31.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 87/1

(1)

Směrnice 2014/65/EU zavádí rámec režimu regulace finančních trhů v Unii a upravuje provozní podmínky pro poskytování investičních služeb, případně doplňkových služeb a investičních činností ze strany investičních podniků, organizační požadavky pro investiční podniky poskytující takové služby a vykonávající takové činnosti a pro regulované trhy a poskytovatele služeb hlášení údajů, informační povinnosti v souvislosti s obchody s finančními nástroji, limity pozic a kontroly pro řízení pozic u komoditních derivátů a požadavky na transparentnost obchodů s finančními nástroji.

(2)

Směrnice 2014/65/EU zmocňuje Komisi k tomu, aby přijala řadu aktů v přenesené pravomoci. Aby mohly nové požadavky fungovat účinně, je důležité, aby současně se směrnicí 2014/65/EU začala být použitelná všechna podrobná doplňující pravidla týkající se povolení, probíhajících operací, transparentnosti a integrity trhu, která představují aspekty nerozlučně spjaté se zahájením a prováděním služeb a činností, na které se směrnice 2014/65/EU vztahuje. Aby se zaručila soudržnost a aby se osobám, na něž se vztahují uvedené povinnosti, a rovněž investorům usnadnil komplexní pohled na daná ustanovení a kompaktní přístup k nim, je žádoucí začlenit do tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, které se výše uvedených pravidel týkají.

(3)

Je nutné důkladněji upřesnit kritéria, podle nichž lze určit, za jakých okolností musejí být smlouvy týkající se velkoobchodních energetických produktů fyzicky vypořádány pro účely omezení působnosti vymezené v příloze I oddílu C bodě 6 směrnice 2014/65/EU. Aby se zajistilo, že je působnost této výjimky omezena tak, aby se zabránilo vzniku mezer, je nutné, aby takovéto smlouvy vyžadovaly, aby kupující i prodávající měli zavedena přiměřená opatření umožňující provést či přijmout dodání podkladové komodity při skončení platnosti smlouvy. Aby se zabránilo vzniku mezer v případě dohod o vyrovnávání uzavřených s provozovatelem přenosové soustavy v oblastech elektřiny a plynu, měla by být taková vyrovnávací opatření považována za vhodná pouze v případě, že jsou strany dohody povinny fyzicky dodat elektřinu nebo plyn. Smlouvy by rovněž měly vymezovat jasné povinnosti ohledně fyzického dodání, které nelze kompenzovat, a zároveň uznat, že formy provozního nettingu definované v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (2) nebo ve vnitrostátních právních předpisech by neměly být považovány za kompenzaci. U smluv, které musejí být vypořádány fyzicky, by dodání mělo být povoleno řadou různých způsobů, všechny způsoby by však měly zahrnovat formu převodu práva vlastnické povahy k relevantní podkladové komoditě nebo k relevantnímu množství těchto komodit.

(4)

Aby se objasnilo, kdy musí být smlouva týkající se velkoobchodního energetického produktu vypořádána fyzicky, je nezbytné důkladněji upřesnit, kdy panují určité okolnosti, např. vyšší moc nebo neschopnost vypořádat ustanovení v dobré víře, přičemž tyto okolnosti by neměly změnit charakteristiku těchto smluv jako smluv, které„musí být fyzicky vypořádány“. Je také důležité objasnit, jak by měly být chápány ropné a uhelné energetické deriváty pro účely přílohy I oddílu C bodu 6 směrnice 2014/65/EU. V této souvislosti by smlouvy týkající se roponosné břidlice neměly být považovány za uhelné energetické deriváty.

(5)

Derivátová smlouva by měla být považována za finanční nástroj podle přílohy I oddílu C bodu 7 směrnice 2014/65/EU pouze tehdy, týká-li se komodity a splňuje-li soubor kritérií, podle nichž se určí, zda by smlouva měla být považována za smlouvu s vlastnostmi jiných derivátových finančních nástrojů, která neslouží obchodním účelům. To by mělo zahrnovat smlouvy, které jsou standardizovány a obchodovány v systémech, a smlouvy, které jsou takovýmto smlouvám rovnocenné a u nichž jsou všechny podmínky rovnocenné smlouvám obchodovaným v systémech. V takovém případě by se mělo mít za to, že tyto smlouvy rovněž obsahují ustanovení např. o kvalitě komodity nebo místě dodání.

(6)

Aby se zajistila jasnost definic ve smlouvách týkajících se podkladových proměnných, které jsou stanoveny v oddílu C bodě 10 směrnice 2014/65/EU, měla by být stanovena kritéria týkající se jejich podmínek a podkladových proměnných v uvedených smlouvách. Zařazení pojistněmatematických statistik na seznam podkladových proměnných by nemělo být považováno za rozšíření působnosti těchto smluv na pojištění a zajištění.

(7)

Směrnice 2014/65/EU stanoví obecný rámec režimu regulace finančních trhů v Unii a v příloze I oddíle C vymezuje seznam finančních nástrojů, na něž se tento rámec vztahuje. Příloha I oddíl C bod 4 směrnice 2014/65/EU obsahuje finanční nástroje týkající se měny, které tudíž spadají do oblasti působnosti uvedené směrnice.

(8)

Aby se zajistilo jednotné uplatňování směrnice 2014/65/EU, je nutné objasnit definice stanovené v bodě 4 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/EU pro jiné derivátové smlouvy týkající se měn a skutečnost, že spotové kontrakty týkající se měn nejsou pro účely přílohy I oddílu C bodu 4 směrnice 2014/65/EU jinými derivátovými nástroji.

(9)

Obecně se má za to, že lhůta pro vypořádání spotových kontraktů u většiny hlavních měn trvá dva dny nebo méně, ale v případě, že je tržní praxe jiná, je nezbytné vymezit ustanovení, aby bylo možné provést vypořádání v souladu s běžnou tržní praxí. V takových případech není k fyzickému vypořádání nutné použít papírové peníze a vypořádání lze provést elektronicky.

(10)

K provádění plateb lze rovněž používat měnové kontrakty a tyto kontrakty by neměly být považovány za finanční nástroje, pokud se s nimi neobchoduje v obchodním systému. Proto je vhodné považovat tyto měnové kontrakty za spotové kontrakty, jestliže se používají k provádění plateb za finanční nástroje a jestliže je lhůta vypořádání těchto kontraktů delší než dva obchodní dny a kratší než pět obchodních dnů. Je také vhodné mít za to, že měnové kontakty, které byly uzavřeny s cílem dosáhnout jistoty ohledně výše plateb za zboží, služby a reálné investice, představují prostředek pro placení. Tím budou z definice finančních nástrojů vyloučeny měnové kontrakty uzavřené nefinančními podniky, které přijímají platby v cizí měně za vývoz určitelného zboží a služeb, a nefinančními podniky, které provádějí platby v cizí měně za dovoz specifického zboží a služeb.

(11)

Zásadní význam pro účinný a efektivní provoz měnových vypořádacích systémů má netting plateb, a klasifikace měnového kontraktu jakožto spotového obchodu by tudíž neměla vyžadovat, aby byl každý spotový kontrakt týkající se cizí měny vypořádán individuálně.

(12)

Nedodatelné forwardy jsou smlouvy týkající se rozdílu mezi směnným kurzem dohodnutým před splatností a skutečným spotovým kurzem v okamžiku splatnosti, a tudíž by neměly být považovány za spotové kontrakty bez ohledu na to, jaká je jejich lhůta vypořádání.

(13)

Smlouva o výměně jedné měny za druhou by měla být považována za smlouvu, která se týká přímé a bezpodmínečné výměny těchto měn. V případě smlouvy s vícenásobnými výměnami by měla být každá výměna posuzována samostatně. Měnová opce nebo swap by však neměly být považovány za smlouvu o prodeji nebo výměně měny, a tudíž nemohou představovat ani spotový kontrakt, ani prostředek pro placení, a to bez ohledu na dobu trvání swapu nebo opce a bez ohledu na to, zda jsou obchodovány v obchodním systému, či nikoli.

(14)

Poradenství ohledně finančních nástrojů, které je určeno široké veřejnosti, by pro účely definice „investičního poradenství“ ve směrnici 2014/65/EU nemělo být považováno za osobní doporučení. Vzhledem k rostoucímu počtu zprostředkovatelů, kteří poskytují osobní doporučení prostřednictvím distribučních kanálů, by mělo být objasněno, že doporučení, které bylo třeba i výlučně vydáno prostřednictvím distribučních kanálů, např. internetu, může být považováno za osobní doporučení. Proto mohou situace, kdy je např. elektronická korespondence použita k poskytnutí osobních doporučení určité osobě, a nikoli k poskytnutí informací široké veřejnosti, představovat investiční poradenství.

(15)

Obecné poradenství o určitém typu finančního nástroje se pro účely směrnice 2014/65/EU nepovažuje za investiční poradenství. Jestliže však investiční podnik poskytuje zákazníkovi obecné poradenství k určitému typu finančního nástroje a toto poradenství prezentuje tak, že je pro tohoto zákazníka vhodné nebo se opírá o posouzení zákazníkových poměrů, avšak toto poradenství ve skutečnosti pro zákazníka vhodné není nebo se o posouzení jeho poměrů neopírá, je pravděpodobné, že tento podnik jedná v rozporu s čl. 24 odst. 1 nebo 3 směrnice 2014/65/EU. Konkrétně podnik, který zákazníkovi takové poradenství poskytuje, pravděpodobně jedná v rozporu s čl. 24 odst. 1, který vyžaduje, aby jednal čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků. Podobně nebo v alternativním případě by takové poradenství pravděpodobně bylo v rozporu s čl. 24 odst. 3, který vyžaduje, aby informace určené investičním podnikem pro zákazníka byly korektní, jasné a neklamavé.

(16)

Na úkony investičního podniku, které slouží k přípravě na poskytnutí investiční služby nebo vykonání investiční činnosti, by se mělo pohlížet jako na nedílnou součást dané služby či činnosti. Patří sem například poskytování obecného poradenství zákazníkům či potenciálním zákazníkům investičním podnikem ještě před poskytnutím investičního poradenství či jiné investiční služby či činnosti nebo v jejich průběhu.

(17)

Poskytnutí obecného doporučení o obchodu s finančním nástrojem nebo s určitým typem finančního nástroje představuje poskytnutí doplňkové služby podle přílohy I oddílu B bodu 5 směrnice 2014/65/EU, a tudíž se na poskytnutí takového doporučení vztahuje směrnice 2014/65/EU a její ochranná ustanovení.

(18)

Aby bylo v Unii zaručeno objektivní a účinné uplatňování definice systematických internalizátorů v čl. 4 odst. 1 bodu 20 směrnice 2014/65/EU, měly by být blíže specifikovány použitelné stanovené mezní hodnoty pro účely toho, co představuje časté a systematické mimoburzovní obchodování (OTC) ve značném množství. Stanovené mezní hodnoty by měly být stanoveny na vhodné úrovni, aby se zaručilo, že mimoburzovní obchodování probíhající v rozsahu, jenž má významný vliv na tvorbu cen, spadá do vymezené působnosti, a zároveň aby se vyloučilo obchodování OTC, u něhož by vzhledem k jeho malému rozsahu bylo neúměrné vyžadovat, aby byla splněna povinnost dodržet požadavky na systematické internalizátory.

(19)

Podle směrnice 2014/65/EU by systematickému internalizátorovi nemělo být povoleno sdružovat nákupní a prodejní zájmy třetích stran způsobem, který je z funkčního hlediska stejný jako obchodní systém. Systematický internalizátor by neměl sestávat z interního systému párování, který provádí pokyny zákazníků na mnohostranné bázi, což je činnost, která vyžaduje povolení jakožto mnohostranný obchodní systém (MTF). Interní systém párování je v tomto kontextu systémem párování pokynů zákazníků, na jehož základě investiční podnik pravidelně, nikoli příležitostně, provádí obchody párováním pokynů na vlastní účet.

(20)

Z důvodů jasnosti a právní jistoty a s cílem zaručit jednotné uplatňování je vhodné vymezit doplňující ustanovení k definicím ve vztahu k algoritmickému obchodování, způsobům algoritmického obchodování s vysokou frekvencí a přímému elektronickému přístupu. Při automatizovaném obchodování se využívají různá technická opatření. Je důležité objasnit, jak mají být tato opatření kategorizována ve vztahu k definicím algoritmického obchodování a přímého elektronického přístupu. Procesy obchodování založené na přímém elektronickém přístupu se navzájem nevylučují s procesy, které zahrnují algoritmické obchodování nebo jeho dílčí segment, kterým je způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí. Do definice algoritmického obchodování včetně způsobu algoritmického obchodování s vysokou frekvencí tudíž může spadat také obchodování prováděné osobou, která má přímý elektronický přístup.

(21)

Algoritmické obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 39 směrnice 2014/65/EU by mělo zahrnovat i jiná opatření, jejichž prostřednictvím systém činí rozhodnutí, než jsou pouhá opatření k určení obchodního systému nebo systémů, kde by měl být předložen pokyn, a to v kterékoli fázi procesů obchodování včetně fáze zahájení, vytvoření, směrování či provádění pokynů. Proto by mělo být objasněno, že algoritmické obchodování, zahrnuje-li obchodování bez lidského zásahu nebo s omezeným lidským zásahem, by mělo označovat nikoli pouze automatické vytváření pokynů, ale také optimalizaci procesů automatizovaného provádění pokynů.

(22)

Algoritmické obchodování by mělo zahrnovat inteligentní systémy směrování pokynů, jestliže tyto přístroje využívají algoritmy k optimalizaci procesů provádění pokynů, které určují jiné parametry pokynu než systém nebo systémy, kde by měl být pokyn předložen. Algoritmické obchodování by nemělo zahrnovat automatizované systémy směrování pokynů, pokud takové přístroje, třebaže využívají algoritmy, určují pouze obchodní systém nebo systémy, kde by měl být pokyn předložen, aniž by měnily jakýkoli jiný parametr pokynu.

(23)

Měl by být důkladněji vymezen způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 směrnice 2014/65/EU, jenž představuje dílčí segment algoritmického obchodování, a to vymezením kritérií pro definici vysokého počtu zpráv během dne, jež zahrnují pokyny, kotace a jejich změny nebo zrušení. Použití absolutních množstevních prahových hodnot na základě počtu zpráv poskytuje právní jistotu, neboť podnikům a příslušným orgánům umožňuje posoudit individuální obchodní činnost podniků. Tyto prahové hodnoty by měly mít dostatečně obecnou úroveň a dostatečně široký rozsah, aby pokrývaly způsob obchodování s vysokou frekvencí včetně obchodování ve vztahu k jedinému nástroji a k několika nástrojům.

(24)

Jelikož se způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí používá převážně u likvidních nástrojů, měly by být do výpočtu vysokého počtu zpráv během dne zařazeny pouze nástroje, pro které existuje likvidní trh. Vzhledem k tomu, že způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí představuje dílčí segment algoritmického obchodování, do výpočtu počtu zpráv během dne by měly být zařazeny také zprávy podávané za účelem obchodování, které splňují kritéria čl. 17 odst. 4 směrnice 2014/65/EU. Aby se nezohlednila jiná obchodní činnost než způsoby algoritmického obchodování s vysokou frekvencí – a to s ohledem na znaky tohoto obchodování, jež jsou uvedeny v 61. bodě odůvodnění směrnice 2014/65/EU, především s ohledem na to, že toto obchodování obvykle provádějí obchodníci za použití svého vlastního kapitálu a propracované technologie k provedení tradičnějších obchodních strategií, jako je tvorba trhu nebo arbitráž – měly by být do výpočtu vysokého počtu zpráv během dne zahrnuty pouze zprávy podané za účelem obchodování na vlastní účet, a nikoli zprávy podané za účelem přijímání a předávání pokynů nebo za účelem provádění pokynů na účet zákazníků. Do výpočtu vysokého počtu zpráv během dne by však měly být zahrnuty zprávy podané jinými způsoby, které nevycházejí z obchodování na vlastní účet, jestliže celkově vzato a s přihlédnutím ke všem okolnostem je provedení daného způsobu strukturováno způsobem, který zamezuje tomu, aby byl pokyn proveden na vlastní účet, například předáváním pokynů mezi subjekty v rámci téže skupiny. Má-li být při určování toho, co představuje vysoký počet zpráv během dne, zohledněna totožnost skutečného zákazníka, měly by být z výpočtu vysokého počtu zpráv během dne poskytovatelů přímého elektronického přístupu vyloučeny zprávy, jejichž původcem jsou zákazníci těchto poskytovatelů.

(25)

Měla by být dále upřesněna definice přímého elektronického přístupu. Definice přímého elektronického přístupu by neměla zahrnovat žádnou jinou činnost, která přesahuje poskytnutí přímého přístupu na trh a sponzorovaného přístupu. Proto je třeba rozlišovat opatření, v jejichž rámci členové nebo účastníci obchodního systému elektronicky zprostředkovávají pokyny zákazníků, např. on-line makléřské služby, a opatření, v jejichž rámci mají zákazníci přímý elektronický přístup k obchodnímu systému.

(26)

V případě zprostředkování pokynů nemají předkladatelé pokynů dostatečnou kontrolu nad parametry opatření, která zajišťují přístup na trh, a zprostředkování by tudíž nemělo spadat do působnosti přímého elektronického přístupu. Opatření, která zákazníkům umožňují předávat pokyny investičnímu podniku v elektronickém formátu, např. on-line makléřské služby, by neměla být považována za opatření zajišťující přímý elektronický přístup, pokud zákazníci nemají možnost určit zlomek vteřiny, kde je pokyn zadán, a životnost pokynů v tomto časovém rámci.

(27)

Z působnosti definice přímého elektronického přístupu by měla být vyloučena opatření, jejichž prostřednictvím zákazník člena nebo účastníka obchodního systému včetně zákazníka přímých zákazníků organizovaných obchodních systémů (OTF) předkládá pokyny formou opatření k optimalizaci procesů provádění pokynů, která určují jiné parametry pokynu, než jakými jsou obchodní systém nebo systémy, v nichž by pokyn měl být předložen prostřednictvím inteligentního systému směrování pokynů, jenž je začleněn do infrastruktury poskytovatele, a nikoli do infrastruktury zákazníka, neboť zákazník poskytovatele nemůže kontrolovat čas předložení pokynu ani jeho životnost. Charakteristika přímého elektronického přístupu při využívání inteligentních systémů směrování pokynů by proto měla záviset na tom, zda je inteligentní systém směrování pokynů začleněn do systémů zákazníka, a nikoli systémů poskytovatele.

(28)

Pravidla provádění režimu, kterým se řídí organizační požadavky na investiční podniky poskytující investiční služby, případně doplňkové služby, a vykonávající investiční činnosti na profesionální bázi, jakož i na regulované trhy a poskytovatele služeb hlášení údajů, by měla být ve shodě s cílem, jejž sleduje směrnice 2014/65/EU. Měla by být navržena tak, aby zajišťovala vysokou úroveň integrity, odborné způsobilosti a řádných vztahů mezi investičními podniky a subjekty, které provozují regulované trhy, mnohostranné nebo organizované obchodní systémy, a měla by se uplatňovat jednotně.

(29)

Je nezbytné přesně stanovit konkrétní organizační požadavky a postupy pro investiční podniky poskytující takové služby a vykonávající takové činnosti. Zejména je zapotřebí stanovit přísné postupy v takových záležitostech, jako je zajišťování shody s předpisy, řízení rizik, vyřizování stížností, osobní obchody, externí zajišťování funkcí a zjišťování, řízení a sdělování střetů zájmů.

(30)

Organizační požadavky a podmínky vydávání povolení pro činnost investičních podniků by měly být formulovány v podobě sady pravidel, která zajistí jednotné uplatňování příslušných ustanovení směrnice 2014/65/EU. Je to nutné, aby se investičním podnikům zajistil rovný přístup na všechny trhy v Unii za rovnocenných podmínek a aby byly odstraněny překážky přeshraničních činností na poli investičních služeb spojené se schvalovacím řízením.

(31)

V pravidlech provádění režimu, jímž se řídí provozní podmínky pro poskytování investičních a doplňkových služeb a výkon investičních činností, by se měl promítat cíl, z něhož tento režim vychází. Tato pravidla by měla být navržena tak, aby zajistila vysokou úroveň ochrany investorů, která bude zajišťována jednotně prostřednictvím jednoznačných norem a požadavků, jimiž se budou řídit vztahy mezi investičním podnikem a jeho zákazníkem. Na druhé straně, co se týče ochrany investorů, a zejména poskytování informací investorům nebo požadování informací od nich, je třeba vzít v úvahu charakter dotyčného zákazníka či potenciálního zákazníka, tj. zda se jedná o zákazníka neprofesionálního, nebo profesionálního.

(32)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování různých příslušných ustanovení směrnice 2014/65/EU je nezbytné vytvořit pro investiční podniky harmonizovanou sadu organizačních požadavků a provozních podmínek.

(33)

Investiční podniky se velice liší svou velikostí, strukturou a charakterem své podnikatelské činnosti. Režim regulace by se měl této rozmanitosti přizpůsobit a současně ukládat určité základní regulatorní požadavky, které jsou vhodné pro všechny podniky. Regulované subjekty by měly plnit své nadřazené povinnosti a zformulovat a přijmout opatření, která nejlépe odpovídají jejich konkrétnímu charakteru a podmínkám.

(34)

Je vhodné stanovit společná kritéria pro posuzování toho, zda je investiční služba poskytována určitou osobou příležitostně v rámci její odborné činnosti, aby se zajistilo harmonizované a důsledné provádění výjimky udělené směrnicí 2014/65/EU. Výjimka by se měla použít pouze v případě, že má investiční služba vnitřní vazbu na hlavní oblast odborné činnosti a je této činnosti podřízena.

(35)

Organizačními požadavky stanovenými ve směrnici 2014/65/EU by neměly být dotčeny systémy zřízené podle vnitrostátního práva pro registraci nebo monitorování osob pracujících u investičních podniků ze strany příslušných orgánů nebo podniků.

(36)

Pro účely požadavku, aby investiční podnik vytvořil, prováděl a udržoval náležitou strategii řízení rizik, by mezi rizika týkající se činností, procesů a systémů podniku měla patřit rizika spojená s externím zajišťováním zásadních či důležitých funkcí. Tato rizika by měla zahrnovat rizika spojená se vztahem mezi podnikem a poskytovatelem služeb a také rizika hrozící tam, kde se externě zajišťované funkce více investičních podniků či jiných regulovaných subjektů soustřeďují v rukou omezeného počtu poskytovatelů služeb.

(37)

Skutečnost, že funkci řízení rizik a funkci zajišťování shody s předpisy vykonává tatáž osoba, nutně neohrožuje nezávislý výkon obou těchto funkcí. Podmínka, že by osoby pověřené funkcí zajišťování shody s předpisy neměly být zapojeny do výkonu jimi sledovaných funkcí, i podmínka, že odměna takových osob by neměla být určována způsobem, který bude pravděpodobně na újmu jejich objektivitě, nemusí být přiměřená v případě malých investičních podniků. Pro větší podniky by však tyto podmínky byly nepřiměřené pouze za výjimečných okolností.

(38)

Zákazníci nebo potenciální zákazníci by měli mít možnost vyjádřit nespokojenost s investičními službami, které jim poskytují investiční podniky, a to v zájmu ochrany investora, jakož i zajištění lepšího plnění povinností investičními podniky. Stížnosti zákazníků nebo potenciálních zákazníků by měly být vyřizovány účinně a nezávisle funkcí pro vyřizování stížností. V souladu se zásadou proporcionality by tuto funkci mohla plnit funkce zajišťování shody s předpisy.

(39)

Investiční podniky musejí shromažďovat a uchovávat informace o zákaznících a službách, které zákazníkům poskytují. Pokud uvedené požadavky zahrnují shromažďování a zpracování osobních údajů, mělo by být zajištěno dodržování práva na ochranu osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (4), které upravují zpracování osobních údajů prováděné při uplatňování tohoto nařízení. Zpracování osobních údajů prováděné Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) při uplatňování tohoto nařízení se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5).

(40)

Měla by být zavedena definice odměny, aby se zaručilo efektivní a jednotné uplatňování požadavků týkajících omezení možnosti střetu zájmů a výkon podnikatelské činnosti v oblasti odměňování, a tato definice by měla zahrnovat všechny formy finančních či nefinančních výhod nebo plateb poskytovaných přímo či nepřímo podniky příslušným osobám v rámci poskytování investičních či doplňkových služeb zákazníkům, např. hotovost, akcie, opce, zrušení úvěrů příslušným osobám při propuštění, příspěvky na důchodové pojištění, odměňování třetími stranami např. ve formě odměny za zhodnocení kapitálu, navýšení mzdy či povýšení, zdravotní pojištění, slevy nebo zvláštní dávky, štědré účty na výdaje nebo semináře v exotických destinacích.

(41)

Aby se zajistilo, že nebudou poškozeny zájmy zákazníků, měly by investiční podniky navrhovat a provádět politiky odměňování všech osob, které by mohly ovlivnit poskytovanou službu nebo chování podniku, včetně osob, které pracují v oddělení front-office, prodejců nebo jiných zaměstnanců, kteří se nepřímo podílejí na poskytování investičních nebo doplňkových služeb. Mezi příslušné osoby, na něž se vztahují pravidla odměňování, by měly být zahrnuty také osoby, které dohlížejí na prodejce, např. jejich přímí nadřízení, kteří mohou mít pobídky k tomu, aby vyvíjeli tlak na prodejce, nebo finanční analytici, jejichž dokumenty mohou prodejci použít k tomu, aby zákazníky přiměli k investičním rozhodnutím, či osoby, které vyřizují stížnosti nebo navrhují a vyvíjejí produkty. Mezi příslušné osoby by měli patřit také vázaní zástupci. Při určování výše odměn vázaných zástupců by podniky měly zohlednit jejich zvláštní status a příslušná vnitrostátní specifika. V takových případech by však politiky a postupy odměňování v daném podniku měly i tak definovat vhodná kritéria, která se použijí k posouzení výkonnosti příslušných osob, včetně kvalitativních kritérií, která budou tyto osoby podněcovat k tomu, aby jednaly v nejlepším zájmu zákazníka.

(42)

Pokud jsou prováděny po sobě následující osobní obchody jménem některé osoby v souladu s předem stanovenými instrukcemi této osoby a pokud tyto instrukce zůstanou v platnosti a nezměněné, povinnosti týkající se osobních obchodů by se neměly vztahovat samostatně na každý po sobě následující obchod. Podobně by se tyto povinnosti neměly vztahovat na ukončení či odvolání takových instrukcí za podmínky, že finanční nástroje již nabyté podle instrukcí nejsou zcizeny současně s ukončením nebo odvoláním instrukcí. Tyto povinnosti by se však měly vztahovat na osobní obchod nebo na zahájení po sobě následujících osobních obchodů prováděných jménem stejné osoby, jestliže se tyto instrukce změnily nebo byly vydány instrukce nové.

(43)

Příslušné orgány by neměly podmiňovat vydání povolení k poskytování investičních služeb či k výkonu investičních činností obecným zákazem externího zajišťování jedné či více zásadních nebo důležitých funkcí. Investičním podnikům by mělo být umožněno externí zajišťování takových funkcí, jestliže ujednání o jejich externím zajišťování, která podnik uzavře, splňují jisté podmínky.

(44)

Externí zajišťování investičních služeb nebo činností anebo zásadních a důležitých funkcí může představovat podstatnou změnu podmínek pro vydání povolení investičnímu podniku podle čl. 21 odst. 2 směrnice 2014/65/EU. Pokud mají být ujednání o externím zajištění plněna poté, co investiční podnik získal povolení podle hlavy II kapitoly I směrnice 2014/65/EU, měla by se tato ujednání ohlásit příslušnému orgánu, pokud to vyžaduje čl. 21 odst. 2 uvedené směrnice.

(45)

Okolnosti, na něž by se mělo pohlížet jako na okolnosti, jež vyvolávají střet zájmů, by se měly vztahovat na ty případy, kdy existuje střet mezi zájmy podniku nebo určitých osob s vazbami na podnik nebo skupiny daného podniku na jedné straně a povinností podniku vůči zákazníkovi, nebo mezi odlišnými zájmy dvou či více jeho zákazníků, vůči nimž je podnik vázán nějakou povinností. Nestačí, že podnik může získat nějakou výhodu, pokud to současně není možnou nevýhodou pro zákazníka, anebo že jeden zákazník, vůči němuž je podnik vázán povinností, může získat nějakou výhodu nebo se vyhnout ztrátě, aniž by to byla současně možná ztráta pro jiného takového zákazníka.

(46)

Střet zájmů by se měl regulovat, pouze pokud investiční podnik poskytuje investiční nebo doplňkovou službu. Pro tyto účely by nemělo být důležité, jaký má zákazník, jemuž je služba poskytována, status, tj. zda je neprofesionálním zákazníkem, profesionálním zákazníkem nebo způsobilou protistranou.

(47)

Při plnění své povinnosti vypracovat postupy k omezení možnosti střetu zájmů podle směrnice 2014/65/EU, která vyjmenovává okolnosti, jež představují nebo mohou vyvolat střet zájmů, by investiční podnik měl věnovat zvláštní pozornost investičnímu výzkumu a poradenství, obchodování na vlastní účet, operacím v oblasti správy portfolií a podnikových financí, včetně upisování nebo prodeje cenných papírů v rámci jejich nabídky a poskytování poradenství ohledně fúzí a akvizic. Taková zvláštní pozornost je zejména žádoucí, pokud podnik nebo osoba přímo nebo nepřímo spojená s podnikem kontrolou vykonává kombinaci dvou či více z těchto činností.

(48)

Investiční podniky by měly usilovat o zjišťování, prevenci a řízení střetů zájmů vznikajících v různých oblastech jejich předmětu podnikání a při činnostech jejich skupiny, a to podle komplexních postupů k omezení možnosti střetu zájmů. Ačkoli čl. 23 odst. 2 směrnice 2014/65/EU vyžaduje, aby byly zákazníkům sdělovány konkrétní střety zájmů, mělo by se jednat o poslední možnost, která se využije pouze v případech, kdy organizační a administrativní opatření zavedená investičním podnikem za účelem prevence a řízení střetů zájmů v souladu s čl. 23 odst. 1 směrnice 2014/65/EU nestačí k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů zákazníka bude zabráněno. Nadměrné spoléhání na sdělování střetů zájmů zákazníkům, aniž by bylo náležitě zváženo, jak lze střetům vhodně předcházet a jak je lze řídit, by nemělo být povoleno. Skutečnost, že investiční podnik sdělí střet zájmů zákazníkovi, by jej neměla zbavit povinnosti udržovat a uplatňovat účinná organizační a administrativní opatření, která vyžaduje čl. 16 odst. 3 směrnice 2014/65/EU.

(49)

Podniky by vždy měly dodržovat pravidla pro pobídky stanovená v článku 24 směrnice 2014/65/EU, a to i při poskytování služeb týkajících se umísťování. Tato ustanovení by měly zejména splňovat poplatky obdržené investičními podniky, které umísťují finanční nástroje emitované jejich investičním zákazníkům, a praktiky označované jako „laddering“ a „spinning“ by měly být považovány za nekalé praktiky.

(50)

Investiční výzkum by měl být podkategorií typu informací, které nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (6) (zneužívání trhu) definuje jako doporučení.

(51)

Opatření a mechanismy, které přijme investiční podnik za účelem řízení střetů zájmů, jež by mohly vznikat při tvorbě a šíření materiálu, který je prezentován jako investiční výzkum, by měly být dostatečné k tomu, aby ochránily objektivitu a nezávislost finančních analytiků a jimi vytvořeného investičního výzkumu. Tato opatření a mechanismy by měly zajistit, že finančním analytikům bude přiznána přiměřená míra nezávislosti na zájmech osob, jejichž povinnosti či obchodní zájmy lze důvodně považovat za rozporné se zájmy osob, mezi nimiž je investiční výzkum rozšiřován.

(52)

Mezi osoby, jejichž povinnosti či obchodní zájmy lze důvodně považovat za rozporné se zájmy osob, mezi nimiž je investiční výzkum rozšiřován, by měli patřit pracovníci útvaru podnikových financí a osoby zapojené do prodeje a obchodování jménem zákazníků nebo jménem podniku.

(53)

Mezi výjimečné okolnosti, za nichž finanční analytici a další osoby s vazbou na investiční podnik, kteří se účastní produkce investičního výzkumu, smějí s předchozím písemným souhlasem provádět osobní obchody s nástroji, jichž se výzkum týká, by měly patřit takové okolnosti, v nichž finanční analytik či jiná osoba musí likvidovat pozici z osobních důvodů spojených s finančními nesnázemi.

(54)

Poplatky, provize a peněžní či nepeněžní výhody, jež podnik provádějící investiční výzkum obdrží od třetí strany, by měly být přijatelné pouze tehdy, jsou-li poskytnuty v souladu s požadavky čl. 24 odst. 9 směrnice 2014/65/EU a článku 13 směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 (7).

(55)

Pojem šíření investičního výzkumu mezi zákazníky či mezi veřejností by neměl zahrnovat šíření výlučně jen mezi osobami v rámci skupiny investičního podniku. Za aktuální doporučení by se měla považovat taková doporučení, která jsou obsažena v investičním výzkumu, který nebyl stažen ani nezastaral. Na podstatnou změnu investičního výzkumu vyprodukovaného třetí stranou by se měly vztahovat stejné požadavky jako na produkci výzkumu.

(56)

Finanční analytici by se neměli zapojovat do jiných činností než do přípravy investičního výzkumu, pokud by takové zapojení bylo neslučitelné se zachováním jejich objektivity. Tyto činnosti zahrnují účast na činnostech investičního bankovnictví, jako jsou služby v oblasti podnikových financí a upisování, účast na akcích, jimiž se podnik uchází o nové zakázky, nebo na turné propagujících nové emise finančních nástrojů, nebo jakékoli jiné formy účasti na přípravách propagace emitenta.

(57)

Vzhledem ke specifickým rysům služeb týkajících se upisování a umísťování a k možnosti, že v souvislosti s těmito službami dojde ke střetu zájmů, by toto nařízení mělo stanovit podrobnější a potřebám přizpůsobené požadavky. Tyto požadavky by zejména měly zajistit, že je proces upisování a umísťování řízen způsobem, jenž respektuje zájmy různých aktérů. Investiční podniky by měly zaručit, že jejich vlastní zájmy nebo zájmy jejich dalších zákazníků nepatřičně neovlivňují kvalitu služeb poskytovaných zákazníkovi emitentovi. Taková opatření by měla být zákazníkovi vysvětlena a měly by mu být poskytnuty další relevantní informace o nabídkovém procesu, než podnik přistoupí na to, že nabídku provede.

(58)

Investiční podniky, které provozují činnosti týkající se upisování nebo umísťování, by měly mít zavedena odpovídající opatření, aby zajistily, že proces oceňování včetně tvorby portfolia nepoškozuje zájmy emitenta.

(59)

Proces umísťování, při němž investiční firma uplatňuje úsudek o alokaci emise, je založen na konkrétních skutečnostech a okolnostech daných opatření, což vyvolává obavy ohledně střetu zájmů. Podnik by měl mít zavedeny účinné organizační požadavky, jimiž zajistí, že alokace provedené v rámci umísťování nepovedou k tomu, že je zájem podniku kladen nad zájmy zákazníka emitenta nebo že jsou zájmy jednoho investičního zákazníka kladeny nad zájmy jiného investičního zákazníka. Podniky by zejména měly jasně vymezit proces vypracovávání doporučení ohledně alokace v rámci zásad alokace.

(60)

Požadavky, které ukládá toto nařízení, včetně požadavků týkajících se osobních obchodů, nakládání s poznatky investičního výzkumu a produkce a šíření investičního výzkumu, by se měly uplatňovat, aniž by jimi byly dotčeny požadavky směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 a jejich příslušná prováděcí opatření.

(61)

Toto nařízení stanoví požadavky na informace určené zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům včetně propagačních sdělení, aby se zajistilo, že tyto informace jsou v souladu s čl. 24 odst. 3 směrnice 2014/65/EU korektní, jasné a neklamavé.

(62)

Nic v tomto nařízení nevyžaduje, aby příslušné orgány schvalovaly obsah a formu propagačních sdělení. Na druhé straně jim v tom však nebrání, pokud se takové předběžné schválení týká pouze povinnosti vyplývající ze směrnice 2014/65/EU, která stanoví, že informace pro zákazníky nebo potenciální zákazníky, včetně propagačních sdělení, by měly být korektní, jasné a neklamavé.

(63)

Je třeba stanovit požadavky na informace, které vezmou v úvahu status zákazníka, jenž je neprofesionálním nebo profesionálním zákazníkem či způsobilou protistranou. Cílem směrnice 2014/65/EU je zajistit přiměřenou rovnováhu mezi ochranou investorů a informačními povinnostmi, které se vztahují na investiční podniky. Za tímto účelem je vhodné stanovit vůči profesionálním zákazníkům méně přísné konkrétní požadavky na informace než vůči zákazníkům neprofesionálním.

(64)

Investiční podniky by měly zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům poskytovat nezbytné informace o povaze finančních nástrojů a rizicích spojených s investováním do těchto nástrojů, aby jejich zákazníci byli řádně informováni. Míra podrobnosti těchto informací se může lišit podle toho, zda je zákazník profesionální, či neprofesionální, a podle povahy a rizikového profilu nabízených finančních nástrojů, vždy by však měly obsahovat veškeré důležité prvky. Členské státy mohou stanovit přesné podmínky nebo obsah popisu rizik požadovaného tímto nařízením, a to s ohledem na požadavky týkající se informací, které jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (8).

(65)

Podmínky, které musejí splnit korektní, jasné a neklamavé informace investičních podniků určené zákazníkům a potenciálním zákazníkům, by se měly na sdělení určená neprofesionálním či profesionálním zákazníkům uplatnit způsobem, který je vhodný a přiměřený, přičemž by se měly zohlednit například komunikační prostředky a informace, které má sdělení zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům předat. Zejména by nebylo vhodné uplatňovat tyto podmínky na propagační sdělení sestávající pouze z jednoho či několika následujících prvků: názvu podniku, loga či jiného obrazového symbolu spojeného s podnikem, kontaktního místa a údaj o druzích investičních služeb, které podnik poskytuje.

(66)

Aby se zlepšila soudržnost informací, které investoři dostávají, měly by investiční podniky zajistit, že informace poskytované každému ze zákazníků jsou prezentovány jednotně ve stejném jazyce ve všech formách informačních a propagačních materiálů poskytnutých tomuto zákazníkovi. To by však nemělo znamenat, že podniky budou muset překládat prospekty připravené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (9) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (10), které poskytují zákazníkům.

(67)

Aby se zajistila korektní a vyvážená prezentace výhod a rizik, měly by investiční podniky při uvádění výčtu potenciálních výhod služby nebo finančního nástroje vždy uvádět jasnou a výraznou zmínku o všech relevantních rizicích včetně nevýhod a slabých stránek.

(68)

Informace by měly být považovány za klamavé, jestliže mají sklon klamat osobu nebo osoby, jimž jsou určeny nebo které je pravděpodobně obdrží, a to bez ohledu na to, zda osoba, která informace poskytuje, tyto informace považuje za klamavé nebo má v úmyslu, aby klamavými byly.

(69)

V případech, kdy je investiční podnik povinen poskytnout informace zákazníkovi před poskytnutím služby, by se na jednotlivé obchody s týmž typem finančního nástroje nemělo pohlížet jako na poskytnutí nové či odlišné služby.

(70)

Podrobné informace o tom, zda je investiční poradenství poskytováno nezávisle, o obecné nebo omezené analýze různých typů nástrojů a o použitém výběrovém procesu by měly zákazníkům pomoci posoudit rozsah poskytnutého poradenství. Zákazníkům by měly být poskytovány dostatečně podrobné údaje o počtu finančních nástrojů, které podniky podrobily analýze. Počet a rozmanitost finančních nástrojů, které mají být zváženy a u nichž se nejedná o nástroje, které poskytuje investiční podnik nebo subjekty, které jsou mu blízké, by měly být přiměřené rozsahu poradenství, jež má být poskytnuto, a preferencím a potřebám zákazníka. Avšak bez ohledu na rozsah poskytovaných služeb by měly být všechny posudky založeny na odpovídajícím počtu finančních nástrojů dostupných na trhu, aby bylo možné patřičně zvážit, jaké trh nabízí alternativy.

(71)

Rozsah nezávislého poradenství poskytovaného investičními podniky by se mohl pohybovat od obecného poradenství po poradenství odborné a konkrétní. Aby se zajistilo, že rozsah poradenství umožňuje korektně a vhodně porovnat různé finanční nástroje, měli by investiční poradci, kteří se specializují na určité kategorie finančních nástrojů a soustředí se na kritéria, která nejsou založena na technické struktuře nástroje jako takové, např. na „ekologické“ či „etické“ investice, splňovat určité podmínky, jestliže se prezentují jako nezávislí poradci.

(72)

Bude-li stejnému poradci umožněno, aby poskytoval jak nezávislé, tak nikoli nezávislé poradenství, zákazníci by mohli být zmateni. Aby se zajistilo, že zákazníci rozumějí povaze a základu poskytnutého investičního poradenství, měly by být rovněž vymezeny určité organizační požadavky.

(73)

Pokud investiční podnik poskytne zákazníkovi kopii prospektu, který byl vypracován a zveřejněn v souladu se směrnicí 2003/71/ES, nemělo by se mít za to, že tento podnik poskytl zákazníkovi informace pro účely podmínek pro výkon činnosti (provozních podmínek) podle směrnice 2014/65/EU, které se týkají kvality a obsahu takových informací, jestliže daný podnik není podle uvedené směrnice zodpovědný za informace uvedené v prospektu.

(74)

Směrnice 2014/65/EU posiluje povinnosti investičních podniků zveřejnit informace o všech nákladech a poplatcích a rozšiřuje tyto povinnosti na vztahy s profesionálními zákazníky a způsobilými protistranami. Aby se zajistilo, že je tato větší transparentnost u nákladů a poplatků přínosná pro všechny kategorie zákazníků, mělo by být investičním podnikům v určitých situacích povoleno, aby se při poskytování investičních služeb profesionálním zákazníkům nebo způsobilým protistranám s těmito zákazníky dohodly, že omezí podrobné požadavky stanovené v tomto nařízení. To by však nemělo vést k tomu, že nebudou uplatněny povinnosti uložené investičním podnikům podle čl. 24 odst. 4 směrnice 2014/65/EU. V tomto ohledu by investiční podniky měly profesionální zákazníky informovat o všech nákladech a poplatcích dle tohoto nařízení, jestliže poskytují služby v oblasti investičního poradenství nebo správy portfolií nebo – bez ohledu na poskytovanou investiční službu – v případě, že dotčené finanční nástroje zahrnují derivát. Investiční podniky by rovněž měly informovat způsobilé protistrany o všech nákladech a poplatcích, které jsou vymezeny v tomto nařízení, jestliže dotčený finanční nástroj bez ohledu na poskytovanou investiční službu zahrnuje derivát a má být distribuován jejich zákazníkům. Avšak v jiných případech se mohou investiční podniky při poskytování investičních služeb profesionálním zákazníkům nebo způsobilým protistranám např. dohodnout, že na žádost dotčeného zákazníka neposkytnou ilustraci, která znázorňuje souhrnný dopad nákladů na výnos, nebo údaje o související měně a použitelných směnných kurzech a nákladech, je-li kterákoli část celkových nákladů a poplatků vyjádřena v cizí měně.

(75)

S ohledem na nadřazenou povinnost jednat v nejlepším zájmu zákazníků a na to, že je důležité předem informovat zákazníky o všech nákladech a poplatcích, které vzniknou, by měl odkaz na doporučené finanční nástroje nebo nástroje uváděné na trh obsahovat zejména investiční podniky, které poskytují službu investičního poradenství nebo správy portfolií, a podniky, které v rámci poskytování investičních nebo doplňkových služeb zákazníkům poskytují obecná doporučení ohledně finančních nástrojů nebo určité finanční nástroje propagují. Tak by tomu mělo být např. v případě investičních podniků, které uzavřely dohody o distribuci nebo umístění s tvůrcem produktu nebo emitentem.

(76)

V souladu s nadřazenou povinností jednat v nejlepším zájmu zákazníků a s ohledem na povinnosti, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů Unie, jež regulují určité finanční nástroje (zejména podílové jednotky v subjektech kolektivního investování a strukturované retailové investiční produkty a pojistné produkty s investiční složkou (produkty s investiční složkou)), by investiční podniky měly ve všech případech, kdy jsou podle právních předpisů Unie povinny poskytovat zákazníkům informace o nákladech spojených s finančním nástrojem, zveřejnit a v souhrnné podobě uvést všechny náklady a poplatky včetně nákladů spojených s finančním nástrojem.

(77)

Pokud investiční podniky neuvedly finanční nástroj na trh nebo jej nedoporučily nebo pokud podle práva Unie nemusejí zákazníkům poskytnout informace o nákladech spojených s finančním nástrojem, nemusejí být s to zohlednit veškeré náklady spojené s daným finančním nástrojem. Dokonce i v těchto zbytkových případech by investiční podniky měly zákazníky předem informovat o všech nákladech a poplatcích spojených s danou investiční službou a o pořizovací ceně příslušného finančního nástroje. Kromě toho by investiční podniky měly plnit všechny další povinnosti, pokud jde o poskytování odpovídajících informací o rizicích příslušných finančních nástrojů, a to v souladu s čl. 24 odst. 4 písm. b) směrnice 2014/65/EU, nebo pokud jde o to, aby zákazníkům následně poskytovaly v souladu s čl. 25 odst. 6 směrnice 2014/65/EU odpovídající zprávy o poskytovaných službách, včetně nákladových položek.

(78)

Aby se zajistilo, že zákazníci mají povědomí o veškerých nákladech a poplatcích, které vzniknou, jakož i o hodnocení takovýchto informací a srovnání s různými finančními nástroji a investičními službami, měly by investiční podniky poskytovat zákazníkům jasné a srozumitelné informace o všech nákladech a poplatcích s dostatečným předstihem předtím, než jim poskytnou služby. Předběžné informace o nákladech spojených s finančním nástrojem nebo doplňkovou službou lze poskytovat na základě předpokládané částky investice. Náklady a poplatky sdělené zákazníkovi by však měly představovat náklady, které by zákazníkovi skutečně vznikly na základě předpokládané částky investice. Pokud například investiční podnik nabízí škálu průběžných služeb a s každou službou jsou spojeny jiné poplatky, měl by podnik sdělovat poplatky spojené se službou, k jejímuž odběru se zákazník přihlásil. V případě následného sdělení by informace o nákladech a poplatcích měly odrážet skutečnou částku investice zákazníka v okamžiku sdělení.

(79)

Aby se zajistilo, že investoři obdrží informace o všech nákladech a poplatcích podle čl. 24 odst. 4 směrnice 2014/65/EU, mělo by být související tržní riziko vnímáno jako riziko, které souvisí pouze se změnami hodnoty investovaného kapitálu, které byly přímo způsobeny změnami hodnoty podkladových aktiv. Do požadovaného souhrnného údaje o nákladech a poplatcích by proto měly být rovněž zařazeny transakční náklady a průběžné poplatky za finanční nástroje, jež by měly být odhadnuty na základě podložených předpokladů, k nimž se připojí vysvětlení, že dané odhady vycházejí z předpokladů a mohou se odchylovat od nákladů a poplatků, které skutečně vzniknou. V zájmu téhož cíle, tedy úplného informování, by z povinnosti poskytovat informace o nákladech a poplatcích neměly být vyloučeny postupy, kdy dochází k „nettingu“ nákladů. Informování zákazníka o nákladech a poplatcích se opírá o zásadu, že by měl být zákazník informován o každém rozdílu mezi cenou pozice pro podnik a příslušnou cenou pro zákazníka včetně přirážek a srážek.

(80)

Investiční podniky by měly v souhrnné podobě vyjadřovat (agregovat) všechny náklady a poplatky v souladu s čl. 24 odst. 4 směrnice 2014/65/EU a poskytovat zákazníkům informace o celkových nákladech vyjádřené jako peněžní částka i jako procentní podíl, a navíc by jim mělo být povoleno, aby zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům poskytovaly samostatné údaje tvořené souhrnnými počátečními náklady a poplatky, souhrnnými průběžnými náklady a poplatky a souhrnnými výstupními náklady.

(81)

Investiční podniky, které distribuují finanční nástroje, o nichž jsou informace o nákladech a poplatcích nedostatečné, by měly své zákazníky informovat rovněž o těchto nákladech, jakož i o všech dalších nákladech a souvisejících poplatcích spojených s poskytováním investičních služeb ve vztahu k těmto nástrojům, aby se ochránilo právo zákazníků na plné informování o nákladech a poplatcích. Tak by tomu bylo v případě investičních podniků, které distribuují podílové jednotky subjektů kolektivního investování, u nichž např. správcovská společnost SKIPCP neposkytla informace o transakčních nákladech. V takových případech by investiční podniky měly se správcovskými společnostmi SKIPCP navázat kontakt a relevantní informace od nich získat.

(82)

Aby bylo možné poskytovat zákazníkům transparentnější informace o nákladech spojených s jejich investicemi a o výkonnosti jejich investic ve vztahu k relevantním nákladům a poplatkům v průběhu času, měly by být zákazníkům pravidelně poskytovány následné informace také v případech, kdy investiční podniky měly nebo mají trvalý vztah se zákazníkem v průběhu roku. Následné informování o všech relevantních nákladech a poplatcích by mělo probíhat personalizovanou formou. Následné pravidelné informování může vycházet ze stávajících povinností podávat zprávy, jež mají např. podniky, které provádějí jiné pokyny než v rámci správy portfolií, které provádějí správu portfolií nebo které drží finanční nástroje či peněžní prostředky zákazníka.

(83)

K informacím, které musí investiční podnik poskytovat zákazníkům o nákladech a souvisejících poplatcích, patří informace o platebních ujednáních nebo plnění podle dohody o poskytování investičních služeb, případně jiné dohody o nabízeném finančním nástroji. Za tím účelem budou platební ujednání relevantní obecně v případech, kdy je smlouva o finančním nástroji ukončena vypořádáním v hotovosti. Ujednání o plnění budou relevantní obecně v případě, kdy při ukončení smlouvy finanční nástroj vyžaduje dodání akcií, dluhopisů, opčního listu, drahého kovu či jiného nástroje nebo komodity.

(84)

Je nutné zavést odlišné požadavky na posouzení vhodnosti podle čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/65/EU a na posouzení přiměřenosti podle čl. 25 odst. 3 uvedené směrnice. Tato posouzení se liší svým záběrem v závislosti na investičních službách, jichž se týkají, jakož i svými funkcemi a charakteristikami.

(85)

Investiční podniky by měly ve zprávě o vhodnosti uvést informace o tom, zda doporučené služby nebo nástroje budou pravděpodobně vyžadovat, aby neprofesionální zákazník žádal o pravidelný přezkum jejich opatření, a měly by zákazníka na tyto informace upozornit. To zahrnuje situace, kdy zákazník pravděpodobně bude potřebovat poradenství, aby portfolio investic znovu uvedl do souladu s původní doporučenou alokací, jestliže existuje pravděpodobnost, že by se portfolio mohlo odchýlit od cílové alokace aktiv.

(86)

Aby se zohlednil tržní vývoj a zajistila stejná úroveň ochrany investorů, mělo by být objasněno, že by investiční podniky měly zůstat odpovědné za posuzování vhodnosti v případech, kdy jsou služby investičního poradenství nebo správy portfolií zcela či zčásti poskytovány prostřednictvím automatizovaného či částečně automatizovaného systému.

(87)

V souladu s požadavkem na posouzení vhodnosti podle čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/65/EU by rovněž mělo být objasněno, že by investiční podniky měly provádět posouzení vhodnosti nejen ve vztahu k doporučením koupit finanční nástroj, ale u všech rozhodnutí o tom, zda obchodovat, včetně rozhodnutí o tom, zda koupit, držet nebo prodat investici, či nikoli.

(88)

Pro účely čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/65/EU může být obchod pro zákazníka nebo potenciálního zákazníka nevhodný kvůli rizikům, která s sebou související finanční nástroj nese, typu obchodu, zvláštním vlastnostem pokynu nebo četnosti obchodování. Série obchodů, které mohou být vhodné, když se posuzují samostatně, může být nevhodná, jestliže se doporučení vydává nebo rozhodnutí obchodovat přijímá s takovou četností, která není v nejlepším zájmu zákazníka. V případě správy portfolií by obchod mohl být nevhodný rovněž tehdy, kdyby v jeho důsledku vzniklo nevhodné portfolio.

(89)

Na doporučení či žádost nebo radu správce portfolia zákazníkovi v tom smyslu, aby zákazník tomuto správci dal nebo změnil pověření, v němž jsou vymezeny limity správcova volného uvážení, je třeba pohlížet jako na doporučení uvedené v čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/65/EU.

(90)

Aby se zaručila právní jistota a aby zákazníci mohli lépe pochopit povahu poskytovaných služeb, měly by investiční podniky, které zákazníkům poskytují investiční nebo doplňkové služby, uzavřít se zákazníkem základní písemnou dohodu, v níž budou vymezena základní práva a povinnosti podniku a zákazníka.

(91)

Toto nařízení by od příslušných orgánů nemělo vyžadovat, aby schvalovaly obsah základní dohody mezi investičním podnikem a jeho zákazníky. Stejně tak by jim v tom nemělo bránit, pokud toto schválení vychází pouze z dodržení povinností podniku stanovených ve směrnici 2014/65/EU jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků a zdokumentovat práva a povinnosti investičního podniku a jeho zákazníků, jakož i další podmínky, za nichž podniky poskytují služby svým zákazníkům.

(92)

Záznamy, které musí investiční podnik vést, je třeba přizpůsobit typu podnikatelské činnosti a škále prováděných investičních služeb a činností s tou podmínkou, že jsou splněny evidenční povinnosti, resp. povinnosti vedení záznamů uvedené ve směrnici 2014/65/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (11), nařízení (EU) č. 596/2014, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU (12) a tomto nařízení a že jsou příslušné orgány schopny plnit své úkoly ohledně dohledu a provádět vymáhací opatření s cílem zaručit jak ochranu investorů, tak integritu trhu.

(93)

Vzhledem k významu zpráv a pravidelných sdělení pro všechny zákazníky a s ohledem na rozšíření působnosti čl. 25 odst. 6 směrnice 2014/65/EU na vztah se způsobilými protistranami by se požadavky ohledně podávání zpráv stanovené v tomto nařízení měly vztahovat na všechny kategorie zákazníků. S ohledem na povahu interakcí se způsobilými stranami by investičním podnikům mělo být povoleno, aby uzavíraly dohody, které určí jiný specifický obsah a načasování podávání zpráv, než jaké se vztahují na neprofesionální a profesionální zákazníky.

(94)

V případech, kdy investiční podnik poskytuje služby správy portfolií a musí v této souvislosti poskytovat zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům informace o typech finančních nástrojů, které se mohou stát součástí zákazníkova portfolia, a o typech obchodů, jež se mohou s takovými nástroji provádět, by se mělo zvlášť uvést, zda bude investiční podnik pověřen k investování do finančních nástrojů, které nejsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích, do derivátů nebo do nelikvidních nástrojů či do nástrojů s vysokou volatilitou, anebo uskutečňovat prodeje na krátko, nákupy za půjčené prostředky, obchody zajišťující financování (securities financing transactions, SFT) či jakékoli obchody zahrnující platby marží, složení kolaterálu nebo kurzové riziko.

(95)

Zákazníci by měli být informováni o výkonnosti svého portfolia a o znehodnocení svých počátečních investic. V případě správy portfolií by tato aktivační událost měla být stanovena na znehodnocení ve výši 10 % a poté na násobky 10 % celkové hodnoty portfolia a neměla by se vztahovat na jednotlivé účasti.

(96)

Pro účely povinností podávat zprávy v souvislosti se správou portfolií by měl obchod s podmíněným závazkem zahrnovat skutečný nebo potenciální závazek pro zákazníka, jenž přesahuje náklady na pořízení nástroje.

(97)

Pro účely ustanovení, která upravují podávání zpráv zákazníkům, se má za to, že odkazem na typ pokynu se rozumí odkaz na jeho status jakožto limitní pokyn, tržní pokyn či jiný specifický typ pokynu.

(98)

Pro účely ustanovení, která upravují podávání zpráv zákazníkům, se má za to, že odkazem na povahu pokynu se rozumí odkaz na pokyn k upisování cenných papírů nebo k využití opce či podobný pokyn zákazníka.

(99)

Při stanovení zásad provádění pokynů v souladu s čl. 27 odst. 4 směrnice 2014/65/EU by investiční podnik měl určit relativní význam faktorů uvedených v čl. 27 odst. 1 uvedené směrnice, anebo alespoň zavést proces, s jehož pomocí relativní význam těchto faktorů určí, aby byl schopen dosáhnout nejlepšího možného výsledku pro své zákazníky. V zájmu uplatnění těchto zásad by investiční podnik měl zvolit taková místa provádění pokynů, která mu umožňují při provádění pokynů zákazníků trvale dosahovat nejlepšího možného výsledku. Za účelem plnění právní povinnosti nejlepšího způsobu provedení nebudou investiční podniky při uplatňování kritérií nejlepšího způsobu provedení vůči profesionálním zákazníkům zpravidla používat v případě obchodů zajišťujících financování (securities financing transactions, SFT) tatáž místa provádění pokynů jako v případě jiných obchodů. SFT totiž slouží jako zdroj financování spojený se závazkem, že dlužník vrátí k budoucímu datu rovnocenné cenné papíry, a zpravidla jsou protistranami vymezovány na dvoustranné bázi před provedením pokynu. Volba míst provádění pokynů je v případě SFT tudíž omezenější než v případě jiných obchodů, neboť závisí na zvláštních podmínkách, jež si protistrany předem vymezí, a na tom, zda je po daných finančních nástrojích na daných místech provádění pokynů dána konkrétní poptávka. Zásady provádění pokynů, jež investiční podniky zavádějí, by tudíž měly přihlížet ke zvláštním znakům SFT a měly by místa provádění pokynů pro SFT uvádět samostatně. Investiční podnik by měl své zásady provádění pokynů uplatnit na pokyn každého zákazníka, který provádí, s cílem dosáhnout pro tohoto zákazníka nejlepší možný výsledek v souladu s těmito zásadami.

(100)

Aby se zajistilo, že investiční podniky, které předávají nebo zadávají pokyny zákazníků k provádění jiným subjektům, jednají v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků v souladu s čl. 24 odst. 1 směrnice 2014/65/EU a s čl. 24 odst. 4 směrnice 2014/65/EU s cílem poskytovat zákazníkům relevantní informace o podniku a jeho službách, měly by investiční podniky zákazníkům poskytovat pro každý druh finančního nástroje relevantní informace o pěti nejlepších subjektech, kterým předávají nebo zadávají pokyny zákazníků, a poskytnout zákazníkům informace o kvalitě provedení v souladu s čl. 27 odst. 6 směrnice 2014/65/EU a příslušnými prováděcími opatřeními. Investiční podniky, jež pokyny předávají či zadávají k provedení jiným subjektům, si mohou k tomuto účelu zvolit jediný subjekt pouze v případě, jsou-li s to prokázat, že jim to umožňuje trvale dosahovat pro své zákazníky nejlepšího možného výsledku, a mohou-li důvodně předpokládat, že jim zvolený subjekt umožní dosahovat pro zákazníky výsledků, které jsou přinejmenším stejně dobré jako výsledky, které by mohly důvodně předpokládat v případě, že by pro účely provádění pokynů využívali alternativních subjektů. Tento důvodný předpoklad by měl být podložen relevantními daty zveřejněnými v souladu s článkem 27 směrnice 2014/65/EU anebo interní analýzou, kterou tyto investiční podniky provedou.

(101)

Aby se zajistilo, že investiční podnik při provádění pokynu neprofesionálního zákazníka, k němuž tento zákazník nevydal konkrétní instrukce, dosáhne pro tohoto zákazníka nejlepšího možného výsledku, měl by tento podnik vzít v úvahu všechny faktory, které mu umožní zajistit nejlepší možný výsledek co do celkového protiplnění představovaného cenou finančního nástroje a náklady na provedení pokynu. Rychlost, pravděpodobnost provedení a vypořádání, objem a povaha pokynu, tržní dopad, případně další implicitní transakční náklady mohou dostat přednost před bezprostředními aspekty ceny a nákladů pouze tehdy, když jsou zapotřebí k zajištění nejlepšího možného výsledku pro neprofesionálního zákazníka z hlediska celkového protiplnění.

(102)

Pokud investiční podnik provádí pokyn podle konkrétních instrukcí zákazníka, mělo by se na něj pohlížet tak, že splnil svou povinnost nejlepšího způsobu provedení, pouze pokud jde o tu část nebo tu stránku pokynu, které se týkají instrukce zákazníka. Skutečnost, že zákazník zadal konkrétní instrukce, které se týkají jedné části nebo jedné stránky pokynu, by nemělo být vykládáno jako osvobození investičního podniku od jeho povinnosti nejlepšího způsobu provedení ve vztahu k jiným částem či jiným stránkám pokynu zákazníka, které těmito instrukcemi nejsou pokryty. Investiční podnik by neměl nabádat zákazníka, aby ho instruoval k provedení pokynu určitým způsobem tak, že zákazníkovi výslovně uvede nebo implicitně navrhne obsah instrukce, pokud by podnik měl rozumně vědět, že instrukce v tomto smyslu mu pravděpodobně nedovolí dosáhnout pro daného zákazníka nejlepšího možného výsledku. To by však nemělo bránit podniku v tom, aby vyzval zákazníka k volbě mezi dvěma či více konkrétními obchodními systémy za podmínky, že tyto systémy jsou v souladu se zásadami provádění pokynů, které podnik zavedl.

(103)

Obchoduje-li investiční podnik se zákazníky na vlastní účet, mělo by to být považováno za provádění pokynů zákazníků, a tudíž by toto obchodování mělo podléhat požadavkům stanoveným ve směrnici 2014/65/EU a v tomto nařízení, zejména povinnosti zajistit nejlepší způsob provedení. Předloží-li však investiční podnik zákazníkovi kotaci, kterou by splnil své povinnosti podle čl. 27 odst. 1 směrnice 2014/65/EU, jestliže by současně s předložením kotace provedl příslušný pokyn, pak by měl splnit tytéž povinnosti i v případě, že příslušný pokyn provede až poté, co zákazník kotaci akceptuje, za podmínky, že kotace není při zohlednění měnících se tržních podmínek a doby mezi její nabídkou a akceptací zjevně zastaralá.

(104)

Povinnost zajistit při provádění pokynů zákazníka nejlepší možný výsledek se týká všech typů finančních nástrojů. Vzhledem k rozdílům ve struktuře trhů nebo finančních nástrojů však může být obtížné stanovit a uplatnit jednotnou normu a postup nejlepšího způsobu provedení, které by platily pro všechny druhy nástrojů. Povinnost nejlepšího způsobu provedení by se tedy měla uplatňovat způsobem, který zohledňuje různé okolnosti spojené s provedením pokynů týkajících se určitých typů finančních nástrojů. Například obchody, v nichž jde o nestandardní OTC finanční nástroj a které zahrnují jedinečný smluvní vztah uzpůsobený poměrům, v nichž se nachází zákazník a investiční podnik, nemusejí být pro účely nejlepšího způsobu provedení srovnatelné s obchody, v nichž jde o akcie obchodované přes centralizovaná místa provádění pokynů. Vzhledem k tomu, že povinnost nejlepšího způsobu provedení platí pro všechny finanční nástroje bez ohledu na to, zda jsou obchodovány v obchodním systému nebo na mimoburzovním trhu, měly by investiční podniky shromažďovat relevantní údaje o trhu s cílem zkontrolovat, zda je cena nabízená zákazníkovi na mimoburzovním trhu korektní a splňuje povinnost nejlepšího způsobu provedení.

(105)

Ustanovení tohoto nařízení upravující zásady provádění pokynů by se neměla dotýkat obecné povinnosti investičního podniku podle čl. 27 odst. 7 směrnice 2014/65/EU sledovat účinnost svých opatření a zásad provádění pokynů a pravidelně vyhodnocovat místa provádění pokynů uvedená v zásadách provádění pokynů.

(106)

Toto nařízení by nemělo vyžadovat zdvojování úsilí, pokud jde o povinnost nejlepšího způsobu provedení na straně investičního podniku, který v rámci svých služeb přijme a předá pokyn nebo zajišťuje správu portfolií, a na straně investičního podniku, jemuž prvně zmíněný investiční podnik předává své pokyny k provedení.

(107)

Povinnost nejlepšího způsobu provedení podle směrnice 2014/65/EU od investičních podniků vyžaduje, aby přijaly veškerá dostatečná opatření k tomu, aby dosáhly nejlepšího možného výsledku pro své zákazníky. Kvalita provedení pokynů, do níž patří i takové aspekty, jako je rychlost a pravděpodobnost provedení (např. míra provedení), ale také dostupnost a výskyt cenového zlepšení, je důležitým faktorem nejlepšího způsobu provedení. Dostupnost, srovnatelnost a konsolidace údajů o kvalitě provádění pokynů, které poskytují různá místa provádění pokynů, hraje rozhodující roli pro to, aby investiční podniky a investoři mohli určit místa provádění pokynů, která svým zákazníkům nabízejí nejvyšší kvalitu provedení pokynů. Aby investiční podniky dosáhly nejlepšího způsobu provedení pokynů pro zákazníky, měly by porovnávat a analyzovat příslušné údaje včetně těch, které byly zveřejněny v souladu s čl. 27 odst. 3 směrnice 2014/65/EU a s příslušnými prováděcími opatřeními.

(108)

Investiční podniky, které provádějí pokyny, by měly mít možnost zahrnout do svých zásad jediné místo provádění pokynů pouze tehdy, jsou-li schopny prokázat, že jim to umožňuje trvale dosahovat pro jejich zákazníky nejlepšího způsobu provedení. Investiční podniky by měly zvolit jediné místo provádění pokynů jen tehdy, mohou-li důvodně předpokládat, že zvolené místo jim umožní dosáhnout pro zákazníky výsledků, které budou alespoň stejně dobré jako výsledky, které by mohly důvodně předpokládat při použití alternativních míst provádění pokynů. Tento důvodný předpoklad musí být podložen příslušnými údaji zveřejněnými v souladu s článkem 27 směrnice 2014/65/EU nebo jinými interními analýzami, které podniky provedou.

(109)

Na realokaci obchodů by se mělo pohlížet jako na krok poškozující zákazníka, jestliže v důsledku realokace dostane neoprávněnou přednost investiční podnik nebo některý určitý zákazník.

(110)

Aniž by bylo dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, pro účely ustanovení tohoto nařízení, která upravují zpracování pokynů zákazníků, by se s pokyny zákazníka nemělo zacházet jako s pokyny, které jsou za jiných okolností srovnatelné, jestliže jsou doručeny na různých nosičích dat a v praxi není možné je zpracovat v posloupnosti. Na použití informací o nevyřízeném pokynu zákazníka investičním podnikem za účelem obchodování na vlastní účet s finančními nástroji, jichž se týká pokyn zákazníka, nebo se souvisejícími finančními nástroji by se mělo pohlížet jako na zneužití takových informací. Avšak pouhá skutečnost, že tvůrci trhu nebo orgány oprávněné vystupovat jako protistrany se omezí jen na provozování vlastní povolené podnikatelské činnosti spočívající v nákupu a prodeji finančních nástrojů, nebo že osoby oprávněné provádět pokyny na účet třetích stran se omezí na svědomité splnění pokynu, by sama o sobě neměla být považována za jednání představující zneužití informací.

(111)

Při posuzování toho, zda trh splňuje požadavky stanovené v čl. 33 odst. 3 písm. a) směrnice 2014/65/EU, aby alespoň 50 % emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na tomto trhu, byly malé a střední podniky, by příslušné orgány měly použít flexibilní přístup ve vztahu k trhům bez předchozích zkušeností s provozováním obchodního systému, k nově vytvořeným malým a středním podnikům, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování po dobu kratší než tři roky, a k emitentům, kteří vydávají výhradně nekapitálové finanční nástroje.

(112)

Vzhledem k rozmanitosti modelů provozování stávajících mnohostranných obchodních systémů se zaměřením na malé a střední podniky v Unii a s cílem zajistit úspěch nové kategorie trhu pro růst malých a středních podniků je vhodné poskytnout trhům pro růst malých a středních podniků vhodnou míru flexibility při posuzování vhodnosti emitentů pro přijetí do jejich obchodního systému. V každém případě by trh pro růst malých a středních podniků neměl mít taková pravidla, která by emitentům ukládala větší zátěž než emitentům na regulovaných trzích.

(113)

Co se týče obsahu přijímacího dokumentu, který je emitent povinen předložit při počátečním přijetí svých cenných papírů k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, na který se nevztahuje požadavek na zveřejnění prospektu podle směrnice 2003/71/ES, je vhodné, aby bylo příslušným orgánům ponecháno právo posoudit v rámci volného uvážení, zda pravidla stanovená organizátorem trhu pro růst malých a středních podniků zajišťují řádnou informovanost investorů. Ačkoli plnou odpovědnost za informace uvedené v přijímacím dokumentu by měl nést emitent, určení vhodného způsobu přezkoumání přijímacího dokumentu by mělo být úkolem organizátora trhu pro růst malých a středních podniků. To by nemuselo nutně zahrnovat formální schválení příslušným orgánem nebo organizátorem.

(114)

Zveřejňování výročních a pololetních finančních zpráv emitenty představuje vhodnou minimální úroveň transparentnosti, která je v souladu s převládajícími osvědčenými postupy na stávajících trzích se zaměřením na malé a střední podniky. Pokud jde o obsah finančních zpráv, organizátor trhu pro růst malých a středních podniků by měl mít možnost předepsat pro emitenty, jejichž finanční nástroje jsou obchodovány v jeho obchodním systému, používání Mezinárodních standardů účetního výkaznictví nebo standardů účetního výkaznictví povolených místními právními a správními předpisy, případně obou druhů standardů. Lhůty pro zveřejňování finančních zpráv by měly být méně zatěžující než lhůty, které předepisuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (13), vzhledem k tomu, že méně přísné časové rámce se jeví z hlediska potřeb a situace malých a středních podniků jako vhodnější.

(115)

Vzhledem k tomu, že pravidla šíření informací o emitentech na regulovaných trzích podle směrnice 2004/109/ES by znamenala pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků příliš velkou zátěž, je vhodné, aby se ústředním bodem pro investory hledající informace o emitentech obchodovaných v tomto obchodním systému staly internetové stránky organizátora trhu pro růst malých a středních podniků. Zveřejnění na internetových stránkách organizátora trhu pro růst malých a středních podniků lze provést rovněž poskytnutím přímého odkazu na internetové stránky emitenta v případě, že jsou na nich tyto informace zveřejněny, pokud tento odkaz vede přímo na příslušnou část internetových stránek emitenta, kde mohou investoři tyto regulatorní informace snadno nalézt.

(116)

Je třeba blíže vymezit okolnosti, za nichž je pravděpodobné, že by pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování závažně poškodilo zájmy investorů nebo řádné fungování trhu. Sbližování v této oblasti je nezbytné, aby bylo možno zajistit, že účastníci trhu v členském státě, kde bylo obchodování s finančními nástroji pozastaveno nebo kde byly finanční nástroje staženy z obchodování, nebudou znevýhodněni v porovnání s účastníky trhu v jiném členském státě, kde obchodování dosud probíhá.

(117)

Pro zajištění nezbytné míry sbližování je vhodné specifikovat seznam okolností, za nichž jsou závažně poškozeny zájmy investorů a řádné fungování trhu a které by mohly být základem pro rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu, organizátora trhu provozujícího regulovaný trh nebo investičního podniku nebo organizátora trhu provozujícího mnohostranný nebo organizovaný obchodní systém nepožadovat pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování, případně nevyhovět oznámení v tomto smyslu. Je vhodné, aby tento seznam byl neúplný, vzhledem k tomu, že tak poskytne příslušným vnitrostátním orgánům rámec pro uplatnění vlastního úsudku a ponechá jim nezbytnou míru flexibility při posuzování jednotlivých případů.

(118)

Ustanovení čl. 31 odst. 2 a čl. 54 odst. 2 směrnice 2014/65/EU vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný nebo organizovaný obchodní systém, resp. organizátoři regulovaných trhů za určitých okolností neprodleně informovali své příslušné vnitrostátní orgány. Záměrem tohoto požadavku je zajistit, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly plnit své regulatorní úkoly a aby byly včas informovány o relevantních událostech, které mohou mít negativní dopad na fungování a integritu trhů. Informace získané od organizátorů obchodních systémů by měly umožnit příslušným vnitrostátním orgánům určit a posoudit rizika pro trhy a jejich účastníky a rovněž efektivně zareagovat a v případě potřeby přijmout opatření.

(119)

Je vhodné sestavit neúplný seznam obecných okolností, za nichž lze předpokládat významné porušení pravidel obchodního systému, obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo narušení systémů obchodování v souvislosti s určitým finančním nástrojem, na jejichž základě vzniká povinnost organizátorů obchodních systémů neprodleně danou skutečnost oznámit svým příslušným orgánům, jak je uvedeno v čl. 31 odst. 2 a v čl. 54 odst. 2 směrnice 2014/65/EU. Za tímto účelem je třeba chápat odkaz na „pravidla obchodního systému“ v širším slova smyslu, který by měl zahrnovat veškerá pravidla, rozhodnutí, pokyny i všeobecné podmínky smluvních ujednání mezi obchodním systémem a jeho účastníky, obsahující podmínky obchodování a přijetí do obchodního systému.

(120)

Pokud jde o chování, které může svědčit o nekalém jednání v rámci oblasti působnosti nařízení (EU) č. 596/2014, je rovněž vhodné vypracovat neúplný seznam signálů, že dochází k obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem, které by měl organizátor obchodního systému zohlednit při zkoumání obchodů nebo pokynů k obchodování s cílem zjistit, zda je povinen splnit povinnost informovat relevantní příslušný vnitrostátní orgán uvedenou v čl. 31 odst. 2 a v čl. 54 odst. 2 směrnice 2014/65/EU. Za tímto účelem by odkaz na „pokyn k obchodování“ měl zahrnovat všechny typy pokynů včetně původních pokynů, změn, aktualizací a rušení pokynů, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny, a bez ohledu na způsob přístupu k obchodnímu systému.

(121)

Seznam signálů naznačujících, že dochází k obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem, by neměl být ani vyčerpávající, ani určující pro to, zda se jedná o zneužívání trhu nebo pokusy o zneužití trhu, protože ne každý z těchto signálů sám o sobě musí nutně znamenat zneužívání trhu nebo pokus o zneužití trhu. Obchody nebo pokyny k obchodování, které naplňují znaky jednoho nebo více signálů, mohou být provedeny z oprávněného důvodu nebo v souladu s pravidly obchodního systému.

(122)

S cílem zajistit transparentnost pro subjekty působící na trhu a zároveň předejít zneužívání trhu a zachovat důvěrnost totožnosti držitelů pozice by se zveřejňování týdenní zprávy se souhrnnými pozicemi uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/65/EU mělo vztahovat pouze na smlouvy, které jsou obchodovány určitým počtem osob a přesahují určitou velikost, jak je uvedeno v tomto nařízení.

(123)

Aby se zajistilo, že údaje o trhu budou v Unii poskytovány jednotně za přiměřených obchodních podmínek, stanoví toto nařízení podmínky, které musí schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací splňovat. Tyto podmínky vycházejí z cíle, jímž je zajistit, aby povinnost poskytovat údaje o trhu za přiměřených obchodních podmínek byla natolik jasná, aby umožňovala účinné a jednotné uplatňování při zohlednění různých provozních modelů a struktur nákladů poskytovatelů údajů.

(124)

Aby bylo zajištěno, že poplatky za údaje o trhu jsou nastaveny na přiměřenou úroveň, je ke splnění povinnosti poskytovat údaje o trhu za přiměřených obchodních podmínek nutné, aby existoval přiměřený vztah mezi jejich cenami a náklady na jejich vytváření a šíření. Aniž by bylo dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže, měli by tudíž poskytovatelé údajů určovat své poplatky na základě svých nákladů, přičemž by jim mělo být umožněno dosáhnout přiměřené marže na základě takových faktorů, jako je marže provozního zisku, rentabilita nákladů, rentabilita provozních aktiv a rentabilita kapitálu. V případě, že poskytovatelům údajů vzniknou společné náklady na poskytování údajů a dalších služeb, mohou náklady na poskytování údajů zahrnovat odpovídající podíl nákladů plynoucích z jiné relevantní poskytované služby. Vzhledem k tomu, že specifikovat přesné náklady je velmi složité, měly by být namísto toho specifikovány metody alokace a rozvrhování nákladů, s tím, že by specifikace těchto nákladů měla být ponechána na uvážení poskytovatelů údajů o trhu.

(125)

Údaje o trhu by měly být poskytovány bez diskriminace, což vyžaduje, aby byla všem zákazníkům, kteří jsou na základě zveřejněných objektivních kritérií zařazeni do téže kategorie, nabídnuta stejná cena i další podmínky.

(126)

Aby mohli uživatelé údajů získávat údaje o trhu bez nutnosti kupovat další služby, měly by být údaje o trhu nabízeny tak, aby nebyly vázány na nákup jiných služeb. Aby se předešlo tomu, že uživatelům trhu budou při nákupu údajů od různých distributorů údajů o trhu stejné údaje o trhu účtovány vícekrát, měly by být údaje o trhu nabízeny za poplatky podle uživatele s výjimkou případů, kdy by to bylo v nepoměru k nákladům na tento způsob nabízení údajů vzhledem k množství a rozsahu údajů o trhu, které poskytují schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací.

(127)

Aby mohli uživatelé údajů a příslušné orgány účinně posoudit, zda jsou údaje o trhu poskytovány za přiměřených obchodních podmínek, je nezbytné, aby byly všechny základní podmínky pro jejich poskytování zpřístupněny veřejnosti. Poskytovatelé údajů by proto měli zveřejňovat informace o svých poplatcích a o obsahu údajů o trhu, jakož i metody nákladového účetnictví, které používají k určení svých nákladů, aniž by museli zveřejňovat své skutečné náklady.

(128)

Je zapotřebí stanovit kritéria pro určení toho, kdy má fungování regulovaného trhu, mnohostranného nebo organizovaného obchodního systému v hostitelském členském státě značný význam, s cílem předejít vytvoření povinnosti obchodního systému jednat s více než jedním příslušným orgánem nebo podléhat dohledu více než jednoho příslušného orgánu, pokud by to nebylo podle směrnice 2014/65/EU nezbytné. U mnohostranných a organizovaných obchodních systémů je vhodné, aby za systémy značného významu byly považovány pouze mnohostranné a organizované obchodní systémy s významným podílem na trhu, tak aby nebylo při každém přemístění či akvizici ekonomicky nevýznamného mnohostranného nebo organizovaného obchodního systému automaticky zaváděno ujednání o spolupráci podle čl. 79 odst. 2 směrnice 2014/65/EU.

(129)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a používáno v souladu s těmito právy a zásadami, obzvláště s právem na ochranu osobních údajů, se svobodou podnikání, s právem na ochranu spotřebitele a s právem na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Jakékoli zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení by mělo dodržovat základní práva včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie a musí být v souladu se směrnicí 95/46/ES a s nařízením (ES) č. 45/2001.

(130)

V odborných záležitostech byl konzultován Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (14).

(131)

Aby se příslušné orgány a investiční podniky mohly přizpůsobit novým požadavkům uvedeným v tomto nařízení, tak aby mohly být tyto požadavky uplatňovány účinným a efektivním způsobem, mělo by být datum zahájení použitelnosti tohoto nařízení sladěno s datem použitelnosti směrnice 2014/65/EU,

1)

„příslušnou osobou“ v souvislosti s investičním podnikem se rozumí:

2)

„finančním analytikem“ se rozumí příslušná osoba, která vytváří věcný obsah investičního výzkumu;

3)

„externím zajištěním“ se rozumí ujednání v jakékoli podobě mezi investičním podnikem a poskytovatelem služeb, podle něhož dotyčný poskytovatel služeb vykonává proces, službu nebo činnost, kterou by jinak vykonával sám investiční podnik;

3a)

„osobou, s níž je příslušná osoba v příbuzenském vztahu“ se rozumí:

4)

„obchodem zajišťujícím financování“ se rozumí obchod zajišťující financování, jak je definován v čl. 3 odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2365 (16);

5)

„odměnou“ se rozumí všechny formy plateb nebo finančních či nefinančních výhod, které podniky poskytují přímo či nepřímo příslušným osobám při poskytování investičních nebo doplňkových služeb zákazníkům;

6)

„komoditou“ se rozumí jakékoli zboží zastupitelné povahy, které může být předmětem dodávky, včetně kovů a jejich rud a slitin, zemědělských produktů a energie, např. elektřiny.

a)

poskytnutí těchto informací na takovém nosiči je vhodné vzhledem k souvislostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi podnikem a zákazníkem, a

b)

osoba, jíž mají být informace poskytnuty a jíž je nabídnuta volba mezi informacemi na papíře a informacemi na jiném trvalém nosiči dat, si konkrétně zvolí poskytnutí informací na tomto jiném nosiči.

a)

poskytnutí těchto informací na takovém nosiči je vhodné vzhledem k souvislostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi podnikem a zákazníkem;

b)

zákazník výslovně souhlasí s poskytnutím takových informací v této formě;

c)

zákazník je elektronicky informován o adrese internetových stránek a o místě, kde na nich lze informace nalézt;

d)

informace jsou aktuální;

e)

přístup k informacím na těchto internetových stránkách je nepřetržitý po tak dlouhou dobu, jakou zákazník podle důvodných předpokladů potřebuje k jejich prohlédnutí.

a)

existuje úzké a faktické spojení mezi danou odbornou činností a poskytováním investiční služby témuž zákazníkovi tak, že tuto investiční službu lze považovat za vedlejší k hlavní odborné činnosti;

b)

poskytování investičních služeb zákazníkům hlavní odborné činnosti nemá za cíl zajistit osobě vykonávající tuto odbornou činnost systematický zdroj příjmů a

c)

osoba vykonávající odbornou činnost neuvádí na trh ani jinak nepropaguje svou schopnost poskytovat investiční služby, s výjimkou případů, kdy jsou zákazníkům prezentovány jako vedlejší k hlavní odborné činnosti.

a)

obsahuje ustanovení zajišťující, že smluvní strany mají zavedena přiměřená opatření, která jim umožňují uskutečnit nebo přijmout dodávku podkladové komodity; dohoda o vyrovnávání s provozovatelem přenosové soustavy v oblasti elektřiny či provozovatelem přepravní soustavy v oblasti plynu je považována za přiměřené opatření, podle něhož musí strany dohody zajistit fyzické dodání elektřiny nebo plynu;

b)

zavádí nepodmíněné, neomezené a vymahatelné povinnosti smluvních stran dodat a převzít dodávku podkladové komodity;

c)

neumožňuje žádné ze stran nahradit fyzické dodání vypořádáním v hotovosti;

d)

povinnosti vyplývající z této smlouvy nemohou být kompenzovány povinnostmi z jiných smluv mezi zúčastněnými stranami, aniž by byla dotčena práva jednotlivých smluvních stran vzájemně započíst své povinnosti týkající se plateb v hotovosti.

a)

fyzické dodání příslušných komodit jako takových;

b)

dodání dokladu, který zakládá práva vlastnické povahy k příslušným komoditám nebo k příslušnému množství dotčených komodit;

c)

jiné metody realizace převodu práv vlastnické povahy ve vztahu k příslušnému množství zboží, aniž by došlo k jeho fyzickému dodání, včetně oznámení, plánování či nominace určených provozovateli energetické sítě, z něhož vyplývá nárok příjemce na příslušné množství daného zboží.

a)

splňuje některé z těchto kritérií:

b)

je standardizována, takže cena, množstevní jednotka (lot), lhůta dodání a jiné podmínky se určují hlavně odkazem na pravidelně zveřejňované ceny, na standardní množstevní jednotky (loty) či standardní lhůty dodání.

a)

dva obchodní dny;

b)

lhůta, která je u dané komodity, aktiva či práva na trhu všeobecně akceptována jako standardní dodací lhůta.

a)

její vypořádání je nebo může být provedeno v hotovosti, pokud si tuto možnost vybere jedna nebo více stran z důvodu jiného než neplnění nebo jiného důvodu k ukončení smluvního vztahu;

b)

je obchodována na regulovaném trhu, v mnohostranném či organizovaném obchodním systému nebo v obchodním systému ve třetí zemi, který plní podobné funkce jako regulovaný trh, mnohostranný či organizovaný obchodní systém;

c)

v souvislosti s danou smlouvou jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1.

a)

uzavřel ji provozovatel či správce energetické rozvodné sítě, mechanismu na vyrovnávání oběhu energie či potrubní rozvodné sítě;

b)

v daném čase je nutno udržovat rovnováhu mezi dodávkami a spotřebou energie včetně případu, kdy se rezervní kapacita smluvně dohodnutá provozovatelem přenosové soustavy, jak je definován v čl. 2 bodu 4 směrnice 2009/72/ES, převádí od jednoho předem vybraného poskytovatele vyrovnávací služby k jinému předem vybranému poskytovateli vyrovnávací služby se souhlasem příslušného provozovatele přenosové soustavy.

a)

přenosová kapacita telekomunikačních sítí;

b)

skladovací kapacita pro komoditu;

c)

přenosová nebo dopravní kapacita pro komodity, ať už tuto kapacitu představují kabely, potrubí nebo jiné prostředky, s výjimkou přenosových práv souvisejících s kapacitou přenosu elektřiny mezi zónami, jestliže jsou na primárním trhu sjednány s provozovatelem přenosové soustavy nebo s osobami jednajícími jako poskytovatelé služeb vlastním jménem a za účelem přidělování přenosové kapacity anebo ze strany tohoto provozovatele nebo osob;

d)

povolenka, právo čerpání, licence, právo nebo podobné aktivum přímo související s dodávkami, rozvodem či spotřebou energie získané z obnovitelných zdrojů s výjimkou případů, kdy smlouva již spadá do oblasti působnosti přílohy I oddílu C směrnice 2014/65/EU;

e)

geologická, environmentální nebo jiná fyzikální veličina s výjimkou případů, kdy se smlouva týká jednotek, které jsou uznány na základě souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (19);

f)

jakékoli jiné aktivum nebo právo zastupitelné povahy, u něhož se nejedná o právo být příjemcem služby a které lze převádět;

g)

index nebo míra týkající se ceny, hodnoty nebo objemu obchodů s libovolnými aktivy, právy, službami či závazky;

h)

index nebo míra založená na pojistněmatematické statistice.

a)

koupit, prodat, upsat, vyměnit, splatit, držet nebo převzít určitý finanční nástroj;

b)

uplatnit nebo neuplatnit jakékoli právo koupit, prodat, upsat, vyměnit nebo splatit finanční nástroj, které zákazníkovi dává určitý finanční nástroj.

a)

spotovým kontraktem ve smyslu odstavce 2 tohoto článku;

b)

platebním prostředkem, který:

a)

dva obchodní dny, pokud jde o jakoukoli dvojici hlavních měn uvedených v odstavci 3;

b)

pro jakoukoli dvojici měn, kde alespoň jedna z měn není hlavní měnou, buď dva obchodní dny, nebo lhůta, která je na trhu obecně považována za standardní dodací lhůtu pro tuto dvojici měn, podle toho, která z těchto lhůt je delší;

c)

pokud je smlouva o výměně těchto měn použita za hlavním účelem prodeje nebo nákupu převoditelného cenného papíru nebo podílové jednotky v subjektu kolektivního investování, buď lhůta, která je na trhu obecně považována za standardní dodací lhůtu pro vypořádání tohoto převoditelného cenného papíru nebo podílové jednotky v subjektu kolektivního investování, nebo pět obchodních dnů, podle toho, která z těchto lhůt je kratší.

a)

výměna těchto měn zahrnuje jejich konverzi prostřednictvím dané třetí měny pro účely likvidity;

b)

standardní dodací lhůta pro výměnu těchto měn odkazuje na jurisdikci této třetí měny.

a)

mají hodnotu, kterou je možno kdykoliv stanovit;

b)

nejedná se o deriváty;

c)

jejich splatnost při emisi je 397 dní nebo méně.

a)

často a systematicky u finančního nástroje, pro který existuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. b) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců:

b)

často a systematicky u finančního nástroje, pro který neexistuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. b) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců mimoburzovní obchody, které provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, uskutečňují v průměru každý den;

c)

ve značném množství u finančního nástroje, pokud je rozsah mimoburzovního obchodování, které provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, během posledních šesti měsíců roven nebo vyšší než:

a)

často a systematicky u dluhopisu, pro který existuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců:

b)

často a systematicky u dluhopisu, pro který neexistuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců mimoburzovní obchody, které provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, uskutečňují v průměru jednou týdně;

c)

ve značném množství u dluhopisu, pokud je rozsah mimoburzovního obchodování, které provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, během posledních šesti měsíců roven nebo vyšší než:

a)

často a systematicky u strukturovaného finančního produktu, pro který existuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců:

b)

často a systematicky u strukturovaného finančního produktu, pro který neexistuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců mimoburzovní obchody, které provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, uskutečňují v průměru jednou týdně;

c)

ve značném množství u strukturovaného finančního produktu, pokud je rozsah mimoburzovního obchodování, které provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, během posledních šesti měsíců roven nebo vyšší než:

a)

často a systematicky u derivátu, pro který existuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců:

b)

často a systematicky u derivátu, pro který neexistuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců mimoburzovní obchody, které provádí na vlastní účet u příslušného druhu derivátů při provádění pokynů zákazníků, uskutečňují v průměru jednou týdně;

c)

ve značném množství u derivátu, pokud je rozsah mimoburzovního obchodování, které provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, během posledních šesti měsíců roven nebo vyšší než:

a)

často a systematicky u povolenek na emise, pro které existuje likvidní trh, jak stanoví čl. 2 odst. 1 bod 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců:

b)

často a systematicky u povolenek na emise, pro které neexistuje likvidní trh v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014, pokud se během posledních šesti měsíců mimoburzovní obchody, které u příslušného typu povolenek na emise provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, uskutečňují v průměru jednou týdně;

c)

ve značném množství u povolenek na emise, pokud je rozsah mimoburzovního obchodování, které provádí na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků, během posledních šesti měsíců roven nebo vyšší než:

a)

nejméně dvou zpráv za sekundu v případě kteréhokoli jednotlivého finančního nástroje obchodovaného v obchodním systému, nebo

b)

nejméně čtyř zpráv za sekundu v případě všech finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému.

a)

zřídit, zavést a udržovat rozhodovací postupy a organizační strukturu, která jasným a zdokumentovaným způsobem upřesní hierarchické vztahy subordinace a rozdělí funkce a povinnosti;

b)

zajistit, aby jejich příslušné osoby věděly, jaké postupy musí dodržet, pokud se chtějí řádně zhostit svých povinností;

c)

zřídit, zavést a udržovat přiměřené vnitřní kontrolní mechanismy určené k zajištění plnění rozhodnutí a dodržování postupů na všech úrovních investičního podniku;

d)

zaměstnávat personál s takovými dovednostmi, vědomostmi a odbornými znalostmi, jaké jsou potřebné ke splnění přidělených povinností;

e)

zřídit, zavést a udržovat účinný systém vnitřního hlášení a předávání informací na všech relevantních úrovních investičního podniku;

f)

vést náležité a řádné záznamy o své podnikatelské činnosti a vnitřní organizaci;

g)

zajistit, aby výkon většího počtu funkcí jejich příslušnými osobami nebránil těmto osobám v náležitém, čestném a profesionálním plnění kterékoli konkrétní funkce a aby ani nebylo pravděpodobné, že jim v něm bude bránit.

a)

trvale sledovat a pravidelně vyhodnocovat přiměřenost a účinnost opatření, politik a postupů přijatých podle odst. 1 prvního pododstavce a kroků učiněných za účelem řešení případných nedostatků v plnění povinností podniku;

b)

radit a pomáhat příslušným osobám, které odpovídají za výkon investičních služeb a činností, v plnění povinností podniku podle směrnice 2014/65/EU;

c)

podávat vedoucímu orgánu alespoň jednou ročně zprávy o provádění a účinnosti celkového kontrolního prostředí pro investiční služby a činnosti, o rozpoznaných rizicích a o hlášení vyřizování stížností, jakož i o přijatých nápravných opatřeních nebo nápravných opatřeních, jež mají být přijata;

d)

sledovat činnosti postupu vyřizování stížností a považovat stížnosti za zdroj důležitých informací v rámci svých obecných odpovědností v oblasti sledování.

a)

funkce zajišťování shody s předpisy má nezbytné pravomoci, zdroje, odbornost a přístup ke všem příslušným informacím;

b)

vedoucí orgán jmenuje a nahrazuje osobu pověřenou výkonem činnosti compliance, která je odpovědná za funkci zajišťování shody s předpisy a za veškerá hlášení ohledně souladu požadovaného směrnicí 2014/65/EU a čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení;

c)

funkce zajišťování shody s předpisy podává případ od případu zprávy přímo vedoucímu orgánu, pokud zjistí významné riziko, že podnik nesplní své povinnosti stanovené ve směrnici 2014/65/EU;

d)

příslušné osoby zapojené do výkonu funkce zajišťování shody s předpisy se nesmí účastnit výkonu služeb či činností, jež sledují;

e)

způsob určování odměny příslušných osob zapojených do výkonu funkce zajišťování shody s předpisy není na újmu jejich objektivitě a ani není pravděpodobné, že by jí na újmu byl.

a)

zřídí, zavedou a udržují přiměřené strategie a postupy pro řízení rizik, v rámci kterých se zjišťují rizika související s činnostmi, procesy a systémy podniku, případně se stanoví úroveň rizika, kterou podnik může tolerovat;

b)

přijmou účinná opatření, procesy a mechanismy k řízení rizik spojených s činnostmi, procesy a systémy podniku z hlediska úrovně tolerance rizik;

c)

monitorují:

a)

provádí strategie a postupy uvedené v odstavci 1;

b)

podává hlášení a radí vrcholnému vedení v souladu s čl. 25 odst. 2.

a)

vypracovává, provádí a udržuje plán auditu zaměřený na posouzení a zhodnocení přiměřenosti a účinnosti systémů, vnitřních kontrolních mechanismů a opatření investičního podniku;

b)

vydává doporučení na základě výsledků získaných podle písmene a) a ověřuje dodržování těchto doporučení;

c)

podává zprávy týkající se záležitostí interního auditu v souladu s čl. 25 odst. 2.

a)

příslušná osoba jedná nad rámec své pracovní náplně;

b)

obchod se provádí na účet některé z těchto osob:

a)

dané osobě to zakazuje nařízení (EU) č. 596/2014;

b)

obchod zahrnuje zneužití či neoprávněné zpřístupnění dotyčných důvěrných informací;

c)

obchod je v rozporu nebo je pravděpodobné, že by mohl být v rozporu s některou povinností investičního podniku podle směrnice 2014/65/EU.

a)

uzavře obchod s finančními nástroji, který by spadal pod odstavec 2 či 3 nebo pod čl. 37 odst. 2 písm. a) či b) anebo pod čl. 67 odst. 3, pokud by se jednalo o osobní obchod příslušné osoby;

b)

poradí jiné osobě nebo ji nabádá, aby takový obchod uzavřela.

a)

každá příslušná osoba, na kterou se vztahují odstavce 1, 2, 3 a 4, věděla o omezeních osobních obchodů a o opatřeních, která v souvislosti s osobními obchody a zpřístupňováním informací zavedl podle odstavců 1, 2, 3 a 4 investiční podnik;

b)

podnik byl neprodleně informován o každém osobním obchodu, který uzavřela příslušná osoba, a to buď formou oznámení takového obchodu, nebo jinými postupy, které podniku umožní takové obchody zjistit;

c)

byly vedeny záznamy podniku o oznámených či podnikem zjištěných osobních obchodech, včetně povolení či zákazů vydaných v souvislosti s takovým obchodem.

a)

osobní obchody provedené v rámci správy portfolií s volným uvážením, pokud mezi správcem portfolia a příslušnou osobou či jinou osobou, na jejíž účet se daný obchod provádí, nedošlo k předchozí komunikaci o obchodu;

b)

osobní obchody se subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) nebo s alternativními investičními fondy, které podléhají dohledu podle právních předpisů členského státu, jež vyžadují rovnoměrné rozložení rizika mezi jejich aktiva, pokud se příslušná osoba nebo jiná osoba, na jejíž účet se obchody provádějí, nepodílí na řízení dotyčného subjektu.

a)

poskytování poradenských a jiných služeb, jejichž příjemcem je podnik a jež nejsou součástí investičních operací podniku, včetně poskytování právního poradenství podniku, školení personálu podniku, fakturačních služeb a ochrany prostor a personálu podniku;

b)

nákup standardizovaných služeb, včetně informací o trhu a poskytování informací o cenách.

a)

externí zajištění nevede k delegování vlastní odpovědnosti vrcholného vedení;

b)

nezmění se vztah a závazky investičního podniku k jeho zákazníkům podle podmínek směrnice 2014/65/EU;

c)

nejsou ohroženy podmínky, které musí investiční podnik splnit, aby získal povolení podle článku 5 směrnice 2014/65/EU a udržel si je;

d)

není odstraněna ani změněna žádná z dalších podmínek, za nichž bylo podniku vydáno povolení.

a)

poskytovatel služeb má schopnost, kapacitu, dostatečné zdroje a vhodnou organizační strukturu podporující plnění externě zajišťovaných funkcí a veškerá oprávnění vyžadovaná právními předpisy pro spolehlivé a profesionální plnění těchto funkcí;

b)

poskytovatel služeb vykonává externě zajišťované služby účinně a v souladu s příslušnými právními předpisy a regulatorními požadavky a podnik za tímto účelem stanovil metody a postupy pro posuzování úrovně výkonu poskytovatele služeb a pro průběžné přezkoumávání služeb poskytovaných poskytovatelem služeb;

c)

poskytovatel služeb řádně dohlíží na výkon externě zajišťovaných funkcí a odpovídajícím způsobem řídí rizika spojená s externím zajištěním;

d)

pokud se zdá, že poskytovatel služeb možná nevykonává funkce účinně a v souladu s platnými právními předpisy a regulatorními požadavky, přijmou se vhodná opatření;

e)

investiční podnik účinně dohlíží na externě zajišťované funkce nebo služby a řídí rizika spojená s externím zajištěním a zachovává si za tímto účelem odborné znalosti a zdroje potřebné k účinnému dohledu nad externě zajišťovanými funkcemi a řízení uvedených rizik;

f)

poskytovatel služeb informoval investiční podnik o nových skutečnostech, které by mohly mít významný vliv na jeho schopnost účinně vykonávat externě zajišťované funkce v souladu s platnými právními předpisy a regulatorními požadavky;

g)

investiční podnik může v případě potřeby ukončit ujednání o externím zajištění, a to s okamžitou účinností, je-li to v zájmu jeho zákazníků, aniž by to poškodilo kontinuitu a kvalitu služeb, jež poskytuje zákazníkům;

h)

poskytovatel služeb spolupracuje v souvislosti s externě zajišťovanými funkcemi s příslušnými orgány investičního podniku;

i)

kde je to nezbytné pro účely účinného dohledu podle tohoto článku, investiční podnik, jeho auditoři a relevantní příslušné orgány mají účinný přístup k údajům o externě zajišťovaných funkcích a do příslušných provozních prostor poskytovatele služeb a příslušné orgány mají možnost tato práva přístupu vykonávat;

j)

poskytovatel služeb chrání důvěrné informace, které se týkají investičního podniku a jeho zákazníků;

k)

investiční podnik a poskytovatel služeb zavedli, provádějí a udržují nouzový plán obnovy po haváriích a plán pravidelného testování záložních zařízení, pokud je to nezbytné s ohledem na externě zajišťovanou funkci, službu nebo činnost;

l)

investiční podnik zajistil, aby kontinuita a kvalita externě zajišťovaných funkcí nebo služeb byla zachována také v případě ukončení externího zajištění buď převedením externě zajišťovaných funkcí či služeb na jinou třetí osobu, nebo tím, že je vykoná sám.

a)

poskytovatel služeb má ve své domovské zemi povolení nebo je registrován pro poskytování dotyčné služby a je pod účinným dohledem příslušného orgánu v dané třetí zemi;

b)

mezi příslušným orgánem investičního podniku a orgánem dohledu poskytovatele služeb je uzavřena vhodná dohoda o spolupráci.

a)

získat na požádání informace nezbytné k výkonu jejich úkolů v oblasti dohledu podle směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2014;

b)

získat přístup k dokumentům relevantním pro výkon dohledu, jež jsou uchovávány ve třetí zemi;

c)

obdržet co nejdříve informace od orgánu dohledu ve třetí zemi za účelem vyšetřování zjevných případů nedodržení požadavků směrnice 2014/65/EU, jejích prováděcích opatření a nařízení (EU) č. 600/2014;

d)

spolupracovat ohledně vymáhání práva v souladu s vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy platnými pro orgán dohledu ve třetí zemi a pro příslušné orgány v Unii v případech nedodržení požadavků směrnice 2014/65/EU, jejích prováděcích opatření a příslušných vnitrostátních právních předpisů.

a)

je pravděpodobné, že podnik nebo taková osoba získá finanční prospěch nebo se vyhne finanční ztrátě na úkor zákazníka;

b)

podnik nebo taková osoba má zájem na výsledku služby poskytované zákazníkovi nebo na výsledku obchodu prováděného jménem zákazníka a tento zájem je odlišný od zájmu zákazníka na daném výsledku;

c)

podnik nebo taková osoba má finanční či jinou pobídku upřednostnit zájem jiného zákazníka nebo skupiny zákazníků před zájmy daného zákazníka;

d)

podnik nebo taková osoba vykonává stejnou podnikatelskou činnost jako zákazník;

e)

podnik nebo taková osoba dostává nebo dostane v souvislosti se službou, která je poskytována zákazníkovi, od osoby, která není tímto zákazníkem, pobídku v podobě peněžních či nepeněžních výhod nebo služeb.

a)

s odkazem na konkrétní investiční služby a činnosti a doplňkové služby prováděné investičním podnikem nebo jeho jménem pojmenovávají okolnosti, které představují nebo mohou vyvolávat střet zájmů, jenž s sebou nese riziko poškození zájmů jednoho nebo více zákazníků;

b)

upřesní postupy, které se mají dodržet, a opatření, která je nutno přijmout, k prevenci nebo řízení takových střetů.

a)

účinné postupy k zamezení či kontrole výměny informací mezi příslušnými osobami vykonávajícími činnosti, které s sebou nesou riziko střetu zájmů, pokud by výměna informací mohla poškodit zájmy jednoho nebo více zákazníků;

b)

samostatný dohled nad příslušnými osobami, mezi jejichž hlavní funkce patří výkon činností jménem zákazníků nebo poskytování služeb zákazníkům, kdy zájmy těchto zákazníků mohou být ve střetu, včetně případů, kdy příslušné osoby zastupují odlišné zájmy (včetně zájmů podniku), jež mohou být ve střetu;

c)

odstranění jakékoli přímé vazby mezi odměňováním příslušných osob, které se zabývají hlavně jednou činností, a odměňováním či příjmy odlišných příslušných osob, které se zabývají hlavně jinou činností, pokud z těchto činností může vznikat střet zájmů;

d)

opatření, která komukoli zabrání nebo omezí jeho možnost vykonávat nemístný vliv na způsob, kterým příslušná osoba uskutečňuje investiční nebo doplňkové služby nebo činnosti;

e)

opatření k zabránění nebo kontrole souběžného či postupného zapojení příslušné osoby do samostatných investičních nebo doplňkových služeb nebo činností, pokud takové zapojení může být na újmu řádnému řízení střetu zájmů.

a)

výzkum nebo informace jsou označeny nebo popsány jako investiční výzkum či podobně nebo jsou jinak prezentovány jako objektivní či nezávislé vysvětlení záležitostí, které jsou obsahem doporučení;

b)

jestliže by dotyčné doporučení dal investiční podnik zákazníkovi, nepředstavovalo by to poskytnutí investičního poradenství pro účely směrnice 2014/65/EU.

a)

finanční analytici a další příslušné osoby neprovádí jménem jiné osoby včetně investičního podniku osobní obchody ani jiné obchody, pokud tak nečiní z pozice tvůrců trhu jednajících v dobré víře a pokud to není v rámci běžné tvorby trhu nebo při provádění nevyžádaného pokynu zákazníka, s finančními nástroji, jichž se týká investiční výzkum, anebo se souvisejícími finančními nástroji, s vědomím pravděpodobného časového rámce či obsahu tohoto investičního výzkumu, který není dostupný veřejně či zákazníkům a nelze ho snadno odvodit z takto dostupných informací, dokud příjemci investičního výzkumu nedostali přiměřenou možnost podle něho postupovat;

b)

za okolností, které neupravuje písmeno a), finanční analytici a jiné příslušné osoby zúčastněné na tvorbě investičního výzkumu neprovádějí osobní obchody s finančními nástroji, jichž se týká investiční výzkum, ani s jakýmikoli souvisejícími finančními nástroji, v rozporu s aktuálními doporučeními, kromě výjimečných okolností a s předchozím souhlasem pracovníka právního útvaru podniku nebo funkce zajišťování shody s předpisy;

c)

finanční analytici zúčastnění na tvorbě investičního výzkumu jsou fyzicky odděleni od jiných příslušných osob, jejichž povinnosti či obchodní zájmy se mohou dostat do střetu se zájmy osob, mezi něž je investiční výzkum šířen, nebo – není-li to považováno za vhodné vzhledem k velikosti a organizaci podniku, jakož i k povaze, rozsahu a složitosti jeho podnikání – jsou zřízeny a zavedeny vhodné alternativní informační bariéry;

d)

samotné investiční podniky, finanční analytici a další příslušné osoby zapojené do tvorby investičního výzkumu nepřijímají pobídky od osob, které mají hmotný zájem na předmětu investičního výzkumu;

e)

samotné investiční podniky, finanční analytici a další příslušné osoby zapojené do tvorby investičního výzkumu neslibují emitentům příznivé výsledky výzkumu;

f)

emitentům, příslušným osobám, které nejsou finančními analytiky, a dalším osobám není před rozšířením investičního výzkumu dovoleno, aby přezkoumávali návrh investičního výzkumu za účelem ověření přesnosti věcných tvrzení ve výzkumu nebo za jiným účelem, kromě ověřování dodržování právních povinností podniku, jestliže návrh obsahuje doporučení nebo cílovou cenu.

a)

osoba, která vytváří investiční výzkum, není členem skupiny, do níž náleží investiční podnik;

b)

investiční podnik podstatně nemění doporučení investičního výzkumu;

c)

investiční podnik neprezentuje investiční výzkum jako svou vlastní tvorbu;

d)

investiční podnik ověřuje, že se na tvůrce výzkumu vztahují požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným tímto nařízením pro tvorbu daného výzkumu, nebo že tvůrce výzkumu přijal zásady stanovující takové požadavky.

a)

různých alternativách financování dostupných prostřednictvím podniku s uvedením částky transakčních poplatků spojených s každou alternativou;

b)

harmonogramu a postupu pro poradenství v oblasti financování podniku, jehož předmětem je ocenění nabídky;

c)

harmonogramu a postupu pro poradenství v oblasti financování podniku, jehož předmětem je umisťování nabídky;

d)

údajích o cílových investorech, kterým podnik zamýšlí nabídnout finanční nástroje;

e)

pracovním zařazení a útvarech jednotlivých příslušných osob, které se účastní poskytování poradenství v oblasti financování podniku, jehož předmětem jsou cena a přidělování finančních nástrojů, a

f)

opatřeních podniku k prevenci nebo řízení střetů zájmů, které mohou vzniknout, pokud podnik umísťuje příslušné finanční nástroje u svých investičních zákazníků nebo ve svém vlastním portfoliu obchodů prováděných na vlastní účet.

a)

že ocenění nabídky nepodporuje zájmy jiných zákazníků nebo vlastní zájmy podniku způsobem, jenž může být ve střetu se zájmy zákazníka emitenta, a

b)

že bude zabráněno situacím nebo že budou řízeny situace, kdy jsou osoby odpovědné za poskytování služeb investičním zákazníkům podniku přímo zapojeny do rozhodnutí o poradenství v oblasti financování podniku, jehož předmětem je stanovení ceny a jehož příjemcem je zákazník emitent.

a)

alokace provedená za účelem motivovat platbu nepřiměřeně vysokých poplatků za nesouvisející služby poskytované investičním podnikem („laddering“), jako jsou nepřiměřeně vysoké poplatky nebo provize placené investičním zákazníkem nebo nepřiměřeně vysoké objemy obchodů za normální výši provize zadávané investičním zákazníkem jako kompenzace za obdržení alokace emise;

b)

alokace provedená ve prospěch člena vedení nebo vedoucího pracovníka stávajícího nebo potenciálního zákazníka emitenta jako protihodnota za budoucí nebo minulé udělení zakázky na podnikové financování („spinning“);

c)

alokace, která je výslovně nebo implicitně podmíněna tím, že investiční podnik obdrží od investičního zákazníka nebo subjektu, jehož vedoucím pracovníkem investor je, v budoucnu pokyny, nebo že investiční zákazník nebo uvedený subjekt od podniku zakoupí jinou službu.

a)

informace obsahují název investičního podniku;

b)

informace jsou přesné a vždy podávají korektní výrazné upozornění na možná rizika, když odkazují na možné výhody investiční služby nebo finančního nástroje;

c)

informace používají takovou velikost písma u upozornění na možná rizika, která je alespoň stejná jako převážná velikost písma použitá v ostatních poskytnutých informacích, jakož i grafickou úpravu, která zajišťuje, že toto upozornění bude výrazné;

d)

informace jsou dostačující a jsou prezentovány způsobem, u něhož je pravděpodobné, že mu porozumí průměrný příslušník skupiny, které jsou určeny nebo která se pravděpodobně stane jejich příjemcem;

e)

informace nezastírají, nezlehčují ani nezamlžují důležité body, prohlášení či varování;

f)

informace jsou důsledně uváděny v témže jazyce ve všech formách informačních a propagačních materiálů, které jsou jednotlivým zákazníkům poskytovány, pokud zákazník nesouhlasil s tím, že bude dostávat informace ve více než jednom jazyce;

g)

informace jsou aktuální a odpovídají použitým komunikačním prostředkům.

a)

srovnání je účelné a předkládané korektním a vyváženým způsobem;

b)

jsou uvedeny zdroje informací, jež byly pro srovnání použity;

c)

jsou uvedeny klíčové skutečnosti a předpoklady, z nichž srovnání vychází.

a)

tento údaj není nejvýraznějším prvkem sdělení;

b)

informace musí zahrnovat vhodné údaje o výkonnosti za pět předcházejících let nebo – pokud nelze zajistit údaje za pět let – za celé období, kdy byl finanční nástroj nabízen, kdy byl zaveden finanční index nebo kdy byla poskytována investiční služba, anebo za delší období dle rozhodnutí podniku, přičemž tato informace o výkonnosti v každém případě vychází z celých dvanáctiměsíčních období;

c)

je zřetelně uvedeno referenční období a zdroj informací;

d)

informace obsahuje výrazné upozornění, že se dané číselné údaje týkají minulosti a že výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výsledků;

e)

pokud údaje vycházejí z číselných údajů v jiné měně, než je měna členského státu, ve kterém má neprofesionální nebo potenciální neprofesionální zákazník bydliště, je zřetelně uvedena příslušná měna a dále upozornění, že výnos pro investora se může zvýšit nebo snížit v důsledku kolísání měnových kurzů;

f)

pokud jsou údaje založeny na hrubé výkonnosti, je uveden vliv provizí, odměn a dalších poplatků.

a)

simulovaná výkonnost v minulosti vychází ze skutečné minulé výkonnosti jednoho nebo více finančních nástrojů nebo finančních indexů, které jsou stejné nebo v podstatě stejné jako dotyčný finanční nástroj nebo jsou k němu podkladové;

b)

co se týče skutečné minulé výkonnosti, o níž se zmiňuje písmeno a), jsou splněny podmínky uvedené v odst. 4 písm. a) až c), e) a f);

c)

informace obsahují výrazné upozornění, že se dané číselné údaje týkají simulované výkonnosti v minulosti a že výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

a)

informace nevychází ze simulované výkonnosti v minulosti ani na ni neodkazuje;

b)

informace vychází z důvodných předpokladů vycházejících z objektivních údajů;

c)

pokud jsou informace založeny na hrubé výkonnosti, je uveden vliv provizí, odměn a dalších poplatků;

d)

informace vychází ze scénářů výkonnosti za různých podmínek na trhu (negativních i pozitivních scénářů) a vyjadřuje charakter a rizika konkrétních typů nástrojů, které jsou do analýzy zahrnuty;

e)

informace obsahují výrazné upozornění, že tyto prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

a)

se zákazníkem, který by byl jinak klasifikován jako způsobilá protistrana v souladu s čl. 30 odst. 2 směrnice 2014/65/EU, jako s profesionálním nebo neprofesionálním zákazníkem;

b)

se zákazníkem, který je podle přílohy II oddílu I směrnice 2014/65/EU považován za profesionálního zákazníka, jako s neprofesionálním zákazníkem.

a)

podmínky takové smlouvy;

b)

informace vyžadované podle článku 47, které se k takové smlouvě nebo k takovým investičním či doplňkovým službám vážou.

a)

nabídku uzavřít smlouvu týkající se finančního nástroje nebo investiční či doplňkové služby s jakoukoli osobou, která odpoví na sdělení;

b)

výzvu, aby jakákoli osoba, která odpoví na sdělení, učinila nabídku uzavřít smlouvu týkající se finančního nástroje nebo investiční či doplňkové služby.

a)

název a adresu investičního podniku a potřebné kontaktní informace, které těmto zákazníkům umožní s podnikem účinně komunikovat;

b)

jazyky, ve kterých může zákazník s investičním podnikem komunikovat a ve kterých od něj bude dostávat dokumenty a jiné informace;

c)

způsoby komunikace mezi investičním podnikem a zákazníkem, včetně způsobu, který je případně třeba použít pro zasílání a příjem pokynů;

d)

prohlášení, že investiční podnik má příslušné povolení, a název a kontaktní adresu příslušného orgánu, který toto povolení vydal;

e)

pokud investiční podnik jedná prostřednictvím vázaného zástupce, prohlášení o této skutečnosti s uvedením členského státu, v němž je tento zástupce registrován;

f)

povahu, frekvenci a termíny podávání zpráv o poskytovaných službách, které investiční podnik zákazníkovi podává v souladu s čl. 25 odst. 6 směrnice 2014/65/EU;

g)

pokud má investiční podnik v držení finanční nástroje nebo peněžní prostředky zákazníků, souhrnný popis kroků, které podnik činí na jejich ochranu, včetně souhrnných údajů o příslušném systému pro odškodnění investorů nebo systému pojištění vkladů, které se v případě daného podniku použijí na základě jeho činností v členském státě;

h)

popis postupů zavedených v souladu s článkem 34 k omezení možnosti střetu zájmů, který může být poskytnut v souhrnné podobě;

i)

na žádost zákazníka další podrobnosti o těchto postupech k omezení možnosti střetu zájmů na trvalém nosiči dat nebo prostřednictvím internetových stránek (pokud tyto nepředstavují trvalý nosič dat) za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 3 odst. 2.

a)

informace o metodě a frekvenci oceňování finančních nástrojů v portfoliu zákazníka;

b)

podrobnosti o případném přenesení práva spravovat všechny finanční nástroje či peněžní prostředky v portfoliu zákazníka nebo jejich část podle vlastního uvážení;

c)

upřesnění všech případných referenčních hodnot, s nimiž se bude srovnávat výkonnost portfolia zákazníka;

d)

typy finančních nástrojů, které mohou být zařazeny do portfolia zákazníka, a typy obchodů, které lze s těmito nástroji provádět, včetně případných limitů;

e)

cíle správy, úroveň rizika, která se bude odrážet v uplatňování možnosti správcova vlastního uvážení, a všechna konkrétní omezení jeho vlastního uvážení.

a)

rizika spojená s daným typem finančního nástroje, včetně objasnění pákového efektu a jeho účinku, rizika ztráty celé investice včetně rizik spojených s insolvencí emitenta a událostí s tím souvisejících, např. rekapitalizace z vnitřních zdrojů;

b)

volatilita cen takových nástrojů a všechna případná omezení dostupného trhu, na němž lze s těmito nástroji obchodovat;

c)

informace o překážkách či omezeních prodeje investic, například v případě nelikvidních finančních nástrojů nebo finančních nástrojů s pevně stanoveným termínem investice, včetně ilustrace možných metod prodeje a důsledků případného prodeje, možná omezení a odhad časového rámce pro prodej finančního nástroje, než se vrátí počáteční náklady na obchod s tímto typem finančních nástrojů;

d)

skutečnost, že investor kromě nákladů na pořízení těchto nástrojů může v důsledku obchodů s takovými nástroji převzít finanční závazky a další dodatečné povinnosti, včetně podmíněných závazků;

e)

všechny požadavky ohledně marže či podobné závazky, které se používají u nástrojů dotyčného typu.

a)

všechny náklady a související poplatky účtované investičním podnikem nebo jinými stranami, pokud byl zákazník těmto jiným stranám předán, za investiční služby a/nebo doplňkové služby poskytnuté zákazníkovi, a

b)

všechny náklady a související poplatky spojené s vytvářením a správou finančních nástrojů.

a)

pokud investiční podnik zákazníkům doporučuje finanční nástroje nebo jim nabízí finanční nástroje v rámci jejich uvádění na trh, nebo

b)

pokud má investiční podnik poskytující investiční služby poskytovat v souladu s příslušnými právními předpisy Unie zákazníkům v souvislosti s příslušnými finančními nástroji klíčové informace pro investory SKIPCP nebo klíčové informace o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou („produktech s investiční složkou“).

a)

ilustrace ukazuje dopad celkových nákladů a poplatků na návratnost investice;

b)

ilustrace ukazuje všechna očekávaná maxima či výkyvy nákladů a

c)

u ilustrace je uveden její popis.

a)

četnost a rozsah pravidelného hodnocení vhodnosti, případně podmínky, při jejichž splnění je hodnocení prováděno;

b)

rozsah přehodnocování informací shromážděných dříve a

c)

způsob, jak bude aktualizované doporučení oznámeno zákazníkovi.

a)

počet a různorodost zvažovaných finančních nástrojů jsou úměrné rozsahu služeb investičního poradenství, které nezávislý investiční poradce nabízí;

b)

počet a různorodost zvažovaných finančních nástrojů adekvátně reprezentují finanční nástroje, které jsou na trhu k dispozici;

c)

množství finančních nástrojů vydaných investičním podnikem samotným nebo subjekty, které mají s investičním podnikem úzké propojení, je úměrné celkovému množství zvažovaných finančních nástrojů a

d)

kritéria výběru různých finančních nástrojů zahrnují všechny podstatné aspekty, jako jsou rizika, náklady a složitost, jakož i charakteristiky zákazníků investičního podniku, a zajišťují, aby byl výběr nástrojů, jež mohou být doporučovány, nezaujatý.

a)

podnik se propaguje tak, aby přilákal pouze zákazníky, kteří dávají přednost těmto kategoriím nebo spektru finančních nástrojů;

b)

podnik vyžaduje, aby zákazníci uvedli, že mají zájem investovat pouze do vybrané kategorie nebo spektra finančních nástrojů, a

c)

před poskytnutím služby podnik zajistí, aby jeho služba byla pro každého nového zákazníka vhodná, neboť jeho obchodní model odpovídá potřebám a cílům zákazníka a spektrum finančních nástrojů je pro zákazníka vhodné. Pokud tomu tak není, podnik tomuto zákazníkovi službu neposkytne.

a)

v dostatečném předstihu před poskytnutím služeb investiční podnik své zákazníky v souladu s čl. 24 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU a příslušnými prováděcími opatřeními informuje na trvalém nosiči dat, zda poradenství bude nezávislé, nebo nikoli nezávislé;

b)

investiční podnik se prezentuje jako nezávislý u služeb, u nichž poskytuje investiční poradenství nezávisle;

c)

investiční podnik má zavedeny adekvátní organizační požadavky a kontrolní mechanismy zajišťující, aby oba druhy poradenských služeb a poradců byly vzájemně jasně odděleny, aby nebylo pravděpodobné, že zákazníci budou uvedeni v omyl, jaký druh poradenství dostávají, a aby se jim dostalo takového druhu poradenství, jaký je pro ně vhodný. Investiční podnik neumožní, aby fyzická osoba poskytovala jak nezávislé, tak i nikoli nezávislé investiční poradenství.

a)

odpovídá investičním cílům dotyčného zákazníka včetně rizikové tolerance zákazníka;

b)

je takový, že zákazník dokáže finančně unést související investiční rizika odpovídající jeho investičním cílům;

c)

je takový, že zákazník má potřebné zkušenosti a znalosti, aby mohl porozumět rizikům spojeným s tímto obchodem nebo se správou jeho portfolia.

a)

zajištění, aby si zákazníci uvědomili význam poskytnutí přesných a aktuálních informací;

b)

zajištění, aby všechny nástroje, jako jsou nástroje na stanovení profilu hodnocení rizik nebo nástroje na posouzení znalostí a zkušeností zákazníka, používané v procesu posuzování vhodnosti byly vhodné pro daný účel a aby byly vhodně navržené pro použití u zákazníků, přičemž v procesu posuzování vhodnosti je třeba určit a aktivně minimalizovat případná omezení;

c)

zajištění, aby bylo pravděpodobné, že zákazníci chápou otázky použité v tomto procesu, že přesně zjišťují cíle a potřeby zákazníka a informace potřebné pro posouzení vhodnosti, a

d)

podle potřeby kroky učiněné za účelem zajištění konzistentnosti informací zákazníků, jako je zvážení, zda se v informacích od zákazníků nevyskytují zjevné nepřesnosti.

a)

typy služeb, obchodů a finančních nástrojů, které zákazník zná;

b)

povaha, objem a frekvence obchodů s finančními nástroji, které zákazník provádí, a doba, po kterou jsou prováděny;

c)

vzdělání a povolání nebo relevantní dřívější povolání zákazníka či potenciálního zákazníka.

a)

výsledek posouzení přiměřenosti;

b)

každé upozornění podané zákazníkovi, pokud byl nákup investiční služby nebo produktu posouzen jako potenciálně nepřiměřený pro zákazníka, zda zákazník žádal, aby byl obchod proveden i přes toto upozornění, případně, zda podnik akceptoval zákazníkův požadavek provést obchod;

c)

každé upozornění podané zákazníkovi, pokud zákazník neposkytl dostatečné informace, aby podnik mohl provést posouzení přiměřenosti, zda zákazník žádal, aby byl obchod proveden i přes toto upozornění, případně, zda podnik akceptoval zákazníkův požadavek provést obchod.

a)

nespadá do čl. 4 odst. 1 bodu 44 písm. c) ani do přílohy I oddílu C bodů 4 až 11 směrnice 2014/65/EU;

b)

existují četné příležitosti k prodeji, splacení nebo jinému druhu realizace tohoto nástroje za ceny, které jsou účastníkům trhu dostupné z veřejných zdrojů a které jsou buď tržními cenami, nebo cenami, které zpřístupňují či validují na emitentovi nezávislé oceňovací systémy;

c)

nezahrnuje žádné skutečné ani potenciální závazky pro zákazníka, které by přesahovaly náklady na pořízení tohoto nástroje;

d)

neobsahuje ustanovení, podmínku nebo aktivační událost, které by mohly zásadně změnit povahu nebo riziko investice či výplatní profil, jako jsou investice, které zahrnují právo přeměnit nástroj na jinou investici;

e)

neobsahuje žádné výslovné ani implicitní výstupní poplatky, v jejichž důsledku by investice byla nelikvidní, i když existují technicky četné příležitosti k prodeji, splacení nebo jinému druhu realizace tohoto nástroje;

f)

přiměřeně komplexní informace ohledně jeho vlastností jsou veřejně dostupné a je pravděpodobné, že jim snadno porozumí průměrný neprofesionální zákazník, aby si mohl učinit podložený úsudek, zda uzavře obchod s daným nástrojem.

a)

popis služeb, případně charakter a rozsah investičního poradenství, jež mají být poskytovány;

b)

u služeb správy portfolií typy finančních nástrojů, které mohou být nakupovány a prodávány, a druhy obchodů, které mohou být prováděny jménem zákazníka, jakož i všechny zakázané nástroje nebo obchody, a

c)

popis hlavních rysů všech služeb uvedených v příloze I oddílu B bodě 1 směrnice 2014/65/EU, jež mají být poskytovány, případně včetně role podniku v souvislosti s úkony společnosti, které se týkají nástrojů zákazníka, a podmínek, za nichž budou obchody zajišťující financování zahrnující zákazníkovy cenné papíry generovat pro zákazníka výnos.

a)

zákazníkovi bezodkladně poskytnou na trvalém nosiči dat základní informace o provedení tohoto pokynu;

b)

co nejdříve zašlou zákazníkovi na trvalém nosiči dat oznámení potvrzující provedení pokynu, a to nejpozději první pracovní den po provedení anebo, pokud investiční podnik dostává potvrzení od třetí strany, nejpozději první pracovní den po obdržení potvrzení od třetí strany.

a)

identifikační údaje o informující společnosti;

b)

jméno či jiné označení zákazníka;

c)

obchodní den;

d)

čas obchodu;

e)

typ pokynu;

f)

identifikační údaje o místu;

g)

identifikační údaje o nástroji;

h)

ukazatel nákupu/prodeje;

i)

charakter pokynu, pokud to není pokyn k nákupu/prodeji;

j)

množství;

k)

jednotkovou cenu;

l)

celkové protiplnění;

m)

celkovou výši provizí a účtovaných výloh, rozepsanou na jednotlivé položky, pokud o to zákazník požádá, včetně výše všech stanovených přirážek nebo srážek, pokud byl obchod proveden investičním podnikem při obchodování na vlastní účet a investiční podnik má vůči zákazníkovi povinnost nejlepšího způsobu provedení;

n)

dosažený směnný kurz, pokud obchod zahrnoval konverzi měny;

o)

povinnosti zákazníka spojené s vypořádáním obchodu, včetně lhůty pro zaplacení nebo dodání a příslušných údajů o účtu, pokud tyto údaje a povinnosti nebyly zákazníkovi oznámeny již dříve;

p)

je-li zákazníkovou protistranou sám investiční podnik nebo jakákoli osoba v rámci skupiny investičního podniku či jiný zákazník investičního podniku, uvede se skutečnost, že se jedná o tento případ, pokud nebyl pokyn proveden prostřednictvím systému pro obchodování, který usnadňuje anonymní obchodování.

a)

název investičního podniku;

b)

jméno či jiné označení účtu zákazníka;

c)

složení a ocenění portfolia, včetně údajů o jednotlivých finančních nástrojích v portfoliu, jejich tržní hodnotě anebo reálné hodnotě, jestliže tržní hodnota není k dispozici, a o hotovostním zůstatku na začátku a na konci vykazovaného období a údajů o výkonnosti portfolia během vykazovaného období;

d)

celkovou částku poplatků a dalších účtovaných položek vzniklých během vykazovaného období s rozepsáním alespoň celkových poplatků za správu a celkových nákladů spojených s poskytováním služby, a je-li to vhodné, včetně prohlášení, že na požádání bude poskytnut podrobnější rozpis;

e)

srovnání skutečné výkonnosti v průběhu období vykazovaného ve výpisu a referenční výkonnosti investice (je-li taková hodnota k dispozici), na níž se investiční podnik a zákazník dohodli;

f)

celkovou částku dividend, úroků a jiných úhrad přijatých ve vykazovaném období v souvislosti s portfoliem zákazníka;

g)

informace o dalších úkonech společnosti zakládajících práva k finančním nástrojům v portfoliu;

h)

v relevantních případech informace uvedené v čl. 59 odst. 4 písm. c) až l) ke každému obchodu uskutečněnému v průběhu daného období, ledaže se zákazník rozhodne dostávat informace o provedených obchodech po každém obchodu, v kterémžto případě se použije odstavec 4 tohoto článku.

a)

pokud investiční podnik poskytuje svým zákazníkům přístup do online systému splňujícího požadavky na trvalý nosič dat, kde lze najít aktuální ocenění zákazníkova portfolia a kde si může zákazník snadno vyhledat požadované informace podle čl. 63 odst. 2, a pokud má podnik důkaz, že si zákazník vyhledal ocenění svého portfolia alespoň jednou za příslušné čtvrtletí;

b)

v případech, kdy se použije odstavec 4, se pravidelný výpis musí poskytnout nejméně jednou za dvanáct měsíců;

c)

pokud dohoda mezi investičním podnikem a zákazníkem o službě správy portfolií povoluje portfolio s pákou, musí se pravidelný výpis poskytovat nejméně jednou za měsíc.

a)

podrobnosti o všech finančních nástrojích či peněžních prostředcích zákazníka v držení investičního podniku ke konci období vykazovaného ve výpisu;

b)

míru, do které se finanční nástroje či peněžní prostředky zákazníka staly předmětem obchodů zajišťujících financování;

c)

míru případného výnosu, který zákazník získal díky účasti na obchodu zajišťujícího financování, a z jakého základu tento výnos naběhl;

d)

jasné označení aktiv či prostředků, na něž se vztahují pravidla směrnice 2014/65/EU a jejích prováděcích opatření, a aktiv a prostředků, na něž se tato pravidla nevztahují, například aktiv a prostředků, na něž se vztahuje dohoda o zajištění s převedením vlastnického práva;

e)

jasné označení aktiv, jejichž vlastnictví se vyznačuje zvláštnostmi, například v důsledku zajišťovacích práv;

f)

tržní hodnotu finančních nástrojů uvedených ve výpisu nebo její odhad, pokud tržní hodnota není k dispozici, s jasným uvedením skutečnosti, že neexistence tržní ceny je pravděpodobně známkou nelikvidity. Podnik vyvine maximální úsilí při provádění odhadu hodnoty.

a)

charakteristiku zákazníka včetně jeho kategorizace, tj. zda jde o neprofesionálního, nebo profesionálního zákazníka;

b)

charakteristiku pokynu zákazníka včetně údaje, zda je pokyn spojen s obchodem zajišťujícím financování (SFT);

c)

charakteristické rysy finančních nástrojů, které jsou předmětem tohoto pokynu;

d)

charakteristiku míst provádění pokynů, do nichž lze tento pokyn nasměrovat.

a)

popis relativního významu, který investiční podnik v souladu s kritérii uvedenými v čl. 59 odst. 1 připisuje faktorům uvedeným v čl. 27 odst. 1 směrnice 2014/65/EU, nebo postup, kterým podnik určuje relativní význam těchto faktorů;

b)

seznam míst provádění pokynů, na něž podnik významně spoléhá při plnění své povinnosti přijmout veškerá přiměřená opatření k trvalému dosahování nejlepšího možného výsledku při provádění pokynů zákazníků, s uvedením, která místa provádění pokynů se využívají pro jednotlivé druhy finančních nástrojů v případě pokynů neprofesionálních zákazníků, pokynů profesionálních zákazníků a SFT;

c)

seznam faktorů použitých pro výběr místa provádění pokynů, včetně kvalitativních faktorů, jako jsou clearingové systémy, přerušovací mechanismy, naplánovaná opatření nebo jiné podstatné aspekty, a relativní význam jednotlivých faktorů. Informace o faktorech použitých pro výběr místa provádění pokynů musí být konzistentní s kontrolními mechanismy, které podniky používají, aby zákazníkům prokázaly, že trvale dosahují nejlepšího výsledku, při přezkumu přiměřenosti svých zásad a opatření;

d)

jak jsou zvažovány takové faktory provedení pokynu, jako je cena, náklady, rychlost, pravděpodobnost provedení a další podstatné faktory, jako součást všech dostatečných opatření za účelem dosažení nejlepšího možného výsledku pro zákazníka;

e)

je-li to v daném případě relevantní, informace, že podnik provádí pokyny mimo obchodní systém, důsledky, například riziko protistrany vyplývající z provádění pokynů mimo obchodní systém, a na žádost zákazníka doplňující informace o důsledcích tohoto způsobu provádění pokynů;

f)

srozumitelné a výrazné upozornění, že jakékoli konkrétní instrukce zákazníka mohou podniku zabránit v tom, aby přijal opatření, která naplánoval a zavedl do svých zásad provádění pokynů za účelem dosahování nejlepšího možného výsledku při provádění daných pokynů, pokud jde o prvky, jichž se tyto instrukce týkají;

g)

souhrn procesu výběru míst provádění pokynů, používaných strategií provádění pokynů, postupů a procesu používaného na analyzování dosažené kvality provedení pokynů a způsob, jakým podniky sledují a ověřují, že pro zákazníky dosáhly nejlepšího možného výsledku.

a)

zajistit, aby pokyny prováděné na účet zákazníků byly zaznamenávány a alokovány neprodleně a přesně;

b)

provádět jinak srovnatelné pokyny zákazníků v pořadí, v jakém byly podány, a neprodleně, ledaže by to znemožňovala povaha pokynu nebo převažující tržní podmínky nebo by to bylo v rozporu se zájmy zákazníka;

c)

informovat neprofesionální zákazníky o podstatných obtížích týkajících se řádného vykonání pokynů neprodleně poté, co se o takových obtížích dozvědí.

a)

je nepravděpodobné, že sloučení pokynů a obchodů bude v souhrnu nevýhodné pro některého zákazníka, jehož pokyn se má sloučit s jinými;

b)

všichni zákazníci, jejichž pokyny mají být sloučeny, jsou upozorněni na to, že sloučení pro ně může být s ohledem na daný pokyn nevýhodné;

c)

jsou vypracována a účinně prováděna pravidla alokace pokynů, která zajistí spravedlivou alokaci sloučených pokynů a obchodů, včetně toho, jak objem a cena pokynů určuje alokaci a zacházení s dílčím provedením.

a)

investiční podnik zákazníkovi vydá jasné písemné upozornění ohledně důsledků, jaké pro něj může tato žádost mít, včetně stupňů ochrany, které tak může ztratit;

b)

zákazník písemně potvrdí, že žádá o zacházení jako se způsobilou protistranou, a to buď obecně, nebo pro jednu nebo více investičních služeb nebo obchod nebo druh obchodu či produktu, a že si je vědom toho, jaké důsledky může mít případná ztráta ochrany plynoucí z této žádosti.

a)

příslušný orgán má k záznamům snadný přístup a je z nich schopen rekonstruovat všechny klíčové fáze zpracování každého obchodu;

b)

je možné snadno zjistit jakékoli opravy či jiné změny i původní obsah záznamů před opravami či změnami;

c)

není možné se záznamy jinak manipulovat nebo je pozměňovat;

d)

pokud nelze snadno provést analýzu údajů v důsledku jejich množství a povahy, způsob uložení umožňuje jejich elektronické či jiné efektivní využití, a

e)

opatření podniku splňují požadavky na uchovávání záznamů bez ohledu na to, jaká je použita technologie.

a)

určení telefonních hovorů a elektronických komunikací, včetně příslušných interních telefonních hovorů a elektronické komunikace, na které se vztahují požadavky na zaznamenávání v souladu s čl. 16 odst. 7 směrnice 2014/65/EU, a

b)

určení postupů, které podnik musí dodržovat, a opatření, která musí přijmout, aby zajistil, že za mimořádných okolností, kdy nebude schopen hovory či komunikaci zaznamenávat na jím dodaná, akceptovaná nebo povolená zařízení, bude plnit povinnosti podle čl. 16 odst. 7 třetího a osmého pododstavce směrnice 2014/65/EU. Důkazy o těchto okolnostech se uchovávají a jsou k dispozici příslušným orgánům.

a)

hovory a komunikace jsou zaznamenávány a

b)

kopie záznamů hovorů a komunikace se zákazníkem budou na vyžádání k dispozici po dobu pěti let nebo na žádost příslušného orgánu po dobu až sedmi let.

a)

datum a čas schůzky;

b)

místo schůzky;

c)

totožnost účastníků schůzky;

d)

iniciátor schůzky a

e)

podstatné informace o pokynu zákazníka včetně ceny, objemu a typu pokynu a doby, kdy má být předán nebo proveden.

a)

závěrečné ceny akcií z prvního dne obchodování, pokud jeho akcie jsou přijaty k obchodování teprve po dobu kratší než jeden rok;

b)

poslední závěrečné ceny akcií z prvního roku obchodování, pokud jeho akcie jsou přijaty k obchodování po dobu delší než jeden rok, avšak kratší než dva roky;

c)

průměru posledních závěrečných cen akcií za první a druhý rok jejich obchodování, pokud jeho akcie jsou přijaty k obchodování po dobu delší než dva roky, avšak kratší než tři roky.

a)

stanovil a uplatňuje pravidla zajišťující objektivní a transparentní kritéria pro prvotní a průběžné přijímání emitentů k obchodování ve svém systému;

b)

má model provozu, který je vhodný pro výkon jeho funkcí a zajistí udržení korektního a řádného obchodování s finančními nástroji přijatými k obchodování v jeho systému;

c)

stanovil a uplatňuje pravidla vyžadující, aby emitent, který usiluje o přijetí svých finančních nástrojů k obchodování v tomto mnohostranném obchodním systému, v případech, na které se nevztahuje směrnice 2003/71/ES, uveřejnil řádný přijímací dokument pořízený na jeho odpovědnost, v němž bude jasně uvedeno, zda byl tento dokument schválen nebo přezkoumán, a popřípadě kým;

d)

stanovil a uplatňuje pravidla, která stanoví minimální obsah přijímacího dokumentu uvedeného v písmeni c) zajišťující, že investorům budou poskytnuty dostatečné informace, díky nimž budou moci provést informované posouzení finanční situace emitenta a jeho výhledů do budoucna a také práv spojených s jeho cennými papíry;

e)

požaduje, aby emitent v přijímacím dokumentu zmíněném v písmeni c) uvedl, zda s ohledem na aktuální požadavky považuje svůj pracovní kapitál za dostatečný, a pokud tomu tak není, jaká navrhuje opatření k získání potřebného dodatečného pracovního kapitálu;

f)

podnikl kroky k zajištění náležitého přezkumu přijímacího dokumentu uvedeného v písmeni c) z hlediska jeho úplnosti, jednotnosti a srozumitelnosti;

g)

požaduje, aby emitenti, jejichž cenné papíry jsou obchodovány v jeho systému, zveřejňovali výroční finanční zprávy do šesti měsíců od konce účetního období a pololetní finanční zprávy do čtyř měsíců od konce prvního pololetí účetního období;

h)

zajistí veřejné šíření prospektů sestavených v souladu se směrnicí 2003/71/ES, přijímacích dokumentů uvedených v písmeni c), finančních zpráv uvedených v písmeni g) a informací stanovených v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014 a uveřejňovaných emitenty, jejichž cenné papíry jsou obchodovány v jeho systému, a to tak, že je zveřejní na svých internetových stránkách nebo na těchto stránkách uvede přímý odkaz na internetové stránky emitentů, na nichž jsou tyto dokumenty, zprávy a informace zveřejněny;

i)

zajistí, aby regulatorní informace uvedené v písmeni h) a přímé odkazy byly na jeho internetových stránkách uvedeny nepřetržitě po dobu nejméně pěti let.

a)

v případě, že by tím vzniklo systémové riziko podrývající finanční stabilitu, například pokud je zapotřebí zlikvidovat dominantní tržní pozici nebo by ve významném objemu nebyly splněny závazky k vypořádání;

b)

v případě, že je pokračování v obchodování na trhu nezbytné k plnění zásadních poobchodních úkolů v oblasti řízení rizik, je-li zapotřebí likvidovat finanční nástroje z důvodu selhání člena clearingového systému v rámci postupu ústřední protistrany v případě selhání, a ústřední protistrana by tak v důsledku neschopnosti vypočítat maržové požadavky byla vystavena nepřijatelnému riziku;

c)

v případě, že by byla ohrožena finanční životaschopnost emitenta, například pokud se účastní podnikového obchodu nebo je zapojen do získávání kapitálu.

a)

významu trhu z hlediska likvidity, je-li pravděpodobné, že by důsledky opatření byly závažnější, pokud je daný trh z hlediska likvidity významnější než trhy jiné;

b)

povahy plánovaných opatření, je-li pravděpodobné, že by opatření s trvalým či dlouhodobým dopadem na schopnost investorů obchodovat s finančním nástrojem v obchodních systémech, jako například stažení nástroje z obchodování, postihla investory více než jiná opatření;

c)

negativního efektu pozastavení obchodování nebo stažení z obchodování v případě dostatečně souvisejících derivátů, indexů nebo referenčních hodnot, u nichž stažený či pozastavený nástroj představuje podkladové aktivum nebo je jejich součástí;

d)

dopadu, který bude pozastavení obchodování s finančním nástrojem mít na zájmy konečných uživatelů trhu, kteří nejsou finančními smluvními stranami, jako jsou například subjekty obchodující s finančními nástroji za účelem zajištění obchodních rizik.

a)

odchylky od obvyklého vzorce obchodování s finančními nástroji přijatými k obchodování nebo obchodovanými v jeho obchodním systému a

b)

informace, které má k dispozici nebo k nimž má přístup, a to jak interně v rámci provozu obchodního systému, tak dostupné veřejně.

a)

v případě dané smlouvě je v daném obchodním systému dvacet držitelů otevřených pozic a

b)

absolutní objem hrubých dlouhých nebo krátkých celkových čistých otevřených pozic, vyjádřený jako počet množstevních jednotek (lotů) příslušného komoditního derivátu, překročí čtyřnásobek dodatelného nabízeného množství téhož derivátu, vyjádřeného jako počet množstevních jednotek (lotů).

a)

rozsah a množství údajů o trhu včetně množství předmětných finančních nástrojů a objemu obchodování;

b)

způsob, jakým zákazník údaje o trhu využije, včetně toho, zda jsou údaje využity k obchodním činnostem zákazníka, k dalšímu prodeji nebo k úpravě dat do souhrnné podoby.

a)

aktuální ceníky, včetně těchto informací:

b)

oznámení nadcházejících změn cen alespoň 90 dní předem;

c)

informace o obsahu údajů o trhu včetně:

d)

příjmy schválených systémů pro uveřejňování informací a poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací z poskytování údajů o trhu a jejich podíl na celkových příjmech těchto systémů a poskytovatelů;

e)

informace o způsobu stanovení cen, včetně použitých metod nákladového účetnictví a zvláštních zásad, podle nichž jsou alokovány přímé a variabilní společné náklady a podle nichž jsou rozvrhovány fixní společné náklady mezi získání a šíření údajů o trhu a ostatní služby poskytované schválenými systémy pro uveřejňování informací a poskytovateli konsolidovaných obchodních informací.

a)

hostitelský členský stát byl dříve domovským členským státem daného regulovaného trhu;

b)

daný regulovaný trh získal prostřednictvím fúze, převzetí nebo jiné formy převodu podnik nebo část podniku regulovaného trhu, jejž předtím provozoval organizátor trhu se sídlem nebo ústředím v hostitelském členském státě.

a)

předtím, než u mnohostranného nebo organizovaného obchodního systému nastala některá ze situací uvedených v odstavci 1, měl tento obchodní systém –s výhradou povinností týkajících se transparentnosti dle nařízení (EU) č. 600/2014 – při obchodování v rámci obchodního systému a obchodování systematického internalizátora v daném hostitelském členském státě v alespoň jedné kategorii aktiv podíl na trhu ve výši alespoň 10 %, měřeno celkovým obratem v peněžním vyjádření;

b)

mnohostranný nebo organizovaný obchodní systém je registrován jako trh pro růst malých a středních podniků.