18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/1

(1)

Ve svém sdělení ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ zdůraznila Komise nutnost rozvíjení příznivých podmínek pro investice do znalostí a inovací v zájmu dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v Unii. Uvedená strategie byla schválena Evropským parlamentem i Radou.

(2)

Rezolucemi ze dne 28. července 2010 a 18. prosince 2013 Valné shromáždění Organizace spojených národů uznalo právo na nezávadnou a čistou pitnou vodu a odpovídající hygienické podmínky za lidské právo, které má zásadní význam pro plnohodnotný život. Vyzvalo rovněž k postupnému naplňování lidského práva na nezávadnou pitnou vodu a v této souvislosti zdůraznilo důležitou úlohu mezinárodní spolupráce.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (3) byl zaveden rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) („Horizont 2020“). Cílem programu Horizont 2020 je dosáhnout většího dopadu na výzkum a inovace tím, že v zájmu udržitelného rozvoje přispěje k posílení partnerství v rámci veřejného sektoru, mimo jiné i účastí Unie na programech realizovaných několika členskými státy.

(4)

Partnerství v rámci veřejného sektoru by se měla zaměřit na rozvíjení těsnější součinnosti, posílení koordinace a předcházení zbytečnému zdvojování unijních, mezinárodních, vnitrostátních a regionálních programů v oblasti výzkumu a inovací a v zájmu posílení výzkumu a inovací za účelem přispění k udržitelnému rozvoji by měla důsledně dodržovat obecné zásady programu Horizont 2020, zejména pokud jde o otevřenost a transparentnost.

(5)

V souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 1291/2013 mají být činnosti v oblasti výzkumu a inovací prováděné v rámci programu Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (dále jen „program PRIMA“) zaměřeny výlučně na civilní způsoby využití.

(6)

Nařízení (EU) č. 1291/2013 identifikuje „potravinovou bezpečnost, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství“ a „činnosti v oblasti klimatu a životního prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny“ jako dvě prioritní společenské výzvy, které je třeba řešit podporou investic do výzkumu a inovací. Kromě toho nařízení (EU) č. 1291/2013 uznává, že činnosti v oblasti výzkumu a inovací zaměřené na řešení těchto výzev vzhledem k nadnárodní a globální povaze klimatu a životního prostředí, jejich rozsahu a složitosti a k mezinárodnímu rozměru dodavatelského řetězce potravin a zemědělských surovin mají být prováděny na úrovni Unie a vyšších úrovních.

(7)

Nařízení (EU) č. 1291/2013 uznává, že pro účinné řešení společných výzev je nezbytná mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi. Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je klíčovým aspektem globálních závazků Unie a hraje významnou úlohu v partnerství Unie se sousedními zeměmi v rámci evropské politiky sousedství. V tomto ohledu je oblast Středomoří pro Unii strategicky důležitá z politického, ekonomického, kulturního, vědeckého a environmentálního hlediska.

(8)

V zájmu zajištění soudržnosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (4) by akce spadající do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí měly dodržovat základní práva a ctít zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu se všemi právními povinnostmi vyplývajícími z mezinárodního práva a práva Unie, mimo jiné z veškerých příslušných rozhodnutí Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 2013 (5), jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu.

(9)

Ve sdělení ze dne 7. června 2016 o stanovení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi na základě Evropského programu pro migraci Komise zdůraznila potřebu využít veškeré politiky, včetně politiky v oblasti výzkumu a inovací, k řešení hlavních příčin migrace pomocí nového modelu spolupráce, který zahrnuje soukromé investory, jakož i potřebu využívat omezené rozpočtové zdroje k vytvoření pákového efektu a zaměřit se na malé a střední podniky a udržitelnou infrastrukturu.

(10)

Cílem programu PRIMA je provádění společného programu zaměřeného na podporu kapacit v oblasti výzkumu a inovací a na rozvoj znalostí a společných inovativních řešení pro zajištění větší účinnosti, bezpečnosti, zabezpečení a udržitelnosti zemědělsko-potravinářských systémů a integrovaného zásobování vodou a hospodaření s ní v oblasti Středomoří. Program PRIMA by měl přispět k dosažení nedávno dohodnutých cílů v oblasti udržitelného rozvoje a k naplňování připravované evropské strategie pro udržitelný rozvoj, jakož i cílů Pařížské dohody.

(11)

Integrované zásobování vodou a hospodaření s ní, včetně jejího opětovného využívání a čištění, znamená, že se zohlední všechny různé způsoby využití vodních zdrojů.

(12)

Cílem udržitelného zemědělsko-potravinářského systému by mělo být splnit požadavky občanů a životního prostředí na bezpečné, zdravé a cenově dostupné potraviny a učinit zpracování, distribuci a spotřebu potravin a krmiv udržitelnějšími s cílem minimalizovat ztráty potravin a množství zemědělsko-potravinářského odpadu.

(13)

Pokud jde o vodní zdroje a zemědělsko-potravinářské systémy, je otevřené, demokratické a participativní řízení zásadní pro zajištění toho, aby byla ku prospěchu celé společnosti uplatňována nákladově nejefektivnější řešení.

(14)

S cílem zajistit účast třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu Horizont 2020, v programu PRIMA, a to Alžírska, Egypta, Jordánska, Libanonu a Maroka, je třeba mezinárodních dohod o vědeckotechnické spolupráci mezi Unií a těmito třetími zeměmi, aby na ně byl rozšířen právní režim stanovený tímto rozhodnutím.

(15)

V souladu s cíli programu Horizont 2020 by jakýkoli jiný členský stát nebo jakákoli třetí země přidružená k programu Horizont 2020 měly mít právo účastnit se programu PRIMA, pokud se zavážou, že budou přispívat k financování programu PRIMA a že přijmou legislativní, regulační a správní opatření, jakož i další opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie.

(16)

K zajištění společného provádění programu PRIMA by měla být zřízena prováděcí struktura (dále jen „struktura PRIMA-IS“). Struktura PRIMA-IS by měla být příjemcem finančního příspěvku Unie a měla by zajistit účinné a transparentní provádění programu PRIMA.

(17)

Aby bylo dosaženo cílů programu PRIMA, měla by jakákoli jiná třetí země, která není přidružená k programu Horizont 2020, zejména země jižního Středomoří, mít možnost účastnit se tohoto programu, pokud se zaváže, že bude přispívat k jeho financování a pokud struktura PRIMA-IS její účast schválí. Její účast by měla být také stanovena na základě příslušné mezinárodní dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi touto třetí zemí a Unií.

(18)

Finanční příspěvek Unie by měl být podmíněn formálními závazky zúčastněných států přispívat k financování programu PRIMA a splněním a prováděním těchto závazků v souladu s tímto rozhodnutím. Zúčastněným státům by měla být poskytnuta flexibilita, aby mohly dobrovolně finančně přispívat na strukturu PRIMA-IS s ohledem na financování nepřímých akcí, čímž by se dosáhlo vysokého stupně finanční integrace. Zúčastněné státy by kromě toho měly přispívat finančními prostředky nebo věcným plněním na činnosti prováděné bez finančního příspěvku Unie a do administrativního rozpočtu struktury PRIMA-IS, který není pokryt finančním příspěvkem Unie. Mělo by být jasně definováno období, během něhož mají zúčastněné státy svůj příspěvek poskytovat.

(19)

Měl by být stanoven strop pro finanční příspěvek Unie na program PRIMA z finančních prostředků programu Horizont 2020. V rámci tohoto stropu by měl být finanční příspěvek Unie roven výši příspěvku zúčastněných států na program PRIMA, aby bylo dosaženo vysokého pákového efektu a zajištěna větší integrace programů zúčastněných států. Omezenou část finančního příspěvku Unie by mělo být možné používat na pokrytí administrativních nákladů struktury PRIMA-IS. Měla by být zajištěna efektivní správa programu PRIMA a administrativní náklady by měly být udržovány na minimu.

(20)

S cílem zabránit vleklému provádění programu PRIMA by měla být stanovena lhůta pro zahájení konečných činností, jež mají být financovány, včetně posledních výzev k předkládání návrhů.

(21)

Činnosti programu PRIMA by měly být v souladu s cíli a výzkumnými a inovačními prioritami programu Horizont 2020, jakož i s obecnými zásadami a podmínkami, jež jsou stanoveny v článku 26 nařízení (EU) č. 1291/2013. Program PRIMA by měl při klasifikaci technologického výzkumu, produktového vývoje a demonstračních činností zohlednit definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pokud jde o úroveň technologické připravenosti.

(22)

Program PRIMA by měl podporovat všechny druhy činností v oblasti výzkumu a inovací, včetně projektů zabývajících se výzkumem, vývojem a inovacemi, inovačních demonstračních projektů a pilotních zařízení, budování kapacit, odborné přípravy, akcí v oblasti zvyšování informovanosti a šíření informací, jakož i mobility výzkumných pracovníků, které jsou zaměřeny na širokou škálu úrovní technologické připravenosti a zajišťují odpovídající rovnováhu mezi malými a velkými projekty.

(23)

V zájmu dosažení většího dopadu je třeba usilovat o soudržnost mezi programem PRIMA a dalšími projekty v oblasti výzkumu a inovací realizovanými v rámci programu Horizont 2020 jako je znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu Food (Food KIC) či dalšími nástroji Unie jako je evropský nástroj sousedství a partnerství a je třeba zabránit možnému překrývání.

(24)

Program PRIMA by měl být prováděn na základě ročních pracovních plánů, v nichž budou uvedeny činnosti, jež mají být v daném roce provedeny. Struktura PRIMA-IS by měla pravidelně monitorovat výsledky výzev k předkládání návrhů a akce, které financuje, a rovněž by měla sledovat, do jaké míry byla náležitě řešena vědecká témata, očekávané dopady a otázka počtu návrhů převyšujícího daný strop, jež nemohly být financovány. V odůvodněných případech by struktura PRIMA-IS měla přijmout nápravná opatření pozměněním ročního pracovního plánu nebo v následujících ročních pracovních plánech.

(25)

K dosažení cílů programu PRIMA by struktura PRIMA-IS měla finanční podporu poskytovat především v podobě grantů určených účastníkům akcí financovaných touto strukturou. Tyto akce by měly být vybírány na základě otevřených a konkurenčních výzev k předkládání návrhů, za něž by odpovídala struktura PRIMA-IS.

(26)

Je třeba monitorovat a řešit překážky, jež brání novým subjektům v činnostech programu PRIMA.

(27)

Při plnění cílů programu PRIMA a v souladu s platnými pravidly a zásadami, jako je zásada vědecké excelence, by struktura PRIMA-IS měla prostřednictvím svého ročního pracovního plánu usilovat o to, aby odpovídající díl jejího financování ve výši přibližně 25 % finančního příspěvku Unie, který odráží závazky partnerských středomořských zemí v rámci programu PRIMA, byl poskytnut právním subjektům usazeným v cílových třetích zemích, které jsou považovány za zúčastněné státy.

(28)

Výzvy k předkládání návrhů spravované strukturou PRIMA-IS by měly být zveřejňovány rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků programu Horizont 2020 k šíření informací, spravovaných Komisí.

(29)

Struktura PRIMA-IS by měla zveřejňovat informace o provádění financovaných akcí.

(30)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s pravidly nepřímého řízení stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (7).

(31)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by měla mít Komise právo ukončit, snížit nebo pozastavit poskytování finančního příspěvku Unie, bude-li program PRIMA prováděn nepřiměřeně, částečně nebo opožděně, nebo nebudou-li zúčastněné státy přispívat na jeho financování nebo budou-li na ně přispívat částečně či opožděně.

(32)

V souladu s celkovým cílem programu Horizont 2020 spočívajícím v dosažení většího zjednodušení je třeba zabránit stanovení souborů pravidel, které by se lišily od souborů pravidel uplatňovaných v rámci programu Horizont 2020. Účast na nepřímých akcích financovaných strukturou PRIMA-IS se proto řídí nařízením (EU) č. 1290/2013. Vzhledem ke specifickým cílům a zvláštním provozním potřebám programu PRIMA je však nezbytné stanovit omezený počet odchylek v souladu s čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení.

(33)

Aby bylo možné zohlednit specifika vyplývající ze zeměpisného rozsahu programu PRIMA, jsou k úpravě minimálních podmínek způsobilosti pro účast v nepřímých akcích nezbytné odchylky od čl. 9 odst. 1 písm. b) a od čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 1290/2013. Zejména by v zájmu přizpůsobení se specifikům programu PRIMA měly minimální počet účastníků odchylně od čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1290/2013 tvořit tři právní subjekty usazené ve třech různých zúčastněných státech, což napomůže vyvážené evropsko-středomořské spolupráci. Je rovněž nezbytná odchylka od čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 1290/2013, aby bylo zajištěno, že minimální podmínky způsobilosti pro účast v nepřímých akcích nediskriminují subjekty usazené ve třetích zemích, které jsou zúčastněnými státy.

(34)

Odchylky od čl. 10 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1290/2013 jsou nezbytné k zajištění toho, aby jakožto obecné pravidlo byly pro financování způsobilé pouze právní subjekty usazené v zúčastněném státě nebo zřízené podle práva Unie či mezinárodní organizace evropského zájmu. Struktura PRIMA-IS by však měla mít možnost financovat rovněž příjemce usazené v zemi, jež není zúčastněným státem, za předpokladu, že považuje tuto účast za zásadní nebo pokud je financování stanoveno na základě mezinárodní dohody či ujednání. Struktura PRIMA-IS by měla účast těchto subjektů monitorovat.

(35)

V zájmu zjednodušení by měla být administrativní zátěž přesně úměrná předpokládaným dopadům na všechny strany. Mělo by se zabránit zdvojeným auditům a nepřiměřeně zatěžující tvorbě dokumentace nebo předkládání zpráv. Při provádění auditů by měly být vhodným způsobem zohledňovány specifické aspekty národních programů.

(36)

Audity příjemců finančních prostředků Unie poskytnutých podle tohoto rozhodnutí by měly zajistit snížení administrativní zátěže v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013.

(37)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(38)

Komise by měla při zohlednění názorů zúčastněných států a názorů vyjádřených širokou škálou zúčastněných stran provést průběžné hodnocení, v jehož rámci posoudí zejména kvalitu a efektivitu programu PRIMA a pokrok při plnění stanovených cílů, a závěrečné hodnocení a měla by vypracovat zprávy o těchto hodnoceních.

(39)

Na žádost Komise by struktura PRIMA-IS a zúčastněné státy měly Komisi předkládat veškeré informace, které Komise potřebuje zahrnout do zpráv o hodnocení programu PRIMA, a měly by být podporovány v tom, aby při předkládání těchto informací používaly harmonizovaný formát.

(40)

Cílem tohoto rozhodnutí je posílit integraci a soulad výzkumných a inovačních systémů a činností v zemích Středomoří v oblasti zemědělsko-potravinářských systémů v zájmu zajištění udržitelnosti těchto systémů, jakož i v oblasti integrovaného zásobování vodou a hospodaření s ní. Rozsah výzkumu a inovací potřebný k řešení výzev v oblasti Středomoří je vzhledem k systémovému charakteru hlavních problémů obrovský. Záběr výzkumu a inovací je komplexní a víceoborový a vyžaduje přeshraniční přístup orientovaný na více účastníků. Přístup založený na spolupráci s širokou řadou zúčastněných států může pomoci nezbytný rozsah a záběr zvýšit sdružováním finančních a intelektuálních zdrojů. Jelikož cíle tohoto rozhodnutí nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej prostřednictvím začlenění vnitrostátního úsilí do jednotného přístupu Unie, spojení roztříštěných vnitrostátních výzkumných a inovačních programů, poskytnutí pomoci při koncipování společných strategií v oblasti výzkumu a financování, které přesahují hranice států, a dosažení potřebného kritického počtu účastníků a objemu investic, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(41)

Unie by se proto měla účastnit programu PRIMA,

a)

splní podmínku stanovenou v čl. 4 odst. 1 písm. c) a dodrží zejména ustanovení čl. 11 odst. 5;

b)

prováděcí struktura programu PRIMA (dále jen „struktura PRIMA-IS“) schválí její účast na programu PRIMA po přezkoumání relevantnosti její účasti pro dosažení cílů programu; a

c)

uzavře mezinárodní dohodu o vědeckotechnické spolupráci s Unií, v níž budou stanoveny podmínky její účasti na programu PRIMA.

a)

formulace dlouhodobého společného strategického plánu v oblasti zemědělsko-potravinářských systémů v zájmu zajištění jejich udržitelnosti a v oblasti integrovaného zásobování vodou a hospodaření s ní;

b)

orientování příslušných vnitrostátních programů v oblasti výzkumu a inovací na provádění strategického plánu;

c)

zapojení všech příslušných účastníků ve veřejném i soukromém sektoru do provádění strategického plánu sdružením znalostí a finančních zdrojů v zájmu dosažení nezbytného kritického množství;

d)

posílení financování výzkumných a inovačních kapacit a prováděcích schopností všech zapojených účastníků včetně malých a středních podniků, akademické obce, nevládních organizací a místních výzkumných center.

a)

financování činností uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a);

b)

pokrytí administrativních nákladů struktury PRIMA-IS do maximální výše 6 % finančního příspěvku Unie uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

a)

zúčastněné státy prokáží, že program PRIMA je zřízen v souladu s tímto rozhodnutím;

b)

zúčastněné státy nebo organizace určené zúčastněnými státy určí jako subjekt s právní subjektivitou, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu vi) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, strukturu PRIMA-IS, která je odpovědná za účinné provádění programu PRIMA, za přijímání, rozdělování a monitorování finančního příspěvku Unie uvedeného v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí a případně také příspěvku zúčastněných států a za zajištění toho, aby byly za účelem dosažení cílů programu PRIMA prováděny veškeré nezbytné akce;

c)

každý zúčastněný stát se zaváže přispět na financování programu PRIMA odpovídajícím příspěvkem z vnitrostátních zdrojů relevantních z hlediska cílů programu PRIMA;

d)

struktura PRIMA-IS prokáže svou schopnost provádět program PRIMA, včetně přijímání, rozdělování a monitorování finančního příspěvku Unie uvedeného v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v rámci nepřímého řízení rozpočtu Unie v souladu s články 58, 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

e)

je vytvořen účinný model řízení programu PRIMA v souladu s článkem 12;

f)

po schválení Komisí přijme struktura PRIMA-IS společné zásady uvedené v čl. 6 odst. 9.

a)

struktura PRIMA-IS provádí cíle stanovené v článku 2 a činnosti uvedené v článku 6;

b)

je zachováván vhodný a účinný model řízení v souladu s článkem 12;

c)

struktura PRIMA-IS dodržuje požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

d)

zúčastněné státy plní závazky uvedené v odst. 1 písm. c) tohoto článku.

a)

případných finančních příspěvků na strukturu PRIMA-IS s ohledem na financování nepřímých akcí uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a);

b)

finančních nebo věcných příspěvků na provádění činností uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b); a

c)

finančních nebo věcných příspěvků do administrativního rozpočtu struktury PRIMA-IS, který není pokryt finančním příspěvkem Unie podle čl. 3 odst. 3 písm. b).

a)

nepřímých akcí ve smyslu nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 financovaných strukturou PRIMA-IS v souladu s článkem 7 tohoto rozhodnutí, zejména v podobě grantů na základě nadnárodních otevřených a konkurenčních výzev k předkládání návrhů organizovaných strukturou PRIMA-IS, včetně:

b)

činností financovaných zúčastněnými státy bez finančního příspěvku Unie uvedeného v čl. 3 odst. 1 a sestávajících z:

a)

návrhy se týkají nadnárodních projektů, s minimální účastí alespoň tří nezávislých právních subjektů usazených ve třech různých zemích, jež jsou ke dni uzávěrky pro předkládání návrhů v rámci příslušné výzvy považovány za zúčastněné státy v souladu s tímto rozhodnutím, z nichž:

b)

návrhy jsou vybírány na základě nadnárodních výzev k předkládání návrhů a jsou hodnoceny za pomoci alespoň tří nezávislých odborníků, a to na základě těchto kritérií přidělení financování: excelence, dopad a kvalita a účinnost provádění.

c)

návrhy jsou seřazeny v souladu s výsledky hodnocení. Výběr, který by se měl tímto pořadím řídit, provede struktura PRIMA-IS. Zúčastněné státy se dohodnou na odpovídajícím režimu financování, který umožní maximalizovat počet návrhů převyšujících stanovený strop, jež mají být na základě tohoto pořadí financovány, zejména poskytnutím rezervních částek k vnitrostátním příspěvkům pro výzvy k předkládání návrhů. V případě, že jeden nebo více projektů nelze financovat, mohou být vybrány projekty, které v rámci pořadí bezprostředně následují.

a)

nejméně jeden je usazen v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu Horizont 2020 a nevztahuje se na něj písmeno b); a

b)

nejméně jeden je usazen ve třetí zemi uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo ve třetí zemi na pobřeží Středozemního moře.

a)

jakýkoli právní subjekt usazený v zúčastněném státě nebo zřízený podle práva Unie;

b)

jakákoli mezinárodní organizace evropského zájmu ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 12 nařízení (EU) č. 1290/2013.

a)

struktura PRIMA-IS považuje účast za nezbytnou pro provedení akce;

b)

takové financování je stanoveno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Unií a mezinárodní organizací nebo v případě subjektů usazených v zemi, která není zúčastněným státem, mezi Unií a zemí, ve které je daný právní subjekt usazen.

a)

požadavky na příspěvek struktury PRIMA-IS v souvislosti s výkonnostními ukazateli uvedenými v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky na příspěvek struktury PRIMA-IS k monitorování uvedenému v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštní výkonnostní ukazatele týkající se fungování struktury PRIMA-IS;

d)

požadavky na strukturu PRIMA-IS týkající se poskytování informací o administrativních nákladech a podrobných číselných údajů o provádění programu PRIMA;

e)

ujednání o poskytování údajů nezbytných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření informací a podávání zpráv;

f)

ujednání o schválení nebo zamítnutí návrhu ročního pracovního plánu Komisí, společné zásady uvedené v čl. 6 odst. 9 a požadavky na podávání zpráv zúčastněnými státy před jejich přijetím strukturou PRIMA-IS; a

g)

ustanovení o zveřejňování výzev k předkládání návrhů strukturou PRIMA-IS, zejména na jednotném portálu pro účastníky, jakož i jinými elektronickými prostředky programu Horizont 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí.

a)

správní radu, která má předsedu a spolupředsedu;

b)

řídící výbor;

c)

sekretariát, v jehož čele stojí ředitel;

d)

vědecký poradní výbor.

a)

roční pracovní plán;

b)

společné zásady uvedené v čl. 6 odst. 9 a

c)

požadavky na podávání zpráv zúčastněných států struktuře PRIMA-IS.

a)

provádí roční pracovní plán;

b)

poskytuje podporu ostatním orgánům struktury PRIMA-IS;

c)

monitoruje provádění programu PRIMA a podává o něm zprávy;

d)

spravuje finanční příspěvek Unie uvedený v čl. 3 odst. 1 a finanční příspěvky zúčastněných států a podává zprávy o jejich využívání;

e)

zvyšuje viditelnost programu PRIMA prostřednictvím osvěty a komunikace;

f)

je ve spojení s Komisí v souladu s pověřovací dohodou uvedenou v článku 8;

g)

zajišťuje transparentnost činností v rámci programu PRIMA.

a)

poskytuje správní radě poradenství ohledně strategických priorit a potřeb;

b)

poskytuje správní radě poradenství ohledně obsahu a rozsahu návrhu ročního pracovního plánu z vědeckého a technického hlediska;

c)

přezkoumává vědecké a technické aspekty provádění programu PRIMA a vydává stanovisko k jeho výroční zprávě.

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/16

(1)

Dne 6. února 2017 Rada konstatovala, že převaděčství migrantů a obchodování s lidmi napomáhá destabilizaci politické a bezpečnostní situace v Libyi.

(2)

Dne 17. července 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/1338 (3), kterým bylo rozhodnuto o uplatňování vývozních omezení na určité zboží, které může být použito k převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, vůči Libyi.

(3)

K provádění těchto opatření je nezbytné regulační opatření na úrovni Unie, zejména proto, aby bylo zajištěno jejich jednotné uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech.

(4)

Nařízení (EU) 2016/44 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

1.   Předchozí povolení je nutné pro:

2.   Příloha VII obsahuje seznam věcí, které by mohly být použity k převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

3.   Odstavec 1 se nevztahuje na prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží uvedeného v příloze VII ani na poskytnutí technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, financování nbo finanční pomoci uskutečňované orgány členských států přímo či nepřímo libyjské vládě.

4.   Dotčený příslušný orgán neudělí povolení uvedené v odstavci 1, pokud se lze důvodně domnívat, že by zboží bylo použito pro účely převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

5.   Jestliže příslušný orgán uvedený na seznamu v příloze IV odmítne udělit povolení nebo zruší, pozastaví, podstatně změní nebo odvolá povolení v souladu s tímto článkem, dotčený členský stát o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi a poskytne jim nezbytné informace.“

2)

V článku 20 se doplňuje nové písmeno, které zní:

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/19

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 1183/2005 (2) nabývá účinnosti rozhodnutí 2010/788/SZBP (3) a jsou jím stanovena některá opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Demokratické republice Kongo, včetně zmrazení jejich majetku.

(2)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2360 (2017) ze dne 21. června 2017 změnila kritéria pro určování osob a subjektů, na něž se mají vztahovat omezující opatření uvedená v bodech 9 a 11 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1807 (2008). Rozhodnutím (EU) 2017/1340 nabývá účinnosti rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2360 (2017).

(3)

Rozhodnutí (EU) 2017/1340 spadá do oblasti působnosti Smlouvy o fungování Evropské unie, a k jeho provádění je tedy nezbytné regulační opatření na úrovni Unie, zejména proto, aby bylo možné zajistit jejich jednotné uplatňování hospodářskými subjekty ve všech členských státech.

(4)

Nařízení (ES) č. 1183/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/20

(1)

Dne 18. ledna 2012 přijala Rada nařízení (EU) č. 36/2012.

(2)

Vzhledem k závažnosti situace v Sýrii, a zejména k tomu, že syrský režim použil chemické zbraně a je zapojen do šíření chemických zbraní, mělo by být na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze II nařízení (EU) č. 36/2012 zařazeno dalších 16 osob.

(3)

Příloha II nařízení (EU) č. 36/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/24

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 642/2010 (2) stanoví pravidla pro výpočet a určení dovozních cel u určitých produktů. U pšenice obecné, pšenice tvrdé a kukuřice může dovozní clo záviset na rozdílu mezi skutečnou jakostí dováženého produktu a jakostí produktu uvedeného v dovozní licenci. Celní úřad za tímto účelem provádí kvalitativní analýzu na základě reprezentativních vzorků a jsou poskytnuty dodatečné jistoty.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1237 (3) upravuje případy, kdy se požaduje dovozní licence. Dovozní licence se již nevyžaduje pro produkty z odvětví obilovin, pokud jsou deklarovány k propuštění do volného oběhu za podmínek jiných než celní kvóty. V důsledku toho byl odstraněn požadavek složit jistotu pro dovozní licenci u produktů uvedených v čl. 12 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 (4).

(3)

Ustanovení čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 642/2010 stanoví snížení dovozního cla pro některé přístavy vykládky, pro které celní orgány hodlají vydat osvědčení v souladu se vzorem uvedeným v příloze I tohoto nařízení. Tento vzor i nadále zahrnuje odkaz na číslo dovozní licence jako dodatečnou informaci o dovozní licenci jako takové. Aby se zabránilo nejasnostem, je vhodné nahradit výraz „osvědčení“ slovem „doklad“.

(4)

Ustanovení čl. 3 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 642/2010 stanoví povinnost složit dodatečnou jistotu, s výjimkou případu, kdy dovozní licence je doplněna některými osvědčeními o shodě. V uvedených článcích a v čl. 7 odst. 4 by odkazy na „dovozní licenci“ nebo na jistotu s ní spojenou měly být odstraněny nebo nahrazeny odkazy na prohlášení o propuštění do volného oběhu. Zároveň by výraz „dodatečná jistota“ měl být nahrazen výrazem vhodnějším.

(5)

V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné odkazy na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (5), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 (6) a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (7) nahradit odkazy na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (8) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (9).

(6)

Nařízení (EU) č. 642/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Celní sazby společného celního sazebníku uvedené v odstavci 1 jsou celní sazby platné k datu uvedeném v čl. 172 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (*1).

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).“"

2)

V čl. 2 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Celní orgán v přístavu vykládky vydá podle vzoru uvedeného v příloze I doklad o množství jednotlivých vyložených produktů. Clo se podle prvního pododstavce sníží pouze v případě, že tento doklad doprovází zboží až do okamžiku splnění dovozních celních formalit.“

3)

V článku 3 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.   Použijí se ustanovení o zvláštním použití podle čl. 254 odst. 1, 4 a 5 nařízení (EU) č. 952/2013.

4.   Aniž je dotčen čl. 211 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 952/2013, složí dovozce u příslušného orgánu zvláštní jistotu 24 EUR za tunu kukuřice seté tvrdozrnné s výjimkou případu, kdy je prohlášení o propuštění do volného oběhu doplněno osvědčením o shodě vydaným argentinským Servicio Nacional de Sanidad y Calidad Agroalimentaria (Senasa) v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. a) prvního pododstavce tohoto nařízení.

Pokud je však clo použitelné v den přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu nižší než 24 EUR za tunu kukuřice, zvláštní jistota se rovná částce cla.“

4)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Zvláštní jistotu ve výši 95 EUR za tunu pšenice obecné vysoké jakosti složí dovozce u příslušného orgánu v den přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, s výjimkou případů, kdy je toto prohlášení doplněno osvědčením o shodě vydaném „Federal Grain Inspection Service“ (FGIS) nebo „Canadian Grain Commission“ (CGC) v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. b) nebo c) prvního pododstavce.

Avšak v případě pozastavení cla na dovoz u všech jakostních kategorií pšenice obecné podle článku 219 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (*2) se po celé období, kdy se uplatňuje pozastavení, zvláštní jistota nepožaduje.

2.   Zvláštní jistotu v případě pšenice tvrdé složí dovozce u příslušného orgánu v den přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, s výjimkou případů, kdy toto prohlášení je doplněno osvědčením o shodě vydaném „Federal Grain Inspection Service“ (FGIS) nebo „Canadian Grain Commission“ (CGC) v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. b) nebo c) prvního pododstavce.

Výše zvláštní jistoty odpovídá rozdílu mezi nejvyšším clem a clem použitelným pro danou jakost v den přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, k němuž je připočten příplatek 5 EUR/t. Kde je však dovozní clo použitelné pro různé jakosti pšenice tvrdé nula, zvláštní jistota se nevyžaduje.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).“"

5)

V čl. 7 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Komise v souladu se zásadami stanovenými v článcích 58 a 59 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (*3) oficiálně uznává tato osvědčení o shodě:

(*3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343 29.12.2015, s. 558).“"

6)

V článku 7 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pokud výsledky analýzy ukážou, že dovážená pšenice obecná vysoké jakosti, pšenice tvrdá a kukuřice setá tvrdozrnná jsou nižší standardní jakosti, než je uvedeno v prohlášení o propuštění do volného oběhu, zaplatí dovozce rozdíl mezi dovozním clem použitelným pro produkt uvedený v prohlášení a clem pro produkt skutečně dovezený. V takovém případě se zvláštní jistota stanovená v čl. 3 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 a 2 uvolní s výjimkou příplatku 5 EUR stanoveného v čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci.

Pokud rozdíl uvedený v prvním pododstavci není zaplacen do jednoho měsíce, zvláštní jistota uvedená v čl. 3 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 a 2 propadne.“

7)

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/29

(1)

V důsledku dohody mezi Unií a Spojenými státy americkými uzavřené na základě rozhodnutí Rady 2013/125/EU (2) byla prováděcím nařízením Komise (EU) č. 624/2013 (3) změněna s účinkem od 1. července 2013 příloha I nařízení (ES) č. 32/2000 za účelem otevření nové celní kvóty ve výši 1 550 tun závazné v rámci GATT pro dovoz potravinových přípravků, jinde neuvedených ani nezahrnutých, kódu KN 2106 90 98, které pocházejí ze Spojených států amerických, do Unie.

(2)

Jelikož celní kvóty stanovené pro jednotlivé země jsou přidělovány na základě původu zboží, bylo považováno za vhodné doplnit do přílohy I nařízení (ES) č. 32/2000 povinnost předkládat v souladu s platnými právními předpisy Unie o nepreferenčním původu zboží osvědčení o původu zboží v případě, kdy je k potravinovým přípravkům, na něž se má nová celní kvóta vztahovat, vydáno celní prohlášení k propuštění do volného oběhu.

(3)

Spojené státy americké však dopisem ze dne 26. dubna 2016 požádaly o zrušení této povinnosti. Ve svém dopise vysvětlují, že produkty, na něž se celní kvóta vztahuje, jsou vyváženy z celých Spojených států, a ačkoli je vydávání osvědčení o původu decentralizováno, je vzhledem ke zdrojům nezbytným pro dosažení souladu se systémem vystavování tištěných osvědčení nepřiměřeně zatěžující.

(4)

Pokud jde o riziko, že v případě zrušení této povinnosti by mohly být v rámci uvedené celní kvóty dováženy i produkty nepocházející ze Spojených států, článek 61 nařízení (EU) č. 952/2013 (4) již celním orgánům umožňuje vyžadovat, aby deklarant prokázal původ zboží i jiným způsobem než předložením osvědčení o původu zboží v souladu s články 57, 58 a 59 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5). Správné uplatňování pravidel je tudíž možné zajistit i v případě, že povinnost předkládat osvědčení o původu bude za účelem snížení administrativní zátěže vývozců zrušena.

(5)

Vzhledem k těmto výjimečným okolnostem je proto vhodné umožnit dovozcům uvedených produktů celní kvótu využívat, aniž by museli předkládat osvědčení o původu.

(6)

Nařízení (ES) č. 32/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/31

(1)

Příloha IV nařízení (ES) č. 329/2007 obsahuje seznam osob, subjektů a orgánů, které označil Výbor pro sankce nebo Rada bezpečnosti OSN a na něž se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Příloha V nařízení (ES) č. 329/2007 obsahuje seznam osob, subjektů a orgánů, které nejsou uvedeny v příloze IV, a proto je Rada zařadila na seznam a vztahuje se na ně zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(3)

Dne 5. června 2017 změnil Výbor pro sankce položky pro dva subjekty, na něž se vztahují omezující opatření.

(4)

Dne 2. června 2017 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 2356 (2017), jejímž prostřednictvím doplnila čtrnáct fyzických osob a čtyři subjekty na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření. Uvedené osoby a subjekty byly doplněny do přílohy IV nařízení (ES) č. 329/2007 prostřednictvím prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/970 (2). Některé z uvedených osob a subjektů by proto měly být odstraněny z přílohy V nařízení (ES) č. 329/2007, jelikož nyní jsou uvedeny v příloze IV.

(5)

Přílohy IV a V by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/35

(1)

Článkem 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (2) bylo vytvořeno rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie.

(2)

V souladu s článkem 6 uvedeného nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 Komise vypočetla absolutní výši rozpětí pro nepředvídané události na rok 2014 (3).

(3)

Rozhodnutím (EU) 2015/435 (4) Evropský parlament a Rada uvolnily prostředky z rozpětí pro nepředvídané události na doplnění prostředků na platby v roce 2014 s tím, že uvolněné prostředky mají být vyrovnány v období 2018–2020.

(4)

Podle odhadů plateb v polovině období představených v souvislosti s přezkumem v polovině období je třeba v letech 2018–2020 očekávat tlak na roční stropy plateb.

(5)

V návrhu rozpočtu na rok 2017 dosahuje rozpětí, které zbývá k dispozici v rámci stropu plateb, 9,6 miliardy EUR, což umožňuje vyrovnání plné částky uvolněné v roce 2014.

(6)

Rozhodnutí (EU) 2015/435 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014 se použije rozpětí pro nepředvídané události s cílem poskytnout částku 2 818 233 715 EUR v prostředcích na platby nad úroveň stropu plateb stanoveného ve víceletém finančním rámci.“

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Částka 2 818 233 715 EUR se vyrovná snížením rozpětí v rámci stropu plateb na rok 2017.“

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/37

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o NNN rybolovu“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „NNN rybolov“).

(2)

Kapitola VI nařízení o NNN rybolovu stanoví postup pro určování nespolupracujících třetích zemí, demarše zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytváření seznamu nespolupracujících třetích zemí, vyškrtávání ze seznamu nespolupracujících třetích zemí, zveřejňování seznamu nespolupracujících třetích zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

Dne 24. března 2014 přijala Rada prováděcí rozhodnutí 2014/170/EU (2), kterým se stanoví seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu podle nařízení o NNN rybolovu.

(4)

V souladu s článkem 32 nařízení o NNN rybolovu oznámila Komise rozhodnutím ze dne 1. října 2015 (3) Komorskému svazu (dále jen „Komory“), že může být určen jako země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi.

(5)

V rozhodnutí ze dne 1. října 2015 uvedla Komise informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto možné určení vychází.

(6)

Rozhodnutí ze dne 1. října 2015 bylo Komorám oznámeno společně s dopisem, ve kterém se Komorám navrhuje provést v úzké spolupráci s Komisí akční plán k nápravě zjištěných nedostatků.

(7)

Komise vyzvala Komory zejména k tomu, aby především: i) přijaly všechny kroky nezbytné k provedení opatření uvedených v akčním plánu, který Komise navrhla; ii) hodnotily provádění uvedených opatření a iii) každých šest měsíců zasílaly Komisi podrobnou zprávu, která hodnotí provádění každého z uvedených opatření, mimo jiné konkrétní nebo celkovou účinnost při zajišťování plně vyhovujícího systému pro kontrolu rybolovu.

(8)

Komory dostaly možnost reagovat písemně i ústně na rozhodnutí ze dne 1. října 2015, jakož i na další relevantní informace sdělené Komisí, přičemž mohly předložit doklady k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v dotyčném rozhodnutí. Komorám bylo zaručeno právo na vyžádání nebo poskytnutí dodatečných informací.

(9)

Komise prostřednictvím rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a svého dopisu zahájila s Komorami dialog a zdůraznila, že za období dostatečné k tomu, aby se v této záležitosti dosáhlo dohody, považuje šest měsíců.

(10)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené Komorami v návaznosti na rozhodnutí ze dne 1. října 2015 byly zváženy a zohledněny. Komory byly o stanoviscích Komise průběžně informovány buď ústně, nebo písemně.

(11)

Komise je nicméně toho názoru, že problémové oblasti a nedostatky, jež byly popsány v rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komory nevyřešily uspokojivým způsobem. Komise navíc dospěla k závěru, že opatření akčního plánu nebyla provedena v plném rozsahu.V důsledku toho Komise přijala prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/889 (4), jímž určila Komory jako třetí zemi nespolupracující v boji proti NNN rybolovu.

(12)

Na základě šetření a dialogu, které provedla Komise, včetně vzájemné korespondence a uskutečněných setkání, jakož i důvodů, ze kterých vycházelo rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/889, je vhodné zařadit Komory na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti NNN rybolovu.

(13)

Podle čl. 34 odst. 1 nařízení o NNN rybolovu má Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou odstranit třetí zemi ze seznamu nespolupracujících třetích zemí, pokud daná země prokáže, že došlo k nápravě situace, jež opodstatňovala její zařazení na seznam. V rozhodnutí o vyřazení ze seznamu se má rovněž zohlednit, zda dotčená třetí země zařazená na seznam přijala konkrétní opatření, která mohou vést k trvalému zlepšení situace.

(14)

V rozhodnutí ze dne 1. října 2015 Komise analyzovala povinnosti Komor a zhodnotila dodržování jejich mezinárodních závazků jakožto státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o NNN rybolovu.

(15)

Komise přezkoumala, zda Komory dodržely své povinnosti v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a s ohledem na příslušné informace, které k nim Komory poskytly, přezkoumala navrhovaný akční plán a opatření, která byla přijata k nápravě situace.

(16)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s několika případy nesplnění povinností vyplývajících z mezinárodního práva, které se týkaly zejména: nepřijetí vhodného právního rámce a postupů zápisu do registru a vydávání licencí; nedostatečné spolupráce a sdílení informací v rámci komorských správních orgánů a s třetími zeměmi, ve kterých jsou aktivní komorská plavidla; absence přiměřeného a účinného systému sledování, kontroly a dozoru a absence odrazujícího sankčního systému. Další zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu. Byl rovněž zjištěn nesoulad s doporučeními a usneseními příslušných orgánů, např. s Mezinárodním akčním plánem proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a Dobrovolnými pokyny týkajícími se výkonu povinností státu vlajky, vytvořenými Organizací spojených národů pro výživu a zemědělství. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení však bylo považováno pouze za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(17)

Komise v prováděcím rozhodnutí (EU) 2017/889 určila Komory jako nespolupracující třetí zemi podle nařízení o NNN rybolovu.

(18)

Pokud jde o možná omezení Komor jako rozvojové země, konstatuje se, že rozvojový status a celková výkonnost Komor v oblasti rybolovu mohou být nepříznivě ovlivněny jejich úrovní rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků na Komorách nemůže stupeň rozvoje Komor plně omluvit nebo jinak ospravedlnit jejich celkový postoj jako státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a o nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění NNN rybolovu.

(19)

S ohledem na rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/889 a na dialog, který Komise s Komorami vedla, a jeho výsledky lze dospět k závěru, že opatření přijatá Komorami v souvislosti s jejich povinnostmi jakožto státu vlajky nepostačují k dosažení souladu s články 63, 64, 91, 94, 117 a 118 Úmluvy OSN o mořském právu.

(20)

Komory tedy neplní své povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění NNN rybolovu.

(21)

Vzhledem k závěrům, k nimž se v případě Komor dospělo, by tato země měla být v souladu s článkem 33 nařízení o NNN rybolovu zařazena na seznam nespolupracujících třetích zemí vytvořený prováděcím rozhodnutím 2014/170/EU. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(22)

Zařazení Komor na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti NNN rybolovu zahrnuje uplatňování opatření stanovených v článku 38 nařízení o NNN rybolovu. Ustanovení čl. 38 odst. 1 nařízení o NNN rybolovu stanoví zákaz dovozu produktů rybolovu ulovených plavidly plujícími pod vlajkou nespolupracujících třetích zemí. V případě Komor by se tento zákaz měl vztahovat na všechny populace a druhy, tedy všechny produkty rybolovu vymezené v čl. 2 odst. 8 nařízení o NNN rybolovu, neboť absence vhodných opatření přijatých v souvislosti s NNN rybolovem, která vedla k určení Komor jako nespolupracující třetí země, není omezena na určitou populaci nebo druh.

(23)

Konstatuje se, že NNN rybolov mimo jiné decimuje populace ryb, ničí mořská stanoviště, ohrožuje zachování a udržitelné využívání mořských zdrojů, narušuje hospodářskou soutěž, ohrožuje zajišťování potravin, znevýhodňuje poctivé rybáře a oslabuje pobřežní komunity. Vzhledem k rozsahu problémů souvisejících s NNN rybolovem se má za to, že je nutné, aby Unie urychleně uplatnila opatření vůči Komorám jakožto nespolupracující třetí zemi. Toto rozhodnutí by proto mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(24)

Pokud Komory prokáží, že situace odůvodňující jejich zařazení na seznam byla napravena, Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou odstraní Komory v ze seznamu nespolupracujících třetích zemí souladu s čl. 34 odst. 1 nařízení o NNN rybolovu. V rozhodnutí o odstranění ze seznamu by mělo být rovněž zohledněno, zda Komory přijaly konkrétní opatření, která mohou vést k trvalému zlepšení situace,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/41

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 („nařízení o NNN rybolovu“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.

(2)

Kapitola VI nařízení o NNN rybolovu stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, demarše vůči zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících třetích zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících třetích zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

Dne 24. března 2014 přijala Rada prováděcí rozhodnutí 2014/170/EU (2), kterým se stanoví seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu podle nařízení o NNN rybolovu.

(4)

V souladu s článkem 32 nařízení o NNN rybolovu oznámila Komise rozhodnutím ze dne 12. prosince 2014 (3) Svatému Vincenci a Grenadinám, že je možné, že mohou být určeny jako země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi.

(5)

V rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 uvedla Komise informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto možné určení vychází.

(6)

Rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 bylo Svatému Vincenci a Grenadinám oznámeno společně s dopisem, ve kterém se Svatému Vincenci a Grenadinám navrhuje provést v úzké spolupráci s Komisí akční plán k nápravě zjištěných nedostatků.

(7)

Komise vyzvala Svatého Vincence a Grenadiny, aby především i) přijaly všechny kroky nezbytné k provedení opatření uvedených v akčním plánu, který Komise navrhla; ii) hodnotily provádění uvedených opatření a iii) každých šest měsíců zasílaly Komisi podrobnou zprávu, která hodnotí provádění každého z uvedených opatření, mimo jiné konkrétní nebo celkovou účinnost při zajišťování plně vyhovujícího systému pro kontrolu rybolovu.

(8)

Svatý Vincenc a Grenadiny dostaly možnost reagovat písemně i ústně na rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, jakož i na další relevantní informace sdělené Komisí, přičemž mohly předložit důkazy k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v dotyčném rozhodnutí. Svatému Vincenci a Grenadinám bylo zaručeno právo na vyžádání nebo poskytnutí dodatečných informací.

(9)

Komise prostřednictvím rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 a svého dopisu zahájila se Svatým Vincencem a Grenadinami dialog a zdůraznila, že za období dostatečné k tomu, aby se v této záležitosti dosáhlo dohody, považuje šest měsíců.

(10)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené Svatým Vincencem a Grenadinami v návaznosti na rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2014 byly zváženy a zohledněny. Svatý Vincenc a Grenadiny byly o úvahách Komise průběžně informovány buď ústně, nebo písemně.

(11)

Komise je nicméně toho názoru, že problémové oblasti a nedostatky, jež byly popsány v rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, Svatý Vincenc a Grenadiny nevyřešily uspokojivým způsobem. Komise navíc dospěla k závěru, že opatření akčního plánu nebyla provedena v plném rozsahu.V důsledku toho Komise přijala prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/918 (4), jímž učila Svatý Vincenc a Grenadiny jako třetí zemi nespolupracující v boji proti NNN rybolovu.

(12)

Na základě šetření a dialogu, které provedla Komise, včetně vzájemné korespondence a uskutečněných setkání, jakož i důvodů, ze kterých vycházelo rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 a prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/918, je vhodné zařadit Svatý Vincenc a Grenadiny na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti NNN rybolovu.

(13)

Podle čl. 34 odst. 1 nařízení o NNN rybolovu má Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou odstranit třetí zemi ze seznamu nespolupracujících třetích zemí, pokud daná země prokáže, že došlo k nápravě situace, jež opodstatňovala její zařazení na seznam. V rozhodnutí o vyřazení ze seznamu se má rovněž zohlednit, zda dotčená třetí země zařazená na seznam přijala konkrétní opatření, která mohou vést k trvalému zlepšení situace.

(14)

V rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 Komise analyzovala povinnosti Svatého Vincence a Grenadin a zhodnotila dodržování jejich mezinárodních závazků jakožto státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o NNN rybolovu.

(15)

Komise přezkoumala, zda Svatý Vincenc a Grenadiny dodržely své povinnosti v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 a s ohledem na příslušné informace, které k nim Svatý Vincenc a Grenadiny poskytly, přezkoumala navrhovaný akční plán a opatření, která byla přijata k nápravě situace.

(16)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s několika případy nesplnění povinností vyplývajících z mezinárodního práva, které se zejména týkaly zejména: nepřijetí vhodného právního rámce; absence přiměřeného a účinného systému sledování, kontroly a dozoru; absence režimu pozorování; a absence odrazujícího sankčního systému. Další zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek pro registraci plavidel v souladu s mezinárodním právem. Bylo rovněž zjištěn nesoulad s doporučeními a usneseními příslušných orgánů, např. s Mezinárodním akčním plánem proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a Dobrovolnými pokyny týkajícími se výkonu povinností státu vlajky, vytvořenými Organizací spojených národů pro výživu a zemědělství. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení však bylo považováno pouze za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(17)

Komise v prováděcím rozhodnutí (EU) 2017/918 určila Svatý Vincenc a Grenadiny jako nespolupracující třetí zemi podle nařízení o NNN rybolovu.

(18)

Pokud jde o možná omezení Svatého Vincence a Grenadin jako rozvojové země, konstatuje se, že rozvojový status a celková výkonnost Svatého Vincence a Grenadin v oblasti rybolovu nejsou nepříznivě ovlivněny jejich obecným stupněm rozvoje.

(19)

S ohledem na rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 a prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/918 a na dialog, který Komise se Svatým Vincencem a Grenadinami vedla, a jeho výsledky lze dospět k závěru, že opatření přijatá Svatým Vincencem a Grenadinami v souvislosti s jejich povinnostmi jakožto státu vlajky nepostačují k dosažení souladu s články 63, 64, 91, 94 a 117 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, články 7, 18, 19, 20 a 23 Dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a čl. III odst. 8 Dohody OSN o podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení plavidly na volném moři.

(20)

Svatý Vincenc a Grenadiny tedy neplní své povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění NNN rybolovu.

(21)

Vzhledem k závěrům, k nimž se v případě Svatého Vincence a Grenadin dospělo, by tato země měla být v souladu s článkem 33 nařízení o NNN rybolovu zařazena na seznam nespolupracujících třetích zemí vytvořený prováděcím rozhodnutím 2014/170/EU. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(22)

Zařazení Svatého Vincence a Grenadin na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti NNN rybolovu zahrnuje uplatňování opatření stanovených v článku 38 nařízení o NNN rybolovu. Ustanovení čl. 38 odst. 1 nařízení o NNN rybolovu stanoví zákaz dovozu produktů rybolovu ulovených plavidly plujícími pod vlajkou nespolupracujících třetích zemí. V případě Svatého Vincence a Grenadin by se tento zákaz měl vztahovat na všechny populace a druhy, tedy všechny produkty rybolovu vymezené v čl. 2 odst. 8 nařízení o NNN rybolovu, neboť absence vhodných opatření přijatých v souvislosti s NNN rybolovem, která vedla k určení Svatého Vincence a Grenadin jako nespolupracující třetí země, není omezena na určitou populaci nebo druhy.

(23)

Konstatuje se, že NNN rybolov mimo jiné decimuje populace ryb, ničí mořská stanoviště, ohrožuje zachování a udržitelné využívání mořských zdrojů, narušuje hospodářskou soutěž, ohrožuje zajišťování potravin, znevýhodňuje poctivé rybáře a oslabuje pobřežní komunity. Vzhledem k rozsahu problémů souvisejících s NNN rybolovem se má za to, že je nutné, aby Unie urychleně uplatnila opatření vůči Svatému Vincenci a Grenadinám jakožto nespolupracující třetí zemi. Toto rozhodnutí by proto mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(24)

Pokud Svatý Vincenc a Grenadiny prokáží, že situace odůvodňující jejich zařazení na seznam byla napravena, Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou odstraní Svatý Vincenc a Grenadiny ze seznamu nespolupracujících třetích zemí v souladu s čl. 34 odst. 1 nařízení o NNN rybolovu. V rozhodnutí o odstranění ze seznamu by mělo být rovněž zohledněno, zda Svatý Vincenc a Grenadiny přijaly konkrétní opatření, která mohou vést k trvalému zlepšení situace,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/45

(1)

Dne 26. ledna 2015, dne 5. února 2015 a dne 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020.

(2)

Po skončení funkčního období pana Augusta ROLLANDINA se uvolnilo místo člena Výboru regionů,

—

pan Pierluigi MARQUIS, Consigliere e Presidente della Regione Autonoma Valle d'Aosta.

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/46

(1)

Dne 26. ledna 2015, dne 5. února 2015 a dne 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020.

(2)

Po skončení funkčního období paní Ingrid VAN ENGELSHOVENOVÉ se uvolnilo jedno místo náhradnice Výboru regionů,

—

paní S. (Saskia) BRUINESOVÁ, Wethouder van de gemeente 's-Gravenhage.

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/47

(1)

Dne 26. ledna 2015, dne 5. února 2015 a dne 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020.

(2)

Po skončení mandátu paní Uty-Marie KUDEROVÉ a pana Detlefa MÜLLERA se uvolnila dvě místa členů Výboru regionů.

(3)

Po skončení mandátu pana Andrease TEXTERA se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů,

a)

jako členové:

a

b)

jako náhradník:

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/48

(1)

Dne 26. ledna 2015, dne 5. února 2015 a dne 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020.

(2)

Po skončení funkčního období pana Marca SANTA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů.

(3)

Po jmenování pana Maria FAVY členem Výboru regionů se uvolnilo jedno místo náhradníka tohoto výboru,

a)

jako člen:

a

b)

jako náhradnice:

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/49

(1)

Dne 31. července 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 (1).

(2)

Rada již dříve zdůraznila význam stability v Libyi a nabídla libyjským orgánům uznaným v rámci Libyjské politické dohody podporu v boji proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

(3)

Převaděčství migrantů a obchodování s lidmi přispívá k destabilizaci politické a bezpečnostní situace v Libyi.

(4)

Měla by být uplatňována omezení na vývoz některých výrobků do Libye, které mohou být použity k usnadnění převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

(5)

Rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/51

(1)

Dne 27. května 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/849.

(2)

Podle čl. 33 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2016/849 Rada přijme změny přílohy I na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN nebo Výboru pro sankce.

(3)

Dne 5. června 2017 změnil výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006) položky týkající se dvou subjektů, na které se vztahují omezující opatření.

(4)

Dne 2. června 2017 doplnila Rada bezpečnosti OSN na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, 14 osob a čtyři subjekty. Tyto osoby a subjekty byly proto prováděcím rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/975 (2) doplněny do přílohy I rozhodnutí (SZBP) 2016/849. Některé z těchto osob a subjektů by proto měly být vyňaty z přílohy II rozhodnutí (SZBP) 2016/849, neboť nyní jsou označeny podle přílohy I.

(5)

Příloha I a příloha II rozhodnutí (SZBP) 2016/849 by tedy měly být odpovídajícím způsobem změněny,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/55

(1)

Dne 20. prosince 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/788/SZBP.

(2)

Dne 21. června 2017 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2360 (2017), kterou se mění kritéria pro zařazení na seznam pro účely omezujících opatření OSN.

(3)

K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie.

(4)

Rozhodnutí 2010/788/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/56

(1)

Dne 31. května 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/255/SZBP.

(2)

Vzhledem k závažnosti situace v Sýrii, a zejména k tomu, že syrský režim použil chemické zbraně a je zapojen do šíření chemických zbraní, mělo by být na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze I rozhodnutí 2013/255/SZBP zařazeno dalších 16 osob.

(3)

Rozhodnutí 2013/255/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

18.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 185/60

(1)

Dne 22. května 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/233/SZBP (1) o misi Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya).

(2)

Dne 19. ledna 2016 se Politický a bezpečnostní výbor dohodl s libyjskou vládou národní jednoty na její žádost na použití stávajícího rámce mise EUBAM Libya pro účely plánování případné civilní spolupráce v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky /reformy bezpečnostního sektoru, což přispěje k úsilí mise OSN na podporu Libye (UNSMIL), a na tomto základě se dohodl na prodloužení mandátu mise EUBAM Libya o šest měsíců. Rada v návaznosti na to dne 15. února 2016 přijala rozhodnutí (SZBP) 2016/207 (2) o prodloužení mise EUBAM Libya do 21. srpna 2016.

(3)

Dne 4. srpna 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/1339 (3) o změně rozhodnutí 2013/233/SZBP a o prodloužení jeho platnosti do 21. srpna 2017.

(4)

Maltské prohlášení členů Evropské rady o vnějších aspektech migrace ze dne 3. února 2017 zejména zdůraznilo, že v současnosti je více než kdy jindy důležité úsilí směřující ke stabilizaci situace v Libyi a že Unie učiní maximum, aby k dosažení tohoto cíle přispěla. Mají-li libyjské orgány získat kontrolu nad pozemními i námořními hranicemi a bojovat proti aktivitám spojeným s převaděčstvím a tranzitem, je klíčem k úspěchu budování kapacit.

(5)

Ve svých závěrech o Libyi ze dne 6. února 2017 Rada především opětovně potvrdila svou plnou podporu UNSMIL a na závěr uvedla, že mise EUBAM Libya bude nadále spolupracovat s libyjskými orgány a pomáhat jim s cílem realizovat v budoucnosti případnou civilní misi týkající se policie, právního státu a správy hranic, jakmile to okolnosti umožní.

(6)

Dne 4. července 2017 se Politický a bezpečnostní výbor na základě strategického přezkumu mise dohodl na prodloužení mandátu mise EUBAM Libya do 31. prosince 2018.

(7)

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) by v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (4) měl být oprávněn předávat Europolu, Frontexu, OSN a Interpolu utajované informace vytvořené pro účely mise EUBAM Libya.

(8)

Rozhodnutí 2013/233/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Mise EUBAM Libya bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Cíle

Mise EUBAM Libya bude napomáhat při komplexním plánování reformy sektoru civilní bezpečnosti s cílem připravit podmínky pro případnou civilní misi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

Cílem mise EUBAM Libya je spolupracovat s libyjskými orgány a pomáhat jim v oblasti správy hranic, prosazování práva a širšího systému trestního soudnictví.“

2)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pro dosažení cílů stanovených v článku 2 mise EUBAM Libya:

3)

V článku 5 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7.   Velitel civilní operace, vedoucí delegace Unie v Libyi a vedoucí mise EUBAM Libya se podle potřeby navzájem konzultují. Podle okolností je rovněž konzultován hlavní poradce Evropské služby pro vnější činnost pro oblast rovnosti žen a mužů.“

4)

V článku 6 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7.   Vedoucí mise koordinuje ve vhodných případech činnost s dalšími subjekty Unie na místě. Aniž je dotčena linie velení, v otázkách místní politické situace poskytuje vedoucímu mise vedení vedoucí delegace Unie v Libyi.“

5)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Politický a bezpečnostní výbor vykonává na odpovědnost Rady a vysokého představitele politickou kontrolu a strategické řízení mise EUBAM Libya. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí za tímto účelem v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy o Evropské unii. Toto zmocnění zahrnuje pravomoc jmenovat na návrh vysokého představitele vedoucího mise a měnit plánovací dokumenty. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení mise EUBAM Libya, si ponechává Rada.“

6)

V článku 11 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Personál mise EUBAM Libya se před svým nástupem do funkce účastní povinného bezpečnostního školení v souladu s plánovacími dokumenty. Dostane se mu také pravidelného udržovacího výcviku v místě působení organizovaného důstojníkem pro bezpečnost mise.“

7)

V článku 13 odst. 1 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:

„Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUBAM Libya na období od 22. srpna 2016 do 30. listopadu 2017 se stanoví na 17 000 000 EUR.“

8)

V článku 15 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU oprávněn předávat Europolu a Frontexu utajované informace EU vytvořené pro účely mise EUBAM Libya.“

9)

V článku 15 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„5.   Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU oprávněn předávat OSN utajované informace EU až do stupně utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“ vytvořené pro účely mise EUBAM Libya.

6.   Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU oprávněn předávat INTERPOLU utajované informace EU vytvořené pro účely mise EUBAM Libya. Až do uzavření dohody mezi Unií a INTERPOLEM může mise EUBAM Libya předávat takové informace národním ústřednám INTERPOLU členských států v souladu s ujednáními, která uzavřou velitel civilní operace a vedoucí příslušné národní ústředny.

7.   Vysoký představitel je oprávněn uzavírat ujednání nezbytná k provádění ustanovení tohoto článku týkající se výměny informací.

8.   Vysoký představitel může přenést oprávnění předávat informace, jakož i způsobilost uzavírat ujednání uvedená v tomto článku na své podřízené osoby, na velitele civilních operací nebo vedoucího mise.“

10)

V článku 16 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„Použije se do dne 31. prosince 2018.“