17.8.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 211/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1480

ze dne 16. srpna 2017,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Zahájení šetření

(1)

Dne 10. prosince 2016 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě článku 5 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“) antidumpingové šetření týkající se dovozu určitých výrobků z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo z litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich částí (dále jen „výrobky z litiny“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Indie (dále jen „dotčené země“).

(2)	Komise zveřejnila oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení šetření“).

(3)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 31. října 2016 sedm výrobců v Unii, konkrétně společnosti Fondatel Lecompte SA, Ulefos Niemisen Valimo Oy Ltd, Saint-Gobain PAM SA, Fonderies Dechaumont SA, Heinrich Meier Eisengießerei GmbH & Co. KG, Saint-Gobain Construction Products UK Ltd a Fundiciones de Odena SA (dále jen „žadatelé“). Žadatelé představují více než 40 % celkové výroby výrobků z litiny v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

1.2. Zúčastněné strany

(4)	V oznámení o zahájení šetření Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány ČLR a Indie a známé dovozce a vyzvala je k účasti.

(5)	Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení šetření Komise informovala zúčastněné strany, že prozatímně vybrala Indii jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

Sdružení s názvem „Free Castings Imports“ zastupující 19 dovozců (dále jen „sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení“) předložilo po zahájení šetření připomínky. Kromě toho po zahájení řízení předložilo své připomínky několik indických vyvážejících výrobců, indické výrobní odvětví a čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic výrobků, dále jen „CCCME“).

(8)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že podnět neobsahuje potřebné množství důkazů prima facie, aby bylo možné zahájit šetření, jelikož neposkytuje úplné a věcné důkazy pro tvrzení v něm uvedená a nebyly předloženy žádné údaje o výrobních nákladech a cenách čínských vyvážejících výrobců na domácím trhu. Tyto zúčastněné strany tvrdily, že zmíněné údaje jsou nezbytné pro zahájení šetření proti zemi s tržním hospodářstvím, jako je ČLR.

(9)

Komise podnět posoudila v souladu s článkem 5 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení šetření byly splněny, tj. že důkazy předložené žadatelem byly dostatečné a správné. Je třeba připomenout, že podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat tyto informace, nakolik jsou žadateli rozumně dostupné, jako jsou zprávy a veřejně dostupné statistiky. Kromě toho podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení představuje běžná hodnota obsažená v podnětu, která byla zjištěna na základě údajů ze srovnatelné země, dostatečné důkazy prima facie pro zahájení šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(10)	Komise tedy dospěla k závěru, že podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

1.3. Výběr vzorku

(11)	V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že možná provede výběr vzorku vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.3.1. Výběr vzorku výrobců v Unii

(12)	V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje obdobného výrobku v období šetření a zajistila rovněž dostatečné zastoupení různých typů výrobku a zeměpisné rozložení.

(13)

Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, a sice ze společností EJ Picardie, Saint-Gobain PAM SA a Heinrich Meier Eisengießerei GmbH & Co. KG. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali 48 % celkového objemu výroby a 43 % celkového prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(14)	Žadatelé předložili žádost o to, aby byl do vzorku zahrnut čtvrtý výrobce v Unii, společnost Fondatel Lecomte. Vzhledem k tomu, že žadatelé svůj požadavek neodůvodnili, Komise jej zamítla.

(15)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že navržený vzorek není dostatečně reprezentativní, pokud jde o zeměpisnou polohu výrobců nebo o pozici výrobců v Unii ve vztahu k žadatelům. Navržený vzorek zahrnoval pouze žadatele a jednu společnost podporující podnět, ale nezahrnoval výrobce v Unii v členských státech, kteří jsou nejvíce postiženi údajným dumpingovým dovozem z ČLR, nebo výrobce v Unii ze zemí střední a východní Evropy.

(16)	Komise uvedla, že do vzorku byly zahrnuty největší trhy pro dotčený výrobek a největší výrobci, pokud jde o objem a prodej na trhu Unie, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřen.

(17)	Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že vzorek výrobců v Unii není reprezentativní, neboť zahrnuje i společnosti, které jsou samy dovozci výrobku označeného za dumpingový.

(18)

Komise konstatovala, že jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku skutečně dováží dotčený výrobek, aby doplnil svůj sortiment výrobků. Komise zjistila, že dovážené množství je mnohem menší než množství touto společností vyráběné, jelikož představuje méně než 15 % jeho celkového prodeje v Unii, a proto se domnívá, že tento výrobce v Unii zařazený do vzorku je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(19)	Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise potvrdila, že vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

1.3.2. Výběr vzorku dovozců

(20)	Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření.

(21)

Dvacet osm dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku vyslovilo souhlas. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala jako vzorek tři dovozce, kteří nejsou ve spojení, a sice na základě největšího objemu dovozu do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci. Komise neobdržela žádné připomínky.

1.3.3. Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(23)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 81 vyvážejících výrobců v ČLR. Komise zjistila, že pro zařazení do vzorku je přijatelných 78 vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců. Tři výrobci nevykázali žádný vývoz dotčeného výrobku do EU během období šetření, a proto nebyli považováni za přijatelné pro zařazení do vzorku. Komise předběžně vybrala vzorek tří spolupracujících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány ČLR ohledně vybraného vzorku konzultováni. Některé zúčastněné strany vyzvaly Komisi, aby vzorek rozšířila za účelem zvýšení jeho reprezentativnosti. Komise vzala tyto připomínky v úvahu. Konečný vzorek zahrnoval pět největších výrobců vyvážejících do Unie, kteří mohli být v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřeni. Zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii konečný vzorek podpořilo.

1.3.4. Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Indii

(24)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení šetření. Kromě toho Komise požádala zastoupení Indie při Evropské unii, aby určilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(25)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 22 vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců v Indii. Komise zjistila, že pro zařazení do vzorku je přijatelných 21 vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců. Jeden výrobce nevykázal žádný vývoz dotčeného výrobku do EU během období šetření, a proto nebyl považován za přijatelného pro zařazení do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s indickými orgány.

(26)

Komise obdržela připomínky od dvou vyvážejících výrobců, kteří tvrdili, že výběr pouhých tří skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie není reprezentativní vzhledem k tomu, že indický trh je velmi rozmanitý. Jelikož tři prozatímně vybrané skupiny společností představovaly během období šetření podstatnou část vývozu z Indie do EU, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně prošetřen, Komise předběžný vzorek potvrdila.

1.4. Individuální zjišťování

(27)

V případě ČLR požádalo formálně osmnáct vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Zjišťování tak vysokého počtu žádostí by znamenalo příliš velké zatížení a nelze rozumně očekávat, že by bylo možné je provést během doby, která je pro účely tohoto šetření k dispozici. Komise proto rozhodla, že nepovolí žádná individuální zjišťování.

(28)	V případě Indie nepožádal formálně žádný z vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

1.5. Formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství

(29)

Pro účely čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení zaslala Komise formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, a spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří měli v úmyslu požádat o individuální dumpingové rozpětí. Pouze jeden z vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku podal žádost o zacházení jako v tržním hospodářství, kterou Komise posoudila.

1.6. Odpovědi na dotazník

(30)	Komise zaslala dotazníky všem společnostem zařazeným do vzorku, všem vyvážejícím výrobcům, kteří hodlali požádat o individuální zjišťování, a deseti výrobcům v potenciálních srovnatelných zemích.

(31)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, pěti vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, osmnácti vyvážejících výrobců v ČLR, kteří požádali o individuální zjišťování, od tří skupin vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku a tří výrobců ve srovnatelné zemi.

1.7. Inspekce na místě

(32)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

zástupce žadatelů:

—	Heuking Kühn Lüer Wojtek, Brusel, Belgie;

výrobci v Unii:

—	Saint-Gobain PAM SA, Pont-à-Mousson, Francie,

—	EJ Picardie, Saint-Crépin-Ibouvillers, Francie,

—	Heinrich Meier Eisengießerei GmbH & Co, Rahden, Německo;

vyvážející výrobci v ČLR:

—	Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory, Botou,

—	Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd, Botou,

—	Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd, Handan,

—	Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd, Xiaozhai Town,

—	Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd, Shijiazhuang;

vyvážející výrobci v Indii:

—	Crescent Foundry Company Pvt Ltd, Kalkata a Uchchhad,

—	RB Agarwalla & Co and RBA Exports Private Limited, Kalkata,

—	Victory Iron Works Ltd and Chamong Tee Exports Pvt. Ltd., Kalkata.

1.8. Období šetření a posuzované období

(33)	Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(34)	Některé zúčastněné strany tvrdily, že posuzované období je nezvykle krátké a velmi selektivní, a proto není možné provést řádnou analýzu.

(35)

Komise uvedla, že posuzované období není nezvykle krátké (3). Pro účely tohoto šetření sestává posuzované období z období šetření a tří předcházejících let, což činí celkem tři a tři čtvrtě roku. Bylo shledáno, že toto období je přiměřeně dlouhé pro zkoumání trendů významných pro posouzení újmy. Pokrývá více než tři roky, což je v souladu s praxí Komise, a proto není nezvykle krátké.

2. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1. Dotčený výrobek

(36)

Dotčeným výrobkem jsou určité výrobky z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich části. Tyto výrobky se používají k:

—	zakrytí podzemních nebo podpovrchových systémů a/nebo přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům, a

—	umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a/nebo výhledu na podzemní nebo podpovrchové systémy.

Tyto výrobky mohou být strojově zpracované, natřené, lakované a/nebo pokryté jinými materiály (mimo jiné betonem, dlažebními deskami nebo obkládačkami), avšak nezahrnují požární hydranty, pocházejí z ČLR a Indie a jsou v současnosti kódů KN ex 7325 10 00 a ex 7325 99 10 (dále jen „dotčený výrobek“).

2.2. Obdobný výrobek

(37)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

a)	dotčený výrobek;

b)	výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR a Indii;

c)	výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(38)	Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3. Tvrzení týkající se definice výrobku

(39)	Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že definice výrobku je příliš široká. Konkrétně tvrdili, že by měly být z definice výrobku vyloučeny mříže odvodňovacích žlábků, na něž se vztahuje norma EN 1433. Na podporu svého tvrzení v zásadě uplatnili následující argumenty.

(40)

Za prvé argumentovali, že díly pro mříže odvodňovacích žlábků se vyrábějí odlišnými výrobními postupy a v Unii se vyrábějí pouze v omezeném počtu. Za druhé tvrdili, že rošty a hrany mříží odvodňovacích žlábků mají rozdílné základní fyzické vlastnosti a jsou pouze součástí liniových odvodňovacích systémů prodávaných na trhu Unie.

(41)	Jeden čínský vyvážející výrobce přednesl podobný požadavek a kromě výše uvedených argumentů namítal, že mříže odvodňovacích žlábků nejsou zaměnitelné s poklopy vstupních šachet a podléhají jiné průmyslové normě.

(42)

Sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, podpořilo žádost o vyloučení mříží odvodňovacích žlábků z definice výrobku a k výše uvedeným argumentům doplnilo, že mříže odvodňovacích žlábků mají odlišná konečná použití a aplikace než zbývající část dotčeného výrobku a že si přímo nekonkurují s výrobky vyráběnými výrobci v Unii. Podle tohoto sdružení neexistuje v Unii know-how pro výrobu mříží odvodňovacích žlábků.

(43)	Žadatelé a jeden další výrobce v Unii uvedli, že proti vyloučení mříží odvodňovacích žlábků z definice výrobku nemají žádné námitky.

(44)

Šetření potvrdilo, že mříže odvodňovacích žlábků jsou předmětem samostatné normy, která je odlišná od norem použitelných na zbývající část dotčeného výrobku, a sice normy EN 1433. Kromě toho se všechny zúčastněné strany shodly na tom, že mříže odvodňovacích žlábků by měly být z definice výrobku v tomto šetření vyloučeny. Komise proto tento výrobek z definice dotčeného výrobku a obdobného výrobku prozatímně vyloučila.

(45)

Jeden dovozce, který není ve spojení, tvrdil, že součásti s rozměrem převyšujícím světlost 1 000 mm, dovážené dovozcem Gatic, který není ve spojení, z ČLR (dále jen „součásti Gatic“) by měly být vyloučeny z definice výrobku, protože je nelze považovat za součásti, které společně tvoří jediný výrobek, a vzhledem k jejich velikosti nejsou předmětem normy EN 124. Na podporu svého tvrzení uplatnil uvedený dovozce v zásadě tři argumenty.

(46)

Za prvé tvrdil, že součásti Gatic se vyrábějí odlišnými výrobními postupy, jelikož se tyto součásti za účelem vytvoření výrobku sestavují v Unii s použitím materiálů získaných ze Spojeného království. Za druhé uvedl, že součásti Gatic mají rozdílné základní fyzické vlastnosti, protože mají vyšší kvalitu a vyžadují ve srovnání s dotčeným výrobkem dodatečné technologické postupy, aby byly plyno- a vzduchotěsné. Za třetí tvrdil, že součásti Gatic mají odlišné funkce a konečná použití, neboť musí být zapečetěny a obvykle se sestavují do větších konstrukcí.

(47)	Kromě toho sdružení dovozců argumentovalo, že litinové kryty a mříže používané jako součásti Gatic nejsou samostatným výrobkem, přímo si nekonkurují s jinými typy výrobku spadajícími do definice dotčeného výrobku a vyžadují další zpracování ve výrobním procesu.

(48)

Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že součásti Gatic popsané jako typ výrobku, avšak neomezené na rozměr převyšující světlost 1 000 mm, se vyrábějí jedinečnými postupy a výsledkem je zapečetěný výrobek, který musí být sestaven, a že většina výrobců v Unii nemá k dispozici příslušné technické know-how.

(49)	Na základě argumentů uvedených v 45.–48. bodě odůvodnění požádaly dotčené zúčastněné strany o vyloučení součástí Gatic z definice výrobku.

(50)

Žadatelé s touto žádostí nesouhlasili. Tvrdili, že součásti Gatic mají tytéž základní fyzické vlastnosti, funkce, konečná použití a výrobní postupy jako dotčený výrobek. Některé jiné typy výrobku spadající do definice dotčeného výrobku vykazují údajně stejnou plyno- a vzduchotěsnost jako součásti Gatic. Dále tvrdili, že dotčený výrobek není definován normou a zahrnuje širší škálu typů výrobku než norma EN 124.

(51)	Komise uvedla, že definice dotčeného výrobku zahrnuje výrobky z litiny a jejich součásti. Argument, že součásti Gatic netvoří společně jediný výrobek, je tedy irelevantní.

(52)

Pokud jde o fyzické a technické vlastnosti výrobku, tyto vlastnosti jsou určeny funkcí, instalací a umístěním a jde zejména o odolnost vůči automobilovému provozu stanovenou takzvanou třídou zátěže, stabilitou poklopu a mříže v rámu a bezpečným a snadným přístupem. Výrobek může být vyroben z šedé litiny nebo z tvárné litiny a poklop a/nebo rám průlezu může být vyplněn betonem nebo jinými materiály. Výrobek může dodržovat požadavky určité normy. Pokud jde o funkce a konečná použití výrobku, litinové poklopy a rámy představují rozhraní mezi sítěmi skrytými v zemi a silnicí nebo chodníkem na povrchu. Výrobek se vyrábí ve slévárnách, které jsou totožné s těmi, které vyrábějí ostatní typy dotčeného výrobku, nebo jsou jim podobné.

(53)	Veškeré výše uvedené vlastnosti se vztahují i na součásti Gatic bez ohledu na rozměr světlosti tohoto výrobku. Součásti Gatic není možné odlišit od dotčeného výrobku u žádné z výše uvedených vlastností. Požadavek na vyloučení součástí Gatic z definice dotčeného výrobku se proto zamítá.

(54)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že podlahové vpusti a střešní vtoky, vypouštěcí kanály a jejich kryty a ochranná známka zapsaná společností Watts Dead Level Systems, na něž se vztahuje norma EN 1253, by měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku. Na podporu svého požadavku zmíněná strana uvedla, že na jí popsané výrobky se vztahuje jiná norma než na dotčený výrobek.

(55)	Žadatelé upřesnili, že tyto výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1253, nepovažují za součást dotčeného výrobku, protože mají odlišné funkce a nepoužívají se pro odvádění odpadních vod na úrovni obcí. Výrobní odvětví Unie navíc tyto výrobky nevyrábí.

(56)	Komise zjistila, že výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1253, se nepovažují za výrobky spadající do definice dotčeného výrobku.

(57)	Sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdilo, že z definice dotčeného výrobku by měly být vyloučeny kryty s poklopem. Na podporu svého tvrzení v zásadě uplatnilo následující argumenty.

(58)

Kryty s poklopem mají jiné fyzické a technické vlastnosti než tradiční poklopy vstupních šachet, protože jsou obvykle mnohem menší a spadají do vnitrostátních norem pro zajištění souladu, a nikoli do oblasti působnosti normy EN 124. Konečná použití a aplikace pro kryty s poklopem se podstatně liší od poklopů vstupních šachet, jelikož slouží jako ochranná komora a kryt, a nikoli jako místo vstupu pro pracovníky.

(59)

Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění, Komise poukázala na to, že definice dotčeného výrobku nezahrnuje pouze výrobky, jež umožňují přístup k podzemním nebo podpovrchovým systémům, ale rovněž výrobky, které podzemní nebo podpovrchové systémy zakrývají nebo do těchto systémů poskytují výhled. Kryty s poklopem jsou tedy součástí výrobku, který je předmětem šetření, a žádost o vyloučení krytů s poklopem z definice dotčeného výrobku byla zamítnuta.

(60)

Komise proto prozatímně rozhodla vyloučit mříže odvodňovacích žlábků, na něž se vztahuje norma EN 1433, z definice výrobku. Komise naopak v této fázi dospěla k závěru, že výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1253, nebyly zahrnuty v podnětu, a proto nejsou předmětem tohoto šetření. Komise rovněž prozatímně zamítla žádost o vyloučení krytů s poklopem a součástí Gatic z oblasti působnosti tohoto šetření.

3. DUMPING

3.1. ČLR

3.1.1. Běžná hodnota

3.1.1.1. Zacházení jako v tržním hospodářství

(61)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení Komise určí běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro jakéhokoliv vyvážejícího výrobce v ČLR, který splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a mohlo by mu být proto přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(62)

Zmíněná kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

1)	obchodní rozhodnutí reagují na tržní podmínky bez výrazných zásahů státu a náklady se zakládají na tržní hodnotě;

2)	společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech;

3)	nedochází k žádnému podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství;

4)	právní úprava úpadku a vlastnictví zaručuje právní jistotu a stabilitu; a

5)	měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(63)

Za účelem určení, zda jsou kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení splněna, si Komise vyžádala nezbytné informace tím, že požádala vyvážející výrobce o vyplnění formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Pouze jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku, společnost Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd (dále jen „společnost Lisheng“), požádal o zacházení jako v tržním hospodářství a odpověděl ve stanovené lhůtě. Komise předložené informace prověřila v prostorách dotčené společnosti.

(64)	Bylo zjištěno, že společnost Lisheng nesplňuje kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto Komise její žádost o zacházení jako v tržním hospodářství zamítla.

(65)	Bylo zjištěno, že společnost Lisheng nesplňuje žádné z pěti kritérií pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(66)	V případě kritéria č. 1 týkajícího se zásahů státu bylo zjištěno, že uvedená společnost změnila své vlastnictví, aniž by tuto skutečnost oznámila Komisi, a že jeden z nových vlastníků má vazby na stát a na Komunistickou stranu Číny.

(67)	V případě kritéria č. 2 týkajícího se účtů bylo zjištěno, že účetnictví této společnosti nebylo dostatečně úplné, aby mohl být správně proveden audit, a že nebylo vedeno v souladu s čínskými nebo mezinárodními účetními standardy.

(68)	V případě kritéria č. 3 nebyla tato společnost schopna prokázat, že nedochází k žádnému podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, pokud jde o pronájem pozemků a její stálá aktiva.

(69)	V případě kritéria č. 4 nebyla tato společnost schopna prokázat, že se na tuto společnost uplatňuje právní úprava vlastnictví, jelikož nebyla schopna poskytnout důkazy o změně vlastnictví od doby, kdy byla v roce 2010 založena.

(70)	V případě kritéria č. 5 nebyla tato společnost schopna ve svém účetnictví prokázat, že přepočty cizích měn provádí podle tržních směnných kursů.

(71)

Komise sdělila tato zjištění dotčenému vyvážejícímu výrobci, orgánům dotčené země a výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany měly možnost se k těmto zjištěním vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Poskytnutá vyjádření vzala Komise v úvahu. Komise informovala zúčastněné strany o konečném závěru týkajícím se zacházení jako v tržním hospodářství.

(72)	Po zveřejnění zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství nezaslaly zúčastněné strany žádné připomínky. Závěr o zamítnutí žádosti společnosti Lisheng o zacházení jako v tržním hospodářství proto zůstává nezměněn.

3.1.1.2. Vyvážející výrobci, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství

3.1.1.2.1. Srovnatelná země

(73)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím.

(74)

Kromě Indie, Spojených států amerických, Norska, Turecka a Íránu, které byly uvedeny v oznámení o zahájení šetření, se Komise pokusila identifikovat výrobce dotčeného výrobku v Brazílii a Koreji. Na základě obdržených informací požádala Komise deset známých výrobců obdobného výrobku, aby jí poskytli informace. Dva výrobci ve Spojených státech amerických a jeden výrobce v Norsku odpověděli na dotazník pro výrobce ve srovnatelné zemi. Kromě toho zohlednila Komise informace získané od tří indických výrobců zařazených do vzorku.

(75)

Situace Indie byla nejprve posouzena v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, které stanoví, že „kde je to vhodné, použije se třetí země s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného šetření“. V oznámení o zahájení šetření tedy informovala Komise zúčastněné strany, že jako vhodnou srovnatelnou zemi prozatímně určila Indii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(76)

CCCME a sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdily, že oddíl 15 protokolu o přistoupení ČLR k WTO pozbyl po 11. prosinci 2016 platnosti. Volba srovnatelné země tedy již není odůvodněná a Komise by měla pro účely stanovení existence dumpingu použít domácí ceny a náklady čínských výrobců. V tomto ohledu Komise konstatovala, že pouze jeden z pěti vyvážejících výrobců zařazených do vzorku skutečně poskytl informace o domácích cenách a nákladech. V každém případě Komise připomněla, že v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě údajů ze srovnatelné země. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(77)

Žadatel zopakoval svou námitku proti výběru Indie jako srovnatelné země. Žadatel tvrdil, že volba Indie není vhodná, a sice vzhledem k důkazům prima facie o dumpingu, údajnému rozdílu ve výrobních postupech mezi výrobci v Indii a v ČLR, údajným režimům vývozních subvencí a narušení trhu, která mají vliv na ceny železné rudy.

(78)

Komise přezkoumala tvrzení, že Indie není vhodnou volbou z důvodu důkazů prima facie o dumpingu. Komise uvedla, že důkazy prima facie o dumpingu neobsahují žádnou informaci o běžné hodnotě, ale o možném rozdílu mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou v Indii. Kromě toho se šetřením nepotvrdilo tvrzení o dumpingu dotčeného výrobku v Indii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(79)

Komise přezkoumala tvrzení, že Indie není vhodnou zemí, protože výrobci v ČLR údajně automatizovali své výrobní linky a používají technologie, které se více podobají technologiím, které používají výrobci usazení v USA a v Norsku. Ověřování na místě, která Komise provedla, prokázala, že výrobci v Indii a v ČLR začali automatizovat své výrobní linky, avšak celková výroba zůstala v obou zemích převážně manuální. Komise proto nenašla žádné důkazy o údajném rozdílu ve výrobních postupech. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(80)

Komise přezkoumala tvrzení, že volba Indie nebyla vhodná z důvodu údajných vývozních subvencí. Komise konstatovala, že vývozní subvence přímo souvisejí s vývozními cenami, a nikoli s běžnou hodnotou a žadatel neposkytl žádné důkazy o tom, že by ovlivňovaly výši běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(81)

Komise přezkoumala tvrzení, že volba Indie nebyla vhodná z důvodu existence narušení trhu, která mají vliv na cenu železné rudy. Komise při svém šetření zjistila, že indičtí výrobci zařazení do vzorku používají surové železo, a nikoli železnou rudu. Kromě toho nebylo v rámci tohoto šetření možné doložit potenciální účinek narušení trhu na železnou rudu u navazujících výrobků, jako je surové železo a dotčený výrobek. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(82)

Komise připomněla, že Indie byla použita jako srovnatelná země i v souvislosti s antidumpingovým řízením, jež vedlo k uložení antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR v roce 2005. Indie a ČLR mají srovnatelnou úroveň hospodářského rozvoje. Jak uznali CCCME, sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, a žadatel, Indie má reprezentativní domácí prodej. Úroveň hospodářské soutěže na domácím trhu je vysoká.

(83)	Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že Indie je vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

3.1.1.2.2. Běžná hodnota (srovnatelná země)

(84)	Informace poskytnuté spolupracujícími výrobci ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro určení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(85)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu ve srovnatelné zemi představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie u každého vyvážejícího výrobce. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu srovnatelné země reprezentativní.

(86)	Komise určila typy výrobku vyráběné a prodávané na domácím trhu indickými výrobci zařazenými do vzorku, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie pro vyvážející výrobce.

(87)	Některé typy výrobku vyvážené z ČLR do Unie nebylo možné přiřadit k typům výrobku vyráběným ve srovnatelné zemi. V těchto případech Komise určila běžnou hodnotu na základě výpočtu váženého průměru běžné hodnoty pro všechny typy výrobku, které používají stejné suroviny (tvárná nebo šedá litina).

(88)	Běžná hodnota byla jinak určena na základě váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku vypočtené pro každého z indických výrobců zařazených do vzorku, jak je uvedeno v 99. až 102. bodě odůvodnění.

3.1.2. Vývozní cena

(89)	Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.1.3. Srovnání

(90)	Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(91)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu (mezi 1 % a 5 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), pojištění (mezi 0 a 0,2 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), manipulaci, nakládku a vedlejší náklady (mezi 0,2 % a 2,5 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), balení (mezi 0 a 3 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), poskytnutí úvěru (mezi 0 a 1 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost) a bankovní poplatky (mezi 0,1 % a 0,2 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost).

3.1.4. Dumpingová rozpětí

(92)	U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala vážený průměr běžné hodnoty každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi (viz 86. až 88. bod odůvodnění) s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(93)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

Tabulka 1

Dumpingové rozpětí společností zařazených do vzorku

Společnost	Prozatímní dumpingové rozpětí (%)
Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory	25,3
Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd.	39,1
Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd.	42,8
Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd.	28,9
Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd.	33,1

(94)	Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(95)	Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 33,1 %.

(96)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingová rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(97)

Úroveň spolupráce je vysoká, protože dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval asi 60 % celkového vývozu do Unie v období šetření a ukázalo se, že výrobní odvětví dotčeného výrobku je velmi roztříštěné, jelikož během výběru vzorku se přihlásilo celkem sedmdesát osm vyvážejících výrobců. Na tomto základě se Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí společností zařazených do vzorku.

(98)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou tato:

Tabulka 2

Dumpingové rozpětí všech společností

Společnost	Prozatímní dumpingové rozpětí (%)
Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory	25,3
Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd.	39,1
Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd.	42,8
Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd.	28,9
Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd.	33,1
Ostatní spolupracující společnosti	33,1
Všechny ostatní společnosti	42,8

3.2. Indie

3.2.1. Běžná hodnota

(99)	Komise ověřila tři indické společnosti/skupiny vyvážejících výrobců. Jednu skupinu tvoří výrobce a společnost ve spojení, druhou tvoří dva vyvážející výrobci.

(100)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje každé ze tří skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(101)

S výjimkou jednoho typu výrobku prodávaného pouze jedním vyvážejícím výrobcem, pro nějž Komise použila cenu v běžném obchodním styku, se všechny ostatní typy výrobku od tří skupin vyvážejících výrobců neprodávaly na domácím trhu v reprezentativním množství. Komise proto vypočetla běžnou hodnotu pro všechny typy výrobku kromě jednoho v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(102)

Běžná hodnota byla vypočtena tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku během období šetření, byly připočteny tyto položky:

a)	vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vynaložené během období šetření skupinami vyvážejících výrobců zařazenými do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku; a

b)	vážený průměrný zisk dosažený během období šetření skupinami vyvážejících výrobců zařazenými do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

3.2.2. Vývozní cena

(103)

Skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku vyvážely do Unie přímo nezávislým odběratelům. Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.2.3. Srovnání

(104)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(105)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu (mezi 0 % a 4,4 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), pojištění (mezi 0 % a 0,04 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), manipulaci, nakládku a vedlejší náklady (mezi 0,1 % a 1,8 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), poplatky za manipulaci, dopravu a dovoz v Unii (mezi 0 % a 0,4 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), náklady na úvěry (mezi 0,3 % a 1,5 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), balení (mezi 1,3 % a 2,4 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), bankovní poplatky (mezi 0 % a 0,2 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost), jiné poplatky (mezi 0 % a 0,4 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost) a provize (mezi 0 % a 6,5 % v závislosti na údajích poskytnutých a ověřených pro danou společnost).

3.2.4. Dumping

(106)

U skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise vážený průměr běžné hodnoty každého typu obdobného výrobku s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(107)

Na tomto základě Komise prozatímně nezjistila u skupin vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku žádný dumping. V důsledku toho Komise nestanovila žádné prozatímní dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení a žádné prozatímní dumpingové rozpětí pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Indii, protože vývoz indických spolupracujících vyvážejících výrobců představuje velmi vysoký objem (přibližně 85 %) celkového objemu indického vývozu do Unie.

4. ÚJMA

4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(108)

Na začátku posuzovaného období vyrábělo obdobný výrobek v Unii 24 výrobců. Čtyři z nich během posuzovaného období zastavili výrobu, tzn. v Unii během období šetření zůstalo 20 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(109)

Sdružení dovozců tvrdilo, že do seznamu výrobců v Unii nebylo zahrnuto šest výrobců v Unii. Žadatelé uvedli, že dva z těchto výrobců nevyráběli dotčený výrobek, jeden z výrobců ukončil činnost před posuzovaným obdobím, výroba jednoho výrobce již na seznamu uvedena byla a o jednom výrobci neměli žadatelé úplné informace. Žadatelé proto zařadili na seznam výrobců v Unii jednoho dalšího výrobce v Unii, což se odrazilo na celkovém počtu výrobců uvedeném v předchozím bodě odůvodnění.

(110)

Na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako je podnět, ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a ověřená tvrzení žadatelů, stanovila Komise celkovou výrobu v Unii během období šetření na přibližně 360 tisíc tun.

(111)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují 48 % celkové výroby v Unii a 43 % celkového prodeje obdobného výrobku v Unii.

4.2. Spotřeba v Unii

(112)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů Eurostatu o dovozu, ověřených tvrzení žadatelů a ověřených údajů o prodeji od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(113)

Spotřeba výrobků z litiny v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

	2013	2014	2015	Období šetření
Unie celkem Spotřeba (v tunách)	584 903	584 235	557 067	539 933
Index	100	100	95	92
Zdroj: Eurostat, ověřená tvrzení žadatelů a odpovědi na dotazník.

(114)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období průběžně snížila o 8 %. Trh s výrobky z litiny závisí na poptávce, která je ovlivněna především odvětvím odpadních vod a vodárenství, jež jsou závislá na celkovém hospodářském vývoji v Unii.

4.3. Dovoz z ČLR

4.3.1. Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí

(115)

Komise zjišťovala, zda by dovoz výrobků z litiny pocházejících z dotčených zemí neměl být posouzen souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(116)

Vzhledem k tomu, že prozatímně nebyla zjištěna existence dumpingu v Indii, měla Komise za to, že vliv uvedeného dovozu nelze posuzovat společně s dumpingovým dovozem z ČLR.

4.3.2. Objem dovozu z ČLR a jeho podíl na trhu

(117)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl následně stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii uvedenou výše v tabulce 3 ve 113. bodě odůvodnění.

(118)

Dovoz výrobků z litiny z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

	2013	2014	2015	Období šetření
Objem dovozu z ČLR (v tunách)	126 790	157 728	152 494	147 186
Index	100	124	120	116
Podíl na trhu (%)	21,7	27,0	27,4	27,3
Index	100	125	126	126
Zdroj: Eurostat, ověřená tvrzení žadatelů a odpovědi na dotazník.

(119)

Objem dovozu z ČLR do Unie během posuzovaného období vzrostl o 16 %. Po 24 % zvýšení v letech 2013 až 2014 se dovoz z ČLR v roce 2015 postupně snížil o 4 procentní body a v období šetření o další 4 procentní body.

(120)

Souběžně se podíl na trhu Unie, který připadá na dovoz z ČLR, zvýšil z 21,7 % v roce 2013 na 27,3 % v období šetření.

(121)

CCCME vyjádřila obavy ohledně spolehlivosti údajů o dovozu. Tvrdila, že se žadatelé opírají o údaje Eurostatu, které plně neodpovídají definici dotčeného výrobku.

(122)

Komise konstatuje, že žadatelé ve svém podnětu vysvětlili svou metodu, jak s použitím údajů Eurostatu dospěli k takovým údajům o dovozu, které se týkají pouze dotčeného výrobku. Jelikož nejsou k dispozici spolehlivější metody a údaje, vycházela Komise při stanovení objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR z této metody používající údaje Eurostatu s vyloučením mříží odvodňovacích žlábků. Kromě toho CCCME neposkytla žádné jiné údaje. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.3.3. Ceny dovozu z ČLR a cenové podbízení

(123)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.

(124)

Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

	2013	2014	2015	Období šetření
Ceny dovozu z ČLR	1 088	1 123	1 247	1 136
Index	100	103	115	104
Zdroj: Eurostat.

(125)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se za posuzované období zvýšily o 4 %. Po 15 % zvýšení mezi roky 2013 a 2015 došlo mezi rokem 2015 a obdobím šetření k prudkému poklesu o 11 procentních bodů.

(126)

Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou založeny na statistikách dovozu a že podrobný sortiment typů výrobku není znám, není vývoj cen zcela spolehlivý.

(127)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

(1)	váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku tří výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných nezávislým odběratelům na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu; a

(2)

odpovídajícího váženého průměru cen jednotlivých typů výrobků dovážených od pěti vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení ve výši 1,7 % u výrobků z šedé litiny a 2,7 % u výrobků z tvárné litiny.

(128)

Komise provedla cenové srovnání u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu tří výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Z tohoto srovnání vyplynulo, že rozpětí cenového podbízení se pohybovala od 35,4 % do 42,7 %.

4.4. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1. Obecné poznámky

(129)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinku dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(130)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(131)

Pro účely zjištění újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(132)

Komise posoudila makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, růst, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu) na základě informací poskytnutých žadateli a výrobci v Unii. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii.

(133)

Sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdilo, že podle makroekonomických ukazatelů je situace výrobního odvětví Unie jako celku příznivá a stabilní. Údaje odrážejí celkový pokles evropské poptávky po výrobku, který je předmětem šetření, jenž by neměl být přičítán dovozu z ČLR a Indie.

(134)

Komise ověřila makroekonomické ukazatele, které poskytli žadatelé. Údaje týkající se výrobního odvětví Unie jako celku byly založeny na skutečných údajích týkajících se žadatelů a spolupracujících výrobců a na ověřených odhadech poskytnutých žadateli, pokud jde o zbývající část výrobního odvětví Unie.

(135)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že soubor makroekonomických údajů je pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie reprezentativní.

(136)

Komise posoudila mikroekonomické ukazatele (průměrné jednotkové prodejní ceny, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic) na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly řádně ověřeny. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku.

4.4.2. Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(137)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

	2013	2014	2015	Období šetření
Objem výroby (v tunách)	378 424	390 209	362 881	361 561
Index	100	103	96	96
Výrobní kapacita (v tunách)	697 794	688 543	665 308	669 176
Index	100	99	95	96
Využití kapacity (%)	54,2	56,7	54,5	54,0
Index	100	104	100	99
Zdroj: ověřená tvrzení žadatelů a odpovědi na dotazník.

(138)

Objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 4 %. Po mírném zvýšení v letech 2013 až 2014 se objem výroby v roce 2015 snížil o 7 procentních bodů a v období šetření zůstal stabilní.

(139)

Pokles objemu výroby mezi rokem 2014 a obdobím šetření byl způsoben poklesem spotřeby, jak je znázorněno v tabulce 3 ve 113. bodě odůvodnění, jakož i rostoucím objemem dumpingového dovozu z ČLR.

(140)

Oznámené číselné údaje týkající se výrobní kapacity výrobního odvětví Unie se týkají technické kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy, jež jsou výrobním odvětvím považovány za standardní a týkají se doby potřebné pro nastavení, údržby, překážek a dalších obvyklých přerušení práce.

(141)

Na tomto základě lze vyvodit, že výrobní kapacita od roku 2013 do roku 2015 poklesla o 5 procentních bodů a poté došlo k malému nárůstu o 1 procentní bod.

(142)

Objem výroby a výrobní kapacita sledovaly zhruba stejný sestupný trend, ale využití kapacity zůstalo během posuzovaného období stabilní. Celkově zůstalo využití kapacity během posuzovaného období na velmi nízké úrovni.

4.4.2.2. Objem prodeje a podíl na trhu

(143)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

	2013	2014	2015	Období šetření
Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)	355 353	343 683	320 748	317 276
Index	100	97	90	89
Podíl na trhu (%)	60,8	58,8	57,6	58,8
Index	100	97	95	97
Zdroj: ověřená tvrzení žadatelů a odpovědi na dotazník

(144)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 11 %.

(145)

Podobně jako v případě vývoje objemu výroby byl i pokles objemu prodeje mezi rokem 2014 a obdobím šetření způsoben klesající spotřebou na trhu Unie, jak je vysvětleno ve 113. bodě odůvodnění, jakož i rostoucím objemem dumpingového dovozu z ČLR.

(146)

Kvůli zvyšujícímu se objemu dovozu z ČLR na trhu s klesající spotřebou se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 3 %.

4.4.2.3. Růst

(147)

Spotřeba v Unii klesala postupně od roku 2013 do období šetření, a sice o 8 %, tj. o téměř 46 000 tun. Tento pokles má negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie, objem prodeje a výroby i zaměstnanost.

4.4.2.4. Zaměstnanost a produktivita

(148)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

	2013	2014	2015	Období šetření
Počet zaměstnanců	3 123	3 288	2 929	2 910
Index	100	105	94	93
Produktivita (v tunách na FTE)	121,2	118,7	123,9	124,2
Index	100	98	102	103
Zdroj: ověřená tvrzení žadatelů a odpovědi na dotazník.

(149)

Ve výrobním odvětví Unie poklesla zaměstnanost během posuzovaného období o 7 %. Tento pokles byl reakcí na 4 % snížení objemu výroby v důsledku poklesu poptávky a zvýšení objemu dumpingového dovozu z ČLR.

4.4.2.5. Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(150)

Zjištěné dumpingové rozpětí u dovozu z ČLR je podstatně vyšší než de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(151)

V roce 2005 uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých odlitků pocházejících z ČLR (4). Tato opatření byla v září 2011 zrušena (5). Údaje shromážděné během tohoto šetření naznačují, že dumping se v Unii v průběhu posuzovaného období objevil znovu.

4.4.3. Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1. Ceny a činitele ovlivňující ceny

(152)

Vážený průměr jednotkových prodejních cen tří výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

	2013	2014	2015	Období šetření
Průměrná prodejní cena (v EUR za tunu)	1 595	1 567	1 536	1 511
Index	100	98	96	95
Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)	1 511	1 500	1 480	1 464
Index	100	99	98	97
Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(153)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období průběžně snížily o 5 %, zatímco průměrné jednotkové výrobní náklady poklesly o 3 %.

(154)

S cílem omezit ztrátu podílu na trhu a soutěžit s levným dumpingovým dovozem z ČLR byli výrobci v Unii nuceni snížit své prodejní ceny. Snížení ceny převyšuje snížení jejich výrobních nákladů, k němuž došlo především v důsledku poklesu cen surovin v posuzovaném období.

4.4.3.2. Náklady práce

(155)

Průměrné náklady práce u tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

	2013	2014	2015	Období šetření
Průměrné náklady práce (v EUR)	56 018	55 789	57 977	57 501
Index	100	100	103	103
Zdroj: ověřená tvrzení žadatelů a odpovědi na dotazník.

(156)

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 3 %.

4.4.3.3. Zásoby

(157)

Stav zásob tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

	2013	2014	2015	Období šetření
Konečný stav zásob (v tunách)	29 456	36 406	33 824	32 971
Index	100	124	115	112
Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(158)

Konečný stav zásob tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 12 %. Nárůst, k němuž došlo v letech 2013 až 2014, byl způsoben zvýšením objemu výroby, zatímco prodej na trhu Unie poklesl.

(159)

Hlavním důvodem zvýšení stavu zásob bylo, že ačkoli výrobní odvětví Unie omezilo svůj objem výroby, objem prodeje klesal rychleji, jelikož výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu ve prospěch čínského dovozu.

4.4.3.4. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(160)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u tří výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

	2013	2014	2015	Období šetření
Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)	5,3	4,3	3,7	3,1
Index	100	81	69	59
Peněžní tok (v tisících EUR)	34 956	15 206	22 551	21 672
Index	100	44	65	62
Investice (v tisících EUR)	47 996	47 287	46 781	43 991
Index	100	99	97	92
Návratnost investic (%)	35,6	30,4	28,3	31,2
Index	100	86	80	88
Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(161)

Komise stanovila ziskovost tří výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(162)

U výrobního odvětví Unie došlo během posledních deseti let k postupnému snižování zisků. Zatímco v roce 2006 činila ziskovost výrobců v Unii přibližně 10 %, v prvním roce posuzovaného období činila pouze 5,3 % a v průběhu posuzovaného období se nadále zhoršovala. Ziskovost tří společností zařazených do vzorku se v průběhu posuzovaného období snížila o 41 %.

(163)

Tento negativní trend byl způsoben snížením objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie za ceny, které se v posuzovaném období snižovaly rychleji než výrobní náklady.

(164)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok se v posuzovaném období snížil o 38 %. Po 56 % poklesu mezi lety 2013 a 2014, který byl ovlivněn zvýšením výroby ve srovnání s rokem 2013, zatímco prodej se snižoval, se peněžní tok v roce 2015 zlepšil. Nicméně negativní trend pokračoval i v období šetření, přičemž pokles byl poměrně malý.

(165)

Investice jsou čisté účetní hodnoty aktiv. Investice mezi lety 2013 a 2015 postupně klesly o 3 procentní body, a poté v období šetření prudce poklesly o 5 procentních bodů. V posuzovaném období se investice celkově snížily o 8 %. Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty investic, která odráží výši odpisů aktiv. Návratnost investic se průběhu posuzovaného období snížila o 12 %. Po trvalém poklesu v letech 2013 až 2015, který byl ovlivněn značným poklesem prodeje, se v období šetření poněkud zlepšila. Tento ukazatel jako takový však nevypovídá o stavu výrobního odvětví Unie. Aktiva výrobního odvětví Unie jsou téměř v plné výši odepsána, a čistá hodnota aktiv je tedy nízká, což má za následek uměle vysokou návratnost investic.

(166)

Špatná finanční situace výrobního odvětví Unie mezi rokem 2013 a obdobím šetření omezovala jeho schopnost získávat kapitál. Odvětví vyrábějící výrobky z litiny je kapitálově náročné a jsou pro ně charakteristické opakující se značné investice, a to každých 15 až 20 let, které jsou nutné pro modernizaci strojů pro výrobu. Výrobní zařízení výrobního odvětví Unie rychle stárnou a výrobní odvětví Unie vyžaduje značné a dlouhodobé investice, aby bylo schopno dále fungovat. Návratnost investic během posuzovaného období není k pokrytí takových značných investic dostatečná.

4.4.4. Závěr o újmě

(167)

Z posouzení výše uvedených činitelů vyplývá, že mezi rokem 2013 a obdobím šetření omezilo výrobní odvětví Unie výrobu (– 4 %) a přišlo o část svého podílu na trhu. Čtyři slévárny v Unii během posuzovaného období zkrachovaly.

(168)

Kromě toho se ziskovost výrobců v Unii mezi rokem 2013 a obdobím šetření snížila téměř na polovinu, na velmi nízkou úroveň.

(169)

Navíc se během posuzovaného období vyvíjely negativně i další ukazatele újmy, jako je kapacita (– 4 %), objem prodeje v Unii (– 11 %) a zaměstnanost (– 7 %).

(170)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(171)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být ve stejnou dobu poškozeno i jinými známými činiteli.

(172)

Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z ČLR, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii, snížení poptávky, hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii, řízení výrobního odvětví Unie a údajná segmentace na trhu Unie.

5.1. Účinky dumpingového dovozu

(173)

Ceny dumpingového dovozu z ČLR se během období šetření výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a rozpětí tohoto cenového podbízení bylo v rozmezí od 35,4 % do 42,7 %, což vedlo ke snížení podílů na trhu a zisků výrobního odvětví Unie (z 5,3 % v roce 2013 na 3,1 % v období šetření). Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ve skutečnosti přišlo o 11 % objemu prodeje na trhu, který se zmenšil o 8 %, zatímco objem dovozu z ČLR vzrostl o 16 %.

(174)

V průběhu posuzovaného období byla celková ztráta podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 2,1 procentního bodu absorbována zvýšením podílu dumpingového dovozu z ČLR na trhu o 5,6 procentního bodu.

5.2. Účinky jiných činitelů

5.2.1. Dovoz ze třetích zemí

(175)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

Země		2013	2014	2015	Období šetření
Indie	Objem (v tunách)	37 917	51 561	51 452	46 004
	Index	100	136	136	121
	Podíl na trhu (%)	6,5	8,8	9,2	8,5
	Průměrná cena	945	1 027	1 055	976
	Index	100	109	112	103
Jiné třetí země	Objem (v tunách)	64 843	31 263	32 373	29 468
	Index	100	48	50	45
	Podíl na trhu (%)	11,1	5,4	5,8	5,5
	Průměrná cena	928	1 702	1 770	1 795
	Index	100	183	190	193
Celkový dovoz ze všech třetích zemí kromě ČLR	Objem (v tunách)	102 759	82 824	83 825	75 471
	Index	100	81	82	73
	Podíl na trhu (%)	17,6	14,2	15,0	14,0
	Průměrná cena	922	1 269	1 317	1 282
	Index	100	138	143	139
Zdroj: Eurostat, ověřená tvrzení žadatelů.

(176)

Objem dovozu z jiných zemí než z ČLR se v posuzovaném období snížil o 27 %, a sice ze 102 759 tun v roce 2013 na 75 471 tun v období šetření. Jeho podíl na trhu se snížil o 20 %. Většina tohoto dovozu pocházela z Indie (61 % v období šetření). Dovoz ze třetích zemí představoval v období šetření přibližně 34 % veškerého dovozu do Unie, přičemž dovoz z Indie činil v období šetření přibližně 21 %.

(177)

Objem dovozu z Indie se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 19 %, a sice z 37 917 tun v roce 2013 na asi 46 004 tun v období šetření. Indický podíl na trhu se zvýšil o 30 %, a sice z 6,5 % v 2013 na 8,5 % období šetření.

(178)

Během posuzovaného období získala ČLR podíl na trhu částečně od výrobního odvětví Unie a částečně od třetích zemí jiných než Indie, i když nelze vyloučit, že Indie zvýšila svůj podíl na trhu rovněž alespoň částečně na úkor výrobního odvětví Unie.

(179)

Kromě toho se ceny dovozu z Indie během období šetření podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie na podobné úrovni jako čínské dovozní ceny (od 40 % do 50 %). Na základě objemu v tunách byly čínské dovozní ceny během posuzovaného období v průměru vyšší než indické ceny. Tento cenový rozdíl však není směrodatný, jelikož sortiment výrobků je u indického a čínského vývozu odlišný. Indický vývoz do EU sestával hlavně z šedé litiny, zatímco čínský vývoz tvořila hlavně tvárná litina. Kvůli relativně vyšší křehkosti šedé litiny je pro výrobek z šedé litiny zapotřebí větší množství materiálu než pro výrobek z tvárné litiny, pokud má být dosaženo srovnatelné účinnosti. Výrobky z šedé litiny jsou proto těžší, což má za následek podobnou úroveň cen u jednoho kusu dotčeného výrobku.

(180)

Jelikož indický dovoz se podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie, přispěl k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. U indického dovozu se však jednalo o mnohem nižší objem a podíl na trhu (podíl na trhu v období šetření ve výši 8,5 % ve srovnání s 27,3 % v případě ČLR). Konkrétně je třeba uvést, že během období šetření byl dovoz z ČLR (147 186 tun během období šetření) mnohem významnější a více než třikrát vyšší než dovoz z Indie (46 004 tun během období šetření). Z toho vyplývá, že indický dovoz nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a nemohl mít více než nepatrný dopad na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(181)

Z analýzy údajů Eurostatu vyplynulo, že dovozní ceny z jiných zemí než z Indie a z ČLR v posuzovaném období vzrostly, a tím dosáhly úrovní, které jsou vyšší než ceny výrobního odvětví Unie během období šetření, zatímco objem dovozu se během posuzovaného období snížil o 55 % (z 64 843 tun na 29 468 tun) (6). Tento dovoz proto nemohl výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu.

(182)

Komise také souhrnně analyzovala dovoz z jiných zemí než z ČLR. Objem dovozu klesl o 27 %, průměrná cena se zvýšila o 39 % a byla výrazně vyšší než ceny dovozu z ČLR. Z toho vyplývá, že dovoz ze všech jiných zemí než ČLR nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a nemohl mít na tuto újmu více než nepatrný dopad.

5.2.2. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(183)

Objem vývozu tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

	2013	2014	2015	Období šetření
Objem vývozu (v tunách)	14 030	16 015	19 363	19 842
Index	100	114	138	141
Průměrná cena (v EUR)	1 452	1 509	1 463	1 443
Index	100	104	101	99
Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(184)

Pokud jde o objem a hodnotu, vývoz výrobců v Unii pro odběratele ve spojení a odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období zvýšil. Průměrná jednotková cena vývozu pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, zůstává mnohem vyšší než průměrná jednotková cena čínského dovozu. Prodej výrobního odvětví Unie na vývoz proto nepřispěl k malé ziskovosti a nízkému využití kapacity výrobního odvětví Unie. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěla k utrpěné újmě.

(185)

Sdružení dovozců tvrdilo, že jakákoli údajná podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena především výrazným snížením vývozu Unie během posuzovaného období.

(186)

Komise uvedla, že sdružení dovozců používá pro své odůvodnění údaje Eurostatu. Jak je vysvětleno v 36. bodě odůvodnění, dotčený výrobek je označen kódem s předponou „ex“ nomenklatury Eurostatu, a Eurostat proto neposkytuje údaje na úrovni definice dotčeného výrobku.

(187)

Ověřené údaje od výrobců v Unii naznačují zvýšení objemu vývozu výrobku, který je předmětem šetření, jak je znázorněno v tabulce 14 ve 183. bodě odůvodnění.

(188)

Sdružení dovozců nepředložilo žádné odůvodnění pro vyvrácení ověřených údajů poskytnutých společnostmi zařazenými do vzorku, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

5.2.3. Snížení poptávky

(189)

Sdružení dovozců tvrdilo, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie souvisí s trhy v odvětví stavebnictví, výstavby budov a inženýrského stavitelství, které se dosud plně nezotavily z hospodářské krize. Kromě toho způsobily výrobnímu odvětví Unie problémy i nejisté vyhlídky s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie. Sdružení dovozců však pro toto tvrzení neposkytlo přesvědčivé důkazy.

(190)

Kromě toho indické výrobní odvětví tvrdilo, že žadatelé původně neposkytli žádné důkazy prokazující přímou vazbu mezi uzavřením sléváren výrobců v Unii, a sice společností Aco, Dois Portos a EJ Access Systems, a tlakem způsobeným údajně dumpingovým dovozem z ČLR a Indie. Toto uzavření sléváren se však časově shodovalo s nárůstem dumpingového dovozu z ČLR, ztrátou podílu na trhu a poklesem cen a ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(191)

Komise konstatovala, že během posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 8 %, zatímco prodej výrobního odvětví Unie se snížil o 11 % a objem čínského dumpingového dovozu vzrostl o 16 %. Komise proto dospěla k závěru, že i kdyby měl pokles poptávky v období šetření vliv na situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie, nemohl narušit příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise proto tato tvrzení zamítla.

5.2.4. Hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii

(192)

Sdružení dovozců tvrdilo, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, souvisí s hospodářskou soutěží uvnitř Unie mezi výrobci usazenými v členských státech východní Evropy, která měla za následek újmu způsobenou výrobcům usazeným v členských státech západní Evropy.

(193)

Žadatelé výše uvedenému tvrzení oponovali a argumentovali, že výrobci ze střední a východní Evropy se příliš nesnažili soutěžit v členských státech západní Evropy, protože trh v západních členských státech nebyl vzhledem k dumpingovému dovozu z ČLR natolik přitažlivý.

(194)

Komise poukázala na skutečnost, že uvnitř Unie existuje obchod s výrobky z litiny, a to i mezi členskými státy střední/východní a západní Evropy navzájem. Tento obchod uvnitř Unie vykazuje v posuzovaném období stabilní vývoj, a proto nemohl přispět k újmě, která byla v posuzovaném období způsobena. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.2.5. Řízení výrobního odvětví Unie

(195)

Sdružení dovozců tvrdilo, že slabší postavení výrobního odvětví Unie lze přičíst neúčinným rozhodnutím, které přijímalo vedení společností, a nedostatečným investicím do výzkumu a vývoje.

(196)

Sdružení dovozců pro tato tvrzení neposkytlo žádné důkazy. Komise proto tato tvrzení zamítla.

5.2.6. Segmentace na trhu Unie

(197)

CCCME prohlásila, že existují významné rozdíly, pokud jde o prodávané typy výrobku, v závislosti na zeměpisné poloze členských států, které souvisejí zejména s rozdělením na výrobky z šedé litiny a výrobky z tvárné litiny. Zdá se, že odběratelé z jednotlivých členských států důsledně používají jeden z těchto dvou výrobků. Výrobní odvětví Unie je rozděleno na výrobu šedé litiny a výrobu tvárné litiny a u dovozu z ČLR se jedná převážně o tvárnou litinu, zatímco u dovozu z Indie převážně o šedou litinu. Tuto otázku nadneslo rovněž indické výrobní odvětví

(198)

CCCME tvrdila, že újmu způsobenou v členském státě, v němž se prodává především šedá litina, nelze přičíst čínskému dovozu dotčeného výrobku, neboť si navzájem nekonkurují.

(199)

Komise uvedla, že trh Unie je jednotný trh, kde platí celoevropská norma a rovněž vnitrostátní normy a kde dochází k obchodu uvnitř Unie a k pronikání dovozu. I když může existovat potenciální preference pro výrobky z šedé litiny, nebo pro výrobky z tvárné litiny, prodej a výroba nejsou založeny výlučně na typu litiny. Oba typy mají totéž konečné použití a jsou vzájemně nahraditelné. Komise proto považovala výrobky z šedé litiny a výrobky z tvárné litiny za zaměnitelné výrobky.

(200)

CCCME dále tvrdila, že část výrobního odvětví Unie se specializuje na výrobu a prodej nestandardních výrobků. Dovoz se nestandardních výrobků netýká a újma související s takovými výrobky nemůže být přičítána dovozu z ČLR nebo Indie.

(201)

Komise použila systém kategorizace výrobků, který umožnil srovnání dovážených výrobků s obdobnými výrobky vyráběnými výrobním odvětvím Unie. Rozdíly mezi výrobky jsou tedy při zjišťování úrovně újmy zohledněny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.3. Závěr týkající se příčinných souvislostí

(202)

Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z ČLR.

(203)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(204)

Prozatímně nebylo zjištěno, že by další zjištěné činitele, jako je dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii, snížení poptávky, hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii, řízení výrobního odvětví Unie a údajná segmentace na trhu Unie, narušily příčinnou souvislost, a to ani při zohlednění jejich případného kombinovaného účinku.

(205)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je dumpingový dovoz z ČLR a že ostatní činitele, zohledněné jednotlivě či společně, tuto příčinnou souvislost nenarušily.

6. ZÁJEM UNIE

(206)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění dumpingu působícího újmu může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl zjištěn na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

6.1. Zájem výrobního odvětví Unie

(207)

Výrobní odvětví Unie se skládá jak z velkých, tak z malých a středních společností a v průběhu posuzovaného období přímo zaměstnávalo zhruba 3 000 zaměstnanců v souvislosti s výrobou obdobného výrobku. Toto odvětví je zastoupeno hlavně v Belgii, Francii, Německu, Španělsku a Spojeném království a k výrobě v malém měřítku dochází v Chorvatsku, České republice, Finsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Slovinsku a Švédsku.

(208)

Osm výrobců v Unii (z nichž dva jsou vzájemně ve spojení) během šetření spolupracovalo. Žádný ze známých výrobců nevznesl proti zahájení šetření námitku. Jak je uvedeno v oddílu 4.4.4 výše, při zkoumání vývoje ukazatelů újmy od počátku posuzovaného období pociťovalo celé výrobní odvětví Unie zhoršení své situace a negativní vliv dumpingového dovozu.

(209)

Komise očekává, že uložení prozatímního antidumpingového cla obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie, ukončí pokles cen a umožní výrobnímu odvětví Unie, aby znovu získalo svůj podíl na trhu. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň, která se považuje pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví za nezbytnou.

(210)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem. Komise připomíná, že většina ukazatelů újmy vykazovala od počátku posuzovaného období negativní trend. Významně byly dotčeny zejména ukazatele újmy týkající se finančních výsledků výrobců v Unii zařazených do vzorku, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic.

(211)

Proto je důležité, aby se ceny vrátily na úroveň, která umožní všem výrobcům fungovat za podmínek spravedlivého obchodu na trhu Unie. Kdyby opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie jako velmi pravděpodobné.

(212)

Komise proto vyvodila předběžný závěr, že uložení antidumpingového cla by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie. Uložení antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo překonat účinky zjištěného dumpingu působícího újmu.

6.2. Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(213)

Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, 28 dovozců, z nichž 19 jsou členy sdružení dovozců uvedeného v 7. bodě odůvodnění, při šetření spolupracovalo a tři z nich byli zařazeni do vzorku. Spolupracující dovozci představují 62 % dovozu z ČLR a Indie. Tři dovozci zařazení do vzorku představují 42 % objemu dovezeného všemi spolupracujícími dovozci. Všichni tři dovozci zařazení do vzorku spolu s ostatními členy sdružení dovozců se vyslovili proti uložení opatření.

(214)

Sdružení dovozců tvrdilo, že přijetí antidumpingových opatření není v zájmu Unie, protože by vedlo k narušení hospodářské soutěže na trhu Unie a bránilo dovozu dotčeného výrobku do Unie, jelikož dovoz z ČLR a Indie představuje téměř veškerý dovoz do Unie.

(215)

Žadatelé se vyslovili proti tomuto argumentu a uvedli, že uložení antidumpingových opatření obnoví ceny v Unii na úroveň, která umožňuje spravedlivou hospodářskou soutěž, aniž by došlo k uzavření trhu pro dovoz z ČLR nebo Indie nebo aniž by jakýkoli výrobce v Unii získal dominantní postavení na trhu Unie.

(216)

Sdružení dovozců tvrdilo, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, již čelí vážným obtížím, když si chtějí zajistit dostatečné dodávky výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie, a to z důvodu vertikální integrace výrobců v Unii, a tyto obtíže se ještě zhorší, pokud budou uložena antidumpingová opatření.

(217)

Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie prodává nezávislým distributorům a není vertikálně integrováno, jak tvrdilo sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení. Výrobní odvětví Unie funguje v současné době s nízkou mírou využití kapacity a přibližně 10 % dovozu pochází z jiných zemí než z ČLR a Indie, takže by se dovozci mohli přeorientovat na výrobu v Unii nebo na jiný dovoz. Komise se proto domnívá, že žadatelé by mohli zabezpečit dodávky tak, aby byli schopni uspokojit veškerou dodatečnou poptávku.

(218)

Podle sdružení dovozců představují většinu dovozců, kteří nejsou ve spojení, malé a střední podniky, které mají omezenou kapacitu, aby mohly přizpůsobit své podnikání situaci po uložení antidumpingových opatření.

(219)

Komise posoudila tvrzení jak dovozců, tak žadatelů a dospěla k závěru, že na základě stávajících údajů přidávají dovozci v Unii určitou hodnotou a nemohli by antidumpingové clo absorbovat bez zvýšení cen. Komise porovnala průměrné prodejní ceny dovozců a výrobního odvětví Unie a dospěla k závěru, že existuje prostor pro zvýšení cen.

(220)

Ačkoli dovozci tvrdili, že je pro ně obtížné přejít na alternativní zdroje dodávek z důvodu nákladů na formy a certifikace, Komise dospěla k závěru, že to možné je, a to z následujících důvodů. Výrobní odvětví Unie funguje při 54 % využití kapacity a zdá se, že Indie, u níž prozatímně nebyl zjištěn dumping, vyrábí stále více tvárné litiny, a je proto kromě jiných zemí, jako je Turecko a Norsko, možným zdrojem dodávek.

(221)

Komise zjistila, že pokud jde o zaměstnanost, hrají dovozci jen nedůležitou úlohu. Zatímco tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, zaměstnávají přibližně 1 200 osob, dva dovozci zařazení do vzorku, kteří dovážejí z ČLR, zaměstnávají v souvislosti s dotčeným výrobkem méně než 100 osob.

(222)

Komise dospěla k závěru, že na základě informací dostupných v této fázi, které ještě po uložení prozatímních opatření ověří, není pravděpodobný dopad opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, podstatný a nepřevažuje nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie.

6.3. Zájem uživatelů

(223)

Hlavními koncovými uživateli dotčeného výrobku jsou veřejné služby. Pro uživatele představuje dotčený výrobek jen malou část jejich nákladů v často velkých projektech infrastruktury.

(224)

Sdružení dovozců vyjádřilo obavu, že antidumpingová opatření povedou ke zvýšení cen v neprospěch koncových uživatelů, kterými jsou především veřejné subjekty. Koncoví uživatelé se však nemohou spoléhat na ceny nižší, než jsou náklady, na úkor výrobního odvětví Unie.

(225)

Žádné sdružení uživatelů nebo spotřebitelů se nepřihlásilo. Jelikož tyto strany nijak nespolupracovaly, učinila Komise závěr, že uložení prozatímních opatření by jejich situaci nijak nepatřičně neovlivnilo.

6.4. Závěr ohledně zájmu Unie

(226)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

7. PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(227)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby čínský dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu. Pokud jde o Indii, vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn žádný dumping, nebudou uložena žádná prozatímní opatření, ale šetření bude pokračovat, dokud se nedospěje ke konečným zjištěním.

7.1. Úroveň pro odstranění újmy

(228)

Za účelem zjištění úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(229)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout při prodeji obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(230)

Aby bylo možné stanovit zisk, jakého lze přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, vzala Komise v úvahu zisk z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, který se používá pro účely zjištění úrovně pro odstranění újmy.

(231)

Cílový zisk byl předběžně stanoven na 5,3 % podle zisku dosaženého v roce 2013 z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Jelikož dumpingový dovoz zaznamenal značné zvýšení v roce 2014 a poté se stabilizoval, má se za to, že úroveň zisku z roku 2013 odráží zisk, jehož by bylo možné přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Úroveň pro odstranění újmy poté Komise zjistila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří jsou zařazeni do vzorku, v ČLR, která byla řádně upravena o dovozní náklady a cla a jež byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(232)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 94. až 98. bod odůvodnění).

7.2. Prozatímní opatření

(233)

Na dovoz výrobků z litiny pocházejících z ČLR by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala úrovně pro odstranění újmy a dumpingová rozpětí. Výše cla by měla být stanovena na úrovni dumpingového rozpětí nebo na úrovni pro odstranění újmy, podle toho, která z těchto úrovní je nižší.

(234)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

Společnost	Dumpingové rozpětí (%)	Úroveň pro odstranění újmy (%)	Prozatímní antidumpingové clo (%)
Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory	25,3	70,7	25,3
Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd	39,1	59,9	39,1
Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd	42,8	80,7	42,8
Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd	28,9	77,8	28,9
Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd	33,1	73,5	33,1
Ostatní spolupracující společnosti	33,1	72,1	33,1
Všechny ostatní společnosti	42,8	80,7	42,8

(235)

Na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření byly pro dotčené společnosti stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Odrážely tedy situaci zjištěnou během tohoto šetření týkajícího se těchto společností. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(236)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (7). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(237)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

8. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(238)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(239)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich částí, v současnosti kódů KN ex 7325 10 00 (kód TARIC 7325100031) a ex 7325 99 10 (kód TARIC 7325991051), které pocházejí z Čínské lidové republiky.

Tyto výrobky se používají k:

—	zakrytí podzemních nebo podpovrchových systémů a/nebo přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům, a

—	umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a/nebo výhledu na podzemní nebo podpovrchové systémy.

Tyto výrobky mohou být strojově zpracované, natřené, lakované a/nebo pokryté jinými materiály (mimo jiné betonem, dlažebními deskami nebo obkládačkami).

Z definice dotčeného výrobku jsou vyloučeny tyto typy výrobku:

—	mříže odvodňovacích žlábků, na něž se vztahuje norma EN 1433, jako součásti určené k montáži na žlábky z polymeru, plastu nebo betonu, umožňující odtok povrchové vody do žlábku,

—	požární hydranty.

2. Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost	Prozatímní antidumpingové clo (%)	Doplňkový kód TARIC
Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory	25,3	C221
Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd	39,1	C222
Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd	42,8	C223
Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd	28,9	C224
Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd	33,1	C225
Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze	33,1	Viz příloha
Všechny ostatní společnosti	42,8	C999

3. Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

4. Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5. Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

1. Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost mohou zúčastněné strany:

a)	požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)	předložit Komisi své písemné připomínky a

c)	požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

2. Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost se mohou strany uvedené v čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036 vyjádřit k uplatňování prozatímních opatření.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. srpna 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky a Indie (Úř. věst. C 461, 10.12.2016, s. 22).

(3) Komise obvykle používá tři roky až do období šetření, viz např. prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/141 ze dne 26. ledna 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 22, 27.1.2017, s. 14) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1559 ze dne 18. září 2015 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 25).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1212/2005 ze dne 25. července 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 199, 29.7.2005, s. 1).

(5) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 871/2011 ze dne 26. srpna 2011 o zastavení přezkumu před pozbytím platnosti a částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření týkajících se dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky o zrušení uvedených opatření (Úř. věst. L 227, 2.9.2011, s. 1).

(6) Průměrná cena dovozu z jiných zemí než z Indie a ČLR za rok 2013 není reprezentativní, jelikož určitý objem tohoto dovozu pochází, podle údajů Eurostatu, ze zemí a území neuváděných z obchodních nebo vojenských důvodů v rámci obchodu uvnitř EU za nereprezentativní ceny.

(7) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

PŘÍLOHA

Čínští spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku:

Název	Doplňkový kód TARIC
Baoding City Maikesaier Casting Ltd	C226
Baoding GB Metal Products Co., Ltd	C232
Baoding Hualong Casting Co., Ltd	C233
Baoding Shuanghu Casting Co., Ltd	C234
Bo Tou Chenfeng Casting Co., Ltd	C235
Botou City Minghang Casting Co., Ltd	C236
Botou City Qinghong Foundry Co., Ltd a společnost ve spojení Cangzhou Qinghong Foundry Co., Ltd	C237
Botou City Simencun Town Bai Fo Tang Casting Factory	C238
Botou Dongli Foundry Co., Ltd	C239
Botou GuangTai Precision Casting Factory	C240
Botou Mancheng Foundry Co., Ltd	C241
Botou Okai Foundry Co., Ltd	C242
Botou Sanjiang Casting Co., Ltd	C243
Botou TongYang Casting Factory	C244
Botou Weili Precision Casting Co., Ltd	C245
Botou Xinrong Foundry Co., Ltd	C246
Botou Zhengxin Foundry Co., Ltd	C247
Cangzhou Hongyuan Machinery & Foundry Co., Ltd	C248
Cangzhou Yadite Casting Machinery Co., Ltd	C249
Changsha Jinlong Foundry Industry Co., Ltd	C250
Changyi City ChangZhan Casting Co., Ltd	C251
China National Minerals Co., Ltd	C252
Dingxiang Sitong Forging and Casting Industrial	C253
Dingzhou Dongyu Foundry Co., Ltd	C254
Handan City Jinzhu Foundry Co., Ltd	C255
Handan Haolin Casting Co., Ltd	C256
HanDan Qunshan Foundry Co., Ltd	C257
Handan Yanyuan Machinery Foundry Co., Ltd	C258
Handan Yuanyang Foundry Co.,Ltd	C259
Handan Zhangshui Pump Manufacturing Co., Ltd	C260
Hebei Cheng'An Babel Casting Co., Ltd	C261
Hebei Feixiang East Foundry Products Co., Ltd	C262
Hebei Jinghua Casting Co., Ltd.	C263
Hebei Shunda Foundry Co., Ltd	C264
Hebei Tengfeng Metal Products Co., Ltd	C265
Hebei Zhonghe Foundry Co., Ltd	C266
Hengtong Valve Co., LTD	C267
Heping Cast Co., Ltd. Yi County	C268
Jiaocheng County Honglong Machinery Manufacturing Co., Ltd	C269
Jiaocheng County Xinlei Machinery Manufacturing Co., Ltd	C270
Jiaocheng County Xinxing Casting Co., Ltd	C271
Laiwu City Haitian Machinery Plant	C272
Laiwu Xinlong Weiye Foundry Co., Ltd	C273
Lianyungang Ganyu Xingda Casting Foundry	C274
Lingchuan County Rainbow Casting Co., Ltd	C275
Lingshouxian Boyuan Fountry Co., Ltd	C276
Pingyao County Master Casting Co., Ltd	C277
Qingdao Jiatailong Industrial co., Ltd	C278
Qingdao Jinfengtaike Machinery Co., Ltd	C279
Qingdao Qitao Casting Co., Ltd	C280
Qingdao Shinshu Casting Co., Ltd	C281
Qingyuanxian Yueda Fountry Co., Ltd	C282
Rockhan Technology Co., Ltd	C283
Shahe City Fangyuan Casting Co., Ltd	C284
Shandong Hongma Engineering Machinery Co., Ltd	C285
Shandong Lulong Group Co., Ltd	C286
Shanxi Associated Industrial Co., Ltd	C287
Shanxi Jiaocheng Xinglong Casting Co., Ltd	C288
Shanxi Solid Industrial Co., Ltd	C289
Shanxi Yuansheng Casting and Forging Industrial Co., Ltd	C290
Shaoshan Huanqiu Castings Foundry	C291
Tang County Kaihua Metal Products Co., Ltd	C292
Tangxian Hongyue Machinery Accessory Foundry Co., Ltd	C293
Tianjin Jinghai Chaoyue Industrial and Commercial Co., Ltd	C294
Tianjin Yu Xing Da Casting Co., Ltd	C295
Wangdu Junrong Foundry Co., Limited	C296
Weifang Nuolong Machinery Co., Ltd	C297
Weifang Stable Casting Co., Ltd	C298
Weifang Weikai Casting Co., Ltd	C299
Wen Shui Hengli Nature of the Company	C300
Wuhan RedStar Agro-Livestock Machinery Co. Ltd	C301
Zibo Joy's Metal Co., Ltd	C302

17.8.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 211/46

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1481

ze dne 14. srpna 2017,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2017) 5589)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech. Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí těchto členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Uvedený výčet zahrnuje některé oblasti Lotyšska, Litvy a Polska.

(2)

V červenci 2017 se objevilo několik ohnisek afrického moru prasat u prasat domácích v územně správních jednotkách gminy Kąkolewnica, Podedwórze a Włodawa v Polsku. Tato ohniska se objevila v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tato ohniska představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(3)

V červenci 2017 se objevilo několik případů výskytu afrického moru u prasat divokých v Bauskas novads, Dobeles novads a Talsu novads v Lotyšsku, v Pasvaliorajono savivaldybė v Litvě a rovněž v územně správních jednotkách gminy Hanna a Tuczna v Polsku, v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, nebo v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části II zmíněné přílohy, avšak v těsné blízkosti oblastí uvedených v části I uvedené přílohy. Tyto případy představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(4)

Při posuzování rizika pro zdraví zvířat vyplývajícího z nové nákazové situace v případě afrického moru prasat v Lotyšsku, Litvě a Polsku by měl být zohledněn vývoj současné epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu u dotčených populací domácích a volně žijících prasat v Unii. Aby bylo možné provádět cílená veterinární opatření pro tlumení stanovená v prováděcím rozhodnutí 2014/709/EU a předejít dalšímu šíření afrického moru prasat a zároveň i zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a aby se rovněž zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je třeba změnit seznam Unie obsahující oblasti podléhající veterinárním opatřením stanovený v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí tak, aby odrážel změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu v Lotyšsku, Litvě a Polsku.

(5)

V důsledku toho by oblasti zasažené posledními ohnisky afrického moru prasat u prasat domácích v Polsku, které jsou v současnosti uvedeny v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, měly být nyní uvedeny v části III zmíněné přílohy a do části I zmíněné přílohy by měly být zahrnuty nové oblasti v Polsku.

(6)	Kromě toho by oblasti zasažené posledními případy afrického moru prasat u prasat divokých v Lotyšsku, Litvě a Polsku, které jsou v současnosti uvedeny v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, měly být nyní uvedeny v části II zmíněné přílohy.

(7)	Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 14. srpna 2017.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„

PŘÍLOHA

ČÁST I

1. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Hiiu maakond.

2. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Aizputes novads,

—	Alsungas novads,

—	Auces novada Bēnes, Vecsaules, Vītiņu un Ukru pagasts, Auces pilsēta,

—	Bauskas novada Īslīces pagasts,

—	Bauskas pilsēta,

—	Brocēnu novads,

—	Dobeles novada Penkules pagasts,

—	Jelgavas novada Glūdas, Svētes, Platones, Vircavas, Jaunsvirlaukas, Zaļenieku, Vilces, Lielplatones, Elejas un Sesavas pagasts,

—	Kandavas novada Vānes un Matkules pagasts,

—	Kuldīgas novads,

—	Pāvilostas novada Sakas pagasts un Pāvilostas pilsēta,

—	republikas pilsēta Jelgava,

—	Rundāles novads,

—	Saldus novada Ezeres, Jaunauces, Jaunlutriņu, Kursīšu, Lutriņu, Novadnieku, Pampāļu, Rubas, Saldus, Vadakstes, Zaņas, Zirņu, Zvārdes un Šķēdes pagastis, Saldus pilsēta,

—	Skrundas novads,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Tērvetes novads,

—	Ventspils novada Jūrkalnes pagasts.

3. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Joniškio rajono savivaldybė,

—	Jurbarko rajono savivaldybė,

—	Kalvarijos savivaldybė,

—	Kazlų Rūdos savivaldybė,

—	Kelmės rajono savivaldybė,

—	Marijampolės savivaldybė,

—	Pakruojo rajono savivaldybė: Lygūmų, Linkuvos, Pakruojo ir Pašvitinio seniūnijos,

—	Panevėžio rajono savivaldybė: Krekenavos seniūnijos dalis į vakarus nuo Nevėžio upės,

—	Radviliškio rajono savivaldybė: Aukštelkų, Baisogalos, Grinkiškio, Radviliškio, Radviliškio miesto, Skėmių, Šaukoto, Šeduvos miesto, Šaulėnų ir Tyrulių,

—	Raseinių rajono savivaldybė,

—	Šakių rajono savivaldybė,

—	Šiaulių miesto savivaldybė,

—	Šiaulių rajono savivaldybė,

—	Vilkaviškio rajono savivaldybė.

4. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

—	gminy Kalinowo, Prostki, Stare Juchy i gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

—	gminy Biała Piska, Orzysz, Pisz i Ruciane Nida w powiecie piskim,

—	gminy Miłki i Wydminy w powiecie giżyckim,

—	gminy Olecko, Świętajno i Wieliczki w powiecie oleckim.

w województwie podlaskim:

—

gmina Brańsk z miastem Brańsk, gminy Boćki, Rudka, Wyszki, część gminy Bielsk Podlaski położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 (w kierunku północnym od miasta Bielsk Podlaski) i przedłużonej przez wschodnią granicę miasta Bielsk Podlaski i drogę nr 66 (w kierunku południowym od miasta Bielsk Podlaski), miasto Bielsk Podlaski, część gminy Orla położona na zachód od drogi nr 66 w powiecie bielskim,

—	gminy Dąbrowa Białostocka, Kuźnica, Janów, Nowy Dwór, Sidra, Suchowola i Korycin w powiecie sokólskim,

—	gminy Dziadkowice, Grodzisk i Perlejewo w powiecie siemiatyckim,

—	gminy Kolno z miastem Kolno, Mały Płock i Turośl w powiecie kolneńskim,

—	gminy Juchnowiec Kościelny, Suraż, Turośń Kościelna, Łapy i Poświętne w powiecie białostockim,

—	powiat zambrowski,

—	gminy Bakałarzewo, Raczki, Rutka-Tartak, Suwałki i Szypliszki w powiecie suwalskim,

—	gminy Sokoły, Kulesze Kościelne, Nowe Piekuty, Szepietowo, Klukowo, Ciechanowiec, Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew w powiecie wysokomazowieckim,

—	powiat augustowski,

—	gminy Łomża, Miastkowo, Nowogród, Piątnica, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

—	powiat miejski Białystok,

—	powiat miejski Łomża,

—	powiat miejski Suwałki,

—	powiat sejneński.

w województwie mazowieckim:

—	gminy Bielany, Ceranów, Jabłonna Lacka, Sabnie, Sterdyń, Repki i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

—	gminy Domanice, Kotuń, Mokobody, Przesmyki, Paprotnia, Skórzec, Suchożebry, Mordy, Siedlce, Wiśniew i Zbuczyn w powiecie siedleckim,

—	powiat miejski Siedlce,

—	gminy Lelis, Łyse, Rzekuń, Troszyn, Czerwin i Goworowo w powiecie ostrołęckim,

—	gminy Olszanka i Łosice w powiecie łosickim,

—	powiat ostrowski.

w województwie lubelskim:

—	gminy Stary Brus i Urszulin w powiecie włodawskim,

—	gminy Borki, Czemierniki, Komarówka Podlaska, Radzyń Podlaski z miastem Radzyń Podlaski, Ulan-Majorat i Wohyń w powiecie radzyńskim,

—	gminy Rossosz, Wisznice, Sosnówka i Łomazy w powiecie bialskim,

—	gmina Adamów, Krzywda, Serokomla, Stanin, Trzebieszów, Wojcieszków i gmina wiejska Łuków w powiecie łukowskim,

—	gminy Dębowa Kłoda, Jabłoń, Milanów, Parczew, Siemień i Sosnowica w powiecie parczewskim,

—	gminy Dorohusk, Kamień, Chełm, Ruda – Huta, Sawin i Wierzbica w powiecie chełmskim,

—	powiat miejski Chełm,

—	gminy Firlej, Kock, Niedźwiada, Ostrówek, Ostrów Lubelski i Uścimów w powiecie lubartowskim.

ČÁST II

1. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Abja vald,

—	Alatskivi vald,

—	Elva linn,

—	Haaslava vald,

—	Haljala vald,

—	Halliste vald,

—	Harju maakond (välja arvatud osa Kuusalu vallast, mis asub lõuna pool maanteest nr 1 (E20), Aegviidu vald ja Anija vald),

—	Ida-Viru maakond,

—	Kambja vald,

—	Karksi vald,

—	Kihelkonna vald,

—	Konguta vald,

—	Kõpu vald,

—	Kuressaare linn,

—	Lääne maakond,

—	Lääne-Saare vald,

—	Laekvere vald,

—	osa Leisi vallast, mis asub lääne pool Kuressaare-Leisi maanteest (maanatee nr 79),

—	Luunja vald,

—	Mäksa vald,

—	Meeksi vald,

—	Muhu vald,

—	Mustjala vald,

—

Nõo vald,

—	osa Tamsalu vallast, mis asub kirde pool Tallinna-Tartu raudteest,

—	Pärnu maakond (välja arvatud Audru ja Tõstamaa vald),

—	Peipsiääre vald,

—	Piirissaare vald,

—	Põlva maakond,

—	Puhja vald,

—	Rägavere vald,

—	Rakvere linn,

—	Rakvere vald,

—	Rannu vald,

—	Rapla maakond,

—	Rõngu vald,

—	Ruhnu vald,

—	Salme vald,

—	Sõmeru vald,

—	Suure-Jaani vald,

—	Tähtvere vald,

—	Tartu linn,

—	Tartu vald,

—	Tarvastu vald,

—	Torgu vald,

—	Ülenurme vald,

—	Valga maakond,

—	Vara vald,

—	Vihula vald,

—	Viljandi linn,

—	Viljandi vald,

—	Vinni vald,

—	Viru-Nigula vald,

—	Võhma linn,

—	Võnnu vald,

—	Võru maakond.

2. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Ādažu novads,

—	Aglonas novada Kastuļinas, Grāveru un Šķeltovas pagasts,

—	Aizkraukles novads,

—	Aknīstes novads,

—	Alojas novads,

—	Alūksnes novads,

—	Amatas novads,

—	Apes novada Trapenes, Gaujienas un Apes pagasts, Apes pilsēta,

—	Auces novada Lielauces un Īles pagasts,

—	Babītes novads,

—	Baldones novads,

—	Baltinavas novads,

—	Balvu novada Vīksnas, Bērzkalnes, Vectilžas, Lazdulejas, Briežuciema, Tilžas, Bērzpils un Krišjāņu pagasts,

—	Bauskas novada Mežotnes, Codes, Dāviņu, Gailīšu, Brunavas, Ceraukstes un Vecsaules pagasts,

—	Beverīnas novads,

—	Burtnieku novads,

—	Carnikavas novads,

—	Cēsu novads,

—	Cesvaines novads,

—	Ciblas novads,

—	Dagdas novads,

—	Daugavpils novada Vaboles, Līksnas, Sventes, Medumu, Demenas, Kalkūnes, Laucesas, Tabores, Maļinovas, Ambeļu, Biķernieku, Naujenes, Vecsalienas, Salienas un Skrudalienas pagasts,

—	Dobeles novada Dobeles, Annenieku, Bikstu, Zebrenes, Naudītes, Auru, Krimūnu, Bērzes un Jaunbērzes pagasts, Dobeles pilsēta,

—	Dundagas novads,

—	Engures novads,

—	Ērgļu novads,

—	Garkalnes novada daļa, kas atrodas uz ziemeļrietumiem no autoceļa A2,

—	Gulbenes novada Līgo pagasts,

—	Iecavas novads,

—	Ikšķiles novada Tīnūžu pagasta daļa, kas atrodas uz dienvidaustrumiem no autoceļa P10, Ikšķiles pilsēta,

—	Ilūkstes novads,

—	Jaunjelgavas novads,

—	Jaunpils novads,

—	Jēkabpils novads,

—	Jelgavas novada Kalnciema, Līvbērzes un Valgundes pagasts,

—	Kandavas novada Cēres, Kandavas, Zemītes un Zantes pagasts, Kandavas pilsēta,

—	Kārsavas novads,

—	Ķeguma novads,

—	Ķekavas novads,

—	Kocēnu novads,

—	Kokneses novads,

—	Krāslavas novads,

—	Krimuldas novada Krimuldas pagasta daļa, kas atrodas uz ziemeļaustrumiem no autoceļa V89 un V81, un Lēdurgas pagasta daļa, kas atrodas uz ziemeļaustrumiem no autoceļa V81 un V128,

—	Krustpils novads,

—	Lielvārdes novads,

—	Līgatnes novads,

—	Limbažu novada Skultes, Limbažu, Umurgas, Katvaru, Pāles un Viļķenes pagasts, Limbažu pilsēta,

—	Līvānu novads,

—	Lubānas novads,

—	Ludzas novads,

—	Madonas novads,

—	Mālpils novads,

—	Mārupes novads,

—	Mazsalacas novads,

—	Mērsraga novads,

—	Naukšēnu novads,

—	Neretas novads,

—	Ogres novads,

—	Olaines novads,

—	Ozolnieku novads,

—	Pārgaujas novads,

—	Pļaviņu novads,

—	Preiļu novada Saunas pagasts,

—	Priekuļu novads,

—	Raunas novada Raunas pagasts,

—	republikas pilsēta Daugavpils,

—	republikas pilsēta Jēkabpils,

—	republikas pilsēta Jūrmala,

—	republikas pilsēta Rēzekne,

—	republikas pilsēta Valmiera,

—

Rēzeknes novada Audriņu, Bērzgales, Čornajas, Dricānu, Gaigalavas, Griškānu, Ilzeskalna, Kantinieku, Kaunatas, Lendžu, Lūznavas, Maltas, Mākoņkalna, Nagļu, Ozolaines, Ozolmuižas, Rikavas, Nautrēnu, Sakstagala, Silmalas, Stoļerovas, Stružānu un Vērēmu pagasts un Feimaņu pagasta daļa, kas atrodas uz ziemeļiem no autoceļa V577 un Pušas pagasta daļa, kas atrodas uz ziemeļaustrumiem no autoceļa V577 un V597,

—	Riebiņu novada Sīļukalna, Stabulnieku, Galēnu un Silajāņu pagasts,

—	Rojas novads,

—	Ropažu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa P10,

—	Rugāju novada Lazdukalna pagasts,

—	Rūjienas novads,

—	Salacgrīvas novads,

—	Salas novads,

—	Saulkrastu novads,

—	Siguldas novada Mores pagasts un Allažu pagasta daļa, kas atrodas uz dienvidiem no autoceļa P3,

—	Skrīveru novads,

—	Smiltenes novada Brantu, Blomes, Smiltenes, Bilskas un Grundzāles pagasts un Smiltenes pilsēta,

—	Strenču novads,

—	Talsu novads,

—	Tukuma novads,

—	Valkas novads,

—	Varakļānu novads,

—	Vecpiebalgas novads,

—	Vecumnieku novads,

—	Ventspils novada Ances, Tārgales, Popes, Vārves, Užavas, Piltenes, Puzes, Ziru, Ugāles, Usmas un Zlēku pagasts, Piltenes pilsēta,

—	Viesītes novads,

—	Viļakas novads,

—	Viļānu novads,

—	Zilupes novads.

3. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Alytaus miesto savivaldybė,

—	Alytaus rajono savivaldybė,

—	Anykščių rajono savivaldybė,

—	Birštono savivaldybė,

—	Biržų miesto savivaldybė,

—	Biržų rajono savivaldybė: Nemunėlio Radviliškio, Pabiržės, Pačeriaukštės ir Parovėjos seniūnijos,

—	Elektrėnų savivaldybė,

—	Ignalinos rajono savivaldybė,

—	Jonavos rajono savivaldybė: Žeimių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr 144 ir į vakarus nuo kelio Nr 232,

—	Kaišiadorių miesto savivaldybė,

—	Kaišiadorių rajono savivaldybė,

—	Kauno miesto savivaldybė,

—	Kauno rajono savivaldybės: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Domeikavos, Ežerėlio, Garliavos apylinkių, Garliavos, Karmėlavos, Kačerginės, Kulautuvos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Raudondvario, Ringaudų, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Užliedžių, Vilkijos apylinkių, Vilkijos, Zapyškio seniūnijos,

—	Kėdainių rajono savivaldybė savivaldybės: Dotnuvos, Gudžiūnų, Josvainių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr 3514 ir Nr 229, Krakių, Kėdainių miesto, Surviliškio, Truskavos, Vilainių ir Šėtos seniūnijos,

—	Kupiškio rajono savivaldybė: Noriūnų, Skapiškio, Subačiaus ir Šimonių seniūnijos,

—	Molėtų rajono savivaldybė,

—	Pakruojo rajono savivaldybė: Guostagalio, Klovainių, Rozalimo ir Žeimelio seniūnijos,

—	Pasvalio rajono savivaldybė: Joniškėlio apylinkių, Joniškėlio miesto, Namišių, Saločių, Pušaloto ir Vaškųseniūnijos,

—	Radviliškio rajono savivaldybė: Pakalniškių ir Sidabravo seniūnijos,

—	Prienų miesto savivaldybė,

—	Prienų rajono savivaldybė,

—	Rokiškio rajono savivaldybė,

—	Šalčininkų rajono savivaldybė,

—	Širvintų rajono savivaldybė,

—	Švenčionių rajono savivaldybė,

—	Trakų rajono savivaldybė,

—	Ukmergės rajono savivaldybė,

—	Utenos rajono savivaldybė,

—	Vilniaus miesto savivaldybė,

—	Vilniaus rajono savivaldybė,

—	Visagino savivaldybė,

—	Zarasų rajono savivaldybė.

4. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie podlaskim:

—	gmina Dubicze Cerkiewne, części gmin Kleszczele i Czeremcha położone na wschód od drogi nr 66 w powiecie hajnowskim,

—	gmina Kobylin-Borzymy w powiecie wysokomazowieckim,

—	gminy Grabowo i Stawiski w powiecie kolneńskim,

—	gminy Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

—	gminy Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Michałowo, Supraśl, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady i Choroszcz w powiecie białostockim,

—

część gminy Bielsk Podlaski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 (w kierunku północnym od miasta Bielsk Podlaski) i przedłużonej przez wschodnią granicę miasta Bielsk Podlaski i drogę nr 66 (w kierunku południowym od miasta Bielsk Podlaski), część gminy Orla położona na wschód od drogi nr 66 w powiecie bielskim,

—	gminy Sokółka, Szudziałowo i Krynki w powiecie sokólskim.

w województwie lubelskim:

—	gminy Sławatycze i Tuczna w powiecie bialskim.

ČÁST III

1. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Aegviidu vald,

—	Anija vald,

—	Audru vald,

—	Järva maakond,

—	Jõgeva maakond,

—	Kadrina vald,

—	Kolga-Jaani vald,

—

Kõo vald,

—	Laeva vald,

—	Laimjala vald,

—	osa Leisi vallast, mis asub ida pool Kuressaare-Leisi maanteest (maantee nr 79),

—	osa Kuusalu vallast, mis asub lõuna pool maanteest nr 1 (E20),

—	osa Tamsalu vallast, mis asub edela pool Tallinna-Tartu raudteest,

—	Orissaare vald,

—	Pihtla vald,

—	Pöide vald,Rakke vald,

—	Tapa vald,

—	Tõstamaa vald,

—	Väike-Maarja vald,

—	Valjala vald.

2. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Apes novada Virešu pagasts,

—	Aglonas novada Aglonas pagasts,

—	Balvu novada Kubuļu un Balvu pagasts un Balvu pilsēta,

—	Daugavpils novada Nīcgales, Kalupes, Dubnas un Višķu pagasts,

—	Garkalnes novada daļa, kas atrodas uz dienvidaustrumiem no autoceļa A2,

—	Gulbenes novada Beļavas, Galgauskas, Jaungulbenes, Daukstu, Stradu, Litenes, Stāmerienas, Tirzas, Druvienas, Rankas, Lizuma un Lejasciema pagasts un Gulbenes pilsēta,

—	Ikšķiles novada Tīnūžu pagasta daļa, kas atrodas uz ziemeļrietumiem no autoceļa P10,

—	Inčukalna novads,

—	Jaunpiebalgas novads,

—	Krimuldas novada Krimuldas pagasta daļa, kas atrodas uz dienvidrietumiem no autoceļa V89 un V81, un Lēdurgas pagasta daļa, kas atrodas uz dienvidrietumiem no autoceļa V81 un V128,

—	Limbažu novada Vidrižu pagasts,

—	Preiļu novada Preiļu, Aizkalnes un Pelēču pagasts un Preiļu pilsēta,

—	Raunas novada Drustu pagasts,

—	Rēzeknes novada Feimaņu pagasta daļa, kas atrodas uz dienvidiem no autoceļa V577 un Pušas pagasta daļa, kas atrodas uz dienvidrietumiem no autoceļa V577 un V597,

—	Riebiņu novada Riebiņu un Rušonas pagasts,

—	Ropažu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa P10,

—	Rugāju novada Rugāju pagasts,

—	Salaspils novads,

—	Sējas novads,

—	Siguldas novada Siguldas pagasts un Allažu pagasta daļa, kas atrodas uz ziemeļiem no autoceļa P3, un Siguldas pilsēta,

—	Smiltenes novada Launkalnes, Variņu un Palsmanes pagasts,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Vārkavas novads.

3. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Biržų rajono savivaldybė: Vabalninko, Papilio ir Širvenos seniūnijos,

—	Druskininkų savivaldybė,

—	Jonavos rajono savivaldybė: Bukonių, Dumsių, Jonavos miesto, Kulvos, Rūklos, Šilų, Upninkų, Užusalio seniūnijos ir Žeimių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr 144 ir į rytus nuo kelio Nr 232,

—	Kauno rajono savivaldybė: Babtų, Čekiškės ir Vandžiogalos seniūnijos,

—	Kėdainių rajono savivaldybė: Pelėdnagių, Pernaravos seniūnijos ir Josvainių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr 3514 ir Nr 229,

—	Kupiškio rajono savivaldybė: Alizavos ir Kupiškio seniūnijos,

—	Lazdijų rajono savivaldybė,

—	Panevėžio miesto savivaldybė,

—	Panevėžio rajono savivaldybė: Karsakiškio, Miežiškių, Naujamiesčio, Paįstrio, Raguvos, Ramygalos, Smilgių, Upytės, Vadoklių, Velžio seniūnijos ir Krekenavos seniūnijos dalis į rytus nuo Nevėžio upės,

—	Pasvalio rajono savivaldybė: Daujėnų, Krinčino, Pasvalio apylinkių, Pasvalio miesto ir Pumpėnų seniūnijos,

—	Varėnos rajono savivaldybė.

4. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie podlaskim:

—	powiat grajewski,

—	powiat moniecki,

—	gminy Czyże, Białowieża, Hajnówka z miastem Hajnówka, Narew, Narewka i części gminy Czeremcha i Kleszczele położone na zachód od drogi nr 66 w powiecie hajnowskim,

—	gminy Drohiczyn, Mielnik, Milejczyce, Nurzec-Stacja, Siemiatycze z miastem Siemiatycze w powiecie siemiatyckim.

w województwie mazowieckim:

—	gminy Platerów, Sarnaki, Stara Kornica i Huszlew w powiecie łosickim,

—	gmina Korczew w powiecie siedleckim.

w województwie lubelskim:

—	gminy Kodeń, Konstantynów, Janów Podlaski, Leśna Podlaska, Piszczac, Rokitno, Biała Podlaska, Zalesie i Terespol z miastem Terespol, Drelów, Międzyrzec Podlaski z miastem Międzyrzec Podlaski w powiecie bialskim.

—	powiat miejski Biała Podlaska,

—	gminy Radzyń Podlaski i Kąkolewnica w powiecie radzyńskim,

—	gminy Hanna, Hańsk, Wola Uhruska, Wyryki i gmina wiejska Włodawa w powiecie włodawskim,

—	gmina Podedwórze w powiecie parczewskim.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

—	tutto il territorio della Sardegna.

“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 211

České vydání	Právní předpisy	Ročník 60 17. srpna 2017

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1475 ze dne 26. ledna 2017 o klasifikaci vlastností pálených tašek, na které se vztahuje norma EN 1304, z hlediska mrazuvzdornosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ( 1 )	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1476 ze dne 11. srpna 2017 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1477 ze dne 11. srpna 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1051/2009 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	6
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1478 ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 1439/95, příloha III nařízení (ES) č. 748/2008 a příloha III prováděcího nařízení (EU) č. 593/2013, pokud jde o subjekt oprávněný vydávat doklady a osvědčení v Argentině	8
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1479 ze dne 16. srpna 2017 kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1240, pokud jde o uvolnění intervenčních zásob režimu rozdělování potravin nejchudším osobám	10
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1480 ze dne 16. srpna 2017, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky	14
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1481 ze dne 14. srpna 2017, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2017) 5589) ( 1 )	46

		Opravy
	*	Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2095 ze dne 26. září 2016, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy ( Úř. věst. L 326, 1.12.2016 )	58