ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 228

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 59
23. srpna 2016


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1400 ze dne 10. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují minimální prvky plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimální obsah zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů ( 1 )

7

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1402 ze dne 22. srpna 2016, kterým se odvolává přijetí závazku tří vyvážejících výrobců podle prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření

16

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1403 ze dne 22. srpna 2016, kterým se subdivize ICES 27 a 28.2 vyjímají z uplatňování období zákazu rybolovu v roce 2016

30

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1404 ze dne 22. srpna 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

31

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1405 ze dne 22. srpna 2016, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2016) 5466)  ( 1 )

33

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1406 ze dne 22. srpna 2016 o některých ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v Polsku a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/1367 (oznámeno pod číslem C(2016) 5467)  ( 1 )

46

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1400

ze dne 10. května 2016,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují minimální prvky plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimální obsah zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 52 odst. 12 písm. a) a b) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je nezbytné stanovit podrobná pravidla pro minimální prvky, jež by měl obsahovat plán reorganizace podnikatelské činnosti, aby byl způsobilý ke schválení, a pro minimální obsah zpráv vypracovaných v případě reorganizace institucí a subjektů, na něž se vztahují ustanovení směrnice 2014/59/EU.

(2)

Pokyny či sdělení přijaté Komisí ve vztahu k posouzení souladu s rámcem Unie pro státní podporu na restrukturalizaci podniků v obtížích v odvětví finančních služeb podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy mohou být užitečným vodítkem pro vypracování plánu reorganizace podnikatelské činnosti, i když státní podpora poskytnuta nebyla, neboť s plánem reorganizace podnikatelské činnosti sdílejí cíl, totiž obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu.

(3)

Plán reorganizace podnikatelské činnosti by měl mít možnost využít informace obsažené v ozdravném plánu a v plánu řešení krize, a to v míře, do jaké jsou takové informace stále relevantní pro obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU, a při zohlednění použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

(4)

Restrukturalizace instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU a jejich činností po uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by se měla zabývat důvody jejich selhání. Základem strategie reorganizace by proto měly být faktory, které způsobily, že se instituce nebo subjekt dostaly do procesu řešení krize. Uvedená strategie může rovněž zohlednit opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, která byla přijata a provedena příslušným orgánem nebo orgánem příslušným k řešení krize. Zdroj a rozsah obtíží, s nimiž se tato instituce nebo subjekt potýkají, může být doložen též informacemi o plnění relevantních regulačních a obezřetnostních požadavků před řešením krize.

(5)

Ačkoli selhání instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU může být způsobeno konkrétním souborem důvodů, tato instituce nebo subjekt mohly doplatit na jiné nedostatky, které nespustily selhání, ale mohly narušit jejich dlouhodobou životaschopnost. Reorganizace by měla řešit všechny nedostatky. Úspěšná strategie reorganizace by měla navazovat na komplexní analýzu instituce nebo subjektu nacházejících se v reorganizaci, jejich silných a slabých stránek, jakož i relevantních trhů, na nichž uvedená instituce nebo subjekt působí, a rizik a příležitostí, které tyto trhy přinášejí. Aby byl plán reorganizace podnikatelské činnosti považován orgánem příslušným k řešení krize i příslušným orgánem za důvěryhodný, měl by obnovit dlouhodobou životaschopnost instituce na základě obezřetných předpokladů.

(6)

Obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU po vyřešení krize znamená, že nejpozději do konce období reorganizace budou instituce nebo subjekt schopny splnit svůj vnitřní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a veškeré relevantní obezřetnostní a další regulační požadavky na základě předjímání budoucího vývoje a že budou mít životaschopný obchodní model, udržitelný též dlouhodobě.

(7)

Orgánu příslušnému k řešení krize a příslušnému orgánu by měly být poskytnuty dostatečně podrobné informace k posouzení plánu reorganizace podnikatelské činnosti a sledování jeho provádění. Požadavek na poskytnutí těchto informací by měl zohlednit jejich relevantnost pro podnikovou strukturu instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU, jejich relevantnost pro reorganizaci a jejich spolehlivost, zejména v případě systémové krize.

(8)

Výkyvy jsou nedílnou součástí hospodářského cyklu. Podnikatelský plán by proto měl být předmětem analýz alternativních scénářů, s vhodnými změnami klíčových podkladových předpokladů. Ačkoli dlouhodobá životaschopnost by měla být obnovena podle každého scénáře, vypracováním úplných alternativních strategií reorganizace by pro instituci nebo subjekt uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU vznikly nepřiměřené náklady, přičemž alternativní scénáře by co do realizace měly být v zásadě méně pravděpodobné než základní scénář.

(9)

Plán reorganizace podnikatelské činnosti by měl orgánu příslušnému k řešení krize a příslušnému orgánu umožnit posoudit dopad tohoto plánu na dosažení cílů řešení krize, a zejména zajištění kontinuity zásadních funkcí, a na zamezení výrazně nepříznivému dopadu na finanční systém.

(10)

Četnost a podrobnost sledování provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti by měly umožnit včasné odhalení případných odchylek nebo jiných obtíží. Čtvrtletní vykazování údajů a výkonnosti je společná metodika ve finančním odvětví a umožňuje tuto včasnou detekci. Plán reorganizace podnikatelské činnosti by rovněž měl umožnit přizpůsobit průběžné cíle nebo opatření v tomto plánu stanovené, pokud to okolnosti odůvodňují.

(11)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

(12)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„obdobím reorganizace“ přiměřeně dlouhé období mezi uplatněním nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů a okamžikem, kdy se od instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU v režimu řešení krize očekává, že obnovily svou dlouhodobou životaschopnost, během něhož jsou prováděna opatření, která jsou součástí plánu reorganizace podnikatelské činnosti;

2)

„základním scénářem“ podnikatelské činnosti scénář, k jehož realizaci podle vedoucího orgánu nebo osoby či osob jmenovaných pro provozování instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU v procesu obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu s největší pravděpodobností dojde.

Článek 2

Strategie a opatření

1.   Plán reorganizace podnikatelské činnosti obsahuje veškeré tyto prvky:

a)

historicky a finančně koncipovaný přehled faktorů, které přispěly k obtížím instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU, včetně příslušných ukazatelů výkonnosti, které se zhoršily v období předcházejícím řešení krize a důvodů, které vedly k jejich zhoršení;

b)

stručný popis opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, pokud byla taková opatření uplatněna příslušným orgánem, orgánem příslušným k řešení krize nebo institucí nebo subjektem uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU před předložením plánu reorganizace podnikatelské činnosti;

c)

popis strategie reorganizace podnikatelské činnosti a opatření zaměřených na obnovu dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu v průběhu období reorganizace, včetně popisu těchto prvků:

i)

reorganizovaného obchodního modelu,

ii)

opatření, kterými se provádí strategie reorganizace podnikatelské činnosti na úrovni skupiny, subjektu a linií podnikatelské činnosti,

iii)

stanovené délky trvání období reorganizace a významných průběžných cílů,

iv)

interakce s orgánem příslušným k řešení krize a příslušným orgánem,

v)

strategie týkající se zapojení relevantních externích zainteresovaných stran, jako jsou odbory nebo profesní sdružení,

vi)

vnitřní a vnější komunikační strategie u opatření na reorganizaci podnikatelské činnosti.

2.   Pokud části instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU mají být zlikvidovány nebo prodány, upřesní se ve strategii reorganizace podle odst. 1 písm. c) tohoto článku veškeré tyto prvky:

a)

relevantní subjekt nebo relevantní linie podnikatelské činnosti, metoda likvidace nebo prodeje, včetně výchozích předpokladů a případných očekávaných ztrát;

b)

očekávaný časový rámec;

c)

případné financování nebo služby poskytované zbývající institucí nebo subjektem nebo poskytované zbývající instituci nebo subjektu.

3.   Výnosy z odprodeje aktiv, subjektů nebo linií podnikatelské činnosti, které předpokládá plán reorganizace podnikatelské činnosti, musí být vypočteny obezřetně a s odkazem buďto na spolehlivou referenční hodnotu nebo na spolehlivé ocenění, např. na znalecký posudek, sondování trhu nebo na hodnotu podobných linií podnikatelské činnosti nebo subjektů. Při výpočtu se zohlední pravděpodobnost realizace ztrát.

4.   Pro části instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU, které nebudou zlikvidovány ani prodány, uvede plán reorganizace podnikatelské činnosti způsoby, jak napravit případné nedostatky v jejich provozu nebo výkonnosti, které mohou mít dopad na jejich dlouhodobou životaschopnost, i když tyto nedostatky přímo nesouvisejí se selháním uvedené instituce nebo subjektu.

5.   Opatření stanovená v plánu reorganizace podnikatelské činnosti musí zohlednit silné a slabé stránky instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU a jejich reorganizovaný obchodní model odkazem na hospodářské a tržní prostředí, v němž působí.

6.   Strategie reorganizace může zahrnovat opatření uvedená dříve v ozdravném plánu nebo v plánu řešení krize, pokud je plán řešení krize dostupný instituci nebo subjektu uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU a pokud tato opatření zůstávají v platnosti po vyřešení krize. Tato možnost neobnáší pro orgán příslušný k řešení krize žádnou povinnost sdílet plán k řešení krize s vedoucím orgánem nebo s osobou či osobami jmenovanými v souladu s čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/59/EU.

Článek 3

Finanční výkonnost – regulační požadavky

1.   Plán reorganizace podnikatelské činnosti musí obsahovat odhadovanou finanční výkonnost instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU během období reorganizace a prokázat, jak bude obnovena dlouhodobá životaschopnost. Stanoví zejména:

a)

náklady a dopad reorganizace na výsledovku a na rozvahu instituce nebo subjektu;

b)

popis potřeb financování během období reorganizace a potenciálních zdrojů financování;

c)

způsob, jakým instituce nebo subjekt budou s to působit, přitom hradit veškeré náklady, včetně odpisů a poplatků za finanční služby, a vykazovat přijatelnou finanční návratnost ke konci období reorganizace;

d)

rozvahu pro situaci po vyřešení krize odrážející novou strukturu dluhů a kapitálu a odpis aktiv na základě ocenění provedeného podle čl. 36 odst. 1 směrnice 2014/59/EU nebo konečného následného ocenění podle čl. 36 odst. 10 uvedené směrnice;

e)

projekci klíčových finančních ukazatelů na úrovni skupiny, subjektu a linie podnikatelské činnosti, zejména v souvislosti s likviditou, dluhovou službou, profilem financování, ziskovostí a efektivitou.

2.   Plán reorganizace podnikatelské činnosti stanoví opatření, která instituce nebo subjekt přijme s cílem zajistit plnění veškerých platných obezřetnostních a dalších regulačních požadavků na základě předjímání budoucího vývoje, a to co nejrychleji a nejpozději do konce období reorganizace, včetně minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky ve smyslu článku 45 směrnice 2014/59/EU.

Článek 4

Posouzení životaschopnosti

1.   Plán reorganizace podnikatelské činnosti musí obsahovat dostatečné informace k tomu, aby orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán mohly posoudit proveditelnost navrhovaných opatření. Plán reorganizace podnikatelské činnosti musí obsahovat alespoň:

a)

předpoklady týkající se očekávaného makroekonomického a tržního vývoje podle základního scénáře, v porovnání s vhodnými odvětvovými referenčními hodnotami;

b)

stručnou prezentaci alternativních strategií reorganizace nebo souboru opatření a zdůvodnění, proč byla pro obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU vybrána právě opatření v plánu reorganizace podnikatelské činnosti, a jak budou zároveň dodržovány cíle a zásady řešení krize.

2.   Plán reorganizace podnikatelské činnosti musí obsahovat informace nezbytné k tomu, aby orgán příslušný k řešení krize nebo příslušný orgán mohly provést podrobnou analýzu dopadu reorganizace podnikatelské činnosti na zásadní funkce instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU a na finanční stabilitu.

3.   Plán reorganizace podnikatelské činnosti musí obsahovat analýzu alternativního souboru klíčových podkladových předpokladů, které zohledňují nejoptimističtější a nejpesimističtější scénáře. Obnovení dlouhodobé životaschopnosti musí být možné podle všech scénářů, přestože období, opatření a finanční výkonnost se mohou lišit.

4.   Pokud jde o nejoptimističtější a nejpesimističtější scénáře podle odstavce 3, plán reorganizace podnikatelské činnosti obsahuje souhrn klíčových informací použitých při vypracování každého scénáře a výkonnost instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU podle každého scénáře. Tento souhrn obsahuje zejména:

a)

výchozí předpoklady, např. klíčové makroekonomické proměnné;

b)

projekci výsledovky a rozvahy;

c)

klíčové finanční ukazatele na úrovni skupiny, subjektu a linie podnikatelské činnosti.

Článek 5

Provádění a přizpůsobení

1.   Plán reorganizace podnikatelské činnosti musí obsahovat konkrétní, přiměřené a nejméně čtvrtletní průběžné cíle provádění a ukazatele výkonnosti. Tyto průběžné cíle a ukazatele lze přizpůsobit postupem stanoveným v odstavci 2.

2.   Plán reorganizace podnikatelské činnosti musí umožnit vedoucímu orgánu nebo osobě či osobám jmenovaným v souladu s čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/59/EU přizpůsobit strategii reorganizace nebo individuální opatření, pokud se má za to, že jejich provádění už nepřispěje k obnovení dlouhodobé životaschopnosti během předpokládaného časového rámce. Tato přizpůsobení musí být oznámena orgánu příslušnému k řešení krize a příslušnému orgánu ve zprávě o pokroku v provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti podle článku 6. Pokud je to nutné z důvodu naléhavosti, mohou být tato přizpůsobení oznámena rovněž prostřednictvím mimořádných zpráv.

3.   Vedoucí orgán nebo osoba či osoby jmenované podle čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/59/EU se nesmí odchýlit od provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti před získáním schválení přizpůsobení postupem podle čl. 52 odst. 7, 8 a 9 směrnice 2014/59/EU.

Článek 6

Zpráva o pokroku

1.   Zpráva o pokroku, která má být předložena orgánu příslušnému k řešení krize podle čl. 52 odst. 10 směrnice 2014/59/EU, musí obsahovat přezkum a posouzení pokroku při provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti a postihnout alespoň tyto prvky:

a)

průběžné cíle, které jsou splněny, realizovaná opatření a porovnání jejich dopadu s dopadem stanoveným v plánu reorganizace podnikatelské činnosti;

b)

výkonnost instituce nebo subjektu a srovnání s prognózami plánu reorganizace podnikatelské činnosti a předchozích zpráv o pokroku;

c)

důvody, proč některých průběžných cílů nebo ukazatelů výkonnosti nebylo dosaženo, a návrhy na nápravu zpoždění nebo nedostatků;

d)

jiné otázky vyvstavší při provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti, které mohou být překážkou obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU;

e)

nadcházející opatření a průběžné cíle a posouzení pravděpodobnosti toho, že budou splněny;

f)

aktualizované prognózy finanční výkonnosti;

g)

v nezbytných a odůvodněných případech návrh přizpůsobení individuálních opatření, průběžných cílů nebo ukazatelů výkonnosti podle čl. 5 odst. 2.

2.   Orgány příslušné k řešení krize mohou kdykoliv požadovat, aby vedoucí orgán nebo osoba či osoby jmenované podle čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/59/EU poskytly informace týkající se provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. května 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/7


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1401

ze dne 23. května 2016,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na článek 5 této směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2014/59/EU svěřuje orgánům příslušným k řešení krize pravomoc k odpisu a konverzi závazků instituce v režimu řešení krize.

(2)

Derivátové smlouvy mohou u některých úvěrových institucí představovat významnou část struktury závazků. Nicméně ocenění těchto smluv je složitý proces, neboť jejich hodnota je navázána na hodnotu podkladových nástrojů, aktiv nebo subjektů, která se neustále vyvíjí a je známa teprve při splatnosti nebo závěrečném vypořádání.

(3)

Z minulých zkušeností vyplývá, že složitost oceňování derivátových závazků při selhání jedné z protistran může z oceňování učinit časově náročný proces a vést ke značným nákladům a sporům.

(4)

Navíc praxe ukazuje, že derivátové smlouvy mohou obsahovat různé metodiky pro určení částky splatné mezi protistranami při závěrečném vypořádání, přičemž některé z nich ponechávají stanovení částky při závěrečném vypořádání nebo data závěrečného vypořádání nebo obojího zcela na protistraně, u níž nedošlo k selhání.

(5)

Za účelem zabránění morálnímu riziku a zajištění účinnosti opatření k řešení krize by orgány příslušné k řešení krize měly přijmout a provádět vhodné metodiky oceňování závazků vzniklých z derivátových smluv ve lhůtě slučitelné s rychlým procesem řešení krize a na základě objektivních a, pokud možno, snadno dostupných informací. Je důležité, aby se v metodikách oceňování stanovila některá procesní ustanovení týkající se oznamování rozhodnutí orgánu příslušného pro řešení krize ohledně závěrečného vypořádání, jakož i způsobu, jak získávat náhradní obchody od protistran podléhajících závěrečnému vypořádání.

(6)

Derivátové smlouvy, které podléhají nettingové dohodě, vedou v případě předčasného ukončení smlouvy k jednorázové částce po závěrečném vypořádání. Článek 49 směrnice 2014/59/EU stanoví, že hodnota těchto smluv je stanovena v čisté výši v souladu s podmínkami uvedené dohody. Orgán příslušný k řešení krize nebo nezávislý odhadce by proto měli respektovat skupiny transakcí se započtením uvedené v nettingových dohodách, aniž by mohli vybrat některé smlouvy a jiné vyloučit.

(7)

Podle článku 49 směrnice 2014/59/EU určuje hodnotu derivátových smluv orgán příslušný k řešení krize nebo nezávislý odhadce v rámci oceňování podle článku 36 uvedené směrnice. Pokud jde o derivátové závazky, oceňování by mělo být zaměřeno na okamžité ex ante oceňování pro účely rekapitalizace z vnitřních zdrojů a současně by orgánu příslušnému k řešení krize mělo umožnit přiměřenou flexibilitu pro úpravy nárokovaných částek ex post.

(8)

Posouzení, zda provést rekapitalizaci derivátových závazků z vnitřních zdrojů, nebo tyto závazky vyloučit z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 3 směrnice 2014/59/EU, by mělo být provedeno před rozhodnutím o závěrečném vypořádání jako součást oceňování podle článku 36 uvedené směrnice.

(9)

Oceňování derivátových závazků by mělo orgánům příslušným k řešení krize umožnit před přijetím rozhodnutí o závěrečném vypořádání posouzení potenciální výše částky, v níž by bylo možné v následném závěrečném vypořádání provést rekapitalizaci uvedených závazků z vnitřních zdrojů, jakož i potenciální snížení hodnoty, k němuž by mohlo v důsledku závěrečného vypořádání dojít.

(10)

Závěrečné vypořádání derivátových smluv může vést k dodatečným ztrátám, které nejsou zohledněny v oceňování založeném na předpokladu dalšího trvání účetní jednotky a které vyplývají například z reprodukčních nákladů vzniklých protistraně, které by zvýšily náklady při závěrečném vypořádání dlužné institucí v režimu řešení krize, nebo z nákladů vzniklých instituci v režimu řešení krize při obnově obchodů, pokud jde o expozice vůči riziku otevřeného trhu vyplývající ze závěrečného vypořádání. Pokud vzniklé nebo očekávané ztráty vyplývající ze závěrečného vypořádání derivátů převýší podíl odpovídajících závazků, které by byly skutečně k dispozici k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, může nadměrná ztráta zvýšit náklady rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro ostatní věřitele instituce v režimu řešení krize. V těchto případech by výše ztrát, jíž by utrpěly závazky, které nevyplývají z derivátových smluv v případě rekapitalizace z vnitřních zdrojů, byla vyšší než bez závěrečného vypořádání a rekapitalizace derivátových smluv z vnitřních zdrojů, a orgán příslušný k řešení krize může tudíž zvážit vyloučení derivátových smluv z rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 44 odst. 3 písm. d) směrnice 2014/59/EU a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/860 (2) přijatého podle čl. 44 odst. 11 uvedené směrnice. Na výkon pravomocí k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ve vztahu k těmto závazkům by se měly vztahovat výjimky stanovené v čl. 44 odst. 2 směrnice 2014/59/EU a diskreční výjimky uvedené v čl. 44 odst. 3 uvedené směrnice, jak je uvedeno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/860.

(11)

Vzhledem k potřebě jednotného výkladu čl. 49 odst. 3 a 4 směrnice 2014/59/EU by měly být stanoveny metodiky a zásady pro oceňování derivátů prováděného nezávislými odhadci a orgány příslušnými k řešení krize.

(12)

Metodika oceňování vycházející ze skutečných či hypotetických reprodukčních nákladů na závěrečné vypořádané závazky by vedla k podobným výsledkům jako převažující tržní praxe a byla by v souladu se zásadami, jimiž se řídí oceňování požadované podle článku 74 směrnice 2014/59/EU, jehož cílem je zjistit, zda by se akcionářům a věřitelům dostalo lepšího zacházení, pokud by instituce v režimu řešení krize vstoupila do běžného úpadkového řízení (zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení).

(13)

Při použití metodiky oceňování by orgán příslušný k řešení krize měl mít možnost využívat různé zdroje údajů, včetně zdrojů údajů poskytnutých institucí v režimu řešení krize, protistran nebo třetích stran. Je však vhodné stanovit zásady týkající se jednotlivých typů údajů, které musí být zohledněny při oceňování, aby se zajistilo objektivní stanovení hodnoty.

(14)

Protistrany derivátových smluv, u nichž orgány příslušné k řešení krize provedly závěrečné vypořádání, se mohou rozhodnout uzavřít jeden či více náhradních obchodů za účelem nahrazení své expozice po závěrečném vypořádání. Tyto náhradní obchody by měly představovat přednostní zdroj údajů pro oceňování za předpokladu, že jsou uzavřeny za přiměřených obchodních podmínek k datu závěrečného vypořádání či co nejdříve po něm. Orgány příslušné k řešení krize by proto při oznamování rozhodnutí o závěrečném vypořádání měly protistranám poskytnout možnost předložit důkazy o obchodně přiměřených náhradních obchodech ve lhůtě, která je v souladu s očekávaným referenčním okamžikem pro oceňování. Pokud protistrany předložily tyto důkazy ve stanovené lhůtě, odhadce by měl určit částku po závěrečném vypořádání na úrovni ceny uvedených náhradních obchodů. Pokud protistrany nepředložily důkazy o obchodně přiměřených náhradních obchodech ve stanovené lhůtě, orgány příslušné k řešení krize by měly mít možnost provést své ocenění na základě dostupných informací o trhu, jako jsou např. středové ceny a rozpětí nákup/prodej za účelem posouzení hypotetických reprodukčních nákladů, tj. ztráty či nákladů, které by vznikly v důsledku obnovení zajištění nebo související obchodní pozice na základě čisté rizikové expozice.

(15)

Derivátové produkty a trhy jsou velmi různorodé a není možné určit jeden tržní postup pro uzavírání náhradních obchodů. Proto musí být pojem „obchodně přiměřené náhradní obchody“ vymezen široce, aby odhadci umožnil provést požadované posouzení ve všech tržních souvislostech. Tento pojem by tedy měl být chápán jako náhradní obchod, který je uzavírán na základě čisté rizikové pozice za podmínek, které jsou v souladu s běžnou tržní praxí a při vynaložení přiměřeného úsilí za účelem dosažení co nejlepší protihodnoty za vynaložené prostředky. Odhadce by mimo jiné mohl zejména zvážit počet obchodníků oslovených protistranou, počet získaných pevných kotací a to, zda byla vybrána kotace nabízející nejlepší cenu. Orgán příslušný k řešení krize by rovněž měl mít možnost uvést v oznámení o závěrečném vypořádání kritéria, která použije ve svém posouzení.

(16)

Právní předpisy Unie přijaté v posledních letech v souladu s mezinárodními standardy usilovaly o zvýšení transparentnosti a snížení rizika na trzích s derivátovými smlouvami tím, že stanoví povinný clearing standardizovaných OTC derivátů prostřednictvím ústředních protistran, oceňování derivátů zúčtovaných prostřednictvím ústředních protistran a široké škály OTC derivátů a maržové požadavky na ně a povinné vykazování všech OTC derivátů v registrech obchodních údajů.

(17)

V případě, že se postup pro řešení krize vztahuje na člena clearingového systému ústřední protistrany a orgán příslušný k řešení krize provedl závěrečné vypořádání derivátových smluv před rekapitalizací z vnitřních zdrojů, byl uvedený člen clearingového systému s ohledem na ústřední protistranu ve vztahu ke skupině transakcí se započtením považován za člena clearingového systému, který selhal. Vnitřní postupy a mechanismy, jimiž se řídí selhání člena clearingového systému („postupy při selhání ústřední protistrany“), které ústřední protistrana zavedla v souvislosti s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (3), poskytují spolehlivý základ pro stanovení hodnoty derivátových závazků, který v rámci celé skupiny transakcí se započtením vyplývá ze závěrečného vypořádání, a to rovněž v souvislosti s rekapitalizací z vnitřních zdrojů v rámci postupu řešení krize.

(18)

Provádění postupů ústřední protistrany při selhání může po vzniku rozhodné události trvat několik dnů a déle. Při řešení konkrétní krize by příliš dlouhé čekání na dokončení postupů při selhání za účelem stanovení hodnoty derivátů mohlo narušit časový harmonogram řešení krize a cíle a mohlo by vést ke zbytečnému narušení finančních trhů. Je proto nezbytné, aby se orgán příslušný k řešení krize s ústřední protistranou a příslušným orgánem ústřední protistrany dohodl na lhůtě, v níž má být stanovena částka při předčasném ukončení, přičemž je třeba zohlednit jak omezení ústřední protistrany, tak orgánu příslušného k řešení krize.

(19)

Částka při předčasném ukončení, kterou stanovila ústřední protistrana v souladu se svými postupy řízení selhání v dohodnuté lhůtě, by měla být potvrzena odhadcem. Pokud ústřední protistrana nestanoví hodnotu při předčasném ukončení v dohodnuté lhůtě nebo pokud neuplatní své postupy při selhání, měl by orgán příslušný k řešení krize mít možnost vycházet při určení hodnoty při předčasném ukončení z vlastních odhadů. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít rovněž možnost uplatnit předběžné určení na základě vlastních odhadů, pokud je to opodstatněno naléhavostí procesu řešení krize a za předpokladu, že po uplynutí lhůty aktualizuje své ocenění po dokončení postupu ústřední protistrany při selhání. Orgán příslušný k řešení krize by měl být po uplynutí lhůty schopen posoudit informace poskytnuté ústřední protistranou v konečném ocenění ex post, pokud jsou v daném okamžiku k dispozici, a v každém případě při oceňování rozdílu v zacházení podle článku 74 směrnice 2014/59/EU. Tímto nařízením by neměly být dotčeny postupy řízení selhání vykonávané ústředními protistranami v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

(20)

Ustanovení v tomto nařízení by neměla mít vliv na vnitřní postupy ústřední protistrany týkající se převodu aktiv a pozic mezi členem celaringového systému, který selhal, a jeho klienty, přijaté v souladu s čl. 48 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012 a měla by být v souladu s veškerými ostatními ustanoveními či podmínkami povolení, které by mohly ovlivnit závěrečné vypořádání příslušných derivátových smluv.

(21)

Okamžik ocenění derivátových smluv by měl odrážet zásadu oceňování, která zohledňuje skutečné nebo hypotetické reprodukční náklady vzniklé protistranám. Aby ocenění bylo co nejpřesnější, mělo by být provedeno k datu závěrečného vypořádání nebo pokud by to nebylo obchodně přiměřené, první den a hodinu, kdy je pro podkladové aktivum k dispozici tržní cena. V případech, kdy je částka předčasného ukončení určena ústřední protistranou nebo je stanovena na úrovni ceny náhradních obchodů, by měl referenční okamžik být okamžikem určení protistranou nebo okamžikem náhradních obchodů.

(22)

Pokud orgán příslušný k řešení krize z důvodu naléhavosti rozhodne provést prozatímní ocenění podle čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU, orgán příslušný k řešení krize nebo odhadce by měli mít možnost jako součást prozatímního ocenění provést prozatímní určení hodnoty derivátových závazků před uvedeným referenčním okamžikem na základě odhadovaných hodnot a údajů, které jsou v tomto okamžiku dostupné. Pokud orgán příslušný k řešení krize přijme opatření k řešení krize na základě prozatímního ocenění v souladu s čl. 36 odst. 12 směrnice 2014/59/EU, musí se pozorovaný příslušný vývoj na trhu nebo důkaz o skutečných náhradních obchodech k tomuto referenčnímu okamžiku zohlednit buď v následném prozatímním ocenění nebo v konečném ocenění provedeném podle čl. 36 odst. 10 uvedené směrnice.

(23)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(24)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, konzultoval Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„skupinou transakcí se započtením“ se rozumí skupina smluv, na něž se vztahuje nettingová dohoda podle čl. 2 odst. 1 bodu 98 směrnice 2014/59/EU;

2)

„odhadcem“ se rozumí jmenovaný nezávislý odborník pověřený provedením ocenění v souladu s požadavky a kritérii stanovenými v části čtyři nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 (5) nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud je oceňování prováděno podle čl. 36 odst. 2 a 9 směrnice 2014/59/EU;

3)

„ústřední protistranou“ se rozumí ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012, pokud je buď

a)

usazená v Unii a povolená v souladu s postupem stanoveným v článcích 14 až 21 nařízení (EU) č. 648/2012, nebo je

b)

usazená v třetí zemi a uznaná v souladu s postupem stanoveným v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012;

4)

„členem clearingového systému“ se rozumí člen clearingového systému ve smyslu čl. 2 odst. 14 nařízení (EU) č. 648/2012;

5)

„datem závěrečného vypořádání“ se rozumí datum a čas závěrečného vypořádání uvedený ve sdělení orgánů příslušných k řešení krize o rozhodnutí o závěrečném vypořádání;

6)

„náhradním obchodem“ se rozumí transakce uzavřená v den závěrečného vypořádání derivátové smlouvy nebo po tomto dni za účelem obnovení na základě čisté rizikové expozice jakéhokoli zajištění nebo související obchodní pozice za rovnocenných ekonomických podmínek, které platily pro transakci, jež byla předmětem závěrečného vypořádání;

7)

„obchodně přiměřeným náhradním obchodem“ se rozumí náhradní obchod, který je uzavřen na základě čisté rizikové pozice za podmínek, které jsou v souladu s běžnou tržní praxí a při vynaložení přiměřeného úsilí za účelem dosažení co nejlepší protihodnoty za vynaložené prostředky.

Článek 2

Porovnání snížení hodnoty v případě závěrečného vypořádání a potenciálu rekapitalizace derivátových smluv z vnitřních zdrojů.

1.   Pro účely čl. 49 odst. 4 písm. c) směrnice 2014/59/EU orgán příslušný k řešení krize porovná:

a)

výši ztrát, jež by utrpěly derivátové smlouvy v případě rekapitalizace z vnitřních zdrojů, která se získá vynásobením:

i)

podílu závazků plynoucích z derivátových smluv v rámci všech závazků stejného pořadí, který je určen jako součást ocenění podle článku 36 směrnice 2014/59/EU a na který se nevztahuje vyloučení z rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 2 uvedené směrnice a

ii)

očekávaných celkových ztrát, jež by utrpěly veškeré závazky stejného pořadí jako deriváty, včetně derivátových závazků plynoucích ze závěrečného vypořádání;

se

b)

snížením hodnoty na základě posouzení výše nákladů, výdajů nebo jiného snížení hodnoty, k němuž podle očekávání dojde v důsledku závěrečného vypořádání derivátových smluv, a které se vypočítá jakou součet těchto prvků:

i)

rizika zvýšeného nároku protistrany při závěrečném vypořádání vyplývajícího z nákladů na obnovení zajištění, které podle očekávání vzniknou protistraně, přičemž se zohlední rozpětí cen nákup/prodej, rozpětí středová cena/nákupní cena nebo rozpětí středová cena/prodejní cena v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. b);

ii)

očekávaných nákladů, které vzniknou instituci v režimu řešení krize při uzavírání jakýchkoli srovnatelných derivátových obchodů považovaných za nezbytné pro obnovení zajištění pro jakoukoli otevřenou pozici nebo za účelem zachování přijatelného rizikového profilu v souladu se strategií řešení krize. Uzavření srovnatelného derivátového obchodu může být dosaženo zohledněním původních maržových požadavků a převažujících rozpětí nákup/prodej;

iii)

jakékoli snížení franšízové hodnoty vyplývajícího ze závěrečného vypořádání derivátových smluv, včetně jakéhokoli znehodnocení jiných či podkladových aktiv, která jsou spojena s derivátovým smlouvami, u nichž probíhá závěrečné vypořádání, a jakýkoli dopad na náklady na financování nebo výši příjmu;

iv)

jakákoli preventivní rezervy pro případné nepříznivé důsledky závěrečného vypořádání, jako jsou chyby a spory v souvislosti s transakcemi nebo výměnou zajištění.

2.   Porovnání podle odstavce 1 se provádí před vydáním rozhodnutí o závěrečném vypořádání jako součást ocenění za účelem přijetí rozhodnutí o opatřeních k řešení krize požadovaných podle článku 36 směrnice 2014/59/EU. Poté, co akt v přenesené pravomoci přijatý Komisí podle čl. 36 odst. 15 uvedené směrnice vstoupí v platnost, musí porovnání splňovat požadavky stanovené v aktu v přenesené pravomoci.

Článek 3

Oznámení rozhodnutí o závěrečném vypořádání

1.   Před tím, než orgán příslušný k řešení krize vykoná pravomoci k odpisu a konverzi ve vztahu k závazkům vyplývajícím z derivátových smluv, oznámí rozhodnutí o závěrečném vypořádání smluv podle čl. 63 odst. 1 písm. k) směrnice 2014/59/EU protistranám uvedených smluv.

2.   Rozhodnutí o závěrečném vypořádání nabývá účinku okamžitě, nebo k pozdějšímu datu a času závěrečného vypořádání, jak je uvedeno v oznámení.

3.   V rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 orgán příslušný k řešení krize stanoví datum a čas, přičemž zohlední požadavky uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c), k němuž mohou protistrany poskytnout orgánu příslušnému k řešení krize důkazy o obchodně přiměřených náhradních obchodech pro účely stanovení částky po závěrečném vypořádání podle čl. 6 odst. 1. Protistrana rovněž poskytne orgánu příslušnému k řešení krize souhrn všech obchodně přiměřených náhradních obchodů.

4.   Orgán příslušný k řešení krize může změnit datum a čas, dokdy protistrany mohou poskytnout důkazy o obchodně přiměřených náhradních obchodech, pokud je tato změna v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c).

Jakékoli rozhodnutí změnit datum a čas, dokdy mohou protistrany poskytnout důkazy o obchodně přiměřených náhradních obchodech, musí být sděleno protistraně.

5.   V rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 může orgán příslušný k řešení krize určit kritéria, která hodlá uplatnit při posuzování toho, zda náhradní obchody jsou obchodně přiměřené.

6.   Tento článek se nevztahuje na závěrečné vypořádání a ocenění derivátových smluv, u nichž se provádí centrální clearing, uzavřených mezi institucí v režimu řešení krize, která působí jako člen clearingového systému, a ústřední protistranou.

Článek 4

Úloha nettingové dohody

V případě smluv, na něž se vztahuje nettingová dohoda, odhadce v souladu s články 2, 5, 6 a 7 určí jednu částku, kterou má instituce v režimu řešení krize právní nárok obdržet nebo právní závazek zaplatit v důsledku závěrečného vypořádání všech derivátových smluv ve skupině transakcí se započtením, jak je uvedeno v nettingové dohodě.

Článek 5

Zásada oceňování částky při předčasném ukončení

1.   Odhadce stanoví hodnotu závazků vyplývajících z derivátových smluv jako částku při předčasném ukončení vypočítanou jako součet těchto částek:

a)

neuhrazených částek, zajištění nebo jiných částek splatných institucí v režimu řešení krize protistraně, po odečtení neuhrazených částek, zajištění nebo jiných částek splatných protistranou instituci v režimu řešení krize ke dni závěrečného vypořádání,

b)

částek po závěrečném vypořádání zahrnujících výši ztrát nebo nákladů vzniklých protistranám derivátů nebo zisky realizované těmito protistranami nahrazením či získáním ekonomického ekvivalentu klíčových podmínek ukončených smluv a opčních práv stran v souvislosti s těmito smlouvami.

2.   Pro účely odstavce 1 se neuhrazenými částkami ve vztahu k derivátovým smlouvám, u nichž proběhlo konečné vypořádání, rozumí součet těchto částek:

a)

částek, které se staly splatnými ke dni konečného vypořádání nebo před ním a které k uvedenému datu zůstávají neuhrazeny;

b)

částky rovnající se spravedlivé tržní hodnotě aktiva, které se mělo dodat za každý závazek derivátových smluv, který se měl vyrovnat k datu konečného vypořádání nebo před tímto datem a který nebyl k datu konečného vypořádání vyrovnán;

c)

částek v souvislosti s úroky či náhradou vzniklých v období od data, ke kterému se příslušné povinnosti platby nebo plnění staly splatnými, do data závěrečného vypořádání.

Článek 6

Určení částky po závěrečném vypořádání

1.   Pokud protistrana poskytla důkazy o obchodně přiměřených náhradních obchodech ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 3, odhadce stanoví částku po závěrečném vypořádání na úrovni cen uvedených náhradních obchodů.

2.   Pokud protistrana neposkytla důkazy o náhradních obchodech ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 3, jestliže odhadce dospěl k závěru, že oznámené náhradní obchody nebyly uzavřeny za přiměřených obchodních podmínek, nebo pokud se použijí čl. 7 odst. 7 nebo čl. 8 odst. 2, odhadce stanoví částku po závěrečném vypořádání na základě:

a)

střední tržní ceny na konci dne v souladu s běžnou obchodní praxí v rámci instituce v režimu řešení krize ke dni stanovenému podle článku 8;

b)

rozpětí středová cena/nákupní cena a rozpětí středová cena/prodejní cena v závislosti na směru očištěné rizikové pozice;

c)

úpravy cen a rozpětí uvedené v písmenech a) a b), pokud je to nezbytné pro zohlednění likvidity trhu pro podkladová rizika nebo nástroje a velikosti expozice ve vztahu k hloubce trhu, jakož i možného modelového rizika.

3.   Pokud jde o závazky uvnitř skupiny, odhadce může stanovit hodnotu na úrovni střední tržní ceny ke konci dne podle odst. 2 písm. a) bez ohledu na odst. 2 písm. b) a c), pokud by strategie řešení krize znamenala opětovné zajištění ukončených transakcí prostřednictvím další derivátové transakce uvnitř skupiny nebo skupiny transakcí.

4.   Pro určení hodnoty částky po závěrečném vypořádání podle odstavce 2 odhadce zváží celou šíři dostupných a spolehlivých zdrojů údajů a může se spoléhat na zjistitelné tržní údaje či teoretické ceny získané oceněním modelů, jež jsou zaměřeny na odhadování hodnoty, včetně těchto zdrojů údajů:

a)

údaje poskytnuté třetími stranami, jako jsou zjistitelné tržní údaje nebo údaje o parametrech oceňování a kotace tvůrců trhu nebo v případě smlouvy, jejíž clearing byl proveden centrálně, hodnoty či odhady získané od ústředních protistran;

b)

pro standardizované produkty ocenění vytvořená vlastními systémy odhadce;

c)

dostupné údaje v rámci instituce v režimu řešení krize, jako jsou interní modely a oceňování, včetně nezávislého ověřování cen provedeného podle čl. 105 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (6);

d)

údaje poskytnuté protistranami kromě důkazů o náhradních obchodech oznámených podle čl. 3 odst. 3, včetně údajů o současných nebo dřívějších sporech ohledně ocenění, pokud jde o podobné či související transakce a kotace;

e)

jakékoli jiné relevantní údaje.

5.   Pro účely odst. 2 písm. b) může orgán příslušný k řešení krize pověřit instituci v režimu řešení krize provedením aktualizovaného nezávislého ověření ceny k referenčnímu okamžiku stanovenému podle článku 8 za použití informací z konce dne dostupných k datu závěrečného vypořádání.

6.   Tento článek se nepoužije na stanovení částky po závěrečném vypořádání pro derivátové smlouvy, jejichž clearing byl proveden, uzavřené mezi institucí v režimu řešení krize a ústřední protistranou s výjimkou mimořádných okolností uvedených v čl. 7 odst. 7.

Článek 7

Ocenění derivátových smluv, jejichž clearing byl proveden, uzavřených mezi institucí v režimu řešení krize a ústřední protistranou

1.   Odhadce stanoví hodnotu závazků derivátů vyplývajících z derivátových smluv uzavřených mezi institucí v režimu řešení krize na jedné straně, která jedná jako člen clearingového systému, a ústřední protistranou na straně druhé, na základě zásady oceňování podle článku 5. Částku při předčasném ukončení stanoví ústřední protistrana ve lhůtě uvedené v odstavci 5 v souladu s postupy ústřední protistrany při selhání, po odečtení zajištění poskytnutého institucí v režimu řešení krize, včetně počáteční marže, variační marže a příspěvků instituce v režimu řešení krize do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání.

2.   Orgán příslušný k řešení krize oznámí ústřední protistraně a příslušnému orgánu ústřední protistrany své rozhodnutí o závěrečném vypořádání derivátových smluv podle čl. 63 odst. 1 písm. k) směrnice 2014/59/EU. Rozhodnutí o závěrečném vypořádání nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu datu a času uvedeným v oznámení.

3.   Orgán příslušný k řešení krize pověří ústřední protistranu, aby poskytla své ocenění částky při předčasném ukončení pro všechny derivátové smlouvy v příslušné skupině transakcí se započtením v souladu s postupem ústřední protistrany při selhání.

4.   Ústřední protistrana poskytne orgánu příslušnému k řešení krize dokumenty k postupu ústřední protistrany při selhání a informuje o krocích přijatých v rámci řízení selhání.

5.   Orgán příslušný k řešení po dohodě s ústřední protistranou a příslušným orgánem ústřední protistrany stanoví lhůtu, v níž ústřední protistrana musí poskytnout ocenění částky při předčasném ukončení. Za tímto účelem orgán příslušný k řešení krize, ústřední protistrana a příslušný orgán protistrany zohlední obě níže uvedené skutečnosti:

a)

postup v případě selhání, jak je stanoveno v řídících pravidlech ústřední protistrany v souladu s článkem 48 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

časový harmonogram řešení krize.

6.   Orgán příslušný k řešení může změnit lhůtu stanovenou podle odstavce 5 po dohodě s ústřední protistranou a příslušným orgánem ústřední protistrany.

7.   Odchylně od odstavce 1 se orgán příslušný k řešení krize může po konzultaci příslušného orgánu ústřední protistrany rozhodnout, že bude používat metodiku stanovenou v článku 6, a to v jednom z těchto případů:

a)

ústřední protistrana neposkytne ocenění částky při předčasném ukončení ve lhůtě stanovené orgánem příslušným k řešení krize podle odstavce 5, nebo

b)

ocenění částky při předběžném ukončení, které poskytla ústřední protistrana, není v souladu s postupy ústřední protistrany v případě selhání stanovenými v článku 48 nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 8

Okamžik stanovení hodnoty derivátových závazků a předčasného určení

1.   Odhadce stanoví hodnotu derivátových závazků v tyto okamžiky:

a)

v případě, že odhadce stanoví částku předčasného ukončení na úrovni cen náhradních obchodů podle čl. 6 odst. 1, ke dni a času uzavření náhradních obchodů;

b)

v případě, že odhadce stanoví částku předčasného ukončení v souladu s postupy ústřední protistrany v případě selhání podle čl. 7 odst. 1, ke dni a času, kdy ústřední protistrana stanovila částku při předčasném ukončení;

c)

ve všech ostatních případech bude tímto okamžikem datum závěrečného vypořádání nebo pokud to není z obchodního hlediska přiměřené, den a hodina, kdy bude dostupná cena na trhu podkladových aktiv.

2.   Odhadce může jako součást prozatímního ocenění prováděného podle čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU určit hodnotu závazků vzniklých z derivátů dříve než v okamžiku stanoveném podle odstavce 1. Toto předčasné určení se provádí na základě odhadů, přičemž se vychází ze zásad uvedených v článku 5, čl. 6 odst. 2 až 5 a z údajů dostupných v době určení.

3.   Pokud odhadce provádí předčasné určení podle odstavce 2, orgán příslušný k řešení krize může kdykoli odhadce požádat o aktualizaci předběžného ocenění, aby se zohlednil příslušný pozorovatelný vývoj na trhu nebo důkazy obchodně přiměřených náhradních obchodů uzavřených v okamžiku stanoveném podle odstavce 1. Tento vývoj nebo důkazy, pokud jdou k dispozici do dne a času uvedených v čl. 3 odst. 2, se zohlední v konečném ocenění ex post provedeném podle čl. 36 odst. 10 směrnice 2014/59/EU.

4.   Pokud odhadce vykonává předčasné určení podle odstavce 2 ve vztahu k derivátovým smlouvám uzavřeným mezi institucí v režimu řešení krize, která jedná jako člen clearingového systému, a ústřední protistranou, odhadce řádně zohlední odhady očekávaných nákladů na závěrečné vypořádání poskytnuté ústřední protistranou.

Pokud ústřední protistrana poskytne ocenění částky při předčasném ukončení v souladu s postupy ústřední protistrany pro případ selhání ve lhůtě stanovené podle čl. 7 odst. 5 a 6, uvedené ocenění se zohlední v konečném ocenění ex post provedeném podle čl. 36 odst. 10 směrnice 2014/59/EU.

Článek 9

Vstup v planost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/860 ze dne 4. února 2016, kterým se dále upřesňují určité okolnosti, za nichž je nutné vyloučení z výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi podle čl. 44 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 11).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Úř. věst. L 184, 8.7.2016, s.1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).


23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1402

ze dne 22. srpna 2016,

kterým se odvolává přijetí závazku tří vyvážejících výrobců podle prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (2) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,

informujíc členské státy,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   ZÁVAZEK A DALŠÍ STÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ

(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek tohoto cenového závazku jasně vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který je z praktických administrativních důvodů koordinován CCCME.

(3)

Rozhodnutím 2013/423/EU (4) přijala Komise uvedený cenový závazek, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Nařízením (EU) č. 748/2013 (5) změnila Komise nařízení (EU) č. 513/2013 a zavedla technické změny potřebné v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (6) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR (dále jen „dotčené výrobky“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 (7) uložila Rada rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčených výrobků do Unie.

(5)

Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku předloženého skupinou vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) a CCCME potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření. V příloze tohoto rozhodnutí je uveden seznam vyvážejících výrobců, od nichž byl závazek přijat, včetně těchto společností:

a)

Ningbo Osda Solar Co. Ltd, pod doplňkovým kódem TARIC: B859 (dále jen „Osda Solar“);

b)

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance co. Ltd spolu s její společností ve spojení v Unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC: B860 (dále jen „Qixin Solar“);

c)

SHANDONG LINUO PHOTOVOLTAIC HI-TECH CO. LTD spolu s její společností ve spojení v Unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC: B869 (dále jen „Linuo“).

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) přijala Komise návrh vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčené výrobky, na něž se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“). Na antidumpingová a vyrovnávací cla uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem odkazuje jako na „opatření“.

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/866 (10) odvolala Komise přijetí závazku tří vyvážejících výrobců.

(8)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/1403 (11) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(9)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/2018 (12) odvolala Komise přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců.

(10)

Komise zahájila šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního antidumpingového nařízení zveřejněním oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (13) dne 5. prosince 2015.

(11)

Komise zahájila šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle článku 18 základního antisubvenčního nařízení zveřejněním oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (14) dne 5. prosince 2015.

(12)

Komise rovněž zahájila částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení a podle článku 19 základního antisubvenčního nařízení zveřejněním oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (15) dne 5. prosince 2015.

(13)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/115 (16) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(14)

Konečné antidumpingové clo uložené nařízením (EU) č. 1238/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/185 (17) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(15)

Konečné vyrovnávací clo uložené nařízením Rady (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/184 (18) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(16)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/1045 (19) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(17)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/1382 (20) odvolala Komise přijetí závazku dalších pěti vyvážejících výrobců.

B.   PODMÍNKY ZÁVAZKU

(18)

Vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou v mezích souvisejícího ročního objemu dovozu do Unie (dále jen „roční objem“) stanoveného v závazku.

(19)

Vyvážející výrobci rovněž souhlasili, že výrobek, na nějž se vztahuje závazek, budou prodávat pouze prostřednictvím přímého prodeje. Pro účely závazku je přímý prodej definován buď jako prodej prvnímu nezávislému odběrateli v Unii, nebo prostřednictvím strany ve spojení v Unii uvedené v závazku.

(20)

V rámci závazku je rovněž uveden orientační seznam případů, které představují jeho porušení. Tento seznam uvádí zejména vystavení obchodní faktury (tj. „závazkové faktury“ podle definice v prováděcích nařízeních uvedených ve 4. bodě odůvodnění) nebo faktury při dalším prodeji, u níž podkladová finanční transakce (například částka skutečně obdržená od kupujícího po provedení veškerých úprav s ohledem mimo jiné na dobropisy a vrubopisy) není v souladu s nominální hodnotou obchodní faktury.

(21)

Seznam porušení zahrnuje také nepřímý prodej do Unie prostřednictvím jiných společností, než jsou společnosti uvedené v závazku, a účast v systému obchodování, který s sebou nese riziko obcházení opatření.

(22)

Ze závazku pro vyvážející výrobce rovněž vyplývá povinnost každého čtvrt roku Komisi poskytovat podrobné informace o veškerém jejich prodeji na vývoz do Unie a dalším prodeji v Unii (dále jen „čtvrtletní zprávy“). To znamená, že údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách musí být úplné a správné a že nahlášené transakce musí být zcela v souladu s podmínkami závazku.

(23)

Vyvážející výrobce je odpovědný za porušení způsobené kteroukoli z jeho stran ve spojení bez ohledu na to, zda jsou uvedeny v závazku.

C.   MONITOROVÁNÍ VYVÁŽEJÍCÍCH VÝROBCŮ

(24)

Komise v rámci monitorování dodržování závazku ověřovala informace související se závazkem předložené společnostmi Osda Solar, Qixin Solar a Linuo. Komise rovněž obdržela od celních orgánů jednoho členského státu důkazy na základě čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení.

(25)

Výsledná zjištění uvedená ve 26. až 34. bodu odůvodnění se zabývají problémy, které byly zjištěny u společností Osda Solar, Qixin Solar a Linuo, z nichž pro Komisi vyplývá povinnost v případě těchto vyvážejících výrobců odvolat přijetí závazku.

D.   DŮVODY PRO ODVOLÁNÍ PŘIJETÍ ZÁVAZKU

a)   Prodeje společnosti Osda Solar

(26)

Ve svých čtvrtletních zprávách vykázala společnost Osda Solar transakci zahrnující prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, dovozci v Unii, který údajně není ve spojení, a vystavila závazkovou fakturou. Na základě informací, které má Komise k dispozici, byl dovozce podílející se na výše uvedené transakci, ve spojení se společností Osda Solar. Jelikož tento dovozce není uveden v závazku jako strana ve spojení, porušila společnost Osda Solar podmínky závazku popsané v 19. a 21. bodě odůvodnění.

(27)

Kromě toho vystavil tento dovozce ve spojení nejméně jednu fakturu při dalším prodeji konečnému zákazníkovi v Unii, u níž nebyla dodržena minimální dovozní cena. Proto společnost Osda Solar porušila podmínky závazku popsané v 18. a 23. bodě odůvodnění.

b)   Prodeje společnosti Qixin Solar

(28)

Ve svých čtvrtletních zprávách vykázala společnost Qixin Solar transakci zahrnující prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, dovozci v Unii, který údajně není ve spojení, a vystavila závazkovou fakturou. Na základě informací, které má Komise k dispozici, byl dovozce podílející se na výše uvedené transakci, ve spojení se společností Qixin Solar. Jelikož tento dovozce není uveden v závazku jako strana ve spojení, porušila společnost Qixin Solar podmínky závazku popsané v 19. a 21. bodě odůvodnění.

(29)

Kromě toho vystavil tento dovozce ve spojení nejméně jednu fakturu při dalším prodeji konečnému zákazníkovi v Unii, u níž nebyla dodržena minimální dovozní cena. Proto společnost Qixin Solar porušila podmínky závazku popsané v 18. a 23. bodě odůvodnění.

(30)

Kromě toho v měsíci, v němž proběhla transakce uvedená v 29. bodě odůvodnění, uskutečnila společnost Qixin Solar přímý prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, témuž odběrateli, a tím se účastnila systému obchodování, který vede ke křížové kompenzaci. Proto společnost Qixin Solar porušila podmínky závazku popsané v 21. bodě odůvodnění.

c)   Prodeje společnosti Linuo

(31)

Ve svých čtvrtletních zprávách vykázala společnost Linuo transakci zahrnující prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, dovozci v Unii, který údajně není ve spojení, a vystavila závazkovou fakturou. Na základě informací, které má Komise k dispozici, byl dovozce podílející se na výše uvedené transakci, ve spojení se společností Linuo. Jelikož tento dovozce není uveden v závazku jako strana ve spojení, porušila společnost Linuo podmínky závazku popsané v 19. a 21. bodě odůvodnění.

(32)

Kromě toho vystavil tento dovozce ve spojení nejméně jednu fakturu při dalším prodeji konečnému zákazníkovi v Unii, u níž nebyla dodržena minimální dovozní cena. Proto společnost Linuo porušila podmínky závazku popsané v 18. a 23. bodě odůvodnění.

E.   PROHLÁŠENÍ ZÁVAZKOVÝCH FAKTUR ZA NEPLATNÉ

(33)

Z informací obsažených ve čtvrtletních zprávách a získaných důkazů vyplývá, že faktury při dalším prodeji uvedené v 27., 29. a 32. bodě odůvodnění a závazkové faktury uvedené v 30. bodě odůvodnění jsou spojeny s těmito transakcemi:

Číslo obchodní faktury doprovázející zboží podléhající závazku

Datum

Vystavena společností

Vystavena společnosti

ODAEU150006

23.12.2015

Ningbo Osda Solar Co., Ltd

Triple Shine B.V.

QXC150051

20.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

Energy Plus B.V

QXC150040

2.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

München Solarenergie GmbH

QXC150046

10.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

München Solarenergie GmbH

QXC150049

17.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

München Solarenergie GmbH

QXC150052

23.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

München Solarenergie GmbH

LNPV-058 A-1502-017-1

6.2.2015

SHANDONG LINUO PHOTOVOLTAIC HI-TECH CO. LTD

Lion Sun B.V.

Proto jsou tyto faktury v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1239/2013 prohlášeny za neplatné. Částka odpovídající celnímu dluhu, který vznikl v okamžiku přijetí prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu, by měla být vnitrostátními celními orgány podle čl. 105 odst. 3 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (21) vybrána v okamžiku, kdy vstoupí v platnost odvolání závazku ve vztahu ke třem vyvážejícím výrobcům, společně s jejich společnostmi ve spojení v Unii. Vnitrostátní celní orgány příslušné k vybírání cla budou příslušným způsobem informovány.

V této souvislosti Komise připomíná, že podle čl. 3 odst. 1 písm. b) ve spojení s bodem 7 přílohy III prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s bodem 7 přílohy 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 je dovoz osvobozen od cla pouze tehdy, pokud faktura uvádí cenu a případné rabaty. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, je clo splatné, i když Komise obchodní fakturu doprovázející dané zboží neprohlásila za neplatnou.

F.   POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI CELÉHO ZÁVAZKU

(34)

Závazek stanoví, že jeho porušení ze strany jednotlivého vyvážejícího výrobce automaticky nevede k odvolání přijetí závazku pro všechny vyvážející výrobce. V takovém případě Komise posoudí dopad daného porušení na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(35)

Komise tudíž náležitě posoudila dopad porušení závazku ze strany společností Osda Solar, Qixin Solar, a Linuo na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(36)

Ačkoli porušení závazku ze strany tří vyvážejících výrobců vykazuje podobnost, Komise se domnívá, že odpovědnost za porušení závazku nesou uvedení vyvážející výrobci; monitorování doposud neodhalilo žádné podobné systematické porušování ze strany velkého počtu vyvážejících výrobců nebo CCCME. Komise se proto v této chvíli domnívá, že celkové fungování závazku není ohroženo a že neexistují důvody pro odvolání jeho přijetí u všech vyvážejících výrobců a CCCME.

(37)

Dopisem ze dne 11. července 2016 však informovala Komise CCCME o výše uvedených porušeních závazku, která vykazují podobnost, ze strany zmíněných tří vyvážejících výrobců a současně uvedla, že pokud bude k podobným případům porušení závazku docházet i v budoucnosti, může Komise celkovou proveditelnost závazku znovu posoudit.

G.   PÍSEMNÁ PODÁNÍ A SLYŠENÍ

(38)

Zúčastněné strany měly možnost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení.

(39)

Dva vyvážející výrobci předložili po zveřejněné informací určité připomínky ohledně prodejních kanálů nebo dodržení minimální dovozní ceny. Tyto připomínky však byly důvěrné povahy a ani přes žádost Komise nebyl ve stanovené lhůtě poskytnut žádný jejich výtah, který by neměl důvěrnou povahu. Podle čl. 19 odst. 3 základního antidumpingového nařízení a čl. 29 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení tedy není třeba k těmto připomínkám přihlížet. V každém případě nebyly obdržené připomínky takové povahy, aby mohly změnit závěr posouzení Komise ohledně porušení uvedených v 26. až 32. bodě odůvodnění a zneplatnění závazkových faktur, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění.

H.   ODVOLÁNÍ PŘIJETÍ ZÁVAZKU A ULOŽENÍ KONEČNÉHO CLA

(40)

Komise proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a rovněž v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že přijetí závazku pro společnosti Osda Solar, Qixin Solar a Linuo společně s jejich společnostmi ve spojení v Unii musí být odvoláno.

(41)

V důsledku toho se v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení automaticky uplatní konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a konečné vyrovnávací clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR a vyráběného společnostmi Osda Solar (doplňkový kód TARIC B859), Qixin Solar (doplňkový kód TARIC B860) a Linuo (doplňkový kód TARIC B869), a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(42)

V tabulce v příloze tohoto nařízení jsou pro informaci uvedeni vyvážející výrobci, u nichž není přijetí závazku stanovené prováděcím rozhodnutím 2013/707/EU dotčeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přijetí závazku, pokud jde o společnost Ningbo Osda Solar Co. Ltd, pod doplňkovým kódem TARIC B859, společnost Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co. Ltd spolu s její společností ve spojení v Unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC B860, a společnost SHANDONG LINUO PHOTOVOLTAIC HI-TECH CO. LTD spolu s její společností ve spojení v Unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC B869, se odvolává.

Článek 2

1.   Tyto závazkové faktury se prohlašují za neplatné:

Číslo obchodní faktury doprovázející zboží podléhající závazku

Datum

Vystavena společností

Vystavena společnosti

ODAEU150006

23.12.2015

Ningbo Osda Solar Co., Ltd

Triple Shine B.V.

QXC150051

20.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

Energy Plus B.V

QXC150040

2.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

München Solarenergie GmbH

QXC150046

10.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

München Solarenergie GmbH

QXC150049

17.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

München Solarenergie GmbH

QXC150052

23.6.2015

Ningbo Qixin Solar Electrical Appliance Co., Ltd

München Solarenergie GmbH

LNPV-058 A-1502-017-1

6.2.2015

SHANDONG LINUO PHOTOVOLTAIC HI-TECH CO. LTD

Lion Sun B.V.

2.   Vnitrostátní celní orgány se vyzývají k vymáhání celního dluhu, který vznikl v okamžiku přijetí prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu podle čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. srpna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(3)  Úř. věst. L 152, 5.6.2013, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 209, 3.8.2013, s. 26.

(5)  Úř. věst. L 209, 3.8.2013, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 66.

(8)  Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 214.

(9)  Úř. věst. L 270, 11.9.2014, s. 6.

(10)  Úř. věst. L 139, 5.6.2015, s. 30.

(11)  Úř. věst. L 218, 19.8.2015, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 295, 12.11.2015, s. 23.

(13)  Úř. věst. C 405, 5.12.2015, s. 8.

(14)  Úř. věst. C 405, 5.12.2015, s. 20.

(15)  Úř. věst. C 405, 5.12.2015, s. 33.

(16)  Úř. věst. L 23, 29.1.2016, s. 47.

(17)  Úř. věst. L 37, 12.2.2016, s. 76.

(18)  Úř. věst. L 37, 12.2.2016, s. 56.

(19)  Úř. věst. L 170, 29.6.2016, s. 5.

(20)  Úř. věst. L 222, 17.8.2016, s. 10.

(21)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.


PŘÍLOHA

Seznam společností

Název společnosti

Doplňkový kód TARIC

Jiangsu Aide Solar Energy Technology Co. Ltd

B798

Alternative Energy (AE) Solar Co., Ltd

B799

Anhui Chaoqun Power Co., Ltd

B800

Anji DaSol Solar Energy Science & Technology Co., Ltd

B802

Anhui Schutten Solar Energy Co. Ltd

Quanjiao Jingkun Trade Co., Ltd.

B801

Anhui Titan PV Co. Ltd

B803

Xi'an SunOasis (Prime) Company Limited

TBEA SOLAR CO. LTD

XINJIANG SANG'O SOLAR EQUIPMENT

B804

Changzhou NESL Solartech Co., Ltd

B806

Changzhou Shangyou Lianyi Electronic Co., Ltd

B807

CHINALAND SOLAR ENERGY CO. LTD

B808

ChangZhou EGing Photovoltaic Technology Co., Ltd

B811

CIXI CITY RIXING ELECTRONICS CO. LTD

ANHUI RINENG ZHONGTIAN SEMICONDUCTOR DEVELOPMENT CO. LTD

HUOSHAN KEBO ENERGY & TECHNOLOGY CO. LTD

B812

CSG PVtech Co., Ltd

B814

China Sunergy (Nanjing) Co., Ltd

CEEG Nanjing Renewable Energy Co., Ltd

CEEG (Shanghai) Solar Science Technology Co., Ltd

China Sunergy (Yangzhou) Co. Ltd.

China Sunergy (Shanghai) Co. Ltd.

B809

Dongfang Electric (Yixing) MAGI Solar Power Technology Co., Ltd

B816

EOPLLY New Energy Technology Co., Ltd

SHANGHAI EBEST SOLAR ENERGY TECHNOLOGY CO. LTD

JIANGSU EOPLLY IMPORT & EXPORT CO. LTD

B817

Era Solar Co., Ltd

B818

GD Solar Co. Ltd

B820

Greenway Solar-Tech (Shanghai) Co., Ltd

Greenway Solar-Tech (Huaian) Co. Ltd

B821

Konca Solar Cell Co., Ltd

Suzhou GCL Photovoltaic Technology Co., Ltd

Jiangsu GCL Silicon Material Technology Development Co., Ltd

Jiangsu Zhongneng Polysilicon Technology Development Co. Ltd

GCL-Poly (Suzhou) Energy Limited

GCL-Poly Solar Power System Integration (Taicang) Co. Ltd

GCL SOLAR POWER (SUZHOU) LIMITED

B850

Guodian Jintech Solar Energy Co., Ltd

B822

Hangzhou Bluesun New Material Co. Ltd

B824

Hanwha SolarOne (Qidong) Co., Ltd

B826

Hengdian Group DMEGC Magnetics Co., Ltd

B827

HENGJI PV-TECH ENERGY CO. LTD

B828

Himin Clean Energy Holdings Co., Ltd

B829

Jetion Solar (China) Co., Ltd

Junfeng Solar (Jiangsu) Co. Ltd

Jetion Solar (Jiangyin) Co. Ltd

B830

Jiangsu Green Power PV Co., Ltd

B831

Jiangsu Hosun Solar Power Co., Ltd

B832

Jiangsu Jiasheng Photovoltaic Technology Co., Ltd

B833

Jiangsu Runda PV Co., Ltd

B834

Jiangsu Sainty Photovoltaic Systems Co., Ltd

Jiangsu Sainty Machinery Imp. And Exp. Corp. Ltd

B835

Jiangsu Seraphim Solar System Co., Ltd

B836

Jiangsu Shunfeng Photovoltic Technology Co., Ltd

Changzhou Shunfeng Photovoltaic Materials Co. Ltd

Jiangsu Shunfeng Photovoltaic Electronic Power Co. Ltd

B837

Jiangsu Sinski PV Co., Ltd

B838

Jiangsu Sunlink PV Technology Co., Ltd

B839

Jiangsu Zhongchao Solar Technology Co., Ltd

B840

Jiangxi Risun Solar Energy Co., Ltd

B841

Jiangxi LDK Solar Hi-Tech Co. Ltd

LDK Solar Hi-Tech (Nanchang) Co. Ltd

LDK Solar Hi-Tech (Suzhou) Co. Ltd

B793

Jiangyin Hareon Power Co., Ltd

Hareon Solar Technology Co., Ltd

Taicang Hareon Solar Co. Ltd

Hefei Hareon Solar Technology Co. Ltd

Jiangyin Xinhui Solar Energy Co. Ltd

Altusvia Energy (Taicang) Co. Ltd

B842

Jiangyin Shine Science and Technology Co., Ltd

B843

JingAo Solar Co.Ltd.

Shanghai JA Solar Technology Co. Ltd.

JA Solar Technology Yangzhou Co. Ltd.

Hefei JA Solar Technology Co. Ltd.

Shanghai JA Solar PV Technology Co. Ltd.

B794

Jinko Solar Co., Ltd

Jinko Solar Import and Export Co. Ltd

ZHEJIANG JINKO SOLAR CO. LTD

ZHEJIANG JINKO SOLAR TRADING CO. LTD

B845

Jinzhou Yangguang Energy Co. Ltd

Jinzhou Huachang Photovoltaic Technology Co. Ltd

Jinzhou Jinmao Photovoltaic Technology Co. Ltd

Jinzhou Rixin Silicon Materials Co. Ltd

Jinzhou Youhua Silicon Materials Co. Ltd

B795

Juli New Energy Co., Ltd

B846

Jumao Photonic (Xiamen) Co., Ltd

B847

King-PV Technology Co., Ltd

B848

Kinve Solar Power Co., Ltd (Maanshan)

B849

Lightway Green New Energy Co., Ltd

Lightway Green New Energy(Zhuozhou) Co. Ltd

B851

Nanjing Daqo New Energy Co. Ltd

B853

NICE SUN PV CO. LTD

LEVO SOLAR TECHNOLOGY CO. LTD

B854

Ningbo Huashun Solar Energy Technology Co., Ltd

B856

Ningbo Jinshi Solar Electrical Science & Technology Co., Ltd

B857

Ningbo Komaes Solar Technology Co., Ltd

B858

Ningbo South New Energy Technology Co., Ltd

B861

Ningbo Sunbe Electric Ind Co., Ltd

B862

Ningbo Ulica Solar Science & Technology Co., Ltd

B863

Perfectenergy (Shanghai) Co., Ltd

B864

Perlight Solar Co., Ltd

B865

Phono Solar Technology Co., Ltd

Sumec Hardware & Tools Co. Ltd

B866

RISEN ENERGY CO. LTD

B868

SHANGHAI ALEX SOLAR ENERGY SCIENCE & TECHNOLOGY CO. LTD

SHANGHAI ALEX NEW ENERGY CO. LTD

B870

Shanghai BYD Co., Ltd

BYD(Shangluo)Industrial Co. Ltd

B871

Shanghai Chaori Solar Energy Science & Technology Co., Ltd

Shanghai Chaori International Trading Co., Ltd

B872

Propsolar (Zhejiang) New Energy Technology Co., Ltd

Shanghai Propsolar New Energy Co., Ltd

B873

SHANGHAI SHANGHONG ENERGY TECHNOLOGY CO. LTD

B874

SHANGHAI SOLAR ENERGY S&T CO. LTD

Shanghai Shenzhou New Energy Development Co., Ltd

Lianyungang Shenzhou New Energy Co., Ltd

B875

Shanghai ST Solar Co. Ltd

Jiangsu ST Solar Co. Ltd

B876

Shenzhen Sacred Industry Co., Ltd

B878

Shenzhen Topray Solar Co., Ltd

Shanxi Topray Solar Co. Ltd

Leshan Topray Cell Co. Ltd

B880

Sopray Energy Co., Ltd

Shanghai Sopray New Energy Co. Ltd

B881

SUN EARTH SOLAR POWER CO. LTD

NINGBO SUN EARTH SOLAR POWER CO. LTD

Ningbo Sun Earth Solar Energy Co. Ltd.

B882

SUZHOU SHENGLONG PV-TECH CO. LTD

B883

TDG Holding Co., Ltd

B884

Tianwei New Energy Holdings Co., Ltd

Tianwei New Energy (Chengdu) PV Module Co., Ltd

Tianwei New Energy (Yangzhou) Co. Ltd

B885

Wenzhou Jingri Electrical and Mechanical Co. Ltd

B886

Shanghai Topsolar Green Energy Co., Ltd

B877

Shenzhen Sungold Solar Co., Ltd

B879

Wuhu Zhongfu PV Co., Ltd

B889

Wuxi Saijing Solar Co., Ltd

B890

Wuxi Shangpin Solar Energy Science and Technology Co..Ltd

B891

Wuxi Solar Innova PV Co., Ltd

B892

Wuxi Suntech Power Co. Ltd

Suntech Power Co. Ltd

Wuxi Sunshine Power Co. Ltd

Luoyang Suntech Power Co. Ltd.

Zhenjiang Rietech New Energy Science Technology Co. Ltd

Zhenjiang Ren De New Energy Science Technology Co. Ltd

B796

Wuxi Taichang Electronic Co., Ltd

Wuxi Machinery & Equipment Import & Export Co., Ltd.

Wuxi Taichen Machinery & Equipment Co., Ltd.

B893

Xi'an Huanghe Photovoltaic Technology Co., Ltd

State-run Huanghe Machine-Building Factory Import and Export Corporation

Shanghai Huanghe Fengjia Photovoltaic Technology Co. Ltd

B896

Yingli Energy (China) Co. Ltd

Baoding Tianwei Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Hainan Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Hengshui Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Tianjin Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Lixian Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Baoding Jiasheng Photovoltaic Technology Co. Ltd

Beijing Tianneng Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Yingli Energy (Beijing) Co. Ltd

B797

Yuhuan BLD Solar Technology Co., Ltd

Zhejiang BLD Solar Technology Co., Ltd

B899

Yuhuan Sinosola Science & Technology Co., Ltd

B900

Zhangjiagang City SEG PV Co., Ltd

B902

Zhejiang Fengsheng Electrical Co., Ltd

B903

Zhejiang Global Photovoltaic Technology Co., Ltd

B904

Zhejiang Heda Solar Technology Co., Ltd

B905

Zhejiang Jiutai New Energy Co., Ltd

Zhejiang Topoint Photovoltaic Co. Ltd

B906

Zhejiang Kingdom Solar Energy Technic Co., Ltd

B907

Zhejiang Koly Energy Co., Ltd

B908

Zhejiang Mega Solar Energy Co., Ltd

Zhejiang Fortune Photovoltaic Co. Ltd

B910

Zhejiang Shuqimeng Photovoltaic Technology Co., Ltd

B911

Zhejiang Shinew Photoelectronic Technology Co. Ltd

B912

Zhejiang Sunflower Light Energy Science & Technology Limited Liability Company

Zhejiang Yauchong Light Energy Science & Technology Co., Ltd

B914

Zhejiang Sunrupu New Energy Co., Ltd

B915

Zhejiang Tianming Solar Technology Co., Ltd

B916

Zhejiang Trunsun Solar Co., Ltd

Zhejiang Beyondsun PV Co. Ltd

B917

Zhejiang Wanxiang Solar Co., Ltd

WANXIANG IMPORT & EXPORT CO LTD

B918

ZHEJIANG YUANZHONG SOLAR CO. LTD

B920

Zhongli Talesun Solar Co., Ltd

B922


23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/30


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1403

ze dne 22. srpna 2016,

kterým se subdivize ICES 27 a 28.2 vyjímají z uplatňování období zákazu rybolovu v roce 2016

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97 (1), a zejména na čl. 29 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení ukládající období zákazu rybolovu populací tresky obecné v Baltském moři jsou stanovena v nařízení (ES) č. 1098/2007.

(2)

Podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1098/2007 může Komise vyjmout subdivize ICES 27 a 28.2 z působnosti období zákazu rybolovu, pokud množství tresky obecné ulovené v subdivizích ICES 27 a 28.2 během posledního sledovaného období bylo nižší než určitá prahová hodnota.

(3)

Na základě zpráv příslušných členských států a konzultace Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství by měly být subdivize ICES 27 a 28.2 v roce 2016 vyjmuty z působnosti uvedeného období zákazu rybolovu.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1098/2007 se v roce 2016 nepoužijí na subdivize ICES 27 a 28.2.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. srpna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 1.


23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/31


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1404

ze dne 22. srpna 2016

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. srpna 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

165,4

ZZ

165,4

0707 00 05

TR

137,2

ZZ

137,2

0709 93 10

TR

141,6

ZZ

141,6

0805 50 10

AR

151,1

CL

144,0

MA

95,0

TR

154,0

UY

194,6

ZA

173,8

ZZ

152,1

0806 10 10

EG

222,7

TR

135,0

ZZ

178,9

0808 10 80

AR

110,6

BR

102,1

CL

125,0

CN

160,3

NZ

137,6

US

141,5

ZA

97,0

ZZ

124,9

0808 30 90

AR

93,2

CL

123,4

TR

141,2

ZA

101,3

ZZ

114,8

0809 30 10 , 0809 30 90

TR

130,7

ZZ

130,7


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/33


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/1405

ze dne 22. srpna 2016,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2016) 5466)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech. V příloze zmíněného prováděcího rozhodnutí je uvedeno vymezení a výčet některých oblastí těchto členských států v částech I, II, III a IV uvedené přílohy, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace. Uvedený výčet zahrnuje některé oblasti Polska.

(2)

V srpnu 2016 se objevila dvě ohniska afrického moru prasat u prasat domácích v územně-správní jednotce powiat bialski v Polsku, což je oblast, která je v současnosti uvedena v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Výskyt tohoto ohniska spolu s nedávnou změnou epizootologické situace představuje zvýšení úrovně rizika, kterou je třeba zohlednit. Některé oblasti Polska uvedené v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto nyní měly být zařazeny na seznam v části III uvedené přílohy.

(3)

Komise zaznamenala, že se vyskytlo několik dalších ohnisek u prasat domácích, která mohla být, jak vyplývá z předběžných důkazů, způsobena lidskou činností, a nikoli volně žijícími prasaty, a na uvedená ohniska se tedy vztahuje samostatné rozhodnutí Komise. Jakmile budou získány potvrzující důkazy z Polska v souvislosti s těmito ohnisky, měla by být opatření stanovená tímto rozhodnutím přezkoumána, aby se vyloučilo riziko šíření této nákazy u volně žijících prasat.

(4)

Při posuzování veterinárního rizika vyplývajícího z dané situace v případě afrického moru prasat v Polsku by měl být zohledněn vývoj současné epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu u dotčených populací volně žijících prasat v Unii. Aby bylo možné provádět cílená veterinární opatření pro tlumení stanovená v prováděcím rozhodnutí 2014/709/EU a předejít dalšímu šíření afrického moru prasat a zároveň i zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a aby se zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je třeba změnit seznam Unie obsahující oblasti podléhající veterinárním opatřením pro tlumení stanovený v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí tak, aby odrážel změny současné epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu v Polsku.

(5)

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 22. srpna 2016.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

v Bauskas novads: pagasti Īslīces, Gailīšu, Brunavas a Ceraukstes,

v Dobeles novads: pagasti Bikstu, Zebrenes, Annenieku, Naudītes, Penkules, Auru a Krimūnu, Dobeles, Berzes, část pagasts Jaunbērzes nacházející se západně od silnice P98 a Dobele pilsēta,

v Jelgavas novads: pagasti Glūdas, Svētes, Platones, Vircavas, Jaunsvirlaukas, Zaļenieku, Vilces, Lielplatones, Elejas a Sesavas,

v Kandavas novads: pagasti Vānes a Matkules,

v Talsu novads: pagasti Lubes, Īves, Valdgales, Ģibuļu, Lībagu, Laidzes, Ārlavas, Abavas, Sabile pilsēta, Talsi pilsēta, Stende pilsēta a Valdemārpils pilsēta,

Brocēnu novads,

Dundagas novads,

Jaunpils novads,

Rojas novads,

Rundāles novads,

Stopiņu novads,

Tērvetes novads,

Bauska pilsēta,

Jelgava republikas pilsēta,

Jūrmala republikas pilsēta.

2.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

v Jurbarkas rajono savivaldybė: Raudonės seniūnija, Veliuonos seniūnija, Seredžiaus seniūnija a Juodaičių seniūnija,

v Pakruojis rajono savivaldybė: Klovainių seniūnija, Rozalimo seniūnija a Pakruojo seniūnija,

v Panevežys rajono savivaldybė: část Krekenavos seniūnija nacházející se na západě od řeky Nevėžis,

v Raseiniai rajono savivaldybė: Ariogalos seniūnija, Ariogalos miestas, Betygalos seniūnija, Pagojukų seniūnija a Šiluvos seniūnija,

v Šakiai rajono savivaldybė: Plokščių seniūnija, Kriūkų seniūnija, Lekėčių seniūnija, Lukšių seniūnija, Griškabūdžio seniūnija, Barzdų seniūnija, Žvirgždaičių seniūnija, Sintautų seniūnija, Kudirkos Naumiesčio seniūnija, Slavikų seniūnija a Šakių seniūnija,

Pasvalys rajono savivaldybė,

Vilkaviškis rajono savivaldybė,

Radviliškis rajono savivaldybė,

Kalvarija savivaldybė,

Kazlų Rūda savivaldybė,

Marijampolė savivaldybė.

3.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

V regionu województwo podlaskie:

gminy Augustów s městem Augustów, Nowinka, Płaska, Sztabin a Bargłów Kościelny v územně-správní jednotce powiat augustowski,

gminy Brańsk s městem Brańsk, Boćki, Rudka, Wyszki, část gminy Bielsk Podlaski nacházející se západně od linie tvořené silnicí č. 19 (procházející severně od města Bielsk Podlaski) a prodloužené východní hranicí města Bielsk Podlaski a silnicí č. 66 (procházející jižně od města Bielsk Podlaski), město Bielsk Podlaski, část gminy Orla nacházející se západně od silnice č. 66, v územně-správní jednotce powiat bielski,

gminy Choroszcz, Juchnowiec Kościelny, Suraż, Turośń Kościelna, Tykocin, Łapy, Poświętne, Zawady a Dobrzyniewo Duże v územně-správní jednotce powiat białostocki,

gminy Drohiczyn, Dziadkowice, Grodzisk, Milejczyce a Perlejewo v územně-správní jednotce powiat siemiatycki,

gminy Rutka-Tartak, Szypliszki, Suwałki a Raczki v územně-správní jednotce powiat suwalski,

gminy Suchowola a Korycin v územně-správní jednotce powiat sokólski,

části gmin Kleszczele a Czeremcha nacházející se západně od silnice č. 66 v územně-správní jednotce powiat hajnowski,

powiat łomżyński,

powiat M. Białystok,

powiat M. Łomża,

powiat M. Suwałki,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

powiat wysokomazowiecki,

powiat zambrowski.

V regionu województwo mazowieckie:

gminy Ceranów, Jabłonna Lacka, Sterdyń a Repki v územně-správní jednotce powiat sokołowski,

gminy Korczew, Przesmyki, Paprotnia, Suchożebry, Mordy, Siedlce a Zbuczyn v územně-správní jednotce powiat siedlecki,

powiat M. Siedlce,

gminy Rzekuń, Troszyn, Czerwin a Goworowo v územně-správní jednotce powiat ostrołęcki,

gminy Olszanka, Łosice a Platerów v územně-správní jednotce powiat łosicki,

powiat ostrowski.

V regionu województwo lubelskie:

gmina Hanna v územně-správní jednotce powiat włodawski,

gminy Miedzyrzec Podlaski s městem Miedzyrzec Podlaski, Drelów, Łomazy, Rossosz, Piszczac, Kodeń, Tuczna, Sławatycze, Wisznice a Sosnówka v územně-správní jednotce powiat bialski,

gmina Kąkolewnica Wschodnia a Komarówka Podlaska v územně-správní jednotce powiat radzyński.

ČÁST II

1.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

Kallaste linn,

Rakvere linn,

Tartu linn,

Viljandi linn,

Harju maakond (kromě části Kuusalu vald nacházející se jižně od silnice č. 1 (E20), Aegviidu vald a Anija vald),

Ida-Viru maakond,

Lääne maakond,

Pärnu maakond,

Põlva maakond,

Rapla maakond,

část Kuusalu vald nacházející se severně od silnice č. 1 (E20),

část Pärsti vald nacházející se západně od silnice č. 24126,

část Suure-Jaani vald nacházející se západně od silnice č. 49,

část Tamsalu vald nacházející se severovýchodně od železniční trati Tallin–Tartu,

část Tartu vald nacházející se východně od železniční trati Tallin–Tartu,

část Viiratsi vald nacházející se západně od území vymezeného západním úsekem silnice č. 92 až po křižovatku se silnicí č. 155, poté silnicí č. 155 až po křižovatku se silnicí č. 24156, poté silnicí č. 24156 až po řeku Verilaske a dále řekou Verilaske až k místu, kde dosáhne jižní hranice této oblasti,

Abja vald,

Alatskivi vald,

Avanduse vald,

Haaslava vald,

Haljala vald,

Halliste vald,

Kambja vald,

Karksi vald,

Koonga vald,

Kõpu vald,

Laekvere vald,

Luunja vald,

Mäksa vald,

Märjamaa vald,

Meeksi vald,

Peipsiääre vald,

Piirissaare vald,

Rägavere vald,

Rakvere vald,

Saksi vald,

Sõmeru vald,

Vara vald,

Vihula vald,

Võnnu vald.

2.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

v Balvu novads: pagasti Vīksnas, Bērzkalnes, Vectilžas, Lazdulejas, Briežuciema, Tilžas, Bērzpils a Krišjāņu,

v Bauskas novads: pagasti Mežotnes, Codes, Dāviņu a Vecsaules,

v Dobeles novads: část Jaunbērzes pagasts nacházející se východně od silnice P98,

v Gulbenes novads: pagasti Lejasciema, Lizuma, Rankas, Druvienas, Tirzas a Līgo,

v Jelgavas novads: pagasti Kalnciema, Līvbērzes a Valgundes,

v Kandavas novads: pagasti Cēres, Kandavas, Zemītes a Zantes, Kandava pilsēta,

v Limbažu novads: pagasti Skultes, Vidrižu, Limbažu a Umurgas,

v Rugāju novads: Lazdukalna pagasts,

v Salacgrīvas novads: Liepupes pagasts,

v Talsu novads: pagasti Ķūļciema, Balgales, Vandzenes, Laucienes, Virbu a Strazdes,

Ādažu novads,

Aizkraukles novads,

Aknīstes novads,

Alūksnes novads,

Amatas novads,

Apes novads,

Babītes novads,

Baldones novads,

Baltinavas novads,

Carnikavas novads,

Cēsu novads,

Cesvaines novads,

Engures novads,

Ērgļu novads,

Garkalnes novads,

Iecavas novads,

Ikšķiles novads,

Ilūkstes novads,

Inčukalna novads,

Jaunjelgavas novads,

Jaunpiebalgas novads,

Jēkabpils novads,

Ķeguma novads,

Ķekavas novads,

Kocēnu novads,

Kokneses novads,

Krimuldas novads,

Krustpils novads,

Lielvārdes novads,

Līgatnes novads,

Līvānu novads,

Lubānas novads,

Madonas novads,

Mālpils novads,

Mārupes novads,

Mērsraga novads,

Neretas novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Ozolnieki novads,

Pārgaujas novads,

Pļaviņu novads,

Priekuļu novads,

Raunas novads,

Ropažu novads,

Salas novads,

Salaspils novads,

Saulkrastu novads,

Sējas novads,

Siguldas novads,

Skrīveru novads,

Smiltenes novads,

Tukuma novads,

Varakļānu novads,

Vecpiebalgas novads,

Vecumnieku novads,

Viesītes novads,

Viļakas novads,

Limbaži pilsēta,

Jēkabpils republikas pilsēta,

Valmiera republikas pilsēta.

3.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

v Anykščiai rajono savivaldybė: Kavarskas seniūnija, Kurkliai seniūnija a část Anykščiai seniūnija nacházející se jihozápadně od silnic č. 121 a 119,

v Jonava rajono savivaldybė: Šilų seniūnija, Bukonių seniūnija a v Žeimių seniūnija vesnice Biliuškiai, Drobiškiai, Normainiai II, Normainėliai, Juškonys, Pauliukai, Mitėniškiai, Zofijauka a Naujokai,

v Kaunas rajono savivaldybė: Akademijos seniūnija, Alšėnų seniūnija, Babtų seniūnija, Batniavos seniūnija, Čekiškės seniūnija, Domeikavos seniūnija, Ežerėlio seniūnija, Garliavos seniūnija, Garliavos apylinkių seniūnija, Kačerginės seniūnija, Kulautuvos seniūnija, Linksmakalnio seniūnija, Raudondvario seniūnija, Ringaudų seniūnija, Rokų seniūnija, Samylų seniūnija, Taurakiemio seniūnija, Užliedžių seniūnija, Vilkijos seniūnija, Vilkijos apylinkių seniūnija a Zapyškio seniūnija,

v Kėdainiai rajono savivaldybė: Josvainių seniūnija, Pernaravos seniūnija, Krakių seniūnija, Dotnuvos seniūnija, Gudžiūnų seniūnija, Surviliškio seniūnija, Vilainių seniūnija, Truskavos seniūnija, Šėtos seniūnija a Kėdainių miesto seniūnija,

v Panevėžys rajono savivaldybė: Karsakiškio seniūnija, Naujamiesčio seniūnija, Paįstrio seniūnija, Panevėžio seniūnija, Ramygalos seniūnija, Smilgių seniūnija, Upytės seniūnija, Vadoklių seniūnija, Velžio seniūnija a část Krekenavos seniūnija nacházející se na východě od řeky Nevėžis,

v Prienai rajono savivaldybė: Veiverių seniūnija, Šilavoto seniūnija, Naujosios Ūtos seniūnija, Balbieriškio seniūnija, Ašmintos seniūnija, Išlaužo seniūnija a Pakuonių seniūnija,

v Šalčininkai rajono savivaldybė: Jašiūnų seniūnija, Turgelių seniūnija, Akmenynės seniūnija, Šalčininkų seniūnija, Gerviškių seniūnija, Butrimonių seniūnija, Eišiškių seniūnija, Poškonių seniūnija a Dieveniškių seniūnija,

ve Varėna rajono savivaldybė: Kaniavos seniūnija, Marcinkonių seniūnija a Merkinės seniūnija,

ve Vilnius rajono savivaldybė: části Sudervė seniūnija a Dūkštai seniūnija nacházející se severovýchodně od silnice č. 171, Maišiagala seniūnija, Zujūnų seniūnija, Avižienių seniūnija, Riešės seniūnija, Paberžės seniūnija, Nemenčinės seniūnija, Nemenčinės miesto seniūnija, Sužionių seniūnija, Buivydžių seniūnija, Bezdonių seniūnija, Lavoriškių seniūnija, Mickūnų seniūnija, Šatrininkų seniūnija, Kalvelių seniūnija, Nemėžių seniūnija, Rudaminos seniūnija, Rūkainių seniūnija, Medininkų seniūnija, Marijampolio seniūnija, Pagirių seniūnija a Juodšilių seniūnija,

Alytus miesto savivaldybė,

v Utena rajono savivaldybė: Sudeikių seniūnija, Utenos seniūnija, Utenos miesto seniūnija, Kuktiškių seniūnija, Daugailių seniūnija, Tauragnų seniūnija a Saldutiškio seniūnija,

v Alytus miesto savivaldybė: Pivašiūnų seniūnija, Punios seniūnija, Daugų seniūnija, Alovės seniūnija, Nemunaičio seniūnija, Raitininkų seniūnija, Miroslavo seniūnija, Krokialaukio seniūnija, Simno seniūnija a Alytaus seniūnija,

Kaunas miesto savivaldybė,

Panevėžys miesto savivaldybė,

Prienai miesto savivaldybė,

Vilnius miesto savivaldybė,

Biržai rajono savivaldybė,

Druskininkai savivaldybė,

Ignalina rajono savivaldybė,

Lazdijai rajono savivaldybė,

Molėtai rajono savivaldybė,

Rokiškis rajono savivaldybė,

Širvintos rajono savivaldybė,

Švenčionys rajono savivaldybė,

Ukmergė rajono savivaldybė,

Zarasai rajono savivaldybė,

Birštonas savivaldybė,

Visaginas savivaldybė.

4.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

V regionu województwo podlaskie:

gminy Czarna Białostocka, Gródek, Michałowo, Supraśl, Wasilków a Zabłudów v územně-správní jednotce powiat białostocki,

gminy Dąbrowa Białostocka, Janów, Krynki, Kuźnica, Nowy Dwór, Sidra, Sokółka a Szudziałowo v územně-správní jednotce powiat sokólski,

gmina Lipsk v územně-správní jednotce powiat augustowski,

gmina Dubicze Cerkiewne, části gmin Kleszczele a Czeremcha nacházející se východně od silnice č. 66 v územně-správní jednotce powiat hajnowski,

část gminy Bielsk Podlaski nacházející se východně od linie tvořené silnicí č. 19 (procházející severně od města Bielsk Podlaski) a prodloužené východní hranicí města Bielsk Podlaski a silnicí č. 66 (procházející jižně od města Bielsk Podlaski), část gminy Orla nacházející se východně od silnice č. 66, v územně-správní jednotce powiat bielski.

ČÁST III

1.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

Elva linn,

Võhma linn,

Jõgeva maakond,

Järva maakond,

Valga maakond,

Võru maakond,

část Kuusalu vald nacházející se jižně od silnice č. 1 (E20),

část Pärsti vald nacházející se východně od silnice č. 24126,

část Suure-Jaani vald nacházející se východně od silnice č. 49,

část Tamsalu vald nacházející se jihozápadně od železniční trati Tallin–Tartu,

část Tartu vald nacházející se západně od železniční trati Tallin–Tartu,

část Viiratsi vald nacházející se východně od území vymezeného západním úsekem silnice č. 92 až po křižovatku se silnicí č. 155, poté silnicí č. 155 až po křižovatku se silnicí č. 24156, poté silnicí č. 24156 až po řeku Verilaske a dále řekou Verilaske až k místu, kde dosáhne jižní hranice této oblasti,

Aegviidu vald,

Anija vald,

Kadrina vald,

Kolga-Jaani vald,

Konguta vald,

Kõo vald,

Laeva vald,

Nõo vald,

Paistu vald,

Puhja vald,

Rakke vald,

Rannu vald,

Rõngu vald,

Saarepeedi vald,

Tapa vald,

Tähtvere vald,

Tarvastu vald,

Ülenurme vald,

Väike-Maarja vald.

2.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

v Balvu novads: pagasti Kubuļu a Balvu,

v Gulbenes novads: pagasti Beļavas, Galgauskas, Jaungulbenes, Daukstu, Stradu, Litenes a Stāmerienas,

v Limbažu novads: pagasti Viļķenes, Pāles a Katvaru,

v Rugāju novads: Rugāju pagasts,

v Salacgrīvas novads: pagasti Ainažu a Salacgrīvas,

Aglonas novads,

Alojas novads,

Beverīnas novads,

Burtnieku novads,

Ciblas novads,

Dagdas novads,

Daugavpils novads,

Kārsavas novads,

Krāslavas novads,

Ludzas novads,

Mazsalacas novads,

Naukšēnu novads,

Preiļu novads,

Rēzeknes novads,

Riebiņu novads,

Rūjienas novads,

Strenču novads,

Valkas novads,

Vārkavas novads,

Viļānu novads,

Zilupes novads,

Ainaži pilsēta,

Salacgrīva pilsēta,

Daugavpils republikas pilsēta,

Rēzekne republikas pilsēta.

3.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

v Anykščiai rajono savivaldybė: Debeikių seniūnija, Skiemonių seniūnija, Viešintų seniūnija, Andrioniškio seniūnija, Svėdasų seniūnija, Troškūnų seniūnija, Traupio seniūnija a část Anykščių seniūnija nacházející se severovýchodně od silnic č. 121 a 119,

v Alytus rajono savivaldybė: Butrimonių seniūnija,

v Jonava rajono savivaldybė: Upninkų seniūnija, Ruklos seniūnija, Dumsių seniūnija, Užusalių seniūnija, Kulvos seniūnija a v Žeimiai seniūnija vesnice Akliai, Akmeniai, Barsukinė, Blauzdžiai, Gireliai, Jagėlava, Juljanava, Kuigaliai, Liepkalniai, Martyniškiai, Milašiškiai, Mimaliai, Naujasodis, Normainiai I, Paduobiai, Palankesiai, Pamelnytėlė, Pėdžiai, Skrynės, Svalkeniai, Terespolis, Varpėnai, Žeimių gst., Žieveliškiai a Žeimių miestelis,

Kaišiadorys rajono savivaldybė,

v Kaunas rajono savivaldybė: Vandžiogalos seniūnija, Lapių seniūnija, Karmėlavos seniūnija a Neveronių seniūnija,

v Kėdainiai rajono savivaldybė: Pelėdnagių seniūnija,

v Prienai rajono savivaldybė: Jiezno seniūnija a Stakliškių seniūnija,

v Panevėžys rajono savivaldybė: Miežiškių seniūnija a Raguvos seniūnija,

v Šalčininkai rajono savivaldybė: Baltosios Vokės seniūnija, Pabarės seniūnija, Dainavos seniūnija a Kalesninkų seniūnija,

ve Varėna rajono savivaldybė: Valkininkų seniūnija, Jakėnų seniūnija, Matuizų seniūnija, Varėnos seniūnija a Vydenių seniūnija,

ve Vilnius rajono savivaldybė: části Sudervė seniūnija a Dūkštai seniūnija nacházející se jihozápadně od silnice č. 171,

v Utena rajono savivaldybė: Užpalių seniūnija, Vyžuonų seniūnija a Leliūnų seniūnija,

Elektrėnai savivaldybė,

Jonava miesto savivaldybė,

Kaišiadorys miesto savivaldybė,

Kupiškis rajono savivaldybė,

Trakai rajono savivaldybė.

4.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

gminy Czyże, Białowieża, Hajnówka s městem Hajnówka, Narew a Narewka v územně-správní jednotce powiat hajnowski,

gminy Mielnik, Nurzec-Stacja, Siemiatycze s městem Siemiatycze v územně-správní jednotce powiat siemiatycki.

V regionu województwo mazowieckie:

gminy Sarnaki, Stara Kornica a Huszlew v územně-správní jednotce powiat łosicki.

V regionu województwo lubelskie:

gminy Konstantynów, Janów Podlaski, Leśna Podlaska, Rokitno, Biała Podlaska, Zalesie a Terespol s městem Terespol v územně-správní jednotce powiat bialski,

powiat M. Biała Podlaska.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

všechny oblasti Sardinie.“


23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/46


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/1406

ze dne 22. srpna 2016

o některých ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v Polsku a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/1367

(oznámeno pod číslem C(2016) 5467)

(Pouze polské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza, která postihuje populace domácích a volně žijících prasat a může mít vážný dopad na ziskovost chovu prasat, a tím narušit obchod uvnitř Unie a vývoz do třetích zemí.

(2)

V případě ohniska afrického moru prasat existuje riziko, že by se původce nákazy mohl rozšířit i do jiných hospodářství s chovem prasat a na volně žijící prasata. Následně by se mohl prostřednictvím obchodu s živými prasaty nebo produkty z nich rozšířit z jednoho členského státu do druhého a do třetích zemí.

(3)

Směrnice Rady 2002/60/ES (3) zavádí minimální opatření pro tlumení afrického moru prasat, jež se mají uplatňovat uvnitř Unie. Článek 9 směrnice 2002/60/ES stanoví pro případ ohnisek uvedené nákazy vymezení ochranných pásem a pásem dozoru, v nichž se uplatní opatření stanovená v článcích 10 a 11 uvedené směrnice.

(4)

Polsko informovalo Komisi o stávající situaci na svém území, pokud jde o africký mor prasat, a v souladu s článkem 9 směrnice 2002/60/ES vymezilo ochranná pásma a pásma dozoru, ve kterých se uplatňují opatření uvedená v článcích 10 a 11 uvedené směrnice.

(5)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci s Polskem popsat na úrovni Unie oblasti vymezené jako ochranná pásma a pásma dozoru v souvislosti s africkým morem prasat v uvedeném členském státě.

(6)

V důsledku toho by v příloze tohoto rozhodnutí měly být stanoveny oblasti vymezené jako ochranná pásma a pásma dozoru v Polsku, jakož i doba trvání takto stanovené regionalizace.

(7)

U prasat domácích v územně-správních jednotkách powiat wysokomazowiecki, zambrowski, białostocki a bielski se v srpnu 2016 objevilo šest ohnisek této nákazy. Vzhledem k tomu, že Polsko poskytlo předběžné důkazy o tom, že tato ohniska souvisí s lidskou činností, a že existují důkazy o tom, že africký mor prasat se nevyskytuje v populaci volně žijících prasat v dotčených oblastech, je nezbytné přijmout zvláštní a přiměřená opatření, rovněž s přihlédnutím ke skutečnosti, že Polsko se zavázalo uplatňovat doplňková vnitrostátní opatření pro kontrolu trhů a přemísťování zvířat. Tato opatření by měla zahrnovat uplatnění opatření stanovených ve směrnici 2002/60/ES, zejména pokud jde o striktní omezení přemísťování a přepravy prasat, jak stanoví články 10 a 11 uvedené směrnice, v oblastech, které jsou seskupeny do dvou spojitých pásem, jak je popsáno v příloze.

(8)

Aby se zohlednila celková epizootologická situace a aby mohla být uplatněna vhodná opatření, je třeba přezkoumat i prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4). Jakmile budou získány potvrzující důkazy z Polska v souvislosti s výše popsanými ohnisky, měla by být přezkoumána rovněž opatření stanovená uvedeným prováděcím rozhodnutím, aby se vyloučilo riziko šíření této nákazy u volně žijících prasat.

(9)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1367 (5) stanoví některá ochranná opatření v souvislosti s africkým morem prasat v Polsku. Od přijetí uvedeného rozhodnutí se epizootologická situace v souvislosti s touto nákazou změnila a tato opatření je třeba změnit. Z důvodů jasnosti by proto mělo být prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1367 zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Polsko zajistí, aby ochranná pásma a pásma dozoru vymezená v souladu s článkem 9 směrnice 2002/60/ES zahrnovala přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije do dne 15. října 2016.

Článek 3

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1367 se zrušuje.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 22. srpna 2016.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1367 ze dne 10. srpna 2016 o některých ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v Polsku (Úř. věst. L 216, 11.8.2016, s. 26).


PŘÍLOHA

Polsko

Oblasti uvedené v článku 1

Datum ukončení použitelnosti

Ochranné pásmo

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

(a)

na východě – od severní hranice vesnice Sanie Dąb na jih po silnici spojující vesnici Sanie Dąb s vesnicí Kołaki Kościelne až k průsečíku s řekou Dąb, dále podél řeky Dąb na jihovýchod, dále podél okraje lesa na západní hranici vesnice Tybory-Olszewo, dále podél silnice spojující vesnici Tybory-Olszewo s vesnicí Tybory-Kamianka, dále podél západní hranice vesnice Tybory-Kamianka až k silnici spojující vesnici Tybory-Kamianka s vesnicí Jabłonka Kościelna, dále na jih až k vodnímu toku spojujícímu rybník Kamianka s řekou Jabłonka, dále podél tohoto vodního toku až k jeho ústí do řeky Jabłonka, dále přímo na jih až ke křižovatce silnice č. 66 se silnicí spojující vesnici Jabłonka Kościelna s vesnicí Miodusy-Litwa;

(b)

na jihu – podél silnice č. 66 západním směrem až k průsečíku řeky Jabłonka se silnicí č. 66, dále podél jižní hranice vesnice Faszcze až k řece Jabłonka, dále na západ podél řeky Jabłonka až k hranici mezi vesnicí Wdziękoń Pierwszy a vesnicí Wdziękoń Drugi, dále přímo na sever až k silnici č. 66, dále podél silnice č. 66 na západ až k průsečíku vodního toku se silnicí č. 66 na úrovni vesnice Wdziękoń Pierwszy;

(c)

na západě – na sever podél vodního toku až k okraji lesa, dále podél východní hranice rezervace „Grabówka“ a dále podél východní hranice lesa až k silnici spojující vesnici Grabówka s vesnicí Wróble-Arciszewo;

(d)

na severu – přímo na východ až k řece Dąb pod vesnicí Czarnowo Dąb, dále přímo na východ podél severní hranice vesnice Sanie Dąb až k silnici spojující vesnici Sanie Dąb s vesnicí Kołaki Kościelne.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

(a)

na severu – z vesnice Konowały podél obecní silnice až ke křižovatce se silnicí Szosa Kruszewska, poté po silnici Szosa Kruszewska podél jižního okraje lesa až k výjezdu do vesnice Kruszewo;

(b)

na západě – přes vesnici Kruszewo podél východního okraje údolí řeky Narew na úrovni vesnice Waniewo až k hranici s územně-správní jednotkou powiat wysokomazowiecki;

(c)

na jihu – od hranice s územně-správní jednotkou powiat wysokomazowiecki podél západního břehu údolí řeky Narew;

(d)

na východě – od západního břehu údolí řeky Narew přímo do vesnice Topilec-Kolonia a dále přímo do vesnice Konowały.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

(a)

na severu – od křižovatky silnice č. 63 se silnicí vedoucí k věznici v Czerwony Bór, na křivce ve směru vesnice Polki Teklin, dále nad touto vesnicí k průsečíku s řekou Gać až k východnímu okraji rybníků kolem vesnice Poryte Jabłoń;

(b)

na východě – podél východního okraje rybníků kolem vesnice Poryte Jabłoń ve směru silnice spojující vesnici Poryte Jabłoń se silnicí č. 66, podél západní hranice této vesnice ve směru silnice č. 63;

(c)

na jihu – od silnice č. 63 nad vesnicí Stare Zakrzewo podél silnice spojující tuto vesnici s vesnicí Tabędz, dále podél západní a severní hranice této vesnice;

(d)

na západě – přímo na sever až k západní hranici vesnice Bacze Mokre, dále od západní hranice vesnice Bacze Mokre přímo na severovýchod až k silnici, která vede k vězení v Czerwony Bór, dále podél této silnice až k silnici č. 63.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

(a)

na severu – od hranice územně-správní jednotky powiat wysokomazowiecki, podél vodního toku Brok Mały až k vesnici Miodusy Litwa, podél jeho jihozápadního okraje; dále od hranice územně-správní jednotky powiat zambrowski ve směru vesnice Krajewo Białe, podél jižní hranice této vesnice, dále podél silnice ve směru vesnice Stary Skarżyn;

(b)

na západě – podél západní hranice vesnice Stary Skarżyn až k průsečíku s vodním tokem Brok Mały, dále jihovýchodním směrem pod vesnicí Zaręby Krztęki až k hranicím územně-správní jednotky powiat zambrowski;

(c)

na jihu – od hranic územně-správní jednotky powiat zambrowski podél vodního toku vedoucího směrem do vesnice Kaczyn Herbasy;

(d)

na východě – podél silnice vedoucí z vesnice Miodusy Litwa přes vesnici Święck Nowiny.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

(a)

na severu – od jižní hranice vesnice Kierzki směrem na východ až k silnici č. 671 nad severní hranicí vesnice Czajki;

(b)

na východě – od silnice č. 671 do vesnice Jabłonowo Kąty, dále směrem na jih podél západního břehu řeky Awissa; dále až k silnici Idźki Średnie – Kruszewo Brodowo ze západní strany vesnice Kruszewo Brodowo;

(c)

na jihu – od silnice č. 671 na úrovni vesnice Idźki-Wykno podél silnice spojující vesnici Sokoły s vesnicí Jamiołki-Godzieby;

(d)

na západě – od vesnice Jamiołki-Godzieby podél východního břehu řeky Ślina až do vesnice Jamiołki Kowale, dále na sever přes vesnici Stypułki borki až k silnici Kierzki – Czajki na východní straně vesnice Kierzki.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

(a)

na východě – od hranice města Bielsk Podlaski, ulice Adama Mickiewicze, podél východního předměstí města Bielsk Podlaski;

(b)

na jihu – podél jižního předměstí města Bielsk Podlaski až k vesnici Piliki, včetně vesnice Piliki, a dále přímo až k silnici č. 66;

(c)

na západě – od silnice č. 66 směrem k západní hranici vesnice Augustowo, včetně vesnice Augustowo, od vesnice Augustowo přímo až k průsečíku železnice s místní silnicí č. 1575B;

(d)

na severu – od průsečíku železnice s místní silnicí č. 1575B podél severního předměstí města Bielsk Podlaski až k hranici města Bielsk Podlaski, ulice Adama Mickiewicze.

15. října 2016

Pásmo dozoru

Oblasti uvedené níže kromě výše vymezeného ochranného pásma:

okres Łomża – obec Łomża;

okres Zambrowski – město Zambrów, obce Zambrów a Kołaki Kościelne;

okres Wysokomazowiecki – obce Kulesze Kościelne, Wysokie Mazowieckie a město Wysokie Mazowieckie, Kobylin Borzymy, Sokoły a Czyżew;

okres Białystok – obce Choroszcz, Turośń Kościelna a Łapy;

okres Bielski – město Bielsk Podlaski, obce Bielsk Podlaski a Orla.

15. října 2016