20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/1

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (2) prohlašuje, že určité kategorie podpory jsou slučitelné s vnitřním trhem a jsou vyňaty z povinnosti být před svým poskytnutím oznámeny Komisi. V nařízení (EU) č. 651/2014 bylo oznámeno, že Komise má v úmyslu přezkoumat oblast působnosti uvedeného nařízení s cílem zahrnout do této oblasti další kategorie podpory, zejména podporu na letištní a přístavní infrastrukturu, jakmile budou shromážděny dostatečné zkušenosti z praxe.

(2)

Vzhledem ke zkušenostem, které Komise získala, a aby se zjednodušila a vyjasnila pravidla státní podpory a také snížila administrativní zátěž v souvislosti s oznamováním nekomplikovaných opatření státní podpory a Komise se mohla zaměřit na případy, které potenciálně nejvíce narušují hospodářskou soutěž, měla by být podpora na přístavní a letištní infrastrukturu zahrnuta do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 651/2014.

(3)

Investiční podpora na regionální letiště s průměrným ročním pohybem do 3 milionů cestujících může v závislosti na specifikách každého letiště jak zlepšit dostupnost určitých regionů, tak posílit místní rozvoj. Tato investiční podpora tudíž podporuje priority strategie Evropa 2020, jež přispívá k dalšímu hospodářskému růstu a plnění cílů, které jsou ve společném zájmu Unie. Ze zkušeností získaných při uplatňování Pokynů ke státní podpoře letišť a leteckých společností (3) se ukazuje, že jsou-li splněny určité podmínky, nevede investiční podpora na regionální letiště k nepřiměřenému narušení obchodu a hospodářské soutěže. Měla by se tedy na ni vztahovat bloková výjimka z nařízení (EU) č. 651/2014, jsou-li uvedené podmínky splněny. Nebylo by vhodné stanovit prahovou hodnotu oznamovací povinnosti z hlediska výše podpory, jelikož dopad opatření podpory na hospodářskou soutěž závisí hlavně na velikosti letiště, a nikoli na výši investice.

(4)

Podmínky vynětí investiční podpory z oznamovací povinnosti by měly být zaměřeny na omezení narušení hospodářské soutěže, jež by na vnitřním trhu podkopávala rovné podmínky, a to zejména tím, že bude zajištěna přiměřenost výše podpory. Aby byla investiční podpora přiměřená, měly by být splněny dvě podmínky. Intenzita podpory by neměla překročit maximální povolenou intenzitu podpory, jež se liší podle velikosti letiště. Kromě toho by výše podpory neměla přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. U velmi malých letišť do 200 000 cestujících ročně by u investiční podpory mělo být požadováno splnění pouze jedné z uvedených podmínek. Podmínky slučitelnosti by měly zajišťovat otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře. Vynětí by se nemělo vztahovat na investiční podporu poskytovanou letištím umístěným v blízkosti stávajícího letiště, z něhož jsou provozovány pravidelné letecké služby, jelikož podpora takovým letištím znamená vyšší riziko narušení hospodářské soutěže, a měla by být tudíž oznámena Komisi; výjimkou jsou případy, kdy je podpora poskytnuta velmi malým letištím do 200 000 cestujících ročně, u nichž je nepravděpodobné, že by podpora měla za následek výrazné narušení hospodářské soutěže.

(5)

Provozní podpora velmi malým letištím do 200 000 cestujících ročně nevede k nepřiměřenému narušení obchodu a hospodářské soutěže, jsou-li splněny určité podmínky. Podmínky slučitelnosti by měly zejména zajišťovat, aby výše podpory nepřesáhla provozní ztráty a přiměřený zisk a aby existoval otevřený a nediskriminační přístup k infrastruktuře. Kromě toho by podpora neměla být poskytnuta za podmínky, že provozovatel letiště uzavře dohody s jednou nebo více leteckými společnostmi týkající se letištních poplatků, plateb za marketing nebo jiných finančních aspektů činností této letecké společnosti na uvedeném letišti. Dohody mezi letištěm, které má k dispozici veřejné zdroje, a leteckou společností mohou za určitých okolností představovat státní podporu dotčené letecké společnosti (4), a na takovou podporu by se měla i nadále plně vztahovat oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(6)

Námořní přístavy mají strategický význam pro řádné fungování vnitřního trhu a upevnění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak se uvádí mimo jiné ve strategii Evropa 2020 a v bílé knize Komise nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (5). Jak je zdůrazněno ve sdělení „Přístavy jako motor růstu“ (6), účinné fungování přístavů ve všech přímořských regionech Unie si žádá efektivní veřejné a soukromé investice. Investice jsou nezbytné zejména k přizpůsobení přístupové infrastruktury k přístavům a přístavní infrastruktury většímu objemu a složitosti loďstva, použití infrastruktury pro alternativní paliva a přísnějším požadavkům na environmentální profil. Nedostatek kvalitní přístavní infrastruktury vede k dopravní přetíženosti a dodatečným nákladům pro zasílatele, dopravce i spotřebitele.

(7)

Důležitým cílem dopravní politiky Unie je rozvoj vnitrozemských přístavů a jejich začlenění do multimodální dopravy. Předpisy Unie se výslovně zaměřují na posílení intermodality v dopravě a přechod k oborům dopravy, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí, např. k železniční a námořní/vnitrozemské vodní dopravě.

(8)

Podmínky vynětí podpory na přístavy z oznamovací povinnosti by měly být zaměřeny na omezení narušení hospodářské soutěže, jež by na vnitřním trhu podkopávala rovné podmínky, a to zejména tím, že bude zajištěna přiměřenost výše podpory. Aby byla podpora přiměřená, měly by být splněny dvě podmínky. Intenzita podpory by neměla překročit maximální povolenou intenzitu podpory, jež se u námořních přístavů liší podle velikosti investičního projektu. Kromě toho by výše podpory neměla přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice, s výjimkou velmi nízkých částek podpory, u nichž je v zájmu snížení administrativní zátěže vhodný zjednodušený přístup. Podmínky slučitelnosti by měly také zajišťovat, aby jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozu nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury byly udělovány podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti, aniž by v příslušných případech byly dotčeny předpisy Unie o zadávání veřejných zakázek a koncesí. Zajištěn by měl být rovněž rovný a nediskriminační přístup k infrastruktuře.

(9)

Investice zahrnuté do pracovních plánů koridorů hlavní sítě stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (7) jsou projekty společného zájmu se zvláštním strategickým zájmem pro Unii. Námořní přístavy, jež jsou součástí těchto sítí, představují místa vstupu a výstupu zboží přepravovaného do a z Unie. Vnitrozemské přístavy, jež jsou součástí těchto sítí, jsou klíčovými faktory, které umožňují multimodalitu sítě. Pro investice zaměřené na zlepšení výkonnosti těchto přístavů by proto měla platit vyšší prahová hodnota oznamovací povinnosti.

(10)

Na základě zkušeností získaných při uplatňování nařízení (EU) č. 651/2014 a nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (8) je rovněž vhodné upravit některá ustanovení uvedených nařízení.

(11)

Zejména v případě režimů regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony se ukázalo, že uplatňovat různá pravidla pro náhradu dodatečných nákladů na dopravu a náhradu dalších dodatečných nákladů je v praxi obtížné a nevhodné pro řešení strukturálních znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, tj. odlehlosti, ostrovní povahy, malé rozlohy, složitého povrchu a podnebí a hospodářské závislosti na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje rozvoj těchto regionů, a že uvedená ustanovení by tudíž měla být nahrazena metodou, která se bude vztahovat na všechny dodatečné náklady. Provádění opatření regionální investiční a provozní podpory v nejvzdálenějších regionech, z kterých mají mimo jiné prospěch podniky činné v odvětví rybolovu, by mělo být v souladu se závazky Unie vyplývajícími z mezinárodních dohod, jichž je smluvní stranou. Z těchto opatření regionální investiční a provozní podpory by proto neměla těžit plavidla, která provádějí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, nebo se podílejí na nadměrném rybolovu, nebo na zvyšování rybolovné kapacity plavidel.

(12)

Vzhledem k omezeným negativním účinkům podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví a podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu na hospodářskou soutěž by se měly zvýšit prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu v uvedených oblastech.

(13)

Pro zjednodušení výpočtu způsobilých nákladů podle nařízení (EU) č. 651/2014 a nařízení (EU) č. 702/2014 na operace, které jsou alespoň částečně financovány z fondu Unie, u něhož je možné použít zjednodušené vykazování nákladů, by měla být přizpůsobena ustanovení týkající se způsobilých nákladů.

(14)

V rámci nástroje pro malé a střední podniky, který je součástí programu Horizont 2020, uvedeného v čl. 22 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (9) může být projektům udělena značka kvality – pečeť excelence Evropské komise. Takové projekty mohou být vzhledem k omezené výši podpory, která činí nejvýše 2,5 milionu EUR na projekt, a ke skutečnosti, že jsou zaměřeny výhradně na malé a střední podniky, vyňaty z oznamovací povinnosti v souladu s pravidly nařízení (EU) č. 651/2014.

(15)

Nařízení (EU) č. 651/2014 a nařízení (EU) č. 702/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

V článku 4 se odstavec 1 mění takto:

4)

V čl. 5 odst. 2 se doplňuje nové písmeno k), které zní:

5)

V článku 6 se odstavec 5 mění takto:

6)

Článek 7 se mění takto:

7)

V článku 8 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:

„7.   Odchylně od odstavců 1 až 6 se při určování toho, zda jsou dodrženy limity pro regionální provozní podporu v nejvzdálenějších regionech stanovené v čl. 15 odst. 4, přihlíží pouze k regionální provozní podpoře v nejvzdálenějších regionech realizované podle tohoto nařízení.“;

8)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Kontrola

1.   Aby mohla Komise kontrolovat podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti, jsou členské státy, respektive v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce členský stát, v němž se nachází řídicí orgán, povinny vést podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla v rámci příslušného režimu poskytnuta poslední podpora.

2.   V případě režimů, v jejichž rámci je daňová podpora poskytována automaticky, např. u režimů na základě daňových přiznání příjemců, a před poskytnutím podpory se neprovádí ověření, zda jsou u každého příjemce splněny všechny podmínky slučitelnosti, členské státy pravidelně alespoň následně a na základě vzorku ověřují, zda jsou splněny všechny podmínky slučitelnosti, a vyvozují nezbytné závěry. Členské státy uchovávají podrobné záznamy o ověřování alespoň po dobu deseti let ode dne provedení kontroly.

3.   Komise si může od každého členského státu vyžádat veškeré informace a podklady, které považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení, včetně informací uvedených v odstavcích 1 a 2. Dotčený členský stát poskytne Komisi požadované informace a podklady ve lhůtě dvaceti pracovních dnů od obdržení žádosti, nebo ve lhůtě delší, která může být stanovena v žádosti.“;

9)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Rozsah regionální podpory

Tento oddíl se nepoužije na:

10)

Článek 14 se mění takto:

11)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Regionální provozní podpora

1.   Režimy regionální provozní podpory v nejvzdálenějších regionech, řídce osídlených oblastech a velmi řídce osídlených oblastech jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   V řídce osídlených oblastech poskytují režimy regionální provozní podpory náhradu za dodatečné náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých k získání provozní podpory, jakož i dodatečné náklady na dopravu zboží, které je v těchto oblastech dále zpracováváno, a to za následujících podmínek:

Intenzita podpory nepřesáhne 100 % dodatečných nákladů na dopravu zboží stanovených v tomto odstavci.

3.   Ve velmi řídce osídlených oblastech režimy regionální provozní podpory předcházejí nebo snižují vylidňování za těchto podmínek:

4.   V nejvzdálenějších regionech poskytují režimy provozní podpory náhradu za dodatečné provozní náklady, které v uvedených regionech vznikly v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, za předpokladu, že příjemci vyvíjejí v některém z nejvzdálenějších regionů svou hospodářskou činnost, pokud roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory uplatňovaných v rámci tohoto nařízení nepřesáhne jakýkoli z následujících procentních podílů:

12)

V článku 21 se odstavec 16 mění takto:

13)

V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Způsobilým podnikem je jakýkoli nekotovaný malý podnik v době do pěti let od své registrace, který splňuje tyto podmínky:

Pokud jde o způsobilé podniky, které nepodléhají registraci, lze za počátek pětiletého období způsobilosti považovat buď okamžik, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo kdy mu vznikla daňová povinnost z hospodářské činnosti.

Odchylně od písmene c) prvního pododstavce jsou podniky vzniklé spojením podniků způsobilých pro podporu podle tohoto článku rovněž považovány za způsobilé podniky, a to do pěti let od registrace nejstaršího podniku, který se spojení účastnil.“;

14)

V článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Podpora na projekty v oblasti výzkumu a vývoje, včetně projektů, které obdržely značku kvality – pečeť excelence v rámci nástroje pro malé a střední podniky, který je součástí programu Horizont 2020, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.“;

15)

V čl. 31 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

16)

V článku 52 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.   Namísto stanovení způsobilých nákladů podle odstavce 2 lze maximální výši podpory na projekt stanovit na základě výběrového řízení ve smyslu odstavce 4.“;

17)

Článek 53 se mění takto:

18)

V čl. 54 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V obou případech nesmí maximální výdaje, pro něž platí povinná územní vázanost, v žádném případě překročit 80 % z celkového rozpočtu produkce.

Členský stát může rovněž vyžadovat, aby produkční činnosti na projektech, jež mají být způsobilé z hlediska podpory, dosáhly na dotyčném území určitého minimálního objemu, tento objem však nesmí překročit 50 % z celkového rozpočtu produkce.“;

19)

V článku 55 se odstavec 12 nahrazuje tímto:

„12.   U podpory, která nepřesahuje 2 miliony EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 10 a 11 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.“;

20)

Za článek 56 se vkládají nové oddíly 14 a 15, které znějí:

„ODDÍL 14

Podpora na regionální letiště

Článek 56a

Podpora na regionální letiště

1.   Investiční podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3 až 14 tohoto článku a v kapitole I.

2.   Provozní podpora na letiště je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3, 4, 10 a 15 až 18 tohoto článku a v kapitole I.

3.   Letiště musí být otevřené všem potenciálním uživatelům. V případě fyzického omezení kapacity se přidělování provádí podle relevantních, objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.

4.   Podpora se neposkytne na přemístění stávajících letišť či na vytvoření nového letiště pro přepravu cestujících, včetně přeměny stávajícího malého letiště na letiště pro přepravu cestujících.

5.   Dotčená investice nesmí přesáhnout rámec toho, co je na základě přiměřených odhadů objemu provozu nutné pro splnění střednědobého očekávaného objemu provozu.

6.   Investiční podpora se neposkytne letišti, jež se nachází ve vzdálenosti do 100 km nebo 60 minut jízdy autem, autobusem, vlakem nebo vysokorychlostním vlakem od stávajícího letiště, z něhož jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008.

7.   Odstavce 5 a 6 se nepoužijí na letiště s průměrným ročním pohybem do 200 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta, pokud se nepředpokládá, že investiční podpora do uplynutí dvou účetních období po poskytnutí podpory povede ke zvýšení průměrného ročního pohybu nad 200 000 cestujících. Investiční podpora poskytovaná těmto letištím musí být buď v souladu s odstavcem 11, nebo s odstavci 13 a 14.

8.   Odstavec 6 se nepoužije v případě, že investiční podpora je poskytnuta letišti vzdálenému méně než 100 km od stávajících letišť, z nichž jsou provozovány pravidelné letecké služby ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (ES) č. 1008/2008, za podmínky, že cesta mezi každým z těchto jiných stávajících letišť a letištěm, kterému je poskytována podpora, nevyhnutelně vyžaduje buď celkovou dobu na cestu prostředky námořní dopravy nejméně 90 minut, nebo použití letecké dopravy.

9.   Investiční podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním pohybem nad 3 miliony cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od investiční podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního pohybu na letišti nad 3 miliony cestujících během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.

10.   Podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním objemem nákladní dopravy větším než 200 000 tun během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta. Od podpory se neočekává, že povede ke zvýšení průměrného ročního objemu nákladní dopravy na letišti nad 200 000 tun během dvou účetních období následujících po poskytnutí podpory.

11.   Výše investiční podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

12.   Způsobilými náklady jsou náklady související s investicemi do letištní infrastruktury, včetně nákladů na plánování.

13.   Výše investiční podpory nesmí přesáhnout:

14.   Maximální intenzity podpory stanovené v odstavci 13 se mohou v případě letišť nacházejících se v odlehlých regionech zvýšit o 20 procentních bodů.

15.   Provozní podpora se neposkytne letištím s průměrným ročním pohybem větším než 200 000 cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta.

16.   Výše provozní podpory nesmí přesáhnout částku, která je nezbytná k pokrytí provozních ztrát a vygenerování přiměřeného zisku za příslušné období. Podpora se poskytne buď ve formě předem stanovených pravidelných splátek, které se během období, pro které je podpora poskytována, nesmí zvyšovat, nebo ve formě následně stanovených částek vycházejících ze zjištěných provozních ztrát.

17.   Provozní podpora nesmí být vyplacena za žádný kalendářní rok, během něhož roční pohyb letiště přesáhne 200 000 cestujících.

18.   Poskytnutí provozní podpory nesmí být podmíněno uzavřením dohod s konkrétními leteckými společnostmi týkajících se letištních poplatků, plateb za marketing nebo jiných finančních aspektů činností těchto leteckých společností na uvedeném letišti.

ODDÍL 15

Podpora na přístavy

Článek 56b

Podpora na námořní přístavy

1.   Podpora na námořní přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:

3.   Náklady na činnosti, které nesouvisí s dopravou, včetně nákladů na průmyslová výrobní zařízení působící v přístavu, kanceláře nebo obchody, jakož i náklady na superstrukturu přístavu, nejsou způsobilé.

4.   Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice nebo bagrování pod vodou. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

5.   Intenzita podpory na investici uvedenou v odst. 2 písm. a) nesmí překročit:

Intenzita podpory nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů stanovených v odst. 2 písm. b) a c) až do výše stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).

6.   V případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, lze intenzity podpory stanovené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b) a c) navýšit o 10 procentních bodů a v případě investic, které jsou realizovány v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, o 5 procentních bodů.

7.   Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti.

8.   Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

9.   U podpory, která nepřesahuje 5 milionů EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.

Článek 56c

Podpora na vnitrozemské přístavy

1.   Podpora na vnitrozemské přístavy je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I.

2.   Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:

3.   Náklady na činnosti, které nesouvisí s dopravou, včetně nákladů na průmyslová výrobní zařízení působící v přístavu, kanceláře nebo obchody, jakož i náklady na superstrukturu přístavu, nejsou způsobilé.

4.   Výše podpory nepřesáhne výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice nebo bagrování pod vodou. Od způsobilých nákladů se odečte provozní zisk, a to buď ex ante na základě odůvodněných odhadů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vyžádání.

5.   Maximální intenzita podpory nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů stanovených v čl. 4 odst. 1) písm. ff).

6.   Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti.

7.   Podporovaná přístavní infrastruktura je k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, za rovných a nediskriminačních tržních podmínek.

8.   U podpory, která nepřesahuje 2 miliony EUR, lze alternativně k použití metod uvedených v odstavcích 4 a 5 stanovit maximální výši podpory jako 80 % způsobilých nákladů.“;

21)

Článek 58 se mění takto:

22)

V příloze II se část II nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení;

23)

Příloha III se mění takto:

20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/19

(1)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listině Chorvatské republiky v souvislosti s jejím přistoupením k Evropské unii (2) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 25. listopadu 2016. Podpis dohody jménem Evropské unie byl schválen rozhodnutím Rady (EU) 2016/1995 (3) a uzavření dohody rozhodnutím Rady (EU) 2017/730 (4).

(2)

Podle dohody má Evropská unie navýšit stávající objem celní kvóty EU přidělený Brazílii o 78 000 tun pro „surový třtinový cukr, určený k rafinaci“, čísla položek v sazebníku 1701.13.10 a 1701.14.10, přičemž současná sazba v rámci kvóty ve výši 98 EUR za tunu bude zachována, a navýšit stávající objem celní kvóty EU přidělený „kterékoli třetí zemi“ o 36 000 tun pro „surový třtinový cukr, určený k rafinaci“, čísla položek v sazebníku 1701.13.10 a 1701.14.10, přičemž současná sazba v rámci kvóty ve výši 98 EUR za tunu bude zachována.

(3)

Pokud jde o 78 000 tun přidělených Brazílii v rámci celní kvóty EU, stanoví dále dohoda, že Evropská unie nezávisle použije během prvních šesti let, během nichž je tento objem k dispozici, vázanou sazbu v rámci kvóty nejvýše 11 EUR za tunu a v sedmém roce vázanou sazbu v rámci kvóty nejvýše 54 EUR za tunu.

(4)

Nařízením Komise (ES) č. 891/2009 (5) se stanoví otevření a správa některých celních kvót v odvětví cukru, včetně těch, které pocházejí z Brazílie nebo z kterékoli třetí země. Za účelem provedení celních kvót na cukr stanovených v dohodě je nutné změnit uvedené nařízení.

(5)

Navrhované změny by se měly použít ode dne vstupu dohody v platnost.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/22

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 634/2007 (2) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 427/2013 (3) se povoluje selenomethionin ze Saccharomyces cerevisiae NCYC R397 jako doplňková látka.

(2)

Komise obdržela žádost o změnu podmínek povolení, pokud jde o charakteristiku uvedené doplňkové látky. K žádosti byly přiloženy příslušné podpůrné údaje. Komise žádost zaslala Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Žadatel původně žádal o zařazení obsahu selenocysteinu do charakteristiky doplňkové látky, ale nakonec tuto změnu stáhl; proto se žádost týká pouze zvýšení maximálního obsahu selenu ve stávajícím povolení doplňkové látky.

(3)

Úřad ve svém stanovisku ze dne 20. října 2016 (4) dospěl k závěru, že požadovaná změna neovlivní bezpečnost a účinnost produktu, a připomněl riziko pro bezpečnost uživatelů výrobku. Stávající právní akt o povolení obsahuje ustanovení, které se zabývá odpovídajícím řešení tohoto rizika.

(4)

Z posouzení pozměněného přípravku vyplývá, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny.

(5)

Nařízení (ES) č. 634/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/24

(1)

Dne 23. června 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/386/SZBP (1).

(2)

Rada neuznává a nadále odsuzuje protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací a bude se i nadále zasazovat o plné provádění své politiky neuznání.

(3)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2014/386/SZBP by měla být platnost omezujících opatření prodloužena do dne 23. června 2018.

(4)

Rozhodnutí 2014/386/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/25

(1)

V dopisech ze dne 28. listopadu 2011 a ze dne 27. února 2012 Komise požádala Německo o doplňující informace týkající se výroční zprávy za rok 2010 o státní podpoře v odvětví zemědělství, kterou Německo předložilo v souladu s článkem 26 nařízení Rady (EU) 2015/1589 (2). Německo na tyto otázky odpovědělo dopisy ze dne 16. ledna 2012 a ze dne 27. dubna 2012. S ohledem na odpovědi Německa bylo zjištěno, že Německo poskytlo státní podporu německému odvětví mléka a mléčných výrobků na základě zákona o mléku a tucích z roku 1952 (Gesetz über den Verkehr mit Milch, Milcherzeugnissen und Fetten, dále jen „zákon o mléku a tucích“).

(2)

Dopisem ze dne 2. října 2012 Komise Německo informovala, že dotyčná podpora byla zaevidována jako neoznámená podpora pod registračním číslem SA.35484 (2012/NN). V dopisech ze dne 16. listopadu 2012, 7., 8., 11., 13., 14., 15. a 19. února, 21. března, 8. dubna, 28. května, 10. a 25. června a 2. července 2013 Německo předložilo další informace.

(3)

Dopisem ze dne 17. července 2013 (3) sdělila Komise Německu své rozhodnutí zahájit s ohledem na určitá dílčí opatření provedená podle zákona o mléku a tucích řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). V tomtéž dopise dospěla Komise k závěru, že další dílčí opatření buď pro období od 28. listopadu 2001 do 31. prosince 2006 nebo pro období od 1. ledna 2007 nebo pro obě období jsou slučitelná s vnitřním trhem nebo nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU nebo nespadají do oblasti působnosti předpisů o státní podpoře.

(4)

Pokud jde o dílčí opatření, jichž se týká toto rozhodnutí, totiž dílčí výzkumná opatření, jež rozhodnutí o zahájení řízení označuje jako dílčí opatření BY 2, BY 11, BY 12 a BY 13 (dále jen „dílčí opatření“), Komise konstatovala, že tato dílčí opatření jeví všechny znaky státní podpory a že způsobilé náklady odpovídají způsobilým nákladům povoleným podle použitelných pravidel státní podpory (viz 203. a 209. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(5)

Komise však od Německa neobdržela dostatečné informace o intenzitě podpory, zejména zda intenzita podpory odpovídala sazbám povoleným podle použitelných pravidel státní podpory (viz 204., 205., 210. a 211. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení) a v důsledku toho vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti dílčích opatření s vnitřním trhem (viz 206. a 212. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Komise proto požádala Německo, aby předložilo své připomínky a aby poskytlo veškeré informace, které by mohly pomoci při posuzování podpory týkající se období od 28. listopadu 2001 (viz 276. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(6)

V dopise ze dne 20. září 2013 předložilo Německo připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. Dopisy ze dne 22. září 2016 a 25. října 2016 předložilo Bavorské ministerstvo zemědělství další vysvětlení.

(7)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (4). Komise vyzvala ostatní zúčastněné strany, aby ve lhůtě jednoho měsíce předložily k dotyčným opatřením své připomínky. Komise od zúčastněných stran neobdržela konkrétní připomínky ohledně dílčích opatření.

(8)

Zákon o mléku a tucích je německý spolkový zákon, který vstoupil v platnost v roce 1952. Představuje právní rámec pro předmětná dílčí opatření a má neomezenou dobu platnosti.

(9)

Zákon o mléku a tucích zmocňuje v § 22 odst. 1 německé spolkové země (dále jen „spolkové země“) k výběru dávky na mléko od mlékáren na základě množství syrového mléka.

(10)

Podle § 22 odst. 2 zákona o mléku a tucích se prostředky získané z dávky na mléko používají výlučně k těmto účelům:

(11)

Podle § 22 odst. 2a zákona o mléku a tucích lze odchylně od druhého odstavce použít prostředky získané při výběru dávky na mléko též:

(12)

V Bavorsku byl výběr a použití dávky na mléko upraven v bavorském nařízení o dávce na mléko.

(13)

V Bavorsku byla dávka na mléko použita k financování dílčích výzkumných opatření uvedených ve 4. bodě odůvodnění, a to:

Poslední dílčí opatření bylo rovněž financováno z bavorského státního rozpočtu.

(14)

Zvláštní právní základ pro provádění dílčích opatření zahrnoval také:

(15)

Rozhodnutí o tom, jaký druh výzkumných projektů má být prováděn a financován z dávky na mléko, byla přijata zvláštním rozhodovacím procesem zahrnujícím různé úrovně rozhodování: předsednictvo Státní asociace bavorského mlékárenského průmyslu vydává seznam předem vybraných projektů a předkládá jej na hlasování valné hromady této asociace. Valná hromada hlasuje také o rozpočtu plánovaného projektu. Na základě tohoto hlasování a pololetního rozpočtového plánu Bavorského ministerstva zemědělství vydává ministerstvo správní předpisy schvalující výdaje na vybrané výzkumné projekty. O každém projektu se rozhoduje samostatně.

(16)

Německo ohledně podmínek slučitelnosti požadovaných v rozhodnutí o zahájení řízení poskytlo tyto informace:

(17)

Projekt byl realizován v letech 2008 až 2012. Příjemcem byla Technische Universität München.

(18)

Celkový rozpočet projektu činil 600 000 EUR. Finanční prostředky jsou rozčleněny takto:

Tabulka 1

(19)

Výše podpory pocházející z dávky na mléko činila 150 000 EUR a představovala 25 % z celkového rozpočtu výzkumného projektu.

(20)

Cílem projektu byla modernizace stávajících metod analýzy mléka a dotazníků pro specifické otázky týkající se mléka. Výsledky výzkumného projektu byly určeny k tomu, aby je mlékárenské podniky v Bavorsku používaly při produkci mléka a zpracování mléčných produktů.

(21)

Projekt byl realizován v letech 2002 až 2011. Podpora byla poskytována každoročně.

(22)

Rozpočet projektu a výše podpory byla tato:

Tabulka 2

Období 2002–2006

Tabulka 3

Období 2007–2012

(23)

Příjemcem byla společnost Milchwirtschaftlicher Verein Allgäu-Schwaben e. V., střední podnik (5) (dále jen „MSP“). Výsledky výzkumu byly prezentovány na různých národních a mezinárodních akcích a rovněž v řadě národních a mezinárodních vědeckých časopisů (6).

(24)

Ve svém dopise ze dne 20. září 2013 Německo vysvětlilo, že původně uvedlo nesprávný popis projektu, který byl pro účely rozhodnutí o zahájení řízení zvažován. Tato chyba byla způsobena záměnou s jiným projektem s podobným názvem, který byl zcela financován ze soukromých zdrojů. Německo poskytlo o projektu, který byl financován z dávky na mléko, tyto nové informace:

(25)

Cílem projektu bylo hledání vzájemných vazeb mezi bakterií Listeria monocytogenes a bakterií při zrání pod červeným mazem. Projekt sloužil základnímu mikrobiálnímu výzkumu. V důsledku toho byl prokázán mimořádný inhibiční potenciál některých kmenů Pichia norvegensis proti Listeria monocytogenes – zjištění, které nebylo dříve vědecky popsáno. Výsledek nemohl být okamžitě použit při výrobě sýra, jelikož musel být dále objasněn základní molekulární charakter inhibičního principu.

(26)

Projekt byl realizován v letech 2006 až 2008. Rozpočet projektu činil 30 000 EUR. Byl financován v plné výši z dávek na mléko.

(27)

Příjemcem byla Technische Universität München, veřejná nezisková vysokoškolská instituce.

(28)

Projekt byl realizován v letech 2010 a 2011. Způsobilé náklady činily 73 234,58 EUR. Podpora byla poskytnuta v roce 2010 a pocházela ze dvou zdrojů: z dávky na mléko a z bavorského státního rozpočtu. Výše podpory vyplacená z dávky na mléko činila 26 500 EUR a výše podpory vyplacená z bavorského státního rozpočtu činila 26 500 EUR. Intenzita podpory byla tedy 72,4 %.

(29)

Příjemcem byla společnost Milchprüfring Bayern e. V., SMP (7). Výsledky výzkumu byly prezentovány na různých národních a mezinárodních akcích a rovněž v řadě národních a mezinárodních vědeckých časopisů (8).

(30)

V rozhodnutí o zahájení řízení zaujala Komise názor, že dotčená dílčí opatření jeví všechny znaky státní podpory.

(31)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(32)

Podpora byla poskytnuta převážně z dávky na mléko. V případě dílčího opatření BY 13 byla podpora rovněž poskytnuta ze státního rozpočtu Bavorska.

(33)

Finanční prostředky pocházející ze státního rozpočtu Bavorska představují státní prostředky. Finanční prostředky pocházející z dávky na mléko jsou rovněž považovány za státní prostředky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU z těchto důvodů:

(34)

Podle ustálené judikatury není přiměřené rozlišovat mezi případy, v nichž je podpora poskytnuta bezprostředně státem, a případy, v nichž je podpora poskytnuta veřejným nebo soukromým zařízením, které k tomu určil či zřídil stát. Aby poskytnuté výhody mohly být považovány za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, musí být zaprvé poskytnuty přímo nebo nepřímo ze státních prostředků a zadruhé musí být přičitatelné státu.

(35)

Pokud jde o výše popsaná opatření, je zřejmé, že dávka je vybírána na základě federálního zákona, zákona o mléku a tucích, ve spojení s bavorskou úpravou týkající se dávky na mléko.

(36)

Zejména § 22 odst. 1 první věta zákona o mléku a tucích stanoví, že vlády spolkových zemí mohou po konzultaci se zemským sdružením nebo profesními organizacemi společně vybírat dávky od mlékáren, středisek na sběr mléka a mléčných výrobků, aby podpořily mléčný průmysl.

(37)

Podle § 22 odst. 1 druhé věty zákona o mléku a tucích mohou vlády spolkových zemí na žádost zemského sdružení nebo profesních organizací společně vybírat až 0,2 centy na kilogram syrového mléka. Suverenitu ohledně dávky tedy jasně mají spolkové země.

(38)

Právním základem pro vybírání dávky na mléko v Bavorsku je bavorské nařízení o dávce na mléko, které upravuje podrobná opatření, včetně výše dávky. Z toho vyplývá, že výběr dávky na mléko je regulován bavorskou vládou, tedy státem. Tento závěr nemění ani skutečnost, že dotčené nařízení se vydává po konzultaci s příslušným zemským sdružením zastupujícím mlékárenský průmysl.

(39)

V tomto případě je dávka vybírána od soukromých podniků – mlékáren. Příjem z této dávky plyne do bavorského rozpočtu před tím, než se použije na financování dílčích výzkumných opatření. Proto se má za to, že je pod veřejnou kontrolou.

(40)

Komise došla k závěru, že opatření financovaná z fondu pro dávky na mléko jsou poskytována ze státních prostředků a jsou přičitatelná státu.

(41)

Příjemci byli tito: Technische Universität München (dílčí opatření BY 2 a BY 12), Milchwirtschaftlicher Verein Allgäu-Schwaben e. V. (dílčí opatření BY 11) a Milchprüfring Bayern e. V. (dílčí opatření BY 13).

(42)

Technische Universität München je veřejná výzkumná organizace. V případě dílčího opatření BY 2 je třeba ji považovat za podnik, protože vykonávala hospodářskou činnost, a to smluvní výzkum v oblasti zemědělství s cílem poskytnout praktické výsledky, které budou použity při výrobě mléka producenty mléka a mléčných výrobků a mlékárnami. Hospodářská povaha činnosti je zdůrazněna skutečností, že na financování výzkumného projektu podílely se podílely i soukromé podniky (skupina podniků Theo Miller, viz 18. bod odůvodnění). Je možné dojít k závěru, že výzkumná organizace vykonávala smluvní výzkum a že poskytla výsledky výzkumu podnikům.

(43)

V případě dílčího opatření BY 12 nemůže být Technische Universität München považována za podnik, protože nevykovávala hospodářskou činnost, když prováděla nezávislý výzkum pro získání základních znalostí v oblasti mikrobiologie. Jak bylo uvedeno v 24. bodě odůvodnění, Německo předložilo nové informace o tomto dílčím opatření, které nebylo v rozhodnutí o zahájení řízení zhodnoceno. Podle nových informací se výzkumný projekt v rámci dílčího opatření BY 12 týká nezávislého výzkumu, konkrétně základního výzkumu v oblasti mikrobiologie bez přímé praktické realizace.

(44)

Milchwirtschaftlicher Verein Allgäu-Schwaben e. V. (dílčí opatření BY 11) a Milchprüfring Bayern e. V. (dílčí opatření BY 13) jsou formy organizací zástupců z řad producentů mléka a odvětví mléka a mléčných výrobků v Bavorsku, které mají soukromoprávní povahu, vykonávají různé hospodářské činnosti a poskytují služby v zájmu bavorských producentů mléka, zpracovatelů mléka a dalších hospodářských subjektů v odvětví mléka a mléčných výrobků. V rámci dílčích opatření BY 11 a BY 13 prováděly smluvní výzkum v zemědělské oblasti s cílem poskytnout praktické výsledky, které by mlékárny a producenti mléka a mléčných výrobků využili při výrobě mléka. V Německu jsou označeny jako MSP.

(45)

Tito tři vybraní příjemci jako podniky obdrželi selektivní výhodu, jelikož náklady na projekt, které tvoří součást jejich hospodářské činnosti a které by obvykle musely být hrazeny z jejich vlastního rozpočtu, byly financovány prostředky pocházejícími ze státního rozpočtu a dávek na mléko.

(46)

Podle judikatury Soudního dvora vede posílení konkurenčního postavení podniku díky poskytnutí státní podpory za normálních okolností k narušení hospodářské soutěže oproti konkurenčním podnikům, které tuto podporu nedostávají (9). Podpora podniku, který svou činnost provozuje na otevřeném trhu v rámci Unie, by mohla narušit obchod mezi členskými státy (10). V období 2001 až 2012 dosáhl obchod se zemědělskými výrobky v Unii značného objemu. Například dovoz a vývoz činil u výrobků, které spadají do čísla 0401 kombinované nomenklatury (mléko a smetana, nezahuštěné, bez přídavku cukru a sladidel) (11),1,2 miliardy EUR, resp. 957 mil. EUR v roce 2011 (12).

(47)

Dílčí opatření, která jsou předmětem tohoto rozhodnutí, jsou zaměřena na podporu výzkumných činností průmyslových smluvních vztahů v zemědělském odvětví, zejména v odvětví mléka a mléčných výrobků. Vzhledem k rozsáhlému obchodu s mléčnými výrobky lze tudíž vycházet z toho, že předmětná dílčí opatření narušují hospodářskou soutěž nebo jejím narušením hrozí a narušují obchod mezi členskými státy.

(48)

Lze proto dospět k závěru, že dílčí opatření BY 2, BY 11 a BY 13 se považují za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, zatímco dílčí opatření BY 12 se nepovažuje za státní podporu, protože příjemce nevykonával hospodářskou činnost.

(49)

Podle čl. 108 odst. 3 SFEU mají členské státy povinnost informovat Komisi o každém plánu poskytnout podporu a tuto podporu neposkytnou, dokud ji Komise neschválí jako slučitelnou (stávající povinnost). Německo neoznámilo Komisi dílčí opatření BY 2, BY 11 a BY 13 před jejich provedením.

(50)

Dílčí opatření BY 2, BY 11 a BY 13 představují novou podporu ve smyslu čl. 1 písm. c) nařízení (EU) 2015/1589. Žádná z kritérií stávající podpory nejsou splněna. Podpora neexistuje zejména ve smyslu čl. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2015/1589, neboť byla poskytnuta po vstupu SFEU v platnost (dílčí opatření BY 2 vstoupilo v platnost v roce 2008, dílčí opatření BY 11 vstoupilo v platnost v roce 2002 a dílčí opatření BY 13 vstoupilo v platnost v roce 2010) a promlčecí lhůta 10 let ještě neuplynula (promlčecí lhůta byla přerušena 28. listopadu 2011, viz 152. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(51)

Jelikož tyto nové podpory nebyly oznámeny Komisi před jejich poskytnutím, jsou tedy protiprávní.

(52)

V souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU mohou podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, být považovány za slučitelné s vnitřním trhem, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(53)

Podle oznámení Komise o pravidlech, která se používají při posuzování protiprávních státních podpor (13), je zapotřebí protiprávní podpory, tj. podpory poskytnuté v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU, posuzovat podle pravidel platných v době poskytnutí podpory.

(54)

Byly přijaty specifické pokyny pro podporu výzkumu. Podpora poskytnutá v období od 28. listopadu 2001 do 31. prosince 2006 se má posuzovat s ohledem na rámec Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje (14) (dále jen „rámec Společenství z roku 1996“). Podpora poskytnutá po 1. lednu 2007 se má posuzovat s ohledem na rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (15) (dále jen „rámec Společenství pro období 2007–2013“).

(55)

Dílčí opatření BY 2, BY 11 a BY 13 jsou považována za průmyslový výzkum definovaný v druhé odrážce přílohy I rámce Společenství z roku 1996 a bodu 2.2 písm. f) rámce Společenství pro období 2007–2013, neboť tato dílčí opatření byla zaměřena na významné zlepšení a získání znalostí o mléčných výrobcích a výrobních procesech a měla praktické důsledky pro odvětví mléka a mléčných výrobků. Výsledky těchto výzkumných projektů byly přímo použitelné podniky v odvětví mléka a mléčných výrobků v jejich výrobních cyklech, neboť byly zaměřeny na dosažení lepší kvality produkovaných mléčných produktů. Například výzkumný projekt v rámci dílčího opatření BY 2 týkající se zvýšení obsahu mléčných bílkovin, do kterého byly přímo zapojeny soukromé podniky; výzkumný projekt v rámci dílčího opatření BY 11 související s moderní analýzou kvality mléka a výzkumný projekt v rámci dílčího opatření BY 13 týkající se zavedení nového systému biosenzoru pro rutinní testování v praxi.

(56)

Slučitelnost způsobilých nákladů byla již kladně posouzena v rozhodnutí o zahájení řízení (viz 203. a 209. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Proto musí být intenzita podpory posuzována i nadále (viz 204., 205., 210. a 211. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení) (viz 5. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

(57)

Dílčí opatření BY 2 musí být posouzeno s ohledem na rámec Společenství pro období 2007–2013, protože podpora byla poskytnuta v období 2008–2012.

(58)

Podle bodu 5.1.2 písm. b) rámce Společenství pro období 2007–2013 je pro průmyslový výzkum povolena intenzita podpory až do výše 50 %. Intenzita podpory dílčího opatření BY 2 činila 25 % (viz 19. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), a byla tedy v rámci povoleného limitu.

(59)

Lze proto dospět k závěru, že dílčí opatření BY 2 je slučitelné s vnitřním trhem, jelikož je dodržena intenzita podpory uvedená v bodě 5.1.2 písm. b) rámce Společenství pro období 2007–2013.

(60)

Vzhledem k tomu, že dílčí opatření BY 11 bylo poskytnuto v období mezi lety 2002 a 2011, musí být tato podpora posouzena s ohledem na oba pokyny pro podporu výzkumu: rámec Společenství z roku 1996 s obdobím provádění od 28. listopadu 2001 do 31. prosince 2006 a rámec Společenství pro období 2007–2013 s obdobím provádění od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2011.

(61)

Během období provádění od 28. listopadu 2001 do 31. prosince 2006 byla intenzita podpory povolená pro průmyslový výzkum 50 % (bod 5.3 rámce Společenství z roku 1996). Dalších 10 procentních bodů bylo povoleno, pokud byla podpora poskytnuta MSP (bod 5.10.1 rámce Společenství z roku 1996). Další zvýšení o 10 procentních bodů bylo povoleno, pokud byly výsledky projektu veřejně šířeny a zveřejněny (bod 5.10.4 písm. c) rámce Společenství z roku 1996). Podpora poskytovaná v rámci dílčího opatření BY 11 je v souladu s těmito pravidly intenzity podpory, jelikož tato podpora byla poskytnuta MSP a výsledky byly prezentovány v rámci různých mezinárodních a národních vědeckých akcí a publikací a činila méně než 70 % způsobilých nákladů (viz 22. bod odůvodnění a tabulka 2 tohoto rozhodnutí).

(62)

Během období provádění od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2011 byla intenzita podpory povolená pro průmyslový výzkum 50 % (bod 5.1.2 písm. b) rámce Společenství pro období 2007–2013). Dalších 10 procentních bodů bylo povoleno, pokud byla podpora poskytnuta MSP (bod 5.1.3 písm. a) rámce Společenství pro období 2007–2013). Další zvýšení o 15 procentních bodů až na maximální intenzitu podpory ve výši 80 % bylo povoleno, pokud byly výsledky projektu veřejně šířeny a zveřejněny (bod 5.1.3 písm. c) rámce Společenství pro období 2007–2013). Podpora poskytovaná v rámci dílčího opatření BY 11 je v souladu s těmito pravidly intenzity podpory, jelikož tato podpora byla poskytnuta MSP a výsledky byly prezentovány v rámci různých mezinárodních a národních vědeckých akcí a publikací a činila méně než 75 % způsobilých nákladů (viz 21. bod odůvodnění a tabulka 3 tohoto rozhodnutí).

(63)

Příjemce, společnost Milchwirtschaftlicher Verein Allgäu-Schwaben e. V, splňuje označení jako MSP, jelikož počet jejích zaměstnanců a roční obrat je nižší než hranice stanovená v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (16) (viz 23. bod odůvodnění). Seznam různých mezinárodních a národních vědeckých akcí a publikací uvedený ve stejném bodě odůvodnění uvádí 38 přednášek a 29 publikací.

(64)

Dílčí opatření BY 13 musí být posouzeno s ohledem na rámec Společenství pro období 2007–2013, jelikož byla podpora poskytnuta v roce 2010.

(65)

Intenzita podpory byla pro průmyslový výzkum povolena ve výši 50 % (bod 5.1.2 písm. b) rámce Společenství pro období 2007–2013). Dalších 10 procentních bodů bylo povoleno, pokud byla podpora poskytnuta MSP (bod 5.1.3 písm. a) rámce Společenství pro období 2007–2013). Další zvýšení o 15 procentních bodů až na maximální intenzitu podpory ve výši 80 % bylo povoleno, pokud byly výsledky projektu veřejně šířeny a zveřejněny (bod 5.1.3 písm. c) rámce Společenství pro období 2007–2013). Podpora poskytnutá v rámci dílčího opatření BY 13 je v souladu s těmito pravidly intenzity podpory, jelikož tato podpora byla poskytnuta MSP a výsledky byly prezentovány v rámci různých mezinárodních a národních vědeckých akcí a publikací a činila méně než 75 % způsobilých nákladů (viz 26 a 27. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

(66)

Příjemce, společnost Milchprüfring Bayern e. V, splňuje označení jako MSP, jelikož počet jejích zaměstnanců a roční obrat je nižší než hranice stanovená v doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (17) (viz 29. bod odůvodnění). Seznam různých mezinárodních a národních vědeckých akcí a publikací uvedený ve stejném bodě odůvodnění uvádí 12 přednášek a 12 publikací.

(67)

Lze proto dospět k závěru, že dílčí opatření BY 2, BY 11 a BY 13 jsou slučitelná s vnitřním trhem,

20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/34

(1)

Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu. Stanoví zejména, že produkty živočišného původu smějí být dováženy pouze z třetích zemí nebo z částí třetích zemí, které jsou uvedeny v seznamu vypracovaném v souladu s uvedeným nařízením.

(2)

Nařízení (ES) č. 854/2004 rovněž stanoví, že při vypracovávání a aktualizaci těchto seznamů musí být zvláště přihlédnuto k výsledkům kontrol Unie provedených v třetích zemích a zárukám příslušných orgánů třetích zemí, pokud jde o soulad nebo rovnocennost s předpisy Unie, které se týkají krmiv a potravin, a pravidly o zdraví zvířat stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (2).

(3)

Rozhodnutí Komise 2006/766/ES (3) uvádí třetí země, které splňují podmínky uvedené v nařízení (ES) č. 854/2004, a mohou tedy zaručit, že uvedené produkty splňují hygienické podmínky stanovené na ochranu zdraví spotřebitele v právních předpisech Unie, a mohou být tudíž vyváženy do Unie. Příloha II uvedeného rozhodnutí konkrétně stanoví seznam třetích zemí a území, ze kterých je povolen dovoz produktů rybolovu určených k lidské spotřebě do Unie. Tento seznam uvádí rovněž omezení týkající se takového dovozu z určitých třetích zemí.

(4)

Příslušné orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Gruzie požádaly Komisi o povolení dovozu produktů rybolovu do Unie. Unie provedla v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a v Gruzii kontroly, jež prokázaly, že příslušné orgány poskytují odpovídající záruky ve smyslu čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 882/2004. Na základě dostupných informací a záruk mohou být Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Gruzie zařazeny do seznamu v příloze II rozhodnutí 2006/766/ES, pokud jde o produkty rybolovu.

(5)

Příslušné orgány Republiky Kiribati požádaly Komisi o povolení dovozu produktů rybolovu do Unie. Příslušné orgány Republiky Kiribati poskytly písemné záruky, jež se považují za odpovídající ve smyslu čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 882/2004. Na základě dostupných informací a těchto záruk může být Republika Kiribati zařazena do seznamu v příloze II rozhodnutí 2006/766/ES, pokud jde o produkty rybolovu.

(6)

Rozhodnutí 2006/766/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1)

mezi položky týkající Grenady a Ghany:

2)

mezi položky týkající se Keni a Jižní Koreji:

3)

mezi položky týkající se Madagaskaru a Myanmaru:

20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/36

20.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/38