29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/1

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/2

(1)

Jednotný fond pro řešení krizí (dále jen „fond“) byl podle nařízení (EU) č. 806/2014 zřízen jako jednotný mechanismus financování pro všechny členské státy, které se účastní jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (2) a jednotného mechanismu pro řešení krizí (dále jen „zúčastněné členské státy“).

(2)

Článek 67 nařízení (EU) č. 806/2014 zřizuje Jednotný fond pro řešení krizí (dále jen „fond“) a stanoví účely, pro něž může Jednotný výbor pro řešení krizí fond použít.

(3)

Podle článku 76 nařízení (EU) č. 806/2014 by se měl fond používat v postupech k řešení krize pouze tehdy, pokládá-li výbor za nutné zajistit účinné použití nástrojů k řešení krize v souladu s posláním fondu. Fond by měl mít tudíž k dispozici odpovídající finanční zdroje s cílem umožnit účinné fungování rámce pro řešení krize tím, že je v případě potřeby schopen zasáhnout za účelem účinného použití nástrojů k řešení krize a ochrany finanční stability, aniž by byly použity peníze daňových poplatníků.

(4)

V čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 je stanoveno, že výbor je oprávněn vypočítat jednotlivé příspěvky předem, které mají uhradit všechny instituce povolené na území všech zúčastněných členských států podle čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014, a že tyto roční příspěvky mají být vypočteny na základě jednotné cílové úrovně stanovené jako procentní podíl hodnoty pojištěných vkladů všech úvěrových institucí povolených ve všech zúčastněných členských státech.

(5)

V souladu s čl. 67 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 by proto výbor měl zajistit, aby dostupné finanční prostředky fondu dosáhly do konce počátečního období v délce osmi let od 1. ledna 2016, případně ode dne, od kterého se ustanovení čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 použije na základě čl. 99 odst. 6 zmíněného nařízení, alespoň cílové úrovně stanovené v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014.

(6)

Podle článků 67 a 69 nařízení (EU) č. 806/2014 by měl výbor zajistit, aby během počátečního období uvedeného v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 byly příspěvky do fondu rozděleny v čase co nejrovnoměrněji, dokud není dosaženo cílové úrovně, a měl by počáteční období prodloužit o maximálně čtyři roky, jestliže fondu vznikly kumulované výdaje překračující 50 % cílové úrovně a jsou splněna kritéria tohoto nařízení. Roční příspěvky získané podle čl. 69 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 proto mohou překročit 12,5 % cílové úrovně. Jsou-li po skončení počátečního období dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň, měl by výbor zajistit, aby byly získávány pravidelné příspěvky předem, dokud není dosaženo cílové úrovně. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, měl by výbor zajistit, aby byla výše těchto příspěvků stanovena tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do šesti let. Roční příspěvky uvedené v čl. 69 odst. 4 druhé větě nařízení (EU) č. 806/2014 proto mohou překročit 12,5 % cílové úrovně, aby bylo cílové úrovně dosaženo do šesti let.

(7)

V souladu s čl. 69 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 je při výpočtu příspěvků předem nutno zohlednit fáze hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky na finanční situaci přispívajících institucí.

(8)

Jakákoli odchylka mající za následek nižší příspěvky předem by se měla vypočítat s přihlédnutím ke skutečnosti, že později povede k zvýšení, aby bylo zajištěno dosažení cílové úrovně ve stanovených lhůtách.

(9)

Rozdíly ve výši příspěvků předem nebo prodloužení počátečního období by se měly vztahovat stejně na všechny instituce v zúčastněných členských státech, aby nevedly k přerozdělování příspěvků mezi těmito institucemi.

(10)

Podle čl. 71 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 by měl výbor úhradu mimořádných následných příspěvků instituce zcela nebo částečně odložit, pokud je to nezbytné v zájmu ochrany její finanční situace. Při určování, zda je v zájmu ochrany finanční situace instituce nezbytné odložení, by měl výbor posoudit dopad úhrady mimořádných následných příspěvků na solventnost a likviditu této instituce.

(11)

Odložení úhrady mimořádných následných příspěvků by měl výbor udělit na žádost instituce, aby mohl snáze posoudit, zda dotyčná instituce splňuje podmínky pro odložení stanovené v článku 71 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014. Dotyčná instituce by měla poskytnout jakékoli informace, které výbor pokládá za nezbytné pro toto posouzení. Výbor by měl vzít v úvahu veškeré informace, které mají k dispozici příslušné vnitrostátní orgány, aby se zamezilo případnému zdvojení požadavků na oznámení.

(12)

Při posuzování dopadů úhrady mimořádných následných příspěvků na solventnost nebo likviditu instituce by měl výbor analyzovat dopad úhrady na kapitál a likviditu instituce. Při analýze by se v rozvaze instituce měla předpokládat ztráta odpovídající částce splatné v době úhrady a na základě této ztráty provést odhad kapitálového poměru instituce pro přiměřený časový úsek. Mimoto je třeba předpokládat odtok finančních prostředků odpovídající částce splatné v době úhrady a mělo by se posoudit riziko likvidity,

1)

kritéria pro časové rozložení příspěvků do fondu podle čl. 69 odst. 2 nařízení (EU) č. 806//2014;

2)

kritéria k určení počtu let, o něž lze v souladu s čl. 69 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 prodloužit počáteční období podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014;

3)

kritéria ke stanovení ročních příspěvků podle čl. 69 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014;

4)

okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu mimořádných následných příspěvků podle čl. 71 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014.

1)

„počátečním obdobím“ se rozumí období uvedené v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014;

2)

„dobou odložení“ se rozumí období v délce až šesti měsíců.

a)

makroekonomické ukazatele stanovené v příloze k určení fáze hospodářského cyklu;

b)

ukazatele stanovené v příloze k určení finanční situace přispívajících institucí.

a)

minimální počet let, který je zapotřebí k dosažení cílové úrovně podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014, s výhradou toho, že roční příspěvky nepřesáhnou dvojnásobek průměrných ročních příspěvků v počátečním období;

b)

fáze hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky na finanční situaci přispívajících institucí, jak upřesňují ukazatele uvedené v čl. 3 odst. 1;

c)

dodatečné výdaje fondu, které výbor očekává po konzultaci s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) v následujícím čtyřletém období.

a)

pravděpodobné porušení minimálních požadavků na kapitál instituce stanovených v článku 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 během následujících šesti měsíců (3);

b)

pravděpodobné porušení minimálního požadavku krytí likvidity instituce stanoveného v čl. 412 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a upřesněného v článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 během následujících šesti měsíců (4);

c)

pravděpodobné porušení zvláštního požadavku na likviditu instituce stanoveného v článku 105 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU během následujících šesti měsíců (5).

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/9

(1)

Průměrnou hodnotu hmotnosti používanou pro účely výpočtu specifických emisí CO2 každého nového lehkého užitkového vozidla je nutno každé tři roky upravit, a tím zohlednit veškeré změny v průměrné hmotnosti nových vozidel registrovaných v Unii.

(2)

Ze sledování hmotnosti nových lehkých užitkových vozidel v provozním stavu, jež byla registrována v kalendářních letech 2013, 2014 a 2015, je zjevné, že se průměrná hmotnost zvýšila, a proto by měl být změněn údaj M0 uvedený v bodě 1 písm. b) přílohy I nařízení (EU) č. 510/2011.

(3)

Nová hodnota by měla být stanovena tak, že se zohlední pouze ty hodnoty, které byli dotčení výrobci vozidla s to ověřit, a že se současně z výpočtu vyloučí jednak hodnoty zjevně nesprávné, tj. hodnoty nižší než 500 kg, jednak hodnoty týkající se vozidel, která nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 510/2011 včetně vozidel s referenční hmotností vyšší než 2 840 kg. Nová hodnota navíc vychází z váženého průměru, který zohledňuje počet nových registrací v každém jednotlivém referenčním roce.

(4)

Z uvedených důvodů by měla být hodnota M0, která má být uplatňována od roku 2018, zvýšena z 1 706,0 kg o 60,4 kg na 1 766,4 kg,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/11

(1)

Vzhledem k přistoupení Republiky Kazachstán ke Světové obchodní organizaci je třeba přijmout ustanovení, kterým bude Kazachstán vyňat z oblasti působnosti nařízení (EU) 2015/755.

(2)

Nařízení (EU) 2015/755 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/12

(1)

V důsledku toho, že Spojené státy neuvedly zákon o kompenzaci trvajícího dumpingu a subvencí (Continued Dumping and Subsidy Offset Act, dále jen „CDSOA“) do souladu se svými závazky podle dohod v rámci Světové obchodní organizace (WTO), uložilo nařízení (ES) č. 673/2005 od 1. května 2005 15 % dodatečné valorické clo na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických. V souladu s povolením WTO pozastavit používání celních koncesí vůči Spojeným státům upraví Komise každý rok rozsah pozastavení podle úrovně zrušení nebo zmenšení výhod, které v daném období způsobí CDSOA Evropské unii.

(2)

Vyplacené částky podle CDSOA v posledním roce, za který jsou údaje k dispozici, se týkají rozdělení antidumpingových a vyrovnávacích cel vybraných v průběhu rozpočtového roku 2016 (od 1. října 2015 do 30. září 2016), jakož i dodatečného rozdělení antidumpingových a vyrovnávacích cel vybraných v průběhu rozpočtových let 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015. Na základě údajů zveřejněných Úřadem Spojených států amerických pro cla a ochranu hranic je úroveň zrušení nebo zmenšení výhod pro Unii vypočtena na částku 8 165 179 USD.

(3)

Úroveň zrušení nebo zmenšení výhod a v důsledku toho rozsah pozastavení se zvýšily. Rozsah pozastavení však nelze upravit na úroveň zrušení nebo zmenšení výhod přidáním nebo odebráním produktů ze seznamu v příloze I nařízení (ES) č. 673/2005. V důsledku toho by měla Komise v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení ponechat seznam produktů z přílohy I beze změny a upravit sazbu dodatečného cla za účelem přizpůsobení rozsahu pozastavení úrovni zrušení nebo zmenšení výhod. Čtyři produkty uvedené v příloze I by proto měly zůstat na seznamu a sazba dodatečného cla by měla být pozměněna a stanovena na 4,3 %.

(4)

Dopad 4,3 % dodatečného valorického cla na dovoz produktů uvedených v příloze I ze Spojených států představuje v průběhu jednoho roku hodnotu obchodu, která nepřesahuje 8 165 179 USD.

(5)

Aby bylo zajištěno, že při uplatňování pozměněné sazby dodatečného dovozního cla nebude docházet k prodlevám, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení.

(6)

Nařízení (ES) č. 673/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/15

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 (2), (EU) 2016/592 (3) a (EU) 2016/1178 (4) vymezují čtyři kategorie smluvních stran pro účely stanovení dat nabytí účinnosti příslušných povinností clearingu. Smluvní strany jsou do kategorií zařazeny podle své úrovně právní a provozní kapacity a podle své obchodní činnosti ve vztahu k OTC derivátům.

(2)

Aby bylo zajištěno včasné a řádné uplatňování povinnosti clearingu, byla pro jednotlivé kategorie smluvních stran použita různá data zavedení této povinnosti.

(3)

Datum, k němuž nabývá povinnost clearingu účinnosti pro smluvní strany z kategorie 3, zohledňuje skutečnost, že většina těchto smluvních stran může získat přístup k ústřední protistraně pouze na základě toho, že se stane klientem či nepřímým klientem člena clearingového systému.

(4)

Do kategorie 3 patří smluvní strany s nejmenším rozsahem činnosti v oblasti OTC derivátů. Z nedávných zjištění vyplývá, že smluvní strany v této kategorii čelí značným obtížím při přípravě ujednání nezbytných k provádění clearingu těchto derivátových smluv. Je tomu tak z důvodu složitosti obou typů přístupu ke clearingovým ujednáním, tj. clearingu pro klienty a clearingu pro nepřímé klienty.

(5)

Zaprvé, pokud jde o clearingová ujednání zahrnující klienta, zdá se, že členové clearingového systému nejsou kvůli nákladům příliš motivováni výrazně rozšířit svou nabídku clearingu pro klienty. Platí to o to více v případě smluvních stran s omezeným objemem činnosti v oblasti OTC derivátů. Kromě toho se mění regulační rámec týkající se kapitálových požadavků pro činnosti clearingu pro klienty, což vede k nejistotě, jež brání členům clearingového systému v rozvoji široké nabídky clearingu pro klienty.

(6)

Zadruhé, pokud jde o clearingová ujednání zahrnující nepřímého klienta, nejsou smluvní strany v důsledku nedostatečné nabídky v současnosti schopny získat přístup k ústředním protistranám na základě toho, že se stanou nepřímým klientem člena clearingového systému.

(7)

Vzhledem k těmto obtížím, a aby měly uvedené smluvní strany více času k dokončení nezbytných clearingových ujednání, je vhodné odložit data, k nimž nabývá povinnost clearingu u smluvních stran z kategorie 3 účinnosti. Pobídky k centralizaci řízení rizik v rámci skupiny s ohledem na transakce uvnitř skupiny však již byly zohledněny, a odložení dat nemá žádný vliv na tyto pobídky a data týkající se určitých OTC derivátů uzavřených mezi smluvními stranami patřícími k téže skupině.

(8)

Vzhledem k pozitivním důsledkům vyplývajícím z uzavření clearingových ujednání, a aby se zabránilo zdvojování úsilí, pokud jde o přípravu clearingu různých kategorií aktiv, na něž se vztahuje povinnost clearingu, je vhodné sjednotit nová data, k nimž nabývá povinnost clearingu u smluvních stran z kategorie 3 účinnosti.

(9)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, (EU) 2016/592 a (EU) 2016/1178 je proto třeba změnit.

(10)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(11)

Orgán pro cenné papíry a trhy uspořádal k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřenou veřejnou konzultaci, analyzoval potenciální související náklady a přínosy, požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) a konzultoval Evropskou radu pro systémová rizika,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/18

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 (2) (dále jen „nařízení“) stanoví zvláštní pravidla pro materiály a předměty z plastů určené pro styk s potravinami.

(2)

Od poslední změny nařízení zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) další zprávy o konkrétních látkách, které je možno používat v materiálech určených pro styk s potravinami i o povoleném použití již schválených látek. Kromě toho byly zjištěny určité textové chyby a nejasnosti. Aby nařízení odráželo nejnovější zjištění úřadu a aby se vyloučily jakékoli pochybnosti, pokud jde o jeho správné uplatňování, mělo by být nařízení změněno a opraveno.

(3)

Schválení některých látek v tabulce 1 přílohy I nařízení odkazuje na poznámku (1) v tabulce 3 uvedené přílohy. Soulad se proto ověřuje poměrem zbytkového obsahu látky a povrchu ve styku s potravinou (QMA) do doby, než bude dostupná analytická metoda pro stanovení specifické migrace. Protože jsou dostupné přiměřené metody zkoušky migrace a byly stanoveny specifické migrační limity, měla by se z položek pro látky označené jako materiály určené pro styk s potravinami č. 142, 168, 202, 387, 462, 467, 481, 502, 662 a 779 odstranit možnost ověřit soulad podle zbytkového obsahu látky.

(4)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (3) k používání látky diethyl-[[[3,5-bis(1,1-dimethylethyl)-4-hydroxyfenyl]methyl]fosfonát], s číslem CAS 976-56-7 a označené jako materiál určený pro styk s potravinami č. 1007. Úřad dospěl k závěru, že látka nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se používá do 0,2 % hmotnostních na základě konečné hmotnosti polymeru v procesu polymerizace při výrobě polyethylentereftalátu (PET) určeného pro styk se všemi druhy potravin za libovolných časových a teplotních podmínek styku. Proto by tato látka měla být zařazena na seznam schválených látek Unie s omezením, že se smí používat pouze v procesu polymerizace při výrobě PET a pouze do 0,2 % hmotnostních. Protože úřad uvedl, že se tato látka používá v procesu polymerizace a stává se součástí struktury konečného polymeru, měla by být uvedena jako výchozí látka.

(5)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (4) k používání látky kopolymer (kyselina methakrylová, ethylakrylát, n-butylakrylát, methyl-methakrylát a butadien) v nanoformě označené jako materiál určený pro styk s potravinami č. 1016. Úřad dospěl k závěru, že látka nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se používá jako přídatná látka do 10 % hmotnostních v neměkčeném PVC nebo do 15 % hmotnostních v neměkčeném PLA, používaných pro styk se všemi druhy potravin, při pokojové teplotě nebo nižší než pokojové teplotě, pro dlouhodobé skladování. Proto by měla být tato přídatná látka zařazena na seznam schválených látek Unie s omezením, že je nutno dodržet tyto specifikace.

(6)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (5) k používání přídatné látky montmorillonitový jíl modifikovaný dimethyldialkyl(C16-C18)ammonium-chloridem označené jako materiál určený pro styk s potravinami č. 1030. Úřad dospěl k závěru, že použití směsi nepředstavuje bezpečnostní riziko, pokud se tato látka používá do 12 % hmotnostních v polyolefinech určených pro suché potraviny, pro které příloha III nařízení (EU) č. 10/2011 stanoví simulant E, a pokud se používá při pokojové teplotě nebo při nižší než pokojové teplotě a pokud migrace látek 1-chlorhexadekan a 1-chloroktadekan, které mohou být přítomny jako nečistoty nebo produkty rozkladu, nepřekročí 0,05 mg/kg potraviny. Úřad poznamenal, že částice mohou tvořit destičky, které mohou být v jednom rozměru v nanorozsahu, ale že migrace těchto destiček se neočekává, pokud jsou orientovány paralelně k povrchu fólie a pokud jsou plně vložené v polymeru. Proto by měla být tato přídatná látka zařazena na seznam schválených látek Unie s omezením, že je nutno dodržet tyto specifikace.

(7)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (6) k používání přídatné látky α-tokoferyl-acetát označené jako materiál určený pro styk s potravinami č. 1055, číslo CAS 7695-91-2 a 58-95-7. Úřad dospěl k závěru, že použití této látky jako antioxidantu v polyolefinech nepředstavuje bezpečnostní riziko. Úřad poznamenal, že látka hydrolyzuje na α-tokoferyl a kyselinu octovou, což jsou obě schválené potravinářské přídatné látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (7). Proto existuje riziko, že by mohla být překročena omezení stanovená nařízením (ES) č. 1333/2008, která se vztahují na tyto dva produkty hydrolýzy. Proto by měla být tato přídatná látka zařazena na seznam schválených látek Unie s omezením, že ji lze používat pouze jako antioxidant v polyolefinech, a měla by být připojena poznámka, že musí být dodržena omezení uvedená v nařízení (ES) č. 1333/2008.

(8)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (8) k používání přídatné látky drcené slupky ze slunečnicových semen označené jako materiál určený pro styk s potravinami č. 1060. Úřad dospěl k závěru, že použití látky nepředstavuje bezpečnostní riziko, pokud se látka používá jako přídatná látka v plastech určených pro styk se suchými potravinami v případě, že se používají při pokojové teplotě nebo při nižší než pokojové teplotě. Slupky semen by se měly získat ze slunečnicových semen, která jsou vhodná k lidské spotřebě, a plast s touto přídatnou látkou by neměl být vystaven teplotám zpracování vyšším než 240 °C. Proto by tato přídatná látka měla být zařazena na seznam schválených látek Unie s omezením, že ji lze použít pouze ve styku s potravinami, pro které tabulka 2 přílohy III stanoví simulant E, a pokud se získává ze slunečnicových semen vhodných k lidské spotřebě a výsledný plast obsahující tuto přídatnou látku není vystaven teplotám zpracování vyšším než 240 °C.

(9)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (9) k používání definované směsi označené jako materiál určený pro styk s potravinami č. 1062, složené z 97 % tetraethylorthosilikátu (TEOS) s č. CAS 78-10-4 a ze 3 % hexamethyldisilazanu (HMDS) s č. CAS 999-97-3. Úřad dospěl k závěru, že tato směs nepředstavuje bezpečnostní riziko, pokud se používá do 0,12 % hmotnostních jako výchozí látka během recyklace PET. Proto by tato směs měla být zařazena na seznam schválených látek Unie s omezením, že se smí používat pouze během recyklace PET a pouze do množství 0,12 % hmotnostních.

(10)

Úřad přijal stanovisko k riziku pro zdraví veřejnosti souvisejícímu s přítomností niklu v potravinách a pitné vodě (10). Stanovisko zavádí tolerovatelný denní příjem 2,8 μg Ni na kg tělesné hmotnosti za den a uvádí, že průměrná chronická dietární expozice Ni je vyšší než tolerovatelný denní příjem, zejména s ohledem na mladou populaci. Proto je vhodné uplatnit alokační faktor 10 % na běžně odvozený migrační limit. Proto je vhodné uplatnit migrační limit 0,02 mg/kg potraviny na migraci niklu z plastů určených pro styk s potravinami. Tento limit by se měl proto připojit ke specifikaci pro migraci kovů v příloze II nařízení.

(11)

Bod 4 přílohy III nařízení určuje kombinace reprezentativních simulantů pro různé druhy potravin, které by se měly použít pro zkoušky celkové migrace. Text bodu 4 není dostatečně jasný a měl by se proto ujasnit.

(12)

Bod 8 písm. iii) přílohy IV nařízení stanoví, že prohlášení o shodě vydané provozovatelem podniku by mohlo specifikovat poměr povrchu, který je ve styku s potravinou, a objemu, který se použije k ověření shody materiálu nebo předmětu. Provozovateli, který obdrží materiál nebo předmět, však není vždy jasné, zda tento je tento také nejvyšším poměrem, který by byl v souladu s články 17 a 18 nařízení. V jiných případech by upřesnění poměru povrch/objem nemuselo mít žádný význam pro porozumění tomu, zda lze pro proporce konečného materiálu nebo předmětu předpokládat soulad. V těchto případech by byla zapotřebí ekvivalentní informace, například minimální objem balení v případě víček a uzávěrů. Proto by měl být bod 8 písm. iii) přílohy IV nařízení ujasněn odkazem na nejvyšší poměr povrchu ku objemu, pro který byl stanoven soulad podle článku 17 a 18, nebo ekvivalentní informací.

(13)

Nařízení (EU) č. 10/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Aby se snížila administrativní zátěž a aby provozovatelé podniků měli dostatek času na úpravu svých postupů tak, aby splňovaly požadavky tohoto nařízení, měla by být stanovena přechodná opatření.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/24

(1)

Směrnicí Komise 2002/64/ES (2) byl cyhalofopbutyl zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky cyhalofopbutyl, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dnem 30. června 2017.

(4)

V souladu s článkem 4 nařízení Komise (EU) č. 1141/2010 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení zařazení cyhalofopbutylu do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 9 nařízení (EU) č. 1141/2010. Žádost byla členským státem zpravodajem shledána úplnou.

(6)

Členský stát zpravodaj vypracoval po konzultaci s členským státem spoluzpravodajem hodnotící zprávu o obnovení a dne 18. října 2013 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad předal hodnotící zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(8)

Dne 9. prosince 2014 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) o tom, zda lze očekávat, že látka cyhalofopbutyl splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Komise předložila návrh zprávy o přezkoumání cyhalofopbutylu Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 28. května 2015.

(9)

Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna. Uvedená kritéria pro schválení se tudíž považují za splněná.

(10)

Proto je vhodné schválení cyhalofopbutylu obnovit.

(11)

Posouzení rizik pro účely obnovení schválení cyhalofopbutylu vychází z omezeného počtu reprezentativních použití, která však neomezují použití, pro něž mohou být přípravky na ochranu rostlin obsahující cyhalofopbutyl povoleny. Proto je vhodné nezachovat omezení použití pouze jako herbicid.

(12)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky.

(13)

V souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení by měla být odpovídajícím způsobem změněna příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/28

(1)

Rozhodnutím (EU) 2016/2369 (2) („rozhodnutí“) schválila Rada podpis protokolu o přistoupení („protokol“) k Obchodní dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé („dohoda“) jménem Unie s ohledem na přistoupení Ekvádoru k dohodě a za předpokladu prozatímního provádění protokolu od 1. ledna 2017 (3).

(2)

Dohoda stanoví, že v souladu se sazebníkem pro odstraňování cel uvedeným v příloze I dohody je nutné snížit či zrušit cla na dovoz zboží pocházejícího z Ekvádoru do Unie. V příloze I se stanoví, že pro některé druhy zboží pocházejícího z Ekvádoru je snížení či zrušení cla uděleno v rámci celních kvót.

(3)

Celní kvóty stanovené v pododdíle 3 oddílu B dodatku 1 k příloze I dohody by Komise měla spravovat chronologicky podle data přijetí celních prohlášení k propuštění do volného oběhu v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/2447 (4).

(4)

V zájmu hladkého uplatňování a správy režimu kvót uděleného protokolem by se toto nařízení mělo použít od stejného data jako prozatímní uplatňování protokolu.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/35

(1)

Směrnicí Komise 2003/119/ES (2) byl mesosulfuron zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky mesosulfuron, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dnem 31. ledna 2018.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení mesosulfuronu.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Žádost byla členským státem zpravodajem shledána úplnou.

(6)

Členský stát zpravodaj vypracoval po konzultaci s členským státem spoluzpravodajem hodnotící zprávu o obnovení a dne 5. října 2015 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad předal hodnotící zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(8)

Dne 22. září 2016 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) o tom, zda lze očekávat, že látka mesosulfuron (považovaná za variantu mesosulfuron-methylu) splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Dne 6. prosince 2016 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva návrh zprávy o obnovení schválení mesosulfuron-methylu.

(9)

Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna.

(10)

Proto je vhodné schválení mesosulfuronu obnovit.

(11)

Posouzení rizik pro účely obnovení schválení mesosulfuronu vychází z omezeného počtu reprezentativních použití, která však neomezují použití, pro něž mohou být přípravky na ochranu rostlin obsahující mesosulfuron povoleny. Proto je vhodné nezachovat omezení použití pouze jako herbicid.

(12)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(13)

V souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení by měla být odpovídajícím způsobem změněna příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011.

(14)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2016 (7) byla prodloužena doba platnosti schválení látky mesosulfuron do 31. ledna 2018, aby bylo možno postup pro obnovení schválení této látky dokončit před uplynutím platnosti jejího schválení. Jelikož rozhodnutí o obnovení bylo přijato před tímto prodlouženým datem ukončení platnosti schválení, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. července 2017.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/40

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/42

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1273/2011 (2) byly otevřeny některé dovozní celní kvóty pro rýži a zlomkovou rýži rozčleněné podle země původu a rozdělené na několik podobdobí v souladu s přílohou I uvedeného prováděcího nařízení, a zároveň byl stanoven způsob správy těchto kvót.

(2)

Pro kvótu stanovenou v čl. 1 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 je druhým podobdobím měsíc duben.

(3)

Ze sdělení zaslaného podle čl. 8 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 vyplývá, že žádosti o kvótu s pořadovým číslem 09.4130 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce dubna 2017 podle čl. 4 odst. 1 uvedeného prováděcího nařízení se týkají množství, které přesahuje dostupné množství. Je proto nutné určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a stanovit přídělový koeficient, který se použije na množství požadovaná pro příslušnou kvótu a vypočítá se podle čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3).

(4)

Z uvedeného sdělení dále vyplývá, že žádosti o kvóty s pořadovými čísly 09.4127, 09.4128 a 09.4129 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce dubna 2017 podle čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011 se týkají množství, která jsou nižší než množství dostupná.

(5)

Pro kvóty s pořadovým číslem 09.4127, 09.4128, 09.4129 a 09.4130 je také třeba stanovit celkové množství dostupné pro následující podobdobí podle čl. 5 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 1273/2011.

(6)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/45

(1)

Dne 14. října 2004 byla rozhodnutím Rady 2006/507/ES (1) jménem Evropského společenství schválena Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách („úmluva“).

(2)

Unie provedla závazky stanovené v úmluvě do práva Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (2).

(3)

Unie klade velký důraz na nezbytnost postupného doplňování příloh A, B nebo C úmluvy o nové látky, které splňují kritéria pro perzistentní organické znečišťující látky (POP), s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti a s cílem splnit cíl úmluvy a závazek minimalizovat nepříznivé účinky chemických látek do roku 2020, který vlády učinily na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002.

(4)

Podle článku 22 úmluvy může konference smluvních stran přijímat rozhodnutí, kterými se mění přílohy A, B nebo C úmluvy. Tato rozhodnutí vstupují v platnost jeden rok ode dne, kdy depozitář přijetí změny oznámil, s výjimkou pro ty smluvní strany úmluvy (dále jen „smluvní strany“), které se rozhodly změnu nepřijmout.

(5)

Na základě návrhu týkajícího se komerčního dekabromdifenyl etheru (c-dekaBDE), který podalo Norsko v roce 2013, dokončil Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek (dále jen „výbor“) zřízený na základě úmluvy svou práci ohledně c-dekaBDE. Výbor shledal, že c-dekaBDE splňuje kritéria úmluvy pro zařazení do přílohy A. Očekává se, že konference smluvních stran na svém osmém zasedání rozhodne o zařazení c-dekaBDE do přílohy A úmluvy.

(6)

Výroba dekabromdifenyl etheru, jeho uvádění na trh a jeho používání jako látky, složky jiných látek, ve směsích a v předmětech je omezeno podle nařízení Komise (EU) 2017/227 (3), kterým se do přílohy XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) (4) doplňuje položka č. 67 (dále jen „položka č. 67“). Podle položky č. 67 jsou výroba dekabromdifenyl etheru, jeho uvádění na trh a jeho používání povoleny pouze na omezenou dobu u nových letadel a náhradních dílů pro letadla, motorová vozidla, zemědělská a lesnická vozidla a některá strojní zařízení.

(7)

Na základě návrhu týkajícího se chlorovaných parafinů s krátkým řetězcem (SCCP), který podala v roce 2006 Unie, dospěl výbor k závěru, že SCCP splňují kritéria úmluvy pro zařazení do její přílohy A. Očekává se, že konference smluvních stran na svém osmém zasedání rozhodne o zařazení SCCP do přílohy A úmluvy.

(8)

Výroba SCCP a jejich uvádění na trh a používání je s určitými výjimkami zakázáno na základě nařízení (ES) č. 850/2004 ve znění nařízení Komise (EU) 2015/2030 (5). Uvedené pozměněné nařízení rovněž stanoví limitní hodnoty pro přítomnost SCCP ve směsích jiných chlorovaných parafinů vzniklých při výrobě. Jelikož SCCP jsou schopny dálkového přenosu v životním prostředí, bylo by celosvětové ukončení používání této látky pro občany Unie přínosnější než zákaz jeho používání pouze v Unii podle nařízení (ES) č. 850/2004.

(9)

Na základě návrhu týkajícího se hexachlorbutadienu (HCBD), který v roce 2011 podala Unie, dospěl výbor k závěru, že hexachlorbutadien splňuje kritéria úmluvy pro zařazení do jejích příloh A a C. Na svém sedmém zasedání rozhodla konference smluvních stran o zařazení hexachlorbutadienu do přílohy A úmluvy. Konference smluvních stran však přijala rozhodnutí SC-7/11, na jehož základě se výbor žádá o další hodnocení hexachlorbutadienu na základě nově dostupných informací, pokud jde o jeho zařazení do přílohy C úmluvy, a o vydání doporučení konferenci smluvních stran ohledně zařazení hexachlorbutadienu do přílohy C, jež konference dále zváží na svém osmém zasedání.

(10)

Výroba hexachlorbutadienu a jeho uvádění na trh a používání je v Unii zakázáno na základě nařízení (ES) č. 850/2004 ve znění nařízení Komise (EU) č. 519/2012 (6), avšak tato látka může vzniknout nezáměrně při některých průmyslových činnostech. Na takové činnosti se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (7) a vyžaduje se při nich uplatňování jistých opatření k regulaci emisí. Jelikož hexachlorbutadien je schopen dálkového přenosu v životním prostředí, bylo by celosvětové opatření týkající se neúmyslných úniků této látky pro občany Unie přínosnější než opatření stanovená v nařízení (ES) č. 850/2004 přijatá pouze v Unii.

(11)

Kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) a její deriváty jsou již uvedeny v příloze B úmluvy s řadou přijatelných účelů. Konference smluvních stran bude požádána, aby přezkoumala nutnost zachování těchto přijatelných účelů. Nařízení (ES) č. 850/2004 zakazuje výrobu PFOS a její uvádění na trh a používání, avšak s výjimkou některých užití, jež jsou v Unii dosud zapotřebí. Unie by proto měla podporovat zrušení „přijatelných účelů“ pro PFOS a její deriváty, které smluvní strany již nepotřebují, s výjimkou použití pro fotorezistentní a protiodrazové povlaky pro polovodiče, jako leptadla použitá při výrobě polovodičů a a keramických filtrů a pro pokovování (tvrdé pokovování) pouze v uzavřených systémech,

—

zařazení dekabromdifenyl etheru (BDE-209) přítomného v komerčním dekabromdifenyl etheru (c-dekaBDE) do přílohy A úmluvy se „zvláštními výjimkami“ pro výrobu a používání dekaBDE v náhradních dílech pro automobilový průmysl. Unie by měla podpořit toto zařazení s dalšími „zvláštními výjimkami“ pro letadla a pro náhradní díly pro letadla v souladu s nařízením (EU) 2017/227, jakož i pro náhradní díly pro zemědělská a lesnická vozidla a některá strojní zařízení, pokud jiné smluvní strany nebo přímo dotčené zúčastněné strany prokáží jejich nutnost,

—

zařazení chlorovaných parafinů s krátkým řetězcem (SCCP) do přílohy A úmluvy,

—

zařazení hexachlorbutadienu (HCBD) do přílohy C úmluvy,

—

vypuštění těchto „přijatelných účelů“ v položce týkající se kyseliny perfluoroktansulfonové (PFOS) a jejích derivátů v příloze B úmluvy: fotografické zobrazování, hydraulické kapaliny v letectví, pro určité zdravotnické přístroje (jako vrstvy kopolymeru ethylen-tetrafluorethylenu (ETFE) a výroba radiokontrastních ETFE, diagnostická zařízení pro vyšetření in vitro, barevné filtry pro CCD), hasicí pěna, návnady proti hmyzu – mravencům rodu Atta spp. a Acromyrmex spp.

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/48

(1)

Směrnice (EU) 2016/681 vyžaduje, aby Komise vypracovala seznam společných protokolů a podporovaných datových formátů, které mají používat letečtí dopravci při předávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) členským státům. Letečtí dopravci si musí z uvedeného seznamu zvolit společný protokol a datový formát, které hodlají používat, a uvědomit o nich členské státy.

(2)

Seznam možností by měl zohlednit současný stav odvětví, aby umožnil rychlé provedení směrnice (EU) 2016/681 a snížil nepříznivý hospodářský dopad na letecké dopravce. Poskytnuté možnosti by zároveň měly zajistit bezpečnost a spolehlivost předávání údajů PNR.

(3)

Malí letečtí dopravci, kteří neprovozují lety podle konkrétního a veřejného letového řádu a kteří nevlastní nezbytnou technickou infrastrukturu umožňující jim používat datové formáty a přenosové protokoly uvedené v příloze, by měli být od povinnosti používat tyto formáty a protokoly osvobozeni. Členské státy by se měly s těmito leteckými dopravci dvoustranně dohodnout na elektronických prostředcích, které se mají používat, aby byla zajištěna přiměřená úroveň bezpečnosti pro předávání údajů PNR těmito leteckými dopravci.

(4)

Podle 17. bodu odůvodnění směrnice (EU) 2016/681 by základem pro přijímání podporovaných datových formátů pro předávání údajů PNR leteckými dopravci členským státům měly být pokyny Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) týkající se PNR.

(5)

Datový formát PNRGOV je uznáván jako mezinárodní standard pro předávání údajů PNR a byl vyvinut společně vládami, leteckými dopravci a poskytovateli služeb pod záštitou Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA), ICAO a Světové celní organizace (WCO). Datový formát PNRGOV by měl být v souladu se standardy pro výměnu údajů o cestujících a letištích (PADIS), prováděcími pokyny EDIFACT a XML pro zprávy PNRGOV schválenými a zveřejněnými kontaktním výborem WCO/IATA/ICAO pro API a PNR.

(6)

UN/EDIFACT PAXLST je datový formát pro předávání údajů předběžných informací o cestujících (API). Tento formát by podle čl. 8 odst. 2 směrnice (EU) 2016/681 měl být používán k předávání údajů API, které letečtí dopravci shromažďují v průběhu své obvyklé činnosti, avšak neuchovávají stejnými technickými prostředky jako ostatní údaje PNR.

(7)

K předávání údajů o cestujících vnitrostátním orgánům používá v současnosti většina leteckých dopravců dva přenosové protokoly, IBM MQ a IATA typ B.

(8)

IBM MQ, proprietární produkt společnosti IBM, zajišťuje bezpečné, spolehlivé doručení zprávy, které zachovává integritu zpráv a minimalizuje riziko ztráty informací, přičemž využívá fronty zpráv k usnadnění výměny informací mezi aplikacemi, systémy, službami a soubory.

(9)

Zasílání zpráv typu B je název, který dala IATA zasílání zpráv používanému v rámci letecké dopravy a odvětví souvisejícího s cestováním a mezi nimi. V odvětví letecké dopravy je považováno za vysoce spolehlivé a bezpečné, a tudíž podporuje aplikace, které jsou pro provoz zásadní.

(10)

Ne všichni letečtí dopravci mají možnost přijmout a provádět jiné přenosové protokoly než ty, které v současnosti používají, v kratším časovém horizontu než 4 až 5 let.

(11)

Podle čl. 16 odst. 2 směrnice (EU) 2016/681 by letečtí dopravci měli být schopni používat přinejmenším jeden z datových formátů a přenosových protokolů zavedených tímto prováděcím rozhodnutím po uplynutí jednoho roku ode dne jeho přijetí.

(12)

Prováděcí rozhodnutí by proto mělo zohlednit současný stav odvětví a stanovit možnost, aby letečtí dopravci i nadále používali, a to i pro účely směrnice (EU) 2016/681, stejné datové formáty a přenosové protokoly, jaké v současnosti v odvětví představují standard.

(13)

Na druhé straně by mělo být co nejvíce podporováno použití datových formátů a přenosových protokolů otevřeného standardu, včetně použití evropských standardů.

(14)

Komise v současnosti podporuje použití protokolu „AS4“, zejména v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Tento protokol by proto měl být uveden v seznamu jako alternativa k protokolům IBM MQ a IATA typ B.

(15)

Odvětví a členské státy by měly být vedeny k tomu, aby spolu s mezinárodními partnery, s ICAO a s WCO přijaly nezbytná opatření za účelem začlenění vhodných protokolů otevřeného standardu mezi mezinárodně přijímané referenční protokoly pro předávání údajů PNR leteckými dopravci útvarům členských států pro informace o cestujících.

(16)

Toto prováděcí rozhodnutí by proto mělo být do čtyř let po jeho přijetí přezkoumáno s cílem zvážit možnost nahrazení proprietárních produktů přenosovými protokoly otevřeného standardu. Měl by být rovněž zvážen přezkum stávajících verzí EDIFACT a XML formátu PNRGOV a formátu EDIFACT PAXLST, jakož i možný vývoj standardů XML pro zasílání zpráv API.

(17)

Členské státy mohou rovněž zvážit poskytování potvrzení o příjmu PNR (s použitím zprávy ACKRES) leteckým dopravcům. Toto rozhodnutí by mělo být založeno na dvoustranném ujednání mezi leteckým dopravcem a členským státem, jak doporučuje IATA.

(18)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 17 odst. 1 směrnice (EU) 2016/681,

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/52

(1)

Celková výše ročních poplatků za dohled, které mají být uloženy podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1163/2014 (ECB/2014/41), by měla pokrývat, ale nepřekračovat výdaje, které Evropská centrální banka (ECB) vynaloží v souvislosti se svými úkoly v oblasti dohledu v příslušném období placení poplatku. Tyto výdaje sestávají v první řadě z nákladů, které přímo souvisejí s úkoly ECB v oblasti dohledu, například přímým dohledem nad významnými subjekty, dozorem nad výkonem dohledu nad méně významnými subjekty a prováděním horizontálních úkolů a specializovaných služeb. Zahrnují také náklady, které s úkoly ECB v oblasti dohledu souvisejí nepřímo, například náklady za služby poskytované podpůrnými útvary ECB, např. v oblasti správy majetku, řízení lidských zdrojů, administrativních služeb, rozpočtu a kontroly, účetnictví, právních služeb, komunikace a překladatelských služeb, interního auditu a statistických služeb a informačních technologií.

(2)

Za účelem výpočtu ročního poplatku za dohled, který se platí za významné dohlížené subjekty a významné dohlížené skupiny a za méně významné dohlížené subjekty a méně významné dohlížené skupiny, by měly být celkové náklady rozděleny na základě výdajů příslušných funkčních oblastí, které vykonávají přímý dohled nad významnými dohlíženými subjekty a významnými dohlíženými skupinami a nepřímý dohled nad méně významnými dohlíženými subjekty a méně významnými dohlíženými skupinami.

(3)

Celková výše ročních poplatků za dohled za rok 2017 by měla být vypočtena jako součet: a) odhadovaných ročních nákladů na úkoly v oblasti dohledu na rok 2017 podle schváleného rozpočtu ECB na rok 2017, s přihlédnutím k vývoji odhadovaných ročních nákladů ECB, který byl v době přijetí tohoto rozhodnutí znám; a b) přebytku nebo schodku z roku 2016.

(4)

Přebytek nebo schodek by měl být určen tak, že se skutečné roční náklady vynaložené na úkoly v oblasti dohledu v roce 2016, tak jak jsou uvedeny v roční účetní závěrce ECB za rok 2016 (3), odečtou od odhadovaných ročních nákladů v roce 2016 uvedených v příloze rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/661 (ECB/2016/7) (4).

(5)

V souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1163/2014 (ECB/2014/41) je třeba v odhadovaných ročních nákladech na úkoly v oblasti dohledu v roce 2017 zohlednit též výši všech poplatků za předchozí období placení poplatku, které nebylo možné vybrat, všechny přijaté platby úroků v souladu s článkem 14 a částky přijaté nebo navrácené v souladu s čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení,

a)

významné dohlížené subjekty a významné dohlížené skupiny: 391 279 654 EUR;

b)

méně významné dohlížené subjekty a méně významné dohlížené skupiny: 33 677 998 EUR.

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/56

(1)

Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii patří mezi cíle Unie podporovat blahobyt svých obyvatel a usilovat o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku. Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte.

(2)

Podle článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie přihlíží Unie při vymezování a provádění svých politik a činností k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

(3)

Článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turíně dne 18. října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením.

(4)

Článek 152 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních systémů uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni. Usnadňuje mezi nimi dialog, přičemž uznává jejich samostatnost.

(5)

Listina základních práv Evropské unie, poprvé vyhlášená dne 7. prosince 2000 na zasedání Evropské rady v Nice, chrání a podporuje řadu základních zásad, které jsou nezbytné pro evropský sociální model. Ustanovení této listiny jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, a dále členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie.

(6)

Smlouva o fungování Evropské unie obsahuje ustanovení o pravomocích Unie týkajících se mimo jiné volného pohybu pracovníků (články 45 až 48), práva usazování (články 49 až 55), sociální politiky (články 151 až 161), podpory dialogu mezi sociálními partnery (článek 154), včetně dohod uzavřených a prováděných na úrovni Unie (článek 155), stejné odměny mužů a žen za stejnou práci (článek 157), přispívání k rozvoji kvalitního všeobecného a odborného vzdělávání (články 165 a 166), činnosti Unie doplňující politiku členských států a podporující spolupráci v oblasti zdraví (článek 168), hospodářské, sociální a územní soudržnosti (články 174 až 178), stanovení hlavních směrů hospodářských politik a dohledu nad jejich prováděním (článek 121), stanovení hlavních zásad politiky zaměstnanosti a prověření jejich provádění (článek 148) a obecněji sbližování právních předpisů (články 114 až 117).

(7)

Evropský parlament vyzval k zavedení pevného evropského pilíře sociálních práv, který posílí sociální práva, bude mít v krátkodobém a střednědobém výhledu pozitivní dopad na životy občanů a umožní podporu budování evropského projektu v 21. století (1). Evropská rada zdůraznila, že je třeba se prioritně zabývat hospodářskou a sociální nejistotou, a vyzvala k zajištění perspektivní budoucnosti pro všechny, uchránění našeho způsobu života a nabídnutí lepších příležitostí mladým lidem (2). Vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise se v Římské agendě zavázali k práci na dosažení sociální Evropy. Tento závazek je založen na zásadách udržitelného růstu a prosazování pokroku v hospodářské i sociální oblasti, soudržnosti a konvergence a zároveň na dodržování integrity vnitřního trhu (3). Sociální partneři se zavázali, že budou dál přispívat k Evropě, která přináší výsledky pro své pracovníky a podniky (4).

(8)

Dokončování evropského jednotného trhu v posledních desetiletích bylo doprovázeno rozvojem pevného sociálního acquis, což přineslo pokrok v oblastech volného pohybu, životních a pracovních podmínek, rovnosti žen a mužů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, sociální ochrany a všeobecného a odborného vzdělávání. Zavedení eura zajistilo Unii stabilní společnou měnu, kterou používá 340 milionů občanů v devatenácti členských státech a která jim usnadňuje každodenní život a chrání je před finanční nestabilitou. Unie se také významně rozšířila, což vedlo k větším hospodářským příležitostem a podpoře sociálního pokroku na celém kontinentu.

(9)

Trhy práce a společnosti se rychle vyvíjejí, globalizace, digitální revoluce, měnící se pracovní modely a společenský a demografický vývoj přinášejí nové příležitosti a nové výzvy. Tyto výzvy, jako jsou například značná nerovnost, dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí nebo mezigenerační solidarita, jsou často v členských státech podobné, i když v různé míře.

(10)

Evropa prokázala své odhodlání překonat finanční a hospodářskou krizi a díky tomuto rozhodnému úsilí je hospodářství Unie nyní stabilnější, míra zaměstnanosti je na bezprecedentně vysoké úrovni a nezaměstnanost trvale klesá. Zmíněná krize však měla dalekosáhlé sociální dopady – od nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti až po ohrožení chudobou – a řešení těchto dopadů zůstává naléhavou prioritou.

(11)

Výzvy v oblasti zaměstnanosti a sociální výzvy, s nimiž se Evropa potýká, jsou z velké míry důsledkem relativně nízkého růstu, jehož příčina spočívá v nevyužitém potenciálu účasti na trhu práce a produktivity. Hospodářský a sociální pokrok spolu souvisí, a proto by vytvoření evropského pilíře sociálních práv mělo být součástí širšího úsilí o vybudování inkluzivnějšího a udržitelnějšího modelu růstu založeného na tom, že zvýšíme konkurenceschopnost Evropy a učiníme z ní lepší místo pro investice, vytváření pracovních míst a podporu sociální soudržnosti.

(12)

Evropský pilíř sociálních práv by měl sloužit jako vodítko na cestě k efektivním výsledkům v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti při řešení současných a budoucích výzev, které jsou přímo zaměřeny na uspokojení nezbytných potřeb lidí, a při zajištění lepšího uzákonění a uplatňování sociálních práv.

(13)

Větší důraz na zaměstnanost a výsledky v sociální oblasti je potřebný zejména pro zvýšení odolnosti a prohloubení hospodářské a měnové unie. Proto je evropský pilíř sociálních práv primárně koncipován pro eurozónu, ale lze jej uplatňovat ve všech členských státech, které si přejí být jeho součástí.

(14)

Evropský pilíř sociálních práv formuluje zásady a práva nezbytné pro spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení v Evropě 21. století. Znovu zdůrazňuje některá z práv, která jsou již součástí acquis Unie. Přidává nové zásady, které reagují na výzvy vyplývající ze společenského, technologického a hospodářského vývoje.

(15)

Zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv se týkají občanů Unie a státních příslušníků třetích zemí s oprávněním k pobytu. Odkazuje-li zásada na pracovníky, týká se všech osob v zaměstnání bez ohledu na jejich zaměstnanecký status a typ a délku trvání pracovního poměru.

(16)

Evropský pilíř sociálních práv nebrání členským státům nebo jejich sociálním partnerům ve vytvoření ambicióznějších sociálních norem. Zejména nesmí být nic v evropském pilíři sociálních práv vykládáno jako omezení nebo negativní ovlivnění práv a zásad již uznaných v jejich příslušných oblastech uplatňování právem Unie nebo mezinárodním právem a mezinárodními dohodami, jejichž smluvní stranou je Unie nebo všechny členské státy, včetně Evropské sociální charty podepsané v Turíně dne 18. října 1961 a relevantních úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce.

(17)

Naplňování evropského pilíře sociálních práv představuje sdílený závazek a odpovědnost Unie, jejích členských států a sociálních partnerů. Zásady a práva stanovené evropským pilířem sociálních práv by měly být prováděny na úrovni Unie i na úrovni členských států v rámci jejich příslušných pravomocí a v souladu se zásadou subsidiarity.

(18)

Na úrovni Unie evropský pilíř sociálních práv nepředstavuje rozšíření pravomocí Unie vymezených Smlouvami. Měl by být prováděn v rámci uvedených pravomocí.

(19)

Na úrovni členských států pilíř respektuje rozmanitost kultur a tradic národů Evropy, národní identitu členských států a uspořádání jejich veřejné moci na státní, regionální a místní úrovni. Zejména není vytvořením pilíře dotčeno právo členských států na vymezení základních zásad jejich systémů sociálního zabezpečení a neměla by jím být ovlivněna jejich finanční rovnováha.

(20)

Při posilování sociálních práv a podpoře udržitelného a inkluzivního růstu zaujímá ústřední místo sociální dialog. Klíčovou roli při naplňování a provádění evropského pilíře sociálních práv mají sociální partneři na všech úrovních v souladu s jejich samostatností a právem na kolektivní akce,

a)

Rovnost zacházení a příležitostí pro ženy a muže musí být zajištěna a podporována ve všech oblastech, včetně účasti na trhu práce, podmínek zaměstnání a kariérního růstu.

b)

Ženy a muži mají právo na stejnou odměnu za rovnocennou práci.

a)

Každý má právo na včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc pro zlepšení vyhlídek na zaměstnání nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti. Zahrnuto je právo na pomoc pro účely hledání pracovního místa a pro účely odborné přípravy a rekvalifikace. Každý má právo na převod nároků na sociální ochranu a odbornou přípravu v době přechodu mezi zaměstnáními.

b)

Mladí lidé mají právo na další vzdělávání, učňovskou přípravu, stáž nebo na nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení svého vzdělávání.

c)

Nezaměstnaní mají právo na personalizovanou, kontinuální a konzistentní pomoc. Dlouhodobě nezaměstnaní mají právo na hloubkové individuální posouzení své situace nejpozději 18 měsíců od ztráty zaměstnání.

a)

Bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě. Musí se podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou.

b)

V souladu s právními předpisy a kolektivními smlouvami musí být zajištěna nezbytná flexibilita pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobit změnám hospodářské situace.

c)

Musí se podporovat inovativní formy práce zajišťující kvalitní pracovní podmínky. Musí se podporovat podnikání a samostatná výdělečná činnost. Musí se usnadňovat profesní mobilita.

d)

Musí se zamezit pracovním poměrům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Zkušební doba by měla být přiměřenou délku.

a)

Pracovníci mají právo na spravedlivou mzdu umožňující důstojnou životní úroveň.

b)

Musí být zajištěna přiměřená minimální mzda, která uspokojí potřeby pracovníků a jejich rodin s přihlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám, přičemž však musí být zachován přístup k zaměstnání a motivace hledat si práci. Musí být zamezeno chudobě pracujících.

c)

Všechny mzdy musí být stanovovány transparentním a předvídatelným způsobem podle vnitrostátních zvyklostí a musí být uznávána samostatnost sociálních partnerů.

a)

Pracovníci mají právo být na začátku svého pracovního poměru písemně informováni o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, včetně zkušební doby.

b)

Před propuštěním mají pracovníci právo být informováni o jeho důvodech a musí jim být dána přiměřená výpovědní doba. Mají právo na přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění mají právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace.

a)

Sociální partneři musí být při tvorbě a provádění hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky konzultováni podle vnitrostátních zvyklostí. Musí být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je uznávána jejich samostatnost a právo na kolektivní akce. V příslušném případě musí být smlouvy uzavřené mezi sociálními partnery prováděny na úrovni Unie a jejích členských států.

b)

Pracovníci nebo jejich zástupci mají právo na včasné informování a projednávání v záležitostech, které se jich týkají, zejména v případě převodu, restrukturalizace a fúze podniku a hromadného propouštění.

c)

Musí být podporováno zvýšení kapacity sociálních partnerů posilovat sociální dialog.

a)

Pracovníci mají právo na vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

b)

Pracovníci mají právo na pracovní prostředí, které je uzpůsobené jejich profesním potřebám a které jim umožní prodloužit jejich účast na trhu práce.

c)

Pracovníci mají právo na ochranu svých osobních údajů v kontextu zaměstnání.

a)

Děti mají právo na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku.

b)

Děti mají právo na ochranu před chudobou. Děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí.

a)

Pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné v důchodu mají právo na důchod, který odpovídá jejich příspěvkům a zajišťuje přiměřený příjem. Ženy a muži musí mít rovné příležitosti nabývat důchodová práva.

b)

Každý má ve stáří nárok na prostředky zajišťující důstojný život.

a)

Osobám v nouzi musí být poskytnut přístup k sociálnímu bydlení nebo k pomoci v oblasti bydlení dobré kvality.

b)

Zranitelné osoby mají právo na vhodnou pomoc a ochranu před nuceným vystěhováním.

c)

Osobám bez domova musí být poskytnuto přiměřené přístřeší a služby, aby se podpořilo jejich sociální začlenění.

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/62

29.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/62