ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 29

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
3. února 2017


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/180 ze dne 24. října 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upravující standardy pro posuzování srovnávacích portfolií a postupy ke sdílení těchto posouzení ( 1 )

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/181 ze dne 27. ledna 2017 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

10

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/182 ze dne 27. ledna 2017 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

13

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/183 ze dne 27. ledna 2017 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

16

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/184 ze dne 1. února 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem

19

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/185 ze dne 2. února 2017, kterým se stanoví přechodná opatření k provádění některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 ( 1 )

21

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/186 ze dne 2. února 2017, kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro vstup zásilek z některých třetích zemí do Unie v důsledku mikrobiologické kontaminace a kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009 ( 1 )

24

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/187 ze dne 2. února 2017 o povolení přípravku Bacillus subtilis (DSM 28343) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení Lactosan GmbH & Co. KG) ( 1 )

35

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/188 ze dne 2. února 2017 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

38

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2017/189 ze dne 16. ledna 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu, Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj, Podvýboru pro cla a Podvýboru pro zeměpisná označení zřízených Dohodou o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, pokud jde o schválení jednacích řádů těchto podvýborů

40

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2017/190 ze dne 1. února 2017, kterým se Francii povoluje odchýlit se podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 od některých společných pravidel bezpečnosti letectví týkajících se zástavby letadlových celků (oznámeno pod číslem C(2017) 458)

61

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/191 ze dne 1. února 2017, kterým se mění rozhodnutí 2010/166/EU s cílem zavést nové technologie a kmitočtová pásma pro mobilní komunikační služby na palubách plavidel (služby MCV) v Evropské unii (oznámeno pod číslem C(2017) 450)  ( 1 )

63

 

 

Opravy

 

*

Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2240 ze dne 12. prosince 2016, kterým se mění rozhodnutí 2012/389/SZBP o misi Evropské unie zaměřené na budování regionální námořní kapacity v oblasti Afrického rohu (EUCAP NESTOR) ( Úř. věst. L 337, 13.12.2016 )

69

 

*

Oprava prováděcího rozhodnutí Komise 2013/752/EU ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu a zrušuje rozhodnutí 2005/928/ES ( Úř. věst. L 334, 13.12.2013 )

69

 

*

Oprava směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu ( Úř. věst. L 193, 19.7.2016 )

70

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/180

ze dne 24. října 2016,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upravující standardy pro posuzování srovnávacích portfolií a postupy ke sdílení těchto posouzení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (1), a zejména na čl. 78 odst. 7 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je nezbytné stanovit standardy, podle nichž budou příslušné orgány posuzovat interní přístupy, jež přijaly instituce pro účely výpočtu kapitálových požadavků, a podrobně upravit postupy, s jejichž pomocí budou tato posouzení vzájemně sdílet příslušné orgány zmocněné sledovat rozsah objemů rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků, jež instituce vypočtou na základě svolení používat k výpočtu těchto objemů či kapitálových požadavků interní postupy.

(2)

Díky posouzení kvality pokročilých přístupů institucí lze interní přístupy porovnávat na úrovni Unie, s tím, že Evropský orgán pro bankovnictví („orgán EBA“) je příslušným orgánům nápomocen při posuzování potenciálního podhodnocení kapitálových požadavků. Právní úprava postupů, s jejichž pomocí jsou tato posouzení sdílena, by měla vhodně stanovit okamžik, v němž jsou posouzení postupována relevantním příslušným orgánům a orgánu EBA.

(3)

Příslušné orgány odpovědné za dohled nad institucemi patřícími ke skupině, která podléhá dohledu na konsolidovaném základě, mají oprávněný zájem na kvalitě interních přístupů, jež tyto instituce uplatňují, zejména proto, že se tyto orgány na základě článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) podílejí na společném rozhodování o schválení interních přístupů. Právní úprava postupů, s jejichž pomocí jsou sdílena posouzení provedená podle čl. 78 odst. 3 směrnice 2013/36/EU, by měla rovněž blíže vymezovat způsob, jakým se obecná povinnost spolupracovat a sdílet informace v kolegiu uplatní ve zvláštním kontextu srovnávání.

(4)

K zajištění toho, aby posouzení podle čl. 78 odst. 3 směrnice 2013/36/EU byla sdílena způsobem efektivním a proveditelným, by měly příslušné orgány oznámit svůj odhad či stanovisko ohledně míry, v níž v důsledku interních přístupů institucí dochází k potenciálnímu podhodnocení kapitálových požadavků, a sdělit důvody, které je při posouzení vedly k daným závěrům. Dále platí, že přijatá i plánovaná nápravná opatření příslušných orgánů podle čl. 78 odst. 4 uvedené směrnice jsou relevantní i pro všechny ostatní příslušné orgány, jež odpovídají za dohled nad institucemi patřícími do skupiny, která podléhá dohledu na konsolidovaném základě, neboť tyto orgány mají oprávněný zájem na trvalém zajišťování kvality interního přístupu, jejž tyto instituce uplatňují. Mimoto by měl být o takovýchto přijatých či plánovaných opatřeních informován v souladu s čl. 107 odst. 1 uvedené směrnice orgán EBA, neboť jsou tato opatření nezbytná k výkonu jeho funkcí.

(5)

Hlavním pilířem srovnávání je zpráva orgánu EBA, jež má příslušným orgánům pomoci posoudit kvalitu interních přístupů, neboť uvádí výsledky vzájemného srovnání relevantních institucí na úrovni Unie. Informace v této zprávě by tudíž měly sloužit jako základ, z něhož budou příslušné orgány vycházet při rozhodování, které podniky a portfolia by měly být posuzovány se „zvláštní pozorností“, kterou vyžaduje čl. 78 odst. 3 první pododstavec směrnice 2013/36/EU.

(6)

Výsledky posouzení kvality interních přístupů závisejí na kvalitě dat, jež relevantní instituce vykazují podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/2070 (3), s tím, že tato data musí být rovněž konzistentní a srovnatelná. Příslušné orgány by měly být proto povinny potvrdit, že instituce uplatňují uvedené prováděcí nařízení správně, zejména pokud jde o využití možnosti nepodávat zprávy za určitá individuální portfolia.

(7)

Pokud příslušné orgány provádějí výpočet referenčních hodnot („měřítek“) podle standardizovaného přístupu, měla by být v kapitálových požadavcích k úvěrovému riziku, jež z uplatnění standardizovaného přístupu plynou, provedena z důvodu obezřetnosti úprava. Tato úprava by měla být stanovena na úrovni, která se použije k výpočtu přechodné úrovně Basel I na základě článku 500 nařízení (EU) č. 575/2013.

(8)

V současné době se má za to, že počítat referenční hodnoty na základě standardizovaného přístupu není vhodné v případě tržního rizika, neboť tyto hodnoty mohou vést ke zkreslení. V důsledku významných metodických rozdílů při výpočtu kapitálových požadavků podle standardizovaného přístupu a přístupů interních, které jsou dány zejména ostrými rozdíly při agregaci a diverzifikaci jednotlivých pozic, by ze srovnání mezi oběma metrikami pro potřeby tržního rizika v případě malých portfolií nebylo možno vyvodit smysluplný závěr o potenciálním podhodnocení kapitálových požadavků. Jsou-li výpočty podle standardizovaného přístupu při posuzování modelů úvěrového rizika uvažovány, měly by sloužit pouze jako referenční hodnoty sloužící posouzení, a nikoli jako dolní limity.

(9)

Při posuzování, jaká je celková kvalita interních přístupů institucí a nakolik variabilní jsou konkrétní přístupy, by se příslušné orgány neměly zaměřovat výhradně na výsledky, nýbrž by se měly snažit určit hlavní faktory, jež tuto variabilitu způsobují, a vyvodit u jednotlivých přístupů k modelování závěry. Příslušné orgány by tudíž měly být povinny zohledňovat výsledky alternativních výpočtů hodnoty v riziku (VaR) a stresové hodnoty v riziku (sVaR), jež vycházejí z časové řady zisků a ztrát.

(10)

Vzhledem k tomu, že příslušné orgány – nad rámec informací vykazovaných institucemi v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2016/2070 – hrají zásadní úlohu při prošetřování a potvrzování kvality interních přístupů, měly by pravomocí, které jsou jim svěřeny nařízením (EU) č. 575/2013 pro účely schvalování a přezkumu interních přístupů, využívat proaktivním způsobem, v jehož rámci budou vyhledávat další informace, které jim budou při průběžném posuzování kvality interních přístupů užitečné.

(11)

Pro účely posouzení tržního rizika je podle čl. 366 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 již zavedena povinnost provádět denně zpětné testování hypotetických i skutečných změn v hodnotě portfolia, jež vychází z hodnoty celého portfolia na konci dne. Počet překročení, jejž je nutno oznamovat příslušným orgánům, je pravidelně používán při posuzování výkonnosti modelu a určování faktorů navýšení regulatorních multiplikátorů VaR a sVaR. U portfolií, kterých se týkají interní přístupy k tržnímu riziku, by tudíž nemělo být uplatňováno ani posuzováno žádné doplňující zpětné testování.

(12)

Skutečnost, že u určitého individuálního portfolia dosahuje výsledek srovnávání extrémní hodnoty nebo že by měl být tento výsledek podle zprávy orgánu EBA přezkoumán příslušnými orgány, by neměla nutně implikovat, že daná instituce používá nesprávný nebo závadný model. Posouzení příslušných orgánů by mělo být v této souvislosti prostředkem k získání hlubších poznatků o modelech a předpokladech modelování, jež instituce používají. Dále platí, že jakožto zástupný indikátor významného a systematického podhodnocování kapitálových požadavků by měly příslušné orgány používat analýzu potenciálních rozdílů mezi kapitálovými požadavky k úvěrovému riziku, jež na straně jedné instituce vykáží podle prováděcího nařízení (EU) 2016/2070, a na straně druhé plynou z používání historicky pozorovaných rizikových parametrů („outturns“), avšak tato analýza by nikdy neměla nahrazovat řádnou validaci interního přístupu.

(13)

Při práci s výsledky srovnávání by příslušné orgány měly zvážit skutečnost, že data mohou být limitována, a měly by tuto skutečnost dle vlastního uvážení při posouzení reflektovat. Orgán EBA by měl na základě shromážděných informací provádět výpočty doplňujících metrik založených na výsledcích historických parametrů, s tím, že tyto metriky budou dalším příspěvkem do analýzy. Podobně platí, že jelikož jsou kapitálové požadavky zjištěné pomocí modelů k měření tržního rizika závislé na daném portfoliu a závěry vyvozené na neagregovaných úrovních nelze nekriticky extrapolovat na reálná portfolia institucí, měly by být předběžné závěry, jež se opírají výlučně o celkový objem kapitálu odvozený z agregovaných portfolií, zvažovány s náležitou opatrností. Při posuzování získaných výsledků by měly příslušné orgány zvážit, že i agregovaná portfolia, jež obsahují nejvyšší počet nástrojů, se budou svou velikostí a strukturou i tak velmi lišit od portfolií reálných. Navíc vzhledem k tomu, že většina institucí nebude schopna modelovat všechna neagregovaná portfolia, je možné, že výsledky nebudou ve všech případech srovnatelné. Dále je třeba mít na paměti, že data nebudou odrazem všech opatření s dopadem na kapitál, např. omezení výhod diverzifikace či navýšení kapitálu, která jsou zavedena za účelem řešení známých nedostatků modelování či chybějících rizikových faktorů.

(14)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(15)

O návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Postupy ke sdílení posouzení

1.   Příslušné orgány, jež v souladu s čl. 78 odst. 3 směrnice 2013/36/EU každoročně posuzují kvalitu interních přístupů institucí, jsou povinny tato posouzení sdílet se všemi ostatními relevantními příslušnými orgány a Evropským orgánem pro bankovnictví (orgánem EBA), a to tím způsobem, že jim tato posouzení postoupí do tří měsíců od rozeslání zprávy vypracované orgánem EBA podle čl. 78 odst. 3 druhého pododstavce uvedené směrnice.

2.   Poté, co orgán EBA obdrží posouzení uvedená v odstavci 1, postoupí je relevantním příslušným orgánům odpovědným za dohled nad institucemi patřícími do skupiny, která podléhá dohledu na konsolidovaném základě, jestliže tak dosud neučinily příslušné orgány, jež tato posouzení vypracovaly.

Článek 2

Postupy ke sdílení informací s ostatními příslušnými orgány a orgánem EBA

Při sdílení posouzení provedených v souladu s čl. 78 odst. 3 směrnice 2013/36/EU jsou příslušné orgány povinny poskytnout tyto informace:

a)

závěry a odůvodnění svého posouzení, jež se opírají o uplatnění standardů uvedených v článcích 3 až 11;

b)

své stanovisko k míře, v níž jsou potenciálně podhodnoceny kapitálové požadavky plynoucí z interních postupů, jež instituce používají.

Článek 3

Kontrola

1.   Při posouzení podle čl. 78 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2013/36/EU příslušné orgány určí interní přístupy, jež vyžadují specifické posouzení způsobem úměrným povaze, rozsahu a složitosti rizika spojeného s modelem podnikání, jakož i tomu, nakolik jsou portfolia upravená prováděcím nařízením (EU) 2016/2070 relevantní pro danou instituci z hlediska jejího rizikového profilu. Přihlížejí rovněž k analýze ve zprávě orgánu EBA uvedené v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2013/36/EU, a to takto:

a)

k hodnotám, jež plynou z modelování a jež orgán EBA označí ve zprávě za extrémní, přistupují jako k ukazateli významných rozdílů, pokud jde o kapitálové požadavky, ve smyslu čl. 78 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2013/36/EU;

b)

k hodnotám, jež plynou z modelování, a ke směrodatné odchylce těchto hodnot za expozice v témže či ve více podobných srovnávacích portfoliích, které orgán EBA ve zprávě označí, přistupují jako k předběžnému ukazateli významných rozdílů, případně nízké nebo vysoké různorodosti, pokud jde o kapitálové požadavky, ve smyslu čl. 78 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2013/36/EU;

c)

k potenciálním rozdílům vypočteným v souladu s článkem 4 tohoto nařízení přistupují jako k předběžnému ukazateli významného a systematického podhodnocování kapitálových požadavků ve smyslu čl. 78 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2013/36/EU;

d)

k potenciálním rozdílům mezi odhadovanými rizikovými parametry, jež instituce vykáží podle prováděcího nařízení (EU) 2016/2070, a historicky pozorovanými rizikovými parametry („outtturns“), jež instituce vykáží v souladu s uvedeným prováděcím nařízením, přistupují jako k předběžnému ukazateli významných rozdílů, pokud jde o kapitálové požadavky, ve smyslu čl. 78 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2013/36/EU;

e)

k potenciálním rozdílům mezi kapitálovými požadavky k úvěrovému riziku, jež na straně jedné instituce vykáží podle prováděcího nařízení (EU) 2016/2070, a na straně druhé plynou z použití výsledků historických parametrů ze strany institucí v souladu s uvedeným prováděcím nařízením, anebo jsou vypočteny orgánem EBA v jeho zprávě uvedené v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2013/36/EU, přistupují jako k předběžnému ukazateli významného a systematického podhodnocování kapitálových požadavků ve smyslu čl. 78 odst. 3 prvního pododstavce uvedené směrnice. Při práci se zprávou orgánu EBA mohou příslušné orgány zohlednit skutečnost, že data mohou být limitována, a ve svém posouzení ji mohou podle vlastního uvážení reflektovat.

2.   Při posouzení podle odstavce 1 tohoto článku uplatňují příslušné orgány standardy uvedené v článcích 6 až 11.

Článek 4

Výpočet potenciálních rozdílů u úvěrového rizika při použití standardizovaného přístupu

1.   Potenciální rozdíly uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) počítají příslušné orgány tím způsobem, že kapitálové požadavky k úvěrovému riziku, jež vykáží instituce podle prováděcího nařízení (EU) 2016/2070, odečtou od kapitálových požadavků k úvěrovému riziku, jež plynou z uplatnění standardizovaného přístupu. Dále k těmto rozdílům sestaví následujícím způsobem srovnávací statistiku:

a)

v případě portfolií s nízkým počtem selhání: na úrovni portfolia bez zohlednění expozic vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států, pokud jsou denominovány a financovány v národní měně, podle čl. 114 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

v případě portfolií s vysokým počtem selhání: na úrovni portfolia.

2.   K výpočtu srovnávací statistiky dle odstavce 1 tohoto článku použijí příslušné orgány kapitálové požadavky k úvěrovému riziku, které jsou upraveny na úrovni uplatněné pro účely výpočtu přechodné úrovně Basel I na základě článku 500 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 5

Výpočet potenciálních rozdílů u úvěrového rizika při použití výsledků historických parametrů

Pro účely čl. 3 odst. 1 písm. d) a e) jsou příslušné orgány povinny používat k výpočtu rozdílů jak jednoleté, tak pětileté průměry výsledků historických parametrů.

Článek 6

Standardy pro účely posouzení

1.   Při posouzení podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení příslušné orgány posuzují, zda instituce splňují požadavky prováděcího nařízení (EU) 2016/2070, pokud tyto instituce využily možnosti podle čl. 3 odst. 2 uvedeného prováděcího nařízení a předložily podle uvedeného prováděcího nařízení zprávy omezenějšího rozsahu. Za tímto účelem příslušné orgány potvrdí důvody, jež instituce k objasnění případného omezení rozsahu zprávy podle uvedeného prováděcího nařízení uvedly.

2.   Při posouzení podle čl. 3 odst. 1 příslušné orgány prošetří příčiny významného a systematického podhodnocování kapitálových požadavků a jejich vysoké nebo nízké různorodosti, a to tímto způsobem:

a)

v případě posouzení přístupů k úvěrovému riziku: uplatněním standardů podle článků 7 a 8;

b)

v případě posouzení přístupů k tržnímu riziku: uplatněním standardů podle článků 9 až 11.

Článek 7

Obecné standardy pro účely posouzení interních přístupů k úvěrovému riziku

1.   Při posouzení podle čl. 3 odst. 1, jehož předmětem jsou přístupy k úvěrovému riziku, používají příslušné orgány v relevantních případech alespoň informace o interních přístupech uplatňovaných na portfolia pro účely srovnávacího dohledu, které jsou obsaženy v těchto dokumentech:

a)

zpráva orgánu EBA uvedená v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2013/36/EU;

b)

pravidelné validační zprávy dané instituce;

c)

vzorová dokumentace včetně příruček, dokumentace o vývoji a kalibraci modelu a metodika interních přístupů;

d)

zprávy o kontrolách na místě.

2.   Při posouzení podle čl. 3 odst. 1, jehož předmětem jsou přístupy k úvěrovému riziku, přihlédnou příslušné orgány v relevantních případech k těmto faktorům:

a)

zda instituce používá vlastní odhady ztrátovosti ze selhání (LGD) a konverzních faktorů v souladu s článkem 143 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

perimetr aplikace modelu a reprezentativnost srovnávacích portfolií;

c)

hlavní vlastnosti modelů, např. rozlišování mezi modely koncipovanými a kalibrovanými na centralizované úrovni skupiny (globálně) na straně jedné a pouze na úrovni hostitelského státu (lokálně) na straně druhé, modely od externích dodavatelů na straně jedné a samotných institucí na straně druhé či modely vyvinutými a kalibrovanými za použití interních dat na straně jedné a externích dat na straně druhé;

d)

datum schválení a datum vypracování modelu;

e)

srovnání předpokládaných a zjištěných poměrů selhání za relevantní časový úsek;

f)

srovnání hodnot LGD předpokládaných v období hospodářského poklesu („downturn LGD“) se zjištěnými hodnotami LGD;

g)

srovnání odhadovaných a zjištěných expozic v selhání;

h)

délka použité časové řady, a případně zahrnutí let, kdy je instituce v problémech, nebo povaha a významnost úprav k zachycení podmínek hospodářského poklesu, a dále připočtení konzervativní rezervy při kalibraci modelu;

i)

nedávné změny ve složení portfolia instituce, na něž se interní přístup uplatňuje;

j)

mikro- a makroekonomická situace portfolia instituce, strategie v oblasti rizik, podnikatelská strategie a interní postup, např. postupy zpětného získávání u aktiv v selhání („workout“, dále jen „postupy řešení“);

k)

současná pozice v rámci cyklu, výběr mezi systémem úvěrového hodnocení k okamžiku (PIT) a systémem úvěrového hodnocení napříč cyklem (TTC) k určení ratingového přístupu a zjištěná cykličnost v modelu;

l)

počet ratingových stupňů a rozměrů, jež instituce používají v modelech pravděpodobnosti selhání (PD), LGD a konverzních faktorů;

m)

definice poměru selhání a poměru napravených aktiv, jež instituce používá;

n)

v relevantních případech zahrnutí, či nezahrnutí otevřených postupů řešení do časových řad použitých ke kalibraci modelů LGD.

3.   Pokud se příslušné orgány domnívají, že informace uvedené v odstavci 1 nepostačují k tomu, aby mohly vyvodit závěry o faktorech vyjmenovaných v odstavci 2, neodkladně si od institucí opatří doplňující informace, jež považují za nezbytné, aby mohly své posouzení dokončit.

Při rozhodování o tom, jaké doplňující informace si mají opatřit, zváží příslušné orgány významnost a relevanci odchylky, kterou parametry a kapitálové požadavky dané instituce vykazují. Příslušné orgány si doplňující informace opatřují způsobem, který považují za nejvhodnější, mj. formou dotazníků, rozhovorů a návštěv na místě ad hoc.

Článek 8

Standardy pro účely posouzení interních přístupů k úvěrovému riziku, specifické pro portfolio s nízkým počtem selhání

1.   Při posouzení podle čl. 3 odst. 1, jehož předmětem jsou protistrany v portfoliu s nízkým počtem selhání uvedené v šabloně 101 v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2016/2070, příslušné orgány posuzují, zda jsou rozdíly mezi kapitálovými požadavky k úvěrovému riziku určité instituce v porovnání s ostatními institucemi dány některým z těchto faktorů:

a)

odlišné řazení protistran, jež jsou zahrnuty do vzorků portfolií s nízkým počtem selhání, do pořadí či odlišné přiřazování hodnot PD jednotlivým stupňům;

b)

specifičnost typů facilit, nástrojů sloužících jako kolaterál či sídla protistran;

c)

různorodost hodnot PD, LGD, splatnosti či konverzních faktorů;

d)

postupy zajištění;

e)

míra nezávislosti na externím ratingovém hodnocení a četnost aktualizací interního ratingu.

2.   Pokud daná instituce klasifikuje určitou protistranu jako protistranu „v selhání“, kdežto jiné instituce ji klasifikují jako „výkonnou“, či opačně, uplatní příslušné orgány na tuto protistranu přístup uvedený v odstavci 1.

Článek 9

Obecné standardy pro účely posouzení interních přístupů k tržnímu riziku

1.   Při posouzení podle čl. 3 odst. 1 používají příslušné orgány v relevantních případech alespoň informace o interních přístupech uplatňovaných na portfolia pro účely srovnávacího dohledu, které jsou obsaženy v těchto dokumentech:

a)

zpráva orgánu EBA uvedená v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2013/36/EU;

b)

validační zprávy institucí, jež vypracovaly kvalifikované nezávislé strany, okamžik, kdy byl interní model původně vypracován, a okamžik, kdy jsou v něm provedeny významné změny. Tyto informace musí zahrnovat testy prokazující, že veškeré předpoklady v interních přístupech jsou přiměřené a nepodceňují ani nepřeceňují rizika, dále specifické zpětné testování týkající se rizik a struktury jejich portfolií, jakož i využití hypotetických portfolií, aby se zajistilo, že interní přístupy jsou schopny zohledňovat specifické strukturální vlastnosti, které se mohou objevit, například podstatná bazická rizika a riziko koncentrace;

c)

oznámení o počtu a důvodech denních překročení při zpětném testování, jež byla zjištěna za předchozí rok, na základě zpětného testování hypotetických i skutečných změn v hodnotě portfolia;

d)

vzorová dokumentace včetně příruček, dokumentace o vývoji a kalibraci modelu a metodika interních přístupů;

e)

zprávy o kontrolách na místě.

2.   Při posouzení podle čl. 3 odst. 1 přihlédnou příslušné orgány v relevantních případech k těmto faktorům:

a)

výběr metodiky VaR, kterou instituce uplatňuje;

b)

perimetr aplikace modelu a reprezentativnost srovnávacích portfolií;

c)

důvody uvedené k objasnění případu, kdy je určitý rizikový faktor zakomponován do modelu oceňování, nikoli však do modelu měření rizika;

d)

soubor zakomponovaných rizikových faktorů odpovídajících úrokovým mírám v každé měně, v níž má instituce rozvahové nebo podrozvahové pozice, jež jsou na úrokové míry citlivé;

e)

počet segmentů splatnosti, na něž jsou rozděleny jednotlivé výnosové křivky;

f)

metodika uplatněná s cílem zachycovat riziko ne zcela korelovaných pohybů mezi různými výnosovými křivkami;

g)

soubor modelovaných rizikových faktorů týkajících se zlata a jednotlivých cizích měn, v nichž jsou pozice instituce denominovány;

h)

počet rizikových faktorů použitých k zachycení akciového rizika;

i)

metodika použitá k hodnocení rizika vznikajícího z méně likvidních pozic a pozic s omezenou transparentností cen podle realistických tržních scénářů;

j)

záznamy minulého vývoje zástupných ukazatelů, jež jsou v modelu použity, a posouzení jejich dopadu na metriku používanou k měření rizika;

k)

délka časové řady použité k výpočtu VaR;

l)

metodika použitá k určení zátěžového období pro účely sVaR a vhodnost zátěžového období zvoleného pro potřeby srovnávacích portfolií;

m)

metodiky, které model měření rizika používá jednak k zachycení nelineárnosti u opcí – zejména v případě, kdy instituce používá přístupy založené na Taylorově aproximaci namísto plného přecenění – a u jiných produktů, jednak k zachycení rizika korelace a bazického rizika;

n)

metodiky použité k zachycení bazického rizika vázaného na daný titul a skutečnost, zda jsou tyto metodiky citlivé na podstatné idiosynkratické rozdíly mezi podobnými, nikoli však identickými pozicemi;

o)

metodiky použité k zachycení rizika události;

p)

v případě interního dodatečného rizika selhání a migrace (IRC): metodiky použité k určení horizontů likvidity v členění podle pozic, jakož i hodnoty PD, LGD a matice přechodu použité v simulaci podle článku 374 nařízení (EU) č. 575/2013;

q)

v případě vnitřního přístupu k obchodování s korelací: metodiky použité k zachycení rizik uvedených v čl. 377 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i předpoklady korelace mezi relevantními modelovanými rizikovými faktory.

3.   Pokud se příslušné orgány domnívají, že informace uvedené v odstavci 1 nepostačují k tomu, aby mohly vyvodit závěry o faktorech vyjmenovaných v odstavci 2, neodkladně si od institucí opatří doplňující informace, jež považují za nezbytné, aby mohly své posouzení dokončit.

Při rozhodování o tom, jaké doplňující informace si mají opatřit, zváží příslušné orgány významnost a relevanci odchylky, kterou parametry a kapitálové požadavky dané instituce vykazují. Příslušné orgány si doplňující informace opatřují způsobem, který považují za nejvhodnější, mj. formou dotazníků, rozhovorů a návštěv na místě ad hoc.

Článek 10

Posouzení rozdílů ve výsledcích interních přístupů k tržnímu riziku

1.   Při posouzení podle čl. 3 odst. 1, jehož předmětem jsou přístupy k tržnímu riziku, uplatní příslušné orgány standardy uvedené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku.

2.   Při posouzení příčin rozdílů v hodnotách VaR zváží příslušné orgány oba tyto faktory:

a)

alternativní homogenizované výpočty VaR, jež orgán EBA může uvést ve své zprávě uvedené v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2013/36/EU a jež používají dostupné údaje o ziscích a ztrátách;

b)

zjištěné kolísání v metrice použité k výpočtu VaR, kterou instituce předloží podle prováděcího nařízení (EU) 2016/2070.

3.   V případě institucí, jež používají historické simulace, posuzují příslušné orgány variabilitu zjištěnou jak v alternativních homogenizovaných výpočtech VaR, tak v údajích o VaR, jež vykazují instituce podle odstavce 2, za účelem zjistit účinek různých možností, jež tyto instituce v rámci historické simulace uplatňují.

4.   Příslušné orgány posoudí kolísání mezi institucemi, pokud jde o konkrétní rizikové faktory zahrnuté v každém z neagregovaných srovnávacích portfolií, a za tímto účelem použijí zjištěnou volatilitu a zjištěnou korelaci ve vektoru zisků a ztrát, jejž za neagregovaná portfolia předkládají instituce používající historickou simulaci.

5.   Příslušné orgány analyzují modely VaR, které instituce používá u portfolií, jejichž časová řada zisků a ztrát by se podle zjištění ve zprávě orgánu EBA uvedené v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2013/36/EU mohla významně lišit od časových řad ostatních institucí, a to i v případě, že konečný kapitálový požadavek na dané konkrétní portfolio je v absolutním vyjádření podobný požadavku, který vyjde ostatním institucím.

6.   V případě VaR, sVaR, IRC a modelů používaných pro účely obchodování s korelací příslušné orgány dále posoudí účinek regulatorních faktorů variability a za tímto účelem použijí data ze zprávy orgánu EBA uvedené v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2013/36/EU tím způsobem, že výsledky metrik zklastrují podle jednotlivých zvolených možností modelování.

7.   Poté, co jsou vyhodnoceny příčiny variability plynoucí z různých regulatorních možností, příslušné orgány posoudí, zda jsou zbývající variabilita a podhodnocení kapitálových požadavků dány některou z těchto příčin:

a)

nedorozumění ohledně dotčených pozic či rizikových faktorů;

b)

neúplné uplatňování modelu;

c)

chybějící rizikové faktory;

d)

rozdíly v kalibraci nebo datových řadách použitých v simulaci při modelování;

e)

rizikové faktory zakomponované do modelu navíc;

f)

uplatnění alternativních předpokladů modelu;

g)

rozdíly přičitatelné metodice, kterou instituce uplatňuje.

8.   Příslušné orgány provedou srovnání výsledků portfolií, která se liší pouze v určitém rizikovém faktoru, s cílem zjistit, zda instituce tento rizikový faktor zakomponovaly do svých interních modelů způsobem konzistentním s ostatními institucemi.

Článek 11

Posouzení výše kapitálu v případě interních přístupů k tržnímu riziku

1.   Při posuzování výše kapitálu jednotlivých institucí zohlední příslušné orgány oba tyto faktory:

a)

výši kapitálu za každé neagregované portfolio;

b)

účinek výhody diverzifikace, kterou jednotlivé instituce uplatňují v agregovaných portfoliích, za kterýmžto účelem porovnají součet kapitálu za neagregovaná portfolia uvedeného v písmeni a) tohoto odstavce s výší kapitálu za agregované portfolio, kterou uvede orgán EBA ve své zprávě uvedené v čl. 78 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2013/36/EU.

2.   Při posuzování výše kapitálu jednotlivých institucí zohlední příslušné orgány dále oba tyto faktory:

a)

účinek navýšení kapitálu uložených orgánem dohledu;

b)

účinek opatření v oblasti dohledu, jež nejsou v datech shromážděných orgánem EBA uvažována.

Článek 12

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2070 ze dne 14. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy o šablonách, definicích a řešeních v oblasti informačních technologií, které mají instituce používat při podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (Úř. věst. L 328, 2.12.2016, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/181

ze dne 27. ledna 2017

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 57 odst. 4 a čl. 58 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby držitel mohl závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013. Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Stephen QUEST

generální ředitel

Generální ředitelství pro daně a celní unii


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Jednotlivá skleněná police předkládaná s kovovými konzolami pro upevnění na zeď.

Skleněná police se skládá z transparentní skleněné tabule o rozměrech přibližně 60 × 13,5 × 0,7 cm nepravidelného tvaru s opracovanými hranami (přední hrana je zaoblená) a dvou držáků ze slitiny mědi a zinku (mosaz) pokovených niklem a chromem. Skleněná tabule má dva otvory určené k montáži držáků.

Výrobek je dodáván v rozloženém stavu, se šrouby a hmoždinkami k namontování, balený v kartonové krabici.

Viz obrázek (*1).

9403 89 00

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1, 3b) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury (KN), na poznámce 2a) ke kapitole 94 a na znění kódů KN 9403 a 9403 89 00 .

Výrobek se používá pro vybavení místností, např. v soukromých bytech. Jedná se tedy o kus nábytku ve smyslu čísla 9403 . Podle poznámky 2a) ke kapitole 94 do tohoto čísla patří jednotlivé police s konzolami pro upevnění na zeď. Zařazení do čísla 7020 jako ostatní výrobky ze skla je tedy vyloučeno.

Skleněná police dává výrobku jeho podstatný charakter. Kovové držáky, šrouby a hmoždinky slouží pouze k upevnění skleněné police na zeď. Zařazení do kódu KN 9403 20 80 jako ostatní kovový nábytek je tedy vyloučeno.

Výrobek je proto třeba zařadit do kódu KN 9403 89 00 jako ostatní nábytek.

Image

(*1)  Obrázek je pouze ilustrativní.


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/13


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/182

ze dne 27. ledna 2017

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 57 odst. 4 a čl. 58 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013. Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Stephen QUEST

generální ředitel

Generální ředitelství pro daně a celní unii


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení (kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Výrobky (takzvané „kloboučky pro ovladače herní konzole“) o průměru přibližně 20 mm a výšce 6 mm vyrobené z pružného silikonu (plastu) s protiskluzovým povrchem. Jsou opatřeny samolepicím hliníkovým profilem, který je vykrojen podle tvaru podpory.

Tyto kloboučky se používají jako návleky na páčky ovladače herní konzole.

Nasazené kloboučky jsou určeny k ochraně herního ovladače před potem a opotřebením v důsledku intenzivního užívání a díky protiskluzovému povrchu také brání sesmeknutí prstů z ovladače.

Viz obrázek (*1).

3926 90 97

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 3926 , 3926 90 a 3926 90 97 .

Kloboučky pouze zlepšují funkci herního ovladače. Nepřizpůsobují tedy herní ovladač pro určitou operaci ani nerozšiřují rozsah vykonávaných operací ani neumožňují hernímu ovladači či herní konzoli vedle jejich základní funkce plnit zvláštní funkci (viz věc C-152/10, Unomedical, ECLI:EU:C:2011:402, body 13, 29 a 38).

Zařazení do čísla 9504 jako příslušenství pro videoherní konzole a automaty je tedy vyloučeno.

Výrobek je proto třeba zařadit podle materiálu, ze kterého je vyroben (plast), do kódu KN 3926 90 97 jako ostatní výrobky z plastů.

Image

(*1)  Obrázek slouží pouze pro informaci.


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/183

ze dne 27. ledna 2017

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 57 odst. 4 a čl. 58 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby držitel mohl závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013. Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Stephen QUEST

generální ředitel

Generální ředitelství pro daně a celní unii


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení (kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Výrobek (tzv. podložka tatami puzzle) vyrobený z EVA (ethylenvinylcetátu) ve formě dílů o rozměrech 100 × 100 cm opatřených protiskluzovým povrchem a o tloušťce přibližně 3 cm. Jednotlivé díly do sebe vzájemně zapadají na principu puzzles, pevně se spojují s dalším dílem a vytvářejí podložku.

Výrobek je díky pěnové struktuře podložky určen k tlumení nárazů a k ochraně těla při různých sportovních činnostech (například józe, gymnastice nebo bojových uměních). Podložka „tatami puzzle“ má rovněž izolovat před hlukem, horkem a vlhkem. Slouží tedy jako ochrana před poškozením povrchu pod ní a k ochraně osob vykonávajících různé jiné činnosti; mohou ji například využívat jesle, školky nebo umělci.

Viz obrázek (*1).

3918 90 00

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 3918 a 3918 90 00 .

Zařazení do čísla 9506 jako výrobky a potřeby pro tělesné cvičení, gymnastiku, atletiku nebo jiné sporty nebo hry pod širým nebem je vyloučeno, protože tato nesmontovaná podlahová krytina z plastu není určena výhradně pro sport, ale i pro ochranu povrchu a osob vykonávajících další činnosti.

V důsledku toho se uvedený výrobek zařazuje podle základního materiálu (plastů).

Zařazuje se proto do kódu KN 3918 90 00 mezi podlahové krytiny z plastů.

Image


(*1)  Obrázek slouží pouze pro informaci.


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/19


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/184

ze dne 1. února 2017,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96 (1), a zejména na čl. 11 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 uvádí seznam státních orgánů, podniků a institucí, jakož i fyzických a právnických osob, orgánů a subjektů předchozí irácké vlády, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, které se nacházely mimo území Iráku ke dni 22. května 2003, podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 26. ledna 2017 rozhodl, že se ze seznamu osob nebo subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, odstraní jednu položku.

(3)

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. února 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

pověřený vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky


(1)  Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 6.


PŘÍLOHA

V příloze III nařízení (ES) č. 1210/2003 se zrušuje tato položka:

„13.

AMANAT AL-ASIMA. Adresa: P.O. Box 11151, Masarif, near Baghdad Muhafadha, Al-Kishia, Baghdad, Iraq.“


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/21


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/185

ze dne 2. února 2017,

kterým se stanoví přechodná opatření k provádění některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (1), a zejména na čl. 9 první pododstavec uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (2), a zejména na čl. 16 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 stanoví významné změny v pravidlech a postupech, které mají dodržovat provozovatelé potravinářských podniků a příslušné orgány členských států. Vzhledem k tomu, že používání některých těchto pravidel a postupů s okamžitou účinností by v některých případech působilo praktické potíže, bylo nezbytné přijmout přechodná opatření.

(2)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 28. července 2009 o zkušenostech získaných při uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 o hygieně (3) (dále jen „zpráva“) uvádí na faktech založený přehled zkušeností, jež v letech 2006, 2007 a 2008 získaly všechny strany zapojené do provádění uvedených nařízení, včetně potíží, kterým bylo nutno čelit.

(3)

Zpráva zahrnuje zpětnou vazbu ohledně zkušeností týkajících se přechodných opatření stanovených v nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 (4). Ve zprávě se rovněž uvádí, že byly zaznamenány potíže v souvislosti s místními dodávkami malého množství určitých potravin, že je potřeba důkladněji objasnit dovozní podmínky, kdy se za neexistence pravidel stanovených na úrovni Unie uplatňují vnitrostátní pravidla dovozu, a že krize zapříčiněné dovozem potravin obsahujících jak produkty rostlinného původu, tak zpracované produkty živočišného původu (dále jen „směsné produkty“) potvrdily potřebu větší kontroly těchto produktů.

(4)

Nařízení Komise (EU) č. 1079/2013 (5) stanovilo přechodná opatření pro přechodné období končící dne 31. prosince 2016 s cílem umožnit bezproblémový přechod na plné uplatňování nových pravidel a postupů. Doba trvání přechodného období byla stanovena s ohledem na revizi regulačního rámce v oblasti hygieny, který stanoví nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004.

(5)

Kromě toho na základě informací shromážděných během nedávných auditů provedených inspektory Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise od příslušných orgánů členských států a příslušných potravinářských odvětví v Unii je nezbytné, aby byla určitá přechodná opatření stanovená v nařízení (EU) č. 1079/2013 zachována až do zavedení trvalých požadavků uvedených v bodech odůvodnění tohoto nařízení.

(6)

Nařízení (ES) č. 853/2004 vylučuje ze své oblasti působnosti případy, kdy výrobce přímo dodává malá množství masa z drůbeže a zajícovců poražených na farmě konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který dodává toto maso přímo konečnému spotřebiteli jako čerstvé maso. Omezit toto ustanovení pouze na čerstvé maso by představovalo další zátěž pro malé producenty. Nařízení (EU) č. 1079/2013 proto stanoví odchylku od uplatňování nařízení (ES) č. 853/2004 pro přímé dodávky takových komodit za určitých podmínek, aniž by byla tato odchylka omezena na čerstvé maso. Tato odchylka by měla zůstat zachována během dalšího přechodného období stanoveného tímto nařízením, přičemž se zvažuje možnost stanovit trvalou odchylku.

(7)

Nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 stanoví určitá pravidla pro dovoz produktů živočišného původu a směsných produktů do Unie. Nařízení (EU) č. 1079/2013 stanoví přechodná opatření odchylující se od některých těchto pravidel pro určité směsné produkty, pro které nebyly hygienické podmínky pro dovoz do Unie dosud stanoveny na úrovni Unie, například pro směsné produkty jiné než uvedené v čl. 3 odst. 1 a 3 nařízení Komise (EU) č. 28/2012 (6).

(8)

Návrh nařízení Komise týkajícího se úředních kontrol v rámci zemědělsko-potravinového řetězce by měl být v rámci řádného legislativního postupu v nejbližší době přijat. Až bude uvedené nařízení přijato a bude použitelné, stanoví právní základ pro kontrolu směsných produktů při dovozu přizpůsobenou rizikům. Je nezbytné stanovit odchylky na další přechodné období čtyř let až do doby, kdy má být použitelné nové nařízení.

(9)

Nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 povolují dovoz potravin živočišného původu ze zařízení manipulujících s produkty živočišného původu, pro které nestanoví příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 žádné zvláštní požadavky, kromě případů, kdy byl stanoven harmonizovaný seznam povolených třetích zemí a bylo stanoveno jednotné vzorové dovozní osvědčení. Je zapotřebí více času ke konzultaci se zúčastněnými stranami a příslušnými orgány členských států a třetích zemí, přičemž se zohlední možný dopad na dovoz takových potravin tím, že se stanoví takový seznam a vzorové osvědčení pro dovoz.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví přechodná opatření k provádění některých ustanovení nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 po přechodné období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Odchylka týkající se přímého dodávání malých množství masa z drůbeže a zajícovců

Odchylně od čl. 1 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 853/2004 se ustanovení podle uvedeného nařízení nepoužijí na případy, kdy producent přímo dodává malá množství masa z drůbeže a zajícovců poražených na farmě konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který přímo dodává toto maso konečnému spotřebiteli.

Článek 3

Odchylka týkající se hygienických požadavků pro dovoz produktů živočišného původu a potravin obsahujících jak produkty rostlinného původu, tak zpracované produkty živočišného původu

1.   Ustanovení čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 853/2004 se nepoužije na dovoz produktů živočišného původu, pro které nebyly stanoveny harmonizované hygienické dovozní požadavky.

Dovoz takových produktů je v souladu s hygienickými požadavky členského státu dovozu.

2.   Odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 853/2004 jsou provozovatelé potravinářských podniků dovážející potraviny obsahující jak produkty rostlinného původu, tak zpracované produkty živočišného původu, kromě produktů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 28/2012, osvobozeni od požadavků uvedených v čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 853/2004.

Dovoz takových produktů musí být v souladu s hygienickými dovozními požadavky členského státu dovozu.

Článek 4

Odchylka týkající se hygienických postupů pro dovoz produktů živočišného původu

Kapitola III nařízení (ES) č. 854/2004 se nepoužije na dovoz produktů živočišného původu, pro které nebyly stanoveny harmonizované hygienické dovozní požadavky.

Dovoz takových produktů musí být v souladu s hygienickými dovozními požadavky členského státu dovozu.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. února 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(2)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(3)  KOM(2009) 403 v konečném znění.

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 83).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 1079/2013 ze dne 31. října 2013, kterým se stanoví přechodná opatření k provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 (Úř. věst. L 292, 1.11.2013, s. 10).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se stanoví požadavky na osvědčení pro dovoz některých směsných produktů do Unie a tranzit těchto produktů přes Unii a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009 (Úř. věst. L 12, 14.1.2012, s. 1).


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/24


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/186

ze dne 2. února 2017,

kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro vstup zásilek z některých třetích zemí do Unie v důsledku mikrobiologické kontaminace a kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) bod ii) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (2), a zejména na čl. 15 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 53 nařízení (ES) č. 178/2002 lze v zájmu ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí přijmout pro potraviny dovážené ze třetí země vhodná mimořádná opatření Unie, pokud je zřejmé, že se existuje vážné riziko, s nímž se nelze úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých jednotlivými členskými státy.

(2)

Podle článku 11 nařízení (ES) č. 178/2002 musí potraviny dovážené do Unie za účelem uvedení na trh v Unii splňovat odpovídající požadavky potravinového práva nebo podmínky, které Unie považuje přinejmenším za rovnocenné těmto požadavkům, nebo existuje-li zvláštní dohoda mezi Unií a vyvážející zemí, požadavky obsažené v dotyčné dohodě.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (3) stanoví obecná pravidla pro hygienu potravin vztahující se na provozovatele potravinářských podniků.

(4)

Článek 11 nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví požadavky pro metody odběru vzorků a analýzy používané v rámci úředních kontrol.

(5)

Článek 14 nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví, že nebezpečné potraviny nesmí být uváděny na trh. Podle nařízení (ES) č. 882/2004 jsou příslušné orgány povinny ověřovat, zda provozovatelé potravinářských podniků dodržují právní předpisy Unie.

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (4) stanoví pravidla týkající se zesílených úředních kontrol dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu uvedených v příloze I zmíněného nařízení.

(7)

Po mnoho let dochází k častému nedodržování předpisů spojenému s otázkami mikrobiologické bezpečnosti u sezamových semen a listů pepře betelového („Piper betle L.“) z Indie. V roce 2014 proto byla zavedena zvýšená četnost úředních kontrol dovozu uvedených potravin, pokud jde o přítomnost Salmonelly spp. Tyto zesílené kontroly však potvrdily, že uvedené potraviny velmi často nesplňují požadavky mikrobiologické bezpečnosti v důsledku Salmonelly spp. Dovoz uvedených potravin proto představuje vážné riziko pro veřejné zdraví v Unii, a je proto nezbytné přijmout mimořádná opatření Unie.

(8)

V zájmu ochrany lidského zdraví v Unii jsou nezbytné záruky příslušných orgánů vyvážejících zemí, že uvedené potraviny byly vyrobeny v souladu s hygienickými požadavky stanovenými v nařízení (ES) č. 852/2004. Aby bylo zajištěno harmonizované prosazování kontrol dovozu v celé Unii, mělo by být ke všem zásilkám těchto potravin přiloženo osvědčením o zdravotní nezávadnosti podepsané příslušnými orgány vyvážejících zemí a výsledky analytických zkoušek, které zaručují, že z nich byly odebrány vzorky a že byly s uspokojivými výsledky analyzovány na přítomnost mikrobiologických patogenů.

(9)

Článek 6 nařízení (ES) č. 669/2009 požaduje, aby provozovatelé potravinářských podniků odpovědných za zásilky předem oznámili příchod těchto zásilek na určené místo vstupu a jejich druh.

(10)

Článek 8 nařízení (ES) č. 669/2009 požaduje, aby zesílené úřední kontroly zahrnovaly kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly. Kontroly dokladů se provádějí bez prodlení u všech zásilek do dvou pracovních dnů od jejich příchodu na určené místo vstupu a kontroly totožnosti a fyzické kontroly, včetně laboratorní analýzy, s četností stanovenou v příloze I uvedeného nařízení.

(11)

Za účelem zajištění účinné organizace a harmonizovaných kontrol dovozu na úrovni Unie, pokud jde o přítomnost mikrobiologických patogenů v určitých potravinách z některých třetích zemí, by měly být pro takové potraviny stanoveny zvláštní dovozní podmínky. V zájmu právní jasnosti je vhodné zahrnout všechny potraviny ze třetích zemí, na něž se v důsledku mikrobiologických rizik vztahují zvláštní podmínky, do jednoho nařízení. Proto by ustanovení týkající se listů pepře betelového z Indie uvedená v prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/166 (5) měla být vložena do tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 669/2009 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Prováděcí nařízení (EU) 2016/166 by mělo být zrušeno a současně nahrazeno obecnějším nařízením, kterým se stanoví ustanovení týkající se dovozu určitých potravin z některých třetích zemí v důsledku mikrobiologické kontaminace.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení se použije na vstup potravin uvedených v příloze I.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článcích 2 a 3 nařízení (ES) č. 178/2002, článku 2 nařízení (ES) č. 882/2004 a článku 3 nařízení (ES) č. 669/2009.

Článek 3

Vstup do Unie

Provozovatel potravinářského podniku zajistí, že:

a)

Zásilky potravin uvedených v příloze I (dále jen „potraviny“) vstupují do Unie pouze v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení.

b)

Zásilky potravin vstupují do Unie pouze prostřednictvím určeného místa vstupu.

Článek 4

Výsledky odběru vzorků a analýzy přiložené k zásilce

1.   Ke každé zásilce potravin se přiloží výsledky odběru vzorků a analýzy provedených příslušným orgánem třetí země odeslání, kterými se ověřuje neexistence nebezpečí uvedeného v příloze I.

2.   Odběr vzorků a analýza podle odstavce 1 se provádí v souladu s hlavou II kapitolou III „Odběr vzorků a analýza“ nařízení (ES) č. 882/2004. Zejména odběr vzorků se provádí v souladu s příslušnými normami ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) a pokyny Codexu Alimentarius, které jsou používány jako referenční, a analýza na Salmonellu se provádí podle referenční metody EN/ISO 6579 (poslední aktualizovaná verze detekční metody) nebo metody validované podle uvedené referenční metody v souladu s protokolem stanoveným v normě EN/ISO 16140 nebo jinými podobnými mezinárodně uznávanými protokoly.

Článek 5

Osvědčení o zdravotní nezávadnosti

1.   K zásilkám potravin uvedených v příloze I se přiloží osvědčení o zdravotní nezávadnosti odpovídající vzoru uvedenému v příloze III.

2.   Osvědčení o zdravotní nezávadnosti musí podepsat a orazítkovat oprávněný zástupce příslušného orgánu třetí země odeslání.

3.   Osvědčení o zdravotní nezávadnosti a jeho přílohy jsou vystavovány v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde se nachází určené místo vstupu. Členský stát určeného místa vstupu však může povolit, aby byla osvědčení o zdravotní nezávadnosti vystavována v jiném úředním jazyce Unie.

4.   Osvědčení o zdravotní nezávadnosti je platné po dobu čtyř měsíců od data vydání, nejdéle však šest měsíců ode dne poslední mikrobiologické laboratorní analýzy.

Článek 6

Identifikace

Každá zásilka potravin je označena identifikačním kódem (kódem zásilky) odpovídajícím identifikačnímu kódu uvedenému ve výsledcích odběru vzorků a analýzy podle článku 4 a v osvědčení o zdravotní nezávadnosti podle článku 5. Každý pytel nebo jiný druh obalu v zásilce je označen uvedeným identifikačním kódem.

Článek 7

Oznamování zásilek předem

1.   Provozovatelé potravinářských podniků nebo jejich zástupci předem oznámí příslušnému orgánu určeného místa vstupu předpokládané datum a čas fyzického příchodu zásilek potravin a druh zásilky.

2.   Pro účely oznámení předem vyplní provozovatelé potravinářských podniků nebo jejich zástupci část I společného vstupního dokladu a předají tento doklad příslušnému orgánu určeného místa vstupu alespoň jeden pracovní den před fyzickým příchodem zásilky.

3.   Při vyplňování společného vstupního dokladu zohlední provozovatelé potravinářských podniků nebo jejich zástupci pokyny ke společnému vstupnímu dokladu stanovené v příloze II nařízení (ES) č. 669/2009.

4.   Společné vstupní doklady jsou vystavovány v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém se nachází určené místo vstupu. Členský stát určeného místa vstupu však může povolit, aby byly společné vstupní doklady vystavovány v jiném úředním jazyce Unie.

Článek 8

Úřední kontroly

1.   Příslušný orgán na určeném místě vstupu provádí kontroly dokladů u každé zásilky potravin, aby bylo zajištěno dodržení požadavků stanovených v článcích 4 a 5.

2.   Kontroly totožnosti a fyzické kontroly potravin se provádějí v souladu s články 8, 9 a 19 nařízení (ES) č. 669/2009 s četností stanovenou v příloze II tohoto nařízení.

3.   Pokud k zásilce potravin nejsou přiloženy výsledky odběru vzorků a analýzy podle článku 4 a osvědčení o zdravotní nezávadnosti podle článku 5 nebo pokud tyto výsledky nebo osvědčení o zdravotní nezávadnosti nejsou v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení, nesmí být zásilka dovezena do Unie a odešle se zpět do třetí země původu nebo se zničí.

4.   Po dokončení kontrol totožnosti a fyzických kontrol příslušné orgány:

a)

vyplní příslušné oddíly části II společného vstupního dokladu;

b)

přiloží výsledky odběru vzorků a analýzy provedených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku;

c)

poskytnou společný vstupní doklad s referenčním číslem společného vstupního dokladu;

d)

orazítkují a podepíšou originál společného vstupního dokladu;

e)

pořídí a uchovají kopii podepsaného a orazítkovaného společného vstupního dokladu.

5.   Originály společného vstupního dokladu a osvědčení o zdravotní nezávadnosti podle článku 5 s přiloženými výsledky odběru vzorků a analýzy podle článku 4 jsou přiloženy k zásilce během její přepravy a do jejího propuštění do volného oběhu. V případě povolení další přepravy zásilek před tím, než jsou k dispozici výsledky fyzických kontrol, se vydá ověřená kopie originálu společného vstupního dokladu. Pokud bylo povolení uděleno, příslušný orgán na určeném místě vstupu o tom uvědomí příslušný orgán v místě určení a učiní se vhodná opatření k zajištění toho, aby zásilka zůstala pod stálým dohledem příslušných orgánů a nemohlo s ní být žádným způsobem manipulováno do doby, než budou k dispozici výsledky fyzických kontrol.

Článek 9

Rozdělení zásilky

1.   Zásilky se nesmí rozdělit, dokud nebyly dokončeny všechny kontroly a dokud příslušné orgány určeného místa vstupu nevyplnily společný vstupní doklad, jak stanoví článek 8.

2.   V případě následného rozdělení zásilky je ke každé části zásilky během její přepravy a do jejího propuštění do volného oběhu přiložena ověřená kopie společného vstupního dokladu.

Článek 10

Propuštění do volného oběhu

Zásilky potravin uvedených v příloze I se propustí do volného oběhu pouze tehdy, pokud provozovatelé potravinářských podniků nebo jejich zástupci předloží celním orgánům (fyzicky nebo v elektronické podobě) společný vstupní doklad, který příslušný orgán určeného místa vstupu řádně vyplnil poté, co byly provedeny všechny úřední kontroly a jsou známy příznivé výsledky fyzických kontrol, pokud jsou tyto kontroly požadovány. Celní orgány propustí zásilku do volného oběhu pouze tehdy, jestliže je v části II kolonce 14 společného vstupního dokladu uvedeno příznivé rozhodnutí příslušného orgánu a jestliže je společný vstupní doklad v části II kolonce 21 podepsán.

Článek 11

Nedodržení ustanovení

Pokud se na základě úředních kontrol zjistí, že příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 852/2004 nebyla dodržena, vyplní příslušný orgán určeného místa vstupu část III společného vstupního dokladu a přijme opatření stanovená v článcích 19, 20 a 21 nařízení (ES) č. 882/2004.

Článek 12

Zprávy

Členské státy předloží Komisi zprávu o všech analytických výsledcích týkajících se zásilek potravin podle článku 8 tohoto nařízení.

Uvedená zpráva zahrnuje období šesti měsíců a předkládá se dvakrát ročně do konce měsíce následujícího po každém pololetí.

Zpráva obsahuje tyto informace:

a)

počet zásilek, které vstoupily na jeho území, včetně velikosti vyjádřené čistou hmotností a země původu každé zásilky;

b)

počet zásilek, u kterých byl proveden odběr vzorků pro analýzu;

c)

výsledky kontrol totožnosti a fyzických kontrol podle čl. 8 odst. 2.

Článek 13

Náklady

Veškeré náklady vyplývající z úředních kontrol stanovených v článku 8, včetně odběru vzorků, analýzy, skladování a jakýchkoli opatření přijatých v případě na nedodržení ustanovení podle článku 11, nesou provozovatelé potravinářských podniků.

Článek 14

Přechodná opatření

Členské státy povolí vstup zásilek potravin, které opustily třetí zemi odeslání před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, k nimž není přiloženo osvědčení o zdravotní nezávadnosti podle článku 5 a výsledky odběru vzorků a analýzy podle článku 4.

Článek 15

Zrušení

Prováděcí nařízení (EU) 2016/166 se zrušuje.

Článek 16

Změna nařízení (ES) č. 669/2009

Nařízení (ES) č. 669/2009 se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. února 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/166 ze dne 8. února 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro dovoz potravin, které obsahují listy pepře betelového („Piper betle“) nebo jsou z nich složeny, z Indie a kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009 (Úř. věst. L 32, 9.2.2016, s. 143).


PŘÍLOHA I

Seznam potravin uvedených v článku 1

Potraviny

(zamýšlené použití)

Kód KN (1)

Třídění TARIC

Země původu

Nebezpečí

Sezamová semena

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

1207 40 90

 

Indie (IN)

Salmonella

Listy pepře betelového (Piper betle L.)

(Potraviny)

ex 1404 90 00

10

Indie (IN)

Salmonella


(1)  V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů a v rámci kódu neexistují další podrobnější položky, označuje se kód KN předponou „ex“.


PŘÍLOHA II

Četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol pro potraviny uvedené v článku 1 na určeném místě vstupu podle čl. 8 odst. 2

Potraviny

(zamýšlené použití)

Kód KN (1)

Třídění TARIC

Země původu

Nebezpečí

Četnost fyzických kontrol a kontrol totožnosti (%)

Sezamová semena

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

1207 40 90

 

Indie (IN)

Salmonella  (2)

20

Listy pepře betelového (Piper betle L.)

(Potraviny)

ex 1404 90 00

10

Indie (IN)

Salmonella  (2)

10


(1)  V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů a v rámci kódu neexistují další podrobnější položky, označuje se kód KN předponou „ex“.

(2)  Referenční metoda EN/ISO 6579 (poslední aktualizovaná verze detekční metody) nebo metoda validovaná podle uvedené referenční metody v souladu s protokolem stanoveným v normě EN/ISO 16140 nebo jinými podobnými mezinárodně uznávanými protokoly.


PŘÍLOHA III

Osvědčení o zdravotní nezávadnosti pro vstup listů pepře betelového a sezamových semen z Indie do Evropské unie

Image

Text obrazu

Image

Text obrazu

Image

Text obrazu

PŘÍLOHA IV

V příloze I nařízení (ES) č. 669/2009 se zrušuje tato položka:

„Sezamová semena

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

1207 40 90

 

Indie (IN)

Salmonela (12)

20“


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/35


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/187

ze dne 2. února 2017

o povolení přípravku Bacillus subtilis (DSM 28343) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení Lactosan GmbH & Co. KG)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku Bacillus subtilis (DSM 28343). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku Bacillus subtilis (DSM 28343) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 24. května 2016 (2) k závěru, že přípravek Bacillus subtilis (DSM 28343) nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že má potenciál zlepšovat užitkovost u výkrmu kuřat. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku Bacillus subtilis (DSM 28343) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „stabilizátory střevní flóry“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. února 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  EFSA Journal 2016; 14(6):4507.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

CFU//kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Kategorie: zootechnické doplňkové látky. Funkční skupina: stabilizátory střevní flóry

4b1825

Lactosan GmbH & Co. KG

Bacillus subtilis

(DSM 28343)

Složení doplňkové látky

Přípravek Bacillus subtilis DSM 28343 obsahující minimálně 1 × 1010 CFU/g doplňkové látky

Pevná forma

Charakteristika účinné látky:

Životaschopné spory Bacillus subtilis (DSM 28343)

Analytická metoda  (1)

Identifikace a kvantifikace Bacillus subtilis (DSM 28343) v doplňkové látce, premixech a krmivech

Identifikace: gelová elektroforéza s pulzním polem (PFGE)

Stanovení počtu mikroorganismů: kultivací na trypton-sójovém agaru – EN 15784

Výkrm kuřat

1 × 109

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedena teplota při skladování, doba trvanlivosti a stabilita při peletování.

2.

Použití je povoleno v krmivech obsahujících tato povolená kokcidiostatika: diklazuril, nikarbazin, dekochinát, lasalocid sodný A, monensinát sodný, robenidin hydrochlorid, maduramicin amonný nebo halofuginon hydrobromid.

3.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany dýchacích cest a ochrany pokožky.

23. února 2027


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports.


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/38


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/188

ze dne 2. února 2017

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. února 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

299,8

MA

120,2

TR

157,6

ZZ

192,5

0707 00 05

MA

48,2

TR

191,4

ZZ

119,8

0709 91 00

EG

79,4

ZZ

79,4

0709 93 10

MA

142,6

TR

234,0

ZZ

188,3

0805 10 22 , 0805 10 24 , 0805 10 28

EG

41,3

MA

47,1

TN

52,7

TR

71,9

ZZ

53,3

0805 21 10 , 0805 21 90 , 0805 29 00

EG

90,8

IL

135,7

JM

112,4

MA

88,4

TR

83,1

ZZ

102,1

0805 22 00

IL

139,7

MA

85,5

ZZ

112,6

0805 50 10

EG

85,5

TR

88,8

ZZ

87,2

0808 10 80

US

205,0

ZZ

205,0

0808 30 90

CL

81,7

CN

96,1

TR

154,0

ZA

99,6

ZZ

107,9


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/40


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/189

ze dne 16. ledna 2017

o postoji, který má být zaujat jménem Unie v Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu, Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj, Podvýboru pro cla a Podvýboru pro zeměpisná označení zřízených Dohodou o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, pokud jde o schválení jednacích řádů těchto podvýborů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 486 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) stanoví částečné prozatímní provádění dohody.

(2)

Článek 4 rozhodnutí Rady 2014/668/EU (2) blíže určuje ustanovení dohody, která mají být prozatímně prováděna. Mezi ně patří ustanovení o zřízení a fungování Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu, Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj, Podvýboru pro cla a Podvýboru pro zeměpisná označení.

(3)

V článku 74 dohody se stanoví, že Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu má přijmout na svém prvním zasedání svůj jednací řád.

(4)

V článku 300 dohody se stanoví, že Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj má přijmout svůj jednací řád.

(5)

V článku 83 dohody se stanoví, že Podvýbor pro cla má přijmout svůj jednací řád.

(6)

V článku 211 dohody se stanoví, že Podvýbor pro zeměpisná označení má přijmout svůj jednací řád.

(7)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu, Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj, Podvýboru pro cla a Podvýboru pro zeměpisná označení, pokud jde o jednací řády těchto podvýborů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Postoj, který má být jménem Unie zaujat v Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu zřízeném podle článku 74 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda“), vychází z návrhu rozhodnutí Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu připojeného k tomuto rozhodnutí.

2.   Zástupci Unie v Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu mohou odsouhlasit drobné technické změny návrhu rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

1.   Postoj, který má být jménem Unie zaujat v Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj zřízeném podle článku 300 dohody, vychází z návrhu rozhodnutí Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj připojeného k tomuto rozhodnutí.

2.   Zástupci Unie v Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj mohou odsouhlasit drobné technické změny návrhu rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 3

1.   Postoj, který má být jménem Unie zaujat v Podvýboru pro cla zřízeném podle článku 83 dohody, vychází z návrhu rozhodnutí Podvýboru pro cla připojeného k tomuto rozhodnutí.

2.   Zástupci Unie v Podvýboru pro cla mohou odsouhlasit drobné technické změny návrhu rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 4

1.   Postoj, který má být jménem Unie zaujat v Podvýboru pro zeměpisná označení zřízeném podle článku 211 dohody vychází z návrhu rozhodnutí Podvýboru pro zeměpisná označení připojeného k tomuto rozhodnutí.

2.   Zástupci Unie v Podvýboru pro zeměpisná označení mohou odsouhlasit drobné technické změny návrhu rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 16. ledna 2017.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

(2)  Rozhodnutí Rady 2014/668/EU ze dne 23. června 2014 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, pokud jde o hlavu III (s výjimkou ustanovení o zacházení s pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí a jsou legálně zaměstnáni na území druhé strany) a hlavy IV, V, VI a VII dohody a související přílohy a protokoly (Úř. věst. L 278, 20.9.2014, s. 1).


NÁVRH

ROZHODNUTÍ PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ SPRÁVU

ze dne … 2016,

kterým se přijímá jeho jednací řád

PODVÝBOR EU-UKRAJINA PRO SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ SPRÁVU,

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), a zejména na článek 74 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 486 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda“) se části dohody, včetně kapitoly 4 (Sanitární a fytosanitární opatření) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti), provádějí prozatímně ode dne 1. ledna 2016.

(2)

Článek 74 dohody stanoví, že Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu má posuzovat všechny záležitosti, které vyvstanou v souvislosti s prováděním kapitoly 4 hlavy IV dohody.

(3)

V čl. 74 odst. 5 dohody se stanoví, že Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu má přijmout svůj jednací řád,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se jednací řád Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu uvedený v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Podvýbor EU- Ukrajina pro sanitární a fytosanitární správu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ SPRÁVU

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu, zřízený podle čl. 74 odst. 1 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“), je nápomocen Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 465 odst. 4 dohody při plnění jeho povinností.

2.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu plní úkoly stanovené v čl. 74 odst. 2 dohody s ohledem na cíle uvedené v článku 59 dohody.

3.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu se skládá ze zástupců příslušných orgánů stran odpovědných za sanitární a fytosanitární otázky.

4.   Zástupce Evropské komise nebo Ukrajiny příslušný pro sanitární a fytosanitární otázky vykonává funkci předsedy v souladu s článkem 2.

5.   Pro účely tohoto jednacího řádu se stranami rozumí strany ve smyslu článku 482 dohody.

Článek 2

Předsednictví

Předsednictví Podvýboru pro sanitární a fytosanitární otázky vykonávají strany střídavě po dobu 12 měsíců. První dvanáctiměsíční období začíná dnem prvního zasedání Rady přidružení a končí 31. prosince téhož roku.

Článek 3

Zasedání

1.   Nedohodnou-li se strany jinak, koná se zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu do tří měsíců od vstupu dohody v platnost a poté se koná na žádost jedné ze stran nebo alespoň jednou ročně.

2.   Každé zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu svolá předseda v čase a na místě dohodnutém oběma stranami. Oznámení o svolání zasedání vydá předseda nejpozději 28 kalendářních dní přede dnem konání zasedání, pokud se strany nedohodnou jinak.

3.   Kdykoli je to možné, svolá se pravidelné zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu v dostatečném předstihu před pravidelným zasedáním Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

4.   Zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu mohou probíhat za použití jakýchkoli dohodnutých technologických prostředků, například prostřednictvím videokonference či audiokonference.

5.   Mezi zasedáními může Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu řešit záležitosti korespondenčně.

Článek 4

Delegace

Před každým zasedáním se strany prostřednictvím sekretariátu uvedeného v článku 5 navzájem informují o zamýšleném složení svých delegací, jež se mají zasedání účastnit.

Článek 5

Sekretariát

Funkci tajemníků Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu vykonávají společně úředník Evropské komise a úředník Ukrajiny a společně plní úkoly sekretariátu v duchu vzájemné důvěry a spolupráce.

Článek 6

Korespondence

1.   Korespondence určená Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu se zasílá tajemníkovi kterékoli ze stran, který obratem uvědomí druhého tajemníka.

2.   Sekretariát zajistí, aby korespondence určená Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu byla zasílána předsedovi a případně rozesílána v souladu s článkem 7.

3.   Korespondenci od předsedy zasílá stranám sekretariát tohoto podvýboru jménem předsedy. Taková korespondence se případně rozešle v souladu s článkem 7.

Článek 7

Dokumenty

1.   Dokumenty se rozesílají prostřednictvím sekretariátu Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu.

2.   Každá strana své dokumenty předá svému tajemníkovi. Tajemník tyto dokumenty předá tajemníkovi druhé strany.

3.   Tajemník Unie rozesílá dokumenty příslušným zástupcům Unie a v kopii vždy též tajemníkovi Ukrajiny a tajemníkům Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

4.   Tajemník Ukrajiny rozesílá dokumenty příslušným zástupcům Ukrajiny a v kopii vždy též tajemníkovi Unie a tajemníkům Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

5.   Tajemníci Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu působí jako kontaktní místa pro výměnu informací podle článku 67 dohody.

Článek 8

Důvěrnost

Zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu jsou neveřejná, nerozhodnou-li strany jinak.

Pokud strana předloží Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu informace, jež označí za důvěrné, nakládá s nimi druhá strana jako s takovými.

Článek 9

Program zasedání

1.   Sekretariát Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu vypracuje předběžný program každého zasedání a návrh pracovních závěrů stanovený v článku 10 a vychází při tom z návrhů stran. Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zařazení byl sekretariát některou ze stran požádán, a příslušné dokumenty, a to nejpozději 21 kalendářních dní přede dnem konání zasedání.

2.   Předběžný program zasedání a příslušné dokumenty se rozešlou v souladu s článkem 7 nejpozději 15 kalendářních dní přede dnem konání zasedání.

3.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu přijme program zasedání na začátku každého zasedání. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na program zařazeny i jiné body než ty, které jsou uvedeny v předběžném programu zasedání.

4.   Předseda zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu může podle potřeby a se souhlasem druhé strany pozvat zástupce jiných subjektů stran nebo nezávislé odborníky v příslušném oboru, aby se zúčastnili zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu jako pozorovatelé a poskytli na něm informace ke konkrétním tématům. Strany zajistí, aby tito pozorovatelé dodržovali požadavky na důvěrnost.

5.   Předseda může po konzultaci se stranami s ohledem na zvláštní okolnosti zkrátit lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 10

Zápis ze zasedání a pracovní závěry

1.   Oba tajemníci společně vypracují z každého zasedání návrh zápisu.

2.   Zápis ze zasedání zpravidla obsahuje pro každý bod programu zasedání:

a)

účastníky zasedání, úředníky, kteří je doprovázejí, a všechny pozorovatele, kteří se zasedání účastnili;

b)

dokumenty předložené Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu;

c)

prohlášení, o jejichž uvedení požádal Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu, a

d)

pracovní závěry ze zasedání, jak je stanoveno v odstavci 4.

3.   Návrh zápisu se předkládá Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu ke schválení. Schválí se do 28 kalendářních dní od konání každého zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu. Všem adresátům uvedeným v článku 7 se zašle kopie schváleného zápisu.

4.   Tajemník strany, která vykonává předsednictví, vypracuje návrh pracovních závěrů každého zasedání a rozešle jej stranám společně s programem zasedání obvykle nejpozději 15 kalendářních dní přede dnem konání zasedání. Tento návrh pracovních závěrů se během zasedání aktualizuje tak, aby na jeho konci mohl Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu, není-li dohodnuto jinak, přijmout pracovní závěry, které zohledňují navazující kroky dohodnuté stranami. Po schválení se pracovní závěry připojí k zápisu a na některém z následujících zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu se zkontroluje jejich provádění. Za tímto účelem přijme Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu vzorový dokument, který umožní vyhledávání bodů, jež mají být plněny, podle konkrétní lhůty.

Článek 11

Rozhodnutí a doporučení

1.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu přijímá rozhodnutí, stanoviska, doporučení, zprávy a společná opatření, jak je stanoveno v článku 74 dohody. Tato rozhodnutí, stanoviska, doporučení, zprávy a společná opatření se přijímají po dohodě mezi stranami po dokončení příslušných vnitřních postupů pro jejich přijetí. Rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou příslušná opatření k jejich provedení.

2.   Každé rozhodnutí, stanovisko, doporučení nebo zprávu podepisuje předseda a stvrzují oba tajemníci. Aniž je dotčen odstavec 3, podepíše předseda tyto dokumenty během zasedání, na nichž jsou příslušná rozhodnutí, stanoviska, doporučení nebo zprávy přijaty.

3.   Pokud se na tom strany dohodnou, může Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu přijímat rozhodnutí, vydávat doporučení a přijímat stanoviska nebo zprávy písemným postupem po dokončení příslušných vnitřních postupů. Písemný postup spočívá ve výměně nót mezi oběma tajemníky jednajícími se souhlasem stran. Za tímto účelem se znění návrhu rozešle v souladu s článkem 7, přičemž lhůta pro vyslovení jakýchkoli výhrad nebo změn činí alespoň 21 kalendářních dní. Předseda může po konzultaci se stranami s ohledem na zvláštní okolnosti zkrátit lhůty uvedené v tomto odstavci. Jakmile je znění dohodnuto, rozhodnutí, stanovisko, doporučení nebo zprávu podepíše předseda a stvrdí oba tajemníci.

4.   Akty Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu jsou označovány jako „rozhodnutí“, „stanovisko“„doporučení“ nebo „zpráva“. Rozhodnutí vstupují v platnost dnem přijetí, není-li v nich stanoveno jinak.

5.   Rozhodnutí, stanoviska, doporučení a zprávy se zasílají oběma stranám.

6.   Sekretariát Výboru pro přidružení ve složení pro obchod je informován o všech rozhodnutích, stanoviscích, doporučeních, zprávách a jiných dohodnutých opatřeních Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu.

7.   Každá strana se může rozhodnout, zda zveřejní rozhodnutí, stanoviska a doporučení Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 12

Zprávy

Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu předkládá zprávu o své činnosti a o činnosti odborných pracovních skupin nebo skupin ad hoc, které zřídil, Výboru pro přidružení ve složení pro obchod. Zpráva se předkládá 25 dní před pravidelným výročním zasedáním Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

Článek 13

Jazyky

1.   Jednacími jazyky Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu jsou angličtina a ukrajinština.

2.   Není-li stanoveno jinak, vychází Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu ve svých jednáních z dokumentů vyhotovených v těchto jazycích.

Článek 14

Výdaje

1.   Každá strana hradí veškeré vlastní náklady vzniklé v důsledku účasti na zasedáních Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu, a to jak pokud jde o náklady na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikace.

2.   Výdaje související s pořádáním zasedání a rozmnožováním dokumentů hradí strana, jež zasedání pořádá.

3.   Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních a překlady dokumentů do nebo z angličtiny a ukrajinštiny pro účely čl. 13 odst. 1 hradí strana, jež zasedání pořádá.

Výdaje spojené s tlumočením a překlady do nebo z jiných jazyků hradí přímo strana, která tyto služby požaduje.

Článek 15

Odborné pracovní skupiny a skupiny ad hoc

1.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu může rozhodnutím podle čl. 74 odst. 3 dohody vytvářet či případně rušit odborné pracovní skupiny nebo pracovní skupiny ad hoc, včetně vědeckých skupin.

2.   Členství v pracovních skupinách ad hoc se neomezuje na zástupce stran. Strany zajistí, aby členové všech skupin zřízených Podvýborem pro sanitární a fytosanitární správu dodržovali příslušné požadavky na důvěrnost.

3.   Není-li rozhodnuto jinak, vykonávají skupiny zřízené Podvýborem pro sanitární a fytosanitární správu činnost na základě zmocnění tímto podvýborem, kterému podávají zprávy.

4.   Zasedání pracovních skupin se mohou konat podle podle okolností za osobní účasti nebo prostřednictvím videokonference či audiokonference.

5.   Veškerá relevantní korespondence, dokumenty a sdělení týkající se činnosti pracovních skupin se v kopii zašlou sekretariátu Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu.

6.   Pracovní skupiny mají pravomoc vydávat písemná doporučení určená Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu. Doporučení se vydávají po dohodě a předkládají se předsedovi, který doporučení rozesílá podle článku 7.

7.   Tento jednací řád se obdobně použije pro jakoukoliv odbornou pracovní skupinu či pracovní skupinu ad hoc zřízenou Podvýborem pro sanitární a fytosanitární správu, není-li v tomto článku stanoveno jinak. Odkazy na Výbor pro přidružení ve složení pro obchod se rozumějí odkazy na Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu.

Článek 16

Změny

Tento jednací řád může být změněn rozhodnutím Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu v souladu s čl. 74 odst. 5 dohody.


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ č. … PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO OBCHOD A UDRŽITELNÝ ROZVOJ

ze dne …,

kterým se přijímá jeho jednací řád

PODVÝBOR EU-UKRAJINA PRO OBCHOD A UDRŽITELNÝ ROZVOJ,

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), a zejména na článek 300 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 486 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda“) se části dohody, včetně kapitoly 13 (Obchod a udržitelný rozvoj) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti), provádějí prozatímně ode dne 1. ledna 2016.

(2)

Podle článku 300 dohody má Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj dohlížet na provádění kapitoly 13 hlavy IV dohody.

(3)

Podle čl. 300 odst. 1 dohody má Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj přijmout svůj jednací řád,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se jednací řád Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj uvedený v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Podvýbor EU-Ukrajina pro obchod a udržitelný rozvoj

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO OBCHOD A UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj zřízený podle článku 300 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), (dále jen „dohoda“) je nápomocen Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 465 odst. 4 dohody při plnění jeho povinností.

2.   Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj plní povinnosti stanovené v kapitole 13 (Obchod a udržitelný rozvoj) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) dohody.

3.   Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj se skládá z úředníků každé ze stran příslušných pro záležitosti týkající se obchodu a udržitelného rozvoje.

4.   Zástupce Evropské komise nebo Ukrajiny příslušný pro obchod a udržitelný rozvoj vykonává funkci předsedy Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj.

5.   Pro účely tohoto jednacího řádu se stranami rozumí strany ve smyslu článku 482 dohody.

Článek 2

Zvláštní ustanovení

1.   Není-li v tomto jednacím řádu stanoveno jinak, použijí se přiměřeně články 2 až 14 jednacího řádu Výboru pro přidružení EU-Ukrajina.

2.   Odkazy na Radu přidružení se považují za odkazy na Výbor pro přidružení ve složení pro obchod. Odkazy na Výbor pro přidružení nebo Výbor pro přidružení ve složení pro obchod se považují za odkazy na Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj.

Článek 3

Zasedání

Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj zasedá dle potřeby. Strany se snaží, aby se sešly jednou za rok.

Článek 4

Změny

Tento jednací řád může být změněn rozhodnutím Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj v souladu s čl. 300 odst. 1 dohody.


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO CLA

ze dne … 2016,

kterým se přijímá jeho jednací řád

PODVÝBOR EU-UKRAJINA PRO CLA,

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), a zejména na článek 83 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 486 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda“)se části dohody, včetně kapitoly 5 (Celní spolupráce a usnadnění obchodu) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti), provádějí prozatímně ode dne 1. ledna 2016.

(2)

Článek 83 dohody stanoví, že Podvýbor pro cla má sledovat provádění a správu kapitoly 5 (hlavy IV dohody.

(3)

V čl. 83 písm. e) dohody se stanoví, že Podvýbor pro cla má přijmout svůj jednací řád,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se jednací řád Podvýboru pro cla uvedený v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Podvýbor EU-Ukrajina pro cla

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO CLA

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Podvýbor pro cla zřízený podle článku 83 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) vykonává své povinnosti stanovené v uvedeném článku.

2.   Podvýbor pro cla se skládá ze zástupců Evropské komise a Ukrajiny příslušných pro cla a celní otázky.

3.   Zástupce Evropské komise nebo Ukrajiny příslušný pro cla a celní otázky vykonává funkci předsedy v souladu s článkem 2.

4.   Pro účely tohoto jednacího řádu se stranami rozumí strany ve smyslu článku 482 dohody.

Článek 2

Předsednictví

Předsednictví Podvýboru pro cla vykonávají strany střídavě po dobu 12 měsíců. První dvanáctiměsíční období začíná dnem prvního zasedání Rady přidružení a končí 31. prosince téhož roku.

Článek 3

Zasedání

1.   Nedohodnou-li se strany jinak, koná se zasedání Podvýboru pro cla jednou ročně nebo na žádost jedné ze stran.

2.   Každé zasedání Podvýboru pro cla svolá předseda v čase a na místě dohodnutém oběma stranami. Oznámení o svolání zasedání vydá předseda nejpozději 28 kalendářních dní přede dnem konání zasedání, pokud se strany nedohodnou jinak.

3.   Zasedání Podvýboru pro cla mohou probíhat za použití jakýchkoli dohodnutých technologických prostředků, například prostřednictvím videokonference či audiokonference.

4.   Mezi zasedáními může Podvýbor pro cla řešit záležitosti korespondenčně.

Článek 4

Delegace

Před každým zasedáním se strany prostřednictvím sekretariátu podvýboru pro cla uvedeného v článku 5 navzájem informují o zamýšleném složení svých delegací, jež se mají zasedání účastnit.

Článek 5

Sekretariát

Funkci tajemníků Podvýboru pro cla vykonávají společně úředník Evropské komise a úředník Ukrajiny příslušní pro cla a celní otázky a společně plní úkoly sekretariátu v duchu vzájemné důvěry a spolupráce.

Článek 6

Korespondence

1.   Korespondence určená Podvýboru pro cla se zasílá tajemníkovi kterékoli ze stran, který obratem uvědomí druhého tajemníka.

2.   Sekretariát zajistí, aby korespondence určená Podvýboru pro cla byla zasílána předsedovi a případně rozesílána v souladu s článkem 7.

3.   Korespondenci od předsedy zasílá stranám sekretariát Podvýboru pro cla jménem předsedy. Taková korespondence se případně rozešle v souladu s článkem 7.

Článek 7

Dokumenty

1.   Dokumenty se rozesílají prostřednictvím sekretariátu Podvýboru pro cla.

2.   Každá strana své dokumenty předá svému tajemníkovi. Tajemník tyto dokumenty předá tajemníkovi druhé strany.

3.   Tajemník Unie rozešle dokumenty příslušným zástupcům Unie a v kopii též tajemníkovi Ukrajiny. Tajemník Unie rozesílá kopii konečných znění dokumentů tajemníkům Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

4.   Tajemník Ukrajiny rozešle dokumenty příslušným zástupcům Ukrajiny a v kopii též tajemníkovi Unie. Tajemník Ukrajiny rozesílá kopii konečných znění dokumentů tajemníkům Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

Článek 8

Důvěrnost

Zasedání Podvýboru pro cla jsou neveřejná, nerozhodnou-li strany jinak.

Pokud strana předloží Podvýboru pro cla informace, jež označí za důvěrné, nakládá s nimi druhá strana jako s takovými.

Článek 9

Program zasedání

1.   Sekretariát Podvýboru pro cla vypracuje předběžný program každého zasedání a vychází při tom z návrhů stran. Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zařazení byl sekretariát některou ze stran požádán, a příslušné dokumenty, a to nejpozději 21 kalendářních dní přede dnem konání zasedání.

2.   Předběžný program zasedání a příslušné dokumenty se rozešlou v souladu s článkem 7 nejpozději 15 kalendářních dní přede dnem konání zasedání.

3.   Podvýbor pro cla přijme program zasedání na začátku každého zasedání. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na program zařazeny i jiné body než ty, které jsou uvedeny v předběžném programu zasedání.

4.   Předseda může podle potřeby a se souhlasem druhé strany pozvat zástupce jiných subjektů stran nebo nezávislé odborníky v příslušném oboru, aby se zúčastnili zasedání Podvýboru pro cla jako pozorovatelé a poskytli na něm informace ke konkrétním tématům. Strany zajistí, aby tito pozorovatelé dodržovali požadavky na důvěrnost.

5.   Předseda může po konzultaci se stranami s ohledem na zvláštní okolnosti zkrátit lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 10

Zápis ze zasedání a pracovní závěry

1.   Tajemník strany, která vykonává předsednictví, vypracuje z každého zasedání návrh zápisu, včetně pracovních závěrů.

2.   Návrh zápisu, včetně pracovních závěrů, se předloží Podvýboru pro cla ke schválení. Schválí se do 28 kalendářních dní od skončení každého zasedání Podvýboru pro cla. Všem adresátům uvedeným v článku 7 se zašle kopie schváleného zápisu.

Článek 11

Rozhodnutí a doporučení

1.   Podvýbor pro cla přijímá praktická ujednání, opatření, rozhodnutí a doporučení, jak je stanoveno v článku 83 dohody. Jsou přijímána po dohodě mezi stranami po dokončení příslušných vnitřních postupů pro jejich přijetí. Rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou příslušná opatření k jejich provedení.

2.   Každé rozhodnutí nebo doporučení podepíše zástupce každé strany. Aniž je dotčen odstavec 3, podepíší zástupci tyto dokumenty během zasedání, na nichž jsou příslušná rozhodnutí nebo doporučení přijata.

3.   Pokud se na tom strany dohodnou, může Podvýbor pro cla přijímat rozhodnutí nebo vydávat doporučení písemným postupem po dokončení příslušných vnitřních postupů. Písemný postup spočívá ve výměně nót mezi oběma tajemníky jednajícími se souhlasem stran. Za tímto účelem se znění návrhu rozešle v souladu s článkem 7, přičemž lhůta pro vyslovení jakýchkoli výhrad nebo činí alespoň 21 kalendářních dní. Předseda Podvýboru pro cla může po konzultaci se stranami s ohledem na zvláštní okolnosti zkrátit lhůty uvedené v tomto odstavci. Jakmile je znění dohodnuto, rozhodnutí nebo doporučení podepíše zástupce každé strany.

4.   Akty Podvýboru pro cla se označí jako „rozhodnutí“ nebo „doporučení“. Rozhodnutí vstupují v platnost dnem přijetí, není-li v nich stanoveno jinak.

5.   Rozhodnutí a doporučení Podvýboru pro cla stvrzují oba tajemníci.

6.   Rozhodnutí a doporučení se zasílají oběma stranám.

7.   Sekretariát Výboru pro přidružení ve složení pro obchod je informován o všech rozhodnutích, stanoviscích, doporučeních, zprávách a jiných dohodnutých opatřeních Podvýboru pro cla.

8.   Každá strana se může rozhodnout, zda zveřejní rozhodnutí a doporučení Podvýboru pro cla ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 12

Zprávy

Podvýbor pro cla předkládá zprávu o své činnosti Výboru pro přidružení ve složení pro obchod na každém pravidelném výročním zasedání tohoto výboru.

Článek 13

Jazyky

1.   Jednacími jazyky Podvýboru pro cla jsou angličtina a ukrajinština.

2.   Není-li stanoveno jinak, vychází Podvýbor pro cla ve svých jednáních z dokumentů vyhotovených v těchto jazycích.

Článek 14

Výdaje

1.   Každá strana hradí veškeré vlastní náklady vzniklé v důsledku účasti na zasedáních Podvýboru pro cla, a to jak pokud jde o náklady na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikace.

2.   Výdaje související s pořádáním zasedání a rozmnožováním dokumentů hradí strana, jež zasedání pořádá.

3.   Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních a překlady dokumentů do nebo z angličtiny a ukrajinštiny pro účely čl. 13 odst. 1 tohoto jednacího řádu hradí strana, jež zasedání pořádá.

Výdaje spojené s tlumočením a překlady do nebo z jiných jazyků hradí přímo strana, která tyto služby požaduje.

Článek 15

Změny

Tento jednací řád může být změněn rozhodnutím Podvýboru pro cla v souladu s čl. 83 písm. e) dohody.


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.


NÁVRH

ROZHODNUTÍ PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

ze dne … 2016,

kterým se přijímá jeho jednací řád

PODVÝBOR EU-UKRAJINA PRO ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ,

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), a zejména na článek 211 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 486 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda“) se části dohody, včetně pododdílu 3 (Zeměpisná označení) oddílu 2 kapitoly 9 (Duševní vlastnictví) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti), provádějí prozatímně ode dne 1. ledna 2016.

(2)

V článku 211 dohody se stanoví, že Podvýbor pro zeměpisná označení má sledovat vývoj dohody v oblasti zeměpisných označení, a slouží jako fórum pro spolupráci a dialog o zeměpisných označeních.

(2)

V čl. 211 odst. 2 dohody se stanoví, že Podvýbor pro zeměpisná označení má přijmout svůj jednací řád,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se jednací řád Podvýboru pro zeměpisná označení uvedený v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Podvýbor EU-Ukrajina pro zeměpisná označení

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD PODVÝBORU EU-UKRAJINA PRO ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Podvýbor pro zeměpisná označení, zřízený podle článku 211 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), (dále jen „dohoda“), je nápomocen Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 465 odst. 4 dohody při plnění jeho povinností.

2.   Podvýbor pro zeměpisná označení plní úkoly stanovené v článku 211 dohody.

3.   Podvýbor pro zeměpisná označení se skládá z úředníků Evropské komise a Ukrajiny příslušných pro problematiku zeměpisných označení.

4.   Každá strana jmenuje vedoucího delegace, který bude kontaktní osobou pro všechny záležitosti týkající se tohoto podvýboru.

5.   Vedoucí delegací vykonávají funkci předsedy v souladu s článkem 2.

6.   Každý vedoucí delegace může převést všechny úkoly spojené s funkcí vedoucího delegace nebo kterýkoli z těchto úkolů na jmenovaného zástupce; v takovém případě se veškeré dále uvedené odkazy na vedoucího delegace vztahují i na jmenovaného zástupce.

7.   Pro účely tohoto jednacího řádu se stranami rozumí strany ve smyslu článku 482 dohody.

Článek 2

Předsednictví

Předsednictví Podvýboru pro zeměpisná označení vykonávají strany střídavě po dobu 12 měsíců. První dvanáctiměsíční období začíná dnem prvního zasedání Rady přidružení a končí 31. prosince téhož roku.

Článek 3

Zasedání

1.   Nedohodnou-li se strany jinak, konají se zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení střídavě v Unii a na Ukrajině na žádost jedné ze stran nejpozději do 90 dnů od podání této žádosti.

2.   Každé zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení svolá předseda v čase a na místě dohodnutém oběma stranami. Oznámení o svolání zasedání vydá předseda nejpozději 28 kalendářních dní přede dnem konání zasedání, pokud se strany nedohodnou jinak.

3.   Kdykoli je to možné, svolá se pravidelné zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení v dostatečném předstihu před pravidelným zasedáním Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

4.   Výjimečně mohou zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení probíhat za použití jakýchkoli technologických prostředků, na nichž se strany dohodnou, například prostřednictvím videokonference.

Článek 4

Delegace

Před každým zasedáním se strany prostřednictvím sekretariátu Podvýboru pro zeměpisná označení uvedeného v článku 5 navzájem informují o zamýšleném složení svých delegací, jež se mají zasedání účastnit.

Článek 5

Sekretariát

Funkci tajemníků Podvýboru pro zeměpisná označení vykonávají společně zástupce Evropské komise a zástupce Ukrajiny jmenovaní svými vedoucími delegací a společně plní úkoly sekretariátu v duchu vzájemné důvěry a spolupráce.

Článek 6

Korespondence

1.   Korespondence určená Podvýboru pro zeměpisná označení se zasílá tajemníkovi kterékoli ze stran, který obratem uvědomí druhého tajemníka.

2.   Sekretariát zajistí, aby korespondence určená Podvýboru pro zeměpisná označení byla zasílána předsedovi a případně rozesílána v souladu s článkem 7.

3.   Korespondenci od předsedy zasílá stranám sekretariát tohoto podvýboru jménem předsedy. Taková korespondence se případně rozešle v souladu s článkem 7.

Článek 7

Dokumenty

1.   Dokumenty se rozesílají prostřednictvím sekretariátu Podvýboru pro zeměpisná označení.

2.   Každá strana své dokumenty předá svému tajemníkovi. Tajemník tyto dokumenty předá tajemníkovi druhé strany.

3.   Tajemník Unie rozesílá dokumenty příslušným zástupcům Unie a v kopii též tajemníkovi Ukrajiny a tajemníkům Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

4.   Tajemník Ukrajiny rozesílá dokumenty příslušným zástupcům Ukrajiny a v kopii též tajemníkovi Unie a tajemníkům Výboru pro přidružení ve složení pro obchod.

Článek 8

Důvěrnost

Zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení jsou neveřejná, nerozhodnou-li strany jinak.

Pokud strana předloží Podvýboru pro zeměpisná označení informace, jež označí za důvěrné, nakládá s nimi druhá strana jako s takovými.

Článek 9

Program zasedání

1.   Sekretariát Podvýboru pro zeměpisná označení vypracuje předběžný program každého zasedání a návrh pracovních závěrů stanovený v článku 10 a vychází při tom z návrhů stran. Předběžný program zasedání obsahuje body, o jejichž zařazení byl sekretariát Podvýboru pro zeměpisná označení některou ze stran požádán, a příslušné dokumenty, a to nejpozději 21 kalendářních dní přede dnem konání zasedání.

2.   Předběžný program zasedání a příslušné dokumenty se rozešlou v souladu s článkem 7 nejpozději 15 kalendářních dní přede dnem konání zasedání.

3.   Program zasedání přijme předseda a vedoucí druhé delegace na začátku každého zasedání. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na program zařazeny i jiné body než ty, které jsou uvedeny v předběžném programu zasedání.

4.   Předseda zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení může podle potřeby a se souhlasem druhé strany pozvat zástupce jiných subjektů stran nebo nezávislé odborníky v příslušném oboru, aby se zúčastnili zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení jako pozorovatelé a poskytli na něm informace ke konkrétním tématům. Strany zajistí, aby tito pozorovatelé dodržovali požadavky na důvěrnost.

5.   Předseda může po konzultaci se stranami s ohledem na zvláštní okolnosti zkrátit lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 10

Zápis ze zasedání a pracovní závěry

1.   Oba tajemníci společně vypracují z každého zasedání návrh zápisu.

2.   Zápis ze zasedání zpravidla obsahuje pro každý bod programu zasedání:

a)

účastníky zasedání, úředníky, kteří je doprovázejí, a všechny, kteří se zasedání účastnili;

b)

dokumenty předložené Podvýboru pro zeměpisná označení;

c)

prohlášení, o jejichž uvedení požádal Podvýbor pro zeměpisná označení, a

d)

v případě potřeby pracovní závěry ze zasedání, jak je stanoveno v odstavci 4.

3.   Návrh zápisu se předkládá Podvýboru pro zeměpisná označení ke schválení. Schválí se do 28 kalendářních dní od skončení každého zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení. Všem adresátům uvedeným v článku 7 se zašle kopie schváleného zápisu.

4.   Tajemník Podvýboru pro zeměpisná označení strany, která předsedá, vypracuje návrh pracovních závěrů každého zasedání a rozešle jej stranám společně s programem zasedání obvykle nejpozději 15 kalendářních dní přede dnem konání zasedání. Tento návrh pracovních závěrů se během zasedání aktualizuje tak, aby na jeho konci mohl Podvýbor pro zeměpisná označení, není-li dohodnuto jinak, přijmout pracovní závěry, které zohledňují navazující kroky dohodnuté stranami. Po schválení se pracovní závěry připojí k zápisu a na některém z následujících zasedání Podvýboru pro zeměpisná označení se zkontroluje jejich provádění. Za tímto účelem přijme Podvýbor pro zeměpisná označení vzorový dokument, který umožní vyhledávání bodů, jež mají být plněny, podle konkrétní lhůty.

Článek 11

Rozhodnutí

1.   Podvýbor pro zeměpisná označení má pravomoc přijímat rozhodnutí v otázkách uvedených v čl. 211 odst. 3 dohody. Tato rozhodnutí se přijímají po dohodě mezi stranami po dokončení příslušných vnitřních postupů pro jejich přijetí. Jsou pro strany závazná a strany přijmou příslušná opatření k jejich provedení.

2.   Každé rozhodnutí podepíše zástupce každé strany. Aniž je dotčen odstavec 3, podepíší zástupci tyto dokumenty během zasedání, na nichž jsou příslušná rozhodnutí přijata.

3.   Pokud se na tom strany dohodnou, může Podvýbor pro zeměpisná označení přijímat rozhodnutí písemným postupem po dokončení příslušných vnitřních postupů. Písemný postup spočívá ve výměně nót mezi oběma tajemníky jednajícími se souhlasem stran. Za tímto účelem se znění návrhu rozešle v souladu s článkem 7, přičemž lhůta pro vyslovení jakýchkoli výhrad nebo změn činí alespoň 21 kalendářních dní. Předseda Podvýboru pro zeměpisná označení může po konzultaci se stranami s ohledem na zvláštní okolnosti zkrátit lhůty uvedené v tomto odstavci. Jakmile je znění dohodnuto, rozhodnutí podepíše zástupce každé strany.

4.   Akty Podvýboru pro zeměpisná označení se označí jako „rozhodnutí“. Rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí, není-li v něm stanoveno jinak.

5.   Rozhodnutí Podvýboru pro zeměpisná označení stvrzují oba tajemníci.

6.   Rozhodnutí se zasílají oběma stranám.

7.   Sekretariát Výboru pro přidružení ve složení pro obchod je informován o všech rozhodnutích, zprávách a jiných dohodnutých opatřeních Podvýboru pro zeměpisná označení.

8.   Každá strana se může rozhodnout, zda zveřejní rozhodnutí Podvýboru pro zeměpisná označení ve svém příslušném úředním tisku.

Článek 12

Zprávy

1.   Podvýbor pro zeměpisná označení předkládá zprávu o své činnosti Výboru pro přidružení ve složení pro obchod na každém pravidelném zasedání tohoto výboru.

2.   Tyto zprávy se přijmou po dohodě mezi stranami a označí se jako „zpráva“. Zprávy se zasílají oběma stranám.

3.   Postup pro přijímání rozhodnutí stanovený v čl. 11 odst. 2 a 3 se použije obdobně na zprávy.

Článek 13

Jazyky

1.   Jednacími jazyky Podvýboru pro zeměpisná označení jsou angličtina a ukrajinština.

2.   Není-li stanoveno jinak, vychází Podvýbor pro zeměpisná označení ve svých jednáních z dokumentů vyhotovených v těchto jazycích.

Článek 14

Výdaje

1.   Každá strana hradí veškeré vlastní náklady vzniklé v důsledku účasti na zasedáních Podvýboru pro zeměpisná označení, a to jak pokud jde o náklady na zaměstnance, cestovní výlohy a diety, tak výdaje za poštovné a telekomunikace.

2.   Výdaje související s pořádáním zasedání a rozmnožováním dokumentů hradí strana, jež zasedání pořádá.

3.   Výdaje spojené s tlumočením na zasedáních a překlady dokumentů do nebo z angličtiny a ukrajinštiny pro účely čl. 13 odst. 1 tohoto jednacího řádu hradí strana, jež zasedání pořádá.

Výdaje spojené s tlumočením a překlady do nebo z jiných jazyků hradí přímo strana, která tyto služby požaduje.

Článek 15

Změna jednacího řádu

Tento jednací řád může být změněn rozhodnutím Podvýboru pro zeměpisná označení v souladu s čl. 211 odst. 2 dohody.


(1)  Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/61


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/190

ze dne 1. února 2017,

kterým se Francii povoluje odchýlit se podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 od některých společných pravidel bezpečnosti letectví týkajících se zástavby letadlových celků

(oznámeno pod číslem C(2017) 458)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 14 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Francie oznámila, že hodlá povolit odchylku od společných pravidel bezpečnosti letectví, kterými se provádí nařízení (ES) č. 216/2008 a která jsou obsažena v nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 (2). Podle čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 216/2008 Komise na základě doporučení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „EASA“) ze dne 24. září 2015 (3) posoudila potřebu požadovaných odchylek a úroveň ochrany, která z nich vyplývá.

(2)

Navrhovaná odchylka, kterou Francie oznámila dne 24. července 2015, se týká bodu M.A.501 přílohy I (část M) nařízení (EU) č. 1321/2014, který stanoví, že žádný letadlový celek nesmí být v letadle zastavěn, pokud nebyl odpovídajícím způsobem uvolněn do provozu formulářem 1 EASA nebo jiným rovnocenným dokladem.

(3)

Navrhovaná odchylka se týká zastavění motorů R755B2M v letadlech YMF5C registrovaných ve Francii. Tato letadla vyrábí společnost WACO Classic Aircraft Corporation se sídlem ve Spojených státech amerických, která je držitelem typového osvědčení EASA (EASA.IM.A.055) a výrobního osvědčení FAA č. 328CE, které dovoluje výrobu příslušného typu letadla. Letecké motory R755B2M vyrábí společnost AIR REPAIR, která rovněž sídlí ve Spojených státech amerických a je držitelem typového osvědčení EASA (EASA.E.092). AIR REPAIR poskytuje společnosti WACO Classic Aircraft Corporation své motory pro účely zastavění. Nicméně AIR REPAIR není držitelem ani oprávnění k výrobě, ani držitelem schválení pro opravárenskou stanici FAA 145, a nemůže proto ostatním zákazníkům dodávat motory s osvědčením o uvolnění do provozu. Podle informací, které EASA obdržela, nemá AIR REPAIR zájem získat ani oprávnění k výrobě, ani oprávnění EASA část 145.

(4)

Protože pro nové motory vyráběné společností AIR REPAIR nelze zákazníkům vydat formulář 1 EASA nebo rovnocenný dokument, francouzské orgány vysvětlují, že odchylka od požadavku v bodě M.A.501 je nezbytná k tomu, aby se zajistilo, že vlastník letadla YMF5C, který má v úmyslu koupit nový motor P/N (Model) R755B2M, výrobní číslo 17819, může mít ve Francii tento motor na tomto letadle zastavěn.

(5)

Francouzské orgány vysvětlily, že rovnocennou úroveň ochrany lze dosáhnout jinými prostředky. K těmto prostředkům patří požadavek, aby výrobce letadel prohlásil, že motory určené k zastavění jsou podobné motorům, které by sám zastavěl na vlastní výrobní lince, a dále požadavek, aby tyto motory byly zastavěny kvalifikovaným personálem a v souladu s platnou příručkou pro údržbu letadla, která obsahuje informace nezbytné pro odstranění a zastavění těchto motorů.

(6)

Komise se na základě doporučení EASA vydaného dne 24. září 2015 domnívá, že těmito jinými prostředky lze dosáhnout úrovně ochrany rovnocenné úrovni dosažené uplatňováním bodu M.A.501 přílohy I (části M) nařízení (EU) č. 1321/2014. Francie by proto měla být oprávněna k udělení navrhované odchylky.

(7)

V souladu s čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 216/2008 musí být rozhodnutí Komise o tom, že členský stát může povolit navrhovanou odchylku, oznámeno všem členským státům, které by rovněž mohly být oprávněny uplatnit dotyčné opatření. Toto rozhodnutí by tudíž mělo být určeno všem členským státům. Popis odchylky a podmínky s ní spojené by měly ostatním členským státům, pokud budou ve stejné situaci, umožnit použít toto opatření, aniž by o něm Komise musela znovu rozhodovat. Protože použití opatření může mít dopad i mimo členské státy, které tuto odchylku povolují, měly by se členské státy, pokud odchylku uplatní, o uplatnění opatření vzájemně informovat v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru Evropské agentury pro bezpečnost letectví,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Francie může povolit odchylku od bodu M.A.501 přílohy I (části M) nařízení (EU) č. 1321/2014 určenou majitelům letadel typu YMF5C vyrobených společností WACO Classic Aircraft Corporation, kteří hodlají zakoupit pro toto letadlo motor R755B2M a zastavit jej do něj, za předpokladu, že výrobce letadel prohlásil, že dané motory jsou podobné těm, které by zastavěl na své výrobní lince, a za předpokladu, že tyto motory jsou zastavěné kvalifikovaným personálem a v souladu s platnou příručkou pro údržbu letadla, která obsahuje informace nezbytné pro odstranění a zastavění těchto motorů.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 1. února 2017.

Za Komisi

Violeta BULC

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (Úř. věst. L 362, 17.12.2014, s. 1).

(3)  Věc EASA 2015/87 – doporučení č. FR/18/2015 – dopis EASA 2015(D)54366


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/63


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/191

ze dne 1. února 2017,

kterým se mění rozhodnutí 2010/166/EU s cílem zavést nové technologie a kmitočtová pásma pro mobilní komunikační služby na palubách plavidel (služby MCV) v Evropské unii

(oznámeno pod číslem C(2017) 450)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2010/166/EU (2) stanoví technické a provozní podmínky nezbytné pro používání GSM na palubách plavidel (služby MCV) v Evropské unii.

(2)

Rozvoj vylepšených komunikačních prostředků podporovaný technickým pokrokem může zlepšit možnost pro všechny občany kdekoli a kdykoli se připojit v souladu s programem politiky rádiového spektra zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (3) a přispět k provádění jednotného digitálního trhu. Spektrum by kromě toho mělo být využíváno v souladu se zásadami technologické neutrality a neutrality služeb stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (4).

(3)

Rozhodnutí 2010/166/EU vyzývá členské státy, aby podrobovaly využívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz systémy poskytujícími služby MCV ve svých teritoriálních vodách stálému přezkumu, zejména s ohledem na trvající závažnost všech podmínek tohoto rozhodnutí a na případy škodlivé interference. Členské státy jsou rovněž povinny předkládat Komisi zprávu o svých zjištěních a Komise by v případě potřeby měla provést přezkum rozhodnutí 2010/166/EU.

(4)

Zprávy předložené členskými státy Komisi jasně potvrdily, že je nutné povolit využívání nových technologií pro služby MCV.

(5)

Pro usnadnění dalšího rozvoje aplikací MCV v Unii Komise dne 16. listopadu 2015 udělila pověření Evropské konferenci poštovních a telekomunikačních správ (dále jen „CEPT“) podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES k prozkoumání možnosti koexistence námořních zařízení využívajících technologii LTE se zemskými sítěmi elektronických komunikací provozovanými v kmitočtových pásmech 1 710–1 785/1 805–1 880 MHz a 2 500–2 570/2 620–2 690 MHz a koexistence námořních zařízení využívajících technologii UMTS se zemskými sítěmi elektronických komunikací provozovanými v kmitočtových pásmech 1 920–1 980/2 110–2 170 MHz.

(6)

Na základě tohoto pověření CEPT přijala dne 17. června 2016 svou zprávu č. 62, v níž dospěla k závěru, že za předpokladu, že budou splněny příslušné technické podmínky, je provozování služeb MCV za využití technologie LTE v kmitočtových pásmech 1 710–1 785/1 805–1 880 MHz a 2 500–2 570/2 620–2 690 MHz a technologie UMTS v kmitočtovém pásmu 1 920–1 980/2 110–2 170 MHz možné. Proto by rozhodnutí 2010/166/EU mělo být na základě výsledků zprávy CEPT č. 62 změněno tak, aby zahrnovalo tyto technologie a kmitočty a umožnilo využívání systémů založených na těchto technologiích na palubách plavidel.

(7)

Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v příloze, mohou členské státy v zájmu ochrany ostatního oprávněného využívání spektra stanovit dodatečná geografická omezení pro provozování systému MCV ve svých teritoriálních vodách.

(8)

S ohledem na význam technologií UMTS a LTE pro bezdrátové komunikace v Unii by se využívání systémů MCV LTE a MCV UMTS, jak je popsáno v tomto rozhodnutí, mělo použít co nejdříve, nejpozději však šest měsíců od data oznámení tohoto rozhodnutí.

(9)

Technické specifikace služeb MCV by měly být i nadále přezkoumávány, aby bylo zajištěno, že budou odpovídat technickému pokroku.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2010/166/EU se mění takto:

1.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Účelem tohoto rozhodnutí je harmonizovat technické podmínky pro dostupnost a efektivní využívání kmitočtových pásem 900 MHz, 1 800 MHz, 1 900/2 100 MHz a 2 600 MHz pro systémy zajišťující mobilní komunikační služby na palubách plavidel v teritoriálních vodách Unie.“

2.

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 1) se nahrazuje tímto:

„1)

„mobilními komunikačními službami na palubách plavidel (službami MCV)“ rozumí služby elektronických komunikací definované v čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (*1), které poskytuje podnik s cílem umožnit osobám na palubách plavidel komunikaci prostřednictvím veřejných komunikačních sítí využívajících systém, na který se vztahuje článek 3, aniž by se navazovala přímá spojení se zemskými mobilními sítěmi;

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).“;"

b)

bod 7) se nahrazuje tímto:

„7)

„základnovou vysílací stanicí plavidla (základnovou stanicí plavidla)“ rozumí mobilní pikobuňka umístěná na plavidle, podporující služby GSM, LTE nebo UMTS v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí;“;

c)

doplňují se nové body, které znějí:

„8)

„pásmy 1 900/2 100 MHz“ rozumí pásmo 1 920–1 980 MHz pro odchozí komunikaci (vysílání terminálu, příjem základnové stanice) a pásmo 2 110–2 170 MHz pro příchozí komunikaci (vysílání základnové stanice, příjem terminálu);

9)

„pásmem 2 600 MHz“ rozumí pásmo 2 500–2 570 MHz pro odchozí komunikaci (vysílání terminálu, příjem základnové stanice) a pásmo 2 620–2 690 MHz pro příchozí komunikaci (vysílání základnové stanice, příjem terminálu);

10)

„systémem LTE“ síť elektronických komunikací definovaná v příloze prováděcího rozhodnutí Komise 2011/251/EU (*2);

11)

„systémem UMTS“ síť elektronických komunikací definovaná v příloze prováděcího rozhodnutí 2011/251/EU.

(*2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/251/EU ze dne 18. dubna 2011, kterým se mění rozhodnutí 2009/766/ES o harmonizaci kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro zemské systémy schopné poskytovat celoevropské služby elektronických komunikací ve Společenství (Úř. věst. L 106, 27.4.2011, s. 9).“"

3.

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

1.   Členské státy zpřístupní pro systémy GSM poskytující služby MCV na neinterferenčním a nechráněném základě v jejich teritoriálních vodách nejméně 2 MHz spektra v odchozím směru a 2 MHz odpovídajícího párovaného spektra v příchozím směru v pásmu 900 MHz a/nebo 1 800 MHz.

2.   Členské státy co nejdříve a nejpozději do šesti měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí zpřístupní pro systémy poskytující služby MCV na neinterferenčním a nechráněném základě v jejich teritoriálních vodách 5 MHz spektra v odchozím směru a 5 MHz odpovídajícího párovaného spektra v příchozím směru v pásmech 1 900/2 100 MHz pro systémy UMTS a v pásmech 1 800 a 2 600 MHz pro systémy LTE.

3.   Členské státy zajistí, aby systémy uvedené v odstavcích 1 a 2 splňovaly podmínky stanovené v příloze.“

4.

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Členské státy podrobují využívání pásem uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 systémy poskytujícími služby MCV ve svých teritoriálních vodách stálému přezkumu, zejména s ohledem na trvající závažnost všech podmínek uvedených v článku 3 a na případy škodlivé interference.“

5.

Příloha se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 1. února 2017.

Za Komisi

Andrus ANSIP

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise 2010/166/EU ze dne 19. března 2010 o harmonizovaných podmínkách využívání rádiového spektra pro mobilní komunikační služby na palubách plavidel (služby MCV) v Evropské unii (Úř. věst. L 72, 20.3.2010, s. 38).

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Podmínky, které musí splňovat systémy poskytující služby MCV v teritoriálních vodách členských států Evropské unie, aby nedocházelo ke škodlivé interferenci zemských mobilních sítí

1)   Podmínky, které musí splňovat systémy GSM provozované v kmitočtových pásmech 900 MHz a 1 800 MHz poskytující služby MCV v teritoriálních vodách členských států, aby nedocházelo ke škodlivé interferenci zemských mobilních sítí

Použijí se tyto podmínky:

a)

Systém poskytující služby MCV se nesmí používat v blízkosti menší než dvě námořní míle (1) od základní linie podle definice Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

b)

V oblasti od 2 do 12 námořních mil od základní linie se používají pouze vnitřní antény základnové stanice plavidla.

c)

Omezení stanovená pro mobilní terminály při používání na palubách plavidel a pro základnové stanice plavidel:

Parametr

Popis

Vysílací výkon/hustota výkonu

Pro mobilní terminály používané na palubách plavidel a řízené základnovou stanicí plavidla v pásmu 900 MHz platí maximální vyzářený výkon:

5 dBm

Pro mobilní terminály používané na palubách plavidel a řízené základnovou stanicí plavidla v pásmu 1 800 MHz platí maximální vyzářený výkon:

0 dBm

U základnových stanic na palubách plavidel musí být maximální hustota výkonu naměřená ve vnějším prostoru plavidla vzhledem k zisku měřicí antény 0 dBi:

– 80 dBm/200 kHz

Pravidla pro přístup ke kanálům a jejich obsazování

Použijí se techniky zmírňující rušení, které zajišťují přinejmenším stejné parametry jako následující zmírňující faktory vycházející z norem GSM:

v oblasti od 2 do 3 námořních mil od základní linie je citlivost přijímače a prahová hodnota odpojení (ACCMIN (2) a minimální úroveň RXLEV (3)) mobilního terminálu používaného na palubě plavidla rovna nebo vyšší než – 70 dBm/200 kHz a v oblasti od 3 do 12 námořních mil od základní linie je rovna nebo vyšší než – 75 dBm/200 kHz;

přerušované vysílání (4) se aktivuje v odchozím směru systému MCV,

hodnota parametru časového předstihu (timing advance) (5) základnové stanice plavidla je nastavena na minimum.

2)   Podmínky, které musí splňovat systémy UMTS v kmitočtových pásmech 1 900 MHz/2 100 MHz poskytující služby MCV v teritoriálních vodách členských států, aby nedocházelo ke škodlivé interferenci zemských mobilních sítí

Použijí se tyto podmínky:

a)

Systém poskytující služby MCV se nesmí používat v blízkosti menší než 2 námořní míle od základní linie podle definice Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

b)

V oblasti od 2 do 12 námořních mil od základní linie se používají pouze vnitřní antény základnové stanice plavidla;

c)

Lze používat pouze šířku pásma do 5 MHz (duplex).

d)

Omezení stanovená pro mobilní terminály při používání na palubách plavidel a pro základnové stanice plavidel:

Parametr

Popis

Vysílací výkon/hustota výkonu

Pro mobilní terminály vysílající v pásmu 1 900 MHz používané na palubách plavidel a řízené základnovou stanicí plavidla vysílající v pásmu 2 100 MHz platí maximální vyzářený výkon:

0 dBm/5 MHz

Úroveň signálu na palubě

Úroveň signálu základnové stanice na palubě plavidla je – 102 dBm/5 MHz (společný pilotní kanál) nebo nižší

Pravidla pro přístup ke kanálům a jejich obsazování

V oblasti od 2 do 12 námořních mil od základní linie je kritérium kvality (minimální požadovaná úroveň z přijímaného signálu v buňce) rovno nebo vyšší než:

– 87 dBm/5 MHz

Časovač volby veřejné zemské mobilní sítě se nastaví na 10 minut

Parametr hodnoty časového předstihu (timing advance) se nastaví tak, aby odpovídal dosahu buňky v rámci distribuovaného anténního systému MCV rovnému 600 m

Časovač odpojení při nečinnosti uživatele v rámci řízení radiových prostředků (RRC) se nastaví na 2 sekundy

Vyloučení shody se zemskými sítěmi

Střední nosný kmitočet MCV není nastaven shodně s nosným kmitočtem zemských sítí

3)   Podmínky, které musí splňovat systémy LTE v kmitočtových pásmech 1 800 MHz/2 600 MHz poskytující služby MCV v teritoriálních vodách členských států, aby nedocházelo ke škodlivé interferenci zemských mobilních sítí

Použijí se tyto podmínky:

a)

Systém poskytující služby MCV se nesmí používat v blízkosti menší než 4 námořní míle od základní linie podle definice Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

b)

V oblasti od 4 do 12 námořních mil od základní linie se používají pouze vnitřní antény základnové stanice plavidla.

c)

V každém kmitočtovém pásmu (1 800 MHz a 2 600 MHz) lze používat pouze šířku pásma do 5 MHz (duplex);

d)

Omezení stanovená pro mobilní terminály při používání na palubách plavidel a pro základnové stanice plavidel:

Parametr

Popis

Vysílací výkon/hustota výkonu

Pro mobilní terminály používané na palubách plavidel a řízené základnovou stanicí plavidla v pásmu 1 800 MHz a v pásmu 2 600 MH platí maximální vyzářený výkon:

0 dBm

Úroveň signálu na palubě

Úroveň signálu základnové stanice na palubě plavidla je – 98 dBm/5 MHz (ekvivalent – 120 dBm/15 kHz) nebo nižší

Pravidla pro přístup ke kanálům a jejich obsazování

V oblasti od 4 do 12 námořních mil od základní linie je kritérium kvality (minimální požadovaná úroveň z přijatého signálu v buňce) rovno nebo vyšší než – 83 dBm/5 MHz (ekvivalent – 105 dBm/15 kHz)

Časovač volby veřejné zemské mobilní sítě se nastaví na 10 minut

Parametr hodnoty časového předstihu (timing advance) se nastaví tak, aby odpovídal dosahu buňky v rámci distribuovaného anténního systému MCV rovnému 400 m

Časovač odpojení při nečinnosti uživatele v rámci řízení radiových prostředků (RRC) se nastaví na 2 sekundy

Vyloučení shody se zemskými sítěmi

Střední nosný kmitočet MCV není nastaven shodně s nosným kmitočtem zemských sítí“


(1)  Jedna námořní míle = 1 852 metrů

(2)  ACCMIN (RX_LEV_ACCESS_MIN); podle popisu v normě GSM ETSI TS 144 018.

(3)  RXLEV (RXLEV-FULL-SERVING-CELL); podle popisu v normě GSM ETSI TS 148 008.

(4)  Přerušované vysílání – DTX; podle popisu v normě GSM ETSI TS 148 008.

(5)  Hodnota časového předstihu (timing advance); podle popisu v normě GSM ETSI TS 144 018.


Opravy

3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/69


Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2240 ze dne 12. prosince 2016, kterým se mění rozhodnutí 2012/389/SZBP o misi Evropské unie zaměřené na budování regionální námořní kapacity v oblasti Afrického rohu (EUCAP NESTOR)

( Úřední věstník Evropské unie L 337 ze dne 13. prosince 2016 )

Strana 18, článek 1 bod 1:

místo:

„1)

V názvu a v celém znění dokumentu se název „EUCAP NESTOR“ ve všech případech nahrazuje názvem „EUCAP Somálsko“.“,

má být:

„1)

Název se nahrazuje tímto: „Rozhodnutí Rady 2012/389/SZBP ze dne 16. července 2012 o misi Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko)“ a v celém znění dokumentu se název „EUCAP NESTOR“ ve všech případech nahrazuje názvem „EUCAP Somálsko“.“


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/69


Oprava prováděcího rozhodnutí Komise 2013/752/EU ze dne 11. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu a zrušuje rozhodnutí 2005/928/ES

( Úřední věstník Evropské unie L 334 ze dne 13. prosince 2013 )

Strana 34, příloha, kterou se mění příloha rozhodnutí 2006/771/ES, v položce „číslo pásma 75“ ve sloupci „Jiná omezení využívání (v)“:

místo:

„Stálé venkovní instalace jsou vyloučeny.“,

má být:

„Pevné venkovní instalace jsou vyloučeny.“


3.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/70


Oprava směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu

( Úřední věstník Evropské unie L 193 ze dne 19. července 2016 )

Strana 8, čl. 4 odst. 3 třetí pododstavec:

místo:

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) se pokud je subjektem stojícím mimo skupinu rozumí daňový poplatník, který není součástí konsolidované skupiny pro účely účetního výkaznictví a nemá přidružený podnik ani stálou provozovnu.“,

má být:

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) se subjektem stojícím mimo skupinu rozumí daňový poplatník, který není součástí konsolidované skupiny pro účely účetního výkaznictví a nemá přidružený podnik ani stálou provozovnu.“

Strana 11, čl. 7 odst. 1 uvozující věta:

místo:

„1.   Členský stát daňového poplatníka zachází se subjektem nebo stálou provozovnou, jejíž zisky nepodléhají dani v tomto členském státě ani zde nejsou od daně osvobozeny, jako s ovládanou zahraniční společností, jsou-li splněny tyto podmínky:“,

má být:

„1.   Členský stát daňového poplatníka zachází se subjektem nebo stálou provozovnou, jejíž zisky nepodléhají dani v tomto členském státě nebo zde jsou od daně osvobozeny, jako s ovládanou zahraniční společností, jsou-li splněny tyto podmínky:“.

Strana 12, čl. 7 odst. 3 druhý pododstavec:

místo:

„Pokud se na základě pravidel členského státu počítá základ daně daňového poplatníka podle odst. 2 písm. a), může se tento členský stát rozhodnout nezacházet se finančními podniky jako s ovládanými zahraničními společnostmi …“,

má být:

„Pokud se na základě pravidel členského státu počítá základ daně daňového poplatníka podle odst. 2 písm. a), může se tento členský stát rozhodnout nezacházet s finančními podniky jako s ovládanými zahraničními společnostmi …“.

Strana 13, čl. 10 odst. 1 první věta:

místo:

„1.   Komise čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotí její provádění, a zejména dopady článku 4, dne 9. srpna 2020 a podá o tom Radě zprávu.“,

má být:

„1.   Komise do 9. srpna 2020 zhodnotí provádění této směrnice, zejména dopady článku 4, a podá o tom Radě zprávu.“