ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 57 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 60 |
|
|
II Nelegislativní akty |
|
|
|
MEZINÁRODNÍ DOHODY |
|
|
* |
|
|
Opravy |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Legislativní akty
NAŘÍZENÍ
3.3.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 57/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/352
ze dne 15. února 2017,
kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Úplné začlenění přístavů do hladce fungujících dopravních a logistických řetězců je potřebné jako prostředek přispívající k růstu a efektivnějšímu využívání a fungování transevropské dopravní sítě a vnitřního trhu. To vyžaduje moderní přístavní služby, které přispívají k efektivnímu využívání přístavů a k prostředí příznivému pro investice do rozvoje přístavů v souladu se současnými i budoucími požadavky na dopravu a logistiku. |
(2) |
Přístavy přispívají k dlouhodobé konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví na světových trzích a zároveň vytvářejí přidanou hodnotu a pracovní místa ve všech pobřežních oblastech Unie. Pro řešení výzev, jimž čelí odvětví námořní dopravy, a zlepšení efektivity a udržitelnosti dopravních a logistických řetězců je zásadní, aby souběžně s tímto nařízením byla prováděna opatření administrativního zjednodušení, která jsou stanovena ve sdělení Komise ze dne 23. května 2013 nazvaném „Přístavy jako motor růstu“. |
(3) |
Ve svém sdělení ze dne 3. října 2012 nazvaném „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ Komise připomněla, že přitažlivost námořní dopravy závisí na dostupnosti, efektivnosti a spolehlivosti přístavních služeb a že je třeba řešit otázky související s transparentností veřejného financování a přístavních poplatků, jakož i usilovat o administrativní zjednodušení v přístavech a přezkoumat omezení pro poskytování služeb v přístavech. |
(4) |
Usnadnění přístupu na trh přístavních služeb a zavedení finanční transparentnosti a nezávislosti námořních přístavů zlepší kvalitu a efektivnost služeb poskytovaných uživatelům přístavů a přispěje k prostředí příznivějšímu pro investice v přístavech, čímž pomůže snížit náklady pro uživatele dopravy a přispěje k podpoře pobřežní plavby a lepšímu propojení námořní dopravy s železniční, vnitrozemskou vodní a silniční dopravou. |
(5) |
Zjednodušení celních postupů může námořním přístavům přinést významné ekonomické výhody z hlediska konkurenceschopnosti. V zájmu podpory spravedlivé hospodářské soutěže a omezení celních formalit je důležité, aby příslušné orgány členských států zaujaly náležitý a účinný přístup založený na rizicích. V této souvislosti je nezbytné, aby Komise posoudila, zda je za účelem omezení ohlašovacích formalit v námořních přístavech a řešení nekalé hospodářské soutěže třeba přijmout odpovídající opatření. |
(6) |
Pro zajištění toho, aby byly vlastní obchodní strategie a investiční plány přístavu a případně obecný vnitrostátní rámec přístavní politiky v plném souladu s pravidly hospodářské soutěže, hraje zásadní roli stanovení jasného transparentního, spravedlivého a nediskriminačního právního rámce financování přístavní infrastruktury a přístavních služeb a účtování poplatků za ně. Zejména transparentnost finančních vztahů umožňuje spravedlivou a účinnou kontrolu státní podpory a brání tak narušování trhu. Za tímto účelem Rada ve svých závěrech ze dne 5. června 2014 vyzvala Komisi, aby zvážila obecné pokyny ke státní podpoře pro námořní přístavy s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a stabilní právní rámec pro investice do přístavů. |
(7) |
Naprostá většina námořní dopravy Unie prochází námořními přístavy transevropské dopravní sítě, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4). Za účelem dosažení cíle tohoto nařízení přiměřeným způsobem, aniž by byla ukládána zbytečná zátěž jiným přístavům, by se toto nařízení mělo vztahovat na námořní přístavy transevropské dopravní sítě, z nichž každý hraje důležitou úlohu v rámci evropského dopravního systému, a to buď proto, že obsluhuje více než 0,1 % celkového objemu nákladu Unie či celkového počtu cestujících, nebo proto, že zlepšuje regionální přístupnost ostrovních nebo okrajových oblastí. Toto nařízení by však mělo členským státům umožnit, aby se rozhodly, zda je použít i na námořní přístavy globální sítě situované v nejvzdálenějších regionech. Členské státy by rovněž měly mít možnost zavést výjimky, aby zabránily nadměrné administrativní zátěži těch námořních přístavů globální sítě, jejichž roční objem nákladní dopravy není tak vysoký, aby odůvodňoval použití tohoto nařízení v plném rozsahu. |
(8) |
Lodivodské služby prováděné na volném moři nemají přímý dopad na efektivitu přístavů, neboť se nepoužívají k přímému vjezdu do přístavů a výjezdu z nich, a nemusí být tedy do tohoto nařízení zahrnuty. |
(9) |
Toto nařízení by se nemělo nijak dotýkat pravidel, kterými je v členských státech upraven systém vlastnictví majetku platný pro námořní přístavy, a mělo by v členských státech umožňovat odlišné přístavní struktury. |
(10) |
Toto nařízení nestanoví žádný konkrétní model pro správu námořních přístavů a nijak se nedotýká pravomoci členských států poskytovat v souladu s právem Unie nehospodářské služby obecného zájmu. Pro správu přístavů lze zvolit různé modely za předpokladu, že bude dodržován rámec pro poskytování přístavních služeb a společná pravidla finanční transparentnosti stanovené v tomto nařízení. |
(11) |
V souladu s obecnými zásadami stanovenými ve Smlouvách by poskytovatelé přístavních služeb měli mít možnost poskytovat své služby v námořních přístavech, na které se vztahuje toto nařízení. Mělo by však být možné stanovit pro výkon této možnosti určité podmínky. |
(12) |
Tímto nařízením by řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán neměly být omezovány v tom, aby zavedly svůj systém poplatků, pokud jsou poplatky za přístavní infrastrukturu hrazené provozovateli plavidel nebo majiteli přepravovaného nákladu transparentní, zejména snadno identifikovatelné, a nediskriminační a pokud přispívají k udržování a rozvoji zařízení infrastruktury a služeb a k poskytování služeb, které jsou nutné k provádění nebo usnadňování dopravních operací v oblasti přístavu a na přístupových vodních cestách do něj, které spadají do pravomoci řídícího orgánu přístavu. |
(13) |
V zájmu účinné, bezpečné a ekologicky vhodné správy přístavu by řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán měly mít možnost požadovat, aby poskytovatelé přístavních služeb byli schopni prokázat, že splňují minimální požadavky na poskytování dané služby vhodným způsobem. Tyto minimální požadavky by měly být omezeny na jasně vymezený soubor podmínek a měly by být transparentní, objektivní, nediskriminační, přiměřené a relevantní pro poskytování dané přístavní služby. V souladu s obecnými cíli tohoto nařízení by tyto minimální požadavky měly přispívat k vysoké kvalitě přístavních služeb a neměly by vytvářet překážky na trhu. |
(14) |
Je důležité, aby na žádost řídícího orgánu přístavu byli všichni poskytovatelé přístavních služeb s to prokázat, že jsou schopni obsloužit určitý minimální počet plavidel a poskytnout nezbytný personál a vybavení. Měli by uplatňovat příslušné předpisy a pravidla včetně platných pracovněprávních předpisů, příslušných kolektivních smluv a požadavků daného přístavu týkajících se kvality. |
(15) |
Při rozhodování o tom, zda poskytovatel přístavních služeb vyhovuje požadavkům na dobrou pověst, by příslušný orgán nebo řídící orgán přístavu měly zohlednit, zda existují jakékoli opodstatněné důvody k pochybnostem o spolehlivosti poskytovatele přístavních služeb, jako například odsouzení nebo sankce za závažnou trestnou činnost nebo závažná porušení platného unijního a vnitrostátního práva. |
(16) |
Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby při provozování přístavních služeb v daném přístavu byly dodržovány povinnosti v oblasti sociálního a pracovního práva. |
(17) |
Členské státy by měly informovat Komisi před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení povinnosti registrace v námořním rejstříku pro plavidla využívaná převážně pro služby vlečných lodí nebo vyvazování. Takové rozhodnutí by nemělo být diskriminační, mělo by být založené na transparentních a objektivních důvodech a nemělo by vytvářet nepřiměřené překážky na trhu. |
(18) |
Je-li třeba vyhovět minimálním požadavkům, měl by postup pro udělení práva poskytovat přístavní služby být transparentní, objektivní, nediskriminační a přiměřený a měl by poskytovatelům přístavních služeb umožnit, aby zahájili poskytování těchto služeb včas. |
(19) |
Vzhledem k tomu, že přístavy tvoří omezené zeměpisné oblasti, mohl by počet poskytovatelů přístavních služeb podléhat v určitých případech omezením souvisejícím s nedostatečným rozsahem pozemku nebo nábřeží, povahou přístavní infrastruktury či povahou přístavní dopravy nebo potřebou zajistit bezpečné, chráněné nebo ekologicky udržitelné přístavní činnosti. |
(20) |
Jakékoli omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb by mělo být jasně a objektivně odůvodněno a nemělo by vytvářet nepřiměřené překážky na trhu. |
(21) |
Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán by měly zveřejnit svůj záměr provést výběrové řízení pro poskytování určité přístavní služby, a to i na internetu a případně i v Úředním věstníku Evropské unie. Toto sdělení by mělo obsahovat informace o výběrovém řízení, o lhůtě pro předkládání nabídek, o relevantních kritériích pro udělení zakázky a o způsobu, jakým lze získat přístup k relevantním dokumentům nezbytným pro přípravu žádosti. |
(22) |
S cílem zajistit transparentnost a rovné zacházení by změny ustanovení zakázky během jejího trvání měly být považovány za zadání nové zakázky, pokud podstatně mění povahu zakázky ve srovnání s původní zakázkou, a demonstrují tedy záměr stran nově sjednat základní podmínky takové zakázky. |
(23) |
Toto nařízení by se nemělo dotýkat práva členských států ukládat závazky veřejné služby související s přístavními službami. |
(24) |
Unie má širokou škálu námořních přístavů s různými modely organizace přístavních služeb. Zavedení jednotného modelu by proto nebylo vhodné. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán by měly mít možnost omezit počet poskytovatelů určité přístavní služby, pokud pro to je jeden či více důvodů. |
(25) |
Článek 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (5) stanoví, že zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon určité činnosti, se uvedenou směrnicí neřídí, pokud členský stát nebo zadavatelé mohou prokázat, že v členském státě, ve kterém je činnost vykonávána, je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Ke stanovení, zda tomu tak je, by měl být použit postup uvedený v článku 35 směrnice 2014/25/EU. Pokud je tedy tímto postupem stanoveno, že je určité přístavní odvětví nebo pododvětví spolu se svými přístavními službami takové hospodářské soutěži přímo vystaveno, je vhodné, aby se na ně nevztahovala pravidla upravující omezení přístupu na trh podle tohoto nařízení. |
(26) |
Až na případy, kdy platí výjimka z konkurenčního prostředí trhu, by měl být jakýkoli záměr omezit počet poskytovatelů přístavních služeb předem zveřejněn řídícím orgánem přístavu nebo příslušným orgánem a měl by být plně odůvodněný, aby měly zúčastněné strany příležitost se k němu vyjádřit. |
(27) |
Pokud řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán poskytují přístavní služby samy nebo prostřednictvím právně samostatného subjektu, který přímo či nepřímo ovládají, měla by být přijata opatření s cílem zabránit střetům zájmů a zajistit spravedlivý a transparentní přístup na trh přístavních služeb, je-li počet poskytovatelů přístavních služeb omezen. Tato opatření by mohla mimo jiné mít formu pověření příslušného vnitrostátního orgánu, který je nezávislý na řídícím orgánu přístavu ani na příslušném orgánu, aby přijal rozhodnutí o omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb. |
(28) |
Možnost ukládat minimální požadavky a omezit počet poskytovatelů přístavních služeb, kterou členské státy i nadále mají, by jim neměla bránit v zajišťování neomezené svobody poskytování služeb ve svých přístavech. |
(29) |
Postup pro výběr poskytovatelů přístavních služeb a jeho výsledek by měly být zveřejněny a měly by být nediskriminační, transparentní a otevřené všem zainteresovaným stranám. |
(30) |
Jediným důvodem k uplatnění závazků veřejné služby vedoucímu k omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb by měl být veřejný zájem za účelem zajištění přístupnosti přístavní služby pro všechny uživatele, celoroční dostupnosti přístavní služby, cenové dostupnosti přístavní služby pro určitou kategorii uživatelů, bezpečnosti, ochrany či ekologické udržitelnosti přístavních operací a územní soudržnosti. |
(31) |
Závazky veřejné služby vymezují a ukládají vnitrostátní orgány, avšak obecná povinnost stanovená unijním nebo vnitrostátním právem, že přístav musí bez diskriminace a kladení překážek přijmout veškerá plavidla fyzicky schopná vplutí a vyvázání, by pro účely tohoto nařízení neměla být považována za závazek veřejné služby. |
(32) |
Toto nařízení by nemělo vylučovat, aby příslušné orgány poskytly za jednání směřující k plnění závazků veřejné služby vyrovnávací platbu, pokud je tato platba v souladu s platnými pravidly pro poskytování státní podpory. Pokud lze závazky veřejné služby považovat za služby obecného hospodářského zájmu, je nezbytné zajistit soulad s rozhodnutím Komise 2012/21/EU (6) a s nařízením Komise (EU) č. 360/2012 (7), jakož i dodržování sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 nazvaného „Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby“. |
(33) |
Pokud existuje více poskytovatelů přístavních služeb, neměly by řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán činit mezi těmito poskytovateli žádné rozdíly, a zejména by neměly zvýhodňovat žádný podnik nebo subjekt, ve kterém mají podíl. |
(34) |
Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán by měly mít možnost rozhodnout, zda budou poskytovat přístavní služby samy, nebo zda tím pověří přímo interního provozovatele. Je-li počet poskytovatelů přístavních služeb omezen, mělo by být poskytování přístavních služeb interními provozovateli omezeno pouze na přístav nebo na přístavy, pro něž byli určeni, ledaže platí výjimka z konkurenčního prostředí trhu. |
(35) |
Členské státy by si měly zachovat pravomoc zajistit přiměřenou úroveň sociální ochrany pro zaměstnance podniků poskytujících přístavní služby. Toto nařízení by se nemělo dotýkat uplatňování sociálních a pracovněprávních předpisů členských států. Je žádoucí vyjasnit, že v případech, kdy se nepoužije směrnice Rady 2001/23/ES (8) a kdy uzavření smlouvy o poskytování přístavních služeb představuje změnu poskytovatele přístavních služeb, by řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán měly mít nicméně možnost požadovat, aby byly práva a povinnosti končícího poskytovatele přístavních služeb vyplývající z pracovní smlouvy nebo z pracovního vztahu existujících ke dni takové změny převedeny na nově jmenovaného poskytovatele přístavních služeb. |
(36) |
Kdykoli opatření stanovená tímto nařízením zahrnují zpracování osobních údajů, mělo by být toto zpracování prováděno v souladu s platným právem Unie, a zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (9). |
(37) |
V komplexním a konkurenčním odvětví, jako jsou přístavní služby, má pro zajištění kvality služeb a pro ochranu zdraví a bezpečnost přístavních zaměstnanců zásadní význam počáteční a pravidelná odborná příprava zaměstnanců přístavů. Členské státy by proto měly zajistit, aby poskytovatelé přístavních služeb poskytovali svým zaměstnancům náležitou odbornou přípravu. |
(38) |
V mnohých přístavech je přístup na trh pro poskytovatele služeb nákladových operací a služeb osobní dopravy poskytován prostřednictvím veřejných zakázek. Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že při uzavírání těchto veřejných zakázek jsou příslušné orgány vázány zásadami transparentnosti a nediskriminace. Z tohoto důvodu, ačkoli by se kapitola II tohoto nařízení neměla vztahovat na poskytování služeb nákladových operací a služeb osobní dopravy, by členské státy měly mít možnost se rozhodnout, zda budou na tyto dvě služby uplatňovat pravidla kapitoly II, nebo zda pro ně zachovají své stávající vnitrostátní právní předpisy o přístupu na trh, při dodržení hlavních zásad stanovených v judikatuře Soudního dvora. |
(39) |
Podle usnesení A.960 Mezinárodní námořní organizace je nutné, aby v každé oblasti lodivodských služeb měl lodivod vysoce specializované zkušenosti a znal místní podmínky. Lodivodské služby jsou navíc obecně povinné a často jsou organizovány nebo poskytovány samotnými členskými státy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES (10) dále svěřuje lodivodům úlohu, aby příslušným orgánům podávali zprávy o zjevných nesrovnalostech, které by mohly ohrozit bezpečnou plavbu plavidel nebo které by mohly představovat hrozbu pro mořské prostředí nebo je mohly poškodit. Pokud to dovolují podmínky bezpečnosti, je také důležité, aby všechny členské státy podporovaly používání osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb nebo rovnocenných mechanismů, s cílem zlepšit efektivní fungování přístavů, a zejména podpořit pobřežní plavbu. S cílem předejít případným střetům zájmů mezi takovými funkcemi veřejného zájmu a komerčními záměry by se kapitola II tohoto nařízení neměla vztahovat na lodivodské služby. Členské státy by však měly mít možnost se rozhodnout, že kapitolu II na lodivodské služby použijí. Pokud se ji rozhodnou uplatňovat, měly by o tom informovat Komisi, aby se zajistilo šíření relevantních informací. |
(40) |
Aniž jsou dotčena pravidla Unie pro hospodářskou soutěž, nemělo by toto nařízení zasahovat do případného práva členských států regulovat poplatky s cílem zabránit nepřiměřeně vysokým poplatkům za přístavní služby v případech, kdy je situace na trhu s přístavními službami taková, že nelze dosáhnout skutečné hospodářské soutěže. |
(41) |
Finanční vztahy mezi námořními přístavy, které jsou příjemci veřejných finančních prostředků, a poskytovateli přístavních služeb na jedné straně a veřejnými orgány na straně druhé by měly být zprůhledněny, aby se zajistily rovné podmínky a zamezilo se narušení trhu. V tomto ohledu by toto nařízení mělo rozšířit zásady transparentnosti finančních vztahů stanovené ve směrnici Komise 2006/111/ES (11) na další kategorie příjemců, aniž by tím byla dotčena oblast působnosti uvedené směrnice. |
(42) |
S cílem předejít nekalé hospodářské soutěži mezi přístavy Unie je třeba do tohoto nařízení začlenit pravidla transparentnosti finančních vztahů, zejména s ohledem na skutečnost, že přístavy transevropské dopravní sítě jsou způsobilé žádat o financování Unie prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (12). |
(43) |
S cílem zajistit rovné podmínky a transparentnost při přidělování a využívání veřejných finančních prostředků a zamezit narušení trhu je nezbytné řídícímu orgánu přístavu, který je příjemcem veřejných finančních prostředků, v případě, že plní rovněž funkci poskytovatele služeb, uložit povinnost vést účetnictví pro veřejně financované činnosti vykonávané v rámci jeho funkce řídícího orgánu přístavu odděleně od účetnictví pro činnosti vykonávané v podmínkách hospodářské soutěže. V každém případě by mělo být zajištěno dodržování pravidel pro poskytování státní podpory. |
(44) |
Jestliže přístav nebo jiný subjekt provádí v přístavním areálu bagrování pod vodou, mělo by být účetnictví týkající se tohoto bagrování v zájmu zajištění transparentnosti vedeno odděleně od účetnictví pro jiné činnosti. |
(45) |
Aniž je dotčeno právo Unie a výsady Komise, je důležité, aby Komise zavčas a na základě konzultace se všemi zainteresovanými stranami určila, které veřejné investice do přístavní infrastruktury spadají do oblasti působnosti nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (13) (obecné nařízení o blokových výjimkách) a která infrastruktura nespadá do oblasti působnosti pravidel státní podpory, a to se zřetelem ke skutečnosti, že některá infrastruktura je neekonomické povahy, například infrastruktura přístupová a obranná, je-li přístupná všem potenciálním uživatelům za rovných a nediskriminačních podmínek. |
(46) |
Poplatky za přístavní služby účtované poskytovateli přístavních služeb v rámci závazku veřejné služby a poplatky za lodivodské služby, které nejsou vystaveny skutečné hospodářské soutěži, by mohly v případech, kdy existuje monopolní síla, s sebou nést vyšší riziko zneužívání cen. U těchto služeb by měla být zavedena úprava, která by zajistila, aby poplatky byly stanovovány transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem a byly přiměřené nákladům na poskytnutou službu. |
(47) |
Mají-li být poplatky za přístavní infrastrukturu každého jednotlivého přístavu efektivní, měly by být stanoveny transparentním způsobem v souladu s obchodní strategií a investičními plány dotčeného přístavu, a pokud je to relevantní, s obecnými požadavky stanovenými v rámci obecné přístavní politiky dotčeného členského státu. |
(48) |
Toto nařízení by se nemělo dotýkat případných práv přístavů a jejich zákazníků dohodnout se na obchodně důvěrných slevách. Záměrem tohoto nařízení není požadovat zpřístupnění informací o těchto slevách veřejnosti nebo třetím stranám. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán by však měly zveřejnit alespoň standardní poplatky před případnou cenovou diferenciací. |
(49) |
Za účelem podpory pobřežní plavby a jako pobídka pro přilákání plavidel s lepšími než průměrnými environmentálními vlastnostmi, energetickou účinností či uhlíkovou účinností dopravního provozu, zejména činností v námořní dopravě na moři i na pevnině, by mělo být povoleno odstupňování výše poplatků za přístavní infrastrukturu. To by mělo napomoci k dosažení cílů politik v oblasti životního prostředí a změny klimatu a k zajištění udržitelného rozvoje přístavů a jejich okolí, zejména tím, že se přispěje ke snížení environmentální stopy plavidel zastavujících a setrvávajících v přístavech. |
(50) |
V závislosti na hospodářské strategii přístavu, politice územního plánování přístavu nebo obchodních postupech přístavu a, pokud je to relevantní, obecné přístavní politice daného členského státu může odstupňování výše poplatků za přístavní infrastrukturu vést k tomu, že pro některé kategorie uživatelů budou stanoveny nulové sazby. Tyto kategorie uživatelů mohou mimo jiné zahrnovat nemocniční plavidla, plavidla na vědeckých, kulturních nebo humanitárních misích, remorkéry a plovoucí servisní zařízení přístavu. |
(51) |
Komise by ve spolupráci s členskými státy měla vypracovat pokyny pro společná kritéria pro zařazení plavidel pro účely dobrovolných ekologických poplatků, a to s ohledem na mezinárodně dohodnuté normy. |
(52) |
Je nutné zajistit, aby uživatelé přístavů a další zúčastněné strany byli konzultováni k zásadním otázkám souvisejícím se zdravým rozvojem přístavu, jeho politikou účtování poplatků, jeho výkonností a jeho schopností přilákat a podnítit hospodářské aktivity. Tyto zásadní otázky zahrnují koordinaci přístavních služeb v přístavním areálu, efektivitu spojení s vnitrozemím a efektivitu administrativních postupů v přístavech, jakož i otázky ochrany životního prostředí. Těmito konzultacemi by neměla být dotčena jakákoliv jiná zvláštní pravomoc týkající se uvedených otázek ani možnost, aby členské státy tyto konzultace vedly rovněž na celostátní úrovni. Řídící orgán přístavu by měl uživatele přístavu a další příslušné zúčastněné strany konzultovat zejména k plánům rozvoje přístavu. |
(53) |
K zajištění náležitého a účinného uplatňování tohoto nařízení by měly členské státy zajistit zavedení účinného postupu vyřizování stížností. |
(54) |
Orgány členských států by měly spolupracovat při vyřizování stížností u sporů zahrnujících strany usazené v různých členských státech a měly by si vyměňovat obecné informace o vyřizování stížností s cílem usnadnit jednotné uplatňování tohoto nařízení. |
(55) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajištění rámce pro poskytování přístavních služeb a vhodného rámce k přilákání nezbytných investic do všech námořních přístavů transevropské dopravní sítě, nemůže být z důvodu evropského rozměru nebo mezinárodní a přeshraniční povahy přístavů a související námořní činnosti dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být, s ohledem na potřebu docílit rovných podmínek v Evropě, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(56) |
Výbor EU pro odvětvový sociální dialog v odvětví přístavů poskytuje sociálním partnerům rámec pro stanovení společného přístupu k sociálním výzvám souvisejícím s přístavními pracovními vztahy, včetně pracovních podmínek, zdravotních a bezpečnostních otázek, požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci. Tento rámec by měl být rozvíjen zejména s ohledem na vývoj trhu a technologický vývoj a měl by posilovat atraktivitu tohoto odvětví pro mladé zaměstnance a pro zaměstnankyně, s přihlédnutím k tomu, že je třeba zachovat konkurenceschopnost evropských námořních přístavů a podporovat dobré pracovní podmínky. Při plném respektování samostatnosti sociálních partnerů se Výbor EU pro odvětvový sociální dialog v odvětví přístavů vyzývá, aby vypracoval pokyny ke stanovení požadavků na odbornou přípravu s cílem předcházet nehodám na pracovišti a zajistit osobám pracujícím v přístavech nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví, se zohledněním technického pokroku a pokroku v oblasti dopravní logistiky. Sociální partneři by rovněž měli prozkoumat různé modely organizace práce v námořních přístavech, které zajistí kvalitní pracovní místa a bezpečné pracovní podmínky a které řeší výkyvy v poptávce po přístavní práci. Je důležité, aby Komise činnost Výboru EU pro odvětvový sociální dialog v odvětví přístavů podporovala a usnadňovala. |
(57) |
Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, ROZSAH A DEFINICE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví:
a) |
rámec pro poskytování přístavních služeb; |
b) |
společná pravidla pro finanční transparentnost a pro poplatky za přístavní služby a přístavní infrastrukturu. |
2. Toto nařízení se vztahuje na poskytování následujících kategorií přístavních služeb (dále jen „přístavní služby“) buď v přístavním areálu, nebo na přístupových vodních cestách do přístavu:
a) |
doplňování paliva; |
b) |
nákladové operace; |
c) |
vyvazování; |
d) |
služby osobní dopravy; |
e) |
sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu; |
f) |
lodivodské služby a |
g) |
služby vlečných lodí. |
3. Ustanovení čl. 11 odst. 2 se použije rovněž na bagrování pod vodou.
4. Toto nařízení se vztahuje na všechny námořní přístavy transevropské dopravní sítě uvedené na seznamu v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013.
5. Členské státy se mohou rozhodnout, že toto nařízení nepoužijí na námořní přístavy globální sítě v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud se členské státy rozhodnou, že toto nařízení na tyto námořní přístavy nepoužijí, vyrozumí o tomto rozhodnutí Komisi.
6. Členské státy mohou toto nařízení použít také na jiné námořní přístavy. Pokud se členské státy rozhodnou, že toto nařízení na jiné námořní přístavy použijí, vyrozumí o tomto svém rozhodnutí Komisi.
7. Tímto nařízením nejsou dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (14) a 2014/24/EU (15) a směrnice 2014/25/EU.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„doplňováním paliva“ poskytování pevného, kapalného nebo plynného paliva nebo jiného zdroje energie používaného k pohonu plavidla a rovněž k obecnému i konkrétnímu zajištění energie na palubě plavidla v době, kdy je vyvázáno u nábřeží; |
2) |
„nákladovými operacemi“ organizace nákladu a manipulace s ním mezi plavidlem, na kterém je náklad naložen, a pevninou, ať už se jedná o dovoz, vývoz nebo tranzit nákladu, včetně zpracování, uvazování, odvazování, složení, přepravy a dočasného skladování nákladu na příslušném terminálu pro nákladové operace v přímé souvislosti s přepravou nákladu, ale, neurčí-li členský stát jinak, s vyloučením skladování, rozbalování, přebalování nebo jiných služeb s přidanou hodnotou souvisejících s tímto nákladem; |
3) |
„příslušným orgánem“ jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, který je podle vnitrostátního práva nebo nástrojů oprávněn jako zástupce místní, regionální nebo celostátní úrovně provádět ve spolupráci s řídícím orgánem přístavu nebo namísto tohoto orgánu činnosti související s organizací a správou přístavních činností; |
4) |
„bagrováním pod vodou“ odstraňování písku, sedimentu nebo jiných látek ze dna přístupové vodní cesty do přístavu nebo v přístavním areálu, které spadají do pravomoci řídícího orgánu přístavu, včetně likvidace odstraněného materiálu, s cílem uvolnit plavidlům přístup do přístavu; zahrnuje jak počáteční odstranění (hlavní bagrování), tak údržbové bagrování prováděné za účelem zachování přístupnosti vodní cesty, přičemž nejde o přístavní službu poskytovanou uživatelům; |
5) |
„řídícím orgánem přístavu“ jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, jemuž vnitrostátní právo nebo nástroj svěřuje úkol či pravomoc vykonávat na místní úrovni, ať již v souvislosti s jinými činnostmi nebo bez této souvislosti, správu a řízení přístavní infrastruktury a jeden nebo více následujících úkolů v daném přístavu: koordinaci přístavní dopravy, řízení přístavní dopravy, koordinaci činností provozovatelů působících v dotčeném přístavu nebo kontrolu činností provozovatelů působících v dotčeném přístavu; |
6) |
„vyvazováním“ služby spojené s uvazováním a odvazováním plavidla, včetně přesunu podél přístaviště, které jsou nutné k bezpečnému provozu plavidla v přístavu nebo na přístupové vodní cestě do přístavu; |
7) |
„službami osobní dopravy“ organizace a odbavení cestujících, jejich zavazadel a jejich vozidel mezi plavidlem, na kterém cestují, a pevninou, včetně zpracování osobních údajů a přepravy cestujících uvnitř příslušného terminálu pro osobní dopravu; |
8) |
„lodivodskými službami“ služba vedení plavidla vykonávaná lodivodem nebo lodivodskou stanicí, která má umožnit bezpečný vjezd plavidla přístupovou vodní cestou do přístavu nebo výjezd plavidla z něj nebo bezpečnou plavbu uvnitř přístavu; |
9) |
„poplatkem za přístavní infrastrukturu“ poplatek vybíraný přímo nebo nepřímo ve prospěch řídícího orgánu přístavu nebo příslušného orgánu za používání infrastruktury, zařízení a služeb, včetně přístupových vodních cest do dotčeného přístavu, a za přístup k odbavení cestujících a nákladu, s výjimkou nájemného za pozemky a poplatků s rovnocenným účinkem; |
10) |
„sběrem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu“ příjem lodního odpadu nebo zbytků lodního nákladu do jakéhokoli pevného, plovoucího nebo pohyblivého zařízení, které je toho schopné, v souladu s vymezením ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES (16); |
11) |
„poplatkem za přístavní služby“ poplatek vybíraný ve prospěch poskytovatele přístavních služeb a hrazený uživateli příslušné služby; |
12) |
„smlouvou o poskytování přístavních služeb“ formální a právně závazná dohoda nebo akt s rovnocenným právním účinkem mezi poskytovatelem přístavních služeb a řídícím orgánem přístavu nebo příslušným orgánem, jejímž předmětem je poskytování jedné nebo více přístavních služeb, aniž je dotčen způsob určování poskytovatelů přístavních služeb; |
13) |
„poskytovatelem přístavních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje nebo si přeje poskytovat za úplatu jednu nebo více kategorií přístavních služeb; |
14) |
„závazkem veřejné služby“ požadavek vymezený nebo určený s cílem zajistit poskytování těch přístavních služeb nebo činností v obecném zájmu, jejichž poskytování by provozovatel, pokud by zohledňoval pouze vlastní obchodní zájmy, nepřevzal vůbec nebo by je nepřevzal v témže rozsahu nebo za stejných podmínek; |
15) |
„pobřežní plavbou“ přeprava nákladu a cestujících po moři mezi přístavy, jež se geograficky nacházejí v Evropě, nebo mezi těmito přístavy a přístavy v neevropských zemích, jejichž pobřeží se nachází v uzavřených mořích sousedících s Evropou; |
16) |
„námořním přístavem“ areál vodní plochy a pobřežního pozemku, který tvoří taková infrastruktura a zařízení, jež mají umožnit především příjem plavidel, jejich nakládku a vykládku, skladování zboží, převzetí a dodávku tohoto zboží a nalodění a vylodění cestujících, posádky a dalších osob, a jakákoli další infrastruktura nezbytná pro provozovatele dopravy v přístavním areálu; |
17) |
„službami vlečných lodí“ pomoc poskytnutá plavidlu remorkérem s cílem umožnit bezpečný vjezd do přístavu nebo výjezd z něj nebo bezpečnou plavbu uvnitř přístavu tím, že se plavidlu poskytne pomoc při manévrování; |
18) |
„přístupovou vodní cestou“ přístup do přístavu z otevřeného moře, jako jsou přístavní přístupy, plavební dráhy, řeky, mořské kanály a fjordy, pokud tato vodní cesta spadá do pravomoci řídícího orgánu přístavu. |
KAPITOLA II
POSKYTOVÁNÍ PŘÍSTAVNÍCH SLUŽEB
Článek 3
Organizace přístavních služeb
1. Na přístup na trh s přístavními službami v námořních přístavech se v souladu s tímto nařízením mohou vztahovat tyto podmínky:
a) |
minimální požadavky na poskytování přístavních služeb; |
b) |
omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb; |
c) |
závazky veřejné služby; |
d) |
omezení týkající se interních provozovatelů. |
2. Členské státy se mohou prostřednictvím vnitrostátního právního předpisu rozhodnout, že u jedné nebo více kategorií přístavních služeb neuloží žádné z podmínek uvedených v odstavci 1.
3. Podmínky pro přístup k přístavním zařízením, objektům a vybavením musí být spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.
Článek 4
Minimální požadavky na poskytování přístavních služeb
1. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán mohou požadovat, aby poskytovatelé přístavních služeb včetně subdodavatelů splňovali minimální požadavky na poskytování příslušné přístavní služby.
2. Minimální požadavky stanovené v odstavci 1 se mohou vztahovat pouze k:
a) |
odborné kvalifikaci poskytovatele přístavních služeb, jeho zaměstnanců nebo fyzických osob, které skutečně a soustavně řídí činnosti poskytovatele přístavních služeb; |
b) |
finanční kapacitě poskytovatele přístavních služeb; |
c) |
zařízení potřebnému k poskytování příslušné přístavní služby za běžných a bezpečných podmínek a schopnosti udržovat toto zařízení na požadované úrovni; |
d) |
dostupnosti příslušné přístavní služby všem uživatelům na všech vyvazovacích pozicích a bez přerušení, celodenně a celoročně; |
e) |
dodržování požadavků na námořní bezpečnost nebo bezpečnost a ochranu přístavu nebo přístupu do přístavu, jeho objektů, zařízení, pracovníků a jiných osob; |
f) |
dodržování místních, celostátních, unijních a mezinárodních požadavků na ochranu životního prostředí; |
g) |
plnění povinností v oblasti sociálního a pracovního práva, které platí v členském státě daného přístavu, včetně podmínek platných kolektivních smluv, požadavků týkajících se obsazení posádkou a požadavků týkajících se pracovní doby a doby odpočinku námořníků, jakož i platných pravidel pro pracovněprávní inspekce; |
h) |
dobré pověsti poskytovatele přístavních služeb, zjištěné v souladu s platným vnitrostátním právem v oblasti dobré pověsti, s ohledem na veškeré opodstatněné důvody vedoucí k pochybnostem o spolehlivosti poskytovatele přístavních služeb. |
3. Aniž je dotčen odstavec 4, pokud některý členský stát k zajištění plného dodržování odst. 2 písm. g) považuje za nezbytné uložit plavidlům převážně využívaným pro služby vlečných lodí nebo vyvazování v přístavech nacházejících se na jeho území požadavek vlajky, informuje Komisi o svém rozhodnutí před zveřejněním oznámení o zahájení řízení o smlouvě, nebo pokud takové oznámení neexistuje, před uložením požadavku vlajky.
4. Minimální požadavky musí být:
a) |
transparentní, objektivní, nediskriminační, přiměřené a relevantní pro danou kategorii a povahu dotčené přístavní služby; |
b) |
plněny po celou dobu, na niž je uděleno právo poskytovat přístavní služby. |
5. Pokud minimální požadavky zahrnují konkrétní znalosti místních podmínek, zajistí řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán, aby existoval náležitý přístup k informacím za transparentních a nediskriminačních podmínek.
6. V případech stanovených v odstavci 1 zveřejní řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán minimální požadavky stanovené v odstavci 2 a postup pro udělení práva poskytovat přístavní služby v souladu s těmito požadavky do 24. března 2019 nebo v případě minimálních požadavků, které mají vstoupit v platnost po tomto dni, přinejmenším tři měsíce před dnem, kdy tyto požadavky mají vstoupit v platnost. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán o případné změně kritérií nebo postupu informují předem poskytovatele přístavních služeb.
7. Použitím tohoto článku není dotčen článek 7.
Článek 5
Postup k zajištění souladu s minimálními požadavky
1. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán jednají s poskytovateli přístavních služeb transparentním, objektivním, nediskriminačním a přiměřeným způsobem.
2. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán přiznají nebo odepřou právo poskytovat přístavní služby na základě minimálních požadavků stanovených podle článku 4 v přiměřené době, která v žádném případě nepřekročí čtyři měsíce od obdržení žádosti o přiznání tohoto práva a nezbytných dokumentů.
3. Jakékoli odepření výše uvedeného práva řídícím orgánem přístavu nebo příslušným orgánem musí být řádně odůvodněno na základě minimálních požadavků uvedených v čl. 4 odst. 2.
4. Jakékoli omezení nebo ukončení práva poskytovat přístavní služby přijaté řídícím orgánem přístavu nebo příslušným orgánem musí být řádně odůvodněno a musí být v souladu s odstavcem 1.
Článek 6
Omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb
1. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán mohou počet poskytovatelů přístavních služeb omezit pro danou přístavní službu z jednoho nebo více těchto důvodů:
a) |
nedostatečný rozsah nebo vyhrazené využívání pozemku nebo nábřeží, pokud je toto omezení v souladu s rozhodnutími nebo plány, které schválily řídící orgán přístavu a případně jiné veřejné orgány příslušné v souladu s vnitrostátním právem; |
b) |
neexistence tohoto omezení brání plnění závazků veřejné služby podle článku 7, včetně případů, kdy taková neexistence vede k nadměrně vysokým nákladům na plnění takových povinnosti pro řídící orgán přístavu, příslušný orgán nebo uživatele přístavu; |
c) |
neexistence tohoto omezení brání splnění potřeby zajistit bezpečné, chráněné nebo z hlediska životního prostředí udržitelné přístavní činnosti; |
d) |
povaha přístavní infrastruktury nebo povaha přístavní dopravy neumožňují činnost více poskytovatelů přístavních služeb v daném přístavu; |
e) |
podle článku 35 směrnice 2014/25/EU bylo zjištěno, že přístavní odvětví nebo pododvětví vykonávají spolu s jeho přístavními službami v rámci určitého členského státu určitou činnost přímo vystavenou hospodářské soutěži v souladu s článkem 34 uvedené směrnice. V takových případech se odstavce 2 a 3 tohoto článku nepoužijí. |
2. S cílem dát zúčastněným stranám příležitost předložit v přiměřené době připomínky zveřejní řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán veškeré návrhy na omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb v souladu s odstavcem 1 včetně zdůvodnění nejméně tři měsíce před přijetím rozhodnutí omezit počet poskytovatelů přístavních služeb.
3. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán přijaté rozhodnutí omezit počet poskytovatelů přístavních služeb zveřejní.
4. Rozhodnou-li řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán o omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb, jednají na základě výběrového řízení, které je otevřené všem zúčastněným stranám, nediskriminační a transparentní. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán zveřejní informace o poskytovaných přístavních službách a výběrovém řízení a zajistí, aby veškeré podstatné informace nutné pro přípravu jejich žádostí byly skutečně dostupné všem zúčastněným stranám. Zúčastněným stranám musí být poskytnut dostatek času, aby mohly provést smysluplné posouzení a připravit své žádosti. Za běžných podmínek činí tato doba nejméně 30 dnů.
5. Odstavec 4 se nepoužije v případech uvedených v odst. 1 písm. e) a odstavci 7 tohoto článku a v článku 8.
6. Jestliže řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán poskytují přístavní služby samy nebo prostřednictvím právně samostatného subjektu, jejž přímo nebo nepřímo ovládají, přijmou dotčené členské státy opatření nezbytná k tomu, aby zabránily střetům zájmů. Nejsou-li taková opatření přijata, musí být vybráni nejméně dva poskytovatelé, pokud jeden nebo více z důvodů uvedených v odstavci 1 neospravedlňují omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb na jediného.
7. Členské státy mohou rozhodnout, že jejich přístavy globální sítě, jež nesplňují kritéria uvedená v čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1315/2013, mohou omezit počet poskytovatelů služeb pro danou přístavní službu. Členské státy o tomto rozhodnutí uvědomí Komisi.
Článek 7
Závazky veřejné služby
1. Členské státy se mohou rozhodnout, že uloží poskytovatelům přístavních služeb závazky veřejné služby týkající se přístavních služeb, a mohou svěřit právo ukládat takové závazky řídícímu orgánu přístavu nebo příslušnému orgánu s cílem zajistit alespoň jednu z těchto skutečností:
a) |
dostupnost přístavní služby všem uživatelům přístavu na všech vyvazovacích pozicích a bez přerušení, celodenně a celoročně; |
b) |
dostupnost služby pro všechny uživatele za stejných podmínek; |
c) |
cenovou dostupnost služby pro určité kategorie uživatelů; |
d) |
bezpečnou, chráněnou nebo z hlediska životního prostředí udržitelnou přístavní činnost; |
e) |
zajištění náležitých dopravních služeb pro veřejnost a |
f) |
zajištění územní soudržnosti. |
2. Závazky veřejné služby podle odstavce 1 musí být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné a musí zaručit rovnost přístupu všem poskytovatelům přístavních služeb usazeným v Unii.
3. Pokud se členský stát rozhodne pro určitou službu uložit závazky veřejné služby ve všech svých námořních přístavech, na které se vztahuje toto nařízení, oznámí tyto závazky Komisi.
4. V případě narušení přístavních služeb, v souvislosti s nimiž jsou uloženy závazky veřejné služby, nebo nastane-li bezprostřední riziko takové situace, mohou řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán přijmout nouzové opatření. Nouzové opatření může mít podobu přímého zadání, v jehož rámci je služba přidělena jinému poskytovateli na dobu až dvou let. Během této doby zahájí řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán nové řízení k výběru poskytovatele přístavních služeb nebo použijí článek 8. Kolektivní protestní akce zaměstnanců, které probíhají v souladu s vnitrostátním právem, se nepovažují za narušení přístavních služeb opravňující k přijetí nouzových opatření.
Článek 8
Interní provozovatel
1. Aniž je dotčen čl. 6 odst. 6, mohou se řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán rozhodnout poskytovat přístavní službu buď samy, nebo prostřednictvím právně samostatného subjektu, který ovládají obdobným způsobem, jakým ovládají své vlastní útvary, za předpokladu, že se na všechny provozovatele poskytující dotčenou přístavní službu rovnocenně vztahuje článek 4. V takovém případě se poskytovatel přístavních služeb pro účely tohoto nařízení považuje za interního provozovatele.
2. Ovládání právně samostatného subjektu řídícím orgánem přístavu nebo příslušným orgánem se považuje za obdobné ovládání vlastních útvarů pouze tehdy, pokud mají řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí dotčeného právního subjektu.
3. V případech stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. a) až d) se interní provozovatel omezí na poskytování přidělené přístavní služby v přístavu nebo přístavech, pro které mu bylo poskytování přístavní služby zadáno.
Článek 9
Zajištění práv zaměstnanců
1. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování sociálních a pracovněprávních předpisů členských států.
2. Aniž je dotčeno unijní a vnitrostátní právo, včetně platných kolektivních smluv mezi sociálními partnery, vyžadují řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán, aby určený poskytovatel přístavních služeb zajistil zaměstnancům pracovní podmínky v souladu s platnými povinnostmi v oblasti sociálního a pracovního práva a aby dodržoval sociální normy stanovené právem Unie, vnitrostátním právem nebo kolektivními smlouvami.
3. V případě změny poskytovatele přístavních služeb, k níž má dojít vzhledem k udělení koncese nebo veřejné zakázky, mohou řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán požadovat, aby práva a povinnosti končícího poskytovatele přístavních služeb vyplývající z pracovní smlouvy nebo pracovního vztahu definované ve vnitrostátním právu a existující ke dni takové změny byly převedeny na nově jmenovaného poskytovatele přístavních služeb. V takovém případě se zaměstnancům, kteří byli zaměstnáni končícím provozovatelem, přiznají stejná práva, na něž by měli nárok, pokud by došlo k převodu podniku ve smyslu směrnice 2001/23/ES.
4. V případě, že v souvislosti s poskytováním přístavních služeb dojde k přesunu zaměstnanců, uvedou se v zadávací dokumentaci a ve smlouvách o poskytování přístavních služeb dotčení zaměstnanci a transparentní informace o jejich smluvních právech a o podmínkách, za kterých se zaměstnanci považují za vykonávající přístavní služby.
Článek 10
Výjimky
1. Tato kapitola a článek 21 se nevztahují na nákladové operace, služby osobní dopravy a lodivodské služby.
2. Členské státy se mohou rozhodnout, že tuto kapitolu a článek 21 použijí na lodivodské služby. Členské státy o tomto rozhodnutí uvědomí Komisi.
KAPITOLA III
FINANČNÍ TRANSPARENTNOST A NEZÁVISLOST
Článek 11
Transparentnost finančních vztahů
1. Finanční vztahy mezi veřejnými orgány a řídícím orgánem přístavu nebo jiným subjektem, který poskytuje přístavní služby jeho jménem a který je příjemcem veřejných finančních prostředků, musí být transparentním způsobem zachyceny v účetním systému, aby byly jasně zřetelné:
a) |
veřejné finanční prostředky, které byly poskytnuty přímo veřejnými orgány řídícím orgánům dotčeného přístavu; |
b) |
veřejné finanční prostředky, které byly poskytnuty veřejnými orgány prostřednictvím veřejných podniků nebo veřejných finančních institucí, a |
c) |
účel, pro který byly tyto veřejné finanční prostředky přiděleny. |
2. Jestliže řídící orgán přístavu, který je příjemcem veřejných finančních prostředků, sám poskytuje přístavní služby nebo bagrování pod vodou nebo pokud takové služby poskytuje jiný subjekt jeho jménem, vedou tento řídící orgán přístavu nebo dotyčný subjekt účetnictví této veřejně financované přístavní služby nebo bagrování pod vodou odděleně od účetnictví svých jiných činností, a to tak, že:
a) |
veškeré náklady a výnosy jsou správně přičteny nebo rozděleny na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad analytického účetnictví a |
b) |
jsou jasně stanoveny zásady nákladového účetnictví, podle nichž jsou vedeny oddělené účty. |
3. Veřejné finanční prostředky podle odstavce 1 zahrnují akciový kapitál a kvazikapitálové finanční prostředky, nevratné dotace, dotace vratné pouze za určitých okolností, půjčky, včetně přečerpání úvěrů a záloh na kapitálové příspěvky, záruky poskytnuté řídícímu orgánu přístavu veřejnými orgány a jakoukoli jinou formu veřejné finanční podpory.
4. Řídící orgán přístavu nebo jiný subjekt, který poskytuje přístavní služby jeho jménem, uchovávají veškeré informace týkající se finančních vztahů podle odstavce 1 a 2 po dobu pěti let od konce účetního období, kterého se tyto informace týkají.
5. Řídící orgán přístavu nebo jiný subjekt, který poskytuje přístavní služby jeho jménem, poskytnou v případě formální stížnosti a na vyžádání relevantnímu orgánu v daném členském státě informace uvedené v odstavcích 1 a 2 a veškeré další informace, které považují za nezbytné pro důkladné posouzení předložených údajů a posouzení souladu s tímto nařízením v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Relevantní orgán tyto informace poskytne na vyžádání Komisi. Tyto informace musí být předány do tří měsíců ode dne podání žádosti.
6. Pokud řídící orgán přístavu nebo jiný subjekt, který poskytuje přístavní služby jeho jménem, v předchozích účetních letech nebyly příjemci veřejných finančních prostředků, ale začnou z nich čerpat, jsou povinny použít odstavce 1 a 2 počínaje účetním rokem následujícím po převedení veřejných finančních prostředků.
7. Jsou-li veřejné finanční prostředky vyplaceny jako vyrovnávací platba za závazek veřejné služby, je třeba je vykázat odděleně v příslušných účtech a nelze je převést na jinou službu nebo obchodní činnost.
8. Členské státy mohou rozhodnout, že se odstavec 2 tohoto článku nepoužije na jejich přístavy globální sítě, které nesplňují kritéria uvedená v čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1315/2013, pokud by to vedlo k neúměrné administrativní zátěži, za předpokladu, že jakékoliv přijaté veřejné finanční prostředky a jejich využití pro poskytování přístavních služeb jsou v účetním systému i nadále zcela transparentní. Členské státy o tomto rozhodnutí uvědomí předem Komisi.
Článek 12
Poplatky za přístavní služby
1. Poplatky za služby poskytované interním provozovatelem v rámci závazku veřejné služby, poplatky za lodivodské služby, které nejsou vystaveny skutečné hospodářské soutěži, a poplatky účtované poskytovateli přístavních služeb podle čl. 6 odst. 1 písm. b) se stanovují transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem a musí být přiměřené nákladům na poskytnutou službu.
2. Úhrada poplatků za přístavní služby může být začleněna do jiných úhrad, jako je úhrada poplatků za přístavní infrastrukturu. V takovém případě poskytovatel přístavních služeb a případně řídící orgán přístavu zajistí, aby výše poplatku za přístavní služby byla i nadále pro uživatele přístavní služby snadno zjistitelná.
3. Poskytovatel přístavních služeb v případě formální stížnosti zpřístupní relevantnímu orgánu v daném členském státě na vyžádání veškeré relevantní informace o prvcích, které slouží jako základ pro stanovení struktury a výše poplatků za přístavní služby, na něž se vztahuje odstavec 1.
Článek 13
Poplatky za přístavní infrastrukturu
1. Členské státy zajistí, aby byl účtován poplatek za přístavní infrastrukturu. To nebrání poskytovatelům přístavních služeb, kteří využívají přístavní infrastrukturu, v účtování poplatků za přístavní služby.
2. Úhrada poplatků za přístavní infrastrukturu může být začleněna do jiných úhrad, jako je úhrada poplatků za přístavní služby. V takovém případě řídící orgán přístavu zajistí, aby výše poplatku za přístavní infrastrukturu byla i nadále pro uživatele přístavní infrastruktury snadno zjistitelná.
3. Za účelem přispění k efektivnímu systému účtování poplatků za infrastrukturu se struktura a výše poplatků za přístavní infrastrukturu stanoví podle vlastní obchodní strategie a investičních plánů přístavu a musí splňovat pravidla hospodářské soutěže. Takové poplatky musí rovněž, pokud je to relevantní, splňovat obecné požadavky stanovené v rámci obecné přístavní politiky daného členského státu.
4. Aniž je dotčen odstavec 3, mohou být poplatky za infrastrukturu přístavů odstupňovány v závislosti na vlastní hospodářské strategii a politice územního plánování přístavu, mimo jiné se zřetelem k některým kategoriím uživatelů přístavu nebo k cíli podpořit efektivnější využívání přístavní infrastruktury, pobřežní plavbu nebo vynikající environmentální vlastnosti či vysokou energetickou nebo uhlíkovou účinnost dopravních služeb. Kritéria pro toto odstupňování musí být transparentní, objektivní a nediskriminační a musí být v souladu s právem v oblasti hospodářské soutěže, včetně pravidel týkajících se státní podpory. Poplatky za infrastrukturu přístavů mohou zohlednit externí náklady a mohou se lišit podle obchodních praktik.
5. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán zajistí, aby uživatelé přístavu a zástupci nebo sdružení uživatelů přístavu byli o povaze a výši poplatků za přístavní infrastrukturu informováni. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán zajistí, aby uživatelé přístavní infrastruktury byli informováni o veškerých změnách v povaze nebo výši poplatků za přístavní infrastrukturu nejméně dva měsíce přede dnem, od kterého jsou tyto změny účinné. Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán nemusí zveřejňovat odstupňování poplatků, které jsou výsledkem individuálních jednání.
6. Řídící orgán přístavu v případě podání formální stížnosti a na vyžádání zpřístupní relevantnímu orgánu dotčeného členského státu informace uvedené v odstavcích 4 a 5 a všechny relevantní informace o aspektech, ze kterých se vychází při stanovení struktury a úrovně poplatků za přístavní infrastrukturu. Uvedený relevantní orgán tyto informace na vyžádání zpřístupní Komisi.
KAPITOLA IV
VŠEOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Odborná příprava zaměstnanců
Poskytovatelé přístavních služeb zajistí, aby zaměstnanci obdrželi nezbytnou odbornou přípravu za účelem získání znalostí, které jsou pro jejich práci podstatné, se zvláštním důrazem na zdravotní a bezpečnostní aspekty, a zajistí, aby požadavky na odbornou přípravu byly pravidelně aktualizovány s cílem sledovat technologické inovace.
Článek 15
Konzultace uživatelů přístavu a dalších zúčastněných stran
1. Řídící orgán přístavu v souladu s příslušným vnitrostátním právem konzultuje uživatele přístavu o své politice poplatků, včetně případů uvedených v článku 8. Takové konzultace zahrnou jakékoli podstatné změny poplatků za přístavní infrastrukturu a za přístavní služby v případě interních provozovatelů poskytujících přístavní služby v rámci závazku veřejné služby.
2. Řídící orgán přístavu v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy konzultuje uživatele přístavu a další příslušné zúčastněné strany o zásadních věcech v jeho pravomoci v těchto oblastech:
a) |
koordinace přístavních služeb v rámci přístavního areálu; |
b) |
opatření ke zlepšení spojení s vnitrozemím, včetně opatření k rozvoji a zlepšení efektivnosti železniční a vnitrozemské vodní dopravy; |
c) |
efektivita správních postupů v přístavu a opatření k jejich zjednodušení; |
d) |
záležitosti týkající se životního prostředí; |
e) |
územní plánování a |
f) |
opatření k zajištění bezpečnosti v prostoru přístavu, případně včetně zdraví a bezpečnosti práce přístavních zaměstnanců. |
3. Poskytovatelé přístavních služeb poskytnou uživatelům přístavu náležité informace o povaze a úrovni poplatků za přístavní služby.
4. Řídící orgán přístavu a poskytovatelé přístavních služeb při plnění svých povinností podle tohoto článku respektují důvěrnost obchodně citlivých informací.
Článek 16
Řešení stížností
1. Každý členský stát zajistí, aby byl v jeho námořních přístavech, na které se vztahuje toto nařízení, zaveden účinný postup řešení stížností podávaných v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení.
2. Stížnosti se řeší způsobem, který vylučuje střet zájmů a který je funkčně nezávislý ve vztahu k jakémukoli řídícímu orgánu přístavu nebo poskytovatelům přístavních služeb. Členské státy zajistí účinné funkční oddělení mezi řešením stížností na jedné straně a vlastnictvím a řízením přístavů, poskytováním přístavních služeb a užíváním přístavu na straně druhé. Řešení stížností musí být nestranné a transparentní a musí náležitě respektovat svobodu podnikání.
3. Stížnosti se podávají v členském státě přístavu, v němž se předpokládá původ daného sporu. Členské státy zajistí, aby uživatelé přístavu a další příslušné zúčastněné strany byli informováni o tom, kde a jak podat stížnost a které orgány jsou příslušné pro vyřizování stížností.
4. Orgány příslušné pro vyřizování stížností v případě potřeby spolupracují za účelem vzájemné pomoci při sporech zahrnujících strany usazené v různých členských státech.
5. Orgány příslušné pro vyřizování stížností musí mít v souladu s vnitrostátním právem pravomoc požadovat od řídících orgánů přístavů, poskytovatelů přístavních služeb a uživatelů přístavů informace související se stížností.
6. Orgány příslušné pro vyřizování stížností musí mít v souladu s vnitrostátním právem pravomoc přijímat závazná rozhodnutí, případně podléhající soudnímu přezkumu.
7. Členské státy informují Komisi o postupu řešení stížností a o orgánech podle odstavce 3 do 24. března 2019 a následně o jakýchkoli změnách těchto informací. Komise tyto informace zveřejní a pravidelně aktualizuje na svých internetových stránkách.
8. Členské státy si případně vyměňují obecné informace o uplatňování tohoto článku. Komise tuto spolupráci podporuje.
Článek 17
Relevantní orgány
Členské státy zajistí, aby uživatelé přístavů a další relevantní zúčastněné strany byli informováni o relevantních orgánech uvedených v čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 6. Členské státy rovněž informují Komisi o těchto orgánech do 24. března 2019 a následně o jakýchkoli změnách těchto informací. Komise tyto informace zveřejní a pravidelně aktualizuje na svých internetových stránkách.
Článek 18
Odvolání
1. Jakákoli strana s legitimním zájmem má právo se odvolat proti rozhodnutím nebo jednotlivým opatřením přijatým podle tohoto nařízení jakýmkoli řídícím orgánem přístavu, příslušným orgánem nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánem. Odvolací orgány musí být nezávislé na zúčastněných stranách a mohou to být i soudy.
2. Pokud odvolací orgán podle odstavce 1 nemá soudní povahu, uvede písemné důvody svých rozhodnutí. Jeho rozhodnutí také podléhají přezkumu vnitrostátním soudem.
Článek 19
Sankce
Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi uvedená opatření do 24. března 2019 a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.
Článek 20
Podávání zpráv
Do 24. března 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování a účinnosti tohoto nařízení.
Tato zpráva zohlední veškerý pokrok dosažený ve Výboru EU pro odvětvový sociální dialog v odvětví přístavů.
Článek 21
Přechodná opatření
1. Toto nařízení se nepoužije na smlouvy o poskytování přístavních služeb, které byly uzavřeny před 15. únorem 2017 a které jsou časově omezené.
2. Smlouvy o poskytování přístavních služeb uzavřené před 15. únorem 2017, které mají neomezenou platnost nebo mají podobný účinek, musí být uvedeny do souladu s tímto nařízením do 1. července 2025.
Článek 22
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 24. března 2019.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 15. února 2017.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
I. BORG
(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 111.
(2) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 57.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. ledna 2017.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(6) Rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3).
(7) Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 114, 26.4.2012, s. 8).
(8) Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).
(11) Směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (Úř. věst. L 318, 17.11.2006, s. 17).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
(13) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).
3.3.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 57/19 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/353
ze dne 15. února 2017,
kterým se nahrazují přílohy A a B nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 81 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Přílohy A a B nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 (2) uvádějí názvy používané ve vnitrostátním právu členských států pro insolvenční řízení a insolvenční správce, na něž se uvedené nařízení použije. Příloha A obsahuje seznam insolvenčních řízení uvedených v čl. 2 bodě 4 uvedeného nařízení a příloha B obsahuje seznam insolvenčních správců uvedených v bodě 5 zmíněného článku. |
(2) |
Dne 4. prosince 2015 oznámilo Polsko Komisi změny v seznamech uvedených v přílohách A a B nařízení (EU) 2015/848. Tyto změny jsou v souladu s požadavky stanovenými v uvedeném nařízení. |
(3) |
V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Spojené království dopisem ze dne 1. září 2016 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení. |
(4) |
V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. |
(5) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. |
(6) |
Přílohy A a B nařízení (EU) 2015/848 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy A a B nařízení (EU) 2015/848 se nahrazují zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 26. června 2017.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
Ve Štrasburku dne 15. února 2017.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
I. BORG
(1) Postoj Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 23. ledna 2017.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).
PŘÍLOHA
PŘÍLOHA A
Insolvenční řízení uvedená v čl. 2 bodě 4
BELGIQUE/BELGIË
— |
Het faillissement / La faillite, |
— |
De gerechtelijke reorganisatie door een collectief akkoord / La réorganisation judiciaire par accord collectif, |
— |
De gerechtelijke reorganisatie door een minnelijk akkoord / La réorganisation judiciaire par accord amiable, |
— |
De gerechtelijke reorganisatie door overdracht onder gerechtelijk gezag / La réorganisation judiciaire par transfert sous autorité de justice, |
— |
De collectieve schuldenregeling / Le règlement collectif de dettes, |
— |
De vrijwillige vereffening / La liquidation volontaire, |
— |
De gerechtelijke vereffening / La liquidation judiciaire, |
— |
De voorlopige ontneming van beheer, bepaald in artikel 8 van de faillissementswet / Le dessaisissement provisoire, visé à l'article 8 de la loi sur les faillites, |
БЪЛГАРИЯ
— |
Производство по несъстоятелност, |
ČESKÁ REPUBLIKA
— |
Konkurs, |
— |
Reorganizace, |
— |
Oddlužení, |
DEUTSCHLAND
— |
Das Konkursverfahren, |
— |
Das gerichtliche Vergleichsverfahren, |
— |
Das Gesamtvollstreckungsverfahren, |
— |
Das Insolvenzverfahren, |
EESTI
— |
Pankrotimenetlus, |
— |
Võlgade ümberkujundamise menetlus, |
ÉIRE/IRELAND
— |
Compulsory winding-up by the court, |
— |
Bankruptcy, |
— |
The administration in bankruptcy of the estate of persons dying insolvent, |
— |
Winding-up in bankruptcy of partnerships, |
— |
Creditors' voluntary winding-up (with confirmation of a court), |
— |
Arrangements under the control of the court which involve the vesting of all or part of the property of the debtor in the Official Assignee for realisation and distribution, |
— |
Examinership, |
— |
Debt Relief Notice, |
— |
Debt Settlement Arrangement, |
— |
Personal Insolvency Arrangement, |
ΕΛΛΑΔΑ
— |
Η πτώχευση, |
— |
Η ειδική εκκαθάριση εν λειτουργία, |
— |
Σχέδιο αναδιοργάνωσης, |
— |
Απλοποιημένη διαδικασία επί πτωχεύσεων μικρού αντικειμένου, |
— |
Διαδικασία εξυγίανσης, |
ESPAÑA
— |
Concurso, |
— |
Procedimiento de homologación de acuerdos de refinanciación, |
— |
Procedimiento de acuerdos extrajudiciales de pago, |
— |
Procedimiento de negociación pública para la consecución de acuerdos de refinanciación colectivos, acuerdos de refinanciación homologados y propuestas anticipadas de convenio, |
FRANCE
— |
Sauvegarde, |
— |
Sauvegarde accélérée, |
— |
Sauvegarde financière accélérée, |
— |
Redressement judiciaire, |
— |
Liquidation judiciaire, |
HRVATSKA
— |
Stečajni postupak, |
ITALIA
— |
Fallimento, |
— |
Concordato preventivo, |
— |
Liquidazione coatta amministrativa, |
— |
Amministrazione straordinaria, |
— |
Accordi di ristrutturazione, |
— |
Procedure di composizione della crisi da sovraindebitamento del consumatore (accordo o piano), |
— |
Liquidazione dei beni, |
ΚΥΠΡΟΣ
— |
Υποχρεωτική εκκαθάριση από το Δικαστήριο, |
— |
Εκούσια εκκαθάριση από μέλη, |
— |
Εκούσια εκκαθάριση από πιστωτές |
— |
Εκκαθάριση με την εποπτεία του Δικαστηρίου, |
— |
Διάταγμα παραλαβής και πτώχευσης κατόπιν Δικαστικού Διατάγματος, |
— |
Διαχείριση της περιουσίας προσώπων που απεβίωσαν αφερέγγυα, |
LATVIJA
— |
Tiesiskās aizsardzības process, |
— |
Juridiskās personas maksātnespējas process, |
— |
Fiziskās personas maksātnespējas process, |
LIETUVA
— |
Įmonės restruktūrizavimo byla, |
— |
Įmonės bankroto byla, |
— |
Įmonės bankroto procesas ne teismo tvarka, |
— |
Fizinio asmens bankroto procesas, |
LUXEMBOURG
— |
Faillite, |
— |
Gestion contrôlée, |
— |
Concordat préventif de faillite (par abandon d'actif), |
— |
Régime spécial de liquidation du notariat, |
— |
Procédure de règlement collectif des dettes dans le cadre du surendettement, |
MAGYARORSZÁG
— |
Csődeljárás, |
— |
Felszámolási eljárás, |
MALTA
— |
Xoljiment, |
— |
Amministrazzjoni, |
— |
Stralċ volontarju mill-membri jew mill-kredituri, |
— |
Stralċ mill-Qorti, |
— |
Falliment f’każ ta’ kummerċjant, |
— |
Proċedura biex kumpanija tirkupra, |
NEDERLAND
— |
Het faillissement, |
— |
De surséance van betaling, |
— |
De schuldsaneringsregeling natuurlijke personen, |
ÖSTERREICH
— |
Das Konkursverfahren (Insolvenzverfahren), |
— |
Das Sanierungsverfahren ohne Eigenverwaltung (Insolvenzverfahren), |
— |
Das Sanierungsverfahren mit Eigenverwaltung (Insolvenzverfahren), |
— |
Das Schuldenregulierungsverfahren, |
— |
Das Abschöpfungsverfahren, |
— |
Das Ausgleichsverfahren, |
POLSKA
— |
Upadłość, |
— |
Postępowanie o zatwierdzenie układu, |
— |
Przyspieszone postępowanie układowe, |
— |
Postępowanie układowe, |
— |
Postępowanie sanacyjne, |
PORTUGAL
— |
Processo de insolvência, |
— |
Processo especial de revitalização, |
ROMÂNIA
— |
Procedura insolvenței, |
— |
Reorganizarea judiciară, |
— |
Procedura falimentului, |
— |
Concordatul preventiv, |
SLOVENIJA
— |
Postopek preventivnega prestrukturiranja, |
— |
Postopek prisilne poravnave, |
— |
Postopek poenostavljene prisilne poravnave, |
— |
Stečajni postopek: stečajni postopek nad pravno osebo, postopek osebnega stečaja in postopek stečaja zapuščine, |
SLOVENSKO
— |
Konkurzné konanie, |
— |
Reštrukturalizačné konanie, |
— |
Oddlženie, |
SUOMI/FINLAND
— |
Konkurssi/konkurs, |
— |
Yrityssaneeraus/företagssanering, |
— |
Yksityishenkilön velkajärjestely / skuldsanering för privatpersoner, |
SVERIGE
— |
Konkurs, |
— |
Företagsrekonstruktion, |
— |
Skuldsanering, |
UNITED KINGDOM
— |
Winding-up by or subject to the supervision of the court, |
— |
Creditors' voluntary winding-up (with confirmation by the court), |
— |
Administration, including appointments made by filing prescribed documents with the court, |
— |
Voluntary arrangements under insolvency legislation, |
— |
Bankruptcy or sequestration. |
PŘÍLOHA B
Insolvenční správci uvedení v čl. 2 bodě 5
BELGIQUE/BELGIË
— |
De curator / Le curateur, |
— |
De gedelegeerd rechter / Le juge-délégué, |
— |
De gerechtsmandataris / Le mandataire de justice, |
— |
De schuldbemiddelaar / Le médiateur de dettes, |
— |
De vereffenaar / Le liquidateur, |
— |
De voorlopige bewindvoerder / L'administrateur provisoire, |
БЪЛГАРИЯ
— |
Назначен предварително временен синдик, |
— |
Временен синдик, |
— |
(Постоянен) синдик, |
— |
Служебен синдик, |
ČESKÁ REPUBLIKA
— |
Insolvenční správce, |
— |
Předběžný insolvenční správce, |
— |
Oddělený insolvenční správce, |
— |
Zvláštní insolvenční správce, |
— |
Zástupce insolvenčního správce, |
DEUTSCHLAND
— |
Konkursverwalter, |
— |
Vergleichsverwalter, |
— |
Sachwalter (nach der Vergleichsordnung), |
— |
Verwalter, |
— |
Insolvenzverwalter, |
— |
Sachwalter (nach der Insolvenzordnung), |
— |
Treuhänder, |
— |
Vorläufiger Insolvenzverwalter, |
— |
Vorläufiger Sachwalter, |
EESTI
— |
Pankrotihaldur, |
— |
Ajutine pankrotihaldur, |
— |
Usaldusisik, |
ÉIRE/IRELAND
— |
Liquidator, |
— |
Official Assignee, |
— |
Trustee in bankruptcy, |
— |
Provisional Liquidator, |
— |
Examiner, |
— |
Personal Insolvency Practitioner, |
— |
Insolvency Service, |
ΕΛΛΑΔΑ
— |
Ο σύνδικος, |
— |
Ο εισηγητής, |
— |
Η επιτροπή των πιστωτών, |
— |
Ο ειδικός εκκαθαριστής, |
ESPAÑA
— |
Administrador concursal, |
— |
Mediador concursal, |
FRANCE
— |
Mandataire judiciaire, |
— |
Liquidateur, |
— |
Administrateur judiciaire, |
— |
Commissaire à l'exécution du plan, |
HRVATSKA
— |
Stečajni upravitelj, |
— |
Privremeni stečajni upravitelj, |
— |
Stečajni povjerenik, |
— |
Povjerenik, |
ITALIA
— |
Curatore, |
— |
Commissario giudiziale, |
— |
Commissario straordinario, |
— |
Commissario liquidatore, |
— |
Liquidatore giudiziale, |
— |
Professionista nominato dal Tribunale, |
— |
Organismo di composizione della crisi nella procedura di composizione della crisi da sovraindebitamento del consumatore, |
— |
Liquidatore, |
ΚΥΠΡΟΣ
— |
Εκκαθαριστής και Προσωρινός Εκκαθαριστής, |
— |
Επίσημος Παραλήπτης, |
— |
Διαχειριστής της Πτώχευσης, |
LATVIJA
— |
Maksātnespējas procesa administrators, |
LIETUVA
— |
Bankroto administratorius, |
— |
Restruktūrizavimo administratorius, |
LUXEMBOURG
— |
Le curateur, |
— |
Le commissaire, |
— |
Le liquidateur, |
— |
Le conseil de gérance de la section d'assainissement du notariat, |
— |
Le liquidateur dans le cadre du surendettement, |
MAGYARORSZÁG
— |
Vagyonfelügyelő, |
— |
Felszámoló, |
MALTA
— |
Amministratur Proviżorju, |
— |
Riċevitur Uffiċjali, |
— |
Stralċjarju, |
— |
Manager Speċjali, |
— |
Kuraturi f’każ ta’ proċeduri ta’ falliment, |
— |
Kontrollur Speċjali, |
NEDERLAND
— |
De curator in het faillissement, |
— |
De bewindvoerder in de surséance van betaling, |
— |
De bewindvoerder in de schuldsaneringsregeling natuurlijke personen, |
ÖSTERREICH
— |
Masseverwalter, |
— |
Sanierungsverwalter, |
— |
Ausgleichsverwalter, |
— |
Besonderer Verwalter, |
— |
Einstweiliger Verwalter, |
— |
Sachwalter, |
— |
Treuhänder, |
— |
Insolvenzgericht, |
— |
Konkursgericht, |
POLSKA
— |
Syndyk, |
— |
Nadzorca sądowy, |
— |
Zarządca, |
— |
Nadzorca układu, |
— |
Tymczasowy nadzorca sądowy, |
— |
Tymczasowy zarządca, |
— |
Zarządca przymusowy, |
PORTUGAL
— |
Administrador da insolvência, |
— |
Administrador judicial provisório, |
ROMÂNIA
— |
Practician în insolvență, |
— |
Administrator concordatar, |
— |
Administrator judiciar, |
— |
Lichidator judiciar, |
SLOVENIJA
— |
Upravitelj, |
SLOVENSKO
— |
Predbežný správca, |
— |
Správca, |
SUOMI/FINLAND
— |
Pesänhoitaja/boförvaltare, |
— |
Selvittäjä/utredare, |
SVERIGE
— |
Förvaltare, |
— |
Rekonstruktör, |
UNITED KINGDOM
— |
Liquidator, |
— |
Supervisor of a voluntary arrangement, |
— |
Administrator, |
— |
Official Receiver, |
— |
Trustee, |
— |
Provisional Liquidator, |
— |
Interim Receiver, |
— |
Judicial factor. |
3.3.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 57/31 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/354
ze dne 15. února 2017,
kterým se mění nařízení (EU) 2015/936 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/936 (2) stanovuje společná pravidla dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie. |
(2) |
Propuštění politických vězňů v Běloruské republice dne 22. srpna 2015 bylo významným krokem, který spolu s několika pozitivními iniciativami ze strany Běloruské republiky během posledních dvou let, jako je obnovení dialogu o lidských právech mezi Unií a Běloruskem, přispěl ke zlepšení vztahů mezi Unií a Běloruskou republikou. |
(3) |
Vztahy mezi Unií a Běloruskem by měly vycházet ze společných hodnot, zejména s ohledem na lidská práva, demokracii a právní stát, přičemž je třeba připomenout, že situace v oblasti lidských práv v Běloruské republice stále vzbuzuje v Unii obavy, a to zejména s ohledem na záležitosti, jako je trest smrti, který by měl být zrušen. |
(4) |
Tento pozitivní politický vývoj ve vztazích mezi Unií a Běloruskou republikou by měl být uznán a dvoustranné vztahy by měly být dále zlepšeny. Proto by toto nařízení mělo zrušit autonomní kvóty na dovoz textilu a oděvů pocházejících z Běloruské republiky, stanovené v přílohách II a III nařízení (EU) 2015/936, aniž by tím byla dotčena možnost Unie kvóty v budoucnu opět zavést, pokud by se situace v oblasti lidských práv v Běloruské republice závažným způsobem zhoršila. |
(5) |
Zrušení těchto autonomních kvót na dovoz textilu a oděvů pocházejících z Běloruské republiky znamená, že již nejsou nutné kvóty na pasivní zušlechťovací styk. Z tohoto důvodu by měly být zrušeny čl. 4 odst. 2, kapitola V a příloha V nařízení (EU) 2015/936. Článek 31 uvedeného nařízení týkající se přijímání aktů v přenesené pravomoci by měl být odpovídajícím způsobem změněn. Omezené využívání autonomních kvót a kvót na pasivní zušlechťovací styk na dovoz textilu a oděvů pocházejících z Běloruské republiky znamená, že zrušení těchto kvót by mělo na obchod Unie pouze omezený dopad. |
(6) |
Za účelem opravy chybných kódů kombinované nomenklatury v kategoriích 12, 13, 18, 68, 78, 83 (skupina II B), 67, 70, 94, 96 (skupina III B) a 161 (skupina V) by dále měla být změněna příloha I nařízení (EU) 2015/936. |
(7) |
V přílohách II, III a IV nařízení (EU) 2015/936 by měl být použit úřední název Korejské lidově demokratické republiky. |
(8) |
Z důvodu zjednodušení administrativních postupů by měla být platnost dovozních povolení stanovených v čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) 2015/936 prodloužena ze šesti na devět měsíců, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) 2015/936 se mění takto:
1) |
V článku 4 se zrušuje odstavec 2. |
2) |
V článku 21 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Doba platnosti dovozních povolení vydaných příslušnými orgány členského státu je devět měsíců. Tato doba platnosti může být v případě nutnosti upravena přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.“ |
3) |
Kapitola 5 se zrušuje. |
4) |
V článku 31 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto: „2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 12 odst. 3, článku 13 a článku 35 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 12 odst. 3, článku 13 a článku 35 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, které je v něm stanoveno. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“ |
5) |
V článku 31 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 nebo čl. 12 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce.“ |
6) |
Oddíl A přílohy I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení a přílohy II, III a IV se nahrazují zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení. |
7) |
Příloha V se zrušuje. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 15. února 2017.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
I. BORG
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 7. února 2017.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/936 ze dne 9. června 2015 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Unie (Úř. věst. L 160, 25.6.2015, s. 1).
PŘÍLOHA
Přílohy I, II, III a IV nařízení (EU) 2015/936 se mění takto:
1) |
Oddíl A přílohy I se nahrazuje tímto: „A. TEXTILNÍ VÝROBKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 1
|
2) |
Příloha II se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA II Seznam zemí uvedených v článku 2 Korejská lidově demokratická republika“. |
3) |
Příloha III se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA III Roční unijní množstevní limity uvedené v čl. 3 odst. 1 KOREJSKÁ LIDOVĚ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA
|
4) |
Příloha IV se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA IV uvedená v čl. 3 odst. 3 (Popisy výrobků kategorií uvedených v této příloze lze nalézt v oddíle A přílohy I)
|
3.3.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 57/59 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/355
ze dne 15. února 2017
o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem (*1) na straně druhé
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem (*1) na straně druhé (2) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 27. října 2015. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 2016. |
(2) |
Je nezbytné stanovit prováděcí pravidla k některým ustanovením dohody, jakož i postupy pro přijímání prováděcích pravidel. |
(3) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení dohody by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (3). V souladu s uvedeným nařízením se přezkumný postup použije zejména při přijímání prováděcích aktů týkajících se společné obchodní politiky. V řádně odůvodněných případech se však může použít poradní postup. Za výjimečných a naléhavých okolností, kdy dohoda stanoví možnost uplatnit okamžitá opatření nezbytná k řešení dané situace, by měla Komise tyto prováděcí akty přijmout bezodkladně. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se zemědělských produktů a produktů rybolovu, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty. |
(4) |
Dohoda stanoví, že určité zemědělské produkty a produkty rybolovu pocházející z Kosova mohou být do Unie dováženy se sníženou celní sazbou v mezích celních kvót. Je proto nezbytné přijmout ustanovení upravující správu a přezkum těchto celních kvót, aby bylo možné je důkladně posoudit. |
(5) |
Pokud je nutné přijmout opatření na ochranu obchodu, mělo by tak být učiněno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 (4), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (5), nebo případně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (6). |
(6) |
Pokud členský stát informuje Komisi o možném podvodu nebo neposkytnutí správní spolupráce, měly by se použít se příslušné právní předpisy Unie, zejména nařízení Rady (ES) č. 515/97 (7). |
(7) |
Toto nařízení obsahuje prováděcí opatření k dohodě, a mělo by se tedy použít od vstupu dohody v platnost, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro přijímání prováděcích pravidel k některým ustanovením Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem (*1) na straně druhé (dále jen „dohoda“).
Článek 2
Celní koncese na ryby a produkty rybolovu
Komise přijme prováděcí pravidla k článku 31 dohody týkající se celních kvót na ryby a produkty rybolovu prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.
Článek 3
Snížení celních sazeb
1. S výhradou odstavce 2 se preferenční celní sazby zaokrouhlí na jedno desetinné místo směrem dolů.
2. Preferenční celní sazba se zcela odstraní v případě, že výsledek výpočtu preferenční celní sazby podle odstavce 1 je následující:
a) |
1 % nebo méně v případě valorických cel; |
b) |
1 EUR nebo méně v případě jednotlivých částek specifického cla. |
Článek 4
Technické úpravy
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme změny a technické úpravy ustanovení přijatých podle tohoto nařízení, jež jsou nezbytné v důsledku změn kódů kombinované nomenklatury a třídění podle integrovaného sazebníku Evropských společenství nebo v důsledku uzavření nových či upravených dohod, protokolů, výměn dopisů nebo jiných aktů uzavřených mezi Unií a Kosovem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.
Článek 5
Obecná ochranná ustanovení
Je-li třeba, aby Unie přijala opatření podle článku 43 dohody, Komise takové opatření přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení, pokud článek 43 dohody nestanoví jinak.
Článek 6
Ustanovení pro případ nedostatku
Je-li třeba, aby Unie přijala opatření podle článku 44 dohody, Komise takové opatření přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.
Článek 7
Výjimečné a naléhavé okolnosti
Nastanou-li výjimečné a naléhavé okolnosti ve smyslu čl. 43 odst. 5 písm. b) a čl. 44 odst. 4 dohody, může Komise přijmout okamžitě použitelná opatření podle článků 43 a 44 dohody postupem podle čl. 12 odst. 4 tohoto nařízení.
Článek 8
Ochranná doložka pro zemědělské produkty a produkty rybolovu
1. Bez ohledu na postupy stanovené v článcích 5 a 6 tohoto nařízení platí, že pokud je třeba, aby Unie v souvislosti se zemědělskými produkty a produkty rybolovu přijala opatření podle článku 34 nebo 43 dohody, rozhodne Komise o nezbytných opatřeních na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu poté, co v příslušných případech nejdříve využije postup předložení věci stanovený v článku 43 dohody. Tato opatření přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.
V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, včetně případu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 12 odst. 4 tohoto nařízení.
2. Pokud Komise obdrží od členského státu žádost uvedenou v odstavci 1, rozhodne o ní:
a) |
do tří pracovních dnů od přijetí dané žádosti, nepoužije-li se postup předložení věci stanovený v článku 43 dohody, nebo |
b) |
do tří pracovních dnů od konce třicetidenní lhůty uvedené v čl. 43 odst. 5 písm. a) dohody, pokud se postup předložení věci podle článku 43 dohody použije. |
Komise uvědomí Radu o opatřeních, o nichž rozhodla.
Článek 9
Dumping a subvence
V případě postupu, v jehož důsledku může Unie přijmout opatření stanovená v čl. 42 odst. 2 dohody, se o zavedení antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření, případně o zavedení opatření obou typů rozhodne v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2016/1036 a případně nařízení (EU) 2016/1037.
Článek 10
Hospodářská soutěž
1. V případě postupu, který Komise považuje za neslučitelný s článkem 75 dohody, rozhodne Komise po posouzení věci z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu o vhodném opatření podle článku 75 dohody.
Opatření stanovená v čl. 75 odst. 9 dohody se v případech podpory přijímají postupy stanovenými v nařízení (EU) 2016/1037.
2. V případě postupů, které mohou odůvodnit uplatnění opatření na základě článku 75 dohody ze strany Kosova vůči Unii, rozhodne Komise po přezkoumání případu, zda je takový postup v souladu se zásadami stanovenými v dohodě. V případě potřeby přijme Komise vhodná rozhodnutí na základě kritérií vyplývajících z použití článků 101, 102 a 107 Smlouvy.
Článek 11
Podvod nebo neposkytnutí správní spolupráce
1. Jestliže Komise na základě informací poskytnutých některým členským státem nebo z vlastního podnětu shledá, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 48 dohody, bez zbytečného odkladu:
a) |
informuje Evropský parlament a Radu, a |
b) |
sdělí Výboru pro stabilizaci a přidružení své zjištění společně s objektivními informacemi, z nichž toto zjištění vychází, a zahájí konzultace ve Výboru pro stabilizaci a přidružení. |
2. Veškerá zveřejnění podle čl. 48 odst. 5 dohody provádí Komise v Úředním věstníku Evropské unie.
3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o dočasném pozastavení příslušného preferenčního zacházení s určitými produkty, jak stanoví čl. 48 odst. 4 dohody. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení.
Článek 12
Postup projednávání ve výboru
1. Pro účely článků 2, 4 a 11 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený článkem 285 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (8). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Pro účely článků 5 až 8 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený článkem 3 nařízení (EU) 2015/478. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 8 odst. 1 až 4 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
Článek 13
Oznámení
Za podávání oznámení Radě stabilizace a přidružení a Výboru pro stabilizaci a přidružení, jak vyžaduje dohoda, odpovídá Komise, která jedná jménem Unie.
Článek 14
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. dubna 2016.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 15. února 2017.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
I. BORG
(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne 7. února 2017.
(2) Úř. věst. L 71, 16.3.2016, s. 3.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).
(7) Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
3.3.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 57/63 |
ZMĚNY PŘÍLOH LUGANSKÉ ÚMLUVY ZE DNE30. ŘÍJNA 2007
Podle oznámení švýcarského depozitáře ze dne 11. dubna 2016 a 27. května 2016 se znění příloh I-IV a IX mění takto:
[Příloha I
Pravidla pro určení příslušnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 této úmluvy jsou tato:]
— |
v České republice: zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (zákon o mezinárodním právu soukromém), zejména § 6 tohoto zákona, |
— |
v Estonsku: článek 86 (soudní příslušnost podle místa, kde se nachází majetek) občanského soudního řádu (Tsiviilkohtumenetluse seadustik), pokud se žaloba netýká daného majetku příslušné osoby; článek 100 (žaloba na nepoužití obecné smluvní podmínky) občanského soudního řádu, jestliže má být žaloba podána u soudu, v jehož územní příslušnosti byla obecná smluvní podmínka použita, |
— |
na Kypru: článek 21 zákona o soudech č. 14 z roku 1960, |
— |
v Lotyšsku: čl. 27 odst. 2 a čl. 28 odst. 3, 5, 6 a 9 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums), |
— |
v Litvě: čl. 783 odst. 3, článek 787 a čl. 789 odst. 3 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas), |
— |
v Portugalsku: čl. 63 odst. 1 občanského soudního řádu (Código de Processo Civil), pokud to může zahrnovat exorbitantní příslušnost, jako jsou např. soudy příslušné podle místa pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny (nacházejícího se v Portugalsku), pokud je stranou, která je žalována, administrativní ústředí (nacházející se v cizím státě), a článek 10 zákoníku o řízení v pracovních věcech (Código de Processo do Trabalho), pokud to může zahrnovat exorbitantní příslušnost, jako jsou např. soudy příslušné podle místa bydliště žalobce v řízeních týkajících se individuálních pracovních smluv zahájených zaměstnancem proti zaměstnavateli, |
— |
v Rumunsku: články 1065–1081 v rámci hlavy I „Mezinárodní příslušnost rumunských soudů“ v knize VII „Mezinárodní občanské řízení“ zákona č. 134/2010 o občanském soudním řádu, |
položka týkající se Belgie by v příloze I měla být vypuštěna.
[Příloha II
Soudy nebo příslušné orgány, u kterých se podává návrh podle článku 39 této úmluvy:]
— |
v České republice: „okresní soud“, |
— |
v Maďarsku: „törvényszék székhelyén működő járásbíróság“ a v Budapešti „Budai Központi Kerületi Bíróság“, |
— |
v Portugalsku: „tribunais de comarca“ a konkrétně jejich „instâncias centrais de competência especializada cível, instâncias locais, secção competência genérica“ nebo, pokud existuje, „secção cíveľ“. V případě vyživovacích povinností k dětem (mladším nebo starším 18 let) a v případě vyživovacích povinností mezi manželi „instâncias locais“ a konkrétně jejich „secções de família e menores das instâncias centrais“ nebo, pokud tyto neexistují, „secções de competência genérica“ nebo, pokud existuje, „secção cível“. Pro ostatní vyživovací povinnosti vyplývající z jiných rodinných vztahů, rodičovství či příbuzenství „instâncias locais“ a konkrétně jejich „secções de competência genérica“ nebo, pokud existuje, „secção cível“, |
— |
ve Švédsku: „tingsrätt“, |
— |
ve Spojeném království:
|
[Příloha III
Soudy, u kterých se podává opravný prostředek podle čl. 43 odst. 2 této úmluvy:]
— |
v České republice: „okresní soud“, |
— |
v Maďarsku: „törvényszék székhelyén mőködő járásbíróság“ (v Budapešti „Budai Központi Kerületi Bíróság“); o opravném prostředku rozhoduje „törvényszék“ (v Budapešti „Fővárosi Törvényszék“), |
— |
na Maltě: „Qorti ta‘ l-Appell“ v souladu s postupem stanoveným pro opravné prostředky v „Kodiċi ta‘ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili — Kap. 12“ nebo, jde-li o rozhodnutí ve věcech výživného, prostřednictvím „rikors ġuramentat“ u „Prim‘ Awla tal-Qorti Ċivili jew il-Qorti tal-Maġistrati ta‘ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha“, |
— |
ve Švédsku: „tingsrätt“, |
— |
ve Spojeném království:
|
[Příloha IV
Opravné prostředky podle článku 44 úmluvy jsou tyto:]
— |
v Irsku: opravný prostředek omezený na právní otázky u „Court of Appeal“, |
— |
v České republice: „dovolání“, „žaloba na obnovu řízení“ a „žaloba pro zmatečnost“, |
— |
v Lotyšsku: opravný prostředek u „Augstākā tiesa“ prostřednictvím „Apgabaltiesa“, |
— |
v Rumunsku: „recursul“, |
— |
ve Švédsku: opravný prostředek u „hovrätt“ a „Högsta domstolen“, |
[Příloha IX
Státy a právní předpisy, na něž se odkazuje v článku II protokolu 1:]
— |
Chorvatsko: článek 211 občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku), |
— |
Lotyšsko: články 75, 78, 79, 80 a 81 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums), které se týkají oznamování sporu třetím stranám. |
Opravy
3.3.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 57/65 |
Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“)
( Úřední věstník Evropské unie L 84 ze dne 31. března 2016 )
1. |
Strana 39, čl. 14 odst. 1 písm. c) bod i) druhá odrážka: |
místo:
„… provádění činností týkajících se opatření k tlumení nákaz v případě výskytu ohniska nákazy, pokud jde o činnosti uvedené v článcích 61, čl. 65 odst. 1 písm. a), b), e), f) a i), čl. 70 odst. 1, článcích 79 a 80 a čl. 81 odst. 1 a 2 a v prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedených článků;“,
má být:
„… provádění činností týkajících se opatření k tlumení nákaz v případě výskytu ohniska nákazy, pokud jde o činnosti uvedené v článcích 61, čl. 65 odst. 1 písm. a), b), e), f) a i), čl. 70 odst. 1, článcích 79, 80, 81 a 82 a v prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedených článků;“.
2. |
Strana 103, čl. 149 odst. 1 písm. b): |
místo:
„b) |
požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 125 odst. 2 a čl. 131 odst. 1, článku 135, čl. 136 odst. 2, čl. 137 odst. 2, čl. 138 odst. 4 a čl. 139 odst. 4 a článku 140;“, |
má být:
„b) |
požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 125 odst. 2 a čl. 131 odst. 1, článku 135, čl. 136 odst. 2, čl. 137 odst. 2, čl. 138 odst. 3 a čl. 139 odst. 4 a článku 140;“. |
3. |
Strana 134, článek 209, nadpis: |
místo:
„Povinnost provozovatelů zajistit, aby jiní vodní živočichové byli doprovázeni veterinárním osvědčením, a prováděcí pravomoci“,
má být:
„Povinnost provozovatelů zajistit, aby jiní vodní živočichové byli doprovázeni veterinárním osvědčením“.
4. |
Strana 138, čl. 219 odst. 1 písm. a): |
místo:
„a) |
vodní živočichové musí být doprovázeni veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu v souladu s články 208 a 209 nebo pravidly přijatými podle článku 211 a čl. 214 odst. 2;“, |
má být:
„a) |
vodní živočichové musí být doprovázeni veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu v souladu s články 208 a 209 nebo pravidly přijatými podle článků 211 a 214;“. |
5. |
Strana 138, čl. 219 odst. 1 písm. b): |
místo:
„b) |
vodní živočichové musí být doprovázeni veterinárním osvědčením pro vodní živočichy, jsou-li přemísťováni z uzavřeného pásma podle čl. 208 odst. 2 písm. a);“, |
má být:
„b) |
vodní živočichové musí být doprovázeni veterinárním osvědčením pro vodní živočichy, jsou-li přemísťováni z uzavřeného pásma podle čl. 208 odst. 2;“. |
6. |
Strana 140, čl. 223 odst. 1) písm. b) bod i): |
místo:
„i) |
smějí opustit uzavřené pásmo podléhající opatřením k tlumení nákaz v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. c), čl. 55 odst. 1 písm. c), článkem 56, čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 62 odst. 1 a čl. 63 odst. 1, čl. 65 odst. 1 písm. c), čl. 70 odst. 1 písm. b) a čl. 74 odst. 1 písm. a), článkem 79 a s pravidly přijatými podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 67, čl. 71 odst. 3, čl. 74 odst. 4 a čl. 83 odst. 2 a“, |
má být:
„i) |
smějí opustit uzavřené pásmo podléhající opatřením k tlumení nákaz v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. c), čl. 55 odst. 1 písm. c), článkem 56, čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 62 odst. 1, čl. 65 odst. 1 písm. c), čl. 70 odst. 1 písm. b) a čl. 74 odst. 1 písm. a), článkem 79 a s pravidly přijatými podle čl. 55 odst. 2, článků 63 a 67, čl. 71 odst. 3, čl. 74 odst. 4 a čl. 83 odst. 2 a“. |
7. |
Strana 164, čl. 264 odst. 3: |
místo:
„3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 4, čl. 14 odst. 3, čl. 16 odst. 2, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 3, článku 29, čl.31 odst. 5, čl. 32 odst. 2, čl. 37 odst. 5, článku 39, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 6, článku 47, čl. 48 odst. 3, čl. 53 odst. 2, čl. 54 odst. 3, čl. 55 odst. 2, čl. 58 odst. 2, článku 63, čl. 64 odst. 4, článku 67, čl. 68 odst. 2, čl. 68 odst. 3, čl. 70 odst. 3, čl. 72 odst. 2, čl. 73 odst. 3, čl. 74 odst. 4, čl. 76 odst. 5, čl. 77 odst. 2, čl. 87 odst. 3, čl. 94 odst. 3, čl. 97 odst. 2, čl. 101 odst. 3, čl. 106 odst. 1, čl. 109 odst. 2, článku 118, článku 119, čl. 122 odst. 1 a 2, čl. 125 odst. 2, čl. 131 odst. 1, čl. 132 odst. 2, článku 135, čl. 136 odst. 2, čl. 137 odst. 2, čl. 138 odst. 3, čl. 139 odst. 4, článku 140, čl. 144 odst. 1, čl. 146 odst. 1, článku 147, čl. 149 odst. 4, čl. 151 odst. 3, čl. 154 odst. 1, čl. 156 odst. 1, čl. 160 odst. 1, čl. 160 odst. 2, čl. 161 odst. 6, čl. 162 odst. 4, čl. 163 odst. 5, čl. 164 odst. 2, čl. 165 odst. 3, čl. 166 odst. 3, čl. 167 odst. 5, čl. 168 odst. 3, čl. 169 odst. 5, čl. 176 odst. 4, čl. 181 odst. 2, čl. 185 odst. 5, čl. 189 odst. 1, čl. 192 odst. 2, čl. 197 odst. 3, čl. 200 odst. 3, čl. 201 odst. 3, čl. 202 odst. 3, čl. 203 odst. 2, čl. 204 odst. 3, čl. 205 odst. 2, čl. 211 odst. 1, čl. 213 odst. 1, článku 214, čl. 216 odst. 4, čl. 218 odst. 3, čl. 221 odst. 1, čl. 223 odst. 3, čl. 223 odst. 6, čl. 224 odst. 3, čl. 228 odst. 1, čl. 230 odst. 3, čl. 234 odst. 2, čl. 237 odst. 4, čl. 239 odst. 2, čl. 240 odst. 2, čl. 241 odst. 2, čl. 245 odst. 3, čl. 246 odst. 3, čl. 249 odst. 3, čl. 252 odst. 1, článku 254, článku 263, čl. 271 odst. 2, čl. 272 odst. 2 a čl. 279 odst. 2 a 280 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 20. dubna 2016.“,
má být:
„3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 4, čl. 14 odst. 3, čl. 16 odst. 2, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 3, článku 29, čl.31 odst. 5, čl. 32 odst. 2, čl. 37 odst. 5, článku 39, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 6, čl. 47 odst. 1, čl. 48 odst. 3, čl. 53 odst. 2, čl. 54 odst. 3, čl. 55 odst. 2, čl. 58 odst. 2, článku 63, čl. 64 odst. 4, článku 67, čl. 68 odst. 2, čl. 68 odst. 3, čl. 70 odst. 3, čl. 72 odst. 2, čl. 73 odst. 3, čl. 74 odst. 4, čl. 76 odst. 5, čl. 77 odst. 2, čl. 87 odst. 3, čl. 94 odst. 3, čl. 97 odst. 2, čl. 101 odst. 3, čl. 106 odst. 1, čl. 109 odst. 2, čl. 118 odst. 1, čl. 118 odst. 2, čl. 119 odst. 1, čl. 122 odst. 1, čl. 122 odst. 2, čl. 125 odst. 2, čl. 131 odst. 1, čl. 132 odst. 2, článku 135, čl. 136 odst. 2, čl. 137 odst. 2, čl. 138 odst. 3, čl. 139 odst. 4, článku 140, čl. 144 odst. 1, čl. 146 odst. 1, článku 147, čl. 149 odst. 4, čl. 151 odst. 3, čl. 154 odst. 1, čl. 156 odst. 1, čl. 160 odst. 1, čl. 160 odst. 2, čl. 161 odst. 6, čl. 162 odst. 3, čl. 162 odst. 4, čl. 163 odst. 5, čl. 164 odst. 2, čl. 165 odst. 3, čl. 166 odst. 3, čl. 167 odst. 5, čl. 168 odst. 3, čl. 169 odst. 5, čl. 176 odst. 4, čl. 181 odst. 2, čl. 185 odst. 5, čl. 189 odst. 1, čl. 192 odst. 2, čl. 197 odst. 3, čl. 200 odst. 3, čl. 201 odst. 3, čl. 202 odst. 3, čl. 203 odst. 2, čl. 204 odst. 3, čl. 205 odst. 2, čl. 211 odst. 1, čl. 213 odst. 1, článku 214, čl. 216 odst. 4, čl. 218 odst. 3, čl. 221 odst. 1, čl. 223 odst. 3, čl. 223 odst. 6, čl. 224 odst. 3, čl. 228 odst. 1, čl. 230 odst. 3, čl. 234 odst. 2, čl. 237 odst. 4, čl. 239 odst. 2, čl. 240 odst. 2, čl. 241 odst. 2, čl. 245 odst. 3, čl. 246 odst. 3, čl. 249 odst. 3, čl. 252 odst. 1, článku 254, článku 263, čl. 271 odst. 2, čl. 272 odst. 2 a čl. 279 odst. 2 a 280 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 20. dubna 2016.“
8. |
Strana 167, čl. 271 odst. 2 druhý pododstavec: |
místo:
„Uvedeným datem je den použitelnosti odpovídajících pravidel, která mají být přijata na základě aktů v přenesené pravomoci podle čl. 109 odst. 2 a článku 119 a prováděcích aktů podle článku 118 tohoto nařízení.“,
má být:
„Uvedeným datem je den použitelnosti odpovídajících pravidel, která mají být přijata na základě aktů v přenesené pravomoci podle čl. 109 odst. 2 a článku 119 a prováděcích aktů podle článku 120 tohoto nařízení.“
9. |
Strana 168, článek 274: |
místo:
„Aniž je dotčen den použitelnosti stanovený v článku 283, Komise přijme akty v přenesené pravomoci podle čl. 31 odst. 5 prvního pododstavce, čl. 32 odst. 2, článku 39, čl. 41 odst. 3, čl. 54 odst. 3, čl. 55 odst. 2, čl. 58 odst. 2, čl. 64 odst. 4, článku 67, čl. 68 odst. 2, čl. 74 odst. 4, čl. 77 odst. 2, čl. 97 odst. 2, čl. 122 odst. 2, čl. 131 odst. 1, čl. 132 odst. 2, článku 135, čl. 137 odst. 2, čl. 146 odst. 1, čl. 149 odst. 4, čl. 154 odst. 1, čl. 162 odst. 3, čl. 163 odst. 5, čl. 166 odst. 3, čl. 169 odst. 5, čl. 181 odst. 2, čl. 185 odst. 5, čl. 213 odst. 1, čl. 216 odst. 4, čl. 221 odst. 1, čl. 222 odst. 3, čl. 224 odst. 3, čl. 234 odst. 2, čl. 239 odst. 1 a prováděcí akty podle článků 8 a 9 do 20. dubna 2019. V souladu s článkem 283 se tyto akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty použijí ode dne použitelnosti stanoveného v uvedeném článku.“,
má být:
„Aniž je dotčen den použitelnosti stanovený v článku 283, Komise přijme akty v přenesené pravomoci podle čl. 31 odst. 5 prvního pododstavce, čl. 32 odst. 2, článku 39, čl. 41 odst. 3, čl. 54 odst. 3, čl. 55 odst. 2, čl. 58 odst. 2, čl. 64 odst. 4, článku 67, čl. 68 odst. 2, čl. 74 odst. 4, čl. 77 odst. 2, čl. 97 odst. 2, čl. 122 odst. 1, čl. 131 odst. 1, čl. 132 odst. 2, článku 135, čl. 137 odst. 2, čl. 146 odst. 1, čl. 149 odst. 4, čl. 154 odst. 1, čl. 162 odst. 3, čl. 163 odst. 5, čl. 166 odst. 3, čl. 169 odst. 5, čl. 181 odst. 2, čl. 185 odst. 5, čl. 213 odst. 1, čl. 216 odst. 4, čl. 221 odst. 1, čl. 222 odst. 3, čl. 224 odst. 3, čl. 234 odst. 2, čl. 239 odst. 2 a prováděcí akty podle článků 8 a 9 do 20. dubna 2019. V souladu s článkem 283 se tyto akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty použijí ode dne použitelnosti stanoveného v uvedeném článku.“