ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 50

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
28. února 2017


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) 2017/330 ze dne 27. února 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 329/2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

1

 

*

Nařízení Rady (EU) 2017/331 ze dne 27. února 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku

9

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/332 ze dne 14. února 2017, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Pistacchio Verde di Bronte (CHOP))

11

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/333 ze dne 14. února 2017, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Schwäbische Spätzle/Schwäbische Knöpfle (CHZO))

12

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/334 ze dne 27. února 2017, kterým se opravuje bulharské, estonské, německé a nizozemské znění nařízení (EU) č. 1321/2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů ( 1 )

13

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/335 ze dne 27. února 2017, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o použití steviol-glykosidů (E 960) jako sladidla v některých cukrářských výrobcích se sníženým obsahem energie ( 1 )

15

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/336 ze dne 27. února 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

18

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/337 ze dne 27. února 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1375/2007 o dovozech zbytků z výroby kukuřičného škrobu ze Spojených států amerických

42

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/338 ze dne 27. února 2017 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

45

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/339 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2016

47

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/340 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Německu

49

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/341 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Španělska – EGF/2016/004 ES/Comunidad Valenciana automotive

51

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/342 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení probíhající migrační, uprchlické a bezpečnostní krize

53

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/343 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2017

55

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/344 ze dne 14. prosince 2016 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017

57

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/345 ze dne 27. února 2017, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/849 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

59

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/346 ze dne 27. února 2017 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro lidská práva

66

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/347 ze dne 27. února 2017 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině

70

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/348 ze dne 27. února 2017 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu ( *1 )

75

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/349 ze dne 27. února 2017, kterým se mění rozhodnutí 2012/389/SZBP o misi Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko)

80

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/350 ze dne 27. února 2017, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku

81

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/351 ze dne 24. února 2017, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2017) 1261)  ( 1 )

82

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

 

(*1)   Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/1


NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2017/330

ze dne 27. února 2017,

kterým se mění nařízení (ES) č. 329/2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/849 ze dne 27. května 2016 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení rozhodnutí 2013/183/SZBP (1),

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 329/2007 (2) uvádí v účinnost opatření stanovená rozhodnutím (SZBP) 2016/849, kterým se mimo jiné zrušilo a nahradilo rozhodnutí 2013/183/SZBP (3). Dne 30. listopadu 2016 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2321 (2016), která stanoví nová opatření vůči Korejské lidově demokratické republice. Mezi ně patří zákaz vývozu pro měď, nikl, stříbro, zinek, sochy, vrtulníky a plavidla, zpřísnění zákazů v odvětví dopravy a nová omezení v bankovním odvětví.

(2)

Dne 27. února 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/345 (4), kterým se tato opatření uvádějí v účinnost.

(3)

Nařízení (ES) č. 329/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Aby se zajistila účinnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 329/2007 se mění takto:

1)

V článku 1 se doplňuje nový bod, který zní:

„15.

„diplomatickými misemi“ konzulární úřady a jejich členové ve smyslu Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z roku 1963 včetně misí Severní Koreje akreditovaných u mezinárodních organizací, jež mají sídlo v členských státech, a jejich členů.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Příloha I zahrnuje všechny věci, materiály, vybavení, zboží a technologie, včetně programového vybavení, které jsou zbožím nebo technologiemi dvojího užití ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 428/2009 (*1).

Příloha Ia zahrnuje další věci, materiály, vybavení, zboží a technologie, které by mohly přispět k rozvoji programů Severní Koreje v oblasti jaderných zbraní, jiných zbraní hromadného ničení nebo balistických raket.

Příloha Ib zahrnuje některé klíčové složky pro odvětví balistických raket.

Příloha Ie zahrnuje letecké pohonné hmoty uvedené v odst. 1 písm. b).

Příloha Ig zahrnuje věci, materiály, vybavení, zboží a technologie v oblasti zbraní hromadného ničení, které byly určeny a označeny jako citlivé zboží podle bodu 25 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2270 (2016) a podle bodů 4 a 7 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016).

(*1)  Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).“;"

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Zakazuje se:

a)

přímo či nepřímo dovážet, nakupovat nebo převádět ze Severní Koreje zlato, titanovou rudu, vanadovou rudu a minerály vzácných zemin uvedené v příloze Ic nebo uhlí, železo a železnou rudu uvedené v příloze Id, ať již pocházejí ze Severní Koreje či nikoli;

b)

přímo či nepřímo dovážet, nakupovat nebo převádět ze Severní Koreje měď, nikl, stříbro a zinek uvedené v příloze Ih, ať již pocházejí ze Severní Koreje či nikoli;

c)

dovážet, nakupovat nebo převádět ze Severní Koreje ropné produkty uvedené v příloze If, ať již pocházejí ze Severní Koreje či nikoli;

d)

vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž předmětem nebo následkem je obcházení zákazů uvedených v písmenech a), b) a c).

Příloha Ic zahrnuje zlato, titanovou rudu, vanadovou rudu a minerály vzácných zemin uvedené v prvním pododstavci písm. a).

Příloha Id zahrnuje uhlí, železo a železnou rudu uvedené v prvním pododstavci písm. a).

Příloha If zahrnuje ropné produkty uvedené v pvním pododstavci písm. c).

Příloha Ih zahrnuje měď, nikl, stříbro a zinek uvedené v prvním pododstavci písm. b).“;

c)

odstavec 5 se mění takto:

i)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

transakce se železem a železnou rudou, u nichž je stanoveno, že jsou určeny výlučně pro účely obživy a nesouvisí s vytvářením příjmu pro jaderný program nebo program balistických raket Severní Koreje nebo další činnosti zakázané rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016) nebo tímto nařízením;“,

ii)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„c)

transakce s uhlím, u nichž je stanoveno, že jsou určeny výlučně pro účely obživy, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

i)

tyto transakce nesouvisejí s vytvářením příjmu pro jaderný program nebo program balistických raket Severní Koreje nebo další činnosti zakázané rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) či č. 2321 (2016),

ii)

na těchto transakcích se nepodílejí osoby nebo subjekty, které jsou spojeny s jaderným programem nebo programem balistických raket Severní Koreje nebo dalšími činnostmi zakázanými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) či č. 2321 (2016), včetně osob, subjektů a orgánů uvedených v příloze IV nebo osob či subjektů jednajících jejich jménem nebo podle jejich pokynů nebo subjektů, které jsou jimi přímo či nepřímo vlastněny či ovládány, nebo osob či subjektů napomáhajících vyhnutí se sankcím, a

iii)

Výbor pro sankce neoznámil členským státům, že byl dosažen souhrnný roční limit.“

3)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 4c

1.   Zakazuje se přímo či nepřímo dovážet, nakupovat nebo převádět ze Severní Koreje sochy uvedené v příloze IIIa, ať již pocházejí ze Severní Koreje či nikoli.

2.   Odchylně od zákazu uvedeného v odstavci 1 může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, dovoz, nákup nebo převod povolit, pokud tento členský stát získal předem na základě individuálního posouzení schválení Výboru pro sankce.

Příloha IIIa zahrnuje sochy uvedené v odstavci 1.

Článek 4d

1.   Zakazuje se přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet do Severní Koreje vrtulníky a plavidla uvedené v příloze IIIb.

2.   Odchylně od zákazu uvedeného v odstavci 1 může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, takový prodej, dodávku, převod nebo vývoz povolit, pokud tento členský stát získal předem na základě individuálního posouzení schválení Výboru pro sankce.

3.   Příloha IIIb zahrnuje vrtulníky a plavidla uvedené v odstavci 1.

Článek 4e

1.   Zakazuje se:

a)

přímo či nepřímo pronajímat nebo jinak zpřístupňovat nemovitosti osobám, subjektům nebo orgánům vlády Severní Koreje pro jiný účel než diplomatické nebo konzulární činnosti podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z roku 1963;

b)

pronajímat si nemovitosti od osob, subjektů či orgánů vlády Severní Koreje, nebo

c)

podílet se na jakékoli činnosti související s využíváním nemovitostí, které vlastní, pronajímají nebo jsou jinak oprávněny využívat osoby, subjekty či orgány vlády Severní Koreje, s výjimkou poskytování zboží a služeb, které:

i)

jsou nezbytné pro fungování diplomatických misí nebo konzulárních úřadů podle Vídeňské úmluvy z roku 1961 a Vídeňské úmluvy z roku 1963 a

ii)

nemohou být použity přímo či nepřímo k vytváření příjmu nebo zisku pro vládu Severní Koreje.

2.   Pro účely tohoto článku se „nemovitostí“ rozumějí pozemky, budovy a jejich části nacházející se mimo území Severní Koreje.“

4)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Náklad, včetně osobních zavazadel a odbavených zavazadel, nacházející se na území Unie nebo přepravovaný přes Unii, včetně nákladu na letištích, v námořních přístavech a svobodných pásmech ve smyslu článků 243 až 249 nařízení (EU) č. 952/2013, podléhá kontrole s cílem zajistit, aby neobsahoval předměty zakázané rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016) nebo tímto nařízením, pokud:

a)

pochází ze Severní Koreje;

b)

je určen pro Severní Koreu;

c)

byl zprostředkován Severní Koreou nebo jejími státními příslušníky nebo osobami či subjekty jednajícími jejich jménem či na jejich pokyn nebo subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo ovládány;

d)

byl zprostředkován osobami, subjekty nebo orgány uvedenými na seznamu v příloze IV, nebo

e)

se přepravuje lodí plující pod vlajkou Severní Koreje nebo letadlem registrovaným v Severní Koreji nebo lodí či letadlem bez státní příslušnosti.“

5)

V čl. 5a odst. 1d se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

zrušit všechny bankovní účty u úvěrových nebo finančních institucí uvedených v čl. 5c odst. 2;“.

6)

V článku 5a se zrušuje odstavec 1e.

7)

V článku 5a se odstavec 1f nahrazuje tímto:

„1f.   Odchylně od odst. 1d písm. a) a c) může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, povolit pokračování činnosti v případě některých zastoupení, dceřiných společností nebo bankovních účtů, pokud Výbor pro sankce na základě individuálního posouzení stanovil, že tato zastoupení, dceřiné společnosti nebo účty jsou nezbytné pro poskytování humanitárních činností, nebo činností diplomatických misí v Severní Koreji nebo činností Organizace spojených národů nebo jejích specializovaných agentur či souvisejících organizací nebo pro jakékoli jiné účely v souladu s cíli rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016).“

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5aa

1.   Úvěrovým a finančním institucím, na něž se vztahuje článek 16, se zakazuje otevírat bankovní účty pro severokorejské diplomatické mise či konzulární úřady a jejich severokorejské členy.

2.   Úvěrové a finanční instituce, na něž se vztahuje článek 16, nejpozději dne 11. dubna 2017 zruší veškeré bankovní účty, jejichž majiteli jsou nebo které ovládají severokorejské diplomatické mise či konzulární úřady a jejich severokorejští členové.

3.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, na žádost severokorejské diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo jednoho z jejich členů povolit otevření jednoho bankovního účtu pro každou diplomatickou misi, konzulární úřad a člena, pokud jsou tato mise, úřad nebo člen v daném členském státě akreditováni.

4.   Odchylně od odstavce 2 může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, na žádost severokorejské diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo jednoho z jejich členů povolit, aby určitý bankovní účet zůstal nadále otevřen, pokud příslušný členský stát rozhodl, že daná mise, úřad nebo člen jsou v daném členském státě akreditováni a nejsou v daném členském státě majiteli žádného jiného bankovního účtu. V případě, že je severokorejská diplomatická mise, konzulární úřad nebo jejich severokorejský člen majitelem více než jednoho bankovního účtu v daném členském státě, může tato mise, úřad nebo člen uvést, který bankovní účet má být zachován.

5.   S výhradou příslušných pravidel Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z roku 1963 členské státy oznámí ostatním členským státům a Komisi nejpozději dne 13. března 2017 jména a identifikační údaje všech severokorejských členů diplomatické mise a konzulárního úřadu akreditovaných pro daný členský stát a do jednoho týdne je informují o následných změnách tohoto seznamu. Členské státy uvědomí ostatní členské státy a Komisi o veškerých povoleních udělených podle odstavců 3 a 4. Příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, může informovat úvěrové a finanční instituce v daném členském státě o totožnosti kterékoli severokorejského člena diplomatické mise nebo konzulárního úřadu akreditovaného pro tento nebo jiný členský stát.“

9)

V článku 6 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Zmrazují se veškerá plavidla uvedená v příloze IVa a finanční prostředky a hospodářské zdroje jimi držené, pokud tak Výbor pro sankce rozhodne. Příloha IVa zahrnuje plavidla, která označil Výbor pro sankce podle odstavce 12 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016).“

10)

Článek 9b se nahrazuje tímto:

„Článek 9b

1.   Zakazuje se poskytovat financování nebo finanční podporu obchodu se Severní Koreou, včetně udělování vývozních úvěrů, záruk nebo pojištění, fyzickým nebo právnickým osobám, orgánům nebo subjektům zapojeným do takového obchodu.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, finanční podporu obchodu se Severní Koreou povolit, pokud tento členský stát získal předem na základě individuálního posouzení schválení Výboru pro sankce.

3.   Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 2.“

11)

Článek 11a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f)

které je uvedeno v příloze IVa, pokud tak Výbor pro sankce rozhodne.“;

b)

odstavce 2 až 6 se nahrazují tímto:

„2.   Odstavec 1 se nepoužije:

a)

v nouzových situacích;

b)

v případě, že se plavidlo vrací do svého přístavu původu;

c)

v případě plavidla připlouvajícího do přístavu za účelem kontroly, pokud jde o plavidlo, na něž se vztahuje odst. 1 písm. a) až e).

3.   Odchylně od zákazu uvedeného v odstavci 1 může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, povolit plavidlu vstup do přístavu, jedná-li se o plavidlo, na nějž se vztahuje odst. 1 písm. a) až e), pokud:

a)

Výbor pro sankce předem rozhodl, že to je nezbytné pro humanitární účely nebo pro jakýkoli jiný účel, který je v souladu s cíli rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2270 (2016), nebo

b)

příslušný členský stát předem rozhodl, že to je nezbytné pro humanitární účely nebo pro jakýkoli jiný účel, který je v souladu s cíli tohoto nařízení.

4.   Odchylně od zákazu uvedeného v odst. 1 písm. f) může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, povolit plavidlu vstup do přístavu, pokud takový pokyn vydal Výbor pro sankce.

5.   Veškerým letadlům provozovaným severokorejskými dopravci nebo pocházejícím ze Severní Koreje se zakazuje vzlétat z území Unie, přistávat na něm nebo přes ně přelétat.

6.   Odstavec 5 se nepoužije:

a)

v případě, že letadlo přistává za účelem kontroly;

b)

v případě nouzového přistání.

7.   Odchylně od odstavce 5 může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, povolit, aby letadlo vzlétlo z území Unie, přistálo na něm nebo nad ním přelétlo, pokud uvedený příslušný orgán předem rozhodl, že je to nezbytné pro humanitární účely nebo pro jakýkoli jiný účel, který je v souladu s cíli tohoto nařízení.“

12)

Článek 11b se nahrazuje tímto:

„Článek 11b

1.   Zakazuje se:

a)

pronajímat nebo najímat plavidla nebo letadla nebo poskytovat členy posádky Severní Koreji, osobám nebo subjektům uvedeným v příloze IV, jakýmkoli dalším subjektům ze Severní Koreji, jakýmkoli dalším osobám nebo subjektům, které napomáhaly při porušování ustanovení rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016), nebo jakýmkoli osobám nebo subjektům jednajícím jménem nebo na pokyn jakékoli takové osoby či subjektu a subjektům, které jsou jimi vlastněny nebo ovládány;

b)

nakupovat služby členů posádky plavidel nebo letadel ze Severní Koreje;

c)

vlastnit, pronajímat, provozovat či pojišťovat plavidla plující pod vlajkou Severní Koreje nebo jim poskytovat služby v oblasti klasifikace plavidel nebo související služby;

d)

registrovat nebo ponechat v registru jakékoli plavidlo, které vlastní, ovládá nebo provozuje Severní Korea nebo státní příslušníci Severní Koreje nebo které bylo z registru vyřazeno jiným státem podle bodu 24 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016);

e)

poskytovat pojišťovací nebo zajišťovací služby plavidlům vlastněným, ovládaným nebo provozovaným Severní Koreou.

2.   Odchylně od zákazu uvedeného v odst. 1 písm. a) může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, povolit pronájem, nájem či poskytnutí členů posádky, pokud tento členský stát získal předem na základě individuálního posouzení schválení Výboru pro sankce.

3.   Odchylně od zákazů uvedených v odst. 1 písm. b) a c) může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, povolit vlastnit, pronajímat a provozovat plavidla plující pod vlajkou Severní Koreje nebo těmto plavidlům poskytovat služby v oblasti klasifikace plavidel nebo související služby nebo registrovat nebo ponechat v registru jakékoli plavidlo, které vlastní, ovládá nebo provozuje Severní Korea nebo státní příslušníci Severní Koreje, pokud tento členský stát získal předem na základě individuálního posouzení schválení Výboru pro sankce.

4.   Odchylně od zákazu uvedeného v odst. 1 písm. e) může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, povolit poskytování pojišťovacích nebo zajišťovacích služeb, pokud Výbor pro sankce na základě individuálního posouzení předem stanovil, že toto plavidlo provozuje činnosti výlučně pro účely obživy, které nebudou využity severokorejskými osobami nebo subjekty k vytváření příjmů, nebo výlučně pro humanitární účely.

5.   Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavců 2, 3 a 4.“

13)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11c

Odchylně od zákazů vyplývajících z rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2070 (2016) nebo č. 2321 (2016) může příslušný orgán členského státu, na nějž odkazují internetové stránky uvedené v příloze II, povolit jakékoliv činnosti, pokud Výbor pro sankce na základě individuálního posouzení stanovil, že jsou nezbytné k usnadnění práce mezinárodních a nevládních organizací vykonávajících činnosti v oblasti pomoci a podpory v Severní Koreji ve prospěch civilního obyvatelstva v Severní Koreji podle odstavce 46 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016).“

14)

V čl. 13 odst. 1 se písmena c), d) a g) nahrazují tímto:

„c)

měnit přílohy III, IIIa a IIIb za účelem upřesnění či úpravy seznamu zboží v souladu s veškerými definicemi nebo pokyny, které mohou být vyhlášeny buď Výborem pro sankce, nebo Radou bezpečnosti OSN, a doplňovat referenční čísla z kombinované nomenklatury obsažené v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87, je-li to nezbytné nebo vhodné;“

„d)

měnit přílohy IV a IVa na základě rozhodnutí buď Výboru pro sankce, nebo Rady bezpečnosti OSN;“;

„g)

měnit přílohy Ig a Ih na základě rozhodnutí buď Výboru pro sankce, nebo Rady bezpečnosti OSN, a doplňovat referenční čísla z kombinované nomenklatury obsažené v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87.“

Článek 2

Přílohy I, II, III a IV tohoto nařízení se doplňují do nařízení (ES) č. 329/2007 jako přílohy Ih, IIIa, IIIb a IVa.

Článek 3

V příloze Ig se slova:

„Věci, materiály, vybavení, zboží a technologie v oblasti zbraní hromadného ničení, které jsou určené a označené jako citlivé zboží podle bodu 25 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2270.“

nahrazují slovy:

„Věci, materiály, vybavení, zboží a technologie v oblasti zbraní hromadného ničení, které jsou určeny a označeny podle bodu 25 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2270 (2016) a podle bodů 4 a 7 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016).“

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Radu

předseda

K. MIZZI


(1)  Úř. věst. L 141, 28.5.2016, s. 79.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 329/2007 ze dne 27. března 2007 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2013/183/SZBP ze dne 22. dubna 2013 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení rozhodnutí 2010/800/SZBP (Úř. věst. L 111, 23.4.2013, s. 52).

(4)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/345 ze dne 27. února 2017, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/849 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice (viz strana 59 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA Ih

Měď, nikl, stříbro a zinek podle čl. 2 odst. 4 písm. b)“


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA IIIa

Sochy podle čl. 4c odst. 1“


PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA IIIb

Vrtulníky a plavidla podle čl. 4d odst. 1“


PŘÍLOHA IV

„PŘÍLOHA IVa

Plavidla, která označil Výbor pro sankce podle odstavce 12 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016)“


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/9


NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2017/331

ze dne 27. února 2017,

kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních proti Bělorusku (1),

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 765/2006 (2) stanoví zákaz vývozu vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi, jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Bělorusku nebo pro použití v této zemi, jakož i poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, financování nebo finanční pomoci.

(2)

Nařízením (ES) č. 765/2006 se uvádí v účinnost opatření stanovená rozhodnutím 2012/642/SZBP.

(3)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/350 (3), kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP, vyjímá ze zákazu vývozu biatlonové vybavení.

(4)

Tímto nařízením nejsou dotčeny požadavky na udělování povolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 (4).

(5)

Nařízení (ES) č. 765/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Nařízení (ES) č. 765/2006 se mění takto:

1)

v článku 1a se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Odstavec 1 se nepoužije na pušky a střelivo a mířidla pro ně určené, které jsou uvedeny v příloze IV, které jsou rovnež v souladu se specifikacemi pro biatlonové vybavení uvedenými v pravidlech akcí a soutěží Mezinárodní biatlonové unie (IBU) a které jsou určeny výlučně pro použití při biatlonových závodech a tréninku.“;

2)

v článku 1b se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Odstavec 1 se nepoužije na pušky a střelivo a mířidla pro ně určené, které jsou uvedeny v příloze IV, které jsou rovněž v souladu se specifikacemi pro biatlonové vybavení uvedenými v pravidlech akcí a soutěží Mezinárodní biatlonové unie a které jsou určeny výlučně pro použití při biatlonových závodech a tréninku.“

2.   Znění přílohy tohoto nařízení se připojuje k nařízení (ES) č. 765/2006 jako příloha IV.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Radu

předseda

K. MIZZI


(1)  Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/350 ze dne 27. února 2017, kterým se mění rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 50 28.2.2017, s. 81).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 1).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IV

Níže definované zbraně, střelivo a mířidla uvedené v článcích 1a a 1b, které jsou rovněž v souladu se specifikacemi pro biatlonové vybavení uvedenými v pravidlech akcí a soutěží Mezinárodní biatlonové unie

Biatlonové pušky:

ex 9303 30

Ostatní sportovní, lovecké nebo ke střelbě na cíl určené pušky

Střelivo do biatlonových pušek:

ex 9306 21

Náboje pro brokovnice

ex 9306 29

Části a součásti nábojů pro brokovnice

ex 9306 30 90

Náboje a jejich části a součásti pro zbraně jiné než brokovnice, vojenské zbraně, revolvery a pistole čísla 9302 a samopaly čísla 9301

Mířidla do biatlonových pušek:

ex 9305 20

Části, součásti a příslušenství brokovnic nebo pušek čísla 9303“


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/11


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/332

ze dne 14. února 2017,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Pistacchio Verde di Bronte (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Itálie o schválení změn specifikace chráněného označení původu „Pistacchio Verde di Bronte“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (EU) č. 21/2010 (2).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Pistacchio Verde di Bronte“ (CHOP) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. února 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 21/2010 ze dne 12. ledna 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Pistacchio Verde di Bronte (CHOP)) (Úř. věst. L 8, 13.1.2010, s. 3).

(3)  Úř. věst. C 403, 1.11.2016, s. 14.


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/12


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/333

ze dne 14. února 2017,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Schwäbische Spätzle/Schwäbische Knöpfle (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 Komise přezkoumala žádost Německa o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Schwäbische Spätzle“/„Schwäbische Knöpfle“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (EU) č. 186/2012 (2).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Schwäbische Spätzle“/„Schwäbische Knöpfle“ (CHZO) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. února 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 186/2012 ze dne 7. března 2012 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Schwäbische Spätzle/Schwäbische Knöpfle (CHZO)) (Úř. věst. L 69, 8.3.2012, s. 3).

(3)  Úř. věst. C 403, 1.11.2016, s. 20.


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/13


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/334

ze dne 27. února 2017,

kterým se opravuje bulharské, estonské, německé a nizozemské znění nařízení (EU) č. 1321/2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 5 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V nizozemském jazykovém znění nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 (2), ve znění nařízení (EU) 2015/1088 (3), v bodě 145.A.55 písm. c) podbodě 3 přílohy II (část 145) je uveden chybný údaj, pokud jde o počet let, za něž se předají uchovávané záznamy o údržbě. Je proto nezbytné provést opravu nizozemského znění. Tato oprava se netýká ostatních jazykových znění.

(2)

V bulharském, estonském a německém jazykovém znění nařízení (EU) č. 1321/2014, ve znění nařízení (EU) 2015/1088, v bodě 145.A.70 písm. a) podbodě 6 přílohy II (část 145) došlo k chybě, jež spočívá ve vypuštění výrazu „podpůrný personál“. Je proto nezbytné provést opravu bulharského, estonského a německého znění. Tato oprava se netýká ostatních jazykových znění.

(3)

Nařízení (EU) č. 1321/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 65 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

(Týká se pouze bulharského, estonského, německého a nizozemského znění.)

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (Úř. věst. L 362, 17.12.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (EU) 2015/1088 ze dne 3. července 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1321/2014, pokud jde o úlevy pro postupy údržby letadel všeobecného letectví (Úř. věst. L 176, 7.7.2015, s. 4).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/15


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/335

ze dne 27. února 2017,

kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o použití steviol-glykosidů (E 960) jako sladidla v některých cukrářských výrobcích se sníženým obsahem energie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Uvedený seznam může být aktualizován v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 (2), a to buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(3)

Dne 27. května 2015 byla předložena žádost o povolení používání steviol-glykosidů (E 960) jako sladidla v některých cukrářských výrobcích se sníženým obsahem energie. Žádost byla následně zpřístupněna členským státům na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(4)

Steviol-glykosidy jsou nekalorické sladce chutnající složky, jež mohou být použity k nahrazení kalorických cukrů v některých cukrářských výrobcích, čímž se sníží jejich energetická hodnota a spotřebitelům se nabídnou výrobky se sníženým obsahem energie v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1333/2008. Použití steviol-glykosidů společně s cukrem dodává těmto výrobkům sladkost a ve srovnání s výrobky, ve kterých se pro účely slazení používají pouze steviol-glykosidy, zlepšuje jejich chuťový profil, neboť cukr překrývá chuťový dozvuk steviol-glykosidů.

(5)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna požádat za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie uvedeného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008 o stanovisko Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(6)

V roce 2010 přijal úřad vědecké stanovisko (3) o bezpečnosti steviol-glykosidů pro navržená použití jakožto potravinářské přídatné látky (E 960) a stanovil jejich přijatelný denní příjem (ADI) na 4 mg/kg tělesné hmotnosti/den, vyjádřený jako ekvivalenty steviolu.

(7)

V roce 2015 úřad revidoval posouzení expozice steviol-glykosidům a dospěl k závěru, že v jedné zemi jsou odhady expozice nižší než ADI u všech věkových skupin s výjimkou batolat na horním rozpětí odhadů na vysoké úrovni (95. percentil) (4). Z výpočtů expozice, které provedl Rijksinstituut voor Volksgezondheid en Milieu v roce 2015, vyplynulo, že navrhované rozšíření použití neovlivní 95. percentil expozice u malých dětí ve věku dva až šest let v Nizozemsku, pokud se předpokládá, že výrobky, které obsahují steviol-glykosidy, mají 25 % podíl na trhu, a za předpokladu 100 % věrnosti značce.

(8)

Ve svém stanovisku z roku 2015 úřad uvedl, že v rámci systému klasifikace potravin FoodEx není možné zohlednit všechna omezení nebo výjimky týkající se používání steviol-glykosidů (E 960) v potravinách spadajících do podkategorie potravin 05.2. Proto bylo celé kategorii potravin přiděleno nejvyšší maximální množství 2 000 mg/kg, což vedlo k nadhodnocení expozice. Kromě toho potraviny kategorie 05.2 „Ostatní cukrovinky včetně drobných cukrovinek na osvěžení dechu“ nebyly označeny za jednu z kategorií potravin, jež jsou hlavním zdrojem expozice steviol-glykosidům (E 960).

(9)

Vzhledem k tomu, že odhady expozice jsou nižší než ADI u všech věkových skupin, nejsou navrhované způsoby použití a množství použití steviol-glykosidů (E 960) jako sladidla důvodem k obavám o bezpečnost.

(10)

Je proto vhodné povolit použití steviol-glykosidů (E 960) jako sladidla v některých cukrářských výrobcích se sníženým obsahem energie v podkategorii potravin 05.2 „Ostatní cukrovinky včetně drobných cukrovinek na osvěžení dechu“: tvrdé cukrovinky (bonbóny a lízátka), měkké cukrovinky (žvýkací bonbóny, ovocné želé nebo výrobky z cukrové pěny/marshmallows), lékořice, nugát a marcipán (v maximálním množství 350 mg/kg); pastilky pro osvěžení dechu s výraznou příchutí (v maximálním množství 670 mg/kg) a mikrocukrovinky pro osvěžení dechu (v maximálním množství 2 000 mg/kg).

(11)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1).

(3)  EFSA Journal 2010; 8(4):1537.

(4)  EFSA Journal 2015; 13(6):4146.


PŘÍLOHA

Podkategorie potravin 05.2 „Ostatní cukrovinky včetně drobných cukrovinek na osvěžení dechu“ v části E přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění takto:

a)

položka pro E 960 steviol-glykosidy pro „pouze cukrovinky bez přidaného cukru“ se nahrazuje tímto:

 

„E 960

Steviol-glykosidy

350

(60)

pouze cukrovinky bez přidaného cukru

pouze tvrdé cukrovinky se sníženým obsahem energie (bonbóny a lízátka)

pouze měkké cukrovinky se sníženým obsahem energie (žvýkací bonbóny, ovocné želé nebo výrobky z cukrové pěny/marshmallows)

pouze lékořice se sníženým obsahem energie

pouze nugát se sníženým obsahem energie

pouze marcipán se sníženým obsahem energie“

b)

položka pro E 960 steviol-glykosidy pro „pouze pastilky pro osvěžení dechu s výraznou příchutí bez přidaného cukru“ se nahrazuje tímto:

 

„E 960

Steviol-glykosidy

670

(60)

pouze pastilky pro osvěžení dechu s výraznou příchutí se sníženým obsahem energie nebo bez přidaného cukru“

c)

položka pro E 960 steviol-glykosidy pro „pouze mikrocukrovinky pro osvěžení dechu, bez přidaného cukru“ se nahrazuje tímto:

 

„E 960

Steviol-glykosidy

2 000

(60)

pouze mikrocukrovinky pro osvěžení dechu se sníženým obsahem energie nebo bez přidaného cukru“


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/336

ze dne 27. února 2017

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Prozatímní opatření

(1)

Dne 7. října 2016 Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz plochých výrobků z nelegované oceli nebo legované oceli (vyjma nerezavějící oceli, křemíkové elektrotechnické oceli, nástrojové oceli a rychlořezné oceli), válcovaných za tepla, neplátovaných, nepokovených ani nepotažených, jiných než ve svitcích, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, nebo o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší (dále jen „tlusté plechy“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), do Evropské unie (dále jen „Unie“), a to prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1777 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(2)

Komise dne 13. února 2016 zahájila šetření zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) na základě podnětu, který podalo dne 4. ledna 2016 Sdružení evropských výrobců oceli (dále jen „Eurofer“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby tlustých plechů v Unii.

(3)

Jak je uvedeno ve 28. a 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“) a zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týká období od 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.2.   Celní evidence

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1357 (3) Komise počínaje dnem 11. srpna 2016 zavedla celní evidenci dovozu tlustých plechů pocházejících z ČLR. Celní evidence dovozu byla ukončena dne 8. října 2016 uložením prozatímních opatření.

(5)

Zúčastněné strany měly lhůtu 20 dnů po zahájení evidence na předložení svých připomínek. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

1.3.   Následný postup

(6)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo, předložil k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky Eurofer, sdružení výrobců oceli z ČLR (dále jen „CISA“), dovozce tlustých plechů v Unii uvedený ve 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení (dále jen „jeden dovozce“) a ad-hoc sdružení uživatelů navazujícího odvětví (věže pro větrné turbíny).

(7)

Stranám, které požádaly o slyšení, byla tato možnost poskytnuta. Slyšení bylo uspořádáno s vyvážejícím výrobcem z ČLR, sdružením CISA a jedním dovozcem.

(8)

Komise zvážila písemné a ústní připomínky zúčastněných stran a v případě potřeby se jimi zabývala níže.

(9)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Za účelem ověření odpovědí na dotazník dovozců, kteří nejsou ve spojení, se uskutečnily inspekce na místě v prostorách těchto společností:

Network Steel S.L., Madrid, Španělsko

Primex Steel Trading GmbH, Düsseldorf, Německo

Salzgitter Mannesmann International GmbH, Düsseldorf, Německo

(10)

Všem stranám Komise sdělila nejdůležitější skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz tlustých plechů pocházejících z ČLR do Unie a provést konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“).

(11)

Všem účastníkům řízení byla poskytnuta lhůta, během níž mohli k uvedeným konečným informacím předložit svá stanoviska. Eurofer, sdružení CISA a jeden dovozce svá stanoviska předložili po poskytnutí konečných informací prostřednictvím písemných podání a během slyšení. Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

1.4.   Výběr vzorku

(12)

Sdružení CISA uvedlo, že vzorek výrobců v Unii, který představuje 28,5 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie je příliš malý a nedostatečný z hlediska prodeje.

(13)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzorek výrobců v Unii byl vybrán na základě největšího objemu prodeje v Unii během období šetření, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen.

(14)

Již z tohoto důvodu bylo nutné toto tvrzení zamítnout. Jak je uvedeno ve 197. bodě odůvodnění, mezi typy výrobku vyváženými vyvážejícími výrobci z ČLR zařazenými do vzorku a mezi typy výrobku prodávanými výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie je téměř úplná shoda, a to více než 90 % (u objemu) a kolem 70 % (u kontrolního čísla výrobku, dále jen „PCN“, které se pro účely šetření používá k rozlišení typů výrobku).

(15)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CISA ve svých připomínkách a během slyšení vrátilo k této otázce a uvedlo, že je velmi těžko uvěřitelné, že u PCN existuje téměř úplná shoda, když většinu PCN výrobci v Unii zařazení do vzorku neprodávají. Komise poznamenává, že shoda PCN byla následně znovu ověřena a že hodnoty uvedené ve 14. bodě odůvodnění jsou správné.

(16)

Komise v této souvislosti podotýká, že „shodou“ se rozumí, že pro typ výrobku vyváženého vyvážejícími výrobci z ČLR zařazenými do vzorku pod daným PCN existuje alespoň jedna transakce pro typ výrobku se stejným PCN ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku. Hodnota 90 % shody u objemu znamená, že 90 % dovozních transakcí provedených během období šetření vyvážejícími výrobci z ČLR zařazenými do vzorku spadá pod stejné PCN, pro které existuje alespoň jedna transakce ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku. Hodnota 70 % shody u PCN znamená, že pro 70 % typů výrobku, které se dovážejí pod daným PCN, existuje alespoň jedna shodující se transakce ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(17)

Komise proto dospěla k závěru, že vzorek výrobců v Unii reprezentativní je, a to i kdyby nestačila sama skutečnost, že je založen na největším možném objemu, který by mohl být přiměřeně prošetřen.

(18)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se metody výběru vzorků, prozatímní zjištění uvedená v 11. až 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

1.5.   Individuální zjišťování

(19)

Ve 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se píše, že sedm vyvážejících výrobců v ČLR uvedlo, že hodlá požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(20)

Zatímco žádný z těchto vyvážejících výrobců neodpověděl na dotazník, a proto nebyla žádná žádost považována za obdrženou, jeden z těchto sedmi vyvážejících výrobců zaslal formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a po zveřejnění prozatímního nařízení požádal Komisi o posouzení své žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(21)

Vzhledem k tomu, že tento vyvážející výrobce neodpověděl na dotazník, žádost společnosti o individuální zjišťování byla zamítnuta, protože vyvážející výrobce neprokázal, že podmínky pro udělení individuálního zjišťování splňuje. V této souvislosti byl informován, že samotné předložení formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství na podporu žádosti nestačí. Komise jeho žádost o zacházení jako v tržním hospodářství neposoudila v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. d) základního nařízení, protože nebyl zařazen do vzorku a ani úspěšně nepožádal o individuální zjišťování.

(22)

Jelikož ohledně individuálního zjišťování nebyly podány žádné další připomínky, prozatímní zjištění uvedená ve 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(23)

Ve 30. a 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je stanovena prozatímní definice dotčeného výrobku.

(24)

Ve 34. a 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou uvedena tvrzení jednoho dovozce týkající se definice výrobku a jejich posouzení Komisí.

(25)

Po uložení prozatímních opatření jeden dovozce a sdružení CISA předložili další žádosti s obdobnými argumenty, že určité typy výrobku, tedy:

konstrukční ocel třídy S500 a vyšší,

oceli určené k cementování, kalení a popouštění,

potrubní ocel,

otěruvzdorná ocel,

ostatní oceli (4) a

všechny tlusté plechy s tloušťkou větší než 150 mm,

jimi označované jako „zvláštní tlusté plechy“, by měly být z definice výrobku vyloučeny.

(26)

Komise podotýká, že „zvláštní tlusté plechy“ i ostatní tlusté plechy lze vyrábět na míru, takže to není relevantním kritériem pro rozlišování mezi nimi.

(27)

K této žádosti o vyloučení bylo předloženo několik podporujících argumentů, které jsou jednotlivě analyzovány níže.

(28)

Komise nejprve připomíná, že podle judikatury rozsah pojmu „posuzovaný výrobek“ neupřesňuje ani základní nařízení ani antidumpingová dohoda WTO. Soud se proto domnívá, že Komise má při definování posuzovaného výrobku širokou pravomoc. Zejména neexistuje požadavek na homogenitu nebo podobnost mezi danými výrobky. Soudy Unie považovaly za důležité spíše to, zda všechny dané výrobky sdílejí stejné základní fyzikální a technické vlastnosti. Tribunál měl rovněž za to, že relevantními kritérii mohou být koncové použití a vzájemná zaměnitelnost.

(29)

Komise nejprve provede analýzu těchto kritérií v projednávané věci, a poté objasní, jak se na jejím základě rozhodla svou širokou pravomoc uplatnit.

2.1.1.   Rozdíly ve fyzikálních, chemických a technických vlastnostech

(30)

Jeden dovozce tvrdil, že „zvláštní tlusté plechy“ lze snadno od „komoditních tlustých plechů“ odlišit prostřednictvím chemických vlastností, jako je obsah uhlíku, fyzikálních vlastností, jako je mez kluzu nebo tvrdost podle Brinella, a technických vlastností, jako je označení třídy nebo tloušťka.

(31)

Sdružení CISA uvedlo, že nejdůležitějším kritériem (podle objemu vývozu) pro rozlišení „zvláštních tlustých plechů“ je jejich tloušťka, jejímž uplatněním dojde k vyloučení více než poloviny výrobků. Sdružení CISA tento argument pro vyloučení z definice výrobku založilo na struktuře PCN, která se pro účely šetření používá k seskupení různých typů výrobku.

(32)

Struktura PCN se používá, aby se zajistilo, že budou porovnány výrobky se srovnatelnými náklady a cenami – o použití nebo zaměnitelnosti výrobku nic nevypovídá. Tloušťka rovněž o fyzikálních, chemických nebo technických vlastnostech výrobku nevypovídá. Žádná ze zúčastněných stran nebyla zejména schopna prokázat, že by tlustý plech o tloušťce 155 mm nemohl mít stejné koncové užití jako tlustý plech o tloušťce 145 mm a nemohl by s ním být zaměnitelný, kdyby všechny ostatní parametry byly stejné.

(33)

A přestože mohou tyto konkrétní rozdíly ve specifických vlastnostech, uvedené ve 30. bodě odůvodnění, existovat, neznamená to, že „zvláštní tlusté plechy“ nemají stejné základní vlastnosti jako „komoditní tlusté plechy“.

(34)

Eurofer požádal, aby definice výrobku zůstala beze změny a podpořil argumenty Komise uvedené ve 36. a 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Dále uvedl, že dumpingový dovoz z ČLR zahrnuje široké rozpětí tříd oceli a rozměrů a patří do něj legované i nelegované ocelové tlusté plechy. Závěrem poznamenal, že žádný „zvláštní požadavek na homogenitu nebo podobnost mezi výrobky“, na které se vztahuje definice dotčeného výrobku, neexistuje.

(36)

Komise konstatuje, že v rámci antidumpingových šetření je vskutku běžné, že definice výrobku zahrnuje stovky nebo dokonce i tisíce typů výrobku, které nejsou identické ani homogenní, ale stále mají stejné základní vlastnosti, jako je to i v případě tohoto šetření.

(37)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CISA, Eurofer a jeden dovozce k této otázce vrátili ve svých připomínkách a během slyšení.

a)

Sdružení CISA žádné nové podstatné argumenty nevzneslo.

b)

Jeden dovozce tvrdil, že „zvláštní tlusté plechy“ a „komoditní tlusté plechy“ nemají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a že skutečnost, že tlusté plechy lze vyrábět na míru, nemůže zneplatnit rozlišení mezi „zvláštními tlustými plechy“ a „komoditními tlustými plechy“ podle tloušťky.

V této souvislosti tento dovozce odkázal na tři předchozí antidumpingové případy, ve kterých byly použity k definování výrobků, které byly předmětem šetření, rozměry, jako je největší rozměr příčného průřezu (ocelová lana a kabely pocházející z ČLR a Ukrajiny (5)), určitý rozsah tloušťky ve spojení s určitou šířkou (hliníkové fólie pocházející z Arménie, Brazílie a ČLR (6)) nebo odkaz na fyzikální a chemické vlastnosti (korozivzdorné oceli pocházející z ČLR (7)).

Na tomto základě tento dovozce dospěl k závěru, že by Komise mohla použít tloušťku 150 mm k rozlišení mezi „zvláštními tlustými plechy“ a „komoditními tlustými plechy“.

c)

Eurofer naopak tvrdil, že všechny tlusté plechy sdílejí podobné fyzikální, chemické a technické vlastnosti, vyrábí se z ploché válcované oceli, jsou ploché (tj. jiné než ve svitcích) a mají podobný rozsah rozměrů, což splňuje definici dotčeného výrobku.

V této souvislosti Eurofer odkázal na tři předchozí antidumpingové případy v ocelářském průmyslu, kdy byl výrobek, který byl předmětem šetření, definován jako jedna kategorie výrobku bez ohledu na tloušťku nebo třídu oceli (ploché za tepla válcované výrobky pocházející z Bulharska, Indie, Jihoafrické republiky, Tchaj-wanu a Jugoslávie (8)), navzdory existenci širokého sortimentu u všech typů výrobku (dráty z nerezavějící oceli pocházejících z Indie  (9)) nebo navzdory existenci rozdílů ve ztrátě v jádře nebo v úrovni hluku (ploché válcované výrobky s orientovanou strukturou vyrobené z křemíkové elektrotechnické oceli pocházející z ČLR, Japonska, Jižní Koreje, Ruska a USA  (10)).

Eurofer dále odkázal na případy v jiných průmyslových odvětvích, jako jsou solární panely pocházející z ČLR a obuv pocházející z ČLR a Vietnamu, ve kterých výrobky s odlišnými vlastnostmi rovněž do definice dotčeného výrobku spadaly.

Závěrem Eurofer také poukázal na to, že Soud prvního stupně (11) uvedl, že Komise má při určování obdobného výrobku „širokou pravomoc“.

(38)

S ohledem na výše uvedené připomínky Komise poznamenává, že jako u většiny šetření zahrnuje definice dotčeného výrobku širokou škálu typů výrobku, které mají stejné nebo podobné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Skutečnost, že se tyto vlastnosti mohou u různých typů výrobku lišit, může opravdu vést k tomu, že je pokryta široká škála typů.

(39)

Komise dále konstatuje, že ačkoli různé typy tlustých plechů mají různé tloušťky, třídy oceli atd., sdružení CISA a jeden dovozce nepředložili žádný důkaz nebo podstatný argument, že by 150 mm tloušťka byla vhodná k rozlišení mezi „zvláštními tlustými plechy“ a „komoditními tlustými plechy“ s ohledem na fyzikální, chemické a technické vlastnosti nebo konečné použití a zaměnitelnost (viz oddíl 2.1.2).

(40)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že „zvláštní tlusté plechy“ a „komoditní tlusté plechy“ mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti.

2.1.2.   Rozdílné koncové užití a zaměnitelnost

(41)

Sdružení CISA a jeden dovozce rovněž tvrdili, že dovoz „zvláštních tlustých plechů“ má zcela odlišné koncové užití a že jej nelze zaměnit s dovozem „komoditních tlustých plechů“. Sdružení CISA uvedlo, že dovoz „zvláštních tlustých plechů“ je v zásadě určen pro kovoobráběcí průmysl v Unii, který je na tomto dovozu závislý.

(42)

Zároveň jeden dovozce uvedl, že „zvláštní tlusté plechy“ se používají v odvětví energetiky a řadě dalších odvětví, mimo jiné odvětví výroby důlních strojů a strojů pro zemní práce, jeřábů a zdvihacích zařízení, mostních konstrukcí, věží pro větrné turbíny atd.

(43)

Žádní uživatelé v Unii ani v odvětvích uvedených ve 41. a 42. bodě odůvodnění argument uvedený ve 40. bodě odůvodnění nepodpořili. Naopak zejména v případě věží pro větrné turbíny ukazují důkazy poskytnuté tímto dovozcem a ostatními zúčastněnými stranami, že výrobci věží pro větrné turbíny kupují tlusté plechy, které spadají nikoli pod definici „zvláštních tlustých plechů“ navrženou jedním dovozcem nebo sdružením CISA, nýbrž spíše pod definici „komoditních tlustých plechů“.

(44)

Komise konstatuje, že skutečně existuje celá řada různých koncových užití pro „zvláštní tlusté plechy“. Zúčastněné strany však nepředložily podrobné důkazy (například faktury odběratelům v těchto odvětvích, který by prokázaly, že tato odvětví tyto výrobky skutečně používají), které by Komisi umožnily provést posouzení, zda tato koncová užití jsou pro „zvláštní tlusté plechy“ a „komoditní tlusté plechy“ odlišná nebo zda tyto plechy může ve skutečnosti většina koncových uživatelů vzájemně zaměnit. Tudíž nebyl předložen žádný důkaz o tom, že „zvláštní tlusté plechy“ nejsou zaměnitelné s jinými tlustými plechy.

(45)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CISA, jeden dovozce a Eurofer k této otázce vrátili ve svých připomínkách a během slyšení. Sdružení CISA žádné nové argumenty nevzneslo. Jeden dovozce uvedl, že užití tlustých plechů závisí na vypočtených strukturálních hodnotách a mechanických vlivech (v závislosti na fyzikálních a chemických vlastnostech) a na obchodních aspektech (v závislosti na cenách a nákladech v rámci výrobních procesů).

(46)

Aby svoje argumenty podpořil, poukázal na:

a)

publikaci německého sdružení výrobců oceli, která uvádí korelace mezi váhou, tloušťkou, pevností a třídou oceli,

b)

cenovou politiku výrobců v Unii, ve které se na tlusté plechy s tloušťkou větší než 120 mm vztahují příplatky za tloušťku,

c)

srovnání mezi dvěma technologiemi výroby tlustých plechů, a to výrobou z ingotů (dražší) a výrobou kontinuálním litím desek (méně nákladná),

d)

skutečnost, že v ČLR je maximální tloušťka desky 400 mm, což znamená, že na výrobu tlustých plechů s tloušťkou větší než 200 mm je nutné používat jako surovinu ingoty (proces je tedy nákladnější), a

e)

existenci vývozu zvláštních tříd tlustých plechů do ČLR některými výrobci v Unii.

(47)

Komise konstatuje, že ani sdružení CISA, ani jeden dovozce nepředložili žádný důkaz, kterým by doložili, že objektivním rozdílem mezi „zvláštními tlustými plechy“ a „komoditními tlustými plechy“ je, zda má plech tloušťku vyšší nebo nižší než 150 mm.

(48)

Kromě toho nebyl předložen žádný důkaz, který by ukázal, že nedochází k žádnému překrývání a konkurenci mezi sousedními segmenty tlustých plechů, například těmi s tloušťkou 155 mm a 145 mm. Naopak u několika faktur předložených jedním dovozcem se ukázalo, že „komoditní tlusté plechy“ a „zvláštní tlusté plechy“ byly prodány na téže faktuře témuž zákazníkovi.

(49)

Po poskytnutí konečných informací jeden dovozce dále uvedl, že Komise by mohla vytvořit nový samostatný kód TARIC pro rozlišení mezi „komoditními tlustými plechy“ a „zvláštními tlustými plechy“ pomocí fyzikálních a chemických vlastností a také tloušťky. Tato strana dále navrhla formální požadavek na inspekční zprávu nezávislé společnosti zabývající se průzkumy za účelem potvrzení výše uvedeného rozdílu po celním odbavení.

(50)

Vzhledem k tomu, že mezním bodem mezi „zvláštními tlustými plechy“ a „komoditními tlustými plechy“ je tloušťka 150 mm, která nebyla řádně odůvodněna, argumentem týkajícím se definice celních kódů a formální inspekce, který byl navržen dovozcem, není třeba se zabývat. Komise nicméně souhlasí, že je v zásadě možné z technického hlediska určité výrobky z definice výrobku vyloučit. Rozhodující otázkou však je, zda na základě právních, hospodářských a politických úvah je takové vyloučení odůvodněné (více k tomuto bodu v následujícím oddílu).

(51)

Jeden dovozce dále ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací poskytl několik anonymizovaných faktur, které označil za své prodeje „zvláštních tlustých plechů“ uživatelům v odvětví energetiky, odvětví výroby důlních strojů a strojů pro zemní práce, jeřábů a zdvihacích zařízení, mostních konstrukcí, věží pro větrné turbíny atd. Tento dovozce také nabídl souhlas s opatřeními Komise k ověření těchto údajů.

(52)

Komise se domnívá, že takové ověření není v projednávaném případě nezbytné. Vzhledem k velmi opožděné nabídce by to také bylo v praxi velmi obtížné, ne-li nemožné provést.

(53)

Jak je však uvedeno ve 47. bodě odůvodnění, z několika faktur předložených tímto dovozcem vyplynulo, že „komoditní tlusté plechy“ a „zvláštní tlusté plechy“ byly prodány na téže faktuře témuž zákazníkovi. To jasně ukazuje, že stejní odběratelé mohou používat oba druhy tlustých plechů.

(54)

Jeden dovozce ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací také poukázal na publikaci Stahl-Informations-Zentrum, která různá užití tlustých plechů popisuje. Komise bere tuto zprávu na vědomí a je si vědoma různých užití tlustých plechů. Jak je však uvedeno ve 44. bodě odůvodnění, nebyl předložen žádný důkaz o tom, že „zvláštní tlusté plechy“ nejsou zaměnitelné s jinými tlustými plechy.

(55)

Závěrem jeden dovozce ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací poukázal na antidumpingová opatření na tlusté plechy v Austrálii a USA, ve kterých došlo k vyloučení určitých typů výrobku v závislosti na třídě a tloušťce.

(56)

Komise však konstatuje, že k těmto vyloučením došlo v době zahájení těchto řízení a že neexistuje odůvodnění, proč o těchto vyloučeních bylo rozhodnuto. V každém případě rozhodnutí ostatních členů WTO nemají na situaci v Unii vliv.

(57)

Eurofer ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací uvedl, že kategorie stanovená jedním dovozcem a sdružením CISA jako „zvláštní tlusté plechy“ je vytvořená pouze na základě jejich vlastní dohodnuté klasifikace. K doložení tohoto tvrzení Eurofer poukázal na dva příklady, které potvrzují zjištění Komise uvedené ve 47. bodě odůvodnění:

a)

konstrukční ocel třídy S500 podle těchto stran patří do kategorie „zvláštní tlusté plechy“, zatímco ocel pro stavbu lodí třídy AQ51 podle těchto stran patří do kategorie „komoditní tlusté plechy“, přestože tyto dvě třídy oceli mají podobnou mez kluzu a mez pevnosti v tahu;

b)

legovaná ocel pro tlakové nádoby podle těchto stran patří do kategorie „zvláštní tlusté plechy“, zatímco řada dalších tříd legované oceli podle těchto stran patří do kategorie „komoditní tlusté plechy“.

(58)

Na tomto základě Komise argument, že „zvláštní tlusté plechy“ mají jiné koncové užití a že nejsou zaměnitelné s jinými výrobky, které jsou předmětem šetření, zamítá.

2.1.3.   Posouzení možnosti vyloučit určité výrobky z definice výrobku

(59)

Komise poznamenává, že skutečnost, že u výrobků definovaných jako tlusté plechy lze rozlišovat mezi různými typy, třídami, kvalitami a dalšími vlastnostmi tlustých plechů a že ve výrobních metodách a nákladech mohou existovat rozdíly, nevylučuje, že tlusté plechy mohou být považovány za jediný výrobek, pokud mají stejné základní fyzikální, technické a/nebo chemické vlastnosti. V tomto ohledu se Komise odvolává na judikaturu citovanou ve 28. bodě odůvodnění.

(60)

Komise rovněž uznává, že pokud by to považovala za vhodné, mohla by určité výrobky z působnosti tohoto šetření vyloučit, tak jako to udělaly vyšetřující orgány v ostatních členských státech WTO.

(61)

Komise se však domnívá, že na základě posouzení všech skutečností zjištěných v průběhu šetření není takové vyloučení odůvodněné.

(62)

Sdružení CISA předložilo výpočet prokazující, že vyloučení „zvláštních tlustých plechů“ by se dotklo 9,2 % celkového dovozu z ČLR. Na tomto základě sdružení tvrdilo, že vyloučení „zvláštních tlustých plechů“ z definice výrobku „bude mít na celkový výsledek šetření velmi omezený dopad“ a že „by to nemělo obecný účinek antidumpingových opatření na dovoz dumpingových tlustých plechů ohrozit“, jelikož „komoditní tlusté plechy“ by stále opatřením podléhaly.

(63)

Analýza prodeje na vývoz vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku na základě PCN ukázala, že „zvláštní tlusté plechy“ podbízejí prodejní ceny výrobního odvětví Unie a tím přispívají újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(64)

Jelikož nelze určit, zda mají „zvláštní tlusté plechy“ jiné koncové použití než „komoditní tlusté plechy“ a zda nejsou vzájemně zaměnitelné, nemůže být toto v současnosti omezené množství prodeje použito jako indikace, že jejich vyloučení by účinnost opatření neohrozilo. Kdyby „zvláštní tlusté plechy“ byly z definice výrobku vyloučeny, uživatelé, kteří si v současné době kupují „komoditní tlusté plechy“, by mohli přejít na „zvláštní tlusté plechy“, čímž by se vyhnuli clu a ohrozili by účinnost opatření.

(65)

Na rozdíl od situace v ostatních členských státech WTO navíc všechny typy tlustých plechů vyrábí ve významném množství výrobci v Unii a všechny tyto výrobky byly předmětem dumpingu působícího újmu.

(66)

Na tomto základě Komise odmítá argument, že vyloučení „zvláštních tlustých plechů“ by účinnost antidumpingových opatření neohrozilo.

2.1.4.   Závěr

(67)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že ze žádného z argumentů vznesených sdružením CISA a jedním dovozcem nevyplývá, proč by se měly „zvláštní tlusté plechy“ v rámci šetření z definice výrobku vyloučit.

(68)

Jelikož v souvislosti s definicí výrobku nebyly vzneseny další připomínky, Komise potvrzuje definici dotčeného výrobku stanovenou v 30. a 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Běžná hodnota

3.1.1.   Zacházení jako v tržním hospodářství

(69)

Jak je stanoveno ve 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o zacházení jako v tržním hospodářství nezískal a žádné žádosti o individuální zjišťování včetně žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství schváleny nebyly.

3.1.2.   Srovnatelná země

(70)

V prozatímním nařízení Komise v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení vybrala jako srovnatelnou zemi Austrálii.

(71)

Po zveřejnění prozatímního nařízení sdružení CISA poznamenalo, že v podnětu na začátku šetření mělo připomínky k možnému použití Spojených států amerických, v níž vyjádřilo velké znepokojení nad touto volbou, jelikož by Komise použila údaje od společností ve spojení s výrobním odvětvím Unie. Sdružení CISA uvedlo, že Komise by měla použít údaje z jiných zemí a použít USA pouze jako poslední možnost při nedostatečné spolupráci ze strany jiných zemí.

(72)

Po zveřejnění prozatímního nařízení měli Eurofer, jeden vyvážející výrobce v ČLR a sdružení CISA připomínky k výběru Austrálie a požádali, aby místo Austrálie Komise použila Spojené státy americké.

(73)

Eurofer a vyvážející výrobce z ČLR navrhli, aby Komise použila údaje ze Spojených států amerických, protože tam je více konkurujících domácích výrobců a z toho důvodu by byly k dispozici údaje o více typech výrobků než od jediného australského výrobce.

(74)

Vzhledem k tomu, že při šetření spolupracoval pouze jeden výrobce v USA, údaje od ostatních výrobců by v případě, že by USA byly vybrány jako srovnatelná země, nebyly dostupné.

(75)

Sdružení CISA požádalo, aby Komise vypočítala dumpingová rozpětí na základě údajů od jediného spolupracujícího výrobce v USA a pokud by výsledek byl „zcela odlišný“ od toho, který získala v prozatímní fázi při použití údajů z Austrálie, měla by Komise shledat, že Austrálie není „platnou srovnatelnou zemí“ a použít místo ní USA.

(76)

Tato žádost byla zamítnuta. Jak je uvedeno ve 44. až 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jako srovnatelná země byla vybrána Austrálie a jejich nové argumenty neprokázaly, že by Austrálie byla nevhodná.

(77)

Po zveřejnění konečných informací sdružení CISA předložilo další připomínky týkající se vhodnosti Austrálie jako srovnatelné země.

(78)

Za prvé poznamenalo, že dumpingová rozpětí vypočítaná pro vyvážející výrobce z ČLR byla vyšší než rozpětí újmy, a proto byla běžná hodnota v Austrálii vyšší než cena výrobního odvětví Unie nepůsobící újmu, pokud se uvažuje její průměr. Na tomto základě dospělo sdružení CISA k závěru, že Austrálie „nemůže být v žádném případě považována za platnou srovnatelnou zemi“.

(79)

Toto tvrzení se zamítá. Úroveň běžné hodnoty založená na cenách nebo nákladech v dotčené zemi s tržním hospodářstvím je informace, která se ověřuje po vybrání srovnatelné země. Běžná hodnota je domácí cena obdobného výrobku na domácím trhu v zemi s tržním hospodářstvím a ne důvodem k tomu, aby Austrálie nemohla být považována za srovnatelnou zemi.

(80)

Za druhé sdružení CISA poukázalo na nedávný případ proti ČLR (tyče pro výztuž) (12), o kterém tvrdilo, že Komise vypustila některé typy výrobku z běžné hodnoty ve srovnatelné zemi poté, co „zúčastněné strany zpochybnily velmi vysoké domácí ceny a výrobní náklady“.

(81)

Příklad citovaný sdružením CISA nemá se současným vyšetřováním žádnou spojitost. V případě tyčí pro výztuž Komise objevila určité typy výrobku vyráběné podle norem srovnatelné země, které nekonkurovaly typům výrobku vyvážených z ČLR. Tyto konkrétní typy výrobku nebyly při srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou vyvážejících výrobců z ČLR zohledněny.

(82)

Vzhledem k tomu, že sdružení CISA neučinilo žádné tvrzení o tom, že výrobce v Austrálii vyrábí typy výrobku, které nekonkurují typům výrobku vyváženým z ČLR do Unie, je tento příklad bezvýznamný.

(83)

Jelikož ohledně srovnatelné země nebyly podány žádné další připomínky, prozatímní rozhodnutí použít Austrálii jako srovnatelnou zemi uvedené v 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

3.1.3.   Běžná hodnota

(84)

Eurofer se vyjádřil k prozatímní metodě Komise uvedené v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se typů výrobku, které výrobce ve srovnatelné zemi neprodává. Požádal, aby Komise „zahrnula úpravu zohledňující vyšší náklady“ výrobků neprodávaných na domácím trhu srovnatelné země.

(85)

Komise tuto žádost zamítá, jelikož jediné dostupné údaje ohledně nákladů nebo ceny tlustých plechů v Austrálii jsou ověřené údaje výrobce ve srovnatelné zemi. Pokud výrobce určitý typ výrobku vyvážený vyvážejícím výrobcem z ČLR nevyráběl, nejsou k takové úpravě dostupné žádné údaje.

(86)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně běžné hodnoty, závěry uvedené v 53. až 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

3.2.   Vývozní cena

(87)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vývozní ceny, závěry uvedené v 69. a 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

3.3.   Srovnání

(88)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně srovnání, závěry uvedené v 71. až 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

3.4.   Dumpingová rozpětí

(89)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně dumpingových rozpětí, dumpingová rozpětí uvedená tabulce 2 prozatímního nařízení se potvrzují.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(90)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, závěry uvedené v 82. až 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.2.   Spotřeba v Unii

(91)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, závěry uvedené v 86. až 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.3.   Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(92)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se objemu dovozu a jeho podílu na trhu, závěry uvedené v 90. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.4.   Ceny dovozu z ČLR a cenové podbízení

(93)

Eurofer uvedl, že by „Komise měla být opatrná, aby rozpětí cenového podbízení nepodcenila nereálně vysokými úpravami nákladů po dovozu“.

(94)

Komise však podotýká, že částky nákladů po dovozu byly potvrzeny při inspekci na místě, a proto je nelze považovat za nereálně vysoké.

(95)

Eurofer dále tvrdil, že „ceny výrobního odvětví Unie by také neměly být sníženy u provizí stran ve spojení vyplacených v rámci skupiny společností“.

(96)

Komise poznamenává, že odečtení provize je odůvodněné, když společnost zasahující do transakce plní funkce obchodního zástupce, bez ohledu na to, zda je společnost ve spojení nebo ne. Kromě toho ani Eurofer ani žádný jednotlivý výrobce v Unii neposkytnul jakýkoliv argument, že tomu tak není. Komise proto trvá na svém postoji, že odečtení je odůvodněné.

(97)

Eurofer rovněž uvedl, že „čínští vyvážející výrobci obvykle přidávají do běžných konstrukčních ocelí určité množství boru nebo chromu, aby splnili podmínky čínských daňových úlev, ale následně ocel prodají na trhu Unie jako běžnou nelegovanou konstrukční ocel (např. tříd S235, S275, S355)“. Eurofer proto požádal, aby Komise zajistila, že „tyto výrobky budou v analýze cenového podbízení správně přiřazeny k prodejům ocelí tříd S235, S275 a S355 ve výrobním odvětví Unie“.

(98)

Analýza cenového podbízení porovnává dovozní ceny z ČLR s cenami Unie na základě PCN, které je pro všechny části šetření společné. Třída oceli tvoří část PCN a byla ověřena během inspekce na místě u vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku a výrobců v Unii. Pro analýzu cenového podbízení byly tedy přiřazeny stejné třídy oceli.

(99)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se dovozní ceny z ČLR nebo cenového podbízení, závěry uvedené v 95. až 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecné poznámky

(100)

Ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise poznamenává, že jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku výrobu tlustých plechů v prosinci 2015 přerušil.

(101)

Jeden vyvážející výrobce z ČLR tvrdil, že Komise by měla tohoto výrobce v Unii zařazeného do vzorku z analýzy újmy vyloučit, protože „potenciál pro narušení přetrvává, takže by měla buď být provedena revidovaná analýza bez informací zaniklé společnosti, nebo by měly být shromážděny údaje od jiného výrobce v EU“.

(102)

Toto přerušení výroby nemá vliv na žádné ukazatele újmy, neboť k němu došlo v posledních dnech období šetření, a proto byly oba soubory údajů, tedy makroekonomické údaje týkající se všech výrobců v Unii a mikroekonomické ukazatele týkající se výrobců v Unii zařazených do vzorku, shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(103)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se obecných poznámek k hospodářské situaci výrobního odvětví Unie, závěry uvedené ve 100. až 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.   Makroekonomické ukazatele

4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(104)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výroby, výrobní kapacity a využití kapacity výrobního odvětví Unie, závěry uvedené ve 105. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(105)

Sdružení CISA uvedlo, že nesouhlasí s metodou srovnání „počátečního bodu“ (rok 2012) ukazatele újmy objemu prodeje s „koncovým bodem“ (rok 2015, tedy období šetření) a z něj vyplývajícího závěru, že objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o 7 %. Podle názoru sdružení CISA jsou ke stanovení újmy vhodnější novější údaje. Sdružení CISA dále uvádí, že Komise měla „klást větší důraz na nedávný vývoj objemu prodeje výrobního odvětví Unie, ze kterého nevyplývá žádný pokles v průběhu posledních tří let“, tedy mezi rokem 2013 a 2015.

(106)

Komise uvedený argument odmítla z těchto důvodů:

(107)

Zaprvé Komise připomíná 3. bod odůvodnění, který stanoví, že zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2012 do konce období šetření.

(108)

Komise posoudila všechny ukazatele újmy uvedením jejich vývoje během celého posuzovaného období, stejně jako meziroční analýzu, byla-li užitečná.

(109)

Zadruhé 112. bod odůvodnění prozatímního nařízení uvádí, že „po poklesu o 7 % v letech 2012 a 2013 a dalším poklesu v roce 2014 o 2 procentní body objem prodeje v období šetření mírně vzrostl o 2 procentní body“. Je tedy zřejmé, že Komise neprovedla prosté srovnání „počátečního bodu“ (rok 2012) s „koncovým bodem“ (rok 2015, tedy období šetření), jak bylo uvedeno, nýbrž komplexní srovnání všech let během posuzovaného období.

(110)

Zatřetí je třeba pohlížet na stabilní objem prodeje v období od roku 2013 do roku 2015 v souvislosti s výrazným nárůstem spotřeby o 11 procentních bodů, jak je uvedeno v tabulce 3 prozatímního nařízení. Z tohoto důvodu stabilní objem prodeje zároveň nezabránil značné ztrátě podílu na trhu o 9,3 procentního bodu, jak je uvedeno v tabulce 7 prozatímního nařízení. Proto se má za to, že stabilní objem prodeje v období od roku 2013 do roku 2015 je ukazatelem újmy, jelikož objem prodeje je třeba posuzovat v souvislosti s rostoucí spotřebou a klesajícím podílem na trhu.

(111)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se objemu prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Unie, závěry uvedené ve 111. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.3.   Zaměstnanost a produktivita

(112)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se zaměstnanosti a produktivity výrobního odvětví Unie, závěry uvedené ve 115. až 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.4.   Náklady práce

(113)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se nákladů práce výrobního odvětví Unie, závěry uvedené ve 118. a 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.5.   Růst

(114)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se růstu, závěry uvedené ve 120. a 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.2.6.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(115)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se rozsahu dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, závěry uvedené ve 122. a 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.5.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(116)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se cen a faktorů ovlivňujících ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku, závěry uvedené ve 125. až 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.3.2.   Zásoby

(117)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku, závěry uvedené ve 128. až 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.3.3.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(118)

Sdružení CISA uvedlo, že během posuzovaného období byly bez ohledu na objem dovozu z ČLR jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku vždy vyšší než jejich prodejní ceny.

(119)

Tabulka 10 prozatímního nařízení popisuje trendy jednotkových prodejních cen i jednotkových výrobních nákladů výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období. Jak je uvedeno ve 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, „prodejní ceny klesaly rychleji a v průměru byly trvale nižší než jednotkové výrobní náklady“.

(120)

Sdružení CISA dále uvedlo, že nechápe, jak byli v roce 2012 výrobci v Unii zařazení do vzorku v zisku, když jednotkové výrobní náklady byly vyšší než průměrné jednotkové prodejní ceny.

(121)

Průměrné výrobní náklady uvedené v tabulce 10 prozatímního nařízení jsou skutečně vyšší než průměrná prodejní cena v roce 2012. To by za normálních okolností znamenalo pro tento rok ztrátu. Nicméně zisk uvedený v tabulce 12 prozatímního nařízení pro rok 2012 je způsobený příjmem jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku, který je spojen s výrobou tlustých plechů, ale neodráží se v systému nákladového účetnictví této společnosti, a proto v tabulce 10 prozatímního nařízení chybí.

(122)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CISA dotázalo, proč se příjem jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku, který je spojen s výrobou tlustých plechů, neodrazil v interním systému nákladového účetnictví této společnosti.

(123)

Jak tento výrobce v Unii zařazený do vzorku doložil a jak Komise ověřila, stalo se tak proto, že částka zisku vznikla téměř celá korekcí na konci roku dle mezinárodních účetních standardů (dále jen „IAS“) která měla souvislost s běžnou obchodní činností této společnosti. Jako taková není obsažena v záznamech o nákladech dotčeného výrobku během roku, ale je obsaženo v několika položkách výkazu zisku a ztrát (jak je definováno standardem IAS 1). Pokud by se tento zisk nebral v úvahu, výrobní odvětví Unie by bylo ztrátové i v roce 2012 (ztráta méně než 1 %).

(124)

Kromě toho průměrné výrobní náklady v tabulce 10 prozatímního nařízení jsou za celkový objem výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku, zatímco průměrné prodejní ceny jsou pouze za prodej výrobců v Unii zařazených do vzorku prvnímu odběrateli v Unii, který není ve spojení. Tyto dva průměry nejsou přímo srovnatelné z následujících důvodů:

a)

Za prvé objem výroby výrazně převyšuje objem prodeje prvnímu odběrateli v Unii, který není ve spojení, a to zejména kvůli vývozu. V tomto ohledu se musí vzít v úvahu využití pro vlastní spotřebu výrobci v Unii zařazenými do vzorku; jak je však uvedeno v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, využití pro vlastní spotřebu je zanedbatelné.

b)

Za druhé se výrobek, který je předmětem šetření, skládá z velkého počtu typů výrobku prodávaných za různé ceny a jeho sortiment se na trhu Unie a na vývozních trzích liší.

(125)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CISA zajímalo o to, zda objem prodeje a podíl na trhu v tabulce 7 prozatímního nařízení odkazují na prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, nebo jak na prodeje odběratelům ve spojení, tak i na prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Komise připomíná 102. bod odůvodnění prozatímního nařízení, který uvádí, že makroekonomické ukazatele, jako je výroba nebo objem prodeje, se posuzují na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Údaje v tabulce 7 tedy odkazují, jak uvedl Eurofer, na prodeje prvnímu odběrateli, který není ve spojení. Zahrnutí prodeje stranám ve spojení by s sebou neslo riziko dvojího započítávání.

(126)

Sdružení CISA ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací dále uvedlo, že rozdíl mezi objemem výroby výrobního odvětví Unie a objemem prodeje prvnímu odběrateli v Unii, který není ve spojení, je důsledkem existence značného prodeje odběratelům ve spojení. Na tomto základě sdružení CISA dále vyvodilo, že Komise neshromáždila a neposkytla informace o objemu prodeje odběratelům ve spojení a uveřejnila tedy pouze část celkového objemu prodeje na trhu Unie.

(127)

Výše uvedená tvrzení vycházejí z nesprávného předpokladu. Komise připomíná, že rozdíl mezi objemem výroby a objemem prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, pochází nejen z prodeje odběratelům ve spojení, ale také z prodeje odběratelům mimo Unii. U výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku, může být tento rozdíl rovněž způsoben prodejem prvním odběratelům, kteří nejsou ve spojení, což Eurofer zřejmě nevykázal, protože, jak si Komise ověřila, použil metodu vykazování uvedenou ve 125. bodě odůvodnění, aby se zabránilo dvojímu započítávání. Tabulka 7 prozatímního nařízení odkazuje na objem prodeje a podíl na trhu pouze na trhu Unie.

(128)

Sdružení CISA dále poukázalo na dva případy, ve kterých Komise provedla zvlášť analýzu odběratelů ve spojení a analýzu odběratelů, kteří nejsou ve spojení, konkrétně se jednalo o šetření týkající se tyčí a prutů pro výztuž do betonu pocházejících z ČLR (13) a šetření týkající se plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z ČLR a Ruska (14).

(129)

Komise připomíná, že v těchto případech se analýza týkala využití pro vlastní spotřebu (v případě plochých za studena válcovaných výrobků z oceli) nebo prodeje odběratelům ve spojení (v případě tyčí a prutů pro výztuž do betonu), nikoli prodeje odběratelům ve spojení, jako jsou prodejní společnosti ve spojení. Jak je uvedeno v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, využití pro vlastní spotřebu výrobci v Unii je zanedbatelné.

(130)

Závěrem Komise připomíná, že co se cen a ziskovosti na trhu Unie týče, ty jsou relevantní, pouze jedná-li se o ceny prodeje mezi stranami, které nejsou ve spojení.

(131)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se ziskovosti, peněžního toku, investic, návratnosti investic a schopnosti získat kapitál výrobců v Unii zařazených do vzorku, závěry uvedené ve 131. až 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4.5.4.   Závěr ohledně újmy

(132)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, závěry ohledně újmy uvedené ve 139. až 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(133)

Eurofer uvedl, že dumpingový dovoz z ČLR představuje „nejdůležitější faktor, který ovlivňoval výrobní odvětví Unie během posuzovaného období“. Dále poznamenal, že „objem dovozu z ČLR se mezi rokem 2013 a 2014 zdvojnásobil a mezi rokem 2014 a 2015 se zdvojnásobil ještě jednou“ a že v roce 2015 objem dovozu z ČLR „přesáhl objem dovozu ze všech dalších třetích zemí dohromady“.

(134)

Eurofer rovněž zaznamenal obdobný vývoj podílu na trhu dumpingového dovozu z ČLR a poznamenal, že „se zvýšil z 4,1 % v roce 2013 na 14,4 % v roce 2015 a současně podíl dovozu na trhu ze všech dalších třetích zemí se snížil z 13,2 % v roce 2013 na 12,2 % v roce 2015“.

(135)

Eurofer nakonec dospěl k závěru, že „téměř celé zvýšení tržního podílu dumpingového čínského dovozu přišlo na úkor tržního podílu výrobního odvětví Unie“. Navíc dodal, že cena dumpingového čínského dovozu klesla během posuzovaného období o téměř 30 % a že tento dovoz podbízel ceny výrobního odvětví Unie v průměru o 29 %.

(136)

To potvrzuje zjištění ve 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že takřka nepřetržitý nárůst dovozu z ČLR za vysoce podbízející ceny měl po roce 2013 jasný negativní vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie.

(137)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se účinků dumpingového dovozu, závěry ohledně účinků dumpingového dovozu uvedené ve 150. až 157. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.2.   Účinky jiných činitelů

5.2.1.   Silná konkurence způsobená problémy v poptávce na trhu Unie

(138)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se silné konkurence způsobené problémy v poptávce na trhu Unie, závěry uvedené ve 158. až 163. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.2.2.   Nízké využití kapacity výrobců v Unii

(139)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se nízkého využití kapacity výrobců v Unii, závěry uvedené ve 164. až 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.2.3.   Dovoz z jiných třetích zemí

(140)

Sdružení CISA uvedlo, že „Komise analyzovala dovoz z Ruska a Ukrajiny zvlášť, a proto nenašla žádné náznaky, že dovoz z těchto dvou zemí působil výrobnímu odvětví Unie újmu“.

(141)

Sdružení CISA dále uvedlo, že Komise měla provést „souhrnné posouzení dovozu z Ukrajiny a Ruska“ a ještě dále „souhrnné posouzení dovozu ze všech tří zemí (Čína, Rusko a Ukrajina)“ s tím, že „během období šetření objem dovozu z Ukrajiny nebo Ruska není v porovnání s trhem Unie zanedbatelný“ a že „průměrné ceny dovozu z obou zemí byly ještě nižší než ty z Číny.“

(142)

Na základě výše uvedeného došlo sdružení CISA k závěru, že „pokud by u dovozu z Číny bylo zjištěno cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, znamenalo by to, že u dovozu z Ukrajiny a Ruska docházelo vůči výrobnímu odvětví Unie k ještě většímu cenovému podbízení. Pokud by se Komise řídila stejnou metodou, kterou uplatnila u Číny, tedy srovnáním „počátečního bodu“ s „koncovým bodem“, zjistila by, že objem prodeje, resp. podíl dovozu na trhu z těchto dvou zemí se zvýšil o 41 %, resp. 2,2 procentní body“.

(143)

Komise odkazuje na čl. 3 odst. 4 základního nařízení v němž je stanoveno, že souhrnně může být posuzován pouze dovoz podléhající antidumpingovým šetřením. Dovoz z Ukrajiny a Ruska není předmětem antidumpingových šetření, a nemůže být proto posuzován souhrnně s dovozem z ČLR.

(144)

Průměrné ceny z Ukrajiny, Ruska a ČLR navíc nemusí být přímo srovnatelné, protože průměrnou cenu ovlivňuje skladba sortimentu. Důležitější jsou cenové trendy během posuzovaného období. Tabulka 13 prozatímního nařízení jasně ukazuje, že průměrné dovozní ceny z Ukrajiny a Ruska klesaly v posuzovaném období mnohem pomalejším tempem než dovozní ceny z ČLR.

(145)

Tržní podíl dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období téměř nezměnil, zatímco podíl dovozu z ČLR se více než ztrojnásobil. V kontextu nárůstu spotřeby Unie o 5 % a poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 10 procentních bodů během posuzovaného období to znamená, že dovoz z ČLR získal podíl na trhu pouze od výrobního odvětví Unie.

(146)

Zatímco objem dovozu z ČLR vzrostl během posuzovaného období o téměř 1 milion tun, objem dovozu z Ukrajiny se zvýšil přibližně o 160 000 tun a ten z Ruska přibližně o 75 000 tun.

(147)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k mnohem menšímu objemu dovozu z Ukrajiny a Ruska ve srovnání s dovozem z ČLR nenasvědčuje nic tomu, že by dovoz z těchto dvou zemí mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou výrobnímu odvětví Unie.

(148)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se dovozu z jiných třetích zemí, závěry uvedené ve 167. až 178. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.2.4.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(149)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, závěry uvedené ve 179. až 183. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.2.5.   Hospodářská soutěž mezi vertikálně integrovanými výrobci v Unii a převálcovnami v Unii

(150)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se účinků hospodářské soutěže mezi vertikálně integrovanými výrobci v Unii a převálcovnami v Unii, závěry uvedené ve 184. až 189. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

5.2.6.   Nedostatečný zisk výrobců v Unii bez ohledu na objem dumpingového dovozu z ČLR

(151)

Sdružení CISA dále uvedlo, že v období mezi rokem 2013 a obdobím šetření byli výrobci v Unii zařazení do vzorku do velké míry neziskoví a že největší ztrátu utrpěli v roce 2013, což je přesně rok, kdy dovoz tlustých plechů z ČLR dosáhl nejnižší úrovně.

(152)

Tento argument řeší 134. bod odůvodnění prozatímního nařízení, kde je vysvětleno, že „zatímco vysoké ztráty na úrovni 12,2 % v roce 2013 jsou důsledkem velmi nízké poptávky v daném roce, výrazný cenový a objemový tlak vyvíjený na výrobní odvětví Unie v důsledku zvyšování dovozu z ČLR od roku 2014 do období šetření neumožnil výrobnímu odvětví Unie těžit z dynamického růstu spotřeby v Unii o 11 procentních bodů“. Jak je uvedeno výše v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tento růst byl téměř výlučně absorbován dumpingovým dovozem z ČLR.

(153)

Komise proto dospěla k závěru, že vysoké ztráty v roce 2013 nebyly způsobeny nízkým objemem dovozu z ČLR, ale obzvlášť nízkou poptávkou na trhu Unie. Ztráty, které výrobní odvětví Unie utrpělo v letech 2014 a 2015, ale stále rostoucím objemem dumpingového dovozu z ČLR způsobeny byly.

(154)

Kromě toho Komise poznamenává, že výrobní odvětví Unie bylo v letech 2011 a 2012 ziskové. V roce 2011 výrobní odvětví Unie vykázalo ziskové rozpětí ve výši 7,9 %, což bylo období, kdy dovoz z ČLR nedosahoval významného objemu, jak je uvedeno ve 221. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V roce 2012 již bylo ziskové rozpětí výrazně nižší (pouhých 1,6 %), a to kvůli významnému zastoupení dumpingového dovozu z ČLR. Je třeba poznamenat, že k ziskovosti výrobního odvětví Unie v letech 2011 a 2012 se nevyjádřila žádná zúčastněná strana.

5.2.7.   Účinky „jiných významných činitelů“

(155)

Sdružení CISA tvrdí, že existují „jiné významné činitele“ než dumpingový dovoz z ČLR, které „způsobují údajnou újmu výrobnímu odvětví Unie“, a že „to může narušit příčinnou souvislost mezi údajným dumpingovým dovozem“ z ČLR a újmou. Sdružení CISA požádalo Komisi, aby přezkoumala svou analýzu příčinných souvislostí a vzala v úvahu všechny jiné činitele.

(156)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že šest jiných činitelů uvedených výše bylo řešeno buď v prozatímním nařízení, nebo v tomto nařízení. Z tohoto důvodu je zřejmé, že Komise všechny činitele zjištěné zúčastněnými stranami důkladně analyzovala. Sdružení CISA navíc ani neidentifikovalo, které „jiné významné činitele“, kromě již šesti podrobně analyzovaných, by měly být přezkoumány. Sdružení CISA se omezilo na to, že jsou „zřejmé“, aniž by k nim poskytlo jakékoli další informace. Komise proto tento podnět zamítla.

5.3.   Závěr týkající se příčinných souvislostí

(157)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, závěry uvedené ve 190. až 194. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

6.   ZÁJEM UNIE

(158)

Sdružení CISA uvedlo, že během posuzovaného období výrobci v Unii drželi přes 70 % trhu Unie. Tvrdilo, že trhu Unie dominují, zatímco jediným skutečným zdrojem hospodářské soutěže je dovoz z ČLR.

(159)

Komise konstatuje, že sdružení CISA opomíjí skutečnost, že výrobci v Unii si konkurují vzájemně a konkurují dovozu z ČLR a jiných třetích zemí, který má 12,2 % podíl na trhu, jak je uvedeno v tabulce 13 prozatímního nařízení. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by mezi výrobci v Unii neexistovala hospodářská soutěž.

(160)

Po uložení prozatímních opatření uvedl i jeden dovozce, že uložení antidumpingových opatření uměle omezí hospodářskou soutěž na trhu Unie a povede k oligopolnímu trhu v segmentu „zvláštních tlustých plechů“, jelikož tento segment již nyní ovládá pouze jeden subjekt.

(161)

Komise však podotýká, že tato strana nepředložila na podporu tohoto tvrzení žádné důkazy. Naopak údaje předložené Euroferem v jeho připomínkách k poskytnutí konečných informací uvádí několik výrobců v Unii, kteří nabízejí různé typy „zvláštních tlustých plechů“.

(162)

Komise uznává, že uložení cel může u určitých segmentů „tlustých plechů“ snížit na trhu Unie počet konkurentů. Antidumpingové šetření však výrobkový ani zeměpisný trh nedefinuje a neposuzuje tržní sílu ani její pravděpodobný vývoj. Proto v tomto šetření nemohla a nesměla být učiněna rozhodnutí o tom, zda existuje riziko vytvoření nebo posílení dominantního postavení na jednom z trhů ve smyslu právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

(163)

Komise je povinna v rámci své analýzy zájmu Unie vzít v úvahu další politiky Unie, jako je například politika hospodářské soutěže. Tyto úvahy však vyžadují další šetření pouze v případě, že o dominantním postavení a jeho možném zneužívání existuje konkrétní důkaz. Tato hranice však připomínkami zúčastněných stran překročena nebyla.

(164)

V každém případě Komise připomíná, že antidumpingová cla se ukládají za účelem odstranění účinků dumpingu působícího újmu, jež byl zjištěn ve všech segmentech tlustých plechů, a že dominantní postavení na trhu neznamená jeho zneužívání. Kdyby zúčastněné strany v budoucnu pozorovaly nějaké chování, které by mohlo porušovat pravidla hospodářské soutěže, mohou využít svého práva podat stížnost příslušnému orgánu na ochranu hospodářské soutěže.

(165)

Po uložení prozatímních opatření jeden dovozce uvedl, že uložení antidumpingových opatření by nemělo vést ke zvýšení cen na trhu Unie.

(166)

Komise připomíná, že účelem antidumpingových opatření je odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu. Vliv těchto opatření na ceny závisí na rozhodnutí o cenách různých tržních hospodářských subjektů, a jako takový je nemožné ho předvídat. Ke zvýšení cen může dojít v případech, kdy tržní síly mají za to, že na nedeformovaném trhu by vyšší ceny měly převládnout.

(167)

Sdružení CISA také uvedlo, že uživatelé v Unii potřebují konkurenceschopné a stabilní zdroje zásobování a že uložení antidumpingových opatření „bude mít v navazujících odvětvích pravděpodobně za následek značné ztráty a/nebo přesun pracovních míst mimo Evropskou unii“.

(168)

Nicméně během období šetření zajištovalo stabilní dodávku tlustých plechů uživatelům v Unii 30 výrobců v Unii a dovoz z několika zemí včetně Ruska a Ukrajiny. Krom toho žádný z uživatelů v navazujících odvětvích neposkytl důkaz, že by si v důsledku uložení antidumpingových opatření nebyl schopen opatřit tlusté plechy. Pokud jde o riziko značné ztráty a/nebo přesun pracovních míst mimo Unii, pouze jedno navazující odvětví bylo stejného názoru, a sice výrobce věží pro větrné turbíny. Toto tvrzení se řeší níže.

(169)

Ad-hoc sdružení uživatelů navazujícího odvětví (věže pro větrné turbíny) uvedlo, že uložení opatření proti tlustým plechům bude mít za následek riziko přemístění výroby věží pro větrné turbíny do ČLR a problémy se zabezpečením budoucích dodávek hotových nebo z části hotových věží pro větrné turbíny. Tento argument vznesl také jeden dovozce ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací, pokud jde o věže pro větrné turbíny, jakož i jiné části systémů větrné energie.

(170)

Komise tyto argumenty odmítá, jelikož tyto zúčastněné strany nepodložily svá tvrzení žádným důkazem či analýzou; například se tito výrobci věží pro větrné turbíny mohli přihlásit ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení a vyplnit odpověď na dotazník, uvést typy tlustých plechů používané v tomto odvětví k výstavbě věží pro větrné turbíny a poskytnout analýzu toho, zda tyto druhy tlustých plechů jsou zaměnitelné s typy tlustých plechů používanými v jiných odvětvích.

(171)

Komise poznamenává, že z informací ve spisu vyplývá, že výrobci věží pro větrné turbíny by vyloučením „zvláštních tlustých plechů“ z definice výrobku, jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, nic nezískali. Proto by jejich obavy mohlo vyřešit pouze vyloučení tlustých plechů pro věže pro větrné turbíny v zájmu Unie. V této fázi však výrobci věží pro větrné turbíny neposkytli žádnou konkrétní ani podrobnou analýzu, včetně vysvětlení uložení cla na jejich výrobní náklady a možnosti přenést tyto náklady na své zákazníky, kteří by takové vyloučení mohli odůvodnit.

(172)

Komise dále konstatuje, že výrobci věží pro větrné turbíny mohou požádat, je-li to řádně odůvodněno, o prozatímní přezkum zájmu Unie týkající se opatření vztahujících se na tlusté plechy. Šetření navíc neodhalilo nic, co by svědčilo o tom, že by výrobní odvětví Unie mohlo ohrozit činnosti odběratelů. Takové jednání se za běžných podmínek tržních sil nepředpokládá.

(173)

Jeden dovozce uvedl, že vyloučení „zvláštních tlustých plechů“ z definice výrobku je v zájmu Unie, jelikož údajně „několik klíčových odvětví“ v Unii, jako je „strojírenství a energetika“, je na dovozu „zvláštních tlustých plechů“ z ČLR závislých. Nicméně žádný z uživatelů v těchto odvětvích se nepřihlásil, aby toto tvrzení potvrdil.

(174)

Tento dovozce dále tvrdil, že „zvláštní tlusté plechy“ o tloušťce větší než 150 mm vyrábí pouze tři výrobci v Unii. Výrobu plechů s vysokou mezí kluzu, kalených a popouštěných plechů a otěruvzdorných tlustých plechů údajně ovládají pouze čtyři výrobci v Unii. Na tomto základě tvrdí, že navazující odvětví v Unii „již nyní trpí nedostatečnou nabídkou a výrazně zvýšenými prodejními cenami“, což by se dalo vyvážit jedině dovozem „zvláštních tlustých plechů“ z ČLR.

(175)

Sdružení CISA dále uvedlo, že také uživatelé „zvláštních tlustých plechů“ v kovoobráběcím průmyslu by mohli kvůli velmi omezenému počtu evropských výrobců „zvláštních tlustých plechů“ utrpět újmu z důvodu nedostatečné nabídky. Žádný uživatel v tomto navazujícím odvětví však na otázku nedostatečné nabídky nepoukázal.

(176)

Komise argumenty uvedené ve 173. až 175. bodě odůvodnění zamítá, protože zúčastněné strany opět svá tvrzení nedoložily žádným důkazem či analýzou. Naopak šetření prokázalo u cen tlustých plechů v Unii během posuzovaného období značný pokles. Navíc šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie má v důsledku neustále klesajícího využití kapacity značnou volnou kapacitu. Kromě toho je podle sdružení CISA objem „zvláštních tlustých plechů“ vyvážený z ČLR nevýznamný.

(177)

Po poskytnutí konečných informací se jeden dovozce k této otázce vrátil ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací. Nepředložil však žádné nové podstatné argumenty.

(178)

Jelikož neexistuje žádný věcný důkaz o údajné nedostatečné nabídce v důsledku uložení antidumpingových opatření, Komise nemůže učinit závěr, že uložení těchto opatření povede k nedostatečné nabídce „zvláštních tlustých plechů“.

6.1.   Závěr ohledně zájmu Unie

(179)

Žádné z tvrzení předložených zúčastněnými stranami tedy neprokazuje, že by existovaly přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(180)

Negativní dopady na uživatele, kteří nejsou ve spojení, oslabuje dostupnost alternativních zdrojů dodávek. Kladné dopady antidumpingových opatření na trh Unie, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možným negativním dopadem na ostatní zájmové skupiny.

(181)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu Unie, závěry uvedené ve 195. až 215. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

7.   ZPĚTNÉ ULOŽENÍ ANTIDUMPINGOVÝCH CEL

(182)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, Komise zavedla na základě podnětu Euroferu celní evidenci dovozu tlustých plechů pocházejících z ČLR. Evidován byl dovoz uskutečněný v období od 11. srpna 2016 do uložení prozatímních antidumpingových opatření, tzn. 7. října 2016.

(183)

Podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení může být clo uloženo se zpětnou platností, pokud „vedle výše vývozu, která způsobila újmu během šetřeného období, došlo k podstatnému zvýšení vývozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla“.

7.1.   Připomínky k možnému zpětnému uložení antidumpingových cel

(184)

Sdružení CISA uvedlo, že jakákoli možná zpětná opatření by měla negativní dopad na dovozce, protože by byli „zbytečně vystaveni dodatečným nákladům“, jelikož už platí antidumpingová cla. Podle sdružení CISA dovozci „nemají v úmyslu hromadit zásoby dotčeného výrobku“ z ČLR a dovoz, který byl evidován, byl zbývající částí starých smluv, které byly uzavřeny před zahájením řízení. Sdružení CISA dále uvedlo, že „neočekávané clo povede k vytvoření ztrát“ na straně dovozců a uživatelů v Unii.

(185)

Sdružení CISA nakonec uvedlo, že „evidence dovozu a vyhrožování zpětným uložením opatření není nic jiného než vytváření další obchodní překážky, aby dovozci v EU přestali dovážet z Číny ještě dříve, než se vůbec prokáže, že takový dovoz způsobuje výrobnímu odvětví Unie újmu“.

7.2.   Dovozní statistiky

(186)

Dovozní statistiky Eurostatu uvedené v tabulce 1 níže ukazují, že dovoz tlustých plechů z ČLR po období šetření výrazně poklesl.

Tabulka 1

Vývoj průměrného měsíčního objemu dovozu

 

Měsíční průměr OŠ

Měsíční průměr Březen–září 2016

Měsíční průměr Březen–říjen 2016

Objem dovozu z ČLR (v tunách)

113 262

84 669

76 562

Trend vs. OŠ (%)

Nejsou údaje

– 25,2

– 32,4 %

Zdroj: Eurostat.

7.3.   Závěr ohledně zpětné účinnosti

(187)

Komise dochází k závěru, že jelikož nedošlo k podstatnému zvýšení dovozu, zákonná podmínka pro vybírání cel se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení splněna nebyla. Proto by clo u evidovaných případů dovozu nemělo být se zpětnou platností uloženo.

8.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

8.1.   Úroveň pro odstranění újmy

(188)

Jak je uvedeno ve 222. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise určila úroveň pro odstranění újmy na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku, během období šetření, která byla řádně upravena o náklady po dovozu a cla, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu.

(189)

Sdružení CISA předložilo ohledně metody použité v této věci pro výpočet ceny obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu, řadu připomínek.

(190)

Zaprvé sdružení CISA chtělo vědět, proč Komise použila metodu připočtení ztráty utrpěné během období šetření k prodejním cenám výrobního odvětví Unie a proč potom k výrobním nákladům připočetla 7,9 % cílové rozpětí zisku místo připočtení cílového zisku.

(191)

Výběr mezi těmito dvěma metodami používanými Komisí k určení úrovně pro odstranění újmy se provádí případ od případu. Jelikož se nevyskytly srovnatelné prodejní transakce výrobního odvětví Unie, cenu nezpůsobující újmu lze často stanovit tak, že se k celkovým nákladům připočte cílový zisk. V projednávané věci ale srovnatelné prodejní transakce nebyly k dispozici.

(192)

Je tomu tak proto, že obdobný výrobek prodávaný výrobním odvětvím Unie sestával ze stovek typů výrobku a výrobci v Unii zařazení do vzorku měli rozsáhlou síť společností ve spojení, včetně středisek služeb pro ocelářský průmysl, kterým vznikaly náklady a které nejsou zaznamenány v účetních knihách výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, aby mohly být snadno rozděleny mezi jednotlivá čísla PCN. Z těchto důvodů bylo nemožné u každého PCN sbírat informace o nákladech, nejen od výrobních společností, ale také od všech prodejních společností ve spojení (zejména střediska služeb pro ocelářský průmysl) v Unii, aby se dospělo k celkovým nákladům každého PCN.

(193)

Proto Komise místo toho stanovila celkové náklady každého PCN připočtením váženého průměru utrpěné ztráty výrobci v Unii zařazenými do vzorku k váženému průměru prodejní ceny. Potom bylo k celkovým nákladům stanoveným tímto způsobem připočítáno cílové rozpětí zisku ve výši 7,9 %, ke kterému po prozatímních opatřeních nebyly vzneseny žádné připomínky.

(194)

Dále sdružení CISA uvedlo, že použitá metoda byla „nesprávná“ a že tyto dvě metody „vedou k naprosto odlišným výsledkům“. Sdružení předložilo příklad s hypotetickými výrobními náklady a hypotetickou prodejní cenou, z něhož prý vyplývá, že není správné vypočítávat cílovou cenu na základě prodejní ceny.

(195)

Komise poznamenává, že jelikož většina informací použitých v tomto příkladě je hypotetická a neodpovídá skutečným údajům, výsledek takového příkladu nemůže prokázat, že metoda použitá v tomto konkrétním případě je nesprávná. Z tohoto důvodu nemůže Komise tento argument považovat za důkaz. Pokud by byly k dispozici stejně podrobné informace, obě metody by vedly k podobným výsledkům.

(196)

Nakonec sdružení CISA uvedlo, že „pokud je většina PCN vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci prodávána méně než třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku, je třeba si položit otázku o reprezentativnosti údajů o prodeji poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku a dojít tedy k závěru, že výpočet rozpětí cenového podbízení na tomto základě je velmi diskutabilní. Nehledě na to, že újmu lze jen těžko prokázat, když výrobní odvětví Unie ani nevyrábí/neprodává dané typy vyvážené čínskými vyvážejícími výrobci“.

(197)

Komise poznamenává, že přestože byli do vzorku zařazeni tři výrobci v Unii, skutečnost, „že většina PCN vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci se prodává méně než třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku,“ neznamená, že výrobní odvětví Unie nebo dokonce výrobci v Unii zařazení do vzorku je neprodávají vůbec. Znamená to jen to, že ne všichni tři výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávají všechna PCN vyvážená vyvážejícími výrobci z ČLR zařazenými do vzorku.

(198)

Komise také poznamenává, že ne všichni vyvážející výrobci z ČLR zařazení do vzorku vyváželi do Unie stejná PCN. Ve skutečnosti valná většina PCN vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku do Unie (představující více než 90 % objemu tohoto vývozu) je vyráběna jedním nebo více výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(199)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CISA k této otázce vrátilo ve svých připomínkách a během slyšení.

(200)

Sdružení CISA dovodilo, že výrobní odvětví Unie možná nevykázalo správné číselné údaje a dostalo se mu příznivého zacházení v rozporu s právem ostatních stran na objektivní, nestranné a nediskriminační šetření. O tomto údajném příznivém zacházení s výrobním odvětvím Unie by také svědčila shovívavost, s níž se Komise vůči němu zachovala, když neposkytlo určité důležité informace (sdružení CISA poukazovalo na úroveň informací o výrobních nákladech).

(201)

Pokud jde o údajné příznivé zacházení, tvrzení se odmítá. Jádrem sporu je formulace obsažená ve 191. až 193. bodě odůvodnění. V těchto bodech odůvodnění Komise uvedla důvod volby mezi dvěma metodami používanými Komisí k určení úrovně pro odstranění újmy.

(202)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se úrovně pro odstranění újmy, závěry uvedené ve 217. až 223. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

8.2.   Nabídka závazku

(203)

Po poskytnutí konečných informací jeden vyvážející výrobce z ČLR předložil Komisi nabídku cenového závazku. Tato nabídka stanovuje minimální dovozní ceny (dále jen „MDC“) pro typy tlustých plechů prodávaných do Unie vyvážejícím výrobcem z ČLR a dále nabídl způsob indexace těchto MDC na základě cen hlavních surovin.

(204)

Komise tuto nabídku cenového závazku zamítla kvůli vysokému riziku křížové kompenzace cen, protože rozdílů v MDC u různých typů výrobku, které lze jen těžce odlišit, bylo příliš mnoho a způsob indexace byl příliš složitý. Kromě toho struktura kanálů pro vývoz vyvážejícího výrobce a paralelní prodej na vývoz dalších výrobků by neumožňoval řádné sledování, a tudíž možnost křížové kompenzace prostřednictvím dalších výrobků prodávaných společnostmi ve spojení s vyvážejícím výrobcem byla příliš vysoká.

(205)

Vyvážející výrobce byl o důvodech zamítnutí nabídky závazku informován a dostal možnost se k nim vyjádřit.

8.3.   Konečná opatření

(206)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku na úrovni pro odstranění újmy podle pravidla nižšího cla.

(207)

Na základě výše uvedených skutečností budou sazby konečného antidumpingového cla, které budou uloženy, stanoveny podle tabulky 2 níže:

Tabulka 2

Dumpingové rozpětí, úroveň pro odstranění újmy a celní sazba

Společnost

Dumpingové rozpětí (v %)

Úroveň pro odstranění újmy (v %)

Clo (v %)

Nanjing Iron and Steel Co., Ltd

120,1

73,1

73,1

Minmetals Yingkou Medium Plate Co., Ltd

126,0

65,1

65,1

Wuyang Iron and Steel Co., Ltd a Wuyang New Heavy & Wide Steel Plate Co., Ltd

127,6

73,7

73,7

Ostatní spolupracující společnosti

125,5

70,6

70,6

Všechny ostatní společnosti

127,6

73,7

73,7

Zdroj: Šetření.

(208)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dotčené dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(209)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být adresovány Komisi (15) se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakoukoli změnu činností společnosti spojených s výrobou, prodejem na domácím trhu a prodejem na vývoz související například se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se individuální celní sazby vztahují.

(210)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, měla by se celní sazba stanovená pro „všechny ostatní společnosti“ vztahovat nejen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

8.4.   Konečný výběr prozatímních cel

(211)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány.

(212)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz plochých výrobků z nelegované oceli nebo legované oceli (vyjma nerezavějící oceli, křemíkové elektrotechnické oceli, nástrojové oceli a rychlořezné oceli), válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené, jiné než ve svitcích, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, nebo o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší, v současnosti kódů KN ex 7208 51 20, ex 7208 51 91, ex 7208 51 98, ex 7208 52 91, ex 7208 90 20, ex 7208 90 80, 7225 40 40, ex 7225 40 60 a ex 7225 99 00 (kódy TARIC: 7208512010, 7208519110, 7208519810, 7208529110, 7208902010, 7208908020, 7225406010, 7225990035, 7225990040) a pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Nanjing Iron and Steel Co., Ltd

73,1

C143

Minmetals Yingkou Medium Plate Co., Ltd

65,1

C144

Wuyang Iron and Steel Co., Ltd a Wuyang New Heavy & Wide Steel Plate Co., Ltd

73,7

C145

Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze

70,6

 

Všechny ostatní společnosti

73,7

C999

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle prováděcího nařízení (EU) 2016/1777 se vyberou s konečnou platností.

Článek 3

Pokud případný nový vyvážející výrobce v Čínské lidové republice poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že:

v období šetření (tj. od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1,

není ve spojení s žádným vývozcem nebo výrobcem v Čínské lidové republice, na které se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

skutečně vyvezl do Unie dotčený výrobek po skončení období šetření, z něhož vycházejí příslušná opatření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie,

čl. 1 odst. 2 se poté, co všechny zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit připomínky, změní zařazením nového vyvážejícího výrobce mezi spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, na něž se tudíž vztahuje vážená průměrná sazba cla.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1777 ze dne 6. října 2016 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 272, 7.10.2016, s. 5).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1357 ze dne 9. srpna 2016, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 215, 10.8.2016, s. 23).

(4)  Oceli jiné než konstrukční ocel, ocel pro stavbu lodí, ocel pro tlakové nádoby, ocel určená k cementování, kalení a popouštění, potrubní ocel a otěruvzdorná ocel.

(5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 102/2012 ze dne 27. ledna 2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, Moldavska a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se zastavuje řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkající se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Jižní Afriky podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 36, 9.2.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 925/2009 ze dne 24. září 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 262, 6.10.2009, s. 1).

(7)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení [2016/C 459/11] (Úř. věst. C 459, 9.12.2016, s. 17).

(8)  Rozhodnutí Komise č 283/2000/ESUO ze dne 4. února 2000 (Úř. věst. L 31, 5.2.2000, s. 15), 9–12. bod odůvodnění.

(9)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1106/2013 ze dne 5. listopadu 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (Úř. věst. L 298, 8.11.2013, s. 1), 16. bod odůvodnění.

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1953 ze dne 29. října 2015, o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrotechnické oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, Japonska, Korejské republiky, Ruské federace a Spojených států amerických (Úř. věst. L 284, 30.10.2015, s. 109).

(11)  Věc T-2/95 Industrie des Poudres Sphériques.

(12)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1246 ze dne 28. července 2016, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 204, 29.7.2016, s. 70).

(13)  Nařízení Komise (EU) 2016/113 ze dne 28. ledna 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 23 29.1.2016, s. 16).

(14)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/181 ze dne 10. února 2016 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace (Úř. věst. L 37, 12.2.2016, s. 1).

(15)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.


PŘÍLOHA

Čínští spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku:

Název

Město

Doplňkový kód TARIC

Angang Steel Company Limited

An-šan, Liao-ning

C150

Inner Mongolia Baotou Steel Union Co., Ltd.

Pao-tchou, Vnitřní Mongolsko

C151

Zhangjiagang Shajing Heavy Plate Co., Ltd.

Čang-ťia-kang, Ťiang-su

C146

Jiangsu Tiangong Tools Company Limited

Tan-jang, Ťiang-su

C155

Jiangyin Xingcheng Special Steel Works Co., Ltd.

Ťiang-jin, Ťiang-su

C147

Laiwu Steel Yinshan Section Co., Ltd.

Laj-wu, Šan-tung

C154

Nanyang Hanye Special Steel Co., Ltd.

Si-sia, Che-nan

C152

Qinhuangdao Shouqin Metal Materials Co., Ltd.

Čchin-chuang-tao, Che-pej

C153

Shandong Iron & Steel Co., Ltd., Jinan Company

Ťi-nan, Šan-tung

C149

Wuhan Iron and Steel Co., Ltd.

Wu-chan, Chu-pej

C156

Xinyu Iron & Steel Co., Ltd.

Sin-jü, Ťiang-si

C148


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/42


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/337

ze dne 27. února 2017,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1375/2007 o dovozech zbytků z výroby kukuřičného škrobu ze Spojených států amerických

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 178 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1375/2007 (2) obsahuje ustanovení zajišťující, že zbytky z výroby kukuřičného škrobu dovážené ze Spojených států amerických odpovídají dohodnutým celním definicím. Příloha I uvedeného nařízení obsahuje osvědčení o shodě vydané americkým průmyslem mokrého mletí.

(2)

Došlo ke změně společnosti potvrzující přijetí osvědčení producentů a vydávající osvědčení o shodě. Název společnosti uvedené v osvědčení o shodě proto musí být odpovídajícím způsobem změněn.

(3)

Mělo by být přijato příslušné ustanovení za účelem umožnění používání osvědčení vydaných před datem vstupu tohoto nařízení v platnost.

(4)

Nařízení (ES) č. 1375/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vzor „Certificate of Conformity“ (osvědčení o shodě) v příloze I nařízení (ES) č. 1375/2007 se nahrazuje vzorem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Osvědčení vydaná v souladu s nařízením (ES) č. 1375/2007 před vstupem tohoto nařízení v platnost zůstávají nadále platná.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1375/2007 ze dne 23. listopadu 2007 o dovozech zbytků z výroby kukuřičného škrobu ze Spojených států amerických (Úř. věst. L 307, 24.11.2007, s. 5).


PŘÍLOHA

Image


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/45


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/338

ze dne 27. února 2017

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

EG

232,7

MA

95,7

TR

98,6

ZZ

142,3

0707 00 05

MA

64,9

TR

199,6

ZZ

132,3

0709 91 00

EG

113,1

ZZ

113,1

0709 93 10

MA

55,2

TR

163,9

ZZ

109,6

0805 10 22 , 0805 10 24 , 0805 10 28

EG

46,9

IL

78,9

MA

47,0

TN

49,5

TR

75,0

ZZ

59,5

0805 21 10 , 0805 21 90 , 0805 29 00

EG

100,8

IL

125,6

MA

103,8

TR

88,3

ZZ

104,6

0805 22 00

IL

117,0

MA

97,2

ZZ

107,1

0805 50 10

EG

82,4

TR

74,4

ZZ

78,4

0808 30 90

CL

125,5

CN

85,6

ZA

109,7

ZZ

106,9


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/47


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/339

ze dne 14. prosince 2016

o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2016

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (1), a zejména na bod 14 druhý pododstavec této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (2) vytvořil rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie.

(2)

V souladu s článkem 6 uvedeného nařízení Komise vypočítala absolutní částku tohoto rozpětí pro nepředvídané události na rok 2016 (3).

(3)

Poté, co byly přezkoumány všechny další finanční možnosti, jak v rámci stropu závazků na rok 2016 v okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) víceletého finančního rámce reagovat na nepředvídané události, a poté, co byly uvolněny prostředky z nástroje pružnosti v maximální výši 1 530 milionů EUR, která je na rok 2016 k dispozici, se v zájmu řešení potřeb vyplývajících z migrační, uprchlické a bezpečnostní krize jeví jako nutné uvolnit prostředky z rozpětí pro nepředvídané události tím, že se zvýší prostředky na závazky v souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 nad rámec stropu závazků v okruhu 3.

(4)

S ohledem na tuto velmi specifickou situaci je splněna podmínka krajnosti podle čl. 13 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Ve prospěch souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2016 se nad rámec stropu závazků v okruhu 3 víceletého finančního rámce uvolňuje částka 240,1 milionu EUR z rozpětí pro nepředvídané události ke krytí prostředků na závazky.

Článek 2

Částka 240,1 milionu EUR ke krytí prostředků na závazky uvedená v článku 1 se plně vyrovná snížením rozpětí stropu závazků v okruhu 5 (Správa) víceletého finančního rámce pro rozpočtový rok 2016.

Článek 3

Toto rozhodnutí se vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(3)  Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 22. května 2015 o technických úpravách finančního rámce pro rok 2016 podle vývoje HND (COM(2015) 320).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/49


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/340

ze dne 14. prosince 2016

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Německu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (2), a zejména na bod 11 této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a pružně reagovat na nouzové situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem oblastí postižených přírodními katastrofami.

(2)

Výše fondu nesmí přesáhnout maximální roční částku 500 000 000 EUR (v cenách roku 2011), jak je stanoveno v článku 10 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3).

(3)

Dne 19. srpna 2016 Německo předložilo žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s řadou velmi intenzivních, krátkých záplav, které postihly region Dolní Bavorsko (Niederbayern) v květnu a červnu 2016.

(4)

Žádost Německa splňuje požadavky pro poskytnutí finanční pomoci z fondu, jak je stanoveno v článku 4 nařízení (ES) č. 2012/2002.

(5)

Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek Německu.

(6)

Aby byly prostředky z fondu uvolněny co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné od data jeho přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2016 se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňuje částka 31 475 125 EUR ve prospěch Německa ve formě prostředků na závazky a platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2016.

Ve Štrasburku dne14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

(2)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(3)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/51


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/341

ze dne 14. prosince 2016

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Španělska – EGF/2016/004 ES/Comunidad Valenciana automotive

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1), a zejména na čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (2), a zejména na bod 13 této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) má za cíl poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni, a osobám samostatně výdělečně činným, které přestaly vykonávat svou činnost v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, v důsledku pokračující celosvětové finanční a hospodářské krize nebo v důsledku nové celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat těmto osobám při jejich opětovném začlenění na trh práce.

(2)

EFG nepřekročí maximální roční částku 150 milionů EUR (v cenách roku 2011), jak je stanoveno v článku 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3).

(3)

Dne 21. června 2016 předložilo Španělsko žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním z 29 podniků působících v automobilovém odvětví ve Španělsku. Tato žádost byla doplněna o další informace poskytnuté v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1309/2013. Žádost splňuje požadavky na stanovení finančního příspěvku z EFG podle článku 13 nařízení (EU) č. 1309/2013.

(4)

V souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1309/2013 je možné žádost Španělska přijmout, neboť propouštění má závažný dopad na zaměstnanost a na místní, regionální nebo národní hospodářství.

(5)

V souvislosti s uvedenou žádostí Španělska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku ve výši 856 800 EUR.

(6)

Aby byly příspěvky z EFG uvolněny co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné ode dne jeho přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2016 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 856 800 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2016.

Ve Štrasburku dne14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.

(2)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(3)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/53


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/342

ze dne 14. prosince 2016

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení probíhající migrační, uprchlické a bezpečnostní krize

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (1), a zejména na článek 12 této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nástroj pružnosti má umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů.

(2)

Podle článku 11 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (2) činí strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti 471 milionu EUR (v cenách roku 2011).

(3)

Vzhledem k naléhavým potřebám je za účelem financování opatření, jejichž smyslem je zmírnit probíhající migrační, uprchlickou a bezpečnostní krizi, nezbytné uvolnit významnou dodatečnou částku.

(4)

Po prozkoumání všech možností, jak v rámci výdajového stropu okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) přerozdělit prostředky, se za účelem financování opatření v oblasti migrace, uprchlíků a bezpečnosti jeví jako nezbytné uvolnit prostředky z nástroje pružnosti a tímto způsobem doplnit financování ze souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 o částku ve výši 530,0 milionu EUR nad rámec stropu okruhu 3.

(5)

Na základě očekávaného profilu plateb by prostředky na platby, které prostředkům uvolněným z nástroje pružnosti odpovídají, měly být rozloženy do několika rozpočtových let a budou odhadem činit 238,3 milionu EUR v roce 2017, 91,0 milionu EUR v roce 2018, 141,9 milionu EUR v roce 2019 a 58,8 milionu EUR v roce 2020.

(6)

Za účelem maximálního zkrácení doby, která je k uvolnění prostředků z nástroje pružnosti nutná, by se toto rozhodnutí mělo použít od začátku rozpočtového roku 2017,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Pro účely souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2017 se z nástroje pružnosti uvolňuje částka ve výši 530,0 milionu EUR za účelem krytí prostředků na závazky v okruhu 3 (Bezpečnost a občanství).

Z této částky budou financována opatření zaměřená na řešení probíhající migrační, uprchlické a bezpečnostní krize.

2.   Na základě očekávaného profilu plateb budou odpovídající prostředky na platby uvolněné z nástroje pružnosti v této výši:

a)

238,3 milionu EUR v roce 2017;

b)

91,0 milionu EUR v roce 2018;

c)

141,9 milionu EUR v roce 2019;

d)

58,8 milionu EUR v roce 2020.

Konkrétní částky na jednotlivé rozpočtové roky budou schváleny v rámci ročního rozpočtového procesu.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2017.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/55


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/343

ze dne 14. prosince 2016

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2017

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (1), a zejména na čl. 4a odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (2), a zejména na bod 11 této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účelem Fondu solidarity Evropské unie („fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a flexibilně reagovat na mimořádné situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem oblastí postižených přírodními katastrofami.

(2)

Fond nesmí překročit maximální roční částku 500 000 000 EUR (v cenách roku 2011), jak je stanoveno v článku 10 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3).

(3)

Ustanovení čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 2012/2002 stanoví, že kdykoli je to nutné pro zajištění včasné dostupnosti rozpočtových zdrojů, lze z fondu uvolnit prostředky do výše 50 000 000 EUR na výplaty záloh a odpovídající prostředky zapsat do souhrnného rozpočtu Unie.

(4)

K zajištění včasné dostupnosti dostatečných rozpočtových zdrojů v souhrnném rozpočtu Unie na rok 2017 by prostředky z fondu měly být na výplaty záloh uvolněny ve výši 50 000 000 EUR.

(5)

Za účelem maximálního zkrácení doby, která je k uvolnění prostředků z fondu nutná, by se toto rozhodnutí mělo použít ode dne 1. ledna 2017,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2017 se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňuje částka ve výši 50 000 000 EUR ke krytí prostředků na závazky a prostředků na platby, které jsou určeny na výplaty záloh.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2017.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

(2)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(3)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/57


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/344

ze dne 14. prosince 2016

o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (1), a zejména na bod 14 druhý pododstavec této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (2) vytvořil rozpětí pro nepředvídané události ve výši až 0,03 % hrubého národního důchodu Unie.

(2)

V souladu s článkem 6 uvedeného nařízení Komise vypočítala absolutní částku tohoto rozpětí pro nepředvídané události na rok 2017 (3).

(3)

Poté, co byly přezkoumány všechny další finanční možnosti, jak v rámci stropů závazků v okruzích 3 (Bezpečnost a občanství) a 4 (Globální Evropa) na rok 2017 víceletého finančního rámce reagovat na nepředvídané události, a poté, co byly uvolněny prostředky z nástroje pružnosti v maximální výši 530 miliónů EUR, která je na rok 2017 k dispozici, se v zájmu řešení potřeb vyplývajících z migrační, uprchlické a bezpečnostní krize jeví jako nutné uvolnit prostředky z rozpětí pro nepředvídané události tím, že se zvýší prostředky na závazky v souhrnném rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2017 nad rámec stropů závazků v okruzích 3 a 4 víceletého finančního rámce.

(4)

S ohledem na tuto velmi specifickou situaci je splněna podmínka krajnosti podle čl. 13 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013.

(5)

Za účelem maximálního zkrácení doby, která je k uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události nutná, by se toto rozhodnutí mělo použít od začátku rozpočtového roku 2017,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Ve prospěch souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2017 se za účelem krytí prostředků na závazky nad rámec stropu závazků uvolňují prostředky z rozpětí pro nepředvídané události v okruhu 3 víceletého finančního rámce (Bezpečnost a občanství) ve výši 1 176 030 960 EUR a v okruhu 4 víceletého finančního rámce (Globální Evropa) ve výši 730 120 000 EUR.

Článek 2

Celková částka ve výši 1 906 150 960 EUR v prostředcích na závazky vyplývající z článku 1 se započte proti rozpětí stropů závazků v těchto okruzích víceletého finančního rámce pro rozpočtové roky 2017 až 2019:

a)

2017:

i)

okruh 2 (Udržitelný růst – přírodní zdroje): 575 000 000 EUR;

ii)

okruh 5 (Administrativa): 507 268 804 EUR;

b)

2018: okruh 5 (Administrativa): 570 000 000 EUR;

c)

2019: okruh 5 (Administrativa): 253 882 156 EUR.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2017.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(3)  Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 30. června 2016 o technických úpravách finančního rámce pro rok 2017 podle vývoje HND (COM(2016) 311).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/59


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/345

ze dne 27. února 2017,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/849 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 27. května 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/849 (1) o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice (dále jen „KLDR“), kterým byly mimo jiné provedeny rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013) a č. 2270 (2016).

(2)

Dne 30. listopadu 2016 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2321 (2016), v níž vyjádřila své nejhlubší znepokojení nad jadernou zkouškou, již KLDR provedla dne 9. září 2016 v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, znovu odsoudila probíhající činnosti KLDR související s jadernými nebo balistickými raketami, jež jsou závažným porušením příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, a konstatovala, že mezinárodní mír a bezpečnost v regionu i mimo něj jsou i nadále zjevně ohroženy.

(3)

Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 2321 (2016) vyjádřila znepokojení nad skutečností, že osobní a odbavená zavazadla osob, které vstupují na území KLDR nebo je opouštějí, mohou být používána k přepravě věcí, jejichž dodávky, prodej nebo převod jsou zakázány rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016), a vyjasňuje, že pro účely provádění bodu 18 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2270 (2016) představují taková zavazadla „náklad“, čímž odkazuje na povinnost daný náklad kontrolovat.

(4)

Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 2321 (2016) vyzvala členské státy, aby snížily počet osob zaměstnaných na diplomatických misích a konzulárních úřadech KLDR.

(5)

Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 2321 (2016) vyjádřila znepokojení nad tím, že zakázané věci mohou být do KDLR přepravovány nebo z ní vyváženy po železnici a silnici, a zdůraznila, že povinnost stanovená v bodě 18 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2270 (2016) kontrolovat náklad na svém území nebo při tranzitu přes území členských států se vztahuje i na náklad přepravovaný po železnici a silnici.

(6)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016) uvedla, že pro účely provádění uvedené rezoluce a rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) zahrnuje pojem „tranzit“ mimo jiné i průchod osob mezinárodními letištními terminály jednoho státu při přestupu do destinace v jiném státě, bez ohledu na skutečnost, zda tyto osoby procházejí na daném letišti celní či pasovou kontrolou.

(7)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016) zavedla maximální souhrnný objem uhlí, které lze z KLDR dovézt, a zřídila mechanismus pro monitorování a ověřování, zda je tento požadavek dodržován. V souvislosti s tímto mechanismem byly členské státy dovážející uhlí z KLDR vyzvány, aby pravidelně konzultovaly internetové stránky OSN s cílem zajistit, že celkový souhrnný objem dovozu uhlí nebude překročen.

(8)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016) připomněla, že diplomatickým zástupcům KLDR se zakazuje vykonávat v přijímajícím státě jakoukoli profesní či obchodní činnost za účelem osobního zisku.

(9)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016) vyjádřila znepokojení nad skutečností, že státní příslušníci KLDR jsou vysíláni za prací do jiných států za účelem výdělku ve valutách, které KLDR využívá pro svůj jaderný program a program balistických střel, a vyzvala státy, aby ohledně této praxe zachovávaly obezřetnost.

(10)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016) znovu vyjádřila znepokojení nad skutečností, že s cílem vyhnout se opatřením uloženým Radou bezpečnosti mohou být používány velké objemy hotovosti, a vyzvala členské státy k ostražitosti vůči tomuto riziku.

(11)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016) vyjádřila odhodlání zasazovat se o mírové, diplomatické a politické řešení situace a potvrdila podporu šestistranným rozhovorům a vyzvala k jejich obnovení.

(12)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016) potvrdila, že kroky KLDR mají být neustále vyhodnocovány a že Rada bezpečnosti OSN je připravena daná opatření zpřísnit, pozměnit, pozastavit či zrušit, bude-li to s ohledem na dodržování požadavků ze strany KLDR zapotřebí, a že je odhodlána přijmout další významná opatření v případě dalších jaderných zkoušek či vypuštění družic KLDR.

(13)

K provedení některých opatření stanovených tímto rozhodnutím je nezbytná další činnost Unie.

(14)

Členské státy by měly mezi sebou navzájem sdílet relevantní informace za účelem efektivního uplatňování ustanovení tohoto rozhodnutí v celé Unii.

(15)

Rozhodnutí (SZBP) 2016/849 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí (SZBP) 2016/849 se mění takto:

1)

V čl. 1 odst. 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„h)

některé další věci, materiály, vybavení, zboží a technologie uvedené na seznamu podle bodu 4 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016);

i)

jakákoli další věc uvedená na seznamu konvenčních zbraní dvojího užití, který přijal Výbor pro sankce podle bodu 7 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016).“

2)

V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Zakazuje se nákup zlata, titanové rudy, vanadové rudy, minerálů vzácných zemin, mědi, niklu, stříbra a zinku z KLDR, ať již pocházejí z území KLDR či nikoli, státními příslušníky členských států nebo za použití plavidel plujících pod vlajkou členských států nebo letadel zaregistrovaných v členských státech.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

1.   Zakazuje se nákup soch z KLDR, ať již pocházejí z území KLDR či nikoli, státními příslušníky členských států nebo za použití plavidel plujících pod vlajkou členských států nebo letadel zaregistrovaných v členských státech.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, jestliže Výbor pro sankce v konkrétním případě předem udělil povolení.

3.   Unie přijme nezbytná opatření s cílem určit příslušné věci, na které se má tento článek vztahovat.“

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6b

1.   Zakazují se přímé i nepřímé dodávky, prodej nebo převod vrtulníků a plavidel do KLDR, ať již pocházejí z území členských států či nikoli, státními příslušníky členských států nebo za použití plavidel plujících pod vlajkou členských států nebo letadel zaregistrovaných v členských státech.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, jestliže Výbor pro sankce v konkrétním případě předem udělil povolení.

3.   Unie přijme nezbytná opatření s cílem určit příslušné věci, na které se má tento článek vztahovat.“

5)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

1.   Zakazuje se nákup uhlí, železa a železné rudy z KLDR, ať již pocházejí z území KLDR či nikoli, státními příslušníky členských států nebo za použití plavidel plujících pod vlajkou členských států nebo letadel zaregistrovaných v členských státech. Unie přijme nezbytná opatření s cílem určit příslušné věci, na které se má tento odstavec vztahovat.

2.   Odstavec 1 se nepoužije na uhlí, u něhož nakupující členský stát na základě důvěryhodných informací potvrdí, že pochází z území mimo KLDR a bylo přepraveno přes území KLDR výlučně za účelem vývozu z přístavu Rajin (Rason), a to za podmínky, že daný členský stát předem uvědomí Výbor pro sankce a že z těchto transakcí neplynou příjmy pro jaderný program KLDR či její program balistických raket nebo jiné činnosti zakázané rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) a č. 2321 (2016) nebo tímto rozhodnutím.

3.   Odstavec 1 se nepoužije na celkový vývoz uhlí pocházejícího z KLDR do všech členských států OSN, který v souhrnu nepřekračuje 53 495 894 amerických dolarů v hodnotovém vyjádření nebo 1 000 866 metrických tun v objemovém vyjádření, podle toho, co je nižší, mezi dnem přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016), a 31. prosincem 2016, ani na celkový vývoz uhlí pocházejícího z KLDR do všech členských států OSN, který v souhrnu nepřekračuje 400 870 018 amerických dolarů v hodnotovém vyjádření nebo 7 500 000 metrických tun v objemovém vyjádření, podle toho, co je nižší, počínaje 1. lednem 2017, za předpokladu, že:

a)

do nákupu nejsou zapojeny žádné osoby nebo subjekty spojené s jaderným programem KLDR nebo jejím programem balistických raket nebo jinými činnostmi zakázanými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) a č. 2321 (2016), včetně označených osob nebo subjektů, osob nebo subjektů jednajících jejich jménem nebo na jejich pokyn, subjektů jimi přímo nebo nepřímo vlastněných či ovládaných, nebo osob či subjektů napomáhajících vyhnutí se sankcím, a

b)

nákup je určen výlučně pro účely obživy státních příslušníků KLDR a nesouvisí se získáním příjmů pro jaderný program KLDR či její program balistických raket nebo jiné činnosti zakázané rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) a č. 2321 (2016).

4.   Členský stát, který uhlí nakupuje přímo od KLDR, oznámí Výboru pro sankce souhrnný objem tohoto nákupu za každý měsíc nejpozději 30 dní po skončení daného měsíce prostřednictvím formuláře obsaženého v příloze V rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016). Členské státy sdělí informace oznámené Výboru pro sankce ostatním členským státům a Komisi.

5.   Odstavec 1 se nepoužije na transakce týkající se železa a železné rudy, u nichž je stanoveno, že jsou určeny výlučně pro účely obživy a neplynou z nich příjmy pro jaderný program KLDR či její program balistických raket nebo jiné činnosti zakázané rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016).“

6)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

1.   Zakazuje se poskytovat jakoukoli veřejnou či soukromou finanční podporu obchodu s KLDR, a to ani vývozní úvěry, záruky či pojištění státním příslušníkům KLDR nebo subjektům zapojeným do takového obchodu.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, jestliže Výbor pro sankce poskytnutí finanční podpory v konkrétním případě předem schválil.“

7)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

1.   Zakazuje se zřizování nových poboček, dceřiných společností nebo zastoupení bank KLDR, včetně centrální banky KLDR, jejích poboček a dceřiných společností, a dalších finančních institucí uvedených v čl. 13 bodě 2 na území členských států.

2.   Stávající pobočky, dceřiné společnosti a zastoupení institucí uvedených v odstavci 1 na území členských států se uzavřou do devadesáti dnů od přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2270 (2016).

3.   Pokud to nebylo předem schváleno Výborem pro sankce, zakazuje se bankám KLDR, včetně centrální banky KLDR, jejích poboček a dceřiných společností, a dalším finančním institucím uvedeným v čl. 13 bodě 2:

a)

zřizovat nové společné podniky s bankami, které podléhají pravomoci členských států;

b)

nabývat majetkovou účast v bankách, které podléhají pravomoci členských států;

c)

navazovat či udržovat korespondenční bankovní vztahy s bankami, které podléhají pravomoci členských států.

4.   Stávající společné podniky, majetkové účasti a korespondenční bankovní vztahy s bankami KLDR musí být ukončeny do devadesáti dnů od přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2270 (2016).

5.   Finančním institucím nacházejícím se na území členských států nebo podléhajícím pravomoci členských států se zakazuje, aby v KLDR zřizovaly zastoupení, dceřiné společnosti nebo pobočky nebo otevíraly bankovní účty.

6.   Stávající zastoupení, dceřiné společnosti nebo bankovní účty v KLDR se uzavřou do devadesáti dnů od přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016).

7.   Odstavec 6 se nepoužije, pokud Výbor pro sankce v konkrétním případě rozhodl, že jsou tato zastoupení, dceřiné společnosti nebo bankovní účty nezbytné k poskytování humanitární pomoci nebo k činnostem diplomatických misí v KLDR v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích nebo k činnostem OSN nebo jejích specializovaných agentur či souvisejících organizací nebo k veškerým dalším účelům slučitelným s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016).“

8)

V článku 16 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit a odstranit, například zničením, znehodnocením k zamezení dalšímu provozu nebo použití, uskladněním nebo převozem za účelem odstranění do státu, který není státem původu ani určení, věci, jejichž dodávky, prodej, převod nebo vývoz jsou zakázány rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016) a které byly zjištěny při kontrole, v souladu se svými povinnostmi podle příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce č. 1540 (2004).“

9)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 18a

1.   Členský stát, který je státem vlajky plavidla označeného Výborem pro sankce, odebere danému plavidlu vlajku, pokud tak výbor stanoví.

2.   Členský stát, který je státem vlajky plavila označeného Výborem pro sankce, nasměruje toto plavidlo, pokud tak výbor stanoví, do přístavu určeného výborem, a to v koordinaci se státem přístavu.

3.   Pokud tak bylo stanoveno v označení provedeném Výborem pro sankce, zakáží členské státy plavidlu vstup do svých přístavů, ledaže se jedná o případ nouze nebo se plavidlo vrací do přístavu původu.

4.   Pokud tak bylo stanoveno v označení provedeném Výborem pro sankce, zajistí členské státy, aby se na plavidlo vztahovalo zmrazení majetku.

5.   Příloha IV obsahuje seznam plavidel uvedených v odstavcích 1 až 4 tohoto článku, jež byla označena Výborem pro sankce v souladu s bodem 12 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016).“

10)

Článek 20 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Odstavec 1 se nepoužije, jestliže Výbor pro sankce v konkrétním případě předem udělil povolení.“;

b)

odstavec 3 se zrušuje.

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 20a

Zakazuje se pořizování leteckých služeb a služeb týkajících se plavidel od KLDR.“

12)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Členské státy zruší registraci každému plavidlu, které vlastní, ovládá nebo provozuje KLDR, a nezaregistrují žádné takové plavidlo, kterému registraci zrušil jiný členský stát podle bodu 24 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2321 (2016).“

13)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

1.   Zakazuje se registrovat plavidla v KLDR, získávat povolení pro plavidla, aby používala vlajku KLDR, nebo vlastnit, pronajímat či provozovat plavidla plující pod vlajkou KLDR nebo těmto plavidlům poskytovat klasifikační, certifikační nebo související služby, nebo tato plavidla pojišťovat.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, jestliže Výbor pro sankce v konkrétním případě předem udělil povolení.

3.   Zakazuje se poskytování pojišťovacích nebo zajišťovacích služeb plavidlům, jež vlastní, ovládá nebo provozuje KLDR, a to i nedovolenými prostředky, státními příslušníky členských států nebo z území členských států.

4.   Odstavec 3 se nepoužije, pokud Výbor pro sankce v konkrétním případě rozhodl, že dané plavidlo je používáno k činnostem určeným výlučně pro účely obživy, které osoby nebo subjekty KLDR nevyužijí k získání příjmů, nebo k činnostem určeným výlučně k humanitárním účelům.“

14)

V článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„12.   Členské státy přijmou nezbytná opatření pro omezení vstupu na své území nebo průjezdu přes ně členům vlády KLDR, úředníkům této vlády a příslušníkům ozbrojených sil KLDR, pokud jsou tito členové, úředníci či příslušníci spojeni s jaderným programem KLDR či s jejím programem balistických raket nebo s jinými činnostmi zakázanými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) a č. 2321 (2016).“

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 24a

1.   Pokud členský stát zjistí, že určitá osoba pracuje jménem nebo na příkaz banky nebo finanční instituce KLDR, vyhostí tuto osobu ze svého území za účelem jejího navrácení do státu, jehož je státním příslušníkem, v souladu s použitelným právem.

2.   Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy je přítomnost dané osoby vyžadována za účelem provedení soudního řízení nebo výlučně pro lékařské, bezpečnostní nebo jiné humanitární účely, nebo kdy Výbor pro sankce v daném konkrétním případě rozhodl, že by vyhoštění dotyčné osoby bylo v rozporu s cíli rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) a č. 2321 (2016).“

16)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zachovat obezřetnost a zabránit specializované výuce nebo odborné přípravě státních příslušníků KLDR na svém území nebo svými státními příslušníky v oborech, které by přispěly k jaderným činnostem KLDR souvisejícím s šířením a k vývoji nosičů jaderných zbraní, včetně výuky či odborné přípravy v oblasti pokročilé fyziky, pokročilé počítačové simulace a souvisejících počítačových věd, geoprostorové navigace, jaderného inženýrství, kosmického inženýrství, leteckého inženýrství a souvisejících oborů, pokročilé vědy o materiálech, pokročilého chemického inženýrství, pokročilého strojního inženýrství, pokročilého elektroinženýrství a pokročilého průmyslového inženýrství.

2.   Členské státy pozastaví vědeckou a technickou spolupráci, do níž jsou zapojeny osoby nebo skupiny oficiálně podporované ze strany KLDR nebo tuto zemi zastupující, s výjimkou výměn lékařů, ledaže:

a)

v případě vědecké nebo technické spolupráce v oblastech jaderné vědy a technologií, kosmického a leteckého inženýrství a technologií nebo pokročilých výrobních postupů a metod Výbor pro sankce v konkrétním případě rozhodne, že určitá činnost nepřispěje k jaderným činnostem KLDR souvisejícím se šířením nebo programům souvisejícím s balistickými raketami, nebo

b)

v případě veškeré další vědecké nebo technické spolupráce členský stát zapojený do vědecké nebo technické spolupráce rozhodne, že určitá činnost nepřispěje k jaderným činnostem KLDR souvisejícím se šířením nebo programům souvisejícím s balistickými raketami, a předem o tomto rozhodnutí informuje Výbor pro sankce.“

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 31a

Zakazuje se, aby diplomatické mise nebo konzulární úřady KLDR a jejich členové z KLDR vlastnili nebo ovládali bankovní účty v Unii, s výjimkou jednoho účtu v členském státě nebo v členských státech, v nichž jsou akreditováni.“

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 31b

1.   Zakazuje se pronájem nemovitostí nebo jejich jiné zpřístupnění KLDR nebo jejich používání KLDR či v její prospěch pro jiné účely než diplomatické nebo konzulární činnosti.

2.   Zakazuje se rovněž pronájem nemovitostí od KLDR nacházejících se mimo území KLDR.“

19)

V článku 33 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Rada provede změny Příloh I až IV na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti nebo Výboru pro sankce.“

20)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 36a

Odchylně od opatření uložených rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006), č. 1874 (2009), č. 2087 (2013), č. 2094 (2013), č. 2270 (2016) nebo č. 2321 (2016) a za předpokladu, že Výbor pro sankce rozhodl, že pro usnadnění práce mezinárodních a nevládních organizací provádějících v KLDR činnosti v oblasti pomoci a podpory ve prospěch tamního civilního obyvatelstva je nezbytná výjimka, udělí příslušný orgán členského státu potřebné povolení.“

21)

Doplňuje se příloha IV ve znění uvedeném v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Radu

předseda

K. MIZZI


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/849 ze dne 27. května 2016 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení rozhodnutí 2013/183/SZBP (Úř. věst. L 141, 28.5.2016, s. 79).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IV

Seznam plavidel podle článku 18a“


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/66


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/346

ze dne 27. února 2017

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro lidská práva

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 25. července 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/440/SZBP (1) o jmenování pana Stavrose LAMBRINIDISE zvláštním zástupcem Evropské unie pro lidská práva (dále jen „zvláštní zástupce EU“). Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 28. února 2017.

(2)

Dne 20. července 2015 přijala Rada akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období let 2015–2019.

(3)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období 24 měsíců,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Mandát pana Stavrose LAMBRINIDISE jako zvláštního zástupce EU pro lidská práva se prodlužuje do 28. února 2019. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Politické cíle

Mandát zvláštního zástupce EU vychází z cílů politiky Unie v oblasti lidských práv stanovených ve Smlouvě o Evropské unii, Listině základních práv Evropské unie, ve strategickém rámci EU pro lidská práva a demokracii a v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii:

a)

posilovat účinnost, přítomnost a viditelnost Unie při ochraně a prosazování lidských práv ve světě, zejména prohloubením spolupráce a politického dialogu Unie se třetími zeměmi, příslušnými partnery, podniky, občanskou společností a mezinárodními a regionálními organizacemi a prostřednictvím činnosti v příslušných mezinárodních fórech;

b)

zvyšovat přínos Unie k posilování demokracie a budování institucí, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv a základních svobod po celém světě;

c)

posilovat soudržnost činnosti Unie v oblasti lidských práv a začlenění lidských práv do všech oblastí vnější činnosti Unie.

Článek 3

Mandát

K dosažení cílů politiky se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)

přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv, zejména strategického rámce EU pro lidská práva a demokracii a akčního plánu EU týkajícího se lidských práv a demokracie, mimo jiné vypracováváním příslušných doporučení;

b)

přispívat k provádění obecných zásad Unie, nástrojů a akčních plánů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

c)

posilovat dialog o lidských právech s vládami v třetích zemích a mezinárodními a regionálními organizacemi, jakož i s organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými aktéry v zájmu zajištění účinnosti a viditelnosti politiky Unie v oblasti lidských práv;

d)

přispívat k lepší soudržnosti a souladu politik a činností Unie v oblasti ochrany a prosazování lidských práv, zejména prostřednictvím příspěvků k formulování příslušných politik Unie.

Článek 4

Provádění mandátu

1.   Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

2.   Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je pro zvláštního zástupce EU hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU strategické a politické vedení v rámci jeho mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3.   Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary v zájmu zajištění konzistentnosti a souladu jejich práce v oblasti lidských práv.

Článek 5

Financování

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. března 2017 do 28. února 2018 činí 860 000 EUR.

2.   Finanční referenční částku pro další období působení zvláštního zástupce EU stanoví Rada.

3.   Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

4.   Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1.   V mezích mandátu zvláštního zástupce EU a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení svého týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU neprodleně informuje o složení týmu Radu a Komisi.

2.   Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí podle toho, kdo jej vyslal, vysílající členský stát, vysílající orgán Unie nebo ESVČ. Zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3.   Veškerý vyslaný personál je i nadále administrativně podřízený vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ podle toho, kdo jej vyslal, a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

4.   S cílem zajistit soudržnost a soulad příslušných činností členů týmu zvláštního zástupce EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušných oddělení ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 8

Přístup k informacím a logistická podpora

1.   Členské státy, Komise, ESVČ a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2.   Logistickou podporu poskytují zvláštnímu zástupci EU podle okolností delegace Unie a diplomatická zastoupení členských států.

Článek 9

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti jeho působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření pro zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření, řízení bezpečných přesunů personálu do dané zeměpisné oblasti a uvnitř oblasti jeho působnosti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní plán a evakuační plán;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti jeho působnosti;

c)

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti jeho působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika vyhodnoceného ESVČ pro danou oblast;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zpráv o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 10

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává písemně a ústně zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady, zejména Pracovní skupině pro lidská práva. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupce EU může podávat zprávy Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 11

Koordinace

1.   Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a efektivitě opatření Unie a pomáhá zajišťovat, aby byly všechny nástroje Unie a opatření členských států uplatňovány konzistentním způsobem v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Zvláštní zástupce EU koordinuje svou činnost s členskými státy a Komisí a případně i dalšími zvláštními zástupci Evropské unie. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2.   Na místě jsou udržovány úzké styky s vedoucími misí členských států, s vedoucími delegací Unie, s vedoucími nebo veliteli misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a případně dalšími zvláštními zástupci EU. Tito se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu.

3.   Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními aktéry působícími na úrovni ústředí a na místě a usiluje s nimi o doplňkovost a součinnost. Zvláštní zástupce EU usiluje o pravidelné kontakty s organizacemi občanské společnosti jak ve svém ústředí, tak i na místě.

Článek 12

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předkládá Radě, vysokému představiteli a Komisi pravidelné zprávy o pokroku a do 30. listopadu 2018 jim předloží souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Radu

předseda

K. MIZZI


(1)  Rozhodnutí Rady 2012/440/SZBP ze dne 25. července 2012 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro lidská práva (Úř. věst. L 200, 27.7.2012, s. 21).

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/70


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/347

ze dne 27. února 2017

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 19. ledna 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZPB) 2015/77 (1), kterým jmenovala pana Larse-Gunnara WIGEMARKA zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) v Bosně a Hercegovině. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 28. února 2017.

(2)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období 16 měsíců.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Mandát pana Larse-Gunnara WIGEMARKA jako zvláštního zástupce EU v Bosně a Hercegovině se prodlužuje do 30. června 2018. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Cíle politiky

1.   Mandát zvláštního zástupce EU vychází z těchto cílů politiky Unie v Bosně a Hercegovině:

a)

pokračovat dále v procesu stabilizace a přidružení;

b)

vytvořit stabilní, životaschopnou, mírovou, mnohonárodnostní a jednotnou Bosnu a Hercegovinu, která mírumilovně spolupracuje se svými sousedy;

c)

zajistit, že Bosna a Hercegovina nezvratně směřuje ke členství v Unii.

2.   Unie bude rovněž nadále podporovat provádění Všeobecné rámcové dohody o míru (GFAP) v Bosně a Hercegovině.

Článek 3

Mandát

K dosažení uvedených politických cílů se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)

nabízet poradenství Unie a napomáhat politickému procesu, zejména podporou dialogu mezi různými úrovněmi státní správy;

b)

zajišťovat soulad a soudržnost činnosti Unie;

c)

napomáhat pokroku, pokud jde o politické, hospodářské a evropské priority, zejména podporou fungování mechanismu pro koordinaci záležitostí EU a pokračování v provádění plánu reforem;

d)

sledovat výkonné a legislativní orgány na všech úrovních vlády v Bosně a Hercegovině a poskytovat jim poradenství a udržovat kontakty s orgány a politickými stranami této země;

e)

zajišťovat provádění úsilí Unie u všech činností v oblasti právního státu a reformy bezpečnostního sektoru, podporovat celkovou politickou koordinaci Unie a poskytovat místní politické vedení, pokud jde o úsilí Unie v oblasti boje proti organizovanému zločinu a korupci, jakož i terorismu, a poskytovat v této souvislosti potřebná posouzení a poradenství vysokému představiteli a Komisi;

f)

poskytovat podporu posílené a účinnější koordinaci mezi trestním soudnictvím a policií v Bosně a Hercegovině, jakož i iniciativám usilujícím o posílení efektivity a nestrannosti justičních orgánů, jako je Strukturovaný dialog o justici;

g)

aniž je dotčena vojenská linie velení, poskytovat veliteli sil EU politické poradenství ve vojenských otázkách místního politického rozměru, zejména pokud jde o citlivé operace, vztahy s místními orgány a vztahy s místními sdělovacími prostředky, a přispívat ke konzultacím týkajícím se strategického přezkumu EUFOR/ALTHEA; konzultovat velitele sil EU před přijetím politických opatření, která by mohla ovlivnit bezpečnostní situaci a provádět koordinaci, pokud jde o poskytování koherentních informací místním orgánům a mezinárodním organizacím;

h)

koordinovat a provádět úsilí Unie v oblasti komunikace o otázkách EU zaměřené na veřejnost v Bosně a Hercegovině;

i)

podporovat proces integrace do EU prostřednictvím cílené veřejné diplomacie a informačních činností EU, jejichž cílem je zajistit větší pochopení a podporu ze strany veřejnosti Bosny a Hercegoviny, pokud jde o záležitosti spojené s EU, a to i pomocí zapojení místních subjektů občanské společnosti;

j)

přispívat k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Bosně a Hercegovině v souladu s politikou EU v oblasti lidských práv a obecnými zásadami EU pro lidská práva;

k)

jednat s příslušnými orgány Bosny a Hercegoviny o jejich plné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii;

l)

v souladu s procesem integrace do EU poskytovat poradenství, podporu a pomoc, pokud jde o politický dialog o nutných ústavních a legislativních změnách, a tento dialog sledovat;

m)

udržovat úzké kontakty a vést úzké konzultace s vysokým zástupcem v Bosně a Hercegovině a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi působícími v této zemi a v této souvislosti informovat Radu o diskusi o důvodech pro mezinárodní přítomnost v zemi, včetně úřadu vysokého zástupce;

n)

poskytovat podle potřeby poradenství vysokému představiteli, pokud jde o fyzické nebo právnické osoby, vůči nimž by mohla být s ohledem na situaci v Bosně a Hercegovině přijata omezující opatření;

o)

aniž jsou dotčeny příslušné linie vedení, napomáhat tomu, aby byly všechny nástroje Unie v místě působení používány soudržně za účelem dosažení cílů politiky Unie.

Článek 4

Provádění mandátu

1.   Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

2.   Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je pro zvláštního zástupce EU hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU strategické a politické vedení v rámci jeho mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3.   Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. března 2017 do 30. června 2018 činí 7 690 000 EUR.

2.   Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie. Fyzické a právnické osoby se mohou bez omezení účastnit zadávání veřejných zakázek zvláštním zástupcem EU. Na zboží zakoupené zvláštním zástupcem EU se navíc nevztahují žádná pravidla původu.

3.   Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1.   Zvláštnímu zástupci EU je přidělen vyhrazený personál, který je mu nápomocen při provádění jeho mandátu a který přispívá k soudržnosti, viditelnosti a účinnosti celkové činnosti Unie v Bosně a Hercegovině. V mezích svého mandátu a finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení svého týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU neprodleně informuje o složení týmu Radu a Komisi.

2.   Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí vysílající členský stát, vysílající orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3.   Veškerý vyslaný personál nadále administrativně podléhá vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro naplnění a řádné působení mise zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými stranami. Členské státy a ESVČ poskytují za tímto účelem veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy stanovené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1.   Členské státy, Komise a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2.   Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti jeho působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní a evakuační plán;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti jeho působnosti;

c)

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti jeho působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika stanoveného ESVČ pro danou oblast působnosti;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Podle potřeby podává zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Dále může zvláštní zástupce EU podávat zprávy i Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1.   Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, provázanosti a účinnosti opatření Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány soudržně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi Komise a případně i s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v regionu. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2.   Na místě jsou udržovány úzké styky s vedoucími delegací Unie v regionu a vedoucími misí členských států. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě, a zejména pracuje v úzké koordinaci s vysokým zástupcem v Bosně a Hercegovině.

3.   Na podporu operací Unie pro řešení krizí zajistí zvláštní zástupce EU společně s dalšími činiteli Unie působícími na místě lepší šíření a sdílení informací mezi těmito činiteli Unie s cílem dosáhnout vysokého stupně společného situačního povědomí a hodnocení.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU v Bosně a Hercegovině a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předloží Radě, vysokému představiteli a Komisi do 30. září 2017 zprávu o pokroku a do 31. března 2018 souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Radu

předseda

K. MIZZI


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/77 ze dne 19. ledna 2015 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině (Úř. věst. L 13, 20.1.2015, s. 7).

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/75


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/348

ze dne 27. února 2017

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu (*1)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 4. srpna 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/1338, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2015/2052 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu (1), kterým se jmenuje zvláštní zástupkyní Evropské unie v Kosovu paní Natalija APOSTOLOVA. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 28. února 2017.

(2)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období 16 měsíců.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Mandát paní Natalije APOSTOLOVÉ jako zvláštní zástupkyně EU se prodlužuje do 30. června 2018. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Cíle politiky

Mandát zvláštního zástupce EU vychází z cílů politiky Unie v Kosovu. Mezi ně patří vůdčí úloha při prosazování stabilního, životaschopného, mírového, demokratického a mnohonárodnostního Kosova; posilování stability v regionu a přispívání k regionální spolupráci a dobrým sousedským vztahům na západním Balkáně; podpora Kosova, které ctí zásady právního státu a ochranu menšin a kulturního i náboženského dědictví; podpora evropské perspektivy Kosova a přibližování se k Unii v souladu s perspektivou tohoto regionu a v souladu s Dohodou o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o stabilizaci a přidružení“) a rozhodnutím Rady (EU) 2015/1988 (3), jakož i s příslušnými závěry Rady.

Článek 3

Mandát

K dosažení cílů politiky se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)

poskytovat poradenství a podporu Unie v politickém procesu;

b)

podporovat celkovou politickou koordinaci Unie v Kosovu;

c)

posilovat přítomnost Unie na celém území Kosova a zajišťovat její soudržnost a účinnost;

d)

poskytovat vedoucímu Mise Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO) vedení v otázkách místní politické situace, včetně politických hledisek otázek týkajících se výkonných pravomocí;

e)

zajišťovat soulad a soudržnost činnosti Unie v Kosovu, mimo jiné místním řízením přechodu mise EULEX na nový mandát za účelem konečného převodu činností na zvláštního zástupce EU/úřad EU nebo případně místní orgány;

f)

podporovat evropskou perspektivu Kosova a přibližování se k Unii v souladu s perspektivou tohoto regionu a v souladu s dohodou o stabilizaci a přidružení a rozhodnutím (EU) 2015/1988, jakož i s příslušnými závěry Rady prostřednictvím cílené komunikace s veřejností a informačních činností Unie, jejichž účelem je zajistit větší pochopení a podporu kosovské veřejnosti pro záležitosti související s Unií, včetně působení mise EULEX;

g)

za využití všech prostředků a nástrojů, které má zvláštní zástupce EU k dispozici, a za podpory úřadu EU v Kosovu sledovat, podporovat a usnadňovat pokrok v oblasti politických, hospodářských a evropských priorit v souladu s příslušnými institucionálními pravomocemi a povinnostmi a podporovat provádění dohody o stabilizaci a přidružení, mimo jiné prostřednictvím evropského programu reforem;

h)

v souladu s politikou Unie v oblasti lidských práv a obecnými zásadami Unie pro lidská práva přispívat k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Kosovu, včetně práv a základních svobod žen a dětí a ochrany menšin;

i)

napomáhat uskutečňování dialogu Bělehrad-Priština pod záštitou Unie;

j)

podporovat podle potřeby mandát specializovaných soudních senátů a specializovaného státního zastupitelství, mimo jiné prostřednictvím komunikace a informačních činností.

Článek 4

Provádění mandátu

1.   Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

2.   Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je pro zvláštního zástupce EU hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU strategické a politické vedení v rámci jeho mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3.   Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. března 2017 do 30. června 2018 činí 3 615 000 EUR.

2.   Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie. Fyzickým a právnickým osobám je umožněno se bez omezení účastnit zadávání veřejných zakázek zvláštním zástupcem EU. Na zboží zakoupené zvláštním zástupcem EU se navíc nevztahují pravidla původu.

3.   Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1.   Zvláštnímu zástupci EU je přidělen vyhrazený personál, který je mu nápomocen při provádění jeho mandátu a který přispívá k soudržnosti, viditelnosti a účinnosti celkové činnosti Unie v Kosovu. V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU neprodleně informuje o složení týmu Radu a Komisi.

2.   Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí vysílající členský stát, vysílající orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3.   Veškerý vyslaný personál nadále administrativně podléhá, podle okolností, vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro naplnění a řádné působení mise zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými stranami. Členské státy a ESVČ poskytují za tímto účelem veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

1.   Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy stanovené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (4).

2.   Vysoký představitel je v souladu s bezpečnostními pravidly na ochranu utajovaných informací EU oprávněn poskytovat NATO/KFOR utajované informace a dokumenty EU vytvořené pro účely dané provádění mandátu až do stupně „CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL“.

3.   Vysoký představitel je v souladu s operativními potřebami zvláštního zástupce EU a v souladu s bezpečnostními pravidly na ochranu utajovaných informací EU oprávněn poskytovat Organizaci spojených národů (OSN) a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) utajované informace a dokumenty EU vytvořené pro účely provádění mandátu až do stupně „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“. Za tímto účelem budou vypracována místní ujednání.

4.   Vysoký představitel je oprávněn poskytovat třetím stranám přidruženým k tomuto rozhodnutí neutajované dokumenty EU o jednáních Rady týkajících se provádění mandátu, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady.

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1.   Členské státy, Komise a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2.   Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti jeho územní působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní plán a evakuační plán;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti jeho územní působnosti;

c)

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti jeho územní působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika stanoveného ESVČ pro danou oblast působnosti;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy vysokému představiteli. Zvláštní zástupce EU podává pravidelně zprávy Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupce EU může podávat zprávy Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1.   Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, soudržnosti a účinnosti opatření Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány soudržně, v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi Komise a případně i s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v regionu. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2.   Na místě jsou udržovány úzké styky s vedoucími delegací Unie v regionu a vedoucími misí členských států. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU poskytuje vedoucímu mise EULEX KOSOVO vedení v otázkách místní politické situace, včetně politických hledisek otázek týkajících se výkonných pravomocí. Zvláštní zástupce EU a civilní velitel operace se podle potřeby navzájem konzultují.

3.   Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s příslušnými místními subjekty a dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.

4.   Zvláštní zástupce EU společně s dalšími činiteli Unie působícími na místě zajistí šíření a sdílení informací mezi činiteli Unie na místě s cílem dosáhnout vysokého stupně společného situačního povědomí a hodnocení.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU v Kosovu a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předloží Radě, vysokému představiteli a Komisi do 30. září 2017 zprávu o pokroku a do 31. března 2018 souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Radu

předseda

K. MIZZI


(*1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(1)  Úř. věst. L 212, 5.8.2016, s. 109.

(2)  Úř. věst. L 71, 16.3.2016, s. 3.

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1988 ze dne 22. října 2015 o podpisu Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé jménem Unie (Úř. věst. L 290, 6.11.2015, s. 4).

(4)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/80


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/349

ze dne 27. února 2017,

kterým se mění rozhodnutí 2012/389/SZBP o misi Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 28, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 16. července 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/389/SZBP (1) o misi Evropské unie zaměřené na budování regionální námořní kapacity v oblasti Afrického rohu (EUCAP NESTOR).

(2)

Dne 12. prosince 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/2240 (2), kterým se mění rozhodnutí 2012/389/SZBP. Název mise byl změněn na EUCAP Somálsko a její mandát byl prodloužen do 31. prosince 2018.

(3)

Rozhodnutí 2012/389/SZBP by mělo být změněno, aby stanovilo finanční referenční částku na období od 1. března 2017 do 28. února 2018,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V čl. 13 odst. 1 rozhodnutí 2012/389/SZBP se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUCAP Somálsko v období od 1. března 2017 do 28. února 2018 činí 22 950 000 EUR.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Radu

předseda

K. MIZZI


(1)  Úř. věst. L 187, 17.7.2012, s. 40.

(2)  Úř. věst. L 337, 13.12.2016, s. 18.


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/81


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/350

ze dne 27. února 2017,

kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vůči Bělorusku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 15. října 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/642/SZBP (1).

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2012/642/SZBP by měla být platnost omezujících opatření vůči Bělorusku prodloužena do dne 28. února 2018.

(3)

Rada se navíc dohodla, že vývoz biatlonového vybavení do Běloruska mohou členské státy povolit podle platných pravidel pro udělování licencí.

(4)

Rozhodnutí 2012/642/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto rozhodnutím, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost okamžitě,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2012/642/SZBP se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Článek 1 se nevztahuje na biatlonové vybavení, které je v souladu se specifikacemi uvedenými v pravidlech soutěží a závodů Mezinárodní biatlonové unie (IBU).“

2)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   Toto rozhodnutí se použije do dne 28. února 2018.

2.   Toto rozhodnutí je průběžně přezkoumáváno a bude patřičně prodlouženo nebo změněno, pokud Rada usoudí, že jeho cílů nebylo dosaženo.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. února 2017.

Za Radu

předseda

K. MIZZI


(1)  Rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku (Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1).


28.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 50/82


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/351

ze dne 24. února 2017,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2017) 1261)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech. V příloze zmíněného prováděcího rozhodnutí je uvedeno vymezení a výčet některých oblastí těchto členských států v částech I, II, III a IV, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace. Uvedený výčet zahrnuje mimo jiné některé oblasti Lotyšska a Litvy.

(2)

V únoru 2017 se objevila dvě ohniska afrického moru prasat u prasat domácích v Salaspils novads v Lotyšsku a Biržai rajono savivaldybė v Litvě v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Výskyt těchto ohnisek představuje zvýšení úrovně rizika, které je třeba zohlednit. V důsledku toho by příslušné oblasti Lotyšska a Litvy uvedené v částech I a II měly nyní být uvedeny v části III uvedené přílohy.

(3)

V lednu 2017 se objevilo několik případů výskytu afrického moru u prasat divokých v Talsu novads a Tukuma novads v Lotyšsku ve dvou oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, avšak v těsné blízkosti oblastí uvedených v části I uvedeného prováděcího rozhodnutí. Výskyt těchto případů představuje zvýšení úrovně rizika, kterou je třeba zohlednit. Příslušné oblasti Lotyšska by proto měly být nyní namísto v části I uvedené přílohy uvedeny v části II a nové oblasti by měly být uvedeny v části I přílohy.

(4)

Při posuzování veterinárního rizika vyplývajícího z dané situace v případě afrického moru prasat v Lotyšsku a Litvě by měl být zohledněn vývoj současné epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu u dotčených populací domácích a volně žijících prasat v Unii. Aby bylo možné provádět cílená veterinární opatření pro tlumení stanovená v prováděcím rozhodnutí 2014/709/EU a předejít dalšímu šíření afrického moru prasat a zároveň i zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a aby se zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je třeba změnit seznam Unie obsahující oblasti podléhající veterinárním opatřením stanovený v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí tak, aby odrážel změny současné epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu v Lotyšsku a Litvě.

(5)

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 24. února 2017.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

the maakond of Hiiumaa.

2.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

in the novads of Bauskas, the pagasti of Īslīces, Gailīšu, Brunavas and Ceraukstes,

in the novads of Dobeles, the pagasti of Bikstu, Zebrenes, Annenieku, Naudītes, Penkules, Auru and Krimūnu, Dobeles, Berzes, the part of the pagasts of Jaunbērzes located to the West of road P98, and the pilsēta of Dobele,

in the novads of Jelgavas, the pagasti of Glūdas, Svētes, Platones, Vircavas, Jaunsvirlaukas, Zaļenieku, Vilces, Lielplatones, Elejas and Sesavas,

in the novads of Kandavas, the pagasti of Vānes and Matkules,

in the novads of Kuldīgas, the pagasti of Rendas and Kabiles,

in the novads of Saldus, the pagasti of Jaunlutriņu, Lutriņu and Šķēdes,

in the novads of Talsu, the pagasts of Ģibuļu,

in the novads of Ventspils, the pagasti of Vārves, Užavas, Jūrkalnes, Piltenes, Zīru, Ugāles, Usmas and Zlēku, the pilsēta of Piltene,

the novads of Brocēnu,

the novads of Rundāles,

the novads of Tērvetes,

the part of the novads of Stopiņu located to the West of roads V36, P4 and P5, streets Acones, Dauguļupes and river Dauguļupīte,

the pilsēta of Bauska,

the pilsēta of Talsi,

the republikas pilsēta of Jelgava,

the republikas pilsēta of Ventspils.

3.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

in the rajono savivaldybė of Jurbarkas, the seniūnijos of Raudonės, Veliuonos, Seredžiaus and Juodaičių,

in the rajono savivaldybė of Pakruojis, the seniūnijos of Klovainių, Rozalimo and Pakruojo,

in the rajono savivaldybė of Panevežys, the part of the Krekenavos seniūnija located to the west of the river Nevėžis,

in the rajono savivaldybė of Pasvalys, the seniūnijos of Joniškelio apylinkių, Joniškelio miesto, Namišių, Pasvalio apylinkių, Pasvalio miesto, Pumpėnų, Pušaloto, Saločių and Vaškų,

in the rajono savivaldybė of Raseiniai, the seniūnijos of Ariogalos, Ariogalos miestas, Betygalos, Pagojukų and Šiluvos,

in the rajono savivaldybė of Šakiai, the seniūnijos of Plokščių, Kriūkų, Lekėčių, Lukšių, Griškabūdžio, Barzdų, Žvirgždaičių, Sintautų, Kudirkos Naumiesčio, Slavikų, Šakių,

the rajono savivaldybė of Radviliškis,

the rajono savivaldybė of Vilkaviškis,

the savivaldybė of Kalvarija,

the savivaldybė of Kazlų Rūda,

the savivaldybė of Marijampolė.

4.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

 

In the województwo warmińsko-mazurskie:

the gminy of Kalinowo and Prostki in the powiat ełcki,

the gmina of Biała Piska in powiat piski.

 

In the województwo podlaskie:

the gminy Juchnowiec Kościelny, Suraż, Turośń Kościelna, Łapy and Poświętne in the powiat białostocki,

the gminy of Brańsk with the city of Brańsk, Boćki, Rudka, Wyszki, the part of the gmina of Bielsk Podlaski located to the West of the line created by road number 19 (going northwards from the city of Bielsk Podlaski) and prolonged by the eastern border of the city of Bielsk Podlaski and road number 66 (going southwards from the city of Bielsk Podlaski), the city of Bielsk Podlaski, the part of the gmina of Orla located to the West of road number 66, in the powiat bielski,

the gminy of Drohiczyn, Dziadkowice, Grodzisk and Perlejewo in the powiat siemiatycki,

the gminy of Grabowo and Stawiski in the powiat kolneński,

the gminy of Kołaki Kościelne, Szumowo, Zambrów with the city Zambrów in powiat zambrowski,

the gminy of Rutka-Tartak, Szypliszki, Suwałki, Raczki in the powiat suwalski,

the gminy Sokoły, Kulesze Kościelne, Nowe Piekuty, Szepietowo, Klukowo, Ciechanowiec, Wysokie Mazowieckie with the city of Wysokie Mazowieckie, Czyżew in powiat wysokomazowiecki,

the powiat augustowski,

the powiat łomżyński,

the powiat M. Białystok,

the powiat M. Łomża,

the powiat M. Suwałki,

the powiat sejneński.

 

In the województwo mazowieckie:

the gminy of Ceranów, Jabłonna Lacka, Sterdyń and Repki in the powiat sokołowski,

the gminy of Korczew, Przesmyki, Paprotnia, Suchożebry, Mordy, Siedlce and Zbuczyn in the powiat siedlecki,

the powiat M. Siedlce,

the gminy of Rzekuń, Troszyn, Czerwin and Goworowo in the powiat ostrołęcki,

the gminy of Olszanka, Łosice and Platerów in the powiat łosicki,

the powiat ostrowski.

 

In the województwo lubelskie:

the gmina of Hanna in the powiat włodawski,

the gminy of Kąkolewnica Wschodnia and Komarówka Podlaska in the powiat radzyński,

the gminy of Międzyrzec Podlaski with the city of Międzyrzec Podlaski, Drelów, Rossosz, Sławatycze, Wisznica, Sosnówka, Łomazy and Tuczna in the powiat bialski.

ČÁST II

1.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

the linn of Elva,

the linn of Võhma,

the linn of Kuressaare,

the linn of Rakvere,

the linn of Tartu,

the linn of Viljandi,

the maakond of Harjumaa (excluding the part of the vald of Kuusalu located to the South of road 1 (E20), the vald of Aegviidu and the vald of Anija),

the maakond of Ida-Virumaa,

the maakond of Läänemaa,

the maakond of Pärnumaa,

the maakond of Põlvamaa,

the maakond of Võrumaa,

the maakond of Valgamaa,

the maakond of Raplamaa,

the vald of Suure-Jaani,

the part of the vald of Tamsalu located to the North-East of the Tallinn-Tartu railway,

the vald of Tartu,

the vald of Abja,

the vald of Alatskivi,

the vald of Haaslava,

the vald of Haljala,

the vald of Tarvastu,

the vald of Nõo,

the vald of Ülenurme,

the vald of Tähtvere,

the vald of Rõngu,

the vald of Rannu,

the vald of Konguta,

the vald of Puhja,

the vald of Halliste,

the vald of Kambja,

the vald of Karksi,

the vald of Kihelkonna,

the vald of Kõpu,

the vald of Lääne-Saare,

the vald of Laekvere,

the vald of Leisi,

the vald of Luunja,

the vald of Mäksa,

the vald of Meeksi,

the vald of Muhu,

the vald of Mustjala,

the vald of Orissaare,

the vald of Peipsiääre,

the vald of Piirissaare,

the vald of Pöide,

the vald of Rägavere,

the vald of Rakvere,

the vald of Ruhnu,

the vald of Salme,

the vald of Sõmeru,

the vald of Torgu,

the vald of Vara,

the vald of Vihula,

the vald of Viljandi,

the vald of Vinni,

the vald of Viru-Nigula,

the vald of Võnnu.

2.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

in the novads of Apes, the pagasti of Trapenes, Gaujienas and Apes and the pilsēta of Ape,

in the novads of Balvu, the pagsti of Vīksnas, Bērzkalnes, Vectilžas, Lazdulejas, Briežuciema, Tilžas, Bērzpils and Krišjāņu,

in the novads of Bauskas, the pagasti of Mežotnes, Codes, Dāviņu and Vecsaules,

in the novads of Daugavpils the pagasti of Vaboles, Līksnas, Sventes, Medumu, Demenas, Kalkūnes, Laucesas, Tabores, Maļinovas, Ambeļu, Biķernieku, Naujenes, Vecsalienas, Salienas and Skrudalienas,

in the novads of Dobeles, the part of the pagasts of Jaunbērzes located to the East of road P98,

in the novads of Gulbenes the pagasts of Līgo,

in the novads of Ikšķiles, the part of pagasts of Tīnūžu located to the South- East of road P10, the pilsēta of Ikšķile,in the novads of Jelgavas the pagasti of Kalnciema, Līvbērzes and Valgundes,

in the novads of Kandavas, the pagasti of Cēres, Kandavas, Zemītes and Zantes, the pilsēta of Kandava,

in the novads of Krimuldas, the part of pagasts of Krimuldas located to the North – East of roads V89 and V81 and the part of pagasts of Lēdurgas located to the North – East of roads V81 and V128,

in the novads of Limbažu, the pagasti of Skultes, Limbažu, Umurgas, Katvaru, Pāles, Viļķenes and the pilsēta of Limbaži,

in the novads of Preiļu the pagasts of Saunas,

in the novads of Raunas, the pagasts of Raunas,

in the novads of Riebiņu, the pagasti of Sīļukalna, Stabulnieku, Galēnu and Silajāņu,

in the novads of Rugāju the pagsts of Lazdukalna,

in the novads of Siguldas, the pagasts of Mores and the part of the pagasts of Allažu located to the South of the road P3,

in the novads of Smiltenes, the pagasti of Brantu, Blomes, Smiltenes, Bilskas and Grundzāles, the pilsēta of Smiltene,

in the novads of Talsu, the pagasti of Ķūļciema, Balgales, Vandzenes, Laucienes, Virbu, Strazdes, Lubes, Īves, Valdgales, Laidzes, Ārlavas, Lībagu and Abavas, the pilsētas of Sabile, Stende and Valdemārpils,

in the novads of Ventspils, the pagasti of Ances, Tārgales, Popes and Puzes,

the novads of Ādažu,

the novads of Aglonas,

the novads of Aizkraukles,

the novads of Aknīstes,

the novads of Alojas,

the novads of Alūksnes,

the novads of Amatas,

the novads of Babītes,

the novads of Baldones,

the novads of Baltinavas,

the novads of Beverīnas,

the novads of Burtnieku,

the novads of Carnikavas,

the novads of Cēsu,

the novads of Cesvaines,

the novads of Ciblas,

the novads of Dagdas,

the novads of Dundagas,

the novads of Engures,

the novads of Ērgļu,

the novads of Iecavas,

the novads of Ilūkstes,

the novads of Jaunjelgavas,

the novads of Jaunpils,

the novads of Jēkabpils,

the novads of Kārsavas,

the novads of Ķeguma,

the novads of Ķekavas,

the novads of Kocēnu,

the novads of Kokneses,

the novads of Krāslavas,

the novads of Krustpils,

the novads of Lielvārdes,

the novads of Līgatnes,

the novads of Līvānu,

the novads of Lubānas,

the novads of Ludzas,

the novads of Madonas,

the novads of Mālpils,

the novads of Mārupes,

the novads of Mazsalacas,

the novads of Mērsraga,

the novads of Naukšēnu,

the novads of Neretas,

the novads of Ogres,

the novads of Olaines,

the novads of Ozolnieki,

the novads of Pārgaujas,

the novads of Pļaviņu,

the novads of Priekuļu,

the novads of Rēzeknes,

the novads of Rojas,

the novads of Rūjienas,

the novads of Salacgrīvas,

the novads of Salas,

the novads of Saulkrastu,

the novads of Skrīveru,

the novads of Strenču,

the novads of Tukuma,

the novads of Valkas,

the novads of Varakļānu,

the novads of Vecpiebalgas,

the novads of Vecumnieku,

the novads of Viesītes,

the novads of Viļakas,

the novads of Viļānu,

the novads of Zilupes,

the part of the novads of Garkalnes located to the North – West of road A2, the part of the novads of Ropažu located to the East of road P10,

the republikas pilsēta of Daugavpils,

the republikas pilsēta of Jēkabpils,

the republikas pilsēta of Jūrmala,

the republikas pilsēta of Rēzekne,

the republikas pilsēta of Valmiera.

3.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

in the rajono savivaldybė of Alytus the seniūnijos of Pivašiūnų, Punios, Daugų, Alovės, Nemunaičio, Raitininkų, Miroslavo, Krokialaukio, Simno, Alytaus,

in the rajono savivaldybė of Anykščiai, the seniūnijos of Kavarsko, Kurklių and the part of Anykščių, located south west to the road No.121 and No. 119,

in the rajono savivaldybė of Biržai the seniūnijos of Biržų miesto, Nemunėlio Radviliškio, Pabiržės, Pačeriaukštės and Parovėjos,

in the rajono savivaldybė of Jonava, the seniūnijos of Šilų, Bukonių and, in the Žeimių seniūnija, the villages of Biliuškiai, Drobiškiai, Normainiai II, Normainėliai, Juškonys, Pauliukai, Mitėniškiai, Zofijauka, Naujokai,

in the rajono savivaldybė of Kaunas, the seniūnijos of Akademijos, Alšėnų, Babtų, Batniavos, Čekiškės, Domeikavos, Ežerėlio, Garliavos, Garliavos apylinkių, Kačerginės, Kulautuvos, Linksmakalnio, Raudondvario, Ringaudų, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Užliedžių, Vilkijos, Vilkijos apylinkių and Zapyškio,

in the rajono savivaldybė of Kėdainiai, the seniūnijos of Josvainių and Pernaravos,

in the rajono savivaldybė of Kupiškis, the seniūnijos of Noriūnų, Skapiškio, Subačiaus and Šimonių,

in the rajono savivaldybė of Panevėžys the seniūnijos of Naujamiesčio, Paįstrio, Panevėžio, Ramygalos, Smilgių, Upytės, Vadoklių, Velžio and the part of Krekenavos seniūnija located to the east of the river Nevėžis,

in the rajono savivaldybė of Prienai the seniūnijos of Veiverių, Šilavoto, Naujosios Ūtos, Balbieriškio, Ašmintos, Išlaužo, Pakuonių,

in the rajono savivaldybė of Šalčininkai, the seniūnijos of Jašiūnų, Turgelių, Akmenynės, Šalčininkų, Gerviškių, Butrimonių, Eišiškių, Poškonių, Dieveniškių,

in the rajono savivaldybė of Utena the seniūnijos of Sudeikių, Utenos, Utenos miesto, Kuktiškių, Daugailių, Tauragnų, Saldutiškio,

in the rajono savivaldybė of Varėna, the seniūnijos of Kaniavos, Marcinkonių, Merkinės,

in the rajono savivaldybė of Vilnius the parts of the seniūnija of Sudervė and Dūkštai located to the North-East from the road No. 171, the seniūnijos of Maišiagala, Zujūnų, Avižienių, Riešės, Paberžės, Nemenčinės, Nemenčinės miesto, Sužionių, Buivydžių, Bezdonių, Lavoriškių, Mickūnų, Šatrininkų, Kalvelių, Nemėžių, Rudaminos, Rūkainių, Medininkų, Marijampolio, Pagirių and Juodšilių,

the miesto savivaldybė of Alytus,

the miesto savivaldybė of Kaunas,

the miesto savivaldybė of Panevėžys,

the miesto savivaldybė of Prienai,

the miesto savivaldybė of Vilnius,

the rajono savivaldybė of Ignalina,

the rajono savivaldybė of Lazdijai,

the rajono savivaldybė of Molėtai,

the rajono savivaldybė of Rokiškis,

the rajono savivaldybė of Širvintos,

the rajono savivaldybė of Švenčionys,

the rajono savivaldybė of Ukmergė,

the rajono savivaldybė of Zarasai,

the savivaldybė of Birštonas,

the savivaldybė of Druskininkai,

the savivaldybė of Visaginas.

4.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

 

In the województwo podlaskie:

the gmina of Dubicze Cerkiewne, the parts of the gminy of Kleszczele and Czeremcha located to the East of road number 66, in the powiat hajnowski,

the gmina of Rutki in the powiat zambrowski,

the gmina Kobylin-Borzymy in the powiat wysokomazowiecki,

the gminy of Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Michałowo, Supraśl, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady and Choroszcz in the powiat białostocki,

the part of the gmina of Bielsk Podlaski located to the East of the line created by road number 19 (going northwards from the city of Bielsk Podlaski) and prolonged by the eastern border of the city of Bielsk Podlaski and road number 66 (going southwards from the city of Bielsk Podlaski), the part of the gmina of Orla located to the East of road number 66, in the powiat bielski,

the powiat sokólski.

 

In the województwo lubelskie:

the gminy of Piszczac and Kodeń in the powiat bialski.

ČÁST III

1.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

the maakond of Jõgevamaa,

the maakond of Järvamaa,

the part of the vald of Kuusalu located to the South of road 1 (E20),

the part of the vald of Tamsalu located to the South-West of the Tallinn-Tartu railway,

the vald of Aegviidu,

the vald of Anija,

the vald of Kadrina,

the vald of Kolga-Jaani,

the vald of Kõo,

the vald of Laeva,

the vald of Laimjala,

the vald of Pihtla,

the vald of Rakke,

the vald of Tapa,

the vald of Väike-Maarja,

the vald of Valjala.

2.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

in the novads of Apes, the pagasts of Virešu,

in the novads of Balvu, the pagasti of Kubuļu, Balvu and the pilsēta of Balvi,

in the novads of Daugavpils the pagasti of Nīcgales, Kalupes, Dubnas and Višķu,

in the novads of Gulbenes, the pagasti of Beļavas, Galgauskas, Jaungulbenes, Daukstu, Stradu, Litenes, Stāmerienas, Tirzas, Druvienas, Rankas, Lizuma and Lejasciema and the pilsēta of Gulbene,

in the novads of Ikšķiles, the part of the pagasts of Tīnūžu located to the North – West of road P10, in the novads of Krimuldas the part of pagasts of Krimuldas located to the South-West of roads V89 and V81 and the part of pagasts of Lēdurgas located to the South-West of roads V81 and V128,

in the novads of Limbažu the pagasts of Vidrižu,

in the novads of Preiļu the pagasti of Preiļu, Aizkalnes and Pelēču, the pilsēta of Preiļi,

in the novads of Raunas, the pagasts of Drustu,

in the novads of Riebiņu the pagasti of Riebiņu and Rušonas,

in the novads of Rugāju the pagasts of Rugāju,

in the novads of Siguldas the pagasts of Siguldas and the part of pagasts of Allažu located to the North of road P3 and the pilsēta of Sigulda,

in the novads of Smiltenes, the pagasti of Launkalnes, Variņu and Palsmanes,

the novads of Inčukalna,

the novads of Jaunpiebalgas,

the novads of Salaspils,the novads of Sējas,

the novads of Vārkavas,

the part of the novads of Garkalnes located to the South – East of road A2,the part of the novads of Ropažu located to the West of road P10, the part of the novads of Stopiņu located to the East of roads V36, P4 and P5, streets Acones, Dauguļupes and river Dauguļupīte.

3.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

in the rajono savivaldybė of Anykščiai, the seniūnijos of Debeikių, Skiemonių, Viešintų, Andrioniškio, Svėdasų, Troškūnų, Traupio and the part of the seniūnija of Anykščių located north east to the road No. 121 and No. 119,

in the rajono savivaldybė of Alytus, the seniūnija of Butrimonių,

in the rajono savivaldybė of Biržai, the seniūnijos of Vabalninko, Papilio and Širvenos,

in the rajono savivaldybė of Jonava the seniūnijos of Upninkų, Ruklos, Dumsių, Užusalių, Kulvos and, in the seniūnija of Žeimiai, the villages Akliai, Akmeniai, Barsukinė, Blauzdžiai, Gireliai, Jagėlava, Juljanava, Kuigaliai, Liepkalniai, Martyniškiai, Milašiškiai, Mimaliai, Naujasodis, Normainiai I, Paduobiai, Palankesiai, Pamelnytėlė, Pėdžiai, Skrynės, Svalkeniai, Terespolis, Varpėnai, Žeimių gst., Žieveliškiai and Žeimių miestelis,

the rajono savivaldybė of Kaišiadorys,

in the rajono savivaldybė of Kaunas, the seniūnijos of Vandžiogalos, Lapių, Karmėlavos and Neveronių,

in the rajono savivaldybė of Kėdainiai, the seniūnija of Pelėdnagių, Krakių, Dotnuvos, Gudžiūnų, Surviliškio, Vilainių, Truskavos, Šėtos, Kėdainių miesto,

in the rajono savivaldybė of Kupiškis, the seniūnijos of Alizavos and Kupiškio,

in the rajono savivaldybė of Pasvalys, the seniūnijos of Daujėnų and Krinčino,

in the rajono savivaldybė of Prienai, the seniūnijos of Jiezno and Stakliškių,

in the rajono savivaldybė of Panevėžys, the seniūnijos of Miežiškių,Raguvos and Karsakiškio,

in the rajono savivaldybė of Šalčininkai, the seniūnijos of Baltosios Vokės, Pabarės, Dainavos and Kalesninkų,

in the rajono savivaldybė of Varėna, the seniūnijos of Valkininkų, Jakėnų, Matuizų, Varėnos and Vydenių,

in the rajono savivaldybė of Vilnius the parts of the seniūnija of Sudervė and Dūkštai located to the South-West from the road No. 171,

in the rajono savivaldybė of Utena, the seniūnijos of Užpalių, Vyžuonų and Leliūnų,

the savivaldybė of Elektrėnai,

the miesto savivaldybė of Jonava,

the miesto savivaldybė of Kaišiadorys,

the rajono savivaldybė of Trakai.

4.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

 

In the województwo podlaskie:

the powiat grajewski,

the powiat moniecki,

the gminy of Czyże, Białowieża, Hajnówka with the city of Hajnówka, Narew, Narewka and the parts of the gminy of Czeremcha and Kleszczele located to the West of road number 66 in the powiat hajnowski,

the gminy of Mielnik, Milejczyce, Nurzec-Stacja, Siemiatycze with the city of Siemiatycze in the powiat siemiatycki.

 

In the województwo mazowieckie:

the gminy of Sarnaki, Stara Kornica and Huszlew in powiat łosicki.

 

In the województwo lubelskie:

the gminy of Konstantynów, Janów Podlaski, Leśna Podlaska, Rokitno, Biała Podlaska, Zalesie and Terespol with the city of Terespol in the powiat bialski,

the powiat M. Biała Podlaska.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

all areas of Sardinia.“