27.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/1

(1)

Dne 18. června 2015 byl jménem Evropské unie a jejích členských států podepsán Protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé (dále jen „protokol“).

(2)

Uvedený protokol by měl být schválen,

27.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/2

(1)

Rozhodnutím Rady (EU) 2016/837 ze dne 21. dubna 2016 (2) Rada schválila podpis jménem Evropské unie a prozatímní provádění Dohody mezi Evropskou unií, Islandem, Lichtenštejnským knížectvím a Norským královstvím o finančním mechanismu EHP na období 2014–2021, Dohody mezi Norským královstvím a Evropskou unií o norském finančním mechanismu na období 2014–2021, Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím a Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou.

(2)

Znění Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (dále jen „dodatkový protokol“), které je připojeno k rozhodnutí Rady (EU) 2016/837, stanoví obnovení tří kvót s nulovou celní sazbou, jejichž platnost skončila dne 30. dubna 2014, a novou kvótu s nulovou celní sazbou za účelem propuštění do volného oběhu některých ryb a produktů rybolovu pocházejících z Islandu v Evropské unii.

(3)

V souladu s dodatkovým protokolem se objemy celních kvót na období od 1. května 2014 do dne, kdy prozatímní provádění dodatkového protokolu nabude účinnosti, úměrně přidělují a dávají k dispozici pro období od prvního dne prozatímního provádění dodatkového protokolu do 30. dubna 2021. Dodatkový protokol nestanoví převod zbývajících objemů celní kvóty na pozdější období pro podávání žádostí.

(4)

Je nezbytné změnit nařízení (ES) č. 499/96 za účelem provedení celních kvót stanovených v dodatkovém protokolu.

(5)

Celní kvóty by se měly použít ode dne, kdy prozatímní provádění dodatkového protokolu nabude účinnosti, do 30. dubna 2021. Toto nařízení by se proto mělo použít od prvního dne prozatímního provádění dodatkového protokolu podle článku 3 rozhodnutí Rady (EU) 2016/837.

(6)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (3) bylo zrušeno nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (4) a ukončen režim referenčních cen pro produkty rybolovu. Je proto nutné zrušit podmínku stanovenou v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 499/96 o dodržování referenčních cen.

(7)

Protokol č. 3 k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou o definici pojmu původní produkty a o metodách správní spolupráce byl pozměněn rozhodnutím Smíšeného výboru EU a Islandu č. 1/2016 ze dne 17. února 2016 (5). Je proto nezbytné stanovit, že se použije pozměněný protokol č. 3.

(8)

Pravidla pro správu celních kvót jsou stanovena v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 (6), kterým se nahrazuje nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (7) ode dne 1. května 2016. Článek 2 nařízení (ES) č. 499/96 by měl být změněn, aby se zohlednila nová pravidla.

(9)

Příloha nařízení (ES) č. 499/96 by měla být změněna tak, aby zohledňovala změny kódů kombinované nomenklatury (dále jen „kódy KN“) stanovené nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 (8) a třídění podle systému Taric. V zájmu srozumitelnosti je vhodné nahradit přílohu nařízení (ES) č. 499/96 v celém rozsahu.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Celní kvóty stanovené v tomto nařízení jsou spravovány v souladu s články 49 až 54 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (**).

(**)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).“"

3)

Článek 3 se zrušuje.

4)

Příloha se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

27.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/11

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. Článek 10 uvedeného nařízení stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 82/471/EHS (2).

(2)

L-threonin byl podle směrnice 82/471/EHS povolen bez časového omezení směrnicí 88/485/EHS (3) a následně byl v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 zapsán do registru pro doplňkové látky jako stávající produkt.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byly podány žádosti o přehodnocení L-threoninu jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat. Byly podány rovněž žádosti o povolení L-threoninu pro všechny druhy zvířat v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení. Žádosti byly podány spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Žádosti se týkají povolení L-threoninu z Escherichia coli DSM 25086, Escherichia coli FERM BP-11383, Escherichia coli FERM BP-10942, Escherichia coli NRRL B-30843, Escherichia coli KCCM11133P, Escherichia coli DSM 25085, Escherichia coli CGMCC 3703 nebo Escherichia coli CGMCC 7.58 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“.

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svých stanoviscích ze dne 9. července 2013 (4), 29. ledna 2014 (5), 9. září 2014 (6), 9. září 2015 (7), 1. prosince 2015 (8) a 19. dubna 2016 (9) k závěru, že L-threonin z Escherichia coli DSM 25086, Escherichia coli FERM BP-11383, Escherichia coli FERM BP-10942, Escherichia coli NRRL B-30843, Escherichia coli KCCM11133P, Escherichia coli DSM 25085, Escherichia coli CGMCC 3703 a Escherichia coli CGMCC 7.58 nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí a že se považuje za účinný zdroj aminokyseliny threoninu ve výživě zvířat, přičemž aby byl doplňkový L-threonin plně účinný u přežvýkavců, měl by být chráněn před rozkladem v bachoru. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Úřad ve svých stanoviscích vyjádřil znepokojení ohledně bezpečnosti L-threoninu pro cílové druhy v případě, že je podáván ve vodě k napájení. Úřad však nenavrhuje žádný maximální obsah pro L-threonin. Proto je v případě podávání L-threoninu ve vodě k napájení vhodné, aby byl uživatel upozorněn na to, že je třeba zohlednit podíl této látky na zásobení všemi esenciálními aminokyselinami z výživy.

(7)

Posouzení L-threoninu prokazuje, že jsou splněny podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003. Proto by používání uvedené látky mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(8)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení L-threoninu, je vhodné stanovit přechodné období, které by zúčastněným stranám umožnilo připravit se na splnění nových požadavků vyplývajících z povolení.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

27.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/16

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

27.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/19

(1)

Podle článku 126 Smlouvy se členské státy vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí, které jsou prostředkem k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž bude přispívat k vytváření nových pracovních míst. Pakt o stabilitě a růstu zahrnuje nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (1), které bylo přijato s cílem urychleně odstranit nadměrné schodky veřejných financí.

(3)

Rada na základě doporučení Komise dne 27. dubna 2009 v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že ve Španělsku existuje nadměrný schodek, a vydala doporučení k jeho nápravě nejpozději roku 2012 v souladu s čl. 104 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie. Od té doby Rada vydala na základě čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie tři nová doporučení Španělsku (ve dnech 2. prosince 2009, 10. července 2012 a 21. června 2013), kterými prodloužila lhůtu pro nápravu nadměrného schodku postupně do roku 2013, 2014 a 2016. Ve všech třech doporučeních Rada dospěla k závěru, že Španělsko přijalo účinná opatření, avšak že nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance (2).

(4)

Ve svém doporučení ze dne 21. června 2013 Rada Španělsku doporučila, aby dosáhlo cíle celkového schodku veřejných financí v roce 2013 ve výši 6,5 % HDP, v roce 2014 ve výši 5,8 % HDP, v roce 2015 ve výši 4,2 % HDP a v roce 2016 ve výši 2,8 % HDP, což odpovídalo zlepšením strukturálního salda v letech 2013–2016 ve výši 1,1 %, 0,8 %, 0,8 % a 1,2 % HDP, jak uváděla prognóza útvarů Komise z jara roku 2013 prodloužená do roku 2016. Španělsko bylo požádáno, aby k dosažení tohoto zlepšení provedlo v letech 2014, 2015 a 2016 dodatečná opatření dosahující 2 %, 1 % a 1,5 % HDP. Kromě toho bylo Španělsko požádáno, aby i) posílilo účinnost institucionálního rámce dalším zvýšením transparentnosti při provádění zákona o rozpočtové stabilitě, jakož i zřízením nezávislé fiskální rady, která by prováděla analýzy, poskytovala poradenství a sledovala soulad fiskální politiky s vnitrostátními a unijními fiskálními pravidly, ii) podniklo konkrétní kroky k získání kontroly nad rostoucím strukturálním schodkem v systému sociálního zabezpečení a iii) kladlo větší důraz na prorůstovou povahu konsolidace, včetně provádění systematických přezkumů výdajů a daňového systému. Dále se v doporučení uvádělo, že pro zajištění úspěchu strategie fiskální konsolidace je důležité podpořit fiskální konsolidaci ucelenými strukturálními reformami v souladu s doporučeními Rady Španělsku v souvislosti s evropským semestrem a postupem při makroekonomické nerovnováze.

(5)

Podle prognózy Komise z jara 2013 prodloužené do roku 2016, z níž vycházelo doporučení Rady ze dne 21. června 2013, měla španělská ekonomika v roce 2013 poklesnout o 1,5 % a v následujících třech letech pak měla růst o 0,9 %, 1,4 % a 1,9 %. Prognóza růstu nominálního HDP uváděla 0,1 % v roce 2013 a 2,0 % v roce 2014 a v následujících dvou letech pak 2,6 % a 3,2 %.

(6)

Rada ve svém doporučení ze dne 21. června 2013 stanovila v souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 lhůtu 1. října 2013, v níž měla být účinná opatření přijata. Dne 15. listopadu 2013 na základě prognózy Komise z podzimu 2013 dospěla Komise k závěru, že Španělsko přijalo účinná opatření v souladu s uvedeným doporučením, ačkoli poukázala na riziko nesouladu v roce 2014. Na tomto základě se Komise domnívala, že v daný moment není nutné přijímat v rámci postupu při nadměrném schodku další kroky. Od té doby byl postup při nadměrném schodku pozastaven.

(7)

V následných hodnoceních bylo opětovně zdůrazněno riziko nesouladu s doporučením Rady ze dne 21. června 2013. V červenci 2014 Rada dospěla k závěru, že opatření, na nichž je založena rozpočtová strategie uvedená v programu stability z roku 2014, musí být dále upřesněna a že je nutné další úsilí, aby bylo uvedené doporučení zcela splněno. Na základě posouzení programu stability z roku 2015 Rada v červenci 2015 došla k závěru, že existuje riziko, že Španělsko nedosáhne souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podobně všechna stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů Španělska na rok 2014, 2015 i 2016 dospěla k závěru, že Španělsku hrozí, že nedodrží pravidla Paktu o stabilitě a růstu. Komise zejména upozornila na rizika spojená se skutečností, že strukturální úsilí v těchto plánech je nižší, než doporučila Rada. Navíc Komise poukázala na rizika ohrožující dosažení cílů celkového schodku.

(8)

Dne 9. března 2016 na základě prognózy Komise ze zimy 2016 dospěla Komise rovněž k závěru, že existuje riziko nedodržení stanovené lhůty pro nápravu nadměrného schodku, jelikož se stále očekávala hodnota významně přesahující přechodný cíl celkového salda na rok 2015 ve výši 4,2 % HDP a fiskální úsilí, jehož bylo do té doby dosaženo, zdaleka nedosahovalo doporučené úrovně. Na tomto základě Komise vydala Španělsku doporučení, aby zvýšilo úsilí s cílem zajistit soulad s doporučením Rady ze dne 21. června 2013. Za tím účelem bylo Španělsku doporučeno, aby i) přijalo opatření k zajištění včasné a trvalé nápravy nadměrného schodku, mimo jiné prostřednictvím plného využití vhodných preventivních a nápravných nástrojů uvedených ve španělském zákonu o stabilitě, jejichž cílem je kontrola stavu na nižších úrovních veřejné správy, pokud jde o odchylky od příslušných cílů pro schodek, zadlužení a výdaje, a ii) předložilo Komisi zprávu o opatřeních v reakci na doporučení Komise ve svém aktualizovaném návrhu rozpočtového plánu na rok 2016 nebo nejpozději ve vyhrazené části připravovaného programu stability z roku 2016.

(9)

Nové hodnocení opatření, která Španělsko přijalo k odstranění nadměrného schodku do roku 2016 v reakci na doporučení Rady ze dne 21. června 2013, vede k následujícím závěrům:

(10)

Prognóza Komise z jara 2016 předpokládá, že v roce 2016 dosáhne schodek veřejných financí 3,9 % HDP a v roce 2017 pak 3,1 % HDP. Program stability z roku 2016 stanoví pro rok 2016 cílový schodek ve výši 3,6 % HDP a pro rok 2017 pak 2,9 % HDP. Proto Španělsko zjevně nedosáhne v roce 2016 včasné a trvalé nápravy nadměrného schodku. Poměr veřejného dluhu k HDP mírně klesl z 99,3 % v roce 2014 na 99,2 % v roce 2015, a to díky čistému prodeji finančních aktiv, který více než vyrovnal dopad schodku rostoucího rychleji než nominální HDP. Podle prognózy útvarů Komise z jara 2016 se očekává, že poměr dluhu k HDP v roce 2016 opět vzroste na 100,3 % a poté bude klesat.

(11)

Od roku 2012 byl španělský fiskální rámec posílen, aby se mimo jiné zabránilo odchylkám a aby se zajistil soulad s cíli týkajícími se pravidel pro schodek, dluh a výdaje na všech úrovních správy. Od doporučení Rady z 21. června 2013 Španělsko dále posílilo svůj domácí fiskální rámec změnou zákona o stabilitě z roku 2012, která má mimo jiné poskytovat pobídky veřejnému sektoru ke snížení nedoplatků vůči obchodním dodavatelům, a vytvořením nezávislé fiskální instituce (AIReF) v listopadu 2013. Přestože však španělský zákon o stabilitě zahrnuje nástroje pro prevenci a nápravu odchylek od vnitrostátních fiskálních cílů, zkušenosti z let 2014 a 2015 ukazují, že tyto nástroje mohly být více využívány. Na základě doporučení Komise ze dne 9. března 2016 začala španělská vláda prosazovat nápravná opatření v zákoně o stabilitě u regionálních vlád, které dříve nebyla prováděna. Úsřední vláda navíc přijala škrty výdajů ve výi 2 miliard EUR.

(12)

V prosinci 2013 přijalo Španělsko reformu, která reviduje indexaci důchodů a od roku 2019 zavádí automatickou úpravu nových důchodů budoucích důchodců s cílem zohlednit změny v průměrné střední délce života. Kromě toho od června 2013 provádí reformu veřejné správy, aby dosáhla úspor z vyšší efektivity. Zároveň Španělsko v roce 2014 přijalo reformu daně z příjmů právnických a fyzických osob, která obsahovala určité pozitivní prvky, například snižování relativního daňového zatížení, ale nebyla plně financována.

(13)

Tyto skutečnosti vedou k závěru, že reakce Španělska na doporučení Rady ze dne 21. června 2013 je nedostatečná. Španělsko nedosáhlo průběžného cíle celkového schodku v roce 2015 a podle prognóz neodstraní svůj nadměrný schodek do roku 2016. Fiskální úsilí je podstatně nižší než to, které doporučila Rada, a nastavení fiskální politiky bylo v roce 2015 dokonce expanzivní,

27.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/23

(1)

Na základě rozhodnutí Komise 2011/30/EU (2) jsou auditoři a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem ve třetích zemích uvedených v příloze II uvedeného rozhodnutí, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu některého z členských států, pro některé finanční roky vyňati z působnosti článku 45 směrnice 2006/43/ES za předpokladu, že poskytnou příslušným orgánům daného členského státu určité informace.

(2)

Komise posoudila systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské subjekty ze třetích zemí uvedených v příloze II rozhodnutí 2011/30/EU. Posouzení bylo provedeno za pomoci Evropské skupiny orgánů pro dohled nad auditory na základě kritérií stanovených v článcích 29, 30 a 32 směrnice 2006/43/ES, které upravují systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské společnosti členských států. Z posouzení je patrné, že systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské subjekty států Mauricius, Nový Zéland a Turecko splňují požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v článcích 29, 30 a 32 směrnice 2006/43/ES. Tyto systémy proto lze považovat za rovnocenné systémům veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujících se na auditory a auditorské společnosti členských států.

(3)

Hlavním cílem spolupráce členských států a třetích zemí týkající se systémů veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujících se na auditory a auditorské subjekty by mělo být dosažení vzájemné důvěry v systémy dohledu druhé strany na základě rovnocennosti těchto systémů.

(4)

Bermudy, Egypt, Kajmanské ostrovy a Rusko zřídily nebo zřizují systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské subjekty. Nicméně jelikož tyto systémy byly zřízeny teprve nedávno, stále chybí určité informace, nejsou plně zavedena pravidla, neprovádějí se kontroly nebo se neukládají sankce. K provedení dalšího posouzení, které by umožnilo rozhodnout o rovnocennosti těchto systémů, je od uvedených třetích zemí potřeba získat další informace, aby bylo možné jejich systémům lépe porozumět. Je proto třeba prodloužit přechodné období stanovené v rozhodnutí 2011/30/EU s ohledem na auditory a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem v uvedených třetích zemích, jejichž převoditelné cenné papíry jsou obchodovány na regulovaném trhu některého z členských států.

(5)

Na ochranu investorů by auditoři a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem ve třetích zemích uvedených v příloze II rozhodnutí 2011/30/EU, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu některého z členských států, měly mít možnost nadále vykonávat svou auditorskou činnost v Unii během dodatečného období od 1. srpna 2016 do 31. července 2018, aniž by byli zaregistrováni podle článku 45 směrnice 2006/43/ES, pod podmínkou, že poskytnou požadované informace. V takovém případě by tito auditoři a auditorské subjekty měli mít možnost pokračovat ve výkonu své činnosti v souvislosti se zprávami auditora týkajícími se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za finanční roky začínající v období od 1. srpna 2016 do 31. července 2018 v souladu s požadavky příslušných členských států. Toto rozhodnutí nemá vliv na pravomoc členských států uplatňovat ve vztahu k těmto auditorům a auditorským subjektům své systémy vyšetřování a sankcí.

(6)

Komise bude pravidelně sledovat vývoj spolupráce s třetími zeměmi v oblasti dohledu a regulace. Rozhodnutím o uznání rovnocennosti nebo o prodloužení přechodného období není dotčena možnost Komise rozhodnutí kdykoli přezkoumat. Na základě přezkumu může být uznání rovnocennosti odňato nebo přechodné období předčasně ukončeno. Rozhodnutí 2011/30/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 48 odst. 1 směrnice 2006/43/ES,

1)

v článku 1 se doplňuje nový třetí pododstavec, který zní:

„Pokud jde o auditorské činnosti týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za finanční roky počínající 1. srpnem 2016, má se pro účely čl. 46 odst. 1 směrnice 2006/43/ES za to, že systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské subjekty níže uvedených třetích zemí splňují požadavky, jež se považují za rovnocenné požadavkům stanoveným v článcích 29, 30 a 32 uvedené směrnice:

2)

v článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členský stát neuplatňuje článek 45 směrnice 2006/43/ES, pokud jde o auditory a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem ve třetích zemích uvedených v příloze II tohoto rozhodnutí, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu uvedeného členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (*), a to za finanční roky začínající v období od 2. července 2010 do 31. července 2018, za předpokladu, že příslušný auditor nebo auditorský subjekt poskytne příslušným orgánům uvedeného členského státu všechny tyto informace:

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).“;"

3)

Příloha II se nahrazuje zněním přílohy tohoto rozhodnutí.