ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 205

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
8. srpna 2017


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 ze dne 18. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie a zrušují nařízení Komise (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1431 ze dne 18. května 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie

39

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/1432 ze dne 7. srpna 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, pokud jde o kritéria pro schvalování účinných látek představujících nízké riziko ( 1 )

59

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1433 ze dne 7. srpna 2017 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Štajerski hmelj (CHZO))

63

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1434 ze dne 7. srpna 2017, kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 8. srpna 2017

65

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1435 ze dne 17. července 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Dohodou o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí programu přidružení EU-Moldavská republika

68

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1436 ze dne 1. prosince 2015 o státní podpoře SA.38762 (2015/C) na přeměnu elektrárny v Lynemouth na elektrárnu spalující biomasu, kterou hodlá poskytnout Spojené království (oznámeno pod číslem C(2015) 8441)  ( 1 )

70

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1437 ze dne 4. srpna 2017 o některých ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v České republice (oznámeno pod číslem C(2017) 5418)  ( 1 )

87

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1438 ze dne 4. srpna 2017, kterým se mění rozhodnutí 2007/131/ES o umožnění využívání rádiového spektra pro zařízení využívající ultraširokopásmovou technologii harmonizovaným způsobem ve Společenství (oznámeno pod číslem C(2017) 5456)  ( 1 )

89

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/1430

ze dne 18. května 2017,

kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie a zrušují nařízení Komise (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (1), a zejména na článek 42a, čl. 43 odst. 3, článek 57a, článek 65a, čl. 77 odst. 4, čl. 78 odst. 6, čl. 79 odst. 5, čl. 79b odst. 2, čl. 79c odst. 5, čl. 80 odst. 3, čl. 82a odst. 3, článek 93a, článek 136b, čl. 154a odst. 3 a čl. 156 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 40/94 (2), které bylo kodifikováno jako nařízení (ES) č. 207/2009, byl vytvořen zvláštní systém Unie pro ochranu ochranných známek, která se poskytuje na úrovni Unie na základě podání přihlášky u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“).

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 (3), kterým se mění nařízení (ES) č. 207/2009, uvádí pravomoci svěřené Komisi v uvedeném nařízení do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aby se zajistil soulad s novým právním rámcem, jenž z tohoto sladění vyplývá, měla by se prostřednictvím prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijmout určitá pravidla. Tato nová pravidla by se měla používat namísto stávajících pravidel, která jsou stanovena v nařízeních Komise (ES) č. 2868/95 (4) a (ES) č. 216/96 (5) a kterými se provádí nařízení (ES) č. 207/2009. Nařízení (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 by proto měla být zrušena.

(3)

Procesní pravidla pro námitky by měla zajistit účinné, účelné a rychlé zkoumání a zápis přihlášek ochranných známek EU úřadem s použitím postupu, který bude transparentní, důkladný, spravedlivý a nestranný. S cílem zvýšit právní jistotu a jasnost by procesní pravidla pro námitky měla zohledňovat rozšířené relativní důvody pro zamítnutí zápisu stanovené v nařízení (ES) č. 207/2009, zejména pokud jde o požadavky na přípustnost a odůvodnění námitkových řízení, a měla by být upravena tak, aby lépe odrážela judikaturu Soudního dvora Evropské unie a kodifikovala praxi úřadu.

(4)

Aby mohl být systém ochranných známek v Unii pružnější, jednotnější a modernější a aby se současně zajistila právní jistota, je vhodné snížit administrativní zátěž pro účastníky řízení inter partes tím, budou zmírněny požadavky na odůvodnění starších práv v případech, kdy je obsah relevantních důkazů přístupný on-line ze zdroje uznávaného úřadem, a rovněž požadavek na předkládání důkazů v jazyce řízení.

(5)

V zájmu jasnosti a právní jistoty je třeba jasným a vyčerpávajícím způsobem upřesnit požadavky týkající se změny přihlášky ochranné známky EU.

(6)

Procesní pravidla upravující zrušení a prohlášení neplatnosti ochranné známky EU by měla zajistit, aby ochranná známka EU mohla být zrušena nebo prohlášena za neplatnou účinným a účelným způsobem prostřednictvím transparentních, důkladných, spravedlivých a nestranných postupů. V zájmu větší jasnosti, soudržnosti a rovněž účinnosti a právní jistoty by měla být procesní pravidla upravující zrušení a prohlášení neplatnosti ochranné známky EU sladěna s pravidly, která se použijí na námitková řízení, přičemž by měly zůstat zachovány pouze ty rozdíly, které jsou nezbytné vzhledem ke specifické povaze řízení ve věci zrušení nebo prohlášení neplatnosti. Kromě toho by se žádosti o postoupení ochranné známky EU zapsané na jméno neoprávněného jednatele měly řídit stejným postupem jako řízení ve věci prohlášení neplatnosti, což by v praxi sloužilo jako alternativa zneplatnění ochranné známky.

(7)

Podle ustálené judikatury Soudního dvora (6) má úřad, pokud není stanoveno jinak, diskreční pravomoci při zkoumání důkazů předložených opožděně buď na podporu námitky, nebo k prokázání řádného užívání starší ochranné známky v souvislosti s námitkovými řízeními nebo řízeními ve věci prohlášení neplatnosti. S cílem zajistit právní jistotu by měla být v pravidlech upravujících námitková řízení nebo řízení ve věci prohlášení neplatnosti ochranné známky EU řádně zohledněna příslušná omezení této diskrece.

(8)

Aby se umožnil účinný a účelný a, v rozsahu odvolání vymezeném účastníky, úplný přezkum rozhodnutí přijatých úřadem v prvním stupni prostřednictvím transparentního, důkladného, spravedlivého a nestranného odvolacího řízení, které odpovídá specifické povaze práva duševního vlastnictví a zohledňuje zásady stanovené v nařízení (ES) č. 207/2009, je vhodné posílit právní jistotu a předvídatelnost tím, že se objasní a vymezí procesní pravidla a procesní záruky účastníků, zejména pokud žalovaná strana využije právo podat vedlejší odvolání.

(9)

Aby se zajistilo účinné a účelné uspořádání odvolacích senátů, měl by mít prezident, předsedové a členové odvolacích senátů mít při výkonu svých funkcí, které jsou jim svěřeny nařízením (ES) č. 207/2009 a tímto nařízením, povinnost zajistit vysokou kvalitu a jednotnost rozhodnutí, která přijímají nezávisle senáty ohledně odvolání, jakož i účinnost odvolacích řízení.

(10)

Aby se zajistila nezávislost prezidenta, předsedů a členů odvolacích senátů, jak stanoví článek 136 nařízení (ES) č. 207/2009, správní rada by měla k uvedenému článku přihlédnout, když přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu.

(11)

Aby se zvýšila transparentnost a předvídatelnost odvolacích řízení, měl by být jednací řád odvolacích senátů stanovený v současnosti v nařízeních (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 stanoven v jediném textu a měl by být řádně propojen s procesními pravidly použitelnými na orgány úřadu, jejichž rozhodnutí mohou být předmětem odvolání.

(12)

V zájmu jasnosti a právní jistoty je nezbytné kodifikovat a vyjasnit určitá procesní pravidla pro ústní jednání, zejména pravidla týkající se jazyka těchto jednání. Dále je vhodné zajistit větší účinnost a flexibilitu tím, že bude zavedena možnost účastnit se ústních jednání pomocí technických prostředků a nahradit zápisy z ústních jednání jejich záznamem.

(13)

Aby se řízení ještě více zjednodušila a stala se soudržnějšími, je vhodné stanovit základní strukturu a formát důkazů předkládaných úřadu v jakémkoli řízení a také důsledky nepředložení důkazů v souladu s uvedenou strukturou a formátem.

(14)

Aby se systém ochranných známek v Unii modernizoval a přizpůsobil éře internetu, je kromě toho vhodné stanovit definici „elektronických prostředků“ v souvislosti s oznámeními a také formy oznámení, které nejsou zastaralé.

(15)

V zájmu účinnosti, transparentnosti a uživatelské vstřícnosti by měl úřad dát k dispozici standardizované formuláře ve všech úředních jazycích úřadu pro komunikaci během řízení před úřadem, které lze vyplnit on-line.

(16)

V zájmu větší přesnosti, soudržnosti a účinnosti by mělo být zavedeno ustanovení o pozastavení námitkového řízení, řízení ve věci zrušení a neplatnosti a odvolacího řízení, které by rovněž stanovilo maximální dobu trvání pozastavení na žádost obou účastníků.

(17)

Pravidla upravující výpočet a délku lhůt, postupy pro zrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu v rejstříku, podrobná pravidla pro obnovení řízení a podrobnosti ohledně zastupování před úřadem musí zajišťovat bezproblémové, účinné a účelné fungování systému ochranných známek EU.

(18)

Je nezbytné zajistit účinný a účelný zápis mezinárodních ochranných známek způsobem, který bude plně v souladu s pravidly Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek.

(19)

Pravidla stanovená tímto nařízením doplňují ustanovení nařízení (ES) č. 207/2009, která byla změněna nařízením (EU) 2015/2424 s účinkem od 1. října 2017. Proto je třeba odložit použitelnost uvedených pravidel až od tohoto data.

(20)

Bez ohledu na zrušení nařízení (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 je třeba, aby se specifická ustanovení uvedených nařízení nadále používala na určitá řízení, jež byla zahájena před výše uvedeným datem, a to až do ukončení uvedených řízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla, která upřesňují:

a)

postup pro podávání a zkoumání námitky proti zápisu ochranné známky EU u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“);

b)

postup upravující změnu přihlášky ochranné známky EU;

c)

podrobnosti týkající se zrušení a prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, jakož i převodu ochranné známky EU zapsané na jméno neoprávněného jednatele;

d)

formální obsah odvolání a postup pro podávání a zkoumání odvolání, formální obsah a formu rozhodnutí odvolacích senátů a vrácení poplatku za odvolání, podrobnosti týkající se uspořádání odvolacích senátů a podmínky, za nichž rozhodnutí o odvolání přijímá jediný člen;

e)

podrobná pravidla pro ústní jednání a pro dokazování;

f)

podrobná pravidla pro oznámení prováděná úřadem a pravidla týkající se způsobů komunikace s úřadem;

g)

podrobná pravidla pro výpočet a délku lhůt;

h)

postup pro zrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu v rejstříku ochranných známek EU;

i)

podrobná pravidla pro obnovení řízení před úřadem;

j)

podmínky a postup pro jmenování společného zástupce, podmínky, za nichž musí zaměstnanci a kvalifikovaní zástupci předložit plnou moc, a obsah uvedené plné moci a okolnosti, za nichž může být osoba vyškrtnuta ze seznamu schválených kvalifikovaných zástupců;

k)

podrobná pravidla pro postup týkající se mezinárodních zápisů založených na základní přihlášce nebo základním zápisu v souvislosti s kolektivní ochrannou známkou, certifikační ochrannou známkou nebo garanční ochrannou známkou a pro postup pro podávání a zkoumání námitky proti mezinárodnímu zápisu.

HLAVA II

NÁMITKOVÉ ŘÍZENÍ A DŮKAZ O UŽÍVÁNÍ

Článek 2

Námitka

1.   Námitka může být vznesena na základě jedné či několika starších ochranných známek nebo jiných práv ve smyslu článku 8 nařízení (ES) č. 207/2009, pokud majitelé nebo oprávněné osoby vznášející námitku podle článku 41 nařízení (ES) č. 207/2009 mají nárok tak učinit v případě všech starších ochranných známek nebo práv. Pokud má starší ochranná známka více než jednoho majitele (spoluvlastnictví) nebo pokud může být starší právo vykonáváno více než jednou osobou, může námitku podle článku 41 nařízení (ES) č. 207/2009 předložit kterýkoli z majitelů nebo oprávněných osob nebo všechny tyto osoby.

2.   Námitka musí obsahovat:

a)

spisové číslo přihlášky, proti které se námitka podává, a jméno přihlašovatele ochranné známky EU;

b)

jasnou identifikaci starší známky nebo staršího práva, na kterých je námitka založena, konkrétně:

i)

pokud se námitka podává na základě starší známky ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 207/2009, spisové číslo nebo číslo zápisu starší známky, údaj o tom, zda je starší známka zapsanou ochrannou známkou nebo zda se jedná o přihlášku uvedené známky, a také údaj o tom, ve kterých členských státech či pro které členské státy, případně včetně území Beneluxu, je daná starší známka chráněna, nebo případně údaj o tom, že jde o ochrannou známku EU;

ii)

pokud se námitka podává na základě obecně známé známky ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009, údaj o tom, ve kterém členském státě (kterých členských státech) je známka obecně známá, a vyobrazení známky;

iii)

pokud se námitka podává na základě neexistence souhlasu majitele podle čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, údaj o území, na kterém je starší ochranná známka chráněna, vyobrazení známky a případně údaj o tom, zda se jedná o přihlášku nebo zápis starší známky, a v tom případě se poskytne spisové číslo nebo číslo zápisu;

iv)

pokud se námitka podává na základě starší známky nebo jiného označení ve smyslu čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009, údaj o jeho druhu nebo povaze, vyobrazení starší známky nebo označení a údaj o tom, zda existuje právo ke starší známce nebo označení v celé Unii nebo v jednom či více členských státech, a je-li tomu tak, údaj o tom, o které členské státy se jedná;

v)

pokud se námitka podává na základě staršího označení původu nebo zeměpisného označení ve smyslu čl. 8 odst. 4a nařízení (ES) č. 207/2009, údaj o jeho povaze, vyobrazení staršího označení původu nebo zeměpisného označení a údaj o tom, zda je chráněno v celé Unii nebo v jednom či více členských státech, a je-li tomu tak, údaj o tom, o které členské státy se jedná;

c)

důvody, na nichž se námitka zakládá, prostřednictvím prohlášení o tom, že jsou splněny požadavky podle čl. 8 odst. 1, 3, 4, 4a nebo 5 nařízení (ES) č. 207/2009 pro každou ze starších známek nebo práv, které uplatňuje účastník podávající námitku;

d)

v případě starší přihlášky nebo staršího zápisu ochranné známky den podání a případně i den zápisu a den vzniku práva přednosti starší známky;

e)

v případě starších práv podle čl. 8 odst. 4a nařízení (ES) č. 207/2009, datum podání přihlášky nebo, pokud není k dispozici, datum, od kterého se poskytuje ochrana;

f)

v případě starší přihlášky nebo staršího zápisu ochranné známky vyobrazení starší známky, jak byla zapsána nebo přihlášena; je-li starší známka barevná, musí být barevné i vyobrazení;

g)

údaj o výrobcích nebo službách, na kterých se zakládají důvody pro námitku;

h)

pokud jde o účastníka, který podal námitku:

i)

identifikace účastníka, který podal námitku, v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1431 (7);

ii)

pokud účastník, který podal námitku, jmenoval zástupce nebo pokud je zastoupení podle čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 povinné, jméno a místo podnikání zástupce podle čl. 2 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

iii)

pokud námitku podává nabyvatel licence nebo osoba mající podle příslušných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů nárok uplatnit starší právo, prohlášení v tom smyslu a údaje o oprávnění nebo nároku podat námitku;

i)

údaj o výrobcích nebo službách, proti kterým je námitka namířena; není-li takový údaj uveden, má se za to, že námitka je namířena proti všem výrobkům nebo službám napadené přihlášky ochranné známky EU.

3.   Pokud se námitka zakládá na více než jedné starší známce nebo starším právu, použije se na každou z uvedených známek, označení, označení původu nebo zeměpisných označení odstavec 2.

4.   Námitka může obsahovat rovněž odůvodněné prohlášení o důvodech, skutečnostech a argumentech, ze kterých námitka vychází, a důkazy na podporu námitky.

Článek 3

Používání jazyků v námitkových řízeních

Osoba, která podává námitku, nebo přihlašovatel může přede dnem, ke kterému se sporná část námitkového řízení považuje za zahájenou podle čl. 6 odst. 1, informovat úřad o tom, že se přihlašovatel a osoba, která podává námitku, dohodli pro námitková řízení podle čl. 119 odst. 7 nařízení (ES) č. 207/2009 na jiném jazyce. Pokud námitka nebyla podána v uvedeném jazyce, může přihlašovatel požadovat, aby osoba, která podává námitku, předložila překlad do tohoto jazyka. Tato žádost musí být doručena úřadu nejpozději ke dni, ke kterému se sporná část námitkového řízení považuje za zahájenou. Úřad stanoví lhůtu, ve které má osoba, která podává námitku, předložit překlad. Pokud překlad není předložen nebo je-li předložen pozdě, jazyk řízení, jak je určen v souladu s článkem 119 nařízení (ES) č. 207/2009 (dále jen „jazyk řízení“), se nemění.

Článek 4

Informace pro účastníky námitkových řízení

Námitka a jakékoliv dokumenty předložené osobou, která podává námitku, a jakákoliv sdělení adresovaná úřadem jednomu z účastníků před zjištěním ohledně přípustnosti se zašlou druhému účastníkovi, aby byl o podání námitky informován.

Článek 5

Přípustnost námitky

1.   Nebyl-li ve lhůtě k podání námitek stanovené v čl. 41 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 zaplacen poplatek za podání námitek, má se za to, že námitka nebyla podána. Byl-li poplatek za podání námitek zaplacen po uplynutí lhůty k podání námitek, vrátí se osobě, která námitku podala.

2.   Byla-li námitka podána po uplynutí lhůty k podání námitek, zamítne úřad námitku jako nepřípustnou.

3.   Byla-li námitka podána v jazyce, který není jedním z jazyků úřadu, jak vyžaduje čl. 119 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009, nebo pokud není v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. a), b) nebo c) tohoto nařízení a pokud tyto nedostatky nebyly odstraněny před uplynutím lhůty k podání námitek, zamítne úřad námitku jako nepřípustnou.

4.   Nepředloží-li osoba, která podává námitku, překlad požadovaný podle čl. 119 odst. 6 nařízení (ES) č. 207/2009, námitka se zamítne jako nepřípustná. Předloží-li osoba, která podává námitku, neúplný překlad, k nepřeložené části námitky se při zkoumání přípustnosti nepřihlédne.

5.   Není-li námitka v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 2 písm. d) až h), informuje o tom úřad osobu, která podává námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky ve lhůtě dvou měsíců odstranila. Nejsou-li nedostatky před uplynutím stanovené lhůty odstraněny, zamítne úřad námitku jako nepřípustnou.

6.   Úřad sdělí přihlašovateli jakékoliv zjištění podle odstavce 1 o tom, že se má za to, že námitka nebyla podána, a jakékoliv rozhodnutí o zamítnutí námitky z důvodu nepřípustnosti podle odstavců 2, 3, 4 nebo 5. V případě, že námitka byla zamítnuta v plném rozsahu jako nepřípustná podle odstavců 2, 3, 4 nebo 5 ještě před oznámením podle čl. 6 odst. 1, nepřijme se žádné rozhodnutí o nákladech.

Článek 6

Zahájení sporné části námitkového řízení a dřívější ukončení řízení

1.   Pokud je námitka shledána přípustnou podle článku 5, zašle úřad účastníkům sdělení, ve kterém je informuje, že sporná část námitkového řízení se považuje za zahájenou dva měsíce po doručení sdělení. Uvedené období může být prodlouženo celkem na 24 měsíců, jestliže oba účastníci požádají o prodloužení před uplynutím tohoto dvouměsíčního období.

2.   Pokud je během období uvedeného v odstavci 1 přihláška vzata zpět nebo omezena na výrobky nebo služby, proti kterým námitka nesměřuje, nebo pokud byl úřad informován o dohodě mezi účastníky nebo je-li přihláška zamítnuta při souběžném řízení, námitkové řízení se ukončí.

3.   Pokud během období uvedeného v odstavci 1 omezí přihlašovatel přihlášku tak, že z ní odstraní některé výrobky nebo služby, proti kterým námitka směřuje, vyzve úřad osobu, která námitku podala, aby ve lhůtě případně stanovené úřadem uvedla, zda na námitce trvá, a pokud ano, ve vztahu ke kterým zbývajícím výrobkům nebo službám. Vezme-li osoba, která námitku podala, s ohledem na uvedené omezení námitku zpět, námitkové řízení se ukončí.

4.   Pokud je před uplynutím období uvedeného v odstavci 1 námitkové řízení ukončeno podle odstavců 2 nebo 3, nepřijme se žádné rozhodnutí o nákladech.

5.   Pokud je před uplynutím období uvedeného v odstavci 1 námitkové řízení ukončeno z důvodu zpětvzetí nebo omezení přihlášky podle odstavce 2 nebo z důvodu zpětvzetí námitky podle odstavce 3, bude poplatek za podání námitek vrácen.

Článek 7

Odůvodnění námitky

1.   Úřad poskytne osobě, která námitku podala, příležitost předložit skutečnosti, důkazy a argumenty na podporu své námitky nebo doplnit jakékoliv skutečnosti, důkazy či argumenty, které již byly předloženy podle čl. 2 odst. 4. Za tímto účelem stanoví úřad lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce ode dne, kdy se sporná část námitkového řízení považuje v souladu s čl. 6 odst. 1 za zahájenou.

2.   Během období uvedeného v odstavci 1 předloží osoba, která námitku podala, rovněž důkazy o existenci, platnosti a rozsahu ochrany své starší známky nebo staršího práva a důkazy o svém oprávnění podat námitku. Osoba, která námitku podala, předloží zejména tyto důkazy:

a)

pokud se námitka podává na základě starší ochranné známky ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009, která není ochrannou známkou EU, důkazy o jejím podání nebo zápisu, a to tak, že předloží:

i)

kopii příslušného osvědčení o podání přihlášky nebo rovnocenného dokumentu vystaveného orgánem, u nějž byla přihláška ochranné známky podána, není-li ochranná známka dosud zapsána, nebo

ii)

je-li ochranná známka zapsána, kopii příslušného osvědčení o zápisu, a případně nejnovějšího osvědčení o obnově zápisu, které prokazuje, že ochranná známka je chráněna i po lhůtě uvedené v odstavci 1, nebo o jakémkoliv jeho prodloužení, nebo rovnocenné dokumenty vystavené orgánem, u nějž byla přihláška ochranné známky zapsána;

b)

pokud se námitka podává na základě obecně známé ochranné známky ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009, důkazy prokazující obecnou známost uvedené známky na příslušném území v případě výrobků nebo služeb uvedených v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. g) tohoto nařízení;

c)

pokud se námitka podává na základě neexistence souhlasu majitele podle čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, důkazy o majetkovém právu osoby, která námitku podala, na starší známku a o jejím vztahu s jednatelem nebo zástupcem;

d)

pokud se námitka podává na základě staršího práva ve smyslu čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009, důkazy prokazující užívání tohoto práva v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, a rovněž důkazy o jeho nabytí, pokračující existenci a rozsahu ochrany tohoto práva, a pokud se starší právo uplatňuje podle práva členského státu, také jasná identifikace obsahu tohoto vnitrostátního práva předložením publikací příslušných ustanovení nebo judikatury;

e)

pokud se námitka podává na základě staršího označení původu nebo zeměpisného označení ve smyslu čl. 8 odst. 4a nařízení (ES) č. 207/2009, důkazy o jeho nabytí, pokračující existenci a rozsahu jeho ochrany, a pokud se starší označení původu nebo zeměpisné označení uplatňuje podle práva členského státu, jasná identifikace obsahu tohoto vnitrostátního práva předložením publikací příslušných ustanovení nebo judikatury;

f)

pokud se námitka podává na základě známky s dobrým jménem ve smyslu čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009, kromě důkazů uvedených v písmenu a) tohoto odstavce také důkazy prokazující, že známka má dobré jméno v Unii nebo v dotčeném členském státě v případě výrobků nebo služeb uvedených v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. g) tohoto nařízení, a rovněž důkazy či argumenty prokazující, že užívání přihlašované ochranné známky bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

3.   Pokud jsou důkazy o podání přihlášky nebo zápisu starších práv podle odst. 2 písm. a) nebo případně odst. 2 písm. d) nebo e) nebo důkazy týkající se obsahu příslušných vnitrostátních právních předpisů přístupné on-line ze zdroje uznávaného úřadem, může strana, která podává námitku, takové důkazy poskytnout pomocí odkazu na uvedený zdroj.

4.   Veškerá osvědčení o přihlášce, zápisu nebo obnově nebo rovnocenné dokumenty uvedené v odst. 2 písm. a), d) nebo e), jakož i veškerá ustanovení použitelného vnitrostátního práva upravující nabývání práv a jejich rozsah ochrany podle odst. 2 písm. d) a e), včetně těch, které jsou dostupné on-line, jak je uvedeno v odstavci 3, musí být předloženy v jazyce řízení nebo k nim musí být přiložen překlad do uvedeného jazyka. Překlad předloží z vlastního podnětu osoba, která podává námitku, ve lhůtě stanovené pro předložení originálu. Na jakékoli jiné důkazy předložené osobou, která podává námitku, na podporu námitky se použije článek 24 prováděcího nařízení (EU) 2017/1431. K překladům předloženým po uplynutí příslušných lhůt se nepřihlédne.

5.   Úřad nepřihlédne k písemným podáním nebo jejich částem, které nebyly předloženy v jazyce řízení nebo nebyly přeloženy do jazyka řízení ve lhůtě stanovené úřadem v souladu s odstavcem 1.

Článek 8

Zkoumání námitky

1.   Pokud do uplynutí lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 nepředloží osoba, která podala námitku, žádné důkazy, nebo pokud jsou předložené důkazy zjevně irelevantní nebo zjevně nedostatečné pro splnění požadavků stanovených v čl. 7 odst. 2 pro jakákoli starší práva, námitka se zamítne jako neodůvodněná.

2.   Není-li námitka zamítnuta podle odstavce 1, informuje úřad o podání námitky přihlašovatele a vyzve jej, aby ve lhůtě stanovené úřadem předložil své vyjádření.

3.   Nepředloží-li přihlašovatel žádné vyjádření, rozhodne úřad o námitce na základě dostupných důkazů.

4.   Vyjádření přihlašovatele se sdělí osobě, která podala námitku, a úřad ji vyzve, považuje-li to za nezbytné, aby odpověděla ve lhůtě, kterou úřad stanoví.

5.   Pokud po uplynutí lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 předloží osoba, která podala námitku, skutečnosti nebo důkazy, které doplňují relevantní skutečnosti nebo důkazy předložené v uvedené lhůtě a které se týkají téhož požadavku stanoveného v čl. 7 odst. 2, úřad uplatní svou diskreční pravomoc podle čl. 76 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 při rozhodování o tom, zda tyto doplňující skutečnosti nebo důkazy přijme. Za tímto účelem přihlédne úřad zejména k fázi řízení a k tomu, zda tyto skutečnosti nebo důkazy prima facie budou pravděpodobně relevantní pro výsledek řízení a zda existují oprávněné důvody pro opožděné předložení těchto skutečností nebo důkazů.

6.   Úřad vyzve přihlašovatele, aby jako svou reakci předložil další vyjádření, považuje-li to za daných okolností za vhodné.

7.   Pokud námitka nebyla zamítnuta podle odstavce 1 a důkazy předložené osobou, která podala námitku, nejsou dostačující na podporu námitky podle článku 7 pro jakákoli starší práva, námitka se zamítne jako neodůvodněná.

8.   Ustanovení čl. 6 odst. 2 a 3 se použije obdobně po dni, ke kterému se sporná část námitkového řízení považuje za zahájenou. Pokud si přihlašovatel přeje vzít napadenou přihlášku zpět nebo ji omezit, učiní tak prostřednictvím samostatného dokumentu.

9.   Ve vhodných případech může úřad vyzvat účastníky, aby svá vyjádření omezili na určité otázky, a v takovém případě jim umožní vznést ostatní otázky v pozdější fázi řízení. Úřad není povinen informovat účastníka o možnost předložit některé relevantní skutečnosti nebo důkazy, které uvedený účastník nepředložil dříve.

Článek 9

Větší počet námitek

1.   Pokud byl proti téže přihlášce ochranné známky EU podán větší počet námitek, může je úřad zkoumat v rámci jednoho souboru řízení. Úřad se může následně rozhodnout, že uvedené námitky bude zkoumat samostatně.

2.   Pokud předběžné zkoumání jedné nebo několika námitek odhalí, že ochranná známka EU, pro niž byla podána přihláška, možná není způsobilá k zápisu, pokud jde o všechny výrobky nebo služby, pro které se zápis požaduje, nebo o některé z nich, může úřad ostatní námitková řízení týkající se uvedené přihlášky pozastavit. Úřad informuje osoby, které podaly námitky a kterých se toto pozastavení týká, o všech příslušných rozhodnutích přijatých v souvislosti s uvedenými řízeními, která pokračují.

3.   Jakmile se rozhodnutí o zamítnutí přihlášky uvedené v odstavci 1 stane pravomocným, považují se námitky, pro něž bylo řízení podle odstavce 2 pozastaveno, za vyřízené a dotčené osoby, které podaly námitky, jsou o tom informovány. Takové vyřízení se považuje za případ, kdy nedošlo k rozhodnutí ve věci ve smyslu čl. 85 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009.

4.   Úřad vrátí 50 % poplatku za podání námitek každé osobě, která námitku podala a jejíž námitka se považuje za vyřízenou podle odstavce 3, pokud k pozastavení řízení týkajícího se uvedené námitky došlo před zahájením sporné části řízení.

Článek 10

Důkaz o užívání

1.   Žádost o důkaz o užívání starší známky podle čl. 42 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 207/2009 je přípustná, pokud byla podána jako bezpodmínečný požadavek v samostatném dokumentu ve lhůtě stanovené úřadem podle čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Pokud přihlašovatel podal žádost o důkaz o užívání starší známky, která splňuje požadavky čl. 42 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 207/2009, vyzve úřad osobu, která podala námitku, aby poskytla požadovaný důkaz ve lhůtě stanovené úřadem. Pokud osoba, která podala námitku, nepředloží před uplynutím stanovené lhůty žádné důkazy nebo důvody pro neužívání nebo pokud jsou předložené důkazy zjevně nedostatečné nebo irelevantní, zamítne úřad námitku v rozsahu, v němž je založena na uvedené starší známce.

3.   Údaje a doklady o užívání musí uvádět místo, čas, rozsah a povahu užívání namítané ochranné známky u výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána a na základě kterých se námitka podává.

4.   Důkazy uvedené v odstavci 3 se předkládají v souladu s čl. 55 odst. 2 a články 63 a 64 a omezí se na předložení podpůrných dokumentů a předmětů, jako jsou například obaly, etikety, ceníky, katalogy, faktury, fotografie, inzeráty v tisku a písemná prohlášení podle čl. 78 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 207/2009.

5.   Žádost o důkaz o užívání může být předložena současně s předložením připomínek k důvodům, na kterých je námitka založena. Tato vyjádření mohou být rovněž podána společně s vyjádřeními v reakci na důkaz o užívání.

6.   Nejsou-li důkazy předložené osobou, která námitku podala, v jazyce námitkového řízení, může úřad vyzvat osobu, která námitku podala, aby poskytla překlad těchto důkazů do uvedeného jazyka podle článku 24 prováděcího nařízení (EU) 2017/1431.

7.   Pokud po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 předloží osoba, která podala námitku, údaje nebo důkazy, které doplňují relevantní skutečnosti nebo důkazy předložené již před uplynutím uvedené lhůty a týkají se téhož požadavku stanoveného v odstavci 3, úřad uplatní svou diskreční pravomoc podle čl. 76 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 při rozhodování o tom, zda uvedené doplňující údaje nebo důkazy přijme. Za tímto účelem přihlédne úřad zejména k fázi řízení a k tomu, zda tyto údaje nebo důkazy prima facie budou pravděpodobně relevantní pro výsledek řízení a zda existují oprávněné důvody pro opožděné předložení těchto údajů nebo důkazů.

HLAVA III

ZMĚNA PŘIHLÁŠKY

Článek 11

Změna přihlášky

1.   Žádost o změnu přihlášky podle čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 musí obsahovat:

a)

spisové číslo přihlášky;

b)

jméno a adresu přihlašovatele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

c)

údaj o prvku přihlášky, který se má změnit, a tento prvek v jeho změněné podobě;

d)

týká-li se změna vyobrazení známky, změněné vyobrazení známky podle článku 3 prováděcího nařízení (EU) 2017/1431.

2.   Pokud nejsou požadavky týkající se změny přihlášky splněny, sdělí úřad tento nedostatek přihlašovateli a stanoví lhůtu pro odstranění tohoto nedostatku. Pokud přihlašovatel nedostatek ve stanovené lhůtě neodstraní, úřad žádost o změnu zamítne.

3.   Pokud je změněná přihláška ochranné známky zveřejněna v souladu s čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, použijí se obdobně články 2 až 10 tohoto nařízení.

4.   Lze podat jedinou žádost o změnu téhož prvku ve dvou nebo více přihláškách téhož přihlašovatele.

5.   Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na žádosti o opravu jména nebo místa podnikání zástupce jmenovaného přihlašovatelem.

HLAVA IV

ZRUŠENÍ A NEPLATNOST NEBO POSTOUPENÍ

Článek 12

Žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti

1.   Žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti podle článku 56 nařízení (ES) č. 207/2009, která se předkládá úřadu, musí obsahovat:

a)

číslo zápisu ochranné známky EU, o jejíž zrušení nebo prohlášení neplatnosti se žádá, a jméno jejího majitele;

b)

důvody, na nichž se žádost zakládá, prostřednictvím prohlášení o tom, že jsou splněny příslušné požadavky stanovené v článcích 51, 52, 53, 73, 74, 74i nebo 74j nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

pokud jde o žadatele:

i)

identifikaci žadatele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

ii)

pokud žadatel jmenoval zástupce nebo pokud je zastoupení ve smyslu čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 povinné, jméno a místo podnikání zástupce podle čl. 2 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

d)

údaj o výrobcích nebo službách, ve vztahu k nimž se o zrušení nebo prohlášení neplatnosti žádá; pokud nejsou takové údaje uvedeny, má se za to, že žádost se týká všech výrobků nebo služeb, na něž se vztahuje napadená ochranná známka EU.

2.   Kromě požadavků stanovených v odstavci 1 musí žádost o prohlášení neplatnosti založené na relativních důvodech obsahovat:

a)

v případě žádosti podle čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 identifikaci staršího práva, na kterém je žádost založena, v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, který se na takovou žádost použije obdobně;

b)

v případě žádosti podle čl. 53 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 údaj o povaze staršího práva, na kterém je žádost založena, jeho vyobrazení a údaj o tom, zda toto starší právo existuje v celé Unii nebo v jednom či více členských státech, a je-li tomu tak, údaj o tom, o které členské státy se jedná;

c)

údaje podle čl. 2 odst. 2 písm. d) až g), která se na takovou žádost použijí obdobně;

d)

pokud žádost podává nabyvatel licence nebo osoba mající podle příslušných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů nárok uplatnit starší právo, údaj o oprávnění nebo nároku podat námitku.

3.   Pokud se žádost o prohlášení neplatnosti podle článku 53 nařízení (ES) č. 207/2009 zakládá na více než jedné starší známce nebo starším právu, použije se na každou z uvedených známek nebo práv odst. 1 písm. b) a odstavec 2 tohoto článku.

4.   Žádost může obsahovat odůvodněné prohlášení o důvodech obsahující skutečnosti a argumenty, na nichž je žádost založena, a důkazy na její podporu.

Článek 13

Jazyky používané v řízeních o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti

Žadatel o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti nebo majitel ochranné známky EU může úřadu před uplynutím lhůty dvou měsíců ode dne, kdy bylo majiteli ochranné známky EU doručeno sdělení podle čl. 17 odst. 1, sdělit, že byl dohodnut jiný jazyk řízení podle čl. 119 odst. 7 nařízení (ES) č. 207/2009. Pokud žádost nebyla podána v uvedeném jazyce, může majitel požadovat, aby žadatel předložil překlad do tohoto jazyka. Tato žádost musí být doručena úřadu před uplynutím lhůty dvou měsíců ode dne, kdy bylo majiteli ochranné známky EU doručeno sdělení podle čl. 17 odst. 1. Úřad stanoví lhůtu, ve které má žadatel tento překlad předložit. Není-li uvedený překlad předložen nebo je-li předložen opožděně, zůstane jazyk řízení nezměněn.

Článek 14

Informace pro účastníky ohledně žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti

Žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti a jakýkoliv dokument předložený žadatelem a jakákoliv sdělení adresovaná úřadem jednomu z účastníků před zjištěním ohledně přípustnosti zašle úřad druhému účastníkovi, aby byl o podání žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti informován.

Článek 15

Přípustnost žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti

1.   Pokud nebyl zaplacen poplatek podle čl. 56 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, úřad vyzve žadatele, aby poplatek zaplatil ve lhůtě stanovené úřadem. Pokud není požadovaný poplatek zaplacen ve lhůtě stanovené úřadem, informuje úřad žadatele, že žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti se nepovažuje za podanou. Pokud byl poplatek zaplacen po uplynutí stanovené lhůty, vrátí se žadateli.

2.   Pokud byla žádost podána v jazyce, který není jedním z jazyků úřadu, jak vyžaduje čl. 119 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009, nebo pokud není v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo případně s čl. 12 odst. 2 písm. a) nebo b) tohoto nařízení, zamítne úřad žádost jako nepřípustnou.

3.   Pokud není překlad požadovaný podle čl. 119 odst. 6 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 207/2009 poskytnut ve lhůtě jednoho měsíce ode dne předložení žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti, zamítne úřad žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti jako nepřípustnou.

4.   Pokud žádost nesplňuje požadavky stanovené v čl. 12 odst. 1 písm. c), čl. 12 odst. 2 písm. c) nebo d), sdělí to úřad žadateli a vyzve jej, aby odstranil zjištěné nedostatky ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky před uplynutím stanovené lhůty odstraněny, zamítne úřad žádost jako nepřípustnou.

5.   Úřad sdělí žadateli a majiteli ochranné známky EU jakékoliv zjištění podle odstavce 1 o tom, že se má za to, že žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti nebyla podána, a jakékoliv rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti z důvodu nepřípustnosti podle odstavců 2, 3 nebo 4. V případě, že žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti byla zamítnuta v plném rozsahu jako nepřípustná podle odstavců 2, 3 nebo 4 ještě před oznámením podle čl. 17 odst. 1, nepřijme se žádné rozhodnutí o nákladech.

Článek 16

Odůvodnění žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti

1.   Žadatel předloží skutečnosti, důkazy a argumenty na podporu žádosti nejpozději do uzavření sporné části řízení ve věci zrušení či prohlášení neplatnosti. Žadatel předloží zejména tyto náležitosti:

a)

v případě žádosti podle čl. 51 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle článku 52 nařízení (ES) č. 207/2009 skutečnosti, argumenty a důkazy na podporu důvodů, na nichž se žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti zakládá;

b)

v případě žádosti podle čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 se důkazy požadované podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení a ustanovení čl. 7 odst. 3 použijí obdobně;

c)

v případě žádosti podle čl. 53 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 důkazy o nabytí, pokračující existenci a rozsahu ochrany příslušného staršího práva, jakož i relevantní důkazy prokazující, že žadatel je oprávněn žádost podat, a v případě, že se starší právo uplatňuje podle vnitrostátního práva, včetně jasné identifikace obsahu uvedeného vnitrostátního práva předložením publikací příslušných ustanovení nebo judikatury. Pokud jsou důkazy o podání přihlášky nebo zápisu staršího práva podle čl. 53 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 207/2009 nebo důkazy týkající se obsahu příslušných vnitrostátních právních předpisů přístupné on-line ze zdroje uznávaného úřadem, může žadatel takové důkazy poskytnout pomocí odkazu na uvedený zdroj.

2.   Důkazy o podání přihlášky, zápisu nebo obnově starších práv nebo případně o obsahu příslušných vnitrostátních právních předpisů, včetně důkazů přístupných on-line, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b) a c), musí být předloženy v jazyce řízení nebo musí být předložen překlad do uvedeného jazyka. Překlad předloží z vlastního podnětu žadatel do jednoho měsíce od předložení těchto důkazů. Na jakékoli další důkazy předložené žadatelem na podporu žádosti nebo, v případě žádosti o zrušení podle čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009, majitelem napadené ochranné známky EU, se použije článek 24 prováděcího nařízení (EU) 2017/1431. K překladům předloženým po uplynutí příslušných lhůt se nepřihlédne.

Článek 17

Zkoumání ve věci žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti

1.   Pokud je žádost shledána přípustnou podle článku 15, zašle úřad účastníkům sdělení, ve kterém je informuje o tom, že sporná část řízení ve věci zrušení nebo prohlášení neplatnosti byla zahájena, a vyzve majitele ochranné známky EU k podání vyjádření ve stanovené lhůtě.

2.   Pokud úřad vyzval účastníka v souladu s čl. 57 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 k podání vyjádření ve stanovené lhůtě a uvedený účastník v uvedené lhůtě nepředloží žádné vyjádření, úřad uzavře spornou část řízení a rozhodne o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti na základě důkazů, které má k dispozici.

3.   Pokud žadatel nepředložil skutečnosti, argumenty nebo důkazy nezbytné na podporu žádosti, žádost se zamítne jako neodůvodněná.

4.   Aniž je dotčen článek 62, zašlou se veškerá vyjádření účastníků druhému dotčenému účastníkovi.

5.   Pokud se majitel vzdá ochranné známky EU, na niž se vztahuje žádost uvedená v článku 12, tak, aby se omezila pouze na výrobky nebo služby, proti kterým žádost nesměřuje, nebo pokud je ochranná známka EU zrušena v souběžných řízeních nebo pokud skončí její platnost, řízení se ukončí, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, nebo pokud žadatel prokáže oprávněný zájem na tom, aby bylo rozhodnuto ve věci samé.

6.   Pokud se majitel částečně vzdá ochranné známky EU tak, že z ní odstraní některé výrobky nebo služby, proti kterým žádost směřuje, vyzve úřad žadatele, aby ve lhůtě případně stanovené úřadem uvedl, zda na žádosti trvá, a pokud ano, ve vztahu ke kterým zbývajícím výrobkům nebo službám. Vezme-li žadatel v důsledku vzdání se ochranné známky svou žádost zpět nebo je-li úřad informován o dohodě mezi účastníky, řízení se ukončí.

7.   Pokud si majitel přeje vzdát se napadené ochranné známky EU, učiní tak prostřednictvím samostatného dokumentu.

8.   Ustanovení čl. 8 odst. 9 se použijí obdobně.

Článek 18

Větší počet žádostí o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti

1.   Pokud byl podán větší počet žádostí o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti, které se týkají téže ochranné známky EU, může je úřad zkoumat v rámci jednoho souboru řízení. Úřad se může následně rozhodnout, že uvedené žádosti bude zkoumat samostatně.

2.   Ustanovení čl. 9 odst. 2, 3 a 4 se použijí obdobně.

Článek 19

Důkaz o užívání v souvislosti se žádostí o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti

1.   V případě žádosti o zrušení na základě čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 vyzve úřad majitele ochranné známky EU, aby ve lhůtě stanovené úřadem předložil důkaz o řádném užívání uvedené známky nebo o řádných důvodech pro neužívání. Pokud majitel nepředloží takový důkaz nebo důvody pro neužívání před uplynutím stanovené lhůty nebo pokud jsou předložené důkazy či důvody zjevně nedostatečné nebo irelevantní, ochranná známka EU se zruší. Ustanovení čl. 10 odst. 3, 4, 6 a 7 tohoto nařízení se použijí obdobně.

2.   Žádost o důkaz o užívání podle čl. 57 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 207/2009 je přípustná, pokud ji majitel ochranné známky EU podal jako bezpodmínečný požadavek v samostatném dokumentu ve lhůtě stanovené úřadem podle čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení. Pokud majitel ochranné známky EU podal žádost o důkaz o užívání starší známky nebo o doložení řádných důvodů pro neužívání, která splňuje požadavky čl. 57 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 207/2009, vyzve úřad žadatele o prohlášení neplatnosti, aby poskytl požadovaný důkaz ve lhůtě stanovené úřadem. Pokud žadatel o prohlášení neplatnosti nepředloží před uplynutím stanovené lhůty tyto důkazy nebo důvody pro neužívání nebo pokud jsou předložené důkazy či důvody zjevně nedostatečné nebo irelevantní, zamítne úřad žádost o prohlášení neplatnosti v rozsahu, v němž je založena na uvedené starší známce. Ustanovení čl. 10 odst. 3 až 7 tohoto nařízení se použijí obdobně.

Článek 20

Žádost o postoupení

1.   Pokud majitel ochranné známky žádá v souladu s čl. 18 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 o postoupení namísto o prohlášení neplatnosti, použijí se obdobně ustanovení článků 12 až 19 tohoto nařízení.

2.   Pokud je žádost o postoupení podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 částečně nebo zcela uznána úřadem nebo soudem pro ochranné známky EU a rozhodnutí nebo rozsudek se staly pravomocnými, úřad zajistí, aby byl výsledný úplný nebo částečný převod ochranné známky EU zapsán do rejstříku a zveřejní jej.

HLAVA V

ODVOLÁNÍ

Článek 21

Odvolání

1.   Odvolání podané podle čl. 60 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 musí obsahovat tyto náležitosti:

a)

jméno a adresu odvolatele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

b)

jmenoval-li odvolatel zástupce, jméno a místo podnikání zástupce podle čl. 2 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

c)

pokud je zastoupení odvolatele podle čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 povinné, jméno a místo podnikání zástupce podle čl. 2 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

d)

jasnou a jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, kterého se odvolání týká, s uvedením data, kdy bylo vydáno, a spisového čísla řízení, kterého se uvedené rozhodnutí týká;

e)

pokud byla napadena pouze část rozhodnutí, kterého se odvolání týká, jasnou a jednoznačnou identifikaci výrobků nebo služeb, ve vztahu k nimž bylo rozhodnutí, kterého se odvolání týká, napadeno.

2.   Pokud je odvolání podáno v jiném úředním jazyce Unie, než je jazyk řízení, předloží odvolatel jeho překlad ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, kterého se odvolání týká.

3.   Pokud bylo v řízeních ex parte přijato rozhodnutí, kterého se odvolání týká, v jiném úředním jazyce, než je jazyk řízení, může odvolatel podat odvolání buď v jazyce řízení, nebo v jazyce, v němž bylo přijato rozhodnutí, kterého se odvolání týká; v obou případech se jazykem odvolacího řízení stane jazyk použitý v odvolání a odstavec 2 se nepoužije.

4.   Jakmile je v rámci řízení inter partes podáno odvolání, je o něm informována žalovaná strana.

Článek 22

Prohlášení o důvodech

1.   Prohlášení uvádějící důvody odvolání podané v souladu s čl. 60 odst. 1 čtvrtou větou nařízení (ES) č. 207/2009 musí obsahovat jasnou a jednoznačnou identifikaci:

a)

odvolacího řízení, ke kterému se vztahuje, uvedením příslušného čísla odvolání nebo rozhodnutí, kterého se odvolání týká, v souladu s požadavky stanovenými v čl. 21 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení;

b)

důvodů pro odvolání, na jejichž základě se požaduje zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu zjištěném v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení;

c)

skutečností, důkazů a argumentů na podporu uplatňovaných důvodů, které byly předloženy v souladu s požadavky stanovenými v čl. 55 odst. 2.

2.   Prohlášení o důvodech musí být předloženo v jazyce odvolacího řízení určeném v souladu s čl. 21 odst. 2 a 3. Pokud se prohlášení o důvodech předkládá v jiném úředním jazyce Unie, má odvolatel povinnost poskytnout jeho překlad do jednoho měsíce ode dne předložení původního prohlášení.

Článek 23

Přípustnost odvolání

1.   Odvolací senát odvolání zamítne jako nepřípustné v každém z těchto případů:

a)

odvolání nebylo podáno ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, kterého se odvolání týká;

b)

odvolání není v souladu s články 58 a 59 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo s požadavky stanovenými v čl. 21 odst. 1 písm. d) a čl. 21 odst. 2 a 3 tohoto nařízení, ledaže jsou uvedené nedostatky odstraněny ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, kterého se odvolání týká;

c)

odvolání nesplňuje požadavky stanovené v čl. 21 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a odvolatel, přestože o tom byl odvolacím senátem informován, uvedené nedostatky ve lhůtě stanovené odvolacím senátem neodstranil;

d)

prohlášení o důvodech nebylo předloženo ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, kterého se odvolání týká;

e)

prohlášení o důvodech nesplňuje požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) a odvolatel, přestože o tom byl odvolacím senátem informován, uvedené nedostatky neodstranil ve lhůtě stanovené odvolacím senátem za tímto účelem nebo nepředložil překlad prohlášení o důvodech do jednoho měsíce ode dne předložení původního prohlášení v souladu s čl. 22 odst. 2.

2.   Pokud se zdá, že odvolání je nepřípustné, může předseda odvolacího senátu, jemuž byla věc podle čl. 35 odst. 1 přidělena, požádat odvolací senát, aby neprodleně rozhodl o přípustnosti odvolání předtím, než je žalované straně oznámeno odvolání nebo prohlášení o důvodech, podle daného případu.

3.   Odvolací senát prohlásí, že odvolání se nepovažuje za podané, pokud byl poplatek za odvolání zaplacen po uplynutí lhůty stanovené v čl. 60 odst. 1 první větě nařízení (ES) č. 207/2009. V takovém případě se použije odstavec 2 tohoto článku.

Článek 24

Vyjádření

1.   V řízeních inter partes může žalovaná strana předložit své vyjádření do dvou měsíců ode dne oznámení prohlášení o důvodech odvolatele. Ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena na základě odůvodněné žádosti žalované strany.

2.   Vyjádření musí obsahovat jméno a adresu žalované strany v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431 a musí obdobně splňovat podmínky stanovené v čl. 21 odst. 1 písm. b), c) a d), čl. 22 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 25

Vedlejší odvolání

1.   Pokud se žalovaná strana domáhá rozhodnutí, kterým se ruší nebo mění napadené rozhodnutí v bodě, který nebyl v odvolání uveden, podle čl. 60 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, musí být vedlejší odvolání podáno ve lhůtě pro předkládání vyjádření v souladu s čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení.

2.   Vedlejší odvolání se předloží v podobě samostatného dokumentu odděleně od vyjádření.

3.   Vedlejší odvolání musí obsahovat jméno a adresu žalované strany v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431 a musí obdobně splňovat podmínky stanovené v čl. 21 odst. 1 písm. b) až e) a článku 22 tohoto nařízení.

4.   Vedlejší odvolání se zamítne jako nepřípustné v každém z těchto případů:

a)

nebylo podáno ve lhůtě stanovené v odstavci 1;

b)

nebylo podáno v souladu s požadavky stanovenými buď v odstavci 2, nebo v čl. 21 odst. 1 písm. d);

c)

nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 3 a žalovaná strana, přestože o tom byla odvolacím senátem informována, tyto nedostatky neodstranila ve lhůtě stanovené odvolacím senátem za tímto účelem nebo nepředložila překlad vedlejšího odvolání a souvisejícího prohlášení o důvodech do jednoho měsíce ode dne předložení originálu.

5.   Odvolatel se vyzve, aby předložil vyjádření k vedlejšímu odvolání žalované strany ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho oznámení odvolateli. Za výjimečných okolností může odvolací senát tuto lhůtu na základě odůvodněné žádosti odvolatele prodloužit. Článek 26 se použije obdobně.

Článek 26

Replika a duplika v řízeních inter partes

1.   Na základě odůvodněné žádosti odvolatele, kterou podal ve lhůtě dvou týdnů po oznámení vyjádření, může odvolací senát podle čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 povolit odvolateli doplnit prohlášení o důvodech o repliku, a sice ve lhůtě stanovené odvolacím senátem.

2.   V takovém případě odvolací senát také povolí žalované straně doplnit své vyjádření o dupliku, a sice ve lhůtě stanovené odvolacím senátem.

Článek 27

Zkoumání odvolání

1.   V řízeních ex parte a v souvislosti s těmi výrobky nebo službami, které jsou součástí předmětu odvolání, odvolací senát v souladu s čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009 postupuje v souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 207/2009, pokud vznáší důvod pro zamítnutí přihlášky ochranné známky, který dosud nebyl uplatněn v rozhodnutí, kterého se týká odvolání, při použití uvedeného ustanovení.

2.   V řízeních inter partes se zkoumání odvolání a případně vedlejšího odvolání omezí na důvody, které byly uplatněny v prohlášení o důvodech a případně ve vedlejším odvolání. Skutkové okolnosti, které účastníci neuplatnili, zkoumá odvolací senát pouze tehdy, pokud se týkají podstatných procesních náležitostí nebo v případě, že je nutné je vyřešit, aby se zajistilo správné používání nařízení (ES) č. 207/2009 s ohledem na skutečnosti, důkazy a argumenty předložené účastníky.

3.   Zkoumání odvolání musí obsahovat následující návrhy či žádosti za předpokladu, že byly vzneseny v prohlášení o důvodech odvolání nebo případně ve vedlejším odvolání, a za předpokladu, že byly vzneseny včas během řízení před tím orgánem úřadu, který přijal rozhodnutí, kterého se týká odvolání:

a)

rozlišovací způsobilost získaná užíváním podle čl. 7 odst. 3 a čl. 52 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009;

b)

uznání starší ochranné známky na trhu získané užíváním pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

důkaz o užívání podle čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo čl. 57 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009.

4.   V souladu s čl. 76 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 může odvolací senát přijmout skutečnosti nebo důkazy, které mu byly předloženy poprvé, pouze tehdy, pokud tyto skutečnosti nebo důkazy splňují tyto požadavky:

a)

budou samy o sobě pravděpodobně relevantní pro výsledek řízení, a

b)

nebyly předloženy včas z oprávněných důvodů, a zejména pokud pouze doplňují relevantní skutečnosti a důkazy, které byly předloženy včas, nebo se předkládají za účelem zpochybnění zjištění provedených nebo zkoumaných v prvním stupni z vlastního podnětu tohoto orgánu v rámci rozhodnutí, kterého se týká odvolání.

5.   Odvolací senát rozhodne nejpozději ve svém rozhodnutí ve věci odvolání, případně vedlejšího odvolání, o žádostech o omezení, rozdělení nebo částečné vzdání se napadené známky, které byly vzneseny v průběhu odvolacích řízení přihlašovatelem nebo majitelem v souladu s články 43, 44 nebo 50 nařízení (ES) č. 207/2009. Pokud odvolací senát připustí omezení, rozdělení nebo částečné vzdání se, uvědomí o tom neprodleně oddělení pověřené vedením rejstříku a oddělení zabývající se souběžnými řízeními, která se týkají téže známky.

Článek 28

Sdělení odvolacího senátu

1.   Sdělení odvolacího senátu během zkoumání odvolání nebo za účelem usnadnění smírného urovnání řízení vypracuje zpravodaj a podepíše je jménem odvolacího senátu se souhlasem předsedy odvolacího senátu.

2.   Pokud odvolací senát komunikuje s účastníky ohledně svého předběžného stanoviska ke skutkovým nebo právním okolnostem, uvede skutečnost, že tímto sdělením není vázán.

Článek 29

Vyjádření k otázkám obecného zájmu

Odvolací senát může z vlastního podnětu nebo na základě písemné odůvodněné žádosti výkonného ředitele úřadu vyzvat výkonného ředitele, aby se vyjádřil k otázkám obecného zájmu, které vyvstaly v rámci dosud probíhajících řízení. Účastníci mají právo předložit k vyjádřením výkonného ředitele své připomínky.

Článek 30

Opětovné zkoumání absolutních důvodů

1.   Pokud se v řízeních ex parte odvolací senát domnívá, že na výrobky nebo služby uvedené v přihlášce ochranné známky, které nejsou součástí předmětu odvolání, lze použít absolutní důvod pro zamítnutí, informuje o tom průzkumového referenta příslušného ke zkoumání uvedené přihlášky, který může rozhodnout o opětovném zkoumání podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, pokud jde o uvedené výrobky nebo služby.

2.   Je-li předmětem odvolání rozhodnutí námitkového oddělení, odvolací senát může odůvodněným předběžným rozhodnutím a aniž je dotčen čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 pozastavit odvolací řízení a postoupit spornou přihlášku průzkumovému referentovi příslušnému ke zkoumání uvedené přihlášky s doporučením, aby znovu zahájil zkoumání podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, jestliže se domnívá, že se na některé nebo všechny výrobky nebo služby uvedené v přihlášce ochranné známky musí použít absolutní důvod pro zamítnutí.

3.   Pokud byla napadená přihláška postoupena podle odstavce 2, průzkumový referent informuje bezodkladně odvolací senát o tom, zda bylo zkoumání napadené žádosti znovu zahájeno. Pokud bylo zkoumání znovu zahájeno, odvolací řízení zůstane pozastaveno, dokud není přijato rozhodnutí průzkumového referenta, a pokud byla napadená přihláška zcela nebo zčásti zamítnuta, do doby, než se rozhodnutí průzkumového referenta v tomto smyslu stane pravomocným.

Článek 31

Přednostní zkoumání odvolání

1.   Na základě odůvodněné žádosti odvolatele nebo žalované strany a po vyslechnutí druhého účastníka může odvolací senát rozhodnout, s ohledem na zvláštní naléhavost a okolnosti případu, že odvolání bude zkoumat přednostně, aniž jsou dotčena ustanovení článků 23 a 26, včetně ustanovení týkajících se lhůt.

2.   Žádost o přednostní zkoumání odvolání lze podat kdykoli v průběhu odvolacího řízení. Tato žádost musí být předložena v samostatném dokumentu a musí být podpořena důkazy o naléhavosti a konkrétních okolnostech případu.

Článek 32

Formální obsah rozhodnutí odvolacího senátu

Rozhodnutí odvolacího senátu musí obsahovat:

a)

sdělení, že je vydává odvolací senát;

b)

den přijetí rozhodnutí;

c)

jména účastníků a jejich zástupců;

d)

číslo odvolání, jehož se týká, a identifikaci rozhodnutí, kterého se týká odvolání, v souladu s požadavky stanovenými v čl. 21 odst. 1 písm. d);

e)

údaj o složení odvolacího senátu;

f)

jméno a, aniž je dotčen čl. 39 odst. 5, podpis předsedy a členů, kteří se na rozhodnutí podíleli, včetně údaje o tom, která osoba v tomto případě působila jako zpravodaj, nebo, pokud rozhodnutí vydává jediný člen, jméno a podpis člena, který rozhodnutí přijal;

g)

jméno a podpis tajemníka nebo případně člena spisovny, který se podepisuje jménem tajemníka;

h)

souhrn skutečností a argumentů předložených účastníky;

i)

prohlášení o důvodech, na základě nichž bylo rozhodnutí přijato;

j)

usnesení odvolacího senátu, včetně případného rozhodnutí o nákladech.

Článek 33

Vrácení poplatku za odvolání

Poplatek za odvolání se vrací na základě usnesení odvolacího senátu v každé z těchto situací:

a)

odvolání se nepovažuje za podané v souladu s čl. 60 odst. 1 druhou větou nařízení (ES) č. 207/2009;

b)

rozhodovací orgán úřadu, který přijal napadené rozhodnutí, vyhoví přezkoumání podle čl. 61 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo zruší napadené rozhodnutí podle článku 80 nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

po opětovném zkoumání ve smyslu čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009 na základě doporučení odvolacího senátu podle čl. 30 odst. 2 tohoto nařízení byla napadená přihláška zamítnuta konečným rozhodnutím průzkumového referenta a odvolání se v důsledku toho stalo bezpředmětným;

d)

odvolací senát považuje vrácení poplatku za spravedlivé z důvodu podstatného procesního pochybení.

Článek 34

Přezkoumání a zrušení rozhodnutí, kterého se týká odvolání

1.   Pokud není odvolání v řízení ex parte zamítnuto podle čl. 23 odst. 1, předloží odvolací senát odvolání a prohlášení o důvodech odvolání tomu orgánu úřadu, který přijal napadené rozhodnutí, pro účely článku 61 nařízení (ES) č. 207/2009.

2.   Pokud se orgán úřadu, který přijal rozhodnutí, kterého se týká odvolání, rozhodne vyhovět přezkoumání podle čl. 61 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, uvědomí o tom neprodleně odvolací senát.

3.   Pokud orgán úřadu, který přijal rozhodnutí, kterého se týká odvolání, zahájil postup pro zrušení rozhodnutí, kterého se týká odvolání, podle čl. 80 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, pro účely článku 71 tohoto nařízení o tom neprodleně uvědomí odvolací senát. Rovněž neprodleně uvědomí odvolací senát o konečném výsledku uvedeného postupu.

Článek 35

Přidělení odvolání senátu a určení zpravodaje

1.   Jakmile je podáno odvolání, přidělí prezident senátů věc některému odvolacímu senátu na základě objektivních kritérií určených prezidiem odvolacích senátů uvedených v čl. 136 odst. 4 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009.

2.   Pro každou věc přidělenou odvolacímu senátu v souladu s odstavcem 1 určí jeho předseda jednoho člena uvedeného odvolacího senátu nebo předsedu jako zpravodaje.

3.   Pokud je pro věc příslušný jediný člen podle čl. 36 odst. 1, určí odvolací senát, který se danou věcí zabývá, zpravodaje jako jediného člena podle čl. 135 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009.

4.   Pokud bylo rozhodnutí odvolacího senátu v dané věci zrušeno nebo změněno konečným rozsudkem Tribunálu nebo případně Soudního dvora, musí prezident odvolacích senátů za účelem dodržení uvedeného rozsudku v souladu s čl. 65 odst. 6 nařízení (ES) č. 207/2009 znovu přidělit danou věc podle odstavce 1 tohoto článku takovému odvolacímu senátu, který se neskládá ze členů, kteří přijali zrušené rozhodnutí, kromě situace, kdy byla věc předána rozšířenému odvolacímu senátu (dále jen „velký senát“) nebo pokud zrušené rozhodnutí přijal velký senát.

5.   Pokud je proti témuž rozhodnutí podáno několik odvolání, projednávají se uvedená odvolání ve stejném řízení. Pokud jsou proti různým rozhodnutím týkajícím se téže známky podána odvolání, která zahrnují téže účastníky nebo mají jiné společné skutkové a právní prvky, mohou být uvedená odvolání se souhlasem účastníků projednávána ve spojených řízeních.

Článek 36

Věci, pro něž je příslušný jediný člen

1.   Odvolací senát, který věc projednává, může určit jediného člena ve smyslu čl. 135 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 pro účely těchto rozhodnutí:

a)

rozhodnutí podle článku 23;

b)

rozhodnutí o ukončení odvolacího řízení v návaznosti na zpětvzetí, zamítnutí, vzdání se nebo výmaz napadené nebo starší známky;

c)

rozhodnutí o ukončení odvolacího řízení v návaznosti na zpětvzetí námitky, žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti nebo odvolání;

d)

rozhodnutí týkající se opatření podle čl. 79d odst. 1 a čl. 80 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, pokud se oprava nebo případně zrušení rozhodnutí o odvolání týká rozhodnutí přijatého jediným členem;

e)

rozhodnutí podle čl. 81 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009;

f)

rozhodnutí podle čl. 85 odst. 3, 4 a 7 nařízení (ES) č. 207/2009;

g)

rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutím v řízeních ex parte přijatá z důvodů stanovených v článku 7 nařízení (ES) č. 207/2009, která jsou zjevně neodůvodněná nebo zjevně odůvodněná.

2.   Pokud se jediný člen domnívá, že podmínky stanovené v odstavci 1 nebo v čl. 135 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 nejsou nebo již nejsou splněny, tento jediný člen vrátí věc odvolacímu senátu v jeho složení tří členů tím, že předloží návrh rozhodnutí podle článku 41 tohoto nařízení.

Článek 37

Postoupení věci velkému senátu

1.   Aniž je dotčena možnost postoupit věc velkému senátu podle čl. 135 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, postoupí odvolací senát věc, která mu byla přidělena, velkému senátu, pokud se domnívá, že se musí odchýlit od výkladu platných právních předpisů vydaného některým dřívějším rozhodnutím velkého senátu, nebo pokud zjistí, že odvolací senáty vydaly odlišná rozhodnutí ohledně otázky práva, která může ovlivnit výsledek věci.

2.   Veškerá rozhodnutí týkající se postoupení případů odvolání velkému senátu uvedou důvody, na základě kterých se postupující odvolací senát nebo případně prezidium odvolacích senátů domnívá, že je toto postoupení opodstatněné, a musí být sdělena účastníkům věci a zveřejní se v Úředním věstníku úřadu.

3.   Velký senát vrátí neprodleně věc odvolacímu senátu, kterému byla původně přidělena, pokud se domnívá, že nejsou nebo již nejsou splněny podmínky pro původní postoupení.

4.   Žádosti o odůvodněné stanovisko ohledně otázek týkajících se práva podle čl. 128 odst. 4 písm. l) nařízení (ES) č. 207/2009 se postoupí velkému senátu písemně, musí uvádět otázky práva, jejichž výklad je požadován, a mohou rovněž obsahovat stanovisko výkonného ředitele k různým možným výkladům, jakož i k jejich příslušným právním a praktickým důsledkům. Žádost se zveřejní v Úředním věstníku úřadu.

5.   Pokud musí odvolací senát rozhodnout ve věci, kterou projednává, o stejné otázce práva, která již byla předmětem postoupení velkému senátu podle čl. 135 odst. 3 nebo čl. 128 odst. 4 písm. l) nařízení (ES) č. 207/2009, pozastaví senát řízení do doby, než velký senát přijme své rozhodnutí nebo vydá své odůvodněné stanovisko.

6.   Skupiny nebo subjekty zastupující výrobce, producenty, poskytovatele služeb, obchodníky nebo spotřebitele, které mohou prokázat svůj zájem na výsledku odvolacího řízení nebo žádosti o odůvodněné stanovisko předložené velkému senátu, mohou předložit písemné připomínky do dvou měsíců po zveřejnění rozhodnutí o postoupení nebo případně žádosti o odůvodněné stanovisko v Úředním věstníku úřadu. Nejsou účastníky řízení před velkým senátem a nesou vlastní náklady.

Článek 38

Změna složení senátu

1.   Pokud se po ústním jednání složení odvolacího senátu podle čl. 43 odst. 2 a 3 změní, všichni účastníci řízení jsou informováni o tom, že se na žádost jakéhokoli účastníka bude před odvolacím senátem v jeho novém složení konat nové ústní jednání. Nové ústní jednání se koná rovněž na žádost nového člena a za předpokladu, že s tím ostatní členové odvolacího senátu souhlasí.

2.   Nový člen odvolacího senátu je vázán ve stejné míře jako ostatní členové jakýmkoli předběžným rozhodnutím, které již bylo přijato.

Článek 39

Porady, hlasování a podpis rozhodnutí

1.   Zpravodaj předloží ostatním členům odvolacího senátu návrh rozhodnutí, které má být přijato, a stanoví přiměřenou lhůtu pro podání námitek nebo návrhů na změny.

2.   Odvolací senát zasedne, aby se poradil o rozhodnutí, které má být přijato, pokud všichni členové nejsou stejného názoru. Porad se účastní pouze členové odvolacího senátu; předseda odvolacího senátu však může povolit účast jiným úředníkům, jako je tajemník nebo tlumočníci. Porady jsou a zůstávají tajné.

3.   Během porad mezi členy odvolacího senátu je nejprve vyslechnuto stanovisko zpravodaje a, pokud zpravodajem není předseda, nakonec stanovisko předsedy.

4.   Pokud je třeba hlasovat, uskuteční se hlasování ve stejném pořadí s tou výjimkou, že předseda vždy hlasuje jako poslední. Zdržet se hlasování není dovoleno.

5.   Všichni členové odvolacího senátu, který přijímá rozhodnutí, je podepíší. Pokud však odvolací senát již přijal konečné rozhodnutí a jeden člen není způsobilý, není uvedený člen nahrazen a předseda podepíše rozhodnutí jménem tohoto člena. Pokud není předseda způsobilý, podepíše rozhodnutí jménem předsedy služebně nejstarší člen odvolacího senátu, určený podle čl. 43 odst. 1.

6.   Odstavce 1 až 5 se nepoužijí, pokud rozhodnutí přijímá jediný člen v souladu s čl. 135 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 a čl. 36 odst. 1 tohoto nařízení. V takových případech rozhodnutí podepíše tento jediný člen.

Článek 40

Předseda odvolacího senátu

Předseda předsedá odvolacímu senátu a plní tyto povinnosti:

a)

určovat člena odvolacího senátu nebo sám sebe jako zpravodaje pro každou věc přidělenou uvedenému odvolacímu senátu podle čl. 35 odst. 2;

b)

určovat jménem odvolacího senátu zpravodaje jako jediného člena podle čl. 135 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

žádat odvolací senát, aby rozhodl o přípustnosti odvolání v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení;

d)

řídit přípravná zkoumání věci, která provádí zpravodaj v souladu s článkem 41 tohoto nařízení;

e)

předsedat ústním jednáním a dokazování a podepisovat zápisy z těchto jednání a dokazování.

Článek 41

Zpravodaj odvolacího senátu

1.   Zpravodaj předběžně prostuduje odvolání, které bylo zpravodaji přiděleno, připraví věc pro zkoumání a poradu odvolacího senátu a vypracuje návrh rozhodnutí, které má odvolací senát přijmout.

2.   Za tímto účelem plní zpravodaj v případě potřeby a podle pokynů předsedy odvolacího senátu tyto povinnosti:

a)

vyzývat účastníky, aby předložili vyjádření podle čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009;

b)

rozhodovat o žádostech o prodloužení lhůt a případně stanovovat lhůty ve smyslu čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 5 a článku 26 tohoto nařízení a o pozastaveních podle článku 71;

c)

připravovat sdělení v souladu s článkem 28 a ústní jednání;

d)

podepisovat zápis z ústních jednání a dokazování.

Článek 42

Spisovna

1.   Při odvolacím senátu se zřídí spisovna. Spisovna je pověřena přijímáním, expedicí, uchováváním a oznamováním všech dokumentů, které se týkají řízení před odvolacím senátem, a sestavováním příslušných spisů.

2.   Spisovnu řídí tajemník. Tajemník plní úkoly uvedené v tomto článku a je podřízený prezidentovi odvolacích senátů, aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 3.

3.   Tajemník zajistí, aby byly dodrženy veškeré formální požadavky a lhůty stanovené v nařízení (ES) č. 207/2009, v tomto nařízení nebo v rozhodnutích prezidia odvolacích senátů přijatých v souladu s čl. 136 odst. 4 písm. c) a d) nařízení (ES) č. 207/2009. Za tímto účelem plní tajemník tyto povinnosti:

a)

podepisovat rozhodnutí přijatá odvolacími senáty, pokud jde o odvolání;

b)

vyhotovovat a podepisovat zápis z ústních jednání a dokazování;

c)

poskytovat odvolacímu senátu buď z vlastního podnětu, nebo na žádost odvolacího senátu odůvodněná stanoviska týkající se procesních a formálních požadavků, mimo jiné i nesrovnalostí podle čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení;

d)

podávat odvolání v souladu s čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení tomu orgánu úřadu, který přijal napadené rozhodnutí;

e)

rozhodovat jménem odvolacího senátu ve věcech uvedených v čl. 33 písm. a) a b) tohoto nařízení o vrácení poplatku za odvolání.

4.   Tajemník plní na základě přenesení pravomoci prezidenta odvolacích senátů tyto povinnosti:

a)

přidělovat věci v souladu s čl. 35 odst. 1 a 4;

b)

provádět podle čl. 136 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 rozhodnutí prezidia odvolacích senátů, která se týkají vedení řízení před odvolacími senáty.

5.   Tajemník může na základě přenesení pravomoci prezidia odvolacích senátů, k němuž došlo na návrh prezidenta odvolacích senátů, plnit další úkoly týkající se vedení odvolacích řízení před odvolacími senáty a organizace jejich práce.

6.   Tajemník může postoupit úkoly uvedené v tomto článku členu spisovny.

7.   V případě překážky na straně tajemníka ve smyslu čl. 43 odst. 4 nebo pokud místo tajemníka není obsazeno, jmenuje prezident odvolacích senátů člena spisovny, který v nepřítomnosti tajemníka plní jeho úkoly.

8.   Členy spisovny řídí tajemník.

Článek 43

Pořadí podle délky výkonu funkce a nahrazování členů a předsedů

1.   Délka výkonu funkce předsedů a členů se počítá od okamžiku jejich nástupu do funkce, jak je uvedeno ve jmenovací listině, nebo pokud výše uvedené není splněno, jak stanoví správní rada úřadu. Při stejné délce výkonu funkce určuje pořadí věk. Předsedové a členové, jejichž funkční období je prodlouženo, si zachovají své původní pořadí.

2.   V případě překážky na straně předsedy odvolacího senátu je uvedený předseda nahrazen na základě délky výkonu funkce, která se stanoví v souladu s odstavcem 1, služebně nejstarším členem uvedeného odvolacího senátu nebo, pokud není žádný člen uvedeného odvolacího senátu k dispozici, jiným služebně nejstarším členem odvolacích senátů.

3.   V případě překážky na straně člena odvolacího senátu je uvedený člen nahrazen na základě délky výkonu funkce, která se stanoví v souladu s odstavcem 1, služebně nejstarším členem uvedeného odvolacího senátu nebo, pokud není žádný člen uvedeného odvolacího senátu k dispozici, jiným služebně nejstarším členem odvolacích senátů.

4.   Pro účely odstavců 2 a 3 se předsedové a členové odvolacích senátů považují za osoby, u nichž nastala překážka, v případě dovolené, nemoci, nevyhnutelných závazků a vyloučení podle článku 137 nařízení (ES) č. 207/2009 a podle čl. 35 odst. 4 tohoto nařízení. Předseda se rovněž považuje za osobu, u níž nastala překážka, pokud uvedený předseda jedná jako prozatímní prezident odvolacích senátů podle čl. 47 odst. 2 tohoto nařízení. Pokud je místo předsedy nebo člena neobsazeno, vykonávají se jejich funkce prozatímně podle ustanovení v odstavcích 2 a 3 tohoto článku týkajících se nahrazování.

5.   Jestliže kterýkoli člen usoudí, že u něj nastala překážka, neprodleně o tom uvědomí předsedu dotčeného odvolacího senátu. Jestliže kterýkoli předseda usoudí, že u něj nastala překážka, neprodleně o tom informuje současně náhradníka uvedeného předsedy určeného v souladu s odstavcem 2 a prezidenta odvolacích senátů.

Článek 44

Vyloučení a protest

1.   Předtím, než odvolací senát přijme rozhodnutí podle čl. 137 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009, je dotčený předseda nebo člen vyzván, aby předložil připomínky ohledně toho, zda existuje důvod k vyloučení nebo protestu.

2.   Pokud se odvolací senát dozví z jiného zdroje než od dotčeného člena nebo účastníka řízení o možném důvodu k vyloučení nebo protestu podle čl. 137 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, použije se postup stanovený v čl. 137 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009.

3.   Dotčená řízení se pozastaví, dokud není přijato rozhodnutí podle čl. 137 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009.

Článek 45

Velký senát

1.   Seznam obsahující jména všech členů odvolacích senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů odvolacích senátů za účelem určení členů velkého senátu na principu rotace podle čl. 136a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 se vyhotoví na základě pořadí podle délky výkonu funkce stanoveného v souladu s čl. 43 odst. 1 tohoto nařízení. Pokud bylo velkému senátu postoupeno odvolání podle čl. 135 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009, zahrnuje velký senát zpravodaje určeného před tímto postoupením.

2.   Na prezidenta odvolacích senátů vykonávajícího funkci předsedy velkého senátu se použije článek 40. Na zpravodaje u velkého senátu se použije článek 41.

3.   Pokud prezident odvolacích senátů nemůže vykonávat funkci předsedy velkého senátu, nahradí se prezident odvolacích senátů v této funkci a případně jako zpravodaj u velkého senátu na základě délky výkonu funkce, která se stanoví v souladu s čl. 43 odst. 1, služebně nejstarším předsedou odvolacích senátů. Pokud u některého člena velkého senátu nastane překážka, nahradí se uvedený člen jiným členem odvolacích senátů, který se určí podle čl. 136a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 a podle odstavce 1 tohoto článku. Ustanovení čl. 43 odst. 4 a 5 tohoto nařízení se použijí obdobně.

4.   Velký senát se neradí ani nehlasuje o věcech a ústní jednání se před velkým senátem nekonají, pokud není přítomno nejméně sedm jeho členů, včetně předsedy a zpravodaje.

5.   Na porady a hlasování velkého senátu se použije čl. 39 odst. 1 až 5. V případě nerozhodného počtu hlasů je rozhodující hlas předsedy.

6.   Článek 32 se použije na rozhodnutí velkého senátu a obdobně na jeho odůvodněná stanoviska ve smyslu čl. 128 odst. 4 písm. l) nařízení (ES) č. 207/2009.

Článek 46

Prezidium odvolacích senátů

1.   Prezidium odvolacích senátů plní tyto povinnosti:

a)

rozhodovat o složení odvolacích senátů;

b)

stanovovat objektivní kritéria pro přidělování případů odvolání odvolacím senátům a rozhodovat v případě jakéhokoli sporu ohledně jejich uplatňování;

c)

na návrh prezidenta odvolacích senátů stanovovat požadavky na výdaje odvolacích senátů za účelem sestavení předběžného soupisu výdajů úřadu;

d)

stanovovat svá interní pravidla;

e)

stanovovat pravidla pro postup při vyloučení a protestu členů podle článku 137 nařízení (ES) č. 207/2009;

f)

stanovovat pracovní pokyny pro spisovnu;

g)

přijímat jakákoliv jiná opatření pro účely výkonu svých funkcí týkajících se stanovování pravidel a organizace práce odvolacích senátů podle čl. 135 odst. 3 písm. a) a čl. 136 odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009.

2.   Prezidium je usnášeníschopné pouze tehdy, pokud jsou přítomny nejméně dvě třetiny jeho členů, včetně předsedy prezidia a poloviny předsedů odvolacích senátů, zaokrouhleno v případě potřeby směrem nahoru. Rozhodnutí prezidia se přijímají většinou hlasů. V případě nerozhodného počtu hlasů je rozhodující hlas předsedy.

3.   Rozhodnutí přijatá prezidiem podle čl. 43 odst. 1, čl. 45 odst. 1 a podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku se zveřejní v Úředním věstníku úřadu.

Článek 47

Prezident odvolacích senátů

1.   Pokud u prezidenta odvolacích senátů nastane překážka ve smyslu čl. 43 odst. 4, vykonává řídicí a organizační funkce svěřené prezidentovi odvolacích senátů podle čl. 136 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009 na základě délky výkonu funkce, která se určí v souladu s čl. 43 odst. 1 tohoto nařízení, služebně nejstarší předseda odvolacích senátů.

2.   Pokud je místo prezidenta odvolacích senátů neobsazeno, vykonává funkce uvedeného prezidenta prozatímně na základě délky výkonu funkce určené v souladu s čl. 43 odst. 1 služebně nejstarší předseda odvolacích senátů.

Článek 48

Použitelnost ustanovení týkajících se jiných řízení na odvolací řízení

Není-li v této hlavě stanoveno jinak, ustanovení týkající se řízení před orgánem úřadu, jenž přijal rozhodnutí, kterého se týká odvolání, se použijí obdobně i na odvolací řízení.

HLAVA VI

ÚSTNÍ JEDNÁNÍ A DOKAZOVÁNÍ

Článek 49

Předvolání k ústním jednáním

1.   Účastníci se předvolají k ústním jednáním podle článku 77 nařízení (ES) č. 207/2009 a musí být upozorněni na odstavec 3 tohoto článku.

2.   Při vydání předvolání vyzve úřad v případě nutnosti účastníky, aby před vyslechnutím poskytli všechny příslušné informace a dokumenty. Úřad může účastníky vyzvat, aby se během ústních jednání soustředili na jednu či více konkrétních otázek. Může také účastníkům nabídnout možnost účastnit se ústního jednání prostřednictvím videokonference nebo pomocí jiných technických prostředků.

3.   Pokud se účastník, který byl řádně předvolán k ústnímu jednání před úřadem, nedostaví, řízení může pokračovat bez tohoto účastníka.

4.   Úřad zajistí, aby byla věc připravena k rozhodnutí v závěru ústního jednání, pokud tomu nebrání zvláštní důvody.

Článek 50

Jazyk ústních jednání

1.   Ústní jednání jsou vedena v jazyce řízení, pokud se účastníci nedohodnou na jiném úředním jazyce Unie.

2.   Úřad může při ústních jednáních komunikovat v jiném úředním jazyce Unie a může to na žádost povolit i účastníkovi za předpokladu, že lze zajistit simultánní tlumočení do jazyka řízení. Náklady na zajištění simultánního tlumočení hradí žádající účastník nebo případně úřad.

Článek 51

Výslech účastníků, svědků nebo znalců a ohledání

1.   Považuje-li úřad za nezbytné vyslechnout účastníky, svědky nebo znalce nebo provést ohledání, vydá o tom prozatímní rozhodnutí, v němž jsou uvedeny zamýšlené důkazní prostředky, skutečnosti, které mají být prokázány, a datum, čas a místo výslechu nebo ohledání. Pokud výslech svědků nebo znalců požaduje účastník, úřad stanoví ve svém rozhodnutí lhůtu, ve které musí uvedený účastník oznámit úřadu jména a adresy těchto svědků nebo znalců.

2.   Předvolání účastníků, svědků nebo znalců k výslechu musí obsahovat:

a)

výtah z rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, ve kterém je uvedeno datum, čas a místo nařízeného výslechu, a dále skutečnosti, ohledně nichž mají být účastníci, svědci nebo znalci vyslechnuti;

b)

jména účastníků řízení a údaje o nárocích, které mohou svědci nebo znalci uplatnit podle čl. 54 odst. 2 až 5.

V předvolání se předvolávaným svědkům nebo znalcům rovněž nabídne možnost účastnit se ústního jednání prostřednictvím videokonference nebo pomocí jiných technických prostředků.

3.   Ustanovení čl. 50 odst. 2 se použijí obdobně.

Článek 52

Pověření znalců a znalecké posudky

1.   Úřad rozhodne, v jaké formě znalec předloží posudek.

2.   Zadání znaleckého posudku musí obsahovat:

a)

přesný popis úkolu znalce;

b)

lhůtu stanovenou pro předložení znaleckého posudku;

c)

jména účastníků řízení;

d)

údaje o nárocích, které může znalec uplatnit podle čl. 54 odst. 2, 3 a 4.

3.   V případech, kdy je jmenován znalec, se znalecký posudek předloží v jazyce řízení nebo se k němu přiloží překlad do uvedeného jazyka. Kopie písemného posudku a v případě potřeby i překladu se předloží účastníkům.

4.   Účastníci mohou vznést protest proti jmenování znalce z důvodu jeho nezpůsobilosti nebo ze stejných důvodů, na jejichž základě lze podat protest proti průzkumovému referentovi nebo členovi oddělení nebo odvolacího senátu podle čl. 137 odst. 1 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009. Veškeré protesty proti jmenování znalce se předloží v jazyce řízení nebo se k nim přiloží překlad do uvedeného jazyka. O protestu rozhodne příslušné oddělení úřadu.

Článek 53

Protokol o ústním jednání

1.   O ústním jednání nebo výslechu se vyhotoví protokol, který obsahuje:

a)

číslo případu, jehož se ústní jednání týkají, a datum ústních jednání;

b)

jména přítomných pracovníků úřadu, účastníků, jejich zástupců a svědků a znalců;

c)

podání a žádosti předložené účastníky;

d)

způsob poskytování nebo získávání důkazů;

e)

případně příkazy nebo rozhodnutí vydaná úřadem.

2.   Protokol se přidá do spisu příslušné přihlášky nebo zápisu ochranné známky EU. Oznámí se účastníkům.

3.   Pokud se ústní jednání nebo dokazování před úřadem nahrává, nahrávka nahradí protokol a odstavec 2 se použije obdobně.

Článek 54

Náklady dokazování při ústních jednáních

1.   Dokazování prováděné úřadem může být podmíněno tím, že účastník, který požádal o provedení dokazování, složí u úřadu částku, jejíž výše se stanoví podle odhadu nákladů.

2.   Svědci a znalci, kteří jsou předvoláni a dostaví se k úřadu, mají nárok na náhradu přiměřených nákladů na cestu a pobyt, pokud jim takové výdaje vzniknou. Úřad jim může poskytnout zálohu na tyto výdaje.

3.   Svědci, kteří mají nárok na náhradu podle odstavce 2, mají rovněž nárok na přiměřenou náhradu za ztrátu výdělku a znalci na odměnu za práci. Uvedená náhrada se vyplatí svědkům a znalcům poté, co splnili své povinnosti nebo úkoly, pokud tito svědci a znalci byli úřadem předvoláni z jeho vlastního podnětu.

4.   Částky a zálohy na výdaje, které se vyplácejí podle odstavců 1, 2 a 3, stanoví výkonný ředitel a zveřejní se v Úředním věstníku úřadu. Jednotlivé částky se vypočítají na tomtéž základě, který je stanoven ve služebním řádu úředníků Unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Unie, stanovenými nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (8) a v příloze VII uvedeného nařízení.

5.   Odpovědnost za částky, které mají být nebo byly zaplaceny podle odstavců 1 až 4, spočívá na:

a)

úřadu, pokud svědky nebo znalce předvolal z vlastního podnětu;

b)

dotčeném účastníkovi, pokud požádal o provedení výslechu svědků nebo znalců, s výhradou rozhodnutí o rozdělení a stanovení nákladů podle článků 85 a 86 nařízení (ES) č. 207/2009 a článku 18 prováděcího nařízení (EU) 2017/1431. Tento účastník zaplatí úřadu náhradu za veškeré řádně vyplacené zálohy.

Článek 55

Zkoumání písemných důkazů

1.   Úřad prozkoumá veškeré důkazy předložené nebo získané v jakémkoli řízení, které před úřadem probíhá, v míře nezbytné k přijetí rozhodnutí v daném řízení.

2.   Dokumenty nebo jiné důkazy musí být obsaženy v přílohách podání, které musí být průběžně očíslovány. Podání musí obsahovat seznam uvádějící u každého dokumentu nebo důkazu v příloze:

a)

číslo přílohy;

b)

stručný popis dokumentu nebo důkazu a případně počet stran;

c)

číslo strany podání, na které je dokument nebo důkaz uveden.

Předkládající účastník může v seznamu příloh rovněž uvést, které konkrétní části dokumentu uplatňuje na podporu svých argumentů.

3.   Pokud podání nebo přílohy nesplňují požadavky stanovené v odstavci 2, úřad může vyzvat předkládajícího účastníka, aby nedostatky ve lhůtě stanovené úřadem odstranil.

4.   Pokud nedostatek není ve lhůtě stanovené úřadem odstraněn a pokud úřad stále není schopen jasně určit, ke kterému důvodu nebo argumentu se dokument nebo důkaz vztahuje, k uvedenému dokumentu nebo důkazu se nepřihlédne.

HLAVA VII

OZNÁMENÍ PROVÁDĚNÁ ÚŘADEM

Článek 56

Obecná ustanovení o oznamování

1.   V řízeních před úřadem musí být oznámení, která má provádět úřad, v souladu s čl. 75 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 a musí zahrnovat předání dokumentu, který má být oznámen, dotčeným účastníkům. Předání lze provést poskytnutím elektronického přístupu k uvedenému dokumentu.

2.   Oznámení se provede jedním z těchto způsobů:

a)

elektronickými prostředky podle článku 57;

b)

poštou nebo kurýrní službou podle článku 58;

c)

veřejným oznámením podle článku 59.

3.   Uvedl-li adresát své kontaktní údaje pro komunikaci s ním pomocí elektronických prostředků, má úřad možnost vybrat si mezi uvedenými prostředky a oznámením poštou nebo kurýrní službou.

Článek 57

Oznámení elektronickými prostředky

1.   Oznámení elektronickými prostředky zahrnuje přenos po metalických sítích, bezdrátových sítích (rádiem), optických sítích nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně internetu.

2.   Výkonný ředitel stanoví podrobnosti týkající se konkrétních elektronických prostředků, které mají být použity, způsobu, jakým budou elektronické prostředky použity, a lhůty pro oznámení elektronickými prostředky.

Článek 58

Oznámení poštou nebo kurýrní službou

1.   Aniž je dotčen čl. 56 odst. 3, oznámení o rozhodnutích, proti nimž se lze ve stanovené lhůtě odvolat, předvoláních a jiných dokumentech, které určí výkonný ředitel, se doručí kurýrní službou nebo doporučeným dopisem, v obou případech s doručenkou. Všechna ostatní oznámení se doručí buď kurýrní službou, nebo doporučeným dopisem, případně s doručenkou, nebo běžnou poštou.

2.   Aniž je dotčen čl. 56 odst. 3, oznámení týkající se adresátů, kteří nemají bydliště ani hlavní místo podnikání ani skutečnou průmyslovou či obchodní pobočku na území Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“) a kteří nejmenovali zástupce, jak požaduje čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, se provedou odesláním dokumentu, jenž vyžaduje oznámení, běžnou poštou.

3.   Provádí-li se oznámení kurýrní službou nebo doporučeným dopisem, případně s doručenkou, považuje se za doručené adresátovi desátý den po dni odeslání, ledaže adresát nebyl zastižen nebo mu byl dopis doručen později. V případě jakýchkoliv sporů musí úřad stanovit, že dopis dospěl na místo svého určení, nebo případně stanovit den, kdy byl adresátovi doručen.

4.   Oznámení zaslané kurýrní službou nebo doporučeným dopisem se považuje za doručené i tehdy, pokud adresát odmítne dopis převzít.

5.   Oznámení zaslané běžnou poštou se považuje za doručené desátým dnem po dni odeslání.

Článek 59

Veřejné oznámení

Nelze-li zjistit adresu adresáta nebo pokud se po alespoň jednom pokusu ukázalo, že doručit oznámení v souladu s čl. 56 odst. 2 písm. a) nebo b) je nemožné, provede se oznámení veřejným oznámením.

Článek 60

Oznámení zástupcům

1.   Pokud byl jmenován zástupce nebo pokud se přihlašovatel uvedený na prvním místě ve společné přihlášce považuje za společného zástupce podle čl. 73 odst. 1, zašlou se oznámení tomuto jmenovanému nebo společnému zástupci.

2.   Pokud jeden účastník jmenoval několik zástupců, oznámení se provede v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431. Pokud několik účastníků jmenovalo společného zástupce, je dostačující doručení jednoho dokumentu tomuto společnému zástupci.

3.   Oznámení nebo jiné sdělení zaslané úřadem řádně zmocněnému zástupci má tentýž účinek, jako by bylo zasláno zastoupené osobě.

Článek 61

Nesrovnalosti v oznámení

Pokud byl dokument doručen adresátovi a pokud úřad není schopen prokázat, že byl řádně doručen, nebo pokud nebyly dodrženy předpisy týkající se doručování oznámení, považuje se dokument za doručený dnem, který je stanoven jako den obdržení.

Článek 62

Oznamování dokumentů v případě několika účastníků

Obecně platí, že dokumenty vyhotovené účastníky se oznámí ostatním účastníkům. Od oznámení lze upustit, pokud dokument neobsahuje žádné nové skutečnosti a věc je připravena k rozhodnutí.

HLAVA VIII

PÍSEMNÁ SDĚLENÍ A FORMULÁŘE

Článek 63

Sdělení předkládaná úřadu písemně nebo jinými prostředky

1.   Přihlášky ochranných známek EU, jakož i veškeré jiné žádosti podle nařízení (ES) č. 207/2009 a veškerá jiná sdělení určená úřadu se předkládají takto:

a)

předáním sdělení elektronickými prostředky, a v tomto případě se uvedení jména odesílatele považuje za rovnocenné jeho podpisu;

b)

zasláním podepsaného originálu dotčeného dokumentu úřadu poštou nebo kurýrní službou.

2.   V řízeních před úřadem se za den podání nebo předložení sdělení považuje den, kdy úřad sdělení obdržel.

3.   Pokud je sdělení obdržené elektronickými prostředky neúplné nebo nečitelné nebo má-li úřad oprávněné pochybnosti, pokud jde o přesnost přenosu, informuje o tom úřad odesílatele a vyzve jej, aby ve lhůtě stanovené úřadem odeslal originál znovu nebo aby jej předložil v souladu s odst. 1 písm. b). Je-li uvedené výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, považuje se za den obdržení původního sdělení den opětovného zaslání původního sdělení. Pokud se však nedostatek týká přiznání dne podání v případě přihlášky ochranné známky, použijí se ustanovení týkající se dne podání přihlášky. Není-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, má se za to, že sdělení nebylo obdrženo.

Článek 64

Přílohy sdělení zasílané poštou nebo kurýrní službou

1.   Přílohy sdělení mohou být předkládány na nosičích dat v souladu s technickými specifikacemi, jež určí výkonný ředitel.

2.   Pokud účastník předkládá sdělení s přílohami v souladu s čl. 63 odst. 1 písm. b) v rámci řízení, které zahrnuje více než jednoho účastníka, předloží uvedený účastník tolik kopií příloh, kolik je účastníků řízení. Přílohy se opatří odkazem na seznam v souladu s požadavky stanovenými v čl. 55 odst. 2.

Článek 65

Formuláře

1.   Úřad poskytne veřejnosti zdarma formuláře, které lze vyplnit on-line, pro:

a)

podání přihlášky ochranné známky EU, případně včetně žádostí o rešeršní zprávy;

b)

podání námitky;

c)

podání návrhu na zrušení práv;

d)

podání návrhu na prohlášení neplatnosti nebo na postoupení ochranné známky EU;

e)

podání žádosti o zápis převodu a formulář převodu nebo dokument uvedený v čl. 13 odst. 3 písm. d) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

f)

podání žádosti o zápis licence;

g)

podání žádosti o obnovu ochranné známky EU;

h)

podání odvolání;

i)

vystavení plné moci pro zástupce, a to ve formě plné moci pro jednotlivý úkon nebo všeobecné plné moci;

j)

předložení mezinárodní přihlášky nebo následného vyznačení podle Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek přijatého v Madridu dne 27. června 1989 (9) úřadu.

2.   Účastníci řízení před úřadem mohou také používat:

a)

formuláře zavedené podle Smlouvy o známkovém právu nebo podle doporučení shromáždění Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví;

b)

s výjimkou formuláře uvedeného v odst. 1 písm. i) i formuláře se stejným obsahem a formátem jako u formulářů uvedených v odstavci 1.

3.   Úřad zpřístupní formuláře uvedené v odstavci 1 ve všech úředních jazycích Unie.

Článek 66

Sdělení ze strany zástupců

Jakékoli sdělení určené úřadu ze strany řádně zmocněného zástupce má stejný účinek, jako by bylo provedeno zastoupenou osobou.

HLAVA IX

LHŮTY

Článek 67

Výpočet a délka lhůt

1.   Výpočet lhůty začne dnem, který následuje po dni, kdy nastala rozhodná skutečnost, tedy buď procesní úkon, nebo uplynutí jiné lhůty. Pokud je tímto procesním úkonem oznámení, považuje se za rozhodnou skutečnost přijetí oznamovaného dokumentu, není-li stanoveno jinak.

2.   Pokud je lhůta vyjádřena jako jeden rok nebo určitý počet let, uplyne v příslušném následujícím roce v měsíci a dni, který se pojmenováním a číslem shoduje s měsícem a dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost. Pokud není v příslušném měsíci den tohoto čísla, uplyne lhůta posledním dnem uvedeného měsíce.

3.   Pokud je lhůta vyjádřena jako jeden měsíc nebo určitý počet měsíců, uplyne v příslušném následujícím měsíci dnem, který se číslem shoduje se dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost. Pokud není v příslušném následujícím měsíci den tohoto čísla, uplyne lhůta posledním dnem uvedeného měsíce.

4.   Pokud je lhůta vyjádřena jako jeden týden nebo více týdnů, uplyne v příslušném následujícím týdnu dnem, který má stejný název jako den, kdy nastala rozhodná skutečnost.

Článek 68

Prodloužení lhůt

S výhradou zvláštních nebo maximálních lhůt stanovených v nařízení (ES) č. 207/2009, prováděcím nařízení (EU) 2017/1431 nebo v tomto nařízení může úřad lhůtu na základě odůvodněné žádosti prodloužit. Tuto žádost musí dotčený účastník předložit před uplynutím dotčené lhůty. Pokud se jedná o dva nebo více účastníků, může úřad prodloužení lhůty podmínit souhlasem ostatních účastníků.

Článek 69

Uplynutí lhůty ve zvláštních případech

1.   Uplyne-li lhůta v den, kdy úřad není otevřen pro přijímání dokumentů nebo kdy z důvodů jiných než těch, které jsou uvedeny v odstavci 2, není běžná pošta doručována v místě, kde má úřad sídlo, prodlouží se lhůta až po takových dnech do prvního dne, kdy je úřad otevřen pro přijímání dokumentů a kdy je doručována běžná pošta.

2.   Uplyne-li lhůta v den, kdy došlo k obecnému přerušení doručování pošty v členském státě, ve kterém úřad sídlí, nebo, povolil-li výkonný ředitel zasílání sdělení elektronickými prostředky podle čl. 79b odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, v den, kdy došlo k přerušení spojení úřadu s uvedenými elektronickými prostředky komunikace, prodlouží se lhůta po tomto přerušení až do prvního dne, kdy je úřad otevřen pro přijímání dokumentů a kdy je doručována běžná pošta nebo kdy je obnoveno spojení úřadu s uvedenými elektronickými prostředky komunikace.

HLAVA X

ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ

Článek 70

Zrušení rozhodnutí nebo zápisu v rejstříku

1.   Zjistí-li úřad z moci úřední nebo na základě příslušných informací poskytnutých účastníky řízení, že rozhodnutí nebo zápis v rejstříku podléhá zrušení podle článku 80 nařízení (ES) č. 207/2009, informuje o zamýšleném zrušení dotčeného účastníka.

2.   Dotčený účastník předloží ve lhůtě stanovené úřadem vyjádření k zamýšlenému zrušení.

3.   Souhlasí-li dotčený účastník se zamýšleným zrušením nebo nepředloží-li ve stanovené lhůtě žádné vyjádření, úřad rozhodnutí nebo zápis zruší. Pokud dotčený účastník se zamýšleným zrušením nesouhlasí, přijme úřad rozhodnutí o zamýšleném zrušení.

4.   Pokud je pravděpodobné, že se zamýšlené zrušení bude týkat více než jednoho účastníka, použijí se odstavce 1, 2 a 3 obdobně. V uvedených případech se vyjádření předložená jedním z účastníků podle odstavce 3 vždy sdělí ostatním účastníkům a tito ostatní účastnící jsou vyzváni, aby se vyjádřili.

5.   Pokud se zrušení rozhodnutí nebo zápisu v rejstříku týká rozhodnutí nebo zápisu, které byly zveřejněny, zveřejní se i zrušení.

6.   Zrušení podle odstavců 1 až 4 je v působnosti oddělení nebo útvaru, které rozhodnutí přijaly.

HLAVA XI

POZASTAVENÍ ŘÍZENÍ

Článek 71

Pozastavení řízení

1.   Pokud jde o řízení ve věci námitky, zrušení a prohlášení neplatnosti a odvolací řízení, může příslušné oddělení nebo příslušný odvolací senát řízení pozastavit:

a)

z vlastního podnětu, je-li pozastavení za daných okolností vhodné;

b)

na základě odůvodněné žádosti jednoho z účastníků v řízeních inter partes, je-li pozastavení za daných okolností vhodné, s přihlédnutím k zájmům účastníků a k fázi řízení.

2.   Na žádost obou účastníků v řízeních inter partes pozastaví příslušné oddělení nebo příslušný odvolací senát řízení na dobu, která nesmí překročit šest měsíců. Uvedené pozastavení může být prodlouženo na žádost obou účastníků na celkovou dobu nejvýše dvou let.

3.   Veškeré lhůty týkající se dotčeného řízení, s výjimkou lhůty pro úhradu příslušného poplatku, se přeruší s platností ode dne pozastavení. Aniž je dotčen čl. 137a odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009, lhůty se přepočítají tak, aby začaly běžet znovu ode dne, kdy jsou řízení obnovena.

4.   Tam, kde je to vzhledem k okolnostem případu vhodné, mohou být účastníci vyzváni, aby předložili svá vyjádření, pokud jde o pozastavení nebo obnovení řízení.

HLAVA XII

PŘERUŠENÍ ŘÍZENÍ

Článek 72

Obnovení řízení

1.   Pokud byla řízení před úřadem přerušena podle čl. 82a odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, musí být úřad informován o totožnosti osoby oprávněné pokračovat v řízení před úřadem podle čl. 82a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009. Úřad této osobě a jakýmkoli zúčastněným třetím osobám sdělí, že se řízení obnoví ode dne, který stanoví úřad.

2.   Nebyl-li do tří měsíců od zahájení přerušení řízení podle čl. 82a odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 úřad informován o jmenování nového zástupce, sdělí přihlašovateli nebo majiteli ochranné známky EU, že:

a)

pokud se použije čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, přihláška ochranné známky EU se bude považovat za vzatou zpět, nebude-li tato informace poskytnuta do dvou měsíců po oznámení tohoto sdělení;

b)

pokud se nepoužije čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, obnoví se řízení s přihlašovatelem nebo majitelem ochranné známky EU ke dni oznámení tohoto sdělení.

3.   Lhůty, které platí pro přihlašovatele nebo majitele ochranné známky EU ke dni přerušení řízení, jiné než lhůta k zaplacení poplatků za obnovu, začnou běžet znovu ode dne, kdy jsou řízení obnovena.

HLAVA XIII

ZASTUPOVÁNÍ

Článek 73

Jmenování společného zástupce

1.   Pokud existuje více než jeden přihlašovatel a v přihlášce ochranné známky EU není uveden společný zástupce, považuje se za společného zástupce přihlašovatel uvedený v přihlášce na prvním místě, který má bydliště nebo hlavní místo podnikání nebo skutečnou průmyslovou či obchodní pobočku na území EHP, nebo jeho zástupce, byl-li jmenován. Pokud jsou všichni přihlašovatelé povinni jmenovat kvalifikovaného zástupce, považuje se za společného zástupce kvalifikovaný zástupce, který je uveden v přihlášce na prvním místě. Totéž ustanovení se použije obdobně na třetí osoby, které jednají společně při podání námitky nebo žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti, a na spolumajitele ochranné známky EU.

2.   Dochází-li v průběhu řízení k převodu na několik osob a uvedené osoby nejmenovaly společného zástupce, použije se odstavec 1. Pokud není toto jmenování možné, vyzve úřad uvedené osoby, aby jmenovaly společného zástupce do dvou měsíců. Není-li této výzvě vyhověno, jmenuje společného zástupce úřad.

Článek 74

Plné moci

1.   Zaměstnanci zastupující fyzické nebo právnické osoby ve smyslu čl. 92 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, jakož i advokáti a kvalifikovaní zástupci zapsaní v seznamu vedeném úřadem podle čl. 93 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 předloží úřadu podepsanou plnou moc k založení do spisů podle čl. 92 odst. 3 a čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 pouze tehdy, pokud to úřad výslovně požaduje nebo pokud se jedná o řízení s několika účastníky, ve kterých před úřadem jedná zástupce, a druhý účastník o to výslovně žádá.

2.   Pokud se podle čl. 92 odst. 3 nebo čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 požaduje předložení podepsané plné moci, lze tuto plnou moc předložit v kterémkoliv úředním jazyce Unie. Plná moc se může vztahovat na jednu či více přihlášek nebo zapsaných ochranných známek nebo může mít podobu všeobecné plné moci, která zástupce opravňuje jednat při veškerých řízeních před úřadem, kterých je osoba, která plnou moc vystavila, účastníkem.

3.   Úřad stanoví lhůtu, ve které musí být tato plná moc předložena. Není-li plná moc předložena včas, pokračuje se v řízení se zastoupenou osobou. Procesní úkony učiněné zástupcem, kromě podání přihlášky, se nepovažují za provedené, pokud je zastoupená osoba ve lhůtě stanovené úřadem neschválí.

4.   Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně i na odvolání plné moci.

5.   Jakýkoli zástupce, který již nemá plnou moc, se i nadále považuje za zástupce, dokud není ukončení plné moci uvedeného zástupce oznámeno úřadu.

6.   Platnost plné moci vůči úřadu nekončí automaticky úmrtím osoby, která ji vystavila, není-li v ní stanoveno jinak.

7.   Je-li jmenování zástupce sděleno úřadu, musí být v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431 uvedeno jméno a místo podnikání zástupce. Pokud se před úřad dostaví zástupce, který již byl jmenován, uvede tento zástupce jméno a identifikační číslo, které mu úřad přidělil. Jmenoval-li tentýž účastník několik zástupců, mohou jednat společně nebo každý zvlášť bez ohledu na jakákoli protikladná ustanovení v jejich plných mocích.

8.   Jmenování nebo plná moc vystavená pro sdružení zástupců se považuje za jmenování nebo plnou moc pro jakéhokoli zástupce, který jedná v rámci tohoto sdružení.

Článek 75

Změna seznamu kvalifikovaných zástupců

1.   Podle čl. 93 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009 se zápis kvalifikovaného zástupce automaticky vymaže:

a)

v případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti kvalifikovaného zástupce;

b)

pokud kvalifikovaný zástupce již není státním příslušníkem jednoho z členských států EHP, pokud mu výkonný ředitel neudělil výjimku podle čl. 93 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

pokud kvalifikovaný zástupce již nemá místo podnikání nebo místo výkonu zaměstnání v EHP;

d)

pokud kvalifikovaný zástupce již nemá oprávnění uvedené v čl. 93 odst. 2 písm. c) první větě nařízení (ES) č. 207/2009.

2.   Zápis kvalifikovaného zástupce pozastaví úřad z moci úřední, bylo-li pozastaveno oprávnění zástupce zastupovat fyzické nebo právnické osoby před Úřadem Beneluxu pro duševní vlastnictví nebo před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví členského státu ve smyslu čl. 93 odst. 2 písm. c) první věty nařízení (ES) č. 207/2009.

3.   Pokud již důvody pro výmaz pominuly, osoba, jejíž zápis byl vymazán, se na žádost doloženou osvědčením podle čl. 93 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009 znovu zapíše do seznamu kvalifikovaných zástupců.

4.   Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví a ústřední úřady průmyslového vlastnictví dotčených členských států informují neprodleně úřad o veškerých významných skutečnostech podle odstavců 1 a 2, pokud jsou jim známy.

HLAVA XIV

POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE MEZINÁRODNÍHO ZÁPISU OCHRANNÝCH ZNÁMEK

Článek 76

Kolektivní a certifikační ochranné známky

1.   Aniž je dotčen článek 154 nařízení (ES) č. 207/2009, pokud se mezinárodní zápis s vyznačením Unie považuje za kolektivní ochrannou známku EU nebo certifikační ochrannou známku EU podle čl. 154a odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, vydá se rovněž oznámení o prozatímním zamítnutí z moci úřední v souladu s článkem 33 prováděcího nařízení (EU) 2017/1431, a to v následujících případech:

a)

pokud existuje jeden z důvodů pro zamítnutí uvedených v čl. 68 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 207/2009 ve spojení s odstavcem 3 uvedeného článku nebo v čl. 74c odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 207/2009 ve spojení s odstavcem 3 uvedeného článku;

b)

pokud pravidla pro užívání ochranné známky nebyla předložena v souladu s čl. 154a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009.

2.   Oznámení o změnách v pravidlech pro užívání ochranné známky podle článků 71 a 74f nařízení (ES) č. 207/2009 se zveřejní ve Věstníku ochranných známek Evropské unie.

Článek 77

Námitková řízení

1.   Je-li podána námitka proti mezinárodnímu zápisu s vyznačením Unie podle článku 156 nařízení (ES) č. 207/2009, námitka musí obsahovat:

a)

číslo mezinárodního zápisu, proti kterému je námitka podána;

b)

údaj o výrobcích nebo službách uvedených v mezinárodním zápisu, proti kterému je námitka podána;

c)

jméno majitele mezinárodního zápisu;

d)

požadavky stanovené v čl. 2 odst. 2 písm. b) až h) tohoto nařízení.

2.   Ustanovení čl. 2 odst. 1, 3 a 4 a články 3 až 10 tohoto nařízení se použijí pro účely námitkových řízení týkajících se mezinárodních zápisů s vyznačením Unie, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

jakýkoli odkaz na přihlášku ochranné známky EU se považuje za odkaz na mezinárodní zápis;

b)

jakýkoli odkaz na zpětvzetí přihlášky ochranné známky EU se považuje za odkaz na vzdání se mezinárodního zápisu s ohledem na Unii;

c)

jakýkoli odkaz na přihlašovatele se považuje za odkaz na majitele mezinárodního zápisu.

3.   Pokud je námitka podána před uplynutím lhůty jednoho měsíce podle čl. 156 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, považuje se námitka za podanou první den po uplynutí lhůty jednoho měsíce.

4.   Pokud má majitel mezinárodního zápisu povinnost být zastoupen v řízeních před úřadem podle čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 a pokud majitel mezinárodního zápisu dosud nejmenoval zástupce ve smyslu čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, sdělení o námitce určené majiteli mezinárodního zápisu podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení musí obsahovat žádost o jmenování zástupce ve smyslu čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení uvedeného sdělení.

Pokud majitel mezinárodního zápisu zástupce v uvedené lhůtě nejmenuje, přijme úřad rozhodnutí o zamítnutí ochrany mezinárodního zápisu.

5.   Námitkové řízení se zastaví, pokud bylo vydáno prozatímní zamítnutí ochrany z moci úřední podle článku 154 nařízení (ES) č. 207/2009. Pokud prozatímní zamítnutí z moci úřední vedlo k pravomocnému rozhodnutí o zamítnutí ochrany známky, úřad nepřistoupí k rozhodnutí, vrátí poplatek za podání námitek a nepřijme se žádné rozhodnutí o rozdělení nákladů.

Článek 78

Oznámení o prozatímních zamítnutích na základě námitky

1.   Pokud je u úřadu podána námitka proti mezinárodnímu zápisu podle čl. 156 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo se námitka považuje za podanou podle čl. 77 odst. 3 tohoto nařízení, úřad vydá oznámení o prozatímním zamítnutí ochrany na základě námitky k Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „mezinárodní úřad“).

2.   Oznámení o prozatímním zamítnutí ochrany na základě námitky musí obsahovat:

a)

číslo mezinárodního zápisu;

b)

údaj o tom, že zamítnutí je založeno na skutečnosti, že byla podána námitka, spolu s odkazem na ustanovení článku 8 nařízení (ES) č. 207/2009, o které se námitka opírá;

c)

jméno a adresu osoby, která námitku podává.

3.   Je-li námitka založena na přihlášce ochranné známky nebo jejím zápise, musí oznámení uvedené v odstavci 2 obsahovat tyto údaje:

a)

den podání přihlášky, den zápisu a den vzniku práva přednosti, pokud existuje;

b)

spisové číslo a číslo zápisu, pokud se liší;

c)

jméno a adresu majitele;

d)

reprodukci známky;

e)

seznam výrobků nebo služeb, na kterých se námitka zakládá.

4.   Pokud se prozatímní zamítnutí vztahuje pouze na část výrobků nebo služeb, musí oznámení uvedené v odstavci 2 tyto výrobky nebo služby uvádět.

5.   Úřad informuje mezinárodní úřad o těchto skutečnostech:

a)

pokud bylo v důsledku námitkových řízení prozatímní zamítnutí vzato zpět, skutečnost, že známka je v Unii chráněna;

b)

pokud rozhodnutí o zamítnutí ochrany známky nabylo právní moci v návaznosti na odvolání podle článku 58 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo žalobu podle článku 65 nařízení (ES) č. 207/2009, skutečnost, že ochrana známky je v Unii zamítnuta;

c)

pokud se zamítnutí podle písmene b) týká pouze části výrobků nebo služeb, uvedení těch výrobků nebo služeb, pro něž je známka v Unii chráněna.

6.   Pokud bylo pro jeden mezinárodní zápis podle čl. 154 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo podle odstavce 1 tohoto článku vydáno více než jedno prozatímní zamítnutí, sdělení uvedené v odstavci 5 tohoto článku se musí týkat úplného nebo částečného zamítnutí ochrany známky podle článků 154 a 156 nařízení (ES) č. 207/2009.

Článek 79

Prohlášení o udělení ochrany

1.   Pokud úřad nevydal oznámení o prozatímním zamítnutí z moci úřední podle článku 154 nařízení (ES) č. 207/2009 a pokud neobdržel během lhůty pro podání námitek podle čl. 156 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 žádnou námitku a nevydal prozatímní zamítnutí z moci úřední v důsledku vyjádření třetích stran, zašle úřad mezinárodnímu úřadu prohlášení o udělení ochrany s uvedením, že známka je v Unii chráněna.

2.   Pro účely čl. 151 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 má prohlášení o udělení ochrany podle odstavce 1 tohoto článku stejný účinek jako prohlášení úřadu, že oznámení o zamítnutí bylo vzato zpět.

HLAVA XV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 80

Zrušení

Nařízení (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 se zrušují. Použijí se však i nadále na probíhající řízení, na něž se toto nařízení v souladu s jeho článkem 81 nepoužije, až do dokončení uvedených řízení.

Článek 81

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 1. října 2017 s těmito výjimkami:

a)

články 2 až 6 se nepoužijí na námitky podané před výše uvedeným dnem;

b)

články 7 a 8 se nepoužijí na námitková řízení, jejichž sporná část byla zahájena před výše uvedeným dnem;

c)

článek 9 se nepoužije na pozastavení provedená před výše uvedeným dnem;

d)

článek 10 se nepoužije na žádosti o důkaz o užívání podané před výše uvedeným dnem;

e)

hlava III se nepoužije na žádosti o změnu podané před výše uvedeným dnem;

f)

články 12 až 15 se nepoužijí na žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti ani na žádosti o postoupení podané před výše uvedeným dnem;

g)

články 16 a 17 se nepoužijí na řízení, jejichž sporná část byla zahájena před výše uvedeným dnem;

h)

článek 18 se nepoužije na pozastavení provedená před výše uvedeným dnem;

i)

článek 19 se nepoužije na žádosti o důkaz o užívání podané před výše uvedeným dnem;

j)

hlava V se nepoužije na odvolání podaná před výše uvedeným dnem;

k)

hlava VI se nepoužije na ústní jednání zahájená před výše uvedeným dnem ani na písemné důkazy, v jejichž případě byla lhůta pro jejich předložení zahájena před uvedeným dnem;

l)

hlava VII se nepoužije na oznámení učiněná před výše uvedeným dnem;

m)

hlava VIII se nepoužije na sdělení doručená a formuláře zpřístupněné před výše uvedeným dnem;

n)

hlava IX se nepoužije na lhůty stanovené před výše uvedeným dnem;

o)

hlava X se nepoužije na zrušení rozhodnutí přijatá nebo zápisy do rejstříku učiněné před výše uvedeným dnem;

p)

hlava XI se nepoužije na pozastavení, o něž požádali účastníci nebo které uložil úřad před výše uvedeným dnem;

q)

hlava XII se nepoužije na řízení přerušená před výše uvedeným dnem;

r)

článek 73 se nepoužije na přihlášky ochranné známky EU obdržené před výše uvedeným dnem;

s)

článek 74 se nepoužije na zástupce jmenované před výše uvedeným dnem;

t)

článek 75 se nepoužije na zápisy v seznamu kvalifikovaných zástupců učiněné před výše uvedeným dnem;

u)

hlava XIV se nepoužije na vyznačení ochranné známky EU učiněná před výše uvedeným dnem.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 21).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 216/96 ze dne 5. února 1996, kterým se stanoví jednací řád odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (Úř. věst. L 28, 6.2.1996, s. 11).

(6)  Rozsudek ze dne 13. března 2007, věc C-29/05P, OHIM/Kaul GmbH, (ARCOL/CAPOL), Sb. rozh. I-2213, ECLI:EU:C:2007:162, body 42–44; rozsudek ze dne 18. července 2013, věc C-621/11P, New Yorker SHK Jeans GmbH & Co. KG/OHIM, (FISHBONE/FISHBONE BEACHWEAR), ECLI:EU:C:2013:484, body 28–30; rozsudek ze dne 26. září 2013, věc C-610/11P, Centrotherm Systemtechnik GmbH/OHIM, (CENTROTHERM), ECLI:EU:C:2013:593, body 85–90 a 110–113; rozsudek ze dne 3. října 2013, věc C-120/12P, Bernhard Rintisch/OHIM, (PROTI SNACK/PROTI), ECLI:EU:C:2013:638, body 32 a 38–39; rozsudek ze dne 3. října 2013, věc C-121/12P, Bernhard Rintisch/OHIM, (PROTIVITAL/PROTI), ECLI:EU:C:2013:639, body 33 a 39–40; rozsudek ze dne 3. října 2013, věc C-122/12P, Bernhard Rintisch/OHIM, (PROTIACTIVE/PROTI), ECLI:EU:C:2013:628, body 33 a 39–40; rozsudek ze dne 21. července 2016, věc C-597/14P, EUIPO/Xavier Grau Ferrer, body 26–27.

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1431 ze dne 18. května 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie (viz strana 39 v tomto čísle Úředního věstníku).

(8)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 22.


8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/39


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1431

ze dne 18. května 2017,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (1), a zejména na čl. 17 odst. 5b, čl. 26 odst. 4, čl. 30 odst. 2, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 39 odst. 5, čl. 44 odst. 9, čl. 45 odst. 3, čl. 48 odst. 3 druhý pododstavec, čl. 48a odst. 1, čl. 49 odst. 8, čl. 50 odst. 5, čl. 67 odst. 3, čl. 74b odst. 3, čl. 85 odst. 1a první pododstavec, čl. 89 odst. 4, čl. 90 odst. 3, čl. 113 odst. 6, čl. 119 odst. 10, čl. 132 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 147 odst. 9, čl. 148a odst. 2, čl. 149 odst. 2, čl. 153a odst. 6, čl. 154 odst. 8, čl. 158 odst. 4, čl. 159 odst. 10 a čl. 161 odst. 6 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 40/94 (2), jež bylo kodifikováno jako nařízení (ES) č. 207/2009, vytvořilo zvláštní systém ochrany ochranných známek Unie, které lze získat na úrovni Unie na základě přihlášky podané u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“).

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 (3) uvádí pravomoci svěřené Komisi na základě nařízení (ES) č. 207/2009 do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aby se zajistil soulad s novým právním rámcem, jenž z tohoto sladění vyplývá, měla by se prostřednictvím prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijmout určitá pravidla. Nová pravidla by měla nahradit stávající pravidla stanovená nařízením Komise (ES) č. 2868/95 (4) a mají za cíl provádění nařízení (ES) č. 207/2009.

(3)

V zájmu jasnosti, právní jistoty a efektivity a za účelem snazšího podávání přihlášek ochranné známky EU je naprosto nezbytné jasně a vyčerpávajícím způsobem stanovit povinné a nepovinné údaje, které má přihláška ochranné známky EU obsahovat, přičemž je nutno předejít zbytečné administrativní zátěži.

(4)

Nařízení (ES) č. 207/2009 již nevyžaduje grafické ztvárnění ochranné známky, pokud příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany. Za účelem zajištění právní jistoty je proto nezbytné jasně potvrdit, že přesný předmět výlučného práva vyplývajícího ze zápisu je vymezen ztvárněním. Ztvárnění by případně mělo být doplněno označením druhu dotyčné známky. Ve vhodných případech může být doplněno popisem označení. Takový údaj nebo popis musí být v souladu se ztvárněním.

(5)

Kromě toho je z důvodu zajištění konzistentnosti postupu podávání přihlášky ochranné známky EU a pro zvýšení účinnosti rešerší na starší práva vhodné stanovit obecné zásady, které musí ztvárnění každé známky splňovat, a také stanovit zvláštní pravidla a požadavky pro ztvárnění některých druhů ochranných známek v souladu se zvláštní povahou a atributy ochranné známky.

(6)

Zavedení technických alternativ grafického ztvárnění, jež je v souladu s novými technologiemi, vyplývá z nutnosti modernizovat proces zápisu a přiblížit ho technickému vývoji. Rovněž by měly být stanoveny technické požadavky na předkládání ztvárnění ochranné známky, včetně ztvárnění předkládaných elektronicky, aby se zajistilo, že systém ochranných známek EU bude i nadále interoperabilní se systémem stanoveným Protokolem k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, přijatým v Madridu dne 27. června 1989 (5) (Madridským protokolem). V souladu s nařízením (ES) č. 207/2009 a z důvodu větší flexibility a rychlejšího přizpůsobování technologickému vývoji by měl technické požadavky na ochranné známky podávané elektronicky stanovit výkonný ředitel úřadu.

(7)

Je vhodné zefektivnit řízení, aby se snížila administrativní zátěž při podávání a vyřizování žádostí o právo přednosti a seniority. Proto by již nemělo být nezbytné předkládat ověřené kopie dřívější přihlášky nebo zápisu. V případě žádosti o právo přednosti by úřad také již nemusel ke spisu přikládat kopii dřívější přihlášky ochranné známky.

(8)

V důsledku zrušení požadavku na grafické ztvárnění ochranné známky lze některé druhy ochranných známek ztvárnit v elektronické podobě a jejich zveřejnění obvyklými prostředky již tedy není vhodné. Aby bylo zaručeno zveřejnění veškerých informací o přihlášce, které je nezbytné z důvodu transparentnosti a právní jistoty, měl by být přístup k vyobrazení ochranné známky prostřednictvím odkazu na elektronický rejstřík úřadu uznán za platnou formu ztvárnění označení za účelem zveřejnění.

(9)

Ze stejných důvodů by úřadu rovněž mělo být dovoleno vydávat osvědčení o zápisu, ve kterých je ztvárnění ochranné známky nahrazeno elektronickým odkazem. Pro osvědčení vydaná po zápisu a pro účely vyřizování žádostí podaných v době, kdy mohlo dojít ke změně údajů v zápisu, je vhodné umožnit vydávání aktualizovaných verzí osvědčení, ve kterých budou uvedeny příslušné pozdější zápisy do rejstříku.

(10)

Praktické zkušenosti s uplatňováním bývalého systému odhalily potřebu vyjasnit z důvodu zajištění srozumitelnosti a právní jistoty znění některých ustanovení, zejména těch, jež se týkají částečných převodů a částečných vzdání se ochranné známky.

(11)

Za účelem zajištění právní jistoty při současném zachování určité úrovně flexibility je nezbytné stanovit minimální pravidla pro užívání kolektivních ochranných známek EU a certifikačních ochranných známek EU předložených podle nařízení (ES) č. 207/2009, aby mohli účastníci trhu tohoto nového druhu ochrany ochranné známky využívat.

(12)

Maximální výše nákladů na ztvárnění vynaložených úspěšnou stranou řízení před úřadem by měla stanovena s ohledem na nutnost zajistit, aby povinnost uhradit tyto náklady nemohla být mimo jiné z taktických důvodů zneužita druhou stranou.

(13)

Z důvodu efektivity by se mělo povolit elektronické zveřejňování informací úřadem.

(14)

Je třeba zajistit účinnou a účelnou výměnu informací mezi úřadem a orgány členských států v rámci správní spolupráce, a to při řádném zohlednění omezení, kterým podléhá nahlížení do spisů.

(15)

Požadavky týkající se žádostí o převod by měly zajistit bezproblémovou a účinnou koordinaci mezi systémem ochranných známek EU a systémy národních ochranných známek.

(16)

Z důvodu zjednodušení řízení před úřadem by se mělo předkládání překladů omezit na ty části dokumentů, které jsou pro řízení relevantní. Z téhož důvodu by měl být úřad oprávněn požadovat důkaz o tom, že překlad odpovídá originálu, pouze v případě pochybností.

(17)

Z důvodu efektivity by měl určitá rozhodnutí úřadu, jež se týkají námitek, návrhů na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, činit jediný člen.

(18)

Vzhledem k přistoupení Unie k Madridskému protokolu je nezbytné, aby byly podrobné požadavky týkající se postupů při mezinárodním zápisu známek zcela v souladu s pravidly uvedenými v daném protokolu.

(19)

Podrobná pravidla stanovená v tomto nařízení souvisejí s ustanoveními nařízení (ES) č. 207/2009, jež byla pozměněna nařízením (EU) 2015/2424 s účinností od 1. října 2017. Je tedy nezbytné odložit použitelnost těchto pravidel do téhož data. Zároveň by se některá řízení zahájená před uvedeným datem měla až do uzavření řídit zvláštními ustanoveními nařízení (ES) č. 2868/95.

(20)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru pro prováděcí pravidla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla vymezující:

a)

náležitosti přihlášky ochranné známky EU, jež má být podána u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“);

b)

dokumentaci vyžadovanou při uplatňování práva přednosti dřívější přihlášky a uplatňování seniority a důkazy, které je třeba předložit při uplatňování práva výstavní priority;

c)

náležitosti zveřejnění přihlášky ochranné známky EU;

d)

obsah prohlášení o rozdělení přihlášky, způsob, jakým má úřad toto prohlášení vyřizovat, a náležitosti zveřejnění oddělené přihlášky;

e)

obsah a formu osvědčení o zápisu;

f)

obsah prohlášení o rozdělení zápisu a způsob, jakým má úřad toto prohlášení vyřizovat;

g)

náležitosti žádostí o změnu a změnu jména nebo adresy;

h)

náležitosti žádosti o zápis převodu, doklady vyžadované k potvrzení převodu a způsob vyřizování žádostí o částečné převody;

i)

náležitosti prohlášení o vzdání se ochranné známky a doklady požadované ke stanovení souhlasu třetí osoby;

j)

náležitosti pravidel pro užívání kolektivní ochranné známky EU a pravidel pro užívání certifikační ochranné známky EU;

k)

maximální sazby nákladů nezbytných pro řízení a skutečně vynaložených;

l)

některé podrobnosti týkající se zveřejňování ve Věstníku ochranných známek Evropské unie a v Úředním věstníku úřadu;

m)

podrobná pravidla týkající se způsobu, jakým si úřad a příslušné orgány členských států budou vyměňovat informace mezi sebou nebo jakým zpřístupní spisy k nahlédnutí;

n)

náležitosti žádostí o převod a zveřejnění žádosti o převod;

o)

rozsah, v němž mohou být podpůrné doklady, které mají být použity v písemném řízení před úřadem, podány v kterémkoli úředním jazyce Unie, potřebu předložit překlad a požadované normy překladů;

p)

rozhodnutí, která mají přijmout jednotliví členové námitkového a zrušovacího oddělení;

q)

v případě mezinárodního zápisu ochranných známek:

i)

formulář, jenž má být použit pro podání mezinárodní přihlášky;

ii)

skutečnosti a rozhodnutí o neplatnosti, jež mají být oznámeny Mezinárodnímu úřadu a rozhodný časový okamžik těchto oznámení;

iii)

podrobné požadavky ohledně žádosti o územní rozšíření ochrany následně po uskutečnění mezinárodního zápisu;

iv)

podrobný obsah nároku na senioritu pro mezinárodní zápis a podrobnosti ohledně informací, jež mají být oznámeny Mezinárodnímu úřadu;

v)

náležitosti oznámení o prozatímním odmítnutí ochrany z moci úřední, jež má být zasláno Mezinárodnímu úřadu;

vi)

náležitosti konečného udělení nebo zamítnutí ochrany;

vii)

náležitosti oznámení o neplatnosti;

viii)

náležitosti žádostí o převod mezinárodního zápisu a zveřejnění těchto žádostí;

ix)

náležitosti žádosti o přeměnu.

HLAVA II

POSTUP PŘI PODÁVÁNÍ PŘIHLÁŠKY

Článek 2

Obsah přihlášky

1.   Přihláška ochranné známky EU obsahuje:

a)

žádost o zápis ochranné známky jako ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu přihlašovatele a název státu, ve kterém má tento přihlašovatel trvalé bydliště nebo sídlo nebo pobočku. Jména fyzických osob se uvádějí ve formě příjmení a křestního jména (křestních jmen) osoby. Jména právnických osob, jakož i subjektů spadajících do působnosti článku 3 nařízení (ES) č. 207/2009, se uvádějí ve formě jejich oficiálního názvu a zahrnují právní formu subjektu, která může být obvyklým způsobem zkrácena. Uvést lze rovněž vnitrostátní identifikační číslo společnosti, je-li toto číslo k dispozici. Úřad může po přihlašovateli požadovat, aby mu poskytl telefonní čísla nebo jiné kontaktní údaje pro elektronickou komunikaci, jejíž formu určí výkonný ředitel. U každého přihlašovatele se v zásadě uvede pouze jedna adresa. Je-li uvedeno více adres, vezme se v úvahu pouze adresa, která je uvedena jako první, kromě případů, kdy přihlašovatel označí jednu z adres za doručovací adresu. Pokud již úřad přidělil identifikační číslo, postačí, když přihlašovatel uvede toto číslo a své jméno;

c)

seznam výrobků nebo služeb, pro které má být ochranná známka zapsána, v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009. Tento seznam může být zcela nebo částečně vybrán z databáze přípustných výrazů zpřístupněné úřadem;

d)

ztvárnění ochranné známky v souladu s článkem 3 tohoto nařízení;

e)

pokud přihlašovatel jmenoval svého zástupce, jméno a adresu místa podnikání tohoto zástupce nebo identifikační číslo podle písmene b); v případě, že má zástupce více než jednu adresu místa podnikání, nebo v případě existence dvou nebo více zástupců s různými adresami místa podnikání, se považuje za doručovací adresu pouze adresa, jež byla uvedena jako první, pokud přihláška neuvádí, která adresa má sloužit jako adresa doručovací;

f)

je-li podle článku 30 nařízení (ES) č. 207/2009 uplatňováno právo přednosti dřívější přihlášky, příslušné prohlášení uvádějící datum a zemi, ve které nebo za kterou byla dřívější přihláška podána;

g)

je-li podle článku 33 nařízení (ES) č. 207/2009 uplatňováno právo výstavní priority, příslušné prohlášení uvádějící název výstavy a datum prvního vystavení výrobků nebo služeb;

h)

je-li spolu s přihláškou uplatňována seniorita jedné nebo více dřívějších ochranných známek zapsaných v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané v zemích Beneluxu nebo zapsané podle mezinárodních pravidel s účinkem v některém členském státě, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, příslušné prohlášení uvádějící členský stát nebo členské státy, ve kterých nebo pro které je dřívější ochranná známka zapsána, datum, od něhož příslušný zápis nabyl účinnosti, číslo příslušného zápisu a výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána. Toto prohlášení lze rovněž učinit ve lhůtě uvedené v čl. 34 odst. 1a nařízení (ES) č. 207/2009;

i)

případně prohlášení, že se přihláška týká zápisu kolektivní ochranné známky EU podle článku 66 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo zápisu certifikační ochranné známky EU podle článku 74a nařízení (ES) č. 207/2009;

j)

údaj o jazyce, ve kterém byla přihláška podána, i o druhém jazyce podle čl. 119 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009;

k)

podpis přihlašovatele nebo přihlašovatelova zástupce v souladu s čl. 63 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 (6);

l)

případně žádost o rešeršní zprávu uvedenou v čl. 38 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 207/2009.

2.   Přihláška může zahrnovat prohlášení, že ochranná známka získala rozlišovací způsobilost užíváním ve smyslu čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, a rovněž údaj o tom, zda je toto prohlášení míněno jako hlavní nebo vedlejší. Toto prohlášení lze rovněž učinit ve lhůtě uvedené v čl. 37 odst. 3 druhé větě nařízení (ES) č. 207/2009.

3.   Přihláška kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU může zahrnovat pravidla pro její užívání. Pokud tato pravidla nebyla zahrnuta v přihlášce, lze je rovněž předložit ve lhůtě uvedené v čl. 67 odst. 1 a čl. 74b odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009.

4.   V případě většího počtu přihlašovatelů může přihláška obsahovat jmenování jednoho z přihlašovatelů nebo zástupců společným zástupcem.

Článek 3

Ztvárnění ochranné známky

1.   Ochranná známka se ztvární v jakékoli vhodné formě s využitím všeobecně dostupných technologií, pokud ji lze jasně, přesně, samostatně, snadno dostupným způsobem, srozumitelně, trvanlivě a objektivně reprodukovat v rejstříku, aby bylo příslušným orgánům i veřejnosti umožněno jasně a přesně určit předmět ochrany poskytované majiteli ochranné známky.

2.   Ztvárnění ochranné známky vymezí předmět zápisu. V případě, že je ztvárnění doplněno popisem v souladu s odst. 3 písm. d), e), odst. 3 písm. f) bodem ii), odst. 3 písm. h) nebo odstavcem 4, se takový popis musí shodovat se ztvárněním a nesmí přesahovat jeho rozsah.

3.   Týká-li se přihláška jakéhokoli z druhů ochranných známek uvedených v písmenech a) až j), musí být v ní tato skutečnost uvedena. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 nebo 2, musí se druh ochranné známky a jejího ztvárnění vzájemně shodovat takto:

a)

v případě ochranné známky tvořené výlučně slovy nebo písmeny, číslicemi, dalšími obvyklými typografickými znaky nebo jejich kombinací (slovní ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením reprodukce označení s obvyklým písmem a v obvyklém rozvržení bez jakýchkoli grafických prvků nebo barev;

b)

v případě ochranné známky využívající neobvyklé znaky, styly nebo rozvržení, grafický prvek nebo barvu (obrazová ochranná známka), včetně známek, jež jsou tvořeny výlučně obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků, se ochranná známka ztvární předložením reprodukce označení znázorňujícího veškeré jeho prvky a případně také její barvy;

c)

v případě ochranné známky tvořené nebo doplněné trojrozměrným tvarem, zahrnujícím nádoby, obal, samotný výrobek nebo jeho ztvárnění (prostorová ochranná známka), se ochranná známka ztvární předložením buď grafické reprodukce tvaru, zahrnující i obrazy vytvořené počítačem, nebo fotografické reprodukce. Grafická nebo fotografická reprodukce může zahrnovat různé náhledy. Není-li ztvárnění předloženo elektronicky, může zahrnovat až šest různých náhledů;

d)

v případě ochranné známky vyznačující se zvláštním způsobem, jakým je známka na výrobku umístěna nebo jakým je k němu připevněna (poziční ochranná známka), se ochranná známka ztvární předložením reprodukce, jež náležitě určuje pozici známky a její velikost nebo proporce u příslušných výrobků. Prvky, které netvoří součást předmětu zápisu, se vizuálně označí nejlépe přerušovanými nebo tečkovanými čarami. Ztvárnění může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem je známka k výrobku připevněna;

e)

v případě ochranné známky tvořené výlučně sadou prvků, které se pravidelně opakují (ochranná známka se vzorem), se ochranná známka ztvární předložením reprodukce znázorňující opakující se vzor. Ztvárnění může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem se jeho prvky pravidelně opakují;

f)

v případě barevné ochranné známky:

i)

je-li ochranná známka tvořena výlučně jedinou barvou bez obrysů, ztvární se předložením reprodukce této barvy a jejím označením prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy;

ii)

je-li ochranná známka tvořena výlučně barevnou kombinací bez obrysů, ztvární se předložením reprodukce znázorňující systematické uspořádání barevné kombinace jednotným a předem stanoveným způsobem a označením těchto barev prostřednictvím odkazu na všeobecně uznávaný kód barvy. Připojit lze rovněž popis uvádějící systematické uspořádání barev;

g)

v případě ochranné známky tvořené výlučně zvukem nebo kombinací zvuků (zvuková ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením audionahrávky reprodukující zvuk nebo přesným zachycením zvuku v notovém zápisu;

h)

v případě ochranné známky tvořené nebo doplněné pohybem nebo změnou pozice prvků na známce (pohybová ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením videonahrávky nebo řady statických obrazů v příslušném pořadí znázorňujících pohyb nebo změnu pozice. Jsou-li použity statické obrazy, mohou být očíslovány nebo doprovázeny popisem vysvětlujícím jejich pořadí;

i)

v případě ochranné známky tvořené nebo doplněné kombinací obrazu a zvuku (multimediální ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením audiovizuální nahrávky obsahující kombinaci obrazu a zvuku;

j)

v případě ochranné známky tvořené prvky s holografickými znaky (hologramová ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením videonahrávky nebo grafické nebo fotografické reprodukce obsahující náhledy, které jsou nezbytné pro náležité rozpoznání holografického efektu v jeho plném rozsahu.

4.   Není-li ochranná známka zahrnuta v jakémkoli z druhů uvedených v odstavci 3, musí být její ztvárnění v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 1 a může být doprovázena popisem.

5.   Je-li ztvárnění předloženo elektronicky, výkonný ředitel určí formát a velikost elektronického souboru, jakož i veškeré ostatní příslušné technické požadavky.

6.   Není-li ztvárnění předloženo elektronicky, ochranná známka se ztvární na jediném listu papíru, odděleně od znění přihlášky. Velikost jediného listu, na kterém je ochranná známka ztvárněna, musí obsahovat příslušné náhledy nebo obrazy a nesmí přesahovat formát DIN A4 (výška 29,7 cm, šířka 21 cm). Okraje jsou nejméně 2,5 cm.

7.   Není-li zřejmá správná orientace ochranné známky, naznačí se doplněním slov „horní část“ na každé reprodukci.

8.   Reprodukce ochranné známky je natolik kvalitní, aby ji bylo možno:

a)

zmenšit na formát nejméně 8 cm na šířku a 8 cm na výšku, nebo

b)

zvětšit na formát nepřesahující 8 cm na šířku a 8 cm na výšku.

9.   Předložení vzorků nepředstavuje náležité ztvárnění ochranné známky.

Článek 4

Uplatňování práva přednosti

1.   Pokud se spolu s přihláškou uplatňuje právo přednosti jedné nebo více předchozích přihlášek podle článku 30 nařízení (ES) č. 207/2009, přihlašovatel uvede spisové číslo předchozí přihlášky a předloží její kopii ve lhůtě tří měsíců ode dne podání přihlášky. Uvedená kopie musí obsahovat den podání předchozí přihlášky.

2.   Není-li jazyk předchozí přihlášky, pro kterou se uplatňuje právo přednosti, jedním z jazyků úřadu, přihlašovatel na žádost úřadu a ve lhůtě stanovené úřadem předloží úřadu překlad předchozí přihlášky v jazyce úřadu používaném jako první nebo druhý jazyk přihlášky.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně, pokud se uplatnění práva přednosti vztahuje k jednomu nebo více předchozích zápisů.

Článek 5

Výstavní priorita

Pokud se spolu s přihláškou uplatňuje výstavní priorita podle čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, přihlašovatel ve lhůtě tří měsíců ode dne podání přihlášky předloží osvědčení, které na výstavě vydal orgán odpovědný za ochranu průmyslového vlastnictví na výstavě. Toto osvědčení potvrzuje, že ochranná známka byla použita pro výrobky nebo služby, na které se přihláška vztahuje. Osvědčení rovněž uvádí datum zahájení výstavy a datum prvního veřejného použití známky, pokud se liší od data zahájení výstavy. Osvědčení doprovází doklad o skutečném užívání ochranné známky řádně ověřený dotyčným orgánem.

Článek 6

Uplatňování seniority národní ochranné známky před zápisem ochranné známky EU

Pokud se podle čl. 34 odst. 1a nařízení (ES) č. 207/2009 uplatňuje seniorita dříve zapsané ochranné známky, jak uvádí čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, přihlašovatel ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy úřad přijal žádost o senioritu, předloží kopii příslušného zápisu.

Článek 7

Obsah zveřejnění přihlášky

Zveřejnění přihlášky obsahuje:

a)

jméno a adresu přihlašovatele;

b)

případně jméno a adresu místa podnikání zástupce jmenovaného přihlašovatelem, na kterého se nevztahuje znění čl. 92 odst. 3 první věty nařízení (ES) č. 207/2009. Má-li více zástupců tutéž adresu místa podnikání, zveřejní se pouze jméno a adresa místa podnikání prvně jmenovaného zástupce, po nichž budou následovat slova „a další“. V případě existence dvou nebo více zástupců s různými adresami místa podnikání se zveřejní pouze doručovací adresa určená podle čl. 2 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení. Je-li podle čl. 74 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 jmenováno sdružení zástupců, zveřejní se pouze název a adresa místa podnikání daného sdružení;

c)

případně ztvárnění ochranné známky společně s prvky a popisy uvedenými v článku 3. Pokud bylo ztvárnění ochranné známky předloženo ve formě elektronického souboru, zpřístupní se prostřednictvím hypertextového odkazu na tento soubor;

d)

seznam výrobků nebo služeb seskupených do tříd podle Niceského třídění, přičemž každá skupina má před sebou uvedeno číslo třídy tohoto třídění, do níž daná skupina výrobků nebo služeb patří, a je uvedena v pořadí tříd tohoto třídění;

e)

datum podání přihlášky a spisové číslo;

f)

případně podrobnosti o žádosti o právo přednosti podané přihlašovatelem v souladu s článkem 30 nařízení (ES) č. 207/2009;

g)

případně podrobnosti o žádosti o výstavní prioritu podané přihlašovatelem v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 207/2009;

h)

případně podrobnosti o žádosti o právo seniority podané přihlašovatelem v souladu s článkem 34 nařízení (ES) č. 207/2009;

i)

případně prohlášení v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, podle něhož ochranná známka získala rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které se žádá zápis, v důsledku jejího užívání;

j)

případně prohlášení, že se jedná o přihlášku kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU;

k)

údaj o jazyce, v němž byla přihláška podána, i o druhém jazyce, který přihlašovatel uvedl na základě čl. 119 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009;

l)

případně prohlášení, že přihláška vyplývá z přeměny mezinárodního zápisu s vyznačením Unie podle čl. 161 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, spolu s datem mezinárodního zápisu na základě čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datem záznamu územního rozšíření ochrany na Unii učiněného po provedení mezinárodního zápisu do mezinárodního rejstříku podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu, případně datum vzniku práva přednosti mezinárodního zápisu.

Článek 8

Rozdělení přihlášky

1.   Prohlášení o rozdělení přihlášky podle článku 44 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

spisové číslo přihlášky;

b)

jméno a adresu přihlašovatele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

seznam výrobků nebo služeb, které jsou předmětem oddělené přihlášky, nebo pokud se žádá o rozdělení do více oddělených přihlášek, seznam výrobků nebo služeb pro každou oddělenou přihlášku;

d)

seznam výrobků nebo služeb, které mají zůstat v původní přihlášce.

2.   Úřad vytvoří pro každou oddělenou přihlášku samostatný spis, který obsahuje úplnou kopii spisu o původní přihlášce, včetně prohlášení o rozdělení a související korespondence. Úřad přidělí každé oddělené přihlášce nové číslo přihlášky.

3.   Každá zveřejněná oddělená přihláška obsahuje údaje a prvky stanovené v článku 7.

HLAVA III

ZÁPISNÉ ŘÍZENÍ

Článek 9

Osvědčení o zápisu

Osvědčení o zápisu vydané v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje záznamy v rejstříku uvedené v čl. 87 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 a prohlášení v tom smyslu, že tyto záznamy byly do rejstříku zapsány. Pokud bylo ztvárnění ochranné známky předloženo ve formě elektronického souboru, příslušný záznam se zpřístupní prostřednictvím hypertextového odkazu na tento soubor. Osvědčení je případně doplněno výpisem zachycujícím veškeré záznamy, jež mají být zapsány v rejstříku v souladu s čl. 87 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, a prohlášení v tom smyslu, že tyto záznamy byly do rejstříku zapsány.

Článek 10

Obsah žádosti o změnu zápisu

Žádost o změnu zápisu podle čl. 48 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu majitele ochranné známky EU v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

údaj o prvku ve ztvárnění ochranné známky EU, který má být změněn, a pozměněnou verzi tohoto prvku v souladu s čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009;

d)

ztvárnění změněné ochranné známky EU v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.

Článek 11

Prohlášení o rozdělení zápisu

1.   Prohlášení o rozdělení zápisu podle čl. 49 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu majitele ochranné známky EU v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

seznam výrobků nebo služeb, které mají tvořit oddělený zápis, nebo pokud se žádá o rozdělení do více oddělených zápisů, seznam výrobků nebo služeb pro každý oddělený zápis;

d)

seznam výrobků nebo služeb, které mají zůstat v původním zápisu.

2.   Úřad vytvoří pro oddělený zápis samostatný spis, který obsahuje úplnou kopii spisu o původním zápisu, včetně prohlášení o rozdělení a související korespondence. Úřad přidělí oddělenému zápisu nové číslo.

Článek 12

Obsah žádosti o změnu jména nebo adresy majitele ochranné známky EU nebo přihlašovatele ochranné známky EU

Žádost o změnu jména nebo adresy majitele zapsané ochranné známky EU podle čl. 48a odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu majitele ochranné známky EU zapsané v rejstříku, pokud již úřad majiteli neudělil identifikační číslo; v takovém případě postačí, když přihlašovatel uvede toto číslo a jméno majitele;

c)

nové jméno nebo adresu majitele ochranné známky EU v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

Písmena b) a c) prvního pododstavce se obdobně použijí pro účely žádosti o změnu jména nebo adresy přihlašovatele ochranné známky EU. Taková žádost musí též obsahovat číslo přihlášky.

HLAVA IV

PŘEVOD

Článek 13

Žádost o zápis převodu

1.   Žádost o zápis převodu podle čl. 17 odst. 5a nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

podrobné údaje o novém majiteli v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

nejsou-li do převodu zahrnuty všechny zapsané výrobky nebo služby, podrobné údaje o zapsaných výrobcích nebo službách, na které se převod vztahuje;

d)

náležité důkazy o převodu v souladu s čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009;

e)

případně jméno a adresu místa podnikání zástupce nového majitele, určené v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení.

2.   Písmena b) až e) odstavce 1 se obdobně použijí pro účely žádosti o zápis převodu přihlášky ochranné známky EU.

3.   Pro účely odst. 1 písm. d) představuje dostatečný důkaz o převodu kterýkoli z těchto dokumentů:

a)

žádost o zápis převodu podepsaná zapsaným majitelem nebo zástupcem tohoto majitele a právním nástupcem nebo zástupcem tohoto nástupce;

b)

pokud žádost předkládá zapsaný majitel nebo zástupce tohoto majitele, prohlášení podepsané právním nástupcem nebo zástupcem tohoto právního nástupce o tom, že se zápisem převodu souhlasí;

c)

předkládá-li žádost o zápis převodu právní nástupce, prohlášení o tom, že zapsaný majitel souhlasí se zápisem právního nástupce, podepsané zapsaným majitelem nebo zástupcem tohoto majitele;

d)

vyplněný formulář nebo jiný dokument o převodu, jak uvádí čl. 65 odst. 1 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430, podepsaný zapsaným majitelem nebo zástupcem tohoto majitele a právním nástupcem nebo zástupcem tohoto nástupce.

Článek 14

Vyřizování žádostí o částečný převod

1.   Vztahuje-li se žádost o zápis převodu pouze na některé z výrobků nebo služeb, pro které je známka zapsána, žadatel rozdělí výrobky nebo služby uvedené v původním zápisu mezi zbývající zápis a žádost o částečný převod, aby se výrobky nebo služby ve zbývajícím zápisu a v novém zápisu nepřekrývaly.

2.   Úřad vytvoří pro nový zápis samostatný spis, který obsahuje úplnou kopii spisu o původním zápisu, včetně žádosti o zápis částečného převodu a související korespondence. Úřad přidělí novému zápisu nové registrační číslo.

3.   Odstavce 1 a 2 se obdobně použijí pro účely žádosti o zápis převodu přihlášky ochranné známky EU. Úřad přidělí nové přihlášce ochranné známky EU nové číslo přihlášky.

HLAVA V

VZDÁNÍ SE

Článek 15

Vzdání se

1.   Prohlášení o vzdání se ochranné známky podle čl. 50 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu majitele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

oznamuje-li se vzdání se ochranné známky pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které je známka zapsána, údaje o výrobcích nebo službách, pro které má být ochranná známka i nadále zapsána.

2.   Je-li v rejstříku zapsáno právo třetí strany vztahující se k ochranné známce EU, je dostatečným důkazem souhlasu třetí strany se vzdáním se ochranné známky prohlášení o souhlasu se vzdáním se podepsané majitelem onoho práva nebo zástupcem tohoto majitele.

HLAVA VI

KOLEKTIVNÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY EU A CERTIFIKAČNÍ OCHRANNÉ ZNÁMKY EU

Článek 16

Obsah pravidel pro užívání kolektivních ochranných známek EU

Pravidla pro užívání kolektivních ochranných známek EU uvedená v čl. 67 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 uvádějí:

a)

jméno přihlašovatele;

b)

účel sdružení nebo účel, za jakým byla veřejnoprávní právnická osoba vytvořena;

c)

orgány oprávněné zastupovat sdružení nebo veřejnoprávní právnickou osobu;

d)

v případě sdružení podmínky členství;

e)

ztvárnění kolektivní ochranné známky EU;

f)

osoby oprávněné užívat kolektivní ochrannou známku EU;

g)

případně podmínky užívání kolektivní ochranné známky EU, včetně sankcí;

h)

výrobky nebo služby, na které se kolektivní ochranná známka EU vztahuje, včetně jakéhokoli případného omezení zavedeného v důsledku použití čl. 7 odst. 1 písm. j), k) nebo l) nařízení (ES) č. 207/2009;

i)

případné povolení uvedené v čl. 67 odst. 2 druhé větě nařízení (ES) č. 207/2009.

Článek 17

Obsah pravidel pro užívání certifikačních ochranných známek EU

Pravidla pro užívání certifikačních ochranných známek EU uvedená v článku 74b nařízení (ES) č. 207/2009 uvádějí:

a)

jméno přihlašovatele;

b)

prohlášení, že přihlašovatel splňuje požadavky stanovené v čl. 74a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

ztvárnění certifikační ochranné známky EU;

d)

výrobky nebo služby, na které se certifikační ochranná známka EU vztahuje;

e)

vlastnosti výrobků nebo služeb, které mají být certifikační ochrannou známkou EU certifikovány, například materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalita nebo přesnost;

f)

podmínky užívání certifikační ochranné známky EU, včetně sankcí;

g)

osoby oprávněné užívat certifikační ochrannou známku EU;

h)

způsoby, jimiž má certifikační orgán tyto vlastnosti testovat a dohlížet na užívání certifikační ochranné známky EU.

HLAVA VII

NÁKLADY

Článek 18

Maximální sazby nákladů

1.   Náklady uvedené v čl. 85 odst. 1a prvním pododstavci nařízení (ES) č. 207/2009 hradí neúspěšný účastník řízení na základě těchto maximálních sazeb:

a)

není-li úspěšný účastník řízení zastupován, hradí se tyto náklady úspěšného účastníka na dopravu a pobyt za jednu osobu na zpáteční cestu mezi místem trvalého bydliště nebo místem podnikání a místem, kde probíhají ústní řízení, na základě článku 49 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430:

i)

náklady na jízdné vlakem první třídou včetně obvyklých cestovních příplatků, nepřesáhne-li celková vzdálenost po železnici 800 km, nebo náklady na leteckou přepravu turistickou třídou, přesáhne-li celková vzdálenost po železnici 800 km nebo jde-li o cestu přes moře;

ii)

náklady na pobyt uvedené v článku 13 přílohy VII služebního řádu úředníků Unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie uvedených v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (7);

b)

cestovní náklady zástupců podle čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, podle sazeb stanovených v písm. a) bodě i) tohoto odstavce;

c)

náklady na zastupování ve smyslu čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 vynaložené úspěšným účastníkem řízení se hradí takto:

i)

v námitkových řízeních: 300 EUR;

ii)

v řízeních o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti ochranné známky EU: 450 EUR;

iii)

v odvolacích řízeních: 550 EUR;

iv)

pokud proběhla ústní řízení, ke kterým byli účastníci předvoláni podle článku 49 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430, částka uvedená v bodech i), ii) nebo iii) navýšená o 400 EUR.

2.   V případě existence několika přihlašovatelů nebo majitelů přihlášky nebo zápisu ochranné známky EU nebo v případě existence několika účastníků podávajících námitku nebo žadatelů o zrušení nebo prohlášení neplatnosti, kteří podali námitku nebo žádost o zrušení nebo prohlášení neplatnosti společně, hradí neúspěšný účastník řízení náklady uvedené v odst. 1 písm. a) pouze za jednu osobu.

3.   Je-li úspěšný účastník řízení zastoupen více než jedním zástupcem ve smyslu čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, hradí neúspěšný účastník náklady uvedené v odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku pouze za jednu osobu.

4.   Neúspěšný účastník řízení není povinen úspěšnému účastníkovi hradit jakékoli náklady, výdaje a poplatky týkající se řízení před úřadem, jež nejsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 3.

HLAVA VIII

PRAVIDELNÉ PUBLIKACE

Článek 19

Pravidelné publikace

1.   Jsou-li podrobné údaje zveřejněny ve Věstníku ochranných známek EU podle nařízení (ES) č. 207/2009, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 nebo tohoto nařízení, datum vydání uvedené na věstníku se považuje za datum zveřejnění podrobných údajů.

2.   Pokud se záznamy o zápisu ochranné známky zcela shodují se zveřejněnou přihláškou, zveřejní se tyto záznamy prostřednictvím odkazu na podrobné údaje uvedené ve zveřejněné přihlášce.

3.   Úřad může vydání svého úředního věstníku v elektronické podobě zpřístupnit veřejnosti.

HLAVA IX

SPOLUPRÁCE SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Článek 20

Výměna informací mezi úřadem a orgány členských států

1.   Aniž je dotčen článek 123c nařízení (ES) č. 207/2009, úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro duševní vlastnictví, si na žádost vzájemně sdělují příslušné informace o podávání přihlášek ochranných známek EU nebo národních ochranných známek a o řízeních týkajících se těchto přihlášek a ochranných známkách zapsaných v důsledku těchto řízení.

2.   Úřad a soudy nebo orgány členských států si vyměňují informace pro účely uvedené v nařízení (ES) č. 207/2009 přímo nebo prostřednictvím ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států.

3.   Výdaje na poskytování informací uvedených v odstavcích 1 a 2 hradí orgán, který tato sdělení poskytuje. Tyto informace jsou osvobozeny od poplatků.

Článek 21

Zpřístupnění spisů k nahlédnutí

1.   Nahlížení do spisů přihlášek ochranných známek EU nebo zapsaných ochranných známek EU soudy nebo orgány členských států se provádí buď nahlížením do originálních dokumentů, nebo do jejich kopií, nebo do technických prostředků pro uchovávání, jsou-li spisy takto uchovávány.

2.   Úřad při předávání spisů přihlášených nebo zapsaných ochranných známek EU nebo jejich kopií soudům nebo státním zastupitelstvím členských států uvede omezení, kterým nahlížení do těchto spisů podléhá na základě článku 88 nařízení (ES) č. 207/2009.

3.   Soudy nebo státní zastupitelství členských států mohou během řízení před těmito orgány zpřístupnit spisy nebo jejich kopie, které jim úřad předal, k nahlédnutí třetím stranám. Toto nahlížení podléhá ustanovením článku 88 nařízení (ES) č. 207/2009.

HLAVA X

PŘEVOD

Článek 22

Obsah žádosti o převod

Žádost o převod přihlášky ochranné známky EU nebo zapsané ochranné známky EU na přihlášku národní ochranné známky podle článku 112 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

jméno a adresu žadatele o převod v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

b)

spisové číslo přihlášky ochranné známky EU nebo registrační číslo ochranné známky EU;

c)

důvod k převodu v souladu s čl. 112 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 207/2009;

d)

upřesnění členského státu nebo členských států, pro které se převod požaduje;

e)

nevztahuje-li se žádost na všechny výrobky nebo služby, pro které byla přihláška podána nebo pro které byla ochranná známka EU zapsána, údaje o výrobcích nebo službách, pro něž je převod požadován, a je-li převod požadován pro více než jeden členský stát a seznam výrobků nebo služeb není pro všechny členské státy stejný, údaje o příslušných výrobcích nebo službách pro každý členský stát;

f)

je-li převod podle čl. 112 odst. 6 nařízení (ES) č. 207/2009 požadován na základě toho, že ochranná známka EU pozbyla účinnosti v důsledku rozhodnutí soudu pro ochranné známky EU, datum, kdy se toto rozhodnutí stalo pravomocným, a kopii rozhodnutí, kterou lze předložit v jazyce, v němž bylo rozhodnutí vydáno.

Článek 23

Obsah zveřejnění žádosti o převod

Zveřejnění žádosti o převod podle čl. 113 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

spisové číslo nebo registrační číslo ochranné známky EU, pro kterou je převod požadován;

b)

odkaz na předchozí zveřejnění žádosti nebo na zápis ve Věstníku ochranných známek EU;

c)

název členského státu nebo členských států, pro které byl převod požadován;

d)

nevztahuje-li se žádost na všechny výrobky nebo služby, pro které byla přihláška podána nebo pro které byla ochranná známka EU zapsána, údaje o výrobcích nebo službách, pro něž je převod požadován;

e)

je-li převod požadován pro více než jeden členský stát a seznam výrobků nebo služeb není pro všechny členské státy stejný, údaje o příslušných výrobcích nebo službách pro každý členský stát;

f)

datum podání žádosti o převod.

HLAVA XI

JAZYKY

Článek 24

Podávání podkladů v písemném řízení

Nestanoví-li toto nařízení nebo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 jinak, lze podklady, jež mají být použity v písemném řízení před úřadem, podávat v jakémkoli úředním jazyce Unie. Není-li jazyk, ve kterém jsou tyto podklady napsány, jazykem řízení stanoveným podle článku 119 nařízení (ES) č. 207/2009, může úřad z moci úřední nebo na odůvodněnou žádost druhé strany požadovat, aby byl ve lhůtě jím stanovené předložen překlad do jazyka řízení.

Článek 25

Normy pro překlady

1.   Má-li být úřadu předložen překlad dokumentu, tento překlad uvádí dokument, jehož se týká, a reprodukuje strukturu i obsah originálu. Pokud účastník řízení uvedl, že relevantní jsou pouze části dokumentu, může být překlad omezen na uvedené části.

2.   Nestanoví-li nařízení (ES) č. 207/2009, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 nebo toto nařízení jinak, dokument, jehož překlad má být předložen, úřad nepovažuje za obdržený v těchto případech:

a)

obdrží-li úřad překlad po uplynutí příslušné lhůty pro předložení originálu dokumentu nebo jeho překladu;

b)

není-li potvrzení uvedené v článku 26 tohoto nařízení předloženo ve lhůtě stanovené úřadem.

Článek 26

Právní závaznost překladů

Neexistují-li důkazy nebo indicie, které by svědčily o opaku, úřad předpokládá, že překlad odpovídá příslušnému původnímu znění. V případě pochybností může úřad požadovat, aby bylo ve stanovené lhůtě předloženo potvrzení o tom, že překlad odpovídá původnímu znění.

HLAVA XII

ORGANIZACE ÚŘADU

Článek 27

Rozhodnutí námitkového oddělení a zrušovacího oddělení přijatá jediným členem

Podle čl. 132 odst. 2 nebo čl. 134 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 přijímá jediný člen námitkového oddělení nebo zrušovacího oddělení tyto druhy rozhodnutí:

a)

rozhodnutí o rozdělení nákladů;

b)

rozhodnutí o stanovení výše nákladů, které je nezbytné uhradit podle čl. 85 odst. 6 první věty nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

rozhodnutí nepokračovat v řízení nebo rozhodnutí potvrzující, že není zapotřebí přistoupit k rozhodnutí ve věci samé;

d)

rozhodnutí o zamítnutí námitky jako nepřípustné před uplynutím lhůty uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430;

e)

rozhodnutí o přerušení řízení;

f)

rozhodnutí o sloučení nebo oddělení více námitek podle čl. 9 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430.

HLAVA XIII

POSTUPY PRO MEZINÁRODNÍ ZÁPIS OCHRANNÝCH ZNÁMEK

Článek 28

Formuláře, které je třeba použít pro podání mezinárodní přihlášky

Úřadem zpřístupněný formulář pro podání mezinárodní přihlášky, jak uvádí čl. 147 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, obsahuje veškeré prvky úředního formuláře poskytovaného Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“). Přihlašovatelé mohou rovněž použít úřední formulář poskytovaný Mezinárodním úřadem.

Článek 29

Skutečnosti a rozhodnutí o neplatnosti, které je třeba sdělit Mezinárodnímu úřadu

1.   Úřad ve lhůtě pěti let ode dne mezinárodního zápisu uvědomí Mezinárodní úřad v těchto případech:

a)

pokud byla přihláška ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen, vzata zpět, je považována za vzatou zpět, nebo byla zamítnuta pravomocným rozhodnutím, ve vztahu k veškerým nebo některým výrobkům nebo službám uvedeným v mezinárodním zápisu;

b)

pokud ochranná známka EU, na které byl mezinárodní zápis založen, pozbyla účinnosti v důsledku vzdání se této známky, nebyla obnovena, byla zrušena, nebo byla úřadem na základě pravomocného rozhodnutí nebo soudem pro ochranné známky EU na základě protinávrhu v řízení o porušení práv prohlášena za neplatnou, ve vztahu k veškerým nebo některým výrobkům nebo službám uvedeným v mezinárodním zápisu;

c)

pokud byla přihláška ochranné známky EU nebo ochranná známka EU, na které byl mezinárodní zápis založen, rozdělena do dvou přihlášek nebo zápisů.

2.   Sdělení uvedené v odstavci 1 zahrnuje:

a)

číslo mezinárodního zápisu;

b)

jméno majitele mezinárodního zápisu;

c)

skutečnosti a rozhodnutí ovlivňující základní přihlášku nebo zápis, jakož i datum, kdy tyto skutečnosti a rozhodnutí nabyly účinnosti;

d)

v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) nebo b) žádost o výmaz mezinárodního zápisu;

e)

pokud opatření uvedené v odst. 1 písm. a) nebo b) ovlivňuje základní přihlášku nebo základní zápis ve vztahu k pouze některým výrobkům nebo službám, dotyčné výrobky nebo služby, případně výrobky nebo služby, jichž se netýká;

f)

v případě uvedeném v odst. 1 písm. c) číslo dotyčné přihlášky ochranné známky EU nebo zápisu.

3.   Úřad na konci lhůty pěti let ode dne mezinárodního zápisu uvědomí Mezinárodní úřad v těchto případech:

a)

má-li být projednáno odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta o zamítnutí přihlášky ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen, na základě článku 37 nařízení (ES) č. 207/2009;

b)

má-li být projednána námitka proti přihlášce ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen;

c)

má-li být projednána žádost o zrušení nebo žádost o prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen;

d)

je-li v rejstříku ochranných známek EU zapsáno, že byl u soudu pro ochranné známky EU podán protinávrh na zrušení nebo na prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen, ale není v něm dosud zapsáno, jak soud pro ochranné známky EU o tomto protinávrhu rozhodl.

4.   Jakmile jsou řízení uvedená v odstavci 3 ukončena pravomocným rozhodnutím nebo zápisem do rejstříku, úřad uvědomí Mezinárodní úřad v souladu s odstavcem 2.

5.   Pro účely odstavců 1 a 3 zahrnuje ochranná známka EU, na které byl mezinárodní zápis založen, zápis ochranné známky EU vyplývající z přihlášky ochranné známky EU, na které byla mezinárodní přihláška založena.

Článek 30

Žádost o územní rozšíření ochrany následně po mezinárodním zápisu

1.   Žádost o územní rozšíření ochrany podaná u úřadu v souladu s čl. 149 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 splňuje tyto požadavky:

a)

je podána na některém z formulářů uvedených v článku 31 tohoto nařízení a obsahuje veškeré údaje a informace vyžadované použitým formulářem;

b)

uvádí číslo mezinárodního zápisu, ke kterému se vztahuje;

c)

seznam výrobků nebo služeb je obsažen v seznamu výrobků nebo služeb uvedeném v mezinárodním zápisu;

d)

žadatel je oprávněn na základě údajů uvedených v mezinárodním formuláři učinit vyznačení po mezinárodním zápisu prostřednictvím úřadu v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem ii) a čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu.

2.   Nesplňuje-li žádost o územní rozšíření ochrany všechny požadavky uvedené v odstavci 1, úřad žadatele vyzve, aby ve lhůtě, kterou úřad stanoví, tyto nedostatky odstranil.

Článek 31

Formulář, který je třeba použít pro žádost o územní rozšíření ochrany

Úřadem zpřístupněný formulář pro žádost o územní rozšíření ochrany následně po mezinárodním zápisu, jak uvádí čl. 149 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, obsahuje veškeré prvky úředního formuláře poskytovaného Mezinárodním úřadem. Žadatelé mohou rovněž použít úřední formulář poskytovaný Mezinárodním úřadem.

Článek 32

Seniorita uplatňovaná před úřadem

1.   Aniž je dotčen čl. 34 odst. 6 nařízení (ES) č. 207/2009, žádost o právo seniority podle čl. 153a odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje:

a)

registrační číslo mezinárodního zápisu;

b)

jméno a adresu majitele mezinárodního zápisu v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

název členského státu nebo členských států, ve kterých nebo pro které je dřívější ochranná známka zapsána;

d)

číslo a datum provedení příslušného zápisu;

e)

údaje o výrobcích nebo službách, pro které je dřívější ochranná známka zapsána, a o těch výrobcích nebo službách, pro které je seniorita uplatňována;

f)

kopii potvrzení o příslušném zápisu.

2.   Má-li majitel mezinárodního zápisu povinnost být zastoupen v řízení před úřadem podle čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, žádost o uplatnění seniority obsahuje jmenování zástupce ve smyslu čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009.

3.   Pokud úřad žádost o uplatnění seniority schválil, uvědomí o tom Mezinárodní úřad, kterému sdělí následující:

a)

číslo příslušného mezinárodního zápisu;

b)

název členského státu nebo členských států, ve kterých nebo pro které je dřívější ochranná známka zapsána;

c)

číslo příslušného zápisu;

d)

datum, kdy příslušný zápis nabyl účinnosti.

Článek 33

Oznámení o prozatímním odmítnutí ochrany z moci úřední určené Mezinárodnímu úřadu

1.   Oznámení o úplném nebo částečném prozatímním odmítnutí ochrany mezinárodního zápisu z moci úřední, které má být vydáno Mezinárodnímu úřadu na základě čl. 154 odst. 2 a 5 nařízení (ES) č. 207/2009, aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 154 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení, obsahuje tyto údaje:

a)

číslo mezinárodního zápisu;

b)

odkaz na ustanovení nařízení (ES) č. 207/2009, která jsou relevantní pro prozatímní odmítnutí ochrany;

c)

údaj o tom, že prozatímní odmítnutí ochrany bude potvrzeno rozhodnutím úřadu, pokud majitel mezinárodního zápisu neodstraní důvody pro zamítnutí tím, že úřadu předloží svá vyjádření ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy úřad prozatímní odmítnutí vydá;

d)

vztahuje-li se prozatímní odmítnutí pouze na část výrobků nebo služeb, údaje o těchto výrobcích nebo službách.

2.   V souvislosti s každým jednotlivým oznámením o prozatímním odmítnutí ochrany z moci úřední určeným Mezinárodnímu úřadu a za předpokladu, že lhůta pro podání námitky uplynula a že nebylo vydáno žádné oznámení o prozatímním odmítnutí ochrany na základě námitky podle čl. 78 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430, úřad sdělí Mezinárodnímu úřadu tyto informace:

a)

pokud bylo v důsledku řízení před úřadem prozatímní odmítnutí ochrany vzato zpět, skutečnost, že ochranná známka je v Unii chráněna;

b)

pokud se rozhodnutí o odmítnutí ochrany známky stalo pravomocným následkem odvolání podle článku 58 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo žaloby podle článku 65 nařízení (ES) č. 207/2009, skutečnost, že ochranná známka není v Unii chráněna;

c)

pokud se zamítnutí podle písmene b) týká pouze části výrobků nebo služeb, výrobky nebo služby, pro které je známka v Unii chráněna.

Článek 34

Oznámení o neplatnosti účinků mezinárodního zápisu určené Mezinárodnímu úřadu

Oznámení uvedené v čl. 158 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009 uvádí datum a obsahuje:

a)

údaj o tom, že úřad vyhlásil neplatnost účinků mezinárodního zápisu, nebo údaj o soudu pro ochranné známky EU, který vyhlásil neplatnost účinků mezinárodního zápisu;

b)

údaj o tom, zda byla neplatnost vyhlášena zrušením práv majitele mezinárodního zápisu, prohlášením ochranné známky za neplatnou z absolutních důvodů, nebo prohlášením ochranné známky za neplatnou z relativních důvodů;

c)

prohlášení, že proti neplatnosti již nelze podat odvolání;

d)

číslo mezinárodního zápisu;

e)

jméno majitele mezinárodního zápisu;

f)

netýká-li se neplatnost všech výrobků nebo služeb, údaje o výrobcích nebo službách, pro které byla neplatnost vyhlášena, nebo o těch, pro které neplatnost vyhlášena nebyla;

g)

datum vyhlášení neplatnosti spolu s uvedením data, kdy neplatnost nabývá účinnosti.

Článek 35

Žádost o převod mezinárodního zápisu na přihlášku národní ochranné známky nebo na vyznačení členských států

1.   Žádost o převod mezinárodního zápisu s vyznačením Unie na přihlášku národní ochranné známky nebo na vyznačení členských států podle článků 112 a 159 nařízení (ES) č. 207/2009, aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v čl. 159 odst. 4 až 7 uvedeného nařízení, obsahuje:

a)

registrační číslo mezinárodního zápisu;

b)

datum mezinárodního zápisu nebo datum vyznačení Unie učiněného po mezinárodním zápisu podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu a případně podrobné údaje o uplatnění práva přednosti mezinárodního zápisu podle čl. 159 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 a podrobné údaje o uplatnění práva seniority podle článků 34, 35 nebo 153 nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

údaje a prvky uvedené v čl. 113 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 a čl. 22 písm. a), c) a d) tohoto nařízení.

2.   Zveřejnění žádosti o převod uvedené v odstavci 1 obsahuje podrobné údaje stanovené v článku 23.

Článek 36

Přeměna mezinárodního zápisu s vyznačením Unie na přihlášku ochranné známky EU

Žádost o přeměnu podle čl. 161 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009 vedle údajů a prvků uvedených v článku 2 tohoto nařízení obsahuje tyto údaje:

a)

číslo mezinárodního zápisu, který byl vymazán;

b)

datum, kdy byl mezinárodní zápis Mezinárodním úřadem vymazán;

c)

případně datum mezinárodního zápisu podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datum záznamu územního rozšíření ochrany na Unii učiněného po mezinárodním zápisu podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu;

d)

případně datum vzniku práva přednosti uplatňovaného v mezinárodní přihlášce zapsané v mezinárodním rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem.

HLAVA XIV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Přechodná opatření

Aniž je dotčen článek 80 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430, ustanovení nařízení (ES) č. 2868/95 se i nadále použijí na probíhající řízení, na něž se toto nařízení v souladu s jeho článkem 38 nepoužije, až do dokončení uvedených řízení.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 1. října 2017 s těmito výjimkami:

a)

hlava II se nepoužije na přihlášky ochranné známky EU podané před výše uvedeným dnem a také na mezinárodní zápisy, u kterých bylo vyznačení Unie provedeno před uvedeným dnem;

b)

článek 9 se nepoužije na ochranné známky EU zapsané před výše uvedeným dnem;

c)

článek 10 se nepoužije na žádosti o změnu podané před výše uvedeným dnem;

d)

článek 11 se nepoužije na prohlášení o rozdělení podaná před výše uvedeným dnem;

e)

článek 12 se nepoužije na žádosti o změnu jména nebo adresy podané před výše uvedeným dnem;

f)

hlava IV se nepoužije na žádosti o zápis převodu podané před výše uvedeným dnem;

g)

hlava V se nepoužije na prohlášení o vzdání se ochranné známky podaná před výše uvedeným dnem;

h)

hlava VI se nepoužije na přihlášky kolektivních ochranných známek EU nebo certifikačních ochranných známek EU podané před výše uvedeným dnem a také na mezinárodní zápisy, u kterých bylo vyznačení Unie provedeno před uvedeným dnem;

i)

hlava VII se nepoužije na náklady vzniklé v řízení zahájeném před uvedeným dnem;

j)

hlava VIII se nepoužije na zveřejnění provedená před výše uvedeným dnem;

k)

hlava IX se nepoužije na žádosti o informace nebo nahlížení podané před výše uvedeným dnem;

l)

hlava X se nepoužije na žádosti o převod podané před výše uvedeným dnem;

m)

hlava XI se nepoužije na podklady nebo překlady podané před výše uvedeným dnem;

n)

hlava XII se nepoužije na rozhodnutí přijatá před výše uvedeným dnem;

o)

hlava XIII se nepoužije na mezinárodní přihlášky, oznámení skutečností a rozhodnutí o neplatnosti přihlášky ochranné známky EU nebo jejího zápisu, na kterém byl mezinárodní zápis založen, žádosti o územní rozšíření, žádosti o uplatnění seniority, oznámení o prozatímním odmítnutí ochrany z moci úřední, oznámení o neplatnosti účinků mezinárodního zápisu, žádosti o převod mezinárodního zápisu na přihlášku národní ochranné známky a žádosti o přeměnu mezinárodního zápisu s vyznačením Unie na přihlášku ochranné známky EU podané nebo učiněné před výše uvedeným dnem.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 21).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 22.

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 ze dne 18. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie a zrušují nařízení Komise (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.


8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/59


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1432

ze dne 7. srpna 2017,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, pokud jde o kritéria pro schvalování účinných látek představujících nízké riziko

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 22 odst. 3 ve spojení s čl. 78 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 1107/2009 je usnadnit uvádění přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinné látky představující nízké riziko na trh stanovením kritérií pro určení účinných látek představujících nízké riziko a urychlením schvalovacího postupu pro přípravky představující nízké riziko.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (2) podporuje integrovanou ochranu rostlin s upřednostněním používání přípravků na ochranu rostlin a jiných nechemických metod s co nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. Článek 12 uvedené směrnice konkrétně stanoví, že používání přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko se upřednostňuje v případě používání přípravků na ochranu rostlin v určitých oblastech, jako jsou například místa využívaná širokou veřejností.

(3)

V souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 se bod 5 přílohy II uvedeného nařízení vztahuje na určení účinných látek představujících nízké riziko, které splňují kritéria stanovená v článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Bod 5 přílohy II odkazuje na několik kategorií nebezpečnosti stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (3). V zájmu jasnosti a s cílem zohlednit uplatňování uvedeného nařízení v současnosti, je vhodné poskytnout podrobnější informace, pokud jde o tyto kategorie nebezpečnosti.

(5)

V souladu s článkem 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4) jsou látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, definovány jako prioritní látky na úrovni Unie a jsou uvedeny v příloze X uvedené směrnice. Z toho důvodu by tyto uvedené prioritní látky neměly být považovány za látky představující nízké riziko.

(6)

Kritéria týkající se perzistence a biokoncentrace by s ohledem na současné vědecké a technické poznatky mohla bránit tomu, aby jako látky představující nízké riziko byly schváleny některé přirozeně se vyskytující látky, které představují výrazně nižší riziko než jiné účinné látky, například některé rostlinné nebo minerální látky. Je proto vhodné umožnit schválení takových látek jako látek představujících nízké riziko, pokud splňují požadavky článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(7)

Semiochemikálie jsou látky vylučované rostlinami, živočichy a dalšími organismy, které se uplatňují při vnitrodruhové a mezidruhové komunikaci, mají cílově specifický a netoxický způsob účinku a vyskytují se přirozeně. Jsou obvykle účinné při velmi nízkých koncentracích, v mnoha případech srovnatelných s úrovněmi jejich přirozeného výskytu (5). S ohledem na současné vědecké a technické poznatky je rovněž vhodné stanovit, že semiochemikálie by měly být považovány za látky představující nízké riziko.

(8)

Účinné látky ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 zahrnují mikroorganismy, jejichž vlastnosti se liší od vlastností chemických látek. Je vhodné, aby na základě současných vědeckých a technických poznatků byla stanovena kritéria pro látky představující nízké riziko použitelná na mikroorganismy.

(9)

Mikroorganismy, jež mají být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin, jsou posuzovány na úrovni kmene v souladu s konkrétními požadavky na údaje stanovenými v části B přílohy nařízení Komise (EU) č. 283/2013 (6). Mikroorganismy by měly být tudíž určeny a charakterizovány na úrovni kmene rovněž při posuzování souladu s kritérii pro látky představující nízké riziko, neboť toxikologické vlastnosti různých kmenů, které patří ke stejnému druhu mikroorganismu, se mohou značně lišit. Mikroorganismus může být považován za látku představující nízké riziko, pokud se na úrovni kmene neprokázala jeho vícenásobná rezistence na antimikrobiální látky používané v humánním nebo veterinárním lékařství.

(10)

Mělo by být jasně uvedeno, že bakuloviry, které jsou hostitelsky specifickou čeledí virů vyvolávajících nákazu výlučně u členovců a vyskytujících se převážně u hmyzu z řádu Lepidoptera, mají být považovány za látky představující nízké riziko, vzhledem k tomu, že neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že by bakuloviry měly nepříznivý účinek na zvířata a na člověka (7). Bakuloviry by měly být považovány za látky představující nízké riziko, pokud se na úrovni kmene neprokázaly jejich nepříznivé účinky na necílový hmyz.

(11)

Bod 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(12)

Pozměněná kritéria odrážejí současný stav vědeckých a technických poznatků a ujasňují stávající kritéria uvedená v bodě 5. Nová kritéria by se proto měla začít používat co nejdříve, s výjimkou případů, kdy příslušný výbor hlasoval o předloze nařízení, která mu byla předložena, aniž by uvedené nařízení bylo přijato Komisí do dne 28. srpna 2017.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Bod 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění tohoto nařízení se použije ode dne 28. srpna 2017, s výjimkou postupů, kdy výbor hlasoval o předloze nařízení, která mu byla předložena, aniž by uvedená předloha nařízení byla přijata do dne 28. srpna 2017.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. srpna 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(5)  OECD Report of the 5TH Biopesticides Steering Group Seminar on application techniques for microbial pest control products and semiochemicals: use scenarios and associated risks ENV/JM/MONO(2015)38.

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o účinných látkách (Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 1).

(7)  Komise EFSA BIOHAZ (komise EFSA pro biologická nebezpečí), 2013. Scientific Opinion on the maintenance of the list of QPS biological agents intentionally added to food and feed (2013 update). EFSA Journal 2013;11(11):3449,107 sp. doi:10.2903/j.efsa.2013.3449.


PŘÍLOHA

Bod 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 se nahrazuje tímto:

„5.   Účinné látky představující nízké riziko

5.1.   Účinné látky jiné než mikroorganismy

5.1.1.   Účinná látka, jiná než mikroorganismus, se nepovažuje za látku představující nízké riziko, pokud pro ni platí cokoli z následujícího:

a)

je nebo musí být klasifikována podle nařízení (ES) č. 1272/2008 jako některá z těchto látek:

karcinogenní kategorie 1 A, 1B nebo 2,

mutagenní kategorie 1 A, 1B nebo 2,

toxická pro reprodukci kategorie 1 A, 1B nebo 2,

senzibilizující kůži kategorie 1,

vyvolávající vážné poškození očí kategorie 1,

senzibilizující dýchací cesty kategorie 1,

akutně toxická kategorie 1, 2 nebo 3,

toxická pro specifické cílové orgány kategorie 1 nebo 2;

akutně nebo chronicky toxická pro vodní organismy kategorie 1, na základě příslušných standardních zkoušek,

výbušná,

žíravá pro kůži kategorie 1 A, 1B nebo 1C;

b)

byla určena jako prioritní látka podle směrnice 2000/60/ES;

c)

je považována za látku narušující činnost endokrinního systému;

d)

má neurotoxické nebo imunotoxické účinky.

5.1.2.   Účinná látka, jiná než mikroorganismus, se nepovažuje za látku představující nízké riziko, pokud je perzistentní (poločas rozpadu v půdě je delší než 60 dnů) nebo pokud má biokoncentrační faktor vyšší než 100.

Přirozeně se vyskytující účinná látka, která neodpovídá žádnému z písmen a) až d) bodu 5.1.1, však může být považována za látku představující nízké riziko i v případě, že je perzistentní (poločas rozpadu v půdě je delší než 60 dnů) nebo má biokoncentrační faktor vyšší než 100.

5.1.3.   Účinná látka, jiná než mikroorganismus, vylučovaná a uplatňovaná rostlinami, živočichy a dalšími organismy při komunikaci, se považuje za látku představující nízké riziko, pokud neodpovídá žádnému z písmen a) až d) bodu 5.1.1.

5.2.   Mikroorganismy

5.2.1.   Účinná látka, která je mikroorganismem, může být považována za látku představující nízké riziko, pokud se na úrovni kmene neprokázala její vícenásobná rezistence na antimikrobiální látky používané v humánním nebo veterinárním lékařství.

5.2.2.   Bakuloviry se považují za látku představující nízké riziko, pokud se na úrovni kmene neprokázaly jejich nepříznivé účinky na necílový hmyz.“


8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/63


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1433

ze dne 7. srpna 2017

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Štajerski hmelj (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost Slovinska o zápis názvu „Štajerski hmelj“ jako chráněného zeměpisného označení (CHZO) zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

„Štajerski hmelj“ je rostlina chmele. Její název znamená „štýrský chmel“. Štýrsko je název historického regionu rozkládajícího se na území Rakouska a Slovinska.

(3)

Komise obdržela dne 26. srpna 2016 od Rakouska oznámení o námitce a odůvodněné prohlášení o námitce. Dne 12. září 2016 zaslala tyto dokumenty Slovinsku. Dne 20. října 2016 obdržela Komise další dokumenty doplňující odůvodněné prohlášení o námitce.

(4)

Rakousko vzneslo proti zápisu názvu „Štajerski hmelj“ námitku, neboť by tím byla ohrožena existence rakousko-štýrského chmele. „Štýrský chmel“ („Steirischer Hopfen“) se používá při výrobě piva a označení „štýrské pivo ze štýrského chmele“ („Steirisches Bier aus steirischem Hopfen“) je rovněž značka, kterou během desítek let buduje pivovarská unie Brau Union Österreich AG jak v Rakousku, tak po celém světě. Zápis názvu „Štajerski hmelj“ by proto poškodil ekonomické zájmy členů asociace producentů chmele i rakouských pivovarů.

(5)

Komise shledala tuto námitku přípustnou a dopisem ze dne 13. prosince 2016, do nějž zahrnula další dokumenty doplňující odůvodněné prohlášení o námitce, Slovinsko a Rakousko vyzvala, aby zahájily náležité konzultace a do tří měsíců se pokusily dosáhnout dohody v souladu se svými vnitřními postupy.

(6)

Strany dospěly k dohodě. Slovinsko oznámilo výsledky dohody Komisi dne 6. března 2017.

(7)

Slovinsko a Rakousko došly k závěru, že používání výrazů „Hopfen aus der Steiermark“ (chmel ze Štýrska) a „Hopfen aus der Südsteiermark“ (chmel z jižního Štýrska), které se vztahují na produkty pěstované v těchto dvou rakouských regionech, by mělo být i po zápisu názvu „Štajerski hmelj“ jako CHZO na trhu nadále povoleno. Uznaly, že výrazy „Hopfen aus der Steiermark“ a „Hopfen aus der Südsteiermark“ jsou jasně spojeny s Rakouskem, samy o sobě nepředstavují zneužití, napodobení nebo evokaci názvu „Štajerski hmelj“ a nejsou s to uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

(8)

V každém případě se Slovinsko a Rakousko s cílem předejít matení spotřebitelů dohodly, že při používání výrazů „Hopfen aus der Steiermark“ nebo „Hopfen aus der Südsteiermark“ na trhu by se na označení nebo obchodní úpravě takových produktů měl uvádět jasný odkaz na rakouský původ, a to pomocí slovního označení, symbolů nebo obchodní úpravy ve stejném zorném poli jako je název produktu. Rakouští výrobci by na balení neměli používat prvky odkazující na Slovinsko. Při vývozu produktů s označením „Hopfen aus der Steiermark“ nebo „Hopfen aus der Südsteiermark“ lze tato označení přeložit pouze jako „rakouský chmel“. V případě, že je třeba název „Štajerski hmelj“ přeložit do němčiny, by měl být výraz „Štajerski“ ponechán jak je a nemělo by se žádným způsobem odkazovat na region „Steiermark“ (Štýrsko) ani „Südsteiermark“ (jižní Štýrsko).

(9)

Komise konstatuje, že v dohodě se uznává, že název „Štajerski hmelj“ splňuje požadavky pro zápis jako CHZO a stanoví určité zákonné podmínky za účelem zajištění přiměřeného používání souvisejících práv.

(10)

Na základě výše uvedených skutečností by tedy název „Štajerski hmelj“ měl být zapsán do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Štajerski hmelj“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.) přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Výrazy „Hopfen aus der Steiermark“ nebo „Hopfen aus der Südsteiermark“ odkazující na chmel vypěstovaný v rakouských regionech „Štýrsko“ a „jižní Štýrsko“ mohou být na trhu dále užívány v případě, že se na označení nebo obchodní úpravě takových produktů uvede jasný odkaz na rakouský původ, a to pomocí slovního označení, symbolů nebo obchodní úpravy ve stejném zorném poli jako je název produktu. Rakouští výrobci na balení nesmí používat prvky odkazující na Slovinsko.

Článek 3

Výrazy „Hopfen aus der Steiermark“ nebo „Hopfen aus der Südsteiermark“ používané pro prodej chmele vypěstovaného v rakouských regionech „Štýrsko“ a „jižní Štýrsko“ se mohou překládat pouze jako „rakouský chmel“. V případě, že je název „Štajerski hmelj“ přeložen do němčiny, ponechá se výraz„Štajerski“ jak je a žádným způsobem se nesmí odkazovat na regiony „Steiermark“ ani „Südsteiermark“.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. srpna 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 194, 1.6.2016, s. 6.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/65


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1434

ze dne 7. srpna 2017,

kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 8. srpna 2017

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 183 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 642/2010 (2) se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 11 00, 1001 19 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro produkty uvedené ve zmíněném odstavci pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 642/2010 je dovozní cena pro výpočet dovozního cla produktů vymezených v čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 8. srpna 2017 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost.

(5)

V souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 8. srpna 2017 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 642/2010 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. srpna 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 642/2010 ze dne 20. července 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (Úř. věst. L 187, 21.7.2010, s. 5).


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 642/2010 použitelná ode dne 8. srpna 2017

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(v EUR/t)

1001 11 00

PŠENICE obecná, osivo

0,00

1001 19 00

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

střední jakosti, jiná než osivo

0,00

nízké jakosti, jiná než osivo

0,00

ex 1001 91 20

PŠENICE obecná, osivo

0,00

ex 1001 99 00

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 10 00

ŽITO, osivo

5,16

1002 90 00

ŽITO, jiné než osivo

5,16

1005 10 90

KUKUŘICE, osivo, kromě hybridů

5,16

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo 2 (2)

5,16

1007 10 90

ZRNA ČIROKU, jiná než hybridy k setí

5,16

1007 90 00

ZRNA ČIROKU, jiná než osivo

5,16


(1)  Dovozci mohou být podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 642/2010 cla snížena o:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři (za Gibraltarským průlivem) nebo v Černém moři, pokud je zboží do Unie dopravováno přes Atlantský oceán nebo Suezským průplavem,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na pobřeží Atlantského oceánu na Iberském poloostrově, pokud je zboží do Unie dopravováno přes Atlantský oceán.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 3 nařízení (EU) č. 642/2010.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

(v EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Burza

Minneapolis

Chicago

Kotace

241,54

123,83

Prémie – Mexický záliv

11,46

Prémie – Velká jezera

31,54

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam

16,58 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam

39,83 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 642/2010).


ROZHODNUTÍ

8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/68


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/1435

ze dne 17. července 2017

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Dohodou o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí programu přidružení EU-Moldavská republika

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 27. června 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)

V souladu s čl. 436 odst. 1 dohody je Rada přidružení zmocněna k přijímání doporučení za účelem dosažení cílů dohody.

(3)

V zájmu usnadnění provádění dohody souhlasily strany s vypracováním programu přidružení s cílem stanovit seznam priorit pro společnou činnost podle jednotlivých odvětví.

(4)

V zájmu snazšího provádění dohody se strany dohodly na programu přidružení. Program přidružení bude přijat Radou přidružení, která byla zřízena dohodou.

(5)

Postoj Unie v Radě přidružení k přijetí programu přidružení EU-Moldavská republika na období 2017–2019 má přijmout Rada,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě přidružení zřízené Dohodou o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, pokud jde o přijetí programu přidružení EU-Moldavská republika na období 2017–2019, je založen na návrhu doporučení Rady přidružení připojeném k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 17. července 2017.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI


(1)  Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.


NÁVRH

DOPORUČENÍ RADY PŘIDRUŽENÍ EU-MOLDAVSKÁ REPUBLIKA č. 1/2017

ze dne …

k programu přidružení EU-Moldavská republika

RADA PŘIDRUŽENÍ EU-MOLDAVSKÁ REPUBLIKA,

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 27. června 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)

V souladu s čl. 436 odst. 1 dohody je Rada přidružení zmocněna k přijímání doporučení za účelem dosažení cílů dohody.

(3)

Podle čl. 453 odst. 1 dohody mají strany přijmout veškerá obecná nebo zvláštní opatření nutná k plnění závazků, které pro ně z dohody vyplývají, a zajistit plnění v ní stanovených cílů.

(4)

V rámci přezkumu evropské politiky sousedství byla navržena nová fáze spolupráce s partnery, která počítá s větším pocitem odpovědnosti na obou stranách.

(5)

Unie a Moldavská republika se rozhodly upevnit své partnerství tím, že schválí soubor priorit na období 2017–2019 s cílem podpořit a posílit odolnost a stabilitu Moldavské republiky a současně usilovat o užší politické přidružení a hlubší hospodářskou integraci.

(6)

Strany dohody se shodly na znění programu přidružení EU-Moldavská republika, který bude podporovat provádění dohody, přičemž se zaměří na spolupráci v oblasti společně určených sdílených zájmů,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Článek 1

Rada přidružení doporučuje, aby strany provedly program přidružení EU-Moldavská republika, jak je uveden v příloze.

Článek 2

Program přidružení EU-Moldavská republika, jak je uveden v příloze, nahrazuje program přidružení EU-Moldavská republika, který byl přijat dne 26. června 2014.

Článek 3

Toto doporučení nabývá účinku dnem přijetí.

V … dne [den měsíc 2017].

Za Radu přidružení

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 260, 30.8.2014, s. 4.


8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/70


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1436

ze dne 1. prosince 2015

o státní podpoře SA.38762 (2015/C) na přeměnu elektrárny v Lynemouth na elektrárnu spalující biomasu, kterou hodlá poskytnout Spojené království

(oznámeno pod číslem C(2015) 8441)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek (1) v souladu s uvedenými články, a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

V návaznosti na předcházející výměnu informací oznámilo Spojené království dne 17. prosince 2014 podle čl. 108 odst. 3 SFEU podporu na projekt přeměny elektrárny v Lynemouth na elektrárnu spalující biomasu. Dne 5. února 2015 předložilo Komisi další doklady.

(2)

Dopisem ze dne 19. února 2015 Komise Spojenému království sdělila, že se v souvislosti s dotčenou podporou rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(3)

Dne 23. března 2015 předložilo Spojené království své připomínky.

(4)

Dne 10. dubna 2015 bylo rozhodnutí Komise o zahájení řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (viz poznámka pod čarou 1). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Komise obdržela připomínky od 30 zúčastněných stran. Dne 20. května 2015 je předala Spojenému království a poskytla mu příležitost, aby na tyto připomínky zareagovalo. Spojené království poskytlo odpověď na tyto připomínky dne 12. června 2015.

(6)

Dne 23. července 2015 požádala Komise o dodatečné informace, které Spojené království poskytlo dne 29. července 2015. Další doplňující informace předložilo Spojené království dne 7. října 2015.

2.   PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

2.1.   Projekt přeměny elektrárny v Lynemouth na elektrárnu spalující biomasu a příjemce

(7)

Spojené království vybralo v rámci programu Final Investment Decision Enabling for Renewables, tedy programu umožňujícího přijetí konečného rozhodnutí o investici v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „FIDeR“), osm projektů zaměřených na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (2). Podpora na vybrané projekty bude poskytnuta na základě investičních smluv. Jedním z těchto osmi projektů je i oznámený projekt.

(8)

Oznámené opatření podpory se týká podpory na přestavbu uhelné elektrárny v Lynemouth na elektrárnu spalující pouze biomasu. Elektrárna se nachází v hrabství Northumberland na severovýchodním pobřeží Anglie. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Lynemouth Power Limited, která je ve 100 % vlastnictví společnosti RWE Supply & Trading GmbH.

(9)

Komerční provoz uhelné elektrárny v Lynemouth s výkonem 420 MW byl zahájen v roce 1972. Podle současného návrhu bude tato elektrárna přestavěna tak, aby mohla být provozována výhradně na biomasu. Vzhledem k danému typu spalovacího procesu bude moci využívat pouze průmyslové dřevěné pelety. Odběratelem vyrobené elektřiny bude společnost Northern Powergrid, která elektrickou energii dodává do severovýchodní části Anglie. Spojené království odhaduje, že elektrárna díky tomuto projektu v budoucnu zajistí výrobu 0,7 % celkového množství elektřiny spotřebované ve Spojeném království.

(10)

Podle odhadů Spojeného království se díky tomuto projektu během dvanácti let jeho životnosti ušetří přibližně 17,7 milionu tun CO2 a elektrárna bude ročně dodávat zhruba 2,3 TWh elektřiny. Elektrárna bude provozována v režimu základního zatížení a bude tak umožňovat plánovanou výrobu nízkouhlíkové elektřiny.

(11)

Elektrárna je podle orgánů Spojeného království navržena pro nominální elektrický výkon 420 MW při průměrném faktoru zatížení 77 % (3). Ročně bude spalovat 1,44–1,56 milionu atro tun dřevěných pelet, které se budou z převážné části, odpovídající asi [60–80 %] celkové spotřeby, dovážet z jihovýchodu Spojených států. Zhruba [5–20 %] tohoto paliva se bude dodávat z evropských zdrojů a zbylé množství potom z Kanady. Přestavba není plánována tak, aby elektrárna vyhovovala předpisům pro spalování odpadů, a proto nebude moci využívat odpadové dřevo.

(12)

V tabulce jsou uvedeny předpokládané provozní parametry elektrárny v Lynemouth. Faktor zatížení je podle orgánů Spojeného království definován jako součin času, kdy je elektrárna technicky schopna vyrábět elektřinu (s odpočtem například doby vyžadované na údržbu či opravy), a času, kdy je skutečně plánovaně nasazena k výrobě elektřiny (s odpočtem například doby, na kterou provozovatel distribuční soustavy omezí výrobu elektrárny z důvodu přetížení sítě; tento parametr se někdy označuje jako hrubý faktor zatížení). Čistý faktor zatížení uvedený v tabulce je násobkem průměrného dosažitelného výkonu elektrárny (80,77 %) a hrubého faktoru zatížení (95,51 %).

Provozní parametry elektrárny v Lynemouth

Náklady na palivo (v GBP/GJ)

Tepelná účinnost (v %)

Průměrný čistý faktor zatížení (%)

7,17

36,9

77

2.2.   Vnitrostátní právní základ, financování a rozpočet

(13)

Vnitrostátním právním základem je zákon o energiích z roku 2013 (Energy Act 2013).

(14)

Celkový rozpočet projektu se odhaduje na 0,8 miliardy GBP. Spojené království potvrdilo, že podpora příjemci nebude vyplacena před datem uvedení do provozu.

(15)

Podporu bude vyplácet státem vlastněná protistrana financovaná prostřednictvím zákonné dávky uložené všem dodavatelům elektřiny, kteří jsou držiteli licence, v závislosti na podílu těchto dodavatelů na trhu, stanoveném na základě vyměřené spotřeby elektřiny. Dodavatelé své závazky budou muset uhradit z vlastních prostředků, avšak budou moci tyto náklady přenést na spotřebitele v rámci své celkové strategie stanovování cen.

2.3.   Forma podpory, doba trvání a výrobní náklady

(16)

Podpora na projekt se poskytuje formou proměnné prémie (tzv. rozdílové smlouvy) vypočtené jako rozdíl mezi předem stanovenou cenou, tj. cenou realizační (strike price), a tržní cenou za elektřinu, tj. cenou referenční (reference price). Referenční cena se určí na základě velkoobchodních tržních cen elektřiny, jež se na dané období stanovují předem. Příjemce bude finanční prostředky získávat prodejem elektřiny na trhu, ale bude-li průměrná velkoobchodní cena elektřiny pod úrovní ceny realizační, obdrží příjemce dorovnávací platbu od státem vlastněné protistrany (společnosti Low Carbon Contracts Company Ltd), která pokryje rozdíl. Příjemce nicméně zůstává vystaven riziku, že nedosáhne dané referenční ceny, a riziku objemu spočívajícím v nedosažení předpokládaných objemů prodeje (4).

(17)

Podpora na projekt výroby elektřiny z biomasy se tedy určuje na základě regulované realizační ceny. Realizační ceny byly stanoveny tak, aby podpora poskytovaná v rámci programu FIDeR v zásadě odpovídala podpoře poskytované v rámci současného režimu Renewable Obligation (5), čímž se usnadní přechod mezi těmito režimy podpory.

(18)

Při výpočtu realizační ceny pro elektrárny přecházející výhradně na biomasu (tato cena se tedy vztahuje i na elektrárnu v Lynemouth) Spojené království konkrétně počítalo s vyrovnanými náklady na výrobu elektrické energie v rozmezí 105–115 GBP/MWh. Spojené království vysvětlilo, že úroveň realizační ceny u projektů přechodu na biomasu je vypočtena s uvážením minimální návratnosti (6) v rozmezí 8,8–12,7 %.

(19)

Pro dotčený projekt se použije realizační cena 105 GBP/MWh (v cenách roku 2012, každoročně indexováno indexem spotřebitelských cen). Tato částka představuje maximální realizační cenu, která bude u elektráren přecházejících na biomasu v rámci režimu rozdílových smluv nabízena. Vyrovnané náklady vyjadřují náklady na financování nových elektráren vypočtené za použití 10 % diskontní sazby na všechny technologie. Spojené království poskytlo podrobné informace o výpočtu těchto nákladů, zdrojích použitých údajů a zohledněných minimálních mírách návratnosti (7).

(20)

Klíčové předpoklady, jež se použijí při výpočtu realizační ceny a k nimž patří vyrovnané náklady, ceny fosilních paliv, skutečné daňové sazby a maximální odhady nových kapacit, jsou uvedeny ve zprávě Spojeného království o vyrovnaných nákladech (8) a ve zprávách ministerstva pro energetiku a změnu klimatu (9). Velkoobchodní cena elektřiny se pro tyto účely předpokládá v reálné výši přibližně 55 GBP/MWh s tím, že do roku 2020 vzroste na 65 GBP/MWh.

(21)

Vnitřní míra návratnosti tohoto projektu se na základě uvedené realizační ceny odhaduje v reálných hodnotách a před zdaněním na 9,7 %. Navrhovaná investiční smlouva bez ohledu na datum jejího začátku skončí dne 31. března 2027.

2.4.   Kumulace

(22)

Spojené království objasnilo, že v rámci nového režimu podpory nebude možno získat rozdílovou smlouvu pro výrobu elektřiny u projektů, pro něž již byla poskytnuta investiční smlouva. Projekty, na něž jsou vypláceny prostředky podle investiční smlouvy, navíc nebudou moci získat osvědčení o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů vydávaná v rámci režimu Renewable Obligation. A konečně, subjekty vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů, které čerpají podporu prostřednictvím investiční smlouvy, po dobu trvání investiční smlouvy nebudou moci působit na trhu s kapacitou či získat investiční podporu.

(23)

V souvislosti se zásadami uvedenými v 22. bodě odůvodnění Spojené království potvrdilo, že dotčený výrobce ani žádný z jeho přímých či nepřímých subjektů neobdrželi jinou podporu od Spojeného království či jiného členského státu, ani jim taková podpora nebyla udělena nebo o ni nezažádali.

2.5.   Využití a dostupnost biomasy

(24)

V 9. bodě odůvodnění je uvedeno, že elektrárna v Lynemouth bude schopna spalovat pouze dřevěné pelety. Ty musí splňovat britská kritéria udržitelnosti, mimo jiné minimálně 60 % snížení emisí skleníkových plynů oproti průměrné intenzitě emisí z fosilních paliv v EU (tj. oproti průměrným emisím ze spalování uhlí a plynu měřeným pomocí metodiky stanovené ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie). Tato hranice se bude postupně zvyšovat a od dubna 2020 se tak bude vyžadovat snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 72 % a od dubna 2025 alespoň o 75 %. Britská kritéria udržitelnosti dále obsahují ustanovení o ochraně biologické rozmanitosti a o omezení neudržitelných postupů (10).

(25)

Roční objem světového obchodu s dřevní štěpkou se v roce 2011 odhadoval na 22 milionů tun. Poptávka v Unii převyšuje objem výroby, takže se dřevěné pelety do Unie dovážejí. Čistý roční dovoz dřevěných pelet do Unie podle odhadů ve stejném roce činil 3,2 milionu tun a v roce 2012 vzrostl na zhruba 4 miliony tun ročně.

(26)

Světová spotřeba dřevěných pelet v roce 2012 podle odhadů činila 22,4–24,5 milionu tun (11), z toho zhruba 15,1 milionu tun připadlo na Unii. Z členských států nejvíce dřevěných pelet na provoz elektráren spotřebuje Spojené království (v roce 2013 1,3 milionu tun) (12), Belgie (1,3 milionu tun), Nizozemsko (1,2 milionu tun), Dánsko (1 milion tun) a Švédsko (1 milion tun).

2.6.   Transparentnost

(27)

Pokud jde o předkládání zpráv a transparentnost, Spojené království uvedlo, že všechny investiční smlouvy poskytnuté prostřednictvím programu FIDeR byly uveřejněny na internetu v podobě, v jaké byly podepsány (13).

2.7.   Rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení

(28)

Dne 19. února 2015 se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení týkající se slučitelnosti dotčené podpory s pravidly vnitřního trhu, zejména pokud jde o její přiměřenost a riziko narušení trhu.

(29)

Konkrétně Komise usoudila, že nelze vyloučit riziko nadměrného vyrovnání. Konstatovala, že vnitřní míra návratnosti je podstatně ovlivněna prvotními předpoklady, jež byly použity při finančních výpočtech, a že prvotní odhady Spojeného království ohledně hodnot provozních parametrů zcela neodpovídají dostupným informacím o trhu.

(30)

Komise provedla výpočet citlivosti, aby odhadla závislost vnitřní míry návratnosti na průměrných hodnotách tepelné účinnosti, faktoru zatížení a nákladů na palivo, jež byly pro elektrárnu stanoveny. Pokud by se podle těchto výpočtů tepelná účinnost a faktor zatížení zvýšily o 5 % a náklady na palivo o 5 % snížily, vnitřní míra návratnosti (v reálných hodnotách před zdaněním) by se zvýšila z 9,7 % na 23,1 %. Obdobnou úpravou uvedených tří parametrů o 10 % by se docílilo zvýšení vnitřní míry návratnosti na 31,7 %. Komise se proto domnívá, že nejistota ohledně předpokladů, jež se použijí při výpočtu nákladů, by mohla vést k nadměrnému vyrovnání.

(31)

Komise rovněž vyjádřila znepokojení nad tím, že množství vstupní suroviny nezbytné k tomu, aby elektrárna v Lynemouth mohla být provozována výlučně na biomasu, je významné v porovnání s objemem trhu v EU i světového trhu. Podle údajů z roku 2012 by podíl elektrárny v Lynemouth na světové spotřebě dřevěných pelet dosahoval přibližně 7,4 %, podíl na evropské spotřebě 11,2 % a na spotřebě ve Spojeném království pak 88,2 %.

(32)

Komise vyjádřila pochybnosti ohledně toho, že by trh s dřevěnými peletami mohl pokrýt tak velký nárůst poptávky, k němuž by během krátké doby došlo, aniž by byl narušen. Komise dále uvedla, že dřevní biomasa se používá jako surovina v řadě odvětví (např. v celulózovém a papírenském průmyslu či ve výrobě desek na bázi dřeva) a že proto nemůže vyloučit narušení trhu.

3.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(33)

Komise obdržela připomínky 30 zúčastněných stran. Obchodní organizace (14) a členové Dolní sněmovny britského parlamentu ve svých připomínkách podtrhly hospodářský a společenský význam projektu. Společnost Lynemouth Power LTD a skupina Spencer také předložily dopisy na podporu projektu od různých zúčastněných stran.

(34)

Čtyři nevládní organizace upozornily na rizika, která projekt přináší ve vztahu k životnímu prostředí (15). Ve svých připomínkách zejména zpochybnily snížení emisí CO2, kterého se má dosáhnout výrobou elektřiny z dovážené biomasy, a vyjádřily znepokojení ohledně možného negativního dopadu na čistotu ovzduší a biologickou rozmanitost.

(35)

Šest organizací předložilo argumenty, kterými podpořilo názor, že projekt elektrárny v Lynemouth by mohl narušit hospodářskou soutěž na trhu se surovinami, konkrétně na trhu s dřevními vlákny. Připomínky se týkaly účinku zvýšení výroby energie z biomasy na světový trh s dřevními vlákny (Wood Panel Industries Federation – britská Federace výrobců desek na bázi dřeva (WPF)) a na evropské ceny surovin (European Panel Federation – Evropská federace výrobců desek na bázi dřeva (EPF)), účinků na trh s vlákninovým dřevem na jihovýchodě Spojených států (American Forest & Paper Association – Americká lesnická a papírenská asociace, právnická kancelář Steptoe a Johnson jednající jménem jedné zúčastněné strany z jihovýchodu Spojených států a jednoho spotřebitele vlákninového dřeva usazeného v USA) a účinků na severoamerický trh s dřevními zbytky (Mulch & Soil Council – Rada pro produkci mulče a zeminy).

(36)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA spolu s právnickou kanceláří Steptoe a Johnson tvrdí, že ačkoli se příslušné výrobní závody nacházejí v USA, polotovary se vyvážejí do Unie. Potenciální narušení trhu by proto mohlo mít dopad na operace v Unii. Organizace WPF a EPF ve svých připomínkách tvrdí, že projekt přeměny elektrárny v Lynemouth by mohl narušit hospodářskou soutěž ve Spojeném království, jakož i trh s dřevními vlákny v Evropské unii. Na podporu tohoto tvrzení předložila organizace WPF údaje (viz graf), které byly získány pomocí průzkumu a které naznačují, že ceny pilin, dřevní štěpky a kulatiny na britském trhu stoupají. Zmíněný nárůst činí zhruba 80 % (údaje nejsou korigované o míru inflace). Organizace EPF předložila graf převzatý ze studie konzultantské firmy Ecofys, v němž jsou zaznamenány ceny kulatiny, pilin a dřevní štěpky (16). Z údajů je patrné, že ceny od roku 2009 vzrostly přibližně o 40 %. Je však také zřejmé, že nárůst cen se omezuje pouze na některé země (Rakousko, Francii, Itálii, Švédsko a Spojené království), zatímco ceny v jiných zemích (např. v Belgii, v Litvě, na Slovensku a ve Španělsku) jsou poměrně stabilní.

(37)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA, organizace American Forest & Paper Association (AFPA) a právnická kancelář Steptoe a Johnson ve svých připomínkách tvrdí, že většina dřevěných pelet se bude dovážet z jihovýchodu Spojených států, a proto by navrhované opatření mohlo narušit hospodářskou soutěž na americkém trhu.

(38)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA a organizace AFPA uvedli, že celková produkce dřeva v jihovýchodní části Spojených států v roce 2011 činila 230 milionů lutro tun (což odpovídá 107 milionům atro tun, protože při obsažené vlhkosti je k získání 1 atro tuny potřeba 2,15 lutro tuny (17)). Z toho přibližně 115 milionů lutro tun tvořilo vlákninové dřevo (převážně z jehličnatých stromů). Na obrázku 1 jsou uvedeny údaje o celkovém objemu produkce dřevní hmoty v jihovýchodní části USA podle druhů výrobků (18).

Obrázek 1

Produkce dřevařských výrobků a jejich vývoz na jihu USA v letech 1995–2011 (Abt a kol., 2014)

Image

(39)

Údaje uvedené v předložené zprávě ukazují, že se na jihovýchodě USA v posledních letech zvýšil objem výroby pelet a ve stejném období narostl i jejich vývoz z této oblasti. Ze zprávy rovněž vyplývá, že se na jihovýchodě USA v letech 2010–2011 zvýšila kapacita výroby dřevěných pelet z 2 milionů na 6 milionů lutro tun. Nová kapacita byla téměř v celém rozsahu vybudována s cílem vyrábět pelety na vývoz do členských států EU.

(40)

Podle údajů, které předložila právnická kancelář Steptoe a Johnson, se na jihovýchodě USA v období 2011–2014 zvýšila cena borovicového vlákninového dřeva o 25 % a cena vlákninového dřeva z listnatých stromů o 60 %. Podle organizace AFPA vzrostly na jihu USA ceny borovicového vlákninového dřeva na pni v roce 2013 o 11 % a v roce 2014 o 10 %. Uvedené strany tvrdí, že tento nárůst cen je způsoben zvýšeným objemem výroby dřevěných pelet. Spotřebitel vlákninového dřeva uvedený v bodě 36 neuvedl informace o nákladech, avšak sdílí obdobný názor, pokud jde o riziko, že kvůli dotační podpoře využívání dřevěných pelet vzrostou ceny surovin.

(41)

Podle údajů, které předložila právnická kancelář Steptoe a Johnson, se na jihovýchodě USA v období 2011–2014 zvýšila cena borovicového vlákninového dřeva o 25 % a cena vlákninového dřeva z listnatých stromů o 60 %. Zmíněné strany tvrdí, že tento nárůst cen je způsoben zvýšeným objemem výroby dřevěných pelet.

(42)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA a organizace AFPA na podporu tohoto tvrzení předložili teoretickou studii, v níž je proveden rozbor ekonomických dopadů značného rozšíření výroby pelet na trh s dřevními vlákny na jihovýchodě USA (19). Ve studii jsou vymodelovány scénáře při velkém rozšíření biomasy. Autoři provedli odhad množství dřevěných pelet, které bude v budoucnu zapotřebí s přihlédnutím k velkému zastoupení bioenergie (vycházeli mimo jiné z vnitrostátních a mezinárodních politických trendů a z předpovědí uvedených v národních akčních plánech členských států EU pro energii z obnovitelných zdrojů). Model předpokládá, že v roce 2020 se na jihovýchodě USA bude ročně vyrábět až 44 milionů lutro tun pelet a dřevní štěpky určených na výrobu energie. Podle použitého modelu bude mít tento velký nárůst poptávky za následek podstatný krátkodobý nárůst cen surovin (na celém trhu v průměru až o 70 %). V dlouhodobém horizontu však dojde k rozšíření lesních zdrojů, aby se poptávka uspokojila, a ceny opět klesnou.

(43)

Právnická kancelář Steptoe a Johnson uvedla, že na jihovýchodě USA v posledních třiceti letech ustupuje komerční výsadba stromů. To by v kombinaci s rozsáhlejší výrobou pelet mohlo v regionu vést k úbytku porostu a tím i k neudržitelným postupům z hlediska ochrany životního prostředí a k úbytku biologické rozmanitosti.

(44)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA, organizace EPF a právnická kancelář Steptoe a Johnson vyjádřili znepokojení ohledně celkového dopadu jak ostatních velkých projektů (zejména pak elektrárny Drax ve Spojeném království), tak evropské politiky týkající se biomasy obecně.

(45)

Organizace Mulch & Soil Council vyjádřila obavy z možného narušení severoamerického trhu s dřevními zbytky.

(46)

Organizace WPF, právnická kancelář Steptoe a Johnson a organizace Mulch & Soil Council zpochybnily snížení emisí CO2, kterého se má dosáhnout výrobou elektřiny z biomasy dovážené ze Severní Ameriky. Steptoe a Johnson rovněž vyjádřili pochybnosti ohledně přiměřenosti podpory a předložili další informace o původu dřeva používaného na výrobu pelet a o nárocích obalového průmyslu na suroviny.

(47)

Dvanáct (20) společností a odvětvových sdružení uvedlo argumenty technické povahy, aby zdůraznily bezproblémovost a pozitivní účinky projektu. Argumenty se mimo jiné týkaly vnitřní míry návratnosti projektu, dostupnosti a udržitelnosti biomasy, úlohy výroby energie z biomasy v plnění cílů Spojeného království v oblasti obnovitelných zdrojů energie a předpokládaných provozních parametrů elektrárny a logistiky dodávek paliva.

(48)

Americká asociace výrobců průmyslových pelet (United States Industrial Pellet Association) především vyzdvihla snížení emisí spojené s využíváním bioenergií a udržitelnou povahu pelet vyráběných v USA. Dále poskytla informace o cenách surovin na jihovýchodě USA (viz obrázek 2).

(49)

Kanadská asociace výrobců dřevěných pelet (Wood Pellet Association of Canada) předložila informace o dostupnosti dřevěných pelet. Zejména se odkazuje na studii poradenské firmy Pöyry (21), podle níž oblasti, z nichž se mají pelety dovážet, tedy jihovýchod USA, západní Kanada a Rusko, dohromady disponují přebytkem 50 milionů atro tun biomasy, jež se má používat jako vstupní surovina.

Obrázek 2

Ceny dřeva na pni v jihovýchodní části USA

Image

(50)

Společnost Enviva předložila údaje o odhadované poptávce a nabídce dřevěných pelet. Podle této společnosti probíhala v prvním čtvrtletí roku 2015 příprava projektů zaměřených na výrobu dřevěných pelet a po jejich dokončení se kapacita světové výroby dřevěných pelet celkem navýší o 18,1 milionu atro tun. Enviva dále uvedla údaje o produkci dřeva v USA (viz obrázek 3).

Obrázek 3

Výstavba nového bydlení a spotřeba dřeva v USA v letech 2004–2014

Image

(51)

Evropská rada pro pelety (European Pellet Council) předložila údaje o cenách a dostupnosti dřevěných pelet a o cenách surovin v Unii a v USA. Podle této organizace prudké zvýšení poptávky po peletách v letech 2012 až 2014 nevedlo k podstatnému růstu jejich cen. Na podporu tohoto tvrzení Evropská rada pro pelety uvedla údaje o cenách dřevěných pelet v USA v období od prosince 2013 do dubna 2015 a v Unii v období od ledna 2011 do března 2015. Ani v jednom případě nebylo patrné žádné zvýšení cen.

(52)

Podle těchto údajů nevedlo prudké zvýšení poptávky po peletách v letech 2012 až 2014 k podstatnému růstu jejich cen.

(53)

Jedna strana (Société Générale) předložila údaje týkající se ziskovosti projektu.

4.   PŘIPOMÍNKY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

(54)

Spojené království poskytlo doplňující informace o provozních parametrech elektrárny v Lynemouth. V návaznosti na přezkum jiných elektráren spalujících biomasu byl faktor zatížení elektrárny zvýšen ze 75,3 % na 77 % (tato hodnota je uvedena v tabulce, viz také poznámka pod čarou 3). Spojené království dále doložilo, že tepelná účinnost britských elektráren spalujících práškové uhlí v období 2009–2013 činila zhruba 36 %. Rovněž poskytlo rozpis nákladů na palivo a uvedlo, že všechny provozní parametry jsou dobře podložené tím, že byly porovnány s parametry jiných elektráren a přezkoumány nezávislými odborníky (22).

(55)

Spojené království tvrdí, že se od oznámení projektu elektrárny v Lynemouth značně změnila jeho ekonomická stránka. Především se to týká uvedení dotčené elektrárny do provozu, jež bylo plánováno na třetí čtvrtletí roku 2016, avšak Spojené království nyní předpokládá, že k němu dojde do poloviny roku 2017. Jelikož podpora na přechod na biomasu bez ohledu na datum jejího začátku skončí v březnu 2027, zkrátila se doba, kdy budou na projekt poskytovány dotace, zhruba o jeden rok. Mimoto se zvýšily kapitálové náklady. V důsledku změny politiky již kromě toho obnovitelné zdroje elektrické energie od srpna 2015 nebudou osvobozeny od dávky za změnu klimatu (tzv. uhlíkové daně). K dalšímu snížení ziskovosti projektu došlo vinou oslabení libry vůči americkému dolaru.

(56)

Tyto skutečnosti se podle orgánů Spojeného království projevily v podstatně menší ziskovosti projektu. Odhadovaná vnitřní míra návratnosti v reálných hodnotách před zdaněním tak nyní činí [3–8 %].

(57)

Objem světového trhu s dřevěnými peletami se v roce 2014 zvýšil na 27 milionů atro tun. Spojené království poskytlo údaje o obchodu na tomto trhu (viz obrázek 4). Spotřeba dřevěných pelet v Unii se v letech 2009–2013 téměř zdvojnásobila, konkrétně vzrostla asi z 8 milionů na 16 milionů atro tun (23).

Obrázek 4

Obchod s dřevěnými peletami včetně jejich dovozu do EU v atro tunách

Image

(58)

Na obrázku 5 je vidět, že dovoz pelet do Unie v letech 2009–2011 vzrostl z 1,8 milionu na 3,2 milionu atro tun. V roce 2012 činil tento dovoz asi 4 miliony atro tun a v nadcházejících letech se očekává další nárůst. Objem dovozu dřevěných pelet do Unie z jihovýchodu USA dosáhl v roce 2014 zhruba 7,3 milionu atro tun (24).

Obrázek 5

Dovoz dřevěných pelet do EU v atro tunách

Image

Zdroj: Údaje Spojeného království

(59)

Spojené království objasnilo, že převážná většina nabídky pelet je v současnosti skupována na základě individuálně sjednaných smluv (obvykle uzavřených na 5–10 let). Jen velmi malá část celkové nabídky dřevěných pelet se prodává na spotovém trhu. Výrobny pelet se dají postavit za osmnáct až třicet měsíců a lze je zajistit dlouhodobými smlouvami o dodávkách pelet. Podle orgánů Spojeného království je trh s dřevěnými peletami díky tomu, že se nové subjekty, které na něj chtějí vstoupit, nemusí potýkat s velkými překážkami, schopen zvýšenou poptávku související se zásobováním elektrárny v Lynemouth uspokojit.

(60)

Aby Spojené království toto tvrzení podložilo, provedlo porovnání spotřeby pelet v Unii se spotovou cenou na jihovýchodě USA. Na obrázku 5 je vidět, že dovoz z jihovýchodu USA do Unie se v letech 2009–2011 zdvojnásobil. Z obrázku 6 je patrné, že ceny na spotovém trhu se během tohoto období navzdory zvýšenému dovozu do Unie nijak podstatně nezměnily.

Obrázek 6

Spotřeba dřevěných pelet a spotové ceny FOB dřevěných pelet na jihovýchodě USA (2009–2013)

(…) (*1)

(61)

Spojené království poskytlo informace o navrhovaném dodavatelském řetězci. [60–80 %] požadovaného množství pelet se má pro elektrárnu v Lynemouth dovážet z jihovýchodu USA. Přibližně [5–20 %] se bude dodávat ze zdrojů v ostatních členských státech a zbylé množství ze západní Kanady. Pro elektrárnu v Lynemouth bylo vybráno […] možných dodavatelů, z nichž […] působí v […] různých státech na jihovýchodě USA a […] v Evropě. Nepočítá se se zajišťováním biomasy z žádných zdrojů ve Spojeném království.

(62)

Nárůst cen surovin lze podle Spojeného království přisoudit nedostatku zbytků z pilařského zpracování. Spojené království vysvětlilo, že velké množství těchto zbytků, jež se vyprodukuje při zpracování řeziva, může být použito na výrobu dřevěných pelet i na jiné účely. Dostupné množství zbytků z pilařského zpracování je však omezené a je vázáno na produkci řeziva. Podle Spojeného království se v USA od konce finanční krize dosud nezotavilo stavebnictví. V důsledku omezené výstavby nového bydlení spolu s menší produkcí řeziva se zmenšily i dodávky dřevních zbytků z pilařského zpracování, které se dají použít na výrobu celulózy a dřevěných pelet. Spojené království se domnívá, že k růstu cen surovin podstatně přispívá právě nedostatek zbytků z pilařského zpracování.

(63)

Na podporu tohoto tvrzení orgány Spojeného království uvádějí, že zvýšení cen surovin na místních trzích nekoreluje se zvýšenou výrobou pelet. Na obrázku 7 je zaznamenán růst cen na místních trzích v USA od druhého čtvrtletí roku 2013 do prvního čtvrtletí roku 2015 a současně jsou na něm označeny trhy, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výroby pelet.

Obrázek 7

Růst cen borovicového dřeva na pni na místních trzích v USA od 2. čtvrtletí roku 2013 do 1. čtvrtletí roku 2015

(…) (*1)

(64)

Spojené království potvrdilo, že například v případě, že v budoucnu budou stanovena povinná evropská kritéria udržitelnosti pro pevnou biomasu, lze změnou ustanovení smlouvy požadovat, aby byla upravena kritéria udržitelnosti elektrárny v Lynemouth uvedená ve 24. bodě odůvodnění.

5.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

(65)

Opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je-li podpora „poskytována státem nebo ze státních prostředků v jakékoli formě, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo výrobu určitého zboží […], pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy“.

(66)

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 19. února 2015, obdrží příjemce provozní podporu formou proměnné prémie (viz 16. a 19. bod odůvodnění) od státem vlastněné protistrany, společnosti Low Carbon Contracts Company Ltd, na výrobu elektřiny. Opatření zvýhodňuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů (v tomto případě z biomasy) vybraným příjemcem. S elektřinou se mezi členskými státy obchoduje ve velké míře. Oznámené opatření by proto mohlo narušit hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Elektrárna bude navíc na trhu se surovinami soutěžit o palivo z biomasy. Přesněji se kvůli nedostatečným místním lesním zdrojům bude většina pevné biomasy potřebné k provozu elektrárny dovážet ze zahraničí (viz 61. bod odůvodnění).

(67)

Komise vyvozuje závěr, že oznámené opatření představuje státní podporu ve smyslu článku 107 Smlouvy (25).

5.1.   Legalita podpory

(68)

Na základě informací od Spojeného království Komise konstatuje, že dosud nebylo přijato konečné investiční rozhodnutí. Dokud státní podpora nebude schválena, nebudou provedeny žádné platby. Komise se proto domnívá, že Spojené království splnilo své povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

5.2.   Slučitelnost podpory

(69)

Komise bere na vědomí, že cílem oznámeného opatření je podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména z pevné biomasy. Oznámené opatření spadá do rozsahu působnosti pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (26). Komise proto posoudila oznámené opatření na základě obecných ustanovení o slučitelnosti uvedených v pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (v oddíle 3.2) a na základě zvláštních kritérií slučitelnosti stanovených pro provozní podporu na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie (v oddíle 3.3.2.1 pokynů).

5.2.1.   Cíl společného zájmu

(70)

Komise v souladu se závěry rozhodnutí o zahájení řízení konstatuje, že cílem oznámeného opatření podpory je pomoci Spojenému království splnit cíle týkající se obnovitelných zdrojů energie a cíle v oblasti snižování emisí CO2 stanovené v rámci strategie EU 2020 (27). V 10. bodě odůvodnění je uvedeno, že elektrárna by podle odhadů Spojeného království měla vyrábět zhruba 2,3 TWh elektřiny z obnovitelného zdroje a ušetřit tak přibližně 17,7 milionu tun CO2. Spojené království tedy v souladu s body 30 a 31 a s bodem 33 písm. a) pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 jasně zajistilo snížení emisí CO2 a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak se od projektu očekávalo. Komise vyslovuje závěr, že oznámené opatření státní podpory se zaměřuje na cíl společného zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(71)

Organizace činné v oblasti ochrany životního prostředí a právnická kancelář Steptoe a Johnson vyjádřily obavy ohledně dopadů projektu na životní prostředí. Spojené království potvrdilo, že podpora bude poskytnuta pouze na biomasu, která bude splňovat požadavky stanovené v pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (viz 6. bod odůvodnění pokynů). Komise připomíná, že podpora splňuje cíle v oblasti ochrany životního prostředí uvedené v 69. bodě odůvodnění, a tím také obstojí v environmentální zkoušce, která se provádí v rámci kontroly státní podpory. Kromě toho, že elektrárna musí projít touto zkouškou zaměřenou na státní podporu, bude muset splňovat požadavky všech souvisejících právních předpisů v oblasti životního prostředí, a zejména pak předpisů týkajících se vlivu na znečištění ovzduší. Elektrárna spadá do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (28), jež stanoví mezní hodnoty emisí NOx, SO2 a částic z velkých spalovacích zařízení, a musí s ní být v souladu. Komise uvádí, že dřevěné pelety, které bude elektrárna v Lynemouth využívat, budou navíc muset splňovat britská kritéria udržitelnosti. Výpočet těchto kritérií, k nimž patří i minimální snížení emisí CO2, se podle orgánů Spojeného království provádí ve vztahu k životnímu cyklu. Britská kritéria udržitelnosti rovněž obsahují ustanovení, jejichž účelem je zamezit dalším negativním dopadům na životní prostředí (například úbytku biologické rozmanitosti).

5.2.2.   Potřeba státního zásahu, motivační účinek a vhodnost podpory

(72)

V rozhodnutí Komise o zahájení řízení byl učiněn závěr, že dotčená podpora je nutná, má motivační účinek a je vhodná. V souvislosti s body 38, 107 a 115 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 Komise především bere na vědomí, že současný politický rámec dostatečným způsobem neřeší selhání trhu (zejména neschopnost zohlednit vnější faktory, jež souvisejí s využíváním fosilních paliv, v cenách energií) a že bez zvažované provozní podpory by projekt nebyl finančně životaschopný.

(73)

Spojené království v souvislosti s body 49 a 58 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 poskytlo informace v tom smyslu, že vyrovnané náklady na výrobu elektrické energie jsou mnohem vyšší než očekávaná tržní cena elektřiny, a orgány Spojeného království předložily finanční analýzu, jež ukazuje, že bez zvažované podpory by projekt vykazoval zápornou vnitřní míru návratnosti. V takovém případě by účastníci trhu neměli zájem do projektu zaměřeného na biomasu investovat. Podpora tedy mění chování příjemce. Spojené království potvrdilo, že příjemce byl vyzván k podání žádosti a že žádost byla podána před započetím přípravy projektu (podle bodu 51 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020).

(74)

Spojené království zejména v souvislosti s body 40 a 116 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 uvedlo, že dotčená podpora je vhodným nástrojem. Jak bylo objasněno v rozhodnutí o zahájení řízení, vyrovnané náklady na výrobu elektrické energie jsou vyšší než očekávaná tržní cena elektřiny a předpokládaná vnitřní míra návratnosti by bez státní podpory byla záporná. Aby se u tohoto specifického projektu vykompenzovaly nedostatečné příjmy, poskytne Spojené království státní podporu, která je přímo zacílena na tento projekt a na řešení jeho potřeb tak, aby při jeho realizaci nedošlo k překročení předpokládané vnitřní míry návratnosti (mimo jiné má být dodrženo rozmezí minimální návratnosti uvedené v 18. bodě odůvodnění). Projekt elektrárny v Lynemouth byl spolu s několika dalšími projekty vybrán především za účelem splnění cílů Unie týkajících se obnovitelných zdrojů energie (viz 7. bod odůvodnění) a byla na něj poskytnuta provozní podpora formou rozdílové smlouvy. V rozhodnutí ve věci SA.36196 (29) (Electricity Market Reform – Contract for Difference for Renewables) Komise usoudila, že rozdílová smlouva představuje vhodný nástroj pro dosažení cíle společného zájmu.

(75)

Komise proto vyslovuje závěr, že podpora na oznámený projekt je nutná, má motivační účinek a je poskytována prostřednictvím vhodného nástroje.

5.2.3.   Přiměřenost

(76)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti ohledně přiměřenosti podpory (viz 28. bod odůvodnění). Připomíná, že podle výpočtu Spojeného království při vnitřní míře návratnosti 10 % činí vyrovnané náklady na výrobu elektrické energie u tohoto druhu projektu zaměřeného na biomasu nejméně 105 GBP/MWh (viz 19. bod odůvodnění). Komise tyto vyrovnané náklady považuje za přiměřené, jak již potvrdila v předchozích rozhodnutích (30). Spojené království doložilo, že podpora na jednotku energie nepřevyšuje rozdíl mezi vyrovnanými náklady na výrobu elektrické energie a očekávanou tržní cenou elektřiny, neboť tyto vyrovnané náklady na výrobu elektrické energie (31) nepřevyšuje realizační cena (která se skládá z tržní ceny a prémie). Spojené království kromě toho potvrdilo, že podpora bude poskytována pouze do doby, než bude investice amortizována podle běžných účetních pravidel.

(77)

V 18. bodě odůvodnění je uvedeno, že minimální návratnost tohoto projektu se pohybuje v rozmezí 8,8–12,7 % v reálných hodnotách před zdaněním, a Komise její výši schválila v rozhodnutí o zahájení řízení. Tyto hodnoty odpovídají rozmezí minimální návratnosti, které již Komise schválila pro jiné britské projekty zaměřené na biomasu (32). Komise posoudí, zda uvedenému rozmezí minimální návratnosti neodporuje vnitřní míra návratnosti projektu.

(78)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení Spojené království poskytlo aktualizované informace o projektu, z nichž bylo patrné, že vnitřní míra návratnosti projektu elektrárny v Lynemouth je podstatně nižší než vnitřní míra návratnosti uvedená v oznámení, a to především kvůli zkrácení doby dotací zhruba o jeden rok, vyšším kapitálovým nákladům, zrušení osvobození od dávky za změnu klimatu a nepříznivému vývoji směnných kurzů. Orgány Spojeného království také upravily faktor zatížení, tedy jeden z provozních parametrů, na příznivější hodnotu.

(79)

Současná vnitřní míra návratnosti projektu činí podle předloženého finančního výpočtu zhruba [3–8 %] v reálných hodnotách před zdaněním, což je hodnota mnohem nižší než minimální návratnost, a proto je již nyní známkou toho, že nedojde k nadměrnému vyrovnání. Komise nicméně bere na vědomí, že ještě může dojít ke změně provozních parametrů, jako jsou průměrná tepelná účinnost, faktor zatížení a náklady na palivo.

(80)

V této souvislosti Spojené království předložilo údaje, které dokládají, že tepelná účinnost elektráren spalujících práškové uhlí je zhruba 36 %, a informace o trhu naznačují, že u tohoto druhu projektu přechodu na biomasu by se dalo dosáhnout tepelné účinnosti 38–39 %. Zvýšení tepelné účinnosti o 10 %, jež bylo nadneseno v rozhodnutí o zahájení řízení, se proto nejeví realisticky.

(81)

Faktor zatížení (viz 12. bod odůvodnění) byl u projektu zvýšen na 77 % na základě analýzy údajů jiných elektráren spalujících biomasu, u nichž Spojené království provedlo přezkum po vydání rozhodnutí o zahájení řízení. Z údajů od Spojeného království také vyplývá, že čistý faktor zatížení by u tohoto typu elektráren neměl přesáhnout 80 % (33).

(82)

Pokud jde o náklady na palivo, Spojené království poskytlo podrobné informace o nákladech na zajišťování dostatečných dodávek dřevěných pelet. Předložená dokumentace, která obsahuje podrobný rozpis hlavních složek nákladů v dodavatelském řetězci elektrárny v Lynemouth, mimo jiné výrobních, dopravních a logistických nákladů (včetně nákladů spojených s modernizací přístavních zařízení, již si elektrárna v Lynemouth vyžádá), byla ověřena nezávislými odborníky. Na základě poskytnutých informací Komise vyslovuje závěr, že částka 7,17 GBP/GJ je přiměřeným odhadem nákladů na palivo.

(83)

Vnitřní míra návratnosti byla odhadnuta za předpokladu zvýšení tepelné účinnosti a faktoru zatížení o 5 % a snížení nákladů na palivo o 5 %. Má se za to, že změny tohoto rozsahu odpovídají reálnému rozpětí provozních parametrů, které je zmíněno v 79. a 81. bodě odůvodnění. Tyto kumulativní změny by vedly ke zvýšení vnitřní míry návratnosti (v reálných hodnotách před zdaněním) z [3–8 %] na […]. Tato hodnota se stále nachází v rozmezí minimální návratnosti, s nímž Spojené království počítá.

(84)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem Komise vyslovuje závěr, že podpora nepovede k nadměrnému vyrovnání. S ohledem na dosažení cíle společného zájmu je tedy oznámené opatření přiměřené.

5.2.4.   Zamezení nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod

(85)

Při posuzování slučitelnosti opatření státní podpory musí Komise prokázat, že „jsou omezeny negativní účinky opatření podpory spočívající v narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy, které musí být vyváženy pozitivními účinky přispívajícími k dosažení cíle společného zájmu“ (viz bod 88 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020).

(86)

Pokud jde o body 94 až 96 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, má Komise za to, že opatření nebude mít zjevné negativní účinky, neboť dotčená podpora je přiměřená a nepovede k pouhému přemístění činnosti, aniž by přispívala k ochraně životního prostředí. Podpora pomůže realizovat projekt přechodu elektrárny v Lynemouth z uhlí na biomasu, a tím přispěje ke snížení emisí CO2 (viz 10. bod odůvodnění).

(87)

Při posuzování negativních účinků opatření podpory se Komise soustředí na narušení hospodářské soutěže, k nimž dochází v důsledku předvídatelného dopadu podpory na hospodářskou soutěž na dotčených výrobkových trzích a na umístění hospodářské činnosti (viz bod 97 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020). Vzhledem k tomu, že se podpora poskytuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, je dotčeným výrobkovým trhem trh s elektřinou.

(88)

Komise jednak připomíná, že příjemce má malý podíl na trhu (0,7 % britského trhu s výrobou elektřiny). Jednak v souvislosti s bodem 101 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 konstatuje, že projekt spočívá v přestavbě stávající uhelné elektrárny, a proto nepovede k negativním účinkům, jako je například posílení tržní síly příjemce. Komise proto vyslovuje závěr, že opatření by ve Spojeném království nemělo významný dopad na hospodářskou soutěž na trhu s výrobou elektřiny.

(89)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti ohledně toho, zda projekt nebude narušovat hospodářskou soutěž na trhu s dřevěnými peletami a na předcházejícím trhu se surovinami v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. S ohledem na specifické vlastnosti tohoto samostatně oznámeného projektu Komise rozšířila analýzu i na jeho nepřímé účinky na sekundární trhy.

5.2.5.   Narušení trhu s dřevěnými peletami

(90)

Komise na začátek připomíná, že elektrárna v Lynemouth bude moci využívat pouze průmyslové dřevěné pelety. Zatímco u některých elektráren lze dřevěné pelety zčásti nahradit jinými druhy paliva, u elektrárny v Lynemouth se vzhledem k tomu, jak je navržena, s touto možností nepočítá. Pro analýzu toho, do jaké míry by projekt mohl narušit hospodářskou soutěž, je příslušný výrobkovým trhem trh s průmyslovými dřevěnými peletami.

(91)

Z údajů, které poskytlo Spojené království (viz obrázek 4), je patrné, že s dřevěnými peletami se obchoduje mezi hlavními oblastmi výroby a spotřeby. V posledních několika letech se obchodní toky podstatně zvýšily (ročně o více než 40 %). Spojené království také poskytlo informace o tom, že se v letech 2009–2011 zdvojnásobil dovoz dřevěných pelet z jihovýchodu USA do Unie (viz obrázek 5).

(92)

Na základě obchodních toků a objemu dovozu do Unie Komise vyvozuje závěr, že trh s dřevěnými peletami se neomezuje na jediný členský stát či na Unii, nýbrž že by se pro účely posouzení jeho narušení měl považovat za trh světový.

(93)

Objem světového trhu s dřevěnými peletami se v roce 2014 zvýšil na 27 milionů atro tun. Spotřeba dřevěných pelet v Evropě se v letech 2009–2012 zdvojnásobila (viz obrázek 5). Z údajů na obrázku 6 je patrné, že ceny na spotovém trhu se navzdory tomuto nárůstu podstatně nezměnily.

(94)

Komise na základě informací, jež byly uvedeny v odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení, rovněž konstatuje, že většina nabídky dřevěných pelet je v současnosti skupována na základě individuálně sjednaných dlouhodobých smluv. Jakmile dojde k podpisu nových smluv (někdy ještě k podpisu ani nemusí dojít), a tedy i zajištění odbytu, dají se výrobny pelet postavit do dvou let. Nová výrobní zařízení se tedy při vstupu na trh nemusí potýkat s velkými překážkami. Tuto připomínku dokládá i nedávné zvýšení kapacity výroby pelet, k němuž došlo na jihovýchodě USA i v Unii (34).

(95)

Množství dřevěných pelet nezbytné k provozu elektrárny v Lynemouth představuje zhruba 5,5 % světového trhu s dřevěnými peletami v roce 2014. To je podstatně méně než odhad uvedený v rozhodnutí o zahájení řízení, jenž na základě údajů z roku 2012 činil 7,4 %. Vzhledem k tomu, že je možno postavit nové výrobny pelet víceméně za stejnou dobu, jakou vyžaduje realizace přeměny elektrárny (viz 59. a 60. bod odůvodnění), lze předpokládat, že v okamžiku zvýšení poptávky bude k dispozici dodatečná kapacita, což potvrzuje i plánovaný dodavatelský řetězec projektu.

(96)

Z údajů předchozích let je vidět, že v Unii rapidně vzrostla úroveň dovozu a spotřeby, což je dalším ukazatelem toho, že trh s dřevěnými peletami je schopen se vyrovnat s velkým nárůstem poptávky po tomto zboží. Rovněž je třeba uvést, že v době, kdy se zvýšil dovoz dřevěných pelet do Unie z jihovýchodu USA (viz obrázek 5), tedy z oblasti, odkud se mají dřevěné pelety pro projekt převážně dovážet, se v tomto regionu nijak podstatně nezměnila jejich spotová cena (viz obrázek 6).

(97)

Z uvedené analýzy vyplývá, že trh s dřevěnými peletami je celosvětový a je schopen uspokojit rostoucí poptávku po dřevěných peletách, jež se v souvislosti s projektem očekává. S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že podpora nemění podmínky obchodu na trhu s dřevěnými peletami v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (tj. snížením emisí CO2 a zvýšeným objemem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů).

5.2.6.   Narušení trhu se surovinami

(98)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (viz 75. bod odůvodnění) uvedla, že zvýšená poptávka po dřevěných peletách může vést k dalšímu narušení trhu se surovinami (tj. trhu s dřevními vlákny). V této souvislosti je třeba uvést, že dotčená podpora se poskytuje na výrobu elektřiny v elektrárně v Lynemouth, a to ve vztahu k počtu vyrobených megawatthodin. Možné narušení trhu s dřevěnými peletami a trhu se surovinami by tak nebylo důsledkem přímých dotací na dřevěné palety či suroviny, nýbrž důsledkem zvýšené poptávky po palivu používaném na výrobu elektřiny. Mimoto by se účinky na trh se surovinami na rozdíl od narušení trhu s dřevěnými surovinami projevovaly nepřímo.

(99)

Zatímco pelety je možno dovážet ze zámoří, suroviny používané v odvětví výroby dřevěných pelet se z ekonomických důvodů obvykle dají přepravovat pouze na kratší vzdálenosti. Výrobny polotovarů z vlákninového dřeva odebírají dřevo z okruhu asi 100–150 km (z tzv. spádové oblasti výrobny). Aby bylo možno posoudit dopad těchto výroben na hospodářskou soutěž, je proto nezbytné určit, z kterého místního trhu se pelety zřejmě budou dodávat.

(100)

V 11. bodě odůvodnění je uvedeno, že se [60–80 %] celkového množství dřevěných pelet, které elektrárna Lynemouth spotřebuje jako palivo, bude dovážet z jihovýchodu Spojených států. [5–20 %] se bude dodávat z ostatních členských států. Z toho vyplývá, že z ostatních členských států se ročně od šestnácti různých dodavatelů bude dovážet přibližně […] milionů atro tun. Toto množství by odpovídalo asi […] spotřeby dřevěných pelet v EU (viz obrázek 6). U projektu elektrárny v Lynemouth se navíc nepočítá s využíváním pelet ze Spojeného království. Je proto nepravděpodobné, že by se v důsledku projektu ve Spojeném království, jak tvrdí organizace EPF, nebo podle názoru organizace WPF na trhu v Evropské unii zvýšily ceny surovin. Neočekává se tak, že by opatření v Unii vedlo k nežádoucímu narušení hospodářské soutěže. Jelikož se většina dřevěných pelet bude dovážet ze zemí mimo Unii a příslušné suroviny budou pocházet z místního trhu, budou se účinky projevovat za hranicemi Unie.

(101)

[10–30 %] potřebného množství dřevěných pelet se bude zajišťovat z kanadských zdrojů. Má se za to, že z Kanady by se mohlo dovážet podstatně větší množství než z Evropy. Podle údajů, které poskytla kanadská asociace výrobců pelet, se odhaduje, že západní Kanada bude mít přebytek biomasy ve výši 14 milionů atro tun. Z tohoto přebytku by se pro elektrárnu z Kanady odebíralo […]. Neočekává se proto, že by měl projekt v souvislosti se surovinami na výrobu dřevěných pelet nežádoucí dopad na kanadský trh.

(102)

U tohoto projektu se většina vstupních surovin bude dovážet z jihovýchodu USA. Šetření možného narušení trhu se surovinami (tj. s dřevními vlákny) se proto zaměřuje na tuto oblast.

(103)

Z jihovýchodu USA se pro elektrárnu v Lynemouth budou dovážet zhruba 2 miliony lutro tun vlákninového dřeva (v přepočtu asi 0,9 milionu atro tun). To odpovídá 1,7 % celkové produkce vlákninového dřeva v jihovýchodní části USA v roce 2011 a 0,9 % celkového vývozu tohoto produktu z dané oblasti ve stejném roce. Tak malé procentní podíly samy o sobě neznamenají vážné známky nežádoucího narušení trhu se surovinami. K nežádoucímu narušení trhu by nemělo dojít, zejména s přihlédnutím k celkovému objemu vývozu. Uvedená čísla se navíc vztahují pouze k vlákninovému dřevu a nezahrnují žádné další vstupní suroviny, jako jsou zbytky vzniklé při těžbě a pilařském zpracování, jež mohou být rovněž do určité míry použity na výrobu dřevěných pelet.

(104)

Několik třetích stran nicméně uvedlo, že v důsledku zvýšení výroby pelet došlo na jihovýchodě USA k nárůstu cen surovin (vlákninového dřeva). Že k nárůstu cen konkrétně v období 2011–2014 došlo, je vidět zejména z údajů, které předložily právnická kancelář Steptoe a Johnson a organizace AFPA. Obdobné údaje, jen za delší období, uvedla i Americká asociace výrobců průmyslových pelet (viz obrázek 3).

(105)

Komise uvádí, že průměrné ceny surovin (dřeva na pni), znázorněné na obrázku 2, se v jihovýchodní části USA pohybují ve stejném rozmezí jako v minulosti. Nárůst cen, k němuž došlo od roku 2011, proto nepovažuje za neobvyklý. Ceny v roce 2010 byly údajně v důsledku počasí dokonce ještě vyšší.

(106)

Spojené království uvedlo, že trh v USA je dosud ovlivněn snížením poptávky v důsledku finanční krize. Snížila se zejména produkce řeziva, pokles oproti roku 2005 činí asi 57 milionů lutro tun. Z tohoto objemu se teoreticky mohlo vyprodukovat 19–28 milionů lutro tun zbytků, jež by se daly použít jako surovina na výrobu dřevěných pelet nebo konkurenčních výrobků. Spojené království navíc tvrdí, že neexistuje vzájemný vztah mezi oblastmi intenzivní výroby pelet a nárůstem cen vlákninového dřeva na místních trzích (viz obrázek 7).

(107)

Z obrázku 1 skutečně vyplývá, že dostupný objem řeziva, a tím i dřevních zbytků, byl před rokem 2008 vyšší. Menší dostupnost zbytků tedy mohla negativně ovlivnit cenu vlákninového dřeva. Spojené království kromě toho objasnilo, že intenzivní výroba pelet nutně nemusí korelovat s růstem cen surovin (viz 63. bod odůvodnění).

(108)

V 62. bodě odůvodnění je uvedeno, že cena vlákninového dřeva je ovlivňována faktory, jako jsou počasí či dostupnost dřevních zbytků (v návaznosti na trh s řezivem), a že výkyvy cen byly pozorovány již v minulosti. K růstu i poklesu cen kromě toho dochází jak v oblastech s intenzivní výrobou pelet, tak v oblastech s výrobou nízkou. Neočekává se proto, že by nepřímá poptávka po surovinách související s projektem elektrárny v Lynemouth vedla k nežádoucímu narušení trhu.

(109)

Zúčastněné strany dále předložily teoretickou studii, v níž jsou vymodelovány možné následky budoucích scénářů počítajících s velkým zastoupením bioenergie. Studie neobsahuje posouzení dopadů, které by měl na trh projekt elektrárny v Lynemouth, avšak jsou v ní s přihlédnutím k současným a budoucím politikám posouzeny účinky předpokládané světové poptávky po biomase. Není však jisté, do jaké míry budou plány týkající se využití biomasy realizovány, a pokud by k jejich realizaci došlo, není jasné, za jakých podmínek a z jakých oblastí by se pak biomasa dodávala. Jelikož se studie zabývá především potenciálními následky budoucího vývoje, nemění konečné závěry ohledně možného dopadu projektu elektrárny v Lynemouth.

(110)

Podle informací od Spojeného království má pro elektrárnu v Lynemouth dodávat biomasu zhruba […] výroben z […] států na jihovýchodě USA. Diverzifikací dodavatelského řetězce se ještě více sníží riziko narušení místních trhů.

(111)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že není pravděpodobné, že by opatření vedlo k nežádoucímu narušení trhu se surovinami. V této souvislosti je třeba uvést, že dotčená podpora se poskytuje na výrobu elektřiny z pevné biomasy a že pokud by měla účinky na dodávky surovin pro odvětví výroby dřevěných pelet, byly by pouze nepřímé.

5.2.7.   Ověření vyváženosti podpory

(112)

V bodě 97 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 je uvedeno, že jsou-li opatření státní podpory dobře cílená na selhání trhu, které mají řešit, je riziko, že podpora nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž, nižší. Komise konstatuje, že dotčená podpora je přiměřeným a vhodným způsobem přímo zaměřena na dosažení cílů týkajících se obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí CO2. Riziko, že nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž, je tedy nižší. Ve 110. bodě odůvodnění je uvedeno, že Komise nezjistila žádné nežádoucí narušení dotčeného výrobkového trhu (tj. trhu s dřevěnými peletami). Žádné nežádoucí narušení nebylo zjištěno ani v případě předcházejících trhů (tj. trhů se surovinami).

(113)

Komise rovněž musí posoudit, zda opatření nenarušuje nebo by nemohlo narušit hospodářskou soutěž tím, že by ovlivňovalo obchod mezi členskými státy. Jeho účinky se projevují na místních trzích se surovinami, a to zejména mimo Evropu, protože dřevěné pelety se dovážejí. Účinky na obchod mezi členskými státy by tedy v každém případě byly malé.

(114)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že pokud jde o narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod mezi členskými státy, jsou negativní účinky podpory, jež má být poskytnuta na projekt elektrárny v Lynemouth, malé a jsou vyváženy pozitivními účinky přispívajícími k dosažení cíle společného zájmu (kterým je výroba energie z obnovitelných zdrojů a snížení emisí CO2 produkovaných při výrobě elektrické energie). Celková bilance je tedy kladná.

5.2.8.   Další aspekty – dodržování článků 30 a 110 SFEU

(115)

Spojené království se v souvislosti s rozhodnutím o programu „CfD for Renewables“ (věc SA.36196) a v souvislosti s rozhodnutím týkajícím se poskytnutí podpory na pět projektů větrných elektráren na moři (věc SA.38758, SA.38759, SA.38761, SA.38763 a SA.38812) a poskytnutí podpory na zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny z biomasy (věc SA.38796), v obou případech v rámci programu FIDeR, zavázalo, že bude upravovat způsob výpočtu závazků dodavatelů elektřiny k platbám v rámci rozdílové smlouvy, aby nebyla způsobilá elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů v členských státech EU mimo Spojené království započítávána do podílu dodavatelů na trhu.

(116)

Spojené království zajistí, že než bude tato výjimka zavedena, nebudou v rámci rozdílových smluv prováděny žádné platby, a pokud to nebude možné, zavede mechanismus, kterým bude dodavatelům vracet náklady spojené s dovozem veškeré způsobilé elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, kterou dodají od okamžiku, kdy se platby podle rozdílových smluv začnou provádět, do okamžiku, než výjimka nabude účinku.

(117)

Pro oznámené opatření platí také závazek uvedený ve 114. bodě odůvodnění.

(118)

S ohledem na závazek uvedený ve 114. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že by v rámci finančního mechanismu oznámeného opatření podpory neměla být zavedena žádná omezení, která by byla v rozporu s článkem 30 nebo článkem 110 SFEU.

6.   ZÁVĚR

(119)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že oznámené opatření podpory potřebným a přiměřeným způsobem v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 prosazuje cíl společného zájmu, a proto je dotčená podpora slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Opatření podpory, které Spojené království oznámilo, je slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 1. prosince 2015.

Za Komisi

Margrethe VESTAGER

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 116, 10.4.2015, s. 52.

(2)  Komise přijala rozhodnutí ohledně šesti z uvedených osmi projektů. Dne 23. července 2014 přijala rozhodnutí týkající se pěti projektů větrných elektráren na moři, v němž proti těmto projektům nevznesla námitky (věci SA.38758, SA.38759, SA.38761, SA.38763 a SA.38812 (Úř. věst. C 393, 7.11.2014, s. 7), a dne 22. ledna 2015 přijala rozhodnutí ohledně stavby zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny z biomasy v Teesside, v němž proti tomuto projektu také nevznesla námitky (věc SA. 38796), rozhodnutí ještě nebylo zveřejněno).

(3)  Spojené království v původním oznámení uvedlo odhadovaný faktor zatížení 75,3 % a později tuto hodnotu upravilo.

(4)  Podrobnější informace o mechanismu vyplácení odměny podle rozdílové smlouvy jsou uvedeny v 17. až 31. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ve věci SA.36196 Electricity Market Reform – Contract for Difference for Renewables (C(2014) 5079 final).

(5)  Režim byl původně schválen rozhodnutím Komise ze dne 28. února 2001 ve věci N504/2000 a následně byl několikrát upraven. Jeho současná podoba byla schválena rozhodnutím Komise ze dne 2. dubna 2013 ve věci SA.35565 (Úř. věst. C 167, 13.6.2013, s. 5). Dodatečně bylo ještě schváleno několik specifických prvků pro Severní Irsko (věc SA.36084) a Skotsko (věc SA.37453).

(6)  Minimální návratností se rozumí minimální míra návratnosti, jež je zapotřebí k realizaci projektu tohoto druhu.

(7)  Všechny zmíněné údaje orgány Spojeného království uveřejnily v dokumentu „Electricity Generation Costs“ (Náklady na výrobu elektřiny), k dispozici na adrese https://www.gov.uk/government/publications/electricity-generation-costs

(8)  Electricity Generation Costs December 2013 (Náklady na výrobu elektřiny, prosinec 2013), ministerstvo pro energetiku a změnu klimatu, 2013, k dispozici na adrese https://www.gov.uk/government/publications/electricity-generation-costs

(9)  K dispozici na adrese https://www.gov.uk/government/publications/electricity-market-reform-delivery-plan

(10)  Další podrobnosti jsou k dispozici na adrese www.gov.uk/government/consultations/ensuring-biomass-affordability-and-value-for-money-under-the-renewables-obligation

(11)  Zpráva organizace AEBIOM „European Bioenergy Outlook 2013“ (Evropský výhled v oblasti bioenergií v roce 2013).

(12)  Zpráva organizace AEBIOM „European Bioenergy Outlook 2013“ (Evropský výhled v oblasti bioenergií v roce 2013).

(13)  K dispozici na internetové stránce https://www.gov.uk/government/publications/final-investment-decision-fid-enabling-for-renewables-investment-contracts

(14)  North East Local Enterprise Partnership (Místní obchodní partnerství pro severovýchodní oblast); North East Chamber of Commerce (Obchodní komora pro severovýchodní oblast); UK Trade & Investment (britské ministerstvo pro obchod a investice).

(15)  Friends of the Earth; Natural Resources Defense Council; Fern and Biofuel watch.

(16)  ECOFYS (2014): Carbon Leakage assessment for the European Panel Federation – Wood panel industry and the carbon leakage list 2015-2019 criteria (Posouzení úniku uhlíku provedené pro organizaci European Panel Federation – odvětví výroby desek na bázi dřeva a kritéria pro sestavení seznamu odvětví, u nichž se předpokládá únik uhlíku, pro období 2015–2019).

(17)  Pro jednotnost jsou všechny údaje týkající se trhu s vlákninovým dřevem a trhu v jihovýchodní části USA uvedeny v lutro tunách. K převodu z 1 atro tuny byl jednotně použit koeficient 2,15.

(18)  Karen Lee Abt, Robert C. Abt, Christopher S. Galik a Kenneth E. Skogn. 2014. „Effect of Policies on Pellet Production and Forests in the U.S. South“ (Účinek politik na výrobu pelet a lesy na jihu USA). Dostupné na: http://www.srs.fs.usda.gov/pubs/47281 Tato zpráva byla v souvislosti s úvodní fází vyšetřování předložena několika stranami.

(19)  Abt a kol., 2014.

(20)  RWE Group; EDF; Lynemouth Power LTD; Renewable Energy Association; Port of Tyne; Dong Energy; Energy UK; americká asociace výrobců pelet; kanadská asociace výrobců pelet; Enviva; Doosan; European Pellet Council.

(21)  Pöyry. The Risk of Indirect Wood Use Change, Final Report Prepared for Energie Nederland (Riziko nepřímo způsobené změny využívání dřeva, závěrečná zpráva vypracovaná pro organizaci Energie Nederland), červenec 2014.

(22)  Oxera, Parsons, Brinckerhoff and Ramboll.

(23)  AEBIOM, 2013.

(24)  Údaje Spojeného království.

(*1)  Obchodní tajemství.

(25)  Viz také rozhodnutí ve věcech SA.38758, SA.38759, SA.38761, SA.38763 a SA.38812 a věc SA.38796 (rozhodnutí ještě nebylo zveřejněno), u nichž byla prostřednictvím rozdílové smlouvy poskytnuta obdobná podpora.

(26)  Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1.

(27)  Viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32) a sdělení KOM/2011/0885 v konečném znění.

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(29)  Úř. věst. C 393, 7.11.2014, s. 2.

(30)  Viz například rozhodnutí ve věci SA.38758, SA.38759, SA.38761, SA.38763 a SA.38812 a rozhodnutí ve věci SA.38796 (rozhodnutí ještě nebylo zveřejněno).

(31)  Další podrobnosti o vyrovnaných nákladech na výrobu elektrické energie u tohoto projektu jsou uvedeny ve 20. a 33. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.

(32)  Viz například režim Renewable Obligation – SA.35565 (Úř. věst. C 167, 13.6.2013, s. 5).

(33)  Tento předpoklad je v souladu s údaji, které uvedla banka Société Générale (viz 53. bod odůvodnění).

(34)  Viz například obrázek 2 v rozhodnutí o zahájení řízení (Úř. věst. C 116, 10.4.2015, s. 52).


8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/87


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1437

ze dne 4. srpna 2017

o některých ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v České republice

(oznámeno pod číslem C(2017) 5418)

(Pouze české znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza, která postihuje populace domácích a volně žijících prasat a může mít vážný dopad na ziskovost chovu prasat, a tím narušit obchod uvnitř Unie a vývoz do třetích zemí.

(2)

V případě ohniska afrického moru prasat existuje riziko, že by se původce nákazy mohl rozšířit i do jiných hospodářství s chovem prasat a na volně žijící prasata. Následně by se mohl prostřednictvím obchodu s živými prasaty nebo produkty z nich rozšířit z jednoho členského státu do druhého a do třetích zemí.

(3)

Směrnice Rady 2002/60/ES (3) stanoví minimální opatření pro tlumení afrického moru prasat, jež se mají uplatňovat uvnitř Unie. Článek 15 směrnice 2002/60/ES stanoví vymezení infikované oblasti po potvrzení jednoho či více případů afrického moru prasat u volně žijících prasat.

(4)

Česká republika informovala Komisi o aktuální situaci na svém území, pokud jde o africký mor prasat, a v souladu s článkem 15 směrnice 2002/60/ES vymezila infikovanou oblast, ve které se použijí opatření zmíněná v článku 15 uvedené směrnice.

(5)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci s Českou republikou vymezit na úrovni Unie infikovanou oblast v souvislosti s africkým morem prasat v uvedeném členském státě.

(6)

V souladu s tím by měla být infikovaná oblast v České republice uvedena v příloze tohoto rozhodnutí a měla by být stanovena doba trvání této regionalizace.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Česká republika zajistí, aby infikovaná oblast vymezená v souladu s článkem 15 směrnice 2002/60/ES zahrnovala přinejmenším oblasti uvedené jako infikovaná oblast v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije do 30. září 2017.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno České republice.

V Bruselu dne 4. srpna 2017.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).


PŘÍLOHA

Oblasti vymezené jako infikovaná oblast v České republice podle článku 1

Datum ukončení platnosti

okres Zlín

30. září 2017


8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/89


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1438

ze dne 4. srpna 2017,

kterým se mění rozhodnutí 2007/131/ES o umožnění využívání rádiového spektra pro zařízení využívající ultraširokopásmovou technologii harmonizovaným způsobem ve Společenství

(oznámeno pod číslem C(2017) 5456)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2007/131/ES (2) harmonizuje technické podmínky pro rádiová zařízení používající ultraširokopásmovou (dále jen „UWB“) technologii v Unii. Zajišťuje dostupnost rádiového spektra v celé Unii za harmonizovaných podmínek, odstraňuje překážky bránící využívání UWB technologie a vytváří účinný jednotný trh pro UWB systémy, což přináší značné úspory z rozsahu a přínosy pro spotřebitele.

(2)

Na základě rozhodnutí č. 676/2002/ES vydala Komise trvalé pověření pro Evropskou konferenci správ pošt a telekomunikací (dále jen „CEPT“), aby aktualizovala přílohu rozhodnutí Komise 2006/771/ES (3) v reakci na technologický a tržní vývoj v oblasti zařízení krátkého dosahu. Komise dne 2. července 2014 v souvislosti s pověřením ve svém šestém informačním dopisu (4) vyzvala CEPT, aby přezkoumala rovněž ostatní platná rozhodnutí týkající se zařízení krátkého dosahu, např. rozhodnutí 2007/131/ES pro zařízení krátkého dosahu založená na UWB technologii.

(3)

CEPT dospěla k závěru, že v případě zařízení krátkého dosahu založených na UWB technologii je třeba některé odkazy na harmonizované normy uvedené v rozhodnutí 2007/131/ES aktualizovat.

(4)

Rozhodnutí 2007/131/ES by proto mělo být změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 2 rozhodnutí 2007/131/ES se bod 11 nahrazuje tímto:

„11.

„spektrální hustotou celkového výkonu“ rozumí průměr hodnot spektrální hustoty středního výkonu naměřených v bodech s odstupem nejméně 15 stupňů na pomyslné kulové ploše kolem měřeného objektu. Podrobné uspořádání měření je uvedeno v normě ETSI EN 302 065-4;“.

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 4. srpna 2017.

Za Komisi

Mariya GABRIEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise 2007/131/EC ze dne 21. února 2007 o umožnění využívání rádiového spektra pro zařízení využívající ultraširokopásmovou technologii harmonizovaným způsobem ve Společenství (Úř. věst. L 55, 23.2.2007, s. 33).

(3)  Rozhodnutí Komise 2006/771/ES ze dne 9. listopadu 2006 o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu (Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 66).

(4)  RSCOM 13-78rev2.


PŘÍLOHA

Příloha rozhodnutí 2007/131/ES se mění takto:

1)

Bod 5.1 se mění takto:

a)

v prvním pododstavci první odrážce se druhá pododrážka nahrazuje tímto:

„—

vysílač musí zahrnovat TPC s dynamickým rozsahem 10 dB, jak je uvedeno v harmonizované normě ETSI EN 302 065-4 pro zařízení ke zjišťování struktury nebo vlastností materiálů“;

b)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Emise vyzařované ze zařízení ke zjišťování struktury materiálů povolených na základě tohoto rozhodnutí musí být co nejnižší a v každém případě nesmí nepřesahovat limity hustoty e.i.r.p., které jsou stanoveny v následující tabulce. Soulad s omezeními v této tabulce, týkajícími se jiných než pevných instalací (použití B), se musí u zařízení ověřit na vzorku struktury zkoumaného materiálu (např. na vzorku reprezentujícím stěnu, jak je definován v normě ETSI EN 302 065-4).“;

c)

poznámka pod čarou 1 k tabulce se nahrazuje tímto:

„(1)

Zařízení využívající mechanismus LBT (Listen Before Talk), uvedený v harmonizované normě ETSI EN 302 065-4, je možné provozovat v kmitočtových rozsazích 2,5 až 2,69 GHz a 2,9 až 3,4 GHz s maximální spektrální hustotou středního výkonu – 50 dBm/MHz.“.

2)

Bod 5.2 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Emise vyzařující ze zařízení k analýze stavebního materiálu musí být co nejmenší a v žádném případě nesmí překročit omezení maximálního výkonu uvedená v následující tabulce, se zařízením BMA na vzorku reprezentujícím stěnu, jak je definován v normě ETSI EN 302 065-4.“;

b)

poznámka pod čarou 1 k tabulce se nahrazuje tímto:

„(1)

Zařízení využívající mechanismus LBT (Listen Before Talk), uvedený v harmonizované normě ETSI EN 302 065-4, se mohou provozovat v kmitočtových rozsazích 1,215 až 1,73 GHz s maximální spektrální hustotou středního výkonu – 70 dBm/MHz a v kmitočtových rozsazích 2,5 až 2,69 GHz a 2,7 až 3,4 GHz s maximální spektrální hustotou středního výkonu – 50 dBm/MHz.“.