ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 347

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 59
20. prosince 2016


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2016/35)

1

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 ze dne 3. listopadu 2016 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (ECB/2016/36)

26

 

 

OBECNÉ ZÁSADY

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34)

37

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

ROZHODNUTÍ

20.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/2247

ze dne 3. listopadu 2016

o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2016/35)

(přepracované znění)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 26.2 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2010/21 (1) bylo několikrát zásadním způsobem změněno. Vzhledem k tomu, že je v něm třeba provést další změny, mělo by být toto rozhodnutí v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2)

Obecné zásady (2), na které rozhodnutí ECB/2010/21 odkazuje, byly přepracovány a zrušeny obecnými zásadami Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34) (3),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1.   Pojmy definované v článku 1 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34) mají při použití v tomto rozhodnutí stejný význam.

2.   Ostatní technické pojmy použité v tomto rozhodnutí mají stejný význam jako v příloze II obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 2

Oblast působnosti

Pravidla stanovená v tomto rozhodnutí se vztahují na roční účetní závěrku Evropské centrální banky (ECB), kterou tvoří rozvaha, podrozvahové položky, výkaz zisku a ztráty a komentáře k roční účetní závěrce ECB.

Článek 3

Kvalitativní požadavky

Kvalitativní požadavky vymezené v článku 3 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34) se uplatňují pro účely tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Základní účetní zásady

Základní účetní zásady vymezené v článku 4 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34) se uplatňují rovněž pro účely tohoto rozhodnutí.

Odchylně od čl. 4 odst. 3 první věty obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34) se k událostem po rozvahovém dnu přihlíží jen do dne, kdy Výkonná rada schválí předložení roční účetní závěrky ECB Radě guvernérů ke schválení.

Článek 5

Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení a metoda zúčtování ke dni vypořádání

Na toto rozhodnutí se vztahují pravidla stanovená v článku 5 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 6

Vykazování aktiv a pasiv

Finanční či jiná aktiva nebo pasiva se vykazují v rozvaze ECB pouze v souladu s článkem 6 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

KAPITOLA II

PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY

Článek 7

Obsah rozvahy

Obsah rozvahy je založen na členění uvedeném v příloze I.

Článek 8

Rezerva na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika a rizika souvisejícího s cenou zlata

S patřičným ohledem na povahu činnosti ECB může Rada guvernérů v rozvaze ECB vytvořit rezervu na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika a rizika souvisejícího s cenou zlata. Rada guvernérů rozhodne o výši a použití této rezervy na základě odůvodněného odhadu rizik, kterým je ECB vystavena.

Článek 9

Pravidla pro oceňování rozvahy

1.   Není-li v příloze I uvedeno jinak, použijí se pro účely oceňování rozvahy aktuální tržní kurzy a ceny.

2.   Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů (kromě cenných papírů klasifikovaných jako cenné papíry držené do splatnosti, neobchodovatelných cenných papírů a cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se účtují v naběhlé hodnotě), jakož i finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí na konci roku za střední tržní kurzy a ceny.

3.   U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně v eurech za stanovenou jednotku hmotnosti zlata, která je odvozena ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru ke dni čtvrtletního přecenění. U cizích měn včetně rozvahových a podrozvahových položek se přecenění provádí pro každou měnu zvlášť. Pro účely tohoto článku se zvláštní práva čerpání včetně držby jednotlivých určených měn, které tvoří měnový koš zvláštních práv čerpání, považují za jedno aktivum. U cenných papírů se přecenění provádí podle kódu, tj. vždy u všech cenných papírů téhož druhu se stejným ISIN, přičemž vložené opce se pro účely ocenění neoddělují. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky nebo zahrnuté do položky „ostatní finanční aktiva“ nebo „ostatní“ se zaúčtují jako samostatná aktiva.

4.   Obchodovatelné cenné papíry držené pro účely měnové politiky se zaúčtují jako samostatná aktiva a oceňují se v závislosti na směřování měnové politiky buď v tržní ceně, nebo v naběhlé hodnotě (zohlední se u nich znehodnocení).

5.   Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se zaúčtují jako samostatná aktiva a oceňují se v naběhlé hodnotě (zohlední se u nich znehodnocení). Stejně se postupuje u neobchodovatelných cenných papírů. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti mohou být prodány před splatností v těchto případech:

a)

považuje-li se prodávané množství za nevýznamné v poměru k celkovému objemu portfolia cenných papírů držených do splatnosti;

b)

jsou-li tyto cenné papíry prodány během jednoho měsíce před datem splatnosti;

c)

za výjimečných okolností, jako je významné zhoršení úvěrové způsobilosti emitenta.

Článek 10

Repo obchody

Repo obchody se účtují v souladu s článkem 10 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 11

Obchodovatelné akciové nástroje

Obchodovatelné akciové nástroje se účtují v souladu s článkem 11 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 12

Zajištění proti úrokovému riziku u cenných papírů prostřednictvím derivátů

Zajištění proti úrokovému riziku se účtuje v souladu s článkem 12 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 13

Syntetické nástroje

Syntetické nástroje se účtují v souladu s článkem 13 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

KAPITOLA III

ZACHYCOVÁNÍ VÝNOSŮ

Článek 14

Zachycování výnosů

1.   Výnosy se zachycují podle ustanovení čl. 15 odst. 1, 2, 3, 5 a 7 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

2.   Stavy na zvláštním účtu přecenění vyplývající z příspěvků podle článku 48.2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) ve vztahu k centrálním bankám členských států, pro které byla zrušena výjimka, se použijí k úhradě nerealizovaných ztrát, pokud překročí zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném běžném účtu přecenění podle čl. 15 odst. 1 písm. c) obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34), před úhradou těchto ztrát podle článku 33.2 statutu ESCB. Stavy zlata, měn a cenných papírů na zvláštních účtech přecenění se sníží poměrným způsobem v případě snížení stavů příslušných aktiv.

Článek 15

Oceňování transakcí

Na toto rozhodnutí se vztahuje článek 16 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

KAPITOLA IV

ÚČETNÍ PRAVIDLA PRO PODROZVAHOVÉ NÁSTROJE

Článek 16

Obecná pravidla

Na toto rozhodnutí se vztahuje článek 17 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 17

Forwardové měnové transakce

Forwardové měnové transakce se účtují v souladu s článkem 18 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 18

Měnové swapy

Měnové swapy se účtují v souladu s článkem 19 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 19

Futures

Futures se účtují v souladu s článkem 20 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 20

Úrokové swapy

Úrokové swapy se účtují v souladu s článkem 21 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se v následujících letech amortizují lineární metodou. V případě forwardových úrokových swapů začíná amortizace ode dne valuty transakce.

Článek 21

Dohody o forwardové úrokové míře

Dohody o forwardové úrokové míře se účtují v souladu s článkem 22 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 22

Forwardové transakce s cennými papíry

Forwardové transakce s cennými papíry se účtují v souladu s metodou A v čl. 23 odst. 1 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

Článek 23

Opce

Opce se účtují v souladu s článkem 24 obecných zásad (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).

KAPITOLA V

ZVEŘEJŇOVANÁ ROČNÍ ROZVAHA A VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

Článek 24

Formáty

1.   Formát zveřejňované roční rozvahy ECB musí být v souladu s formátem uvedeným v příloze II.

2.   Formát zveřejňovaného výkazu zisku a ztráty ECB musí být v souladu s přílohou III.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Vývoj, uplatňování a výklad pravidel

1.   Při výkladu tohoto rozhodnutí je třeba přihlédnout k přípravným pracím, účetním zásadám harmonizovaným právem Unie a obecně uznávaným účetním zásadám.

2.   Pokud v tomto rozhodnutí není stanoven zvláštní účetní postup a pokud Rada guvernérů nerozhodne jinak, dodržuje ECB zásady oceňování podle mezinárodních účetních standardů přijatých Evropskou unií, které jsou pro činnosti a účty ECB relevantní.

Článek 26

Zrušení

1.   Rozhodnutí ECB/2010/21 se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou v příloze V.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 31. prosince 2016.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 3. listopadu 2016.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Rozhodnutí ECB/2010/21 ze dne 11. listopadu 2010 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 1).

(2)  Obecné zásady ECB/2010/20 ze dne 11. listopadu 2010 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 31).

(3)  Obecné zásady (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) (viz strana 37 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY

AKTIVA

 

Položka rozvahy

Obsah položky rozvahy

Princip ocenění

1

Zlato a pohledávky ve zlatě

Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo „na cestě“. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: a) operací revalvace nebo devalvace a b) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den

Tržní hodnota

2

Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně

 

2.1

Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF)

a)

Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto)

Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF. Účet č. 2 MMF (euroúčet pro správní výdaje) lze zahrnout do této položky nebo pod položku „Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“

a)

Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto)

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

b)

Zvláštní práva čerpání

Stavy zvláštních práv čerpání (brutto)

b)

Zvláštní práva čerpání

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

c)

Ostatní pohledávky

Všeobecný systém výpůjček, půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady do svěřeneckých fondů pod správou MMF

c)

Ostatní pohledávky

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

2.2

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

a)

Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa

a)

Zůstatky u bank mimo eurozónu

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

b)

Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b)

i)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

ii)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

iii)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

c)

Zahraniční úvěry (vklady) nerezidentům eurozóny jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

c)

Zahraniční úvěry

Vklady ve jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

d)

Ostatní zahraniční aktiva

Bankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu

d)

Ostatní zahraniční aktiva

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

3

Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

a)

Investice do cenných papírů uvnitř eurozóny jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané rezidenty eurozóny

a)

i)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

ii)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

iii)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

b)

Ostatní pohledávky za rezidenty eurozóny jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Úvěry, vklady, reverzní repa, ostatní

b)

Ostatní pohledávky

Vklady a ostatní úvěry ve jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

4

Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

 

 

4.1

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

a)

Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurech

a)

Zůstatky u bank mimo eurozónu

Jmenovitá hodnota

b)

Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b)

i)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

ii)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

iii)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

c)

Úvěry nerezidentům eurozóny jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

c)

Úvěry mimo eurozónu

Vklady ve jmenovité hodnotě

d)

Cenné papíry vydané subjekty mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ a v položce aktiv 7.1 „Cenné papíry držené pro účely měnové politiky“

Cenné papíry, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi, např. Evropskou investiční bankou, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění, a které nebyly nakoupeny pro účely měnové politiky

d)

i)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

ii)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

iii)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

4.2

Pohledávky z úvěrové facility v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM) II

Poskytování úvěrů podle podmínek ERM II

Jmenovitá hodnota

5

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1)

 

5.1

Hlavní refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.2

Dlouhodobější refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity obvykle s měsíční frekvencí se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.3

Reverzní repo operace jemného dolaďování

Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.4

Strukturální reverzní repo operace

Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.5

Mezní zápůjční facilita

Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita)

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

5.6

Pohledávky z vyrovnání marže

Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

6

Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů pod položkou aktiv 7 „Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“, včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny, a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

7

Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

 

 

7.1

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky (včetně cenných papírů nakoupených pro účely měnové politiky, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi anebo mezinárodními rozvojovými bankami, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění). Dluhové cenné papíry Evropské centrální banky (ECB) nakoupené za účelem jemného dolaďování

a)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry

Účtované v závislosti na směřování měnové politiky

i)

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

ii)

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení (pořizovací cena, je-li znehodnocení kryto rezervou v položce pasiv 13b) „Rezervy“)

Prémie nebo diskonty se amortizují

b)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

7.2

Ostatní cenné papíry

Cenné papíry jiné než v položce aktiv 7.1 „Cenné papíry držené pro účely měnové politiky“ a v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“: směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů z doby před začátkem hospodářské a měnové unie (HMU), v eurech. Akciové nástroje

a)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

b)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

c)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

d)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

8

Pohledávky v eurech za vládními institucemi

Pohledávky vůči vládním institucím z doby před HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry)

Vklady/úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně

9

Pohledávky uvnitř Eurosystému

 

 

9.1

Pohledávky související s emisí dluhových cenných papírů ECB

Pohledávky uvnitř Eurosystému vůči národním centrálním bankám vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB

Pořizovací cena

9.2

Pohledávky související s přidělováním eurobankovek v rámci Eurosystému

Pohledávky související s vydáváním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2010/29 (2)

Jmenovitá hodnota

9.3

Ostatní pohledávky v rámci Eurosystému (netto)

Čisté pozice těchto podpoložek:

 

a)

pohledávky netto ze zůstatků na účtech systému TARGET2 a na korespondentských účtech národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků. Viz též položka pasiv 10.2 „Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“

a)

Jmenovitá hodnota

b)

ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému denominované v eurech, včetně prozatímního přerozdělování měnového příjmu ECB národním centrálním bankám

b)

Jmenovitá hodnota

10

Nevypořádané položky

Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu

Jmenovitá hodnota

11

Ostatní aktiva

 

 

11.1

Mince eurozóny

Euromince

Jmenovitá hodnota

11.2

Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení

Pořizovací cena snížená o odpisy

Odpisy jsou systematickou alokací odepisovatelné částky aktiva během doby jeho použitelnosti. Dobou použitelnosti je období, během kterého se očekává, že aktivum bude daným subjektem používáno. Liší-li se očekávání od původních odhadů, lze dobu použitelnosti jednotlivých dlouhodobých hmotných aktiv systematicky přezkoumávat. Soubory aktiv mohou zahrnovat složky s různou dobou použitelnosti. Doba použitelnosti těchto složek by měla být posuzována jednotlivě.

Náklady nehmotných aktiv zahrnují pořizovací cenu nehmotného aktiva. Jiné přímé či nepřímé náklady je třeba vyúčtovat.

Kapitalizace výdajů: omezena (méně než 10 000 eur bez DPH: nedochází ke kapitalizaci)

11.3

Ostatní finanční aktiva

Majetkové účasti a investice do dceřiných společností, akcie držené ze strategických důvodů

Cenné papíry, včetně akcií, a ostatní finanční nástroje a zůstatky, včetně termínových vkladů a běžných účtů, držené jako účelové portfolio

Reverzní repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce

a)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

b)

Majetkové účasti a neobchodovatelné akcie a jakékoli jiné akciové nástroje držené jako stálá investice

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

c)

Investice do dceřiných společností nebo významné majetkové účasti

Hodnota aktiva netto

d)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

e)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti nebo držené jako stálá investice

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

f)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

g)

Zůstatky u bank a úvěry

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu, pokud jsou zůstatky/vklady denominovány v cizích měnách

11.4

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání

Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu

11.5

Položky časového rozlišení aktivní

Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků, tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem

Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem

11.6

Ostatní

a)

Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Úvěry poskytnuté na základě správy svěřeného majetku

a)

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

b)

Investice související s vklady klientů ve zlatě

b)

Tržní hodnota

c)

Čistá penzijní aktiva

c)

Podle čl. 25 odst. 2

d)

Nevyrovnané pohledávky vzniklé v důsledku selhání protistran Eurosystému v kontextu úvěrových operací Eurosystému

d)

Jmenovitá/návratná hodnota (před/po úhradě ztrát)

e)

Aktiva nebo pohledávky (vůči třetím osobám) přivlastněné a/nebo nabyté v souvislosti s realizací zajištění poskytnutého protistranami Eurosystému, u nichž došlo k selhání

e)

Pořizovací cena (v případě finančních aktiv denominovaných v cizí měně se přepočte kurzem devizového trhu v okamžiku nabytí)

12

Ztráta za rok

 

Jmenovitá hodnota

PASIVA

 

Položka rozvahy

Obsah položky rozvahy

Princip ocenění

1

Bankovky v oběhu

Eurobankovky vydané ECB podle rozhodnutí ECB/2010/29

Jmenovitá hodnota

2

Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

Položky 2.1, 2.2, 2.3 a 2.5: vklady v eurech popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60)

 

2.1

Běžné účty (systém minimálních rezerv)

Euroúčty úvěrových institucí uvedených v seznamu finančních institucí, které podléhají povinnosti minimálních rezerv podle statutu ESCB. Tato položka obsahuje v první řadě účty používané k držení minimálních rezerv

Jmenovitá hodnota

2.2

Vkladová facilita

Vklady přes noc – jednodenní vklady za předem stanovenou úrokovou sazbu (stálá facilita)

Jmenovitá hodnota

2.3

Termínové vklady

Inkaso za účelem absorpce likvidity na základě operací jemného dolaďování

Jmenovitá hodnota

2.4

Repo operace jemného dolaďování

Transakce související s měnovou politikou za účelem absorpce likvidity

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

2.5

Závazky z vyrovnání marže

Vklady úvěrových institucí vzniklé ze snížení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění úvěrů pro tyto úvěrové instituce

Jmenovitá hodnota

3

Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

Repo transakce v souvislosti se současnými reverzními repy v rámci správy portfolií cenných papírů v položce aktiv 7 „Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“. Ostatní operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Běžné účty úvěrových institucí jsou vyloučeny

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

4

Emitované dluhové cenné papíry ECB

Dluhové cenné papíry popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60). Bezkupónové cenné papíry vydané za účelem absorpce likvidity

Pořizovací cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

5

Závazky v eurech vůči jiným rezidentům eurozóny

 

 

5.1

Závazky vůči vládním institucím

Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání

Jmenovitá hodnota

5.2

Ostatní závazky

Běžné účty zaměstnanců, společností a zákazníků, včetně finančních institucí uvedených v seznamu institucí osvobozených od povinnosti držet minimální rezervy (viz položka pasiv 2.1); termínové vklady, vklady splatné na požádání

Jmenovitá hodnota

6

Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání včetně účtů pro účely platebního styku a účtů pro správu rezerv: jiných bank, centrálních bank, mezinárodních nebo nadnárodních institucí včetně Evropské komise; běžné účty jiných vkladatelů. Repa v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu cenných papírů v eurech. Zůstatky na účtech systému TARGET2 národních centrálních bank členských států, jejichž měnou není euro

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

7

Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu na konci roku

8

Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

 

 

8.1

Vklady, zůstatky a jiné závazky

Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu na konci roku

8.2

Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

Výpůjčky podle podmínek ERM II

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu na konci roku

9

Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

Částka zvláštních práv čerpání, která byla původně přidělena dané zemi/národní centrální bance

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu na konci roku

10

Závazky uvnitř Eurosystému

 

 

10.1

Závazky z převodu devizových rezerv

Položka rozvahy ECB (v eurech)

Jmenovitá hodnota

10.2

Ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto)

Čisté pozice těchto podpoložek:

 

a)

závazky netto ze zůstatků na účtech systému TARGET2 a na korespondentských účtech národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků. Viz též položka pasiv 9.3 „Ostatní pohledávky v rámci Eurosystému (netto)“

a)

Jmenovitá hodnota

b)

ostatní případné závazky uvnitř Eurosystému denominované v eurech, včetně prozatímního přerozdělování měnového příjmu ECB národním centrálním bankám

b)

Jmenovitá hodnota

11

Nevypořádané položky

Závazky z platebních operací, které se v bance zpracovávají (včetně žirových převodů)

Jmenovitá hodnota

12

Ostatní závazky

 

 

12.1

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání

Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu

12.2

Položky časového rozlišení pasivní

Náklady, které dosud nejsou splatné, ale vztahují se k vykazovanému období. Výnosy získané ve vykazovaném období, vztahující se k budoucímu období

Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem

12.3

Ostatní

a)

Daňové závazky. Účty v cizí měně ke krytí úvěrů nebo záruk. Repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu portfolií cenných papírů v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“. Povinné vklady mimo minimálních rezerv. Jiné menší položky. Závazky ze správy svěřeného majetku

a)

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena (cena repa)

b)

Vklady klientů ve zlatě

b)

Tržní hodnota

c)

Čisté závazky z penzí.

c)

Podle čl. 25 odst. 2

13

Rezervy

a)

Na kurzová, úroková a úvěrová rizika a rizika související s cenou zlata a na ostatní účely, např. očekávané budoucí náklady a příspěvky podle článku 48.2 statutu ESCB ve vztahu k centrálním bankám členských států, pro které byla zrušena výjimka

a)

Pořizovací cena/jmenovitá hodnota

b)

Na rizika protistran nebo úvěrové riziko vyplývající z operací měnové politiky

b)

Jmenovitá hodnota (podle ocenění provedeného Radou guvernérů ECB na konci roku)

14

Účty přecenění

a)

Účty přecenění související s cenovými pohyby zlata, všech typů cenných papírů v eurech, všech typů cenných papírů v cizí měně, opcí; rozdíly z tržního ocenění úrokových derivátů; účty přecenění související s pohyby směnných kurzů pro každou jednotlivou měnu, včetně měnových swapů nebo forwardů a zvláštních práv čerpání

Zvláštní účty přecenění vyplývající z příspěvků podle článku 48.2 statutu ESCB ve vztahu k centrálním bankám členských států, pro které byla zrušena výjimka. Viz čl. 14 odst. 2

a)

Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz

b)

Výsledky přecenění čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků, pokud jde o požitky po skončení pracovního poměru, tj. čistá pozice následujících dílčích položek:

i)

pojistně-matematické zisky a ztráty současné hodnoty závazků z definovaných požitků

ii)

výnosy z aktiv plánu, kromě částek zahrnutých do čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků

iii)

jakákoliv změna účinku maximální výše aktiv, kromě částek zahrnutých do čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků

b)

Podle čl. 25 odst. 2

15

Kapitál a rezervní fondy

 

 

15.1

Kapitál

Splacený základní kapitál

Jmenovitá hodnota

15.2

Rezervní fondy

Zákonné rezervní fondy podle článku 33 statutu ESCB a příspěvky podle článku 48.2 statutu ESCB ve vztahu k centrálním bankám členských států, pro které byla zrušena výjimka

Jmenovitá hodnota

16

Zisk za rok

 

Jmenovitá hodnota


(1)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

(2)  Rozhodnutí ECB/2010/29 ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 26).


PŘÍLOHA II

Roční rozvaha ECB

(v milionech EUR)

Aktiva (2)

Vykazovaný rok

Předchozí rok

Pasiva

Vykazovaný rok

Předchozí rok

1.   Zlato a pohledávky ve zlatě

2.   Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1.

Pohledávky za MMF

2.2.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.   Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.   Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2.

Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.   Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1.

Hlavní refinanční operace

5.2.

Dlouhodobější refinanční operace

5.3.

Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4.

Strukturální reverzní repo operace

5.5.

Mezní zápůjční facilita

5.6.

Pohledávky z vyrovnání marže

6.   Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.   Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1.

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2.

Ostatní cenné papíry

8.   Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.   Pohledávky uvnitř Eurosystému

9.1.

Pohledávky související s emisí dluhových cenných papírů ECB

9.2.

Pohledávky související s přidělováním eurobankovek v rámci Eurosystému

9.3.

Ostatní pohledávky v rámci Eurosystému (netto)

10.   Nevypořádané položky

11.   Ostatní aktiva

11.1.

Mince eurozóny

11.2.

Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

11.3.

Ostatní finanční aktiva

11.4.

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

11.5.

Položky časového rozlišení aktivní

11.6.

Ostatní

12.   Ztráta za rok

 

 

1.   Bankovky v oběhu

2.   Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1.

Běžné účty (systém minimálních rezerv)

2.2.

Vkladová facilita

2.3.

Termínové vklady

2.4.

Repo operace jemného dolaďování

2.5.

Závazky z vyrovnání marže

3.   Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.   Emitované dluhové cenné papíry ECB

5.   Závazky v eurech vůči jiným rezidentům eurozóny

5.1.

Závazky vůči vládním institucím

5.2.

Ostatní závazky

6.   Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.   Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.   Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1.

Vklady, zůstatky a jiné závazky

8.2.

Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.   Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.   Závazky uvnitř Eurosystému

10.1.

Závazky z převodu devizových rezerv

10.2.

Ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto)

11.   Nevypořádané položky

12.   Ostatní závazky

12.1.

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

12.2.

Položky časového rozlišení pasivní

12.3.

Ostatní

13.   Rezervy

14.   Účty přecenění

15.   Kapitál a rezervní fondy

15.1.

Kapitál

15.2.

Rezervní fondy

16.   Zisk za rok

 

 

Aktiva celkem

 

 

Pasiva celkem

 

 


(1)  ECB může případně zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené.

(2)  Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.


PŘÍLOHA III

ZVEŘEJNĚNÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ECB

(v milionech EUR)

Výkaz zisku a ztráty za rok končící dnem 31. prosince …

Vykazovaný rok

Předchozí rok

1.1.1.

Úrokové výnosy z devizových rezerv

 

 

1.1.2.

Úrokové výnosy z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému

 

 

1.1.3.

Ostatní úrokové výnosy

 

 

1.1.

Úrokové výnosy

 

 

1.2.1.

Úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv

 

 

1.2.2.

Ostatní úrokové náklady

 

 

1.2.

Úrokové náklady

 

 

1.

Čistý úrokový výnos

 

 

2.1.

Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací

 

 

2.2.

Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

 

 

2.3.

Převod do/z rezerv na kurzová, úroková a úvěrová rizika a rizika související s cenou zlata

 

 

2.

Čistý výsledek finančních operací, snížení hodnoty a rezervy ke krytí rizik

 

 

3.1.

Výnosy z poplatků a provizí

 

 

3.2.

Náklady na poplatky a provize

 

 

3.

Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí (2)

 

 

4.

Výnos z akcií a majetkových účastí

 

 

5.

Ostatní výnosy

 

 

Čisté výnosy celkem

 

 

6.

Osobní náklady (3)

 

 

7.

Správní náklady (3)

 

 

8.

Odpisy dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv

 

 

9.

Náklady na bankovky (4)

 

 

10.

Ostatní náklady

 

 

 

 

 

(Ztráta)/zisk za rok

 

 


(1)  ECB může případně zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené.

(2)  Rozdělení na výnosy a náklady může být případně uvedeno ve vysvětlivkách k roční účetní závěrce.

(3)  Včetně rezerv na správní náklady.

(4)  Tato položka se používá, zadává-li se výroba bankovek externím subjektům (zachycují se v ní náklady služeb poskytnutých externími společnostmi, kterým byla svěřena výroba jménem centrálních bank). Doporučuje se, aby náklady vzniklé v souvislosti s vydáváním eurobankovek byly zachyceny ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku, kdy jsou fakturovány nebo jinak vzniknou, viz též obecné zásady (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).


PŘÍLOHA IV

ZRUŠENÉ ROZHODNUTÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN

Rozhodnutí ECB/2010/21

Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 1.

Rozhodnutí ECB/2012/30

Úř. věst. L 356, 22.12.2012, s. 93.

Rozhodnutí ECB/2013/52

Úř. věst. L 33, 4.2.2014, s. 7.

Rozhodnutí ECB/2014/55

Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 53.

Rozhodnutí ECB/2015/26

Úř. věst. L 193, 21.7.2015, s. 134.


PŘÍLOHA V

SROVNÁVACÍ TABULKA

Rozhodnutí ECB/2010/21

Toto rozhodnutí

Článek 3

Článek 4

Článek 6

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Článek 9

Článek 9

Článek 10

Článek 10

Článek 11

Článek 11

Článek 12

Článek 12

Článek 13

Článek 13

Článek 14

Článek 14

Článek 15

Článek 15

Článek 16

Článek 16

Článek 17

Článek 17

Článek 18

Článek 18

Článek 19

Článek 19

Článek 20

Článek 20

Článek 21

Článek 21

Článek 22

Článek 22

Článek 23

Článek 23

Článek 24

Článek 24

Článek 25

Článek 25

Článek 26

Článek 26

Článek 27


20.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/26


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/2248

ze dne 3. listopadu 2016

o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (ECB/2016/36)

(přepracované znění)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 32 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí ECB/2010/23 (1) bylo několikrát zásadním způsobem změněno (2). Vzhledem k tomu, že je v něm třeba provést další změny, mělo by být toto rozhodnutí v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2)

Podle článku 32.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) se měnovými příjmy rozumí příjmy dosažené národními centrálními bankami při uskutečňování úkolů v rámci měnové politiky. Podle článku 32.2 statutu ESCB se částka měnových příjmů každé národní centrální banky rovná jejímu ročnímu příjmu z aktiv, která drží jako protihodnotu bankovek v oběhu a závazků z vkladů úvěrových institucí. Tato aktiva mají národní centrální banky vést odděleně v souladu s obecnými zásadami přijatými Radou guvernérů. Národní centrální banky by měly vést aktiva vyplývající z plnění úkolů měnové politiky odděleně jako aktiva, která drží jako protihodnotu bankovek v oběhu a závazků z vkladů úvěrových institucí. V souladu s článkem 32.4 statutu ESCB se výše měnového příjmu každé národní centrální banky snižuje o částku rovnající se naběhlým, placeným nebo přijatým úrokům ze závazků zahrnutých do základny pasiv.

(3)

Podle článku 32.5 statutu ESCB se úhrnný měnový příjem národních centrálních bank mezi ně rozděluje v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu Evropské centrální banky (ECB).

(4)

Podle článků 32.6 a 32.7 statutu ESCB je Rada guvernérů ECB oprávněna stanovovat obecné zásady pro vzájemné zúčtování a vypořádání zůstatků vzniklých při přerozdělování měnových příjmů ze strany ECB a přijímat veškerá další opatření nezbytná k používání článku 32.

(5)

Podle článku 10 nařízení Rady (ES) č. 974/98 (3) uvede ECB a národní centrální banky do oběhu eurobankovky. Článek 15 uvedeného nařízení stanoví, že bankovky znějící na národní měnovou jednotku zůstanou v rámci svého územního vymezení zákonným platidlem nejdéle po šest měsíců od příslušného data přechodu na hotovostní euro. Rok přechodu na hotovostní euro by se proto měl považovat za zvláštní rok, jelikož bankovky v oběhu znějící na národní měnové jednotky mohou stále představovat značnou část bankovek v oběhu.

(6)

Čl. 15 odst. 1 obecných zásad ECB/2006/9 (4) stanoví, že eurobankovky, kterými byly způsobilé protistrany předzásobeny, se účtují na vrub účtů těchto protistran vedených u jejich národní centrální banky v nominální hodnotě v souladu s následujícím „modelem lineárního účtování na vrub“: celková částka předzásobených eurobankovek se na vrub účtů připíše ve třech stejných částkách v den vypořádání první, čtvrté a páté hlavní refinanční operace Eurosystému po dni přechodu na hotovostní euro. Při výpočtu měnového příjmu za rok přechodu na hotovostní euro je třeba brát v úvahu tento „model lineárního účtování na vrub“.

(7)

Toto rozhodnutí souvisí s rozhodnutím ECB/2010/29 (5), které stanoví, že ECB a národní centrální banky vydávají eurobankovky. Rozhodnutím ECB/2010/29 se stanoví přidělování eurobankovek v oběhu národním centrálním bankám v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB. Toto rozhodnutí dále přiděluje ECB 8 % z celkové hodnoty eurobankovek v oběhu. Při přidělování eurobankovek členům Eurosystému vznikají zůstatky uvnitř Eurosystému. Úročení zůstatků eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému má přímý dopad na příjmy každého člena Eurosystému, a proto by mělo být tímto rozhodnutím regulováno. Příjem ECB z úročení pohledávek uvnitř Eurosystému za národními centrálními bankami v souvislosti s jejím podílem eurobankovek v oběhu by měl být v zásadě rozdělován mezi národní centrální banky v souladu s rozhodnutím ECB/2014/57 (6) v poměru k jejich podílům v klíči upsaného základního kapitálu v témže účetním roce, kdy vznikne.

(8)

Čistý stav pohledávek a závazků uvnitř Eurosystému v souvislosti s eurobankovkami v oběhu by měl být úročen na základě objektivního kritéria, které definuje hodnotu peněz. V této souvislosti se za vhodnou považuje sazba pro hlavní refinanční operace, kterou Eurosystém používá při nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace.

(9)

Čisté závazky uvnitř Eurosystému týkající se eurobankovek v oběhu by měly být zahrnuty do základny pasiv pro účely výpočtu měnových příjmů národních centrálních bank podle článku 32.2 statutu ESCB, jelikož odpovídají bankovkám v oběhu. Vyrovnání úroků ze stavu eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému bude mít proto za výsledek přerozdělení značné částky měnových příjmů Eurosystému mezi národní centrální banky v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB. Tento stav uvnitř Eurosystému by měl být upraven tak, aby umožnil postupné přizpůsobování rozvah a výkazů zisku a ztráty národních centrálních bank. Základem úprav by měly být hodnoty bankovek v oběhu každé národní centrální banky v období před zavedením eurobankovek. Tyto úpravy by měly platit každý rok podle pevně stanoveného vzorce po dobu nejvýše pěti let.

(10)

Úpravy stavu eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému byly vypočítány tak, aby vyrovnávaly významné změny stavu příjmů národních centrálních bank v důsledku zavedení eurobankovek a následného přerozdělování měnových příjmů.

(11)

Obecná pravidla stanovená v článku 32 statutu ESCB platí rovněž pro příjmy z odpisu eurobankovek, které byly staženy z oběhu.

(12)

Článek 32.5 statutu ESCB uvádí, že úhrnný měnový příjem národních centrálních bank se rozdělí mezi národní centrální banky v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB. Podle článku 32.7 statutu ESCB je Rada guvernérů příslušná k tomu, aby přijala veškerá další opatření nezbytná k používání článku 32. To zahrnuje pravomoc zohlednit při rozhodování o přerozdělení příjmů z odpisu eurobankovek, které byly staženy z oběhu, další faktory. V této souvislosti vyžadují zásady rovného zacházení a spravedlnosti, aby byla zohledněna doba, po kterou byly eurobankovky stažené z oběhu vydávány. Klíč pro přidělování tohoto specifického příjmu proto musí odrážet příslušný podíl na základním kapitálu ECB a délku doby vydávání.

(13)

Stahování eurobankovek z oběhu je třeba upravit zvláštními rozhodnutími přijatými podle článku 5 rozhodnutí ECB/2003/4 (7).

(14)

V případě nákupů podle rozhodnutí ECB/2009/16 (8), rozhodnutí ECB/2011/17 (9) a rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) (10), které se týká nákupů dluhových nástrojů vydaných ústředními, regionálními nebo místními vládami a uznanými agenturami a náhradních dluhových nástrojů vydaných veřejnými nefinančními podniky, by se mělo předpokládat, že vytvářejí příjem ve výši referenční sazby,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)

„národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

b)

„úvěrovou institucí“ a) úvěrová instituce ve smyslu článku čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (11), která podléhá dohledu ze strany příslušného orgánu, nebo b) jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, která podléhá kontrole, jež je srovnatelná s dohledem ze strany příslušného orgánu;

c)

„základnou pasiv“ výše pasiv v rozvaze každé národní centrální banky, blíže určených v příloze I tohoto rozhodnutí;

d)

„dnem přechodu na hotovostní euro“ den, kdy eurobankovky a euromince získají v členském státě, jehož měnou je euro, status zákonného platidla;

e)

„rokem přechodu na hotovostní euro“ období v délce 12 měsíců, které začíná v den přechodu na hotovostní euro;

f)

„stavem eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému“ pohledávky a závazky vzniklé mezi národní centrální bankou a ECB a mezi národní centrální bankou a ostatními národními centrálními bankami v důsledku použití článku 4 rozhodnutí ECB/2010/29;

g)

„klíčem upsaného základního kapitálu“ podíly národních centrálních bank (vyjádřené v procentech) na upsaném základním kapitálu ECB, které pro národní centrální banky vyplývají z jejich váhy v klíči podle článku 29.1 statutu ESCB a které platí pro příslušný účetní rok;

h)

„eurobankovkami staženými z oběhu“ všechny nominální hodnoty nebo série eurobankovek, které byly staženy z oběhu na základě rozhodnutí Rady guvernérů přijatého podle článku 5 rozhodnutí ECB/2003/4;

i)

„dobou vydávání“ ve vztahu k nominální hodnotě nebo sérii eurobankovek období, které začíná dnem, kdy je první emise eurobankovek této nominální hodnoty nebo série zachycena v základně pasiv, a které končí dnem, kdy je v základně pasiv zachycena poslední emise eurobankovek této nominální hodnoty nebo série;

j)

„referenční sazbou“ poslední dostupná mezní úroková sazba, kterou Eurosystému používá při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace podle článku 6 obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (12). Pokud probíhá více než jedna hlavní refinanční operace pro účely vyrovnání v týž den, používá se aritmetický průměr mezních sazeb operací, které probíhají souběžně;

k)

„odděleně vedenými aktivy“ výše aktiv v rozvaze každé národní centrální banky, blíže určených v příloze II tohoto rozhodnutí, která jsou protipoložkami k základně pasiv;

l)

„referenčním obdobím“ období v délce 24 měsíců, které začíná 30 měsíců přede dnem přechodu na hotovostní euro;

m)

„denním referenčním směnným kurzem“ denní referenční směnný kurz, který vychází z pravidelného každodenního slaďovacího postupu mezi centrálními bankami v rámci Evropského systému centrálních bank a mimo něj, jenž se obvykle koná ve 14:15 hodin středoevropského času (13);

n)

pojmem „odepsat“ odstranění eurobankovek stažených z oběhu z rozvahové položky „bankovky v oběhu“;

o)

„klíčem pro vydávání eurobankovek“ průměrný klíč upsaného základního kapitálu během doby vydávání nominální hodnoty nebo série eurobankovek stažených z oběhu;

p)

„harmonizovanou rozvahou“ (HR) harmonizovaná rozvaha, jak je upravena v příloze VIII obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34) (14).

Článek 2

Stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému

1.   Stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému se počítá každý měsíc a zachycuje se v účetních knihách ECB a národních centrálních bank v první pracovní den v měsíci s dnem připsání v poslední pracovní den předcházejícího měsíce.

Pokud členský stát přijme euro, zachycuje se stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému, vypočtený podle prvního pododstavce, v účetních knihách ECB a národních centrálních bank s dnem připsání v den přechodu na hotovostní euro.

Stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému se pro období od 1. ledna do 31. ledna prvního roku, od kterého platí úprava podle článku 29.3 statutu ESCB, k níž dochází každých pět let, počítá na základě upraveného klíče upsaného základního kapitálu, jenž se použije na stav celkového počtu eurobankovek v oběhu k 31. prosinci předcházejícího roku.

2.   Stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému, včetně stavů vyplývajících z použití článku 4 tohoto rozhodnutí, se úročí referenční sazbou.

3.   Úroky podle odstavce 2 se vypořádávají čtvrtletně prostřednictvím plateb v TARGET2.

Článek 3

Metoda měření měnových příjmů

1.   Výše měnových příjmů každé národní centrální banky se určuje na základě skutečných příjmů, které vyplývají z odděleně vedených aktiv zaznamenaných v jejích účetních knihách. Výjimku představují:

a)

zlato, u kterého se předpokládá, že nevytváří žádný příjem;

b)

níže uvedené cenné papíry a dluhové nástroje, u nichž se předpokládá, že vytvářejí měnový příjem ve výši referenční sazby:

i)

cenné papíry držené pro účely měnové politiky podle rozhodnutí ECB/2009/16;

ii)

cenné papíry držené pro účely měnové politiky podle rozhodnutí ECB/2011/17;

iii)

dluhové nástroje vydané ústředními, regionálními nebo místními vládami a uznanými agenturami a náhradní dluhové nástroje vydané veřejnými nefinančními podniky, držené pro účely měnové politiky podle rozhodnutí (EU) 2015/774 (ECB/2015/10).

2.   Pokud hodnota odděleně vedených aktiv národní centrální banky přesáhne hodnotu její základny pasiv nebo je nižší, vyrovná se rozdíl tím, že se na hodnotu rozdílu uplatní referenční sazba.

Článek 4

Úpravy stavu eurobankovek uvnitř Eurosystému

1.   Pro účely výpočtu měnových příjmů se stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému pro každou národní centrální banku upravuje pomocí vyrovnávací částky, která se stanoví podle tohoto vzorce:

 

C = (K – A) × S

kde:

C

je vyrovnávací částka,

K

je částka (vyjádřená v eurech) pro každou národní centrální banku, která vyplývá z uplatnění klíče upsaného základního kapitálu na průměrnou hodnotu bankovek v oběhu během referenčního období, přičemž hodnota bankovek v oběhu znějících na národní měnu členského státu, jenž přijímá euro, se přepočítává na euro podle denního referenčního směnného kurzu během referenčního období,

A

je průměrná hodnota bankovek v oběhu během referenčního období (vyjádřená v eurech) pro každou národní centrální banku, přepočtená na euro podle denního referenčního směnného kurzu během referenčního období,

S

je níže uvedený koeficient pro každý účetní rok počínaje dnem přechodu na hotovostní euro:

Účetní rok

Koeficient

Rok přechodu na hotovostní euro

1

Rok přechodu na hotovostní euro plus jeden rok

0,8606735

Rok přechodu na hotovostní euro plus dva roky

0,7013472

Rok přechodu na hotovostní euro plus tři roky

0,5334835

Rok přechodu na hotovostní euro plus čtyři roky

0,3598237

Rok přechodu na hotovostní euro plus pět let

0,1817225

2.   Souhrn vyrovnávacích částek národních centrálních bank se rovná nule.

3.   Vyrovnávací částky se počítají vždy, když členský stát přijme euro, nebo mění-li se klíč upsaného základního kapitálu ECB.

4.   Když národní centrální banka vstoupí do Eurosystému, její vyrovnávací částka se rozdělí mezi ostatní národní centrální banky v poměru k příslušným podílům ostatních národních centrálních bank v klíči upsaného základního kapitálu s opačným znaménkem (+/–), přičemž tato vyrovnávací částka doplňuje vyrovnávací částky, jež se na ostatní národní centrální banky již uplatňují.

5.   Vyrovnávací částky a účetní položky k jejich vyrovnání se zachycují na účtech, které jednotlivé národní centrální banky vedou odděleně pro transakce v rámci Eurosystému, s dnem připsání v den přechodu na hotovostní euro a s dnem připsání v tentýž den každého následujícího roku, ve kterém dochází k úpravám. Účetní položky k vyrovnání vyrovnávacích částek se neúročí.

6.   Nastanou-li konkrétní případy související s vývojem oběhu bankovek podle přílohy III tohoto rozhodnutí, upravuje se stav eurobankovek v oběhu uvnitř Eurosystému u každé národní centrální banky odchylně od odstavce 1 postupem uvedeným ve zmíněné příloze.

7.   Použitelnost úprav stavu eurobankovek uvnitř Eurosystému stanovených v tomto článku končí prvním dnem šestého roku po roce přechodu na hotovostní euro.

Článek 5

Výpočet a přerozdělení měnových příjmů

1.   Výpočet měnových příjmů národních centrálních bank provádí ECB každý den. Výpočet se zakládá na účetních údajích, které ECB poskytují národní centrální banky. ECB čtvrtletně informuje národní centrální banky o úhrnných částkách.

2.   Výše měnových příjmů národních centrálních bank se upravuje o částku, která se rovná naběhlým, placeným nebo přijatým úrokům ze závazků zahrnutých do základny pasiv, v souladu s rozhodnutím Rady guvernérů ECB podle čl. 32.4 druhého pododstavce statutu ESCB.

3.   Přerozdělování úhrnného měnového příjmu všech národních centrálních bank podle klíče upsaného základního kapitálu probíhá na konci každého účetního roku.

Článek 6

Výpočet a přerozdělení příjmů z odpisu eurobankovek

1.   Eurobankovky stažené z oběhu jsou zahrnuty do základny pasiv, dokud nedojde k jejich výměně či odpisu, podle toho, která událost nastane dříve.

2.   Rada guvernérů může rozhodnout o odpisu eurobankovek stažených z oběhu, přičemž určí den odpisu a celkovou výši rezervy, která má být vytvořena pro eurobankovky stažené z oběhu, u kterých se dosud očekává, že budou vyměněny.

3.   Eurobankovky stažené z oběhu se odepisují takto:

a)

V den odpisu se rozvahové položky ECB a národních centrálních bank „bankovky v oběhu“ sníží o celkovou částku eurobankovek stažených z oběhu, které jsou dosud v oběhu. Za tímto účelem se skutečné částky eurobankovek stažených z oběhu, které byly dány do oběhu, upraví na poměrné částky těchto eurobankovek vypočtené podle klíče pro vydávání eurobankovek a mezi ECB a národními centrálními bankami dojde k vypořádání rozdílů.

b)

Upravená částka eurobankovek stažených z oběhu se odepíše z rozvahové položky „bankovky v oběhu“ a převede se do výkazů zisku a ztráty národních centrálních bank.

c)

Všechny národní centrální banky vytvářejí rezervu pro eurobankovky stažené z oběhu, u kterých se dosud očekává, že budou vyměněny. Výše rezervy se rovná podílu příslušné národní centrální banky na celkové výši rezervy vypočtenému pomocí klíče pro vydávání eurobankovek.

4.   Eurobankovky stažené z oběhu, k jejichž výměně dochází až po dni odpisu, se zachycují v účetních knihách národní centrální banky, která je přijala. Příliv eurobankovek stažených z oběhu se mezi národní centrální banky přerozdělí pomocí klíče pro vydávání eurobankovek alespoň jednou ročně a mezi národními centrálními bankami dojde k vypořádání rozdílů. Každá národní centrální banka započte poměrnou částku vůči své rezervě, nebo pokud je příliv vyšší než rezerva, zaznamená odpovídající náklad ve svém výkazu zisku a ztráty.

5.   Rada guvernérů celkovou výši rezervy každoročně přezkoumává.

Článek 7

Zrušení

1.   Rozhodnutí ECB/2010/23 se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 8

Platnost rozhodnutí

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 31. prosince 2016.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 3. listopadu 2016.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Rozhodnutí ECB/2010/23 ze dne 25. listopadu 2010 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 17).

(2)  Viz příloha IV.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1).

(4)  Obecné zásady ECB/2006/9 ze dne 14. července 2006 o některých přípravách na přechod na hotovostní euro a o předzásobení a druhotném předzásobení eurobankovkami a euromincemi mimo eurozónu (Úř. věst. L 207, 28.7.2006, s. 39).

(5)  Rozhodnutí ECB/2010/29 ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 26).

(6)  Rozhodnutí ECB/2014/57 ze dne 15. prosince 2014 o prozatímním přerozdělování příjmu Evropské centrální banky (Úř. věst. L 53, 25.2.2015, s. 24).

(7)  Rozhodnutí ECB/2003/4 ze dne 20. března 2003 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 78, 25.3.2003, s. 16).

(8)  Rozhodnutí ECB/2009/16 ze dne 2. července 2009 o provádění programu nákupu krytých dluhopisů (Úř. věst. L 175, 4.7.2009, s. 18).

(9)  Rozhodnutí ECB/2011/17 ze dne 3. listopadu 2011 o provádění druhého programu nákupu krytých dluhopisů (Úř. věst. L 297, 16.11.2011, s. 70).

(10)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/774 ze dne 4. března 2015 o programu nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (ECB/2015/10) (Úř. věst. L 121, 14.5.2015, s. 20).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(12)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

(13)  Středoevropský čas zohledňuje změnu na středoevropský letní čas.

(14)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34) (viz strana 37 tohoto Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

STRUKTURA ZÁKLADNY PASIV

A.

Do základny pasiv se zahrnují výhradně tyto položky:

1.

Bankovky v oběhu

Pro účely této přílohy „bankovky v oběhu“ v roce přechodu na hotovostní euro pro každou národní centrální banku vstupující do Eurosystému:

a)

zahrnují bankovky, které národní centrální banka vydala a které znějí na národní měnovou jednotku, a

b)

se musí snížit o hodnotu neúročených úvěrů v souvislosti s předzásobenými eurobankovkami, které ještě nebyly připsány na vrub (část položky 6 aktiv harmonizované rozvahy (HR)).

Po příslušném roce přechodu na hotovostní euro pro každou národní centrální banku znamenají „bankovky v oběhu“ výhradně bankovky znějící na euro.

Je-li dnem přechodu na hotovostní euro den, kdy je TARGET2 uzavřen, zahrne se závazek národní centrální banky, jenž vyplývá z eurobankovek, které byly předzásobeny podle obecných zásad ECB/2006/9 a které se dostaly do oběhu přede dnem přechodu na hotovostní euro, do základny pasiv (jako součást korespondentských účtů v položce 10.4 pasiv HR), a to až do okamžiku, kdy se tento závazek stane součástí závazků uvnitř Eurosystému z transakcí TARGET2.

2.

Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky, včetně:

a)

běžných účtů včetně požadavků na minimální rezervy podle článku 19.1 statutu ESCB (položka 2.1 pasiv HR);

b)

vkladů v rámci vkladové facility Eurosystému (položka 2.2 pasiv HR);

c)

termínových vkladů (položka 2.3 pasiv HR);

d)

závazků z repo operací jemného dolaďování (položka 2.4 pasiv HR);

e)

závazků z vyrovnání marže (položka 2.5 pasiv HR).

3.

Závazky z vkladů vůči protistranám Eurosystému, u nichž došlo k selhání, které byly překlasifikovány z položky 2.1 pasiv HR.

4.

Závazky národních centrálních bank uvnitř Eurosystému vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB podle článku 13 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (položka 10.2 pasiv HR).

5.

Čisté závazky uvnitř Eurosystému z eurobankovek v oběhu včetně těch, které vyplývají z použití článku 4 tohoto rozhodnutí (součást položky 10.3 pasiv HR).

6.

Čisté závazky uvnitř Eurosystému z transakcí TARGET2 úročené referenční sazbou (část položky 10.4 pasiv HR).

7.

Naběhlé úroky, které každá národní centrální banka eviduje ke konci každého čtvrtletí ze závazků z měnové politiky se splatností jeden rok nebo delší (součást položky 12.2 pasiv HR).

8.

Závazky vůči ECB zajišťující pohledávku, která souvisí se swapovými dohodami mezi ECB a centrální bankou mimo Eurosystém, z nichž plyne čistý příjem ve prospěch Eurosystému (část podrozvahových pasiv).

B.

Výše základny pasiv každé národní centrální banky se počítá v souladu s harmonizovanými účetními zásadami a pravidly stanovenými v obecných zásadách (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).


PŘÍLOHA II

ODDĚLENĚ VEDENÁ AKTIVA

A.

Odděleně vedená aktiva zahrnují výhradně tyto položky:

1.

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky (položka 5 aktiv harmonizované rozvahy (HR).

2.

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky (část položky 7.1 aktiv HR).

3.

Pohledávky uvnitř Eurosystému z převodu devizových rezerv kromě zlata na ECB podle článku 30 statutu ESCB (část položky 9.2 aktiv HR).

4.

Čisté pohledávky uvnitř Eurosystému z eurobankovek v oběhu včetně těch, jež vyplývají z použití článku 4 tohoto rozhodnutí (součást položky 9.4 aktiv HR).

5.

Čisté pohledávky uvnitř Eurosystému z transakcí TARGET2 úročené referenční sazbou (část položky 9.5 aktiv HR).

6.

Zlato včetně pohledávek ve zlatě za ECB ve výši umožňující každé národní centrální bance vést odděleně část svého zlata, odpovídající uplatnění jejího podílu v klíči upsaného základního kapitálu na celkovou výši zlata odděleně vedeného všemi národními centrálními bankami (položka 1 aktiv a část položky 9.2 aktiv HR).

Pro účely tohoto rozhodnutí se zlato oceňuje cenou zlata v eurech za jednu ryzí unci k 31. prosinci 2002.

7.

Pohledávky z eurobankovek, které byly předzásobeny podle obecných zásad ECB/2006/9 a které se poté dostaly do oběhu přede dnem přechodu na hotovostní euro (do dne přechodu na hotovostní euro část položky 4.1 aktiv HR a poté součást korespondentských účtů v položce 9.5 aktiv HR), avšak pouze do okamžiku, kdy se tyto pohledávky stanou součástí pohledávek uvnitř Eurosystému z transakcí TARGET2.

8.

Nevyrovnané pohledávky, které vznikají v důsledku selhání protistran Eurosystému v kontextu úvěrových operací Eurosystému, a/nebo finanční aktiva nebo pohledávky vůči třetím osobám přivlastněné a/nebo nabyté v souvislosti s realizací zajištění poskytnutého protistranami Eurosystému, u nichž došlo k selhání v kontextu úvěrových operací Eurosystému, které byly překlasifikovány z položky 5 aktiv HR (část položky 11.6 aktiv HR).

9.

Naběhlé úroky, které každá národní centrální banka eviduje ke konci čtvrtletí z aktiv z měnové politiky se splatností jeden rok nebo delší (součást položky 11.5 aktiv HR).

10.

Pohledávky za protistranami eurozóny, které souvisejí se swapovými dohodami mezi ECB a centrální bankou mimo Eurosystém, z nichž plyne čistý příjem ve prospěch Eurosystému (část položky 3.1 aktiv HR).

B.

Hodnota odděleně vedených aktiv národních centrálních bank se počítá v souladu s harmonizovanými účetními zásadami a pravidly stanovenými v obecných zásadách (EU) 2016/2249 (ECB/2016/34).


PŘÍLOHA III

A.   První případná úprava

Je-li průměrná celková hodnota bankovek v oběhu v roce přechodu na hotovostní euro nižší než průměrná celková hodnota bankovek v oběhu vyjádřená v eurech během referenčního období (včetně bankovek znějících na národní měnu členského státu, který přijal euro, a přepočtených na euro podle denního referenčního směnného kurzu během referenčního období), koeficient „S“ pro rok přechodu na hotovostní euro podle čl. 4 odst. 1 se sníží se zpětným účinkem v poměru, který odpovídá poklesu celkového průměru bankovek v oběhu.

Po snížení nesmí být koeficient nižší než 0,8606735. Při uplatnění této odchylky se k vyrovnávací částce každé národní centrální banky pro druhý až pátý rok po roce přechodu na hotovostní euro podle čl. 4 odst. 1 musí přičíst jedna čtvrtina výsledného snížení vyrovnávacích částek („C“) národních centrálních bank v roce přechodu na hotovostní euro.

B.   Druhá případná úprava

Pokud ty národní centrální banky, jejichž vyrovnávací částka podle čl. 4 odst. 1 je kladné číslo, platí čisté úroky ze stavu bankovek v oběhu uvnitř Eurosystému, které po přičtení k položce „čistý výsledek ze sloučení měnových příjmů“ v jejich výkazu zisku a ztráty na konci příslušného roku vedou k čistým nákladům, koeficient „S“ pro rok přechodu na euro podle čl. 4 odst. 1 se sníží v rozsahu, který je nezbytný pro odstranění tohoto stavu.

Po snížení nesmí být koeficient nižší než 0,8606735. Při uplatnění této odchylky se k vyrovnávací částce každé národní centrální banky pro druhý až pátý rok po roce přechodu na hotovostní euro podle čl. 4 odst. 1 přičte jedna čtvrtina výsledného snížení vyrovnávacích částek („C“) národních centrálních bank v roce přechodu na hotovostní euro.


PŘÍLOHA IV

ZRUŠENÉ ROZHODNUTÍ A SEZNAM JEHO NÁSLEDNÝCH ZMĚN

Rozhodnutí ECB/2010/23

Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 17.

Rozhodnutí ECB/2011/18

Úř. věst. L 319, 2.12.2011, s. 116.

Rozhodnutí ECB/2014/24

Úř. věst. L 117, 7.6.2014, s. 168.

Rozhodnutí ECB/2014/56

Úř. věst. L 53, 25.2.2015, s. 21.

Rozhodnutí ECB/2015/37

Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 42.


OBECNÉ ZÁSADY

20.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/37


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/2249

ze dne 3. listopadu 2016

o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34)

(přepracované znění)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 12.1, 14.3 a 26.4 tohoto statutu,

s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) podle článku 46.2 druhé a třetí odrážky statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecné zásady ECB/2010/20 (1) byly několikrát podstatně změněny. Vzhledem k tomu, že je v nich třeba provést další změny, měly by být tyto obecné zásady v zájmu srozumitelnosti přepracovány.

(2)

Evropský systém centrálních bank (ESCB) je povinen předkládat zprávy podle článku 15 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“).

(3)

Podle článku 26.3 statutu ESCB sestavuje Výkonná rada konsolidovanou rozvahu ESCB pro analytické a provozní účely.

(4)

Podle článku 26.4 statutu ESCB stanoví Rada guvernérů ECB k provedení článku 26 statutu ESCB pravidla nezbytná pro standardizaci účtování a vykazování operací národních centrálních bank.

(5)

Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována.

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

1.   Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

a)

„národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

b)

„účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému“ účely, ke kterým ECB sestavuje finanční výkazy uvedené v příloze I podle článků 15 a 26 statutu ESCB;

c)

„vykazujícím subjektem“ ECB nebo národní centrální banka;

d)

„dnem čtvrtletního přecenění“ poslední kalendářní den čtvrtletí;

e)

„rokem přechodu na hotovostní euro“ období 12 měsíců ode dne, kdy eurobankovky a euromince získají v členském státě, jehož měnou je euro, status zákonného platidla;

f)

„klíčem pro přidělování bankovek“ procentní podíly, které vyplývají ze zohlednění podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z použití klíče upsaného základního kapitálu na podíl národních centrálních bank na této celkové emisi, podle rozhodnutí ECB/2010/29 (2);

g)

„konsolidací“ účetní postup, kterým se slučují finanční údaje různých samostatných právních subjektů, jako by se jednalo o jeden subjekt;

h)

„úvěrovou institucí“ buď a) úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (3), která podléhá dohledu ze strany příslušného orgánu, nebo b) jiná úvěrová instituce ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, která podléhá kontrole, jež je srovnatelná s dohledem ze strany příslušného orgánu.

2.   Další definice technických pojmů použitých v těchto obecných zásadách jsou uvedeny v příloze II.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tyto obecné zásady se vztahují na ECB a národní centrální banky pro účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému.

2.   Do oblasti působnosti těchto obecných zásad spadá pouze účetní systém a systém finančního vykazování v Eurosystému stanovený ve statutu ESCB. Obecné zásady se tedy nevztahují na národní výkazy a finanční výkazy národních centrálních bank. K dosažení konzistence a srovnatelnosti mezi systémem Eurosystému a vnitrostátními systémy se doporučuje, aby národní centrální banky ve svých národních výkazech a finančních účtech pokud možno dodržovaly pravidla stanovená v těchto obecných zásadách.

Článek 3

Kvalitativní požadavky

Uplatňují se tyto kvalitativní požadavky:

(1)

ekonomická skutečnost a transparentnost: účetní metody a finanční vykazování odrážejí ekonomickou skutečnost, jsou transparentní a vyhovují kvalitativním požadavkům na srozumitelnost, relevanci, spolehlivost a srovnatelnost. Transakce se zaúčtují a vykazují v souladu s jejich podstatou a ekonomickou skutečností, a nikoli pouze v souladu s jejich právní formou;

(2)

obezřetnost: oceňování aktiv a pasiv a zachycování výnosů se provádí obezřetně. V rámci těchto obecných zásad se tím rozumí, že nerealizované zisky se ve výkazu zisku a ztráty nevykazují jako výnosy, ale účtují se přímo na účet přecenění a že nerealizované ztráty, převyšují-li zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se na konci roku převedou do výkazu zisku a ztráty. Se zásadou obezřetnosti je neslučitelné vytváření skrytých rezerv nebo úmyslné nesprávné vykázání položek v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty;

(3)

významnost: odchylky od účetních pravidel včetně těch, které ovlivňují výpočet výkazu zisku a ztráty jednotlivých národních centrálních bank a ECB, jsou přípustné pouze tehdy, pokud je lze rozumně považovat za nepodstatné v celkových souvislostech a formátu finančních výkazů vykazujícího subjektu;

(4)

konzistence a srovnatelnost: kritéria pro oceňování rozvahy a zachycování výnosů se uplatňují důsledně ve smyslu jednotného a nepřetržitého přístupu v rámci Eurosystému k zajištění srovnatelnosti finančních výkazů.

Článek 4

Základní účetní zásady

Uplatňují se tyto základní účetní zásady:

(1)

zásada trvání podniku: při vedení účetnictví se vychází z předpokladu nepřetržité činnosti účetní jednotky;

(2)

zásada časového rozlišení: výnosy a náklady se zúčtují v účetním období, ve kterém vznikly, a ne v období, kdy došlo k platbám;

(3)

události po rozvahovém dnu: při oceňování aktiv a pasiv se zohlední události, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy příslušné orgány schválily finanční výkazy, pokud ovlivňují stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni. Při oceňování aktiv a pasiv se nezohledňují události, které nastaly po rozvahovém dni a které nemění stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni, ale budou zvlášť sděleny, pokud jsou tyto události natolik významné, že by bez jejich sdělení nebyli uživatelé finančních výkazů schopni je správně vyhodnotit a učinit patřičná rozhodnutí.

Článek 5

Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení a metoda zúčtování ke dni vypořádání

1.   Základní metodou k zaznamenávání měnových transakcí, finančních nástrojů v cizí měně a souvisejících položek časového rozlišení je metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení. K uplatnění této metody byly vyvinuty dvě různé techniky:

a)

„standardní metoda“ vymezená v kapitolách III a IV a v příloze III a

b)

„alternativní metoda“ vymezená v příloze III.

2.   Obchody s cennými papíry včetně akciových nástrojů v cizí měně se mohou i nadále zachycovat ke dni vypořádání. Související naběhlý úrok včetně prémie či diskontu se ode dne vypořádání spotové operace zaznamenává denně.

3.   K zaznamenání jednotlivých transakcí, finančních nástrojů a souvisejících položek časového rozlišení v euru mohou národní centrální banky použít buď metodu zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení, nebo metodu zúčtování ke dni vypořádání.

4.   S výjimkou účetních úprav ke konci čtvrtletí a ke konci roku a s výjimkou obsahu položek „ostatní aktiva“ a „ostatní pasiva“ zachycují částky předkládané pro účely finančního vykazování v Eurosystému v denních finančních výkazech pohyb peněžních prostředků v položkách rozvahy. Na konci čtvrtletí a roku se do účetní hodnoty cenných papírů zahrne též amortizace.

Článek 6

Vykazování aktiv a pasiv

Finanční či jiná aktiva nebo pasiva se vykazují v rozvaze vykazujícího subjektu, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

(1)

je pravděpodobné, že budoucí hospodářský výnos nebo náklad související s aktivem nebo pasivem půjde ve prospěch nebo na vrub vykazujícího subjektu;

(2)

v podstatě všechna rizika a prospěch související s aktivem nebo pasivem byla převedena na vykazující subjekt;

(3)

lze spolehlivě zjistit pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva vykazujícího subjektu nebo výši závazku.

KAPITOLA II

PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY

Článek 7

Obsah rozvahy

Obsah rozvahy ECB a národních centrálních bank pro účely finančního vykazování v Eurosystému je založen na členění uvedeném v příloze IV.

Článek 8

Rezerva na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika a rizika souvisejícího s cenou zlata

S patřičným ohledem na povahu činnosti národních centrálních bank může národní centrální banka ve své rozvaze vytvořit rezervu na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika a rizika souvisejícího s cenou zlata. Národní centrální banka rozhodne o výši a použití této rezervy na základě odůvodněného odhadu rizik, kterým je vystavena.

Článek 9

Pravidla pro oceňování rozvahy

1.   Pro účely oceňování rozvahy se použijí aktuální tržní kurzy a ceny, pokud není v příloze IV uvedeno jinak.

2.   Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů (kromě cenných papírů klasifikovaných jako cenné papíry držené do splatnosti, neobchodovatelných cenných papírů a cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se účtují v naběhlé hodnotě), jakož i finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí za střední tržní kurzy a ceny ke dni čtvrtletního přecenění. To nevylučuje, aby vykazující subjekty přeceňovaly svá portfolia pro vnitřní účely častěji, pokud ve svých rozvahách vykazují jen skutečné hodnoty transakcí během čtvrtletí.

3.   U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně v eurech za stanovenou jednotku hmotnosti zlata, která je odvozena ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru ke dni čtvrtletního přecenění. U cizích měn včetně rozvahových a podrozvahových položek se přecenění provádí pro každou měnu zvlášť. Pro účely tohoto článku se zvláštní práva čerpání včetně držby jednotlivých určených měn, které tvoří měnový koš zvláštních práv čerpání, považují za jedno aktivum. U cenných papírů se přecenění provádí podle kódu, tj. vždy u všech cenných papírů téhož druhu se stejným mezinárodním identifikačním číslem cenných papírů, přičemž vložené opce se pro účely ocenění neoddělují. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky nebo zahrnuté do položky „Ostatní finanční aktiva“ nebo „Ostatní“ se zaúčtují jako samostatná aktiva.

4.   Účetní zápisy přecenění se opačně zapíší na konci dalšího čtvrtletí, s výjimkou nerealizovaných ztrát, které se převedou do výkazu zisku a ztráty na konci roku; všechny transakce během čtvrtletí se vykazují v cenách a kurzech transakce.

5.   Obchodovatelné cenné papíry držené pro účely měnové politiky se zaúčtují jako samostatná aktiva a oceňují se v závislosti na směřování měnové politiky buď v tržní ceně, nebo v naběhlé hodnotě (zohlední se u nich znehodnocení).

6.   Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se zaúčtují jako samostatná aktiva a oceňují se v naběhlé hodnotě (zohlední se u nich znehodnocení). Stejně se postupuje u neobchodovatelných cenných papírů. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti mohou být prodány před splatností v těchto případech:

a)

považuje-li se prodávané množství za nevýznamné v poměru k celkovému objemu portfolia cenných papírů držených do splatnosti;

b)

jsou-li tyto cenné papíry prodány během jednoho měsíce před datem splatnosti;

c)

za výjimečných okolností, jako je významné zhoršení úvěrové způsobilosti emitenta.

Článek 10

Repo obchody

1.   Repo prováděné v rámci dohody o zpětném odkupu se vykazuje jako zajištěný přijatý vklad na straně pasiv rozvahy, zatímco položka, která byla poskytnuta jako kolaterál, zůstává na straně aktiv rozvahy. Prodané cenné papíry, které mají být v repu zpětně odkoupeny, vykazuje vykazující subjekt, který je povinen je zpětně odkoupit, jako by dané aktivum bylo stále součástí portfolia, ze kterého bylo prodáno.

2.   Reverzní repo prováděné v rámci dohody o zpětném odprodeji se vykazuje jako zajištěný poskytnutý úvěr na straně aktiv rozvahy ve výši úvěru. Cenné papíry přijaté v reverzním repu se nepřeceňují a vykazující subjekt, který poskytuje úvěr, nezachycuje zisk ani ztrátu z těchto cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty.

3.   V případě zápůjček cenných papírů zůstávají cenné papíry v rozvaze převodce. Zápůjčky cenných papírů, u kterých se zajištění poskytuje ve formě hotovosti, se vykazují stejně jako repo operace. Zápůjčky cenných papírů, u kterých se zajištění poskytuje ve formě cenných papírů, se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud hotovost:

a)

je předmětem výměny v rámci vypořádání a

b)

zůstává na účtu půjčovatele nebo vypůjčovatele.

Pokud byly cenné papíry mezitím prodány, vykáže nabyvatel závazek spočívající ve zpětném převodu cenných papírů.

4.   Zajištěné transakce se zlatem se vykazují jako repo obchody. Pohyby zlata v souvislosti s těmito zajištěnými transakcemi se nevykazují ve finančních výkazech a rozdíl mezi spotovou a forwardovou cenou se musí časově rozlišit.

5.   Repo obchody prováděné v rámci standardizovaného programu zápůjček cenných papírů (včetně zápůjček cenných papírů) se vykazují v rozvaze, minimálně na konci vykazovaného období, jsou-li zajištěny hotovostí uloženou na účtu u příslušné národní centrální banky nebo u ECB a tato hotovost dosud není investována.

Článek 11

Obchodovatelné akciové nástroje

1.   Tento článek se vztahuje na obchodovatelné akciové nástroje, tj. akcie společností nebo akciových fondů, a to bez ohledu na to, zda transakci provádí přímo vykazující subjekt nebo zprostředkovatel, s výjimkou činností prováděných pro penzijní fondy, majetkových účastí, investic do dceřiných společností nebo významných podílů.

2.   Akciové nástroje v cizí měně uvedené v rámci položky „ostatní aktiva“ nejsou součástí celkové pozice v příslušné měně, ale vykazují se odděleně v rámci devizových rezerv. Výpočet souvisejících zisků a ztrát cizí měny lze provést na základě metody čistých průměrných pořizovacích cen nebo metody průměrných pořizovacích cen.

3.   Přecenění portfolia akcií se provádí v souladu s čl. 9 odst. 3. Každá položka se přitom přeceňuje odděleně. U akciových fondů se přecenění provádí na čistém základě, nikoli pro každou akcii odděleně. Jednotlivé akcie různých společností ani různých akciových fondů nelze vzájemně kompenzovat.

4.   Transakce se v rozvaze vykazují v ceně transakce.

5.   Makléřská provize se vykazuje buď jako součást pořizovací ceny aktiva, nebo jako náklad ve výkazu zisku a ztráty.

6.   Nároky na dividendu se zahrnují do pořizovací ceny akciového nástroje. Dokud nedošlo k výplatě dividendy, lze nárok na dividendu od rozhodného dne považovat za samostatnou položku.

7.   U dividend se na konci účetního období neúčtuje o časovém rozlišení, protože s výjimkou akcií, u nichž mělo dojít k výplatě dividendy, která je pak sledována odděleně, je očekávaná hodnota dividend již promítnuta do tržní ceny akciových nástrojů.

8.   Přednostní práva na upisování akcií se při vydání vykazují jako samostatná aktiva. Pořizovací cena se stanoví na základě průměrných cen stávajících akcií, realizační ceny nových akcií a poměru mezi stávajícími a novými akciemi. Alternativně může být základem pro ocenění přednostního práva na upisování akcií tržní hodnota tohoto práva, stávající průměrná cena nástroje a tržní cena akcií před vydáním přednostního práva na upisování akcií.

Článek 12

Zajištění proti úrokovému riziku u cenných papírů prostřednictvím derivátů

1.   Zajištěním proti úrokovému riziku u cenného papíru prostřednictvím derivátu se rozumí výběr takového derivátu, u něhož změna jeho reálné hodnoty vyrovnává očekávanou změnu reálné hodnoty zajišťovaného cenného papíru, k níž dochází v důsledku pohybu úrokových měr.

2.   Zajišťované a zajišťovací nástroje se zachycují a účtují v souladu s obecnými ustanoveními, pravidly pro oceňování, zachycováním výnosů a zvláštními požadavky pro jednotlivé nástroje stanovenými v těchto obecných zásadách.

3.   Odchylně od čl. 3 odst. 2, čl. 9 odst. 4, čl. 15 odst. 1 a 2, čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. d) a čl. 17 odst. 2 lze při oceňování zajišťovaného cenného papíru a zajišťovacího derivátu použít tento alternativní postup účtování:

a)

Cenný papír i derivát se přecení a v rozvaze vykáží ve své tržní hodnotě ke konci každého čtvrtletí. Ve vztahu k čisté výši nerealizovaného zisku nebo ztráty ze zajišťovaného a zajišťovacího nástroje se použije tato asymetrická metoda oceňování:

i)

čistá nerealizovaná ztráta se vykáže ve výkazu zisku a ztráty na konci roku s tím, že se doporučuje amortizovat ji po zbývající dobu životnosti zajišťovaného nástroje, a

ii)

čistý nerealizovaný zisk se zaúčtuje na účtu přecenění a opačně se zapíše v následující den přecenění.

b)

Zajištění již vlastněného cenného papíru: pokud se průměrná pořizovací cena zajišťovaného cenného papíru odlišuje od tržní ceny tohoto cenného papíru v okamžiku vzniku zajištění, použije se tento způsob účtování:

i)

nerealizované zisky z cenného papíru k tomuto dni se zaúčtují na účet přecenění, zatímco nerealizované ztráty se vykáží ve výkazu zisku a ztráty, a

ii)

na změny v tržních hodnotách, které nastanou po dni vzniku zajišťovacího vztahu, se použijí ustanovení bodu a).

c)

Doporučuje se, aby zůstatková hodnota neamortizovaných prémií a diskontů ke dni zřízení zajištění byla amortizována po zbývající dobu životnosti zajišťovaného nástroje.

4.   Je-li ukončeno vedení zajišťovacího účetnictví, cenný papír a derivát nadále vedené v účetních knihách vykazujícího subjektu se ocení jako samostatné nástroje ke dni ukončení zajišťovacího účetnictví v souladu s obecnými pravidly, která stanoví tyto obecné zásady.

5.   Alternativní postup uvedený v odstavci 3 lze použít pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

Při vzniku zajištění existuje písemná dokumentace o zajišťovacím vztahu, cíli a strategii řízení rizik, které se zajištěním sledují. Tato dokumentace musí obsahovat: i) identifikaci derivátu použitého jako zajišťovací nástroj; ii) identifikaci příslušného zajišťovaného cenného papíru; iii) odhad účinnosti derivátu při vyrovnávání expozice plynoucí ze změn reálné hodnoty cenného papíru, které lze připsat riziku pohybu úrokových měr.

b)

Od zajištění se očekává vysoká účinnost a tuto účinnost je možné spolehlivě změřit. Je nutné hodnotit jak budoucí, tak zpětnou účinnost zajištění. Doporučuje se, aby:

i)

budoucí účinnost byla měřena srovnáním minulých změn reálné hodnoty zajišťované položky s minulými změnami reálné hodnoty zajišťovacího nástroje nebo prokázáním vysoké statistické korelace mezi reálnou hodnotou zajišťované položky a reálnou hodnotou zajišťovacího nástroje a

ii)

se zpětná účinnost považovala za prokázanou tehdy, pokud se poměr mezi skutečným ziskem/ztrátou ze zajišťované položky a skutečnou ztrátou/ziskem ze zajišťovacího nástroje pohybuje v rozmezí 80–125 %.

6.   Pro zajišťování skupiny cenných papírů se použijí tato pravidla: cenné papíry s podobnou úrokovou měrou mohou být sdruženy a zajištěny jako skupina pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

tyto cenné papíry mají obdobnou délku životnosti;

b)

tato skupina cenných papírů splňuje test budoucí i zpětné účinnosti;

c)

očekává se, že změna reálné hodnoty, kterou lze přičíst zajišťovanému riziku u každého jednotlivého cenného papíru z této skupiny, bude v přibližně stejném poměru k celkové změně reálné hodnoty, kterou lze přičíst zajišťovanému riziku u této skupiny cenných papírů.

Článek 13

Syntetické nástroje

1.   Nástroje spojené tak, že vytvářejí syntetický nástroj, se zachycují a účtují odděleně od jiných nástrojů v souladu s obecnými ustanoveními, pravidly pro oceňování, zachycováním výnosů a zvláštními požadavky pro jednotlivé nástroje stanovenými v těchto obecných zásadách.

2.   Odchylně od čl. 3 písm. b), čl. 9 odst. 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 lze při oceňování syntetických nástrojů použít tento alternativní postup:

a)

nerealizované zisky a ztráty z nástrojů spojených tak, že vytvářejí syntetický nástroj, se kompenzují na konci roku. V tomto případě se čisté nerealizované zisky účtují na účet přecenění. Čisté nerealizované ztráty, převyšují-li čisté zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se převedou do výkazu zisku a ztráty;

b)

cenné papíry držené v rámci syntetického nástroje se nevykazují jako součást celkového portfolia těchto cenných papírů, ale vykazují se odděleně;

c)

nerealizované ztráty převedené do výkazu zisku a ztráty na konci roku a odpovídající nerealizované zisky se v následujících letech odděleně amortizují.

3.   Skončí-li platnost jednoho ze spojených nástrojů nebo je-li tento nástroj prodán, nastane-li jeho splatnost či je-li uplatněn, nesmí vykazující subjekt nadále používat alternativní postup uvedený v odstavci 2, přičemž všechny neamortizované zisky z ocenění převedené do výkazu zisku a ztráty v minulých letech se okamžitě kompenzují.

4.   Alternativní postup uvedený v odstavci 2 lze použít pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

jednotlivé nástroje jsou na základě strategie pro řízení rizik nebo investiční strategie spravovány a jejich výkon je hodnocen jako jeden spojený nástroj;

b)

jednotlivé nástroje jsou při prvním zachycení strukturovány a označeny jako syntetický nástroj;

c)

použití alternativního postupu vylučuje či podstatně snižuje možnost nesouladu v oceňování, jenž by vznikl, pokud by se obecná pravidla stanovená v těchto obecných zásadách uplatňovala na jednotlivé nástroje;

d)

dostupnost formální dokumentace umožňuje ověřit, že jsou splněny podmínky uvedené v písmenech a), b) a c).

Článek 14

Bankovky

1.   Za účelem provedení článku 49 statutu ESCB se bankovky ostatních členských států, jejichž měnou je euro, v držení národní centrální banky neúčtují jako bankovky v oběhu, ale jako zůstatky uvnitř Eurosystému. Postup pro zúčtování bankovek ostatních členských států, jejichž měnou je euro, je tento:

a)

národní centrální banka, která přijímá bankovky vydané jinou národní centrální bankou v národních měnových jednotkách eurozóny, oznámí denně emitující národní centrální bance hodnotu bankovek předložených k výměně, není-li příslušný denní objem nízký. Emitující národní centrální banka převede odpovídající platbu prostřednictvím TARGET2 přijímající národní centrální bance a

b)

emitující národní centrální banka upraví po obdržení uvedeného oznámení účetní položku „bankovky v oběhu“.

2.   Hodnota položky „bankovky v oběhu“ v rozvahách národních centrálních bank se vypočte jako výsledek tří složek:

a)

neupravená hodnota eurobankovek v oběhu (v případě národní centrální banky, která přijímá euro, včetně bankovek znějících na národní měnové jednotky eurozóny, které byly vydány do oběhu v roce přechodu na hotovostní euro), která se vypočte pomocí jedné z těchto dvou metod:

 

Metoda A: B = P – D – N – S

 

Metoda B: B = I – R – N

přičemž:

B

je neupravená hodnota položky „bankovky v oběhu“;

P

je hodnota vyrobených bankovek nebo bankovek přijatých z tiskárny či od jiné národní centrální banky;

D

je hodnota zničených bankovek;

N

je hodnota národních bankovek emitující národní centrální banky v držení jiné národní centrální banky (oznámených, ale dosud nerepatriovaných);

I

je hodnota bankovek vydaných do oběhu;

R

je hodnota přijatých bankovek;

S

je hodnota bankovek v zásobě;

b)

dochází-li k převodu vlastnického práva k bankovkám, jež souvisejí s Programem rozšířené správy zásob (ECI), odečte se výše neúročené pohledávky za bankou ECI, která program ECI vede;

c)

plus/minus úpravy vyplývající z použití klíče pro přidělování bankovek.

KAPITOLA III

ZACHYCOVÁNÍ VÝNOSŮ

Článek 15

Zachycování výnosů

1.   Výnosy se zachycují podle těchto pravidel:

a)

realizované zisky a realizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty;

b)

nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy, ale zachycují se přímo na účtu přecenění;

c)

pokud nerealizované ztráty převyšují zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, převedou se na konci roku do výkazu zisku a ztráty;

d)

nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s budoucími nerealizovanými zisky;

e)

nerealizované ztráty z jednotlivých cenných papírů, jednotlivých měn nebo zlata nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiných cenných papírů, jiných měn nebo jiného zlata;

f)

ztráty ze znehodnocení se na konci roku zaúčtují do výkazu zisku a ztráty a v následujících letech nesmějí být kompenzovány, ledaže by došlo ke snížení znehodnocení a toto snížení lze dát do souvislosti s pozorovatelnou událostí, která nastala poté, co bylo znehodnocení poprvé zaznamenáno.

2.   Prémie nebo diskonty při emisi nebo nákupu cenných papírů se počítají a zachycují jako součást úrokového výnosu a amortizují se během zbývající smluvní doby splatnosti cenných papírů, buď podle metody rovnoměrného odpisování, nebo podle metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry je však závazná pro bezkupónové cenné papíry se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok od okamžiku nabytí.

3.   Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv (např. naběhlé úroky a amortizované prémie nebo diskonty znějící na cizí měnu) se na základě posledních dostupných sazeb vypočítávají a účtují denně. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv znějících na euro se vypočítají a účtují nejméně jednou za čtvrtletí. Časová rozlišení ostatních položek se vypočítají a účtují nejméně jednou za rok.

4.   Bez ohledu na to, jak často se časová rozlišení vypočítávají, avšak s výjimkami podle čl. 5 odst. 4 vykazují vykazující subjekty během čtvrtletí skutečnou hodnotu transakcí.

5.   Položky časového rozlišení v cizí měně se přepočtou pomocí směnného kurzu v den, kdy se zachycují, a ovlivní pozici dané měny.

6.   Položky časového rozlišení se mohou v průběhu roku vypočítat podle místních norem, tj. buď k poslednímu obchodnímu dni, nebo k poslednímu kalendářnímu dni čtvrtletí. Na konci roku je však rozhodným dnem závazně 31. prosinec.

7.   V důsledku úbytků měny, které mění pozici dané měny, mohou vzniknout realizované kurzové zisky nebo ztráty.

Článek 16

Oceňování transakcí

1.   Při oceňování transakcí se uplatňují tato obecná pravidla:

a)

metoda průměrných pořizovacích cen se používá denně pro zlato, měnové nástroje a cenné papíry pro výpočet pořizovacích cen prodaných položek, přičemž se zohledňují pohyby směnného kurzu nebo cen;

b)

průměrné pořizovací ceny aktiva nebo pasiva se snižují nebo zvyšují o nerealizované ztráty, které se zachycují ve výkazu zisku a ztráty na konci roku;

c)

při nabytí kupónových cenných papírů se částka kupónových výnosů ode dne splatnosti kupónu zaúčtuje jako zvláštní položka. V případě cenných papírů v cizí měně se zahrnuje do pozice dané cizí měny, ale nemá vliv na průměrnou cenu cenného papíru nebo dané měny.

2.   Na cenné papíry se uplatní tato zvláštní pravidla:

a)

transakce se účtují v sjednané ceně a na finančních účtech se zachytí v čisté ceně;

b)

poplatky za úschovu a správu, poplatky za vedení běžného účtu a ostatní nepřímé náklady se nepovažují za náklady transakce a zahrnují se do výkazu zisku a ztráty. Nepovažují se za součást průměrných cen určitého aktiva;

c)

výnosy se zaúčtují brutto, přičemž se zvlášť vykazují nároky na náhradu srážek a jiných daní;

d)

pro účely výpočtu průměrné pořizovací ceny cenných papírů se buď i) pořizovací ceny všech nákupů provedených během dne přičtou ke stavu z předešlého dne, aby se zjistila nová vážená průměrná cena před uplatněním prodejů téhož dne, nebo ii) se jednotlivé nákupy a prodeje cenných papírů zachycují průběžně ve skutečném pořadí transakcí během dne, aby se zjistila revidovaná průměrná cena.

3.   U zlata a cizích měn se uplatňují tato zvláštní pravidla:

a)

transakce v cizí měně, které nemění pozici v dané měně, se přepočtou na eura s použitím směnného kurzu platného buď ke dni sjednání transakce nebo ke dni vypořádání a neovlivňují pořizovací cenu cizí měny;

b)

transakce v cizí měně, které mění pozici dané měny, se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání transakce;

c)

má se za to, že vypořádání jistin z reverzních transakcí s cennými papíry v cizí měně nebo se zlatem nemění pozici dané měny či zlata;

d)

inkasa a platby v hotovosti se přepočtou ve směnném kurzu platném ke dni, kdy dochází k vypořádání;

e)

je-li dána dlouhá pozice, denní čisté přírůstky cizích měn a zlata se připočtou za denní průměr kurzu každé měny nebo ceny zlata k příslušnému stavu z předešlého dne, aby se zjistila nová vážená průměrná cena. V případě netto prodejů se výpočet realizovaného zisku nebo ztráty zakládá na průměrných cenách dané měny nebo zlata z předešlého dne, takže průměrné ceny zůstávají stejné. Rozdíly v průměrném kurzu nebo ceně zlata mezi nákupy a prodeji, které byly uskutečněny během dne, vedou k realizovaným ziskům nebo ztrátám. U netto pasiv v cizí měně nebo ve zlatě se postupuje odpovídajícím způsobem obráceně. Tedy průměrné ceny položky pasiva jsou ovlivněny netto prodeji, zatímco netto nákupy snižují položku při stávající vážené průměrné ceně a zapříčiní vznik realizovaných zisků či ztrát;

f)

náklady na transakce v cizích měnách a ostatní vedlejší náklady se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.

KAPITOLA IV

ÚČETNÍ PRAVIDLA PRO PODROZVAHOVÉ NÁSTROJE

Článek 17

Obecná pravidla

1.   Forwardové měnové transakce, forwardové části měnových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu se pro výpočet průměrné ceny měny a kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měny netto.

2.   Úrokové swapy, futures, dohody o forwardové úrokové míře, ostatní úrokové nástroje a opce, s výjimkou opcí vložených do cenných papírů, se zúčtují a přeceňují jednotlivě. Tyto nástroje se zúčtují odděleně od rozvahových položek.

3.   Zisky a ztráty z podrozvahových nástrojů se zachycují a účtují podobně jako u rozvahových nástrojů.

Článek 18

Forwardové měnové transakce

1.   Forwardové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za spotový kurz forwardové transakce. Realizované zisky a ztráty z prodejů se vypočítávají na základě průměrných cen měny ke dni sjednání transakce v souladu s denním započtením pro nákupy a prodeje.

2.   Rozdíly mezi spotovým a forwardovým kurzem je nutné časově rozlišit jako nákladové nebo výnosové úroky.

3.   Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.

4.   Forwardové transakce ovlivní pozici dané měny ode dne sjednání transakce ve spotovém kurzu.

5.   Forwardové pozice se oceňují společně se spotovou pozicí stejné měny, přitom se vyrovnávají rozdíly, které mohou vzniknout v rámci jedné měny. Čistá ztráta se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty, pokud překračuje zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění. Čistý zisk se připíše ve prospěch účtu přecenění.

Článek 19

Měnové swapy

1.   Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na rozvahových účtech k příslušnému dni vypořádání.

2.   Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání ve spotovém kurzu transakce.

3.   Prodeje se zachycují ve spotovém kurzu transakce. Nevznikají tedy žádné zisky a ztráty.

4.   Rozdíl mezi spotovým a forwardovým kurzem je třeba jak pro prodeje, tak pro nákupy časově rozlišit jako úroky výnosové nebo nákladové.

5.   Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.

6.   Pozice cizí měny se změní pouze vlivem položek časového rozlišení znějících na cizí měnu.

7.   Forwardová pozice se oceňuje společně se související spotovou pozicí.

Článek 20

Futures

1.   Futures se zaúčtují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce.

2.   Počáteční marže se zaúčtuje jako samostatné aktivum, pokud je poskytnuta v hotovosti. Pokud je poskytnuta ve formě cenných papírů, zůstává nezměněna v rozvaze.

3.   Denní změny variační marže se zaúčtují ve výkazu zisku a ztráty a ovlivní pozici dané měny. Stejný postup se uplatňuje v den uzavření otevřené pozice bez ohledu na to, zda došlo k dodání. Pokud dojde k dodání, provede se zaúčtování nákupu nebo prodeje za tržní cenu.

4.   Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

Článek 21

Úrokové swapy

1.   Úrokové swapy se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.

2.   Běžné úrokové platby, přijaté nebo zaplacené, je třeba časově rozlišit. Platby za jednotlivé úrokové swapy se vypořádají v čisté výši, avšak naběhlý úrokový výnos a náklad se vykazuje v hrubé výši.

3.   Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

4.   Úrokové swapy, které nejsou zúčtovány prostřednictvím centrální clearingové protistrany, se přeceňují jednotlivě a pokud je třeba, přepočtou se na euro ve spotovém kurzu měny. Doporučuje se, aby se nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku v následujících letech amortizovaly, aby se forwardové úrokové swapy začaly amortizovat ode dne valuty transakce a aby amortizace byla lineární. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.

5.   V případě úrokových swapů, které jsou zúčtovány prostřednictvím centrální clearingové protistrany:

a)

je-li počáteční marže poskytnuta v hotovosti, zaúčtuje se jako samostatné aktivum. Pokud je poskytnuta ve formě cenných papírů, zůstává nezměněna v rozvaze;

b)

denní změny variační marže se zachycují ve výkazu zisku a ztráty a ovlivní pozici dané měny;

c)

složka naběhlých úroků se odděluje od realizovaného výsledku a ve výkazu zisku a ztráty se vykazuje v hrubé výši.

Článek 22

Dohody o forwardové úrokové míře

1.   Dohody o forwardové úrokové míře se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.

2.   Vypořádací platby, které má ke dni vypořádání zaplatit jedna strana druhé, se zaúčtují ke dni vypořádání do výkazu zisku a ztráty. U těchto plateb se neprovádí časové rozlišení.

3.   U dohod o forwardové úrokové míře v cizích měnách ovlivní vypořádací platby pozici dané měny. Vypořádací platby se převedou na eura ve spotovém kurzu ke dni vypořádání.

4.   Všechny dohody o forwardové úrokové míře se přeceňují jednotlivě, a pokud je třeba, přepočtou se na eura ve spotovém kurzu měny. Nerealizované ztráty vykázané ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.

5.   Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

Článek 23

Forwardové transakce s cennými papíry

Forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují pomocí jedné z těchto dvou metod:

1.

Metoda A:

a)

forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce;

b)

průměrná cena podkladového cenného papíru se nemění až do dne vypořádání; vlivy forwardových prodejů na zisk a ztrátu se vypočítávají ke dni vypořádání;

c)

ke dni vypořádání se pohledávky a závazky na podrozvahových účtech odúčtují opačnými zápisy a případný zůstatek na účtu přecenění se zapíše ve prospěch výkazu zisku a ztráty. Nakoupený cenný papír se zaúčtuje ve spotové ceně ke dni splatnosti (aktuální tržní cena), zatímco rozdíl oproti původní forwardové ceně se zaúčtuje jako realizovaný zisk nebo ztráta;

d)

v případě cenných papírů v cizí měně se nemění průměrná cena čisté měnové pozice, pokud vykazující subjekt má pozici v této měně. Pokud je dluhopis koupený na forward v měně, ve které vykazující subjekt nemá pozici, takže je tuto měnu nutné nakoupit, uplatňují se pravidla pro nákup cizích měn uvedená v čl. 16 odst. 3 písm. e);

e)

forwardové pozice se oceňují nezávisle na forwardové tržní ceně po zbývající dobu trvání transakce. Ztráta z přecenění na konci roku se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty a zisk z přecenění se zapíše ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech, až do uzavření nebo splatnosti nástroje.

2.

Metoda B:

a)

forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují na podrozvahové účty ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za forwardovou cenu forwardové transakce. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem;

b)

na konci čtvrtletí se provede přecenění cenného papíru na základě čisté pozice vyplývající z rozvahy a z prodejů téhož cenného papíru zachycených na podrozvahových účtech. Částka přecenění se rovná rozdílu mezi touto čistou pozicí přeceněnou tržní cenou a stejnou pozicí oceněnou průměrnou cenou rozvahové položky. Na konci čtvrtletí se forwardové nákupy musí přecenit metodou popsanou v článku 9. Výsledek přecenění se rovná rozdílu mezi spotovou cenou a průměrnou cenou závazků z nákupu;

c)

výsledek forwardového prodeje se zaúčtuje v účetním roce, ve kterém byl závazek přijat. Tento výsledek se rovná rozdílu mezi počáteční forwardovou cenou a průměrnou cenou rozvahové pozice, nebo průměrnou cenou podrozvahových závazků z nákupu, pokud není rozvahová pozice dostatečná, v době prodeje.

Článek 24

Opce

1.   Opce se zachycují na podrozvahové účty ode dne jejich sjednání do dne, kdy byly uplatněny či kdy skončila jejich platnost, v realizační ceně podkladového nástroje.

2.   Prémie v cizí měně se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání opce nebo ke dni vypořádání. Vyplacená prémie se zachycuje jako samostatné aktivum, obdržená prémie se zachycuje jako samostatné pasivum.

3.   Byla-li opce uplatněna, zachycuje se podkladový nástroj v rozvaze v realizační ceně po přičtení či odečtení původní výše prémie. Původní výše opční prémie se upraví o nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku.

4.   Není-li opce uplatněna, zachytí se výše opční prémie, upravená o nerealizované ztráty ke konci předchozího roku, ve výkazu zisku a ztráty, přičemž se přepočte ve směnném kurzu platném ke dni, kdy končí platnost opce.

5.   Pozici měny ovlivní denní variační marže u opcí typu futures, snížení hodnoty opční prémie na konci roku, přijetí nebo dodání podkladového nástroje v den, kdy byla opce uplatněna, nebo opční prémie v den skončení platnosti opce. Denní změny variační marže se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

6.   S výjimkou opcí vložených do cenných papírů se každá opční smlouva přecení jednotlivě. Nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s nerealizovanými zisky z následujících období. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty z určité opce nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiné opce.

7.   Pro účely uplatňování odstavce 6 jsou tržními hodnotami kotované kurzy, jsou-li k dispozici z burzy, od obchodníka, makléře či od podobných subjektů. Nejsou-li kotované kurzy k dispozici, určí se tržní hodnota oceňovací metodou. Tato oceňovací metoda se používá konzistentně po delší dobu, přičemž bude možné prokázat, že poskytuje spolehlivé odhady cen, jichž by bylo dosaženo při skutečných tržních transakcích.

8.   Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.

KAPITOLA V

ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

Článek 25

Formáty výkazů

1.   Národní centrální banky vykazují ECB údaje pro účely finančního výkaznictví Eurosystému v souladu s těmito obecnými zásadami.

2.   Formáty výkazů Eurosystému zahrnují všechny položky vymezené v příloze IV. Obsah položek v různých formátech rozvah je také popsán v příloze IV.

3.   Formáty různých zveřejňovaných finančních výkazů musí splňovat požadavky uvedené ve všech těchto přílohách:

a)

příloha V: konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná po skončení čtvrtletí;

b)

příloha VI: konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná v průběhu čtvrtletí;

c)

příloha VII: konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému.

KAPITOLA VI

ZVEŘEJŇOVANÉ ROČNÍ ROZVAHY A VÝKAZY ZISKU A ZTRÁTY

Článek 26

Zveřejňované rozvahy a výkazy zisku a ztráty

Doporučuje se, aby národní centrální banky upravily své zveřejňované roční rozvahy a výkazy zisku a ztráty v souladu s přílohou VIII a přílohou IX.

KAPITOLA VII

PRAVIDLA PRO KONSOLIDACI

Článek 27

Obecná pravidla pro konsolidaci

1.   Konsolidované rozvahy Eurosystému obsahují veškeré položky rozvah ECB a národních centrálních bank.

2.   V rámci konsolidace je třeba dbát na dodržování konzistence mezi výkazy. Veškeré finanční výkazy Eurosystému se připravují na obdobném základě uplatněním stejných konsolidačních technik a postupů.

3.   Konsolidované rozvahy Eurosystému sestaví ECB. V rozvahách se respektuje potřeba jednotných účetních zásad a technik, shodných účetních období v Eurosystému a konsolidační úpravy vznikající z transakcí a položek uvnitř Eurosystému a zohlední se změny ve složení Eurosystému.

4.   Jednotlivé položky rozvahy s výjimkou zůstatků národních centrálních bank a ECB uvnitř Eurosystému se pro účely konsolidace sčítají.

5.   Zůstatky národních centrálních bank a ECB vůči třetím stranám se v rámci konsolidace vykazují brutto.

6.   Zůstatky uvnitř Eurosystému se vykazují v rozvahách ECB a národních centrálních bank v souladu s přílohou IV.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Vývoj, uplatňování a výklad pravidel

1.   Výbor ESCB pro účetnictví a měnové příjmy informuje Radu guvernérů prostřednictvím Výkonné rady o vývoji, používání a uplatňování pravidel pro účetnictví a finanční výkaznictví ESCB.

2.   Při výkladu těchto obecných zásad se přihlédne k přípravným pracím, účetním zásadám harmonizovaným právem Unie a obecně uznávaným účetním zásadám.

Článek 29

Přechodná ustanovení

1.   Národní centrální banky přecení všechna finanční aktiva a pasiva ke dni, kdy se staly členy Eurosystému. Nerealizované zisky, které vznikly před tímto dnem nebo k tomuto dni, musí být odděleny od nerealizovaných zisků z přecenění, které případně vzniknou po tomto dni, a zůstávají u národních centrálních bank. Tržní ceny a kurzy, které národní centrální banky používají ve svých počátečních rozvahách při vstupu do Eurosystému, se považují za průměrnou cenu aktiv a pasiv těchto národních centrálních bank.

2.   Doporučuje se, aby nerealizované zisky, které vznikly před tím, než se národní centrální banka stala členem Eurosystému, nebo k tomuto dni, nebyly považovány za rozdělitelné v době přechodu, a měly by se zúčtovat jako realizovatelné nebo rozdělitelné v rámci transakcí, které nastanou po vstupu do Eurosystému.

3.   Kurzové zisky a ztráty z cizích měn a zlata a zisky a ztráty z přecenění na tržní hodnotu, jež vznikly z převodu aktiv z národních centrálních bank na ECB, se považují za realizované.

4.   Tímto článkem nejsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 30 statutu ESCB.

Článek 30

Zrušení

1.   Obecné zásady ECB/2010/20 se zrušují s účinkem ode dne 31. prosince 2016.

2.   Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou v příloze XI.

Článek 31

Nabytí účinku a provádění

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2.   Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, zajistí soulad s těmito obecnými zásadami ode dne 31. prosince 2016.

Článek 32

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 3. listopadu 2016.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Obecné zásady ECB/2010/20 ze dne 11. listopadu 2010 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 31).

(2)  Rozhodnutí ECB/2010/29 ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 26).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

FINANČNÍ VÝKAZY PRO EUROSYSTÉM

Typ výkazu

Interní/zveřejňovaný

Právní základ

Účel výkazu

1

Denní finanční výkaz Eurosystému

interní

žádný

Zejména pro účely řízení likvidity pro provádění článku 12.1 statutu ESCB. Část údajů z denního finančního výkazu se používá pro výpočet měnových příjmů

2

Podrobný týdenní finanční výkaz

interní

žádný

Základ pro sestavení týdenní konsolidované rozvahy Eurosystému

3

Týdenní konsolidovaná rozvaha Eurosystému

zveřejňovaný

Článek 152 statutu ESCB

Konsolidovaný finanční výkaz pro měnové a ekonomické analýzy. Týdenní konsolidovaná rozvaha Eurosystému je odvozena z denního finančního výkazu ze dne vykazování

4

Podrobný měsíční finanční výkaz Eurosystému

zveřejňovaný

žádný

Posílení odpovědnosti a transparentnosti Eurosystému umožněním snadného přístupu k informacím o aktivech a pasivech jednotlivých centrálních bank Eurosystému. Harmonizované poskytování informací o decentralizovaném provádění jednotné měnové politiky ECB, jakož i o finančních aktivitách centrálních bank Eurosystému, které se netýkají měnové politiky.

5

Měsíční a čtvrtletní finanční informace Eurosystému

zveřejňovaný a interní (1)

statistická nařízení, podle nichž měnové finanční instituce musí dodávat údaje

Statistické analýzy

6

Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému

zveřejňovaný

Článek 263 statutu ESCB

Konsolidovaná rozvaha pro analytické a provozní účely


(1)  Měsíční údaje se začleňují do zveřejňovaných souhrnných statistických údajů požadovaných od měnových finančních institucí v Unii. Kromě toho musí centrální banky jako měnové finanční instituce poskytovat čtvrtletně podrobnější informace, než jsou uváděny v měsíčních výkazech.


PŘÍLOHA II

SLOVNÍČEK POJMŮ

—    Akciové nástroje : cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na dividendu, tj. akcie a cenné papíry akciových fondů.

—    Aktivum : zdroj kontrolovaný vykazujícím subjektem jako výsledek minulých událostí, od kterého se očekávají budoucí ekonomické výnosy pro vykazující subjekt.

—    Amortizace : systematické snižování částek prémie nebo diskontu na zbývající dobu nebo hodnoty aktiva po určitou dobu.

—    Bezkupónový cenný papír : aktivum bez kupónového výnosu, jehož výnos odpovídá kapitálovému zhodnocení, protože se cenný papír emituje nebo prodává s diskontem vůči jmenovité hodnotě tohoto cenného papíru.

—    Cena transakce : cena dohodnutá mezi stranami při sjednání smlouvy.

—    Cenné papíry držené do splatnosti : cenné papíry s pevným či určitelným výnosem a pevně stanovenou dobou splatnosti, které vykazující subjekt zamýšlí držet do doby splatnosti.

—    Čistá cena : cena transakce bez rabatu nebo naběhlého úroku, ale včetně transakčních nákladů, které jsou součástí ceny.

—    Den sjednání transakce (rovněž označovaný jako den transakce) : den uskutečnění transakce.

—    Den splatnosti : den, ke kterému je jmenovitá hodnota nebo jistina splatná a musí být zcela zaplacena držiteli.

—    Den vypořádání : den, ke kterému byl zúčtován konečný a neodvolatelný převod hodnoty na účtech příslušné zúčtovací instituce. To lze provést bezprostředně (reálný čas), tentýž den (denní uzávěrka) nebo k dohodnutému dni po dni, ke kterému došlo k účetnímu případu.

—    Den vypořádání spotové operace : den, kdy dojde k vypořádání spotové transakce s finančním nástrojem v souladu se zvyklostmi, které na trhu s tímto finančním nástrojem převládají.

—    Devizová rezerva : čistá pozice v příslušné měně. Pro účely této definice se zvláštní práva čerpání považují za samostatnou měnu; transakce, které vyvolávají změnu čisté pozice zvláštních práv čerpání, jsou buď transakce znějící na zvláštní práva čerpání anebo transakce v cizí měně, které odpovídají složení měnového koše zvláštních práv čerpání (s ohledem na definici příslušného koše a váhu měn).

—    Diskont : rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena nižší než jmenovitá hodnota.

—    Dlouhodobější refinanční operace : pravidelné operace na volném trhu, které Eurosystém provádí ve formě reverzních transakcí, jejichž cílem je poskytnout finančnímu sektoru likviditu se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací.

—    Dohoda o forwardové úrokové míře : smlouva, ve které se dvě strany dohodnou na úrokové míře, která bude zaplacena za pomyslné vklady se stanovenou splatností k určitému datu v budoucnosti. Ke dni vypořádání musí jedna strana zaplatit druhé straně vypořádací platbu v závislosti na rozdílu mezi dohodnutou úrokovou mírou a tržní úrokovou mírou ke dni vypořádání.

—    Dohoda o zpětném odkupu (repo) : dohoda, jejímž ekonomickým účelem je výpůjčka peněz a na základě které se aktivum, obvykle cenný papír s pevným výnosem, prodává kupujícímu bez toho, aby si prodávající ponechal vlastnictví, přičemž prodávající zároveň získává právo a povinnost odkoupit rovnocenné aktivum za stanovenou cenu k budoucímu dni nebo na vyzvání.

—    Dohoda o zpětném odprodeji (reverzní repo) : smlouva, podle které držitel hotovosti nakupuje aktivum a současně se zavazuje prodat je zpět za dohodnutou cenu na požádání nebo po stanovené lhůtě, nebo nastane-li určitá událost. Někdy se repo obchod sjednává prostřednictvím třetí strany („tripartitní repo“).

—    Efektivní úroková míra : diskontní sazba, při které se účetní hodnota cenného papíru rovná současné hodnotě budoucích peněžních toků.

—    Finanční aktivum : aktivum ve formě: a) hotovosti, b) smluvního práva obdržet hotovost nebo jiný finanční nástroj od jiného subjektu, c) smluvního práva na výměnu finančních nástrojů s jiným subjektem za podmínek potenciálně výhodných nebo d) akciového nástroje jiného subjektu.

—    Finanční pasivum : pasivum ve formě právního závazku převést hotovost nebo jiný finanční nástroj na jiný subjekt nebo si s jiným subjektem vyměnit finanční nástroje za potenciálně nevýhodných podmínek.

—    Forwardová měnová transakce (měnový forward) : smlouva o přímém nákupu nebo prodeji určité částky v cizí měně proti jiné měně, obvykle měně domácí, sjednaná k určitému dni, přičemž převod částky se uskuteční až k určitému budoucímu datu, a sice později než dva pracovní dny po datu sjednání smlouvy, za stanovenou cenu. Forwardovou cenu tvoří spotová cena zvýšená o dohodnutou prémii nebo snížená o dohodnutý diskont.

—    Forwardové transakce s cennými papíry : mimoburzovní smlouva o nákupu nebo prodeji úrokového nástroje (obvykle dluhopis nebo směnka) sjednaná ke dni uzavření smlouvy s dodáním k určitému budoucímu datu za stanovenou cenu.

—    Futures : forwardová smlouva obchodovaná na burze cenných papírů. V této smlouvě se sjedná nákup nebo prodej podkladového nástroje ke dni sjednání smlouvy za danou cenu s dodáním k určitému datu v budoucnosti. Obvykle nedochází ke skutečnému dodání, neboť smlouva je vyrovnána před dohodnutým termínem splatnosti.

—    Hedging : proces vzájemné kompenzace rizik vyplývajících z finančních či jiných aktiv nebo pasiv s cílem snížit celkový dopad nepříznivých pohybů cen, úrokových sazeb nebo směnných kurzů.

—    Hlavní refinanční operace : pravidelná operace na volném trhu, kterou Eurosystém provádí ve formě reverzní transakce. Hlavní refinanční operace se provádějí na základě týdenních standardních nabídkových řízení a jejich lhůta splatnosti je obvykle jeden týden.

—    Klíč pro upisování základního kapitálu : procentní podíly jednotlivých národních centrálních bank na základním kapitálu Evropské centrální banky.

—    Mechanismus směnných kurzů II (ERM II) : postupy mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie.

—    Metoda rovnoměrného odpisování : odpisování je po danou dobu stanoveno rovnoměrným rozdělením pořizovací ceny aktiva, snížené o jeho odhadnutou zbytkovou hodnotu, na odhadovanou dobu použitelnosti aktiva.

—    Metoda zúčtování ke dni vypořádání : metoda zúčtování, podle které se účetní případy zaznamenávají ke dni úhrady nebo vypořádání.

—    Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení : metoda zúčtovaní, podle které se obchodní případy zaznamenávají ke dni sjednání transakce.

—    Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů (ISIN) : číslo vydané příslušným vystavujícím orgánem.

—    Mezinárodní standardy finančního vykazování : mezinárodní standardy finančního vykazování, mezinárodní účetní standardy a související výklady, např. Stálého interpretačního výboru a Výboru pro interpretace IFRS, přijaté Evropskou unií.

—    Měnové příjmy : Příjmy dosažené národními centrálními bankami při uskutečňování úkolů v rámci měnové politiky. Měnové příjmy jsou sdružovány a přerozdělovány mezi národní centrální banky na konci každého účetního roku.

—    Měnový swap : současný spotový nákup nebo prodej jedné měny za druhou a forwardový prodej nebo nákup stejné částky této měny za jinou měnu.

—    Nerealizované zisky nebo ztráty : zisky nebo ztráty vznikající z přecenění aktiv ve srovnání s jejich upravenými pořizovacími cenami.

—    Nouzová pomoc v oblasti likvidity : Pomoc poskytnutá solventní finanční instituci nebo skupině solventních finančních institucí, jež čelí dočasným problémům s likviditou. Nouzovou pomoc v oblasti likvidity poskytují národní centrální banky se souhlasem Rady guvernérů.

—    Obecně uznávané účetní zásady (GAAP) : společný soubor účetních zásad, standardů a postupů, které subjekty používají při přípravě svých finančních výkazů. GAAP jsou kombinací závazných standardů (stanovených příslušnými orgány) a obecně uznávaných metod zaznamenávání a vykazování finančních informací.

—    Opce : smlouva, která držitele opravňuje, avšak nezavazuje, k nákupu či prodeji určitého množství akcií, komodit, měn, indexu či dluhu za stanovenou cenu během určitého období či v den skončení platnosti opce.

—    Opce typu futures : kotovaná opce, u které platby variační marže probíhají denně.

—    Pasivum : současný závazek subjektu jako výsledek minulých událostí, od jehož plnění se očekává odčerpání zdrojů představujících ekonomický výnos.

—    Prémie : rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena vyšší než jmenovitá hodnota.

—    Program rozšířené pověřené správy zásob : program spočívající v ustanovení uschovacího místa mimo eurozónu, které spravuje obchodní banka, u níž jsou eurobankovky v úschově jménem Eurosystému pro účely výdeje a příjmu eurobankovek.

—    Průměrná cena : metoda váženého průměru, při níž se cena každého nákupu přičítá ke stávající účetní hodnotě k zjištění nové vážené průměrné ceny měnové pozice, zlata, dluhového nebo akciového nástroje.

—    Přivlastnění : převzetí vlastnictví cenných papírů, úvěrů nebo aktiv, které vykazující subjekt přijal jako zajištění, jako způsob uspokojení původní pohledávky.

—    Realizační cena : cena stanovená v opční smlouvě, za kterou lze opci vykonat.

—    Realizované zisky nebo ztráty : zisky nebo ztráty vzniklé z rozdílu mezi prodejní cenou rozvahové položky a její upravenou pořizovací cenou.

—    Reverzní transakce (repo obchody) : operace, kdy vykazující subjekt kupuje („reverzní repo“) nebo prodává („repo“) aktiva v rámci repo obchodu nebo provádí úvěrové operace proti kolaterálu.

—    Rezervy : částky vytvořené před sestavením výkazu zisku a ztráty k zajištění nákladů, které nelze přesně stanovit, pro známý nebo očekávaný závazek nebo riziko (viz „rezervní fondy“). Rezervy na budoucí závazky a poplatky nelze použít k úpravě hodnoty aktiva.

—    Rezervní fondy : částka z rozdělení zisku, která není určena ke krytí určitého pasiva, rizika nebo očekávaného snížení hodnoty aktiv, které jsou známy k rozvahovému dni.

—    Směnný kurz : hodnota jedné měny pro účely přepočtu na jinou měnu.

—    Spotový kurz : kurz, za který dochází k vypořádání transakce v den vypořádání spotové operace. U forwardových měnových transakcí je spotovým kurzem kurz, k němuž se přidají forwardové body s cílem odvodit forwardový kurz.

—    Standardizovaný program zápůjček cenných papírů : program nabízený specializovanou institucí, např. bankou, která zajišťuje a vyřizuje zápůjčky cenných papírů mezi účastníky programu, a to ve formě repo obchodů, kombinovaných repo obchodů a reverzních repo obchodů nebo zápůjček cenných papírů. V případě programu prováděného vlastním jménem je specializovaná instituce nabízející tento program zároveň konečnou protistranou, zatímco v případě programu prováděného jménem třetí strany vystupuje specializovaná instituce nabízející tento program pouze jako zprostředkovatel a konečnou protistranou je subjekt, s nímž se vlastní úvěrová transakce s cennými papíry provádí.

—    Střední tržní cena : střed mezi cenou nákupu a prodeje cenných papírů, založený na kurzech transakcí o průměrném objemu uskutečněných uznávanými tvůrci trhu nebo na uznávaných burzách cenných papírů; používá se pro čtvrtletní přecenění.

—    Střední tržní kurz : referenční směnný kurz eura, který vychází z pravidelného slaďovacího postupu mezi centrálními bankami v rámci Evropského systému centrálních bank (ESCB) a mimo něj, jenž se obvykle koná ve 14:15 středoevropského času, a který se používá pro čtvrtletní přeceňování.

—    Syntetický nástroj : finanční nástroj uměle vytvořený spojením dvou či více nástrojů s cílem replikovat peněžní toky a způsoby oceňování jiného nástroje. K tomu běžně dochází prostřednictvím finančního zprostředkovatele.

—    TARGET2 : transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase podle obecných zásad ECB/2012/27 (1).

—    Transakční náklady : náklady, které lze identifikovat jako náklady související s určitou transakcí.

—    Tržní cena : cena kotovaná pro zlato, cizí měnu nebo cenné papíry obvykle bez aktivně nebo pasivně časově rozlišeného úroku, a to buď na organizovaném trhu, např. burza cenných papírů, nebo neorganizovaném trhu, např. mimoburzovní trh.

—    Účelové portfolio : vyčleněné investice držené na straně aktiv rozvahy jako prostředky v rámci protipoložky, které se skládají z dluhových cenných papírů, akciových nástrojů, termínových vkladů a běžných účtů, majetkových účastí nebo investic do dceřiných společností. Na straně pasiv rozvahy jim odpovídá určitá položka bez ohledu na to, zda existuje právní, zákonné či jiné omezení.

—    Účty přecenění : rozvahové účty pro zachycení rozdílu v hodnotě aktiva nebo pasiva mezi naběhlou hodnotou a jeho tržní cenou na konci období, pokud je tržní cena vyšší než naběhlá hodnota v případě aktiv, a pokud je tržní cena nižší než naběhlá hodnota v případě pasiv. Zahrnují rozdíly z cenových kotací nebo tržních směnných kurzů.

—    Úrokový swap : smlouva o výměně peněžních toků představujících toky pravidelných úrokových plateb s druhou smluvní stranou buď v jedné měně, nebo, jedná-li se o měnový úrokový swap (cross-currency), ve dvou různých měnách.

—    Ústřední clearingová protistrana : právnická osoba, která vstupuje mezi protistrany smluv obchodovaných na jednom či několika finančních trzích, a stává se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího.

—    Vypořádání : akt zbavující dvě nebo více stran závazků z vzájemného převodu peněžních prostředků nebo aktiv. V rámci transakcí v Eurosystému se vypořádáním rozumí vyrovnání čistých zůstatků z transakcí v Eurosystému, přičemž se vyžaduje převod aktiv.

—    Vyrovnávací částka : úprava provedená ve výpočtu měnového příjmu v souladu s rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36) (2).

—    Znehodnocení : pokles návratné částky pod účetní hodnotu.


(1)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 ze dne 3. listopadu 2016 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (ECB/2016/36) (viz strana 26 tohoto Úředního věstníku).

(2)  Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).


PŘÍLOHA III

POPIS METODY ZÚČTOVÁNÍ PODLE ZPŮSOBU EKONOMICKÉHO POSOUZENÍ

(včetně „standardní“ a „alternativní“ metody uvedené v článku 5)

1.   Zúčtování ke dni sjednání transakce

1.1.

Zúčtování ke dni sjednání transakce lze provést buď „standardní metodou“ nebo „alternativní metodou“.

1.2.

Čl. 5 odst. 1 písm. a) odkazuje na „standardní metodu“.

1.2.1.

Transakce se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce.

Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a transakce se vykáže na rozvahových účtech.

1.2.2.

Pozice v cizí měně se mění ke dni sjednání transakce.

Proto se ke dni sjednání transakce vypočítávají i realizované kurzové zisky a ztráty z netto prodejů. Netto nákupy cizí měny ovlivňují průměrnou pořizovací cenu devizových rezerv ke dni sjednání transakce.

1.3.

Čl. 5 odst. 1 písm. b) odkazuje na„alternativní metodu“.

1.3.1.

Na rozdíl od „standardní metody“ se na podrozvahových účtech neprovádí denní zúčtování sjednaných transakcí, u nichž dochází k vypořádání k pozdějšímu dni. Realizované zisky a nové průměrné ceny měny se stanoví ke dni vypořádání (1).

1.3.2.

U transakcí sjednaných v jednom roce, ale splatných v roce následujícím se zisk vykazuje „standardní metodou“. To znamená, že výsledky prodeje ovlivňují výkaz zisku a ztráty v roce, ve kterém byla transakce sjednána, a nákupy mění průměrné ceny aktiv v roce, ve kterém byla transakce sjednána.

1.4.

Následující tabulka zachycuje hlavní charakteristické rysy obou metod pro jednotlivé měnové nástroje a cenné papíry.

ZÚČTOVÁNÍ KE DNI SJEDNÁNÍ TRANSAKCE

„Standardní metoda“

„Alternativní metoda“

Měnové spotové transakce – postup v průběhu roku

Měnové nákupy se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce a od tohoto dne ovlivňují průměrnou cenu cizí měny.

Zisky a ztráty z prodeje se považují za realizované ke dni transakce/sjednání transakce. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze.

Měnové nákupy se vykazují na rozvahových účtech ke dni vypořádání a od tohoto dne ovlivňují průměrnou cenu cizí měny.

Zisky a ztráty z prodeje se považují za realizované ke dni vypořádání. Ke dni sjednání transakce se v rozvaze neprovádí žádný záznam.

Forwardové měnové transakce – postup v průběhu roku

Zachycují se způsobem uvedeným výše pro spotové transakce, účtují se však ve spotovém kurzu transakce.

Měnové nákupy se vykazují na podrozvahových účtech ke dni vypořádání spotové operace a ovlivňují průměrnou cenu měny od tohoto dne a ve spotovém kurzu transakce.

Měnové prodeje se vykazují na podrozvahových účtech ke dni vypořádání spotové operace. Zisky a ztráty se považují za realizované ke dni vypořádání spotové operace.

Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze.

K zachycení na konci účetního období viz níže.

Měnové spotové a forwardové transakce sjednané v prvním roce a se dnem vypořádání spotové operace v druhém roce

Zvláštní úprava není nutná, protože transakce se účtují ke dni, kdy byly sjednány, a k tomuto dni se vykazují i zisky a ztráty.

Vykazují se podle „standardní metody“ (*1):

Měnové prodeje se zachycují na podrozvahových účtech v prvním roce, aby bylo možné vykázat realizované zisky nebo ztráty v účetním období, ve kterém byla transakce sjednána.

Měnové nákupy se zachycují na podrozvahových účtech v prvním roce a ovlivňují průměrnou cenu cizí měny od tohoto dne.

Přecenění devizových rezerv na konci roku musí zohlednit netto nákupy nebo prodeje se dnem vypořádání spotové operace v následujícím účetním období.

Transakce s cennými papíry – postup v průběhu roku

Nákupy a prodeje se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce. K tomuto dni se vykazují i zisky a ztráty. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze, tj. stejně jako u měnových spotových transakcí.

Všechny transakce se vykazují ke dni vypořádání; avšak viz postup na konci účetního období níže. Vliv na průměrné ceny (v případě nákupů) a zisky nebo ztráty (v případě prodejů) se proto vykazuje ke dni vypořádání.

Transakce s cennými papíry sjednané v prvním roce a se dnem vypořádání spotové operace v druhém roce

Zvláštní úprava není nutná, protože transakce a její důsledky se účtují již ke dni sjednání.

Realizované zisky a ztráty se vykazují v prvním roce na konci účetního období, tj. stejně jako u měnových spotových transakcí, nákupy jsou zahrnuty do přecenění na konci roku (*1)

2.   Denní účtování naběhlých úroků včetně prémií nebo diskontů

2.1.

Naběhlé úroky, prémie nebo diskont související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně, a to nezávisle na skutečných peněžních tocích. To znamená, že se pozice v cizí měně mění v okamžiku, kdy se takto naběhlý úrok zaúčtuje, nikoliv v okamžiku, kdy je vyplacen či přijat (2).

2.2.

Časová rozlišení kupónových výnosů a amortizace prémie či diskontu se vypočítávají a účtují ode dne vypořádání nákupu cenného papíru do dne vypořádání prodeje či do smluvně stanoveného dne splatnosti.

2.3.

Následující tabulka zachycuje vliv denního zúčtování časového rozlišení úroků na devizové rezervy, např. splatný úrok a amortizované prémie či diskonty:

Denní účtování časového rozlišení úroků jako součást metody zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení

Časová rozlišení nástrojů v cizí měně se vypočítávají a účtují denně ve směnném kurzu příslušného dne.

Vliv na devizové rezervy

Časová rozlišení úroků ovlivňují pozici v cizí měně v okamžiku, kdy jsou zaúčtována, v budoucnosti k opačnému zúčtování nedochází. Položka časového rozlišení se vyrovná v okamžiku skutečného přijetí nebo skutečné výplaty peněžních prostředků. K ovlivnění pozice v cizí měně ke dni vypořádání nedochází, protože časové rozlišení úroku je již zahrnuto v pozici, která se pravidelně přeceňuje.


(1)  U forwardových měnových transakcí je pozice v cizí měně ovlivněna v den vypořádání spotové operace, tj. obvykle den sjednání transakce plus dva dny.

(*1)  Zásadu významnosti lze uplatnit, pokud tyto transakce nemají podstatný vliv na pozici v cizí měně nebo na výkaz zisku a ztráty.

(2)  Pro zjišťování položek časového rozlišení lze použít dvě metody. První je „metoda kalendářních dnů“, v níž se položky časového rozlišení vykazují každý kalendářní den nezávisle na tom, zda se jedná o sobotu, neděli, den pracovního klidu nebo pracovní den. Druhá je „metoda pracovních dnů“, kdy se položky časového rozlišení vykazují pouze v pracovních dnech. Žádná z těchto metod není upřednostněna. Pokud však není poslední den roku pracovním dnem, musí být zahrnut v obou postupech vykazování položek časového rozlišení.


PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY  (1)

AKTIVA

Položka rozvahy (2)

Obsah položky rozvahy

Princip ocenění

Oblast působnosti (3)

1

1

Zlato a pohledávky ve zlatě

Fyzické zlato, tj. pruty, mince, plátky, nugety v zásobě nebo „na cestě“. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: a) operací revalvace nebo devalvace a b) swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den

Tržní hodnota

Povinné

2

2

Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně

 

 

2.1

2.1

Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF)

a)

Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto)

Národní kvóta snížená o zůstatky v eurech u MMF. Účet č. 2 MMF (euroúčet pro správní výdaje) lze zahrnout do této položky nebo pod položku „Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“

a)

Práva čerpání v rámci rezervních tranší (netto)

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

Povinné

b)

Zvláštní práva čerpání

Stavy zvláštních práv čerpání (brutto)

b)

Zvláštní práva čerpání

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

Povinné

c)

Ostatní pohledávky

Všeobecný systém výpůjček, půjčky podle zvláštních úvěrových dohod, vklady do svěřeneckých fondů pod správou MMF

c)

Ostatní pohledávky

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

Povinné

2.2

2.2

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

a)

Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa

a)

Zůstatky u bank mimo eurozónu

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

Povinné

b)

Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b)

i)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

ii)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

iii)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

Povinné

c)

Zahraniční úvěry (vklady) mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

c)

Zahraniční úvěry

Vklady ve jmenovité hodnotě přepočtené kurzem devizového trhu

Povinné

d)

Ostatní zahraniční aktiva

Bankovky a mince měnových oblastí mimo eurozónu

d)

Ostatní zahraniční aktiva

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

Povinné

3

3

Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

a)

Investice do cenných papírů uvnitř eurozóny jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, akciové nástroje držené jako součást devizových rezerv, všechny vydané rezidenty eurozóny

a)

(i)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

ii)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

iii)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení, a kurz devizového trhu

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena a kurz devizového trhu

Povinné

b)

Ostatní pohledávky za rezidenty eurozóny jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Úvěry, vklady, reverzní repa, ostatní

b)

Ostatní pohledávky

Vklady a ostatní úvěry v jmenovité hodnotě, přepočtené kurzem devizového trhu

Povinné

4

4

Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

 

 

 

4.1

4.1

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

a)

Zůstatky u bank mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den. Reverzní repa v souvislosti se správou cenných papírů v eurech

a)

Zůstatky u bank mimo eurozónu

Jmenovitá hodnota

Povinné

b)

Investice do cenných papírů mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

Akciové nástroje, směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu, všechny vydané nerezidenty eurozóny

b)

(i)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

ii)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

iii)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

iv)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

Povinné

c)

Úvěry mimo eurozónu jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“

c)

Úvěry mimo eurozónu

Vklady v jmenovité hodnotě

Povinné

d)

Cenné papíry jiné než v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“ a v položce aktiv 7.1 „Cenné papíry držené pro účely měnové politiky“, vydané subjekty mimo eurozónu

Cenné papíry, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi, např. Evropskou investiční bankou, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění, a které nebyly nakoupeny pro účely měnové politiky

d)

(i)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

ii)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

iii)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

4.2

4.2

Pohledávky z úvěrové facility v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM) II

Poskytování úvěrů podle podmínek ERM II

Jmenovitá hodnota

Povinné

5

5

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (4)

 

 

5.1

5.1

Hlavní refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.2

5.2

Dlouhodobější refinanční operace

Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity obvykle s měsíční frekvencí, se splatností delší, než je splatnost hlavních refinančních operací

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.3

5.3

Reverzní repo operace jemného dolaďování

Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.4

5.4

Strukturální reverzní repo operace

Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.5

5.5

Mezní zápůjční facilita

Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita)

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

5.6

5.6

Pohledávky z vyrovnání marže

Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Povinné

6

6

Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů pod položkou aktiv 7 „Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“ (včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny) a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému včetně nouzové pomoci v oblasti likvidity. Pohledávky z operací měnové politiky národní centrální banky předtím, než se stala členem Eurosystému

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Povinné

7

7

Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

 

 

 

7.1

7.1

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky (včetně cenných papírů nakoupených pro účely měnové politiky, které byly vydány nadnárodními nebo mezinárodními organizacemi anebo mezinárodními rozvojovými bankami, bez ohledu na jejich zeměpisné umístění). Dluhové cenné papíry Evropské centrální banky (ECB) nakoupené za účelem jemného dolaďování

a)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry

Účtované v závislosti na směřování měnové politiky:

i)

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

ii)

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení (pořizovací cena, je-li znehodnocení kryto rezervou v položce pasiv 13 b) „Rezervy“)

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

b)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

7.2

7.2

Ostatní cenné papíry

Cenné papíry jiné než v položce aktiv 7.1 „Cenné papíry držené pro účely měnové politiky“ a v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“; směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu držené přímo, včetně státních dluhopisů z doby před začátkem hospodářské a měnové unie (HMU), v eurech. Akciové nástroje

a)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

b)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

c)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

d)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

Povinné

8

8

Pohledávky v eurech za vládními institucemi

Pohledávky za vládními institucemi z doby před zahájením HMU (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry)

Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně

Povinné

9

Pohledávky uvnitř Eurosystému+)

 

 

 

9.1

Podíl na základním kapitálu ECB+)

Pouze položka rozvahy národní centrální banky.

Podíl každé národní centrální banky na základním kapitálu ECB podle Smlouvy a příslušného klíče pro upisování základního kapitálu a příspěvky podle článku 48.2 statutu ESCB

Pořizovací cena

Povinné

9.2

Pohledávky z převodu devizových rezerv+)

Pouze položka rozvahy národní centrální banky.

Pohledávky v eurech za ECB z počátečních a dodatečných převodů devizových rezerv podle článku 30 statutu ESCB

Jmenovitá hodnota

Povinné

9.3

Pohledávky související s emisí dluhových cenných papírů ECB+)

Pouze položka rozvahy ECB

Pohledávky uvnitř Eurosystému vůči národním centrálním bankám vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB

Pořizovací cena

Povinné

9.4

Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému+)  (*1)

Pro národní centrální banky: čistá pohledávka související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36) (5)

Pro ECB: pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2010/29

Jmenovitá hodnota

Povinné

9.5

Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)+)

Čistá pozice těchto podpoložek:

 

 

a)

pohledávky netto ze zůstatků účtů systému TARGET2 a korespondentských účtů národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků – viz též položka pasiv 10.4 „Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“

a)

Jmenovitá hodnota

Povinné

b)

pohledávka vyplývající z rozdílu mezi souhrnnými měnovými příjmy a měnovými příjmy k přerozdělení. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku

b)

Jmenovitá hodnota

Povinné

c)

ostatní případné pohledávky uvnitř Eurosystému denominované v eurech, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB (*1)

c)

Jmenovitá hodnota

Povinné

9

10

Nevypořádané položky

Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu

Jmenovitá hodnota

Povinné

9

11

Ostatní aktiva

 

 

 

9

11.1

Mince eurozóny

Euromince, není-li národní centrální banka zákonným emitentem

Jmenovitá hodnota

Povinné

9

11.2

Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení

Pořizovací cena snížená o odpisy

Odpisové sazby:

počítačové a související technické nebo programové vybavení a motorová vozidla: 4 roky

zařízení, vybavení budov a stroje: 10 let

budovy a kapitalizovaný výdaj na podstatnou modernizaci: 25 let

Kapitalizace výdajů: omezena (méně než 10 000  EUR bez DPH: nedochází ke kapitalizaci)

Doporučené

9

11.3

Ostatní finanční aktiva

Majetkové účasti a investice do dceřiných společností, akcie držené ze strategických důvodů

Cenné papíry včetně akcií a ostatní finanční nástroje a zůstatky (např. termínové vklady a běžné účty) držené jako účelové portfolio

Reverzní repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se správou portfolií cenných papírů v této položce

a)

Obchodovatelné akciové nástroje

Tržní cena

Doporučené

b)

Majetkové účasti a neobchodovatelné akcie a jakékoli jiné akciové nástroje držené jako stálá investice

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Doporučené

c)

Investice do dceřiných společností nebo významné účasti

Čistá hodnota aktiv

Doporučené

d)

Obchodovatelné dluhové cenné papíry jiné než držené do splatnosti

Tržní cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

Doporučené

e)

Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti nebo držené jako stálá investice

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Doporučené

f)

Neobchodovatelné dluhové cenné papíry

Pořizovací cena, v níž se zohlední znehodnocení

Prémie nebo diskonty se amortizují

Doporučené

g)

Zůstatky u bank a úvěry

Jmenovitá hodnota, přepočtená kurzem devizového trhu, pokud jsou zůstatky nebo vklady v cizích měnách

Doporučené

9

11.4

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání

Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu

Povinné

9

11.5

Položky časového rozlišení aktivní

Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků, tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem

Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte za tržní kurz

Povinné

9

11.6

Ostatní

a)

Zálohy, úvěry a ostatní menší položky. Úvěry poskytnuté na základě správy majetku. Mince znějící na národní měnové jednotky eurozóny. Běžné výdaje (kumulovaná ztráta běžného roku), neuhrazená ztráta z minulého roku.

a)

Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena

Doporučené

b)

Předběžné účty přecenění (pouze rozvahová položka během roku: nerealizované ztráty ke dnům přecenění během roku, které nejsou kryty příslušnými účty přecenění v položce pasiv „Účty přecenění“).

b)

Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz

Povinné

c)

Investice související s vklady klientů ve zlatě

c)

Tržní hodnota

Povinné

d)

Čistá penzijní aktiva.

d)

Podle čl. 28 odst. 2

Doporučené

e)

Nevyrovnané pohledávky vzniklé v důsledku selhání protistran Eurosystému v kontextu úvěrových operací Eurosystému.

e)

Jmenovitá/návratná hodnota (před/po úhradě ztrát)

Povinné

f)

Aktiva nebo pohledávky (vůči třetím osobám) přivlastněné a/nebo nabyté v souvislosti s realizací zajištění poskytnutého protistranami Eurosystému, u nichž došlo k selhání

f)

Pořizovací cena (v případě finančních aktiv denominovaných v cizí měně se přepočte kurzem devizového trhu v okamžiku nabytí)

Povinné

12

Ztráta za rok

 

Jmenovitá hodnota

Povinné


PASIVA

Položka rozvahy (6)

Obsah položky rozvahy

Princip ocenění

Oblast působnosti (7)

1

1

Bankovky v oběhu  (*2)

a)

Eurobankovky plus/minus úpravy související s použitím klíče pro přidělování bankovek podle rozhodnutí (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36) a rozhodnutí ECB/2010/29

a)

Jmenovitá hodnota

Povinné

b)

Bankovky znějící na národní měnové jednotky eurozóny během roku přechodu na hotovostní euro

b)

Jmenovitá hodnota

Povinné

2

2

Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

Položky 2.1, 2.2, 2.3 a 2.5: vklady v eurech popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60)

 

 

2.1

2.1

Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv)

Euroúčty úvěrových institucí uvedených v seznamu finančních institucí s povinností minimálních rezerv podle statutu ESCB. Tato položka obsahuje v první řadě účty používané k držení minimálních rezerv

Jmenovitá hodnota

Povinné

2.2

2.2

Vkladová facilita

Vklady přes noc – jednodenní vklady za předem stanovenou úrokovou sazbu (stálá facilita)

Jmenovitá hodnota

Povinné

2.3

2.3

Termínové vklady

Inkaso za účelem absorpce likvidity na základě operací jemného dolaďování

Jmenovitá hodnota

Povinné

2.4

2.4

Repo operace jemného dolaďování

Transakce související s měnovou politikou za účelem absorpce likvidity

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

2.5

2.5

Závazky z vyrovnání marže

Vklady úvěrových institucí vzniklé ze snížení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění úvěrů pro tyto úvěrové instituce

Jmenovitá hodnota

Povinné

3

3

Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

Repo transakce v souvislosti se současnými reverzními repy v rámci správy portfolií cenných papírů v položce aktiv 7 „Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“. Ostatní operace, které nesouvisejí s operacemi měnové politiky Eurosystému. Běžné účty úvěrových institucí jsou vyloučeny. Závazky/vklady vyplývající z operací měnové politiky zahájených centrální bankou předtím, než se stala členem Eurosystému

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

4

4

Emitované dluhové cenné papíry

Pouze položka rozvahy ECB – pro národní centrální banky přechodná položka rozvahy.

Dluhové cenné papíry popsané v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60). Bezkupónové cenné papíry vydané za účelem absorpce likvidity

Pořizovací cena

Prémie nebo diskonty se amortizují

Povinné

5

5

Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

 

 

 

5.1

5.1

Závazky vůči vládním institucím

Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání

Jmenovitá hodnota

Povinné

5.2

5.2

Ostatní pasiva

Běžné účty zaměstnanců, společností a klientů včetně finančních institucí uvedených v seznamu institucí osvobozených od povinnosti držet minimální rezervy (viz položka pasiv 2.1 „Běžné účty“); termínové vklady, vklady splatné na požádání

Jmenovitá hodnota

Povinné

6

6

Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání včetně účtů pro účely platebního styku a účtů pro správu rezerv: jiných bank, centrálních bank, mezinárodních nebo nadnárodních institucí včetně Evropské komise; běžné účty jiných vkladatelů. Repa v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu cenných papírů v eurech.

Zůstatky centrálních bank členských států, jejichž měnou není euro, na účtech systému TARGET2

Jmenovitá hodnota nebo cena repa

Povinné

7

7

Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

Běžné účty, závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

Povinné

8

8

Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

 

 

 

8.1

8.1

Vklady, zůstatky a ostatní závazky

Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

Povinné

8.2

8.2

Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

Výpůjčky podle podmínek ERM II

Jmenovitá hodnota přepočtená kurzem devizového trhu

Povinné

9

9

Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

Částka zvláštních práv čerpání, která byla původně přidělena dané zemi nebo národní centrální bance

Jmenovitá hodnota přepočtená tržním kurzem

Povinné

10

Závazky uvnitř Eurosystému+)

 

 

 

10.1

Závazky z převodu devizových rezerv+)

Pouze položka rozvahy ECB (v eurech)

Jmenovitá hodnota

Povinné

10.2

Závazky související s emisí dluhových cenných papírů ECB+)

Pouze položka rozvahy národní centrální banky.

Závazek uvnitř Eurosystému vůči ECB vyplývající z emise dluhových cenných papírů ECB

Pořizovací cena

Povinné

10.3

Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému+)  (*2)

Pouze položka rozvahy národních centrálních bank.

Pro národní centrální banky: čisté závazky související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně zůstatků uvnitř Eurosystému v souvislosti s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36)

Jmenovitá hodnota

Povinné

10.4

Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)+)

Čistá pozice těchto podpoložek:

 

 

a)

závazky netto ze zůstatků na účtech systému TARGET2 a na korespondentských účtech národních centrálních bank, tj. částka netto pohledávek a závazků – viz také položka aktiv 9.5 „Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“

a)

Jmenovitá hodnota

Povinné

b)

závazky vyplývající z rozdílu mezi souhrnnými měnovými příjmy a měnovými příjmy k přerozdělení. Má význam jen pro období mezi zaúčtováním měnových příjmů v rámci roční závěrky a zúčtováním k poslednímu pracovnímu dni v měsíci lednu každého roku

b)

Jmenovitá hodnota

Povinné

c)

ostatní případné závazky uvnitř Eurosystému denominované v eurech, včetně prozatímního přerozdělování příjmů ECB (*2)

c)

Jmenovitá hodnota

Povinné

10

11

Nevypořádané položky

Závazky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně žirových převodů

Jmenovitá hodnota

Povinné

10

12

Ostatní pasiva

 

 

 

10

12.1

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů (pokud se neuplatňuje denní variační marže), dohod o forwardové úrokové míře, forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání

Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu

Povinné

10

12.2

Položky časového rozlišení pasivní

Náklady, které dosud nejsou splatné, ale vztahují se k vykazovanému období. Výnosy získané ve vykazovaném období, vztahující se k budoucímu období

Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte za tržní kurz

Povinné

10

12.3

Ostatní

a)

Daňové závazky. Účty v cizí měně ke krytí úvěrů nebo záruk. Repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu portfolií cenných papírů v položce aktiv 11.3 „Ostatní finanční aktiva“. Povinné vklady kromě minimálních rezerv. Jiné menší položky. Běžné příjmy (kumulovaný zisk běžného roku), zisk minulého roku před rozdělením. Závazky ze správy svěřeného majetku. Mince v oběhu, je-li národní centrální banka jejich zákonným emitentem. Bankovky v oběhu znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, avšak jsou i po roce, kdy došlo k přechodu na hotovostní euro, stále v oběhu, pokud nejsou vykázány v položce pasiv „Rezervy“.

a)

Jmenovitá hodnota nebo cena (repa)

Doporučené

b)

Vklady klientů ve zlatě

b)

Tržní hodnota

Povinné

c)

Čisté závazky z penzí.

c)

Podle čl. 28 odst. 2

Doporučené

10

13

Rezervy

a)

Na důchody, kurzová, úroková a úvěrová rizika a rizika související s cenou zlata a na ostatní účely, např. očekávané budoucí výdaje, rezervy na bankovky znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, ale jsou stále v oběhu, pokud tyto bankovky nejsou vykázány v položce pasiv 12.3 „Ostatní pasiva/Ostatní“.

Příspěvky národních centrálních bank ECB podle článku 48.2 statutu ESCB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 „Podíl na základním kapitálu ECB“+)

a)

Pořizovací cena/jmenovitá hodnota

Doporučené

b)

Na rizika protistran nebo úvěrové riziko vyplývající z operací měnové politiky

b)

Jmenovitá hodnota

Povinné

11

14

Účty přecenění

Účty přecenění související s cenovými pohyby zlata, všech typů cenných papírů v eurech, všech typů cenných papírů v cizí měně, opcí; rozdíly z tržního ocenění úrokových derivátů; účty přecenění související s pohyby směnných kurzů pro každou jednotlivou měnu, včetně měnových swapů nebo forwardů a zvláštních práv čerpání

Příspěvky národních centrálních bank ECB podle článku 48.2 statutu ESCB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 „Podíl na základním kapitálu ECB“+)

Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz

Povinné

12

15

Kapitál a rezervní fondy

 

 

 

12

15.1

Kapitál

Splacený základní kapitál – kapitál ECB se konsoliduje s podíly národních centrálních bank na základním kapitálu

Jmenovitá hodnota

Povinné

12

15.2

Rezervní fondy

Zákonné a jiné rezervní fondy. Nerozdělený zisk

Příspěvky národních centrálních bank ECB podle článku 48.2 statutu ESCB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1 „Podíl na základním kapitálu ECB“+)

Jmenovitá hodnota

Povinné

10

16

Zisk za rok

 

Jmenovitá hodnota

Povinné


(*1)  Položky, které mají být harmonizovány.

(1)  Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.

(2)  Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní finanční výkazy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem „+)“ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému.

(3)  Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému).

(4)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

(5)  Rozhodnutí (EU) 2016/2248 (ECB/2016/36).

(*2)  Položky, které mají být harmonizovány. Viz 5. bod odůvodnění.

(6)  Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní finanční výkazy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené znaménkem „+)“ jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému.

(7)  Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému).


PŘÍLOHA V

Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování po skončení čtvrtletí

(v milionech EUR)

Aktiva (1)

Zůstatek k ...

Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem z důvodu:

Pasiva

Zůstatek k ...

Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem z důvodu:

transakcí

úprav ke konci čtvrtletí

transakcí

úprav ke konci čtvrtletí

1.

Zlato a pohledávky ve zlatě

2.

Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1.

Pohledávky za MMF

2.2.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.

Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.

Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2.

Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1.

Hlavní refinanční operace

5.2.

Dlouhodobější refinanční operace

5.3.

Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4.

Strukturální reverzní repo operace

5.5.

Mezní zápůjční facilita

5.6.

Pohledávky z vyrovnání marže

6.

Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.

Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1.

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2.

Ostatní cenné papíry

8.

Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.

Ostatní aktiva

 

 

 

1.

Bankovky v oběhu

2.

Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1.

Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv)

2.2.

Vkladová facilita

2.3.

Termínové vklady

2.4.

Repo operace jemného dolaďování

2.5.

Závazky z vyrovnání marže

3.

Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.

Emitované dluhové cenné papíry

5.

Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1.

Závazky vůči vládním institucím

5.2.

Ostatní pasiva

6.

Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.

Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.

Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1.

Vklady, zůstatky a ostatní závazky

8.2.

Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.

Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.

Ostatní pasiva

11.

Účty přecenění

12.

Kapitál a rezervní fondy

 

 

 

Aktiva celkem

 

 

 

Pasiva celkem

 

 

 

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.


(1)  Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.


PŘÍLOHA VI

Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování v průběhu čtvrtletí

(v milionech EUR)

Aktiva (1)

Zůstatek k …

Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem z důvodu transakcí

Pasiva

Zůstatek k ...

Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem z důvodu transakcí

1.

Zlato a pohledávky ve zlatě

2.

Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1.

Pohledávky za MMF

2.2.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.

Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.

Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2.

Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1.

Hlavní refinanční operace

5.2.

Dlouhodobější refinanční operace

5.3.

Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4.

Strukturální reverzní repo operace

5.5.

Mezní zápůjční facilita

5.6.

Pohledávky z vyrovnání marže

6.

Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.

Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1.

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2.

Ostatní cenné papíry

8.

Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.

Ostatní aktiva

 

 

1.

Bankovky v oběhu

2.

Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1.

Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv)

2.2.

Vkladová facilita

2.3.

Termínové vklady

2.4.

Repo operace jemného dolaďování

2.5.

Závazky z vyrovnání marže

3.

Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.

Emitované dluhové cenné papíry

5.

Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1.

Závazky vůči vládním institucím

5.2.

Ostatní pasiva

6.

Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.

Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.

Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1.

Vklady, zůstatky a ostatní závazky

8.2.

Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.

Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.

Ostatní pasiva

11.

Účty přecenění

12.

Kapitál a rezervní fondy

 

 

Aktiva celkem

 

 

Pasiva celkem

 

 

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.


(1)  Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.


PŘÍLOHA VII

Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému

(v milionech EUR)

Aktiva (1)

Vykazovaný rok

Předchozí rok

Pasiva

Vykazovaný rok

Předchozí rok

1.

Zlato a pohledávky ve zlatě

2.

Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1.

Pohledávky za MMF

2.2.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.

Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.

Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2.

Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1.

Hlavní refinanční operace

5.2.

Dlouhodobější refinanční operace

5.3.

Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4.

Strukturální reverzní repo operace

5.5.

Mezní zápůjční facilita

5.6.

Pohledávky z vyrovnání marže

6.

Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.

Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1.

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2.

Ostatní cenné papíry

8.

Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.

Ostatní aktiva

 

 

1.

Bankovky v oběhu

2.

Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1.

Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv)

2.2.

Vkladová facilita

2.3.

Termínové vklady

2.4.

Repo operace jemného dolaďování

2.5.

Závazky z vyrovnání marže

3.

Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.

Emitované dluhové cenné papíry

5.

Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1.

Závazky vůči vládním institucím

5.2.

Ostatní pasiva

6.

Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.

Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.

Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1.

Vklady, zůstatky a ostatní závazky

8.2.

Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.

Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.

Ostatní pasiva

11.

Účty přecenění

12.

Kapitál a rezervní fondy

 

 

Aktiva celkem

 

 

Pasiva celkem

 

 

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.


(1)  Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.


PŘÍLOHA VIII

Roční rozvaha centrální banky  (1)

(v milionech EUR)

Aktiva (3)

Vykazovaný rok

Předchozí rok

Pasiva

Vykazovaný rok

Předchozí rok

1.

Zlato a pohledávky ve zlatě

2.

Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny

2.1.

Pohledávky za MMF

2.2.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva

3.

Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

4.

Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

4.1.

Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a úvěry

4.2.

Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II

5.

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

5.1.

Hlavní refinanční operace

5.2.

Dlouhodobější refinanční operace

5.3.

Reverzní repo operace jemného dolaďování

5.4.

Strukturální reverzní repo operace

5.5.

Mezní zápůjční facilita

5.6.

Pohledávky z vyrovnání marže

6.

Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

7.

Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

7.1.

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

7.2.

Ostatní cenné papíry

8.

Pohledávky v eurech za vládními institucemi

9.

Pohledávky uvnitř Eurosystému

9.1.

Podíl na základním kapitálu ECB

9.2.

Pohledávky z převodu devizových rezerv

9.3.

Pohledávky související s emisí dluhových cenných papírů ECB

9.4.

Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (*1)

9.5.

Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) (*1)

10.

Nevypořádané položky

11.

Ostatní aktiva

11.1.

Mince eurozóny

11.2.

Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

11.3.

Ostatní finanční aktiva

11.4.

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

11.5.

Položky časového rozlišení aktivní (*1)

11.6.

Ostatní

12.

Ztráta za rok

 

 

1.

Bankovky v oběhu (*1)

2.

Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky

2.1.

Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv)

2.2.

Vkladová facilita

2.3.

Termínové vklady

2.4.

Repo operace jemného dolaďování

2.5.

Závazky z vyrovnání marže

3.

Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

4.

Emitované dluhové cenné papíry

5.

Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

5.1.

Závazky vůči vládním institucím

5.2.

Ostatní pasiva

6.

Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

7.

Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny

8.

Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny

8.1.

Vklady, zůstatky a ostatní závazky

8.2.

Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II

9.

Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF

10.

Závazky uvnitř Eurosystému

10.1.

Závazky z převodu devizových rezerv

10.2.

Závazky související s emisí dluhových cenných papírů ECB

10.3.

Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému (*1)

10.4.

Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) (*1)

11.

Nevypořádané položky

12.

Ostatní pasiva

12.1.

Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

12.2.

Položky časového rozlišení pasivní (*1)

12.3.

Ostatní

13.

Rezervy

14.

Účty přecenění

15.

Kapitál a rezervní fondy

15.1.

Kapitál

15.2.

Rezervní fondy

16.

Zisk za rok

 

 

Aktiva celkem

 

 

Pasiva celkem

 

 

Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování.


(*1)  Položky, které mají být harmonizovány. Viz 5. bod odůvodnění.

(1)  Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.

(2)  Centrální banky mohou také zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené.

(3)  Tabulka aktiv může být též zveřejněna nad tabulkou pasiv.


PŘÍLOHA IX

ZVEŘEJŇOVANÝ VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY CENTRÁLNÍ BANKY  (1)  (2)

(milionech EUR)

Výkaz zisku a ztráty za rok končící dnem 31. prosince…

Vykazovaný rok

Předchozí rok

1.1.

Úrokové výnosy  (*1)

 

 

1.2.

Úrokové náklady  (*1)

 

 

1.

Čistý úrokový výnos

 

 

2.1.

Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací

 

 

2.2.

Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

 

 

2.3.

Převod do/z rezerv na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika a rizika souvisejícího s cenou zlata

 

 

2.

Čistý výsledek finančních operací, snížení hodnoty a rezervy na krytí rizik

 

 

3.1.

Výnosy z poplatků a provizí

 

 

3.2.

Náklady na poplatky a provize

 

 

3.

Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí

 

 

4.

Výnos z akcií a majetkových účastí (*1)

 

 

5.

Čistý výsledek ze sloučení měnových příjmů (*1)

 

 

6.

Ostatní výnosy

 

 

Čisté výnosy celkem

 

 

7.

Osobní náklady (4)

 

 

8.

Správní náklady (4)

 

 

9.

Odpisy dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv

 

 

10.

Náklady na bankovky (5)

 

 

11.

Ostatní náklady

 

 

12.

Daň z příjmu a jiné zákonné poplatky ze zisku

 

 

(Ztráta)/zisk za rok

 

 


(*1)  Položky, které mají být harmonizovány. Viz 5. bod odůvodnění.

(1)  Výkaz zisku a ztráty ECB má poněkud odlišný formát. Viz příloha III rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2016/35) (viz strana 1 tohoto Úředního věstníku).

(2)  Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.

(3)  Centrální banky mohou také zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené.

(4)  Včetně rezerv na správní náklady.

(5)  Tato položka se používá, zadává-li se výroba bankovek externím subjektům (zachycují se v ní náklady služeb poskytnutých externími společnostmi, kterým byla svěřena výroba bankovek jménem centrálních bank). Doporučuje se, aby náklady vzniklé v souvislosti s vydáváním národních bankovek i eurobankovek byly zachyceny ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku, kdy jsou fakturovány nebo kdy jinak vzniknou.


PŘÍLOHA X

Zrušené obecné zásady a seznam jejich pozdějších změn

Obecné zásady ECB/2010/20

Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 31.

Obecné zásady ECB/2011/27

Úř. věst. L 19, 24.1.2012, s. 37.

Obecné zásady ECB/2012/29

Úř. věst. L 356, 22.12.2012, s. 94.

Obecné zásady ECB/2014/54

Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 69.

Obecné zásady ECB/2015/24

Úř. věst. L 193, 21.7.2015, s. 147.


PŘÍLOHA XI

SROVNÁVACÍ TABULKA

Obecné zásady ECB/2010/20

Tyto obecné zásady

Článek 3

Článek 4

Článek 4

Článek 6

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Článek 7

Článek 9

Článek 8

Článek 10

Článek 9

Článek 11

Článek 10

Článek 12

Článek 11

Článek 13

Článek 12

Článek 14

Článek 13

Článek 15

Článek 14

Článek 16

Článek 15

Článek 17

Článek 16

Článek 18

Článek 17

Článek 19

Článek 18

Článek 20

Článek 19

Článek 21

Článek 20

Článek 22

Článek 21

Článek 23

Článek 22

Článek 24

Článek 23

Článek 25

Článek 24

Článek 26

Článek 25

Článek 27

Článek 26

Článek 28

Článek 27

Článek 29

Článek 28

Článek 30

Článek 29

Článek 31

Článek 30

Článek 32