ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 138

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
25. května 2017


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/890 ze dne 24. května 2017, kterým se provádí čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 224/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011

4

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 ze dne 13. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

57

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/893 ze dne 24. května 2017, kterým se mění přílohy I a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 a přílohy X, XIV a XV nařízení Komise (EU) č. 142/2011, pokud jde o ustanovení týkající se zpracovaných živočišných bílkovin ( 1 )

92

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/894 ze dne 24. května 2017, kterým se mění přílohy III a VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o genotypizaci ovcí ( 1 )

117

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/895 ze dne 24. května 2017 o povolení přípravku 3-fytázy z Komagataella pastoris (CECT 13094) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat a nosnice (držitel povolení Fertinagro Nutrientes S.L.) ( 1 )

120

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/896 ze dne 24. května 2017 o povolení přípravku 6-fytázy z Trichoderma reesei (ATCC SD-6528) jako doplňkové látky v pevné formě pro všechny druhy drůbeže a všechny druhy prasat (kromě sajících selat) (držitel povolení Danisco (UK) Ltd) ( 1 )

123

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/897 ze dne 24. května 2017 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

126

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise (EU) 2017/898 ze dne 24. května 2017, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o bisfenol A ( 1 )

128

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii

131

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2017/900 ze dne 22. května 2017 o zřízení ad hoc pracovní skupiny k článku 50 Smlouvy o Evropské unii, jíž předsedá generální sekretariát Rady

138

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/901 ze dne 24. května 2017, kterým se provádí rozhodnutí 2013/798/SZBP o omezujících opatřeních vůči Středoafrické republice

140

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/902 ze dne 23. května 2017, kterým se stanoví seznam inspektorů Unie, kteří mohou provádět inspekce podle nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (oznámeno pod číslem C(2017) 3252)

143

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/903 ze dne 23. května 2017, kterým se mění rozhodnutí 2011/163/EU o schválení plánů předložených třetími zeměmi v souladu s článkem 29 směrnice Rady 96/23/ES (oznámeno pod číslem C(2017) 3324)  ( 1 )

189

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

25.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2017/890

ze dne 24. května 2017,

kterým se provádí čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 224/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 224/2014 ze dne 10. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice (1), a zejména na čl. 17 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 10. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 224/2014.

(2)

Dne 17. května 2017 zařadil výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2127 (2013) jednu osobu na seznam osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 224/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 224/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2017.

Za Radu

předseda

L. GRECH


(1)  Úř. věst. L 70, 11.3.2014, s. 1.


PŘÍLOHA

Osoba uvedená v příloze tohoto nařízení se doplňuje na seznam uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 224/2014.

A.   Osoby

„12.

Abdoulaye HISSENE (další jména: a) Abdoulaye Issène; b) Abdoulaye Hissein; c) Hissene Abdoulaye; d) Abdoulaye Issène Ramadane; e) Abdoulaye Issene Ramadan; f) Issene Abdoulaye)

Datum narození: 1967

Místo narození: Ndele, Bamingui-Bangoran, Středoafrická republika

Státní příslušnost: Středoafrická republika

Cestovní pas č.: diplomatický pas Středoafrické republiky číslo D00000897, vydaný dne 5. dubna 2013 (platný do 4. dubna 2018)

Adresa: a) KM5, Bangui, Středoafrická republika; b) Nana-Grebizi, Středoafrická republika

Datum označení ze strany OSN:17. května 2017

Další informace: Abdoulaye Hissène byl dříve ministrem mládeže a sportu v rámci kabinetu bývalého prezidenta Středoafrické republiky Michela Djotodii. Předtím byl předsedou politické strany „Úmluva vlastenců pro spravedlnost a mír“. Působil rovněž jako vůdce ozbrojených milicí v Bangui, zejména ve čtvrti „PK5“ (3. okrsek).

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Další informace:

 

Abdoulaye Hissène a další členové skupiny ex-Séléka spolupracovali s narušiteli z řad anti-balaka spojenými s bývalým prezidentem Středoafrické republiky Françoisem Bozizém, včetně Maxima Mokoma, s cílem podnítit v září 2015 násilné protesty a střety v rámci neúspěšného pokusu o převrat a svržení vlády v době, kdy se tehdejší prozatímní prezidentka Catherine Samba Panzaová účastnila zasedání Valného shromáždění OSN konaného v roce 2015. Vláda Středoafrické republiky obvinila Mokoma, Hissèna a další z několika trestných činů, včetně vraždy, žhářství, mučení a rabování, k nimž došlo v souvislosti s neúspěšným pokusem o převrat.

 

V roce 2015 se Hissène stal jedním z hlavních vůdců ozbrojených milic se základnou v banguiské čtvrti „PK5“, které tvořilo více než 100 mužů. Z pozice této funkce bránil volnému pohybu a návratu orgánů státní moci do této oblasti, mimo jiné prostřednictvím protiprávního zdanění dopravy a obchodních činností. Ve druhé polovině roku 2015 působil Hissène v Bangui jako představitel tzv. „Nairobistů“ v rámci skupiny ex-Séléka vyvíjejících činnost společně s bojovníky anti-balaka, kterým velel Mokom. Ozbrojení muži pod vedením Harouna Gayea a Hissèna se zúčastnili násilných incidentů, k nimž došlo v Bangui mezi 26. zářím a 3. říjnem 2015.

 

Členové Hissènovy skupiny jsou podezřelí z účasti na útoku spáchaném 13. prosince 2015 – tj. dne, kdy se konalo ústavní referendum, – na vůz Mohameda Moussy Dhaffaneho, vůdce skupiny ex-Séléka. Hissène je obviněn z vyvolání násilí v banguiské čtvrti KM5, v jehož důsledku bylo pět osob zabito a dvacet osob zraněno a které zabránilo místním obyvatelům, aby se zúčastnili ústavního referenda. Hissène hlasování ohrozil tím, že zorganizoval sérii odvetných útoků mezi různými skupinami.

 

Dne 15. března 2016 zadržela Hissèna policie na banguiském letišti M'poko a převezla jej na oddělení dokumentace a vyšetřování národního četnictva. Jeho milice ho následně za použití síly osvobodily a odcizily jednu zbraň, kterou předtím policii předala mise MINUSCA v rámci žádosti o výjimku schválenou daným výborem.

 

Dne 19. června 2016 po zatčení muslimských obchodníků vnitřními bezpečnostními silami v „PK 12“ unesly milice Gaya a Hissèna v Bangui pět místních policistů. Příslušníci mise MINUSCA se 20. června pokusili policisty osvobodit. Při tomto pokusu o osvobození rukojmích došlo k přestřelce mezi ozbrojenými muži pod vedením Hissèna a Gayea a příslušníky mírové mise, při které bylo nejméně šest osob zabito a jeden příslušník mírové mise zraněn.

 

Dne 12. srpna 2016 se Hissène postavil do čela konvoje sestávajícího ze šesti vozidel a doprovázeného těžce vyzbrojenými osobami. Konvoj prchající z Bangui byl zachycen misí MINUSCA jižně od Sibutu. Při cestě konvoje na sever došlo na několika kontrolních stanovištích k přestřelce mezi jeho doprovodem a vnitřními bezpečnostními silami. Konvoj byl poté zastaven příslušníky mise MINUSCA 40 kilometrů jižně od Sibutu. Po intenzivní vzájemné palbě zadrželi příslušníci mise MINUSCA 11 mužů, Hissènovi a několika dalším se však podařilo utéct. Příslušníci mise MINUSCA získali od zatčených osob informace, že konvoji velel Hissène a že cílem konvoje bylo město Bria, kde se měl zúčastnit shromáždění skupin ex-Séléka pořádaného Nourredinem Adamem.

 

V srpnu a září 2016 navštívila Sibut dvakrát skupina odborníků s cílem provést kontrolu jednotlivých součástí konvoje Hissèna, Gayea a Hamita Tidjaniho, který mise MINUSCA 13. srpna zadržela. Skupina odborníků rovněž provedla kontrolu střeliva zadrženého 16. srpna v Hissènově domě. V šesti vozech a u zadržených osob bylo nalezeno smrtící i nesmrtící vojenské vybavení. Dne 16. srpna 2016 provedlo ústřední četnictvo razii v Hissènově domě v Bangui. Bylo nalezeno více než 700 zbraní.

 

Dne 4. září 2016 zahájila skupina příslušníků ex-Séléka, kteří přijeli na šesti motocyklech z města Kaga-Bandoro pro Hissèna a jeho přívržence, střelbu na příslušníky mise MINUSCA nedaleko města Dékoa. Během tohoto incidentu byl zabit jeden bojovník skupiny ex-Séléka a byli zraněni dva příslušníci mírové mise a jeden civilista.“


25.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/4


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/891

ze dne 13. března 2017,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 37 písm. a) body i), ii), iii) a vi) a čl. 37 písm. b), c) a d) body i), iii) až vi), viii), x), xi) a xii) a čl. 37 písm. e) bod i), čl. 173 odst. 1 písm. b), c), d) a f) až j), čl. 181 odst. 2, čl. 223 odst. 2 písm. a) a čl. 231 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 62 odst. 1 a čl. 64 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (3) a stanoví nová pravidla týkající se odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. Uvedené nařízení rovněž zmocňuje Komisi přijímat v tomto ohledu akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Uvedené akty by měly nahradit odpovídající ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (4).

(2)

V zájmu posílení vyjednávací pozice producentů ovoce a zeleniny a prosazování spravedlivějšího rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci by mělo být podporováno uznávání organizací producentů a jejich sdružení. Toho musí být dosaženo při současném dodržování vnitrostátních právních a správních struktur.

(3)

Měla by být přijata ustanovení týkající se uznávání organizací producentů, pokud jde o produkty, u nichž o to požádaly. Pokud se uznání vyžaduje pouze pro produkty určené ke zpracování, je třeba zajistit, aby dané produkty byly skutečně dodávány ke zpracování. Organizace producentů by měly mít k dispozici struktury potřebné k zajištění svého fungování. Navíc za účelem provádění operačních programů by organizace producentů měly mít povinnost dosáhnout minimální hodnoty produkce uvedené na trh, která by měla být stanovena členským státem s cílem zajistit účinnost obdržené podpory, a tak napomoci posílení vyjednávací pozice producentů ovoce a zeleniny.

(4)

Ve snaze napomoci dosažení cílů režimu ovoce a zeleniny a zajistit, aby organizace producentů mohly provádět svou činnost trvale udržitelným a účinným způsobem, je třeba, aby organizace producentů byly stabilní. Členství v organizaci producentů by proto mělo trvat po určité minimální období. Členské státy by měly mít možnost stanovit lhůty pro vystoupení z organizace a data, k nimž vystoupení může nabýt účinnosti.

(5)

V případě organizace producentů, která je uznána pro produkt, u kterého je vyžadováno poskytnutí technických prostředků, by mělo být možné poskytnout tyto prostředky prostřednictvím jejích členů, dceřiných podniků, sdružení organizací producentů, jejímž je členem, nebo externím zajišťováním činností.

(6)

Hlavní a základní činnosti organizace producentů by se měly týkat koncentrace nabídky a uvádění jejich produktů na trh, aby vyjednávací pozice producentů ovoce a zeleniny byla silnější a aby bylo dosaženo spravedlivějšího rozdělení přínosů v dodavatelském řetězci, které z toho vyplývají. Organizacím producentů by však mělo být dovoleno zapojit se i do jiných činností, ať už obchodní, nebo neobchodní povahy. Spolupráce mezi organizacemi producentů by měla být podporována a v tomto ohledu by organizacím producentů mělo být povoleno uvádět na trh ovoce a zeleninu nakoupené výhradně od jiné uznané organizace producentů za předpokladu, že hodnota této produkce není započítána do kalkulace hodnoty produkce uvedené na trh pro účely hlavní činnosti, ani ostatních činností.

(7)

Ačkoli hlavní činností organizace producentů je koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují její členové a pro které je uznána, na trh, v některých případech by členům organizace producentů mělo být povoleno prodávat určitý procentní podíl jejich produkce na trh mimo organizaci producentů, pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami členského státu a organizace producentů. Celkový procentní podíl prodejů na trh mimo organizaci producentů nesmí překročit maximální prahovou hodnotu.

(8)

Ustanovení týkající se externího zajišťování činností, kde jsou činnosti svěřeny subjektům úzce spojeným s organizacemi producentů, by měla být dále upřesněna.

(9)

K usnadnění koncentrace nabídky je třeba podporovat fúze stávajících organizací producentů za účelem vzniku nových organizací a stanovit pravidla pro spojení operačních programů sloučených organizací.

(10)

Při dodržování zásad, podle kterých musí být organizace producentů založena z iniciativy producentů samotných a kontrolována producenty, by mělo být ponecháno na členských státech, aby stanovily podmínky, za nichž mohou být přijímány další fyzické nebo právnické osoby za členy organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

(11)

S cílem zajistit, aby organizace producentů skutečně reprezentovaly minimální počet producentů, by členské státy měly přijmout opatření zajišťující, aby menšina členů, na které může připadat převážný objem produkce nebo převážný podíl či kapitál dané organizace producentů, neoprávněně neovládala její řízení a činnost. Demokratická odpovědnost je již zajištěna, jestliže subjekty mají právní formu vyžadovanou ve vnitrostátních právních předpisech před tím, než jsou uznány jako organizace producentů. V ostatních případech by členské státy měly stanovit maximální procentní podíl hlasovacích práv nebo podílů a provádět příslušné kontroly.

(12)

Je třeba stanovit pravidla pro uznávání a fungování sdružení organizací producentů, nadnárodních organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů. V zájmu souladu by tato pravidla měla v maximální možné míře odrážet pravidla stanovená pro organizace producentů.

(13)

Pro usnadnění využívání režimu podpor operačních programů by měla být jasně definována hodnota produkce organizací producentů uváděná na trh, včetně pravidel týkající se toho, jaké produkty mohou být zohledněny, a stadia uvádění na trh, v nichž se má vypočítávat hodnota produkce. Pro účely kontroly a v zájmu zjednodušení je vhodné pro výpočet hodnoty ovoce a zeleniny určených ke zpracování použít paušální sazbu. Tato paušální sazba by měla být vypočtena na základě hodnoty základního produktu, tedy ovoce a zeleniny určených ke zpracování, k níž se připočte hodnota činností, které nepředstavují skutečné zpracovatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že množství ovoce a zeleniny potřebné pro výrobu výrobků z ovoce a zeleniny se podle skupin produktů výrazně liší, měly by být tyto rozdíly při použití paušálních sazeb zohledněny. V případě ovoce a zeleniny určených ke zpracování, které jsou zpracovány na zpracované aromatické byliny a mletou papriku, je také vhodné zavést paušální sazbu pro účel výpočtu hodnoty ovoce a zeleniny určených ke zpracování, která představuje pouze hodnotu základního produktu. Metoda výpočtu hodnoty produkce uvedené na trh by měla zmírnit roční výkyvy nebo nedostatečné údaje a předejít dvojímu započtení, zejména v případě nadnárodních organizací producentů a jejich sdružení. Aby nedocházelo ke zneužívání režimu, nemělo by organizacím producentů být obecně povoleno během trvání programu měnit metodiku pro stanovení referenčních období.

(14)

Organizace producentů mohou mít podíl nebo kapitál v dceřiných podnicích, které pomáhají zvyšovat přidanou hodnotu produkce svých členů. Měla by být stanovena pravidla pro výpočet hodnoty takové produkce uváděné na trh. Hlavní činnosti takových dceřiných podniků by měly být shodné s činnostmi dané organizace producentů.

(15)

K zajištění správného využívání podpor je třeba stanovit pravidla pro řízení a účetnictví provozních fondů a finančních příspěvků členů; při tom je třeba umožnit co největší míru pružnosti za podmínky, že všichni producenti mohou využívat výhod provozního fondu a mohou se demokraticky podílet na rozhodování o jeho čerpání.

(16)

Je třeba stanovit předpisy stanovující rozsah a strukturu vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy a vnitrostátní rámec pro environmentální opatření. Cílem by mělo být optimalizovat přidělování finančních prostředků a zlepšovat kvalitu strategie. Je třeba stanovit předpisy, aby se předešlo dvojímu financování téhož opatření prostřednictvím jiného režimu podpory, jako jsou např. programy rozvoje venkova a propagační programy.

(17)

Z důvodů finančního zabezpečení a právní jistoty by měl být vypracován seznam akcí a výdajů, které případně nespadají pod operační programy, a neúplný seznam akcí, které případně spadají pod operační programy. Je třeba stanovit předpisy týkající se způsobilých výdajů, používání paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů, jakož i investic. Článek 33 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví několik cílů pro operační programy, včetně cílů týkajících se produktů vyprodukovaných v čerstvém i zpracovaném stavu. Aby bylo zajištěno, že těchto cílů bude dosaženo, je vhodné stanovit podmínky, za nichž opatření týkající se přepracování ovoce a zeleniny na výrobky z ovoce a zeleniny mohou být způsobilé k podpoře. Pokud jde o investice prováděné v jednotlivých podnicích, měly by být stanoveny předpisy pro vrácení zbytkové hodnoty v případech, kdy člen vystoupí z organizace producentů.

(18)

I když operační programy sdružení organizací producentů mají podléhat stejným pravidlům jako operační programy organizací producentů, měly by se některé požadavky uplatňovat na úrovni jednotlivých organizací producentů.

(19)

Aby mohly příslušné orgány přiměřeně vyhodnotit informace, opatření a akce, které by se měly zahrnout do programů nebo by se z nich měly vyloučit, měly by být stanoveny postupy pro předkládání a schvalování operačních programů, a to včetně lhůt. Vzhledem k tomu, že jsou programy řízeny na ročním základě, mělo by být stanoveno, aby programy, které nejsou schváleny do určitého data, byly o jeden rok odloženy.

(20)

Měl by existovat postup pro změny operačních programů na následující roky, který by umožňoval jejich úpravu s ohledem na jakékoli nové podmínky, jež nebylo možné předvídat, když byly programy předkládány. Kromě toho by mělo být možné měnit opatření a částky provozních fondů během roku, v němž se program provádí. V zájmu zachování všeobecných cílů schválených programů by všechny tyto změny měly podléhat určitým omezením a podmínkám, které určí členské státy, a povinnému oznamování změn příslušným orgánům.

(21)

Aby se zamezilo obtížím v peněžním toku, měly by mít organizace producentů k dispozici systém záloh na platby doprovázený odpovídajícími zárukami. V případě ukončení operačního programu nebo odnětí uznání, ať již dobrovolného či povinného, nebo zrušení organizace producentů, je třeba zajistit, aby bylo dosaženo cílů, pro něž byla vyplacena podpora, v opačném případě by vyplacená podpora měla být uhrazena zpět do Evropského zemědělského záručního fondu.

(22)

Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a tyto produkty rychle podléhají zkáze. I nepříliš velké přebytky na trhu mohou trh výrazně narušit. Je třeba stanovit pravidla pro rozsah a uplatňování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, pokud jde o produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013. Tato pravidla by měla být v maximální možné míře pružná a rychle použitelná v případě krizí, a proto by měla umožňovat, aby rozhodnutí mohly přijímat samy členské státy a organizace producentů. Uvedená pravidla by nicméně měla zabránit zneužívání finanční pomoci Unie, a měla by proto stanovit limity pro používání určitých opatření, a to i ve finanční rovině. Zároveň by měla zajistit, aby byly řádně dodržovány všechny rostlinolékařské a environmentální požadavky.

(23)

Pokud jde o stahování produktů z trhu, je třeba přijmout pravidla, která zohlední případnou důležitost uvedeného opatření. Zejména je třeba vymezit pravidla stanovující režim zvýšené podpory u ovoce a zeleniny stahovaných z trhu, jež jsou bezplatně rozdělovány dobročinnými organizacemi a některými dalšími zařízeními a institucemi jako humanitární pomoc. V zájmu usnadnění bezplatného rozdělování je vhodné, aby charitativní organizace a instituce mohly požadovat od konečných příjemců produktů stažených z trhu symbolický příspěvek. Kromě toho by měla být stanovena maximální míra podpory na stažení z trhu, která zajistí, aby se uvedené stažení nestalo při odbytu produktů stálou alternativou k jejich uvedení na trh. V této souvislosti je vhodné nadále používat společné míry podpory pro hlavní produkty. V případě ostatních produktů, u nichž se doposud neprojevilo riziko nadměrného stahování z trhu, je vhodné stanovit maximální míru podpory jako procentní podíl průměrně zjištěných cen v každém členském státě. Ve všech případech je však z podobných důvodů vhodné stanovit kvantitativní limit pro stahování z trhu na produkt a organizaci producentů.

(24)

Na základě zkušeností z minulosti by ustanovení týkající se zelené sklizně a nesklízení měla být dále rozpracována. Obdobně by měla být zjednodušena ustanovení týkající se podpory správních nákladů na zřizování vzájemných fondů a opětovnou výsadbu sadů po povinném vyklučení.

(25)

Je třeba přijmout pravidla týkající se vnitrostátní finanční podpory, kterou mohou členské státy přiznat v regionech Unie, kde je stupeň organizovanosti producentů obzvláště nízký, včetně pravidel týkajících se způsobu výpočtu stupně organizovanosti producentů a potvrzování nízkého stupně organizovanosti. Uvedená pravidla by měla vycházet z postupů uplatňovaných v současnosti.

(26)

Podpora pro seskupení producentů se stala součástí politiky rozvoje venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5), ale pravidla pro oznamování týkající se seskupení producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, která jsou nezbytná pro provádění ustanovení režimu podpory, by měla být v tomto nařízení zachována.

(27)

Je třeba přijmout ustanovení týkající se druhu, formátu a způsobu oznamování, která jsou nezbytná k provedení tohoto nařízení. Uvedená ustanovení by se měla týkat jak oznámení, která předkládají producenti a organizace producentů členským státům, tak oznámení, která předkládají členské státy Komisi. Na základě minulých zkušeností týkajících se zaznamenaných údajů je možné určité zjednodušení počtu a četnosti požadovaných údajů.

(28)

Je třeba přijmout ustanovení o přiměřeném sledování a hodnocení probíhajících programů a režimů pro účely posuzování jejich účelnosti a účinnosti organizacemi producentů i členskými státy. Je možné snížit počet a míru podrobnosti stávajících požadavků, aniž by tím byla ohrožena kvalita hodnocení.

(29)

Měla by být stanovena opatření, pokud jde o vhodné správní sankce, které se použijí v případě zjištění nesrovnalostí. Uvedená opatření by měla zahrnovat jak konkrétní kontroly a správní sankce stanovené na úrovni Unie, tak i dodatečné vnitrostátní kontroly a správní sankce.

(30)

Je třeba přijmout procesní ustanovení upravující podmínky, za kterých mohou být pravidla vydaná organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a mezioborovými organizacemi v odvětví ovoce a zeleniny rozšířena na všechny producenty usazené v určité hospodářské oblasti. Pokud jde o ovoce prodávané na stromě, mělo by též být vyjasněno, která pravidla se mají rozšířit na producenty a která na odběratele.

(31)

Je třeba přijmout pravidla týkající se režimu vstupní ceny pro ovoce a zeleninu. Skutečnost, že se většina dotčeného ovoce a zeleniny podléhajících zkáze dodává formou komisního prodeje, působí zvláštní potíže při stanovení hodnoty těchto produktů. Je třeba stanovit možné metody výpočtu vstupní ceny, na jejímž základě se dovážené produkty zařazují do společného celního sazebníku. Je třeba rovněž stanovit pravidla pro poskytnutí záruky za určitých okolností, aby bylo zajištěno, že je tento systém uplatňován správně.

(32)

Je třeba přijmout ustanovení týkající se oznamování cen a množství dovezených produktů, aby se zajistilo, že nezbytné informace budou Komisi doručeny včas a soudržným způsobem. Je třeba stanovit pravidla pro oznamování případů vyšší moci za účelem řešení důsledků těchto situací.

(33)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by ustanovení prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, jež se nahrazují tímto nařízením v přenesené pravomoci a prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/892 (6), měla být zrušena. Ustanovení prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 o obchodních normách by měla být zachována do doby, než budou nahrazena. Ustanovení týkající se seskupení producentů vytvořených přímo podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 by měla být zachována, zatímco některé další články, které se jich týkají nepřímo, by měly platit i nadále do konce provádění plánu jejich uznání a jejich uznání organizací producentů.

(34)

Měla by být stanovena přechodná opatření za účelem zajištění hladkého přechodu z bývalých požadavků na nové. Organizace producentů by měly mít možnost dokončit probíhající operační programy podle předchozích pravidel.

(35)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a mělo by se použít od téhož dne,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení doplňuje nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) a j) uvedeného nařízení, s výjimkou obchodních norem, a doplňuje nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v těchto odvětvích.

Hlava II tohoto nařízení se však použije pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a na produkty určené ke zpracování.

HLAVA II

ORGANIZACE PRODUCENTŮ

KAPITOLA I

Požadavky a uznávání

Oddíl 1

Definice

Článek 2

Definice

Pro účely této hlavy se rozumí:

a)

„producentem“ zemědělec ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (7) produkující ovoce a zeleninu uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a produkty, které jsou určeny výhradně ke zpracování;

b)

„členem“ producent nebo právnická osoba založená producenty, kteří jsou členy organizace producentů nebo sdružení organizací producentů;

c)

„dceřiným podnikem“ společnost, v níž má účast nebo kapitál jedna nebo více organizací producentů nebo sdružení organizací producentů a která přispívá k dosažení cílů uvedených organizací či sdružení;

d)

„nadnárodní organizací producentů“ každá organizace, v níž se alespoň jeden z podniků producentů nachází v jiném členském státě než v tom, v němž má daná organizace své sídlo;

e)

„nadnárodním sdružením organizací producentů“ každé sdružení organizací producentů, v němž se alespoň jedna ze sdružených organizací nachází v jiném členském státě než v tom, v němž má dané sdružení své sídlo;

f)

„opatřením“:

i)

akce zaměřené na plánování produkce, včetně investic do hmotného majetku;

ii)

akce zaměřené na zvyšování nebo udržování jakosti produktů v čerstvém i zpracovaném stavu, včetně investic do hmotného majetku;

iii)

akce zaměřené na zvyšování komerční hodnoty produktů a zlepšení uvádění na trh, včetně investic do hmotného majetku, jakož i propagace produktů v čerstvém i zpracovaném stavu a komunikační činnosti, kromě akcí a komunikačních činností spadajících pod bod vi);

iv)

akce v oblasti výzkumu a experimentální produkce, včetně investic do hmotného majetku;

v)

vzdělávací akce a akce výměny osvědčených postupů mimo vzdělávací akce, které spadají pod bod vi), a akce zaměřené na podporu přístupu k poradenským službám a technické pomoci;

vi)

kterákoli z akcí prevence a řízení vyjmenovaných v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1308/2013;

vii)

environmentální opatření uvedená v čl. 33 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně investic do hmotného majetku;

viii)

další akce, včetně investic do hmotného majetku, mimo ty, které jsou uvedeny v bodech i) až vii) a jež plní jeden nebo více cílů uvedených nebo stanovených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

g)

„akcí“ konkrétní činnost nebo nástroj, jejichž cílem je přispívat k jednomu nebo více cílům uvedeným nebo stanoveným v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

h)

„investicí do hmotného majetku“ nabývání hmotného majetku, jehož cílem je přispívat k jednomu nebo více cílům uvedeným či stanoveným v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

i)

„vedlejším produktem“ produkt, který je výsledkem přípravy produktu z ovoce nebo zeleniny, který má pozitivní hospodářskou hodnotu, avšak není hlavním zamýšleným produktem;

j)

„přípravou“ přípravné činnosti, jako je čištění, řezání, zbavování slupek a skořápek, odkrajování a sušení ovoce a zeleniny, aniž by se přepracovávaly na výrobky z ovoce a zeleniny;

k)

„mezioborovým základem“ podle čl. 34 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 činnosti sledující jeden nebo více cílů uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení schválených členským státem a řízených společně organizací producentů nebo sdružením organizací producentů a nejméně jedním jiným subjektem působícím ve zpracování potravin nebo v distribučním řetězci;

l)

„ukazatelem výchozího stavu“ libovolný ukazatel odrážející stav nebo trend existující na začátku programového období, který může poskytnout informace užitečné:

i)

při analýze výchozí situace pro účely stanovení vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy nebo operační program;

ii)

jako referenční údaj, na jehož základě se poměřují výsledky a dopad vnitrostátní strategie nebo operačního programu, nebo

iii)

při interpretaci výsledků a dopadu vnitrostátní strategie nebo operačního programu;

m)

„zvláštními náklady“ dodatečné náklady vypočtené jako rozdíl mezi tradičními náklady a skutečně vynaloženými výdaji a ušlý příjem v důsledku akce, kromě dodatečného příjmu a úspor nákladů.

Oddíl 2

Kritéria uznání a další požadavky

Článek 3

Právní postavení organizací producentů

Na základě svých vnitrostátních právních a správních struktur členské státy vymezí, které právnické osoby mohou požádat o uznání podle článku 154 nařízení (EU) č. 1308/2013. V příslušných případech přijmou rovněž ustanovení o jednoznačně definovaných částech právnických osob, které mohou požádat o uznání podle uvedeného článku. Členské státy mohou přijmout doplňující předpisy o uznávání organizací producentů a o právnických osobách, které mohou požádat o uznání jako organizace producentů.

Článek 4

Dotčené produkty

1.   Členské státy uznají organizace producentů pro produkt nebo skupinu produktů uvedených v žádosti o uznání.

2.   Členské státy uznají organizace producentů pro produkt nebo skupinu produktů určené výhradně ke zpracování pouze tehdy, jsou-li organizace producentů schopny zajistit dodávání těchto produktů ke zpracování, a to buď prostřednictvím systému dodavatelských smluv, či jinak.

Článek 5

Minimální počet členů

Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví členské státy minimální počet členů.

Při stanovení minimálního počtu členů organizace producentů mohou členské státy stanovit, že pokud se organizace žádající o uznání skládá zcela či zčásti z členů, kteří jsou sami právnické osoby či jednoznačně definované části právnických osob složených z producentů, lze minimální počet producentů vypočítat na základě počtu producentů sdružených v takových právnických osobách nebo jednoznačně definovaných částech právnických osob.

Článek 6

Minimální doba členství

1.   Minimální doba členství producenta nesmí být kratší než jeden rok.

2.   Vystoupení člena z organizace producentů se oznámí organizaci producentů písemně. Členské státy stanoví lhůtu pro vystoupení, která nesmí být delší než šest měsíců, a datum, k němuž vystoupení nabývá účinku.

Článek 7

Struktura a činnosti organizací producentů

Členské státy ověří, že organizace producentů mají k dispozici zaměstnance, infrastrukturu a vybavení nutné ke splnění požadavků uvedených v článcích 152, 154 a 160 nařízení (EU) č. 1308/2013 a k zajištění jejich nezbytného fungování, zejména pokud jde o:

a)

znalost produkce jejich členů;

b)

technické prostředky pro shromažďování, třídění, skladování a balení produkce jejich členů;

c)

uvádění produkce jejich členů na trh;

d)

obchodní a rozpočtové řízení a

e)

centralizované účetnictví založené na výdajích a fakturační systém podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 8

Hodnota nebo objem obchodované produkce

1.   Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 se hodnota nebo objem obchodované produkce vypočte na stejném základě jako hodnota produkce uváděné na trh podle článků 22 a 23 tohoto nařízení.

2.   V situaci, kdy historické údaje o produkci člena uváděné na trh nejsou pro uplatnění odstavce 1 dostatečné, odpovídá hodnota obchodované produkce skutečné hodnotě produkce uváděné na trh v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců. Uvedených 12 měsíců spadá do období tří let, jež předchází roku, v němž byla žádost o uznání podaná.

Článek 9

Minimální hodnota produkce uváděné na trh

Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 členské státy kromě minimálního počtu členů stanoví minimální hodnotu produkce uváděné na trh pro organizace producentů provádějící operační program.

Článek 10

Poskytnutí technických prostředků

Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 7 písm. b) tohoto nařízení se v případě organizace producentů, která je uznána pro produkt, u kterého je nezbytné poskytnutí technických prostředků, má za to, že splnila svou povinnost v tomto ohledu, poskytne-li odpovídající úroveň technických prostředků sama, prostřednictvím svých členů, dceřiných podniků, sdružení organizací producentů, jejímž je členem, nebo externím zajišťováním činností.

Článek 11

Hlavní činnosti organizací producentů

1.   Hlavní činnost organizace producentů se týká koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují její členové a pro které je uznána, na trh.

Uvádění na trh uvedené v prvním pododstavci provádí organizace producentů nebo v případě externího zajišťování činností podle článku 13 probíhá pod kontrolou organizace producentů. Uvádění na trh zahrnuje mimo jiné rozhodnutí o produktu, který se má prodat, způsobu prodeje, a pokud k prodeji nedojde formou aukce, jednání o jeho množství a ceně.

Organizace producentů po dobu nejméně pěti let uchovává záznamy, včetně účetních dokladů, které prokazují, že organizace producentů koncentrovala nabídku a uváděla na trh produkty svých členů, pro které byla uznána.

2.   Organizace producentů může prodávat produkty pocházející od producentů, kteří nejsou jejími členy ani členy sdružení organizací producentů, pokud je pro uvedené produkty uznána a pokud je hospodářská hodnota této činnosti nižší než hodnota její produkce uvedené na trh vypočtená podle článku 22.

3.   Za součást činnosti organizace producentů se nepovažuje uvedení na trh u ovoce a zeleniny, které byly přímo koupeny od jiné organizace producentů, a u produktů, pro které není organizace producentů uznána.

4.   V případě uplatnění čl. 22 odst. 8 platí odstavec 2 tohoto článku obdobně pro dotčené dceřiné podniky.

Článek 12

Uvádění produkce na trh mimo organizaci producentů

1.   Pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými členským státem a organizací producentů, členové této organizace producentů mohou:

a)

prodávat produkty přímo ve svých podnicích nebo mimo ně spotřebitelům pro jejich osobní potřeby;

b)

uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, množství produktů, jejichž objem je nepatrný ve srovnání s objemem obchodované produkce dotčených produktů jejich organizace;

c)

uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které svou povahou běžně nejsou pokryty obchodními činnostmi dotyčné organizace producentů.

2.   Procentní podíl produkce člena, která je uváděna na trh mimo organizaci producentů, nesmí překročit 25 % objemu nebo hodnoty. Členské státy však mohou stanovit nižší procentní podíl. Členské státy však mohou tento procentuální podíl zvýšit až na 40 % v případě produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (8), nebo pokud členové uvádějí svoji produkci na trh prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace producentů.

Článek 13

Externí zajišťování činností

1.   Činnosti, jejichž zajištění externími subjekty mohou členské státy povolit podle článku 155 nařízení (EU) č. 1308/2013, se vztahují k cílům uvedeným v čl. 152 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení a mohou mimo jiné zahrnovat shromažďování, skladování, balení a uvádění produktu členů organizace producentů na trh.

2.   Organizace producentů zajišťující nějakou činnost externě uzavře pro účely provádění příslušné činnosti s jiným subjektem, včetně jednoho nebo několika svých členů nebo dceřiného podniku, písemnou obchodní dohodu formou smlouvy, dohody nebo protokolu. Organizace producentů zůstává nadále odpovědná za provádění činnosti zajišťované externě i za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodní dohodou o provádění uvedené činnosti.

Avšak činnost, která je prováděna sdružením organizací producentů nebo družstvem, jejichž členové jsou sami družstvy, pokud je organizace producentů jejich členem, nebo dceřiným podnikem, který splňuje požadavek 90 % uvedený v čl. 22 odst. 8, se považuje za činnost prováděnou organizací producentů.

3.   Celková kontrola řízení a dohled uvedené v prvním pododstavci odstavce 2 musí být účinné a vyžadují, aby smlouva, dohoda nebo protokol o externím zajišťování činností:

a)

umožnily organizaci producentů vydávat závazné pokyny a obsahovaly ustanovení, která umožní organizaci producentů ukončit smlouvu, dohodu nebo protokol, pokud poskytovatel služeb nesplňuje podmínky smlouvy o externím zajištění činnosti;

b)

stanovily podrobné podmínky, včetně povinností podávat pravidelné zprávy a lhůt, které umožní organizaci producentů vykonávat účinnou kontrolu nad činnostmi zajišťovanými externě.

Smlouvy, dohody nebo protokoly o externím zajišťování činností, jakož i zprávy uvedené v prvním pododstavci písm. b) uchovává organizace producentů po dobu nejméně 5 let pro účely následných kontrol a musí být na požádání přístupné všem členům.

Článek 14

Nadnárodní organizace producentů

1.   Sídlo nadnárodní organizace producentů se nachází v členském státě, v němž organizace dosahuje většinu hodnoty produkce uvedené na trh vypočítané v souladu s články 22 a 23.

Alternativně může být sídlo zřízeno v členském státě, v němž se nachází většina členů, pokud s tím dotčené členské státy souhlasí.

2.   Pokud nadnárodní organizace producentů provádí operační program a pokud v okamžiku podání žádosti o nový operační program se většiny hodnoty produkce uváděné na trh dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedené nadnárodní organizace producentů, nebo pokud se většina členů nachází v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedené nadnárodní organizace producentů, zachová se sídlo až do konce provádění nového operačního programu ve stávajícím členském státě.

Pokud se však na konci provádění uvedeného nového operačního programu většiny hodnoty produkce uváděné na trh stále dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, nebo většina členů organizace se stále nachází v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, přenese se sídlo do uvedeného jiného členského státu, pokud se dotyčné členské státy nedohodnou, že se umístění sídla nezmění.

3.   Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodní organizace producentů, odpovídá za:

a)

uznání nadnárodní organizace producentů;

b)

schválení operačního programu nadnárodní organizace producentů;

c)

navázání nezbytné správní spolupráce s jinými členskými státy, v nichž se nacházejí členové, pokud jde o dodržování podmínek uznání a systém kontrol a správních sankcí. Uvedené jiné členské státy poskytnou včas veškerou nezbytnou pomoc členskému státu, v němž se nachází sídlo, a

d)

na vyžádání členského státu, v němž se členové nachází, poskytnutí veškeré příslušné dokumentace včetně všech dostupných platných právních předpisů přeložené do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.

Článek 15

Fúze organizací producentů

1.   Pokud dojde k fúzi organizací producentů, převezme organizace producentů vzniklá fúzí práva a povinnosti jednotlivých organizací producentů, které fúzi provedly. Členský stát zajistí, aby nová organizace producentů splňovala všechna kritéria uznání, a přidělí jí nové číslo pro účely jedinečného identifikačního systému uvedeného v článku 22 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Organizace producentů vzniklá fúzí může buď pokračovat v souběžném a odděleném provádění programů až do 1. ledna roku následujícího po fúzi nebo operační programy od okamžiku fúze sloučit.

Na operační programy, které jsou sloučeny, se použije článek 34 tohoto nařízení.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby byly nadále prováděny operační programy souběžně až do jejich přirozeného ukončení.

Článek 16

Členové, kteří nejsou producenty

1.   Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž může být přijata za člena organizace producentů fyzická nebo právnická osoba, která není producentem.

2.   Při stanovení podmínek uvedených v odstavci 1 členské státy zajistí především soulad s čl. 153 odst. 2 písm. c) a čl. 159 písm. a) bodem i) nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Fyzické nebo právnické osoby uvedené v odstavci 1:

a)

nejsou brány v úvahu pro účely kritérií pro uznání;

b)

nevyužívají přímo opatření financovaná Unií.

Členské státy mohou omezit nebo zrušit právo fyzických nebo právnických osob hlasovat o rozhodnutích týkajících se provozních fondů, a to v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 1.

Článek 17

Demokratická odpovědnost organizací producentů

1.   Pokud organizace producentů má právní strukturu, jež podle platných vnitrostátních právních předpisů vyžaduje demokratickou odpovědnost, má se pro účely tohoto nařízení za to, že tento požadavek splňuje, pokud členský stát nerozhodne jinak.

2.   Pro jiné organizace producentů, než je organizace uvedená v odstavci 1, členské státy stanoví maximální procentní část hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu, kterou fyzická nebo právnická osoba může v organizaci producentů držet. Maximální procentní část hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu musí být nižší než 50 % všech hlasovacích práv a než 50 % podílů nebo kapitálu.

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit vyšší maximální procentní část podílů nebo kapitálu, který právnická osoba může držet v organizaci producentů za předpokladu, že jsou přijata opatření, která zajistí, že se v každém případě předejde zneužití pravomoci touto právnickou osobou.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě organizací producentů provádějících operační program dne 17. května 2014 maximální procentní část podílů nebo kapitálu stanovená členským státem podle prvního pododstavce uplatní až po skončení uvedeného operačního programu.

3.   Orgány členských států provádějí na základě analýzy rizik kontroly hlasovacích práv a podílů. V případě, že členové organizace producentů jsou sami právnickou osobou, zahrnují tyto kontroly totožnost fyzických nebo právnických osob, které drží podíly nebo kapitál členů.

4.   Pokud je organizace producentů jasně vymezenou složkou právnické osoby, členské státy přijmou opatření a omezí či zruší pravomoci uvedené právnické osoby, pokud jde o změnu, schvalování nebo zamítání rozhodnutí organizace producentů.

Oddíl 3

Sdružení organizací producentů

Článek 18

Pravidla pro organizace producentů platná pro sdružení organizací producentů

Články 3, 6, čl. 11 odst. 3, články 13, 15 a 17 se použijí obdobně na sdružení organizací producentů. Pokud sdružení organizací producentů prodává produkty členů svých organizací producentů, použije se obdobně čl. 11 odst. 2.

Článek 19

Uznání sdružení organizací producentů

1.   Členské státy mohou uznat sdružení organizací producentů podle článku 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro činnost nebo činnosti týkající se produktu nebo skupiny produktů uvedených v žádosti o uznání, pokud sdružení organizací producentů jsou schopna vykonávat uvedené činnosti efektivně.

2.   Sdružení organizací producentů uznané podle článku 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 může provozovat libovolné činnosti nebo funkce organizace producentů i tehdy, jestliže v uvádění produktů na trh pokračují jeho členové.

3.   Organizace producentů může být pro určitý produkt nebo určitou skupinu produktů a činnost členem pouze jednoho sdružení organizací producentů, které provádí operační program.

4.   Členské státy mohou přijmout doplňující předpisy o uznávání sdružení organizací producentů.

Článek 20

Členové sdružení organizací producentů, kteří nejsou organizacemi producentů

1.   Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž může být členem sdružení organizací producentů jiná fyzická nebo právnická osoba, než která je uznanou organizací producentů.

2.   Členové uznaného sdružení organizací producentů, kteří nejsou uznanými organizacemi producentů:

a)

nejsou brány v úvahu pro účely kritérií pro uznání;

b)

nevyužívají přímo opatření financovaná Unií.

Členské státy mohou povolit, omezit nebo zrušit právo těchto členů hlasovat o rozhodnutích týkajících se operačních programů.

Článek 21

Nadnárodní sdružení organizací producentů

1.   Sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů se nachází v členském státě, v němž členské organizace producentů dosahují většiny hodnoty produkce uváděné na trh.

Alternativně může být sídlo zřízeno v členském státě, v němž se nachází většina členských organizací producentů, pokud s tím dotčený členský stát souhlasí.

2.   Pokud nadnárodní sdružení organizací producentů provádí operační program a pokud v okamžiku podání žádosti o nový operační program se většiny hodnoty produkce uváděné na trh dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedeného nadnárodního sdružení, nebo pokud se většina členských organizací producentů nachází v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedeného nadnárodního sdružení, zachová se sídlo až do konce provádění nového operačního programu ve stávajícím členském státě.

Pokud se však na konci provádění uvedeného nového operačního programu většiny hodnoty produkce uváděné na trh stále dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, nebo většina členských organizací producentů se stále nachází v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, přenese se sídlo do uvedeného jiného členského státu, pokud se dotyčné členské státy nedohodnou, že se umístění sídla nezmění.

3.   Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů, zodpovídá za:

a)

uznání sdružení;

b)

případné schválení operačního programu nadnárodního sdružení;

c)

navázání nezbytné správní spolupráce s jinými členskými státy, v nichž se sdružené organizace nacházejí, pokud jde o dodržování podmínek uznání, provádění operačního programu členskými organizacemi producentů a systém kontrol a správních sankcí. Uvedené jiné členské státy poskytnou veškerou nezbytnou pomoc členskému státu, ve kterém se nachází sídlo, a

d)

na vyžádání členského státu, v němž se členové nachází, poskytnutí veškeré příslušné dokumentace včetně všech dostupných platných právních předpisů přeložené do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.

KAPITOLA II

Provozní fondy a operační programy

Oddíl 1

Hodnota produkce uvedené na trh

Článek 22

Základ výpočtu

1.   Hodnota produkce uvedené na trh v případě organizace producentů se vypočítá na základě produkce organizace producentů samé a jejích členů a zahrnuje pouze produkci ovoce a zeleniny, pro které je organizace producentů uznána. Hodnota produkce uvedené na trh může zahrnovat ovoce a zeleninu, které nemusí splňovat obchodní normy, pokud se uvedené normy neuplatňují.

Hodnota produkce uvedené na trh v případě sdružení organizací producentů se vypočítá na základě produkce uváděné na trh sdružením organizací producentů samotným a jeho členskými organizacemi producentů a zahrnuje pouze produkci ovoce a zeleniny, pro které je sdružení organizací producentů uznáno. Při tomto výpočtu se musí zamezit dvojímu započítávání.

2.   Hodnota produkce uvedené na trh nezahrnuje hodnotu výrobků z ovoce a zeleniny nebo jiných produktů, které nepatří do odvětví ovoce a zeleniny.

Hodnota produkce ovoce a zeleniny uváděných na trh a určených ke zpracování, které byly přepracovány na některý z výrobků z ovoce a zeleniny uvedených v příloze I části X nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo na jakýkoli jiný zpracovaný výrobek uvedený v tomto článku a popsaný dále v příloze I tohoto nařízení, ať už přepracování provedla organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo producenti, kteří jsou jejich členy, či jejich dceřiné podniky splňující požadavek 90 % uvedený v odstavci 8 tohoto článku, ať už sami, nebo formou externího zajišťování činnosti, se však vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty takových zpracovaných produktů. Tato paušální sazba činí:

a)

53 % pro ovocné šťávy;

b)

73 % pro koncentrované šťávy;

c)

77 % pro rajčatové koncentráty;

d)

62 % pro zmrazené ovoce a zeleninu;

e)

48 % pro konzervované ovoce a zeleninu;

f)

70 % pro konzervované houby rodu Agaricus (žampiony);

g)

81 % pro ovoce prozatímně konzervované ve slané vodě;

h)

81 % pro sušené ovoce;

i)

27 % pro jiné výrobky z ovoce a zeleniny než výrobky uvedené v písmenech a) až h);

j)

12 % pro zpracované aromatické byliny;

k)

41 % pro mletou papriku.

3.   Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby do hodnoty produkce uvedené na trh zahrnuly hodnotu vedlejších produktů.

4.   Hodnota produkce uvedené na trh zahrnuje hodnotu produktů stažených z trhu, s nimiž se naloží v souladu s ustanoveními čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tato hodnota se vypočítá na základě průměrné ceny uvedených produktů, které byly v dotčeném období uvedeny na trh organizací producentů.

5.   Do hodnoty produkce uvedené na trh se započte pouze produkce organizace producentů a jejích členů, kterou na trh uvedla tato organizace producentů. Produkce členů organizace producentů uvedená na trh jinou organizací producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, se započte do hodnoty produkce uvedené na trh u této druhé organizace producentů. Musí se zamezit dvojímu započítávání.

6.   S výjimkou případů, kde se uplatní odstavec 8, se produkce ovoce a zeleniny uvedená na trh ve fázi „z organizace producentů“ fakturuje jako produkt uvedený v příloze I části IX nařízení (EU) č. 1308/2013, který je připravený a balený, bez:

a)

DPH;

b)

nákladů na vnitřní dopravu k organizaci producentů pro vzdálenost mezi místem sběrny nebo balírny organizace producentů a distribuční místem organizace producentů, která je větší než 300 km.

7.   Hodnota produkce uvedené na trh může být rovněž vypočítána ve fázi „ze sdružení organizací producentů“, a to na stejném základě jako v odstavci 6.

8.   Hodnotu produkce uvedené na trh je také možno vypočítat ve fázi „po opuštění dceřiného podniku“ na tomtéž základě jako v odstavci 6, pokud alespoň 90 % podílů nebo kapitálu dceřiného podniku vlastní:

a)

jedna nebo více organizací producentů nebo sdružení organizací producentů; nebo

b)

s výhradou schválení členským státem členové organizací producentů nebo sdružení organizací producentů, přispívá-li tato skutečnost k dosažení cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013.

9.   V případě externího zajišťování činnosti se hodnota produkce uvedené na trh vypočítává ve fázi „z organizace producentů“ a zahrnuje přidanou hospodářskou hodnotu činnosti, kterou svěřila organizace producentů svým členům, třetím stranám nebo jinému dceřinému podniku, než který je uveden v odstavci 8.

10.   Jestliže dojde ke snížení produkce v důsledku přírodní pohromy, klimatického jevu, chorob rostlin nebo zvířat nebo napadení škůdci, veškerá pojistná plnění obdržená z těchto důvodů v rámci opatření pro pojištění úrody podle kapitoly III oddílu 7 nebo rovnocenných opatření řízených organizací producentů mohou být zahrnuta do hodnoty produkce uvedené na trh.

Článek 23

Referenční období a strop finanční podpory Unie

1.   Členské státy stanoví pro každou organizaci producentů dvanáctiměsíční referenční období začínající nejdříve 1. ledna třetího roku před rokem, na který se žádá o podporu, a končící nejpozději 31. prosince roku předcházejícího před rokem, na který se žádá o podporu,

Toto dvanáctiměsíční referenční období je účetním obdobím dotyčné organizace producentů.

Metodika pro stanovování referenčního období se během operačního programu nemění, vyjma řádně odůvodněných situací.

2.   Strop finanční podpory Unie uvedený v čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se vypočítává každý rok na základě hodnoty produkce, kterou v referenčním období uvádějí na trh producenti, kteří jsou dne 1. ledna roku, na který je požadována podpora, členy organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

3.   Alternativně k metodě uvedené v odstavci 2 se mohou členské státy v případě organizací producentů nebo sdružení organizací producentů, které nemají nadnárodní působnost, rozhodnout, že použijí skutečnou hodnotu produkce, která byla v uvedeném referenčním období uvedena na trh dotčenými organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů. V takovém případě platí toto pravidlo pro všechny organizace producentů a sdružení organizací producentů bez nadnárodní působnosti v uvedeném členském státě.

4.   Pokud dojde ke snížení hodnoty produktu nejméně o 35 % z důvodů, za něž organizace producentů nenese odpovědnost a jimž nemohla zabránit, vychází se z toho, že hodnota produkce uvedené na trh činí u tohoto produktu 65 % hodnoty v předcházejícím referenčním období.

Organizace producentů objasní příslušnému orgánu členského státu důvody podle prvního pododstavce.

Tento odstavec se použije rovněž pro účel stanovení, zda je dodržována minimální hodnota produkce uváděné na trh podle článku 9.

5.   Pokud historické údaje o produkci uvedené na trh v případě nově uznaných organizací producentů nejsou dostatečné pro účel uplatnění odstavce 1, je hodnotou produkce uvedené na trh hodnota obchodované produkce, kterou uvedla organizace producentů za účelem svého uznání.

Článek 24

Účetnictví

Členské státy zajistí, aby organizace producentů dodržovaly vnitrostátní normy pro účetnictví založené na výdajích, které umožní, aby nezávislí auditoři mohli rychle zjistit, kontrolovat a osvědčovat jejich výdaje a příjmy.

Oddíl 2

Provozní fondy

Článek 25

Financování provozních fondů

1.   Finanční příspěvky do provozního fondu podle čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013 určuje organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

2.   Všichni producenti, jež jsou členy organizace producentů, nebo organizace, jež jsou členy sdružení organizací producentů, mají možnost využívat provozní fond a podílet se demokraticky na rozhodnutích o využívání provozního fondu organizace producentů nebo sdružení organizací producentů a o finančních příspěvcích do provozního fondu.

3.   Stanovy organizace producentů nebo stanovy sdružení organizací producentů vyžadují, aby členové organizací producentů nebo členové sdružení organizací producentů platili finanční příspěvky v souladu se stanovami na zřízení a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 32 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 26

Oznamování odhadované výše příspěvku

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí členskému státu, který udělil uznání, nejpozději do 15. září odhadovanou výši finanční podpory a příspěvku Unie, výši finanční podpory a příspěvku svých členů a samotné organizace producentů nebo samotného sdružení organizací producentů do provozních fondů na následující rok spolu s operačními programy nebo žádostmi o schválení změn stávajícího operačního programu.

Členské státy však mohou stanovit pozdější datum než 15. září.

2.   Výpočet odhadované výše příspěvku do provozních fondů se zakládá na operačních programech a hodnotě produkce uvedené na trh. Výpočet se rozdělí na výdaje na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení a na ostatní opatření.

Oddíl 3

Operační programy

Článek 27

Vnitrostátní strategie

1.   Vnitrostátní strategie uvedená v čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně vnitrostátní rámce uvedeného v čl. 36 odst. 1 uvedeného nařízení se stanoví před každoročním předkládáním návrhů operačních programů. Vnitrostátní rámec se začlení do vnitrostátní strategie po jeho předložení Komisi a po jeho případné změně v souladu s čl. 36 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1308/2013.

Vnitrostátní strategii lze rozdělit na regionální prvky.

2.   Kromě prvků uvedených v čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 vnitrostátní strategie obsahuje všechna rozhodnutí přijatá členským státem a ustanovení schválená členským státem pro účely článků 152 až 165 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Součástí postupu vypracování vnitrostátní strategie je analýza výchozí situace, za jejíž provedení odpovídá členský stát.

Při analýze se zjišťují a vyhodnocují prioritní potřeby, cíle, očekávané výsledky a kvantifikovatelné cíle ve srovnání s výchozí situací.

Analýza rovněž stanoví nástroje a opatření k dosažení uvedených cílů.

4.   Členské státy sledují a hodnotí vnitrostátní strategii a její provádění prostřednictvím operačních programů.

Vnitrostátní strategii lze měnit před každoročním předkládáním návrhů operačních programů.

5.   Členské státy ve vnitrostátní strategii stanoví maximální procentní podíly z provozního fondu, které lze vynaložit na jednotlivé opatření nebo druh akce, aby byla zajištěna rovnováha mezi různými opatřeními.

Článek 28

Vnitrostátní rámec pro environmentální opatření

Kromě předložení navrhovaného rámce podle čl. 36 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013 oznámí členské státy Komisi všechny změny vnitrostátního rámce, které jsou provedeny postupem stanoveným v uvedeném pododstavci.

Komise zpřístupní vnitrostátní rámec ostatním členským státům způsobem, jenž uzná za vhodný.

Článek 29

Doplňková pravidla členských států

Členské státy mohou přijmout pravidla doplňující nařízení (EU) č. 1308/2013, toto nařízení a prováděcí nařízení (EU) 2017/892, která se týkají způsobilosti opatření, akcí nebo výdajů v rámci operačních programů.

Článek 30

Vztah k rozvoji venkova, státní podpoře a propagačním programům

1.   Pokud byla v rámci programu či programů rozvoje venkova členského státu udělena podpora opatřením, která jsou totožná s akcemi, které by byly potenciálně způsobilé podle nařízení (EU) č. 1308/2013, uvedený členský stát zajistí, aby příjemce mohl podporu na danou akci obdržet pouze v rámci jednoho režimu.

Pokud členský stát zahrne tato opatření do svého programu či svých programů rozvoje venkova, zajistí, aby vnitrostátní strategie obsahovala záruky, ustanovení a kontroly zavedené za účelem zabránění dvojímu financování téže akce nebo téhož opatření.

2.   Organizace producentů, které získaly podporu uvedenou v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo v článku 19 nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (9), nesmí ve stejném období provádět operační program.

3.   Tam, kde je to použitelné, a aniž jsou dotčeny čl. 34 odst. 1 a 3 a článek 35 nařízení (EU) č. 1308/2013, nepřekročí výše podpory pro opatření podle uvedeného nařízení výši použitelnou pro opatření v rámci programu rozvoje venkova.

4.   Podpora pro environmentální opatření, která jsou totožná s agroenvironmentálně-klimatickými závazky uvedenými v článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo závazky ekologického zemědělství uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, je omezena na maximální částku pro agroenvironmentálně-klimatické platby nebo platby pro ekologické zemědělství stanovenou v příloze II uvedeného nařízení. Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny, přičemž se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit ve vnitrostátní strategii a v operačních programech organizací producentů.

5.   Odstavec 4 se nepoužije na environmentální opatření, která se netýkají přímo ani nepřímo konkrétního pozemku.

6.   Pokud organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace využívají propagační programy schválené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 (10), členské státy zajistí, aby příjemce mohl podporu na danou akci obdržet pouze v rámci jednoho režimu.

Článek 31

Způsobilost akcí v rámci operačních programů

1.   Operační programy nezahrnují akce ani výdaje uvedené v příloze II. Neúplný seznam způsobilých akcí je uveden v příloze III.

2.   Výdaje v rámci operačních programů způsobilé pro podporu jsou omezeny na skutečně vzniklé náklady. Členské státy však mohou stanovit standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů v těchto případech:

a)

pokud jsou tyto standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů uvedeny v příloze III;

b)

u dodatečných vnějších dopravních nákladů na kilometr, porovnaných s náklady na kamionovou dopravu, vzniklých při použití železniční nebo lodní dopravy jako součást opatření ochrany životního prostředí.

V zájmu zohlednění regionálních nebo místních specifik se mohou členské státy rozhodnout, že použijí diferencované stupnice jednotkových nákladů.

Členské státy přezkoumají standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů nejméně jednou za pět let.

3.   Členské státy zajistí, aby příslušné výpočty byly přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě spravedlivého, nestranného a ověřitelného výpočtu. Za tímto účelem členské státy:

a)

zajistí, aby subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provedl výpočet nebo potvrdil přiměřenost a přesnost výpočtů;

b)

uchovával všechny podpůrné doklady týkající se stanovení standardních paušálních sazeb nebo stupnic jednotkových nákladů a jejich přezkoumávání.

4.   Aby akce mohla být způsobilá, musí se u více než 50 % produktů (podle hodnoty), na které se akce vztahuje, jednat o produkty, pro něž je organizace producentů uznána. Dotčené produkty musí navíc pocházet od členů organizace producentů nebo od členů jiné organizace producentů či sdružení organizací producentů. Články 22 a 23 se použijí obdobně pro výpočet hodnoty.

5.   Investice do hmotného majetku zahrnují tyto závazky:

a)

aniž je dotčen odstavec 4, musí být nabytý hmotný majetek používán v souladu s jeho zamýšleným použitím, jak je popsáno v daném schváleném operačním programu;

b)

aniž je dotčen třetí a čtvrtý pododstavec odstavce 6, nabytý hmotný majetek zůstává ve vlastnictví a držbě příjemce buď do konce doby fiskální amortizace hmotného majetku, nebo po dobu 10 let podle toho, které z těchto období je kratší. Příjemce během uvedeného období rovněž zajistí údržbu hmotného majetku. Avšak pokud se investice uskuteční na půdě, která je pronajata na základě zvláštních vnitrostátních pravidel týkajících se vlastnictví, požadavek, podle něhož musí být ve vlastnictví příjemce, se nemusí uplatnit za předpokladu, že investice jsou ve vlastnictví příjemce alespoň po dobu požadovanou v první větě tohoto písmene;

c)

pokud hmotný majetek, k němuž se vztahuje investice, vlastní organizace producentů a jeho držitelem je člen organizace producentů, organizace producentů má k uvedenému majetku přístupová práva po dobu trvání fiskální amortizace.

Pro účely písm. b) prvního pododstavce však členské státy mohou stanovit, že se použije jiné období než období fiskální amortizace. Toto období je uvedeno a řádně odůvodněno v jejich vnitrostátní strategii a zahrnuje alespoň období uvedené v čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (11).

6.   Investice, včetně investic v rámci leasingových smluv, mohou být financovány prostřednictvím provozního fondu jednorázovou platbou nebo formou stejně vysokých splátek schválených v operačním programu. Členské státy mohou schválit změny operačních programů a stanovit nové rozložení splátek v řádně odůvodněných případech.

Pokud doba fiskální amortizace investice překročí délku operačního programu, může být převedena do následného operačního programu.

V případě náhrad za investice je zbytková hodnota nahrazovaných investic:

a)

přičtena k provoznímu fondu organizace producentů; nebo

b)

odečtena od nákladů na náhradu.

Pokud je investice prodána před koncem období uvedeného v odstavci 5, avšak není nahrazena, podpora Unie vyplacená na financování investice bude vymáhána a uhrazena Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) v poměru k počtu celých let, které zůstávají do konce doby fiskální amortizace uvedené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b).

7.   Akce, včetně investic, se mohou provádět v jednotlivých podnicích nebo v prostorách členů organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo jejich dceřiných podniků, které splňují požadavek 90 % uvedený v čl. 22 odst. 8, a to i v případě, že jsou akce svěřeny členům organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, pokud přispívají k cílům operačního programu.

Vystoupí-li člen z organizace producentů, členské státy zajistí, aby organizace producentů vrátila investici nebo její zbytkovou hodnotu a aby byla zbytková hodnota přičtena k provoznímu fondu.

V řádně odůvodněných případech však mohou členské státy stanovit, že organizace producentů nemusí investici či její zbytkovou hodnotu vracet.

8.   Akce, včetně investic spojených s přepracováním ovoce a zeleniny na výrobky z ovoce a zeleniny mohou být způsobilé k podpoře, pokud tyto akce a investice sledují cíle uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně cílů uvedených v článku 160 uvedeného nařízení, a pokud jsou uvedeny ve vnitrostátní strategii podle článku 36 nařízení (EU) č. 1308/2013.

9.   Investice do nehmotného majetku mohou být způsobilé k podpoře, pokud tyto investice sledují cíle uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně cílů uvedených v článku 160 uvedeného nařízení, a pokud jsou uvedeny ve vnitrostátní strategii podle článku 36 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 32

Operační programy sdružení organizací producentů

1.   Členské státy mohou povolit, aby členové sdružení organizací producentů, kteří nejsou organizacemi producentů, ale kteří jsou členy těchto sdružení podle článku 20, financovali opatření prováděná sdružením organizací producentů v poměru k příspěvku členských organizací producentů.

2.   Články 30, 31, 33 a 34 tohoto nařízení a články 4 až 7 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 se použijí obdobně na operační programy sdružení organizací producentů. Vyváženost z hlediska činností podle čl. 4 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/892 se však nevyžaduje u částečných operačních programů sdružení organizací producentů.

3.   Strop pro výdaje na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení podle čl. 33 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013 se v rámci operačních programů sdružení organizací producentů vypočte na úrovni jednotlivých členských organizací producentů.

Článek 33

Rozhodnutí

1.   Členské státy:

a)

schvalují výši provozních fondů a operační programy, které splňují požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013 a požadavky této kapitoly;

b)

schvalují operační programy, pokud organizace producentů přijme určité změny; nebo

c)

zamítne operační programy nebo jejich části.

2.   Členské státu přijmou rozhodnutí o operačních programech a provozních fondech do 15. prosince roku, v němž byly předloženy.

Členské státy oznámí tato rozhodnutí organizacím producentů do 15. prosince.

Avšak v řádně odůvodněných případech mohou být tato rozhodnutí přijata po uvedeném datu, ale nejpozději do 20. ledna následujícího po datu předložení. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna roku následujícího po předložení.

Článek 34

Změny operačních programů

1.   Organizace producentů mohou pro nadcházející roky žádat o změny operačních programů, včetně doby jejich trvání. Členské státy stanoví lhůty pro předkládání a schvalování takovýchto žádostí tak, aby schválené změny platily od 1. ledna následujícího roku.

V řádně odůvodněných případech mohou být tyto žádosti schváleny po uplynutí lhůt stanovených členskými státy, avšak nejpozději do 20. ledna roku následujícího po předložení žádosti. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna roku následujícího po předložení žádosti.

2.   Členské státy mohou povolit změny operačních programů během roku za podmínek, které samy určí. Rozhodnutí o uvedených změnách se přijímají do 20. ledna roku následujícího po roce, v němž byly změny požadovány.

Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby během roku:

a)

provedly své operační programy pouze zčásti;

b)

změnily obsah operačních programů;

c)

zvýšily částku provozního fondu maximálně o 25 % původně schválené částky nebo tuto částku snížily o procentní podíl, jejž určí členské státy, pokud zůstanou zachovány všeobecné cíle operačního programu;

d)

v případě uplatnění článku 53 zvýšily částku v provozním fondu o vnitrostátní finanční podporu.

Členské státy určí podmínky, za nichž mohou být operační programy během roku změněny bez předchozího schválení příslušným orgánem členského státu. Tyto změny jsou způsobilé pro podporu pouze v případě, že je organizace producentů neprodleně oznámí příslušnému orgánu.

Členské státy mohou procentní podíl uvedený v druhém pododstavci písm. c) změnit v případě spojení organizací producentů podle čl. 15 odst. 1.

3.   K žádostem o změny se přikládá podkladová dokumentace, v níž se uvádí důvod, povaha a důsledky navrhovaných změn.

Oddíl 4

Podpora

Článek 35

Zálohy

1.   Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby zažádaly o zálohu na část podpory. Záloha odpovídá plánovaným výdajům vznikajícím v rámci operačního programu během tří- nebo čtyřměsíčního období začínajícího v měsíci, v němž byla žádost o zálohu podána.

Členské státy stanoví podmínky, které zajistí, aby byly finanční příspěvky do provozního fondu vybírány v souladu s články 24 a 25 a aby byly dříve vyplacené zálohy a odpovídající příspěvek organizace producentů skutečně vynaloženy.

2.   Žádosti o uvolnění záruky se mohou podávat během roku, v němž program probíhá, a musí k nim být přiložena podkladová dokumentace, jako např. faktury a doklady prokazující provedení platby.

Záruky se uvolňují až do 80 % vyplacených záloh.

3.   Při nedodržení podmínek operačních programů nebo závažném porušení závazků stanovených v čl. 5 písm. b) a c) prováděcího nařízení (EU) 2017/892 záruka propadne, aniž jsou dotčeny jiné správní sankce, které je možné použít podle kapitoly V oddílu 3 této hlavy.

V případě nesplnění jiných požadavků záruka propadá v poměru k závažnosti zjištěné nesrovnalosti.

Článek 36

Ukončení operačního programu a pozastavení uznání

1.   Pokud organizace producentů nebo sdružení organizací producentů přestane provádět svůj operační program před koncem jeho plánované doby trvání, nebudou ve prospěch uvedené organizace nebo uvedeného sdružení provedeny žádné další platby na akce prováděné po datu ukončení programu.

2.   Podpora obdržená na způsobilé akce prováděné před ukončením operačního programu se nevrací za předpokladu, že:

a)

organizace producentů nebo sdružení organizací producentů splnily kritéria uznání a cíle akcí stanovené v operačním programu byly k okamžiku ukončení programu splněny a

b)

investice financované s podporou provozního fondu zůstávají alespoň do konce své doby amortizace podle čl. 31 odst. 5 v držení organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo jejich dceřiných podniků, které splňují požadavek 90 % uvedený v čl. 22 odst. 8, nebo jejich členů a jsou jimi využívány. V opačném případě je finanční podpora Unie vyplacená k financování uvedených investic vymáhána a uhrazena ve prospěch EZZF.

3.   Finanční podpora Unie pro víceleté závazky, jako jsou environmentální opatření, pokud jejich dlouhodobé cíle a očekávané přínosy nelze provést kvůli přerušení opatření, je vymáhána a vrácena ve prospěch EZZF.

4.   Tento článek se použije obdobně v případě dobrovolného pozastavení uznání, odnětí uznání nebo rozpuštění organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

5.   Neoprávněně vyplacená podpora se vrací v souladu s článkem 67.

KAPITOLA III

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 37

Volba opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Členské státy mohou stanovit, že se na jejich území nepoužije jedno nebo více opatření uvedených v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 38

Úvěry na financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Úvěry čerpané na financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení podle čl. 33 odst. 3 pátého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013, jejichž lhůta splácení přesahuje dobu trvání operačního programu, mohou být v řádně hospodářsky odůvodněných případech převedeny do následného operačního programu.

Oddíl 2

Investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh

Článek 39

Investice spojené s řízením množství

1.   Členské státy zahrnou do svých vnitrostátních strategií seznam způsobilých investic, jejichž cílem je zajistit účinnější řízení množství uvedených na trh, jak je uvedeno v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Před schválením operačních programů obsahujících opatření týkající se investic uvedených v odstavci 1 členské státy požadují odůvodnění, že navrhovaná investice je vhodná k účinnému zabránění krize nebo k jejímu lepšímu překonání.

Oddíl 3

Podpora na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

Článek 40

Podmínky podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

1.   Členské státy přijmou podrobná ustanovení týkající se podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 zahrnuje jak finanční podporu Unie, tak příspěvek organizace producentů. Celková výše uvedené podpory nesmí překročit v prvním roce fungování vzájemného fondu 5 % příspěvku organizace producentů do fondu, v druhém roce 4 % a ve třetím roce 2 %.

3.   Organizace producentů může obdržet podporu podle odstavce 1 pouze jednou a pouze v prvních třech letech fungování fondu. Pokud požádá organizace producentů o podporu až ve druhém nebo třetím roce fungování fondu, bude podpora činit 4 %, resp. 2 %.

4.   Členské státy mohou stanovit stropy pro částky, které může organizace producentů obdržet jako podporu na správní náklady na zřizování vzájemných fondů.

Oddíl 4

Opětovná výsadba sadů po povinném vyklučení

Článek 41

Opětovná výsadba sadů

1.   Pokud členské státy zahrnou do svých vnitrostátních strategií opětovnou výsadbu sadů po povinném vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. e) nařízení (EU) č. 1308/2013, musí být opatření v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES (12).

2.   Na opětovnou výsadbu sadů se nesmí použít více než 20 % celkových výdajů v rámci operačních programů. Členské státy mohou rozhodnout, že stanoví nižší procento.

Oddíl 5

Stahování z trhu

Článek 42

Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví pravidla pro stahování z trhu podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 a bezplatné rozdělení podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 43

Tříletý průměr pro stažení z trhu k bezplatnému rozdělení

1.   Limit 5 % z objemu produkce uvedené na trh podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 se vypočte na základě aritmetického průměru celkových objemů produktů, pro něž je uznána organizace producentů a které byly prostřednictvím organizace producentů uvedeny na trh během tří předešlých roků.

2.   U nově uznaných organizací producentů se pro hospodářské roky před uznáním použijí tyto údaje:

a)

jestliže organizace byla seskupením producentů, pak podle potřeby rovnocenné údaje za takové seskupení producentů, nebo

b)

objem zohledněný v žádosti o uznání.

Článek 44

Předběžné oznámení o stažení z trhu

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí příslušným orgánům členských států písemně nebo elektronickou cestou předem svůj záměr o stažení produktů.

V tomto oznámení je zejména uveden seznam produktů, které mají být staženy, a jejich hlavní vlastnosti podle příslušných obchodních norem, odhadované množství jednotlivých dotčených produktů, jejich předpokládané určení a místo, na kterém mohou být stažené produkty zkontrolovány podle článku 29 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Oznámení obsahují písemné prohlášení dokládající, že produkty, které mají být staženy, splňují platné obchodní normy nebo minimální požadavky uvedené v článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

2.   Členské státy stanoví pro organizace producentů a sdružení organizací producentů prováděcí pravidla týkající se oznámení podle odstavce 1, zejména pokud jde o lhůty.

Článek 45

Podpora

1.   Podpora na stažení z trhu, složená z finanční podpory Unie a z příspěvku organizace producentů, nesmí převyšovat částky stanovené v příloze IV.

Pro produkty, jež nejsou uvedeny v příloze IV, členské státy stanoví maximální výši podpory, která zahrnuje jak finanční podporu Unie, tak příspěvek organizace producentů, na úrovni nejvýše 40 % průměrné tržní ceny za posledních pět let v případě bezplatného rozdělení a na úrovni nejvýše 30 % průměrné tržní ceny za posledních pět let pro jiná určení než jejich bezplatné rozdělení.

Pokud organizace producentů obdržela od třetích stran náhradu za produkty stažené z trhu, snižuje se podpora uvedená v prvním pododstavci o částku odpovídající obdržené kompenzaci. Aby byly dotčené produkty způsobilé pro podporu, nesmí se znovu dostat na trh s ovocem a zeleninou.

2.   Stažení z trhu nesmí u žádného produktu překročit 5 % objemu produkce uvedené na trh danou organizací producentů. Při určování tohoto procentního podílu se však nezohledňují množství, s nimiž se nakládá jedním ze způsobů uvedených v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo jakýmkoli jiným způsobem schváleným členskými státy podle čl. 46 odst. 2 tohoto nařízení.

Objem produkce uvedené na trh podle prvního pododstavce je průměr objemu produkce uvedené na trh v předchozích třech letech. Pokud tento údaj není k dispozici, použije se objem produkce uvedené na trh, pro kterou byla organizace producentů uznána.

Procentní podíly uvedené v prvním pododstavci jsou roční průměry za období tří let, včetně dotčeného roku a předchozích dvou let, s ročním rozpětím pro překročení ve výši 5 %.

3.   Finanční podpora Unie v případě ovoce a zeleniny stažených z trhu, které byly bezplatně rozděleny mezi dobročinné organizace a nadace podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, se vztahuje pouze na platby týkající se produktů, s nimiž bylo naloženo v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, a na náklady uvedené v čl. 16 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Článek 46

Určení stažených produktů

1.   Členské státy stanoví přípustná určení pro produkty stažené z trhu. Přijmou předpisy zajišťující, aby stažení produktu z trhu ani jeho určení nemělo nepříznivý dopad na životní prostředí ani žádné nepříznivé rostlinolékařské důsledky.

2.   Určení podle odstavce 1 zahrnují bezplatné rozdělení ve smyslu čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 a jakákoli jiná rovnocenná určení schválená členskými státy.

Na požádání mohou členské státy povolit dobročinným organizacím a nadacím uvedeným v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, aby od konečných příjemců produktů stažených z trhu požadovaly příspěvek.

Po obdržení povolení musí dané dobročinné organizace a nadace kromě povinností uvedených v čl. 47 odst. 1 tohoto nařízení vést k danému opatření finanční výkazy.

Příjemcům bezplatně rozdělených produktů je možno povolit, aby zaplatili zpracovatelům ovoce a zeleniny v naturáliích, pokud tato platba kompenzuje pouze náklady na zpracování a pokud členský stát, v němž dochází k platbě, stanovil pravidla, která zajistí, aby zpracované produkty byly určeny ke spotřebě konečnými příjemci podle druhého pododstavce.

Členské státy přijmou veškeré nezbytné kroky, aby usnadnily kontakty a spolupráci mezi organizacemi producentů a dobročinnými organizacemi a nadacemi podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, které schválily.

3.   Postoupení produktů zpracovatelskému průmyslu je možné. Členské státy přijmou prováděcí předpisy zajišťující, aby v Unii nedošlo k narušení hospodářské soutěže v dotčených odvětvích ani u dovezených produktů a aby se stažené produkty nedostaly znovu na trh. Alkohol získaný destilací se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely.

Článek 47

Podmínky pro příjemce stažených produktů

1.   Příjemci stažených produktů podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 se zavazují:

a)

splňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013 a podle uvedeného nařízení;

b)

vést samostatné skladové výkazy pro příslušné operace;

c)

podrobit se kontrolám podle právních předpisů Unie a

d)

předložit podkladovou dokumentaci o konečném určení každého příslušného produktu ve formě přejímacího listu nebo rovnocenného dokladu, který potvrzuje, že stažené produkty byly převzaty třetí stranou za účelem jejich bezplatného rozdělení.

Členské státy mohou rozhodnout, že příjemci nemusí vést výkazy podle prvního pododstavce písm. b), pokud dostávají množství, která nedosahují maximální hodnoty stanovené členskými státy na základě zdokumentované analýzy rizik.

2.   Příjemci produktů stažených pro jiná určení se zavazují:

a)

splňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013 a podle uvedeného nařízení;

b)

vést samostatné skladové a finanční výkazy pro příslušné operace, pokud to členské státy posoudí jako nezbytné i přes skutečnost, že produkt byl před dodáním denaturován;

c)

podrobit se kontrolám podle právních předpisů Unie a

d)

v případě stažených produktů určených pro destilaci se rovněž zavazují, že nezažádají o dodatečnou podporu pro alkohol vyrobený z příslušných produktů.

Oddíl 6

Zelená sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny

Článek 48

Podmínky zelené sklizně a nesklízení ovoce a zeleniny

1.   Zelená sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny uvedené v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 doplňuje běžné pěstitelské postupy a liší se od nich.

2.   Ovoce a zelenina, u nichž proběhla zelená sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny, se po uskutečnění těchto operací nepoužijí ve stejném vegetačním období k dalším produkčním účelům.

3.   K zelené sklizni ovoce a zeleniny se nepřistoupí u ovoce a zeleniny, jejichž normální sklizeň již začala, a k nesklízení se nepřistoupí, pokud již v dané oblasti byla sklizena komerční produkce během normálního produkčního cyklu.

První pododstavec se nepoužije, trvá-li období sklizně u ovoce nebo zeleniny déle než jeden měsíc. V takových případech se částky uvedené v odstavci 4 vyrovnávají pouze u produkce, jež bude sklizena během šesti týdnů po zelené sklizni nebo nesklízení ovoce a zeleniny. Uvedené ovoce a zelenina se po uskutečnění zelené sklizně nebo nesklízení ovoce a zeleniny nepoužijí ve stejném vegetačním období k dalším produkčním účelům.

Pro účely druhého pododstavce mohou členské státy zakázat zelenou sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny, pokud v případě zelené sklizně významná část normální sklizně již proběhla, a v případě nesklízení, pokud již byla významná část komerční produkce sklizena. Má-li členský stát v úmyslu toto ustanovení uplatňovat, musí ve své vnitrostátní strategii stanovit, jaký podíl sklizně považuje za významný.

Zelená sklizeň i nesklízení ovoce a zeleniny se nesmí používat na stejný produkt a stejnou oblast během jednoho roku, výjimkou jsou účely ve smyslu druhého pododstavce, kdy lze obě akce uplatňovat současně.

4.   Podpora na zelenou sklizeň se vztahuje pouze na produkty, které se fyzicky nacházejí na pěstebních plochách a jsou skutečně sklízeny nezralé. Vyrovnávací platby, které zahrnují jak finanční podporu Unie, tak i příspěvek organizace producentů na zelenou sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny, stanoví členský stát podle čl. 49 prvního pododstavce písm. a) jako platby na hektar, a to na úrovni, která pokrývá nejvýše 90 % maximální míry podpory na stažení z trhu, které se uplatňuje u stažení pro jiná určení, než je bezplatné rozdělení podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

5.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí příslušným orgánům členských států písemně nebo elektronickou cestou předem svůj záměr o zelené sklizni nebo nesklízení ovoce a zeleniny.

Článek 49

Povinnosti členských států

Členské státy přijmou:

a)

prováděcí předpisy k zelené sklizni a nesklízení ovoce a zeleniny, včetně předběžného oznámení o zelené sklizni a nesklízení ovoce a zeleniny, jeho obsahu a lhůtách, výše náhrad k výplatě a používání opatření, a dále stanoví podrobný seznam produktů způsobilých v rámci opatření;

b)

předpisy zajišťující, aby provedení opatření nemělo nepříznivý dopad na životní prostředí ani nepříznivé rostlinolékařské důsledky.

Členské státy zkontrolují, zda jsou opatření správně uplatňována, včetně ustanovení podle prvního pododstavce písmen a) a b). Pokud členské státy zjistí, že opatření nebyla provedena správně, neschválí použití opatření.

Oddíl 7

Pojištění sklizně

Článek 50

Cíl pojištění sklizně

Opatření týkající se pojištění sklizně uvedené v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci písm. h) nařízení (EU) č. 1308/2013 přispívá k zabezpečení příjmů producentů a k pokrytí tržních ztrát vzniklých organizaci producentů nebo jejím členům, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, klimatickými jevy, a případně chorobami rostlin nebo škůdci.

Článek 51

Provádění pojištění sklizně

1.   Členské státy přijmou prováděcí předpisy v oblasti pojištění sklizně, včetně předpisů nutných pro zajištění, že pojistnými opatřeními nebude narušena hospodářská soutěž na pojistném trhu.

2.   Členské státy mohou dodatečným vnitrostátním financováním přispívat k podpoře opatření k pojištění sklizně, která využívají prostředky z provozního fondu. Celková veřejná podpora na pojištění sklizně však nesmí překročit:

a)

80 % nákladů na pojistné zaplacené producenty za pojištění ztrát v důsledku nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním katastrofám;

b)

50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti:

i)

ztrátám uvedeným v písmenu a) a dalších ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a

ii)

ztrátám způsobeným chorobami zvířat nebo rostlin nebo napadením škůdci.

Limit stanovený v prvním pododstavci písm. b) platí i v těch případech, kdy je jinak provozní fond způsobilý pro 60 % finanční podpory Unie podle čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Pojištění sklizně nekryje platby pojistného, které nahrazují producentům více než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k veškerým náhradám, které producenti obdrží z jiných režimů podpory souvisejících s pojištěným rizikem.

KAPITOLA IV

Vnitrostátní finanční podpora

Článek 52

Stupeň organizovanosti producentů a definice regionu

1.   Pro účely čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 se stupeň organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu vypočítá na základě hodnoty ovoce a zeleniny vyprodukovaných v daném regionu a uvedených na trh:

a)

uznanými organizacemi producentů a uznanými sdruženími organizací producentů a

b)

seskupeními producentů vytvořenými podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 a organizacemi producentů a seskupeními producentů uvedenými v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Hodnota vyprodukovaného ovoce a zeleniny se vydělí celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny, která byla v uvedeném regionu vyprodukována.

Hodnota ovoce a zeleniny vyprodukovaných v daném regionu a uvedených na trh organizacemi, sdruženími a seskupeními uvedenými v prvním pododstavci písm. a) a b) obsahuje pouze ty produkty, pro které jsou uvedené organizace producentů, sdružení a seskupení uznány. Článek 22 se použije obdobně.

Do výpočtu této hodnoty je zahrnuta pouze produkce organizací producentů, sdružení organizací producentů, seskupení producentů a jejich členů vyprodukovaná v daném regionu, jež byla uvedena na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů.

Pro výpočet celkové hodnoty ovoce a zeleniny, které byly vyprodukovány v uvedeném regionu, se obdobně použije metodika uvedená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (13).

2.   Stupeň organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu se pokládá za obzvláště nízký, pokud jeho průměrná hodnota vypočtená podle odstavce 1 činí za poslední tři roky, za něž jsou údaje k dispozici, méně než 20 %.

3.   Vnitrostátní finanční podporu je možné čerpat pouze pro ovoce a zeleninu vyprodukované v regionu podle odstavců 1 a 2.

4.   Pro účely této kapitoly vymezí členské státy regiony jako určitou část svého území podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické a ekonomické charakteristiky a jejich regionální zemědělský/ovoce a zeleniny se týkající potenciál, nebo jejich institucionální či administrativní struktura, u nichž jsou v souladu s odstavcem 1 k dispozici údaje pro výpočet stupně organizovanosti.

Regiony vymezené členským státem pro účely této kapitoly nesmí být změněny po dobu nejméně 5 let, pokud by taková změna nebyla objektivně odůvodněna závažnými příčinami, které nesouvisejí s výpočtem stupně organizovanosti producentů v daném regionu či regionech.

Pokud členský stát požaduje částečnou úhradu vnitrostátní finanční podpory v souladu s článkem 20 prováděcího nařízení (EU) 2017/892, týká se tato žádost stejné definice regionů, která je uvedena v žádosti o povolení.

Článek 53

Změny operačního programu

Organizace producentů, která chce žádat o vnitrostátní finanční podporu, upraví podle potřeby svůj operační program podle článku 34.

KAPITOLA V

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Oznámení a zprávy

Článek 54

Oznámení členských států týkající se organizací producentů, sdružení organizací producentů a seskupení producentů

Členské státy Komisi oznámí tyto údaje a předají tyto dokumenty:

a)

do 31. ledna každého roku celkovou výši provozních fondů schválenou na daný rok pro všechny operační programy. V tomto oznámení se uvede celková výše provozních fondů i celková částka finanční podpory, kterou do těchto fondů poskytla Unie. Tyto údaje je nutno dále rozdělit na částky určené na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení a na jiná opatření;

b)

do 15. listopadu každého roku výroční zprávu o organizacích producentů, sdruženích organizací producentů a seskupeních producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 a provozních fondech, operačních programech a plánech uznání funkčních v předchozím roce. Tato výroční zpráva musí obsahovat informace uvedené v příloze V tohoto nařízení;

c)

do 31. ledna každého roku částky odpovídající každému nadcházejícímu ročnímu období provádění plánů uznání seskupení producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, včetně stávajícího roku provádění. Uvádějí se schválené částky nebo jejich odhady. U jednotlivých seskupení producentů se v tomto oznámení pro každé nadcházející roční období provádění plánu uvádějí tyto údaje:

i)

celková částka na provádění plánu uznání v daném roce, finanční podpora od Unie a příspěvky členských států, seskupení producentů a členů seskupení producentů;

ii)

rozdělení podpor udělených podle čl. 103a odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 55

Oznámení členských států týkající se produkčních cen ovoce a zeleniny na vnitřním trhu

1.   Členské státy oznámí Komisi každou středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) vážené průměrné ceny ovoce a zeleniny uvedených v příloze VI zjištěné v předchozím týdnu, pokud jsou údaje k dispozici.

U ovoce a zeleniny, na které se vztahuje všeobecná obchodní norma uvedená v příloze I části A prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, se oznamují pouze ceny produktů, které splňují normu, zatímco ceny u produktů, na které se vztahuje zvláštní obchodní norma stanovená v části B uvedené přílohy, se týkají pouze produktů třídy I.

Členské státy oznámí jedinou váženou průměrnou cenu podle druhů a odrůd produktů, velikosti a obchodní úpravy specifikovaných v příloze VI tohoto nařízení. Pokud se zaznamenané ceny týkají jiných druhů, odrůd, velikostí nebo obchodní úpravy, než které jsou uvedeny v uvedené příloze, členské státy oznámí Komisi druhy, odrůdy, velikosti nebo obchodní úpravu produktů, kterým ceny odpovídají.

Oznámené ceny jsou ceny produktů při výstupu z balíren, tříděných, balených a případně na paletách, vyjádřené v eurech na 100 kilogramů čisté hmotnosti.

2.   Členské státy určí reprezentativní trhy v pěstitelské oblasti pro dotčené ovoce a zeleninu. Členské státy oznámí Komisi reprezentativní trhy a jejich váhu v průměru spolu s prvním oznámením nebo při jejich změně. Členské státy mohou na dobrovolném základě oznámit ostatní ceny.

Oddíl 2

Sledování a hodnocení operačních programů a vnitrostátních strategií

Článek 56

Společné výkonnostní ukazatele

1.   Operační programy a vnitrostátní strategie jsou sledovány a hodnoceny za účelem posouzení pokroku dosaženého v plnění cílů stanovených pro operační programy a jejich účelnosti a účinnosti s ohledem na tyto cíle.

2.   Pokrok, účelnost a účinnost se posuzují prostřednictvím společných výkonnostních ukazatelů uvedených v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2017/892 a vztahujících se k výchozí situaci a vstupům (finančnímu plnění), výstupům, výsledkům a dopadům prováděných operačních programů.

3.   Členské státy mohou ve své vnitrostátní strategii stanovit doplňkové ukazatele.

Článek 57

Postupy sledování a hodnocení operačních programů

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů zavedou systém shromažďování, evidence a uchovávání údajů sloužících k sestavování použitelných ukazatelů pro sledování a hodnocení operačních programů.

2.   Sledování se provádí tak, aby výsledky:

a)

ověřovaly kvalitu provádění programu;

b)

určovaly všechny potřebné úpravy v operačním programu nebo jeho přezkum;

c)

poskytovaly informace k plnění požadavků na předkládání zpráv. Údaje o výsledcích sledovacích činností se zahrnou do výroční zprávy podle čl. 21 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

3.   Hodnocení má podle čl. 21 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 podobu zprávy v předposledním roce provádění operačního programu.

Hodnocení posoudí pokrok dosažený při plnění celkových cílů programu. K tomuto účelu se použijí společné výkonnostní ukazatele týkající se výchozí situace, výstupů a výsledků.

Hodnocení zahrnuje případně kvalitativní vyhodnocení výsledků a dopadu environmentálních opatření zaměřených na:

a)

zamezení erozi půdy;

b)

omezení používání nebo lepší hospodaření s produkty na ochranu rostlin;

c)

ochranu stanovišť a biologické rozmanitosti a

d)

ochranu krajiny.

Výsledky tohoto hodnocení se použijí:

a)

ke zlepšení kvality operačního programu;

b)

k určení všech potřebných věcných změn v operačním programu a

c)

k získání poznatků sloužících ke zlepšení kvality operačních programů.

Zpráva o hodnocení se připojí k příslušné výroční zprávě uvedené v čl. 21 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Článek 58

Postupy sledování a hodnocení vnitrostátní strategie

1.   Členské státy zavedou systém shromažďování, evidence a elektronického uchovávání údajů sloužících k sestavování ukazatelů uvedených v článku 56. Za tímto účelem použijí údaje předané organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů týkající se sledování a hodnocení jejich operačních programů.

2.   Sledování je průběžné a slouží k posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů operačních programů. K tomuto účelu se použijí údaje předložené organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů v rámci výročních zpráv. Sledování se provádí tak, aby výsledky:

a)

ověřovaly kvalitu provádění operačních programů;

b)

určovaly všechny potřeby úprav nebo přezkumu vnitrostátní strategie za účelem dosažení cílů stanovených pro tuto strategii a zlepšení řízení provádění strategie, včetně finančního řízení operačních programů.

3.   Cílem hodnocení je posouzení pokroku dosaženého při plnění celkových cílů stanovených pro vnitrostátní strategii. K tomuto účelu se použijí výsledky sledování a hodnocení operačních programů uvedené ve výročních zprávách a zprávách z předposledního roku předaných organizacemi producentů. Výsledky hodnocení se použijí:

a)

ke zlepšení kvality strategie;

b)

k určení všech potřebných věcných změn ve vnitrostátní strategii.

Hodnocení zahrnuje hodnocení, jež má být provedeno v roce 2020. Jeho výsledky jsou součástí výroční vnitrostátní zprávy uvedené v čl. 54 písm. b) k danému roku. Zpráva prozkoumá míru využití finančních zdrojů, účinnost a účelnost prováděných operačních programů a posoudí účinky a dopad těchto programů ve vztahu k cílům stanoveným strategií, a případně také k dalším cílům stanoveným v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Oddíl 3

Správní sankce

Článek 59

Nedodržení kritérií uznání

1.   Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nesplňuje jedno z kritérií uznání v souvislosti s požadavky článků 5, 7, čl. 11 odst. 1 a 2 a článku 17, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis, v němž bude uvedeno upozornění na chybu, potřebná nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce. Od okamžiku zjištění nedodržení členské státy pozastaví platby podpory až do okamžiku přijetí nápravných opatření k jejich spokojenosti.

2.   Nedodržení přijetí nápravných opatření podle odstavce 1 ve lhůtě stanovené členským státem má za následek pozastavení uznání organizace producentů. Členský stát oznámí organizaci producentů dobu pozastavení, která začíná běžet bezprostředně po uplynutí lhůty stanovené pro přijetí uvedených nápravných opatření a která nepřesáhne 12 měsíců od data přijetí dopisu s upozorněním organizací producentů. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci.

Během doby pozastavení uznání může organizace producentů pokračovat ve své činnosti, ale podpory se přestanou vyplácet až do okamžiku, kdy je pozastavení uznání zrušeno. Roční částka podpory se sníží o 2 % za každý kalendářní měsíc nebo část měsíce, v němž bylo uznání pozastaveno.

Pozastavení končí dnem kontroly, která prokáže, že předmětná kritéria uznání byla dodržena.

3.   Pokud nejsou kritéria dodržena do konce doby pozastavení stanovené příslušným orgánem členského státu, členský stát odejme uznání s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky uznání dodržovány, nebo pokud není možné toto datum určit, ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení uznání po zahájení soudního řízení v této věci. Zbývající podpora týkající se období, během něhož se zjistilo selhání, nesmí být vyplacena a neoprávněně vyplacená podpora musí být vrácena.

4.   Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nedodržuje nějaké z kritérií uznání stanovené v článku 154 nařízení (EU) č. 1308/2013, než které je uvedeno v odstavci 1, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis, v němž bude uvedeno upozornění na chybu, potřebná nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce.

5.   Nejsou-li nápravná opatření přijata podle odstavce 4 ve lhůtě stanovené členským státem, dojde k pozastavení plateb a ke snížení roční výše podpory o 1 % za každý kalendářní měsíc nebo část kalendářního měsíce, který následuje po vypršení uvedené lhůty. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci.

6.   Členské státy odejmou uznání organizaci producentů, pokud nejpozději do 15. října druhého roku následujícího po roce, v němž uvedená kritéria nebyla splněna, organizace producentů neprokáže, že splňuje kritérium minimálního objemu nebo hodnoty obchodované produkce uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013. Odnětí nabývá účinnosti dnem, od něhož nebyly plněny podmínky uznání, nebo pokud není možné toto datum určit, ode dne, kdy bylo selhání zjištěno. Zbývající podpora týkající se období, během něhož se zjistilo selhání, nesmí být vyplacena a neoprávněně vyplacená podpora musí být vrácena.

Pokud však organizace producentů členskému státu prokáže, že není schopna dodržovat kritéria uznání stanovená v čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o minimální objem nebo hodnotu obchodované produkce, které stanoví členské státy, v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo chorob či škůdců, přestože podnikla opatření na prevenci rizik, může členský stát pro daný rok této organizaci producentů udělit výjimku ohledně minimálního objemu nebo hodnoty obchodované produkce.

7.   V případech, v nichž se použijí odstavce 1, 2, 4 a 5, mohou členské státy provádět platby po uplynutí lhůty stanovené v článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2017/892. Tyto platby se uskuteční nejpozději 15. října druhého roku následujícího po roce provádění programu.

8.   Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně v případech, kdy organizace producentů neposkytnou členskému státu informace vyžadované podle článku 21 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Článek 60

Podvody

1.   Členské státy pozastaví platby organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů a pozastaví uznání organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů, které vyšetřuje vnitrostátní orgán v souvislosti s podezřením na podvodné jednání týkající se podpory v působnosti nařízení (EU) č. 1308/2013, do doby, než se podezření vysvětlí.

2.   Pokud se zjistí, že se organizace producentů nebo sdružení organizací producentů dopustily podvodného jednání týkajícího se podpory v působnosti nařízení (EU) č. 1308/2013, pak aniž jsou dotčeny veškeré další sankce použitelné podle právních předpisů Unie a podle vnitrostátních předpisů, členské státy:

a)

odejmou uvedené organizaci nebo uvedenému sdružení uznání;

b)

vyloučí z podpory příslušné akce v rámci dotčeného operačního programu a vyžádají navrácení veškeré podpory, která již byla na tyto akce vyplacena, a

c)

vyloučí uvedenou organizaci nebo sdružení v následujícím roce z uznání.

Článek 61

Sankce za nezpůsobilé částky

1.   Platby se vypočtou na základě způsobilých akcí.

2.   Členské státy prozkoumají žádost o podporu a stanoví částky, které jsou pro podporu způsobilé. Stanoví částku, jež:

a)

by se vyplácela příjemci jen na základě jeho žádosti;

b)

je splatná příjemci po prozkoumání způsobilosti žádosti.

3.   Pokud je částka stanovená podle odst. 2 písm. a) vyšší než částka stanovená podle odst. 2 písm. b) o více než 3 %, uplatňuje se postih. Výše postihu se stanoví jako rozdíl mezi částkami vypočtenými podle odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. b). Žádný postih se však nepoužije tehdy, pokud organizace producentů může doložit, že nenese odpovědnost za zahrnutí nezpůsobilé částky.

4.   Odstavce 2 a 3 se obdobně použijí na nezpůsobilé výdaje zjištěné během kontrol na místě nebo následných kontrol.

5.   Pokud je hodnota produkce uvedené na trh ohlášena a zkontrolována před podáním žádosti o podporu, použijí se tyto ohlášené a schválené hodnoty při stanovování částek podle odst. 2 písm. a) a b).

6.   Pokud na konci operačního programu nebyly splněny podmínky uvedené v čl. 33 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, celková výše podpory za poslední rok operačního programu se sníží úměrně výši výdajů, které nevznikly v důsledku environmentálních opatření.

Článek 62

Správní sankce po kontrolách prvního stupně při stažení z trhu

1.   Jestliže jsou po kontrole uvedené v článku 29 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 zjištěny nesrovnalosti týkající se obchodních norem nebo minimálních požadavků podle článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2017/892, které přesahující stanovené tolerance, je organizace producentů povinna zaplatit penále vypočtené podle podílu stažených produktů, jež nesplňují požadavky:

a)

jestliže jsou uvedená množství menší než 10 % množství, která byla skutečně stažena podle článku 44 tohoto nařízení, sankce se rovná finanční podpoře Unie vypočtené na základě množství stažených produktů, které nesplňují požadavky;

b)

jestliže jsou uvedená množství mezi 10 % a 25 % množství, která byla skutečně stažena, sankce se rovná dvojnásobku finanční podpory Unie vypočtené na základě množství stažených produktů, které nesplňují požadavky, nebo

c)

jestliže uvedená množství překročí 25 % množství, které bylo skutečně staženo, sankce se rovná výši finanční podpory Unie za celé množství oznámené podle článku 44 tohoto nařízení.

2.   Sankce uvedené v odstavci 1 se použijí, aniž je dotčena sankce uložená podle článku 61.

Článek 63

Správní sankce použitelné vůči organizacím producentů při stažení z trhu

Výdaje na stažení z trhu se pokládají za nezpůsobilé tehdy, pokud s produkty nebylo naloženo způsobem stanoveným členským státem podle čl. 46 odst. 1, nebo má-li stažení produktu z trhu nepříznivý dopad na životní prostředí nebo jakékoli nepříznivé rostlinolékařské důsledky, aniž jsou dotčeny sankce uložené podle článku 61.

Článek 64

Správní sankce použitelné vůči příjemcům produktů stažených z trhu

Jsou-li při kontrolách prováděných v souladu s články 29 a 30 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 zjištěny nesrovnalosti způsobené příjemci produktů stažených z trhu, tito příjemci:

a)

jsou vyloučeni z práva obdržet produkty stažené z trhu, a

b)

jsou povinni uhradit hodnotu přijatých produktů a částky na krytí nákladů souvisejících s tříděním, balením a přepravou v souladu s pravidly stanovenými členskými státy.

Vyloučení podle prvního pododstavce písm. a) nabývá účinnosti okamžitě a uplatňuje se nejméně po dobu jednoho roku s možností prodloužení.

Článek 65

Správní sankce, pokud jde o zelenou sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny

1.   Jestliže organizace producentů nesplnila své povinnosti týkající se zelené sklizně, zaplatí formou sankce částku vyrovnávací platby související s plochami, u nichž nebyla dodržena povinnost. Nesplnění povinností znamená případy, kdy:

a)

plocha ohlášená jako místo zelené sklizně není způsobilá pro zelenou sklizeň;

b)

plocha není plně sklizena nebo produkce nebyla denaturována;

c)

došlo k nepříznivému dopadu na životní prostředí nebo k jakýmkoli nepříznivým rostlinolékařským důsledkům, za něž je odpovědná organizace producentů.

2.   Jestliže organizace producentů nesplnila své povinnosti, pokud jde o nesklízení, je tato organizace producentů povinna zaplatit formou sankce částku vyrovnávací platby související s plochami, u nichž nebyla dodržena povinnost. Nesplnění povinností znamená případy, kdy:

a)

plocha oznámená jako místo nesklízení není způsobilá pro nesklízení;

b)

již došlo ke sklizni nebo částečné sklizni;

c)

došlo k nepříznivému dopadu na životní prostředí nebo k jakýmkoli nepříznivým rostlinolékařským důsledkům, za něž je odpovědná organizace producentů.

Použije-li se čl. 48 odst. 3 druhý pododstavec, nepoužije se první pododstavec písm. b) tohoto odstavce.

3.   Sankce uvedené v odstavcích 1 a 2 se použijí navíc k veškerým sankcím uloženým podle článku 61.

Článek 66

Bránění kontrole na místě

Žádost o uznání, schválení operačního programu nebo žádost o podporu je zamítnuta pro dotčenou položku nebo část příslušných výdajů, pokud organizace producentů, včetně jejích členů nebo příslušných zástupců, brání provedení kontroly na místě.

Článek 67

Placení vymáhaných podpor a sankcí

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů nebo jiné dotčené subjekty navrátí neoprávněně vyplacenou podporu spolu s úroky a zaplatí sankce stanovené v tomto oddíle.

Úroky se vypočítávají:

a)

na základě doby, která uplynula mezi obdržením neoprávněné platby a jejím uhrazením příjemcem;

b)

na základě sazby používané Evropskou centrální bankou na její hlavní operace refinancování, která je zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské Unie a platná k datu, k němuž byla provedena neoprávněná výplata, zvýšené o tři procentní body.

2.   Vrácená podpora, úroky a uložené sankce se zaplatí do EZZF.

KAPITOLA VI

Rozšíření působnosti pravidel

Článek 68

Podmínky rozšíření působnosti pravidel

1.   Článek 164 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije na produkty odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny za předpokladu, že pravidla uvedená v odstavci 4 uvedeného článku:

a)

byla v platnosti alespoň po dobu jednoho roku;

b)

jsou závazná pro období nejvýše tří let.

Členské státy však mohou od podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce upustit, pokud je cílem pravidel, jejichž působnost má být rozšířena, jeden z cílů uvedených v čl. 164 odst. 4) prvním pododstavci písm. a), e), f), h), i), j), m) a n) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Pravidla, která jsou pro všechny producenty v určité hospodářské oblasti stanovena jako závazná, se nevztahují na produkty dodané ke zpracování na základě smlouvy podepsané před počátkem sklizně, ledaže se rozšíření působnosti pravidel výslovně vztahuje na tyto produkty, s výjimkou pravidel týkajících se informování o trhu uvedených v čl. 164 odst. 4 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Pravidla pro organizace producentů nebo sdružení organizací producentů nemusí být stanovena jako závazná pro producenty ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 834/2007, pokud se na nich nedohodlo alespoň 50 % producentů, na něž se nařízení vztahuje, v hospodářské oblasti, v níž organizace producentů nebo sdružení organizací producentů působí, a nepokrývá-li organizace nebo sdružení nejméně 60 % produkce uvedené oblasti.

4.   Pravidla uvedená v čl. 164 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 se nepoužijí na produkty, které byly vyprodukovány mimo konkrétní hospodářskou oblast uvedenou v čl. 164 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 69

Vnitrostátní předpisy

1.   Pro účely čl. 164 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se členské státy mohou rozhodnout, že hospodářskou oblastí, kterou je třeba vzít v úvahu v případě rozšíření působnosti pravidel mezioborové organizace, je region nebo celé vnitrostátní území, v nichž jsou výrobní a tržní podmínky stejnorodé.

2.   Členské státy určí pro účely stanovení reprezentativnosti organizací producentů a sdružení organizací producentů ve smyslu čl. 164 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 pravidla, kterými vylučují:

a)

producenty, jejichž produkce je určena zásadně pro přímý prodej spotřebitelům v hospodářství nebo v pěstitelské oblasti;

b)

přímé prodeje podle písmene a);

c)

produkty dodané ke zpracování na základě smlouvy podepsané před počátkem sklizně, ledaže se rozšíření působnosti pravidel výslovně vztahuje na tyto produkty;

d)

producenty nebo produkci ekologických produktů, na něž vztahuje nařízení (ES) č. 834/2007.

Článek 70

Oznámení o rozšíření působnosti pravidel a o hospodářských oblastech

1.   Pokud členský stát oznámí pravidla, která stanovil jako závazná pro daný produkt a hospodářskou oblast podle čl. 164 odst. 6 nařízení (EU) č. 1308/2013, současně uvědomí Komisi o:

a)

hospodářské oblasti, na niž se uvedená pravidla vztahují;

b)

organizaci producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizaci, které požadovaly rozšíření působnosti pravidel a údaje prokazující splnění požadavků podle čl. 164 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

pokud je rozšíření působnosti pravidel požadováno organizací producentů nebo sdružením organizací producentů, o počtu producentů, kteří patří k uvedené organizaci nebo uvedenému sdružení, a o celkovém počtu producentů v dotčené hospodářské oblasti; tyto údaje jsou poskytovány s ohledem na situaci v době podání žádosti o rozšíření působnosti pravidel;

d)

pokud je rozšíření působnosti pravidel požadováno organizací producentů nebo sdružením organizací producentů, o celkové produkci v hospodářské oblasti a o produkci uvedené na trh uvedenou organizací nebo uvedeným sdružením v posledním roce, pro který jsou k dispozici údaje;

e)

datu, od kterého se pravidla, jejichž působnost má být rozšířena, použijí na dotyčnou organizaci producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborovou organizaci, a

f)

datu, od kterého rozšíření působnosti nabývá účinku, a době jeho trvání.

2.   Pokud členský stát stanovil vnitrostátní pravidla týkající se reprezentativnosti v případě rozšíření působnosti pravidel mezioborových organizací podle čl. 164 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013, oznámí Komisi uvedená pravidla a jejich odůvodnění společně s oznámením o rozšíření působnosti pravidel samotných.

3.   Před zveřejněním rozšířené působnosti pravidel Komise uvědomí o těchto pravidlech členské státy, a to prostředky, jež uzná za vhodné.

Článek 71

Zrušení rozšíření působnosti pravidel

Komise přijme rozhodnutí uvedené v čl. 175 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013, podle něhož členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o němž uvedený členský stát rozhodl podle čl. 164 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud zjistí, že:

a)

rozhodnutí členského státu vylučuje hospodářskou soutěž v podstatné části vnitřního trhu nebo ohrožuje volný obchod nebo že jsou ohroženy cíle článku 39 Smlouvy;

b)

ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se vztahuje na pravidla, jejichž působnost je rozšířena na další producenty;

c)

ustanovení této kapitoly nebyla dodržena.

Rozhodnutí Komise týkající se uvedených pravidel se použije ode dne oznámení tohoto zjištění dotyčnému členskému státu.

Článek 72

Odběratelé ovoce prodaného na stromě

1.   V případech, kdy producenti, kteří nejsou členy organizace producentů, prodají ovoce na stromě, je odběratel za účelem dosažení souladu s pravidly týkajícími se podávání zpráv o produkci a uvádění na trh považován za producenta uvedeného produktu.

2.   Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že pravidla s výjimkou těch, která jsou uvedena v odstavci 1, mohou být závazná pro odběratele, pokud odpovídají za správu dotyčné produkce.

HLAVA III

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI – REŽIM VSTUPNÍ CENY

Článek 73

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)

„šarží“ zboží předložené v rámci celního prohlášení o propuštění do volného oběhu, které má platnost pouze pro zboží téhož původu jednoho kódu KN, a

b)

„dovozcem“ deklarant ve smyslu čl. 5 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (14).

Článek 74

Oznámení cen a množství dovezených produktů

1.   U každého produktu a období uvedených v příloze VII části A, pro každý tržní den a původ oznámí členské státy Komisi nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) následujícího pracovního dne:

a)

průměrné reprezentativní ceny produktů dovezených ze třetích zemí a prodaných na dovozních trzích členských států a

b)

celkové množství, které se vztahuje k cenám uvedeným v písmenu a).

Pro účely písmene a) prvního pododstavce členské státy oznámí Komisi dovozní trhy, které považují za reprezentativní a které zahrnují Londýn, Milán, Perpignan a Rungis.

Jestliže je celkové množství uvedené v prvním pododstavci písm. b) nižší než deset tun, příslušné ceny se Komisi neoznamují.

2.   Ceny uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se zaznamenávají:

a)

u každého z produktů uvedených v příloze VII části A;

b)

u každé z dostupných odrůd a velikostí a

c)

na úrovni dovozce/velkoobchodník nebo velkoobchodník/maloobchodník, nejsou-li k dispozici ceny na úrovni dovozce/velkoobchodník.

Z těchto cen se odečtou tyto částky:

a)

obchodní rozpětí ve výši 15 % pro obchodní centra v Londýně, Milánu a Rungisu a ve výši 8 % pro ostatní obchodní centra a

b)

náklady na dopravu a pojištění v rámci celního území Unie.

Pro náklady na dopravu a pojištění, které je nutno odečíst podle druhého pododstavce, mohou členské státy stanovit standardní částky odpočtu. Tyto standardní částky a metody jejich výpočtu se neprodleně oznámí Komisi.

3.   Pokud jsou ceny zaznamenané v souladu s odstavcem 2 zjištěny na úrovni velkoobchodník/maloobchodník, nejprve se sníží o:

a)

částku rovnající se 9 % s ohledem na obchodní rozpětí velkoobchodníka a

b)

o částku rovnající se 0,7245 EUR na 100 kg s ohledem na náklady na manipulaci a daně a poplatky na trhu.

4.   U produktů uvedených v příloze VII části A, na které se vztahuje zvláštní obchodní norma, se za reprezentativní považují tyto ceny:

a)

ceny produktů I. třídy jakosti, kdy množství v této třídě představují alespoň 50 % z celkového množství na trhu;

b)

ceny produktů I. a II třídy jakosti za předpokladu, že množství v uvedených třídách představují alespoň 50 % z celkového množství na trhu;

c)

ceny produktů II. třídy jakosti, nejsou-li produkty I. třídy jakosti k dispozici, pokud není rozhodnuto, že se na ně použije vyrovnávací koeficient, nejsou obvykle uváděny na trh v I. třídě jakosti v důsledku jejich jakostních znaků.

Vyrovnávací koeficient uvedený v prvním pododstavci písm. c) se použije po odečtení částek uvedených v odstavci 2.

U produktů uvedených v příloze VII části A, na které se nevztahuje zvláštní obchodní norma, se za reprezentativní považují ceny produktů splňujících všeobecnou obchodní normu.

Článek 75

Základ vstupní ceny

1.   Pro účely čl. 181 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou produkty odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny stanovené v uvedeném článku produkty uvedené v příloze VII tohoto nařízení.

2.   Pokud se celní hodnota produktů uvedených v příloze VII části A určí podle hodnoty transakce uvedené v článku 70 nařízení (EU) č. 952/2013 a tato celní hodnota je vyšší o více než 8 % než paušální částka vypočtená Komisí jako paušální dovozní hodnota v době přijetí prohlášení o propuštění produktů do volného oběhu, musí dovozce složit záruku podle článku 148 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (15). Pro tento účel se částka dovozního cla, které mohou produkty uvedené v příloze VII části A tohoto nařízení podléhat, rovná částce dlužného cla, pokud byl dotčený produkt zařazen na základě dotyčné paušální dovozní hodnoty.

První pododstavec se nepoužije, pokud je paušální dovozní hodnota vyšší než vstupní ceny uvedené v příloze I části třetí oddílu I příloze 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (16) nebo pokud deklarant žádá o okamžité zaúčtování částky cla, která může být pro zboží nakonec vyměřena namísto poskytnutí záruky.

3.   Pokud se celní hodnota produktů uvedených v příloze VII části A vypočte podle čl. 74 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 952/2013, odečte se clo podle čl. 38 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/892. V uvedeném případě dovozce poskytne záruku, která se rovná výši cla, které by zaplatil, kdyby byly produkty zařazeny na základě platné paušální dovozní hodnoty.

4.   Celní hodnota zboží dováženého do komisního prodeje je určena přímo podle čl. 74 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 952/2013 a pro tento účel se použije paušální dovozní hodnota vypočtená v souladu s článkem 38 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 během platných lhůt.

5.   Dovozce má jeden měsíc od data prodeje dotčených produktů, s výhradou maximální lhůty čtyř měsíců ode dne přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, na to, aby prokázal, že šarže byla prodána za podmínek potvrzujících správnost cen uvedených v článku 70 nařízení (EU) č. 952/2013, nebo aby určil celní hodnotu uvedenou v čl. 74 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení.

Nedodržení jednoho z těchto konečných termínů má za následek propadnutí poskytnuté záruky, aniž je dotčeno použití odstavce 6.

Poskytnutá záruka se uvolní v tom rozsahu, ve kterém je celním orgánům poskytnut uspokojivý důkaz o podmínkách odbytu. V opačném případě záruka propadá na zaplacení dovozních cel.

Aby dovozce prokázal, že šarže byla prodána za podmínek stanovených v prvním pododstavci, předloží kromě faktury veškeré doklady nezbytné pro provádění příslušných celních kontrol v souvislosti s prodejem a odbytem jednotlivých produktů dotyčné šarže, včetně dokladů týkajících se dopravy, pojištění, manipulace a skladování šarže.

Pokud obchodní normy uvedené v článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 vyžadují, aby byla na obalu uvedena odrůda produktu nebo druh ovoce a zeleniny, je třeba uvést odrůdu produktu nebo druh ovoce a zeleniny, jež tvoří součást šarže, v dokladech o dopravě, na fakturách a ve vydacím listu.

6.   Lhůtu čtyř měsíců uvedenou v odstavci 5 prvním pododstavci mohou příslušné orgány členského státu na základě řádně zdůvodněné žádosti dovozce prodloužit maximálně o tři měsíce.

Pokud příslušné orgány členských států při kontrole zjistí, že nebyly splněny požadavky tohoto článku, vymáhají dlužné clo podle článku 105 nařízení (EU) č. 952/2013. Do částky vymahatelného cla nebo částky, kterou ještě zbývá uhradit, se započítá také úrok ode dne propuštění zboží do volného oběhu až do dne úhrady. Použije se úroková sazba platná pro úhradu pohledávek podle vnitrostátního práva.

HLAVA IV

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 76

Vnitrostátní sankce

Aniž jsou dotčeny sankce stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013, nařízení (EU) č. 1308/2013, tomto nařízení nebo prováděcím nařízení (EU) 2017/892, členské státy uplatní sankce na vnitrostátní úrovni v důsledku nesrovnalostí ve vztahu k požadavkům stanoveným v uvedených nařízeních, včetně organizací producentů, kteří neprovádějí operační program. Uvedené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující, aby poskytovaly odpovídající ochranu finančních zájmů Unie.

Článek 77

Oznámení

1.   Členské státy určí jeden příslušný orgán nebo subjekt odpovědný za plnění oznamovací povinnosti ohledně:

a)

seskupení producentů, organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací podle článku 54;

b)

produkčních cen ovoce a zeleniny na vnitřním trhu podle článku 55;

c)

cen a množství produktů dovezených ze třetích zemí a prodaných na reprezentativních dovozních trzích uvedených v článku 74;

d)

dovážených objemů produktů uvolněných do volného oběhu podle článku 39 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

2.   Členské státy oznámí Komisi, které příslušné orgány nebo subjekty určily, a kontakty na ně, včetně veškerých změn těchto údajů.

Seznam určených orgánů nebo subjektů, včetně jejich názvů a adres, se zpřístupní členským státům a veřejnosti všemi vhodnými prostředky za pomoci informačních systémů zavedených Komisí, včetně zveřejnění na internetu.

3.   Oznámení uvedená v tomto nařízení a v prováděcím nařízení (EU) 2017/892 se provádějí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (17).

4.   Jestliže členský stát nepředloží oznámení v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013, tohoto nařízení nebo prováděcího nařízení (EU) 2017/892 nebo pokud se oznámení zdá být nesprávné s ohledem na objektivní skutečnosti známé Komisi, může Komise částečně nebo zcela pozastavit měsíční platby uvedené v článku 17 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a to až do doby, kdy je oznámení předloženo správně.

Článek 78

Oznámení o vyšší moci

Pro účely čl. 59 odst. 7 a čl. 64 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 se případy vyšší moci oznamují příslušnému orgánu členského státu včetně příslušných důkazů uspokojivě doložených uvedenému orgánu, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy k případu vyšší moci došlo.

Článek 79

Změna prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 se mění takto:

1)

článek 2 se zrušuje.

2)

články 19 až 35 se zrušují;

3)

články 50 až 148 se zrušují;

4)

přílohy VI až XVIII se zrušují.

Článek 80

Přechodná ustanovení

1.   Aniž je dotčen článek 34 na žádost organizace producentů nebo sdružení organizací producentů může operační program schválený podle prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011:

a)

pokračovat až do svého ukončení za podmínek platných podle prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011;

b)

být změněn tak, aby splňoval požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013, tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) 2017/892, nebo

c)

být nahrazen novým operačním programem schváleným podle nařízení (EU) č. 1308/2013, tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

2.   Odchylně od článku 23 se strop pro finanční podporu Unie pro rok 2017 vypočte podle prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

3.   Pokud jde o seskupení producentů vytvořená podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, zrušená ustanovení prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 uvedená v článku 79 tohoto nařízení se nadále uplatňují do doby, dokud uvedená seskupení producentů nebudou uznána jako organizace producentů nebo dokud dotyčný členský stát nezíská zpět podporu vyplacenou podle čl. 116 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

Článek 81

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. března 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 ze dne 13. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (viz strana 57 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(9)  Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(12)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(16)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(17)  Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009. s. 3).


PŘÍLOHA I

Zpracované produkty uvedené v čl. 22 odst. 2

Kategorie

Kód KN

Popis

Ovocné šťávy

ex 2009

Ovocné šťávy s výjimkou hroznové šťávy a vinného moštu položek 2009 61 a 2009 69 , banánové šťávy položky ex 2009 80 a koncentrované šťávy, nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel.

Koncentrované ovocné šťávy spadající pod položku ex 2009 získané fyzikálním odstraněním nejméně 50 % obsažené vody v balení o čisté hmotnosti nejméně 200 kg.

Koncentrovaná šťáva z rajčat

ex 20029031,

ex 20029091,

Koncentrovaná šťáva z rajčat s obsahem sušiny nejméně 28 % ve spotřebitelských baleních o čisté hmotnosti nejméně 200 kg.

Zmrazené ovoce a zelenina

ex 0710

Zelenina (též vařená v páře nebo ve vodě), zmrazená, s výjimkou kukuřice cukrové podpoložky 0710 40 00 , oliv podpoložky 0710 80 10 a plodů rodu Capsicum nebo Pimenta podpoložky 0710 80 59 .

ex 0811

Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, s výjimkou zmrazených banánů podpoložky ex 0811 90 95 .

ex 2004

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky položky 2006 , kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky ex 2004 90 10 , oliv podpoložky ex 2004 90 30 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2004 10 91 .

Konzervované ovoce a zelenina

ex 2001

Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové, s výjimkou:

jiných plodů rodu Capsicum než sladkých paprikových lusků podpoložky 2001 90 20 ,

kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2001 90 30 ,

jam, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin o obsahu škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2001 90 40

palmových jader podpoložky 2001 90 60 ,

oliv podpoložky 2001 90 65 ,

listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2001 90 97 .

ex 2002

Rajčata upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou kromě rajčatového koncentrátu podpoložek ex 2002 90 31 a ex 2002 90 91 popsaných výše.

ex 2005

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než produkty čísla 2006 , s výjimkou oliv položky 2005 70 , kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) podpoložky 2005 80 00 a plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky podpoložky 2005 99 10 a brambor upravených nebo konzervovaných ve formě mouky, krupice nebo vloček podpoložky 2005 20 10 .

ex 2008

Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté, s výjimkou:

arašídového másla podpoložky 2008 11 10 ,

ostatních ořechů položky ex 2008 19 , jinak upravených nebo konzervovaných, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, jinde neuvedených ani nezahrnutých,

palmových jader podpoložky 2008 91 00 ,

kukuřice podpoložky 2008 99 85 ,

jam, batátů (sladkých brambor) a podobných jedlých částí rostlin o obsahu škrobu 5 % hmotnostních nebo více podpoložky 2008 99 91

listů révy vinné, chmelových výhonků a jiných jedlých částí rostlin podpoložky ex 2008 99 99 ,

směsi banánů jinak upravených nebo konzervovanýchpodpoložek ex 2008 92 59 , ex 2008 92 78 , ex 2008 92 93 a ex 2008 92 98 ,

banánů jinak upravených nebo konzervovaných podpoložek ex 2008 99 49 , ex 2008 99 67 a ex 2008 99 99 .

Konzervované houby

2003 10

Houby rodu Agaricus (žampiony), upravené nebo konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou.

Plody prozatímně konzervované ve slaném nálevu

ex 0812

Ovoce a ořechy prozatímně konzervované ve slané vodě, avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání, s výjimkou prozatímně konzervovaných banánů podpoložky ex 0812 90 98 .

Sušené ovoce

ex 0813

0804 20 90

0806 20

ex 2008 19

Ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806

Sušené fíky

Vinné hrozny sušené

Ostatní ořechy, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, jinde neuvedené ani nezahrnuté, kromě tropických ořechů a jejich směsí.

Ostatní zpracované ovoce a zelenina

 

Výrobky z ovoce a zeleniny vyjmenované v příloze I části X nařízení (EU) č. 1308/2013, jiné než výrobky vyjmenované ve výše uvedených kategoriích.

Zpracované aromatické byliny

ex 0910

ex 1211

Sušený tymián

Bazalka, meduňka, máta, dobromysl obecná (oregano), rozmarýn, šalvěj, sušené, též řezané, drcené nebo mleté.

Mletá paprika

ex 0904

pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo Pimenta, mimo plody sladké papriky podpoložky 0904 20 10 .


PŘÍLOHA II

Seznam akcí a výdajů nezpůsobilých v rámci operačních programů podle čl. 31 odst. 1

1.

Všeobecné produkční náklady, a zejména náklady na mycelium (i certifikované), osivo a rostliny, které nejsou víceleté; produkty na ochranu rostlin (včetně integrovaných kontrolních materiálů); hnojiva a jiných vstupy; náklady na sběr nebo přepravu (vnitřní či vnější); náklady na skladování; náklady na balení (včetně spotřeby obalů a nakládání s obaly), a to i jako součást nového zpracování; provozní náklady (zejména elektrická energie, pohonné hmoty a údržba).

2.

Správní a osobní náklady s výjimkou výdajů týkajících se provádění provozních fondů a operačních programů.

3.

Příplatky k příjmům a cenám mimo oblast předcházení krizím a jejich řešení.

4.

Náklady na pojištění mimo opatření pro pojištění úrody podle hlavy II kapitoly III oddílu 7.

5.

Úhrada úvěrů čerpaných pro operaci provedenou před začátkem operačního programu, kromě těch, jež jsou uvedeny v článku 38.

6.

Nákup nezastavěného pozemku (za cenu převyšující o více než 10 % veškeré způsobilé výdaje na dotyčnou operaci.

7.

Náklady na zasedání a vzdělávací programy, které se netýkají operačního programu.

8.

Operace nebo náklady vztahující se k množstvím vyprodukovaným členy organizace producentů mimo Unii.

9.

Operace, jež by mohly narušovat hospodářskou soutěž v ostatních hospodářských činnostech organizace producentů.

10.

Investice do dopravních prostředků, které má organizace producentů používat pro uvádění na trh nebo k distribuci produktů.

11.

Provozní náklady u pronajatého zboží.

12.

Výdaje spojené s leasingovými smlouvami (daně, úroky, náklady na pojištění atd.) a provozní náklady.

13.

Subdodavatelské smlouvy a smlouvy o svěření činnosti vnějším subjektům (outsourcingu) týkající se operací nebo výdajů uvedených v tomto seznamu jako nezpůsobilé.

14.

Daň z přidané hodnoty (DPH), kromě případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů neodečitatelná.

15.

Jakékoli vnitrostátní nebo regionální daně či dávky.

16.

Úroky z dluhu, kromě případů, kdy se poskytuje příspěvek v jiné formě než nevratné přímé pomoci.

17.

Investice do akcií společností, pokud investice představuje finanční investici.

18.

Náklady vzniklé jiným stranám než organizaci producentů nebo jejím členům a sdružením organizací producentů či jejich členům nebo dceřiným podnikům v situaci podle čl. 22 odst. 8.

19.

Investice nebo podobné druhy akcí mimo podniky nebo prostory organizací producentů, sdružení organizací producentů či jejich členů nebo dceřiných podniků v situaci podle čl. 22 odst. 8.

20.

Opatření svěřená organizací producentů vnějším subjektům mimo Unii.


PŘÍLOHA III

Neúplný seznam akcí a výdajů způsobilých v rámci operačních programů podle čl. 31 odst. 1

1.

Zvláštní náklady na:

opatření na zlepšení jakosti,

prostředky na biologickou ochranu rostlin (jako např. feromony a predátory) používané v ekologické, integrované nebo tradiční produkci,

environmentální opatření uvedená v čl. 33 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013,

ekologickou, integrovanou nebo experimentální produkci, včetně zvláštních nákladů na ekologická osiva a sazenice,

monitorování dodržování norem uvedených v hlavě II prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, rostlinolékařských předpisů a nejvyšších přípustných hodnot reziduí.

Zvláštní náklady znamenají dodatečné náklady vypočtené jako rozdíl mezi tradičními náklady a skutečně vzniklými náklady a ušlý příjem v důsledku akce, s výjimkou dodatečného příjmu a úspor nákladů.

Pro každou kategorii způsobilých zvláštních nákladů uvedených v prvním odstavci mohou členské státy za účelem vypočtení dodatečných nákladů ve srovnání s náklady tradičními stanovit řádně odůvodněným způsobem standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů.

2.

Správní a osobní náklady týkající se provádění provozních fondů a operačních programů, které zahrnují:

a)

režijní náklady zejména ve vztahu k provoznímu fondu nebo operačnímu programu, včetně nákladů na řízení a osobních nákladů, zpráv a hodnotících studií, a náklady na vedení účtů a spravovaní účtů, a to vyplácením standardní paušální částky do výše 2 % provozního fondu schváleného podle článku 33 a maximálně do výše 180 000 EUR; tato částka sestává z finanční podpory Unie a z příspěvku organizace producentů.

U operačních programů předložených uznanými sdruženími organizací producentů se režijní náklady vypočítají jako součet režijních nákladů jednotlivých organizací producentů podle prvního pododstavce, ale s omezením na maximálně 1 250 000 EUR na jedno sdružení organizací producentů.

Členské státy mohou financování omezit na skutečné náklady, přičemž v takovém případě by měly vymezit způsobilé náklady;

b)

osobní náklady včetně poplatků povinných ze zákona spojených se mzdami a platy, pokud je přímo hradí organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo dceřiné podniky podle čl. 22 odst. 8, které podléhají schválení členskými státy, a družstva, jež jsou členy organizace producentů, a pokud vyplývají z opatření:

i)

ke zlepšení či udržení vysoké úrovně jakosti nebo ochrany životního prostředí;

ii)

ke zlepšení úrovně uvádění na trh.

K provádění těchto opatření je nutně zapotřebí kvalifikovaný personál. Pokud v takových případech organizace producentů využívá svých vlastních zaměstnanců nebo členů, musí být dokumentována odpracovaná doba.

Pokud členský stát chce poskytnout alternativu k omezení financování na skutečné náklady, stanoví pro všechny v tomto bodě uvedené způsobilé osobní náklady předem a řádně odůvodněným způsobem standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů do maximální výše 20 % schváleného provozního fondu. Tento procentní podíl může být v náležitě odůvodněných případech zvýšen.

Pokud organizace producentů žádá o tyto standardní paušální sazby, předloží důkaz o provedení akce ke spokojenosti členského státu;

c)

právní a správní náklady na sloučení organizací producentů, jakož i právní a správní náklady týkající se vytváření nadnárodních organizací producentů či nadnárodních sdružení organizací producentů; realizační studie a návrhy zadané v tomto ohledu organizacemi producentů.

3.

Náklady na zasedání a vzdělávací programy, pokud se týkají operačního programu, včetně denních příspěvků, nákladů na dopravu a ubytování, případně na základě paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů.

4.

Podpora:

značek/ochranných známek organizace producentů, sdružení organizací producentů a dceřiných podniků v situaci uvedené v čl. 22 odst. 8,

generické reklamy a propagace značek jakosti,

nákladů na propagační tisk na obaly nebo na značky podle první a druhé odrážky za podmínky, že je to stanoveno v operačním programu.

Zeměpisné údaje jsou povoleny pouze:

a)

pokud jde o chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1), nebo

b)

ve všech případech, kde se písmeno a) nepoužije a tyto zeměpisné údaje jsou vzhledem k hlavnímu sdělení druhotné.

Propagační materiál pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti musí nést symbol Evropské unie (pouze v případě vizuálních médií) a musí obsahovat toto prohlášení: „Kampaň financovaná s podporou Evropské unie“. Organizace producentů, sdružení organizací producentů a dceřiné podniky v situaci podle čl. 22 odst. 8 tohoto nařízení nesmí používat symbol Evropské unie při propagaci svých značek/ochranných známek.

5.

Náklady na dopravu, třídění a balení v souvislosti s bezplatným rozdělením podle článků 16 a 17 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

6.

Nákup nezastavěného pozemku, kdy je nákup nezbytný k provedení investice zahrnuté v operačním programu za předpokladu, že cena představuje méně než 10 % veškerých způsobilých výdajů na dotyčnou operaci; ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze stanovit vyšší procentní sazbu pro operace týkající se zachování životního prostředí.

7.

Nákup zařízení, včetně zařízení z druhé ruky, pokud nebylo nakoupené s podporou Unie nebo s vnitrostátní podporou během období sedmi let předcházejícímu koupi.

8.

Investice do dopravních prostředků, pokud organizace producentů dotčenému členskému státu řádně prokáže, že dopravní prostředky budou používány pouze pro dopravu v rámci organizace producentů, a investice do dodatečné nástavby nákladních vozů vybavené chladicími boxy nebo regulovatelnou atmosférou.

9.

Leasing, včetně leasingu zařízení z druhé ruky bez podpory Unie nebo vnitrostátní podpory během období sedmi let předcházejícímu leasingu, v mezích čisté tržní hodnoty položky.

10.

Pronájem zařízení nebo jiných položek se souhlasem členského státu, kdy je hospodářsky odůvodněn jako alternativa nákupu.

11.

Investice do akcií nebo kapitálu společností, které přispívají přímo k dosažení cílů operačního programu.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).


PŘÍLOHA IV

Maximální výše podpory na stažení z trhu podle čl. 45 odst. 1

Produkt

Maximální podpora (EUR/100 kg)

Bezplatné rozdělení

Jiná určení

Květák

21,05

15,79

Rajčata (1. června – 31. října)

7,25

7,25

Rajčata (1. listopadu – 31. května)

33,96

25,48

Jablka

24,16

18,11

Vinné hrozny

53,52

40,14

Meruňky

64,18

48,14

Nektarinky

37,82

28,37

Broskve

37,32

27,99

Hrušky

33,96

25,47

Lilek

31,2

23,41

Melouny cukrové

48,1

36,07

Melouny vodní

9,76

7,31

Pomeranče

21,00

21,00

Mandarinky

25,82

19,50

Klementinky

32,38

24,28

Satsumy

25,56

19,50

Citrony

29,98

22,48


PŘÍLOHA V

Údaje, které je třeba zahrnout do výroční zprávy členských států podle čl. 54 písm. b)

Všechny údaje se vztahují k tomu roku, za nějž se podává zpráva. Zpráva zahrnuje rovněž údaje o výdajích uskutečněných po skončení roku, za nějž se podává zpráva. Obsahuje informace o provedených kontrolách a správních sankcích uplatněných s ohledem na daný rok, včetně takových, které byly provedeny nebo uplatněny po daném roce. Pokud jde o údaje, které se v průběhu roku mění, výroční zpráva by měla obsahovat přehled o změnách těchto údajů, ke kterým došlo v průběhu roku, za nějž se podává zpráva, jakož i o situaci k 31. prosinci roku, za nějž se podává zpráva.

ČÁST A – ÚDAJE PRO ŘÍZENÍ TRHU

1.   Správní údaje

a)

vnitrostátní právní předpisy přijaté k provádění článků 32 až 38, 152 až 160, 164 a 165 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy použitelné pro operační programy prováděné v roce, za nějž se podává zpráva;

b)

údaje o organizacích producentů, sdruženích organizací producentů a seskupeních producentů:

číslo kódu,

jméno a kontaktní údaje,

datum schválení žádosti o uznání (předběžné uznání v případě seskupení producentů),

všechny zapojené právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob a všechny dceřiné podniky,

počet členů (rozdělený na producenty a členy, kteří nejsou producenty) a rovněž změny v členské základně během roku,

plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny (celková i rozdělená podle hlavních plodin), dotčené produkty a popis konečných prodávaných produktů (s uvedením jejich hodnoty a objemu podle hlavních zdrojů), hlavní určení produktů rozdělené podle jejich hodnoty (s uvedením podrobných údajů o produktech uvedených na trh s čerstvými produkty, produktech prodaných ke zpracování a produktech, které byly staženy z trhu),

změny ve strukturách během roku; zejména: nově uznané nebo vzniklé subjekty, odnětí a pozastavení uznání a fúze s uvedením dat těchto událostí;

c)

údaje o meziodvětvových organizacích:

název organizace a kontaktní údaje,

datum uznání,

dotčené produkty,

změny během roku.

2.   Informace o výdajích

a)

organizace producentů. Finanční údaje podle příjemců (organizace producentů nebo sdružení organizací producentů):

provozní fond: celková výše, finanční podpora Unie, členského státu (vnitrostátní podpora), příspěvky od organizace producentů a členů,

popis rozsahu finanční podpory poskytované Unií podle článku 34 nařízení (EU) č. 1308/2013;

finanční údaje o operačním programu, rozdělené mezi organizace producentů a sdružení organizací producentů,

hodnota produkce uvedené na trh: celková a rozdělená na různé právnické osoby, z nichž se skládá organizace producentů nebo sdružení organizací producentů,

výdaje na operační program, rozdělené podle opatření a druhů akcí vybraných jakožto způsobilé k podpoře,

údaje o objemu produktů stažených z trhu rozdělené podle produktů a měsíců a na celkové objemy stažené z trhu a objemy bezplatně rozdělené, vyjádřené v tunách,

seznam schválených subjektů pro účely čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

u seskupení producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007. Finanční údaje podle příjemců:

celková výše, podpora Unie, členského státu a příspěvky od seskupení producentů a členů,

podpora od členského státu s vykázáním mezisoučtů za seskupení producentů za první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý rok přechodného období,

výdaje na investice nutné k získání uznání podle čl. 103a odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 rozčleněné na podporu od Unie a členského státu a příspěvek seskupení producentů,

hodnota produkce uvedené na trh s vykázáním mezisoučtů za seskupení producentů za první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý rok přechodného období;

c)

u organizace producentů a seskupení producentů uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013;

hodnota a objem produkce uvedené na trh a počet členů.

3.   Údaje o provádění vnitrostátní strategie:

popis pokroku dosaženého při provádění operačních programů, rozdělený podle jednotlivých druhů opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. f). Popis vychází z finančních a společných ukazatelů výstupů a výsledků a shrnuje údaje poskytnuté ve výročních zprávách o pokroku předkládaných organizacemi producentů v souvislosti s operačními programy,

přehled výsledků hodnocení operačních programů, jak byly předány organizacemi producentů, případně včetně kvalitativních posouzení výsledků a dopadu environmentálních opatření,

přehled všech závažných obtíží, které se vyskytly při provádění a řízení vnitrostátní strategie, a veškerá přijatá opatření, včetně uvedení toho, zda byla vnitrostátní strategie aktualizována, a důvod této aktualizace. K výroční zprávě je nutno přiložit kopii aktualizované strategie.

ČÁST B – ÚDAJE PRO ÚČETNÍ ZÁVĚRKU

Informace o kontrolách a správních sankcích:

kontroly provedené členským státem: údaje o navštívených subjektech a data návštěv,

četnost kontrol,

výsledky kontrol,

uložené správní sankce.


PŘÍLOHA VI

Oznámení cen podle čl. 55 odst. 1

Produkt

Druh/odrůda

Obchodní úprava/velikost

Reprezentativní trhy

Rajčata

Kulatá

velikost 57–100 mm, volně v baleních o hmotnosti přibl. 5–6 kg

Belgie

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Rumunsko

V hroznech

volně v baleních o hmotnosti přibližně 3–6 kg

Třešňovitá

na táckách o hmotnosti přibližně 250–500 g

Meruňky

Všechny druhy a odrůdy

velikost 45–50 mm

na táckách nebo v baleních o hmotnosti přibližně 6–10 kg

Bulharsko

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Nektarinky

Bělomasé

velikost A/B

na táckách nebo v baleních o hmotnosti přibližně 6–10 kg

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Žlutomasé

velikost A/B

na táckách nebo v baleních o hmotnosti přibližně 6–10 kg

Broskve

Bělomasé

velikost A/B

na táckách nebo v baleních o hmotnosti přibližně 6–10 kg

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Portugalsko

Žlutomasé

velikost A/B

na táckách nebo v baleních o hmotnosti přibližně 6–10 kg

Stolní hrozny

Všechny druhy a odrůdy se semeny

na táckách nebo v baleních o hmotnosti 1 kg

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Portugalsko

na táckách nebo v baleních o hmotnosti 1 kg

Všechny druhy a odrůdy bez semen

Hrušky

Blanquilla

velikost 55/60 mm, balení o hmotnosti přibližně 5–10 kg

Belgie

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Konference

velikost 60/65+, balení o hmotnosti přibližně 5–10 kg

Williams

velikost 65+/75+, balení o hmotnosti přibližně 5–10 kg

Rocha

Abbé Fétel

velikost 70/75 mm, balení o hmotnosti přibližně 5–10 kg

Kaiser

Doyenné du Comice

velikost 75/90, balení o hmotnosti přibližně 5–10 kg

Jablka

Golden delicious

velikost 70/80, balení o hmotnosti přibližně 5–20 kg

Belgie

Česká republika

Německo

Řecko

Španělsko

Francie

Rakousko

Braeburn

Jonagold (nebo Jonagored)

Idared

Fuji

Shampion

Granny smith

Red delicious a jiné červené odrůdy

Boskoop

Gala

velikost 70/80, balení o hmotnosti přibližně 5–20 kg

Francie

Itálie

Maďarsko

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Rumunsko

Elstar

Cox orange

Satsumy

Všechny odrůdy

velikosti 1-X–3, balení o hmotnosti přibližně 10–20 kg

Španělsko

Citrony

Všechny odrůdy

velikost 3–4, balení o hmotnosti přibližně 10–20 kg

Řecko

Španělsko

Itálie

Klementinky

Všechny odrůdy

velikost 1-X-3, balení o hmotnosti přibližně 10–20 kg

Řecko

Španělsko

Itálie

Mandarinky

Všechny odrůdy

velikost 1–2, balení o hmotnosti přibližně 10–20 kg

Řecko

Španělsko

Itálie

Portugalsko

Pomeranče

Salustiana

velikost 3–6, balení o hmotnosti přibližně 10–20 kg

Řecko

Španělsko

Itálie

Portugalsko

Navelinas

Navelate

Lanelate

Valencia late

Tarocco

Navel

Cukety

Všechny odrůdy

velikost 14–21 volně v balení

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Nizozemsko

Třešně a višně

Všechny sladké odrůdy

velikosti 22 a více, volně v balení

Bulharsko

Česká republika

Německo

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Polsko

Portugalsko

Rumunsko

Okurky salátové

Odrůdy s hladkou slupkou

velikost 350–500 g v balení

Bulharsko

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Nizozemsko

Polsko

Česnek

Bílý

velikost 50–60 mm, balení o hmotnosti přibližně 2–5 kg

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Fialový

velikost 45–55 mm, balení o hmotnosti přibližně 2–5 kg

Jaro

velikost 50–60 mm, balení o hmotnosti přibližně 2–5 kg

Švestky

Všechny druhy a odrůdy

velikost 35 mm a více

Bulharsko

Německo

Španělsko

Francie

Itálie

Maďarsko

Polsko

Rumunsko

velikost 35 mm a více

velikost 40 mm a více

velikost 40 mm a více

Paprika zeleninová

Všechny druhy a odrůdy

velikost 70 mm a více

Bulharsko

Řecko

Španělsko

Itálie

Maďarsko

Nizozemsko

Portugalsko

velikost 50 mm a více

velikost 40 mm a více

Salát

Všechny druhy a odrůdy

velikost 400 g a více, balení 8–12

Německo

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Nizozemsko

Portugalsko

Spojené království

velikost 400 g a více, balení 8–12

Jahody

Všechny odrůdy

balení o hmotnosti 250/500 g

Belgie

Německo

Španělsko

Francie

Itálie

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Spojené království

Houby pěstované

Uzavřeno

středně velké (30–65 mm)

Irsko

Španělsko

Francie

Maďarsko

Nizozemsko

Polsko

Spojené království

Kiwi

Hayward

velikosti 105–125 g, balení o hmotnosti přibližně 3–10 kg

Řecko

Francie

Itálie

Portugalsko

Květák

Všechny druhy a odrůdy

velikost 16–20 mm

Německo

Španělsko

Francie

Itálie

Polsko

Chřest

Všechny druhy a odrůdy

velikost 10–16/16 +

Německo

Španělsko

Francie

Nizozemsko

Polsko

Lilek

Všechny druhy a odrůdy

velikost 40+/70+

Španělsko

Itálie

Rumunsko

Mrkev/karotka

Všechny druhy a odrůdy

běžné normy na reprezentativním trhu

Německo

Španělsko

Francie

Itálie

Nizozemsko

Polsko

Spojené království

Cibule kuchyňská

Všechny druhy a odrůdy

velikost 40–80 mm

Německo

Španělsko

Francie

Itálie

Nizozemsko

Polsko

Spojené království

Fazole

Všechny druhy a odrůdy

běžné normy na reprezentativním trhu

Belgie

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Polsko

Pórek

Všechny druhy a odrůdy

běžné normy na reprezentativním trhu

Belgie

Německo

Španělsko

Francie

Nizozemsko

Polsko

Vodní melouny

Všechny druhy a odrůdy

běžné normy na reprezentativním trhu

Řecko

Španělsko

Itálie

Maďarsko

Rumunsko

Melouny cukrové

Všechny druhy a odrůdy

běžné normy na reprezentativním trhu

Řecko

Španělsko

Francie

Itálie

Zelí

Všechny druhy a odrůdy

běžné normy na reprezentativním trhu

Německo

Řecko

Španělsko

Francie

Polsko

Rumunsko

Spojené království


PŘÍLOHA VII

Seznam produktů pro účely režimu vstupních cen uvedený v hlavě III

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, je třeba považovat popis produktů pouze za orientační. Oblast působnosti opatření stanovených v hlavě III je pro účely této přílohy vymezena působností kódů KN tak, jak existují v době přijetí posledního pozměnění tohoto nařízení. Tam kde se před kódem KN uvádí „ex“, je působnost dodatečných cel určena jednak působností kódu KN, tak i působností názvů produktů a odpovídající dobou platnosti.

ČÁST A

Kód KN

Popis

Doba použitelnosti

ex 07020000,

Rajčata

Od 1. ledna do 31. prosince

ex 07070005,

Okurky(1)

Od 1. ledna do 31. prosince

ex 07099080,

Artičoky

Od 1. listopadu do 30. června

0709 90 70

Cukety

Od 1. ledna do 31. prosince

ex 08051020,

Pomeranče, sladké, čerstvé

Od 1. prosince do 31. května

ex 08052010,

Klementinky

Od 1. listopadu do konce února

ex 0805 20 30 ex 0805 20 50 ex 0805 20 70 ex 0805 20 90

Mandarinky (včetně tangerine a satsuma); wilkingy a podobné citrusové hybridy

Od 1. listopadu do konce února

ex 08055010,

Citrony (Citrus limon, Citrus limonum)

Od 1. června do 31. května

ex 08061010,

Stolní hrozny

Od 21. července do 20. listopadu

ex 08081080,

Jablka

Od 1. července do 30. června

ex 08082050,

Hrušky

Od 1. července do 30. dubna

ex 08091000,

Meruňky

Od 1. června do 31. července

ex 08092095,

Třešně, s výjimkou višní

Od 21. května do 10. srpna

ex 0809 30 10 ex 0809 30 90

Broskve, včetně nektarinek

Od 11. června do 30. září

ex 08094005,

Švestky

Od 11. června do 30. září

ČÁST B

Kód KN

Popis

Doba použitelnosti

ex 07070005,

Okurky určené ke zpracování

Od 1. května do 31. října

ex 08092005,

Višně (Prunus cerasus)

Od 21. května do 10. srpna


25.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/57


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/892

ze dne 13. března 2017,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 38 a čl. 174 odst. 1 písm. d), čl. 181 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 a 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 58 odst. 4 písm. a), čl. 62 odst. 2 písm. a) až d) a h) a čl. 64 odst. 7 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (3) a stanoví nová pravidla týkající se odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. Uvedené nařízení rovněž zmocňuje Komisi přijímat v tomto ohledu akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Uvedené akty by měly nahradit některá ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (4). Uvedené nařízení se mění nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 (5).

(2)

Za účelem optimalizace přidělování finančních prostředků a zlepšení kvality strategie by měla být zavedena ustanovení o struktuře a obsahu vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy a vnitrostátní rámec pro environmentální opatření. Za účelem usnadnění vypracování a provádění uvedených opatření by měla být stanovena environmentální opatření, která mohou být zahrnuta do uvedeného vnitrostátního rámce, a požadavky, jež je třeba splnit.

(3)

Dále by měla být stanovena pravidla týkající se obsahu operačních programů, dokladů, které je třeba předložit, lhůt pro předkládání operačních programů a období provádění operačních programů.

(4)

Pro zajištění správného uplatňování režimu podpory pro organizace producentů je třeba stanovit ustanovení o informacích, které mají být uvedeny v žádostech o podporu, jakož i postupy pro vyplácení podpor. Aby se zamezilo obtížím v peněžním toku, měly by mít organizace producentů k dispozici systém záloh na platby doprovázený odpovídajícími zárukami. Z podobných důvodů by měl být k dispozici i alternativní systém pro náhradu již vynaložených výdajů.

(5)

Vzhledem k tomu, že produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a tyto produkty rychle podléhají zkáze, i nepříliš velké přebytky na trhu mohou trh výrazně narušit. Proto je třeba stanovit prováděcí pravidla týkající se opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

(6)

Měla by být stanovena prováděcí pravidla týkající se vnitrostátní finanční podpory, kterou mohou členské státy přiznat v regionech Unie, kde je stupeň organizovanosti producentů obzvláště nízký. Je třeba stanovit postupy schvalování této vnitrostátní finanční podpory, jakož i postup pro schvalování a výši náhrady Unií. Dále by měla být stanovena část náhrady.

(7)

Je třeba přijmout ustanovení týkající se druhu a formátu určitých informací, které mají být poskytovány pro uplatňování nařízení (EU) č. 1308/2103, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a tohoto nařízení. Tato ustanovení by měla zahrnovat jak informace, které předkládají producenti a organizace producentů členským státům, tak informace, které předkládají členské státy Komisi.

(8)

Je třeba zavést opatření ke správním kontrolám a kontrolám na místě, které jsou nezbytné pro zajištění řádného uplatňování nařízení (EU) č. 1308/2013 v odvětví ovoce a zeleniny.

(9)

Pro účely čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1306/2013 je třeba stanovit pravidla týkající se opravy zjevných chyb v žádostech o podporu, oznámeních, požadavcích či žádostech.

(10)

Měla by být stanovena pravidla týkající se finančních příspěvků producentů, kteří nepatří do organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo meziodvětvových organizací, pro něž jsou v rámci organizací nebo sdružení, které jsou považovány v určité hospodářské oblasti za reprezentativní, dohodnuta závazná pravidla.

(11)

Paušální dovozní hodnoty by měly být vypočítány na základě váženého průměru průměrných reprezentativních cen dovážených produktů prodávaných na dovozních trzích členského státu, přičemž se použijí údaje o těchto cenách a dováženém množství dotčených produktů oznámené členskými státy Komisi podle článku 74 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891. Měla by být zavedena ustanovení pro případy, kdy nejsou pro produkty určitého původu k dispozici žádné reprezentativní ceny.

(12)

Je třeba stanovit prováděcí pravidla týkající se dovozního cla, které lze ukládat na určité produkty vedle cla stanoveného ve společném celním sazebníku. Mělo by být přijato ustanovení, že toto dodatečné dovozní clo lze ukládat tehdy, jestliže dovážené objemy dotyčných produktů převyšují spouštěcí úroveň určenou pro jednotlivý produkt a období uplatnění. Zboží dopravované do Unie je od dodatečného dovozního cla osvobozeno, proto je pro toto zboží třeba přijmout zvláštní ustanovení.

(13)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a mělo by se použít od téhož dne.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ORGANIZACE PRODUCENTŮ

ODDÍL 1

Úvodní ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, s výjimkou obchodních norem.

2.   Kapitoly I až V se použijí pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a na produkty určené výhradně ke zpracování.

ODDÍL 2

Operační programy

Článek 2

Vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy

Struktura a obsah vnitrostátní strategie podle čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se stanoví v příloze I tohoto nařízení.

Článek 3

Vnitrostátní rámec pro environmentální opatření a způsobilé investice

1.   V samostatném oddíle vnitrostátního rámce podle čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou uvedeny požadavky stanovené v čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (6), které musí environmentální opatření vybraná v rámci operačního programu splňovat.

Vnitrostátní rámec stanoví neúplný seznam environmentálních opatření a s nimi souvisejících podmínek použitelných v daném členském státě pro účely čl. 33 odst. 5 nařízení Rady (EU) č. 1308/2013.

Seznam uvedený v druhém pododstavci může zahrnovat následující druhy environmentálních opatření:

a)

opatření, která jsou totožná s agroenvironmentálně-klimatickými závazky nebo závazky v souvislosti s ekologickým zemědělstvím uvedenými v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, a která jsou stanovena v rámci programu rozvoje venkova dotčeného členského státu;

b)

investice přínosné pro životní prostředí;

c)

ostatní opatření přínosná pro životní prostředí, včetně opatření, která se netýkají přímo ani nepřímo konkrétního pozemku, avšak jsou spojena s odvětvím ovoce a zeleniny, pokud přispívají k ochraně půdy, vody nebo úsporám energie, zlepšování nebo zachování kvality vody, ochraně stanovišť nebo biologické rozmanitosti, zmírňování změny klimatu a snižování odpadů nebo zlepšení nakládání s odpady.

U každého environmentálního opatření uvedeného v třetím pododstavci písm. b) a c) se ve vnitrostátním rámci uvede:

a)

odůvodnění opatření na základě jeho dopadu na životní prostředí a

b)

konkrétní závazek nebo závazky z opatření plynoucí.

Ve vnitrostátním rámci se uvede alespoň jedno opatření týkající se uplatňování postupů integrované ochrany před škůdci.

2.   Environmentální opatření, která jsou totožná s agroenvironmentálně-klimatickými závazky nebo závazky v souvislosti s ekologickým zemědělstvím podporovanými v rámci programu rozvoje venkova, mají stejnou délku trvání jako uvedené závazky. Pokud doba trvání opatření překročí dobu trvání původního operačního programu, opatření pokračuje v následném operačním programu.

Členské státy mohou povolit kratší dobu trvání environmentálních opatření nebo v řádně odůvodněných případech dokonce jejich zastavení, a to zejména při zohlednění výsledků hodnocení v předposledním roce provádění operačního programu podle čl. 57 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

3.   Investice přínosné pro životní prostředí uskutečněné v prostorách organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo dceřiných podniků, které splňují z 90 % požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, nebo v prostorách členů, jsou způsobilé pro podporu, pokud:

a)

by mohly vést ke snížení stávajícího využívání výrobních vstupů, emisí znečišťujících látek nebo odpadů pocházejících z výrobního procesu; nebo

b)

by mohly vést k nahrazení používání fosilních zdrojů energie obnovitelnými zdroji energie; nebo

c)

by mohly vést ke snížení rizik pro životní prostředí spojených s používáním některých výrobních vstupů, včetně přípravků na ochranu rostlin nebo hnojiv; nebo

d)

vedou ke zlepšení životního prostředí; nebo

e)

jsou spojeny s investicemi nesouvisejícími s výrobou, které jsou potřebné k dosažení cílů agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků v souvislosti s ekologickým zemědělstvím, zejména pokud se uvedené cíle týkají ochrany stanovišť a biologické rozmanitosti.

4.   Investice uvedené v odst. 3 písm. a) jsou způsobilé pro podporu, pokud přinášejí alespoň 15 % snížení (počítáno pro období fiskální amortizace investice v porovnání se stávající situací), pokud jde o:

a)

využívání výrobních vstupů, které představují neobnovitelné přírodní zdroje, jako např. voda nebo fosilní paliva, nebo možné zdroje znečištění životního prostředí, jako např. hnojiva, přípravky na ochranu rostlin nebo některé druhy energetických zdrojů;

b)

emise látek z výrobního procesu znečišťujících ovzduší, půdu nebo vodu; nebo

c)

produkci odpadu z výrobního procesu, včetně odpadních vod.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy přijmout investice, které umožní snížení o nejméně 7 % (počítáno pro období fiskální amortizace investice v porovnání se stávající situací) za předpokladu, že tyto investice umožní alespoň jeden dodatečný přínos pro životní prostředí.

Očekávané snížení a případně očekávaný dodatečný přínos pro životní prostředí musí být předem prokázány prostřednictvím projektové specifikace nebo jiných technických dokumentů, které předloží organizace producentů nebo sdružení organizací producentů v okamžiku předložení navrhovaného operačního programu nebo změny takového programu ke schválení, ve kterých jsou uvedeny výsledky, jichž lze dosáhnout prostřednictvím realizace investic, jak je potvrzeno technickou dokumentací nebo nezávislým kvalifikovaným subjektem nebo odborníkem schválených členským státem.

Investice zaměřené na snížení spotřeby vody:

a)

přinesou snížení spotřeby vody při zavlažování kropením nebo podobnými systémy ve srovnání se spotřebou před investicí alespoň o 5 % a

b)

nepovedou k čistému rozšíření zavlažované plochy, nepřesáhne-li celková spotřeba vody k zavlažování celého zemědělského podniku, včetně rozšířené plochy, průměrnou spotřebu vody za posledních 5 let před investicí.

5.   Investice uvedené v odst. 3 písm. b) sestávající ze systémů, které vyrábějí energii, jsou způsobilé pro podporu, pokud množství vyrobené energie nepřekročí množství, které mohou organizace producentů, sdružení organizací producentů, dceřiné podniky nebo členové organizací producentů, kteří mají prospěch z investice, uplatnit předem na ročním základě na opatření týkající se ovoce a zeleniny.

6.   Investice uvedené v odst. 3 písm. c) a d) jsou způsobilé pro podporu, jestliže přispívají k ochraně půdy, úsporám vody nebo energie, zlepšování nebo zachování kvality vody, ochraně stanovišť nebo biologické rozmanitosti, zmírňování změny klimatu a snižování odpadů nebo lepšímu nakládání s odpady, ačkoli jejich přínos nelze kvantifikovat.

Organizace producentů nebo sdružení organizací producentů doloží v okamžiku předložení ke schválení navrhovaného operačního programu nebo změny tohoto programu očekávaný pozitivní přínos k jednomu environmentálnímu cíli nebo více environmentálním cílům. Příslušný vnitrostátní orgán může požadovat, aby důkazy byly předloženy ve formě projektových specifikací potvrzených nezávislým kvalifikovaným subjektem nebo odborníkem v příslušné oblasti životního prostředí.

7.   Pro environmentální opatření platí tato pravidla:

a)

různá environmentální opatření lze kombinovat za předpokladu, že se navzájem doplňují a jsou navzájem slučitelná. V případě kombinace jiných environmentálních opatření, než jsou investice do hmotného majetku, je při stanovení výše podpory zohledněn konkrétní ušlý příjem a dodatečné náklady vzniklé v důsledku této kombinace;

b)

závazky týkající se omezení používání hnojiv, přípravků na ochranu rostlin nebo jiných prostředků mohou být přijaty pouze tehdy, pokud mohou být tato omezení posouzena takovým způsobem, který poskytne záruku ohledně dodržení uvedených závazků;

c)

investice přínosné pro životní prostředí uvedené v odstavci 3 jsou plně způsobilé pro podporu.

Článek 4

Obsah operačních programů

1.   Operační programy obsahují:

a)

popis výchozí situace, založený podle potřeby na společných ukazatelích výchozího stavu uvedených v bodě 5 přílohy II;

b)

cíle programu se zřetelem na prognózy produkce a odbytu a vysvětlení, jak program hodlá přispívat k cílům vnitrostátní strategie a jak je s nimi v souladu, včetně jeho vyváženosti z hlediska činností. Charakteristika cílů vyznačuje měřitelné cíle, aby se usnadnilo sledování postupně dosahovaného pokroku při provádění programu;

c)

navržená opatření, včetně opatření pro předcházení krizím a jejich řešení;

d)

dobu trvání programu a

e)

finanční hlediska, zejména:

i)

metodu výpočtu a výši finančních příspěvků,

ii)

postup při financování provozního fondu,

iii)

informace nutné k odůvodnění rozdílů ve výši příspěvků a

iv)

rozpočet a časový rozvrh pro činnosti pro každý rok provádění programu.

2.   Operační programy obsahují:

a)

míru, v níž různá opatření doplňují jiná opatření a jsou s nimi v souladu, včetně opatření financovaných nebo způsobilých pro podporu z jiných fondů Unie, a zejména podle nařízení (EU) č. 1305/2013, a propagačních programů schválených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 (7). Podle potřeby se rovněž uvede zvláštní odkaz na opatření prováděná v rámci předchozích operačních programů a

b)

z různých opatření neplyne žádné riziko dvojího financování z fondů Unie.

Článek 5

Dokumenty, které mají být předloženy spolu s operačním programem

K operačním programům se přikládá:

a)

doklad o vytvoření provozního fondu;

b)

písemný závazek organizace producentů, že bude dodržovat nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a toto nařízení, a

c)

písemný závazek organizace producentů, že nepřijala a nepřijme přímo ani nepřímo žádný jiný finanční příspěvek od Unie nebo od členského státu, pokud jde o opatření, která mají nárok na podporu podle nařízení (EU) č. 1308/2013 v odvětví ovoce a zeleniny.

Článek 6

Lhůta pro podání

1.   Organizace producentů předkládají operační programy ke schválení příslušnému orgánu členského státu, v němž má organizace producentů své sídlo, a to do 15. září roku, který předchází roku, v němž se má operační program provádět. Členské státy mohou stanovit pozdější datum než 15. září.

2.   Jestliže právnická osoba nebo jasně vymezená složka právnické osoby, včetně seskupení producentů vytvořeného podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo seskupení producentů uvedeného v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, předloží žádost o uznání za organizaci producentů, může zároveň předložit ke schválení operační program uvedený v odstavci 1. Schválení operačního programu je podmíněno získáním uznání nejpozději do data stanoveného v čl. 33 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

Článek 7

Doba provádění operačních programů

1.   Operační programy se provádějí v ročních obdobích od 1. ledna do 31. prosince.

2.   Operační programy schválené do 15. prosince se provádějí od 1. ledna následujícího roku.

Provádění programů schválených po 15. prosinci se posouvá o jeden rok.

3.   Odchylně od odstavce 2 je v případě použití čl. 33 odst. 2 třetího pododstavce nebo čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 provádění operačních programů schválených podle uvedených ustanovení zahájeno nejpozději 31. ledna následujícího po jejich schválení.

ODDÍL 3

Podpora

Článek 8

Schválená výše podpory

Členské státy oznámí organizacím producentů a sdružením organizací producentů schválenou výši podpory do 15. prosince roku, který předchází roku, na nějž je podpora požadována.

Odchylně od prvního odstavce v případě použití čl. 33 odst. 2 třetího pododstavce nebo čl. 34 odst. 1 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 oznámí členské státy uvedeným organizacím a sdružením schválenou výši podpory do 20. ledna roku, na který je podpora požadována.

Článek 9

Žádosti o podporu

1.   Organizace producentů podávají příslušnému orgánu členského státu žádost o podporu nebo o zbývající částku podpory na každý operační program, na který je podpora požadována, do 15. února roku následujícího po roce, na který je podpora požadována.

2.   K žádostem o podporu se přikládá podkladová dokumentace, v níž se uvádí:

a)

požadovaná podpora;

b)

hodnota produkce uvedené na trh;

c)

finanční příspěvky vybrané od členů organizace producentů a příspěvky organizace producentů samé;

d)

výdaje vynaložené v rámci operačního programu;

e)

výdaje týkající se opatření pro předcházení krizím a jejich řešení rozdělené podle jednotlivých akcí;

f)

podíl provozního fondu vynaložený na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení rozdělený podle jednotlivých akcí;

g)

soulad s čl. 33 odst. 3, s čl. 33 odst. 5 prvním pododstavcem a s článkem 34 nařízení (EU) č. 1308/2013;

h)

písemný závazek, že organizace producentů neobdržela dvojí financování ze strany Unie nebo vnitrostátní financování, pokud jde o opatření nebo akce, na které může být poskytnuta podpora podle nařízení (EU) č. 1308/2013 v odvětví ovoce a zeleniny;

i)

důkaz o provedení dotčené akce v případě žádosti o platbu na základě standardní paušální sazby nebo stupnic jednotkových nákladů podle čl. 31 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a

j)

výroční zprávu podle článku 21.

3.   Žádosti o podporu se mohou vztahovat na plánované, avšak neuskutečněné výdaje, pokud se prokáže, že:

a)

dotčené činnosti nemohly být provedeny do 31. prosince roku provádění operačního programu z důvodů, které dotčená organizace producentů nemohla ovlivnit;

b)

tyto činnosti mohou být provedeny do 30. dubna roku následujícího po roce, na který bylo zažádáno o podporu, a

c)

rovnocenný příspěvek organizace producentů zůstává v provozním fondu.

Podpora se vyplatí a záruka složená podle čl. 11 odst. 2 se uvolní pouze pod podmínkou, že se do 30. dubna roku následujícího po roce, pro který byly dotčené výdaje naplánovány, prokáže uskutečnění plánovaných výdajů uvedených v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce, a na základě vzniklého nároku na podporu.

4.   Ve výjimečných a náležitě odůvodněných případech může příslušný orgán členského státu přijmout žádosti po datu stanoveném v odstavci 1, pokud byly provedeny nezbytné kontroly a byla dodržena lhůta pro výplatu stanovená v článku 10. Pokud jsou žádosti podány po datu stanoveném v odstavci 1, podpora se sníží o 1 % za každý den prodlení v podání žádosti.

5.   Sdružení organizací producentů mohou podat žádost o podporu podle odstavce 1 za své členy a jejich jménem, pouze pokud jsou uvedení členové organizacemi producentů uznanými v členském státě, v němž je uznáno sdružení organizací producentů, a pokud je u každého člena předložena podkladová dokumentace uvedená v odstavci 2. Organizace producentů jsou konečnými příjemci podpory.

6.   Organizace producentů, které jsou členy nadnárodních sdružení organizací producentů, žádají o podporu v členském státě, v němž jsou uznány v souvislosti s činnostmi prováděnými na území uvedeného členského státu. Nadnárodní sdružení organizací producentů poskytne členskému státu, v němž má své sídlo, kopii žádosti.

7.   Aniž je dotčen odstavec 6, nadnárodních sdružení organizací producentů mohou podat žádost o podporu v členském státě, v němž má sdružení své sídlo, pokud jde o činnosti prováděné na úrovni sdružení za předpokladu, že neexistuje riziko dvojího financování.

Článek 10

Výplata podpory

Členské státy vyplatí podporu do 15. října roku následujícího po roce provádění programu.

Článek 11

Zálohy

1.   Žádosti o zálohy se mohou podávat podle rozhodnutí členského státu buď v režimu tří měsíců v lednu, dubnu, červenci a říjnu, nebo v režimu čtyř měsíců v lednu, květnu a září.

Celková částka záloh vyplacených na daný rok nesmí přesáhnout 80 % výše podpory původně schválené pro daný operační program.

2.   Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (8) se zálohy vyplácejí až po složení záruky rovnající se 110 % zálohy.

3.   Členské státy mohou u záloh stanovit jejich minimální výši a lhůty.

Článek 12

Částečné platby

1.   Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby žádaly o proplacení části podpory odpovídající částkám, které již byly v rámci operačního programu vynaloženy.

2.   Žádosti lze podávat kdykoli, avšak maximálně třikrát během jednoho roku. Musí k nim být přiložena podkladová dokumentace, jako např. faktury a doklady prokazující provedení platby.

3.   Platby související se žádostmi o vyplacení části podpory nesmějí převyšovat 80 % části podpory odpovídající částkám, které již byly v rámci operačního programu za dané období vynaloženy. Členské státy mohou u částečných plateb stanovit jejich minimální výši a lhůty pro podání žádostí.

KAPITOLA II

OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ KRIZÍM A JEJICH ŘEŠENÍ

Článek 13

Opatření odborné přípravy a výměna osvědčených postupů

Členské státy přijmou ustanovení týkající se podmínek, které musí opatření odborné přípravy a výměna osvědčených postupů splňovat, aby byly považovány za opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

Článek 14

Opatření v oblasti propagace a komunikace

1.   Členské státy přijmou ustanovení týkající se podmínek, které opatření v oblasti propagace a komunikace musí splňovat, a to bez ohledu na to, zda se uvedená opatření týkají předcházení krizím nebo řešení krizí. Tyto předpisy musí v případě potřeby umožnit rychlé použití opatření.

2.   Akce v rámci propagačních a komunikačních opatření doplňují veškeré probíhající propagační a komunikační akce, které nesouvisí s opatřeními pro předcházení krizím a jejich řešení uplatňovanými dotčenou organizací producentů v jejich operačním programu.

Článek 15

Obchodní normy stažených produktů

1.   Produkt stažený z trhu splňuje obchodní normu pro uvedený produkt podle hlavy II prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, s výjimkou ustanovení o obchodní úpravě a označování produktů. Jestliže jsou produkty staženy hromadně, musí být splněny minimální požadavky pro třídu II.

Malé produkty popsané v příslušných normách však musí splňovat příslušné obchodní normy, včetně předpisů o obchodní úpravě a označení produktů.

2.   Jestliže pro daný produkt obchodní norma neexistuje, musí být splněny minimální požadavky stanovené v příloze III. Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla doplňující uvedené minimální požadavky.

Článek 16

Náklady na přepravu pro bezplatné rozdělení

1.   Náklady na pozemní přepravu pro bezplatné rozdělení všech produktů stažených z trhu jsou způsobilé v rámci operačního programu na základě stupnic jednotkových nákladů stanovených v závislosti na vzdálenosti mezi místem stažení a místem dodávky podle přílohy IV.

V případě námořní přepravy určují členské státy vzdálenost mezi místem stažení z trhu a místem konečné dodávky. Pokud je možná pozemní přeprava, nesmí náhrada přesahovat náklady na pozemní přepravu po nejkratší trase mezi místem nakládky a místem konečného dodání. Pro částky stanovené v příloze IV se používá opravný koeficient 0,6.

V případě kombinované přepravy se příslušné přepravní náklady určí jako součet nákladů odpovídajících vzdálenosti pozemní přepravy plus 60 % nákladů, pokud celková vzdálenost dopravy byla uskutečněna po zemi, jak je stanoveno v příloze IV.

2.   Náklady na přepravu jsou hrazeny straně, která skutečně nese finanční náklady na příslušnou přepravní operaci.

Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

a)

názvy přijímajících organizací;

b)

množství dotčených produktů;

c)

převzetí přijímajícími organizacemi a použité dopravní prostředky a

d)

vzdálenost mezi místem stažení z trhu a místem dodávky.

Článek 17

Náklady na třídění a balení pro bezplatné rozdělení

1.   Náklady na třídění a balení ovoce a zeleniny stažené z trhu a určené k bezplatnému rozdělení jsou způsobilé v rámci operačních programů. V případě produktů v baleních o čisté hmotnosti menší než 25 kilogramů se použijí paušální částky stanovené v příloze V.

2.   Balení produktů pro bezplatné rozdělení jsou opatřena evropským znakem a jedním nebo více z prohlášení uvedených v příloze VI.

3.   Náklady na třídění a balení jsou hrazeny organizaci producentů, která prováděla tyto operace.

Platbu je možné provést pouze po předložení podkladové dokumentace, která obsahuje zejména tyto údaje:

a)

názvy přijímajících organizací;

b)

množství dotčených produktů a

c)

převzetí přijímajícími organizacemi, s uvedením druhu obchodní úpravy.

KAPITOLA III

VNITROSTÁTNÍ FINANČNÍ PODPORA

Článek 18

Schvalování výplaty vnitrostátní finanční podpory

1.   Členské státy předkládají Komisi žádost o schválení poskytnutí vnitrostátní finanční podpory podle čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro operační programy, které mají být provedeny ve kterémkoli příslušném kalendářním roce, do 31. ledna daného roku.

Žádost je doprovázena dokladem prokazujícím:

a)

že stupeň organizovanosti producentů v dotčeném regionu je obzvláště nízký, v souladu s článkem 52 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891;

b)

že podpora je čerpána pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny vyprodukované v daném regionu, a

c)

údaje týkající se organizací producentů a výše příslušné podpory a podílu finančních příspěvků poskytovaných v souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Komise schválí nebo zamítne žádost prostřednictvím rozhodnutí do tří měsíců. Tato lhůta začíná běžet v den následující po dni, v němž Komise obdržela od členského státu kompletní žádost. Pokud si Komise během tříměsíční lhůty nevyžádá dodatečné informace, je žádost považována za úplnou.

Článek 19

Žádost o platbu a platba vnitrostátní finanční podpory

1.   Články 9 a 10 se použijí obdobně na žádosti o platbu a platbu vnitrostátní finanční podpory.

2.   Členské státy mohou přijmout doplňující pravidla týkající se platby vnitrostátní finanční podpory, včetně možnosti poskytnout zálohu a částečnou platbu.

Článek 20

Uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií

1.   Nejpozději do 1. ledna druhého roku následujícího po roce provádění programu členské státy mohou požádat Unii o uhrazení schválené vnitrostátní finanční podpory skutečně vyplacené organizacím producentů.

Žádost je doprovázena dokladem prokazujícím, že podmínky stanovené v čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 byly ve třech z předchozích čtyř let splněny.

Pro účel výpočtu stupně organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny je třeba zohlednit také hodnotu produkce ovoce a zeleniny seskupení producentů vytvořených podle čl. 125e nařízení (ES) č. 1234/2007.

Žádost o uhrazení vnitrostátní finanční podpory Unií musí rovněž obsahovat:

a)

údaje týkající se dané organizace producentů;

b)

částku vyplacené podpory, omezenou pro každou organizaci producentů na původně schválenou částku, a

c)

popis provozního fondu, kterým se doloží celková částka, finanční podpora Unie, vnitrostátní finanční podpora a příspěvky organizací producentů a jejich členů.

2.   Komise žádost schválí nebo zamítne.

Žádost se zamítne, pokud nebyla dodržena pravidla o schvalování a uhrazení vnitrostátní finanční podpory či pokud nebyla dodržena pravidla týkající se organizací producentů, provozního fondu a operačních programů stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Jestliže bylo uhrazení podpory Unií schváleno, vykáží se způsobilé výdaje Komisi postupem stanoveným v článku 11 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (9).

4.   Podíl uhrazení vnitrostátní finanční podpory z prostředků Unie nesmí překročit 60 % vnitrostátní finanční podpory poskytnuté organizaci producentů. Uhrazená částka nesmí překročit 48 % finanční podpory Unie podle čl. 32 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013.

KAPITOLA IV

INFORMACE, ZPRÁVY A KONTROLY

ODDÍL 1

Informace a zprávy

Článek 21

Informace a výroční zprávy seskupení producentů, organizací producentů a sdružení organizací producentů a výroční zprávy členských států

1.   Na žádost příslušného orgánu členského státu poskytnou seskupení producentů vytvořená podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů veškeré příslušné údaje potřebné pro vypracování výroční zprávy podle čl. 54 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro shromáždění informací o počtu členů, objemu a hodnotě produkce uvedené na trh organizacemi producentů, které nepředložily operační programy. Od organizací producentů a seskupení producentů uvedených v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 je požadováno, aby uvedly počet členů, objem a hodnotu produkce uváděné na trh.

2.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů předloží výroční zprávy o provádění svých operačních programů spolu se svými žádostmi o podporu.

Tyto výroční zprávy se týkají:

a)

operačních programů prováděných během předchozího roku;

b)

hlavních změn operačního programu a

c)

rozdílů mezi odhadovanou podporou a požadovanou podporou.

3.   Ve výroční zprávě organizace producentů a sdružení organizací producentů se uvedou:

a)

dosažené úspěchy operačního programu založené na ukazatelích uvedených v příloze II a popřípadě na dodatečných ukazatelích uvedených ve vnitrostátní strategii:

i)

v každé výroční zprávě se použijí společné ukazatele výchozího stavu a (finanční) ukazatele vstupů;

ii)

v posledních dvou letech operačního programu se použijí ukazatele výsledků a výstupů a

b)

shrnutí významných problémů, které bylo třeba při řízení programu řešit, a opatření přijatá pro zajištění kvality a účinnosti provádění programu.

Ve výročních zprávách se případně uvádí, které záruky byly zavedeny v souladu s vnitrostátní strategií a s čl. 33 odst. 6 nařízení (EU) č. 1308/2013 s cílem chránit životní prostředí před možnými zvýšenými tlaky v důsledku investic podporovaných v rámci operačního programu.

4.   Ve výroční zprávě organizace producentů a sdružení organizací producentů za předposlední rok operačního programu se uvede, do jaké míry byly splněny cíle programu. V této zprávě se rovněž uvedou faktory, které přispěly k úspěchu nebo neúspěchu provádění programu a způsob, jak byly uvedené faktory zohledněny v rámci probíhajícího programu nebo jak budou zohledněny v následujícím operačním programu.

Členský stát uvede ve své výroční zprávě podle čl. 54 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 podrobné údaje o případech uvedených v prvním pododstavci.

ODDÍL 2

Kontroly

Článek 22

Systém jednoznačné identifikace

Členské státy zajistí, aby se na organizace producentů, sdružení organizací producentů a seskupení producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o jejich žádosti o podporu, vztahoval systém jednoznačné identifikace. Tento systém identifikace musí být slučitelný se systémem identifikace příjemců uvedeným v článku 73 nařízení Rady (EU) č. 1306/2013.

Článek 23

Postupy předkládání

Aniž jsou dotčeny články 9, 24 a 25, stanoví členské státy postupy pro podávání žádostí o podpory, žádostí o uznání nebo o schválení operačních programů i o požadované platby.

Článek 24

Udělení uznání

1.   Členské státy před tím, než uznají organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů podle čl. 154 odst. 4 písm. a) nebo čl. 156 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, provedou správní kontroly a kontroly na místě v organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů, aby ověřily splnění kritérií pro uznání.

2.   Členské státy provedou správní kontroly a kontroly na místě, pokud jde o kritéria pro uznání, která se vztahují na všechny uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů, nejméně jednou za pět let, i když organizace producentů nebo sdružení organizací producentů neprovádějí operační program.

Článek 25

Schvalování operačních programů a jejich změn

1.   Před schválením operačního programu podle článku 33 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ověří příslušný členský stát všemi vhodnými prostředky, včetně prostřednictvím kontrol na místě, operační programy předložené ke schválení a případně také žádosti o změny. Tyto kontroly se týkají zejména:

a)

správnosti údajů podle čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a e), které se uvádějí v návrhu operačního programu;

b)

souladu programu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1308/2013, jakož i s vnitrostátní strategií a vnitrostátním rámcem;

c)

způsobilosti akcí a způsobilosti navrhovaných výdajů a

d)

soudržnosti a odborné kvality programu, přiměřenosti odhadů a plánu podpor, jakož i plánování jejich provedení.

2.   Kontroly uvedené v odstavci 1 ověří, zda:

a)

jsou cíle měřitelné a zda je lze monitorovat a zda jich lze dosáhnout prostřednictvím navrhovaných akcí a

b)

operace, na které se žádá o podporu, jsou v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a předpisy Unie, a to zejména se státní podporou, programy rozvoje venkova a propagačními programy a závaznými normami stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech nebo ve vnitrostátní strategii.

Článek 26

Správní kontroly

1.   Tyto postupy týkající se správních kontrol požadují evidenci provedených operací, výsledků ověřování a opatření přijatých ke zjištěným nesrovnalostem.

2.   Před poskytnutím podpory provedou členské státy správní kontroly všech žádostí o podporu.

3.   Správní kontroly žádostí o podporu v příslušných případech zahrnují ověření:

a)

výroční zprávy o provedení operačního programu předané společně s žádostí o podporu;

b)

hodnoty produkce uvedené na trh, příspěvků do provozního fondu a vynaložených výdajů;

c)

přesné korelace uplatňovaných výdajů s dodanými produkty a službami;

d)

souladu provedených akcí s akcemi zařazenými do schváleného operačního programu a

e)

dodržování nařízených finančních a dalších limitů a stropů.

4.   Výdaje vzniklé v rámci operačního programu musí být doloženy doklady o zaplacení. Použité faktury musí být vyhotoveny jménem organizace producentů, sdružení organizací producentů či dceřiného podniku, který splňuje z 90 % požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, nebo, s výhradou souhlasu členského státu, jménem jednoho nebo více členů. Nicméně faktury týkající se osobních nákladů uvedených v bodě 2 přílohy III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 musí být vyhotoveny jménem organizace producentů, sdružení organizací producentů či dceřiného podniku, který z 90 % splňuje požadavek uvedený v čl. 22 odst. 8 uvedeného nařízení, nebo s výhradou schválení ze strany členského státu, jménem družstev, která jsou členy organizace producentů.

Článek 27

Kontroly na místě ročních žádostí o podporu

1.   Členské státy provádějí kontroly na místě v provozovnách organizací producentů, sdružení organizací producentů a případně jejich dceřiných podniků, aby zajistily soulad s podmínkami pro uznání, pro poskytnutí podpory nebo zbývající částky podpory pro daný rok podle čl. 9 odst. 1, které doplňují správní kontroly.

2.   Kontroly na místě se týkají odběru vzorků, který představuje nejméně 30 % celkové požadované podpory pro každý rok. Každá organizace producentů nebo každé sdružení organizací producentů provádějící operační program musí být navštíveny nejméně jednou za tři roky.

3.   Členské státy určí organizace producentů, které je třeba zkontrolovat, na základě analýzy rizik, která bere v úvahu tato kritéria:

a)

výši podpory;

b)

zjištění při kontrolách v předchozích letech;

c)

parametry nahodilosti a

d)

jiné parametry, které určí členské státy.

4.   Kontroly na místě lze oznámit předem za podmínky, že tím není ohrožen účel kontroly.

5.   Kontroly na místě se týkají všech závazků a povinností organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, jejich členů nebo případně dceřiných podniků, které lze v době návštěvy zkontrolovat a které nemohly být zkontrolovány během správních kontrol. Kontroly na místě se týkají zejména:

a)

souladu s kritérii uznání pro daný rok;

b)

provádění akcí a jejich souladu se schváleným operačním programem;

c)

ve vztahu k příslušnému počtu akcí: souladu výdajů s právními předpisy Unie a dodržování lhůt stanovených v uvedených předpisech;

d)

čerpání provozního fondu, včetně výdajů uváděných v žádostech o zálohy nebo částečné platby, hodnoty produkce uvedené na trh, příspěvků do provozního fondu a vykázaných výdajů doložených účetními nebo rovnocennými doklady;

e)

plného dodání produktů členy, poskytnutí služeb nebo pravosti uplatňovaných výdajů a

f)

kontrol druhého stupně uvedených v článku 30 u výdajů na stažení z trhu, zelené sklizně a nesklízení ovoce a zeleniny.

6.   Hodnota produkce uvedené na trh se ověřuje na základě údajů z finančního účetního systému kontrolovaných a potvrzených v souladu s vnitrostátními předpisy.

Za tímto účelem se členské státy mohou rozhodnout, že prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh bude ověřeno stejným způsobem jako údaje finančního účetnictví.

Kontrola prohlášení o hodnotě produkce uvedené na trh může být provedena před předáním příslušné žádosti o podporu, avšak provede se nejpozději před vyplacením podpory.

7.   Až na výjimečné okolnosti zahrnují kontroly na místě návštěvu místa, v němž je akce prováděna, nebo jde-li o akci nehmotnou, návštěvu jejího navrhovatele. Zejména akce v jednotlivých podnicích členů organizací producentů, pokryté vzorkem podle odstavce 2 musí být podrobeny nejméně jedné návštěvě, aby se ověřilo jejich provádění.

Členské státy se však mohou rozhodnout, že neprovedou tyto návštěvy u malých akcí nebo v případech, kdy se domnívají, že riziko nesplnění podmínek pro poskytnutí podpory je nízké, nebo že operace nebyla provedena. O odpovídajícím rozhodnutí a jeho odůvodnění se provede záznam. Kritéria pro analýzu rizik uvedená v odstavci 3 se použijí obdobně na tento odstavec.

8.   Do plnění četnosti kontrol podle odstavce 2 lze započítat pouze kontroly vyhovující všem požadavkům stanoveným v tomto článku.

9.   Výsledky kontrol na místě se vyhodnocují, aby bylo možné stanovit, zda některé ze zjištěných problémů jsou systémové povahy a zda z nich plyne riziko pro další podobné akce, příjemce nebo subjekty. Toto posouzení také musí odhalit příčiny takových situací a určit, zda je nutný další přezkum nebo zda jsou doporučené nápravné či preventivní akce.

Pokud kontroly odhalí vážné nesrovnalosti v regionu nebo v části regionu nebo u konkrétní organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, provede členský stát během dotyčného roku v daném regionu nebo v dané organizaci či v daném sdružení doplňkové kontroly a zvýší procento odpovídajících žádostí, které mají být zkontrolovány v následujícím roce.

Článek 28

Zprávy o kontrolách na místě

1.   O každé kontrole na místě se podává podrobná zpráva, ve které jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

režim podpory a kontrolovaná žádost;

b)

jména a funkce přítomných osob;

c)

kontrolované akce, opatření a dokumenty, včetně auditní stopy a ověřených podpůrných dokladů, a

d)

výsledky kontroly.

2.   Zástupci organizace producentů nebo sdružení organizací producentů je poskytnuta příležitost podepsat zprávu za účelem potvrzení své přítomnosti při kontrole a připojení svých připomínek. Pokud byly zjištěny nesrovnalosti, příjemce obdrží kopii zprávy.

Článek 29

Kontroly prvního stupně při stažení z trhu

1.   Členské státy provádějí při stažení z trhu ve všech organizacích producentů kontroly prvního stupně, které zahrnují kontrolu dokladů a totožnosti doplněnou o fyzickou kontrolu, kontrolu hmotnosti produktů stažených z trhu a kontrolu dodržování podmínek podle článku 15 v souladu s postupy stanovenými v hlavě II kapitole II prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011. Kontrola se provádí po přijetí oznámení podle čl. 44 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ve lhůtách stanovených v souladu s odstavcem 2 uvedeného článku.

2.   Kontroly prvního stupně se vztahují na 100 % množství produktů stažených z trhu. Po skončení této kontroly jsou stažené produkty, kromě produktů určených k bezplatnému rozdělení, denaturovány nebo vyřazovány pro zpracovatelský průmysl pod dohledem příslušných orgánů a za podmínek stanovených členským státem v souladu s článkem 46 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

3.   Jsou-li však produkty určeny k bezplatnému rozdělení, mohou členské státy odchylně od odstavce 2 kontrolovat menší procentní podíl, než je stanoveno v uvedeném odstavci, za předpokladu, že tento podíl nebude u žádné organizace producentů během hospodářského roku menší než 10 % příslušných množství. Kontrola může proběhnout v prostorách organizace producentů nebo příjemců produktů. V případě, že kontroly odhalí nesrovnalosti, provádějí členské státy dodatečné kontroly.

Článek 30

Kontroly druhého stupně při stažení z trhu

1.   Členské státy provádějí při stažení z trhu kontroly druhého stupně v prostorách organizace producentů a příjemců produktů stažených z trhu na základě analýzy rizik. Analýza rizik obsahuje závěry předchozích kontrol prvního a druhého stupně a skutečnost, zda organizace producentů dodržuje nebo nedodržuje určitý postup pro zajištění jakosti. Tato analýza rizik slouží jako základ pro stanovení minimální četnosti kontrol druhého stupně pro každou organizaci producentů.

2.   Kontroly druhého stupně uvedené v odstavci 1 se týkají:

a)

ověření skladových a účetních výkazů vedených všemi organizacemi producentů, které provádějí během příslušného hospodářského roku stažení z trhu;

b)

množství uvedených na trh podle údajů v žádostech o podporu, a zejména skladových a účetních výkazů, faktur a rovněž shody údajů v prohlášeních s účetními a daňovými údaji příslušných organizací producentů;

c)

účetnictví, zejména věrohodnosti čistých příjmů organizací producentů podle údajů v žádostech o platby a úměrnosti všech nákladů na stažení z trhu, a

d)

určení produktů stažených z trhu podle údajů v žádostech o platbu a jejich denaturace.

3.   Každá kontrola zahrnuje odběr vzorku, který se týká nejméně 5 % množství produktů stažených organizací producentů z trhu během hospodářského roku.

4.   Skladové a účetní výkazy podle odst. 2 písm. a) zaznamenávají pro každý stažený produkt tyto operace (vyjádřené v tunách):

a)

produkci dodanou členy organizace producentů a členy jiných organizací producentů v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. b) a c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891;

b)

prodeje organizace producentů uvádějící produkty určené pro trh s čerstvými produkty a produkty určené ke zpracování a

c)

produkty stažené z trhu.

5.   Kontroly týkající se určení produktů stažených z trhu zahrnují:

a)

namátkovou kontrolu skladových výkazů, jež mají vést příjemci, a v případě použití čl. 46 odst. 2 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 finanční výkazy příslušných dobročinných organizací a nadací a

b)

kontrolu dodržování příslušných environmentálních předpisů.

6.   V případě, že kontroly druhého stupně odhalí nesrovnalosti, členské státy provádějí důkladnější kontroly druhého stupně pro příslušný rok a zvýší četnost kontrol druhého stupně v prostorách organizací producentů nebo sdružení organizací producentů během následujícího roku.

Článek 31

Zelená sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny

1.   Předtím, než proběhne zelená sklizeň, ověří členské státy formou kontroly na místě, že dotčené produkty nejsou poškozené a že dotčená plocha je dobře obhospodařována. Po zelené sklizni členské státy ověří, že dotčená plocha byla zcela sklizena a že sklizený produkt byl denaturován.

2.   Dříve než proběhne nesklízení ovoce a zeleniny, ověří členské státy formou kontroly na místě, že daná plocha byla dobře obhospodařována, že nedošlo k žádné částečné sklizni, že produkt je řádně vyvinut a celkově zdravý, přiměřený a splňuje požadavky na prodejní jakost.

Členské státy zajistí, aby produkce byla denaturována. Pokud to není možné, zajistí formou návštěvy nebo návštěv na místě během období sklizně, aby neproběhlo žádné sklízení.

3.   V případě použití čl. 48 odst. 3 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891:

a)

požadavek stanovený v prvním pododstavci odstavce 2 tohoto článku, aby nedošlo k žádné částečné sklizni, se nepoužije a

b)

členské státy zajistí, že ovoce a zelenina, u nichž se přistoupilo k zelené sklizni a nesklízení ovoce a zeleniny, se ve stejném produkčním období nepoužijí k dalším produkčním účelům.

4.   Ustanovení čl. 30 odst. 1, 2, 3 a 6 se použijí obdobně.

Článek 32

Nadnárodní organizace producentů

1.   Členský stát, v němž má nadnárodní organizace producentů své sídlo, má celkovou odpovědnost za organizování kontrol této organizace, pokud jde o operační program a provozní fond, a za ukládání správních sankcí v případech, kdy takové kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny.

2.   Ostatní členské státy, od nichž se vyžaduje správní spolupráce podle čl. 14 odst. 3 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, provádějí takové správní kontroly a kontroly na místě, které vyžaduje členský stát uvedený v odstavci 1 tohoto článku, a podávají mu zprávy o jejich výsledcích. Dodržují termíny stanovené členským státem podle odstavce 1.

3.   Předpisy platné v členském státě podle odstavce 1 se použijí na organizaci producentů, operační program i provozní fond. Pokud však jde o environmentální a rostlinolékařské otázky a opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, použijí se pravidla členského státu, v němž se příslušné opatření uskutečňuje.

Článek 33

Nadnárodní sdružení organizací producentů

1.   Členský stát, v němž má organizace producentů, která je členem nadnárodního sdružení, své sídlo, má celkovou odpovědnost za organizaci kontrol, pokud jde o akce v rámci operačního programu prováděné na jeho území a provozní fond, a za ukládání správních sankcí, pokud tyto kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny.

2.   Členský stát uvedený v odstavci 1 úzce spolupracuje s členským státem, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo, a neprodleně informuje o výsledcích provedených kontrol a případných správních sankcích.

3.   Členský stát, v němž má nadnárodní sdružení organizací producentů své sídlo, má celkovou odpovědnost za organizaci kontrol, pokud jde o akce v rámci operačního programu prováděné na úrovni nadnárodního sdružení a operační fond nadnárodního sdružení, a za ukládání správních sankcí, pokud tyto kontroly prokáží, že závazky nebyly splněny. Rovněž zajistí koordinaci kontrol a plateb, pokud jde o akce v rámci operačních programů prováděné na území jiných členských států.

4.   Akce v rámci operačních programů splňují vnitrostátní pravidla členského státu, v němž jsou skutečně prováděny.

Článek 34

Kontroly

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení nebo jiné právní předpisy Unie, zavedou členské státy kontroly a opatření za účelem zajištění řádného používání nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a tohoto nařízení. Kontroly a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující, aby poskytovaly odpovídající ochranu finančních zájmů Unie.

Členské státy zejména zajistí, aby:

a)

bylo možno kontrolovat veškerá kritéria způsobilosti stanovená unijními nebo vnitrostátními právními předpisy nebo vnitrostátní strategií nebo vnitrostátním rámcem;

b)

příslušné orgány členského státu odpovědné za provádění kontrol měly k dispozici dostatečný počet pracovníků s odpovídající kvalifikací a zkušenostmi pro účinné provádění kontrol a

c)

byly stanoveny kontroly k zamezení neoprávněného dvojího financování opatření podle nařízení (EU) č. 1308/2013 v odvětví ovoce a zeleniny a z jiných režimů Unie nebo vnitrostátních režimů.

Článek 35

Zjevné chyby

V případě zjevných chyb uznaných příslušným orgánem členského státu, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1306/2013, veškerá oznámení, žádosti nebo požadavky předložené členskému státu podle nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 nebo tohoto nařízení a všechny žádosti o podporu mohou být po svém podání kdykoli upraveny.

KAPITOLA V

ROZŠÍŘENÍ PŮSOBNOSTI PRAVIDEL

Článek 36

Finanční příspěvky

Pokud členský stát rozhodne podle článku 165 nařízení (EU) č. 1308/2013, že subjekty, které nepatří do organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborových organizací, avšak pro něž jsou pravidla závazná, uhradí finanční příspěvek, členský stát zašle Komisi informace potřebné k posouzení souladu s podmínkami stanovenými v uvedeném článku. Tyto informace obsahují základ, z něhož se vypočítá příspěvek, jednotkovou výši tohoto základu, zahrnuté činnosti a veškeré související náklady.

Článek 37

Rozšíření nad rámec jednoho roku

1.   V případě rozhodnutí použít rozšíření pravidel na období delší než jeden rok členské státy ověří s ohledem na každý rok, zda podmínky týkající se reprezentativnosti stanovené v čl. 164 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou nadále dodržovány po celé období, na které je použito rozšíření.

2.   Pokud členské státy zjistí, že podmínky již nejsou dodržovány, zruší rozšíření s účinností od začátku následujícího roku.

3.   Členské státy neprodleně informují Komisi o jakémkoli zrušení. Komise tyto údaje vhodnými prostředky veřejně zpřístupní.

KAPITOLA VI

REŽIM VSTUPNÍ CENY A DOVOZNÍ CLA

Článek 38

Paušální dovozní hodnoty

1.   U každého produktu a období provádění uvedených v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a pro každý původ Komise stanoví každý pracovní den paušální dovozní hodnotu, která se rovná váženému průměru reprezentativních cen podle článku 74 uvedeného nařízení, od nichž je odečtena paušální částka 5 EUR na 100 kg a valorická cla.

2.   Pokud je pro produkty a období použití uvedené v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 stanovena paušální dovozní hodnota v souladu s články 74 a 75 uvedeného nařízení a tímto článkem, nepoužije se jednotková cena podle článku 142 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (10). Nahradí se paušální dovozní hodnotou podle odstavce 1.

3.   Pokud pro produkt určitého původu není v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, použije se vážený průměr paušálních dovozních hodnot platných pro daný produkt.

4.   Během období použití stanovených v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 zůstávají paušální dovozní hodnoty v platnosti, dokud nejsou změněny. Přestávají však platit, pokud není Komisi po dva po sobě následující týdny oznámena žádná průměrná reprezentativní cena.

Jestliže podle prvního pododstavce není pro daný produkt v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, rovná se paušální dovozní hodnota platná pro uvedený produkt jeho poslední průměrné paušální dovozní hodnotě.

5.   Odchylně od odstavce 1 není s účinností od prvního dne období použití uvedených v příloze VII části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 v platnosti žádná paušální dovozní hodnota, pokud ji není možné vypočítat.

6.   Směnným kurzem platným pro paušální dovozní hodnotu je směnný kurz naposledy zveřejněný Evropskou centrální bankou před posledním dnem období, za něž jsou ceny zveřejněny.

7.   Paušální dovozní hodnoty vyjádřené v eurech zveřejní Komise prostřednictvím sazebníku TARIC (11).

KAPITOLA VII

DODATEČNÁ DOVOZNÍ CLA

Článek 39

Vybírání dodatečného dovozního cla

1.   Dodatečné dovozní clo podle čl. 182 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 může být použito na produkty a období uvedené v příloze VII tohoto nařízení. Dodatečné dovozní clo se použije, jestliže množství některého z produktů propuštěných do volného oběhu na některá z období použití stanovených v uvedené příloze překračuje spouštěcí objem pro uvedený produkt.

2.   U každého produktu uvedeného v příloze VII a během období vyznačených v uvedené příloze oznámí členské státy Komisi údaje týkající se objemů propuštěných do volného oběhu, přičemž použijí metodu pro dohled nad preferenčními dovozy uvedenou v článku 55 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

3.   Dodatečné dovozní clo se vybírá z množství propuštěného do volného oběhu po datu uložení uvedeného cla za předpokladu, že:

a)

z jejich celní hodnoty určené v souladu s článkem 74 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 vyplývá uložení nejvyšších specifických cel, která se vztahují na dovážené produkty daného původu, a

b)

dovozy jsou uskutečňovány v době uložení dodatečného dovozního cla.

Článek 40

Výše dodatečného dovozního cla

Dodatečné dovozní clo uložené v souladu s článkem 39 se rovná jedné třetině cla stanoveného ve společném celním sazebníku pro dotyčný produkt.

U produktů, na něž se vztahují dovozní celní preference spojené s valorickým clem, se dodatečné dovozní clo rovná jedné třetině specifického cla pro daný produkt, pokud se použije čl. 39 odst. 2.

Článek 41

Výjimky z dodatečného dovozního cla

1.   Dodatečné dovozní clo se neuloží na:

a)

zboží dovezené v rámci celní kvóty;

b)

zboží, které opustilo zemi původu před rozhodnutím o uplatnění dodatečného dovozního cla a které se převáží s přepravním dokladem platným pro přepravu z místa nakládky v zemi původu do místa vykládky v Unii, který byl vystaven ještě před uložením uvedeného dodatečného dovozního cla.

2.   Zúčastněné strany uspokojivě prokáží celním orgánům, že podmínky uvedené v odst. 1 písm. b) byly splněny.

Celní orgány mohou mít za to, že vyvážené produkty opustily zemi původu přede dnem uložení dodatečného dovozního cla, pokud je předložen některý z těchto dokladů:

a)

u lodní přepravy lodní náložný list, z něhož vyplývá, že nakládka byla provedena před tímto dnem;

b)

u železniční přepravy náložný list, který byl orgánem železnice země původu přijat před tímto dnem;

c)

u silniční přepravy přepravní smlouva (CMR) nebo jiný tranzitní dokument vystavený v zemi původu před tímto dnem, pokud jsou dodrženy podmínky stanovené dvoustrannými nebo mnohostrannými dohodami v oblasti tranzitu Unie nebo společného tranzitu;

d)

u letecké přepravy letecký náložný list, z něhož vyplývá, že letecká společnost přijala produkty před tímto dnem.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. března 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (viz strana 4 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 59).

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(11)  http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_duties/tariff_aspects/customs_tariff/index_en.htm


PŘÍLOHA I

Struktura a obsah vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy podle článku 2

1.   Doba trvání vnitrostátní strategie

Stanoví členské státy.

2.   Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek a potenciálu rozvoje, strategie zvolené k dosažení cílů a odůvodnění zvolených priorit podle čl. 36 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.1.   Analýza situace

Popis současné situace v odvětví ovoce a zeleniny s využitím kvantifikovaných údajů, zdůraznění silných a slabých stránek, rozdílů, potřeb a nedostatků a potenciálu rozvoje na základě příslušných společných ukazatelů výchozího stavu uvedených v bodě 5 přílohy II a případně dalších dodatečných ukazatelů. Popis se musí přinejmenším týkat:

výkonnosti odvětví ovoce a zeleniny: silných a slabých stránek odvětví, konkurenceschopnosti a potenciálu rozvoje organizací producentů,

vlivů na životní prostředí (dopady, tlaky a přínosy) vyvolávaných produkcí ovoce a zeleniny, včetně klíčových trendů.

2.2.   Strategie zvolená na podporu silných stránek a k odstranění slabých stránek

Popis klíčových oblastí, ve kterých má intervence přinést maximální přidanou hodnotu:

relevance cílů stanovených pro operační programy, očekávaných výsledků a míry, v níž jich lze reálně dosáhnout;

vnitřní soudržnost strategie, existence vzájemně posilujících interakcí a možné střety nebo rozpory mezi provozními cíli a různými zvolenými akcemi,

provázanost a doplňkovost zvolených akcí s dalšími vnitrostátními nebo regionálními akcemi a s činnostmi podporovanými z prostředků Unie, obzvláště s programy rozvoje venkova a propagačními programy,

očekávané výsledky a dopad ve srovnání s výchozí situací a jejich příspěvek k cílům Unie.

2.3.   Dopad předchozích vnitrostátních strategií (pokud je k dispozici)

Popis výsledků a dopadu operačních programů prováděných v nedávné době.

3.   Cíle operačních programů a výkonnostní ukazatele podle čl. 36 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013

Popis druhů akcí zvolených jako způsobilé k podpoře (neúplný seznam), sledovaných cílů, ověřitelných cílů a ukazatelů, jež umožňují posoudit pokrok v plnění cílů, účinnosti a účelnosti.

3.1.   Požadavky týkající se všech nebo více druhů akcí

Členské státy zajistí, aby všechna opatření zahrnutá ve vnitrostátní strategii a ve vnitrostátním rámci byla ověřitelná a kontrolovatelná. Pokud je v rámci posouzení během provádění operačních programů zjištěno, že nejsou dodrženy požadavky týkající se ověřitelnosti a kontrolovatelnosti, dotyčná opatření jsou odpovídajícím způsobem upravena nebo odstraněna.

Je-li podpora poskytnuta na základě standardních paušálních sazeb nebo stupnice jednotkových nákladů, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly tyto částky stanoveny předem na základě spravedlivého, nestranného a ověřitelného výpočtu. Environmentální opatření musí splňovat požadavky stanovené v čl. 33 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Členské státy přijmou záruky, opatření a kontroly s cílem zajistit, aby akce zvolené jako způsobilé k podpoře nebyly zároveň podporovány dalšími příslušnými nástroji společné zemědělské politiky, zejména prostřednictvím programů rozvoje venkova a propagačních programů nebo jiných vnitrostátních nebo regionálních režimů.

Účinné záruky zavedené podle čl. 33 odst. 6 nařízení (EU) č. 1308/2013 na ochranu životního prostředí před možným zvýšeným zatížením v důsledku investic podporovaných v rámci operačních programů a kritéria způsobilosti přijatá podle čl. 36 odst. 1 uvedeného nařízení s cílem zajistit, aby investice do jednotlivých podniků podporovaných v rámci operačních programů dodržovaly cíle stanovené v článku 191 SFEU a v sedmém akčním programu Unie pro životní prostředí.

3.2.   Zvláštní údaje vyžadované k jednotlivým druhům akcí, jejichž cílem je dosažení cílů uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 (vyplní se pouze pro zvolené druhy akcí)

3.2.1.   Pořízení stálých aktiv

druhy investic způsobilých k podpoře,

jiné formy investic způsobilých k podpoře, např. pronájmy, leasing,

bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře.

3.2.2.   Jiné akce

popis druhů akcí způsobilých k podpoře,

bližší údaje o podmínkách způsobilosti k podpoře.

4.   Určení příslušných orgánů a odpovědných subjektů

Členský stát určí vnitrostátní orgán odpovědný za řízení, monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie.

5.   Popis monitorovacích a hodnotících systémů

Výkonnostní ukazatele stanovené vnitrostátní strategií sestávají ze společných výkonnostních ukazatelů uvedených v článku 4 a v příloze II. Tam, kde je to považováno za vhodné, specifikuje vnitrostátní strategie dodatečné ukazatele, které odrážejí vnitrostátní anebo regionální potřeby, podmínky a cíle specifické pro vnitrostátní operační programy.

5.1.   Hodnocení operačních programů a oznamovací povinnosti organizací producentů podle čl. 36 odst. 2 písm. d) a e) nařízení (EU) č. 1308/2013

Popis monitorovacích a hodnotících požadavků a postupů týkajících se operačních programů, včetně oznamovacích povinností organizací producentů.

5.2.   Monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie

Popis požadavků a postupů monitorování a hodnocení vnitrostátní strategie.


PŘÍLOHA II

Seznam společných výkonnostních ukazatelů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) a čl. 21 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení a čl. 56 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891

Systém společných výkonnostních ukazatelů pro akce prováděné organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a jejich členy v rámci operačního programu nezohledňuje nutně všechny faktory, které se mohou objevit a mohou ovlivnit výstupy, výsledky a dopad operačního programu. V této souvislosti by měly být informace poskytnuté na základě společných výkonnostních ukazatelů vykládány s ohledem na kvantitativní a kvalitativní informace týkající se jiných klíčových faktorů přispívajících k úspěchu či neúspěchu provedení programu.

1.   SPOLEČNÉ UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE FINANČNÍHO PROVÁDĚNÍ (UKAZATELE VSTUPŮ) (ROČNÍ)

Opatření

Druh akce

Ukazatele vstupů (roční)

Akce zaměřené na plánování produkce

a)

Investice do hmotného majetku

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

c)

Jiné akce

výdaje (EUR)

Akce zaměřené na zlepšování a udržování jakosti produktů

a)

Investice do hmotného majetku

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

c)

Jiné akce

výdaje (EUR)

Akce zaměřené na zlepšení uvádění na trh

a)

Investice do hmotného majetku

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

c)

Propagační a komunikační činnosti (kromě těch, které se týkají předcházení krizím a jejich řešení)

d)

Jiné akce

výdaje (EUR)

Výzkum a experimentální produkce

a)

Investice do hmotného majetku

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

c)

Jiné akce

výdaje (EUR)

Vzdělávací akce a akce výměny osvědčených postupů (kromě těch, které se týkají předcházení krizím a jejich řízení) a akce zaměřené na propagaci přístupu k poradenským službám a technické pomoci

Podle hlavního řešeného tématu:

a)

Ekologická produkce

b)

Integrovaná produkce a integrovaná kontrola škůdců

c)

Jiná environmentální témata

d)

Sledovatelnost

e)

Jakost produktu, včetně reziduí pesticidů

f)

Další otázky

výdaje (EUR)

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

a)

Investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh

b)

Opatření odborné přípravy a výměna osvědčených postupů

c)

Propagace a komunikace, a to jak v rámci předcházení krizím, tak v jejich průběhu

d)

Podpora na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

e)

Opětovná výsadba sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu

f)

Stažení z trhu

g)

Zelená sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny

h)

Pojištění sklizně

výdaje (EUR)

Environmentální opatření

a)

Investice do hmotného majetku

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

c)

Ekologická produkce

d)

Integrovaná výroba

e)

Lepší využívání vody nebo hospodaření s vodou, včetně šetření vodou a odvodňování

f)

Akce na ochranu půdy (např. techniky práce bránící nebo omezující erozi půdy, pokryv zelení, udržitelné zemědělství, mulčování)

g)

Akce k vytvoření či udržení přirozeného prostředí příznivého pro biologickou rozmanitost (např. mokřady) nebo nebo údržba krajiny, včetně ochrany historických rysů (např. kamenné hráze, terasy, hájky)

h)

Akce ve prospěch úspor energie nebo zlepšující účinné využívání energie; přechod na energii z obnovitelných zdrojů energie

i)

Akce související s omezováním tvorby odpadů a zlepšováním hospodaření s odpady

j)

Jiné akce

výdaje (EUR)

Jiné akce

a)

Investice do hmotného majetku

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

c)

Jiné akce

výdaje (EUR)

2.   SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPU (POSLEDNÍ DVA ROKY OPERAČNÍHO PROGRAMU)

Opatření

Druh akce

Ukazatele výstupů (roční)

Akce zaměřené na plánování produkce

a)

Investice do hmotného majetku

Počet podniků zúčastněných na akcích

Celková hodnota investic (EUR)

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

Počet podniků zúčastněných na akcích

c)

Jiné akce

Počet podniků zúčastněných na akcích

Akce zaměřené na zlepšování a udržování jakosti produktů

a)

Investice do hmotného majetku

Počet podniků zúčastněných na akcích

Celková hodnota investic (EUR)

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

Počet podniků zúčastněných na akcích

c)

Jiné akce

Počet podniků zúčastněných na akcích

Akce zaměřené na zlepšení uvádění na trh

a)

Investice do hmotného majetku

Počet podniků zúčastněných na akcích

Celková hodnota investic (EUR)

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

Počet podniků zúčastněných na akcích

c)

Propagační a komunikační činnosti (kromě těch, které se týkají předcházení krizím a jejich řešení)

Počet provedených akcí (1)

d)

Jiné akce

Počet podniků zúčastněných na akcích

Výzkum a experimentální produkce

 

Počet podniků zúčastněných na akcích

Počet projektů

Vzdělávací akce a akce výměny osvědčených postupů (kromě těch, které se týkají předcházení krizím a jejich řízení) a akce zaměřené na propagaci přístupu k poradenským službám a technické pomoci

Podle hlavního řešeného tématu:

a)

Ekologická produkce

b)

Integrovaná produkce a integrovaná kontrola škůdců

c)

Jiná environmentální témata

d)

Sledovatelnost

e)

Jakost produktu, včetně reziduí pesticidů

f)

Další otázky

Počet dní vzdělávacích akcí, které účastníci absolvovali

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

a)

Investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh

Celková hodnota investic (EUR)

b)

Opatření odborné přípravy a výměnu osvědčených postupů

Počet provedených akcí

c)

Propagace a komunikace, a to jak v rámci předcházení krizím, tak v jejich průběhu

Počet provedených akcí (1)

d)

Podpora na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

Počet provedených akcí (4)

e)

Opětovná výsadba sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu

Počet podniků zúčastněných na akcích

f)

Stahování z trhu

Počet provedených akcí (2)

g)

Zelená sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny

Počet provedených akcí (3)

h)

Pojištění sklizně

Počet podniků zúčastněných na akcích

Environmentální opatření

a)

Investice do hmotného majetku (5)

Počet podniků zúčastněných na akcích

Celková hodnota investic (EUR)

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu (6)

Počet podniků zúčastněných na akcích

c)

Ekologická produkce

d)

Integrovaná výroba

e)

Lepší využívání vody a/nebo hospodaření s vodou, včetně šetření vodou a odvodňování

f)

Akce na ochranu půdy (např. techniky práce bránící/omezující erozi půdy, pokryv zelení, udržitelné zemědělství, mulčování)

g)

Akce k vytvoření či udržení přirozeného prostředí příznivého pro biologickou rozmanitost (např. mokřady) nebo údržba krajiny, včetně ochrany historických rysů (např. kamenné hráze, terasy, hájky)

h)

Akce ve prospěch úspor energie a/nebo zlepšující účinné využívání energie; přechod na energii z obnovitelných zdrojů energie

i)

Akce související s omezováním tvorby odpadů a zlepšováním hospodaření s odpady

j)

Jiné akce

Počet podniků zúčastněných na akcích Počet dotčených hektarů

Jiné akce

a)

Investice do hmotného majetku

Počet podniků zúčastněných na akcích

Celková hodnota investic (EUR)

b)

Jiné formy pořízení stálých aktiv, včetně pronájmu, nájmu a leasingu

Počet podniků zúčastněných na akcích

c)

Jiné akce

Počet podniků zúčastněných na akcích

3.   SPOLEČNÉ UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE VÝSLEDKŮ (POSLEDNÍ DVA ROKY OPERAČNÍHO PROGRAMU)

Opatření

Ukazatele týkající se výsledků (měření)

Akce zaměřené na plánování produkce

Změna celkového objemu produkce uváděné na trh (tuny) Změna jednotkové hodnoty celkové produkce uvedené na trh (EUR/kg)

Akce zaměřené na zlepšování a udržování jakosti produktů

Změna objemu produkce uvedené na trh, která splňuje požadavky v rámci určitého „režimu kvality“ (tuny) (7)

Změna jednotkové hodnoty produkce uvedené na trh (EUR/kg)

Akce zaměřené na zlepšení uvádění na trh

Změna celkového objemu produkce uváděné na trh (tuny) Změna jednotkové hodnoty celkové produkce uvedené na trh (EUR/kg)

Vzdělávací akce a výměna osvědčených postupů (kromě těch, které se týkají předcházení krizím a jejich řešení) a akce zaměřené na podporu přístupu k poradenským službám a technické pomoci

Počet osob, které absolvovaly celou vzdělávací činnost/celý program Počet podniků využívajících poradenské služby

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

 

a)

Investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh

Celkový objem produkce, která je předmětem řízení množství (tuny)

b)

Vzdělávací akce

Počet osob, které absolvovaly celou vzdělávací činnost/celý program

c)

Propagace a komunikace

Odhadovaná změna objemu produkce uvedené na trh u produktů, jež jsou předmětem propagačních/komunikačních činností (tuny)

d)

Podpora na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

Celková hodnota zřízeného vzájemného fondu (EUR)

e)

Opětovná výsadba sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu

Celková plocha, na kterou se vztahuje opětovná výsadba sadů (ha)

f)

Stažení z trhu

Celkový objem produkce, která je předmětem stažení z trhu (tuny)

g)

Zelená sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny

Celková plocha, na kterou se zelená sklizeň nebo nesklízení vztahuje (ha)

h)

Pojištění sklizně

Celková hodnota pojištěného rizika (EUR)

Environmentální opatření

Odhadovaná změna roční spotřeby minerálních hnojiv na hektar, podle druhu hnojiva (N a P2O3) (tuny/ha)

Odhadovaná změna roční spotřeby vody na hektar (m3/ha)

Odhadovaná změna roční spotřeby energie podle druhu zdroje energie a druhu paliva (litry/m3/Kwh na tunu produkce uvedené na trh)

Odhadovaná změna ročního objemu vyprodukovaných odpadů (tuny)

Jiné akce

Změna celkového objemu produkce uvedené na trh (tuny)

Změna jednotkové hodnoty produkce uvedené na trh (EUR/kg)

Poznámky: Ukazatelem pro změny je situace v době zahájení programu.

4.   SPOLEČNÉ UKAZATELE DOPADU (POSLEDNÍ DVA ROKY OPERAČNÍHO PROGRAMU)

Opatření

Celkové cíle

Ukazatele týkající se dopadu (měření)

Akce zaměřené na plánování produkce

Zlepšování konkurenceschopnosti

Zlepšování přitažlivosti členství v organizacích producentů

Odhadovaná změna celkové hodnoty produkce uváděné na trh (EUR)

Změna celkového počtu producentů ovoce a zeleniny, kteří jsou aktivními členy (8) dotčené organizace producentů OP/ sdružení organizací producentů SOP (počet)

Změna celkové plochy sloužící k produkci ovoce a zeleniny, obdělávané členy dotčené OP/SOP (ha)

Akce zaměřené na zlepšování a udržování jakosti produktů

Akce zaměřené na zlepšení uvádění na trh

Výzkum a experimentální produkce

Vzdělávací akce (kromě těch, které se týkají předcházení krizím a jejich řešení) a/nebo akce zaměřené na podporu přístupu k poradenským službám a technické pomoci

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Environmentální opatření

Uchovávání a ochrana životního prostředí:

 

a)

Kvalita vody

Odhadovaná změna celkové spotřeby minerálních hnojiv, podle druhu hnojiva (N a P2O3) (tuny)

b)

Udržitelné využívání vodních zdrojů

Odhadovaná změna celkové spotřeby vody (m3)

c)

Zmírňování změny klimatu

Odhadovaná změna celkové spotřeby energie, podle druhu zdroje energie a druhu paliva (litry/m3/Kwh)

Jiné akce

Zlepšování konkurenceschopnosti

Zlepšování přitažlivosti členství v organizacích producentů

Odhadovaná změna celkové hodnoty produkce uváděné na trh (EUR)

Změna celkového počtu producentů ovoce a zeleniny, kteří jsou aktivními členy (8) dotčené OP/SOP (počet)

Změna celkové plochy sloužící k produkci ovoce a zeleniny, obdělávané členy dotčené OP/SOP (ha)

Poznámky: Ukazatelem pro změny je situace v době zahájení programu.

5.   SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝCHOZÍHO STAVU

Poznámka:

Ukazatele výchozího stavu jsou potřebné pro analýzu situace v době zahájení programového období. Některé společné ukazatele výchozího stavu jsou relevantní pouze pro jednotlivé operační programy na úrovni organizací producentů (např. objem produkce uváděné na trh ve výši méně než 80 % průměrné ceny obdržené OP/SOP). Jiné společné ukazatele výchozího stavu jsou rovněž relevantní pro vnitrostátní strategie na úrovni členských států (např. celková hodnota produkce uváděné na trh).

Ukazatele výchozího stavu se zpravidla vypočtou jako průměr za tři roky. Pokud nejsou k dispozici žádné údaje, měly by se vypočítat alespoň s pomocí údajů týkajících se jednoho roku.

Cíle

Ukazatele výchozího stavu související s cíli

Celkové cíle

Ukazatel

Definice (a měření)

Zlepšování konkurenceschopnosti

Celková hodnota produkce uvedené na trh

Celková hodnota produkce uvedené na trh OS/SOP (Euro)

Zlepšování přitažlivosti členství v organizacích producentů

Počet producentů ovoce a zeleniny, kteří jsou aktivními členy dotyčné OP/SOP

Počet producentů ovoce a zeleniny, kteří jsou aktivními členy (9) OP/SOP

Celková plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny, obdělávaná členy dotyčné OP/SOP

Celková plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny, obdělávaná členy OP/SOP (ha)

Specifické cíle

 

 

Podpora koncentrace nabídky

Celkový objem produkce uvedené na trh

Celkový objem produkce uvedené na trh OS/SOP (tuny)

Propagace uvádění produktů vyprodukovaných členy na trhu

Zajišťování, aby se produkce kvalitou a kvantitou přizpůsobovala poptávce

Objem produkce uváděné na trh, která splňuje požadavky v rámci určitého „režimu kvality“ (10) podle hlavních druhů dotčených „režimů kvality“ (tuny)

Posilování komerční hodnoty produktů

Průměrná jednotková hodnota produkce uváděné na trh

Celková hodnota produkce uváděné na trh / celkový objem produkce uváděné na trh (EUR/kg)

Podpora znalostí a zdokonalování lidského potenciálu

Počet osob, které se zúčastnily vzdělávacích akcí

Počet osob, které absolvovaly vzdělávací akci během uplynulých tří let (počet).

 

Počet podniků využívajících poradenské služby

Počet podniků, členů OP/SOP využívajících poradenské služby (počet)

Cíle

Ukazatele výchozího stavu související s cíli

Ukazatel

Definice (a měření)

Specifické cíle v oblasti životního prostředí

Přispívání k ochraně půdy

Plocha ohrožená erozí půdy, na níž se provádějí opatření proti erozi

Plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny, vystavená riziku eroze půdy (11) v případech, kdy se provádějí opatření proti erozi (ha)

Přispívání k zachovávání a zlepšování kvality vody

Plocha, na níž se omezuje používání hnojiv / lépe hospodaří s hnojivy

Plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny podléhající omezování používání nebo lepšímu hospodaření s hnojivy (ha)

Přispívání k udržitelnému využívání vodních zdrojů

Plocha, na níž se provádějí opatření na šetření vodou

Plocha sloužící k produkci ovoce a zeleniny, na níž se provádějí opatření na šetření vodou (ha)

Přispívání k ochraně přirozeného prostředí a biologické rozmanitosti a zachování krajiny

Ekologická produkce

Oblast využívaná k ekologické produkci ovoce nebo zeleniny (ha)

Integrovaná výroba

Oblast využívaná k integrované produkci ovoce nebo zeleniny (ha)

Jiné akce přispívající k ochraně přirozeného prostředí a biologické rozmanitosti a zachování krajiny

Plocha, na kterou se vztahují jiné akce přispívající k ochraně přirozeného prostředí a biologické rozmanitosti a zachování krajiny (ha)

Přispívání ke zmírňování změny klimatu

Vytápění skleníků – energetická účinnost

Odhadovaná roční spotřeba energie pro účely vytápění skleníků podle druhu zdroje energie (tuny/litry/m3/kWh na tunu produkce uváděné na trh)

Snižování objemu vyprodukovaných odpadů

Množství nebo objem odpadu

Tuny/litry/m3


(1)  Každý den propagační kampaně se považuje za jednu akci.

(2)  Stažení téhož produktu z trhu během různých období roku a stažení různých produktů z trhu se považují za rozdílné akce. Každá operace stažení z trhu pro daný produkt se považuje za jednu akci.

(3)  Zelená sklizeň a nesklízení různých produktů se považují za rozdílné akce. Zelená sklizeň a nesklízení téhož produktu se považují za jednu akci, bez ohledu na dobu, jakou trvají, počet účastnících se podniků a počet dotčených pozemků nebo hektarů.

(4)  Akce týkající se zřízení rozdílných vzájemných fondů se považují za rozdílné akce.

(5)  Včetně investic nesouvisejících s výrobou, které souvisejí s dosažením závazků přijatých v rámci jiných environmentálních opatření.

(6)  Včetně jiných forem pořizování stálých aktiv, které souvisejí s dosažením závazků přijatých v rámci jiných environmentálních opatření.

(7)  „Kvalitativní“ požadavky mají v této souvislosti představovat soubor podrobných povinností týkajících se produkčních metod, a) jejichž dodržování podléhá nezávislé kontrole a b) jejichž výsledkem je hotový produkt, jehož kvalita i) významně převyšuje běžné komerční normy, jako jsou normy pro zdraví lidí, rostlin nebo environmentální normy, a ii) reaguje na aktuální i předvídatelné tržní příležitosti. Navrhuje se, aby se hlavní druhy „režimů kvality“ vztahovaly na: a) certifikovanou ekologickou produkci; b) chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu, c) certifikovanou integrovanou produkci, d) soukromé certifikované režimy kvality produktů.

(8)  Aktivními členy jsou členové, kteří dodávají produkty do OP/SOP.

(9)  Aktivními členy jsou členové, kteří dodávají produkty do OP/SOP.

(10)  „Kvalitativní“ požadavky mají v této souvislosti představovat soubor podrobných povinností týkajících se produkčních metod, a) jejichž dodržování podléhá nezávislé kontrole a b) jejichž výsledkem je hotový produkt, jehož kvalita i) významně převyšuje běžné komerční normy, jako jsou normy pro zdraví lidí, rostlin nebo environmentální normy, a ii) reaguje na aktuální i předvídatelné tržní příležitosti. Hlavní druhy „režimů kvality“ zahrnují: a) certifikovanou ekologickou produkci; b) chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu, c) certifikovanou integrovanou produkci, d) soukromé certifikované režimy kvality produktů.

(11)  „Vystavený riziku eroze půdy“ znamená každý svažitý pozemek se sklonem větším než 10 %, bez ohledu na to, zda na něm byla uplatněna opatření proti erozi (např. půdní pokryv, střídaní plodin apod.). Nejsou-li k dispozici příslušné údaje, může členský stát použít tuto definici: „Vystavený riziku eroze půdy“ znamená každý pozemek s předpokládanou ztrátou půdy přesahující přirozenou tvorbu půdy bez ohledu na to, zda na něm byla uplatněna opatření proti erozi (např. půdní pokryv, střídaní plodin apod.).


PŘÍLOHA III

Minimální požadavky na stažení produktů podle čl. 15 odst. 2

1.

Produkty musí být:

celé,

zdravé; produkty postižené hnilobou nebo jinými nedostatky, které je činí nezpůsobilými ke spotřebě, jsou vyloučeny,

čisté, prakticky prosté všech viditelných cizích látek,

prakticky prosté škůdců a poškození způsobených škůdci,

bez nadměrné povrchové vlhkosti,

prosté všech cizích příchutí a/nebo zápachů.

2.

Produkty musí být s ohledem na svůj druh dostatečně vyvinuté a zralé.

3.

Produkty musí mít typické vlastnosti odrůdy a tržního druhu.


PŘÍLOHA IV

Dopravní náklady při bezplatném rozdělení podle čl. 16 odst. 1

Vzdálenost mezi místem stažení z trhu a místem dodávky

Dopravní náklady (EUR/t) (1)

25 km či menší

18,20

Více než 25 km, ale nejvýše 200 km

41,40

Více než 200 km, ale nejvýše 350 km

54,30

Více než 350 km, ale nejvýše 500 km

72,60

Více než 500 km, ale nejvýše 750 km

95,30

Větší než 750 km

108,30


(1)  Příplatek za chladírenskou dopravu: 8,50 EUR/tunu.


PŘÍLOHA V

Náklady na třídění a balení uvedené v čl. 17 odst. 1

Produkt

Náklady na třídění a balení (EUR/t)

Jablka

187,70

Hrušky

159,60

Pomeranče

240,80

Klementinky

296,60

Broskve

175,10

Nektarinky

205,80

Melouny vodní

167,00

Květák

169,10

Jiné produkty

201,10


PŘÍLOHA VI

Prohlášení na obalech produktů podle čl. 17 odst. 2

Продукт, предназначен за безплатна дистрибуция (Регламент за изпълнение (ЕC) 2017/…)

Producto destinado a su distribución gratuita [Reglamento de ejecución (UE) 2017/…]

Produkt určený k bezplatné distribuci (prováděcí nařízení (EU) 2017/…)

Produkt til gratis uddeling (gennemførelsesforordning (EU) 2017/…)

Zur kostenlosen Verteilung bestimmtes Erzeugnis (Durchführungsverordnung (EU) 2017/…)

Tasuta jagamiseks mõeldud tooted [rakendusmäärus (EL) 2017/…]

Προϊόν προοριζόμενο για δωρεάν διανομή [εκτελεστικός κανονισμός (ΕΕ) 2017/…]

Product for free distribution (Implementing Regulation (EU) 2017/…)

Produit destiné à la distribution gratuite [règlement d'exécution (UE) 2017/…]

Proizvod za slobodnu distribuciju (Provedbena uredba (EU) 2017/…)

Prodotto destinato alla distribuzione gratuita [regolamento di esecuzione (UE) 2017/…]

Produkts paredzēts bezmaksas izplatīšanai [Īstenošanas regula (ES) 2017/…]

Nemokamai platinamas produktas [Įgyvendinimo reglamentas (ES) 2017/…]

Ingyenes szétosztásra szánt termék ((EU) 2017/… végrehajtási rendelet)

Prodott destinat għad-distribuzzjoni bla ħlas [Regolament ta' implimentazzjoni (UE) 2017/…]

Voor gratis uitreiking bestemd product (Uitvoeringsverordening (EU) 2017/…)

Produkt przeznaczony do bezpłatnej dystrybucji [Rozporządzenie wykonawcze (UE) 2017/…]

Produto destinado a distribuição gratuita [Regulamento de execução (UE) 2017/…]

Produs destinat distribuirii gratuite [Regulamentul de punere în aplicare (UE) 2017/…]

Výrobok určený na bezplatnú distribúciu [vykonávacie nariadenie (EÚ) 2017/…]

Proizvod, namenjen za prosto razdelitev [Izvedbena uredba (EU) 2017/…]

Ilmaisjakeluun tarkoitettu tuote (täytäntöönpanoasetus (EU) 2017/…)

Produkt för gratisutdelning (genomförandeförordning (EU) 2017/…)


PŘÍLOHA VII

Produkty a období uplatňování dodatečných dovozních cel podle článku 39

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, je třeba považovat popis produktů pouze za orientační. Působnost dodatečných cel je pro účely této přílohy určena působností kódů KN tak, jak existují v době přijetí tohoto nařízení.

Pořadové číslo

Kód KN

Popis zboží

Doba použitelnosti

78,0015

0702 00 00

Rajčata

Od 1. října do 31. května

78,0020

Od 1. června do 30. září

78,0065

0707 00 05

Okurky salátové

Od 1. května do 31. října

78,0075

Od 1. listopadu do 30. dubna

78,0085

0709 91 00

Artyčoky

Od 1. listopadu do 30. června

78,0100

0709 93 10

Cukety

Od 1. ledna do 31. prosince

78,0110

0805 10 20

Pomeranče

Od 1. prosince do 31. května

78,0120

0805 20 10

Klementinky

Od 1. listopadu do konce února

78,0130

0805 20 30 0805 20 50 0805 20 70 0805 20 90

Mandarinky (včetně tangerine a satsuma); wilkingy a podobné citrusové hybridy

Od 1. listopadu do konce února

78,0155

0805 50 10

Citrony

Od 1. června do 31. prosince

78,0160

Od 1. ledna do 31. května

78,0170

0806 10 10

Stolní hrozny

Od 16. července do 16. listopadu

78,0175

0808 10 80

Jablka

Od 1. ledna do 31. srpna

78,0180

Od 1. září do 31. prosince

78,0220

0808 30 90

Hrušky

Od 1. ledna do 30. dubna

78,0235

Od 1. července do 31. prosince

78,0250

0809 10 00

Meruňky

Od 1. června do 31. července

78,0265

0809 29 00

Třešně, s výjimkou višní

Od 16. května do 15. srpna

78,0270

0809 30

Broskve, včetně nektarinek

Od 16. června do 30. září

78,0280

0809 40 05

Švestky

Od 16. června do 30. září


25.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/92


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/893

ze dne 24. května 2017,

kterým se mění přílohy I a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 a přílohy X, XIV a XV nařízení Komise (EU) č. 142/2011, pokud jde o ustanovení týkající se zpracovaných živočišných bílkovin

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (1), a zejména na čl. 23 první pododstavec uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (2), a zejména na čl. 31 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 41 odst. 3 třetí pododstavec a čl. 42 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) u skotu, ovcí a koz. Vztahuje se na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz.

(2)

Ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/2001 zakazuje zkrmování živočišných bílkovin přežvýkavci. Ustanovení čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení rozšiřuje tento zákaz na jiná zvířata než přežvýkavce a omezuje tento zákaz, pokud jde o krmení těchto zvířat, na produkty živočišného původu podle přílohy IV uvedeného nařízení.

(3)

Příloha IV nařízení (ES) č. 999/2001 rozšiřuje zákaz podle čl. 7 odst. 1 na krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat, s výjimkou krmení masožravých kožešinových zvířat, mimo jiné zpracovanými živočišnými bílkovinami. Odchylně a za zvláštních podmínek však příloha IV kapitola II písm. c) povoluje krmení zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z nepřežvýkavců pouze u živočichů pocházejících z akvakultury za podmínky, že tyto zpracované živočišné bílkoviny a krmné směsi obsahující tyto bílkoviny byly vyrobeny v souladu s přílohou IV kapitolou IV oddílem D nařízení (ES) č. 999/2001. Tento oddíl v současnosti požaduje, aby vedlejší produkty živočišného původu použité při výrobě těchto zpracovaných živočišných bílkovin pocházely z jatek nebo bouráren. V případě hmyzu tento požadavek nelze splnit vzhledem k výrobnímu procesu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z hmyzu. V důsledku toho v současné době není použití zpracovaných živočišných bílkovin získaných z hmyzu v krmivech pro živočichy pocházející z akvakultury povoleno.

(4)

Několik členských států zahájilo chov hmyzu za účelem výroby zpracovaných živočišných bílkovin z něho získaných a jiných hmyzích derivátů určených na krmivo pro zvířata v zájmovém chovu. Tato výroba probíhá v rámci vnitrostátních kontrolních systémů příslušných orgánů členských států. Ze studií vyplývá, že farmově chovaný hmyz by mohl představovat udržitelnou alternativu ke konvenčním zdrojům živočišných bílkovin určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat.

(5)

Dne 8. října 2015 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vědecké stanovisko k rizikovému profilu produkce a konzumace hmyzu jako potraviny a krmiva (3). Co se týče rizik v souvislosti s přítomností prionů, dospěl úřad EFSA k závěru, že výskyt nebezpečí u nezpracovaného hmyzu by měl být stejný nebo nižší jako u stávajících povolených zdrojů bílkovin živočišného původu za podmínky, že je hmyz krmen substráty, v nichž není obsažen materiál pocházející z přežvýkavců nebo materiál lidského původu (hnůj). Vzhledem k tomu, že zpracováním hmyzu by se mohl dále omezit výskyt biologických rizik, platí tento závěr rovněž u zpracovaných živočišných bílkovin získaných z hmyzu.

(6)

Podle definice „hospodářského zvířete“ stanovené v čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 1069/2009 má být hmyz chovaný k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z hmyzu považován za hospodářské zvíře, a proto se na něj vztahují pravidla pro zákaz krmení stanovená v článku 7 a příloze IV nařízení (ES) č. 999/2001 a rovněž pravidla pro krmení zvířat stanovená v nařízení (ES) č. 1069/2009. Používání bílkovin z přežvýkavců, odpadu ze stravovacích zařízení, masokostní moučky a hnoje jako krmiva pro hmyz je tudíž zakázáno. Dále je v souladu s přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 (4) zakázáno používání výkalů pro účely výživy zvířat.

(7)

Zpracované živočišné bílkoviny získané z hmyzu a krmné směsi obsahující tyto zpracované živočišné bílkoviny by proto měly být povoleny ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury. Příloha IV kapitola II písm. c) nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna a do přílohy IV kapitoly IV uvedeného nařízení by měl být doplněn oddíl, který stanoví podmínky týkající se TSE, které musí být dodrženy při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny.

(8)

Obdobně ustanovením již použitelným pro zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a krmné směsi obsahující tyto bílkoviny určené ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury by měly být stanoveny zvláštní podmínky pro výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z hmyzu, aby se zabránilo veškerým rizikům křížové kontaminace jinými bílkovinami, které by pro přežvýkavce mohly představovat riziko TSE. Zejména by obdobně podmínkám stanoveným v příloze IV kapitole IV oddíle A nařízení (ES) č. 999/2001 měly zpracované živočišné bílkoviny získané z hmyzu být vyráběny v zařízeních zabývajících se výhradně výrobou produktů získaných z farmově chovaného hmyzu.

(9)

Dále je v zájmu právní jistoty vhodné vložit do přílohy I nařízení (ES) č. 999/2001 definici farmově chovaného hmyzu.

(10)

Přílohy I a IV nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(11)

Příloha X nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (5) stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1069/2009, včetně výrobních parametrů bezpečných krmiv živočišného původu určených ke krmení hospodářských zvířat. Ke krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat lze použít pouze vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty splňující požadavky přílohy X nařízení (EU) č. 142/2011. Ustanovení přílohy X uvedeného nařízení se sice nevztahují na živý hmyz a sušený hmyz v krmivu pro hospodářská zvířata, ovšem na používání sušeného hmyzu v krmivu pro zvířata v zájmovém chovu nebo jako krmivo pro tato zvířata se vztahují ustanovení přílohy XIII uvedeného nařízení.

(12)

Změna nařízení (ES) č. 999/2001 s cílem povolit používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z hmyzu ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury pravděpodobně umožní rozšířit výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z hmyzu v Unii. Zatímco pro aktuální chov hmyzu v malém měřítku na krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jsou dostačující stávající vnitrostátní kontrolní systémy, v případě rozsáhlejšího chovu hmyzu v Unii jsou k zajištění bezpečnosti vhodné předpisy Unie týkající se rizik pro zdraví zvířat, veřejné zdraví, zdraví rostlin nebo životní prostředí. Pokud jde o druhy hmyzu chované v Unii, neměly by být patogenní nebo mít jiné nepříznivé účinky na zdraví rostlin, zvířat nebo lidské zdraví, neměly by být uznány jako vektory patogenů člověka, zvířat či rostlin a neměly by být chráněny nebo definovány jako invazní nepůvodní druhy. Vzhledem k tomuto posouzení rizik na vnitrostátní úrovni a ke stanovisku úřadu EFSA ze dne 8. října 2015 lze jako druhy hmyzu v současnosti chované v Unii, které splňují výše uvedené bezpečnostní podmínky produkce hmyzu k použití jako krmivo, určit tyto druhy: bráněnka Hermetia illucens, moucha domácí (Musca domestica), potemník moučný (Tenebrio molitor), potemník stájový (Alphitobius diaperinus), cvrček domácí (Acheta domesticus), cvrček krátkokřídlý (Gryllodes sigillatus) a cvrček banánový (Gryllus assimilis).

(13)

Příloha X nařízení (EU) č. 142/2011 by proto měla být změněna tak, že se do její kapitoly II oddílu 1 doplní seznam druhů hmyzu, které mohou být použity k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu. Tento seznam by měl zahrnovat výše uvedené druhy hmyzu a mohl by být v budoucnu změněn na základě posouzení rizik, jež představují dané druhy hmyzu pro zdraví zvířat, veřejné zdraví, zdraví rostlin nebo životní prostředí.

(14)

Příloha XIV nařízení (EU) č. 142/2011 stanoví požadavky na dovoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů ze třetích zemí. Požadavky na bezpečnost při chovu hmyzu určeného k použití v krmivech pro živočichy pocházející z akvakultury a při uvádění zpracovaných živočišných bílkovin získaných z tohoto hmyzu na trh, zejména ohledně druhů hmyzu, které mohou být použity, a krmiv, která mohou být hmyzu podávána, by měly platit také v případě dovozu ze třetích zemí. Příloha XIV kapitola I oddíly 1 a 2 nařízení (EU) č. 142/2011 by proto měla být změněna za účelem stanovení těchto požadavků na dovoz do Unie.

(15)

Příloha XV nařízení (EU) č. 142/2011 stanoví vzory veterinárních osvědčení pro dovoz vedlejších produktů živočišného původu do Unie. Vzor veterinárního osvědčení stanovený v příloze XV kapitole 1 uvedeného nařízení platí pro dovoz zpracovaných živočišných bílkovin do Unie. Pro účely dovozu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu by měl být stanoven nový vzor veterinárního osvědčení, který by měl obsahovat zvláštní požadavky pro chov farmově chovaného hmyzu za účelem výroby zpracovaných živočišných bílkovin uvedené v příloze XIV nařízení (EU) č. 142/2011 a další relevantní požadavky na dovoz zpracovaných živočišných bílkovin. Proto by měl být do přílohy XV kapitoly 1 vložen nový vzor veterinárního osvědčení pro dovoz zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu.

(16)

Nový vzor veterinárního osvědčení vložený do přílohy XV kapitoly 1 nařízení (EU) č. 142/2011 by měl dále zohlednit změnu stanovenou nařízením Komise (EU) 2016/1396 (6), pokud jde o požadavky týkající se TSE při dovozu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů ze skotu, ovcí nebo koz, jak stanoví příloha IX kapitola D nařízení (ES) č. 999/2001.

(17)

Přílohy X, XIV a XV nařízení (EU) č. 142/2011 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(18)

Příloha IV kapitola III oddíl A nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví požadavky k prevenci křížové kontaminace při přepravě mezi volně loženou rybí moučkou, hydrogenfosforečnanem vápenatým a fosforečnanem vápenatým živočišného původu, krevními výrobky získanými z nepřežvýkavců a krmnými směsmi obsahujícími tyto výrobky určenými ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat na jedné straně a krmivy určenými pro přežvýkavce na druhé straně. Vzhledem k tomu, že podobné riziko křížové kontaminace nastává i při skladování těchto volně ložených materiálů, požadavky přílohy IV kapitoly III oddílu A nařízení (ES) č. 999/2001 by měly být rozšířeny tak, aby zahrnovaly skladování volně ložené rybí moučky, hydrogenfosforečnanu vápenatého a fosforečnanu vápenatého živočišného původu, krevních výrobků získaných z nepřežvýkavců a krmných směsí obsahujících tyto materiály.

(19)

Příloha IV kapitola V oddíl B nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví požadavky k prevenci křížové kontaminace během přepravy mezi volně loženými krmnými surovinami a volně loženými krmnými směsmi obsahujícími produkty získané z přežvýkavců s výjimkou mléka a mléčných výrobků, hydrogenfosforečnanu vápenatého a fosforečnanu vápenatého živočišného původu a hydrolyzovaných bílkovin získaných z kůží a kožek přežvýkavců na jedné straně a krmivem určeným pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata na druhé straně. Vzhledem k tomu, že podobné riziko křížové kontaminace nastává i při skladování těchto volně ložených materiálů, požadavky přílohy IV kapitoly V oddílu B nařízení (ES) č. 999/2001 by měly být rozšířeny tak, aby zahrnovaly skladování volně ložených krmných surovin a krmných směsí obsahujících produkty získané z přežvýkavců s výjimkou mléka a mléčných výrobků, hydrogenfosforečnanu vápenatého a fosforečnanu vápenatého živočišného původu a hydrolyzovaných bílkovin získaných z kůží a kožek přežvýkavců.

(20)

Příloha IV kapitola IV oddíl D písm. a) nařízení (ES) č. 999/2001 požaduje, aby vedlejší produkty živočišného původu používané při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin s výjimkou rybí moučky, získaných z nepřežvýkavců a určených k použití v krmivech pro živočichy pocházející z akvakultury, pocházely z jatek, která neporážejí přežvýkavce, a z bouráren, v nichž se nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců. Písmeno a) stanoví odchylku od tohoto požadavku pro jatka, která provádějí účinná opatření k prevenci křížové kontaminace mezi vedlejšími produkty získanými z přežvýkavců a nepřežvýkavců a která jsou na tomto základě zkontrolována a schválena příslušným orgánem.

(21)

S cílem rozšířit možnosti druhů surovin používaných při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin z nepřežvýkavců určených k použití v krmivech pro živočichy pocházející z akvakultury nebo určených na vývoz je vhodné přílohu IV kapitolu IV oddíl D písm. a) nařízení (ES) č. 999/2001 pozměnit tak, aby povolovalo použití vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z jiných zařízení, než jsou jatka nebo bourárny, nakládají-li tato jiná zařízení výhradně s materiály z nepřežvýkavců nebo jsou-li schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě podle týchž požadavků na oddělenou manipulaci, jež stanoví stávající výjimka pro jatka, neboť tyto požadavky na oddělenou manipulaci poskytují nezbytné záruky prevence a tlumení křížové kontaminace. Je rovněž vhodné odchylku platnou pro jatka rozšířit na bourárny za předpokladu, že se uplatní tytéž požadavky na oddělenou manipulaci. Příloha IV kapitola IV oddíl D nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(22)

Příloha IV kapitola IV oddíl A písm. b) nařízení (ES) č. 999/2001 požaduje, aby průvodní obchodní doklad nebo veterinární osvědčení a jakýkoli obal obsahující rybí moučku a krmnou směs obsahující rybí moučku byl označen slovy „obsahuje rybí moučku – není určeno pro krmení přežvýkavců“. U krmných směsí se však nepožaduje obchodní doklad nebo veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009. Je proto vhodné přílohu IV kapitolu IV oddíl A písm. b) nařízení (ES) č. 999/2001 změnit, aby se ujasnilo, že u krmných směsí obsahujících rybí moučku mají být slova „obsahuje rybí moučku – není určeno pro krmení přežvýkavců“ doplněna pouze na etiketu krmné směsi. Příloha IV kapitola IV oddíl B, oddíl C písm. d) a oddíl D písm. e) nařízení (ES) č. 999/2001 by měly být rovněž změněny v tomto smyslu.

(23)

Příloha IV kapitola V oddíl C nařízení (ES) č. 999/2001 zakazuje výrobu krmiva pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata v zařízeních vyrábějících krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmivo pro kožešinová zvířata obsahující produkty z přežvýkavců, které jsou zakázány k použití v krmivech pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata. Měl by být stanoven podobný zákaz pro zařízení vyrábějící krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmivo pro kožešinová zvířata obsahující zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců s výjimkou rybí moučky, aby nemohlo dojít ke křížové kontaminaci krmiva pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata nebo pro živočichy pocházející z akvakultury výrobky, jež jsou v těchto krmivech zakázány. Příloha IV kapitola V oddíl C nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(24)

Příloha IV kapitola V oddíl E bod 1 nařízení (ES) č. 999/2001 zakazuje vývoz zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců. Tento požadavek byl původně určen k tlumení šíření bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) v době, kdy v Unii probíhala epizoocie BSE a kdy Evropa představovala hlavní část světa, jež byla touto epizoocií zasažena. Situace ohledně BSE v Unii se však podstatně zlepšila. V roce 2015 bylo v Unii hlášeno pět případů BSE ve srovnání s 2 166 případy hlášenými v roce 2001. Toto zlepšení situace ohledně BSE v Unii je patrné ze skutečnosti, že v současnosti je v souladu s rozhodnutím Komise 2007/453/ES (7) 23 členských států uznáno za státy se statusem zanedbatelného rizika výskytu BSE, na základě statusu rizika výskytu BSE uznaného na mezinárodní úrovni Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE).

(25)

Zákaz vývozu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců by proto měl být zrušen a nahrazen zvláštními podmínkami, které musí být splněny, aby se snížila zátěž pro obchod a zvýšila přiměřenost současné epizootologické situaci ohledně BSE. Tyto podmínky by měly zejména zajistit, aby vyvážené produkty neobsahovaly masokostní moučku, jejíž vývoz není podle čl. 43 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009 povolen. Jelikož masokostní moučka může obsahovat specifikovaný rizikový materiál nebo může být získána ze zvířat, která uhynula nebo byla usmrcena z jiných důvodů než porážky k lidské spotřebě, představuje masokostní moučka vyšší riziko výskytu BSE, a proto by se neměla vyvážet.

(26)

Aby bylo zajištěno, že vyvážené zpracované živočišné bílkoviny z přežvýkavců neobsahují masokostní moučku a nepoužívají se k jiným účelům než k těm, které jsou na základě právních předpisů Unie povoleny, zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců by se měly přepravovat v zapečetěných nádobách přímo ze zpracovatelského zařízení k výstupnímu místu z Unie, jímž by mělo být stanoviště hraniční kontroly uvedené v příloze I rozhodnutí Komise 2009/821/ES (8), aby bylo možné provést úřední kontroly. Tyto úřední kontroly by měly být prováděny za použití stávajících postupů úředních kontrol, zejména za použití obchodního dokladu vyhotoveného podle vzoru stanoveného v příloze VIII kapitole III bodě 6 nařízení (EU) č. 142/2011, a komunikace mezi příslušnými orgány by měla probíhat prostřednictvím integrovaného počítačového veterinárního systému (TRACES), který byl zaveden rozhodnutím Komise 2004/292/ES (9).

(27)

V souladu s článkem 24 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být zpracovatelské zařízení schváleno ke zpracování materiálu kategorie 3 a v souladu s článkem 45 uvedeného nařízení musí být předmětem pravidelných úředních kontrol, které případně, je-li zpracovatelské zařízení rovněž schváleno ke zpracování materiálu kategorie 1 a/nebo 2, zahrnují kontrolu trvalého označení materiálu kategorie 1 a 2 požadovaného uvedeným nařízením.

(28)

Příloha IV kapitola V oddíl E bod 2 nařízení (ES) č. 999/2001 požaduje, aby krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a určené na vývoz byly vyrobeny v souladu s určitými požadavky, zejména s odkazem na přílohu IV kapitolu V oddíl A písm. e) uvedeného nařízení, přičemž písmeno e) zase odkazuje na kapitolu IV oddíl D uvedené přílohy. Jelikož tyto křížové odkazy vedou k rozdílným výkladům, je vhodné přílohu IV kapitolu V oddíl E bod 2 nařízení (ES) č. 999/2001 přeformulovat, aby se ujasnily požadavky na výrobu zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců nebo krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny, které jsou určeny na vývoz z Unie.

(29)

Zejména odkaz v příloze IV kapitole V oddíle E bodě 2 písm. b) nařízení (ES) č. 999/2001, který se týká vývozu krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, na kapitolu IV oddíl D písm. d) uvedené přílohy týkající se výroby krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury nevyhovuje všem případům. Zatímco příloha IV kapitola IV oddíl D písm. d) nařízení (ES) č. 999/2001 požaduje, aby se zařízení na výrobu krmných směsí zabývala výhradně výrobou krmiva pro živočichy pocházející z akvakultury nebo aby byla povolena na základě opatření k prevenci křížové kontaminace mezi krmivy určenými pro živočichy pocházející z akvakultury a krmivy určenými pro jiná hospodářská zvířata, příloha IV nařízení (ES) č. 999/2001 neomezuje druhy, k jejichž krmení mohou být vyvážené krmné směsi ve třetí zemi použity. V tomto případě je tedy křížovou kontaminací, které by mělo být zabráněno, křížová kontaminace mezi vyváženými krmnými směsmi obsahujícími zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců a krmivy určenými pro jiná hospodářská zvířata než pro živočichy pocházející z akvakultury, která mají být uvedena na trh Unie. Příloha IV kapitola V oddíl E bod 2 nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(30)

Změny popsané v předchozích bodech odůvodnění, které se týkají 1) skladování určitých krmných surovin a krmných směsí, 2) výroby zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny, 3) vývozu krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a 4) využití surovin z jiných zařízení, než jsou jatka a bourárny, při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin z nepřežvýkavců, zahrnují požadavky, na základě jejichž splnění příslušné orgány členských států určitá zařízení zaregistrují nebo schválí. Příloha IV kapitola V oddíl A nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měla být změněna tak, aby zahrnovala povinnost členských států aktualizovat a zveřejňovat seznamy těchto zařízení.

(31)

V zájmu snížení zátěže pro příslušné orgány by se zveřejnění seznamů hospodářských subjektů mělo omezit pouze na případy, kdy je toto zveřejnění nezbytné k tomu, aby hospodářské subjekty mohly zjistit, kteří potenciální dodavatelé splňují požadavky přílohy IV nařízení (ES) č. 999/2001, a aby příslušné orgány mohly kontrolovat dodržování těchto požadavků v rámci celého výrobního řetězce. Příloha IV kapitola V oddíl A by proto měla být změněna odstraněním povinnosti zveřejňovat seznamy hospodářství s vlastní přípravou krmiv.

(32)

Vzhledem k tomu, že členské státy a hospodářské subjekty potřebují dostatečnou dobu na přizpůsobení se změnám učiněným tímto nařízením v kapitole III oddíle A, pokud jde o skladování určitých volně ložených krmných surovin a krmných směsí, a v kapitole V oddílech A, B a C přílohy IV nařízení (ES) č. 999/2001, pokud jde o seznamy zařízení, která vyrábějí v souladu s určitými požadavky přílohy IV nařízení (ES) č. 999/2001, pokud jde o skladování krmiv obsahujících produkty získané z přežvýkavců a pokud jde o výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu, která obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, měly by se tyto změny použít od 1. ledna 2018.

(33)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I a IV nařízení (ES) č. 999/2001 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2

Přílohy X, XIV a XV nařízení (EU) č. 142/2011 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2017.

Až od 1. ledna 2018 se však použijí tyto změny učiněné tímto nařízením v příloze IV nařízení (ES) č. 999/2001:

a)

změny učiněné v příloze IV kapitole III oddíle A nařízení (ES) č. 999/2001 přílohou I bodem 2 písm. b) podbodem i) tohoto nařízení a

b)

změny učiněné v příloze IV kapitole V oddílech A, B a C nařízení (ES) č. 999/2001 přílohou I bodem 2 písm. d) podbodem i) tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(3)  Scientific Opinion on a Risk profile related to production and consumption of insects as food and feed, The EFSA Journal (2015);13(10):4257.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

(6)  Nařízení Komise (EU) 2016/1396 ze dne 18. srpna 2016, kterým se mění některé přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 225, 19.8.2016, s. 76).

(7)  Rozhodnutí Komise 2007/453/ES ze dne 29. června 2007, kterým se stanoví status BSE členských států nebo třetích zemí nebo jejich oblastí vzhledem k riziku výskytu BSE (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 84).

(8)  Rozhodnutí Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1).

(9)  Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).


PŘÍLOHA I

Přílohy I a IV nařízení (ES) č. 999/2001 se mění takto:

1)

Příloha I se mění takto:

a)

v bodě 1 písm. d) se doplňuje nový podbod iv), který zní:

„iv)

„etiketa“ podle čl. 3 odst. 2 písm. t);“

b)

v bodě 2 se doplňují nová písmena, která znějí:

„m)

„farmově chovaným hmyzem“ hospodářská zvířata podle definice v čl. 3 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 těch druhů hmyzu, které jsou schváleny k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin v souladu s přílohou X kapitolou II oddílem 1 částí A bodem 2 nařízení (EU) č. 142/2011;

n)

„hospodářstvími s vlastní přípravou krmiv“ chovatelé hospodářských zvířat, kteří míchají krmné směsi k výhradnímu použití v jejich vlastním hospodářství.“

2)

Příloha IV se mění takto:

a)

v kapitole II se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

živočichů pocházejících z akvakultury těmito krmnými surovinami a krmnými směsmi:

i)

zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, a krmnými směsmi obsahujícími tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v kapitole IV oddíle D;

ii)

zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z farmově chovaného hmyzu a krmnými směsmi obsahujícími tyto zpracované živočišné bílkoviny, které jsou vyráběny, uváděny na trh a používány v souladu s obecnými podmínkami stanovenými v kapitole III a zvláštními podmínkami stanovenými v kapitole IV oddíle F;“

b)

kapitola III se mění takto:

i)

oddíl A se nahrazuje tímto:

„ODDÍL A

Přeprava a skladování krmných surovin a krmných směsí určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat

1.

Následující produkty určené ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro přežvýkavce:

a)

volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu;

b)

volně ložený hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;

c)

volně ložené krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;

d)

volně ložené krmné směsi obsahující krmné suroviny uvedené v písmenech a), b) a c).

Záznamy o typu přepravených produktů nebo produktů skladovaných ve skladovacím zařízení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně dvou let.

2.

Odchylně od bodu 1 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování produktů uvedených v daném bodě, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro přežvýkavce za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.

Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.

3.

Skladovací zařízení, kde se v souladu s bodem 2 skladují krmné suroviny a krmné směsi uvedené v bodě 1, schvaluje příslušný orgán na základě ověření, zda splňují požadavky stanovené v bodě 2.

4.

Volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, avšak s výjimkou rybí moučky, a volně ložené krmné směsi obsahující tyto zpracované živočišné bílkoviny se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury.

5.

Odchylně od bodu 4 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování produktů uvedených v daném bodě, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.

Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.“;

ii)

v oddíle B se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Odchylně od bodu 1 se zvláštní schválení nepožaduje při výrobě kompletních krmiv z krmných směsí obsahujících produkty uvedené v daném bodě v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv za předpokladu, že tato hospodářství splňují tyto podmínky:

a)

musí být registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících produkty uvedené v bodě 1;

b)

musí chovat pouze nepřežvýkavce;

c)

veškeré krmné směsi obsahující rybí moučku použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat méně než 50 % hrubých bílkovin;

d)

veškeré krmné směsi obsahující hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat celkem méně než 10 % fosforu;

e)

veškeré krmné směsi obsahující krevní výrobky získané z nepřežvýkavců použité při výrobě kompletního krmiva musí obsahovat méně než 50 % hrubých bílkovin.“;

iii)

v oddíle C se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu;“

iv)

v oddíle D bodě 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, včetně rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu;“

c)

kapitola IV se mění takto:

i)

v oddíle A se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející rybí moučku a také její etiketa musí být zřetelně označeny slovy „rybí moučka – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce s výjimkou neodstavených přežvýkavců“.

Etiketa krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro nepřežvýkavá hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata musí být zřetelně označena slovy „obsahuje rybí moučku – není určeno pro krmení přežvýkavců“.“;

ii)

oddíl B se nahrazuje tímto:

„ODDÍL B

Zvláštní podmínky pro používání hydrogenfosforečnanu vápenatého a fosforečnanu vápenatého živočišného původu a krmných směsí obsahujících tyto fosforečnany určených ke krmení nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než kožešinových zvířat

a)

Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu a také jeho etiketa musí být zřetelně označeny slovy „hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce“.

b)

Etiketa krmných směsí obsahujících hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu musí být zřetelně označena slovy „obsahuje hydrogenfosforečnan/fosforečnan vápenatý živočišného původu – není určeno pro krmení přežvýkavců“.“;

iii)

v oddíle C písm. c) se první pododstavec nahrazuje tímto:

„c)

Krevní výrobky se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních zpracovávajících výhradně krev nepřežvýkavců, která jsou jako taková registrována příslušným orgánem.“;

iv)

v oddíle C se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející krevní výrobky získané z nepřežvýkavců a také jejich etiketa musí být zřetelně označeny slovy „krevní výrobky z nepřežvýkavců – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce“.

Etiketa krmných směsí obsahujících krevní výrobky získané z nepřežvýkavců musí být zřetelně označena slovy „obsahuje krevní výrobky z nepřežvýkavců – není určeno pro krmení přežvýkavců“.“;

v)

v oddíle D se název, úvodní věta prvního pododstavce a písmeno a) nahrazují tímto:

„ODDÍL D

Zvláštní podmínky pro výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury

Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu, a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury se vztahují tyto zvláštní podmínky:

a)

vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle musí pocházet:

i)

z jatek, která neporážejí přežvýkavce a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem, nebo

ii)

z bouráren, v nichž se nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a které jsou jako takové registrovány příslušným orgánem, nebo

iii)

z jiných zařízení neuvedených v podbodě i) nebo ii), která nenakládají s výrobky z přežvýkavců a která jsou jako taková registrována příslušným orgánem.

Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán povolit porážení přežvýkavců na jatkách, která produkují vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců, které jsou určeny k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle, a nakládání s výrobky z přežvýkavců v bourárnách nebo jiných zařízeních, které produkují vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců určené k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin uvedených v tomto oddíle.

Toto povolení může být uděleno pouze tehdy, pokud je příslušný orgán na základě kontroly na místě spokojen s účinností opatření, jejichž cílem je zabránit křížové kontaminaci mezi vedlejšími produkty získanými z přežvýkavců a nepřežvýkavců.

Uvedená opatření musí obsahovat tyto minimální požadavky:

i)

porážka nepřežvýkavců musí být prováděna na linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro porážku přežvýkavců,

ii)

s produkty z nepřežvýkavců musí být nakládáno na výrobních linkách, které jsou fyzicky odděleny od linek užívaných pro nakládání s produkty z přežvýkavců,

iii)

zařízení pro odběr, skladování, přepravu a balení vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců musí být oddělena od zařízení určených pro nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu získanými z přežvýkavců,

iv)

musí být prováděny pravidelné odběry vzorků a zkoušení vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců na přítomnost bílkovin z přežvýkavců. Použitá metoda zkoušení musí být vědecky ověřena pro daný účel. Četnost odběru vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP).“;

vi)

v oddíle D písm. c) se první pododstavec nahrazuje tímto:

„c)

Zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních určených výhradně pro zpracování vedlejších produktů živočišného původu získaných z nepřežvýkavců pocházejících z jatek, bouráren nebo jiných zařízení uvedených v písmenu a). Tato zpracovatelská zařízení jsou registrována příslušným orgánem jako zpracovatelská zařízení zpracovávající výhradně vedlejší produkty živočišného původu získané z nepřežvýkavců.“;

vii)

v oddíle D písm. d) druhém pododstavci podbodě i) se úvodní věta nahrazuje tímto:

„i)

výroba krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle pro živočichy pocházející z akvakultury v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro jiná hospodářská zvířata s výjimkou kožešinových zvířat, může být schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:“;

viii)

v oddíle D se písm. d) podbod ii) a písmeno e) nahrazují tímto:

„ii)

zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle se nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:

jsou registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, s výjimkou rybí moučky a zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu,

chovají pouze živočichy pocházející z akvakultury a

krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle používané při jejich výrobě obsahují méně než 50 % hrubých bílkovin.

e)

Obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle a jejich etiketa musí být zřetelně označeny slovy: „zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců – není určeno pro použití v krmivech pro hospodářská zvířata kromě živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat“.

Etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny uvedené v tomto oddíle musí být zřetelně označena slovy:

„obsahuje zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců – není určeno pro krmení hospodářských zvířat kromě živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat“.“;

ix)

v oddíle E se písmena b) až g) nahrazují tímto:

„b)

obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející rybí moučku určenou k použití v mléčných krmných směsích a také její etiketa musí být zřetelně označeny slovy„rybí moučka – není určeno pro použití v krmivech pro přežvýkavce s výjimkou neodstavených přežvýkavců“;

c)

použití rybí moučky pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se povoluje pouze v případě výroby mléčných krmných směsí dodávaných v suchém stavu a podávaných po rozpuštění ve stanoveném množství tekutiny, které jsou určeny ke krmení neodstavených přežvýkavců jako doplněk nebo náhrada postkolostrálního mléka před úplným odstavením;

d)

mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se vyrábějí v zařízeních, která nevyrábějí jiné krmné směsi pro přežvýkavce a která jsou schválena k tomuto účelu příslušným orgánem.

Odchylně od této zvláštní podmínky může příslušný orgán na základě kontroly na místě povolit výrobu jiných krmných směsí pro přežvýkavce v zařízeních, která rovněž vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata, za těchto podmínek:

i)

jiné krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí uchovávat v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení užívaných pro volně loženou rybí moučku a volně ložené mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku při skladování, přepravě a balení,

ii)

jiné krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět v zařízeních fyzicky oddělených od zařízení, kde se vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku,

iii)

záznamy o nákupu a použití rybí moučky a prodeji mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let,

iv)

musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení jiných krmných směsí určených pro přežvýkavce za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru těchto vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;

e)

před propuštěním do volného oběhu v Unii dovozci zajistí, aby každá zásilka dovezených mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku byla analyzována v souladu s metodami zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedenými v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009 za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu;

f)

etiketa mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata musí být zřetelně označena slovy „obsahuje rybí moučku – není určeno pro krmení přežvýkavců s výjimkou neodstavených přežvýkavců“;

g)

volně ložené mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které se neužívají pro přepravu nebo skladování jiných krmiv určených pro přežvýkavce.

Odchylně od této zvláštní podmínky mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které budou následně použity pro přepravu nebo skladování jiných volně ložených krmiv určených pro přežvýkavce, použity pro přepravu nebo skladování volně ložených mléčných krmných směsí obsahujících rybí moučku určených pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let;

h)

v hospodářstvích, kde se chovají přežvýkavci, se přijmou opatření zabraňující tomu, aby byly mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku zkrmovány jinými než neodstavenými přežvýkavci. Příslušný orgán sestaví seznam hospodářství, kde se používají mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku, na základě systému předběžného oznámení daným hospodářstvím nebo jiného systému, a tak zajistí dodržování této zvláštní podmínky.“;

x)

doplňuje se nový oddíl F, který zní:

„ODDÍL F

Zvláštní podmínky pro výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury

Na výrobu a používání zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a krmných směsí obsahujících tyto zpracované živočišné bílkoviny určených ke krmení živočichů pocházejících z akvakultury se vztahují tyto zvláštní podmínky:

a)

zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu musí:

i)

být vyrobeny ve zpracovatelských zařízeních schválených v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 a zabývajících se výhradně výrobou produktů získaných z farmově chovaného hmyzu a

ii)

být vyrobeny v souladu s požadavky stanovenými v příloze X kapitole II oddíle 1 nařízení (EU) č. 142/2011;

b)

krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu se musí vyrábět v zařízeních schválených pro tento účel příslušným orgánem, která se zabývají výhradně výrobou krmiva pro živočichy pocházející z akvakultury.

Odchylně od této zvláštní podmínky:

i)

výroba krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu určených pro živočichy pocházející z akvakultury v zařízeních, která vyrábějí rovněž krmné směsi určené pro jiná hospodářská zvířata s výjimkou kožešinových zvířat, může být schválena příslušným orgánem na základě kontroly na místě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

krmné směsi určené pro přežvýkavce se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro nepřežvýkavá zvířata,

krmné směsi určené pro živočichy pocházející z akvakultury se musí vyrábět a při skladování, přepravě a balení uchovávat v zařízeních, která jsou fyzicky oddělena od zařízení, kde se vyrábějí a uchovávají krmné směsi pro jiná nepřežvýkavá zvířata,

záznamy o nákupu a použití zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu a o prodeji krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let,

musí se provádět pravidelné odběry vzorků a zkoušení krmných směsí určených pro hospodářská zvířata s výjimkou živočichů pocházejících z akvakultury za účelem ověření nepřítomnosti nepovolených složek živočišného původu s využitím metod zkoušení pro stanovení složek živočišného původu pro kontrolu krmiv uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 152/2009; četnost odběru těchto vzorků a zkoušení se stanoví na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem v rámci jeho postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP); výsledky tohoto odběru vzorků a zkoušení musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně pěti let;

ii)

zvláštní schválení pro výrobu kompletního krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu se nepožaduje v hospodářstvích s vlastní přípravou krmiv, která splňují tyto podmínky:

jsou registrována příslušným orgánem jako hospodářství, která vyrábějí kompletní krmiva z krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu,

chovají pouze živočichy pocházející z akvakultury a

krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu používané při jejich výrobě obsahují méně než 50 % hrubých bílkovin;

c)

obchodní doklad nebo případně veterinární osvědčení uvedené v čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 doprovázející zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu a jejich etiketa musí být zřetelně označeny slovy: „zpracované hmyzí bílkoviny – není určeno pro použití v krmivech pro hospodářská zvířata kromě živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat“.

Etiketa krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z hmyzu musí být zřetelně označena slovy:

„obsahuje zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců – není určeno pro krmení hospodářských zvířat kromě živočichů pocházejících z akvakultury a kožešinových zvířat“.“;

d)

kapitola V se mění takto:

i)

oddíly A, B a C se nahrazují tímto:

„ODDÍL A

Seznamy

1.

Členské státy uchovávají a učiní veřejně přístupnými aktuální seznamy:

a)

jatek, která jsou v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. a) prvním pododstavcem registrována jako jatka, která neporážejí přežvýkavce, a schválených jatek, z nichž může být získávána krev vyráběná v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;

b)

zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení zpracovávající výhradně krev nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících krevní výrobky v souladu s kapitolou IV oddílem C písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;

c)

jatek, bouráren a jiných zařízení, která jsou registrována jako zařízení, kde se neporážejí přežvýkavci, nevykosťuje ani nebourá maso přežvýkavců a nenakládá se s produkty z přežvýkavců, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. a) prvním pododstavcem, a schválených jatek, bouráren a jiných zařízení, z nichž mohou být získávány vedlejší produkty živočišného původu určené k použití při výrobě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. a) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;

d)

zpracovatelských zařízení, která jsou registrována jako zpracovatelská zařízení, která nezpracovávají vedlejší produkty živočišného původu z přežvýkavců v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. c) prvním pododstavcem, a schválených zpracovatelských zařízení vyrábějících zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, která fungují v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. c) druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem;

e)

schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou III oddílem B vyrábějí krmné směsi obsahující rybí moučku, hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu nebo krevní výrobky získané z nepřežvýkavců;

f)

schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. d) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, a schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou V oddílem E bodem 3 písm. b) podbodem ii) vyrábějí výhradně krmné směsi určené na vývoz z Unie nebo krmné směsi určené na vývoz z Unie a krmné směsi pro živočichy pocházející z akvakultury, které mají být uvedeny na trh;

g)

schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem E písm. d) vyrábějí mléčné krmné směsi obsahující rybí moučku určené pro neodstavená přežvýkavá hospodářská zvířata;

h)

schválených zařízení na výrobu krmných směsí, která v souladu s kapitolou IV oddílem F písm. b) vyrábějí krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu;

i)

skladovacích zařízení schválených v souladu s kapitolou III oddílem A bodem 3 nebo kapitolou V oddílem E bodem 3 písm. d) třetím pododstavcem.

2.

Členské státy uchovávají aktuální seznamy hospodářství s vlastní přípravou krmiv, která jsou registrována v souladu s kapitolou III oddílem B bodem 3, kapitolou IV oddílem D písm. d) podbodem ii) a kapitolou IV oddílem F písm. b) podbodem ii).

ODDÍL B

Přeprava a skladování krmných surovin a krmných směsí obsahujících produkty získané z přežvýkavců

1.

Volně ložené krmné suroviny a volně ložené krmné směsi obsahující produkty získané z přežvýkavců s výjimkou produktů uvedených v následujících písmenech a) až d) se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které neslouží k přepravě nebo skladování krmiva určeného pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata:

a)

mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;

b)

hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;

c)

hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;

d)

tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.

2.

Odchylně od bodu 1 mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování volně ložených krmných surovin a volně ložených krmných směsí uvedených v daném bodě, použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci.

Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.

ODDÍL C

Výroba krmných směsí obsahujících produkty získané z přežvýkavců nebo z nepřežvýkavců určených pro kožešinová zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu

1.

Krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu, které obsahují produkty získané z přežvýkavců s výjimkou produktů uvedených v následujících písmenech a) až d) se nevyrábějí v zařízeních, která produkují krmivo pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata:

a)

mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;

b)

hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;

c)

hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;

d)

tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.

2.

Krmné směsi určené pro kožešinová zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu, které obsahují zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců s výjimkou rybí moučky, se nevyrábějí v zařízeních, která produkují krmivo pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata nebo živočichy pocházející z akvakultury.“;

ii)

oddíl D se nahrazuje tímto:

„ODDÍL D

Používání a skladování krmných surovin a krmných směsí pro hospodářská zvířata obsahujících produkty získané z přežvýkavců v hospodářstvích

Používání a skladování krmných surovin a krmných směsí pro hospodářská zvířata obsahujících produkty získané z přežvýkavců s výjimkou produktů uvedených v písmenech a) až d) je zakázáno v hospodářstvích, kde se chovají hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata:

a)

mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva;

b)

hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu;

c)

hydrolyzované bílkoviny získané z kůží a kožek přežvýkavců;

d)

tavený nebo škvařený tuk z přežvýkavců s maximální úrovní nerozpustných nečistot 0,15 % hmotnostních a deriváty vyrobené z tohoto tuku.“;

iii)

oddíl E se nahrazuje tímto:

„ODDÍL E

Vývoz zpracovaných živočišných bílkovin a produktů, které obsahují tyto bílkoviny

1.

Vývoz zpracovaných živočišných bílkovin získaných z přežvýkavců nebo zpracovaných živočišných bílkovin získaných jak z přežvýkavců, tak z nepřežvýkavců podléhá splnění těchto podmínek:

a)

zpracované živočišné bílkoviny se přepravují v zaplombovaných nádobách přímo z výrobního zpracovatelského zařízení až na místo výstupu z území Unie, kterým je stanoviště hraniční kontroly uvedené v příloze I rozhodnutí Komise 2009/821/ES (*1). Před opuštěním území Unie provozovatel odpovědný za sjednání přepravy zpracovaných živočišných bílkovin oznámí příslušnému orgánu na daném stanovišti hraniční kontroly, že zásilka byla doručena na výstupní místo;

b)

zásilka musí být provázena řádně vyplněným obchodním dokladem vyhotoveným v souladu se vzorem stanoveným v příloze VIII kapitole III bodě 6 nařízení (EU) č. 142/2011, který byl vydán integrovaným počítačovým veterinárním systémem (TRACES) zavedeným rozhodnutím Komise 2004/292/ES (*2). Na tomto obchodním dokladu musí být v kolonce I.28 jako výstupní místo uvedeno dané stanoviště hraniční kontroly;

c)

při doručení zásilky na výstupní místo zkontroluje příslušný orgán na daném stanovišti hraniční kontroly plombu na každé nádobě předložené na stanovišti hraniční kontroly.

Odchylně od tohoto postupu se může příslušný orgán na daném stanovišti hraniční kontroly na základě analýzy rizik rozhodnout provést namátkovou kontrolu plomb na nádobách.

Není-li výsledek kontroly plomby uspokojivý, musí být zásilka buď zlikvidována, nebo poslána zpět do zařízení původu.

Příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly informuje prostřednictvím systému TRACES příslušný orgán odpovědný za zařízení původu o doručení zásilky na výstupní místo a případně o výsledku kontroly plomby a přijatých nápravných opatřeních;

d)

příslušný orgán odpovědný za zařízení původu pravidelně provádí úřední kontroly za účelem ověření řádného uplatňování písmen a) a b) a ověření toho, že příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly u každé zásilky zpracovaných živočišných bílkovin pocházejících z přežvýkavců určených na vývoz potvrdil prostřednictvím systému TRACES provedení kontroly na výstupním místě.

2.

Aniž je dotčen bod 1, vývoz produktů obsahujících zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců je zakázán.

Odchylně se však tento zákaz nevztahuje na zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z přežvýkavců, které:

a)

bylo zpracováno ve schválených zařízeních na výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu podle článku 24 nařízení (ES) č. 1069/2009 a

b)

je zabaleno a označeno v souladu s právními předpisy Unie.

3.

Vývoz zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců nebo krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny podléhá splnění těchto podmínek:

a)

zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců se vyrábějí ve zpracovatelských zařízeních, která splňují požadavky kapitoly IV oddílu D písm. c);

b)

krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců se vyrábějí v zařízeních na výrobu krmných směsí, která:

i)

vyrábějí v souladu s kapitolou IV oddílem D písm. d) nebo

ii)

získávají zpracované živočišné bílkoviny použité v krmných směsích určených na vývoz ve zpracovatelských zařízeních, která splňují požadavky písmene a), a buď

se zabývají výhradně výrobou krmných směsí určených na vývoz z Unie a jsou schváleny pro tento účel příslušným orgánem, nebo

se zabývají výhradně výrobou krmných směsí určených na vývoz z Unie a výrobou krmných směsí pro živočichy pocházející z akvakultury, které mají být uvedeny na trh Unie, a jsou schváleny pro tento účel příslušným orgánem;

c)

krmné směsi obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců jsou zabaleny a označeny v souladu s právními předpisy Unie nebo právními požadavky dovážející země. V případě, že krmná směs obsahující zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců není označena v souladu s právními předpisy Unie, její etiketa musí být označena slovy: „obsahuje zpracované živočišné bílkoviny z nepřežvýkavců“;

d)

volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a volně ložené krmné směsi obsahující tyto bílkoviny, které jsou určeny na vývoz z Unie, se přepravují v dopravních prostředcích a nádobách a skladují ve skladovacích prostorách, které se neužívají pro přepravu nebo skladování krmiva určeného k uvedení na trh a určeného ke krmení přežvýkavců nebo nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než živočichů pocházejících z akvakultury. Záznamy o typu přepravených nebo skladovaných produktů musí být příslušnému orgánu k dispozici po dobu nejméně dvou let.

Odchylně od prvního pododstavce mohou být dopravní prostředky, nádoby a skladovací prostory, které byly dříve používány pro přepravu nebo skladování volně ložených zpracovaných živočišných bílkovin získaných z nepřežvýkavců a volně ložených krmných směsí obsahujících tyto bílkoviny, které jsou určeny na vývoz z Unie, následně použity pro přepravu nebo skladování krmiva určeného k uvedení na trh a určeného ke krmení přežvýkavců nebo nepřežvýkavých hospodářských zvířat jiných než živočichů pocházejících z akvakultury za předpokladu, že byly předem vyčištěny v souladu se zdokumentovaným postupem, který byl předem schválen příslušným orgánem, aby bylo zabráněno křížové kontaminaci. Pokud bude užit tento postup, musí být příslušnému orgánu k dispozici zdokumentovaný záznam o tomto užití po dobu nejméně dvou let.

Skladovací zařízení, která skladují volně ložené zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců a volně ložené krmné směsi obsahující tyto bílkoviny za podmínek stanovených v písm. d) druhém pododstavci schvaluje příslušný orgán na základě ověření, zda splňují požadavky stanovené v uvedeném pododstavci.

4.

Odchylně od bodu 3 se podmínky v něm stanovené nevztahují na:

a)

krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, které obsahuje zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců, bylo zpracováno v zařízení na výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu schváleném podle článku 24 nařízení (ES) č. 1069/2009 a je zabaleno a označeno v souladu s právními předpisy Unie;

b)

rybí moučku, je-li vyrobena v souladu s touto přílohou;

c)

zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, jsou-li vyrobeny v souladu s touto přílohou;

d)

krmné směsi, které neobsahují žádné jiné zpracované živočišné bílkoviny než rybí moučku a zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu, jsou-li vyrobeny v souladu s touto přílohou;

e)

zpracované živočišné bílkoviny získané z nepřežvýkavců určené k výrobě krmiv pro zvířata v zájmovém chovu nebo organických hnojiv a půdních přídavků ve třetí zemi určení, zajistí-li vývozce před jejich vývozem, aby každá zásilka zpracovaných živočišných bílkovin byla analyzována v souladu s metodou zkoušení uvedenou v příloze VI bodě 2.2 nařízení Komise (ES) č. 152/2009 za účelem ověření nepřítomnosti složek pocházejících z přežvýkavců.

(*1)  Rozhodnutí Komise 2009/821/ES ze dne 28. září 2009, kterým se stanoví seznam schválených stanovišť hraniční kontroly, některá prováděcí pravidla týkající se inspekcí prováděných veterinárními odborníky Komise a veterinární jednotky v TRACES (Úř. věst. L 296, 12.11.2009, s. 1)."

(*2)  Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).“"



PŘÍLOHA II

Přílohy X, XIV a XV nařízení (EU) č. 142/2011 se mění takto:

1)

V příloze X kapitole II oddíle 1 se část A nahrazuje tímto:

„A.   Suroviny

1.

K výrobě zpracovaných živočišných bílkovin mohou být použity pouze vedlejší produkty živočišného původu, které jsou materiály kategorie 3, nebo produkty, které jsou z takovýchto vedlejších produktů živočišného původu získány, kromě materiálů kategorie 3 uvedených v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009.

2.

Zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu určené k výrobě krmiv pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová zvířata mohou být získány pouze z těchto druhů hmyzu:

i)

bráněnka Hermetia illucens a moucha domácí (Musca domestica),

ii)

potemník moučný (Tenebrio molitor) a potemník stájový (Alphitobius diaperinus),

iii)

cvrček domácí (Acheta domesticus), cvrček krátkokřídlý (Gryllodes sigillatus) a cvrček banánový (Gryllus assimilis).“

2)

V příloze XIV se kapitola I mění takto:

a)

v oddíle 1 tabulce 1 se první položka nahrazuje tímto:

„1

Zpracované živočišné bílkoviny, včetně směsí a produktů jiných než krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahujících tyto bílkoviny, a krmné směsi podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009 obsahující tyto bílkoviny.

Materiály kategorie 3 uvedené v čl. 10 písm. a), b), d), e), f), h), i), j), k), l) a m).

a)

Zpracované živočišné bílkoviny musí být vyrobeny v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X; a

b)

zpracované živočišné bílkoviny musí splňovat doplňkové požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly.

a)

V případě zpracovaných živočišných bílkovin kromě rybí moučky:

třetí země uvedené v části 1 přílohy II nařízení (EU) č. 206/2010.

b)

V případě rybí moučky:

třetí země uvedené v příloze II rozhodnutí 2006/766/ES.

a)

V případě zpracovaných živočišných bílkovin jiných než získaných z farmově chovaného hmyzu:

příloha XV kapitola 1.

b)

V případě zpracovaných živočišných bílkovin získaných z farmově chovaného hmyzu:

příloha XV kapitola 1a.“

b)

V oddíle 2 se doplňuje nový bod 5, který zní:

„5.

Zpracované živočišné bílkoviny získané z farmově chovaného hmyzu mohou být dováženy do Unie za předpokladu, že při jejich výrobě byly splněny tyto podmínky:

a)

hmyz patří k jednomu z těchto druhů:

bráněnka Hermetia illucens a moucha domácí (Musca domestica),

potemník moučný (Tenebrio molitor) a potemník stájový (Alphitobius diaperinus),

cvrček domácí (Acheta domesticus), cvrček krátkokřídlý (Gryllodes sigillatus) a cvrček banánový (Gryllus assimilis);

b)

substrát ke krmení hmyzu smí obsahovat pouze produkty, které nejsou živočišného původu, nebo tyto produkty živočišného původu materiálu kategorie 3:

rybí moučka,

krevní výrobky z nepřežvýkavců,

hydrogenfosforečnan vápenatý a fosforečnan vápenatý živočišného původu,

hydrolyzované bílkoviny z nepřežvýkavců,

hydrolyzované bílkoviny z kůží a kožek přežvýkavců,

želatina a kolagen z nepřežvýkavců,

vejce a vaječné výrobky,