(1)

Dne 10. prosince 2016 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě článku 5 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“) antidumpingové šetření týkající se dovozu určitých výrobků z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo z litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich částí (dále jen „výrobky z litiny“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Indie (dále jen „dotčené země“).

(2)

Komise zveřejnila oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení šetření“).

(3)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 31. října 2016 sedm výrobců v Unii, konkrétně společnosti Fondatel Lecompte SA, Ulefos Niemisen Valimo Oy Ltd, Saint-Gobain PAM SA, Fonderies Dechaumont SA, Heinrich Meier Eisengießerei GmbH & Co. KG, Saint-Gobain Construction Products UK Ltd a Fundiciones de Odena SA (dále jen „žadatelé“). Žadatelé představují více než 40 % celkové výroby výrobků z litiny v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(4)

V oznámení o zahájení šetření Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány ČLR a Indie a známé dovozce a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení šetření Komise informovala zúčastněné strany, že prozatímně vybrala Indii jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

Sdružení s názvem „Free Castings Imports“ zastupující 19 dovozců (dále jen „sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení“) předložilo po zahájení šetření připomínky. Kromě toho po zahájení řízení předložilo své připomínky několik indických vyvážejících výrobců, indické výrobní odvětví a čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic výrobků, dále jen „CCCME“).

(8)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že podnět neobsahuje potřebné množství důkazů prima facie, aby bylo možné zahájit šetření, jelikož neposkytuje úplné a věcné důkazy pro tvrzení v něm uvedená a nebyly předloženy žádné údaje o výrobních nákladech a cenách čínských vyvážejících výrobců na domácím trhu. Tyto zúčastněné strany tvrdily, že zmíněné údaje jsou nezbytné pro zahájení šetření proti zemi s tržním hospodářstvím, jako je ČLR.

(9)

Komise podnět posoudila v souladu s článkem 5 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení šetření byly splněny, tj. že důkazy předložené žadatelem byly dostatečné a správné. Je třeba připomenout, že podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat tyto informace, nakolik jsou žadateli rozumně dostupné, jako jsou zprávy a veřejně dostupné statistiky. Kromě toho podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení představuje běžná hodnota obsažená v podnětu, která byla zjištěna na základě údajů ze srovnatelné země, dostatečné důkazy prima facie pro zahájení šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(10)

Komise tedy dospěla k závěru, že podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(11)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že možná provede výběr vzorku vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(12)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje obdobného výrobku v období šetření a zajistila rovněž dostatečné zastoupení různých typů výrobku a zeměpisné rozložení.

(13)

Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, a sice ze společností EJ Picardie, Saint-Gobain PAM SA a Heinrich Meier Eisengießerei GmbH & Co. KG. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali 48 % celkového objemu výroby a 43 % celkového prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(14)

Žadatelé předložili žádost o to, aby byl do vzorku zahrnut čtvrtý výrobce v Unii, společnost Fondatel Lecomte. Vzhledem k tomu, že žadatelé svůj požadavek neodůvodnili, Komise jej zamítla.

(15)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že navržený vzorek není dostatečně reprezentativní, pokud jde o zeměpisnou polohu výrobců nebo o pozici výrobců v Unii ve vztahu k žadatelům. Navržený vzorek zahrnoval pouze žadatele a jednu společnost podporující podnět, ale nezahrnoval výrobce v Unii v členských státech, kteří jsou nejvíce postiženi údajným dumpingovým dovozem z ČLR, nebo výrobce v Unii ze zemí střední a východní Evropy.

(16)

Komise uvedla, že do vzorku byly zahrnuty největší trhy pro dotčený výrobek a největší výrobci, pokud jde o objem a prodej na trhu Unie, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřen.

(17)

Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že vzorek výrobců v Unii není reprezentativní, neboť zahrnuje i společnosti, které jsou samy dovozci výrobku označeného za dumpingový.

(18)

Komise konstatovala, že jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku skutečně dováží dotčený výrobek, aby doplnil svůj sortiment výrobků. Komise zjistila, že dovážené množství je mnohem menší než množství touto společností vyráběné, jelikož představuje méně než 15 % jeho celkového prodeje v Unii, a proto se domnívá, že tento výrobce v Unii zařazený do vzorku je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(19)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise potvrdila, že vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření.

(21)

Dvacet osm dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku vyslovilo souhlas. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala jako vzorek tři dovozce, kteří nejsou ve spojení, a sice na základě největšího objemu dovozu do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci. Komise neobdržela žádné připomínky.

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(23)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 81 vyvážejících výrobců v ČLR. Komise zjistila, že pro zařazení do vzorku je přijatelných 78 vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců. Tři výrobci nevykázali žádný vývoz dotčeného výrobku do EU během období šetření, a proto nebyli považováni za přijatelné pro zařazení do vzorku. Komise předběžně vybrala vzorek tří spolupracujících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány ČLR ohledně vybraného vzorku konzultováni. Některé zúčastněné strany vyzvaly Komisi, aby vzorek rozšířila za účelem zvýšení jeho reprezentativnosti. Komise vzala tyto připomínky v úvahu. Konečný vzorek zahrnoval pět největších výrobců vyvážejících do Unie, kteří mohli být v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřeni. Zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii konečný vzorek podpořilo.

(24)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení šetření. Kromě toho Komise požádala zastoupení Indie při Evropské unii, aby určilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(25)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 22 vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců v Indii. Komise zjistila, že pro zařazení do vzorku je přijatelných 21 vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců. Jeden výrobce nevykázal žádný vývoz dotčeného výrobku do EU během období šetření, a proto nebyl považován za přijatelného pro zařazení do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s indickými orgány.

(26)

Komise obdržela připomínky od dvou vyvážejících výrobců, kteří tvrdili, že výběr pouhých tří skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie není reprezentativní vzhledem k tomu, že indický trh je velmi rozmanitý. Jelikož tři prozatímně vybrané skupiny společností představovaly během období šetření podstatnou část vývozu z Indie do EU, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřen, Komise předběžný vzorek potvrdila.

(27)

V případě ČLR požádalo formálně osmnáct vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Zjišťování tak vysokého počtu žádostí by znamenalo příliš velké zatížení a nelze rozumně očekávat, že by bylo možné je provést během doby, která je pro účely tohoto šetření k dispozici. Komise proto rozhodla, že nepovolí žádná individuální zjišťování.

(28)

V případě Indie nepožádal formálně žádný z vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(29)

Pro účely čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení zaslala Komise formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, a spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří měli v úmyslu požádat o individuální dumpingové rozpětí. Pouze jeden z vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku podal žádost o zacházení jako v tržním hospodářství, kterou Komise posoudila.

(30)

Komise zaslala dotazníky všem společnostem zařazeným do vzorku, všem vyvážejícím výrobcům, kteří hodlali požádat o individuální zjišťování, a deseti výrobcům v potenciálních srovnatelných zemích.

(31)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, pěti vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, osmnácti vyvážejících výrobců v ČLR, kteří požádali o individuální zjišťování, od tří skupin vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku a tří výrobců ve srovnatelné zemi.

(32)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(33)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(34)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že posuzované období je nezvykle krátké a velmi selektivní, a proto není možné provést řádnou analýzu.

(35)

Komise uvedla, že posuzované období není nezvykle krátké (3). Pro účely tohoto šetření sestává posuzované období z období šetření a tří předcházejících let, což činí celkem tři a tři čtvrtě roku. Bylo shledáno, že toto období je přiměřeně dlouhé pro zkoumání trendů významných pro posouzení újmy. Pokrývá více než tři roky, což je v souladu s praxí Komise, a proto není nezvykle krátké.

(36)

Dotčeným výrobkem jsou určité výrobky z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich části. Tyto výrobky se používají k:

Tyto výrobky mohou být strojově zpracované, natřené, lakované a/nebo pokryté jinými materiály (mimo jiné betonem, dlažebními deskami nebo obkládačkami), avšak nezahrnují požární hydranty, pocházejí z ČLR a Indie a jsou v současnosti kódů KN ex 7325 10 00 a ex 7325 99 10 (dále jen „dotčený výrobek“).

(37)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(38)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(39)

Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že definice výrobku je příliš široká. Konkrétně tvrdili, že by měly být z definice výrobku vyloučeny mříže odvodňovacích žlábků, na něž se vztahuje norma EN 1433. Na podporu svého tvrzení v zásadě uplatnili následující argumenty.

(40)

Za prvé argumentovali, že díly pro mříže odvodňovacích žlábků se vyrábějí odlišnými výrobními postupy a v Unii se vyrábějí pouze v omezeném počtu. Za druhé tvrdili, že rošty a hrany mříží odvodňovacích žlábků mají rozdílné základní fyzické vlastnosti a jsou pouze součástí liniových odvodňovacích systémů prodávaných na trhu Unie.

(41)

Jeden čínský vyvážející výrobce přednesl podobný požadavek a kromě výše uvedených argumentů namítal, že mříže odvodňovacích žlábků nejsou zaměnitelné s poklopy vstupních šachet a podléhají jiné průmyslové normě.

(42)

Sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, podpořilo žádost o vyloučení mříží odvodňovacích žlábků z definice výrobku a k výše uvedeným argumentům doplnilo, že mříže odvodňovacích žlábků mají odlišná konečná použití a aplikace než zbývající část dotčeného výrobku a že si přímo nekonkurují s výrobky vyráběnými výrobci v Unii. Podle tohoto sdružení neexistuje v Unii know-how pro výrobu mříží odvodňovacích žlábků.

(43)

Žadatelé a jeden další výrobce v Unii uvedli, že proti vyloučení mříží odvodňovacích žlábků z definice výrobku nemají žádné námitky.

(44)

Šetření potvrdilo, že mříže odvodňovacích žlábků jsou předmětem samostatné normy, která je odlišná od norem použitelných na zbývající část dotčeného výrobku, a sice normy EN 1433. Kromě toho se všechny zúčastněné strany shodly na tom, že mříže odvodňovacích žlábků by měly být z definice výrobku v tomto šetření vyloučeny. Komise proto tento výrobek z definice dotčeného výrobku a obdobného výrobku prozatímně vyloučila.

(45)

Jeden dovozce, který není ve spojení, tvrdil, že součásti s rozměrem převyšujícím světlost 1 000 mm, dovážené dovozcem Gatic, který není ve spojení, z ČLR (dále jen „součásti Gatic“) by měly být vyloučeny z definice výrobku, protože je nelze považovat za součásti, které společně tvoří jediný výrobek, a vzhledem k jejich velikosti nejsou předmětem normy EN 124. Na podporu svého tvrzení uplatnil uvedený dovozce v zásadě tři argumenty.

(46)

Za prvé tvrdil, že součásti Gatic se vyrábějí odlišnými výrobními postupy, jelikož se tyto součásti za účelem vytvoření výrobku sestavují v Unii s použitím materiálů získaných ze Spojeného království. Za druhé uvedl, že součásti Gatic mají rozdílné základní fyzické vlastnosti, protože mají vyšší kvalitu a vyžadují ve srovnání s dotčeným výrobkem dodatečné technologické postupy, aby byly plyno- a vzduchotěsné. Za třetí tvrdil, že součásti Gatic mají odlišné funkce a konečná použití, neboť musí být zapečetěny a obvykle se sestavují do větších konstrukcí.

(47)

Kromě toho sdružení dovozců argumentovalo, že litinové kryty a mříže používané jako součásti Gatic nejsou samostatným výrobkem, přímo si nekonkurují s jinými typy výrobku spadajícími do definice dotčeného výrobku a vyžadují další zpracování ve výrobním procesu.

(48)

Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že součásti Gatic popsané jako typ výrobku, avšak neomezené na rozměr převyšující světlost 1 000 mm, se vyrábějí jedinečnými postupy a výsledkem je zapečetěný výrobek, který musí být sestaven, a že většina výrobců v Unii nemá k dispozici příslušné technické know-how.

(49)

Na základě argumentů uvedených v 45.–48. bodě odůvodnění požádaly dotčené zúčastněné strany o vyloučení součástí Gatic z definice výrobku.

(50)

Žadatelé s touto žádostí nesouhlasili. Tvrdili, že součásti Gatic mají tytéž základní fyzické vlastnosti, funkce, konečná použití a výrobní postupy jako dotčený výrobek. Některé jiné typy výrobku spadající do definice dotčeného výrobku vykazují údajně stejnou plyno- a vzduchotěsnost jako součásti Gatic. Dále tvrdili, že dotčený výrobek není definován normou a zahrnuje širší škálu typů výrobku než norma EN 124.

(51)

Komise uvedla, že definice dotčeného výrobku zahrnuje výrobky z litiny a jejich součásti. Argument, že součásti Gatic netvoří společně jediný výrobek, je tedy irelevantní.

(52)

Pokud jde o fyzické a technické vlastnosti výrobku, tyto vlastnosti jsou určeny funkcí, instalací a umístěním a jde zejména o odolnost vůči automobilovému provozu stanovenou takzvanou třídou zátěže, stabilitou poklopu a mříže v rámu a bezpečným a snadným přístupem. Výrobek může být vyroben z šedé litiny nebo z tvárné litiny a poklop a/nebo rám průlezu může být vyplněn betonem nebo jinými materiály. Výrobek může dodržovat požadavky určité normy. Pokud jde o funkce a konečná použití výrobku, litinové poklopy a rámy představují rozhraní mezi sítěmi skrytými v zemi a silnicí nebo chodníkem na povrchu. Výrobek se vyrábí ve slévárnách, které jsou totožné s těmi, které vyrábějí ostatní typy dotčeného výrobku, nebo jsou jim podobné.

(53)

Veškeré výše uvedené vlastnosti se vztahují i na součásti Gatic bez ohledu na rozměr světlosti tohoto výrobku. Součásti Gatic není možné odlišit od dotčeného výrobku u žádné z výše uvedených vlastností. Požadavek na vyloučení součástí Gatic z definice dotčeného výrobku se proto zamítá.

(54)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že podlahové vpusti a střešní vtoky, vypouštěcí kanály a jejich kryty a ochranná známka zapsaná společností Watts Dead Level Systems, na něž se vztahuje norma EN 1253, by měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku. Na podporu svého požadavku zmíněná strana uvedla, že na jí popsané výrobky se vztahuje jiná norma než na dotčený výrobek.

(55)

Žadatelé upřesnili, že tyto výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1253, nepovažují za součást dotčeného výrobku, protože mají odlišné funkce a nepoužívají se pro odvádění odpadních vod na úrovni obcí. Výrobní odvětví Unie navíc tyto výrobky nevyrábí.

(56)

Komise zjistila, že výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1253, se nepovažují za výrobky spadající do definice dotčeného výrobku.

(57)

Sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdilo, že z definice dotčeného výrobku by měly být vyloučeny kryty s poklopem. Na podporu svého tvrzení v zásadě uplatnilo následující argumenty.

(58)

Kryty s poklopem mají jiné fyzické a technické vlastnosti než tradiční poklopy vstupních šachet, protože jsou obvykle mnohem menší a spadají do vnitrostátních norem pro zajištění souladu, a nikoli do oblasti působnosti normy EN 124. Konečná použití a aplikace pro kryty s poklopem se podstatně liší od poklopů vstupních šachet, jelikož slouží jako ochranná komora a kryt, a nikoli jako místo vstupu pro pracovníky.

(59)

Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění, Komise poukázala na to, že definice dotčeného výrobku nezahrnuje pouze výrobky, jež umožňují přístup k podzemním nebo podpovrchovým systémům, ale rovněž výrobky, které podzemní nebo podpovrchové systémy zakrývají nebo do těchto systémů poskytují výhled. Kryty s poklopem jsou tedy součástí výrobku, který je předmětem šetření, a žádost o vyloučení krytů s poklopem z definice dotčeného výrobku byla zamítnuta.

(60)

Komise proto prozatímně rozhodla vyloučit mříže odvodňovacích žlábků, na něž se vztahuje norma EN 1433, z definice výrobku. Komise naopak v této fázi dospěla k závěru, že výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1253, nebyly zahrnuty v podnětu, a proto nejsou předmětem tohoto šetření. Komise rovněž prozatímně zamítla žádost o vyloučení krytů s poklopem a součástí Gatic z oblasti působnosti tohoto šetření.

(61)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení Komise určí běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro jakéhokoliv vyvážejícího výrobce v ČLR, který splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a mohlo by mu být proto přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(62)

Zmíněná kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(63)

Za účelem určení, zda jsou kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení splněna, si Komise vyžádala nezbytné informace tím, že požádala vyvážející výrobce o vyplnění formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Pouze jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku, společnost Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd (dále jen „společnost Lisheng“), požádal o zacházení jako v tržním hospodářství a odpověděl ve stanovené lhůtě. Komise předložené informace prověřila v prostorách dotčené společnosti.

(64)

Bylo zjištěno, že společnost Lisheng nesplňuje kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto Komise její žádost o zacházení jako v tržním hospodářství zamítla.

(65)

Bylo zjištěno, že společnost Lisheng nesplňuje žádné z pěti kritérií pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(66)

V případě kritéria č. 1 týkajícího se zásahů státu bylo zjištěno, že uvedená společnost změnila své vlastnictví, aniž by tuto skutečnost oznámila Komisi, a že jeden z nových vlastníků má vazby na stát a na Komunistickou stranu Číny.

(67)

V případě kritéria č. 2 týkajícího se účtů bylo zjištěno, že účetnictví této společnosti nebylo dostatečně úplné, aby mohl být správně proveden audit, a že nebylo vedeno v souladu s čínskými nebo mezinárodními účetními standardy.

(68)

V případě kritéria č. 3 nebyla tato společnost schopna prokázat, že nedochází k žádnému podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, pokud jde o pronájem pozemků a její stálá aktiva.

(69)

V případě kritéria č. 4 nebyla tato společnost schopna prokázat, že se na tuto společnost uplatňuje právní úprava vlastnictví, jelikož nebyla schopna poskytnout důkazy o změně vlastnictví od doby, kdy byla v roce 2010 založena.

(70)

V případě kritéria č. 5 nebyla tato společnost schopna ve svém účetnictví prokázat, že přepočty cizích měn provádí podle tržních směnných kursů.

(71)

Komise sdělila tato zjištění dotčenému vyvážejícímu výrobci, orgánům dotčené země a výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany měly možnost se k těmto zjištěním vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Poskytnutá vyjádření vzala Komise v úvahu. Komise informovala zúčastněné strany o konečném závěru týkajícím se zacházení jako v tržním hospodářství.

(72)

Po zveřejnění zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství nezaslaly zúčastněné strany žádné připomínky. Závěr o zamítnutí žádosti společnosti Lisheng o zacházení jako v tržním hospodářství proto zůstává nezměněn.

(73)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(74)

Kromě Indie, Spojených států amerických, Norska, Turecka a Íránu, které byly uvedeny v oznámení o zahájení šetření, se Komise pokusila identifikovat výrobce dotčeného výrobku v Brazílii a Koreji. Na základě obdržených informací požádala Komise deset známých výrobců obdobného výrobku, aby jí poskytli informace. Dva výrobci ve Spojených státech amerických a jeden výrobce v Norsku odpověděli na dotazník pro výrobce ve srovnatelné zemi. Kromě toho zohlednila Komise informace získané od tří indických výrobců zařazených do vzorku.

(75)

Situace Indie byla nejprve posouzena v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, které stanoví, že „kde je to vhodné, použije se třetí země s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného šetření“. V oznámení o zahájení šetření tedy informovala Komise zúčastněné strany, že jako vhodnou srovnatelnou zemi prozatímně určila Indii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(76)

CCCME a sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdily, že oddíl 15 protokolu o přistoupení ČLR k WTO pozbyl po 11. prosinci 2016 platnosti. Volba srovnatelné země tedy již není odůvodněná a Komise by měla pro účely stanovení existence dumpingu použít domácí ceny a náklady čínských výrobců. V tomto ohledu Komise konstatovala, že pouze jeden z pěti vyvážejících výrobců zařazených do vzorku skutečně poskytl informace o domácích cenách a nákladech. V každém případě Komise připomněla, že v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě údajů ze srovnatelné země. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(77)

Žadatel zopakoval svou námitku proti výběru Indie jako srovnatelné země. Žadatel tvrdil, že volba Indie není vhodná, a sice vzhledem k důkazům prima facie o dumpingu, údajnému rozdílu ve výrobních postupech mezi výrobci v Indii a v ČLR, údajným režimům vývozních subvencí a narušení trhu, která mají vliv na ceny železné rudy.

(78)

Komise přezkoumala tvrzení, že Indie není vhodnou volbou z důvodu důkazů prima facie o dumpingu. Komise uvedla, že důkazy prima facie o dumpingu neobsahují žádnou informaci o běžné hodnotě, ale o možném rozdílu mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou v Indii. Kromě toho se šetřením nepotvrdilo tvrzení o dumpingu dotčeného výrobku v Indii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(79)

Komise přezkoumala tvrzení, že Indie není vhodnou zemí, protože výrobci v ČLR údajně automatizovali své výrobní linky a používají technologie, které se více podobají technologiím, které používají výrobci usazení v USA a v Norsku. Ověřování na místě, která Komise provedla, prokázala, že výrobci v Indii a v ČLR začali automatizovat své výrobní linky, avšak celková výroba zůstala v obou zemích převážně manuální. Komise proto nenašla žádné důkazy o údajném rozdílu ve výrobních postupech. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(80)

Komise přezkoumala tvrzení, že volba Indie nebyla vhodná z důvodu údajných vývozních subvencí. Komise konstatovala, že vývozní subvence přímo souvisejí s vývozními cenami, a nikoli s běžnou hodnotou a žadatel neposkytl žádné důkazy o tom, že by ovlivňovaly výši běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(81)

Komise přezkoumala tvrzení, že volba Indie nebyla vhodná z důvodu existence narušení trhu, která mají vliv na cenu železné rudy. Komise při svém šetření zjistila, že indičtí výrobci zařazení do vzorku používají surové železo, a nikoli železnou rudu. Kromě toho nebylo v rámci tohoto šetření možné doložit potenciální účinek narušení trhu na železnou rudu u navazujících výrobků, jako je surové železo a dotčený výrobek. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(82)

Komise připomněla, že Indie byla použita jako srovnatelná země i v souvislosti s antidumpingovým řízením, jež vedlo k uložení antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR v roce 2005. Indie a ČLR mají srovnatelnou úroveň hospodářského rozvoje. Jak uznali CCCME, sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, a žadatel, Indie má reprezentativní domácí prodej. Úroveň hospodářské soutěže na domácím trhu je vysoká.

(83)

Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že Indie je vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(84)

Informace poskytnuté spolupracujícími výrobci ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro určení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(85)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu ve srovnatelné zemi představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie u každého vyvážejícího výrobce. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu srovnatelné země reprezentativní.

(86)

Komise určila typy výrobku vyráběné a prodávané na domácím trhu indickými výrobci zařazenými do vzorku, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie pro vyvážející výrobce.

(87)

Některé typy výrobku vyvážené z ČLR do Unie nebylo možné přiřadit k typům výrobku vyráběným ve srovnatelné zemi. V těchto případech Komise určila běžnou hodnotu na základě výpočtu váženého průměru běžné hodnoty pro všechny typy výrobku, které používají stejné suroviny (tvárná nebo šedá litina).

(88)

Běžná hodnota byla jinak určena na základě váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku vypočtené pro každého z indických výrobců zařazených do vzorku, jak je uvedeno v 99. až 102. bodě odůvodnění.

(89)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(90)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(91)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu (mezi 1 % a 5 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), pojištění (mezi 0 a 0,2 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), manipulaci, nakládku a vedlejší náklady (mezi 0,2 % a 2,5 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), balení (mezi 0 a 3 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), poskytnutí úvěru (mezi 0 a 1 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost) a bankovní poplatky (mezi 0,1 % a 0,2 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost).

(92)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala vážený průměr běžné hodnoty každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi (viz 86. až 88. bod odůvodnění) s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(93)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

Tabulka 1

Dumpingové rozpětí společností zařazených do vzorku

(94)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(95)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 33,1 %.

(96)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingová rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(97)

Úroveň spolupráce je vysoká, protože dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval asi 60 % celkového vývozu do Unie v období šetření a ukázalo se, že výrobní odvětví dotčeného výrobku je velmi roztříštěné, jelikož během výběru vzorku se přihlásilo celkem sedmdesát osm vyvážejících výrobců. Na tomto základě se Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí společností zařazených do vzorku.

(98)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou tato:

Tabulka 2

Dumpingové rozpětí všech společností

(99)

Komise ověřila tři indické společnosti/skupiny vyvážejících výrobců. Jednu skupinu tvoří výrobce a společnost ve spojení, druhou tvoří dva vyvážející výrobci.

(100)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje každé ze tří skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(101)

S výjimkou jednoho typu výrobku prodávaného pouze jedním vyvážejícím výrobcem, pro nějž Komise použila cenu v běžném obchodním styku, se všechny ostatní typy výrobku od tří skupin vyvážejících výrobců neprodávaly na domácím trhu v reprezentativním množství. Komise proto vypočetla běžnou hodnotu pro všechny typy výrobku kromě jednoho v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(102)

Běžná hodnota byla vypočtena tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(103)

Skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku vyvážely do Unie přímo nezávislým odběratelům. Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(104)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(105)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu (mezi 0 % a 4,4 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), pojištění (mezi 0 % a 0,04 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), manipulaci, nakládku a vedlejší náklady (mezi 0,1 % a 1,8 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), poplatky za manipulaci, dopravu a dovoz v Unii (mezi 0 % a 0,4 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), náklady na úvěry (mezi 0,3 % a 1,5 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), balení (mezi 1,3 % a 2,4 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), bankovní poplatky (mezi 0 % a 0,2 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), jiné poplatky (mezi 0 % a 0,4 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost) a provize (mezi 0 % a 6,5 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost).

(106)

U skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise vážený průměr běžné hodnoty každého typu obdobného výrobku s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(107)

Na tomto základě Komise prozatímně nezjistila u skupin vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku žádný dumping. V důsledku toho Komise nestanovila žádné prozatímní dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení a žádné prozatímní dumpingové rozpětí pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Indii, protože vývoz indických spolupracujících vyvážejících výrobců představuje velmi vysoký objem (přibližně 85 %) celkového objemu indického vývozu do Unie.

(108)

Na začátku posuzovaného období vyrábělo obdobný výrobek v Unii 24 výrobců. Čtyři z nich během posuzovaného období zastavili výrobu, tzn. v Unii během období šetření zůstalo 20 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(109)

Sdružení dovozců tvrdilo, že do seznamu výrobců v Unii nebylo zahrnuto šest výrobců v Unii. Žadatelé uvedli, že dva z těchto výrobců nevyráběli dotčený výrobek, jeden z výrobců ukončil činnost před posuzovaným obdobím, výroba jednoho výrobce již na seznamu uvedena byla a o jednom výrobci neměli žadatelé úplné informace. Žadatelé proto zařadili na seznam výrobců v Unii jednoho dalšího výrobce v Unii, což se odrazilo na celkovém počtu výrobců uvedeném v předchozím bodě odůvodnění.

(110)

Na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako je podnět, ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a ověřená tvrzení žadatelů, stanovila Komise celkovou výrobu v Unii během období šetření na přibližně 360 tisíc tun.

(111)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují 48 % celkové výroby v Unii a 43 % celkového prodeje obdobného výrobku v Unii.

(112)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů Eurostatu o dovozu, ověřených tvrzení žadatelů a ověřených údajů o prodeji od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(113)

Spotřeba výrobků z litiny v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(114)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období průběžně snížila o 8 %. Trh s výrobky z litiny závisí na poptávce, která je ovlivněna především odvětvím odpadních vod a vodárenství, jež jsou závislá na celkovém hospodářském vývoji v Unii.

(115)

Komise zjišťovala, zda by dovoz výrobků z litiny pocházejících z dotčených zemí neměl být posouzen souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(116)

Vzhledem k tomu, že prozatímně nebyla zjištěna existence dumpingu v Indii, měla Komise za to, že vliv uvedeného dovozu nelze posuzovat společně s dumpingovým dovozem z ČLR.

(117)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl následně stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii uvedenou výše v tabulce 3 ve 113. bodě odůvodnění.

(118)

Dovoz výrobků z litiny z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(119)

Objem dovozu z ČLR do Unie během posuzovaného období vzrostl o 16 %. Po 24 % zvýšení v letech 2013 až 2014 se dovoz z ČLR v roce 2015 postupně snížil o 4 procentní body a v období šetření o další 4 procentní body.

(120)

Souběžně se podíl na trhu Unie, který připadá na dovoz z ČLR, zvýšil z 21,7 % v roce 2013 na 27,3 % v období šetření.

(121)

CCCME vyjádřila obavy ohledně spolehlivosti údajů o dovozu. Tvrdila, že se žadatelé opírají o údaje Eurostatu, které plně neodpovídají definici dotčeného výrobku.

(122)

Komise konstatuje, že žadatelé ve svém podnětu vysvětlili svou metodu, jak s použitím údajů Eurostatu dospěli k takovým údajům o dovozu, které se týkají pouze dotčeného výrobku. Jelikož nejsou k dispozici spolehlivější metody a údaje, vycházela Komise při stanovení objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR z této metody používající údaje Eurostatu s vyloučením mříží odvodňovacích žlábků. Kromě toho CCCME neposkytla žádné jiné údaje. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(123)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.

(124)

Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(125)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se za posuzované období zvýšily o 4 %. Po 15 % zvýšení mezi roky 2013 a 2015 došlo mezi rokem 2015 a obdobím šetření k prudkému poklesu o 11 procentních bodů.

(126)

Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou založeny na statistikách dovozu a že podrobný sortiment typů výrobku není znám, není vývoj cen zcela spolehlivý.

(127)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

(128)

Komise provedla cenové srovnání u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu tří výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Z tohoto srovnání vyplynulo, že rozpětí cenového podbízení se pohybovala od 35,4 % do 42,7 %.

(129)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinku dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(130)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(131)

Pro účely zjištění újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(132)

Komise posoudila makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, růst, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu) na základě informací poskytnutých žadateli a výrobci v Unii. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii.

(133)

Sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdilo, že podle makroekonomických ukazatelů je situace výrobního odvětví Unie jako celku příznivá a stabilní. Údaje odrážejí celkový pokles evropské poptávky po výrobku, který je předmětem šetření, jenž by neměl být přičítán dovozu z ČLR a Indie.

(134)

Komise ověřila makroekonomické ukazatele, které poskytli žadatelé. Údaje týkající se výrobního odvětví Unie jako celku byly založeny na skutečných údajích týkajících se žadatelů a spolupracujících výrobců a na ověřených odhadech poskytnutých žadateli, pokud jde o zbývající část výrobního odvětví Unie.

(135)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že soubor makroekonomických údajů je pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie reprezentativní.

(136)

Komise posoudila mikroekonomické ukazatele (průměrné jednotkové prodejní ceny, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic) na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly řádně ověřeny. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(137)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(138)

Objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 4 %. Po mírném zvýšení v letech 2013 až 2014 se objem výroby v roce 2015 snížil o 7 procentních bodů a v období šetření zůstal stabilní.

(139)

Pokles objemu výroby mezi rokem 2014 a obdobím šetření byl způsoben poklesem spotřeby, jak je znázorněno v tabulce 3 ve 113. bodě odůvodnění, jakož i rostoucím objemem dumpingového dovozu z ČLR.

(140)

Oznámené číselné údaje týkající se výrobní kapacity výrobního odvětví Unie se týkají technické kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy, jež jsou výrobním odvětvím považovány za standardní a týkají se doby potřebné pro nastavení, údržby, překážek a dalších obvyklých přerušení práce.

(141)

Na tomto základě lze vyvodit, že výrobní kapacita od roku 2013 do roku 2015 poklesla o 5 procentních bodů a poté došlo k malému nárůstu o 1 procentní bod.

(142)

Objem výroby a výrobní kapacita sledovaly zhruba stejný sestupný trend, ale využití kapacity zůstalo během posuzovaného období stabilní. Celkově zůstalo využití kapacity během posuzovaného období na velmi nízké úrovni.

(143)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(144)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 11 %.

(145)

Podobně jako v případě vývoje objemu výroby byl i pokles objemu prodeje mezi rokem 2014 a obdobím šetření způsoben klesající spotřebou na trhu Unie, jak je vysvětleno ve 113. bodě odůvodnění, jakož i rostoucím objemem dumpingového dovozu z ČLR.

(146)

Kvůli zvyšujícímu se objemu dovozu z ČLR na trhu s klesající spotřebou se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 3 %.

(147)

Spotřeba v Unii klesala postupně od roku 2013 do období šetření, a sice o 8 %, tj. o téměř 46 000 tun. Tento pokles má negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie, objem prodeje a výroby i zaměstnanost.

(148)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(149)

Ve výrobním odvětví Unie poklesla zaměstnanost během posuzovaného období o 7 %. Tento pokles byl reakcí na 4 % snížení objemu výroby v důsledku poklesu poptávky a zvýšení objemu dumpingového dovozu z ČLR.

(150)

Zjištěné dumpingové rozpětí u dovozu z ČLR je podstatně vyšší než de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(151)

V roce 2005 uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých odlitků pocházejících z ČLR (4). Tato opatření byla v září 2011 zrušena (5). Údaje shromážděné během tohoto šetření naznačují, že dumping se v Unii v průběhu posuzovaného období objevil znovu.

(152)

Vážený průměr jednotkových prodejních cen tří výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(153)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období průběžně snížily o 5 %, zatímco průměrné jednotkové výrobní náklady poklesly o 3 %.

(154)

S cílem omezit ztrátu podílu na trhu a soutěžit s levným dumpingovým dovozem z ČLR byli výrobci v Unii nuceni snížit své prodejní ceny. Snížení ceny převyšuje snížení jejich výrobních nákladů, k němuž došlo především v důsledku poklesu cen surovin v posuzovaném období.

(155)

Průměrné náklady práce u tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(156)

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 3 %.

(157)

Stav zásob tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(158)

Konečný stav zásob tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 12 %. Nárůst, k němuž došlo v letech 2013 až 2014, byl způsoben zvýšením objemu výroby, zatímco prodej na trhu Unie poklesl.

(159)

Hlavním důvodem zvýšení stavu zásob bylo, že ačkoli výrobní odvětví Unie omezilo svůj objem výroby, objem prodeje klesal rychleji, jelikož výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu ve prospěch čínského dovozu.

(160)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u tří výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(161)

Komise stanovila ziskovost tří výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(162)

U výrobního odvětví Unie došlo během posledních deseti let k postupnému snižování zisků. Zatímco v roce 2006 činila ziskovost výrobců v Unii přibližně 10 %, v prvním roce posuzovaného období činila pouze 5,3 % a v průběhu posuzovaného období se nadále zhoršovala. Ziskovost tří společností zařazených do vzorku se v průběhu posuzovaného období snížila o 41 %.

(163)

Tento negativní trend byl způsoben snížením objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie za ceny, které se v posuzovaném období snižovaly rychleji než výrobní náklady.

(164)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok se v posuzovaném období snížil o 38 %. Po 56 % poklesu mezi lety 2013 a 2014, který byl ovlivněn zvýšením výroby ve srovnání s rokem 2013, zatímco prodej se snižoval, se peněžní tok v roce 2015 zlepšil. Nicméně negativní trend pokračoval i v období šetření, přičemž pokles byl poměrně malý.

(165)

Investice jsou čisté účetní hodnoty aktiv. Investice mezi lety 2013 a 2015 postupně klesly o 3 procentní body, a poté v období šetření prudce poklesly o 5 procentních bodů. V posuzovaném období se investice celkově snížily o 8 %. Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty investic, která odráží výši odpisů aktiv. Návratnost investic se průběhu posuzovaného období snížila o 12 %. Po trvalém poklesu v letech 2013 až 2015, který byl ovlivněn značným poklesem prodeje, se v období šetření poněkud zlepšila. Tento ukazatel jako takový však nevypovídá o stavu výrobního odvětví Unie. Aktiva výrobního odvětví Unie jsou téměř v plné výši odepsána, a čistá hodnota aktiv je tedy nízká, což má za následek uměle vysokou návratnost investic.

(166)

Špatná finanční situace výrobního odvětví Unie mezi rokem 2013 a obdobím šetření omezovala jeho schopnost získávat kapitál. Odvětví vyrábějící výrobky z litiny je kapitálově náročné a jsou pro ně charakteristické opakující se značné investice, a to každých 15 až 20 let, které jsou nutné pro modernizaci strojů pro výrobu. Výrobní zařízení výrobního odvětví Unie rychle stárnou a výrobní odvětví Unie vyžaduje značné a dlouhodobé investice, aby bylo schopno dále fungovat. Návratnost investic během posuzovaného období není k pokrytí takových značných investic dostatečná.

(167)

Z posouzení výše uvedených činitelů vyplývá, že mezi rokem 2013 a obdobím šetření omezilo výrobní odvětví Unie výrobu (– 4 %) a přišlo o část svého podílu na trhu. Čtyři slévárny v Unii během posuzovaného období zkrachovaly.

(168)

Kromě toho se ziskovost výrobců v Unii mezi rokem 2013 a obdobím šetření snížila téměř na polovinu, na velmi nízkou úroveň.

(169)

Navíc se během posuzovaného období vyvíjely negativně i další ukazatele újmy, jako je kapacita (– 4 %), objem prodeje v Unii (– 11 %) a zaměstnanost (– 7 %).

(170)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(171)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být ve stejnou dobu poškozeno i jinými známými činiteli.

(172)

Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z ČLR, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii, snížení poptávky, hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii, řízení výrobního odvětví Unie a údajná segmentace na trhu Unie.

(173)

Ceny dumpingového dovozu z ČLR se během období šetření výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a rozpětí tohoto cenového podbízení bylo v rozmezí od 35,4 % do 42,7 %, což vedlo ke snížení podílů na trhu a zisků výrobního odvětví Unie (z 5,3 % v roce 2013 na 3,1 % v období šetření). Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ve skutečnosti přišlo o 11 % objemu prodeje na trhu, který se zmenšil o 8 %, zatímco objem dovozu z ČLR vzrostl o 16 %.

(174)

V průběhu posuzovaného období byla celková ztráta podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 2,1 procentního bodu absorbována zvýšením podílu dumpingového dovozu z ČLR na trhu o 5,6 procentního bodu.

(175)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(176)

Objem dovozu z jiných zemí než z ČLR se v posuzovaném období snížil o 27 %, a sice ze 102 759 tun v roce 2013 na 75 471 tun v období šetření. Jeho podíl na trhu se snížil o 20 %. Většina tohoto dovozu pocházela z Indie (61 % v období šetření). Dovoz ze třetích zemí představoval v období šetření přibližně 34 % veškerého dovozu do Unie, přičemž dovoz z Indie činil v období šetření přibližně 21 %.

(177)

Objem dovozu z Indie se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 19 %, a sice z 37 917 tun v roce 2013 na asi 46 004 tun v období šetření. Indický podíl na trhu se zvýšil o 30 %, a sice z 6,5 % v 2013 na 8,5 % období šetření.

(178)

Během posuzovaného období získala ČLR podíl na trhu částečně od výrobního odvětví Unie a částečně od třetích zemí jiných než Indie, i když nelze vyloučit, že Indie zvýšila svůj podíl na trhu rovněž alespoň částečně na úkor výrobního odvětví Unie.

(179)

Kromě toho se ceny dovozu z Indie během období šetření podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie na podobné úrovni jako čínské dovozní ceny (od 40 % do 50 %). Na základě objemu v tunách byly čínské dovozní ceny během posuzovaného období v průměru vyšší než indické ceny. Tento cenový rozdíl však není směrodatný, jelikož sortiment výrobků je u indického a čínského vývozu odlišný. Indický vývoz do EU sestával hlavně z šedé litiny, zatímco čínský vývoz tvořila hlavně tvárná litina. Kvůli relativně vyšší křehkosti šedé litiny je pro výrobek z šedé litiny zapotřebí větší množství materiálu než pro výrobek z tvárné litiny, pokud má být dosaženo srovnatelné účinnosti. Výrobky z šedé litiny jsou proto těžší, což má za následek podobnou úroveň cen u jednoho kusu dotčeného výrobku.

(180)

Jelikož indický dovoz se podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie, přispěl k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. U indického dovozu se však jednalo o mnohem nižší objem a podíl na trhu (podíl na trhu v období šetření ve výši 8,5 % ve srovnání s 27,3 % v případě ČLR). Konkrétně je třeba uvést, že během období šetření byl dovoz z ČLR (147 186 tun během období šetření) mnohem významnější a více než třikrát vyšší než dovoz z Indie (46 004 tun během období šetření). Z toho vyplývá, že indický dovoz nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a nemohl mít více než nepatrný dopad na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(181)

Z analýzy údajů Eurostatu vyplynulo, že dovozní ceny z jiných zemí než z Indie a z ČLR v posuzovaném období vzrostly, a tím dosáhly úrovní, které jsou vyšší než ceny výrobního odvětví Unie během období šetření, zatímco objem dovozu se během posuzovaného období snížil o 55 % (z 64 843 tun na 29 468 tun) (6). Tento dovoz proto nemohl výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu.

(182)

Komise také souhrnně analyzovala dovoz z jiných zemí než z ČLR. Objem dovozu klesl o 27 %, průměrná cena se zvýšila o 39 % a byla výrazně vyšší než ceny dovozu z ČLR. Z toho vyplývá, že dovoz ze všech jiných zemí než ČLR nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a nemohl mít na tuto újmu více než nepatrný dopad.

(183)

Objem vývozu tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(184)

Pokud jde o objem a hodnotu, vývoz výrobců v Unii pro odběratele ve spojení a odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období zvýšil. Průměrná jednotková cena vývozu pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, zůstává mnohem vyšší než průměrná jednotková cena čínského dovozu. Prodej výrobního odvětví Unie na vývoz proto nepřispěl k malé ziskovosti a nízkému využití kapacity výrobního odvětví Unie. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěla k utrpěné újmě.

(185)

Sdružení dovozců tvrdilo, že jakákoli údajná podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena především výrazným snížením vývozu Unie během posuzovaného období.

(186)

Komise uvedla, že sdružení dovozců používá pro své odůvodnění údaje Eurostatu. Jak je vysvětleno v 36. bodě odůvodnění, dotčený výrobek je označen kódem s předponou „ex“ nomenklatury Eurostatu, a Eurostat proto neposkytuje údaje na úrovni definice dotčeného výrobku.

(187)

Ověřené údaje od výrobců v Unii naznačují zvýšení objemu vývozu výrobku, který je předmětem šetření, jak je znázorněno v tabulce 14 ve 183. bodě odůvodnění.

(188)

Sdružení dovozců nepředložilo žádné odůvodnění pro vyvrácení ověřených údajů poskytnutých společnostmi zařazenými do vzorku, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(189)

Sdružení dovozců tvrdilo, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie souvisí s trhy v odvětví stavebnictví, výstavby budov a inženýrského stavitelství, které se dosud plně nezotavily z hospodářské krize. Kromě toho způsobily výrobnímu odvětví Unie problémy i nejisté vyhlídky s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie. Sdružení dovozců však pro toto tvrzení neposkytlo přesvědčivé důkazy.

(190)

Kromě toho indické výrobní odvětví tvrdilo, že žadatelé původně neposkytli žádné důkazy prokazující přímou vazbu mezi uzavřením sléváren výrobců v Unii, a sice společností Aco, Dois Portos a EJ Access Systems, a tlakem způsobeným údajně dumpingovým dovozem z ČLR a Indie. Toto uzavření sléváren se však časově shodovalo s nárůstem dumpingového dovozu z ČLR, ztrátou podílu na trhu a poklesem cen a ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(191)

Komise konstatovala, že během posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 8 %, zatímco prodej výrobního odvětví Unie se snížil o 11 % a objem čínského dumpingového dovozu vzrostl o 16 %. Komise proto dospěla k závěru, že i kdyby měl pokles poptávky v období šetření vliv na situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie, nemohl narušit příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(192)

Sdružení dovozců tvrdilo, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, souvisí s hospodářskou soutěží uvnitř Unie mezi výrobci usazenými v členských státech východní Evropy, která měla za následek újmu způsobenou výrobcům usazeným v členských státech západní Evropy.

(193)

Žadatelé výše uvedenému tvrzení oponovali a argumentovali, že výrobci ze střední a východní Evropy se příliš nesnažili soutěžit v členských státech západní Evropy, protože trh v západních členských státech nebyl vzhledem k dumpingovému dovozu z ČLR natolik přitažlivý.

(194)

Komise poukázala na skutečnost, že uvnitř Unie existuje obchod s výrobky z litiny, a to i mezi členskými státy střední/východní a západní Evropy navzájem. Tento obchod uvnitř Unie vykazuje v posuzovaném období stabilní vývoj, a proto nemohl přispět k újmě, která byla v posuzovaném období způsobena. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(195)

Sdružení dovozců tvrdilo, že slabší postavení výrobního odvětví Unie lze přičíst neúčinným rozhodnutím, které přijímalo vedení společností, a nedostatečným investicím do výzkumu a vývoje.

(196)

Sdružení dovozců pro tato tvrzení neposkytlo žádné důkazy. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(197)

CCCME prohlásila, že existují významné rozdíly, pokud jde o prodávané typy výrobku, v závislosti na zeměpisné poloze členských států, které souvisejí zejména s rozdělením na výrobky z šedé litiny a výrobky z tvárné litiny. Zdá se, že odběratelé z jednotlivých členských států důsledně používají jeden z těchto dvou výrobků. Výrobní odvětví Unie je rozděleno na výrobu šedé litiny a výrobu tvárné litiny a u dovozu z ČLR se jedná převážně o tvárnou litinu, zatímco u dovozu z Indie převážně o šedou litinu. Tuto otázku nadneslo rovněž indické výrobní odvětví

(198)

CCCME tvrdila, že újmu způsobenou v členském státě, v němž se prodává především šedá litina, nelze přičíst čínskému dovozu dotčeného výrobku, neboť si navzájem nekonkurují.

(199)

Komise uvedla, že trh Unie je jednotný trh, kde platí celoevropská norma a rovněž vnitrostátní normy a kde dochází k obchodu uvnitř Unie a k pronikání dovozu. I když může existovat potenciální preference pro výrobky z šedé litiny, nebo pro výrobky z tvárné litiny, prodej a výroba nejsou založeny výlučně na typu litiny. Oba typy mají totéž konečné použití a jsou vzájemně nahraditelné. Komise proto považovala výrobky z šedé litiny a výrobky z tvárné litiny za zaměnitelné výrobky.

(200)

CCCME dále tvrdila, že část výrobního odvětví Unie se specializuje na výrobu a prodej nestandardních výrobků. Dovoz se nestandardních výrobků netýká a újma související s takovými výrobky nemůže být přičítána dovozu z ČLR nebo Indie.

(201)

Komise použila systém kategorizace výrobků, který umožnil srovnání dovážených výrobků s obdobnými výrobky vyráběnými výrobním odvětvím Unie. Rozdíly mezi výrobky jsou tedy při zjišťování úrovně újmy zohledněny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(202)

Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z ČLR.

(203)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(204)

Prozatímně nebylo zjištěno, že by další zjištěné činitele, jako je dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii, snížení poptávky, hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii, řízení výrobního odvětví Unie a údajná segmentace na trhu Unie, narušily příčinnou souvislost, a to ani při zohlednění jejich případného kombinovaného účinku.

(205)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je dumpingový dovoz z ČLR a že ostatní činitele, zohledněné jednotlivě či společně, tuto příčinnou souvislost nenarušily.

(206)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění dumpingu působícího újmu může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl zjištěn na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(207)

Výrobní odvětví Unie se skládá jak z velkých, tak z malých a středních společností a v průběhu posuzovaného období přímo zaměstnávalo zhruba 3 000 zaměstnanců v souvislosti s výrobou obdobného výrobku. Toto odvětví je zastoupeno hlavně v Belgii, Francii, Německu, Španělsku a Spojeném království a k výrobě v malém měřítku dochází v Chorvatsku, České republice, Finsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Slovinsku a Švédsku.

(208)

Osm výrobců v Unii (z nichž dva jsou vzájemně ve spojení) během šetření spolupracovalo. Žádný ze známých výrobců nevznesl proti zahájení šetření námitku. Jak je uvedeno v oddílu 4.4.4 výše, při zkoumání vývoje ukazatelů újmy od počátku posuzovaného období pociťovalo celé výrobní odvětví Unie zhoršení své situace a negativní vliv dumpingového dovozu.

(209)

Komise očekává, že uložení prozatímního antidumpingového cla obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie, ukončí pokles cen a umožní výrobnímu odvětví Unie, aby znovu získalo svůj podíl na trhu. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň, která se považuje pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví za nezbytnou.

(210)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem. Komise připomíná, že většina ukazatelů újmy vykazovala od počátku posuzovaného období negativní trend. Významně byly dotčeny zejména ukazatele újmy týkající se finančních výsledků výrobců v Unii zařazených do vzorku, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic.

(211)

Proto je důležité, aby se ceny vrátily na úroveň, která umožní všem výrobcům fungovat za podmínek spravedlivého obchodu na trhu Unie. Kdyby opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie jako velmi pravděpodobné.

(212)

Komise proto vyvodila předběžný závěr, že uložení antidumpingového cla by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie. Uložení antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo překonat účinky zjištěného dumpingu působícího újmu.

(213)

Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, 28 dovozců, z nichž 19 jsou členy sdružení dovozců uvedeného v 7. bodě odůvodnění, při šetření spolupracovalo a tři z nich byli zařazeni do vzorku. Spolupracující dovozci představují 62 % dovozu z ČLR a Indie. Tři dovozci zařazení do vzorku představují 42 % objemu dovezeného všemi spolupracujícími dovozci. Všichni tři dovozci zařazení do vzorku spolu s ostatními členy sdružení dovozců se vyslovili proti uložení opatření.

(214)

Sdružení dovozců tvrdilo, že přijetí antidumpingových opatření není v zájmu Unie, protože by vedlo k narušení hospodářské soutěže na trhu Unie a bránilo dovozu dotčeného výrobku do Unie, jelikož dovoz z ČLR a Indie představuje téměř veškerý dovoz do Unie.

(215)

Žadatelé se vyslovili proti tomuto argumentu a uvedli, že uložení antidumpingových opatření obnoví ceny v Unii na úroveň, která umožňuje spravedlivou hospodářskou soutěž, aniž by došlo k uzavření trhu pro dovoz z ČLR nebo Indie nebo aniž by jakýkoli výrobce v Unii získal dominantní postavení na trhu Unie.

(216)

Sdružení dovozců tvrdilo, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, již čelí vážným obtížím, když si chtějí zajistit dostatečné dodávky výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie, a to z důvodu vertikální integrace výrobců v Unii, a tyto obtíže se ještě zhorší, pokud budou uložena antidumpingová opatření.

(217)

Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie prodává nezávislým distributorům a není vertikálně integrováno, jak tvrdilo sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení. Výrobní odvětví Unie funguje v současné době s nízkou mírou využití kapacity a přibližně 10 % dovozu pochází z jiných zemí než z ČLR a Indie, takže by se dovozci mohli přeorientovat na výrobu v Unii nebo na jiný dovoz. Komise se proto domnívá, že žadatelé by mohli zabezpečit dodávky tak, aby byli schopni uspokojit veškerou dodatečnou poptávku.

(218)

Podle sdružení dovozců představují většinu dovozců, kteří nejsou ve spojení, malé a střední podniky, které mají omezenou kapacitu, aby mohly přizpůsobit své podnikání situaci po uložení antidumpingových opatření.

(219)

Komise posoudila tvrzení jak dovozců, tak žadatelů a dospěla k závěru, že na základě stávajících údajů přidávají dovozci v Unii určitou hodnotou a nemohli by antidumpingové clo absorbovat bez zvýšení cen. Komise porovnala průměrné prodejní ceny dovozců a výrobního odvětví Unie a dospěla k závěru, že existuje prostor pro zvýšení cen.

(220)

Ačkoli dovozci tvrdili, že je pro ně obtížné přejít na alternativní zdroje dodávek z důvodu nákladů na formy a certifikace, Komise dospěla k závěru, že to možné je, a to z následujících důvodů. Výrobní odvětví Unie funguje při 54 % využití kapacity a zdá se, že Indie, u níž prozatímně nebyl zjištěn dumping, vyrábí stále více tvárné litiny, a je proto kromě jiných zemí, jako je Turecko a Norsko, možným zdrojem dodávek.

(221)

Komise zjistila, že pokud jde o zaměstnanost, hrají dovozci jen nedůležitou úlohu. Zatímco tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, zaměstnávají přibližně 1 200 osob, dva dovozci zařazení do vzorku, kteří dovážejí z ČLR, zaměstnávají v souvislosti s dotčeným výrobkem méně než 100 osob.

(222)

Komise dospěla k závěru, že na základě informací dostupných v této fázi, které ještě po uložení prozatímních opatření ověří, není pravděpodobný dopad opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, podstatný a nepřevažuje nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie.

(223)

Hlavními koncovými uživateli dotčeného výrobku jsou veřejné služby. Pro uživatele představuje dotčený výrobek jen malou část jejich nákladů v často velkých projektech infrastruktury.

(224)

Sdružení dovozců vyjádřilo obavu, že antidumpingová opatření povedou ke zvýšení cen v neprospěch koncových uživatelů, kterými jsou především veřejné subjekty. Koncoví uživatelé se však nemohou spoléhat na ceny nižší, než jsou náklady, na úkor výrobního odvětví Unie.

(225)

Žádné sdružení uživatelů nebo spotřebitelů se nepřihlásilo. Jelikož tyto strany nijak nespolupracovaly, učinila Komise závěr, že uložení prozatímních opatření by jejich situaci nijak nepatřičně neovlivnilo.

(226)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(227)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby čínský dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu. Pokud jde o Indii, vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn žádný dumping, nebudou uložena žádná prozatímní opatření, ale šetření bude pokračovat, dokud se nedospěje ke konečným zjištěním.

(228)

Za účelem zjištění úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(229)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout při prodeji obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(230)

Aby bylo možné stanovit zisk, jakého lze přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, vzala Komise v úvahu zisk z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, který se používá pro účely zjištění úrovně pro odstranění újmy.

(231)

Cílový zisk byl předběžně stanoven na 5,3 % podle zisku dosaženého v roce 2013 z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Jelikož dumpingový dovoz zaznamenal značné zvýšení v roce 2014 a poté se stabilizoval, má se za to, že úroveň zisku z roku 2013 odráží zisk, jehož by bylo možné přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Úroveň pro odstranění újmy poté Komise zjistila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří jsou zařazeni do vzorku, v ČLR, která byla řádně upravena o dovozní náklady a cla a jež byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(232)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 94. až 98. bod odůvodnění).

(233)

Na dovoz výrobků z litiny pocházejících z ČLR by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala úrovně pro odstranění újmy a dumpingová rozpětí. Výše cla by měla být stanovena na úrovni dumpingového rozpětí nebo na úrovni pro odstranění újmy, podle toho, která z těchto úrovní je nižší.

(234)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(235)

Na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření byly pro dotčené společnosti stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Odrážely tedy situaci zjištěnou během tohoto šetření týkajícího se těchto společností. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(236)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (7). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(237)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(238)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(239)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,