ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 352

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 59
23. prosince 2016


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury ( 1 )

1

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

18

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) 2016/2372 ze dne 19. prosince 2016, kterým se na rok 2017 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři

26

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/2373 ze dne 22. prosince 2016, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1127

31

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 ze dne 12. října 2016, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v jihozápadních vodách

33

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2375 ze dne 12. října 2016, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách

39

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2376 ze dne 13. října 2016, kterým se stanoví plán výmětů pro měkkýše druhu Venus spp. v italských teritoriálních vodách

48

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2377 ze dne 14. října 2016, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy pelagického rybolovu v jihozápadních vodách

50

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2378 ze dne 21. prosince 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

52

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2379 ze dne 22. prosince 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

55

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2016/2380 ze dne 13. prosince 2016 o prodloužení mandátu vedoucího Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia)

57

 

*

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2016/2381 ze dne 14. prosince 2016 o prodloužení mandátu vedoucího mise Evropské unie SBOP v Mali (EUCAP Sahel Mali) (EUCAP Sahel Mali/2/2016)

59

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2382 ze dne 21. prosince 2016, kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) a zrušuje rozhodnutí 2013/189/SZBP

60

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2383 ze dne 21. prosince 2016 o podpoře poskytované Unií na činnosti Mezinárodní agentury pro atomovou energii v oblastech jaderného zabezpečení a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení

74

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2384 ze dne 22. prosince 2016, kterým se mění seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/1136

92

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2370

ze dne 14. prosince 2016,

kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (4) zřizuje jednotný evropský železniční prostor se společnými pravidly, která se týkají správy a řízení železničních podniků a provozovatelů infrastruktury, financování a zpoplatnění infrastruktury, podmínek přístupu k železniční infrastruktuře a službám a regulačního dohledu nad železničním trhem. Dokončení jednotného evropského železničního prostoru by mělo být dosaženo rozšířením zásady otevřeného přístupu na vnitrostátní trhy železniční dopravy a reformou řízení provozovatelů infrastruktury s cílem zajistit rovný přístup k infrastruktuře.

(2)

Růst osobní železniční dopravy zaostává za vývojem jiných druhů dopravy. Dokončení jednotného evropského železničního prostoru by mělo přispět k dalšímu rozvoji železniční dopravy jako spolehlivé alternativy jiných druhů dopravy. V této souvislosti je nezbytné, aby právní předpisy, jimiž se zřizuje jednotný evropský železniční prostor, byly účinně prováděny v předepsaných lhůtách.

(3)

Trhy Unie se službami nákladní železniční dopravy jsou otevřeny hospodářské soutěži v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/51/ES (5) od roku 2007 a od roku 2010 jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/58/ES (6) hospodářské soutěži otevřeny trhy Unie se službami mezinárodní osobní železniční dopravy. Některé členské státy kromě toho otevřely hospodářské soutěži také vnitrostátní osobní dopravu, a to zavedením práv otevřeného přístupu nebo organizováním nabídkových řízení na smlouvy o veřejných službách. Takové otevření trhu by mělo mít pozitivní dopad na fungování jednotného evropského železničního prostoru, a mělo by vést k lepším službám pro uživatele.

(4)

Konkrétní výjimky z oblasti působnosti směrnice 2012/34/EU by měly členským státům umožnit zohlednění specifických vlastností struktury a organizace železničních systémů na jejich území při současném zajištění integrity jednotného evropského železničního prostoru.

(5)

Provoz železniční infrastruktury na síti zahrnuje řízení a zabezpečení. Po dobu provozování tratě by měl provozovatel infrastruktury zejména zajistit, aby infrastruktura byla vhodná pro určené použití.

(6)

Pro účely stanovení, zda je třeba považovat některý podnik za vertikálně integrovaný, by se měl uplatnit pojem „kontrola“ ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (7). Jsou-li provozovatel infrastruktury a železniční podnik na sobě zcela nezávislí, avšak oba přímo kontroluje stát bez jakéhokoli zprostředkujícího subjektu, měli by být považováni za oddělené. Ministerstvo, které vykonává kontrolu nad železničním podnikem a provozovatelem infrastruktury, by nemělo být považováno za zprostředkující subjekt.

(7)

Tato směrnice zavádí další požadavky s cílem zajistit nezávislost provozovatele infrastruktury. Členské státy by měly mít možnost zvolit si mezi jednotlivými organizačními modely, od plného strukturálního oddělení po vertikální integraci, při poskytnutí vhodných záruk k zajištění nestrannosti provozovatele infrastruktury z hlediska hlavních funkcí, řízení dopravy a plánování údržby. Členské státy by měly zajistit, aby provozovatel infrastruktury měl v mezích stanovených rámců pro zpoplatnění a přidělování kapacity organizační a rozhodovací nezávislost z hlediska hlavních funkcí.

(8)

Ve vertikálně integrovaných podnicích by měly být uplatňovány záruky s cílem zajistit, že jiné právní subjekty v rámci těchto podniků nemají rozhodující vliv na jmenování a propouštění osob pověřených rozhodováním o hlavních funkcích. Členské státy by v této souvislosti měly zajistit existenci postupů pro podávání stížností.

(9)

Členské státy by měly zavést vnitrostátní rámec pro posuzování střetu zájmů. V tomto rámci by regulační subjekt měl zohlednit veškeré osobní finanční, hospodářské nebo profesní zájmy, které by mohly nevhodně ovlivnit nestrannost provozovatele infrastruktury. Jsou-li provozovatel infrastruktury a železniční podnik na sobě vzájemně nezávislí, neměla by být skutečnost, že je přímo kontroluje tentýž orgán členského státu, považována za skutečnost vyvolávající střet zájmů ve smyslu této směrnice.

(10)

Přijímání rozhodnutí provozovatelů infrastruktury týkajících se přidělování tras vlaků a rozhodování o zpoplatnění infrastruktury představují hlavní funkce, jež jsou stěžejní pro zajištění spravedlivého a nediskriminačního přístupu k železniční infrastruktuře. Měly by být zavedeny přísné záruky pro zamezení nepřiměřeného vlivu na rozhodnutí přijímaná provozovatelem infrastruktury, která souvisí s těmito funkcemi. Tyto záruky by měly být přizpůsobeny tak, aby zohledňovaly jednotlivé řídicí struktury železničních subjektů.

(11)

Měla by být rovněž přijata odpovídající opatření s cílem zajistit, aby byly funkce řízení dopravy a plánování údržby vykonávány nestranně, a zamezit tak jakémukoliv narušení hospodářské soutěže. Provozovatelé infrastruktury by v tomto rámci měli zajistit, aby železniční podniky měly přístup k příslušným informacím. V této souvislosti platí, že pokud provozovatelé infrastruktury udělili železničním podnikům další přístup k řízení dopravy, měl by být tento přístup udělen za rovných podmínek všem dotčeným železničním podnikům.

(12)

Vykonává-li hlavní funkce nezávislý správce poplatků nebo přidělující subjekt, je třeba zajistit nestrannost provozovatele infrastruktury z hlediska funkcí řízení provozu a údržby, aniž by bylo zapotřebí přenést tyto funkce na nezávislý subjekt.

(13)

Regulační subjekty by měly mít pravomoc sledovat řízení provozu, plánování obnovy, jakož i plánované i neplánované údržbové práce, aby bylo zajištěno, že tyto činnosti nevedou k diskriminaci.

(14)

Členské státy by obecně měly zajistit, aby byl provozovatel infrastruktury odpovědný za provoz, údržbu a obnovu sítě a aby byl pověřen rozvojem železniční infrastruktury na této síti. Pokud jsou tyto funkce zajišťovány externě různými subjekty, měl by si provozovatel infrastruktury přesto ponechat pravomoc dohledu a nést konečnou odpovědnost za výkon těchto funkcí.

(15)

Provozovatelé infrastruktury, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, mohou v rámci tohoto podniku svěřit výkon jiných než hlavních funkcí jiným subjektům za podmínek stanovených v této směrnici, pokud to nezpůsobí střet zájmů a pokud je zaručena důvěrnost obchodně citlivých informací. Hlavní funkce by neměly být svěřeny žádnému jinému vnějšímu subjektu vertikálně integrovaného podniku, pokud tento subjekt nevykonává výlučně hlavní funkce.

(16)

Ve vhodných případech, zejména z důvodů účinnosti, mohou být funkce provozovatele infrastruktury rozděleny mezi různé provozovatele infrastruktury, a to i v případě partnerství veřejného a soukromého sektoru. Provozovatelé infrastruktury by měli být plně odpovědní za funkce, které vykonávají.

(17)

Je třeba zabránit finančním převodům mezi provozovatelem infrastruktury a železničními podniky a ve vertikálně integrovaných podnicích mezi provozovatelem infrastruktury a jiným právním subjektem dotčeného integrovaného podniku, pokud by mohly vést k narušení hospodářské soutěže na trhu, zejména v důsledku křížového subvencování.

(18)

Provozovatelé infrastruktury mohou využívat příjmy z provozování sítě infrastruktury, u nichž bylo využito veřejných prostředků, k financování svého vlastního podnikání nebo k vyplácení dividend investorům jako návrat jejich investic do železniční infrastruktury. K těmto investorům může patřit stát a jakýkoliv soukromý akcionář, ale nikoliv podniky, které jsou součástí vertikálně integrovaného podniku a které vykonávají kontrolu nad železničním podnikem i nad tímto provozovatelem infrastruktury. Dividendy z činností, které nezahrnují použití veřejných prostředků nebo příjmy z poplatků za využívání železniční infrastruktury, mohou použít také podniky, které jsou součástí vertikálně integrovaného podniku a které vykonávají kontrolu nad železničním podnikem i nad tímto provozovatelem infrastruktury.

(19)

Zásady zpoplatnění by neměly vyloučit možnost, aby výnosy z poplatků za infrastrukturu procházely přes státní účty.

(20)

V případech, kdy provozovatel infrastruktury nemá ve vertikálně integrovaném podniku samostatnou právní subjektivitu a hlavní funkce jsou svěřeny externímu nezávislému správci poplatků nebo přidělujícímu subjektu, měla by být na úrovni některých divizí v rámci tohoto podniku obdobně uplatňována příslušná ustanovení týkající se finanční transparentnosti a nezávislosti provozovatele infrastruktury.

(21)

Pro dosažení účinného provozování sítě a účinného využívání infrastruktury by měla být prostřednictvím použití odpovídajících mechanismů koordinace zajištěna lepší koordinace mezi provozovateli infrastruktury a železničními podniky.

(22)

V zájmu usnadnění poskytování účinných a efektivních železničních služeb v Unii by měla být na základě stávajících platforem vytvořena evropská síť provozovatelů infrastruktury. Členské státy by pro účely účasti na této síti měly mít možnost určit, který subjekt nebo subjekty je třeba považovat za jejich hlavní provozovatele infrastruktury.

(23)

Vzhledem k různorodosti sítí co do jejich velikosti a hustoty, organizačních struktur celostátních, místních a regionálních orgánů a jejich zkušeností získaných v procesu otevírání trhu by měla být členským státům umožněna dostatečná flexibilita k organizování jejich železniční sítě s cílem zajistit kvalitu služeb, které jsou snadno dostupné všem cestujícím, a to takovým způsobem, aby bylo možné vykonávat služby s otevřeným přístupem a služby prováděné na základě smluv o veřejných službách.

(24)

Udělení práva přístupu k železniční infrastruktuře ve všech členských státech železničním podnikům Unie pro účely provozování vnitrostátní osobní dopravy může mít dopad na organizaci a financování železniční osobní dopravy poskytované v rámci smlouvy o veřejných službách. Členské státy by na základě rozhodnutí příslušného regulačního subjektu měly mít možnost toto právo přístupu omezit v případě, že by ohrožovalo hospodářskou vyváženost uvedených smluv o veřejných službách.

(25)

Právo železničních podniků na udělení přístupu k příslušné infrastruktuře nemá vliv na možnost příslušného orgánu udělit výlučná práva v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (8) nebo uzavřít smlouvu o veřejných službách přímo za podmínek stanovených v článku 5 uvedeného nařízení. Existence takové smlouvy o veřejných službách by neměla opravňovat členský stát k omezení práva přístupu jiných železničních podniků k dané železniční infrastruktuře za účelem poskytování služeb osobní železniční dopravy, ledaže by takové služby ohrozily hospodářskou vyváženost příslušné smlouvy o veřejných službách.

(26)

Na žádost zainteresovaných stran by regulační subjekty měly na základě objektivní hospodářské analýzy posoudit, zda by byla ohrožena hospodářská vyváženost stávajících smluv o veřejných službách.

(27)

Proces posuzování by měl zohlednit potřebu poskytnout všem účastníkům na trhu dostatečnou právní jistotu pro rozvoj jejich činností. Tento postup by měl být co nejjednodušší, nejúčinnější a nejtransparentnější, jakož i koherentní s procesem přidělování kapacity infrastruktury.

(28)

Za podmínky, že je zajištěn nediskriminační přístup, mohou členské státy právo přístupu k infrastruktuře spojit s určitými podmínkami s cílem umožnit provedení integrovaného systému jízdních řádů pro služby vnitrostátní osobní železniční dopravy.

(29)

Rozvoj železniční infrastruktury a zlepšování kvality osobní železniční dopravy jsou klíčovými prioritami v rámci podpory udržitelného dopravního systému a systému mobility v Evropě. Zejména rozvoj vysokorychlostní železniční sítě má potenciál k vytvoření lepšího a rychlejšího propojení mezi evropskými hospodářskými a kulturními centry. Vysokorychlostní železniční služby spojují osoby a trhy rychle, spolehlivě, šetrně k životnímu prostředí a nákladově efektivním způsobem a podporují přechod cestujících na železniční dopravu. Je proto zvláště důležité podpořit veřejné a soukromé investice do vysokorychlostní železniční infrastruktury, vytvořit příznivé podmínky pro pozitivní návratnost investic a maximalizovat ekonomické a sociální přínosy z těchto investic. Členské státy by měly mít i nadále možnost zvolit mezi různými způsoby podpory investic do vysokorychlostní železniční infrastruktury a využívání vysokorychlostních tratí.

(30)

S cílem vytvořit trh pro vysokorychlostní osobní dopravu a podporovat optimální využívání dostupné infrastruktury a v zájmu podpory konkurenceschopnosti služeb vysokorychlostní osobní dopravy vedoucí ku prospěchu cestujících by měl být otevřený přístup pro vysokorychlostní osobní dopravu omezen pouze za určitých okolností a na základě objektivní hospodářské analýzy provedené regulačním subjektem.

(31)

Aby byl cestujícím umožněn přístup k údajům potřebným pro plánování cest a rezervaci jízdenek v rámci Unie, je třeba podporovat společné informační systémy a systémy prodeje jednotných jízdenek již vytvořené na trhu. Vzhledem k tomu, že je důležité podporovat hladký provoz veřejných dopravních systémů, železniční podniky by měly být podporovány v práci na vývoji takových systémů, které poskytují možnosti mobility multimodální, přeshraniční a z domu do domu.

(32)

Systémy prodeje jednotných jízdenek by měly být interoperabilní a nediskriminační. Železniční podniky by měly přispět k rozvoji těchto systémů tím, že nediskriminačním způsobem a v interoperabilním formátu zpřístupní všechny příslušné údaje nezbytné pro plánování cest a rezervaci jízdenek. Členské státy by měly zajistit, aby tyto systémy nevytvářely diskriminaci železničních podniků a respektovaly potřebu zajistit důvěrnost obchodních informací, ochranu osobních údajů a dodržování předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Komise by měla sledovat vývoj těchto systémů a podávat o něm zprávy a v případě potřeby předložit legislativní návrhy.

(33)

Členské státy by měly zajistit, aby poskytování železničních služeb odráželo požadavky spojené se zárukou odpovídající sociální ochrany a současně aby zajistilo hladký pokrok směrem k dokončení jednotného evropského železničního prostoru. V této souvislosti je třeba vždy dodržovat závazky vyplývající podle vnitrostátních právních předpisů ze závazných kolektivních smluv nebo dohod uzavřených mezi sociálními partnery, jakož i příslušné sociální normy. Těmito povinnostmi by neměly být dotčeny předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva. Komise by měla aktivně podporovat práci vykonanou v rámci odvětvového sociálního dialogu v oblasti železnic.

(34)

V rámci probíhajícího přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES (9) by Komise měla posoudit, zda jsou nutné nové legislativní akty pro certifikaci zaměstnanců vlakového doprovodu.

(35)

Členské státy by měly mít možnost zvolit si odpovídající strategie financování pro urychlení zavádění evropského vlakového zabezpečovacího systému (ETCS), zejména pokud jde o rozhodnutí, zda zavést odstupňování poplatků za přístup k tratím.

(36)

Provozovatelé infrastruktury by v případě nehod či mimořádných událostí, které mají dopad na přeshraniční dopravu, měli spolupracovat a předávat si veškeré potřebné informace, které umožní urychlené obnovení běžného provozu.

(37)

Regulační subjekty by v zájmu dosažení cíle jednotného evropského železničního prostoru měly spolupracovat, aby zajistily nediskriminační přístup k železniční infrastruktuře.

(38)

Zejména je důležité, aby regulační subjekty spolupracovaly v případech, kdy záležitosti týkající se mezinárodní železniční dopravy nebo železniční infrastruktury dvou států vyžadují rozhodnutí dvou nebo více regulačních subjektů za účelem koordinace jejich rozhodování s cílem vyhnout se právní nejistotě a zajistit účinnost mezinárodní železniční dopravy.

(39)

Při procesu otevírání vnitrostátních železničních trhů konkurenci udělováním přístupu k sítím všem železničním podnikům by členské státy měly mít dostatečně dlouhé přechodné období, aby mohly přizpůsobit své vnitrostátní právo a organizační struktury. Členské státy by proto měly mít možnost ponechat v platnosti své stávající právní předpisy o přístupu na trh do konce přechodného období.

(40)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (10) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2012/34/EU se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy mohou vyjmout z použití článků 7, 7a, 7b, 7c, 7d, 8 a 13 a kapitoly IV:“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„3a.   Členské státy mohou vyjmout z použití článků 7, 7a, 7b, 7c, 7d a 8:

Místní tratě s nízkým objemem dopravy, jejichž délka nepřesahuje 100 km a jež jsou používány pro nákladní dopravu mezi hlavní tratí a místy původu a určení nacházejícími se podél těchto tratí, pokud jsou tyto tratě spravovány jinými subjekty, než je provozovatel hlavní infrastruktury, a pokud a) jsou tyto tratě používány jediným provozovatelem nákladní dopravy nebo b) hlavní funkce ve vztahu k těmto tratím vykonává subjekt, který není kontrolován žádným železničním podnikem. Existuje-li jediný provozovatel nákladní dopravy, mohou jej členské státy vyjmout rovněž z působnosti kapitoly IV, dokud o kapacitu nepožádá jiný žadatel. Tento odstavec lze stejným způsobem využít v případě, kdy je trať v omezené míře využívána rovněž pro služby osobní dopravy. Členské státy o svém úmyslu vyjmout tyto tratě z použití článků 7, 7a, 7b, 7c, 7d a 8 informují Komisi.

3b.   Členské státy mohou vyjmout z použití článků 7, 7a, 7b, 7c a 7d:

Regionální sítě s nízkým objemem dopravy, jež jsou spravovány jiným subjektem, než je provozovatel hlavní infrastruktury, a jež jsou používány pro služby regionální osobní dopravy poskytované jediným železničním podnikem jiným, než je etablovaný železniční podnik členského státu, a to do doby, než o kapacitu pro služby osobní dopravy na dotčené síti požádá jiný žadatel, a za podmínky, že uvedený podnik je nezávislý na jakémkoli železničním podniku provozujícím služby nákladní dopravy. Tento odstavec lze stejným způsobem využít v případě, kdy je trať v omezené míře využívána také pro služby nákladní dopravy. Členské státy o svém úmyslu vyjmout takové tratě z použití článků 7, 7a, 7b, 7c a 7d informují Komisi.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Aniž je dotčen odstavec 3, členské státy mohou vyjmout z použití čl. 8 odst. 3 místní a regionální železniční infrastruktury, které nemají žádný strategický význam pro fungování železničního trhu, a z použití článků 7, 7a a 7c a kapitoly IV místní železniční infrastruktury, které nemají žádný strategický význam pro fungování železničního trhu. Svůj záměr vyjmout dané železniční infrastruktury z použití uvedených ustanovení členské státy oznámí Komisi. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví, zda může být daná železniční infrastruktura považována za infrastrukturu bez strategického významu. Přitom Komise zohlední délku dotyčných železničních tratí, jejich míru využití a objem dopravy, na nějž by vyjmutí mohlo mít vliv. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 62 odst. 2.“;

d)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„8a.   Po dobu deseti let ode dne 24. prosince 2016 mohou členské státy vyjmout z použití kapitol II a IV této směrnice, kromě článků 10, 13 a 56, izolované železniční tratě kratší než 500 km, které mají rozchod koleje odlišný od hlavní vnitrostátní sítě, zajišťují spojení se třetí zemí, v níž se neuplatňují právní předpisy Unie v oblasti železnic, a jsou spravovány jiným provozovatelem infrastruktury než hlavní vnitrostátní síť. Železniční podniky provozující dopravu výhradně na uvedených tratích mohou být vyjmuty z použití kapitoly II.

Tyto výjimky mohou být obnovovány vždy na období, které nepřesahuje délku pěti let. Členský stát, který zamýšlí výjimku obnovit, vyrozumí nejpozději 12 měsíců před dnem uplynutí doby, na kterou byla výjimka udělena, o svém záměru Komisi. Komise posoudí, zda jsou podmínky pro výjimku podle prvního pododstavce nadále splněny. Není-li tomu tak, přijme Komise prováděcí akty, kterými rozhodne o ukončení výjimky. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 62 odst. 2.“;

e)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„12.   Pokud již existuje partnerství veřejného a soukromého sektoru uzavřené před 16. červnem 2015 a soukromý účastník tohoto partnerství je zároveň železničním podnikem odpovědným za poskytování služeb osobní železniční dopravy na dané infrastruktuře, může být takový soukromý subjekt členskými státy i nadále vyjmut z použití článků 7, 7a a 7d a členské státy mohou omezit oprávnění k nástupu a výstupu cestujících v případě služeb poskytovaných jinými železničními podniky na téže infrastruktuře, na níž služby osobní dopravy poskytuje tento soukromý účastník partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

13.   Soukromí provozovatelé infrastruktury, kteří jsou součástí partnerství veřejného a soukromého sektoru uzavřeného před 24. prosincem 2016 a kteří nejsou příjemci veřejných prostředků, jsou vyloučeni z použití článku 7d, pokud půjčky a finanční záruky, které přijímají/poskytují, nejsou přímo ani nepřímo určeny konkrétním železničním podnikům.“

2)

Článek 3 se mění takto:

a)

bod 2 se nahrazuje tímto:

„2)

„provozovatelem infrastruktury“ každý subjekt nebo podnik odpovědný za zajištění provozu, údržby a obnovy železniční infrastruktury na síti, jakož i za účast na jejím rozvoji v souladu s pravidly, která v tomto smyslu určí členský stát v rámci své všeobecné politiky pro rozvoj a financování infrastruktury;“;

b)

vkládají se nové body, které znějí:

„2a)

„rozvojem železniční infrastruktury“ plánování sítě, finanční a investiční plánování, jakož i výstavba a modernizace infrastruktury;

2b)

„provozem železniční infrastruktury“ přidělování tras vlaků, řízení provozu a zpoplatnění infrastruktury;

2c)

„údržbou železniční infrastruktury“ práce, jejichž účelem je zachovávat stav a provozuschopnost stávající infrastruktury;

2d)

„obnovou železniční infrastruktury“ rozsáhlé práce na stávající infrastruktuře obnášející náhradu jejích částí, aniž je dotčena její celková výkonnost;

2e)

„modernizací železniční infrastruktury“ rozsáhlé úpravy infrastruktury, které zvýší její celkovou výkonnost;

2f)

„hlavními funkcemi“ správy infrastruktury rozhodování týkající se přidělování tras vlaků, včetně vymezení a posouzení dostupnosti a přidělení jednotlivých tras, a rozhodování o zpoplatnění infrastruktury, včetně stanovení a výběru poplatků, v souladu s rámcem zpoplatnění a s rámcem pro přidělování kapacity, které členské státy vytvoří podle článků 29 a 39;“;

c)

doplňují se nové body, které znějí:

„31)

„vertikálně integrovaným podnikem“ podnik, v jehož případě platí ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (*1) toto:

a)

provozovatel infrastruktury je kontrolován podnikem, jenž současně kontroluje jeden nebo více železničních podniků, které provozují železniční služby na síti tohoto provozovatele infrastruktury,

b)

provozovatel infrastruktury je kontrolován jedním či více železničními podniky, které provozují železniční služby na síti tohoto provozovatele infrastruktury, nebo

c)

provozovatel infrastruktury kontroluje jeden nebo více železničních podniků, které provozují železniční služby na síti tohoto provozovatele infrastruktury.

Rozumí se jím rovněž podnik sestávající z oddělených divizí, mezi něž patří provozovatel infrastruktury a jedna či více divizí, které poskytují dopravní služby a nemají samostatnou právní subjektivitu.

Jsou-li provozovatel infrastruktury a železniční podnik na sobě zcela nezávislí, avšak oba přímo kontroluje členský stát bez jakéhokoli zprostředkujícího subjektu, nejsou pro účely této směrnice považováni za vertikálně integrovaný podnik;

32)

„partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ závazné ujednání mezi veřejnoprávními subjekty a jedním či více podniky kromě provozovatele hlavní infrastruktury členského státu, v jehož rámci podniky částečně nebo v plné míře budují nebo financují železniční infrastrukturu nebo získají právo vykonávat kteroukoli z funkcí uvedených v bodě 2) po předem určenou dobu. Předmětné ujednání může mít jakoukoli vhodnou právně závaznou podobu stanovenou vnitrostátními předpisy;

33)

„správní radou“ vedoucí orgán podniku plnící výkonné a administrativní funkce, který je odpovědný za každodenní řízení podniku;

34)

„dozorčí radou“ nejvyšší orgán podniku plnící funkce dohledu včetně provádění kontrol správní rady a obecných strategických rozhodnutí týkajících se podniku;

35)

„jednotnou jízdenkou“ jízdenka nebo jízdenky zastupující přepravní smlouvu na přepravu navazujícími železničními dopravními spoji provozovanými jedním nebo více železničními podniky;

36)

„vysokorychlostní osobní dopravou“ osobní železniční doprava bez zastávek mezi dvěma místy vzájemně vzdálenými více než 200 km, obecně provozovaná průměrnou rychlostí 250 km/h a vyšší na speciálně vybudovaných vysokorychlostních tratích uzpůsobených pro tuto rychlost;

(*1)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).“"

3)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pro účely tohoto článku členské státy, jež použijí čl. 7a odst. 3, vyžadují, aby byl podnik organizován do oddělených divizí, jež v rámci jediného podniku nemají samostatnou právní subjektivitu.“

4)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Nezávislost provozovatele infrastruktury

1.   Členské státy zajistí, aby byl provozovatel infrastruktury odpovědný za provoz, údržbu a obnovu sítě a aby byl pověřen rozvojem železniční infrastruktury na této síti, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Členské státy zajistí, aby žádný z jiných právních subjektů v rámci vertikálně integrovaného podniku rozhodujícím způsobem neovlivňoval rozhodnutí přijatá provozovatelem infrastruktury v souvislosti s hlavními funkcemi.

Členské státy zajistí, aby členové dozorčí a správní rady provozovatele infrastruktury a vedoucí pracovníci jim přímo podřízení postupovali nediskriminačním způsobem a aby jejich nestrannost nebyla ovlivněna žádným střetem zájmů.

2.   Členské státy zajistí, aby byl provozovatel infrastruktury organizován jako subjekt, který je právně odlišný od jakéhokoli železničního podniku, a v případě vertikálně integrovaného podniku od všech jiných právních subjektů v rámci takového podniku.

3.   Členské státy zajistí, aby tytéž osoby nemohly být současně jmenovány nebo zaměstnány:

a)

jako členové správní rady provozovatele infrastruktury a členové správní rady železničního podniku,

b)

jako osoby pověřené rozhodováním o hlavních funkcích a jako členové správní rady železničního podniku,

c)

existuje-li dozorčí rada, jako členové dozorčí rady provozovatele infrastruktury a členové dozorčí rady železničního podniku,

d)

jako členové dozorčí rady podniku, který je součástí vertikálně integrovaného podniku a který vykonává kontrolu jak nad železničním podnikem, tak nad provozovatelem infrastruktury, a jako členové správní rady tohoto provozovatele infrastruktury.

4.   Ve vertikálně integrovaných podnicích nesmějí členové správní rady provozovatele infrastruktury a osoby pověřené rozhodováním o hlavních funkcích obdržet jakékoliv výkonnostní odměny od jiných právních subjektů v rámci vertikálně integrovaného podniku ani jakékoliv bonusy související prvořadě s finanční výkonností konkrétních železničních podniků. Je jim nicméně možno předkládat pobídky týkající se celkové výkonnosti železničního systému.

5.   Pokud v rámci vertikálně integrovaného podniku jsou informační systémy sdíleny různými subjekty, je přístup k citlivým informacím o hlavních funkcích omezen na oprávněné zaměstnance provozovatele infrastruktury. Citlivé informace nejsou předávány jiným subjektům v rámci vertikálně integrovaného podniku.

6.   Ustanoveními odstavce 1 tohoto článku nejsou dotčena práva členských států v oblasti rozhodování, pokud jde o rozvoj a financování železniční infrastruktury, ani pravomoci členských států, pokud jde o financování a zpoplatnění infrastruktury a o přidělování kapacity, ve smyslu čl. 4 odst. 2 a článků 8, 29 a 39.“

5)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 7a

Nezávislost hlavních funkcí

1.   Členské státy zajistí, aby byl provozovatel infrastruktury ve věcech hlavních funkcí z organizačního hlediska i z hlediska rozhodování nezávislý v rámci omezení stanovených v čl. 4 odst. 2 a v článcích 29 a 39.

2.   V zájmu uplatňování odstavce 1 členské státy zajistí především, aby:

a)

žádný železniční podnik ani žádný jiný právní subjekt neuplatňovaly ve věcech hlavních funkcí na provozovatele infrastruktury rozhodující vliv, aniž je dotčena úloha členských států, pokud jde o stanovení rámce zpoplatnění, rámce pro přidělování kapacity a specifických pravidel zpoplatnění podle článků 29 a 39;

b)

železniční podnik ani žádný jiný právní subjekt ve vertikálně integrovaném podniku neměly žádný rozhodující vliv na jmenování a propouštění osob pověřených rozhodováním o hlavních funkcích;

c)

mobilita osob pověřených hlavními funkcemi nevytvářela střet zájmů.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že zpoplatnění infrastruktury a přidělování tras provádí správce poplatků nebo přidělující subjekt, kteří jsou svou právní formou, organizací a rozhodováním nezávislí na jakémkoli železničním podniku. V takovém případě se členské státy mohou rozhodnout nepoužívat ustanovení čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 písm. c) a d).

Na vedoucí divizí pověřených správou infrastruktury a poskytováním železničních služeb se čl. 7 odst. 3 písm. a) a čl. 7 odst. 4 použijí obdobně.

4.   Ustanovení této směrnice odkazující na hlavní funkce provozovatele infrastruktury se vztahují na nezávislého správce poplatků nebo přidělující subjekt.

Článek 7b

Nestrannost provozovatele infrastruktury, pokud jde o řízení dopravy a plánování údržby

1.   Členské státy zajistí, aby byly funkce řízení dopravy a plánování údržby vykonávány transparentně a nediskriminačním způsobem a aby osoby pověřené rozhodováním o těchto funkcích nebyly ovlivněny žádným střetem zájmů.

2.   Pokud jde o řízení dopravy, členské státy zajistí, aby železniční podniky měly v případě narušení, které se jich týká, plný a včasný přístup k relevantním informacím. Pokud provozovatel infrastruktury udělí další přístup k řízení dopravy, učiní tak v případě dotčených železničních podniků transparentně a nediskriminačním způsobem.

3.   Pokud jde o dlouhodobé plánování rozsáhlé údržby nebo obnovy železniční infrastruktury, provozovatel infrastruktury konzultuje žadatele a v co největší možné míře zohlední vyjádřené obavy.

Plánování údržbových prací provádí provozovatel infrastruktury nediskriminačním způsobem.

Článek 7c

Outsourcing a sdílení funkcí provozovatele infrastruktury

1.   Za předpokladu, že nevzniknou žádné střety zájmů a je zaručena důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska, může provozovatel infrastruktury:

a)

svěřit funkce jinému vnějšímu subjektu, za předpokladu, že tento subjekt není železničním podnikem, neovládá žádný železniční podnik ani není žádným železničním podnikem ovládán. V rámci vertikálně integrovaného podniku nejsou základní funkce svěřeny žádnému jinému vnějšímu subjektu vertikálně integrovaného podniku, pokud tento subjekt výlučně nevykonává hlavní funkce;

b)

svěřit provedení prací a souvisejících úkolů v oblasti rozvoje, údržby a obnovy železniční infrastruktury vnějším železničním podniků či společnostem, které nějaký železniční podnik ovládají nebo jsou jím ovládány.

Provozovatel infrastruktury si ponechá pravomoc dohledu nad vykonáváním funkcí popsaných v čl. 3 odst. 2 a nese za ně konečnou odpovědnost. Jakýkoli subjekt vykonávající hlavní funkce splňuje ustanovení článků 7, 7a, 7b a 7d.

2.   Odchylně od čl. 7 odst. 1 mohou funkce správy infrastruktury vykonávat různí provozovatelé infrastruktury, a to i účastníci partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud všichni splňují požadavky čl. 7 odst. 2 až 6 a článků 7a, 7b a 7d a přijmou plnou odpovědnost za výkon předmětných funkcí.

3.   Nejsou-li provozovateli elektrického napájení přiděleny hlavní funkce, je vyjmut z použití pravidel platných pro provozovatele infrastruktury, pokud je zajištěn soulad s příslušnými ustanoveními týkajícími se rozvoje, a to zejména s článkem 8.

4.   Pod dohledem regulačního subjektu nebo jiného nezávislého příslušného orgánu určeného členskými státy může provozovatel infrastruktury uzavírat dohody o spolupráci s jedním či více železničními podniky nediskriminačním způsobem a s cílem poskytovat zákazníkům výhody v podobě snížených nákladů nebo zlepšeného fungování sítě, na niž se dohoda vztahuje.

Tento orgán sleduje provádění takovýchto dohod a v oprávněných případech může doporučit jejich ukončení.

Článek 7d

Finanční transparentnost

1.   Při dodržování vnitrostátních postupů platných v každém členském státě může provozovatel infrastruktury používat příjmy z provozování infrastruktury sítě, včetně veřejných prostředků, pouze k financování vlastního podnikání, včetně splácení svých půjček. Provozovatel infrastruktury může tyto příjmy rovněž použít k vyplácení dividend vlastníkům společnosti, mezi něž mohou patřit soukromí akcionáři, ale nepatří mezi ně podniky, které jsou součástí vertikálně integrovaného podniku a které vykonávají kontrolu nad železničním podnikem i nad tímto provozovatelem infrastruktury.

2.   Provozovatelé infrastruktury neposkytují půjčky železničním podnikům, ať již přímo či nepřímo.

3.   Železniční podniky neposkytují půjčky provozovatelům infrastruktury, ať již přímo či nepřímo.

4.   Půjčky mezi právními subjekty vertikálně integrovaného podniku mohou být poskytovány, hrazeny a spláceny pouze s tržními úroky a za tržních podmínek, které odrážejí individuální rizikový profil dotčeného subjektu.

5.   Půjčky mezi právními subjekty vertikálně integrovaného podniku poskytnuté před 24. prosincem 2016 pokračují do své splatnosti za předpokladu, že byly dohodnuty s tržními úroky a byly skutečně čerpány a jsou spláceny.

6.   Jakékoli služby, které jiné právní subjekty vertikálně integrovaného podniku poskytují provozovateli infrastruktury, jsou poskytovány na základě smluv a placeny buď v tržních cenách, nebo v cenách, které odrážejí výrobní náklady a zahrnují přiměřené ziskové rozpětí.

7.   Dluhy provozovatele infrastruktury jsou jasně odděleny od dluhů jiných právních subjektů v rámci vertikálně integrovaných podniků. Tyto dluhy jsou spláceny odděleně. To neznamená, že konečná splátka dluhů nemůže být splacena prostřednictvím podniku, který je součástí vertikálně integrovaného podniku a který vykonává kontrolu jak nad železničním podnikem, tak nad provozovatelem infrastruktury, nebo prostřednictvím jiného subjektu v podniku.

8.   Účetnictví provozovatele infrastruktury a jiných právních subjektů v rámci vertikálně integrovaného podniku se vede způsobem, který zajišťuje dodržení tohoto článku a umožňuje v rámci podniku oddělené účetnictví a transparentní finanční toky.

9.   V rámci vertikálně integrovaného podniku vede provozovatel infrastruktury podrobné záznamy o všech obchodních a finančních vztazích s jinými právními subjekty v rámci tohoto podniku.

10.   V případech, kdy hlavní funkce vykonává nezávislý správce poplatků nebo subjekt přidělující kapacitu v souladu s čl. 7a odst. 3 a členské státy neuplatňují čl. 7 odst. 2, ustanovení tohoto článku platí obdobně. Odkazy na provozovatele infrastruktury, železniční podnik a jiné právní subjekty vertikálně integrovaného podniku v tomto článku jsou chápány jako odkazy na jednotlivé divize daného podniku. Plnění požadavků uvedených v tomto článku je prokázáno v odděleném účetnictví jednotlivých divizí podniku.

Článek 7e

Mechanismy koordinace

Členské státy zajistí, aby byly zavedeny odpovídající mechanismy koordinace s cílem zajistit koordinaci mezi jejich hlavními provozovateli infrastruktury a všemi dotčenými železničními podniky, jakož i žadateli uvedenými v čl. 8 odst. 3. Případně jsou k účasti pozváni zástupci uživatelů služeb nákladní a osobní železniční dopravy a celostátní, místní či regionální orgány. Dotčený regulační subjekt se může zúčastnit jako pozorovatel. Koordinace se týká mimo jiné:

a)

potřeb žadatelů souvisejících s údržbou a rozvojem kapacity infrastruktury;

b)

obsahu výkonnostních cílů zaměřených na uživatele obsažených ve smluvních ujednáních uvedených v článku 30, jakož i pobídek uvedených v čl. 30 odst. 1 a jejich uplatňování;

c)

obsahu a provádění zprávy o síti podle článku 27;

d)

otázek intermodality a interoperability;

e)

jakékoli jiné otázky související s podmínkami přístupu, využíváním infrastruktury a s kvalitou služeb provozovatele infrastruktury.

Provozovatel infrastruktury ve spolupráci se zúčastněnými stranami vypracuje a zveřejní pokyny pro koordinaci. Koordinace se uskutečňuje minimálně jednou ročně a provozovatel infrastruktury na svých internetových stránkách zveřejní přehled činností provedených podle tohoto článku.

Koordinací podle tohoto článku není dotčeno právo žadatelů na odvolání k regulačnímu subjektu a pravomoci regulačního subjektu podle článku 56.

Článek 7f

Evropská síť provozovatelů infrastruktury

1.   S cílem usnadnit poskytování účinných a efektivních železničních služeb v rámci Unie členské státy zajistí, aby se jejich hlavní provozovatelé infrastruktury podíleli na síti a v jejím rámci spolupracovali na pravidelných schůzích za účelem:

a)

rozvoje železniční infrastruktury Unie;

b)

podpory včasného a účinného provedení jednotného evropského železničního prostoru;

c)

výměny osvědčených postupů;

d)

sledování a měření výkonnosti;

e)

přispění ke sledování trhu uvedenému v článku 15;

f)

řešení přeshraničních problematických míst a

g)

projednání uplatňování článků 37 a 40.

Pro účely písmene d) síť určí soudržným způsobem společné zásady a postupy pro sledování a měření výkonnosti.

Koordinací podle tohoto odstavce není dotčeno právo žadatelů na odvolání k regulačnímu orgánu a pravomoci regulačního orgánu podle článku 56.

2.   Komise je členem této sítě. Podporuje činnost sítě a usnadňuje koordinaci.“

6)

Článek 10 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Aniž jsou dotčeny mezinárodní povinnosti Unie a členských států, mohou členské státy, které mají hranici se třetí zemí, omezit právo na přístup stanovené v tomto článku pro služby provozované z a do této třetí země na síti s rozchodem koleje odlišným od hlavní železniční sítě v Unii, pokud dojde k narušení soutěže v přeshraniční železniční dopravě mezi členskými státy a touto třetí zemí. K takovým narušením může dojít mimo jiné v důsledku absence nediskriminačního přístupu k železniční infrastruktuře a souvisejícím službám v dotčené třetí zemi.

Pokud některý členský stát zvažuje přijmout v souladu s tímto odstavcem rozhodnutí o omezení práva na přístup, předloží návrh svého rozhodnutí Komisi a konzultuje ostatní členské státy.

Pokud Komise ani členské státy nevysloví do tří měsíců po předložení takového návrhu rozhodnutí námitky, může členský stát rozhodnutí přijmout.

Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobnosti postupu a kritéria, která se mají použít při uplatňování tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 3.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1370/2007, železničním podnikům se za spravedlivých, nediskriminačních a transparentních podmínek udělí právo na přístup k železniční infrastruktuře ve všech členských státech pro účely provozování osobní železniční dopravy. Železniční podniky mají právo umožnit nástup a výstup cestujících v kterékoli stanici. Uvedené právo zahrnuje přístup k infrastruktuře napojující zařízení služeb uvedená v příloze II bodu 2 této směrnice.“;

c)

odstavce 3 a 4 se zrušují.

7)

Článek 11 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Vztahuje-li se jedna či více smluv o veřejných službách na stejnou nebo alternativní trasu, mohou členské státy omezit právo na přístup stanovené v čl. 10 odst. 2 na osobní dopravu mezi danou výchozí a cílovou stanicí, pokud by výkonem tohoto práva byla ohrožena hospodářská vyváženost dotčené smlouvy nebo smluv o veřejných službách.“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Příslušný regulační subjekt nebo subjekty uvedené v článku 55 provedou objektivní hospodářskou analýzu s cílem stanovit, zda by hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách byla ohrožena, a své rozhodnutí založí na předem stanovených kritériích. Toto stanovení provedou na žádost kteréhokoli z následujících subjektů, předloženou do jednoho měsíce od obdržení informace o úmyslu provozovat osobní dopravu podle čl. 38 odst. 4:

a)

příslušného orgánu nebo příslušných orgánů, jež uzavřely smlouvu o veřejných službách;

b)

jakéhokoli jiného dotčeného příslušného orgánu, který je oprávněn omezit přístup podle tohoto článku;

c)

provozovatele infrastruktury;

d)

železničního podniku, který plní smlouvu o veřejných službách.“;

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Regulační subjekt uvede důvody svého rozhodnutí a podmínky, za nichž může o opětovné posouzení tohoto rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce od jeho oznámení požádat kterýkoli z těchto subjektů:

a)

příslušný orgán nebo příslušné orgány;

b)

provozovatel infrastruktury;

c)

železniční podnik, který plní smlouvu o veřejných službách;

d)

železniční podnik žádající o přístup.

Pokud regulační subjekt rozhodne, že by hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách byla ohrožena zamýšleným provozováním osobní dopravy podle čl. 38 odst. 4, uvede možné změny této dopravy, které by zajistily splnění podmínek k udělení práva na přístup stanoveného v čl. 10 odst. 2.“;

d)

v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Na základě zkušenosti regulačních subjektů, příslušných orgánů a železničních podniků a na základě činnosti sítě uvedené v čl. 57 odst. 1 přijme Komise do 16. prosince 2018 prováděcí akty stanovující podrobnosti postupu a kritéria, která je třeba dodržovat při uplatňování odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, pokud jde o vnitrostátní osobní dopravu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 3.“;

e)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Členské státy mohou rovněž omezit právo na přístup k železniční infrastruktuře za účelem provozování vnitrostátní osobní dopravy mezi danou výchozí a cílovou stanicí v rámci téhož členského státu, pokud:

a)

výlučné právo přepravovat cestující mezi těmito stanicemi bylo uděleno na základě smlouvy o veřejných službách uzavřené před 16. červnem 2015, nebo

b)

další práva či povolení k provozování komerční osobní dopravy byla v rámci soutěže s jiným provozovatelem mezi těmito stanicemi přidělena do 25. prosince 2018 na základě spravedlivého nabídkového řízení,

a pokud tito provozovatelé nedostávají žádnou finanční náhradu za provozování těchto služeb.

Toto omezení může pokračovat po dobu původního trvání smlouvy nebo povolení nebo do 25. prosince 2026, podle toho, která doba je kratší.“

8)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 11a

Vysokorychlostní osobní doprava

1.   S cílem vytvořit trh pro vysokorychlostní osobní dopravu, podporovat optimální využívání dostupné infrastruktury a podněcovat konkurenceschopnou vysokorychlostní osobní dopravu s následným přínosem pro cestující, aniž je dotčen čl. 11 odst. 5, lze výkon práva na přístup stanoveného v článku 10 ve vztahu k vysokorychlostní osobní dopravě podmiňovat pouze požadavky stanovenými regulačním subjektem v souladu s tímto článkem.

2.   Pokud regulační subjekt na základě analýzy uvedené v čl. 11 odst. 2, 3 a 4 rozhodne, že zamýšlená vysokorychlostní osobní doprava mezi danou výchozí a cílovou stanicí ohrožuje hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách, která se vztahuje na stejnou nebo alternativní trasu, regulační subjekt uvede možné změny této dopravy, které by zajistily splnění podmínek k udělení práva na přístup stanoveného v čl. 10 odst. 2. Tyto změny mohou zahrnovat změnu zamýšlené dopravy.“;

„Článek 13a

Společné informační systémy a systémy prodeje jednotných jízdenek

1.   Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 (*2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU (*3), členské státy mohou uložit železničním podnikům, které provozují vnitrostátní osobní dopravu, aby se účastnily společného informačního systému a integrovaného systému výdeje jízdenek, jednotných jízdenek a rezervací, nebo k zavedení tohoto systému udělí pravomoc příslušným orgánům. V případě zavedení tohoto systému členské státy zajistí, aby nenarušoval trh nebo nediskriminoval železniční podniky a aby byl spravován veřejným nebo soukromým právním subjektem nebo sdružením všech železničních podniků, které provozují osobní dopravu.

2.   Komise sleduje vývoj na trhu železniční dopravy ohledně zavádění a používání společných informačních systémů a systémů výdeje jednotných jízdenek a posoudí potřebu opatření na úrovni Unie, a to při zohlednění iniciativ na trhu. Zejména zváží nediskriminační přístup cestujících v železniční přepravě k údajům nezbytným pro plánování cest a pro rezervaci letenek. Do 31. prosince 2022 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o dostupnosti těchto společných informačních systémů a systémů prodeje jednotných jízdenek, případně společně s legislativními návrhy.

3.   Členské státy uloží železničním podnikům, které provozují osobní dopravu, aby zavedly pohotovostní plány a zajistily jejich řádnou koordinaci s cílem poskytnout pomoc cestujícím ve smyslu článku 18 nařízení (ES) č. 1371/2007 v případě vážného narušení dopravy.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14)."

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).“"

9)

V článku 19 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e)

nebyly odsouzeny za závažný trestný čin, k němuž došlo na základě povinností vyplývajících v souladu s vnitrostátními právními předpisy z případných závazných kolektivních smluv.“

10)

V článku 32 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Poplatky za infrastrukturu spojené s používáním železničních koridorů uvedených v nařízení Komise (EU) 2016/919 (*4) mohou být odstupňovány tak, aby podněcovaly k vybavení vlaků systémem ETCS, který je slučitelný s verzí přijatou rozhodnutím Komise 2008/386/ES (*5) a s následnými verzemi. Toto odstupňování nepovede k žádnému celkovému nárůstu výnosů provozovatele infrastruktury.

Členské státy mohou rozhodnout, že toto odstupňování poplatků za infrastrukturu se nevztahuje na železniční tratě uvedené v nařízení (EU) 2016/919, na nichž mohou jezdit pouze vlaky vybavené systémem ETCS.

Členské státy mohou rozhodnout o rozšíření tohoto odstupňování na železniční tratě neuvedené v nařízení (EU) 2016/919.

(*4)  Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 158, 15.6.2016, s. 1)."

(*5)  Rozhodnutí Komise 2008/386/ES ze dne 23. dubna 2008, kterým se mění příloha A rozhodnutí 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému a příloha A rozhodnutí 2006/860/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Řízení a zabezpečení“ transevropského vysokorychlostního železničního systému (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 11).“"

11)

V článku 38 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pokud má žadatel v úmyslu požadovat kapacitu infrastruktury s cílem provozovat osobní dopravu v členském státě, v němž je právo přístupu k železniční infrastruktuře omezeno v souladu s článkem 11, informuje provozovatele infrastruktury a dotčené regulační subjekty nejméně 18 měsíců před tím, než vstoupí v platnost jízdní řád sítě, k němuž se žádost o kapacitu vztahuje. Aby mohly dotčené regulační subjekty posoudit potenciální hospodářský dopad na stávající smlouvy o veřejných službách, zajistí regulační subjekty, aby veškeré příslušné orgány, které uzavřely smlouvu o osobní dopravě na trase vymezené ve smlouvě o veřejných službách, veškeré jiné dotčené příslušné orgány, které mají oprávnění omezit přístup podle článku 11, a veškeré železniční podniky plnící smlouvu o veřejných službách na trase uvedené osobní dopravy byly informovány bez zbytečného odkladu a nejpozději do deseti dnů.“

12)

V čl. 53 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Regulační subjekt může požádat provozovatele infrastruktury, aby mu takové informace poskytl, pokud to považuje za nutné.“

13)

V článku 54 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V případě narušení provozu vlaků následkem technického selhání nebo nehody učiní provozovatel infrastruktury veškeré nezbytné kroky k obnovení běžného stavu. K tomu vypracuje provozovatel infrastruktury havarijní plán se seznamem různých subjektů, které je třeba uvědomit v případě vážných nehod nebo vážného narušení provozu vlaků. V případě narušení provozu, které má potenciální dopad na přeshraniční provoz, musí provozovatel infrastruktury sdílet veškeré příslušné informace s ostatními provozovateli infrastruktury, jejichž síť a provoz mohou být tímto narušením negativně ovlivněny. Dotyční provozovatelé infrastruktury spolupracují na obnově běžného stavu přeshraničního provozu.“

14)

Článek 56 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„h)

řízení dopravy;

i)

plánování obnovy a plánovaná nebo neplánovaná údržba;

j)

plnění požadavků, včetně požadavků ohledně střetu zájmů stanovených v čl. 2 odst. 13 a v článcích 7, 7a, 7b, 7c a 7d.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních orgánů v oblasti hospodářské soutěže pro zajištění hospodářské soutěže na trzích železniční dopravy, má regulační subjekt pravomoc sledovat situaci v oblasti hospodářské soutěže na trzích železniční dopravy, včetně zejména trhu pro vysokorychlostní osobní dopravu, a činnosti provozovatelů infrastruktury v souvislosti s odst. 1 písm. a) až j). Regulační subjekt zejména kontroluje plnění odst. 1 písm. a) až j) z vlastní iniciativy a s cílem předcházet diskriminaci žadatelů. Kontroluje zejména to, zda zpráva o síti neobsahuje diskriminační ustanovení či nedává provozovateli infrastruktury prostor pro volné uvážení, který by mohl být využit k diskriminaci žadatelů.“;

c)

v odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9.   Regulační subjekt posoudí všechny stížnosti a případně si do jednoho měsíce ode dne přijetí stížnosti vyžádá relevantní informace a zahájí konzultace se všemi zúčastněnými stranami. Rozhoduje o všech stížnostech, přijímá opatření k nápravě situace a informuje zúčastněné strany o svém odůvodněném rozhodnutí ve stanovené rozumné lhůtě, a v každém případě do šesti týdnů ode dne obdržení veškerých relevantních informací. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních orgánů v oblasti hospodářské soutěže pro zajištění hospodářské soutěže na trzích železniční dopravy, regulační subjekt v případech, kdy je to vhodné, rozhodne z vlastní iniciativy o vhodných opatřeních k nápravě diskriminace žadatelů, narušení trhu a jakéhokoli jiného nežádoucího vývoje na těchto trzích, zejména ve vztahu k odst. 1 písm. a) až j).“;

d)

odstavec 12 se nahrazuje tímto:

„12.   Regulační orgán má za účelem kontroly dodržování ustanovení o odděleném účetnictví uvedených v článku 6 a ustanovení o finanční transparentnosti uvedených v článku 7d pravomoc provádět audity či iniciovat externí audity u provozovatelů infrastruktury, provozovatelů zařízení služeb a případně železničních podniků. V případě vertikálně integrovaných podniků se tato pravomoc vztahuje na veškeré právní subjekty. Regulační subjekt je oprávněn žádat jakékoliv relevantní informace. Regulační subjekt má zejména pravomoc vyžadovat od provozovatele infrastruktury, provozovatele zařízení služeb a všech podniků nebo jiných subjektů provozujících nebo integrujících různé typy železniční dopravy nebo zajišťujících správu infrastruktury, jak jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1 a 2 a v článku 13, aby předložili všechny nebo některé účetní údaje uvedené v příloze VIII, a to s dostatečnou mírou podrobnosti, jež je pokládána za nezbytnou a přiměřenou.

Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních orgánů odpovědných za záležitosti týkající se státní podpory, může regulační subjekt z těchto účtů rovněž vyvodit závěry týkající se otázek státní podpory, které oznámí těmto orgánům.

Regulační orgán sleduje finanční toky uvedené v čl. 7d odst. 1, půjčky uvedené v čl. 7d odst. 4 a 5 a dluhy uvedené v čl. 7d odst. 7.

Pokud členský stát určil regulační orgán jako nezávislý příslušný orgán uvedený v čl. 7c odst. 4, posuzuje regulační orgán dohody o spolupráci uvedené v daném článku.“

15)

Článek 57 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Pokud záležitosti týkající se mezinárodní dopravy vyžadují rozhodnutí dvou nebo více regulačních subjektů, dotčené regulační subjekty spolupracují na přípravě svých příslušných rozhodnutí s cílem dosáhnout vyřešení této záležitosti. Za tímto účelem dotčené regulační subjekty plní své funkce v souladu s článkem 56.“;

b)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Regulační subjekty vypracují společné zásady a postupy pro rozhodování, k němuž jsou zmocněny podle této směrnice. Tyto společné zásady a postupy zahrnují ujednání pro řešení sporů, které vznikají v rámci odstavce 3a. Na základě zkušeností regulačních subjektů a na základě činnosti sítě uvedené v odstavci 1, a je-li to třeba k zajištění účinné spolupráce regulačních subjektů, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými se tyto společné zásady a postupy stanoví. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 62 odst. 3.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„10.   U rozhodnutí týkajících se infrastruktury dvou států se mohou oba dotčené členské státy kdykoli po 24. prosinci 2016 dohodnout na požadování koordinace mezi dotčenými regulačními orgány s cílem harmonizovat dopad svých rozhodnutí.“

16)

V článku 63 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Komise do 31. prosince 2024 zhodnotí dopad této směrnice na odvětví železniční dopravy a předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o jejím provádění.

Zpráva zejména zhodnotí vývoj vysokorychlostních železničních služeb a posoudí existenci diskriminačních postupů, pokud jde o přístup k vysokorychlostním tratím. Komise zváží, zda je třeba předložit legislativní návrh.

Do téhož data Komise posoudí, zda ve vztahu k provozovatelům infrastruktury, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, přetrvávají diskriminační praktiky nebo jiné druhy narušení hospodářské soutěže. Komise případně předloží legislativní návrhy.“

Článek 2

1.   Bez ohledu na čl. 3 odst. 2 členské státy do 25. prosince 2018 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

1.   Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Ustanovení čl. 1 bodů 6 až 8 a 11 se použijí ode dne 1. ledna 2019, včas na to, aby mohl jízdní řád sítě začít platit dne 14. prosince 2020.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.

(2)  Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. října 2016 (Úř. věst. C 431, 22.11.2016, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/51/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 164).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/58/ES ze dne 23. října 2007, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 44).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51).

(10)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


ROZHODNUTÍ

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/18


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2371

ze dne 14. prosince 2016

o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) jsou rozvíjeny v rámci evropské politiky sousedství. Jordánsko dne 24. listopadu 1997 podepsalo s Unií dohodu o přidružení (2), která vstoupila v platnost dne 1. května 2002. Na základě dohody o přidružení Unie a Jordánsko postupně vytvořily zónu volného obchodu s přechodným obdobím dvanácti let. Kromě toho vstoupila v roce 2007 v platnost dohoda o další liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty (3). V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což obnáší rozšířené oblasti spolupráce. Protokol o mechanismu pro urovnávání sporů v oblasti obchodu mezi EU a Jordánskem parafovaný v prosinci 2009 vstoupil v platnost dne 1. července 2011. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí na základě dohody o přidružení a jednotného rámce pro podporu na období 2014–2017.

(2)

Od roku 2011 Jordánsko zahájilo řadu politických reforem s cílem posílit parlamentní demokracii a právní stát. Vznikl Ústavní soud, došlo k vytvoření nezávislé volební komise a jordánský parlament přijal řadu důležitých zákonů, zejména volební zákon, zákon o politických stranách, jakož i zákony o decentralizaci a o obecním zřízení.

(3)

Na jordánské hospodářství významně dopadly pokračující nepokoje v regionu, zejména v sousedním Iráku a Sýrii. Spolu s narůstající globální nestabilitou znamenaly tyto regionální nepokoje značné ztráty vnějších příjmů a nadměrné zatížení veřejných financí. Negativní dopady pocítil cestovní ruch i příliv přímých zahraničních investic, došlo k zablokování obchodních cest a narušení dodávek zemního plynu z Egypta. Kromě toho bylo jordánské hospodářství zasaženo velkým přílivem syrských uprchlíků, který zvýšil tlak na jeho fiskální pozici, veřejné služby a infrastrukturu.

(4)

Od vypuknutí konfliktu v Sýrii v roce 2011 vyjádřila Unie svůj jednoznačný závazek podpořit Jordánsko při řešení hospodářských a sociálních důsledků krize v Sýrii, zejména spojených s přítomností velkého počtu syrských uprchlíků na jeho území. Zvýšila svoji finanční podporu pro Jordánsko, posílila svoji spolupráci v mnoha oblastech, včetně občanské společnosti, volebního systému, bezpečnosti, regionálního rozvoje a sociálních a hospodářských reforem. Dále Unie nabídla Jordánsku možnost uzavřít dohodu o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu.

(5)

V této složité hospodářské a finanční situaci se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) v srpnu 2012 dohodly na prvním ekonomickém ozdravném programu, který byl podpořen tříletou dohodou o pohotovostním úvěru ve výši 2 000 milionů USD. Tento program byl úspěšně završen v srpnu 2015. V rámci tohoto programu dosáhlo Jordánsko značného pokroku ve fiskální konsolidaci, rovněž díky poklesu cen ropy, a při provádění řady strukturálních reforem.

(6)

V prosinci 2012 požádalo Jordánsko Unii o doplňující makrofinanční pomoc. Odpovědí na tuto žádost bylo rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci ve výši 180 milionů EUR ve formě úvěrů, které bylo přijato v prosinci 2013 (4) (MFA-I). Memorandum o porozumění, v němž jsou stanovena hospodářská opatření podmiňující čerpání MFA-I, vstoupilo v platnost dne 18. března 2014. Po provedení dohodnutých hospodářských opatření dne 10. února 2015 vyplacena první tranše MFA-I a dne 15. října 2015 tranše druhá.

(7)

Od vypuknutí krize v Sýrii přidělila Unie Jordánsku finanční prostředky ve výši téměř 1 130 milionů EUR. To zahrnuje mimo částky 180 milionů EUR z první operace makrofinanční pomoci, 500 milionů EUR v rámci pravidelně naplánované dvoustranné spolupráce s Jordánskem financovaných v rámci evropského nástroje sousedství, přibližně 250 milionů EUR z rozpočtu na humanitární pomoc a více než 30 milionů EUR z nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru. Kromě toho Evropská investiční banka uvolnila od roku 2011 úvěry ve výši 264 milionů EUR.

(8)

Vystupňování syrské krize v roce 2015 mělo pro Jordánsko vážné následky, pokud jde o obchod, cestovní ruch a důvěru investorů. Jordánsko dále pocítilo pokles finanční podpory ze strany zemí Rady pro spolupráci v Zálivu postižených poklesem cen ropy. V důsledku toho zpomalil hospodářský růst, vzrostla nezaměstnanost a objevily se nové fiskální potřeby a potřeby financování z vnějších zdrojů.

(9)

V této složité situaci Unie znovu potvrdila svůj závazek podpořit Jordánsko v jeho procesu ekonomických a sociálních reforem. Tento závazek byl vyjádřen především na konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu, která se konala v Londýně dne 4. února 2016 a na níž Unie přislíbila poskytnout v letech 2016–2017 zemím nejvíce zasaženým uprchlickou krizí, včetně Jordánska, finanční podporu ve výši 2 390 milionů EUR. Politická a hospodářská podpora procesu reforem v Jordánsku poskytovaná Unií je v souladu s politikou Unie vůči regionu jižního Středomoří, jak je stanovena v rámci evropské politiky sousedství.

(10)

Po zhoršení hospodářské a finanční situace v Jordánsku MMF a Jordánsko zahájily diskuze o následné dohodě, která by mohla mít podobu rozšířené finanční facility (dále jen „program MMF“) a pravděpodobně by byla zahájena ve druhé polovině roku 2016 a pokrývala by tříleté období. Cílem nového programu MMF by bylo zmírnit potíže Jordánska s platební bilancí v krátkém období a podporovat provádění účinných nápravných opatření.

(11)

Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a hospodářskému výhledu požádalo Jordánsko v březnu 2016 Unii o další makrofinanční pomoc.

(12)

Vzhledem k tomu, že Jordánsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba je považovat za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(13)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, pokud jde o bezprostřední zajištění vnějšího financování a měla by podpořit provádění hospodářského programu, jehož součástí jsou silná okamžitá nápravná opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(14)

Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Jordánska přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jordánský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(15)

Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu financování Jordánska z vnějších zdrojů, a podpořit tak jeho hospodářský a sociální rozvoj.

(16)

Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Jordánska z vnějších zdrojů a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(17)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli jednotlivých oblastí vnější činnosti, opatřeními, která byla přijata v rámci těchto oblastí, a s dalšími příslušnými politikami Unie.

(18)

Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(19)

Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Jordánska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(20)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly v Jordánsku posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(21)

Pro zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s pomocí a jejich potírání. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(22)

Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady, jakožto rozpočtového orgánu.

(23)

Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(24)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(25)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).

(26)

Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by poradní postup měl být obecně použit ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Jordánsku poskytuje, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoliv snížení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v maximální výši 200 milionů EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho obsáhlý program reforem. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Jordánska v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.

2.   Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Jordánsku poskytne ve formě úvěrů. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit Jordánsku. Úvěry mají průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.

3.   Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Jordánskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Jordánskem, jednotném rámci pro podporu na období 2014–2017 a budoucích prioritách partnerství. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.

4.   Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let počínaje prvním dnem po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.   V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Jordánska oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise poskytovanou pomoc omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.   Podmínkou poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je, že Jordánsko respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručuje dodržování lidských práv.

2.   Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění podmínky stanovené v odstavci 1 po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (6).

Článek 3

1.   Komise vyjedná přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s jordánskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují k makrofinanční pomoci Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění, které bude zahrnovat časový rámec pro jejich plnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Jordánskem za podpory MMF.

2.   Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok v plnění těchto cílů.

3.   Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a jordánskými orgány.

4.   Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky uvedené v čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Jordánska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.   Za podmínek stanovených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie úvěrem ve dvou splátkách. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění.

2.   Je-li to potřeba, dojde ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie k poskytnutí prostředků pro Záruční fond pro vnější vztahy EU v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (7).

3.   Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

podmínka stanovená v článku 2;

b)

průběžné uspokojivé výsledky při provádění hospodářského programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter, a

c)

uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

K čerpání druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.

4.   Nejsou-li plněny podmínky uvedené v odst. 3 prvním pododstavci, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.   Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí Jordánské centrální bance. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny jordánskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.   Výpůjční a úvěrové operace související s makrofinanční pomocí Unie se provádějí v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti, ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb nebo jinému obchodnímu riziku.

2.   Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Jordánska přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru bylo zahrnuto ustanovení o předčasném splacení a aby byla provázáno s odpovídajícím ustanovením v podmínkách výpůjčních operací.

3.   Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Jordánska rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat své původní úvěry nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.   Veškeré náklady vzniklé Unii související s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Jordánsko.

5.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.   Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (9).

2.   Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.   Smlouva o úvěru podle čl. 3 odst. 3 musí obsahovat ustanovení, jež:

a)

zajistí, aby Jordánsko pravidelně kontrolovalo, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímalo vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podniklo právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)

zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, úplatkářství a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12);

c)

výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)

výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení, a

e)

zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení úvěru, pokud se prokáže, že Jordánsko se v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustilo jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.

4.   Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Jordánska, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.   Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)

vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)

posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Jordánska, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)

uvede souvislost mezi podmínkami v oblasti hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Jordánska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.   Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o ex post hodnocení, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

I. KORČOK


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2016.

(2)  Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (Úř. věst. Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3).

(3)  Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Jordánským hášimovským královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a o změně Dohody o přidružení mezi ES a Jordánskem, jakož i o nahrazení příloh I, II, III a IV a protokolů č. 1 a 2 k uvedené dohodě (Úř. věst. L 41, 13.2.2006, s. 3).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1351/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 4).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(6)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(7)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (, Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).


Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise

Vzhledem k fiskálním problémům a mimořádným okolnostem, jimž Jordánsko čelí v důsledku přijetí více než 1,3 milionu Syřanů, předloží Komise v roce 2017 případně nový návrh na prodloužení a navýšení makrofinanční pomoci Jordánsku, poté, co bude úspěšně uzavřena druhá makrofinanční pomoc, a za předpokladu splnění obvyklých podmínek pro tento druh pomoci, včetně aktualizovaného posouzení potřeby financování Jordánska z vnějších zdrojů, jež provede Komise. Tato kriticky důležitá pomoc by Jordánsku pomohla udržet makroekonomickou stabilitu, současně také zachovat zisky vyplývající z rozvoje a pokračovat v programu reforem.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/26


NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2016/2372

ze dne 19. prosince 2016,

kterým se na rok 2017 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada má přijmout na návrh Komise opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) požaduje, aby opatření pro zachování zdrojů byla přijímána s přihlédnutím k dostupným vědeckým, technickým a hospodářským doporučením, včetně případných zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (dále jen „VTHVR“).

(3)

Rada je povinna přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv podle druhu rybolovu nebo skupin druhů rybolovu v Černém moři, případně i včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Podle čl. 16 odst. 1 a 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být rybolovná práva rozdělena mezi členské státy tak, aby byla zajištěna relativní stabilita rybolovných činností každého členského státu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu a aby byl zajištěn soulad s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

(4)

Rybolovná práva by měla být stanovena na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty, přičemž by měla všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; zároveň by se měla vzít v úvahu stanoviska vyjádřená během konzultací se zúčastněnými stranami.

(5)

V případě lovu šprota obecného platí od 1. ledna 2015 povinnost vykládky uvedená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013. V čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení se stanoví, že při zavedení povinnosti vykládky pro určitou populaci ryb mají být rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků.

(6)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (2), a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení o zaznamenávání úlovků a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je proto nutno upřesnit kódy, které budou členské státy používat, když budou Komisi zasílat údaje o vykládkách populací, na něž se vztahuje toto nařízení.

(7)

V souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (3) musí být určeny populace, na něž se vztahují různá opatření, která jsou v něm zmiňována.

(8)

Při využívání rybolovných práv by měly být plně dodržovány příslušné právní předpisy Unie.

(9)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa rybářů Unie, je důležité otevřít dotčená loviště v Černém moři dne 1. ledna 2017. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se na rok 2017 stanoví rybolovná práva pro rybářská plavidla Unie plující pod vlajkou Bulharska a Rumunska, pokud jde o určité populace ryb v Černém moři.

a)

Pakambala velká (Psetta maxima)

b)

Šprot obecný (Sprattus sprattus)

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Unie působící v Černém moři.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„GFCM“ Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři;

b)

„Černým mořem“ zeměpisná podoblast 29 vymezená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 (4);

c)

„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání mořských biologických zdrojů;

d)

„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou některého z členských států a zapsané v Unii;

e)

„populací“ mořský biologický zdroj, který se vyskytuje v určité oblasti řízení;

f)

„autonomní kvótou Unie“ omezení úlovků samostatně přidělené rybářským plavidlům Unie, když neexistuje žádný dohodnutý celkový přípustný odlov;

g)

„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů v dané populaci založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků.

KAPITOLA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA

Článek 4

Přidělení rybolovných práv

Autonomní kvóty EU pro rybářská plavidla Unie, jejich přidělení jednotlivým členským státům a případně i podmínky, které jsou s nimi funkčně spojeny, jsou stanoveny v příloze.

Článek 5

Zvláštní ustanovení o přidělení

Přidělením rybolovných práv jednotlivým členským státům, jak je stanoveno v tomto nařízení, nejsou dotčeny:

a)

výměny prováděné podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

odpočty a přerozdělení prováděné podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

odpočty prováděné podle článků 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 6

Podmínky pro vykládku úlovků a vedlejších úlovků, jež nepodléhají povinnosti vykládky

Úlovky a vedlejší úlovky získané při lovu pakambaly velké se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud byl odlov proveden rybářskými plavidly Unie plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu a tato kvóta dosud nebyla vyčerpána.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 7

Předávání údajů

Členské státy, pokud podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi zasílají údaje o vykládkách objemů odlovených populací, používají kódy populací stanovené v příloze tohoto nařízení.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2016.

Za Radu

předseda

L. SÓLYMOS


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).


PŘÍLOHA

Rybolovná práva pro rybářská plavidla Unie

Níže uvedené tabulky stanoví kvóty (v tunách živé hmotnosti) podle populace a podmínky, které jsou s nimi funkčně spjaty.

Populace ryb jsou uvedeny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Pro účely tohoto nařízení se použije následující srovnávací tabulka latinských a obecných názvů:

Vědecký název

Třímístný písmenný kód

Obecný název

Psetta maxima

TUR

Pakambala velká

Sprattus sprattus

SPR

Šprot obecný


Druh:

Pakambala velká

Psetta maxima

Oblast:

vody Unie v Černém moři

TUR/F37.4.2.C

Bulharsko

43,2

 

 

Rumunsko

43,2

 

 

 

 (*1)

 

 

Unie

86,4

 

 

TAC

Irelevantní/Nedohodnuto

 

Analytické doporučení ohledně populace

Nepoužije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96.

Nepoužije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96.


Druh:

Šprot obecný

Sprattus sprattus

Oblast:

vody Unie v Černém moři

SPR/F37.4.2.C

Bulharsko

8 032,5

 

 

Rumunsko

3 442,5

 

 

Unie

11 475

 

 

TAC

Irelevantní/Nedohodnuto

 

Analytické doporučení ohledně populace

Nepoužije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96.

Nepoužije se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96.


(*1)  Od 15. dubna do 15. června 2017 není povolena žádná rybolovná činnost, včetně překládky, přijímání na palubu, vykládky a prvního prodeje.


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/31


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2016/2373

ze dne 22. prosince 2016,

kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1127

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 12. července 2016 přijala Rada prováděcí nařízení (EU) 2016/1127 (2), kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 tím, že stanoví aktualizovaný seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001.

(2)

Rada rozhodla, že další tři osoby byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje Rady 2001/931/SZBP (3), že příslušné orgány ve vztahu k nim přijaly rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by se na ně měla vztahovat zvláštní omezující opatření stanovená v nařízení (ES) č. 2580/2001.

(3)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001, by měl být odpovídajícím způsobem změněn,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2016/1127 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2016.

Za Radu

předseda

M. LAJČÁK


(1)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/1127 ze dne 12. července 2016, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/2425 (Úř. věst. L 188, 13.7.2016, s. 1).

(3)  Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93).


PŘÍLOHA

Na seznam osob obsažený v oddílu I přílohy prováděcího nařízení (EU) 2016/1127 se doplňují tyto osoby:

EL HAJJ, Hassan Hassan, narozen dne 22. března 1988 ve městě Zaghdraiya, Sidón (Libanon), kanadský občan. Číslo pasu: JX446643 (Kanada);

MELIAD, Farah (také znám jako HUSSEIN HUSSEIN, také znám jako JAY DEE), narozen dne 5. listopadu 1980 v Sydney (Austrálie), australský občan. Číslo pasu: M2719127 (Austrálie);

ȘANLI, Dalokay (také znám jako Sinan), narozen dne 13. října 1976 v Pülümüru (Turecko).


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/33


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/2374

ze dne 12. října 2016,

kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v jihozápadních vodách

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 6 a čl. 18 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi přijmout plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na maximálně tři roky na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory.

(3)

V nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2439 (2) stanovila Komise plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v jihozápadních vodách v letech 2016–2018 na základě společných doporučení předložených členskými státy v roce 2015.

(4)

Na řízení rybolovu v jihozápadních vodách mají přímý zájem Belgie, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Portugalsko. Dne 31. května 2016 předložily tyto členské státy Komisi po konzultaci s poradním sborem pro jihozápadní vody nové společné doporučení. Příslušné vědecké subjekty poskytly vědecká mínění, jež byla přezkoumána Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR). Opatření uvedená ve společném doporučení jsou v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 a mohou být zahrnuta do tohoto nařízení.

(5)

V jihozápadních vodách se podle čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013 vztahuje povinnost vykládky na druhy charakteristické pro daný rybolov nejpozději od 1. ledna 2016.

(6)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2439 obsahuje ustanovení pro zavedení povinnosti vykládky pro některé druhy rybolovu druhů žijících při dně v jihozápadních vodách v letech 2016–2018.

(7)

V souladu s novým společným doporučením předloženým členskými státy v roce 2016 by se plán výmětů na rok 2017 měl vztahovat na lov jazyka obecného, štikozubce obecného, ďasovitých a humra severského (pouze v oblastech, v nichž se populace vyskytuje a které se označují jako „funkční jednotky“) v divizích ICES VIIIa, b, d, e, humra severského v divizích ICES VIIIc a IXa (pouze ve funkčních jednotkách), jazyka obecného a platýse evropského v divizi ICES IXa, štikozubce obecného v divizích ICES VIIIc a IXa a ďasovitých v divizích ICES VIIIa, b, c, d, e a IXa.

(8)

Ve společném doporučení se navrhuje, aby se výjimka z povinnosti vykládky vztahovala na humra severského uloveného pomocí vlečných sítí v podoblastech ICES VIII a IX, jelikož stávající vědecké důkazy naznačují možnou vysokou míru přežití, přičemž se zohledňují vlastnosti zařízení pro lov tohoto druhu, rybolovné postupy a ekosystém. Ve svém hodnocení dospěl VTHVR k závěru, že nejnovější poznatky ukazují míru přežití nevybočující z rozmezí míry přežití pozorované během předchozích prací. Plánují se další studie, jež by měly poskytnout doplňující informace o pravděpodobné míře přežití při tomto druhu rybolovu. Proto by pro rok 2017 měla být do tohoto nařízení zahrnuta tato výjimka a ustanovení, na jehož základě by se po dotčených členských státech požadovalo, aby předložily Komisi další údaje z probíhajících hodnocení, které VTHVR umožní komplexně posoudit důvody pro výjimku.

(9)

Společné doporučení zahrnuje tři výjimky de minimis z povinnosti vykládky, které platí u některých druhů rybolovu a do určitého objemu. Důkaz poskytnutý členskými státy VTHVR přezkoumal. VTHVR dospěl k závěru, že společné doporučení obsahuje argumenty odůvodňující obtížnost zvýšit selektivitu spolu s nepřiměřenými náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky. Vzhledem k výše uvedenému je vhodné stanovit výjimky de minimis podle procentního podílu navrženého ve společném doporučení, a to na úrovních, jež nepřekračují povolené úrovně podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(10)

Výjimka de minimis pro jazyk obecný do maximální výše 5 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly zaměřenými na lov tohoto druhu v divizích ICES VIIIa a VIIIb vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníku po boku plavidla a vlečnými sítěmi pro lov při dně se zakládá na skutečnosti, že reálných zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout. VTHVR dospěl k závěru, že podpůrné informace postačují k odůvodnění této výjimky. Tato výjimka by tedy měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(11)

Výjimka de minimis pro jazyk obecný do maximální výše 3 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly zaměřenými na lov tohoto druhu v divizích ICES VIIIa a VIIIb třístěnnými tenatovými sítěmi a tenatovými sítěmi se zakládá na skutečnosti, že reálných zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout. VTHVR dospěl k závěru, že podpůrné informace postačují k odůvodnění požadované výjimky. Tato výjimka by tedy měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(12)

Výjimka de minimis pro štikozubce obecného v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly zaměřenými na lov tohoto druhu v podoblastech ICES VIII a IX vlečnými sítěmi se zakládá na skutečnosti, že reálných zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout. VTHVR dospěl k závěru, že poskytnuté doplňující informace o selektivitě neobsahovaly další důkazy, které prokazují, že selektivity je pro dotčená métier velmi obtížné dosáhnout. Proto je třeba v zájmu zkvalitnění důvodů pro tuto výjimku vyvíjet další úsilí. Tato výjimka by proto měla být zahrnuta do tohoto nařízení na rok 2017, tedy pouze na jeden rok a za podmínky, že členské státy poskytnou kvalitnější informace na podporu této výjimky, které VTHVR posoudí.

(13)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2439 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno nařízením novým.

(14)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na související hospodářské činnosti a plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Použije se ode dne 1. ledna 2017,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Provádění povinnosti vykládky

Povinnost vykládky uvedená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se uplatní v podoblastech ICES VIII, IX, X a v oblastech CECAF 34.1.1, 34.1.2, 34.2.0 na druhy rybolovu uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Výjimka na základě míry přežití

1.   Výjimka z povinnosti vykládky stanovené v čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 pro druhy, u kterých vědecké podklady prokazují vysoké míry přežití, se použije pro humra severského (Nephrops norvegicus) uloveného v podoblastech ICES VIII a IX vlečnými sítěmi (kódy lovných zařízení (3): OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT a TX).

2.   Členské státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu v jihozápadních vodách, do 1. května 2017 předloží další vědecké informace podporující výjimku stanovenou v odstavci 1. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) do 1. září 2017 poskytnuté vědecké informace posoudí.

Článek 3

Výjimky de minimis

1.   Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 lze jako výměty vyřadit následující množství:

a)

u štikozubce obecného (Merluccius merluccius) v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která používají vlečné sítě a nevody (kódy lovných zařízení: OTT, OTB, PTB, OT, PT, TBN, TBS, TX, SSC, SPR, TB, SDN, SX a SV) a jež jsou zaměřena na lov tohoto druhu v podoblastech ICES VIII a IX;

b)

u jazyka obecného (Solea solea) do výše 5 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která používají vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku plavidla (kód lovného zařízení: TBB) a vlečné sítě pro lov při dně (kódy lovných zařízení: OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TBB, OT, PT a TX) a jež jsou zaměřena na lov tohoto druhu v divizích ICES VIIIa a VIIIb;

c)

u jazyka obecného (Solea solea) do výše 3 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která používají třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě (kódy lovných zařízení: GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR a GEN) a jež jsou zaměřena na lov tohoto druhu v divizích ICES VIIIa a VIIIb.

2.   Členské státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu v jihozápadních vodách, do 1. května 2017 předloží Komisi doplňující údaje o výmětech a další relevantní vědecké informace podporující výjimku stanovenou v odst. 1 písm. a). Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) do 1. září 2017 uvedené údaje a informace posoudí.

Článek 4

Plavidla, na něž se vztahuje povinnost vykládky

Členské státy v souladu s kritérii stanovenými v příloze tohoto nařízení určí plavidla, na něž se pro každý jednotlivý druh rybolovu vztahuje povinnost vykládky.

Plavidla, na něž se v roce 2016 vztahuje povinnost vykládky pro určité druhy rybolovu, v těchto druzích rybolovu nadále podléhají povinnosti vykládky.

Dotčené členské státy předloží do 31. prosince 2016 Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím zabezpečených kontrolních internetových stránek Unie seznamy plavidel, jež jsou podle odstavce 1 určena pro každý jednotlivý druh rybolovu stanovený v příloze. Členské státy tyto seznamy pravidelně aktualizují.

Článek 5

Zrušení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2439 se zrušuje.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018.

Článek 4 se použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2439 ze dne 12. října 2015, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v jihozápadních vodách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 36).

(3)  Kódy lovných zařízení používané v tomto nařízení stanovila Organizace OSN pro výživu a zemědělství.


PŘÍLOHA

Druhy rybolovu, na něž se vztahuje povinnost vykládky

a)   druhy rybolovu v divizích ICES VIIIa, b, d a e

Rybolov (druhy)

Kód lovného zařízení

Popis lovného zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Jazyk obecný

(Solea solea)

OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX

Všechny vlečné sítě pro lov při dně

Velikost ok mezi 70 a 100 mm

Všechny úlovkyjazyka obecného

TBB

Všechny vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku plavidla

Velikost ok mezi 70 a 100 mm

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN

Všechny třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě

Velikost ok nejméně 100 mm

Štikozubec obecný

(Merluccius merluccius)

OTT, OTB, PTB, SDN, OT, PT, TBN, TBS, TX, SSC, SPR, TB, SX, SV

Všechny vlečné sítě pro lov při dně a nevody

Velikost ok nejméně 100 mm

Všechny úlovkyštikozubce obecného

LL, LLS

Všechny dlouhé lovné šňůry

Všechny

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GEN

Všechny tenatové sítě

Velikost ok nejméně 100 mm

Ďasovití

(Lophiidae)

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GEN

Všechny tenatové sítě

Velikost ok nejméně 200 mm

Všechny úlovky ďasovitých

Humr severský (Nephrops norvegicus)

pouze uvnitř funkčních jednotek

OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX

Všechny vlečné sítě pro lov při dně

Velikost ok nejméně 70 mm

Všechny úlovkyhumra severského

b)   druhy rybolovu v divizích ICES VIIIc a IXa

Rybolov (druhy)

Kód lovného zařízení

Popis lovného zařízení

Velikost ok

Povinnost vykládky

Ďasovití

(Lophiidae)

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GEN

Všechny tenatové sítě

Velikost ok nejméně 200 mm

Všechny úlovky ďasovitých

Humr severský

(Nephrops norvegicus)

pouze uvnitř funkčních jednotek

OTB, PTB, OTT, TBN, TBS, OT, PT, TX/TB

Všechny vlečné sítě pro lov při dně

Velikost ok nejméně 70 mm

Všechny úlovky humra severského

Štikozubec obecný

(Merluccius merluccius)

OTT, OTB, PTB, OT, PT, TBN, TBS, TX, SSC, SPR, TB, SDN, SX, SV

Všechny vlečné sítě pro lov při dně a nevody

Plavidla, která splňují následující kumulativní kritéria:

1.

Používají oka o velikosti nejméně 70 mm.

2.

Celkové vykládky štikozubce obecného v období 2014/2015 (1) tvoří: více než 5 % všech vyložených druhů a více než 5 metrických tun.

Všechny úlovky štikozubce obecného

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GEN

Všechny tenatové sítě

Velikost ok mezi 80 a 99 mm

LL, LLS

Všechny dlouhé lovné šňůry

Háček je větší než 3,85 cm +/– 1,15 cm na délku a 1,6 cm +/– 0,4 cm na šířku

c)   druhy rybolovu v divizi ICES IXa

Rybolov (druhy)

Kód lovného zařízení

Popis lovného zařízení

Velikost ok

Povinnost vykládky

Jazyk obecný (Solea solea) a platýs evropský (Pleuronectes platessa)

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN

Všechny třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě

Velikost ok nejméně 100 mm

Všechny úlovky jazyka obecnéhoaplatýse velkého


(1)  Referenční období bude v následujících letech aktualizováno, tj. pro rok 2018 budou referenčním obdobím roky 2015 a 2016.


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/39


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/2375

ze dne 12. října 2016,

kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 6 a čl. 18 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi přijmout plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na maximálně tři roky na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory.

(3)

V nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 (2) stanovila Komise plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách v letech 2016–2018 na základě společných doporučení předložených členskými státy v roce 2015.

(4)

Na řízení rybolovu v severozápadních vodách mají přímý zájem Belgie, Irsko, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Spojené království. Dne 3. června 2016 předložily tyto členské státy Komisi po konzultaci s poradním sborem pro severozápadní vody nové společné doporučení. Příslušné vědecké subjekty poskytly vědecká mínění, jež byla přezkoumána Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR). Opatření uvedená ve společném doporučení jsou v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 a mohou být zahrnuta do tohoto nařízení.

(5)

V severozápadních vodách se podle čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013 povinnost vykládky vztahuje na druhy charakteristické pro daný rybolov, které podléhají omezením odlovu, nejpozději od 1. ledna 2016. Ve společném doporučení jsou uvedena loďstva, na něž by se vztahovala povinnost vykládky při smíšeném rybolovu tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a tresky tmavé, rybolovu humra severského, smíšeném rybolovu jazyka obecného a platýse evropského, při rybolovu štikozubce obecného a tresky sajda.

(6)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 obsahuje ustanovení pro zavedení povinnosti vykládky pro některé druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách v letech 2016–2018.

(7)

V souladu s novým společným doporučením, které členské státy předložily v roce 2016, by se plán výmětů měl od roku 2017 vztahovat na další druhy charakteristické pro výrazně smíšený rybolov tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé a tresky tmavé, rybolov humra severského, smíšený rybolov jazyka obecného a platýse evropského a rybolov štikozubce obecného a tresky sajda. Druhy ulovené jako vedlejší úlovek by rovněž měly být do některých druhů rybolovu zahrnuty.

(8)

Ve společném doporučení se navrhuje, aby se výjimka z povinnosti vykládky vztahovala na humra severského uloveného pomocí vršů, lapadel nebo košů v divizi ICES VIa a podoblasti VII, v jejichž případě vědecké důkazy ukazují vysokou míru přežití, přičemž se zohledňují vlastnosti lovného zařízení, rybolovné postupy a ekosystém. VTHVR dospěl k závěru, že výjimka je opodstatněná. Tato výjimka by tedy nadále měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(9)

Ve společném doporučení se navrhuje, aby se výjimka z povinnosti vykládky vztahovala na úlovky jazyka obecného nedosahující minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, ulovené pomocí vlečných sítí o velikosti ok 80 až 99 mm lovnými zařízeními v divizi ICES VIId do šesti námořních mil od pobřeží a mimo označené reprodukční oblasti při rybolovných operacích, jež splňují určité zvláštní podmínky. Vědecké důkazy ukazují vysokou míru přežití, přičemž se zohledňují vlastnosti lovného zařízení a ekosystému. VTHVR poznamenal, že přežití závisí na řadě faktorů, a doporučil opatrnost před aplikováním výsledků zkoušek na jiné druhy rybolovu a že by měly být provedeny další relevantní zkoušky, jež by tuto žádost podepřely. Proto by pro rok 2017 měla být tato výjimka zahrnuta do tohoto nařízení pod podmínkou, že loďstvo využívající této výjimky vykonává svou činnost za podmínek srovnatelných s podmínkami hodnocení a že příslušné členské státy provádějí dodatečná hodnocení. Výsledky těchto dodatečných hodnocení by měl VTHVR posoudil v roce 2017.

(10)

Společné doporučení zahrnuje sedm výjimek de minimis z povinnosti vykládky, které platí u některých druhů rybolovu a do určitého objemu. Důkazní informace poskytnuté členskými státy přezkoumal VTHVR a v obecné rovině dospěl k závěru, že společné doporučení obsahuje odůvodněné argumenty, že dalších zlepšení selektivity lze obtížně dosáhnout, a/nebo argumenty týkající se nepřiměřených nákladů při manipulaci s nežádoucími úlovky, které v několika případech podpořilo kvalitativní posouzení nákladů. Vzhledem k výše uvedenému a protože neexistují odlišné vědecké informace, je vhodné do tohoto nařízení zařadit tyto výjimky de minimis podle procentního podílu navrženého ve společném doporučení, a to na úrovních, jež nepřekračují úrovně podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(11)

Výjimka de minimis pro jazyk obecný v letech 2017–2018 do maximální výše 3 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly používajícími na lov jazyka obecného v divizích ICES VIId, VIIe, VIIf a VIIg třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě se zakládá na skutečnosti, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout. VTHVR dospěl k závěru, že výjimka je dostatečně vymezena, a proto by tato výjimka měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(12)

Výjimka de minimis pro tresku bezvousou v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí tresku bezvousou vykládat a jež na lov tresky bezvousé v divizích ICES VIId a VIIe používají vlečné sítě pro lov při dně a nevody s oky menšími než 100 mm a pelagické vlečné sítě, se zakládá na skutečnosti, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout.

(13)

Výjimka de minimis pro tresku bezvousou v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí tresku bezvousou vykládat a jež na lov tresky bezvousé v divizích ICES VIIb až VIIj používají vlečné sítě pro lov při dně a nevody s oky nikoli menšími než 100 mm, se zakládá na skutečnosti, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout.

(14)

Výjimka de minimis pro tresku bezvousou do maximální výše 7 % v roce 2017 a do maximální výše 6 % v roce 2018 celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí tresku bezvousou vykládat a jež na lov tresky bezvousé v podoblasti ICES VII (kromě VIIa, VIId a VIIe) používají vlečné sítě pro lov při dně a nevody s oky menšími než 100 mm, se zakládá na skutečnosti, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout.

(15)

Pokud jde o tři výjimky de minimis pro tresku bezvousou, ukládá prováděcí nařízení (EU) 2015/2438 dotčeným členským státům, aby Komisi předložily další vědecké informace, jež výjimku podepřou. VTHVR upozornil, že dodatečné informace slouží k rozptýlení některých jeho obav, avšak úplné podklady jsou stále požadovány. VTHVR zdůraznil potřebu soudržnějšího přístupu k této populaci. Na základě vědeckých důkazů přezkoumaných VTHVR a vzhledem k tomu, že další důkazy na podporu výjimky mají vyšší vypovídací hodnotu, může být tato výjimka nadále uplatňována a měla by být zahrnuta do tohoto nařízení.

(16)

Výjimka de minimis pro humra severského v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí humra severského vykládat v podoblasti ICES VII, se zakládá na skutečnosti, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout. VTHVR dospěl k závěru, že výjimka je opodstatněná. Tato výjimka by tedy měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(17)

Výjimka de minimis pro humra severského v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí humra severského vykládat v podoblasti ICES VI, se zakládá na skutečnosti, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout, a na podpůrných kvantitativních informacích o nepřiměřených nákladech na manipulaci s nežádoucími úlovky. VTHVR dospěl k závěru, že výjimka je opodstatněná. Tato výjimka by tedy měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(18)

Výjimka de minimis pro jazyk obecný v letech 2017 a 2018 do maximální výše 3 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly používajícími v divizích ICES VIId, VIIe, VIIf a VIIg lovné zařízení TBB s velikostí ok 80–119 mm umožňující vyšší selektivitu se zakládá na skutečnosti, že zvýšení selektivity lze velmi těžko dosáhnout. VTHVR poznamenal, že smyslem výjimky je kompenzovat používání selektivnějšího lovného zařízení a že požadovaná výjimka de minimis má pokrýt zbývající výměty. Tato výjimka by tedy měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(19)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno nařízením novým.

(20)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na související hospodářské činnosti a plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Použije se ode dne 1. ledna 2017,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Provádění povinnosti vykládky

Povinnost vykládky uvedená v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se uplatní v oblastech ICES V (kromě Va a pouze ve vodách Unie oblasti Vb), VI a VII na druhy rybolovu, které jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Výjimka na základě míry přežití

1.   Výjimka z povinnosti vykládky stanovená v čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 pro druhy, u kterých vědecké důkazy prokazují vysokou míru přežití, se vztahuje:

a)

na humra severského (Nephrops norvegicus) uloveného pomocí vršů, lapadel nebo košů (kódy lovných zařízení (3) FPO a FIX) v podoblastech ICES VI a VII;

b)

v roce 2017 na úlovky jazyka obecného (Solea solea) nedosahujícího minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, uloveného pomocí vlečných sítí (kódy lovných zařízení OTT, OTB, TBS, TBN, TB, PTB, OT, PT, TX) s oky kapsy o velikosti 80 až 99 mm v divizi ICES VIId do šesti námořních mil od pobřeží a mimo označené reprodukční oblasti při rybolovných operacích, jež splňují tyto podmínky: plavidla o maximální délce 10 metrů s motorem o maximálním výkonu 180 kW při rybolovu ve vodách o maximální hloubce 15 metrů a s omezenou dobou zátahu v trvání nejvýše 1:30 hodiny. Takové úlovky jazyka obecného se musí okamžitě vypustit.

2.   Členské státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu v severozápadních vodách, do 1. května 2017 předloží Komisi jakékoli doplňující vědecké informace podporující výjimku stanovenou v odst. 1 písm. b). Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) do 1. září 2017 uvedené informace posoudí.

Článek 3

Výjimky de minimis

Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 lze jako výměty vyřadit následující množství:

a)

u tresky bezvousé (Merlangius merlangus) v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí vykládat tresku bezvousou a jež při rybolovu tresky bezvousé v divizích ICES VIId a VIIe používají vlečné sítě pro lov při dně a nevody s oky menšími než 100 mm (OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, TBN, TBS, TB, SX, SV OT, PT a TX) a pelagické vlečné sítě (OTM, PTM);

b)

u tresky bezvousé (Merlangius merlangus) v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí vykládat tresku bezvousou a jež pro její lov v divizích ICES VIIb – VIIj používají vlečné sítě pro lov při dně a nevody s oky nikoli menšími než 100 mm (OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, TBN, TBS, TB, SX, SV OT, PT a TX) a pelagické vlečné sítě (OTM, PTM);

c)

u tresky bezvousé (Merlangius merlangus) v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí vykládat tresku bezvousou a jež pro její lov v podoblasti ICES VII, kromě divizí VIIa, VIId a VIIe, používají vlečné sítě pro lov při dně a nevody s oky menšími než 100 mm (OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, TBN, TBS, TB, SX, SV OT, PT a TX) a pelagické vlečné sítě (OTM, PTM);

d)

u humra severského (Nephrops norvegicus) v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí humra severského vykládat v podoblasti ICES VII;

e)

u humra severského (Nephrops norvegicus) v roce 2017 do maximální výše 7 % a v roce 2018 do maximální výše 6 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí humra severského vykládat v podoblasti ICES VI;

f)

u jazyka obecného (Solea solea) v letech 2017 a 2018 do maximální výše 3 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly používajícími na lov jazyka obecného v divizích ICES VIId, VIIe, VIIf a VIIg třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě;

g)

u jazyka obecného (Solea solea) v letech 2017 a 2018 do maximální výše 3 % celkových ročních úlovků tohoto druhu plavidly, která musí jazyk obecný vykládat a jež používají v divizích ICES VIId, VIIe, VIIf a VIIg a VIIh lovné zařízení TBB s velikostí ok 80–119 mm umožňující vyšší selektivitu (např. sítě s velkými oky).

Článek 4

Plavidla, na něž se vztahuje povinnost vykládky

1.   Členské státy v souladu s kritérii stanovenými v příloze tohoto nařízení určí plavidla, na něž se pro každý jednotlivý druh rybolovu vztahuje povinnost vykládky.

Plavidla, na něž se v roce 2016 vztahuje povinnost vykládky pro určité druhy rybolovu, v těchto druzích rybolovu nadále podléhají povinnosti vykládky.

2.   Dotčené členské státy předloží do 31. prosince 2016 Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím zabezpečených kontrolních internetových stránek Unie seznamy plavidel, jež jsou podle odstavce 1 určena pro každý jednotlivý druh rybolovu stanovený v příloze. Členské státy tyto seznamy pravidelně aktualizují.

Článek 5

Zrušení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 se zrušuje.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018.

Článek 4 se použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 ze dne 12. října 2015, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 29).

(3)  Kódy lovných zařízení používané v tomto nařízení stanovila Organizace OSN pro výživu a zemědělství.


PŘÍLOHA

Druhy rybolovu, na něž se vztahuje povinnost vykládky

a)

druhy rybolovu ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblasti ICES VI a divize Vb

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Popis lovného zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Treska obecná (Gadus morhua), treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus), treska bezvousá (Merlangius merlangus) a treska tmavá (Pollachius virens)

OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, TBN, TBS, OTM, PTM, TB, SX, SV, OT, PT, TX

Vlečné sítě a nevody

Všechny

Všechny úlovky tresky jednoskvrnné a vedlejší úlovky jazyka obecného, platýse evropského a pakambaly rodu Lepidorhombus, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*1) tvořili z více než 5 % tito treskovití: kombinovaně treska obecná, treska jednoskvrnná, treska bezvousá a treska tmavá.

Humr severský (Nephrops norvegicus)

OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, FPO, TBN, TB, TBS, OTM, PTM, SX, SV, FIX, OT, PT, TX

Vlečné sítě, nevody, vrše, lapadla a koše

Všechny

Všechny úlovky humra severského a vedlejší úlovky tresky jednoskvrnné, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*1) tvořil z více než 20 % humr severský.

b)

druhy rybolovu s celkovým přípustným odlovem štikozubce obecného v podoblasti ICES VI a VII a ve vodách Unie a v mezinárodních vodách divize ICES Vb

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Popis lovného zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)

OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, TBN, TBS, OTM, PTM TB, SX, SV, OT, PT, TX

Vlečné sítě a nevody

Všechny

Všechny úlovky štikozubce obecného, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*2) tvořil z více než 20 % štikozubec obecný.

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN

Všechny tenatové sítě

Všechny

Všechny úlovky štikozubce obecného

Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)

LL, LLS, LLD, LX, LTL, LHP, LHM

Všechny dlouhé lovné šňůry

Všechny

Všechny úlovky štikozubce obecného

c)

druhy rybolovu s celkovým přípustným odlovem humra severského v podoblasti ICES VII

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Popis lovného zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Humr severský (Nephrops norvegicus)

OTB SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, FPO, TBN, TB, TBS, OTM, PTM, SX, SV, FIX, OT, PT, TX

Vlečné sítě, nevody, vrše, lapadla a koše

Všechny

Všechny úlovky humra severského, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*3) tvořil z více než 20 % humr severský.

d)

druhy rybolovu v divizi ICES VIIa

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Treska obecná (Gadus morhua), treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus), treska bezvousá (Merlangius merlangus) a treska tmavá (Pollachius virens)

OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, TBN, TBS, OTM, PTM, TB, SX, SV, OT, PT, TX

Vlečné sítě a nevody

Všechny

Všechny úlovky tresky jednoskvrnné, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*4) tvořili z více než 10 % tito treskovití: kombinovaně treska obecná, treska jednoskvrnná, treska bezvousá a treska tmavá.

e)

druhy rybolovu v divizi ICES VIId

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Jazyk obecný (Solea solea)

TBB

Všechny vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku plavidla

Všechny

Všechny úlovky jazyka obecného

Jazyk obecný (Solea solea)

OTT, OTB, TBS, TBN, TB, PTB, OT, PT, TX

Vlečné sítě

S oky menšími než 100 mm

Všechny úlovky jazyka obecného, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*5) tvořil z více než 5 % jazyk obecný.

Jazyk obecný (Solea solea)

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN

Všechny třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě

Všechny

Všechny úlovky jazyka obecného

Treska obecná (Gadus morhua), treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus), treska bezvousá (Merlangius merlangus) a treska tmavá (Pollachius virens)

OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, TBN, TBS, OTM, PTM, TB, SX, SV, OT, PT, TX

Vlečné sítě a nevody

Všechny

Všechny úlovky tresky bezvousé, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*5) tvořili z více než 20 % tito treskovití: kombinovaně treska obecná, treska jednoskvrnná, treska bezvousá a treska tmavá.

f)

druhy rybolovu v divizi ICES VIIe – jazyk obecný

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Jazyk obecný (Solea solea)

TBB

Všechny vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku plavidla

Všechny

Všechny úlovky jazyka obecného, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*6) tvořil z více než 5 % jazyk obecný.

Jazyk obecný (Solea solea)

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN

Všechny třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě

Všechny

Všechny úlovky jazyka obecného

g)

druhy rybolovu v divizích ICES VIId a VIIe – treska sajda

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Treska sajda (Pollachius pollachius)

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN

Všechny třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě

Všechny

Všechny úlovky tresky sajda

h)

druhy rybolovu v divizích ICES VIIb, VIIc a VIIf až VIIk

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Jazyk obecný (Solea solea)

TBB

Všechny vlečné sítě vlečené pomocí výložníku po boku plavidla

Všechny

Všechny úlovky jazyka obecného, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*7) tvořil z více než 5 % jazyk obecný.

Jazyk obecný (Solea solea)

GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN

Všechny třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě

Všechny

Všechny úlovky jazyka obecného

i)

druhy rybolovu v divizích ICES VIIb, VIIc, VIIe a VIIf až VIIk

Druh rybolovu

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Velikost ok

Druhy, které mají být vyloženy

Treska obecná (Gadus morhua), treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus), treska bezvousá (Merlangius merlangus) a treska tmavá (Pollachius virens)

OTB, SSC, OTT, PTB, SDN, SPR, TBN, TBS, OTM, PTM, TB, SX, SV, OT, PT, TX

Vlečné sítě a nevody

Všechny

Všechny úlovky tresky bezvousé, pokud celkové vykládky všech druhů na plavidlo v letech 2014 a 2015 (*8) tvořili z více než 20 % tito treskovití: kombinovaně treska obecná, treska jednoskvrnná, treska bezvousá a treska tmavá.


(*1)  Plavidla na seznamu podléhající povinnosti vykládky ulovených v rámci tohoto druhu rybolovu v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 zůstávají navzdory změně referenčního období na seznamu uvedeném v článku 4 tohoto nařízení a nadále se na ně vztahuje povinnost vykládky v rámci tohoto druhu rybolovu.

(*2)  Plavidla na seznamu podléhající povinnosti vykládky ulovených v rámci tohoto druhu rybolovu v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 zůstávají navzdory změně referenčního období na seznamu uvedeném v článku 4 tohoto nařízení a nadále se na ně vztahuje povinnost vykládky v rámci tohoto druhu rybolovu.

(*3)  Plavidla na seznamu podléhající povinnosti vykládky ulovených v rámci tohoto druhu rybolovu v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 zůstávají navzdory změně referenčního období na seznamu uvedeném v článku 4 tohoto nařízení a nadále se na ně vztahuje povinnost vykládky v rámci tohoto druhu rybolovu.

(*4)  Plavidla na seznamu podléhající povinnosti vykládky ulovených v rámci tohoto druhu rybolovu v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 zůstávají navzdory změně referenčního období na seznamu uvedeném v článku 4 tohoto nařízení a nadále se na ně vztahuje povinnost vykládky v rámci tohoto druhu rybolovu.

(*5)  Plavidla na seznamu podléhající povinnosti vykládky ulovených v rámci tohoto druhu rybolovu v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 zůstávají navzdory změně referenčního období na seznamu uvedeném v článku 4 tohoto nařízení a nadále se na ně vztahuje povinnost vykládky v rámci tohoto druhu rybolovu.

(*6)  Plavidla na seznamu podléhající povinnosti vykládky ulovených v rámci tohoto druhu rybolovu v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 zůstávají navzdory změně referenčního období na seznamu uvedeném v článku 4 tohoto nařízení a nadále se na ně vztahuje povinnost vykládky v rámci tohoto druhu rybolovu.

(*7)  Plavidla na seznamu podléhající povinnosti vykládky ulovených v rámci tohoto druhu rybolovu v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 zůstávají navzdory změně referenčního období na seznamu uvedeném v článku 4 tohoto nařízení a nadále se na ně vztahuje povinnost vykládky v rámci tohoto druhu rybolovu.

(*8)  Plavidla na seznamu podléhající povinnosti vykládky ulovených v rámci tohoto druhu rybolovu v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/2438 zůstávají navzdory změně referenčního období na seznamu uvedeném v článku 4 tohoto nařízení a nadále se na ně vztahuje povinnost vykládky v rámci tohoto druhu rybolovu.


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/48


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/2376

ze dne 13. října 2016,

kterým se stanoví plán výmětů pro měkkýše druhu Venus spp. v italských teritoriálních vodách

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (2), a zejména na článek 15a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi přijmout plány výmětů prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci na maximálně tři roky na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory. Plány výmětů mohou rovněž zahrnovat technická opatření týkající se rybolovu.

(3)

Itálie, jako jediný členský stát s přímým zájmem na řízení rybolovu měkkýše druhu Venus spp. v italských teritoriálních vodách, předložila Komisi doporučení v souladu s postupem podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013. Toto doporučení bylo předloženo po konzultaci s Poradním sborem pro Středozemní moře v podobě národního plánu řízení výmětů populace druhu Venus spp.. Po předložení tohoto doporučení Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) přezkoumal vědecké příspěvky předložené Itálií. Opatření obsažená ve společném doporučení jsou v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(4)

Článek 15a nařízení (ES) č. 1967/2006 zmocňuje Komisi k tomu, aby pro účely přijímání plánů výmětů a pro druhy, na něž se vztahuje povinnost vykládky, stanovila minimální referenční velikost pro zachování zdrojů s cílem zajistit ochranu nedospělých mořských živočichů. Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů se případně mohou odchylovat od velikostí stanovených v příloze III uvedeného nařízení.

(5)

Podle závěrů ze zasedání VTHVR ohledně národního plánu řízení výmětů populace druhu Venus spp. patří Venus spp. mezi druhy s vysokou mírou přežití, což odůvodňuje žádost o odchylku z povinnosti vykládky vyřazené části úlovku. Snížení minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů z 25 na 22 mm není neslučitelné s délkou při pohlavní zralosti, takže by nemělo mít významný dopad na ochranu nedospělých živočichů. Předpokládá se, že dojde pouze k malému snížení reprodukčního potenciálu populace, což na ni podle všeho nebude mít významný dopad. Dále se dospělo k závěru, že díky navrhovanému programu vědeckého sledování budou pravděpodobně k dispozici údaje, jež budou pro vyhodnocení účinků plánu výmětů postačovat.

(6)

Aby byla zajištěna náležitá kontrola provádění povinnosti vykládky, měl by členský stát vypracovat seznam plavidel, na která se vztahuje toto nařízení.

(7)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na hospodářské činnosti související s daným druhem rybolovu a plánování rybářské sezóny plavidel Unie, mělo by nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení Úředním věstníku Evropské unie. V souladu s čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 by se toto nařízení nemělo používat déle než tři roky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podrobnosti pro provádění povinnosti vykládky, které se použijí při rybolovu druhu Venus spp. v italských teritoriálních vodách podle čl. 15 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 2

Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů

1.   Odchylně od minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006 a pro účely čl. 15 odst. 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 odpovídá minimální referenční velikost pro zachování zdrojů druhu Venus spp. v italských teritoriálních vodách celkové délce 22 mm.

2.   Měření velikosti druhu Venus spp. probíhá v souladu s přílohou IV nařízení (ES) č. 1967/2006.

Článek 3

Seznam plavidel

1.   Orgány členského státu určí plavidla, na něž se vztahuje povinnost vykládky.

2.   Do 31. prosince 2016 předloží orgány členského státu Komisi prostřednictvím zabezpečených kontrolních internetových stránek Unie seznam všech plavidel oprávněných k rybolovu druhu Venus spp. hydraulickými drapáky v italských teritoriálních vodách. Orgány členského státu tento seznam neustále aktualizují.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2019.

Článek 3 se však použije ode dne vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 13. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/50


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/2377

ze dne 14. října 2016,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy pelagického rybolovu v jihozápadních vodách

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 6 a čl. 18 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Ustanovení čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 zmocňuje Komisi přijmout plány výmětů prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na maximálně tři roky na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy po konzultaci s příslušnými poradními sbory.

(3)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014 (2) stanoví plán výmětů pro určité druhy pelagického rybolovu v jihozápadních vodách s cílem usnadnit provádění povinnosti vykládky prostřednictvím určitých mechanismů flexibility.

(4)

V souladu s čl. 15 odst. 5 písm. e) nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou plány výmětů obsahovat stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů.

(5)

Na řízení rybolovu v jihozápadních vodách mají přímý zájem Belgie, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Portugalsko. Po konzultaci s poradním sborem pro jihozápadní vody a poradním sborem pro pelagický rybolov uvedené členské státy předložily dne 30. května 2016 Komisi společné doporučení, které navrhuje, aby odchylně od přílohy XII nařízení Rady (ES) č. 850/98 (3) byla minimální referenční velikost pro zachování zdrojů pro kranase obecného (Trachurus spp.) v divizi ICES VIIIc a podoblasti IX stanovena na 12 cm pro 5 % příslušných kvót Španělska a Portugalska. Kromě toho se ve společném doporučení navrhuje, aby v rámci uvedeného limitu činícího 5 % kvóty pro kranase obecného při tradičním drobném rybolovu s pobřežním nevodem („xávega“) v divizi ICES IXa mohlo být 1 % kvóty Portugalska odloveno o velikosti nižší než 12 cm.

(6)

Příslušné vědecké subjekty poskytly vědecké mínění, jež bylo přezkoumáno Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR). VTHVR dospěl k závěru, že snížení minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, jak navrhuje společné doporučení, souvisí s nízkým rizikem změny již dlouho stanoveného vzorce využívání zdrojů příslušných druhů rybolovu. Uvedený vzorec využívání zdrojů spolu s průměrnou mírou využívání zjevně nemá na dynamiku příslušných populací negativní dopad. VTHVR zároveň poukázal na to, že kontrola úlovků s různými limity velikosti může být problematická a že při nesprávně prováděné kontrole se může zvýšit úmrtnost. Kromě toho je důležité, aby se dodržovaly stanovené procentuální limity pro menší velikosti. Je proto důležité, aby dotčené členské státy zavedly pro příslušné druhy rybolovu vhodná kontrolní opatření.

(7)

Opatření uvedená ve společném doporučení jsou v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 a mohou být zahrnuta do plánu výmětů pro určité druhy pelagického rybolovu v jihozápadních vodách.

(8)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na související hospodářské činnosti a plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Použije se ode dne 1. ledna 2017,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Odchylně od přílohy XII nařízení (ES) č. 850/98 činí minimální referenční velikost pro zachování zdrojů pro kranase obecného (Trachurus spp.) uloveného v divizi ICES VIIIc a podoblasti ICES IX 12 cm pro 5 % příslušných kvót Španělska a Portugalska v uvedených oblastech. V rámci uvedeného limitu činícího 5 % může být při tradičním drobném rybolovu s pobřežním nevodem („xávega“) v divizi ICES IXa 1 % kvóty Portugalska uloveno o velikosti nižší než 12 cm.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014 ze dne 20. října 2014, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy pelagického rybolovu v jihozápadních vodách (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 31).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/52


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/2378

ze dne 21. prosince 2016,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 písm. b) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (2), a zejména na čl. 5 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 1.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 ze dne 28. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určují reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se zrušuje nařízení č. 163/67/EHS (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Kód KN

Popis zboží

Reprezentativní cena

(EUR/100 kg)

Jistota uvedená v článku 3

(EUR/100 kg)

Původ (1)

0207 12 10

Kuřata 70 % – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, nebo jinak předkládaná, zmrazená

121,8

0

AR

0207 12 90

Kuřata 65 % – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, nebo jinak předkládaná, zmrazená

142,0

158,9

0

0

AR

BR

0207 14 10

Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené

281,0

177,5

284,9

211,5

6

41

5

27

AR

BR

CL

TH

0207 27 10

Dělené maso, vykostěné, z krůt, zmrazené

331,0

344,5

0

0

BR

CL

 

Vejce bez skořápky, sušená

350,2

0

AR

1602 32 11

Tepelně neupravené přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus

171,3

39

BR


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.“


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/55


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/2379

ze dne 22. prosince 2016

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

99,1

TN

262,8

TR

115,2

ZZ

159,0

0707 00 05

MA

79,2

TR

156,6

ZZ

117,9

0709 93 10

MA

230,7

TR

176,6

ZZ

203,7

0805 10 20

TR

81,7

ZA

70,9

ZZ

76,3

0805 20 10

MA

67,6

ZZ

67,6

0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90

IL

163,3

JM

129,1

TR

77,1

ZZ

123,2

0805 50 10

AR

76,7

TR

79,2

ZZ

78,0

0808 10 80

US

132,4

ZZ

132,4

0808 30 90

CN

87,8

ZZ

87,8


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/57


ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU (SZBP) 2016/2380

ze dne 13. prosince 2016

o prodloužení mandátu vedoucího Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia)

(EUMM GEORGIA/1/2016) POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 38 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/452/SZBP ze dne 12. srpna 2010 o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (1), a zejména na čl. 10 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle rozhodnutí 2010/452/SZBP je Politický a bezpečnostní výbor zmocněn v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy k přijímání vhodných rozhodnutí týkajících se politické kontroly a strategického řízení Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia), včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)

Dne 19. prosince 2014 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí 2014/952/EU (EUMM EORGIA/1/2014) (2), kterým byl pan Kęstutis JANKAUSKAS jmenován vedoucím mise EUMM Georgia na období od 15. prosince 2014 do 14. prosince 2015.

(3)

Dne 13. listopadu 2015 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2015/2200 (EUMM GEORGIA/1/2015) (3), kterým prodloužil mandát pan Kęstutise JANKAUSKASE jako vedoucího mise EUMM Georgia na období od 15. prosince 2015 do 14. prosince 2016.

(4)

Dne 12. prosince 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/2238 (4), kterým prodloužila mandát mise EUMM Georgia na období od 15. prosince 2016 do 14. prosince 2018.

(5)

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navrhla, aby byl mandát pana Kęstutise JANKAUSKASE jako vedoucího mise EUMM Georgia prodloužen na období od 15. prosince 2016 do 14. prosince 2017,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Mandát pana Kęstutise JANKAUSKASE jako vedoucího mise EUMM Georgia se prodlužuje do 14. prosince 2017.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 13. prosince 2016.

Za Politický a bezpečnostní výbor

předseda

W. STEVENS


(1)  Úř. věst. L 213, 13.8.2010, s. 43.

(2)  Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUMM Georgia/1/2014 ze dne 19. prosince 2014 o jmenování vedoucího Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (Úř. věst. L 369, 24.12.2014, s. 78).

(3)  Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2015/2200 ze dne 13. listopadu 2015 o prodloužení mandátu vedoucího Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (EUMM GEORGIA/1/2015) (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 40).

(4)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2238 ze dne 12. prosince 2016, kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (Úř. věst. L 337, 13.12.2016, s. 15).


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/59


ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU (SZBP) 2016/2381

ze dne 14. prosince 2016

o prodloužení mandátu vedoucího mise Evropské unie SBOP v Mali (EUCAP Sahel Mali) (EUCAP Sahel Mali/2/2016)

POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 38 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/219/SZBP ze dne 15. dubna 2014 o misi Evropské unie SBOP v Mali (EUCAP Sahel Mali) (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/76 ze dne 19. ledna 2015, kterým se zahajuje mise Evropské unie SBOP v Mali (EUCAP Sahel Mali) a mění rozhodnutí 2014/219/SZBP (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle rozhodnutí 2014/219/SZBP je Politický a bezpečnostní výbor v souladu s článkem 38 Smlouvy zmocněn k přijímání příslušných rozhodnutí za účelem výkonu politické kontroly a strategického řízení mise EUCAP Sahel Mali, včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)

Dne 26. května 2014 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí EUCAP Sahel Mali/1/2014 (3), kterým jmenoval pana Albrechta CONZEHO vedoucím mise EUCAP Sahel Mali na období od 26. května 2014 do 14. ledna 2015.

(3)

Mandát pana Albrechta CONZEHO jako vedoucího mise EUCAP Sahel Mali byl několikrát prodloužen, naposledy rozhodnutím Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2016/938 (4), které prodloužilo jeho mandát jako vedoucího mise EUCAP Sahel Mali do 14. ledna 2017.

(4)

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navrhla, aby byl mandát pana Albrechta CONZEHO jako vedoucího mise EUCAP Sahel Mali prodloužen na období od 15. ledna 2017 do 14. července 2017,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Mandát pana Albrechta CONZEHO jako vedoucího mise EUCAP Sahel Mali se prodlužuje do 14. července 2017.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 14. prosince 2016.

Za Politický

a bezpečnostní výbor předseda

W. STEVENS


(1)  Úř. věst. L 113, 16.4.2014, s. 21.

(2)  Úř. věst. L 13, 20.1.2015, s. 5.

(3)  Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUCAP Sahel Mali/1/2014 ze dne 26. května 2014 o jmenování vedoucího mise Evropské unie SBOP v Mali (EUCAP Sahel Mali) (Úř. věst. L 164, 3.6.2014, s. 43).

(4)  Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2016/938 ze dne 31. května 2016 o prodloužení mandátu vedoucího mise Evropské unie SBOP v Mali (EUCAP Sahel Mali) (EUCAP Sahel Mali/1/2016) (Úř. věst. L 155, 14.6.2016, s. 23).


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/60


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2016/2382

ze dne 21. prosince 2016,

kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) a zrušuje rozhodnutí 2013/189/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 18. července 2005 přijala Rada společnou akci 2005/575/SZBP, kterou se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (dále jen „EBOŠ“) (1). Tuto společnou akci nahradila společná akce Rady 2008/550/SZBP (2). Uvedená společná akce pak byla zrušena rozhodnutím Rady 2013/189/SZBP (3).

(2)

V listopadu 2008 přijala Rada evropskou iniciativu pro výměnu mladých důstojníků, vytvořenou po vzoru programu Erasmus (4), a dohodla se, že skupina pověřená prováděním má zasedat v rámci výkonné akademické rady EBOŠ.

(3)

Dne 15. července 2016 se řídící výbor EBOŠ dohodl na doporučeních ohledně budoucích perspektiv EBOŠ.

(4)

Odborná příprava a vzdělávání v rámci EBOŠ mají probíhat v oblasti SBOP/SZBP, včetně oblastí stabilizace konfliktů, řešení konfliktů a podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj.

(5)

Ačkoli by EBOŠ měla využívat především vyslaný personál, může být nezbytné obsadit místa administrativního a finančního asistenta smluvním zaměstnancem.

(6)

Podle rozhodnutí Rady 2010/427/EU (5) by ESVČ měla EBOŠ poskytovat podporu, kterou předtím zajišťoval generální sekretariát Rady,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ, POSLÁNÍ, CÍLE A ÚKOLY

Článek 1

Zřízení

Zřizuje se Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ).

Článek 2

Poslání

EBOŠ poskytuje na evropské úrovni odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) Unie v širším kontextu společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) s cílem vytvořit a podporovat mezi civilním a vojenským personálem jednotné chápání SBOP a SZBP a prostřednictvím odborné přípravy a vzdělávání (dále jen „odborná příprava a vzdělávání EBOŠ“) určovat a šířit osvědčené postupy týkající se různých otázek spojených se SBOP a SZBP.

Článek 3

Cíle

Cílem EBOŠ je:

a)

dále posilovat společnou evropskou bezpečnostní a obrannou kulturu v Unii a prosazovat zásady stanovené v čl. 21 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii mimo Unii;

b)

podporovat lepší chápání SBOP jako zásadně důležité součásti SZBP;

c)

poskytovat subjektům Unie personál s potřebnými znalostmi, který je schopen efektivně pracovat na všech záležitostech v oblasti SBOP a SZBP;

d)

poskytovat správním orgánům a zaměstnancům členských států personál s potřebnými znalostmi a obeznámený s politikami, orgány a postupy Unie v oblasti SBOP a SZBP;

e)

zajišťovat u personálu misí a operací SBOP jednotné chápání zásad fungování misí a operací SBOP a pocit společné evropské identity;

f)

poskytovat odbornou přípravu a vzdělávání v reakci na potřeby odborné přípravy a vzdělávání u misí a operací SBOP;

g)

podporovat partnerství Unie v oblasti SBOP a SZBP, zejména partnerství se zeměmi účastnícími se misí SBOP;

h)

podporovat civilní řešení krizí, a to i v oblasti předcházení konfliktům, a vytváření nebo zachovávání podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj;

i)

propagovat evropskou iniciativu pro výměnu mladých důstojníků;

j)

pomáhat v rozvoji profesionálních vztahů a styků mezi účastníky odborné přípravy a vzdělávání.

V případě potřeby je třeba věnovat pozornost zajištění slučitelnosti s ostatními činnostmi Unie.

Článek 4

Úkoly EBOŠ

1.   Hlavním úkolem EBOŠ je v souladu s jejím posláním a cíli organizovat a poskytovat odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ v oblasti SBOP/SZBP.

2.   Odborná příprava a vzdělávání v rámci EBOŠ zahrnuje:

a)

základní a pokročilé kurzy podporující obecné porozumění SBOP a SZBP;

b)

kurzy rozvíjející vůdčí kvality;

c)

kurzy přímo podporující mise a operace SBOP, včetně odborné přípravy a vzdělávání před nasazením nebo v průběhu misí a operací;

d)

kurzy podporující partnerství EU a země podílející se na misích a operacích;

e)

moduly na podporu odborné přípravy a vzdělávání pro civilní a vojenské účely v oblasti SBOP a SZBP;

f)

kurzy, semináře, programy a konference SBOP a SZBP pro odborné publikum nebo se speciálním zaměřením;

g)

společné moduly organizované v rámci evropské iniciativy pro výměnu mladých důstojníků, inspirované programem Erasmus.

EBOŠ bude rovněž podporovat a propagovat evropské semestry a společné magisterské programy s využitím výše zmíněných společných modulů podle pododstavce 1, i když se formálně nejedná o odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ.

O další činnosti v oblasti odborné přípravy a vzdělávání rozhoduje řídící výbor uvedený v článku 9 (dále jen „výbor“).

3.   Kromě činností uvedených v odstavci 2 EBOŠ zejména:

a)

podporuje vztahy, které mají být navázány mezi ústavy uvedenými v čl. 5 odst. 1 a začleněnými do sítě uvedené v témže odstavci (dále jen „síť“);

b)

provozuje a dále rozvíjí systém elektronického učení k podpoře odborné přípravy a vzdělávání v oblasti SBOP a SZBP nebo, ve výjimečných případech, k samostatné odborné přípravě a vzdělávání;

c)

navrhuje a vytváří materiály pro odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti SBOP a SZBP, přičemž rovněž vychází z již existujících příslušných materiálů;

d)

podporuje sdružení absolventů pro bývalé účastníky odborné přípravy;

e)

podporuje výměnné programy v oblasti SBOP/SZBP mezi ústavy odborné přípravy a vzdělávání v jednotlivých členských státech;

f)

jedná jako administrátor pro oblasti (compartment administrator) v modulu Schoolmaster projektu Goalkeeper a prostřednictvím tohoto modulu poskytuje příspěvky k ročnímu programu odborné přípravy Unie v oblasti SBOP;

g)

poskytuje podporu řízení odborné přípravy a vzdělávání v oblasti předcházení konfliktům, civilního řešení krizí, vytváření nebo zachovávání podmínek nezbytných pro udržitelný rozvoj a iniciativ k reformě bezpečnostního sektoru, jakož i zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti a hybridních hrozbách;

h)

pořádá a řídí výroční konferenci sítě sdružující civilní i vojenské odborníky na odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti SBOP z ústavů odborné přípravy a vzdělávání a ministerstev členských států a případně též významné vnější subjekty činné v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, a

i)

udržuje vztahy s příslušnými aktéry v oblasti svobody, bezpečnosti a práva a v oblasti rozvoje a spolupráce a s příslušnými mezinárodními organizacemi.

KAPITOLA II

ORGANIZACE

Článek 5

Síť

1.   EBOŠ je organizována jako síť spojující civilní a vojenské ústavy, vysoké školy, akademie, univerzity, instituce a jiné subjekty zabývající se otázkami bezpečnostní a obranné politiky v rámci Unie, určené členskými státy, jakož i Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS).

EBOŠ naváže úzké vztahy s orgány Unie a příslušnými subjekty Unie, zejména s:

a)

Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL),

b)

Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex),

c)

Evropskou obrannou agenturou (EDA),

d)

Satelitním střediskem Evropské unie (EU SatCen) a

e)

Evropským policejním úřadem (Europol).

2.   Tam, kde je to vhodné, mohou mezinárodní, mezivládní, vládní nebo nevládní organizace získat status „přidruženého partnera sítě“; podrobné podmínky pro toto přidružení dohodne řídící výbor.

3.   EBOŠ plní své úkoly pod obecným vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

Článek 6

Úloha Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti

1.   Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS) je součástí sítě EBOŠ a jako takový spolupracuje s EBOŠ tím, že pro účely odborné přípravy EBOŠ v mezích svých možností zpřístupňuje své odborné znalosti a schopnosti v oblasti shromažďování poznatků, mimo jiné prostřednictvím publikací EUISS.

2.   EUISS konkrétně zajišťuje přednášky analytiků EUISS a přispívá k dalšímu rozvoji obsahu systému elektronického učení EBOŠ.

3.   EUISS rovněž podporuje sdružení absolventů EBOŠ.

Článek 7

Způsobilost k právům a právním úkonům

1.   EBOŠ má nezbytnou způsobilost k právům a právním úkonům, aby mohla:

a)

plnit

b)

uzavírat smlouvy a správní ujednání nezbytné pro své fungování, vysílat pracovníky a nabírat smluvní pracovníky; pořizovat zařízení, zejména pro výuku;

c)

být držitelem bankovních účtů a

d)

vystupovat před soudem.

2.   Veškeré závazky, které mohou vyplynout ze smluv uzavřených EBOŠ, jsou kryty z finančních prostředků dostupných podle článků 16 a 17.

Článek 8

Organizační struktura

Orgány EBOŠ jsou:

a)

řídící výbor (dále jen „výbor“), který odpovídá za celkovou koordinaci a řízení odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ;

b)

výkonná akademická rada (dále jen „rada“), která odpovídá za zajištění kvality a soudržnosti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ;

c)

vedoucí EBOŠ (dále jen „vedoucí“), jediný zákonný zástupce EBOŠ, který odpovídá za finanční a správní řízení EBOŠ a napomáhá výboru a radě, pokud jde o organizaci a řízení aktivit EBOŠ;

d)

sekretariát EBOŠ (dále jen „sekretariát“), který je nápomocen vedoucímu při plnění jeho úkolů, a zejména radě pro účely zajištění celkové kvality a soudržnosti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ.

Článek 9

Řídící výbor

1.   Rozhodovacím orgánem EBOŠ je řídící výbor, do kterého každý členský stát jmenuje jednoho zástupce. Každý člen výboru může být zastupován nebo doprovázen náhradníkem.

2.   Členy řídícího výboru mohou na zasedání výboru doprovázet odborníci.

3.   Řídícímu výboru předsedá zástupce vysokého představitele s odpovídající zkušeností. Řídícímu výbor zasedá alespoň čtyřikrát ročně.

4.   Zástupci zemí přistupujících k Unii se mohou zasedání řídícího výboru účastnit jako aktivní pozorovatelé.

5.   Zasedání řídícího výboru se bez hlasovacího práva účastní vedoucí, další zaměstnanci EBOŠ, předseda rady a případně předsedové jednotlivých složení rady, jakož i zástupce Komise a jiných orgánů EU, včetně ESVČ.

6.   Řídící výbor má tyto úkoly:

a)

schvalovat a pravidelně přezkoumávat koncepci odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a zohledňovat přitom dohodnuté požadavky na odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ;

b)

schvalovat roční učební plán EBOŠ;

c)

vybírat a prioritizovat činnosti odborné přípravy a vzdělávání, které mají probíhat v rámci EBOŠ, s přihlédnutím ke zdrojům, jež má EBOŠ k dispozici, jakož i ke stanoveným požadavkům v oblasti odborné přípravy a vzdělávání;

d)

vybírat hostitelský členský stát nebo státy, v nichž se bude odborná příprava a vzdělávání EBOŠ konat, a ústavy, které tuto přípravu povedou;

e)

rozhodovat o otevření možnosti, že se v obecném politickém rámci vymezeném Politickým a bezpečnostním výborem zúčastní konkrétních činností odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ třetí země;

f)

přijímat učební osnovy pro veškerou odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ;

g)

zohledňovat zprávy hodnotící učební kurzy;

h)

brát na vědomí obecnou výroční zprávu o odborné přípravě a vzdělávání EBOŠ a přijímat doporučení uvedená ve zprávě, která mají být postoupena příslušným útvarům Rady;

i)

poskytovat obecné pokyny k práci rady;

j)

jmenovat předsedy výkonné akademické rady a jejích jednotlivých složení;

k)

přijímat nezbytná rozhodnutí týkající se fungování EBOŠ, nepříslušejí-li tato rozhodnutí jiným orgánům;

l)

na návrh vedoucího schvalovat roční rozpočet a případné opravné rozpočty;

m)

schvalovat roční účetní závěrky a udělovat vedoucímu absolutorium;

n)

schvalovat další pravidla týkající se výdajů spravovaných EBOŠ;

o)

schvalovat případné finanční dohody nebo technická ujednání s Komisí, ESVČ, některou z agentur Unie nebo členskými státy týkající se financování nebo provádění výdajů EBOŠ;

p)

přispívat k procesu výběru vedoucího v souladu s čl. 11 odst. 3.

7.   Řídící výbor přijme svůj jednací řád.

8.   Kromě případu stanoveného v čl. 2 odst. 6 finančních pravidel týkajících se výdajů financovaných EBOŠ a jejího financování rozhoduje řídící výbor kvalifikovanou většinou, jak je stanovena v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

Článek 10

Výkonná akademická rada

1.   Rada se skládá z vyšších představitelů civilních a vojenských ústavů a jiných subjektů určených členskými státy na podporu provádění odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a z ředitele EUISS nebo jeho zástupce.

2.   Předsedu rady jmenuje řídící výbor z řad členů rady.

3.   K účasti na zasedáních rady jsou zváni zástupci Komise a ESVČ.

4.   Vyšší představitelé přidružených partnerů sítě jsou zváni k účasti na zasedáních rady jako aktivní pozorovatelé.

5.   Na zasedání mohou být přizváni akademičtí odborníci a vyšší úředníci z unijních a vnitrostátních orgánů a institucí jako pozorovatelé. Je-li to v jednotlivých případech vhodné, mohou být k účasti na zasedáních rady přizváni akademičtí odborníci a zástupci vyšších úředníků z ústavů, jež nejsou členy sítě.

6.   Rada má tyto úkoly:

a)

poskytovat řídícímu výboru akademické poradenství a doporučení;

b)

prostřednictvím sítě provádět schválený roční učební plán;

c)

vykonávat dohled nad systémem elektronického učení;

d)

vytvářet učební osnovy pro veškerou odbornou přípravu a vzdělávání EBOŠ;

e)

zajišťovat celkovou koordinaci odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ mezi všemi ústavy;

f)

hodnotit úroveň odborné přípravy a vzdělávání uskutečněných v předchozím akademickém roce;

g)

předkládat řídícímu výboru návrhy na odbornou přípravu a vzdělávání pro následující akademický rok;

h)

zajišťovat systematické hodnocení veškeré odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a schvalovat zprávy hodnotící učební kurzy;

i)

podílet se na návrhu výroční zprávy o činnosti EBOŠ;

j)

podporovat provádění evropské iniciativy pro výměnu mladých důstojníků, inspirované programem Erasmus.

7.   Za účelem plnění svých úkolů se rada může scházet v různých složeních zaměřených na různé projekty. Řídící výbor se dohodne na těchto složeních a rada vypracuje pravidla a postupy pro vytváření a fungování takových složení. Každé z těchto složení rady podá o svých činnostech alespoň jednou ročně zprávu celé radě a poté může být jeho mandát prodloužen.

8.   Podporu a pomoc radě a každému z jejích složení poskytuje jeden člen sekretariátu EBOŠ. Účastní zasedání bez hlasovacího práva. Může také současně zasedáním předsedat, pokud nelze určit jiného kandidáta.

9.   Jednací řád rady a každého z jejích složení přijímá výbor.

Článek 11

Vedoucí

1.   Vedoucí:

a)

odpovídá za činnosti EBOŠ;

b)

je jediným statutárním zástupcem EBOŠ;

c)

odpovídá za finanční a správní řízení EBOŠ;

d)

poskytuje poradenství výboru a radě a podporuje jejich práci; a

e)

působí jako zástupce EBOŠ pro odbornou přípravu a vzdělávání v rámci sítě i mimo ni.

2.   Kandidáti na místo vedoucího musí mít uznávanou dlouhodobou odbornost a zkušenost v oblasti odborné přípravy a vzdělávání. Kandidáty na místo vedoucího mohou navrhovat členské státy. O toto místo se mohou v souladu s příslušnými pravidly ucházet zaměstnanci orgánů Unie a ESVČ.

3.   Za předběžný výběr odpovídá vysoký představitel. Komise pro předběžný výběr kandidátů je tvořena třemi zástupci ESVČ. Předsedá jí předseda výboru. Na základě výsledků předběžného výběru předloží vysoký představitel výboru doporučení s užším seznamem alespoň tří kandidátů, seřazeným podle preferencí komise pro předběžný výběr. Alespoň polovina kandidátů na užším seznamu by měla pocházet z členských států. Kandidáti představí výboru svou vizi pro EBOŠ a členské státy poté budou vyzvány, aby v písemném a tajném hlasování sestavily pořadí kandidátů. Vedoucí bude jmenován vysokou představitelkou jako zaměstnanec ESVČ.

4.   Vedoucí má zejména tyto úkoly:

a)

činí veškeré nezbytné kroky, včetně přijímání interních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil účinné fungování činností EBOŠ;

b)

vypracovává předběžný návrh výroční zprávy EBOŠ a na základě návrhů rady i předběžný návrh pracovního programu EBOŠ určený k předložení řídícímu výboru;

c)

koordinuje provádění pracovního programu EBOŠ;

d)

udržuje kontakty s příslušnými orgány v členských státech;

e)

udržuje kontakty s příslušnými externími subjekty odborné přípravy v oblasti SBOP a SZBP;

f)

v případě potřeby uzavírá technická ujednání o odborné přípravě a vzdělávání EBOŠ s příslušnými orgány a subjekty odborné přípravy a vzdělávání v oblasti SBOP/SZBP;

g)

plní jakékoliv další úkoly svěřené mu řídícím výborem.

5.   Vedoucí odpovídá za její finanční a správní řízení, a zejména:

a)

sestavuje a předkládá řídícímu výboru veškeré návrhy rozpočtu;

b)

přijímá rozpočty po jejich schválení řídícím výborem;

c)

je schvalující osobou pro rozpočet EBOŠ;

d)

jménem EBOŠ zakládá bankovní účet nebo účty;

e)

sjednává a předkládá řídícímu výboru a uzavírá veškeré finanční dohody nebo technická ujednání s Komisí, ESVČ nebo členskými státy týkající se financování nebo provádění výdajů EBOŠ;

f)

za pomoci výběrové komise vybírá personál sekretariátu;

g)

jménem EBOŠ sjednává a podepisuje všechny výměny dopisů týkající se vysílání personálu sekretariátu k EBOŠ;

h)

jménem EBOŠ sjednává a podepisuje všechny pracovní smlouvy personálu placeného z rozpočtu EBOŠ;

i)

vystupuje zpravidla jako zástupce EBOŠ pro účely veškerých právních aktů s finančními dopady;

j)

předkládá řídícímu výboru roční účetní závěrku EBOŠ.

6.   Vedoucí odpovídá za svou činnost výboru.

Článek 12

Sekretariát EBOŠ

1.   Sekretariát je nápomocen vedoucímu při plnění jeho úkolů;

2.   Sekretariát poskytuje řídícímu výboru, radě ve všech jejích složeních a ústavům podporu při řízení, koordinaci a organizaci odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ.

3.   Sekretariát poskytuje radě podporu a pomoc při zajišťování celkové kvality a soudržnosti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a toho, aby průběžně odpovídaly rozvoji politiky Unie. Zejména přispívá k zajištění toho, aby všechny fáze poskytování odborné přípravy a vzdělávání, od vypracování učebních osnov a obsahu po metodický přístup, odrážely co nejvyšší standardy;

4.   Každý ústav, který tvoří síť EBOŠ, určí kontaktní místo pro styk se sekretariátem, které se zabývá organizačními a správními otázkami spojenými s organizací odborné přípravy a vzdělávání v rámci EBOŠ;

5.   Sekretariát úzce spolupracuje s Komisí a ESVČ.

Článek 13

Personál EBOŠ

1.   Personál EBOŠ tvoří:

a)

zaměstnanci vyslaní k EBOŠ orgány Unie, ESVČ a subjekty EU;

b)

národní odborníci vyslaní k EBOŠ členskými státy;

c)

smluvní zaměstnanci, pokud na místo administrativního a finančního asistenta nebyl určen žádný národní odborník, a po schválení řídícím výborem.

2.   EBOŠ může přijímat stážisty a hostující vědecké pracovníky.

3.   Řídící výbor rozhoduje spolu s rozpočtem i o počtu zaměstnanců EBOŠ, který musí být přímo navázán na počet činností v oblasti odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ a další úkoly vymezené v článku 4.

4.   Na národní odborníky vyslané k EBOŠ členskými státy se s nezbytnými obměnami použije rozhodnutí vysoké představitelky, kterým se stanoví pravidla pro národní odborníky vyslané k ESVČ (6). Na personál vyslaný k EBOŠ orgány Evropské unie, včetně smluvních zaměstnanců placených z rozpočtu EBOŠ, se vztahuje služební řád úředníků Unie.

5.   Na návrh vysokého představitele vymezí řídící výbor v případě potřeby podmínky pro stážisty a hostující vědecké pracovníky.

6.   Zaměstnanci EBOŠ bez předchozího písemného souhlasu vedoucího nemohou jménem EBOŠ uzavírat smlouvy ani přijímat jakékoli finanční závazky.

KAPITOLA III

FINANCOVÁNÍ

Článek 14

Věcné příspěvky k odborné přípravě a vzdělávání

1.   Každý členský stát, orgán Unie, subjekt Unie, ústav nebo ESVČ nese všechny náklady spojené s účastí na činnostech EBOŠ, včetně platů, denních diet, náhrad cestovních výdajů, nákladů na pobyt a nákladů spojených s organizační a administrativní podporou odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ.

2.   Každý účastník odborné přípravy a vzdělávání v rámci EBOŠ nese náklady spojené s jeho účastí.

Článek 15

Podpora ze strany ESVČ

1.   ESVČ nese náklady vyplývající z umístění pracoviště vedoucího a sekretariátu EBOŠ ve svých prostorách, včetně nákladů na informační technologie, vyslání vedoucího a vyslání jednoho asistenta do sekretariátu EBOŠ.

2.   ESVČ poskytuje EBOŠ správní podporu nezbytnou pro nábor a řízení jejích zaměstnanců a pro plnění jejího rozpočtu.

Článek 16

Příspěvek z rozpočtu Unie

1.   EBOŠ obdrží každoroční nebo víceletý příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Tento příspěvek může krýt zejména náklady na podporu odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ, na národní odborníky vysílané k EBOŠ členskými státy a na jednoho smluvního zaměstnance.

2.   Finanční referenční částka určená k pokrytí výdajů týkajících se EBOŠ na období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 je 700 000 EUR. O finanční referenční částce na další období rozhoduje Rada na doporučení řídícího výboru.

3.   V návaznosti na rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 2 sjedná vedoucí finanční dohodu s Komisí.

Článek 17

Dobrovolné příspěvky

1.   Pro účely financování konkrétních činností může EBOŠ přijímat a spravovat dobrovolné příspěvky členských států a ústavů nebo jiných dárců. Tyto příspěvky musí EBOŠ konkrétně určit.

2.   Technická ujednání týkající se příspěvků uvedených v odstavci 1 sjedná vedoucí.

Článek 18

Provádění projektů

1.   EBOŠ se může ucházet o výzkumné a jiné projekty v oblasti SZBP. Může zastávat pozici koordinátora nebo člena projektu. Vedoucí může být přidružen k „poradní radě“ takovéhoto projektu. Může tuto úlohu svěřit jednomu z předsedů jednotlivých složení výkonné akademické rady nebo některému z členů sekretariátu EBOŠ.

2.   Příspěvek pocházející z těchto projektů musí být vyznačen v (opravném) rozpočtu EBOŠ, určen a využit podle úkolů a cílů EBOŠ.

Článek 19

Finanční pravidla

Na výdaje financované EBOŠ a na financování těchto výdajů se vztahují finanční pravidla uvedená v příloze.

KAPITOLA IV

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Účast na odborné přípravě a vzdělávání EBOŠ

1.   Odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ se mohou v plném rozsahu účastnit státní příslušníci všech členských států a přistupujících států. Ústavy organizující a provádějící odbornou přípravu zajistí, že tato zásada bude uplatňována bez výjimky.

2.   Odborné přípravy a vzdělávání EBOŠ, zejména činností uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. d), se v zásadě mohou rovněž účastnit státní příslušníci zemí, které jsou kandidáty na přistoupení k Unii, a případně jiných třetích zemí nebo organizací.

3.   Odborné přípravy a vzdělávání se účastní civilní, diplomatický, policejní a vojenský personál zabývající se aspekty SBOP a SZBP a odborníci, jež mají být nasazeni v misích nebo operacích SBOP.

K účasti na odborné přípravě a vzdělávání v rámci EBOŠ mohou být přizváni mimo jiné zástupci mezinárodních organizací, nevládních organizací, akademických institucí a sdělovacích prostředků i členové podnikatelské sféry.

4.   Po ukončení kurzu EBOŠ obdrží účastníci osvědčení podepsané vysokou představitelkou. Podrobnosti týkající se osvědčení přezkoumává řídící výbor. Členské státy a orgány Unie toto osvědčení uznávají.

Článek 21

Spolupráce

EBOŠ spolupracuje s mezinárodními organizacemi a jinými významnými činiteli, například národními ústavy odborné přípravy a vzdělávání ze třetích zemí, zejména s těmi, jež jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2, a využívá jejich odborných znalostí.

Článek 22

Bezpečnostní předpisy

Na EBOŠ se vztahuje rozhodnutí Rady 2013/488/EU (7).

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Návaznost

Pravidla a předpisy přijaté k provedení rozhodnutí 2013/189/SZBP zůstávají v platnosti pro účel provádění tohoto rozhodnutí, pokud jsou slučitelné s ustanoveními tohoto rozhodnutí a dokud nebudou změněny nebo zrušeny.

Článek 24

Zrušení

Rozhodnutí 2013/189/SZBP se zrušuje.

Článek 25

Vstup v platnost a konec platnosti

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. ledna 2017. Bude přezkoumáno podle potřeby a v každém případě nejpozději šest měsíců před koncem platnosti.

2.   Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 2. ledna 2021.

V Bruselu dne 21. prosince 2016.

Za Radu

předseda

M. LAJČÁK


(1)  Společná akce Rada 2005/575/SZBP ze dne 18. července 2005, kterou se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (Úř. věst. L 194, 26.7.2005, s. 15).

(2)  Společná akce Rady 2008/550/SZBP ze dne 23. června 2008, kterou se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) (Úř. věst. L 176, 4.7.2008, s. 20).

(3)  Rozhodnutí Rady 2013/189/SZBP ze dne 22. dubna 2013, kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola (EBOŠ) a zrušuje společná akce 2008/550/SZBP (Úř. věst. L 112, 24.4.2013, s. 22).

(4)  Závěry Rady o EBOP, 2903. zasedání Rady pro vnější vztahy.

(5)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(6)  Rozhodnutí vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 23. března 2011, kterým se stanoví pravidla pro národní odborníky vyslané k Evropské službě pro vnější činnost (Úř. věst. C 12, 14.1.2012, s. 8).

(7)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).


PŘÍLOHA

Finanční pravidla týkající se výdajů financovaných EBOŠ a financování výdajů EBOŠ

Článek 1

Rozpočtové zásady

1.   Rozpočet EBOŠ, sestavený v eurech, je aktem, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy EBOŠ a výdaje financované EBOŠ.

2.   Rozpočtové příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

3.   Všechny příjmy a výdaje financované EBOŠ musí být provedeny přiřazením k určitému rozpočtovému okruhu.

Článek 2

Přijetí rozpočtů

1.   Vedoucí sestavuje každý rok návrh rozpočtu na následující rozpočtový rok, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince téhož roku. Návrh rozpočtu obsahuje prostředky považované za nezbytné ke krytí výdajů, jež má EBOŠ během uvedené doby financovat, a odhad příjmů, jež by tyto výdaje měly pokrýt.

2.   Prostředky se podle potřeby člení do kapitol a článků podle typu nebo účelu. Návrh rozpočtu obsahuje podrobný komentář k jednotlivým článkům.

3.   Příjmy se skládají z dobrovolných příspěvků členských států nebo jiných dárců, jakož i z každoročního příspěvku z rozpočtu Evropské unie.

4.   Vedoucí předloží do 31. března podrobnou zprávu o předchozím rozpočtovém roce. Do 31. července předloží řídícímu výboru návrh rozpočtu pro následující rozpočtový rok.

5.   Řídící výbor schválí návrh rozpočtu do 31. října.

6.   Pokud EBOŠ obdrží ze souhrnného rozpočtu Unie víceletý příspěvek, schválí řídící výbor roční rozpočet na základě konsensu.

Článek 3

Převody prostředků

Vedoucí může v případě nevyhnutelných okolností rozhodnout o převodu prostředků mezi rozpočtovými položkami nebo okruhy příspěvku uvedeného v článku 16, přičemž tyto převody nesmí přesáhnout 25 % těchto rozpočtových linií nebo okruhů, a o těchto převodech informuje řídící výbor. Převody prostředků mezi rozpočtovými položkami nebo okruhy, které přesáhnou 25 % z daných rozpočtových linií nebo okruhů, se předloží řídícímu výboru ke schválení v pozměněném rozpočtu.

Článek 4

Přenesení prostředků

1.   Prostředky nezbytné k úhradě právních závazků přijatých do 31. prosince rozpočtového roku se přenesou do následujícího rozpočtového roku.

2.   Prostředky pocházející z dobrovolných příspěvků se přenesou do následujícího rozpočtového roku.

3.   Prostředky pocházející z projektů se přenesou do následujícího rozpočtového roku.

4.   Vedoucí může po schválení řídícím výborem přenést do následujícího rozpočtového roku i jiné prostředky rozpočtu.

5.   Jiné prostředky se na konci rozpočtového roku zruší.

Článek 5

Plnění rozpočtu a řízení personálu

Pro účely plnění rozpočtu a řízení personálu využívá EBOŠ v co nejvyšší míře stávajících správních struktur Unie, zejména ESVČ.

Článek 6

Bankovní účty

1.   Veškeré bankovní účty EBOŠ musí být vedeny u prvotřídního finančního ústavu se sídlem v některém členském státě a jedná se o běžné nebo krátkodobé účty v eurech.

2.   Žádný bankovní účet nesmí být přečerpán.

Článek 7

Platby

Každou platbu z bankovního účtu EBOŠ musí podepsat společně vedoucí EBOŠ a další zaměstnanec EBOŠ.

Článek 8

Účetnictví

1.   Vedoucí zajistí, aby účetní záznamy o příjmech a výdajích EBOŠ a inventární soupis jejího majetku byly vedeny v souladu s mezinárodně uznávanými účetními standardy platnými pro veřejný sektor.

2.   Vedoucí předloží řídícímu výboru roční účetní závěrku za daný rozpočtový rok nejpozději do 31. března roku následujícího spolu s podrobnou zprávou uvedenou v čl. 2 odst. 4.

3.   Nezbytné účetní služby se zadávají externím subjektům.

Článek 9

Audit

1.   Audit účetnictví EBOŠ se provádí každoročně.

2.   Nezbytné auditorské služby mohou být zadány externím subjektům.

3.   Auditorské zprávy spolu s podrobnou zprávou uvedenou v čl. 2 odst. 4 se zpřístupní řídícímu výboru.

Článek 10

Absolutorium

1.   Řídící výbor na základě podrobné zprávy, roční účetní závěrky a roční auditorské zprávy rozhodne, zda vedoucímu udělí v souvislosti s plněním rozpočtu EBOŠ absolutorium.

2.   Vedoucí učiní veškeré nezbytné kroky, aby ubezpečil řídící výbor o tom, že absolutorium lze udělit, a aby reagoval na případné připomínky uvedené v rozhodnutích o udělení absolutoria.


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/74


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2016/2383

ze dne 21. prosince 2016

o podpoře poskytované Unií na činnosti Mezinárodní agentury pro atomovou energii v oblastech jaderného zabezpečení a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 28 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení (dále jen „strategie“), která v kapitole III obsahuje seznam opatření, jež mají být přijata v Unii i ve třetích zemích za účelem boje proti tomuto šíření.

(2)

Unie tuto strategii aktivně provádí a uplatňuje opatření uvedená v kapitole III strategie, zejména uvolňováním finančních zdrojů na podporu konkrétních projektů řízených mnohostrannými institucemi, jako je Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

(3)

Dne 17. listopadu 2003 přijala Rada společný postoj 2003/805/SZBP (1) o dosažení univerzality a posílení mnohostranných dohod v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Uvedený společný postoj mimo jiné vyzývá k podpoře uzavírání dohod o komplexních zárukách a dodatkových protokolů v rámci MAAE a zavazuje Unii k činnosti směřující k tomu, aby se dohody o komplexních zárukách a dodatkové protokoly staly normou pro ověřovací systém MAAE.

(4)

Dne 17. května 2004 přijala Rada společnou akci 2004/495/SZBP (2) o podpoře činností MAAE podle jejího Programu jaderného zabezpečení a v rámci provádění strategie.

(5)

Dne 18. července 2005 přijala Rada společnou akci 2005/574/SZBP (3) o podpoře činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie.

(6)

Dne 12. června 2006 přijala Rada společnou akci 2006/418/SZBP (4) o podpoře činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie.

(7)

Dne 14. dubna 2008 přijala Rada společnou akci 2008/314/SZBP (5) o podpoře činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie.

(8)

Dne 27. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/585/SZBP (6) o podpoře činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie.

(9)

Dne 21. října 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/517/SZBP (7) o podpoře činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie.

(10)

Dne 8. května 2016 vstoupila v platnost změna Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů. Unie a její členské státy změnu podporovaly prostřednictvím diplomatického úsilí a financování činností MAAE v tomto ohledu. V návaznosti na vstup změny v platnost je zapotřebí vytrvalého úsilí k zajištění jejího vnitrostátního vymáhání a všeobecné platnosti.

(11)

MAAE sleduje stejné cíle, jako jsou cíle uvedené v 3. až 10. bodu odůvodnění, prováděním svého plánu pro jaderné zabezpečení, který je v plné míře financován z dobrovolných příspěvků do Fondu jaderného zabezpečení MAAE.

(12)

Unie je odhodlána posílit jaderné zabezpečení po celém světě a je připravena i nadále v tomto ohledu pomáhat třetím zemím. Unie vítá nedávné kroky přijaté v zájmu posílení Programu jaderného zabezpečení MAAE, jakož i Mezinárodní konferenci o jaderném zabezpečení: závazky a akce, pořádané MAAE ve dnech 5. až 9. prosince 2016. Cílem Unie je zachovat udržitelnost a účinnost provádění společných akcí 2004/495/SZBP, 2005/574/SZBP, 2006/418/SZBP, 2008/314/SZBP a rozhodnutí 2010/585/SZBP na podporu plánů MAAE pro jaderné zabezpečení (dále jen „předchozí společné akce a rozhodnutí“) a je odhodlána poskytnout další podporu v souvislosti s přijetím plánu MAAE pro jaderné zabezpečení na období let 2018–2021. Činnost bude úzce koordinována s iniciativou týkající se středisek excelence EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti, jakož i s dalšími iniciativami a programy, aby se zamezilo zdvojení úsilí a dosáhlo co největší nákladové efektivnosti a trvalého snižování rizika.

(13)

Technické provádění tohoto rozhodnutí by mělo být svěřeno MAAE, která by vzhledem ke svým dlouholetým a obecně uznávaným odborným znalostem v oblasti jaderného zabezpečení mohla významně posílit relevantní kapacity v cílových zemích. Projekty mohou být v podobě, v jaké je podporuje Unie, financovány pouze prostřednictvím dobrovolných příspěvků do Fondu jaderného zabezpečení MAAE. Tyto příspěvky, které Unie poskytne, významným způsobem napomohou MAAE hrát ústřední roli v oblasti jaderného zabezpečení spočívající v podpoře úsilí jednotlivých zemí při plnění jejich povinností v oblasti jaderného zabezpečení.

(14)

Odpovědnost za jaderné zabezpečení v rámci každého státu spočívá zcela na příslušném státu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Pro účely okamžitého a praktického provedení některých prvků strategie podporuje Unie činnosti MAAE v oblasti jaderného zabezpečení, aby prosazovala tyto cíle:

a)

dosáhnout pokroku na cestě k dosažení všeobecné platnosti mezinárodních nástrojů v oblasti nešíření a jaderného zabezpečení;

b)

pomoci státům při zřizování vlastních technických, vědeckých a lidských kapacit, nezbytných pro účinné a udržitelné jaderné zabezpečení;

c)

posílit kapacity za účelem předcházení trestným nebo úmyslným neoprávněným činům využívajícím jaderné nebo jiné radioaktivní materiály mimo regulační kontrolu, jakož i za účelem odhalování těchto činů a reakce na ně a v zájmu ochrany osob, majetku a životního prostředí před těmito činy;

d)

zesílit detekci a potírání nedovoleného obchodování s jadernými a jinými radioaktivními materiály;

e)

přispět k počítačové bezpečnosti v jaderné oblasti;

f)

posílit zabezpečení radioaktivních zdrojů, umístit je do bezpečných a zabezpečených úložišť v zemích, které potřebují podporu, včetně vracení do země původu nebo dodavateli;

g)

posílit fyzickou ochranu jaderných a jiných radioaktivních materiálů.

2.   Projekty jsou zaměřeny na:

a)

zajištění udržitelnosti a účinnosti podpory poskytované prostřednictvím předchozích společných akcí a rozhodnutí;

b)

posílení vlastní infrastruktury podpory jaderného zabezpečení jednotlivých států;

c)

posílení legislativního a regulačního rámce jednotlivých států;

d)

posílení systémů jaderného zabezpečení a opatření pro jaderné a jiné radioaktivní materiály;

e)

posílení institucionálních infrastruktur a schopností jednotlivých států v oblasti zacházení s jadernými a radioaktivními materiály mimo regulační kontrolu;

f)

posílení reakce a odolnosti států vůči kyberkriminalitě a zmírnění jejího dopadu na jaderné zabezpečení;

g)

zlepšení vzdělávacích a školicích kapacit v oblasti jaderného zabezpečení;

h)

zajištění soustředěné a vytrvalé podpory pro provádění a všeobecné uplatnění změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů.

3.   Přípravy pro toto rozhodnutí vycházejí z informací, které již má MAAE k dispozici a z výsledků úkolů prováděných podle předchozích společných akcí a rozhodnutí.

4.   Podrobný popis projektů je uveden v příloze. Seznam cílových zemí se zakládá na definici potřeb v návaznosti na analýzu nedostatků vyplývajících ze stávajících integrovaných plánů na podporu jaderného zabezpečení (INSSP), nebo na základě návrhu přijatého sekretariátem MAAE. Seznam přijímajících zemí a subregionů by měl být stanoven členskými státy Unie na základě konzultace s MAAE.

Článek 2

1.   Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2.   Projekty uvedené v čl. 1 odst. 2 provádí MAAE jakožto provádějící subjekt. Tento úkol plní pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s MAAE nezbytná ujednání.

Článek 3

1.   Finanční referenční částka na provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 činí 9 361 204,23 EUR.

2.   Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí rozpočet Unie.

3.   Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s MAAE dohodu o financování. Tato finanční dohoda stanoví, že MAAE zajistí viditelnost příspěvku Unie úměrnou jeho výši.

4.   Komise usiluje o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření finanční dohody.

Článek 4

1.   Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí na základě pravidelných zpráv vypracovávaných MAAE. Tyto zprávy tvoří základ hodnocení provedeného Radou.

2.   Komise informuje o finančních aspektech provádění projektů podle čl. 1 odst. 2.

Článek 5

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2.   Pozbývá platnosti 36 měsíců ode dne uzavření dohody o financování mezi Komisí a MAAE nebo 12 měsíců ode dne přijetí, nebude-li dohoda o financování v této lhůtě uzavřena.

V Bruselu dne 21. prosince 2016.

Za Radu

předseda

M. LAJČÁK


(1)  Společný postoj Rady 2003/805/SZBP ze dne 17. listopadu 2003 o dosažení univerzality a posílení mnohostranných dohod v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (Úř. věst. L 302, 20.11.2003, s. 34).

(2)  Společná akce Rady 2004/495/SZBP ze dne 17. května 2004 o podpoře činností MAAE podle jejího Programu jaderného zabezpečení a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 182, 19.5.2004, s. 46).

(3)  Společná akce Rady 2005/574/SZBP ze dne 18. července 2005 o podpoře činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 193, 23.7.2005, s. 44).

(4)  Společná akce Rady 2006/418/SZBP ze dne 12. června 2006 o podpoře činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 165, 17.6.2006, s. 20).

(5)  Společná akce Rady 2008/314/SZBP ze dne 14. dubna 2008 o podpoře činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 107, 17.4.2008, s. 62).

(6)  Rozhodnutí Rady 2010/585/SZBP ze dne 27. září 2010 na podporu činností MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 259, 1.10.2010, s. 10).

(7)  Rozhodnutí Rady 2013/517/SZBP ze dne 21. října 2013 o podpoře poskytované Unií na činnosti Mezinárodní agentury pro atomovou energii v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 281, 23.10.2013, s. 6).


PŘÍLOHA

Podpora poskytovaná Unií na činnosti MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení

Způsobilost a výběr přijímacích států

Mezi státy způsobilé pro získání podpory podle tohoto rozhodnutí patří všechny členské státy MAAE, jež potřebují podporu v oblasti jaderného zabezpečení, s výhradou rozhodnutí Unie vycházejícího z návrhu MAAE. MAAE může iniciovat změny návrhu prostřednictvím písemného sdělení určeného Unii uvádějícího odůvodnění navrhovaných změn. Tyto změny budou provedeny po souhlasu Unie. Výběr přijímajících států (dále jen „přijímající země“), jak je uveden v tomto rozhodnutí, by měl být založen na hodnocení a údajích, které jsou již MAAE k dispozici a které byly získány rovněž na základě předchozích rozhodnutí Rady a po konzultaci s příslušnými útvary Rady, s cílem zajistit maximální dopad přijatých opatření. Bude probíhat úzká koordinace s iniciativou zaměřenou na střediska excelence, s projekty financovanými Evropskou komisí i s dalšími iniciativami a programy s cílem předcházet zdvojení a maximalizovat nákladovou efektivitu a v zájmu dalšího snižování rizika prostřednictvím setkání vedoucích pracovníků středisek excelence EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti v rámci výročních zasedání mezi společným výzkumným střediskem a sekretariátem MAAE a při výročním plenárním zasedání národních center na podporu jaderného zabezpečení (NSSC). Použití finančních prostředků pro konkrétní činnosti bude v souladu s prioritami Unie a předmětem pravidelných předběžných konzultací. Některé činnosti, jako jsou regionální výcvikové kurzy a mezinárodní výcvikové kurzy (RTC a ITC), budou pořádány státy jinými než přijímajícími zeměmi. To představuje příspěvek hostitelského státu k činnostem MAAE.

Každý projekt zahrnuje seznam potenciálních přijímajících zemí dohodnutý mezi Unií a MAAE. Projekty budou prováděny ve vybraných státech dotčených regionů a mohou zahrnovat činnosti v těchto oblastech:

1.

udržitelnost a účinnost podpory poskytované prostřednictvím předchozích společných akcí a rozhodnutí;

2.

posílení vlastních infrastruktur podpory jaderného zabezpečení jednotlivých států;

3.

posílení legislativního a regulačního rámce příslušných států;

4.

posílení systémů jaderného zabezpečení a opatření pro jaderné a jiné radioaktivní materiály;

5.

posílení institucionálních infrastruktur a schopností jednotlivých států v oblasti zacházení s jadernými a radioaktivními materiály mimo regulační kontrolu;

6.

posílení reakce příslušných států na kyberkriminalitu a jejich odolnosti vůči ní, jakož i zmírnění jejího dopadu na vnitrostátní bezpečnost a jaderné zabezpečení;

7.

vyřešení zabezpečení radioaktivních zdrojů jejích vracením do místa původu;

8.

preventivní a ochranná opatření proti hrozbám zevnitř a evidence a kontrola jaderných materiálů.

I.   PROJEKTY

Projekt 1:

Podpora provádění změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů

Změna Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů vstoupila v platnost dne 8. května 2016. Změna státy právně zavazuje, aby zavedly, prováděly a udržovaly vhodný režim fyzické ochrany založený na 12 základních zásadách a použitelný pro jaderné materiály a jaderná zařízení v jejich pravomoci při jejich používání, skladování a dopravu pro mírové domácí účely. Projekt se zaměří na provádění, budování kapacit a dosažení všeobecné platnosti změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů. Rovněž strany právně zavazuje, aby chránily jaderná zařízení a materiály při jejich používání pro mírové vnitrostátní účely, uskladnění a dopravě a stanoví také rozšířenou spolupráci mezi státy, pokud jde o rychlá opatření zaměřená na lokalizaci a opětovné získání odcizeného nebo chybějícího jaderného materiálu, zmírňování případných radiologických důsledků sabotáže a předcházení souvisejících trestných činů a boj proti nim.

Účel projektu:

podpořit provádění změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů;

posílit vnitrostátní legislativní a regulační rámec, jakož i kapacitu států pro rozvoj výměny osvědčených postupů na regionální úrovni, které se týkají jakéhokoli orgánu zapojeného do zabezpečení jaderných a pod regulační kontrolou i mimo ni;

poskytnout státům nákladově efektivní prostředky, které jim pomohou při plnění vnitrostátních, regionálních a mezinárodních povinností, jakož i při přijímání závazných a mezinárodních právních nástrojů;

posílit další mezinárodní spolupráci v zájmu zavedení účinných opatření pro fyzickou ochranu jaderných materiálů a jaderných zařízení v souladu s vnitrostátním právem každého státu a v rámci změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů.

Popis projektu:

činnosti identifikované v INSSP v deseti státech, které jsou spojeny s prováděním závazků podle změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů, budou transponovány do konkrétních akcí. Budou definovány milníky pro řešení relevantních otázek vedoucích k udržitelným řešením, aby příslušný stát posílil svůj vnitrostátní režim v oblasti jaderného zabezpečení. Dohodnuté harmonogramy a závazky zajistí souhrnné provádění plánů;

revize výukového materiálu: budou vyvinuta nová cvičení v rámci školení v zájmu dosažení lepšího pochopení ze strany cílové skupiny.

Očekávané výsledky projektu:

zvýšená kapacita států dostát svým závazkům podle změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů;

zahájení dalšího vývoje a zdokonalování regulačního rámce pro fyzickou ochranu;

vypracování pokynů pro použití pouze státy k vyvinutí národních schopností v oblasti regulace, přezkumu, jakož i posuzování a inspekce jaderných zařízení s cílem zajistit jaderné zabezpečení v průběhu životního cyklu jaderného zařízení.

Projekt 2:

Udržitelné projekty

Navrhované udržitelné projekty vycházejí z intenzívní práce na rámci struktury pro detekci financovaném rozhodnutím 2013/517/SZBP. Jsou výsledkem čtyř misí zaměřených na posouzení dopadu předchozích společných akcí a rozhodnutí provedených na Kubě, v Indonésii, Jordánsku, Libanonu, Malajsii a Vietnamu. Těchto šest států požádalo o podporu MAAE v rámci jejich INSSP pro tyto projekty.

Projekty jsou zaměřeny na zajištění nástrojů na podporu „struktury pro jaderné zabezpečení a detekci“, tj. integrovaného souboru systémů a opatření v oblasti jaderného zabezpečení založeného na vhodném právním a regulačním rámci, který je nutný pro provádění strategií jednotlivých členských států pro detekci jaderných a jiných radioaktivních materiálů mimo regulační kontrolu. Navrhované projekty jsou v souladu s podporou, která je již poskytována Unií pro zajišťování detekčních zařízení, jako jsou detekční brány radioaktivního záření (Radiation Portal Monitors, RPM) a přenosná zařízení.

2.1.   Nástroje pro výcvik údržby:

Účel projektu

pomoci státům při zajišťování dostupnosti vlastní technické a vědecké podpory, jakož i při rozvoji lidských zdrojů nezbytných pro účinné a udržitelné jaderné zabezpečení;

zajistit optimální využívání a řádnou údržbu zařízení věnovaného Unií během celého životního cyklu daného zařízení.

Popis projektu:

řádná údržba je klíčovým faktorem pro detekci krádeží, sabotáží, neautorizovaných přístupů, nezákonných převodů nebo jiných protiprávních aktů zahrnujících jaderné materiály a další radioaktivní látky, nebo zařízení, které s těmito materiály a látkami souvisí a reakci na ně. Budou zavedeny nástroje pro výcvik údržby detekčního zařízení (monitory radiačních portálů a přenosná zařízení). Budou vyvinuty cvičné nástroje, aby spolu se správným používáním těchto nástrojů byl prováděn i konkrétní výcvik jejich údržby;

výcvik údržby detekčního zařízení.

Očekávané výsledky projektu:

zachovat podporu poskytovanou ze strany MAAE pro provádění rámce detekční struktury;

zajistit, aby byly k dispozici výcvikové materiály a aby se využívaly s cílem podpořit výcvik všech nových zaměstnanců, kterých se to týká; prototypy výcvikových materiálů dodá členským státům Unie Pracovní skupina pro nešíření (CONOP);

zajistit, aby detekční zařízení bylo udržováno v provozu orgány přijímajících zemí po co nejdelší dobu.

2.2.   Softwarové nástroje používané regulačními orgány

Informace mají pro efektivní provoz RPM zásadní význam. Vývoj společných datových formátů a testovacích protokolů umožňuje efektivní komunikaci mezi více operátory. Významným prvkem rozvíjení účinného obecného systému detekce je integrování dat z detekčních nástrojů, jako např. RPM pocházejících od různých operátorů do informačních sítí. Tento projekt by mohl pomoci státům významně zlepšit jejich provozní efektivitu integrováním systému detekce do vnitrostátních sítí sdílejících data. Sdílení informací mezi místem a operátorem může snížit duplicitní inspekce a rychle vyřešit neopodstatněné a falešné poplachy spojené s mnoha pasivními systémy detekce.

Tento projekt by prováděl integrovaný systém prostřednictvím softwarových nástrojů s cílem zlepšit postup analýzy a nabídnout doporučení pro vhodné vybavení. Postup zpětné vazby od regulačního orgánu k místní stanici RPM zvýší účinnost systémů a podpoří práci úředníků v první linii.

Účel projektu:

pomoci státům při zajišťování dostupnosti vlastní technické a vědecké podpory, jakož i při rozvoji lidských zdrojů nezbytných pro účinné a udržitelné jaderné zabezpečení;

harmonizovat data v oblasti varování tak, aby byla srovnatelná mezi různými dodavateli zařízení.

Popis projektu:

pomáhat regulačním orgánům při integrování dat a harmonizaci poplašného softwaru tak, aby se srovnávala data od různých operátorů a rozhodování v oblasti regulace bylo založeno na správných informacích;

pilotní nástroj bude zajištěn a vyzkoušen zúčastněnými subjekty jednotlivých států. Provedou se reálné testovací zkoušky s podporou MAAE prostřednictvím odborných misí. Testovací zpráva o výcvikovém nástroji bude vypracována a zařazena do závěrečné zprávy. Postup zpětné vazby od regulačního orgánu k místní stanici RPM zvýší účinnost systémů a podpoří práci úředníků v první linii.

Očekávané výsledky projektu:

zařadit výcvikový modul pro vyvíjený systém stejně jako interaktivní odborný systém pro falešné poplachy. Prototypový nástroj bude zajištěn a vyzkoušen zúčastněnými subjekty jednotlivých států. Do příslušného systému bude zařazen výcvikový modul pro vyvíjený systém stejně jako interaktivní odborný systém pro falešné poplachy. Zvláštní testovací zpráva o výcvikovém nástroji bude vypracována a zaslána Komisi. Prototypy materiálů dodá členským státům Unie CONOP;

provést „kontrolní test“ v jednom státě, provést analýzu a formulovat případné požadavky na změnu na základě zprávy o výsledcích testu;

harmonizace na úrovni regulačního orgánu a poté mezi jednotlivými regulačními orgány v rámci jejich regionální a mezinárodní spolupráce; detekce jaderných a jiných radioaktivních materiálů a reakce na ně;

provoz jednoho funkčního prototypu pro každou zemi;

do příštího zadání zakázky na RPM zařadit protokol s cílem zahrnout specifické požadavky relevantní pro příslušný software.

Projekt 3:

Posílení jaderného zabezpečení s regionálním zaměřením na sousedství EU a Latinskou Ameriku

Cílem tohoto projektu je posílit kapacity jednotlivých států pro vývoj a vypracování legislativního a regulačního rámce a budovat kapacity v rámci členských států MAAE pro zavedení komplexního režimu v oblasti národního jaderného zabezpečení. Unie zahájila regionální projekt v subsaharské Africe zabývající se bezpečností, zabezpečením a zárukami v oblasti produkce a dopravy uranu a bezpečného řízení radioaktivních zdrojů. Tento projekt vyvíjí podobné činnosti v oblasti jaderného zabezpečení jako činnosti navrhované v rámci tohoto projektu této kapitoly. Pro MAAE budou tudíž přínosem zpětná vazba a výsledky evropského projektu s cílem provádět činnosti celkově nebo zčásti v daných regionech. Program je v souladu s pokyny stanovenými v bodu 13 rezoluce generální konference MAAE č. 10, v němž byl sekretariát vyzván, aby usnadnil proces koordinace související s rozhraním mezi bezpečností a zabezpečením. Bude se to týkat dvou divizí MAAE: NRSW (bezpečnost) a NSNS (zabezpečení) ohledně subregionálního přístupu v oblasti kapacit.

3.1.   Posilování jaderného zabezpečení

Účel projektu:

posílit kapacity příslušných států za účelem předcházení trestným či úmyslným neoprávněným činům využívajícím jaderné nebo jiné radioaktivní materiály mimo regulační kontrolu, jakož i za účelem odhalování těchto činů a reakce na ně a v zájmu ochrany osob, majetku a životního prostředí před těmito činy, mimo jiné i tím, že bude pokud možno vyvíjeno úsilí o budování kapacit na regionální úrovni.

Popis projektu:

činnosti identifikované v INSSP v deseti státech, které jsou spojeny s prováděním národních režimů v oblasti jaderného zabezpečení, budou transponovány do konkrétních akcí. Budou definovány milníky pro řešení relevantních otázek vedoucích k udržitelným řešením pro příslušný stát v oblasti jaderného zabezpečení. Dohodnuté lhůty a závazky zajistí komplexní provádění plánů; tyto plány budou prováděny po křížové kontrole se stávajícími projekty středisek excelence EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti.

Očekávané výsledky projektu:

zvýšené vnitrostátní kapacity přijímajících zemí.

3.2.   Posilování vnitrostátního právního a regulačního rámce jaderného zabezpečení

Účel projektu:

posílit vnitrostátní legislativní a regulační rámec, jakož i kapacitu států pro rozvoj výměny osvědčených postupů na regionální úrovni, které se týkají jakéhokoli orgánu zapojeného do zabezpečení jaderných a jiných radioaktivních materiálů pod regulační kontrolou i mimo ni;

poskytnout státům nákladově efektivní prostředky, které jim pomohou při plnění vnitrostátních, regionálních a mezinárodních povinností, přijímání závazných a mezinárodních právních nástrojů a plnění závazků v rámci nezávazných právních nástrojů.

Popis projektu:

sjednání odborných misí s cílem zjistit mezery ve stávajících právních a správních předpisech; pomoc státům při případném přizpůsobení optimálním využíváním evropského práva existujícího v relevantních oblastech;

případné využití synergií s ostatními mezinárodními organizacemi, např. se Světovou celní organizací (WCO);

vedení jednání v zapojených státech ohledně jejich strategií a zajištění podpory pro vybudování jejich vlastní infrastruktury;

budování povědomí pro subjekty přijímající politická rozhodnutí ohledně významu adekvátní legislativy a regulace v oblasti jaderného zabezpečení;

začlenění do INSSP zapojených států.

Očekávané výsledky projektu:

pomoc při vypracovávání právních a správních předpisů pro jednotlivé země;

případná aktualizace právních a správních předpisů;

zpráva popisující současný stav a doporučení pro právní a regulační rámec příslušného státu;

závazek ze strany příslušného státu k provádění doporučení a provádění navazujících činností po dvou letech;

zjištění a posouzení výsledku;

integrace výsledků do závěrečné zprávy.

3.3.   Zabezpečení radioaktivních zdrojů

Účel projektu:

posílit regulační infrastrukturu příslušných států pro zabezpečení radioaktivních zdrojů, souvisejících zařízení a souvisejících činností, včetně dopravy;

případně zřídit vnitrostátní registry radioaktivních zdrojů ve vybraných státech;

spolupracovat s příslušnými státy na stanovení a provedení národních strategií pro řízení zdrojů, které přestaly být využívány, včetně navrácení do země původu nebo dodavatele; bezpečné skladování v jednotlivých státech až do likvidace, nebo vývoz pro recyklaci či opětovné využití nebo bezpečné skladování, jak je uvedeno v projektu 7.

Popis projektu:

 

Zajistit zabezpečení zdrojů prostřednictvím:

zřízení národního soupisu radioaktivních zdrojů a posouzení fyzické ochrany systémů v zařízeních;

sjednání pěti odborných misí a vydání souhrnných zpráv včetně současného stavu a doporučení.

 

Očekávané výsledky projektu

hodnotící zprávy v návaznosti na mise shrnující zjištění ohledně národních soupisů nebo stavu fyzické ochrany v zařízeních;

zavedení opatření v oblasti fyzické ochrany v zařízeních, v nichž jsou používány nebo skladovány vysoce aktivní zdroje;

zařízení na podporu regulačních orgánů při zajišťování inspekcí zařízení v oblastech národní bezpečnosti a zabezpečení.

3.4.   Rozvoj lidských zdrojů

Účel projektu

Posílit kapacity příslušných států za účelem předcházení trestným či úmyslným neoprávněným činům využívajícím jaderné nebo jiné radioaktivní materiály mimo regulační kontrolu, jakož i za účelem odhalování těchto činů a reakce na ně a v zájmu ochrany osob, majetku a životního prostředí před těmito činy, mimo jiné i tím, že bude pokud možno vyvíjeno úsilí o budování lidských zdrojů a kapacit na regionální úrovni.

Popis projektu

s řádným ohledem na podobné úsilí, které bylo dosud vyvíjeno, a v zájmu zajištění pokračování v takovém úsilí provádět kursy odborného rozvoje pro členy fakult jednotlivých univerzit plánujících zavedení postgraduálních kursů v oblasti jaderného zabezpečení s cílem umožnit členům fakult přednášet na svých institucích kulturu jaderného zabezpečení;

podporovat nabízení odborné přípravy v oblasti kultury jaderného zabezpečení pro různé odborné posluchače prostřednictvím NSSC nebo středisek excelence EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti umístěných v příslušném regionu;

zadávat objednávky na speciální zařízení pro účely vzdělávání a výcviku, jako např. nástroje reálné detekce používané úředníky v první linii, které by měly být používány a zvládnuty studenty nebo praktikanty.

Očekávané výsledky projektu:

nejméně 15 členů fakulty bude v rámci kurzů odborného rozvoje proškoleno v oblasti, která bude určena později (bude poskytnut seznam proškolených členů fakulty);

nejméně dva výcvikové kursy provedené prostřednictvím NSSC v daném regionu (bude poskytnut seznam kursů a proškolených úředníků);

učební a výcvikový materiál bude k dispozici v kurzech odborného rozvoje a v rámci jednotlivých školení (materiály budou rovněž přezkoumány zástupci Unie).

3.5.   Zaměření na Latinskou Ameriku

Zaměření na španělsky mluvící státy Latinské Ameriky. Cílem je přeložit co nejvíce příslušných dokumentů do španělštiny s cílem lépe využít výsledky činností těchto států.

3.5.1.   Vzdělávací program

Mezinárodní/regionální seminář v oblasti jaderného zabezpečení

Čtrnáctidenní seminář bude určen odborníkům z rozvojových se zemí, v ideálním případě majícím 1 až 3 roky zkušeností a pracujícím v relevantní instituci ve své domovské zemi s odpovědností pokrývající některé aspekty jaderného zabezpečení. Kandidáti by měli mít specifický kariérní zájem na znalostech v oblasti jaderného zabezpečení, i když jejich akademické zázemí se může lišit. K přihlášce se vyzývají zejména kandidáti z vědeckého nebo technického oboru relevantního pro jaderné zabezpečení, jako např. jaderná fyzika, jaderné strojírenství nebo politické vědy, nebo ze souvisejících oborů.

Tato činnost by měla být pořádána ve Španělsku a přednášky by měly být ve španělštině a angličtině. Zaměření bude na státy Latinské a Střední Ameriky. Program vzdělávání bude založen na programech používaných ve školách pořádaných v Mezinárodním centru pro teoretickou fyziku s podporou italské vlády.

Regionální seminář v oblasti jaderného zabezpečení na Kubě

Regionální seminář v oblasti jaderného zabezpečení na Kubě bude vycházet z obsahu a materiálů popsaných v bodě 3.5.1 výše. Bude to prováděno ve spojení se Střediskem na podporu jaderného zabezpečení, které se zřizuje na Kubě. Tento seminář má být využit na regionální úrovni a má rozvíjet vzdělávání v Latinské Americe v oblasti jaderného zabezpečení.

Očekávané výsledky projektu:

zlepšit v regionu chápání zásad jaderného zabezpečení.

3.5.2.   Činnosti v oblasti jaderného zabezpečení materiálů mimo regulační kontrolu navazující na předchozí společné akce a rozhodnutí

Účel projektu

zajistit udržitelnost práce zahájené v rámci předchozích společných akcí a rozhodnutí a nadále posilovat jaderné zabezpečení ve státech Latinské a Střední Ameriky.

Popis projektu

MAAE obdržela řadu žádostí o pomoc v Latinské a Střední Americe, jejichž provedení by zajistilo udržitelnost činností zahájených v rámci předchozích společných akcí a rozhodnutí. Žádosti jsou identifikovány v INSSP a týkají se odborných misí, zejména v nemocnicích, prací v terénu, národních, regionálních a mezinárodních výcvikových kursů a zadávání zakázek na detekční zařízení v Argentině a na Kubě.

Očekávané výsledky projektu

provádění činností v identifikovaných státech.

3.6.   Jaderné zabezpečení materiálů mimo regulační kontrolu ve státech v sousedství EU

Účel projektu

provádět odborné mise, výcvik v terénu, národní, regionální a mezinárodní kursy a zadávání zakázek na detekční zařízení v Ázerbájdžánu, Jordánsku, Maroku a na Ukrajině a v jiných státech v sousedství EU.

Projekt 4:

Posilování povědomí o počítačové bezpečnosti

Oddělení jaderného zabezpečení MAAE nabízí integrovaný soubor činností s cílem pomoci státům při zavádění a posilování počítačové bezpečnosti v rámci národních režimů v oblasti jaderného zabezpečení. Tento projekt bude podporovat program MAAE činností na pomoc států při zlepšování počítačové bezpečnosti v rámci jejich režimů jaderného zabezpečení.

Účel projektu:

MAAE usiluje o pomoc při budování povědomí a zajišťování vedení pro státy s cílem posílit jejich schopnost předcházet celé řadě nehod v oblasti jaderného zabezpečení a reagovat na ně. Podpora je zaměřena na prevenci a detekci nehod v oblasti bezpečnosti informací a reakci na ně, přičemž tyto nehody mají potenciál přímo nebo nepřímo negativně ovlivnit jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení.

Popis projektu:

poskytovat mezinárodní a regionální podporu v oblasti výcviku a vzdělávání s cílem posílit povědomí o počítačové bezpečnosti a rozvoj kapacity;

poskytovat podporu vývoji národní kapacity v oblasti bezpečnosti informací a počítačů v zájmu režimů jaderného zabezpečení;

provádět a usnadňovat zasedání a fóra odborníků s cílem podporovat výměnu informací a diskuse o nejdůležitějších otázkách v oblasti počítačové bezpečnosti;

zajistit podporu pro mezinárodní konferenci MAAE/sympózium o počítačové bezpečnosti v jaderném světě v roce 2019 (sídlo MAAE).

Očekávané výsledky projektu

zvýšené povědomí o potřebách počítačové bezpečnosti důležitých pro jaderné zabezpečení a vypracování podpůrných materiálů/rozvoj podpůrných aktivit s cílem usnadnit vývoj a posilování programu počítačové bezpečnosti;

zvýšená národní kapacita zavádění a udržování počítačové bezpečnosti jako prvek režimu jaderného zabezpečení;

povědomí a využívání pokynů národní strategie záchranné sítě (NSNS) a podpůrných aktivit na pomoc při posilování počítačové bezpečnosti ve vlastních státech jako prvek režimů jaderného zabezpečení;

globální/regionální výměna informací o získaných zkušenostech a osvědčených postupech souvisejících se zaváděním počítačové bezpečnosti v rámci režimu jaderného zabezpečení;

zlepšení spolupráce s partnery z oblasti průmyslu a mezi nimi při rozvoji technologií a služeb, které zajišťují větší úroveň ochrany před kybernetickou trestnou činností a větší odolnost vůči ní;

národní výcvikové struktury pro budování kapacity v oblasti počítačové bezpečnosti v rámci příslušného režimu jaderného zabezpečení, např. pomoc střediskům podpory jaderného zabezpečení při vývoji vzdělávacích programů v oblasti počítačové bezpečnosti;

usnadnění centralizovaného sdílení informací s cílem podpořit výměnu informací v oblasti počítačové bezpečnosti relevantní pro subjekty v oblasti jaderného zabezpečení;

pořádání mezinárodní konference MAAE/sympózia o počítačové bezpečnosti v jaderném světě.

Projekt 5:

Zabezpečení jaderných materiálů a jaderných zařízení

MAAE bude nadále přispívat ke zlepšování jaderného zabezpečení na celosvětové úrovni i na úrovni jednotlivých států prostřednictvím činností vyvíjených na žádost států za účelem podpory jejich úsilí o omezení rizika, že by jaderný či jiný radioaktivní materiál mohl být při používání, skladování nebo přepravě využit k nepřátelskému jednání. Národní systémy pro jaderné zabezpečení je nutno podporovat zlepšováním zabezpečení v jaderných zařízeních nebo v oblasti radioaktivních zdrojů a systematickým zajištěním výcviku na vnitrostátní úrovni, jakož i zajištěním specifické technické podpory požadované pro efektivní využívání a údržbu systémů fyzické ochrany a dalších technických systémů v oblasti jaderného zabezpečení.

Účel projektu:

posílit první linii obrany státu v podobě zabezpečení jaderných materiálů a jaderných zařízení.

Popis projektu:

zlepšení fyzické ochrany jednoho zařízení s cílem zajistit soulad s doporučeními stanovenými v dokumentu INFCIRC/225/Rev.5;

posoudit systémy fyzické ochrany v jaderných zařízeních na základě žádostí členských států.

Očekávané výsledky projektu:

zabezpečené jaderné materiály a jaderná zařízení; pomoci příslušnému státu udržitelně udržovat poskytnuté zařízení po jeho instalování;

zajistit posouzení dopadu přidané hodnoty a přínosů financování Unie.

Projekt 6:

Mise mezinárodní poradenské služby v oblasti fyzické ochrany (IPPAS)

Program mezinárodní poradenské služby v oblasti fyzické ochrany (IPPAS), zahájený v roce 1995, je základním článkem úsilí MAAE na pomoc členským státům s cílem zavést a udržovat efektivní režim fyzické ochrany v zájmu ochrany proti nedovolenému přemísťování jaderných materiálů a proti sabotážím jaderných zařízení a jaderných materiálů. Tento program poskytuje vzájemné poradenství ohledně provádění relevantních mezinárodních nástrojů, zejména změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů, jakož i o provádění řady pokynů MAAE v oblasti jaderného zabezpečení, zejména základních pokynů a doporučení.

Účel projektu:

napomáhat státům transponovat ustanovení mezinárodních nástrojů v oblasti jaderného zabezpečení a pokynů MAAE do regulačních požadavků pro vypracování a provoz systémů fyzické ochrany;

poskytnout státním orgánům a zařízením nové koncepce a identifikovat a projednat osvědčené postupy v oblasti fyzické ochrany, které by mohly být přínosné pro posílení jaderného zabezpečení.

Popis projektu

provést a završit mise IPPAS v šesti státech;

na základě žádostí, jež MAAE již obdržela, vést mise v Bělorusku, v Demokratické republice Kongo, na Jamajce, v Libanonu, na Madagaskaru a ve Vietnamu.

Očekávané výsledky projektu

posílit v cílových zemích jaderné zabezpečení a jeho udržitelnost;

vypracovat pro dotčené země závěrečné zprávy o misích, jež budou zahrnovat popis navazujících činností.

Projekt 7:

Přemístění zdrojů zpět do země původu

Zabezpečení radioaktivních zdrojů je třeba řešit ve všech fázích životního cyklu včetně doby, kdy tyto zdroje přestanou být používány. Státy budou vybízeny k vypracování vnitrostátních strategií správy nepoužívaných zdrojů, zahrnujících jednu či více z těchto možností správy: přemístění zpět do země původu nebo dodavatele, umístění do vnitrostátního zabezpečeného skladiště až do likvidace nebo vývoz pro účely recyklace či opětovného použití nebo zabezpečeného uskladnění.

Účel projektu:

pokračovat v podpoře, kterou MAAE poskytuje státům za účelem posílení vnitrostátních kapacit pro jaderné zabezpečení v zájmu ochrany osob, majetku a životního prostředí před událostmi z oblasti jaderného zabezpečení souvisejícími s použitím jaderného či jiného radioaktivního materiálu mimo regulační kontrolu. Zahrnut zde bude i rozvoj vnitrostátních kapacit pro správu nepoužívaných zdrojů, vyhledávání opuštěných zdrojů a v případě potřeby jejich přemístění zpět do země původu nebo vývoz pro účely recyklace. V závislosti na urgentnosti v případě zdrojů objevených v rámci činností projektu 3 souvisejících se zřízením národních soupisů bude za využití tohoto financování několik vysoce aktivních zdrojů přemístěno zpět do země původu;

lokalizovat a určit radioaktivní zdroje v situacích, ve kterých vyvstává potřeba tyto zdroje upravit a přemístit je do bezpečných a zabezpečených skladů ve vybraných zemích nebo je přemístit zpět do země původu nebo dodavatele.

Popis projektu

v závislosti na urgentnosti v případě objevených zdrojů, jež budou na základě národních soupisů zřízených v rámci projektu 3 určeny k přemístění zpět do země původu, bude několik stanovených zdrojů přemístěno zpět do země původu;

přijímající státy určí Unie na základě návrhu ze strany MAAE.

Očekávané výsledky projektu

konsolidace a úprava zdrojů;

přemístění dvou stanovených zdrojů zpět do země původu nebo jejich vývoz pro účely recyklace či opětovného použití.

Při výběru zdrojů, jež mají být zpětně přemístěny, budou uplatněna tato kritéria: vysoce aktivní zdroj (kategorie 1 nebo 2); evropský původ; v daném okamžiku nejsou k dispozici žádné finanční prostředky na zpětné přemístění; zpětné přemístění jediného zdroje, což znamená, že daný zdroj není součástí širšího soupisu, a zpětné přemístění jediného zdroje by tak mělo v důsledku vysoký účinek z hlediska snížení rizika.

Projekt 8

Činnosti navazující na projekty cyklů IV až VI

8.1.   Vnitřní hrozby, systém evidence a kontroly jaderného materiálu

Účel projektu:

navrhuje se pokračovat v činnostech prováděných v rámci předchozích společných akcí a rozhodnutí a v rámci poslední dohody o příspěvcích podle rozhodnutí 2013/517/SZBP se zaměřením na tyto dvě otázky: preventivní a ochranná opatření proti vnitřním hrozbám a evidence a kontrola jaderného materiálu.

Popis projektu:

poskytnout základní poznatky o konceptech, metodikách a technologiích, jež jsou v souladu se závaznými i nezávaznými nástroji v oblasti jaderného zabezpečení; představit prvky účinného vnitrostátního systému evidence a kontroly jaderného materiálu v jaderných zařízeních, s cílem zvýšit schopnost členských států odhalit nepovolené použití nebo přesun jaderného materiálu; seznámit členské státy s vnitřními hrozbami a identifikovat preventivní a ochranná opatření proti vnitřním hrozbám.

Očekávané výsledky projektu:

díky kurzům budou členské státy disponovat osvědčenými postupy vycházejícími z pokynů a zkušeností odborníků, kteří členským státům pomáhají plnit v jaderných zařízeních potřeby a cíle v oblasti jaderného zabezpečení;

evidence a kontrola jaderného materiálu: cílem kurzu je vybudovat povědomí o potřebě vnitrostátního systému evidence a kontroly jaderného materiálu v jaderných zařízeních, jenž bude účinně odhalovat nepovolené přesuny jaderného materiálu, zejména do rukou nestátních aktérů. V rámci kurzu budou porovnány prvky vnitrostátního programu evidence a kontroly jaderného materiálu se zárukami MAAE a budou identifikovány rozdíly mezi nimi;

vnitřní hrozby: cílem kurzu je seznámit účastníky s opatřeními jaderného zabezpečení zaměřenými na vnitřní hrozby včetně nepovoleného přesunu (odcizení) jaderného materiálu a sabotáže, jakož i s otázkami kybernetické bezpečnosti v zařízeních obsahujících jaderný materiál;

díky dokumentům z řady publikací MAAE obsahujících pokyny v oblasti jaderného zabezpečení se členským státům dostane komplexního vedení v otázkách plnění cílů efektivních systémů jaderného zabezpečení;

evidence a kontroly jaderného materiálu: díky dokumentům NSS 25-G a NST-33 budou mít členské státy k dispozici pokyny k různým aspektům provádění evidence a kontroly jaderného materiálu, včetně správy systému evidence a kontroly, používání záznamů, fyzického pořizování soupisů, kontrol jaderného materiálu, přesunů jaderného materiálu, detekce, vyšetřování a řešení chyb v rámci evidence a kontroly jaderného materiálu a hodnocení a testování účinnosti systému evidence a kontroly jaderného materiálu;

vnitřní hrozby: díky dokumentu NSS 8 budou mít členské státy k dispozici pokyny k preventivním a ochranným opatřením proti vnitřním hrozbám týkajícím se nepovoleného přesunu jaderného materiálu a sabotáže jaderného materiálu a jaderných zařízení; tento dokument odkazuje na dokument NSS 13. Dokument NSS 8 poskytuje obecné pokyny týkající se vnitřních hrozeb na základě pojetí odstupňovaného přístupu, vymezuje vnitřní hrozby a způsoby kategorizace osob, které vnitřní hrozbu představují, identifikaci cílů a systémů v zařízeních, jež je nutno chránit před nepřátelským jednáním, jakož i uplatňování a hodnocení preventivních a ochranných opatření na úrovni zařízení, jež jsou proti vnitřním hrozbám zaměřena.

8.2.   Rozvoj zabezpečení a bezpečnosti přepravy

Účel projektu:

MAAE vypracuje komplexní pokyny v rámci řady publikací obsahujících pokyny v oblasti jaderného zabezpečení, díky nimž budou moci členské státy lépe plnit své závazky podle mezinárodního právního rámce v oblasti jaderného zabezpečení. Jsou zapotřebí dodatečné pokyny týkající se zabezpečení jaderného a dalšího radioaktivního materiálu během přepravy.

Popis projektu:

do činností, jež státům napomůžou při posilování zabezpečení přepravy, budou zapojeni regulátoři a další příslušné orgány, které v rámci zabezpečení přepravy radioaktivního materiálu nesou odpovědnost a plní určitou úlohu. V současné době jsou odborná příprava a pokyny ohledně bezpečnosti a zabezpečení poskytovány členským státům převážně odděleně, ačkoli v řadě členských států je publikum totožné. MAAE je přesvědčena, že vyvážením stávajících bezpečnostních sítí na regionální úrovni by mohly být poskytovány společné kurzy odborné přípravy zaměřené na zabezpečení materiálu a zahrnující styčné plochy se zabezpečením a bezpečností přepravy.

Očekávané výsledky projektu:

vypracování příručky věnované zabezpečení a bezpečnosti radioaktivních zdrojů během přepravy. Tato příručka by mohla rovněž posloužit osobám činným v oblastech zabezpečení a bezpečnosti jako nástroj pro lepší porozumění činnostem jednotlivých aktérů, a v důsledku tak vést k pevnější a efektivnější kultuře bezpečnosti a zabezpečení;

uskutečnění jednoho mezinárodního, jednoho regionálního a dvou vnitrostátních kurzů odborné přípravy prostřednictvím regionálních sítí, a to s cílem zajistit informovanost o potřebě zabezpečení dopravy radioaktivního materiálu a poskytnout účastníkům vědomosti nezbytné pro vypracování a provádění vnitrostátních požadavků na zabezpečení přepravy.

8.3.   Jaderné forenzní vědy

Účel projektu:

mezinárodní konference věnované pokroku v jaderných forenzních vědách vyzdvihly potřebu regionálních přístupů v jaderných forenzních vědách, aby bylo možno zohlednit společné požadavky členských států a jejich stávající kapacity při jejich rozvoji kapacit v této oblasti tak, aby odpovídaly jejich potřebám v rámci infrastruktury jaderného zabezpečení. Jeden africký členský stát vyjádřil v rámci rozvoje a revize integrovaných plánů podpory jaderného zabezpečení zvláštní zájem o zahrnutí jaderných forenzních věd do reakce na nehody v oblasti jaderného zabezpečení. Tento zájem vychází z urychleného růstu, k němuž v Africe dochází v závislosti na pohotovém přístupu k jaderným a dalším radioaktivním materiálům v průmyslu, medicíně a výzkumu, avšak je narušován závažnými bezpečnostními hrozbami spočívajícími v možném zapojení teroristických skupin, jež provedly útoky v severní a subsaharské Africe.

Popis projektu:

MAAE bude vyvíjet soustředěné úsilí v zájmu reakce na potřeby členských států prostřednictvím inovací tak, aby byla zahrnuta i orientace na laboratorní metody. MAAE pilotně testovala nový praktický úvod do odborné přípravy v oblasti jaderných forenzních věd uskutečňované v laboratořích jaderných forenzních věd. Projekt bude zahrnovat mezinárodní kurz odborné přípravy pro osoby z praxe a dlouhodobý studijní pobyt pro vědecké pracovníky v čelné laboratoři jaderných forenzních věd pod odborným vedením ze strany hostitelské instituce a MAAE.

Očekávané výsledky projektu:

významnou složkou podpory v oblasti jaderných forenzních věd v severní Africe je rozvoj lidských zdrojů, například pokud jde o odborníky na danou problematiku. V celém regionu budou identifikována témata a příležitosti pro budoucí forenzní činnosti a rozvoj (např. výzkum, vynucování práva, analytické kapacity, těžba uranu a zabezpečení radioaktivních zdrojů). Na tomto základě budou vymezeny činnosti týkající se jaderných forenzních věd v severní Africe. Zasedání budou probíhat v angličtině i francouzštině a veškerá dokumentace bude přeložena do francouzštiny, aby ji mohly přijímající země vzít snáze za svou.

Možné přijímající země: všechny státy severní Afriky a státy v sousedství EU.

8.4.   Zřízení účinného rámce vnitrostátní reakce

Všechny státy uznaly hrozbu jaderného terorismu jako zdroj znepokojení, přičemž riziko, že by jaderný nebo jiný radioaktivní materiál mohl být použit při spáchání trestného činu nebo úmyslně použit nedovoleným způsobem, představuje závažnou hrozbu pro národní i regionální bezpečnost s potenciálními důsledky pro obyvatelstvo, majetek i životní prostředí.

Potenciální důsledky použití jaderného nebo jiného radioaktivního materiálu při spáchání trestného činu nebo jeho úmyslného použití nedovoleným způsobem mimo regulační kontrolu závisejí na množství dotyčného materiálu, jeho formě, složení a aktivitě. Takovéto činy by mohly mít závažné zdravotní, sociální, psychologické a hospodářské dopady, napáchat značné škody na majetku a vést k vážným politickým a ekologickým událostem. Například se pravidelně konají významné veřejné akce s mezinárodním rozměrem. Vzhledem k jejich viditelnosti, plynoucí z nepřetržitého pokrytí sdělovacími prostředky, panuje obecné přesvědčení, že existuje značné riziko teroristického útoku během politického či ekonomického summitu na vysoké úrovni nebo během významného sportovního utkání.

K přesunům jaderného a dalšího radioaktivního materiálů dochází denně, ať se jedná o přesuny povolené a podléhající vnitrostátním a mezinárodním předpisům pro přepravu, nebo o přesuny nepovolené, případně prováděné osobami, které se chtějí vyhnout detekci. Díky účinným opatřením kontroly jaderného zajištění lze snáze zajistit, aby docházelo pouze k legitimním přesunům a aby byly uplatňovány realistické a efektivní postupy v zájmu prevence a detekce nehod a urychlené reakce na ně.

Připravenost v oblasti prevence a detekce nehod v oblasti jaderného zabezpečení, jakož i v oblasti reakce na ně je v odpovědnosti každého státu, a to včetně nehod, jež mohou mít za následek radiační mimořádnou situaci.

Účel projektu:

v zájmu zachování a posílení kapacit členských států v oblasti reakce na trestné či úmyslné neoprávněné činy využívající jaderné nebo jiné radioaktivní materiály poskytuje MAAE pomoc zaměřenou na zřízení účinného rámce vnitrostátní reakce. V této souvislosti se MAAE snaží pomáhat členským státům při detekci jaderného nebo jiného radioaktivního materiálu mimo regulační kontrolu a při reakci na nehody v oblasti jaderného zabezpečení, a za tímto účelem uskutečňuje poradní a hodnotící mise, poskytuje odbornou přípravu v oblasti lidských zdrojů, zajišťuje pomoc věnovanou uplatňování nástrojů mezinárodního práva a vypracovává a zpřístupňuje státům mezinárodně akceptované pokyny.

Popis projektu:

napomoci státům při vybudování a spravování účinné vnitrostátní infrastruktury reakce prostřednictvím plánování, koordinace, provádění a sledování výsledků těchto činností:

provádění poradních/servisních misí ve státech, s cílem identifikovat a doporučit možná zlepšení rámce pro reakci v oblasti jaderného zabezpečení;

poskytování technické podpory státům při budování kapacit pro účinná opatření reakce v oblasti jaderného zabezpečení, včetně řízení scénářů týkajících se trestné činnosti související s radiologickými materiály a významných veřejných akcí;

pomoc při budování kapacit zahrnující pořádání veřejné přípravy, praktických školení, cvičení a seminářů ohledně opatření pro reakci v oblasti jaderného zabezpečení.

Očekávané výsledky projektu:

očekává se, že státy účastnící se tohoto programu budou disponovat posílenými vnitrostátními kapacitami pro reakci na trestné či úmyslné neoprávněné činy využívající jaderné nebo jiné radioaktivní materiály, neboť bude zajištěna jejich schopnost urychleně posoudit a kategorizovat konkrétní nehodu na základě faktorů zahrnujících ohrožení, potenciální důsledky pro obyvatelstvo a životní prostředí, hospodářský dopad a povahu použitého jaderného či jiného radioaktivního materiálu.

8.5.   Detekce

Účel projektu:

jedná se o činnosti navazující na činnosti uskutečněné v oblasti detekce na základě předchozích společných akcí a rozhodnutí a poslední dohody o příspěvcích. Jedním z nezbytných prvků na podporu účinného režimu jaderného zabezpečení je vypracování vnitrostátní strategie detekce. Účinná struktura pro jaderné zabezpečení a detekci z takové vnitrostátní strategie detekce vychází, jakož i z vnitrostátního právního a regulačního rámce pro jaderné zabezpečení, a je podporována dobře fungujícím systémem pro vynucování práva.

Popis projektu:

MAAE zamýšlí uskutečnit šest odborných misí a poskytnout nástroje pro detekci, a to s důrazem na navržení a vybudování struktury pro detekci.

Očekávané výsledky projektu:

dar v podobě vybavení pro detekci v souladu se strategií detekce.

II.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV A HODNOCENÍ

MAAE předloží vysokému představiteli a Komisi dvě výroční zprávy a závěrečnou finanční a popisnou zprávu o provádění projektů, jakož i tři neformální pololetní zprávy o pokroku. Bude-li třeba, MAAE vypracuje na žádost Komise cílené neformální popisné zprávy týkající se konkrétních témat.

Závěrečná finanční a popisná zpráva bude obsahovat přehled podrobných informací o provádění všech projektů a kromě toho bude zahrnovat:

komplexní testovací zprávu o výcvikovém nástroji podle bodu 2.2 kapitoly I, jež bude do závěrečné zprávy začleněna;

zprávu o současném stavu a doporučení pro právní a regulační rámec příslušného státu podle projektu 3, v souladu s požadavky na důvěrnost ze strany přijímajícího státu;

výsledky dosažené podle bodu 3.2 kapitoly I.

Kopie všech zpráv budou zaslány delegaci Unie ve Vídni.

III.   BEZNÁKLADOVÁ ÚČAST ODBORNÍKŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z ČLENSKÝCH STÁTŮ EU

Pro úspěšné provádění tohoto rozhodnutí je nezbytné aktivní zapojení odborníků pocházejících z členských států Unie. MAAE tyto odborníky v rámci uvedených projektů využije. MAAE vypracuje návrhy na financování nákladů na personál z příspěvků na základě analýzy potřeb, jakmile bude schválen seznam příjemců. Nasazení tohoto personálu bude podléhat pravidlům MAAE.

IV.   DOBA TRVÁNÍ

Celková odhadovaná doba trvání projektů je třicet šest měsíců.

V.   PŘÍJEMCI

Přijímající země v rámci jednotlivých projektů budou vybrány z níže uvedených seznamů.

Dospějí-li státy k rozhodnutí, že nejsou schopny pomoc přijmout, navrhne MAAE Pracovní skupině pro nešíření nové příjemce, a to na základě potřeb identifikovaných prostřednictvím INSSP.

Příjemci projektu 1 budou: v Africe: Alžírsko, Egypt, Mauritánie, Niger, Maroko, Tunisko; v Asii a Tichomoří: Malajsie, Pákistán a další státy žádající o podporu MAAE, jež budou určeny později; v Latinské Americe a Karibiku: Argentina, Chile, Kolumbie, Kuba, Peru, Uruguay; dále státy v sousedství EU.

Příjemci projektu 2 budou Kuba, Indonésie, Jordánsko, Libanon, Malajsie a Vietnam.

Příjemci projektu 3 budou státy v sousedství EU: Albánie, Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Egypt, Gruzie, Jordánsko, Libanon, Libye, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Mauritánie, Moldavská republika, Černá Hora, Maroka, Tunisko, Turecko a Ukrajina; dále pak země Latinské a Střední Ameriky: Bolívie, Chile, Kolumbie, Kuba, Ekvádor, Honduras, Panama, Paraguay.

Příjemci projektu 4 budou státy/regiony severní Afriky, jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, jež se nacházejí v počáteční fázi vývoje programu využívání jaderné energie a zkoumají kapacity reaktorů, a dále Vietnam, Egypt, Turecko, Thajsko a další, o nichž bude rozhodnuto později;

Příjemcem projektu 5 bude Egypt.

Příjemci projektu 6 budou Bělorusko, Demokratická republika Kongo, Jamajka, Libanon, Madagaskar a Vietnam.

Příjemci projektu 7 budou vybráni z těchto zemí: Albánie, Bahrajn, Burkina Faso, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Libanon a Madagaskar.

Příjemci projektu 8 budou Alžírsko, Albánie, Bangladéš, Kuba, Gruzie, Kazachstán, Malajsie, Maroko, Ukrajina, Vietnam nebo jiné státy z Afriky, Asie a Střední a Latinské Ameriky žádající od MAAE podporu v otázkách INSSP, o nichž bude rozhodnuto později; konkrétní hostitelské země: Německo, Rakousko.

VI.   ZVIDITELNĚNÍ EU

MAAE přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistila, že veřejnost bude informována o skutečnosti, že dotčenou akci financuje Unie. Tato opatření budou prováděna v souladu s Příručkou pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie, kterou vypracovala a vydala Komise. MAAE tudíž zajistí zviditelnění příspěvku Unie prostřednictvím patřičného označení a reklamy, které vyzdvihnou úlohu Unie, zajistí transparentnost jejích činností a zvýší informovanost o důvodech vedoucích k tomuto rozhodnutí, jakož i o podpoře, kterou tomuto rozhodnutí poskytuje Unie, a o výsledcích této podpory. Na materiálech, které budou v rámci projektu vytvořeny, bude zřetelně vyobrazena vlajka Unie v souladu s pokyny Unie pro správné užívání a reprodukci vlajky. V příslušných případech MAAE vyzve zástupce Unie a členských států Unie k účasti na misích nebo na akcích souvisejících s prováděním tohoto rozhodnutí.

VII.   PROVÁDĚCÍ AGENTURA

Technickým prováděním projektů bude pověřena MAAE. Projekty budou přímo provádět pracovníci MAAE, odborníci z členských států a smluvní strany. Projekty budou prováděny v souladu s finanční a správní rámcovou dohodou a s dohodou o financování, kterou uzavře Evropská komise a MAAE.


23.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 352/92


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2016/2384

ze dne 22. prosince 2016,

kterým se mění seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/1136

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 27. prosince 2001 přijala Rada společný postoj 2001/931/SZBP (1).

(2)

Dne 12. července 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/1136 (2), kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP.

(3)

Rada rozhodla, že další tři osoby byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP, že příslušný orgán ve vztahu k nim přijal rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 4 uvedeného společného postoje a že by tyto osoby měly být doplněny na seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP.

(4)

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahuje společný postoj 2001/931/SZBP, by měl být odpovídajícím způsobem změněn,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí (SZBP) 2016/1136 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. prosince 2016.

Za Radu

předseda

M. LAJČÁK


(1)  Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/1136 ze dne 12. července 2016, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2015/2430 (Úř. věst. L 188, 13.7.2016, s. 21).


PŘÍLOHA

Na seznam obsažený v oddílu I (Osoby) přílohy rozhodnutí (SZBP) 2016/1136 se doplňují tyto osoby:

EL HAJJ, Hassan Hassan, narozen dne 22. března 1988 ve městě Zaghdraiya, Sidón (Libanon), kanadský občan. Číslo pasu: JX446643 (Kanada);

MELIAD, Farah (také znám jako HUSSEIN HUSSEIN, také znám jako JAY DEE), narozen dne 5. listopadu 1980 v Sydney (Austrálie), australský občan. Číslo pasu: M2719127 (Austrálie);

ȘANLI, Dalokay (také znám jako Sinan), narozen dne 13. října 1976 v Pülümüru (Turecko).