7)

Tato směrnice se týká osob nevidomých, osob se zrakovým postižením, jejichž zdravotní stav nelze zlepšit tak, aby jejich zrak znovu fungoval v podstatě stejně jako u osob, které takové postižení nemají, osob, které mají poruchy vnímání či čtení, včetně dyslexie nebo jakékoli jiné poruchy učení, které jim neumožňují číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osoby bez postižení, a osob, které nejsou schopny kvůli tělesnému postižení držet knihu či s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře, která je normálně přijatelná pro čtení, a to za předpokladu, že v důsledku takových postižení či poruch tyto osoby nejsou schopny číst tištěná díla v podstatě stejným způsobem jako osoby bez takových postižení nebo poruch. Cílem této směrnice tedy je zlepšit dostupnost knih, včetně e-knih, odborných periodik, novin, časopisů nebo jiných druhů písemností, notových zápisů včetně partitur a dalších tištěných materiálů, včetně zvukového formátu (analogového nebo digitálního, on-line nebo off-line), ve formátech, které uvedená díla a jiné předměty ochrany zpřístupní daným osobám v zásadě stejně jako osobám bez poruchy nebo zdravotního postižení. K přístupnému formátu patří například Braillovo písmo, zvětšené písmo, upravené e-knihy, audioknihy a rozhlasové vysílání.

(8)

Povinná výjimka stanovená touto směrnicí by měla omezit právo na rozmnožování tak, aby byl umožněn jakýkoli úkon, který je nezbytný pro provedení změn v díle nebo jiném předmětu ochrany nebo pro jejich přeměnu či úpravu takovým způsobem, aby mohla být zhotovena formátově přístupná rozmnoženina, která umožňuje oprávněným příjemcům přístup k danému dílu nebo jinému předmětu ochrany. K tomu patří i poskytnutí prostředků potřebných k vyhledávání informací ve formátově přístupné rozmnoženině. Zahrnuje to i změny, které by mohly být nezbytné v případě, že určité dílo či jiný předmět ochrany již jsou přístupné některým z oprávněných příjemců, ale jiným oprávněným příjemcům nikoli, protože mají zdravotní postižení nebo poruchy jiného typu nebo jiného stupně.

(9)

Mezi povolené způsoby užití stanovené touto směrnicí by mělo patřit zhotovování formátově přístupných rozmnoženin buď oprávněnými příjemci, nebo autorizovanými subjekty, které jim poskytují služby, ať už se jedná o veřejné, nebo soukromé organizace, zejména knihovny, školy, univerzity, školicí střediska, vzdělávací zařízení a jiné neziskové organizace, pro něž jsou služby osobám s poruchou čtení nebo jiným postižením jednou z hlavních činností, institucionálních povinností nebo součástí jejich poslání ve veřejném zájmu. Mezi způsoby užití stanovené touto směrnicí by mělo být rovněž zařazeno zhotovování formátově přístupných rozmnoženin pro výhradní užití oprávněnými příjemci fyzickou osobou, která tak činí jménem oprávněného příjemce nebo která při zhotovování těchto rozmnoženin oprávněným příjemcům pomáhá. Formátově přístupné rozmnoženiny by měly být zhotovovány pouze v případě těch děl a jiných předmětů ochrany, k nimž mají oprávnění příjemci nebo autorizované subjekty zákonný přístup. Členské státy by měly zajistit, aby jakékoli smluvní ustanovení, které má uplatňování této výjimky zabránit nebo je jakkoli omezit, nemělo právní účinky.

(10)

Výjimka stanovená v této směrnici by měla autorizovaným subjektům umožnit zhotovovat a šířit formátově přístupné rozmnoženiny děl nebo jiných předmětů ochrany, na něž se vztahuje tato směrnice, on-line nebo off-line v celé Unii. Tato směrnice by neměla ukládat autorizovaným subjektům jakoukoli povinnost zhotovovat a šířit tyto rozmnoženiny.

(11)

Mělo by být možné, aby formátově přístupné rozmnoženiny zhotovené v jednom členském státě byly dostupné ve všech členských státech, aby byla zajištěna jejich větší dostupnost na celém vnitřním trhu. Tím by se snížila potřeba zdvojování práce při zhotovování formátově přístupných rozmnoženin téhož díla nebo jiného předmětu ochrany ve všech členských státech Unie a dosáhlo by se úspor a zvýšení efektivity. Tato směrnice by proto měla zajistit, aby formátově přístupné rozmnoženiny zhotovené autorizovanými subjekty v kterémkoli členském státě mohly být šířeny a využívány oprávněnými příjemci a autorizovanými subjekty v celé Unii. Za účelem podpory takovéto přeshraniční výměny a usnadnění vzájemné identifikace a spolupráce autorizovaných subjektů by mělo být podporováno dobrovolné sdílení informací, jako jsou názvy a kontaktní údaje autorizovaných subjektů se sídlem v Unii, včetně jejich internetových stránek, mají-li je. Členské státy by proto měly informace, které obdrží od autorizovaných subjektů, poskytnout Komisi. Nemělo by to však znamenat, že členské státy mají povinnost kontrolovat úplnost a správnost těchto informací nebo to, zda jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se tato směrnice provádí. Komise by měla tyto informace zpřístupnit on-line prostřednictvím ústředního přístupového informačního místa na úrovni Unie. To by rovněž pomohlo autorizovaným subjektům a také oprávněným příjemcům a nositelům práv, aby mohli kontaktovat autorizované subjekty s žádostí o více informací, v souladu s ustanoveními uvedenými v této směrnici a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563 (10). Výše uvedené ústřední přístupové informační místo by mělo doplňovat informační přístupové místo, které zřídí mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), jak stanoví Marrákešská smlouva, a které má usnadnit autorizovaným subjektům identifikaci a spolupráci na mezinárodní úrovni.

(12)

Aby se zlepšila dostupnost formátově přístupných rozmnoženin a zabránilo se nedovolenému šíření děl nebo jiných předmětů ochrany, měly by autorizované subjekty, které jsou zapojeny do rozšiřování, sdělování veřejnosti nebo zpřístupňování veřejnosti formátově přístupných rozmnoženin, dodržovat určité povinnosti.

(13)

Požadavky týkající se schválení a uznávání, které mohou členské státy uplatňovat u autorizovaných subjektů, například požadavky týkající se poskytování služeb obecné povahy oprávněným příjemcům, by neměly ve svém důsledku bránit subjektům, na které se vztahuje definice autorizovaného subjektu podle této směrnice, ve způsobech užití, které tato směrnice dovoluje.

(14)

Vzhledem k specifickému charakteru výjimky stanovené touto směrnicí, její specifické oblasti působnosti a potřebě právní jistoty pro oprávněné příjemce by nemělo být členským státům dovoleno, aby pro uplatňování výjimky stanovovaly další požadavky, jako je například předchozí ověření komerční dostupnosti děl v přístupných formátech, které nejsou stanoveny v této směrnici. Členským státům by mělo být dovoleno stanovovat systémy spravedlivé odměny, pouze pokud jde o povolené způsoby užití děl nebo jiných předmětů ochrany autorizovanými subjekty. Aby nevznikala zátěž pro oprávněné příjemce, nevytvářely se překážky pro přeshraniční šíření formátově přístupných rozmnoženin a nezaváděly nepřiměřené požadavky na autorizované subjekty, je důležité, aby byla možnost členských států stanovovat takovéto systémy spravedlivé odměny omezena. Systémy spravedlivé odměny by proto neměly vyžadovat platby od oprávněných příjemců. Měly by se vztahovat pouze na užití autorizovanými subjekty se sídlem na území členského státu, který takovýto systém stanoví, a neměly by vyžadovat platby od autorizovaných subjektů se sídlem v jiných členských státech nebo ve třetích zemích, které jsou stranami Marrákešské smlouvy. Členské státy by měly zajistit, aby přeshraniční výměna formátově přístupných rozmnoženin nebyla těmito systémy spravedlivé odměny zatížena více než výměna v nepřeshraničních situacích, mimo jiné pokud jde o formu a případnou výši odměny. Při stanovování výše odměny by měl být náležitě zohledněn neziskový charakter činností autorizovaných subjektů, cíle veřejného zájmu, které tato směrnice sleduje, zájmy oprávněných příjemců výjimky, možná újma nositelům práv a potřeba zajistit přeshraniční šíření formátově přístupných rozmnoženin. Je rovněž třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti každého případu v souvislosti se zhotovením konkrétní formátově přístupné rozmnoženiny. V situaci, kdy je újma způsobená nositeli práv minimální, by neměla vzniknout žádná povinnost platby odměny.

(15)

Je zásadní, aby při veškerém zpracovávání osobních údajů podle této směrnice byla dodržována základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny, a rovněž je nezbytné, aby veškeré takovéto zpracovávání probíhalo v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (11) a 2002/58/ES (12), které upravují zpracování osobních údajů, zejména zpracování prováděné autorizovanými subjekty podle této směrnice, a to pod dohledem příslušných orgánů členských států a nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy.

(16)

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, jíž je Unie smluvní stranou, zaručuje osobám se zdravotním postižením právo na přístup k informacím a vzdělávání a právo účastnit se kulturního, hospodářského a sociálního života na rovnoprávném základě s ostatními. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením vyžaduje, aby smluvní strany v souladu s mezinárodním právem podnikly veškeré odpovídající kroky s cílem zajistit, aby zákony na ochranu duševního vlastnictví nevytvářely nepřiměřené nebo diskriminační překážky bránící přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům.

(17)

Podle Listiny jsou v Unii zakázány veškeré formy diskriminace, včetně diskriminace na základě zdravotního postižení, a uznává se a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti.

(18)

Přijetím této směrnice se Unie snaží zajistit, aby oprávnění příjemci měli přístup ke knihám a dalším tištěným materiálům v přístupných formátech na celém vnitřním trhu. Tato směrnice je tak prvním významným krokem ke zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením k dílům.

(19)

Komise by měla posoudit situaci, pokud jde o dostupnost děl a jiných předmětů ochrany v přístupných formátech, na které se tato směrnice nevztahuje, a dostupnost děl a jiných předmětů ochrany ve formátech přístupných pro osoby s jiným zdravotním postižením. Je důležité, aby Komise tuto situaci pečlivě posoudila. V případě potřeby by bylo možné zvážit změny v oblasti působnosti této směrnice na základě zprávy předložené Komisí.

(20)

Členské státy by měly mít možnost i nadále stanovit výjimku nebo omezení ve prospěch osob se zdravotním postižením v případech, které nespadají do oblasti působnosti této směrnice, zejména pokud jde o díla a jiné předměty ochrany a druhy zdravotního postižení, na něž se tato směrnice nevztahuje, v souladu s čl. 5 odst. 3 písm. b) směrnice 2001/29/ES. Tato směrnice nebrání členským státům v uplatňování výjimek nebo omezení práv, která nejsou harmonizována v rámci autorského práva Unie.

(21)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Tato směrnice by proto měla být vykládána a uplatňována v souladu s těmito právy a zásadami.

(22)

Marrákešská smlouva stanoví určité povinnosti týkající se výměny formátově přístupných rozmnoženin mezi Unií a třetími zeměmi, které jsou jejími smluvními stranami. Opatření přijatá Unií za účelem splnění těchto povinností jsou obsažena v nařízení (EU) 2017/1563, které by mělo být vykládáno společně s touto směrnicí.

(23)

Jelikož cíle této směrnice, totiž aby se v Unii zlepšil přístup k dílům a jiným předmětům chráněným autorským právem a právy s ním souvisejícími pro osoby nevidomé, osoby se zrakovým postižením nebo osoby s jinými poruchami čtení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a dopadu této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(24)

V souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (13) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení svých prováděcích opatření o jeden či více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

1)

„dílem nebo jiným předmětem ochrany“ dílo v podobě knihy, odborného periodika, novin, časopisu nebo jiných druhů písemností, notového zápisu, včetně partitur, a související ilustrace na jakémkoli nosiči, včetně zvukového formátu, jako jsou například audioknihy, a digitálního formátu, které je chráněno autorským právem nebo právy s ním souvisejícími a které bylo vydáno či jinak zpřístupněno veřejnosti v souladu s právními předpisy;

2)

„oprávněným příjemcem“, bez ohledu na jakákoli jiná zdravotní postižení, osoba:

3)

„formátově přístupnou rozmnoženinou“ rozmnoženina díla nebo jiného předmětu ochrany, která byla zhotovena v alternativním provedení nebo formátu, jež umožňuje oprávněnému příjemci přístup k dílu nebo jinému předmětu ochrany, včetně přístupu stejně snadného a pohodlného, jaký má osoba bez jakéhokoli postižení nebo poruchy podle bodu 2;

4)

„autorizovaným subjektem“ subjekt, který je schválen či uznán členským státem jako subjekt poskytující na neziskovém základě oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím. Mezi tyto subjekty patří i veřejné instituce nebo neziskové organizace, které stejné služby poskytují oprávněným příjemcům jako jednu ze svých hlavních činností nebo institucionálních povinností nebo jako součást svého poslání ve veřejném zájmu.

a)

oprávněný příjemce nebo osoba jednající jeho jménem mohli vytvořit formátově přístupnou rozmnoženinu díla nebo jiného předmětu ochrany, k nimž má oprávněný příjemce zákonný přístup, pro účely výhradního užívání oprávněným příjemcem; a

b)

autorizovaný subjekt mohl zhotovit formátově přístupnou rozmnoženinu díla nebo jiného předmětu ochrany, k němuž má zákonný přístup, sdělovat veřejnosti, zpřístupňovat veřejnosti, rozšiřovat nebo půjčovat formátově přístupnou rozmnoženinu oprávněnému příjemci nebo jinému autorizovanému subjektu neziskově pro účely výhradního užívání oprávněným příjemcem;

a)

formátově přístupné rozmnoženiny rozšiřoval, sděloval a zpřístupňoval pouze oprávněným příjemcům nebo jiným autorizovaným subjektům;

b)

přijal přiměřená opatření s cílem zabránit nedovolenému rozmnožování, rozšiřování, sdělování a zpřístupňování formátově přístupných rozmnoženin veřejnosti;

c)

věnoval náležitou péči nakládání s díly nebo jinými předměty ochrany a s jejich formátově přístupnými rozmnoženinami a vedl o tom záznamy; a

d)

na svých internetových stránkách nebo prostřednictvím jiných on-line či off-line kanálů případně zveřejňoval a aktualizoval informace o tom, jak dodržuje povinnosti uvedené v písmenech a) až c).

a)

seznam děl nebo jiných předmětů ochrany, jejichž formátově přístupné rozmnoženiny má k dispozici, a dostupné formáty; a

b)

názvy a kontaktní údaje autorizovaných subjektů, s nimiž spolupracuje při výměně formátově přístupných rozmnoženin podle článku 4.

20.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 242/14

(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Moldavskou republikou se nadále rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Moldavská republika přistoupila k Východnímu partnerství v roce 2009 a poté následovala jednání o dohodě o přidružení mezi Unií a Moldavskou republikou. Tato dohoda (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), která zahrnuje postupné zavádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (dále jen „DCFTA“), byla podepsána dne 27. června 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)

Hospodářství Moldavské republiky je výrazně ovlivněno politickou nestabilitou z období mezi volbami v listopadu 2014 a lednu 2016, jakož i skandálem s bankovními podvody, slabou hospodářskou činností v regionu a zákazy dovozu, které vydalo Rusko. Tato situace vedla v průběhu loňského roku ke vzniku recese, rostoucímu obchodnímu schodku a výraznému poklesu devizových rezerv.

(3)

Po jmenování nové vlády a nového guvernéra Národní banky Moldavska na začátku roku 2016 prokázaly moldavské orgány opětovné odhodlání pokročit s nezbytnými politickými reformami a řešit problémy země se správou finančního sektoru a v oblasti správy veřejných financí.

(4)

Aby se toto nové odhodlání k reformám podpořilo, byl v návaznosti na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. února 2016 mezi Unií a Moldavskou republikou dohodnut plán pro prioritní reformy. Moldavská republika při provádění tohoto plánu značně pokročila.

(5)

V souvislosti s politickou transformací a hospodářskými problémy se orgány Moldavské republiky a Mezinárodní měnový fond (MMF) v červenci 2016 dohodly na tříleté rozšířené úvěrové facilitě a rozšířené finanční facilitě (ECF/EFF) v hodnotě 178,7 milionu USD. Toto ujednání schválila správní rada MMF dne 7. listopadu 2016. Očekává se, že v rámci tohoto programu MMF orgány Moldavské republiky dosáhnou rychlého zlepšení v oblasti správy a dohledu ve finančním sektoru, aby se posílily politiky zajišťující makroekonomickou a finanční stabilitu a podpořil se udržitelný růst podporující začlenění.

(6)

Vzhledem k zhoršující se hospodářské situaci a výhledu požádala Moldavská republika v srpnu 2015 Unii o doplňující makrofinanční pomoc a tuto žádost zopakovala v březnu 2016.

(7)

Orientační příspěvek Unie pro Moldavskou republiku v rámci evropského nástroje sousedství činí 610–746 milionů EUR, včetně rozpočtové podpory a technické pomoci. Nicméně úhrady rozpočtové podpory ze strany Unie byly pozastaveny na počátku roku 2015 a jejich obnovení je podmíněno tím, že bude schválen nový program MMF a budou splněny veškeré podmínky rozpočtové podpory.

(8)

Vzhledem k tomu, že Moldavská republika je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, měla by být považována za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(9)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, pokud jde o bezprostřední zajištění vnějšího financování, a měla by podpořit provádění programu politik, jehož součástí jsou důrazná okamžitá opatření zaměřená na ozdravení a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(10)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Moldavské republiky přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Moldavské republiky o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Moldavské republiky a její program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(11)

Cílem makrofinanční pomoci Unie by mělo být podpořit obnovení udržitelného stavu vnějšího financování Moldavské republiky a tím přispět k větší politické a makroekonomické stabilitě této země, posílení správy ekonomických záležitostí a finanční správy, včetně důkladného a na výsledky orientovaného vyšetřování bankovních podvodů, řádné správy v oblasti energetiky a politické nezávislosti soudnictví.

(12)

Makrofinanční pomoc Unie by měla probíhat zároveň s vyplácením úhrad operací rozpočtové podpory v rámci evropského nástroje sousedství.

(13)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Moldavské republiky a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou zohledněny rovněž očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Moldavské republice a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)

S ohledem na zbývající potřeby vnějšího financování Moldavské republiky, na úroveň jejího hospodářského rozvoje posuzovanou podle příjmů na obyvatele a míry chudoby, na její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici, a na její schopnost splácet posouzenou na základě analýzy udržitelnosti dluhu by část pomoci měla být poskytnuta ve formě grantů.

(15)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli jednotlivých oblastí vnější činnosti, s opatřeními, které byly přijaty ve vztahu k těmto oblastem a s dalšími příslušnými politikami Unie.

(16)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Moldavské republice. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(17)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Moldavské republiky hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, odpovědné, transparentní a meritokratické státní služby, nezávislého soudnictví, dodržování lidských práv, svobodných, nezávislých a pluralitních sdělovacích prostředků, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i její oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(18)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie a uvolnění každé ze tří výplat této pomoci by mělo být podmíněno tím, že Moldavská republika bude respektovat účinné demokratické mechanismy – včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran – a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí, zajistit účinný boj proti korupci a praní peněz, posílit řízení finančního a bankovního sektoru v Moldavské republice a dohled nad ním, zlepšit správu odvětví energetiky a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí, příznivé podnikatelské prostředí a fiskální konsolidaci. Makrofinanční pomoc Unie Moldavské republice by měla rovněž zahrnovat opatření na provádění dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA). Pro zajištění řádného posouzení konkrétních cílů je třeba zavést tato opatření ověřitelným a měřitelným způsobem. Komise a ESVČ by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat. Pokud nebudou příslušné podmínky splněny a cíle dosaženy nebo pokud budou zásady dohody o přidružení obecně opomíjeny, měla by Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie pozastavit nebo zrušit.

(19)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Moldavská republika měla zavést vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se pomoci. Moldavská republika by měla pravidelně informovat Komisi o provádění makrofinanční pomoci na základě plného zveřejňování a přísného dodržování finančních pravidel Unie. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Evropský účetní dvůr audity.

(20)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(21)

Částky makrofinanční pomoci poskytnuté formou grantů a částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci formou úvěrů by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(22)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3).

(24)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Tyto podmínky by měly být spojeny s uvolněním každé ze tří výplat. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění a z důvodu účinnosti by Komise měla být zmocněna k vyjednání těchto podmínek s orgány Moldavské republiky pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Moldavské republice poskytuje, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoliv snížení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

a)

nezbytná podmínka stanovená v článku 2;

b)

průběžné uspokojivé výsledky při provádění programu politik, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter, a

c)

uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

a)

zajistí, aby Moldavská republika pravidelně kontrolovala, že bylo financování z rozpočtu Unie použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)

zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (8) a (Euratom, ES) č. 2185/96 (9) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10);

c)

výslovně zmocňují Komisi, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům, nebo její zástupce k provádění kontrol, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)

výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení;

e)

zajistí, aby měla Unie nárok na předčasné splacení úvěru nebo plné splacení grantu, pokud se prokáže, že Moldavská republika se v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.

a)

vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)

zhodnotí hospodářskou situaci a hospodářské vyhlídky Moldavské republiky, jakož i pokrok dosažený při provádění opatření hospodářské politiky uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)

uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Moldavské republiky v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.