ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 165

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
28. června 2017


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Oznámení o vstupu v platnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listině Chorvatské republiky v průběhu jejího přistoupení k Evropské unii

1

 

*

Oznámení o vstupu v platnost Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích

1

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1141 ze dne 27. června 2017 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

2

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1142 ze dne 27. června 2017, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 669/2009, pokud jde o seznam krmiv a potravin jiného než živočišného původu podléhajících zesíleným úředním kontrolám při dovozu ( 1 )

29

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2017/1143 ze dne 26. června 2017 o jmenování člena Evropského hospodářského a sociálního výboru, navrženého Francouzskou republikou

36

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1144 ze dne 26. června 2017, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (oznámeno pod číslem C(2017) 4136)

37

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

28.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/1


Oznámení o vstupu v platnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listině Chorvatské republiky v průběhu jejího přistoupení k Evropské unii

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listině Chorvatské republiky v průběhu jejího přistoupení k Evropské unii (1), podepsaná dne 25. listopadu 2016 v Bruselu, vstoupí v platnost dne 30. června 2017.


(1)  Úř. věst. L 108, 26.4.2017, s. 3.


28.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/1


Oznámení o vstupu v platnost Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích (1), vstoupí v platnost dne 1. července 2017.


(1)  Úř. věst. L 81, 28.3.2017, s. 3.


NAŘÍZENÍ

28.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/2


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1141

ze dne 27. června 2017

o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 18 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Platná opatření

(1)

V dubnu 2011 na základě antisubvenčního šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 405/2011 (2) (dále jen „konečné nařízení“) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89, pocházející z Indie.

(2)

Konečným nařízením bylo uloženo vyrovnávací clo ve výši mezi 3,3 % a 4,3 % na dovoz vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 4,0 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 4,3 % pro všechny ostatní společnosti v Indii.

(3)

V červenci 2013 za základě částečného prozatímního přezkumu (dále jen „prozatímní přezkum“) Rada prováděcím nařízením (EU) č. 721/2013 (3) (dále jen „pozměňující nařízení“) změnila celní sazbu použitelnou pro indického vyvážejícího výrobce Viraj Profiles Limited, Palghar, Maháráštra a Mumbai, Maháráštra (dále jen „společnost Viraj“) z 4,3 % na 0 % a revidovala celní sazbu pro všechny ostatní společnosti z 4,3 % na 4,0 %.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(4)

V červnu 2015 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření týkajících se tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (4).

(5)

Dne 28. ledna 2016 Evropský ocelářský svaz (dále jen „Eurofer“), jenž představuje více než 25 % celkové výroby tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Evropské unii (dále jen „Unie“), podal žádost o přezkum podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (5).

(6)

Eurofer svou žádost odůvodnil tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání subvencování a přetrvání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

1.3.   Zahájení přezkumu

(7)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 27. dubna 2016 zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (6).

1.4.   Zúčastněné strany

(8)

Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly.

(9)

Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala Eurofer; známé výrobce v Unii a jejich sdružení; známé dovozce a uživatele tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii; jakož i indickou vládu a známé vyvážející výrobce v Indii a vyzvala je k účasti.

(10)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.4.1.   Výběr vzorku

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

1.4.1.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(12)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(13)

V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který mohl být v době, která byla k dispozici, přezkoumán, se zajištěním zeměpisného rozložení.

(14)

Předběžně vybraný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představovali přibližně 50 % celkového prodeje spolupracujících výrobců v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(15)

Komisi bylo oznámeno, že jeden výrobce v Unii vykázal prodej mezi členy skupiny jako prodej v Unii, a tudíž byl nahrazen jiným výrobcem v Unii. Konečný vzorek rovněž zahrnoval přibližně 50 % celkového prodeje spolupracujících výrobců v Unii.

1.4.1.2.   Výběr vzorku dovozců

(16)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala dovozce a jejich reprezentativní sdružení, aby se přihlásili a poskytli konkrétní informace nezbytné k tomu, aby se mohlo rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat. Přihlásili se dva dovozci.

1.4.1.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala orgány Indie, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Informace požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu pro účely výběru vzorku poskytlo čtrnáct vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců, kteří představují přibližně 46 % celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli do Unie. Komise zařadila do vzorku tři vyvážející výrobce/skupiny vyvážejících výrobců s největším objemem prodeje na vývoz do Unie (představující 62 % objemu vývozu spolupracujících společností), který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen.

(19)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s indickými orgány. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

1.4.1.4.   Uživatelé

(20)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala uživatele a jejich reprezentativní sdružení a reprezentativní organizace spotřebitelů, aby se přihlásili a spolupracovali. Nepřihlásili se žádní uživatelé v Unii ani jejich sdružení.

1.4.2.   Dotazníky a inspekce na místě

(21)

Komise odeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(22)

Jednalo se o indickou vládu, tři vyvážející výrobce v Indii zařazené do vzorku, tři výrobce v Unii zařazené do vzorku, dva dovozce uvedené v 16. bodě odůvodnění výše, Eurofer a další sdružení výrobců v Unii.

(23)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, od Euroferu, od indické vlády a od tří vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku.

(24)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a přetrvávání nebo obnovení újmy, a zda by zachování vyrovnávacích opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie.

(25)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení byly prováděny v prostorách indické vlády v Dillí a v prostorách Euroferu v Bruselu a u těchto společností:

a)

výrobci v Unii:

Ugitech SA, Ugine, Francie,

Acerinox SA, Madrid, Špenělsko,

A.I. Olarra SA, Bilbao, Špenělsko;

b)

vyvážející výrobci v Indii:

Chandan Steel Limited, Mumbai, Indie,

Isinox Steel Limited, Mumbai, Indie,

Skupina Venus:

Hindustan Inox Ltd., Mumbai, Indie,

Precision Metals, Mumbai, Indie,

Sieves Manufactures Pvt. Ltd., Mumbai, Indie,

Venus Wire Industries Pvt. Ltd., Mumbai, Indie.

1.5.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(26)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2015 do 31. března 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(27)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(28)

Dotčený výrobek je tentýž výrobek jako výrobek ve smyslu definice v původním šetření, totiž tyče a pruty z nerezavějící oceli, po tváření za studena nebo povrchové úpravě za studena již dále neopracované, jiné než tyče a pruty s kruhovým příčným průřezem o průměru 80 mm nebo větším (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

2.2.   Obdobný výrobek

(29)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(30)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ SUBVENCOVÁNÍ

3.1.   Úvod

(31)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvávání subvencování, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(32)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum byly prošetřeny následující režimy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

 

Celostátní režimy

a)

režim předběžného povolení (AAS);

b)

režim navracení cla (DDS);

c)

režim „Duty Entitlement Passbook“ (DEPBS);

d)

režim povolení bezcelního dovozu (Duty Free Import Authorisation – DFIA);

e)

režim osvobození vývozních úvěrů od daní z úroků;

f)

režim vývozních úvěrů (Export Credit Scheme – ECS);

g)

režim podpory vývozu kapitálových statků (EPCGS);

h)

záruky za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády;

i)

režim vývozu zboží z Indie (MEIS);

 

Regionální režimy

j)

soustava programů pobídek („PSI“);

k)

regionální subvence.

(33)

Režimy uvedené výše v písmenech a), c), d), g) a i) vycházejí ze zákona o rozvoji a regulaci zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Období tohoto přezkumného šetření se týkají dva dokumenty o politice zahraničního obchodu: Politika zahraničního obchodu na období 2009–2014 (dále jen „FTP (Foreign Trade Policy) 09–14“) a Politika zahraničního obchodu na období 2015–2020 (dále jen „FTP 15–20“). Druhý dokument vstoupil v platnost v dubnu 2015. V „Příručce postupů, díl I, 2009–2014“ (dále jen „HOP (Handbook of Procedures) I 04–09“) a „Příručce postupů, díl I, 2015–2020“ (dále jen „HOP I 15–20“) vláda Indie stanovila také postupy, kterými se řídí příslušně FTP 09–14 a FTP 15–20. Příručky postupů se pravidelně aktualizují.

(34)

Režim navracení cla (DDS) uvedený výše v písmeni b) vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Sazby tohoto navracení jsou pravidelně zveřejňovány.

(35)

Režim osvobození vývozních úvěrů od daní z úroků uvedený v písmeni e) výše vychází ze zákona o dani z úroků z roku 1974.

(36)

Režim ECS uvedený výše v písmeni f) vychází z paragrafů 21 a 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance vydávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(37)

Režim záruk za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády uvedený v písmeni h) podléhá vládní politice v oblasti záruk.

(38)

Režim PSI uvedený v písmeni j), použitelný od 1. dubna 2013, vychází z usnesení č. PSI–2013/(CR–54)/IND–8 vydaného ministerstvem průmyslu, energetiky a práce státu Maháráštra.

(39)

Režimy regionálních subvencí uvedené v písmeni k) podléhají regionálním vládám.

3.2.   Režim předběžného povolení (AAS)

3.2.1.   Právní základ

(40)

Tento režim je podrobně popsán v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentu FTP 09–14 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příručky HOP I 09–14 a také v odstavcích 4.03 až 4.24 FTP 15–20 a v kapitolách 4.04 až 4.52 příručky HOP I 15–20.

3.2.2.   Způsobilost

(41)

Režim předběžného povolení sestává z šesti podrežimů, jak je podrobněji popsáno v 42. bodě odůvodnění níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro fyzický vývoz a pro podrežim AAS pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro podrežim AAS pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 7.02 dokumentu FTP 15-20, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění a tuzemského back-to-back akreditivu.

3.2.3.   Provádění v praxi

(42)

Režim AAS může být vydán pro:

a)

fyzický vývoz: ten je hlavním podrežimem. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost, včetně typu vyváženého výrobku, jsou uvedeny v licenci;

b)

roční potřebu: toto povolení se nevztahuje na konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž na širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, a to až do určité hodnoty stanovené na základě jeho vývozní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě jakékoli z položek spadajících do příslušné skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla;

c)

dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a rozdělí si proces výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiály a pro tento účel může získat režim AAS na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt;

d)

domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupní materiály potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 7.02 písm. b) až f), g), i) a j) dokumentu FTP 15-20. Podle indické vlády zahrnuje domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz se pokládá řada kategorií dodávek za podmínky, že zboží bude vyrobeno v Indii, např. dodávky zboží některé jednotky orientované na vývoz nebo společnosti s místem působení ve zvláštní ekonomické zóně;

e)

předběžný příkaz k uvolnění („ARO“): držitel režimu AAS, který hodlá získávat vstupní materiály z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem využít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce položek, které jsou v nich uvedeny. Schválení ARO opravňuje domácího dodavatele k výhodám domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 7.03 dokumentu FTP 15-20 (tj. AAS pro dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V mechanismu ARO jsou daně a cla namísto konečnému vývozci vráceny dodavateli, a to ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích i dovezených vstupů;

f)

tuzemský back-to-back akreditiv: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Banka uzná povolení u přímého dovozu pouze pro hodnotu a objem položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 7.03 dokumentu FTP 15-20 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(43)

Komise zjistila, že spolupracující vyvážející výrobci využívající tohoto režimu získali úlevu v rámci prvního podrežimu, tj. fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení (AAS) během období přezkumného šetření. Není tudíž nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů.

(44)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.47 a 4.51 a dodatek 4H HOP I 15-20), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/účetní nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 4H jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(45)

Pokud jde o podrežim využívaný během období přezkumného šetření dotčenými společnostmi, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do objemu a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku.

(46)

Dovezené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (18 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(47)

Komise zjistila, že neexistuje úzká spojitost mezi dováženými vstupy a vyváženými hotovými výrobky. Způsobilé vstupní materiály jsou dováženy a používány také pro jiné výrobky než dotčený výrobek. Kromě toho licence pro různé výrobky mohou být spojovány. To znamená, že na základě vývozu jednoho výrobku v rámci licence AAS může vzniknout nárok na bezcelní dovoz vstupů v rámci licence AAS pro jiný výrobek.

(48)

Během inspekce na místě, kterou Komise provedla, jeden z vyvážejících výrobců potvrdil, že kvůli této chybějící jasné spojitosti je spotřeba vstupů vykazována na základě norem SION. Další vyvážející výrobce využívající tohoto režimu uvedl, že má systém pro sledování, jenž sleduje vstupy dovezené v rámci režimu až ke konečnému výrobku. Společnost však nebyla schopna předložit žádný popis tohoto systému ve svých interních dokumentech. Tento systém nebyl nikdy auditován.

(49)

Jeden z vyvážejících výrobců nebyl schopen doložit dodatky 4H k licencím AAS. Další vyvážející výrobce byl schopen předložit jeden formulář dodatku 4H prokazující absenci nadměrné úlevy. Z prohlášení účetního znalce v dodatku 4H je jasné, že přezkum účetního znalce je omezen na to, zda údaje v příslušném dodatku 4H odpovídají podnikové evidenci, což potvrdila i indická vláda během inspekce na místě. Kromě toho jeden vyvážející výrobce potvrdil, že účetní znalec se zaměřuje na to, zda vývozní povinnost odpovídá povolenému dovozu podle norem SION v rámci příslušných licencí. Nezpochybňuje ani ve skutečnosti nezkoumá, zda skutečná spotřeba odpovídá příslušné normě SION. V důsledku toho účetní znalec neověřuje, zda záznamy samy o sobě vykazují pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů. Je rovněž nutné poznamenat, že během inspekce na místě a po ní nebyla indická vláda schopna Komisi poskytnout exemplář jediného formuláře dodatku 4H, který jí předložili vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Celkově Komise dospěla k závěru, že obě společnosti využívající tohoto režimu nebyly schopny prokázat, že příslušná ustanovení dokumentu FTP byla splněna.

3.2.4.   Závěry týkající se režimu AAS

(50)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení; představuje totiž finanční příspěvek indické vlády, neboť snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřovaného vývozce, protože zlepšuje jeho likviditu.

(51)

Kromě toho je fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto režimu.

(52)

Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem systém ani postup pro ověřování, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 2 základního nařízení). Rovněž se má za to, že normy SION pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nebyly dostatečně přesné a nemohou samy o sobě tvořit systém pro ověřování skutečné spotřeby, protože se jedná o standardní normy, které neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů byla při výrobě vyváženého výrobku spotřebovávána. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(53)

Uvedený podrežim je proto napadnutelný.

3.2.5.   Výpočet výše subvence

(54)

Při neexistenci povoleného režimu navracení cla nebo režimu navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupních materiálů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné celní úlevy za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky ale v daném případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro režimy navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak, podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(55)

Jak je vysvětleno v 47. bodě odůvodnění výše, nárok na výhodu (tj. vývoz na základě licence) a poskytnutí výhody (tj. bezcelní dovoz vstupů) spolu souvisejí jen volně. Nemusí k nim dojít v určitém pořadí nebo časové blízkosti. Je tedy možné, že zatímco nárok vznikne během období přezkumného šetření, související výhoda může být poskytnuta před obdobím přezkumného šetření i po něm. Kromě toho nárok na výhodu na základě licence pro jeden výrobek může být spojením převeden tak, že v konečném důsledku poskytuje výhodu jinému výrobku.

(56)

V konečném nařízení byla výše subvence získané z režimu AAS vypočtena na základě ušlého dovozního cla na veškerý dovezený materiál pro výrobky z tyčí a prutů z nerezavějící oceli v rámci tohoto režimu během období původního šetření. Výše této subvence byla poté přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku během období původního šetření.

(57)

Dva vyvážející výrobci využívající režimu AAS souhlasili s posouzením Komise uvedeným v 55. bodě odůvodnění výše a potvrdili, že u vývozu dotčeného výrobku během období přezkumného šetření jim vznikl nárok na výhodu, jejíž část byla nebo bude poskytnuta mimo období přezkumného šetření. Kromě toho jeden z vyvážejících výrobců potvrdil, že s ohledem na způsob provádění procesu tavení během období přezkumného šetření nelze vyloučit, že dovezené vstupy v rámci licencí AAS pro tyče a pruty z nerezavějící oceli skončily v jiných produktech a že dovezené vstupy v rámci licencí AAS pro jiné produkty skočily v tyčích a prutech z nerezavějící oceli. V důsledku toho vyvážející výrobce souhlasil, že zohlednění pouze ušlého cla na dovoz v rámci licencí AAS pro tyče a pruty z nerezavějící oceli během období přezkumného šetření by neodráželo skutečnou výhodu poskytnutou u vývozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli během uvedeného období v rámci režimu. Komise kvůli nedostatku vhodných údajů nemohla vypočítat výši subvence na základě ušlého dovozního cla na veškerý materiál pro všechny tyče a pruty z nerezavějící oceli dovezené v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření jako v původním šetření.

(58)

Za těchto okolností souhlasily obě společnosti s výpočtem výše subvence na základě všech vývozních transakcí zúčtovaných během období přezkumného šetření v rámci licencí AAS souvisejících s dotčeným výrobkem. Každá společnost navrhla metodiku vhodnou s ohledem na svou konkrétní situaci (v tomto případě v závislosti na škále surovin dovážených pro výrobu dotčeného výrobku). S použitím norem SION nebo průměrné přidané hodnoty v rámci všech předchozích licencí pro dotčený výrobek mohla být výše ušetřeného cla na dovezené vstupní materiály spolehlivě vypočítána. Komise tyto metodiky považovala za vhodné a uznala je.

(59)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(60)

Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,88 % u společnosti Chandan Steel Limited a 1,56 % u společnosti Isinox Steel Limited.

3.3.   Režim navracení cla (DDS)

3.3.1.   Právní základ

(61)

Podrobný popis režimu DDS je uveden v Pravidlech pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 ve znění pozdějších oznámení.

3.3.2.   Způsobilost

(62)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

3.3.3.   Provádění v praxi

(63)

Způsobilý vývozce může zažádat o navrácení částky, která je vypočtena jako procento hodnoty „vyplaceně loď“ (dále jen „FOB“ – free-on-board) výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby navracení byly stanoveny indickou vládou pro řadu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Určují se na základě průměrného množství nebo průměrné hodnoty materiálů použitých jako vstupy při výrobě výrobku a na základě průměrné výše cla zaplaceného za vstupy. Jsou použitelné bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli. Během období přezkumného šetření činila sazba DDS 1,9 % do 22. listopadu 2015, poté 2 % s maximální hodnotou 3,2 INR/kg do 10. února 2016 a poté 2 % s maximální hodnotou 4,3 INR/kg.

(64)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE), je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté co přepravní společnost předloží obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovná s údaji na přepravním dokladu a zjistí, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(65)

Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (dále jen „BRC“ – Bank Realisation Certificate). Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení BRC nepředloží ve stanovené lhůtě.

(66)

Částka navráceného cla může být použita pro jakékoli účely.

(67)

V souladu s indickými účetními standardy může být částka navráceného cla při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem.

(68)

Komise zjistila, že všichni spolupracující vyvážející výrobci během období přezkumného šetření dále využívali režim DDS.

3.3.4.   Závěr týkající se režimu DDS

(69)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu I) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Takzvaná částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(70)

Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin.

(71)

Během inspekce na místě indická vláda tvrdila, že existuje dostatečná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin. Indická vláda totiž při určování sazeb navraceného cla bere v úvahu průměrné množství nebo hodnotu materiálů použitých jako vstupy při výrobě dotčeného výrobku a rovněž průměrnou výši cla zaplaceného za vstupy.

(72)

Komise se však nedomnívá, že údajná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin postačuje k tomu, aby tento režim byl v souladu s pravidly stanovenými v příloze I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména výše dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály (včetně jejich množství a původu) jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(73)

Platbu v podobě přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci je tudíž třeba považovat za přímý grant indické vlády závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považována za specifickou a napadnutelnou podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

3.3.5.   Výpočet výše subvence

(74)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy se uskuteční vývozní transakce v rámci tohoto režimu. V takovém okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a protože nejsou spolehlivé důkazy svědčící o opaku, považuje se za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DDS jako součet částek navraceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(75)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(76)

Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 1,02 % u společnosti Chandan Steel Limited, 0,66 % u společnosti Isinox Steel Limited a 1,82 % u skupiny Venus group.

3.4.   Režim „Duty Entitlement Passbook“ (DEPBS)

(77)

Šetřením bylo zjištěno, že tento režim byl přerušen a během období přezkumného šetření neposkytoval žádné výhody vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

3.5.   Režim povolení bezcelního dovozu (Duty Free Import Authorisation – DFIA)

(78)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali tohoto režimu žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

3.6.   Režim osvobození vývozních úvěrů od daní z úroků

(79)

Šetřením bylo zjištěno, že tento režim byl přerušen a během období přezkumného šetření neposkytoval žádné výhody vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

3.7.   Režim vývozních úvěrů (Export Credit Scheme – ECS)

(80)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření tohoto režimu využívali všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Jelikož však bylo zjištěno, že získané pobídky byly zanedbatelné, není další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné.

3.8.   Režim podpory vývozu kapitálových statků (EPCGS)

(81)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření tohoto režimu využívali všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Jelikož však bylo zjištěno, že získané pobídky byly zanedbatelné, není další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné.

3.9.   Záruky za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády

(82)

Šetřením bylo zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nezískal záruky za půjčky a přímé převody finančních prostředků od indické vlády, jež by poskytly výhodu během období přezkumného šetření, a proto nebylo další hodnocení napadnutelnosti tohoto režimu pro účely tohoto šetření nezbytné.

3.10.   Režim vývozu zboží z Indie (MEIS)

3.10.1.   Právní základ

(83)

Podrobný popis režimu MEIS je uveden v kapitole 3 dokumentu FTP 15–20 a v kapitole 3 příručky HOP I 15–20.

(84)

Režim MEIS je následnickým režimem 5 dalších režimů (Focus Market Scheme, Focus Product Scheme, Market Linked Focus Product Scheme, Agricultural Infrastructure Incentive Scrip a VKGUY).

3.10.2.   Způsobilost

(85)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

3.10.3.   Provádění v praxi

(86)

Způsobilé společnosti mohou využívat režim MEIS ve vývozu konkrétních výrobků do konkrétních zemí, které byly rozděleny do skupiny A („Tradiční trhy“, včetně všech členských států EU), skupiny B („Nově vznikající trhy a trhy, které jsou středem zájmu“) a skupina C („Ostatní trhy“). Země spadající do každé skupiny a seznam výrobků s odpovídajícími zvýhodněnými sazbami jsou uvedeny v tabulce 1 a tabulce 2 dodatku 3B dokumentu FTP 15–20. Ke konci období přezkumného šetření bylo rozlišení mezi různými trhy zrušeno a režim se stal dostupný pro všechny.

(87)

Výhoda má formu celního dobropisu, který odpovídá procentnímu podílu hodnoty vývozu FOB. V případě tyčí a prutů z nerezavějící oceli se zjistilo, že na začátku období přezkumného šetření tento procentní podíl činil 2 % pro vývoz do zemí skupiny B a 0 % pro vývoz do zemí skupiny A a C. Jak bylo uvedeno výše v 86. bodě odůvodnění, na konci období přezkumného šetření bylo rozlišení mezi skupinami zemí zrušeno a 2 % sazba se stala použitelná pro všechny země. Na určité typy vývozu, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje.

(88)

Celní dobropisy v rámci režimu MEIS jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 18 měsíců od data vydání. Mohou se použít pro: i) platbu cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží, včetně kapitálových statků, ii) platbu spotřebních daní na opatřování vstupních materiálů nebo zboží z domácích zdrojů, včetně kapitálových statků a iii) platbu daně za služby týkající se veřejných zakázek na služby.

(89)

Žádost o poskytnutí výhod na základě režimu MEIS se musí vyplnit on-line na webové stránce Generálního ředitelství pro zahraniční obchod. K on-line žádosti musí být připojena příslušná dokumentace (přepravní doklady, potvrzení banky o uskutečnění vývozu a doklad o vylodění). Příslušný regionální orgán indické vlády vydá celní dobropis po přezkoumání dokumentů. Pokud vývozce poskytne odpovídající dokumentaci, regionální orgán nemůže rozhodnutí o poskytnutí celních dobropisů nijak ovlivnit.

(90)

Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku během období přezkumného šetření využívali výhod v rámci režimu MEIS.

3.10.4.   Závěr týkající se režimu MEIS

(91)

Režim MEIS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu MEIS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto celní dobropis v rámci MEIS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(92)

Kromě toho režim MEIS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(93)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupy jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody v rámci režimu MEIS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají nárok na výhodu poskytovanou v rámci režimu MEIS. Kromě toho může vývozce využít celní dobropisy v rámci režimu MEIS k dovozu kapitálových statků, ačkoliv kapitálové statky nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě.

3.10.5.   Výpočet výše subvence

(94)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy se uskuteční vývozní transakce v rámci tohoto režimu.

(95)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(96)

Komise tak zjistila, že subvenční sazby v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 1,31 % u společnosti Chandan Steel Limited, 1,33 % u společnosti Isinox Steel Limited a 1,00 % u skupiny Venus group.

(97)

Po poskytnutí informací jedna strana tvrdila, že by měla být napadena pouze výhoda poskytnutá s ohledem na prodej do Unie během období přezkumného šetření. Jak je však uvedeno v 95. bodě odůvodnění výše, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření jakožto příslušný jmenovatel. Výše výhody přepočtené na obrat vývozu do Unie byla poté napadena.

3.11.   Soustava programů pobídek („PSI“) státu Maháráštra

(98)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali tohoto režimu žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jeho napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

3.12.   Regionální subvence

(99)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyužívali těchto režimů žádní vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a proto nebylo další hodnocení jejich napadnutelnosti pro účely tohoto šetření nezbytné.

3.13.   Výše napadnutelných subvencí

(100)

Výše napadnutelných subvencí podle základního nařízení, vyjádřené hodnotově, byly u spolupracujícího vyvážejícího výrobce následující:

Tabulka 1

Napadnutelné subvence

REŽIMY

SPOLEČNOSTI

AAS (%)

DDS (%)

MEIS (%)

Celkem (%)

Chandan Steel Limited

0,88

1,02

1,31

3,21

Isinox Steels Limited

1,56

0,66

1,33

3,55

Venus Group

neuvedeno

1,82

1,00

2,82

Zdroj: Šetření.

(101)

Celková výše subvencí je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

3.14.   Závěry o pravděpodobnosti přetrvávání subvencování

(102)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že subvencování bude přetrvávat nebo se obnoví, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(103)

Jak bylo uvedeno v bodech odůvodnění 31 až 101 výše, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci dotčeného výrobku pokračovali v získávání výhod z napadnutelného subvencování od indických úřadů.

(104)

Režimy subvencí poskytují opakované výhody a neexistuje žádný náznak, že by tyto výhody měly být v blízké budoucnosti ukončeny. Subvencování v rámci režimu DDS a MEIS se během období přezkumného šetření totiž zvýšilo. Sazba a maximální hodnota se v rámci režimu DDS zvýšily a režim MEIS, jenž byl na začátku období přezkumného šetření dostupný pro vývoz do určité skupiny zemí (nezahrnující členské státy), se k jeho konci stal dostupný pro všechny země. Díky této poslední změně se zvýšila atraktivita vývozu do Unie.

(105)

Ačkoli ceny tyčí a prutů z nerezavějící oceli při dovozu do Unie jsou podobné jako při dovozu na třetí trhy, mají všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku značnou volnou kapacitu v rozmezí od 14 % do 66 %. Využití kapacity všech spolupracujících vyvážejících výrobců (představujících přibližně 46 % celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie) činí přibližně 42 %. Volná kapacita jen těchto výrobců představuje přibližně 156 000 tun, tj. 50 % celkové spotřeby v Unii během období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že toto číslo nezahrnuje volnou kapacitu vyvážejících výrobců představujících dalších 54 % z celkového dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie ani těch indických výrobců, kteří nevyvážejí do Unie, jde o střízlivý odhad celkové volné kapacity v Indii.

(106)

Podle indického návrhu vnitrostátní politiky v oblasti ocelářství z roku 2017 byla Indie v roce 2015 jedinou velkou ekonomikou na světě, kde poptávka po oceli i nadále vykazovala kladný růst ve výši 5,3 %. Zatímco výroba pro domácí spotřebu u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se během období přezkumného šetření pohybovala od 1 % do 17 % celkové výroby, nadměrná kapacita spolupracujících vyvážejících výrobců činí přibližně 58 %. V důsledku toho i kdyby růst domácí spotřeby zůstal na úrovni roku 2015, trvalo by několik let, aby se absorbovala nadměrná kapacita.

(107)

Trh Unie je atraktivní, a to navzdory opatřením. Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku jsou orientovaní na vývoz, přičemž vyvážejí mezi 83 % a 99 % své celkové výroby tyčí a prutů z nerezavějící oceli. Nehledě na platná opatření zůstala Unie pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku důležitou destinací vývozu a představovala 35 % až 53 % jejich veškerého vývozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli během období přezkumného šetření. Pokud by opatření byla zrušena, je pravděpodobné, že by objemy vývozu do Unie, které jsou během období přezkumného šetření již vysoké, vzrostly. Jak je totiž dále popsáno ve 183. bodě odůvodnění níže, dobře to dokládá příklad jednoho vyvážejícího výrobce, jehož sazba byla snížena na 0 % na základě prozatímního přezkumu v roce 2013.

(108)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že přetrvávání subvencování je pravděpodobné.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(109)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek 25 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

4.2.   Předběžné poznámky

(110)

Újma byla posouzena na základě trendů v oblasti výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti, produktivity a růstu shromážděných na úrovni celého výrobního odvětví Unie a trendů týkajících se cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti získávat kapitál a investice, akcií, návratnosti investic a mezd shromážděných na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(111)

Během posuzovaného období, s výjimkou roku 2013, převládaly pozitivní tržní podmínky se zvýšením spotřeby tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii. Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, v roce 2013 byla na základě prozatímního přezkumu snížena celní sazba použitelná pro společnost Viraj na 0 %.

4.3.   Spotřeba v Unii

(112)

Komise stanovila spotřebu v Unii připočítáním:

a)

ověřeného prodeje v Unii uskutečněného třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku;

b)

prodeje v Unii uskutečněného spolupracujícími výrobci v Unii nezařazenými do vzorku získaného z žádosti o přezkum a po ověření údajů poskytnutých sdružením Eurofer; a

c)

dovozu podle údajů Eurostatu.

(113)

Spotřeba tyčí a prutů z nerezavějící oceli v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Celková spotřeba v Unii (v tunách)

270 254

259 213

301 309

310 418

314 305

Index (2012 = 100)

100

96

111

115

116

Zdroj: Eurostat, Eurofer a odpovědi na dotazník.

(114)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 16 %. Meziroční analýza ukazuje počáteční pokles o 4 % mezi lety 2012 a 2013 a následné postupné zvyšování o 20 procentních bodů neboli o více než 55 tisíc tun v období od roku 2014 do konce období přezkumného šetření.

4.4.   Dovoz z Indie

4.4.1.   Objem dovozu z Indie a jeho podíl na trhu

(115)

Komise stanovila objem dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie na základě údajů Eurostatu a podílu dovozu na trhu srovnáním těchto objemů dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(116)

Dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Objem dovozu z Indie (v tunách)

27 138

27 053

42 631

44 494

44 636

Index (2012 = 100)

100

100

157

164

164

Podíl dovozu z Indie na trhu (v %)

10

10

14

14

14

Index (2012 = 100)

100

102

140

141

140

Zdroj: Eurostat.

(117)

Objem dovozu z Indie do Unie se během posuzovaného období výrazně zvýšil, a to o 64 % neboli téměř o 18 000 tun. Meziroční analýza ukazuje počáteční nevýrazný pokles v roce 2013 a následné zvýšení o 57 procentních bodů v roce 2014, další zvýšení o 7 procentních bodů do roku 2015 a období přezkumného šetření.

(118)

Původně byl mezi lety 2012 a 2013 dovoz z Indie stabilní, zatímco spotřeba v Unii klesla o 3 %. Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se dovoz z Indie zvýšil o 64 %. zatímco spotřeba v Unii vzrostla o 20 %. Jelikož bylo zvýšení dovozu z Indie vyšší než zvýšení spotřeby v Unii, zvýšil se podíl tohoto dovozu na trhu z 10 % na 14 %.

4.4.2.   Ceny dovozu z Indie

(119)

Komise použila ceny dovozu z Indie na základě údajů Eurostatu.

(120)

Průměrné ceny dovozu tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie do Unie se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu z Indie

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Ceny dovozu z Indie

(EUR za tunu)

2 509

2 233

2 095

2 225

2 165

Index (2012 = 100)

100

89

84

89

86

Zdroj: Eurostat.

(121)

Ceny dovozu z Indie se v posuzovaném období snížily o 14 %, přičemž k největšímu poklesu došlo mezi lety 2012 a 2013. Snížily se o 11 % v roce 2013 a o dalších 5 procentních bodů v roce 2014, v roce 2015 vzrostly o 5 procentních bodů a dále se v období přezkumného šetření snížily o 3 procentní body.

(122)

Ačkoli tento pokles odpovídal sestupnému trendu cen surovin, Komise poznamenala, že během celého posuzovaného období byla průměrná jednotková cena dovozu z Indie výrazně nižší než průměrná jednotková prodejní cena i průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulce 9, což vedlo k silnému cenovému tlaku na ceny prodeje účtované subjekty v Unii.

4.4.3.   Cenové podbízení

(123)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

a)

váženého průměru prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku za jednotlivé typy výrobku účtovaných nezávislým odběratelům na trhu Unie upravených na úroveň ceny ze závodu; a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu od indických výrobců zařazených do vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(124)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(125)

Srovnání u spolupracujících vyvážejících výrobců ukázalo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie během období přezkumného šetření ve výši 12 %.

4.5.   Dovoz z dalších zemí

(126)

Komise stanovila objem dovozu ze zemí jiných než Indie na základě údajů Eurostatu a podílu tohoto dovozu na trhu srovnáním objemů dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(127)

Dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z dalších zemí do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 5

Dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z dalších zemí

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Ostatní země celkem

Objem dovozu (v tunách)

22 035

19 243

20 326

20 367

20 262

Index (2012 = 100)

100

87

92

92

92

Podíl na trhu (%)

8

7

7

7

6

Průměrná cena (EUR/t)

4 395

4 171

4 178

4 236

4 145

Index (2012 = 100)

100

95

95

96

94

Švýcarsko

Objem dovozu (v tunách)

9 911

10 122

10 921

10 268

10 578

Index (2012 = 100)

100

102

110

104

107

Podíl na trhu (%)

4

4

4

3

3

Průměrná cena (EUR/t)

4 364

4 080

4 013

3 960

3 866

Index (2012 = 100)

100

93

92

91

89

Ukrajina

Objem dovozu (v tunách)

4 276

3 344

2 891

3 773

3 573

Index (2012 = 100)

100

78

68

88

84

Podíl na trhu (%)

2

1

1

1

1

Průměrná cena (EUR/t)

3 174

2 834

2 805

2 612

2 406

Index (2012 = 100)

100

89

88

82

76

Zbývající ostatní země

Objem dovozu (v tunách)

7 849

5 777

6 514

6 327

6 111

Index (2012 = 100)

100

74

83

81

78

Podíl na trhu (%)

3

2

2

2

2

Průměrná cena (EUR/t)

5 099

5 103

5 065

5 651

5 646

Index (2012 = 100)

100

100

99

111

111

Zdroj: Eurostat.

(128)

Objem dovozu ze třetích zemí jiných než Indie se snížil o 8 % ve srovnání s 64 % zvýšením objemu dovozu z Indie.

(129)

V posuzovaném období se podíl dovozu ze zemí jiných než Indie na trhu snížil z 8 % na 6 %, zatímco podíl dovozu z Indie na trhu se zvýšil z 10 % na 14 %.

(130)

Podíl na trhu dvou největších dovážejících zemí po Indii se v posuzovaném období snížil: u Švýcarska se podíl na trhu snížil ze 4 % na 3 % a u Ukrajiny ze 2 % na 1 %.

(131)

V kontextu nárůstu spotřeby Unie o 16 % a poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 3 % během posuzovaného období to znamená, že dovoz z Indie získal podíl na trhu nejen od výrobního odvětví Unie, ale též od jiného dovozu.

(132)

Průměrné dovozní ceny z ostatních třetích zemí se snižovaly mnohem pomaleji než ceny dovozu z Indie. Tyto ceny klesly o 6 %, zatímco dovozní ceny z Indie se snížily o 14 %.

(133)

Ceny dovozu ze Švýcarska a Ukrajiny jsou v průměru podstatně vyšší než ceny dovozu z Indie po celé posuzované období. Tyto ceny však nemusí být přímo srovnatelné, protože průměrné ceny ovlivňuje odlišná skladba sortimentu.

(134)

Kromě toho objemy dovozu ze Švýcarska (+ 7 %) a zejména z Ukrajiny (– 16 %) nebo ze všech ostatních třetích zemí (– 8 %) obecně nevykazovaly tak silný nárůst jako objemy dovozu z Indie (+ 64 %).

(135)

Zatímco objem dovozu z Indie vzrostl během posuzovaného období o více než 17 000 tun, objem dovozu z Ukrajiny se snížil přibližně o 700 tun, ze Švýcarska se zvýšil přibližně o 700 tun a ze všech ostatních třetích zemí (včetně Švýcarska a Ukrajiny) o přibližně 1 700 tun.

(136)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k mnohem menšímu objemu dovozu ze Švýcarska a Ukrajiny ve srovnání s dovozem z Indie nenasvědčuje nic tomu, že by dovoz z těchto dvou zemí působil výrobnímu odvětví Unie újmu.

(137)

Dovoz ze zemí jiných než Indie (včetně Švýcarska a Ukrajiny) je v průměru dražší než dovoz z Indie a během posuzovaného období vykazoval ztrátu podílu na trhu ve výši 2 %.

4.6.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.6.1.   Obecné poznámky

(138)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení Komise posoudila dopad subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzením všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(139)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění výše, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(140)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(141)

Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů v žádosti o přezkum, údajů poskytnutých sdružením Eurofer a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se vztahovaly na všechny výrobce v Unii.

(142)

Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě ověřených údajů v odpovědích na dotazník, obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(143)

Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(144)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, výše napadnutelných subvencí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(145)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.6.2.   Makroekonomické ukazatele

4.6.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(146)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Objem výroby (v tunách)

285 000

269 000

314 000

325 000

326 000

Index (2012 = 100)

100

94

110

114

114

Výrobní kapacita (v tunách)

475 000

470 000

491 000

494 000

493 500

Index (2012 = 100)

100

99

103

104

104

Využití kapacity (%)

60

57

64

66

66

Index (2012 = 100)

100

95

107

110

110

Zdroj: Eurostat, Eurofer a odpovědi na dotazník.

(147)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 14 %. Meziroční analýza ukazuje, že se nejprve snížil o 6 % v roce 2013 a poté se postupně zvýšil o 16 procentních bodů v roce 2014 a o další 4 procentní body v roce 2015 a v období přezkumného šetření zůstal na stejné úrovni.

(148)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 4 %.

(149)

V důsledku zvýšení objemu výroby se využití kapacity výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období zvýšilo o 10 %.

4.6.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(150)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Objem prodeje v Unii (v tunách)

221 081

212 917

238 352

245 557

249 407

Index (2012 = 100)

100

96

108

111

113

Podíl na trhu (%)

82

82

79

79

79

Index (2012 = 100)

100

99

96

96

96

Zdroj: Eurostat, Eurofer a odpovědi na dotazník.

(151)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil přibližně o 13 % neboli o více než 28 000 tun, což je méně než 16 % růst trhu, jak je uvedeno v tabulce 2.

(152)

Meziroční analýza ukazuje počáteční snížení o 4 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zvyšování o 12 procentních bodů v roce 2014, o 3 procentní body v roce 2015 a o další 2 procentní body v období přezkumného šetření.

(153)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 3 % během posuzovaného období, z 82 % v roce 2012 a 2013 na 79 % během období mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření.

4.6.2.3.   Růst

(154)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 16 % neboli o více než 44 000 tun. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se zvýšil o 13 % neboli o více než 23 000 tun, což se nicméně promítlo do snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 4 procentní body.

4.6.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(155)

Zaměstnanost a produktivita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Počet zaměstnanců

2 150

2 150

2 150

2 150

2 150

Index (2012 = 100)

100

100

100

100

100

Produktivita (tuny/zaměstnanec)

133

125

146

151

152

Index (2012 = 100)

100

94

110

114

114

Zdroj: Eurostat, Eurofer a odpovědi na dotazník.

(156)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie zůstala během posuzovaného období na stejné úrovni.

(157)

V důsledku zvýšení výroby o 14 % během posuzovaného období se produktivita v průběhu stejného období rovněž zvýšila o 14 %. Meziroční analýza ukazuje počáteční snížení o 6 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zvyšování o 16 procentních bodů v roce 2014 a o další 4 procentní body v roce 2015 a v období přezkumného šetření byla zachována stejná úroveň.

4.6.2.5.   Rozsah subvenčního rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování

(158)

Komise zjistila, že dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli z Indie i nadále přichází na trh Unie za subvencované ceny. Subvenční rozpětí stanovené v případě Indie bylo během období přezkumného šetření podstatně vyšší než nepatrné, jak je popsáno ve 100. bodě odůvodnění výše.

(159)

V téže době došlo ke snížení cen dovozu z Indie o 14 % během posuzovaného období. V důsledku toho nedokázalo výrobní odvětví Unie plně využít platných vyrovnávacích opatření, jelikož se jeho podíl na trhu snížil o 4 % a jeho ziskovost poklesla o téměř 5 procentních bodů.

4.6.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.6.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(160)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku a účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/tuna)

3 190

2 832

2 804

2 680

2 482

Index (2012 = 100)

100

89

88

84

78

Jednotkové výrobní náklady (EUR/tuna)

3 012

2 772

2 681

2 561

2 459

Index (2012 = 100)

100

92

89

85

82

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(161)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, postupně klesla v průběhu posuzovaného období o 22 % a v období přezkumného šetření dosahovala 2 482 EUR/t. Výrobní odvětví Unie muselo upravit své ceny směrem dolů, aby reflektovalo všeobecné snížení prodejních cen na trhu tyčí a prutů z nerezavějící oceli.

(162)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily méně výrazně, a to o 18 %. Hlavním faktorem, který ovlivnil snížení jednotkových výrobních nákladů, byl pokles cen surovin, avšak též zvyšující se produktivita.

4.6.3.2.   Náklady práce

(163)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR/zaměstnanec)

51 304

52 672

54 130

54 393

52 462

Index (2012 = 100)

100

103

106

107

103

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(164)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se během posuzovaného období u výrobního odvětví Unie zvýšily nepatrně – o 3 %.

4.6.3.3.   Zásoby

(165)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Konečný stav zásob (v tunách)

6 857

9 336

8 493

6 331

5 778

Index (2012 = 100)

100

136

124

92

84

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)

6

8

7

5

5

Index (2012 = 100)

100

134

114

85

77

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(166)

Stav konečných zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 16 %. V období přezkumného šetření představovala úroveň zásob přibližně 5 % jeho výroby.

4.6.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(167)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(168)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2012

2013

2014

2015

OPŠ

Ziskovost prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

8,1

3,8

6,4

6,1

3,3

Index (2012 = 100)

100

47

79

76

41

Peněžní tok (v milionech EUR)

28,4

9,6

26,8

28,4

16,5

Index (2012 = 100)

100

34

94

100

58

Investice (v milionech EUR)

7,7

6,9

6,8

7,1

7,0

Index (2012 = 100)

100

90

88

92

91

Návratnost investic (%)

44

20

34

38

23

Index (2012 = 100)

100

46

78

86

53

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(169)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se postupně snižovala z 8,1 % v roce 2012 na 3,3 % v období přezkumného šetření, což představuje snížení o 59 %. Meziroční analýza ukazuje počáteční prudké snížení o 53 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zvyšování o 32 procentních bodů v roce 2014, další mírné snížení o 3 procentní body v roce 2015 a další prudké snížení o 35 procentních bodů v období přezkumného šetření.

(170)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se v posuzovaném období snížil o 42 %. Meziroční analýza ukazuje nepředvídatelný vývoj tohoto ukazatele. Prudké snížení o 66 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zvyšování o 60 procentních bodů v roce 2014, další mírné zvýšení o 6 procentních bodů v roce 2015 a následné prudké snížení o 42 procentních bodů v období přezkumného šetření.

(171)

Podstatné snížení peněžního toku výrobního odvětví Unie lze vysvětlit především výrazným snížením ziskovosti, jak je popsáno výše ve 169. bodě odůvodnění.

(172)

Během posuzovaného období se roční investice do obdobného výrobku vynaložené výrobním odvětvím Unie snížily o 9 %, tj. ze 7,7 milionu EUR v roce 2012 na 7 milionů EUR v období přezkumného šetření.

(173)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic výrobního odvětví Unie z výroby a prodeje obdobného výrobku se během posuzovaného období snížila o 47 %.

4.6.4.   Závěr k situaci výrobního odvětví Unie

(174)

Šetření ukázalo, že nehledě na platná opatření se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně a hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zhoršila.

(175)

Podíl na trhu výrobního odvětví Unie se snížil o 4 % a jeho zisky průběžně klesaly, stejně tak došlo ke snížení peněžního toku, investic a návratnosti investic.

(176)

Tento negativní vývoj byl zaznamenán současně s výrazným zvýšením spotřeby v Unii o 16 % během posuzovaného období. Zároveň neustále rostl objem a podíl na trhu Unie u dovozu z Indie.

(177)

Tento subvencovaný dovoz z Indie se vůči cenám výrobního odvětví Unie podbízel o 12 % v období přezkumného šetření, čímž vyvíjel cenový tlak. Cenový tlak v období přezkumného šetření byl totiž vyšší než při původním šetření, kdy cenové podbízení bylo nižší než 2 %.

(178)

Výrobní odvětví Unie bylo proto nuceno snížit své prodejní ceny ve snaze omezit ztrátu podílu na trhu. V důsledku toho jeho zisk, ačkoli v období přezkumného šetření stále ještě kladný (3,3 %), byl pod 9,5 % cílového zisku stanoveného v původním šetření.

(179)

Zároveň, jak je uvedeno výše ve 133. bodě odůvodnění, dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli ze zemí jiných než Indie byl dražší než dovoz z Indie a během posuzovaného období vykazoval ztrátu podílu na trhu ve výši 2 %.

(180)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie bylo během posuzovaného období a během období přezkumného šetření nadále působena újma.

4.7.   Pravděpodobnost přetrvávání újmy

(181)

Za účelem určení pravděpodobnosti přetrvávání újmy, pokud by opatření vůči Indii byla zrušena, Komise analyzovala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii, vývoz z Indie do jiných zemí a atraktivitu trhu Unie.

(182)

Jak je vysvětleno výše ve 105. bodě odůvodnění, indická volná kapacita se střízlivě odhaduje na více než 156 000 tun v období přezkumného šetření, což představovalo již 50 % spotřeby v Unii během téhož období.

(183)

Komise rovněž poznamenala, že v návaznosti na snížení celní sazby společnosti Viraj na 0 % v roce 2013 v důsledku přezkumu uvedeného ve 3. bodě odůvodnění výše tento výrobce významně zvýšil svou přítomnost na trhu Unie.

(184)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření totiž společnost Viraj získala většinový podíl na indickém dovozu do Unie. Dovoz společnosti Viraj se během tohoto období téměř ztrojnásobil, přičemž jeho podíl vzrostl o více než 60 %.

(185)

Ve stejném období se objem indického dovozu zvýšil o 64 % a jeho podíl na trhu Unie se zvýšil o 40 %. Převážnou většinu tohoto zvýšení zapříčinil výrazný nárůst dovozu společnosti Viraj. To poukazuje na vysokou atraktivitu trhu Unie pro indické výrobce. Během téhož období se snížil podíl výrobního odvětví Unie na trhu o 3 procentní body a jeho ziskovost téměř o 5 procentních bodů, což vedlo ke zhoršení jeho situace.

(186)

Cenová úroveň indického vývozu do jiných zemí byla srovnatelná s úrovní indického vývozu do Unie.

(187)

V důsledku atraktivity trhu Unie popsané výše ve 105., 182. a 183. bodě odůvodnění bude s nejvyšší pravděpodobností alespoň část této volné kapacity přesměrována na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena. Jak je popsáno v 107. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou rovněž silně orientováni na vývoz.

(188)

Dovoz z Indie se podbízí prodejním cenám Unie o 12 %. Je to náznak, jaká by mohla být pravděpodobná cenová hladina dovozu z Indie, pokud by opatření byla zrušena. Na základě toho je pravděpodobné, že by se tlak na ceny na trhu Unie značně zvýšil, pokud by opatření bylo zrušeno, takže by došlo k dalšímu zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(189)

Na základě toho je pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci zvýší svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem i podíl na trhu, a za subvencované ceny, které by se značně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie, nebudou-li opatření v platnosti.

(190)

Vytvořilo by to zvýšený tlak na ceny na trhu Unie s negativním dopadem na ziskovost a finanční situaci výrobního odvětví Unie, čímž by se dále zhoršila jeho hospodářská situace.

(191)

Komise tudíž dospěla k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost přetrvávání újmy.

5.   ZÁJEM UNIE

(192)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření vůči Indii nebylo v rozporu se zájmem celé Unie.

(193)

Komise při stanovení zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 31 odst. 2 základního nařízení.

(194)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání subvencování a přetrvávání újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

5.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(195)

Jak je vysvětleno ve 153. bodě odůvodnění výše, opatření nezabránila tomu, aby výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ztratilo 4 % podílu na trhu.

(196)

Ve 188. bodě odůvodnění Komise současně také vyvodila závěr, že situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně zhoršila, pokud by vyrovnávací opatření vůči Indii pozbyla platnosti.

(197)

Komise tedy učinila závěr, že zachování opatření vůči Indii by bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie.

5.2.   Zájem dovozců

(198)

Komise zaslala dotazníky dvěma spolupracujícím dovozcům. Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění výše, žádný z nich neodpověděl ani jinak při tomto šetření nespolupracoval. Žádní další dovozci se nepřihlásili.

(199)

Komise proto dospěla k závěru, že nic nenasvědčuje tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

5.3.   Zájem uživatelů

(200)

Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění výše, po zahájení přezkumu se nepřihlásili ani jinak při tomto šetření nespolupracovali žádní uživatelé v Unii.

(201)

Tyče a pruty z nerezavějící oceli se používají v širokém spektru aplikací včetně automobilového průmyslu, domácích spotřebičů, lékařských a laboratorních nástrojů atd.

(202)

Jak však Komise zjistila v původním šetření, uživatelé jsou pouze zprostředkovatelskými subjekty, které vyrábějí a dodávají díly pro uvedené aplikace.

(203)

Takto jsou tito uživatelé v postavení, kdy mohou přenést celé nebo téměř celé zvýšení cen v důsledku vyrovnávacího cla na konečné uživatele, přičemž se připomíná, že pro tyto konečné uživatele je dopad takových opatření zanedbatelný.

(204)

Tato zjištění byla potvrzena ve stávajícím přezkumu, neboť šetření neodhalilo žádné náznaky, jež by oslabily toto původní zjištění pro období po uložení platných opatření.

(205)

Kromě toho, přestože jsou tato opatření uplatňována již od roku 2011, odebírají uživatelé v Unii nadále své zboží mimo jiné i z Indie. Uživatelé nepředložili žádné informace, které by ukazovaly, že se vyskytly těžkosti v hledání jiných zdrojů dodávek, a šetření takové informace rovněž neodhalilo.

(206)

Na základě toho a v souladu se závěry původního šetření dospěla Komise k závěru, že zachování opatření nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele.

5.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(207)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie rozšířit stávající vyrovnávací opatření na dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie.

6.   VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ

(208)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo vyrovnávací opatření zachovat v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(209)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že by vyrovnávací opatření vztahující se na dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie uložená konečným nařízením ve znění pozměňujícího nařízení měla být v souladu s článkem 18 základního nařízení zachována.

(210)

Sazby vyrovnávacího cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s těmito společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(211)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba zaslat Komisi (7) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(212)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (8),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné vyrovnávací clo na dovoz tyčí a prutů z nerezavějící oceli, po tváření za studena nebo povrchové úpravě za studena již dále neopracovaných, jiných než tyčí a prutů s kruhovým příčným průřezem o průměru 80 mm nebo větším, pocházejících z Indie, v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89.

2.   Sazba konečného vyrovnávacího cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Chandan Steel Ltd., Mumbai

3,4

B002

Venus Wire Industries Pvt. Ltd, Mumbai;

Precision Metals, Mumbai;

Hindustan Inox Ltd., Mumbai;

Sieves Manufacturer India Pvt. Ltd., Mumbai

3,3

B003

Viraj Profiles Limited, Palghar, Maháráštra a Mumbai, Maháráštra

0

B004

Společnosti uvedené v příloze

4,0

B005

Všechny ostatní společnosti

4,0

B999

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 405/2011 ze dne 19. dubna 2011, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (Úř. věst. L 108, 28.4.2011, s. 3).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 721/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 405/2011, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (Úř. věst. L 202, 27.7.2013, s. 2).

(4)  Úř. věst. C 248, 29.7.2015, s. 4.

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93). Toto nařízení bylo kodifikováno základním nařízením.

(6)  Úř. věst. C 148, 27.4.2016, s. 8.

(7)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, 1049 Brussels, Belgium.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).


PŘÍLOHA

Indičtí spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Doplňkový kód TARIC B005

Název společnosti

Město

Ambica Steel Ltd.

Nové Dillí

Bhansali Bright Bars Pvt. Ltd.

Navi-Mumbai

Chase Bright Steel Ltd.

Navi-Mumbai

D.H. Exports Pvt. Ltd.

Mumbai

Facor Steels Ltd.

Nagpur

Global Smelters Ltd.

Kanpur

Indian Steel Works Ltd.

Navi-Mumbai

Jyoti Steel Industries Ltd.

Mumbai

Laxcon Steels Ltd.

Ahmedabad

Meltroll Engineering Pvt. Ltd.

Mumbai

Mukand Ltd.

Thane

Nevatia Steel & Alloys Pvt. Ltd.

Mumbai

Panchmahal Steel Ltd.

Kalol

Raajratna Metal Industries Ltd.

Ahmedabad

Rimjhim Ispat Ltd.

Kanpur

Sindia Steels Ltd.

Mumbai

SKM Steels Ltd.

Mumbai

Parekh Bright Bars Pvt. Ltd.

Thane

Shah Alloys Ltd.

Gandhinagar


28.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/29


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1142

ze dne 27. června 2017,

kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 669/2009, pokud jde o seznam krmiv a potravin jiného než živočišného původu podléhajících zesíleným úředním kontrolám při dovozu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na čl. 15 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (2) stanoví pravidla týkající se provádění zesílených úředních kontrol dovozu krmiv a potravin jiného než živočišného původu uvedených v příloze I zmíněného nařízení (dále jen „seznam“) v místech vstupu na území zmíněná v příloze I nařízení (ES) č. 882/2004.

(2)

Článek 2 nařízení (ES) č. 669/2009 stanoví, že seznam má být s přihlédnutím přinejmenším ke zdrojům informací uvedeným ve zmíněném článku pravidelně, alespoň každé pololetí, přezkoumán.

(3)

Výskyt a závažnost nedávných nehod v odvětví potravin oznámených prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, zjištění auditů provedených ředitelstvím pro audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin Generálního ředitelství Komise pro zdraví a bezpečnost potravin ve třetích zemích, jakož i pololetní zprávy o zásilkách krmiv a potravin jiného než živočišného původu, které členské státy podávají Komisi podle článku 15 nařízení (ES) č. 669/2009, naznačují, že seznam by měl být změněn.

(4)

Zejména v případě zásilek sušených vinných hroznů z Turecka a Íránu, paprik (Capsicum spp.) se Srí Lanky, podzemnice olejné a produktů z ní vyrobených ze Senegalu a sezamových semen z Nigérie a Súdánu udávají informační zdroje výskyt nových rizik, což vyžaduje zavedení zesílených úředních kontrol. Na seznam by proto měly být zařazeny položky týkající se uvedených zásilek.

(5)

Tento seznam by rovněž měl být pozměněn tak, aby se zvýšila četnost úředních kontrol u komodit, u nichž dostupné informace prokazují vyšší stupeň neshody s příslušnými právními předpisy Unie, který si žádá zavedení zesílených úředních kontrol. Proto by měla být odpovídajícím způsobem změněna položka na seznamu týkající se sušených meruněk z Turecka.

(6)

Dále by se v rámci přezkumu seznamu měla snížit četnost úředních kontrol u komodit, u nichž příslušné informační zdroje prokazují celkové zlepšení shody s příslušnými požadavky, jež jsou stanoveny v právních předpisech Unie, a u nichž tudíž není stávající úroveň úředních kontrol nadále vhodná. Proto by měly být odpovídajícím způsobem změněny položky na seznamu týkající se hrachových lusků z Keni a Brassica oleracea („čínské brokolice“) z Číny.

(7)

Ze seznamu by dále měly být odstraněny položky pro komodity, u nichž dostupné informace prokazují celkově uspokojivý stupeň shody s příslušnými požadavky na bezpečnost, jež jsou stanoveny v právních předpisech Unie, a u nichž tudíž nejsou zesílené úřední kontroly nadále opodstatněné. Položky na seznamu týkající se lilku z Kambodže a enzymů z Indie by proto měly být odstraněny.

(8)

V zájmu zajištění konzistence a srozumitelnosti je vhodné nahradit přílohu I nařízení (ES) č. 669/2009 zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

(9)

Nařízení (ES) č. 669/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 669/2009 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11).


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA I

Krmiva a potraviny jiného než živočišného původu podléhající zesíleným úředním kontrolám na určeném místě vstupu

Krmiva a potraviny

(zamýšlené použití)

Kód KN (1)

Třídění TARIC

Země původu

Riziko

Četnost fyzických kontrol a kontrol totožnosti (%)

Ananas

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

0804 30 00

 

Benin (BJ)

Rezidua pesticidů (2)  (3)

20

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Bolívie (BO)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

 

Fazole

(Vigna unguiculata spp. sesquipedalis, vigna unguiculata spp. unguiculata)

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

ex 0708 20 00 ;

ex 0710 22 00

10

10

Kambodža (KH)

Rezidua pesticidů (2)  (4)

50

Miřík celer (Apium graveolens)

(Potraviny – bylinky, čerstvé nebo chlazené)

ex 0709 40 00

20

Kambodža (KH)

Rezidua pesticidů (2)  (5)

50

Brassica oleracea

(jiné jedlé druhy rodu Brassica, „čínská brokolice“) (6)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0704 90 90

40

Čína (CN)

Rezidua pesticidů (2)

20

Čaj, též aromatizovaný

(Potraviny)

0902

 

Čína (CN)

Rezidua pesticidů (2)  (7)

10

Sladká paprika (Capsicum annuum)

0709 60 10 ;

0710 80 51

 

Dominikánská republika (DO)

Rezidua pesticidů (2)  (8)

20

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

ex 0709 60 99 ;

ex 0710 80 59

20

20

Fazole (Vigna unguiculata spp. sesquipedalis, vigna unguiculata spp. unguiculata)

ex 0708 20 00 ;

ex 0710 22 00

10

10

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

 

 

Jahody

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

0810 10 00

 

Egypt (EG)

Rezidua pesticidů (2)  (9)

10

Sladká paprika (Capsicum annuum)

0709 60 10 ;

0710 80 51

 

Egypt (EG)

Rezidua pesticidů (2)  (10)

10

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

ex 0709 60 99 ;

ex 0710 80 59

20

20

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

 

 

Hrozny stolní

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

0806 10 10

 

Egypt (EG)

Rezidua pesticidů (2)  (3)

20

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Gambie (GM)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

 

Lískové ořechy ve skořápce

0802 21 00

 

Gruzie (GE)

Aflatoxiny

20

Lískové ořechy bez skořápky

0802 22 00

(Potraviny)

 

Palmový olej

(Potraviny)

1511 10 90 ;

1511 90 11 ;

 

Ghana (GH)

Barviva Sudan (11)

50

ex 1511 90 19 ;

1511 90 99

90

Vinné hrozny sušené

(Potraviny)

0806 20

 

Írán (IR)

Ochratoxin A

5

Hrách setý (nevyluštěný)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0708 10 00

40

Keňa (KE)

Rezidua pesticidů (2)  (13)

5

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Madagaskar (MG)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

 

Sezamová semena

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

1207 40 90

 

Nigérie (NG)

Salmonela (12)

50

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Senegal (SN)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

 

Maliny

(Potraviny – zmrazené)

0811 20 31 ;

 

Srbsko (RS)

Norovirus

10

ex 0811 20 11 ;

ex 0811 20 19

10

10

Melounová (Egusi, Citrullus spp.) jádra a produkty z nich vyrobené

(Potraviny)

ex 1207 70 00 ;

ex 1106 30 90 ;

ex 2008 99 99

10

30

50

Sierra Leone (SL)

Aflatoxiny

50

Papriky (sladké nebo jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – sušené, pražené, drcené nebo mleté)

ex 2008 99 99 ;

0904 21 10 ;

79

Srí Lanka (LK)

Aflatoxiny

20

ex 0904 21 90 ;

ex 0904 22 00

20

11 ; 19

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Súdán (SD)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

(Krmiva a potraviny)

 

Sezamová semena

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

1207 40 90

 

Súdán (SD)

Salmonela (12)

50

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0709 60 99

20

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů (2)  (14)

10

Fazole (Vigna unguiculata spp. sesquipedalis, vigna unguiculata spp. unguiculata)

ex 0708 20 00 ;

ex 0710 22 00

10

10

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů (2)  (15)

20

Lilek (Solanum melongena)

0709 30 00 ;

 

ex 0710 80 95

72

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

 

 

Vinné hrozny sušené

(Potraviny)

0806 20

 

Turecko (TR)

Ochratoxin A

5

Sušené meruňky

0813 10 00

 

Turecko (TR)

Siřičitany (16)

20

Meruňky, jinak upravené nebo konzervované

2008 50 61

(Potraviny)

 

Citrony (Citrus limon, Citrus limonum)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo sušené)

0805 50 10

 

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů (2)

20

Sladká paprika (Capsicum annuum)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

0709 60 10 ;

0710 80 51

 

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů (2)  (17)

10

Listy révy vinné

(Potraviny)

ex 2008 99 99

11 ; 19

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů (2)  (18)

50

Granátová jablka

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0810 90 75

30

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů (2)  (19)

20

Lilek (Solanum melongena)

0709 30 00 ;

 

Uganda (UG)

Rezidua pesticidů (2)

20

ex 0710 80 95

72

Lilek etiopský (Solanum aethiopicum)

ex 0709 99 90 ;

ex 0710 80 95

80

72

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

 

 

Sezamová semena

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

1207 40 90

 

Uganda (UG)

Salmonela (12)

50

Pistácie ve skořápce

0802 51 00

 

Spojené státy americké (US)

Aflatoxiny

10

Pistácie bez skořápky

0802 52 00

(Potraviny)

 

Sušené meruňky

0813 10 00

 

Uzbekistán (UZ)

Siřičitany (16)

50

Meruňky, jinak upravené nebo konzervované

2008 50 61

(Potraviny)

 

Listy koriandru

ex 0709 99 90

72

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů (2)  (20)

50

Bazalka (pravá)

ex 1211 90 86

20

Máta

ex 1211 90 86

30

Petrželová nať

ex 0709 99 90

40

(Potraviny – bylinky, čerstvé nebo chlazené)

 

 

Okra

ex 0709 99 90

20

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů (2)  (20)

50

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

ex 0709 60 99

20

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

 

 

Pitahaya (dračí ovoce)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0810 90 20

10

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů (2)  (20)

10


(1)  V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů a v rámci kódu neexistují další podrobnější položky, označuje se kód KN předponou „ex“.

(2)  Rezidua alespoň těch pesticidů, které jsou uvedeny v kontrolním programu přijatém v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1), která mohou být zjištěna multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS (pesticidy, které mají být kontrolovány pouze v produktech rostlinného původu nebo na jejich povrchu).

(3)  Rezidua ethefonu.

(4)  Rezidua chlorbufamu.

(5)  Rezidua fenthoátu.

(6)  Druh Brassica oleracea L. convar. Botrytis (L) Alef var. Italica Plenck, kultivar alboglabra. Též pod názvy „Kai Lan“, „Gai Lan“, „Gailan“, „Kailan“, „čínská brokolice“, „Jie Lan“.

(7)  Rezidua trifluralinu.

(8)  Rezidua acefátu, aldikarbu (suma aldikarbu, jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako aldikarb), amitrazu (amitraz včetně metabolitů obsahujících 2,4-dimethylanilinovou skupinu, vyjádřeno jako amitraz), diafenthiuronu, dikofolu (suma izomerů p, p′ a o, p′), dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu) a methiokarbu (suma methiokarbu a jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako methiokarb).

(9)  Rezidua hexaflumuronu, methiokarbu (suma methiokarbu a jeho sulfoxidu a sulfonu, vyjádřeno jako methiokarb), fenthoátu a thiofanát-methylu.

(10)  Rezidua dikofolu (suma izomerů p, p′ a o, p′), dinotefuranu, folpetu, prochlorazu (suma prochlorazu a jeho metabolitů obsahujících 2,4,6-trichlorfenolovou skupinu, vyjádřeno jako prochloraz), thiofanát-methylu a triforinu.

(11)  Pro účely této přílohy se „barvivy Sudan“ rozumí tyto chemické látky: i) Sudan I (číslo CAS 842-07-9); ii) Sudan II (číslo CAS 3118-97-6); iii) Sudan III (číslo CAS 85-86-9); iv) šarlatová červeň; nebo Sudan IV (číslo CAS 85-83-6).

(12)  Referenční metoda EN/ISO 6579-1 nebo metoda validovaná podle uvedené referenční metody v souladu s nejnovější verzí EN/ISO 16140 nebo jinými podobnými mezinárodně uznávanými protokoly.

(13)  Rezidua acefátu a diafenthiuronu.

(14)  Rezidua formetanátu (suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid)), prothiofosu a triforinu.

(15)  Rezidua acefátu, dikrotofosu, prothiofosu, kvinalfosu a triforinu.

(16)  Referenční metody: EN 1988-1:1998, EN 1988-2:1998 nebo ISO 5522:1981.

(17)  Rezidua diafenthiuronu, formetanátu (suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid)), a thiofanát-methylu.

(18)  Rezidua dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu) a metrafenonu.

(19)  Rezidua prochlorazu.

(20)  Rezidua dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu), fenthoátu a kvinalfosu.


ROZHODNUTÍ

28.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/36


ROZHODNUTÍ RADY (EU, Euratom) 2017/1143

ze dne 26. června 2017

o jmenování člena Evropského hospodářského a sociálního výboru, navrženého Francouzskou republikou

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 302 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh francouzské vlády,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 18. září 2015 a dne 1. října 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/1600 (1) a (EU, Euratom) 2015/1790 (2) o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2015 do 20. září 2020.

(2)

Po skončení funkčního období pana Michela DUBROMELA se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Arnaud SCHWARTZ, Secrétaire national de France Nature environnement, je jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2020.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 26. června 2017.

Za Radu

předseda

J. MIZZI


(1)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2015/1600 ze dne 18. září 2015 o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2015 do 20. září 2020 (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 53).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2015/1790 ze dne 1. října 2015 o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2015 do 20. září 2020 (Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 23).


28.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/37


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1144

ze dne 26. června 2017,

kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

(oznámeno pod číslem C(2017) 4136)

(Pouze anglické, bulharské, dánské, francouzské, italské, litevské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské a španělské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na článek 52 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem zemědělských fondů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle ustanovení článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 (2) a od 1. ledna 2015 podle ustanovení článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 má Komise provést nezbytná ověřování, sdělit členským státům výsledky těchto ověřování, seznámit se s připomínkami členských států, svolat dvoustranná jednání s cílem dosáhnout dohody s dotyčnými členskými státy a formálně jim sdělit své závěry.

(2)

Členské státy měly možnost požádat o zahájení dohodovacího řízení. Tato možnost byla v některých případech využita a zprávy vydané po ukončení dohodovacího řízení Komise posoudila.

(3)

Podle nařízení (EU) č. 1306/2013 lze financovat pouze zemědělské výdaje vynaložené způsobem, který neporušuje právo Unie.

(4)

Na základě provedených ověřování, výsledků dvoustranných jednání a dohodovacích řízení bylo zjištěno, že část výdajů vykázaných členskými státy tento požadavek nesplňuje, a nelze ji tudíž financovat v rámci EZZF a EZFRV.

(5)

Je třeba uvést částky, které nebyly uznány k financování v rámci EZZF a EZFRV. Tyto částky se nevztahují na výdaje vynaložené více než 24 měsíců před písemným sdělením, ve kterém Komise oznámila členským státům výsledky ověřování.

(6)

Částky, které jsou tímto rozhodnutím vyloučeny z financování Unií, by měly zohledňovat rovněž snížení nebo pozastavení plateb uplatněná v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013, neboť tato snížení nebo pozastavení jsou dočasná a nejsou jimi dotčena rozhodnutí přijatá na základě článku 51 nebo 52 uvedeného nařízení.

(7)

U případů, na které se vztahuje toto rozhodnutí, sdělila Komise členským státům v souhrnné zprávě vyhodnocení částek, jež je třeba vyloučit, neboť nejsou v souladu s právem Unie (3).

(8)

Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny finanční dopady, které by mohla Komise vyvodit z rozsudků Soudního dvora Evropské unie ve věcech projednávaných ke dni 31. března 2017,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Částky uvedené v příloze vztahující se na výdaje vynaložené schválenými platebními agenturami členských států, které byly vykázány v rámci EZZF nebo EZFRV, jsou vyloučeny z financování Unií.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice, Dánskému království, Spolkové republice Německo, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Italské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Rumunsku, Slovenské republice a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 26. června 2017.

Za Komisi

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(3)  Ares(2017)2831484, 7. června 2017.


PŘÍLOHA

Rozpočtový bod: 05040501

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

RO

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2010

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

22 850 154,78

6 418 693,16

16 431 461,62

 

EZFRV, rozvoj venkova, příplatky k přímým platbám (2007–2013)

2010

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

8 507 107,30

1 459 929,21

7 047 178,09

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2011

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

13 471 514,97

2 311 644,65

11 159 870,32

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2011

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

129 773,68

– 481,74

130 255,42

 

EZFRV, rozvoj venkova, příplatky k přímým platbám (2007–2013)

2011

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 10 435,76

0,00

– 10 435,76

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2012

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

1 924 121,26

330 203,99

1 593 917,27

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2012

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 394 552,63

0,00

– 394 552,63

 

EZFRV, rozvoj venkova, příplatky k přímým platbám (2007–2013)

2012

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 60 445,30

0,00

– 60 445,30

 

 

 

 

 

Celkem RO:

EUR

46 417 238,30

10 519 989,27

35 897 249,03

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

LT

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 4 – LEADER (2007–2013)

2010

Finanční dopad rozhodnutí C(2015) 6810 ze dne 9. října 2015, kterým se snížily průběžné platby související s výdaji vynaloženými mezi 16. říjnem a 31. prosincem 2014, mezi 1. lednem a 31. březnem 2015 a mezi 1. dubnem a 30. červnem 2015

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

708 136,83

0,00

708 136,83

 

 

 

 

 

Celkem LT:

EUR

708 136,83

0,00

708 136,83


Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

EUR

47 125 375,13

10 519 989,27

36 605 385,86

Rozpočtový bod: 05070107

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

MT

Nesrovnalosti

2016

Vrácení částky vyplacené za vyúčtování v případech nesrovnalostí

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

201 499,67

0,00

201 499,67

 

 

 

 

 

Celkem MT:

EUR

201 499,67

0,00

201 499,67

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

PL

Ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů

2012

Náhrada za období od 16.10.2011 do 13.2.2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

25,00 %

EUR

12 517 258,69

5 006 903,48

7 510 355,21

 

 

 

 

 

Celkem PL:

EUR

12 517 258,69

5 006 903,48

7 510 355,21

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

RO

Přímé podpory oddělené od produkce

2010

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

60 723 392,19

2 629 950,76

58 093 441,43

 

Ostatní přímé podpory – energetické plodiny

2010

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

185 062,92

370,13

184 692,79

 

Ostatní přímé podpory

2010

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

83 561,22

7 140,83

76 420,39

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2011

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

34 885 948,11

765 982,00

34 119 966,11

 

Ostatní přímé podpory

2011

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

40 279,67

0,00

40 279,67

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2011

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

14 498,34

29,00

14 469,34

 

Ostatní přímé podpory – energetické plodiny

2011

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

23,62

0,05

23,57

 

Ostatní přímé podpory

2011

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 6,62

– 0,01

– 6,61

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2012

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

40 874,57

0,00

40 874,57

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2012

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 98 628,64

0,00

– 98 628,64

 

Ostatní přímé podpory – energetické plodiny

2012

Náhrada na základě rozsudku ve věci T-145/15

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 6,51

0,00

– 6,51

 

 

 

 

 

Celkem RO:

EUR

95 874 998,87

3 403 472,76

92 471 526,11


Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

EUR

108 593 757,23

8 410 376,24

100 183 380,99

Rozpočtový bod: 6701

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

AT

Ovoce a zelenina – operační programy včetně stažení z trhu

2014

Nebyly předmětem 2 klíčových kontrol

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 677 033,31

– 677 033,31

0,00

 

Ovoce a zelenina – operační programy včetně stažení z trhu

2015

Nebyly předmětem 2 klíčových kontrol

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 763 280,20

0,00

– 763 280,20

 

 

 

 

 

Celkem AT:

EUR

– 1 440 313,51

– 677 033,31

– 763 280,20

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

BG

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti, rozsahu a kvalitě kontrol na místě a podávání zpráv u povinných požadavků na hospodaření 7 a 8, uplatnění přípustné odchylky, rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

3,00 %

EUR

– 174 830,40

– 1 875,59

– 172 954,81

 

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti, rozsahu a kvalitě kontrol na místě a podávání zpráv u povinných požadavků na hospodaření 7 a 8, uplatnění přípustné odchylky, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

6,00 %

EUR

– 8 128,40

0,00

– 8 128,40

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v působnosti, rozsahu a kvalitě kontrol na místě a podávání zpráv u povinných požadavků na hospodaření 7 a 8, uplatnění přípustné odchylky, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

6,00 %

EUR

– 391 569,13

– 150,78

– 391 418,35

 

Podmíněnost

2013

Nedosažení povinné míry kontrol u povinných požadavků na hospodaření 7 a 8, nedostatečné zvýšení míry kontrol, rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 21 192,88

0,00

– 21 192,88

 

Podmíněnost

2015

Nedosažení povinné míry kontrol u povinných požadavků na hospodaření 7 a 8, nedostatečné zvýšení míry kontrol, rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 1 172 970,16

– 526,34

– 1 172 443,82

 

 

 

 

 

Celkem BG:

EUR

– 1 768 690,97

– 2 552,71

– 1 766 138,26

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

DE

Přímé podpory oddělené od produkce

2013

Rok podání žádosti 2012 – nezpůsobilé oblasti

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 23 056,56

0,00

– 23 056,56

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2014

Rok podání žádosti 2013 – nezpůsobilé oblasti

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 23 513,46

0,00

– 23 513,46

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2015

Rok podání žádosti 2014 – nezpůsobilé oblasti

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 27 314,63

0,00

– 27 314,63

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2015

Rok žádosti 2014 – zpětné vrácení prostředků

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 9 023,01

– 5 362,92

– 3 660,09

 

Nesrovnalosti

2011

Nedbalost, již lze přičíst skutečnosti, že nedošlo k zpětnému vrácení neoprávněné platby

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 298,67

0,00

– 1 298,67

 

Nesrovnalosti

2013

Neodůvodněné rozhodnutí nepokračovat ve vymáhání.

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 4 523,94

0,00

– 4 523,94

 

Nesrovnalosti

2011

Neodůvodněné zastavení postupu vymáhání

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 46 219,07

0,00

– 46 219,07

 

 

 

 

 

Celkem DE:

EUR

– 134 949,34

– 5 362,92

– 129 586,42

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

DK

Přímé podpory oddělené od produkce

2015

Rozpočtový rok 2015 – kvalita systému evidence půdy

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 174 979,00

0,00

– 174 979,00

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2015

Rozpočtový rok 2015 – zpětné vrácení prostředků

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 736 162,00

0,00

– 736 162,00

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2016

Rozpočtový rok 2016 – kontroly na místě – kontrola způsobilosti

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 522 366,00

0,00

– 522 366,00

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2016

Rozpočtový rok 2016 – kontroly na místě – plocha využívaná v ekologickém zájmu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 54 849,00

0,00

– 54 849,00

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2016

Rozpočtový rok 2016 – kvalita systému evidence půdy

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 174 587,00

0,00

– 174 587,00

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2016

Rozpočtový rok 2016 – zpětné vrácení prostředků

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 243 766,00

0,00

– 1 243 766,00

 

 

 

 

 

Celkem DK:

EUR

– 2 906 709,00

 0,00

– 2 906 709,00

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

ES

Přímé podpory oddělené od produkce

2014

Rok podání žádosti 2013: Nedostatečná kvalita kontrol na místě

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 9 312,36

0,00

– 9 312,36

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2015

Rok podání žádosti 2013: Nedostatečná kvalita kontrol na místě

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 26,35

0,00

– 26,35

 

Podmíněnost

2015

Nedostatky v náhodně vybrané části vzorku dobrých životních podmínek zvířat, roky podání žádosti 2012–2014

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 66 615,68

0,00

– 66 615,68

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – nedostatečná analýza rizik – pilíř I – rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 240 657,88

– 11 564,21

– 229 093,67

 

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – nedostatečná analýza rizik – víno – rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 30,18

0,00

– 30,18

 

Podmíněnost

2015

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – pilíř I – rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 222 425,22

0,00

– 222 425,22

 

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – víno – rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 10 385,58

0,00

– 10 385,58

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – víno – rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 448,95

0,00

– 448,95

 

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – nedostatečná analýza rizik – pilíř I – rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 247 147,90

– 15 410,19

– 231 737,71

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v působnosti kontrol povinných požadavků na hospodaření 2 a 4 a v provádění zajištění dobrých životních podmínek zvířat a v podávání zpráv o nich, rok podání žádosti 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 89 033,37

0,00

– 89 033,37

 

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti kontrol povinných požadavků na hospodaření 2 a 4, v provádění zajištění dobrých životních podmínek zvířat a v podávání zpráv o nich a v kontrolách na místě týkajících se pozemků, rok podání žádosti 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 316 430,95

0,00

– 316 430,95

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2012

Nedostatky v klíčových kontrolách s vypočítaným finančním dopadem – Katalánsko

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 122 144,38

0,00

– 122 144,38

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2013

Nedostatky v klíčových kontrolách s vypočítaným finančním dopadem – Katalánsko

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 122 144,38

0,00

– 122 144,38

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2011

Paušální částka plateb podpory na náklady na zaměstnance

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 97 958,68

– 97 958,68

0,00

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2012

Paušální částka plateb podpory na náklady na zaměstnance

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 112 555,18

– 91 488,65

– 21 066,53

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2014

Nedostatečný počet kontrol na místě v roce podání žádosti 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 5 707,30

0,00

– 5 707,30

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2014

Nedostatečný počet kontrol na místě týkajících se stálých pastvin v roce podání žádosti 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 82 097,33

– 82 097,33

0,00

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2014

Neprovedená zpětná analýza v roce podání žádosti 2013 ve vztahu k rokům 2010 až 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 12 884,58

0,00

– 12 884,58

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2014

Neprovedená zpětná analýza v roce podání žádosti 2013 ve vztahu k rokům 2010 až 2012 (týkající se stálých pastvin)

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 19 298,48

– 19 298,48

0,00

 

Přímé podpory oddělené od produkce

2014

Neprovedená zpětná analýza v roce podání žádosti 2014 ve vztahu k rokům 2011 až 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 9 603,76

0,00

– 9 603,76

 

Certifikace

2012

Překročení celkového stropu pro rozpočtový rok 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 18 356 430,10

– 287 742,17

– 18 068 687,93

 

Víno – propagace na trzích třetích zemí

2014

Provádění správních kontrol, včetně křížových kontrol, u všech žádostí o podporu a žádostí o platbu (článek 59 nařízení č. 1306/2013 a článek 77 nařízení č. 555/2008)

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 44 060,79

0,00

– 44 060,79

 

Víno – propagace na trzích třetích zemí

2015

Provádění správních kontrol, včetně křížových kontrol, u všech žádostí o podporu a žádostí o platbu (článek 59 nařízení č. 1306/2013 a článek 77 nařízení č. 555/2008)

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 19 149,42

0,00

– 19 149,42

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2012

Organizace producentů bez řádného uznání – Katalánsko

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 054 948,10

0,00

– 1 054 948,10

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2013

Organizace producentů bez řádného uznání – Katalánsko

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 139 900,05

0,00

– 1 139 900,05

 

Kontrola operací

2012

Nedostatky kontrolního systému

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

0,50 %

EUR

– 798 575,83

– 35 460,70

– 763 115,13

 

Kontrola operací

2013

Nedostatky kontrolního systému

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

0,50 %

EUR

– 872 653,50

0,00

– 872 653,50

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2012

Nedostatky v klíčové kontrole

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 1 536 412,02

– 158 849,53

– 1 377 562,49

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2013

Nedostatky v klíčové kontrole

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 2 943 353,24

– 191 765,11

– 2 751 588,13

 

Ovoce a zelenina – operační programy včetně stažení z trhu

2014

Nedostatky v klíčové kontrole

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 3 103 864,90

– 135 618,25

– 2 968 246,65

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2011

Nedostatky ve schvalování programů – Valencie

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 27 829,89

0,00

– 27 829,89

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2012

Nedostatky ve schvalování programů – Valencie

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 20 026,86

– 20 026,86

0,00

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2013

Nedostatky ve schvalování programů – Valencie

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 27 546,54

– 27 546,54

0,00

 

Kontrola operací

2011

Nedostatky v kontrolním systému

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

0,50 %

EUR

– 587 025,35

– 93 858,22

– 493 167,13

 

 

 

 

 

Celkem ES:

EUR

– 32 318 685,08

– 1 268 684,92

– 31 050 000,16

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

FR

Mléko – mléko dodávané do škol

2013

Neúplné administrativní kontroly

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

3,78 %

EUR

– 237 587,74

0,00

– 237 587,74

 

Mléko – mléko dodávané do škol

2014

Neúplné administrativní kontroly

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

3,78 %

EUR

– 437 243,59

0,00

– 437 243,59

 

Certifikace

2013

Zpožděné platby

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 646 948,97

0,00

– 646 948,97

 

Certifikace

2012

Nedostatky v řízení

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 109 959,83

0,00

– 109 959,83

 

Certifikace

2013

Nedostatky v řízení v rozpočtovém roce 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 137 612,96

0,00

– 137 612,96

 

Mléko – mléko dodávané do škol

2014

Neuplatnění snížení platby z důvodu opožděného podání

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 281 052,48

– 374 599,36

– 906 453,12

 

Mléko – mléko dodávané do škol

2015

Neuplatnění snížení platby z důvodu opožděného podání

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 846 946,00

0,00

– 846 946,00

 

Vývozní náhrady – ostatní

2011

Závažné nedostatky při kontrolách řádné a uspokojivé obchodní jakosti vyvážené drůbeže, na niž se poskytují vývozní náhrady

EXTRAPOLOVANÁ

94,00 %

EUR

– 11 000 810,21

0,00

– 11 000 810,21

 

Vývozní náhrady – ostatní

2012

Závažné nedostatky při kontrolách řádné a uspokojivé obchodní jakosti vyvážené drůbeže, na niž se poskytují vývozní náhrady

EXTRAPOLOVANÁ

94,00 %

EUR

– 52 202 377,67

0,00

– 52 202 377,67

 

Vývozní náhrady – ostatní

2013

Závažné nedostatky při kontrolách řádné a uspokojivé obchodní jakosti vyvážené drůbeže, na niž se poskytují vývozní náhrady

EXTRAPOLOVANÁ

94,00 %

EUR

– 27 340 769,48

0,00

– 27 340 769,48

 

Vývozní náhrady – ostatní

2011

Závažné nedostatky při kontrolách řádné a uspokojivé obchodní jakosti vyvážené drůbeže, na niž se poskytují vývozní náhrady

EXTRAPOLOVANÁ

83,33 %

EUR

– 3 507 120,69

0,00

– 3 507 120,69

 

Vývozní náhrady – ostatní

2012

Závažné nedostatky při kontrolách řádné a uspokojivé obchodní jakosti vyvážené drůbeže, na niž se poskytují vývozní náhrady

EXTRAPOLOVANÁ

83,33 %

EUR

– 16 247 139,77

0,00

– 16 247 139,77

 

Vývozní náhrady – ostatní

2013

Závažné nedostatky při kontrolách řádné a uspokojivé obchodní jakosti vyvážené drůbeže, na niž se poskytují vývozní náhrady

EXTRAPOLOVANÁ

83,33 %

EUR

– 10 103 631,00

0,00

– 10 103 631,00

 

Vývozní náhrady (2014+)

2014

Závažné nedostatky při kontrolách řádné a uspokojivé obchodní jakosti vyvážené drůbeže, na niž se poskytují vývozní náhrady

EXTRAPOLOVANÁ

83,33 %

EUR

– 415 472,21

0,00

– 415 472,21

 

Vývozní náhrady (2014+)

2014

Závažné nedostatky při kontrolách řádné a uspokojivé obchodní jakosti vyvážené drůbeže, na niž se poskytují vývozní náhrady

EXTRAPOLOVANÁ

94,00 %

EUR

– 83 895,58

0,00

– 83 895,58

 

 

 

 

 

 Total FR:

EUR

– 124 598 568,18

– 374 599,36

– 124 223 968,82

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

GR

Podmíněnost

2014

Shovívavost systému sankcí, rok podání žádosti 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 149 585,87

0,00

– 149 585,87

 

Podmíněnost

2015

Shovívavost systému sankcí, rok podání žádosti 2014

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 161 979,04

0,00

– 161 979,04

 

Podmíněnost

2013

Nedostatky v analýze rizik, minimální požadavky týkajících se používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a povinný požadavek na hospodaření 1, rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 589 334,72

0,00

– 589 334,72

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v analýze rizik, minimální požadavky týkající se používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a povinný požadavek na hospodaření 1, rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

5 986,07

0,00

5 986,07

 

 

 

 

 

Celkem GR:

EUR

– 894 913,56

 0,00

– 894 913,56

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

IT

Nesrovnalosti

2009

Případ 2008000093: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 541 621,44

0,00

– 541 621,44

 

Nesrovnalosti

2009

Případ 3099: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 008 606,28

0,00

– 1 008 606,28

 

Nesrovnalosti

2009

Případ 3133: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 539 514,05

0,00

– 539 514,05

 

Nesrovnalosti

2010

Případ 3690: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 378 239,16

0,00

– 1 378 239,16

 

Nesrovnalosti

2009

Případ 8002: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 2 673 871,96

0,00

– 2 673 871,96

 

Nesrovnalosti

2012

Případ 8194 a 8558: Nedbalost ze strany členského státu ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 809 767,13

0,00

– 1 809 767,13

 

Nesrovnalosti

2009

Případ 8522: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 739 489,65

0,00

– 739 489,65

 

Nesrovnalosti

2012

Případ 8802: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 10 298,68

0,00

– 10 298,68

 

Nesrovnalosti

2009

Případ 9117: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 585 884,28

0,00

– 585 884,28

 

Nesrovnalosti

2012

Případ 9172: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 743 929,98

0,00

– 743 929,98

 

Nesrovnalosti

2010

Případ 9298: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 152 704,50

0,00

– 152 704,50

 

Nesrovnalosti

2012

Případ OLAF OF/2010/0942: Nedbalost ze strany členského státu ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 101 410,87

0,00

– 101 410,87

 

Nesrovnalosti

2009

Případy 11353, 11354, 11355, 14982: Nedbalost ze strany členského státu ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 9 201 609,04

0,00

– 9 201 609,04

 

Nesrovnalosti

2012

Případy 3108, 3109: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 541 365,89

0,00

– 1 541 365,89

 

Nesrovnalosti

2012

Případy 8155 a 8187: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 694 447,20

0,00

– 1 694 447,20

 

Nesrovnalosti

2012

Případy 8316 a 8859: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek a nedbalost ze strany členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 6 812 811,90

0,00

– 6 812 811,90

 

Nesrovnalosti

2012

Případy 8433, 8434, 8435: Zpoždění ve vymáhání neoprávněně vyplacených částek

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 8 321 237,00

0,00

– 8 321 237,00

 

Nesrovnalosti

2012

Opravené případy nebo případy prohlášené za nevymahatelné mezi rozpočtovými roky 2010 a 2013: Oprava na základě nedbalosti ve vymáhání prokázaná ve správě jednotlivých spisů

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

100,00 %

EUR

– 37 925 444,68

0,00

– 37 925 444,68

 

Certifikace

2011

Oprava u účtu B – soudní zabavení

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 45 285,89

0,00

– 45 285,89

 

Certifikace

2011

Oprava u účtu B: Zpožděné platby

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 493 670,22

0,00

– 493 670,22

 

Nesrovnalosti

2009

Nesprávné posouzení případu vzhledem k probíhajícím soudním řízením, čímž se na částku neuplatnilo pravidlo 50/50

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 106,60

0,00

– 1 106,60

 

Certifikace

2007

Dluhy EU zaevidované jako dluhy na vnitrostátní úrovni

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 17 196,50

0,00

– 17 196,50

 

Certifikace

2008

Dluhy EU zaevidované jako dluhy na vnitrostátní úrovni

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 364 988,16

0,00

– 364 988,16

 

Certifikace

2009

Dluhy EU zaevidované jako dluhy na vnitrostátní úrovni

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 31 531,16

0,00

– 31 531,16

 

Certifikace

2010

Dluhy EU zaevidované jako dluhy na vnitrostátní úrovni

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 99 765,05

0,00

– 99 765,05

 

Certifikace

2011

Dluhy EU zaevidované jako dluhy na vnitrostátní úrovni

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 91 996,91

0,00

– 91 996,91

 

Podmíněnost

2013

Shovívavost systému sankcí v oblasti zvířat, rok podání žádosti 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 92 510,77

0,00

– 92 510,77

 

Podmíněnost

2015

Omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 1 148 562,11

0,00

– 1 148 562,11

 

Certifikace

2007

Nedbalost při správě zpětně vracených prostředků a jiných dluhů

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 4 491 218,51

0,00

– 4 491 218,51

 

Certifikace

2008

Nedbalost při správě zpětně vracených prostředků a jiných dluhů

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 95 324 148,63

0,00

– 95 324 148,63

 

Certifikace

2009

Nedbalost při správě zpětně vracených prostředků a jiných dluhů

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 8 235 009,37

0,00

– 8 235 009,37

 

Certifikace

2010

Nedbalost při správě zpětně vracených prostředků a jiných dluhů

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 26 055 691,76

0,00

– 26 055 691,76

 

Certifikace

2011

Nedbalost při správě zpětně vracených prostředků a jiných dluhů

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 24 026 882,28

0,00

– 24 026 882,28

 

Podmíněnost

2014

Chybějící kontrola dobrého zemědělského a environmentálního stavu a částečná kontrola dvou povinných požadavků na hospodaření, zemědělci nechovající zvířata, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 449 776,89

0,00

– 449 776,89

 

Nesrovnalosti

2011

Případ OLAF OF/2007/0889: Nesrovnalost vyplývající z nedbalosti orgánů členského státu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 13 189 041,35

0,00

– 13 189 041,35

 

Podmíněnost

2014

Částečná kontrola dvou požadavků, využívání odvětvové kontroly bez požadavku zajištění, zemědělci chovající zvířata, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 237 679,39

0,00

– 237 679,39

 

Podmíněnost

2015

Částečná kontrola dvou požadavků, využívání odvětvové kontroly bez požadavku zajištění, zemědělci chovající zvířata, rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 240 761,35

0,00

– 240 761,35

 

Podmíněnost

2016

Částečná kontrola dvou požadavků, využívání odvětvové kontroly bez požadavku zajištění, zemědělci chovající zvířata, rok podání žádosti 2015

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 199 521,76

0,00

– 199 521,76

 

Podmíněnost

2013

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 3 323 958,59

– 160,12

– 3 323 798,47

 

Podmíněnost

2014

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 7 033,28

0,00

– 7 033,28

 

Podmíněnost

2015

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 186,77

0,00

– 186,77

 

Podmíněnost

2014

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 3 271 891,50

0,00

– 3 271 891,50

 

Podmíněnost

2015

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 10 760,16

0,00

– 10 760,16

 

 

 

 

 

Celkem IT:

EUR

– 257 232 428,65

– 160,12

– 257 232 268,53

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

PT

Ovoce a zelenina – operační programy

2012

Kontroly prováděné regionálními pobočkami, zda organizace producentů dodržují kritéria pro uznání: neoprávněně vyplacené podpory organizacím producentů „X“

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 175 573,68

0,00

– 175 573,68

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2013

Kontroly prováděné regionálními pobočkami, zda organizace producentů dodržují kritéria pro uznání: neoprávněně vyplacené podpory organizacím producentů „X“

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 252 204,60

0,00

– 252 204,60

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2012

Kontroly prováděné regionálními pobočkami, zda organizace producentů dodržují kritéria pro uznání: nedostatky v kontrolním systému v rozpočtových letech 2012 a 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 244 696,30

– 8 778,69

– 235 917,61

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2013

Kontroly prováděné regionálními pobočkami, zda organizace producentů dodržují kritéria pro uznání: nedostatky v kontrolním systému v rozpočtových letech 2012 a 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 366 164,35

– 12 610,23

– 353 554,12

 

Ovoce a zelenina – operační programy včetně stažení z trhu

2014

Kontroly prováděné regionálními pobočkami, zda organizace producentů dodržují kritéria pro uznání: nedostatky v kontrolním systému v rozpočtových letech 2014 a 2015

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 2 631,15

0,00

– 2 631,15

 

Ovoce a zelenina – operační programy včetně stažení z trhu

2015

Kontroly prováděné regionálními pobočkami, zda organizace producentů dodržují kritéria pro uznání: nedostatky v kontrolním systému v rozpočtových letech 2014 a 2015

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 8 500,96

0,00

– 8 500,96

 

Certifikace

2011

Nedodržení platebních lhůt

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 995 329,97

– 1 995 329,97

0,00

 

Certifikace

2011

Překročení stropu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 112 617,66

– 112 617,66

0,00

 

Účetní závěrka – finanční schválení

2012

Překročení stropu

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 981 955,95

– 981 955,95

0,00

 

Účetní závěrka – finanční schválení

2012

Překročení stropu – dodatečné, je třeba ještě odečíst

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 584 114,93

0,00

– 584 114,93

 

 

 

 

 

Celkem PT:

EUR

– 4 723 789,55

– 3 111 292,50

– 1 612 497,05

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

RO

Nesrovnalosti

2012

Známá chyba vyplývající z testování věcné správnosti přílohy III A

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 18 439,35

0,00

– 18 439,35

 

Ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů

2013

Seskupení producentů: udržení uznání a plány uznání, rozpočtové roky 2013 a 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 778 261,88

0,00

– 778 261,88

 

Ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů

2014

Seskupení producentů: udržení uznání a plány uznání, rozpočtové roky 2013 a 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 589 910,80

0,00

– 589 910,80

 

Ovoce a zelenina – předběžně uznaná seskupení producentů

2015

Seskupení producentů: udržení uznání a plány uznání, rozpočtové roky 2013 a 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 346 636,03

0,00

– 346 636,03

 

Ovoce a zelenina – operační programy

2013

OP: kontroly žádostí o podporu – způsobilost výdajů v rozpočtovém roce 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 20 646,29

0,00

– 20 646,29

 

Ovoce a zelenina – operační programy včetně stažení z trhu

2014

OP: kontroly žádostí o podporu – způsobilost výdajů v rozpočtovém roce 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 30 663,30

0,00

– 30 663,30

 

Ovoce a zelenina – operační programy včetně stažení z trhu

2015

OP: kontroly žádostí o podporu – způsobilost výdajů v rozpočtovém roce 2015

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 47 987,50

0,00

– 47 987,50

 

 

 

 

 

Celkem RO:

EUR

– 1 832 545,15

 0,00

– 1 832 545,15


Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

EUR

– 427 851 592,99

– 5 439 685,84

– 422 411 907,15

Rozpočtový bod: 6711

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

AT

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) – opatření, na něž se vztahuje IACS

2015

Opatření č. 214: zavedení vhodného systému sankcí

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 5 958,97

0,00

– 5 958,97

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) – opatření, na něž se vztahuje IACS

2015

Opatření č. 214 „Ekologické zemědělství“ – přiměřené postupy dohledu

EXTRAPOLOVANÁ

0,21 %

EUR

– 101 920,89

0,00

– 101 920,89

 

 

 

 

 

Celkem AT:

EUR

– 107 879,86

0,00

– 107 879,86

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

BG

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2010

Míra opravy na základě paušální částky u nedostatků v kontrolách na místě činí 5 %, ověřování veřejných zakázek, přiměřenost nákladů a nezpůsobilé výdaje

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 2 793 872,47

– 2 793 872,47

0,00

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2011

Míra opravy na základě paušální částky u nedostatků v kontrolách na místě činí 5 %, ověřování veřejných zakázek, přiměřenost nákladů a nezpůsobilé výdaje

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 1 074 263,60

– 1 074 263,60

0,00

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2012

Míra opravy na základě paušální částky u nedostatků v kontrolách na místě činí 5 %, ověřování veřejných zakázek, přiměřenost nákladů a nezpůsobilé výdaje

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 780 941,24

– 780 941,24

0,00

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Míra opravy na základě paušální částky u nedostatků v kontrolách na místě činí 5 %, ověřování veřejných zakázek, přiměřenost nákladů a nezpůsobilé výdaje

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 1 637 751,75

0,00

– 1 637 751,75

 

EZFRV, rozvoj venkova, investice – veřejní příjemci

2014

Míra opravy na základě paušální částky u nedostatků v kontrolách na místě činí 5 %, ověřování veřejných zakázek, přiměřenost nákladů a nezpůsobilé výdaje

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 1 690 283,33

0,00

– 1 690 283,33

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2010

Úprava v důsledku toho, že vnitrostátní orgány zrušily předchozí opravené částky

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

259 643,71

0,00

259 643,71

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2011

Úprava v důsledku toho, že vnitrostátní orgány zrušily předchozí opravené částky

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

107 839,98

0,00

107 839,98

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2012

Úprava v důsledku toho, že vnitrostátní orgány zrušily předchozí opravené částky

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

51 063,74

0,00

51 063,74

 

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti, rozsahu a kvalitě kontrol na místě a podávání zpráv u povinných požadavků na hospodaření 7 a 8, uplatnění přípustné odchylky, rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

3,00 %

EUR

– 27 147,64

0,00

– 27 147,64

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v působnosti, rozsahu a kvalitě kontrol na místě a podávání zpráv u povinných požadavků na hospodaření 7 a 8, uplatnění přípustné odchylky, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

6,00 %

EUR

– 105 957,72

0,00

– 105 957,72

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2010

Extrapolovaná 9 % oprava – nedostatky týkající se přiměřenosti nákladů a nezpůsobilých výdajů

EXTRAPOLOVANÁ

9,00 %

EUR

– 4 183 858,87

– 418 385,89

– 3 765 472,98

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2011

Extrapolovaná 9 % oprava – nedostatky týkající se přiměřenosti nákladů a nezpůsobilých výdajů

EXTRAPOLOVANÁ

9,00 %

EUR

– 896 213,65

– 89 621,36

– 806 592,29

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2012

Extrapolovaná 9 % oprava – nedostatky týkající se přiměřenosti nákladů a nezpůsobilých výdajů

EXTRAPOLOVANÁ

9,00 %

EUR

– 556 147,52

– 55 614,76

– 500 532,76

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Extrapolovaná 9 % oprava – nedostatky týkající se přiměřenosti nákladů a nezpůsobilých výdajů

EXTRAPOLOVANÁ

9,00 %

EUR

– 2 893 246,02

0,00

– 2 893 246,02

 

Podmíněnost

2015

Nedosažení povinné míry kontrol u povinných požadavků na hospodaření 7 a 8, nedostatečné zvýšení míry kontrol, rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 350 314,96

0,00

– 350 314,96

 

 

 

 

 

Celkem BG:

EUR

– 16 571 451,34

– 5 212 699,32

– 11 358 752,02

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

DE

EZFRV, rozvoj venkova, investice – veřejní příjemci

2014

Finanční chyby ve veřejných zakázkách, u nichž byl proveden audit

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 351 787,61

– 349 181,08

– 2 606,53

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) – investice – veřejní příjemci

2015

Finanční chyby ve veřejných zakázkách, u nichž byl proveden audit

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 159 761,90

0,00

– 159 761,90

 

Certifikace

2015

Finanční chyby v souboru EZFRV

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 511 727,53

0,00

– 511 727,53

 

 

 

 

 

Celkem DE:

EUR

– 1 023 277,04

– 349 181,08

– 674 095,96

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

ES

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – nedostatečná analýza rizik – pilíř II – rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

2,40

0,00

2,40

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – nedostatečná analýza rizik – pilíř II – rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 2 272,97

0,00

– 2 272,97

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – pilíř II – rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

1,06

0,00

1,06

 

Podmíněnost

2015

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – nedostatečné podávání zpráv o kontrolách na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – pilíř II – rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 2 493,06

0,00

– 2 493,06

 

Podmíněnost

2013

Nedostatky v působnosti a kvalitě kontrol na místě – zpožděné provádění kontrol na místě – nedostatečný výběr pozemků do vzorku za účelem kontrol na místě – nedostatečná analýza rizik – pilíř II – rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 180,81

0,00

– 180,81

 

Certifikace

2013

Významná chyba v účtech EZFRV

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 903 456,80

– 17 985,15

– 885 471,65

 

 

 

 

 

Celkem ES:

EUR

– 908 400,18

– 17 985,15

– 890 415,03

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

FR

EZFRV, rozvoj venkova, investice – soukromí příjemci

2014

Nedostatky v ověřování přiměřenosti nákladů a žádostí o platbu, opatření č. 121 a 123

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 4 980 641,31

– 41 685,40

– 4 938 955,91

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Nedostatky v ověřování přiměřenosti nákladů a žádostí o platbu, opatření č. 121 a 123

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 396 917,70

0,00

– 396 917,70

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) investice – soukromí příjemci

2015

Nedostatky v ověřování přiměřenosti nákladů a žádostí o platbu, opatření č. 121 a 123

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 4 482 936,52

0,00

– 4 482 936,52

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) investice – soukromí příjemci

2016

Nedostatky v ověřování přiměřenosti nákladů a žádostí o platbu, opatření č. 121 a 123

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 1 595 408,44

0,00

– 1 595 408,44

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) investice – soukromí příjemci

2015

Nedostatky v ověřování přiměřenosti nákladů: opakující se oprava u opatření č. 121C4 a 123A

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 3 184 129,20

– 1 592 064,61

– 1 592 064,59

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) investice – soukromí příjemci

2016

Nedostatky v ověřování přiměřenosti nákladů: opakující se oprava u opatření č. 121C4 a 123A

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 1 279 291,51

– 639 645,75

– 639 645,76

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Nedostatky v ověřování přiměřenosti nákladů: opakující se oprava u opatření č. 121C4 a 123A

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 344 907,12

– 171 577,47

– 173 329,65

 

EZFRV, rozvoj venkova, investice – soukromí příjemci

2014

Nedostatky v ověřování přiměřenosti nákladů: opakující se oprava u opatření č. 121C4 a 123A

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 2 802 935,54

– 1 404 390,37

– 1 398 545,17

 

EZFRV, rozvoj venkova, investice – veřejní příjemci

2014

Vyloučení nezpůsobilých výdajů M321

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 68 062,01

0,00

– 68 062,01

 

Certifikace

2012

Nedostatky v řízení

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 16 845 764,04

0,00

– 16 845 764,04

 

Certifikace

2013

Nedostatky v řízení v rozpočtovém roce 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 10 359 335,40

0,00

– 10 359 335,40

 

 

 

 

 

Celkem FR:

EUR

– 46 340 328,79

– 3 849 363,60

– 42 490 965,19

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

GB

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2014

Opatření č. 214 – rozpočtový rok 2014: nedostatky v kontrolním systému u intenzity chovu hospodářských zvířat (jak správních kontrol, tak kontrol na místě)

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 538 979,08

0,00

– 538 979,08

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) – opatření, na něž se vztahuje IACS

2015

Opatření č. 214 – rozpočtový rok 2015: nedostatky v kontrolním systému u intenzity chovu hospodářských zvířat (jak správních kontrol, tak kontrol na místě)

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 543 702,51

0,00

– 543 702,51

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2014

Opatření č. 221 – rozpočtový rok 2014: nedostatky v kontrole kritérií způsobilosti

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 12 204,00

0,00

– 12 204,00

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014-2020) – lesnická opatření

2015

Opatření č. 221 – rozpočtový rok 2015: nedostatky v kontrole kritérií způsobilosti

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 12 204,00

0,00

– 12 204,00

 

Rozvoj venkova EZFRV – iniciativa LEADER

2014

Jedna nedostatečná klíčová kontrola a jedna chybějící pomocná kontrola

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 602 585,37

0,00

– 602 585,37

 

Rozvoj venkova EZFRV – iniciativa LEADER

2015

Jedna nedostatečná klíčová kontrola a jedna chybějící pomocná kontrola

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

4 026,71

0,00

4 026,71

 

Rozvoj venkova EZFRV – iniciativa LEADER

2016

Jedna nedostatečná klíčová kontrola a jedna chybějící pomocná kontrola

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

368,09

0,00

368,09

 

 

 

 

 

Celkem GB:

EUR

– 1 705 280,16

0,00

– 1 705 280,16

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

GR

Podmíněnost

2013

Nedostatky v analýze rizik, minimální požadavky týkající se používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a povinný požadavek na hospodaření 1, rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 229 711,85

0,00

– 229 711,85

 

Podmíněnost

2014

Nedostatky v analýze rizik, minimální požadavky týkající se používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a povinný požadavek na hospodaření 1, rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 57 428,76

0,00

– 57 428,76

 

 

 

 

 

Celkem GR:

EUR

– 287 140,61

0,00

– 287 140,61

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

IT

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Nedostatky v klíčové kontrole: „Odpovídající hodnocení přiměřenosti nákladů za použití vhodného systému hodnocení“ týkající se režijních nákladů

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 26 409,49

0,00

– 26 409,49

 

EZFRV, rozvoj venkova, investice – soukromí příjemci

2014

Nedostatky v klíčové kontrole: „Odpovídající hodnocení přiměřenosti nákladů za použití vhodného systému hodnocení“ týkající se režijních nákladů

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 45 475,98

0,00

– 45 475,98

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) – řízení rizik

2015

Nedostatky v klíčové kontrole: „Odpovídající hodnocení přiměřenosti nákladů za použití vhodného systému hodnocení“ týkající se režijních nákladů

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 133 118,88

0,00

– 133 118,88

 

Podmíněnost

2013

Shovívavost systému sankcí v oblasti zvířat, rok podání žádosti 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 7 112,87

0,00

– 7 112,87

 

Podmíněnost

2015

Omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 175 426,91

0,00

– 175 426,91

 

Podmíněnost

2014

Chybějící kontrola dobrého zemědělského a environmentálního stavu a částečná kontrola dvou povinných požadavků na hospodaření, zemědělci nechovající zvířata, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 39 153,87

0,00

– 39 153,87

 

Podmíněnost

2014

Částečná kontrola dvou požadavků, využívání odvětvové kontroly bez požadavku zajištění, zemědělci chovající zvířata, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 61 526,63

0,00

– 61 526,63

 

Podmíněnost

2015

Částečná kontrola dvou požadavků, využívání odvětvové kontroly bez požadavku zajištění, zemědělci chovající zvířata, rok podání žádosti 2014

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 78 725,47

0,00

– 78 725,47

 

Podmíněnost

2013

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 280 745,26

– 41,98

– 280 703,28

 

Podmíněnost

2014

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2012

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 97 287,65

0,00

– 97 287,65

 

Podmíněnost

2015

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2012

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 13 600,21

0,00

– 13 600,21

 

Podmíněnost

2014

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2013

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 203 367,80

0,00

– 203 367,80

 

Podmíněnost

2015

Povinné požadavky na hospodaření 1 a 5 mimo oblast sítě Natura 2000 nejsou kontrolovány, nedostatky v kontrolách povinných požadavků na hospodaření 7 a 16, omezený přístup ke zprávám o veterinární kontrole, rok podání žádosti 2013

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 27 839,23

0,00

– 27 839,23

 

EZFRV, rozvoj venkova (2014–2020) – opatření, na něž se vztahuje IACS

2015

Dvě agroenvironmentální podopatření (214):

Neodpovídající opatření přijatá v návaznosti na výsledky křížových kontrol ve všech příslušných případech s údaji z IACS

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

3,00 %

EUR

– 148 200,00

0,00

– 148 200,00

 

 

 

 

 

Celkem IT:

EUR

– 1 337 990,25

– 41,98

– 1 337 948,27

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

LT

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 4 – LEADER (2007–2013)

2013

Nedostatky v klíčových kontrolách: 1) kvalita kontrol na místě; 2) hodnocení přiměřenosti nákladů ve fázi podávání žádostí; 3) způsobilost nákladů na provoz (věcné příspěvky)

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 1 288 795,90

0,00

– 1 288 795,90

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 4 – LEADER (2007–2013)

2014

Nedostatky v klíčových kontrolách: 1) kvalita kontrol na místě; 2) hodnocení přiměřenosti nákladů ve fázi podávání žádostí; 3) způsobilost nákladů na provoz (věcné příspěvky)

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 1 530 512,90

0,00

– 1 530 512,90

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 4 – LEADER (2007–2013)

2015

Nedostatky v klíčových kontrolách: 1) kvalita kontrol na místě; 2) hodnocení přiměřenosti nákladů ve fázi podávání žádostí; 3) způsobilost nákladů na provoz (věcné příspěvky)

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 926 149,21

0,00

– 926 149,21

 

Rozvoj venkova EZFRV – iniciativa LEADER

2016

Nedostatky v klíčových kontrolách: 1) kvalita kontrol na místě 2) hodnocení přiměřenosti nákladů ve fázi podávání žádostí 3) způsobilost nákladů na provoz (věcné příspěvky). Období nápravy: 16/10/2015 – 31/12/2015

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 462 436,92

0,00

– 462 436,92

 

 

 

 

 

Celkem LT:

EUR

– 4 207 894,93

0,00

– 4 207 894,93

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

LU

Schválení účetní závěrky – schválení souladu

2010

Nedodržení kritérií způsobilosti

JEDNORÁZOVÁ

0,00 %

EUR

– 1 469 939,00

0,00

– 1 469 939,00

 

 

 

 

 

Celkem LU:

EUR

– 1 469 939,00

0,00

– 1 469 939,00

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

MT

Certifikace

2015

Schválení účetní závěrky – rozpočtový rok 2015

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 131 903,31

0,00

– 131 903,31

 

 

 

 

 

Celkem MT:

EUR

– 131 903,31

0,00

– 131 903,31

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

NL

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 4 – LEADER (2007–2013)

2014

Nedostatky v klíčových a pomocných kontrolách

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 217 083,50

0,00

– 217 083,50

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 4 – LEADER (2007–2013)

2014

Nedostatky v klíčových a pomocných kontrolách

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

7,00 %

EUR

– 89 804,68

0,00

– 89 804,68

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 4 – LEADER (2007–2013)

2015

Nedostatky v klíčových a pomocných kontrolách

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

7,00 %

EUR

– 314 873,64

0,00

– 314 873,64

 

Rozvoj venkova EZFRV – iniciativa LEADER

2016

Nedostatky v klíčových a pomocných kontrolách

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

7,00 %

EUR

– 216 895,65

0,00

– 216 895,65

 

 

 

 

 

Celkem NL:

EUR

– 838 657,47

0,00

– 838 657,47

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

RO

EZFRV, rozvoj venkova, investice – soukromí příjemci

2015

Kontroly uměle vytvořených podmínek

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 949 386,13

0,00

– 949 386,13

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Způsobilost příjemce – ověřování dovedností a kontroly uměle vytvořených podmínek

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 2 661 268,10

0,00

– 2 661 268,10

 

EZFRV, rozvoj venkova, investice – soukromí příjemci

2014

Způsobilost příjemce – ověřování dovedností a kontroly uměle vytvořených podmínek

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

5,00 %

EUR

– 648 249,31

0,00

– 648 249,31

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2012

Způsobilost nákladů – dodržování stropů/intenzity podpory

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 478 707,10

– 73 935,36

– 1 404 771,74

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Způsobilost nákladů – dodržování stropů/intenzity podpory

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 335 193,08

0,00

– 1 335 193,08

 

EZFRV, rozvoj venkova, investice – soukromí příjemci

2014

Způsobilost nákladů – dodržování stropů/intenzity podpory

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 1 041 006,91

0,00

– 1 041 006,91

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2010

Vyplacení překrývající se částky

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

0,00

5 907,74

– 5 907,74

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2011

Vyplacení překrývající se částky

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

0,00

2 731 143,60

– 2 731 143,60

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2011

Vyplacení překrývající se částky

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

0,00

53 937,77

– 53 937,77

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osa 2 (2007–2013, opatření vztahující se na plochu)

2012

Vyplacení překrývající se částky

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

0,00

15 400,00

– 15 400,00

 

Certifikace

2012

Nejpravděpodobnější chyba v souboru EZFRV IACS

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 4 212 281,45

– 83 053,09

– 4 129 228,36

 

Certifikace

2012

Nejpravděpodobnější chyba v souboru EZFRV bez IACS

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 8 565 856,43

– 852 487,19

– 7 713 369,24

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Zadávání zakázek – nedostatky v kontrolách přiměřenosti nákladů

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 508 630,52

0,00

– 508 630,52

 

EZFRV, rozvoj venkova, Osy 1+3 – opatření zaměřená na investice (2007–2013)

2013

Zadávání zakázek – nedostatky v kontrolách přiměřenosti nákladů

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 1 533 681,75

0,00

– 1 533 681,75

 

EZFRV, rozvoj venkova, investice – soukromí příjemci

2014

Zadávání zakázek – nedostatky v kontrolách přiměřenosti nákladů

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

2,00 %

EUR

– 220 258,09

0,00

– 220 258,09

 

EZFRV, rozvoj venkova, investice – soukromí příjemci

2014

Zadávání zakázek – nedostatky v kontrolách přiměřenosti nákladů

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA

10,00 %

EUR

– 511 227,25

0,00

– 511 227,25

 

 

 

 

 

Celkem RO:

EUR

– 23 665 746,12

1 796 913,47

– 25 462 659,59

Členský stát

Opatření

RR

Důvod

Druh platby

Oprava (%)

Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

SK

Certifikace

2015

Známá chyba v souboru EZFRV bez IACS

JEDNORÁZOVÁ

 

EUR

– 204 053,34

0,00

– 204 053,34

 

 

 

 

 

Celkem SK:

EUR

– 204 053,34

0,00

– 204 053,34


Měna

Částka

Srážky

Finanční dopad

EUR

– 98 799 942,40

– 7 632 357,66

– 91 167 584,74