29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/1

(1)

Odvětví mléka a mléčných výrobků prochází delším obdobím závažné nerovnováhy na trhu. Světová poptávka po dovozu mléka a mléčných výrobků v roce 2015 zůstala ve srovnání s rokem 2014 celkově stabilní, ale výroba v Unii a ostatních hlavních vývozních regionech výrazně vzrostla.

(2)

Investice do kapacit na výrobu mléka v Unii provedené s výhledem na zrušení kvót na mléko a s ohledem na na pozitivní střednědobé vyhlídky na světovém trhu vedly ke stabilnímu růstu výroby mléka v Unii. Nadbytečné množství mléka je zpracováváno na dlouhodobě skladovatelné výrobky, jako je máslo a sušené odstředěné mléko.

(3)

V letech 2014 a 2015 proto ceny sušeného odstředěného mléka v Unii klesaly, přičemž se dostaly až na úroveň cen v rámci veřejné intervence.

(4)

Nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 (1) stanoví množstevní omezení pro nákup másla a sušeného odstředěného mléka za pevně stanovenou cenu podle uvedeného nařízení. Po dosažení daných omezení se nákup má provádět na základě nabídkového řízení s cílem určit maximální nákupní cenu.

(5)

Původního množstevního omezení pro nákup sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu stanoveného nařízením (EU) č. 1370/2013, které činilo 109 000 tun, bylo dosaženo 31. března 2016.

(6)

S cílem pomoci odvětví mléka a mléčných výrobků nalézt novou rovnováhu za přetrvávající vážné situace na trhu a zachovat důvěru v účinnost veřejných intervencí byla množstevní omezení pro nákup másla a sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu na rok 2016 zdvojnásobena nařízením Rady (EU) 2016/591 (2).

(7)

Předtím, než nařízení (EU) 2016/591 vstoupilo v platnost, proběhlo nabídkové řízení, v jehož rámci bylo nakoupeno 27 000 tun sušeného odstředěného mléka.

(8)

Po obnovení nákupu za pevnou cenu v rámci nového množstevního omezení se každý týden nakupovala výrazně vyšší množství sušeného odstředěného mléka než na začátku roku. Proto se očekává, že nového množstevního omezení bude rychle dosaženo.

(9)

V případě nabídkového řízení zahájeného před vstupem tohoto nařízení v platnost by jakákoli množství, která byla na základě tohoto nabídkového řízení vykoupena, neměla být brána v úvahu při určování dostupných množství pro nákup sušeného odstředěného mléka za pevné ceny v roce 2016.

(10)

K zajištění toho, aby dočasné opatření stanovené tímto nařízením mělo okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/3

(1)

Žádost o zápis názvu „Café de Valdesia“ předložená Dominikánskou republikou byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Café de Valdesia“ zapsán do rejstříku.

29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/4

(1)

Žádost o zápis názvu „Ginja de Óbidos e Alcobaça“ předložená Portugalskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Ginja de Óbidos e Alcobaça“ zapsán do rejstříku,

29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/5

(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (3) Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek tohoto cenového závazku jasně vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který je z praktických administrativních důvodů koordinován CCCME.

(3)

Rozhodnutím 2013/423/EU (4) Komise přijala uvedený cenový závazek, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Nařízením (EU) č. 748/2013 (5) Komise změnila nařízení (EU) č. 513/2013 a zavedla technické změny potřebné v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (6) Rada uložila konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR (dále jen „dotčené výrobky“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 (7) uložila Rada rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčených výrobků do Unie.

(5)

Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku předloženého skupinou vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) a CCCME potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření. V příloze uvedeného rozhodnutí je uveden seznam vyvážejících výrobců, od nichž byl závazek přijat, včetně společnosti Zhejiang Xiongtai Photovoltaic Technology Co. Ltd („Shinetime China“) spolu s její společností ve spojení v Unii (SHINETIME SOLAR GMBH, „Shinetime Europe“), pod doplňkovým kódem TARIC: B919.

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) Komise přijala návrh skupiny vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčené výrobky, na něž se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“). Na antidumpingová a vyrovnávací cla uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem odkazuje jako na „opatření“.

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/866 (10) Komise odvolala přijetí závazku tří vyvážejících výrobců.

(8)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/1403 (11) Komise odvolala přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(9)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/2018 (12) Komise odvolala přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců.

(10)

Komise zahájila šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního antidumpingového nařízení zveřejněním oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (13) dne 5. prosince 2015.

(11)

Komise zahájila šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle článku 18 základního antisubvenčního nařízení zveřejněním oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (14) dne 5. prosince 2015.

(12)

Komise rovněž zahájila částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení a podle článku 19 základního antisubvenčního nařízení zveřejněním oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (15) dne 5. prosince 2015.

(13)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/115 (16) Komise odvolala přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(14)

Konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/185 (17) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(15)

Konečné vyrovnávací clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/184 (18) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(16)

Vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou v mezích souvisejícího ročního objemu dovozu do Unie (dále jen „roční objem“) stanoveného v závazku.

(17)

V rámci závazku je rovněž uveden orientační seznam případů, které představují jeho porušení. Tento seznam uvádí zejména vystavení obchodní faktury nebo faktury při dalším prodeji, u níž podkladová finanční transakce (například částka skutečně obdržená od kupujícího po provedení veškerých úprav s ohledem mimo jiné na dobropisy a vrubopisy) není v souladu s nominální hodnotou obchodní faktury.

Vyvážející výrobce je odpovědný za porušení způsobené kteroukoli ze stran ve spojení, jež jsou vymezeny v závazku.

(18)

Ze závazku pro vyvážející výrobce rovněž vyplývá povinnost každého čtvrt roku Komisi poskytovat podrobné informace o veškerém jejich prodeji na vývoz do Unie a dalším prodeji v Unii (dále jen „čtvrtletní zprávy“). To znamená, že údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách musí být úplné a správné a že nahlášené transakce musí být zcela v souladu s podmínkami závazku.

(19)

Aby se zajistilo dodržování závazku, vyvážející výrobci se rovněž zavázali poskytovat veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné.

(20)

Komise v rámci monitorování dodržování závazku ověřovala informace související se závazkem, které předložila společnost Shinetime China a její společnost ve spojení v Unii. Komise rovněž obdržela od celních orgánů jednoho členského státu důkazy na základě čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení.

(21)

Výsledná zjištění stanovená ve 22. až 25. bodu odůvodnění se zabývají problémy, které byly zjištěny u společnosti Shinetime China a její společnosti ve spojení v Unii, z nichž pro Komisi vyplývá povinnost v případě tohoto vyvážejícího výrobce odvolat přijetí závazku.

(22)

Získané důkazy a veřejně dostupné informace svědčí o tom, že dovozce v Unii, který údajně není ve spojení, sdílel, alespoň po určitou dobu, stejnou adresu jako společnost Shinetime Europe. Tento dovozce, který údajně není ve spojení, vystavil svému konečnému odběrateli za jednu transakci týkající se solárních modulů dvě faktury při dalším prodeji: jednu fakturu, na níž byla minimální dovozní cena dodržena, a další fakturu, na níž minimální dovozní cena dodržena nebyla. Čísla faktur, objem modulů a podnikové kódy výrobku byly totožné. Platba od konečného odběratele za tuto transakci byla poskytnuta společnosti Shinetime China a odpovídala hodnotě na faktuře, u níž nebyla dodržena minimální dovozní cena. K takovému postupu došlo přinejmenším jedenkrát.

(23)

Získané důkazy navíc svědčí o existenci jiného druhu obcházení závazku. Společnost Shinetime China vystavila odběrateli v Unii, který není ve spojení, proforma fakturu pod minimální dovozní cenou. Tento zákazník se zavázal, že zaplatí částku, která je nižší než minimální dovozní cena, na účet společnosti Shinetime China v Hongkongu.

(24)

Ze získaných důkazů vyplývá, že rovněž společnost Shinetime Europe vystavila prvnímu odběrateli v Unii, který není ve spojení, za jednu transakci týkající se solárních modulů dvě faktury při dalším prodeji: jednu fakturu, na níž byla minimální dovozní cena dodržena, a další fakturu, na níž minimální dovozní cena dodržena nebyla. Čísla faktur, objem modulů a podnikové kódy výrobku byly totožné. Platba, kterou první odběratel v Unii, jenž není ve spojení, společnosti Shinetime Europe za tuto transakci poskytl, odpovídala hodnotě na faktuře, u níž nebyla dodržena minimální dovozní cena.

(25)

Navíc v období, v němž proběhla transakce uvedená ve 24. bodě odůvodnění, společnost Shinetime Europe Komisi nepředložila čtvrtletní zprávu o prodejích.

(26)

Komise posoudila předložené důkazy i uvedené nevykazování a dospěla k závěru, že došlo k porušení závazku.

(27)

Ze získaných důkazů vyplývá, že faktura při dalším prodeji uvedená v 24. bodě odůvodnění je spojena s touto transakcí:

Proto je tato faktura v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 prohlášena za neplatnou. Částka odpovídající celnímu dluhu, který vznikl v okamžiku přijetí prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu, by měla být vnitrostátními celními orgány podle čl. 105 odst. 3 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (19) vybrána v okamžiku, kdy vstoupí v platnost odvolání závazku ve vztahu ke společnosti Shinetime China, společně s její společností ve spojení v Unii. Vnitrostátní celní orgány příslušné k vybírání cla budou příslušným způsobem informovány.

V této souvislosti Komise připomíná, že podle čl. 3 odst. 1 písm. b) ve spojení s bodem 7 přílohy III prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s bodem 7 přílohy 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 je dovoz osvobozen od cla pouze tehdy, pokud faktura uvádí cenu a případné rabaty. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, je clo splatné, i když Komise obchodní fakturu doprovázející dané zboží neprohlásila za neplatnou.

(28)

Závazek stanoví, že jeho porušení ze strany jednotlivého vyvážejícího výrobce automaticky nevede k odvolání přijetí závazku pro všechny vyvážející výrobce. V takovém případě Komise posoudí dopad daného porušení na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(29)

Komise tudíž náležitě posoudila dopad porušení závazku ze strany společnosti Shinetime China a její společnosti ve spojení v Unii na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(30)

Odpovědnost za porušení nese pouze dotčený vyvážející výrobce; monitorování doposud neodhalilo žádné systematické porušování ze strany velkého počtu vyvážejících výrobců nebo CCCME.

(31)

Komise proto dospěla k závěru, že celkové fungování závazku není ohroženo a že v současnosti neexistují důvody pro odvolání jeho přijetí u všech vyvážejících výrobců a CCCME.

(32)

Zúčastněné strany měly možnost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení. Společnost Shinetime China podala připomínky jménem společností Shinetime China a Shinetime Europe a zúčastnila se slyšení.

(33)

Společnost Shinetime China napadla tvrzení, že by společnosti Shinetime China a Shinetime Europe vystavily faktury a faktury při dalším prodeji, u nichž nebyla dodržena minimální dovozní cena. Shinetime China vysvětlila, že podle jejich interních pravidel musí být všechny oficiální faktury podepsány a orazítkovány. Jelikož faktury uvedené ve 23. a 24. bodě odůvodnění podepsané a orazítkované nebyly, Shinetime China je nemohla ve svém systému vysledovat. Shinetime China potvrdila pouze, že vystavila jednu fakturu při dalším prodeji, v níž byla minimální dovozní cena dodržena.

(34)

Komise výše uvedené tvrzení odmítá. Komise se nezabývala tím, zda jsou faktury uvedené v předchozích bodech odůvodnění oficiálními fakturami společnosti Shinetime China a oficiálními fakturami při dalším prodeji společnosti Shinetime Europe.

(35)

Tvrzení společnosti Shinetime China o pravosti těchto faktur je irelevantní. Komise zjistila, že určitý odběratel v Unii, jenž není ve spojení, se zavázal zaplatit společnosti Shinetime China za transakci uvedenou ve 23. bodě odůvodnění částku nižší, než minimální dovozní cena. Komise toto zjištění zakládá na korespondenci, kterou společnost Shinetime China podle svého tvrzení nemůže vyvrátit z důvodu odchodu příslušných pracovníků. Komise má za to, že pouhé prohlášení společnosti Shinetime China, že není schopna příslušnou korespondenci ani dotyčnou fakturu vysledovat ve svém systému, případně že tato společnost nemá účet v Hongkongu, nepostačuje k tomu, aby se uvedené zjištění změnilo.

(36)

Komise dále zjistila, že platba od prvního odběratele v Unii, jenž není ve spojení, pro společnost Shinetime Europe za transakci uvedenou ve 24. bodě odůvodnění odpovídala hodnotě na faktuře při dalším prodeji, u níž nebyla minimální dovozní cena dodržena. Proto i kdyby společnost Shinetime China tvrdila, že faktura při dalším prodeji vystavená na částku nižší než minimální dovozní cena není pravá, podkladová finanční transakce (např. finanční částka skutečně obdržená od kupujícího po provedení veškerých úprav s ohledem mimo jiné na dobropisy a vrubopisy) nebyla v souladu s nominální hodnotou obchodní faktury při dalším prodeji, jež byla potvrzena jako oficiální faktura při dalším prodeji společnosti Shinetime Europe. Argumenty společnosti Shinetime China týkající se úhrady faktury jsou řešeny ve 41. až 48. bodě odůvodnění.

(37)

Společnost Shinetime China tvrdila, že platba obdržená od dovozce, jenž údajně není ve spojení, uvedená v 22. bodě odůvodnění, představovala pouze předběžnou platbu. Shinetime China toto tvrzení doložila předložením vývozní dokumentace a výpisu z knihy zákazníků týkajícího se tohoto dovozce, který údajně není ve spojení.

(38)

Komise výše uvedené tvrzení odmítá. Důkazy získané od vnitrostátních celních orgánů prokazují, že konečný odběratel v Unii fakturu při dalším prodeji, kterou vystavil dovozce, jenž údajně není ve spojení, uvedený v 22. bodě odůvodnění, zaplatil přímo společnosti Shinetime China. Při této platbě (za cenu nižší, než je minimální dovozní cena) pro společnost Shinetime China bylo uvedeno číslo faktury při dalším prodeji, kterou vystavil dovozce, jenž údajně není ve spojení.

(39)

Výpis z knihy zákazníků bez jakéhokoli dalšího důkazu o souvislosti mezi platbou obdrženou od dovozce, jenž údajně není ve spojení, a transakcí konečného odběratele v Unii je irelevantní, a nevyvrací tedy důkazy, s nimiž byla společnost Shinetime China seznámena. Argument ohledně možné předběžné platby od dovozce, jenž údajně není ve spojení, je v tomto ohledu rovněž irelevantní.

(40)

Komise proto trvá na svém zjištění, že společnost Shinetime China tím, že prostřednictvím dovozce v Unii, jenž údajně není ve spojení, uskutečnila prodej za cenu nižší, než je minimální dovozní cena, porušila svůj závazek.

(41)

Společnost Shinetime China prohlásila, že dokumentace týkající se transakce uvedené ve 24. bodě odůvodnění je v souladu s požadavky závazku a že minimální dovozní cenu dodržela. Shinetime China předložila podkladovou vývozní dokumentaci a celní prohlášení.

(42)

Komise výše uvedené tvrzení odmítá. Údajné dodržení minimální dovozní ceny na základě takové dokumentace je irelevantní pro účely posouzení toho, zda podkladová platební transakce potvrdila, že minimální dovozní cena byla skutečně dodržena.

(43)

Společnost Shinetime China rovněž tvrdila, že platba pro společnost Shinetime Europe byla pouze předběžnou platbou. Zůstatek včetně úroků z prodlení z důvodu zastavení obchodní činnosti společnosti Shinetime Europe byl společnosti Shinetime China uhrazen o deset měsíců později. Shinetime China své tvrzení o částečné platbě doložila předložením podkladového potvrzení o platbě.

(44)

Komise tento argument nemůže přijmout z následujících důvodů.

(45)

Za prvé, daná platba byla v podkladové faktuře při dalším prodeji v platebních podmínkách jasně označena jako platba předem ve výši 100 %. Kromě toho platba od odběratele v Unii, který není ve spojení, neodkazovala na předběžnou platbu. Odkazovala naopak na fakturu při dalším prodeji a odpovídala hodnotě faktury při dalším prodeji, která nedodržela minimální dovozní cenu.

(46)

Za druhé, oznámení o dodání předložené společností Shinetime China naznačuje, že solární moduly byly skutečně dodány odběrateli v Unii, který není ve spojení, a to i přes nedodržení platebních podmínek. Zůstatek platby nebyl požadován po dobu téměř deseti dalších měsíců po uskutečnění dodávky.

(47)

Za třetí, Shinetime China kromě potvrzení o zaplacení daných částek nepředložila žádné další důkazy na podporu svého tvrzení týkajícího se údajné částečné platby a platby úroků z prodlení (například dohodu s odběratelem o údajné částečné platbě nebo vrubopis pro úhradu úroků z prodlení).

(48)

Navíc žádná z údajných žádostí o platbu, včetně žádosti o platbu úroků z prodlení, nebyla oznámena Komisi.

(49)

Komise proto považuje argumenty společnosti Shinetime China za nepodložené a trvá na svém závěru, že společnost Shinetime Europe uskutečněním prodeje za nižší než minimální dovozní cenu odběrateli v Unii, který není ve spojení, porušila svůj závazek.

(50)

Společnost Shinetime China prohlásila, že společnost Shinetime Europe předložila příslušnou čtvrtletní zprávu o prodejích pozdě. Kromě toho Shinetime China přiznala, že transakce uvedená ve 24. bodě odůvodnění nebyla oznámena Komisi.

(51)

Nehledě na to, že Shinetime China nedodržela svou povinnost informovat Komisi o ukončení obchodní činnosti společnosti Shinetime Europe, Komise upozorňuje, že oznamovací povinnost se vztahuje na všechny transakce v daném kalendářním čtvrtletí. Shinetime Europe neoznámila transakci uvedenou ve 24. bodě odůvodnění, k níž došlo ve čtvrtletí předcházejícím ukončení její obchodní činnosti. Komise proto trvá na svém závěru, že společnost Shinetime Europe porušila oznamovací povinnost vyplývající ze závazku.

(52)

Shinetime China rovněž tvrdila, že opožděné předložení čtvrtletní zprávy samo o sobě neodůvodňuje prohlášení transakce uvedené ve 24. bodě odůvodnění za neplatnou.

(53)

Komise upozorňuje, že důvody k prohlášení dané transakce za neplatnou jsou vysvětleny ve 24. a 27. bodě odůvodnění. Opožděné předložení čtvrtletní zprávy o prodejích a zejména skutečnost, že předmětná transakce nebyla vykázána, představují porušení oznamovací povinnosti vyplývající ze závazku. I když takováto porušení představují dostatečné důvody pro odvolání společnosti Shinetime China ze závazku, nejsou při posuzování týkajícím se prohlášení dané transakce za neplatnou brány v úvahu.

(54)

Komise proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a rovněž v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že přijetí závazku pro společnost Shinetime China společně s její společností ve spojení v Unii musí být odvoláno.

(55)

V důsledku toho se na základě čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR a vyráběného společností Shinetime China (doplňkový kód TARIC: B919) automaticky uplatní konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a konečné vyrovnávací clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013, a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(56)

V tabulce v příloze tohoto nařízení jsou pro informaci uvedeni vyvážející výrobci, u nichž přijetí závazku stanovené prováděcím rozhodnutím 2013/707/EU není dotčeno,

29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/19

(1)

Na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) podle článku 5 základního nařízení uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz určitých drátů z molybdenu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) prováděcím nařízením Rady (EU) č. 511/2010 ze dne 14. června 2010 (2) (dále jen „původní opatření“).

(2)

Původní opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 64,3 %.

(3)

V letech 2012 a 2013 byla původní opatření v návaznosti na dvě šetření obcházení opatření nejprve rozšířena na dovoz drátu z molybdenu zasílaného z Malajsie (3) a poté na dovoz drátu z molybdenu z ČLR obsahujícího nejméně 97 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 1,35 mm, ale nepřesahuje 4,0 mm (4). Dne 30. října 2015 byla opatření v návaznosti na třetí šetření obcházení opatření rozšířena na drát z molybdenu obsahující nejméně 97 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 4,0 mm, ale nepřesahuje 11,0 mm (5).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (6) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podala společnost Plansee SE (dále jen „žadatel“), hlavní výrobce drátu z molybdenu v Unii, představující 90 % celkové výroby v Unii.

(6)

Žádost byla zdůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Dne 12. června 2015 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, aby určila, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy. V Úředním věstníku Evropské unie uveřejnila příslušné oznámení (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a čínské orgány a vyzvala je k účasti.

(9)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)

Žádní dovozci se nepřihlásili, aby poskytli informace požadované v oznámení o zahájení řízení.

(13)

S ohledem na zjevně vysoký počet vyvážejících výrobců v ČLR se s výběrem vzorku počítalo v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Pouze jedna společnost v ČLR předložila vyplněný formulář pro výběr vzorku dne 29. června 2015. Nicméně informace poskytnuté touto společností neuváděly žádný vývoz dotčeného výrobku do Unie, definovaného ve 23. bodě odůvodnění níže, ale pouze jiných druhů drátu z molybdenu s největším rozměrem příčného průřezu přesahujícím 4,0 mm. Společnost byla poté dne 25. srpna 2015 vyzvána, aby v souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti předložila připomínky nebo informace. Společnost však na tuto výzvu neposkytla žádnou odpověď. Kromě toho se dotčené společnosti v tomto stádiu šetření týkalo šetření obcházení opatření, jež vedlo k přijetí nařízení (EU) 2015/1952. Na základě všech těchto úvah dospěla Komise k závěru, že by tato společnost neměla být součástí vzorku.

(16)

Jelikož se nepřihlásil žádný jiný čínský vyvážející výrobce, výběr vzorku nebyl nutný.

(17)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie.

(18)

Komise zaslala dvěma známým výrobcům v Unii dotazníky. Jeden výrobce v Unii (společnost Plansee SE), představující přibližně 90 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie, poskytl odpovědi na dotazník. Druhý výrobce v Unii vyjádřil dne 11. května 2015 přání zůstat při šetření neutrální a na dotazník, který obdržel dne 12. června 2015, neposkytl odpověď.

(19)

Čínským vyvážejícím výrobcům nebyly zaslány žádné dotazníky, protože – jak je objasněno v 13. až 16. bodě odůvodnění – žádný z nich se nepřihlásil.

(20)

Komise zaslala dotazníky devíti uživatelům, kteří se přihlásili po zahájení přezkumu, a obdržela pět odpovědí od uživatelů výrobku, který je předmětem přezkumu.

(21)

Uskutečnila se jedna inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách výrobce v Unii, společnosti Plansee SE, v Rakousku.

(22)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Dotčeným výrobkem je drát z molybdenu, obsahující nejméně 99,95 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 1,35 mm, ale nepřesahuje 4,0 mm, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódu KN ex 8102 96 00.

(24)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(25)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dochází k dumpingu a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho přetrvávání nebo obnovení.

(27)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, žádný z čínských vyvážejících výrobců při současném šetření nespolupracoval, a proto bylo nutné v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.

(28)

V tomto ohledu byly čínské orgány řádně informovány o tom, že v důsledku nedostatečné spolupráce jakéhokoli čínského vyvážejícího výrobce může Komise ohledně zjištění týkajících se ČLR použít článek 18 základního nařízení. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(29)

Na tomto základě byla v souladu se čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích. Za tímto účelem byly použity žádost o přezkum před pozbytím platnosti, statistiky Eurostatu, údaje shromážděné členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) a údaje shromážděné během předchozích šetření (viz 3. bod odůvodnění) týkající se téhož dotčeného výrobku. Byla analyzována také databáze čínské vývozní statistiky. Analýza však ukázala, že její kódovací struktura pro dotčený výrobek nebyla dostatečně přesná, aby mohla poskytnout použitelné informace. Tento zdroj informací proto nemohl být použit.

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota stanoví na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(31)

V původním šetření byly jako srovnatelná země použity USA. V oznámení o zahájení tohoto šetření navrhla Komise použít jako srovnatelnou zemi Indii, neboť výrobce v USA přestal od období šetření v rámci původního šetření drát z molybdenu vyrábět. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby vznesly své připomínky k vhodnosti této volby, ale žádná ze stran žádné připomínky nevznesla.

(32)

Komise si vyžádala informace týkající se výrobců drátu z molybdenu v jiných možných srovnatelných zemích a kontaktovala Indii, Japonsko, Mexiko, Ukrajinu a USA a vyzvala všechny známé výrobce drátu z molybdenu v těchto zemích, aby poskytli nezbytné informace.

(33)

Žádná z kontaktovaných společností v těchto zemích se spoluprací při šetření nesouhlasila. Kromě toho nebyly zjištěny žádné indicie pro jakékoli jiné země, kde by výroba drátů z molybdenu mohla probíhat. Komise tedy musela přejít k trhu Unie jako k jediné možnosti pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(34)

Jako základ pro stanovení běžné hodnoty použitelné na vyvážející výrobce v ČLR byly použity informace týkající se výroby a prodeje obdobného výrobku na trhu Unie obdržené od obou výrobců v Unii.

(35)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na trhu Unie výrobním odvětvím Unie během období přezkumného šetření reprezentativní. Objem tohoto prodeje se považoval za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje nezávislým odběratelům představoval alespoň 5 % celkového objemu čínského prodeje dotčeného výrobku na vývoz v průběhu období přezkumného šetření do Unie. Na tomto základě byl prodej obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie na trhu Unie reprezentativní.

(36)

Šetřením bylo zjištěno, že vážená průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie byla během období přezkumného šetření zisková, a může být tedy považována za uskutečněnou v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(37)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie byl během období přezkumného šetření ziskový a v reprezentativním množství. Proto byla běžná hodnota vypočtena na základě prodejní ceny obdobného výrobku účtované výrobním odvětvím Unie nezávislým odběratelům v Unii.

(38)

Jak je uvedeno výše ve 27. bodě odůvodnění, vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení založena na dostupných údajích, tj. na základě „databáze podle čl. 14 odst. 6“ překontrolované s informacemi uvedenými v žádosti a statistikami Eurostatu.

(39)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z ČLR. Srovnání jednotlivých typů výrobku tudíž nebylo možné. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu (domácí a námořní přeprava), pojištění a poplatky za celní odbavení, a to na základě informací shromážděných při původním šetření.

(40)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(41)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením 49,6 %.

(42)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly zkoumány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, chování čínského vývozu v jiných třetích zemích a atraktivita trhu Unie.

(43)

Jelikož neexistují žádné veřejně dostupné informace a vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny na základě odhadů poskytnutých žadatelem v jeho žádosti a na základě jeho nejlepších znalostí trhu. Tyto odhady mohly být porovnány s údaji shromážděnými během původního šetření a během šetření obcházení opatření ukončeného v říjnu 2015, uvedeného ve 3. bodě odůvodnění, a byly považovány za vhodné.

(44)

Na tomto základě činila v průběhu období přezkumného šetření výrobní kapacita přibližně 3 400 tun, skutečná výroba přibližně 750 tun, a volná kapacita tudíž představovala zhruba 2 650 tun. Odhadovaná volná kapacita představovala několikanásobek spotřeby Unie během období přezkumného šetření. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie popsané níže ve 48. a 50. bodě odůvodnění je pravděpodobné, že významná část této volné kapacity bude využita k výrobě na vývoz do Unie.

(45)

Odhadovaná rozsáhlá volná kapacita v ČLR naznačuje, že existuje značný potenciál pro to, aby čínští výrobci zvýšili svůj vývoz. Spotřeba drátu z molybdenu je do značné míry závislá na produkci manuálních převodovek pro odvětví výroby osobních a nákladních automobilů. I když je pravda, že se spotřeba drátu z molybdenu na čínském domácím trhu může zvýšit s ohledem na perspektivu růstu automobilového průmyslu v ČLR, přesahuje volná kapacita výrazně spotřebu Unie. Proto je i za předpokladu, že domácí spotřeba v ČLR poroste, pravděpodobné, že volná kapacita bude i nadále významná a že bude mít velký potenciál pro vývoz. Kromě toho podnikatelský potenciál pro zvýšení poptávky na jiných důležitých trzích v oblasti výroby automobilů, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Korea a Jižní Amerika, je poměrně malý, protože tyto trhy jsou zaměřeny především na automatické převodovky bez využití drátu z molybdenu.

(46)

Proto pokud by opatření byla v Unii zrušena, budou mít čínští vývozci vzhledem k rozsáhlé volné kapacitě v ČLR a omezené poptávce po výrobku na jiných velkých trzích třetích zemí, jakož i ke skutečnosti, že velká část této volné kapacity pravděpodobně nebude absorbována čínskou domácí spotřebou, silnou motivaci k tomu, aby přesměrovali svůj vývoz na trh Unie.

(47)

Nejsou k dispozici žádné veřejně dostupné informace o průměrných čínských vývozních cenách na trhy třetích zemí. Žadatel předložil dvě kótace čínských vývozních cen na trhy třetích zemí pro celkové množství 20 tun, což odpovídá přibližně 6 % spotřeby Unie. Tyto kótace vykazovaly nižší ceny, než je současná cenová úroveň v Unii. Kromě toho čínská společnost zmíněná v 15. bodě odůvodnění ve svém formuláři pro výběr vzorku uvedla, že prodala zanedbatelné množství drátu z molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 4,0 mm, do Jižní Koreje za cenu nižší, než je současná cenová úroveň v Unii.

(48)

Šetření ukázalo, že vezmeme-li v úvahu prokázané praktiky obcházení opatření v minulosti, uvedené ve 3. bodě odůvodnění, podařilo se čínským vyvážejícím výrobcům rozšířit svůj již beztak značný podíl na trhu a objemy dovozu na trh Unie během posuzovaného období o 7 %, respektive o 9 %, jak je uvedeno v tabulce 2 níže. Čínský podíl na trhu se během posuzovaného období pohyboval mezi 15 % a 35 %.

(49)

Poslední praktiky obcházení opatření, zvýšení podílu na trhu během posuzovaného období a jejich úroveň významně svědčí o tom, že trh Unie je pro čínské vývozce i nadále atraktivním.

(50)

Na základě informací předložených žadatelem jsou ceny čínského vývozu na trh Unie vyšší než ceny čínského vývozu na trhy ostatních třetích zemí. To svědčí o tom, že trh Unie je atraktivní z hlediska úrovně cen, jelikož vývoz do Unie vede k vyšším ziskům. Kromě toho, jak je vysvětleno výše v 45. bodě odůvodnění, vzhledem k technickým odlišnostem odvětví automobilového průmyslu na jiných velkých trzích v oblasti výroby automobilů se vývoz drátu z molybdenu omezuje na trhy, na nichž automobilový průmysl používá manuální převodovky, přičemž Unie je jedním z největších takovýchto trhů. Trh Unie je i nadále největším trhem s drátem z molybdenu díky svému rozvinutému odvětví výroby osobních a nákladních automobilů stále využívajících manuální převodovky.

(51)

Závěrem lze uvést, že odhadovaná významná volná kapacita dostupná v ČLR, následná schopnost čínských vyvážejících výrobců zvýšit objem výroby a přímý prodej do Unie a atraktivita trhu Unie naznačují, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k významnému zvýšení vývozu do Unie. S ohledem na dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření je rovněž pravděpodobné, že se budoucí vývoz bude uskutečňovat za výrazně dumpingové ceny. Proto se má za to, že v případě pozbytí platnosti současných antidumpingových opatření existuje vysoká pravděpodobnost přetrvávání dumpingu.

(52)

Výrobní odvětví Unie nedoznalo velkých strukturálních změn od doby původního šetření. Během období přezkumného šetření vyráběli obdobný výrobek dva známí výrobci v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(53)

Komise zjistila spotřebu v Unii připočtením i) objemu prodeje na trhu Unie dvou výrobců v Unii a ii) celkového objemu dovozu. Objem dovozu z ČLR byl vypočítán připočtením objemu dovozu získaného z databáze podle čl. 14 odst. 6 a objemu drátu z molybdenu, který byl předmětem praktik obcházení, zjištěného při posledním šetření obcházení opatření, neboť nařízení (EU) 2015/1952 shrnuje údaje z předchozích dvou šetření obcházení opatření uvedených v 3. bodě odůvodnění, a proto je založen na nejobsáhlejším souboru údajů. Během posuzovaného období nedošlo k žádnému dovozu z jiných třetích zemí.

(54)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, bylo nutno kvůli důvěrnosti údajů číselné údaje indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.

(55)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Indexovaná spotřeba v Unii

(56)

V průběhu posuzovaného období zůstala spotřeba v Unii poměrně stabilní, přičemž se zvýšila pouze o 2 %. Konkrétně spotřeba v Unii vzrostla o 4 % do roku 2013 a poté mírně klesla o 2 % v období od roku 2013 do období přezkumného šetření.

(57)

Poměrně stabilní spotřebu drátu z molybdenu v Unii lze vysvětlit hlavně rozvojem automobilového průmyslu během posuzovaného období, jenž ve stejném období rovněž zůstal stabilní.

(58)

Jak je popsáno v 53. bodě odůvodnění, objem dovozu z ČLR byl vypočten přičtením objemu dovozu získaného z databáze podle čl. 14 odst. 6 a objemu dovozu drátu z molybdenu, který byl předmětem praktik obcházení, zjištěného při posledním šetření obcházení opatření. Jelikož posledně uvedený údaj musel být považován za důvěrný (8), číselné údaje uvedené v tabulce 2 výše musely být indexovány.

(59)

Na tomto základě se objem dovozu během posuzovaného období zvýšil o 9 %. V roce 2013 výrazně klesl (o 25 %) a od té doby stále rostl (v období přezkumného šetření o 46 % ve srovnání s rokem 2013).

(60)

Objem dovozu dotčeného výrobku do Unie vzrostl ve větší míře než spotřeba v Unii. To vedlo ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu během posuzovaného období o 7 %. Podíl na trhu vykazoval obdobný trend jako objem dovozu. Konkrétně podíl na trhu klesl o 28 % v roce 2013 a v období přezkumného šetření se ve srovnání s rokem 2013 zvýšil o 46 %, což bylo ve shodě s poklesem objemu dovozu v roce 2013 a nárůstem objemu dovozu v roce 2014 a v období přezkumného šetření.

(61)

Pokles objemu dovozu i podílu na trhu v roce 2013 byl důsledkem zahájení šetření obcházení opatření, jež vedlo k rozšíření konečného antidumpingového cla z dovozu drátu z molybdenu na dovoz nepatrně upraveného výrobku z ČLR (viz 3. bod odůvodnění – poznámka pod čarou 3).

(62)

Tržní podíl čínského dovozu byl na počátku posuzovaného období na poměrně významné úrovni v rozmezí 15 % až 35 %. Jak je uvedeno v 48. bodě odůvodnění, čínským vyvážejícím výrobcům se podařilo rozšířit svůj značný podíl na trhu během posuzovaného období o 7 % navzdory platným clům, a to zejména díky praktikám obcházení opatření.

(63)

Z důvodu nespolupráce čínských vyvážejících výrobců byly dovozní ceny stanoveny na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 a překontrolovány s informacemi uvedenými v žádosti a statistikami Eurostatu, jak je vysvětleno v 38. bodě odůvodnění. Následující tabulka udává průměrnou cenu dovozu z ČLR:

Tabulka 3

Indexované dovozní ceny  (*)

(64)

V období od roku 2012 do období přezkumného šetření se průměrná dovozní cena dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR neustále snižovala, celkem o 13 %.

(65)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním průměrné prodejní ceny, kterou společnost Plansee SE účtovala na trhu Unie, upravené na úroveň ceny ze závodu a průměrné ceny dovozu z dotčené země účtované prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovené na základě ceny CIF (náklady, pojištění a přeprava zboží) na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6, jak je vysvětleno v 38. bodě odůvodnění, včetně antidumpingového cla.

(66)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, jak je uvedeno ve 39. bodě odůvodnění, nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z ČLR do Unie. Srovnání jednotlivých typů výrobku proto nebylo možné. Srovnání cen bylo provedeno na základě průměrných cen, podle potřeby s řádnými úpravami a po odečtení rabatu a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl hypotetického obratu výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(67)

Ze srovnání vyplynulo, že během období přezkumného šetření nedocházelo k cenovému podbízení. Nicméně při odečtení platného antidumpingového cla ve výši 64,3 % by rozpětí cenového podbízení dosahovalo 25,9 %.

(68)

Jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění, v posuzovaném období neexistoval žádný dovoz z jiných zemí než z ČLR.

(69)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech ekonomických ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(70)

Soubory údajů, jež má Komise k dispozici pro stanovení újmy, se lišily od makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů újmy. Pokud jde o makroekonomické ukazatele, mohla se Komise opírat o odpovědi společnosti Plansee SE na dotazník a, co se týče dalšího známého výrobce v Unii, o údaje týkající se tohoto výrobce poskytnuté společností Plansee SE v její žádosti. Pokud jde o mikroekonomické ukazatele, žádost však neobsahovala žádné údaje týkající se situace druhého výrobce, a jelikož tento výrobce neposkytl odpověď na dotazník, musela Komise vycházet z údajů obsažených v odpovědi společnosti Plansee SE na dotazník. Vzhledem k tomu, že společnost Plansee SE představovala přibližně 90 % celkového prodeje v Unii, se Komise domnívala, že její ověřené údaje týkající se mikroekonomických ukazatelů odráží věrný obraz situace celého výrobního odvětví Unie.

(71)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(72)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(73)

Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(74)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(75)

Objem výroby se v posuzovaném období nepatrně snížil o 2 %. Konkrétně nejprve vzrostl o 13 % do roku 2013 a poté se v období přezkumného šetření oproti roku 2013 neustále snižoval o více než 13 %.

(76)

V posuzovaném období se výrobní kapacita postupně snižovala, přičemž celkově došlo k poklesu o 2 %.

(77)

V důsledku nárůstu objemu výroby a mírného snížení výrobní kapacity v roce 2013 se využití kapacity v roce 2013 zvýšilo o 14 % oproti roku 2012. Po roce 2013 se využití kapacity snížilo na úroveň roku 2012. Využití kapacity tedy zůstalo během posuzovaného období stabilní.

(78)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(79)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal v posuzovaném období stabilní. Prodej výrobního odvětví Unie se zvýšil o 13 % do roku 2013 a potom trvale klesal, celkem o 12 %, až do období přezkumného šetření, kdy dosáhl úrovně z roku 2012. Nárůst prodeje výrobního odvětví Unie v roce 2013 je důsledkem především zahájení šetření obcházení opatření, jež vedlo k rozšíření konečného antidumpingového cla z dovozu drátu z molybdenu na dovoz nepatrně upraveného výrobku z ČLR (viz 3. bod odůvodnění – poznámka pod čarou 3). V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v roce 2013 zvýšil o 9 %. Následně v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2013 postupně klesl o 10 %. Celkově se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 2 %.

(80)

Ačkoliv se spotřeba v Unii během posuzovaného období zvýšila o 2 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie zůstal stabilní, což znamenalo úbytek podílu na trhu o 2 %.

(81)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(82)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie klesla během posuzovaného období o 12 % a produktivita se ve stejném období zvýšila o 11 %.

(83)

Šetřením bylo zjištěno, že dovoz drátu z molybdenu z ČLR na trh Unie se i nadále uskutečňoval za dumpingové ceny. Dumpingové rozpětí stanovené pro ČLR během období přezkumného šetření bylo mnohem větší než nepatrné (viz 41. bod odůvodnění). To se časově shodovalo se zvýšením objemu dovozu z ČLR a poklesem dovozních cen, což vedlo k mírnému zvýšení podílu čínského dovozu na trhu oproti roku 2012. Přestože výrobní odvětví Unie bylo schopno využívat platná antidumpingová opatření, a mohlo si tudíž do značné míry udržet svůj podíl na trhu, vykazovalo klesající trend.

(84)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie (společnosti Plansee SE) účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(85)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 6 %. Snížení ceny je výsledkem snížení nákladů na surovinu a úsilí výrobce v Unii o snížení nákladů.

(86)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se snížily ještě výrazněji, a to o 16 %, během posuzovaného období. Snížení výrobních nákladů je důsledkem zejména snížení nákladů na surovinu a výše uvedeného úsilí o snížení nákladů jako zajištění vůči výkyvům cen surovin.

(87)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(88)

Průměrné náklady práce na zaměstnance zůstaly během posuzovaného období relativně stabilní s nepatrným zvýšením o 3 % v průběhu posuzovaného období. Konkrétně průměrné náklady práce vzrostly v roce 2013 o 6 % a pak se v období přezkumného šetření oproti roku 2013 snížily o 2 %.

(89)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(90)

Zásoby představovaly pouze velmi malou procentuální část celkové výroby během posuzovaného období. Tento faktor proto nebyl považován za relevantní pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(91)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(92)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V posuzovaném období se ziskovost výrobního odvětví Unie výrazně zvýšila. Svého vrcholu dosáhla v roce 2013 a poté během období přezkumného šetření klesla. Jak je vysvětleno v 85. až 86. odůvodnění, toto zvýšení ziskovosti výrobního odvětví Unie bylo způsobeno především snížením nákladů na surovinu a účinnými podnikatelskými rozhodnutími snížit náklady.

(93)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobce samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se v průběhu posuzovaného období zvýšil přibližně třikrát. Podstatné zvýšení peněžního toku lze vysvětlit především výrazným zvýšením ziskovosti, jak je vysvětleno v 92. bodě odůvodnění.

(94)

Investice se podstatně zvýšily v roce 2013 a poté v následujících letech klesly na nulu. Ve skutečnosti výrobce v Unii provedl významné investice v roce 2013 s cílem nahradit stroje a zařízení a v následujících letech se již žádné jiné investice neuskutečnily.

(95)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku se během posuzovaného období zvýšila. Konkrétně v roce 2013 vzrostla a poté se v období přezkumného šetření oproti roku 2013 mírně snížila o 16 %.

(96)

Ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, se v posuzovaném období zlepšily. Tento vývoj byl způsoben především poklesem nákladů na surovinu a účinnými podnikatelskými rozhodnutími snížit náklady.

(97)

Na druhé straně některé hlavní ukazatele újmy, jako je výroba, výrobní kapacita, využití kapacity a objem prodeje, zůstaly během posuzovaného období relativně stabilní nebo vykázaly negativní vývoj. Konkrétně se objem výroby, výrobní kapacita a podíl na trhu nepatrně snížily o 2 %. Využití kapacity se v posuzovaném období nepatrně zvýšilo o 1 %. Objem prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie zůstal stabilní. Zaměstnanost klesla o 12 %.

(98)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(99)

Jak je uvedeno ve 41. a 83. bodě odůvodnění, čínský dovoz se v průběhu období přezkumného šetření uskutečňoval za dumpingové ceny, a jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, existuje velmi vysoká pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(100)

Během období přezkumného šetření nebylo zjištěno žádné cenové podbízení, i když při odečtení platného antidumpingového cla by rozpětí cenového podbízení činilo přibližně 26 %, jak je vysvětleno v 67. bodě odůvodnění. Na tomto základě lze očekávat, že se čínský dovoz bude pravděpodobně uskutečňovat za ceny, které by se značně podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie, pokud by byla antidumpingová opatření zrušena. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie je pravděpodobné zvýšení dumpingového dovozu, jak je popsáno v 48. a 50. bodě odůvodnění. Lze očekávat, že kdyby se tento zvýšený dovoz uskutečňoval za ceny, které se značně podbízejí vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie, pravděpodobně by to vyvolalo tlak na pokles cen na trhu Unie. Drát z molybdenu představuje spíše homogenní výrobek, pokud jde o kvalitu. Proto je cenová úroveň důležitým faktorem při rozhodování, zda nakupovat od výrobců v Unii nebo od čínských vyvážejících výrobců. Kromě toho prudký pokles čínského dovozu v důsledku zahájení druhého šetření obcházení opatření v roce 2013, jak je objasněno v 79. bodě odůvodnění, naznačuje, že odběratelé mohou snadno přejít k jinému dodavateli nabízejícímu nejvýhodnější cenu (tzn. od čínských vyvážejících výrobců k výrobcům v Unii). Výrobní odvětví Unie pak pravděpodobně bude nuceno buď snížit své prodejní ceny na úkor ziskovosti, nebo udržet úroveň svých prodejních cen s pravděpodobným důsledkem úbytku prodeje a ztráty tržního podílu ve prospěch čínských vývozců. V konečném důsledku by to vedlo ke ztrátám a trh Unie by byl ovládnut čínským dovozem.

(101)

Jak je uvedeno v 44. bodě odůvodnění, čínská volná kapacita se v období přezkumného šetření odhadovala na 2 650 tun, což představovalo několikanásobek spotřeby Unie ve stejném období. Proto se očekává, že i kdyby část této volné kapacity byla využita pro potenciálně zvýšenou domácí spotřebu v ČLR, byla by rozsáhlá nevyužitá kapacita i nadále dostupná pro vývoz do Unie.

(102)

Za výše uvedených okolností a vzhledem k atraktivitě trhu Unie, jak je uvedeno ve 48. a 50. bodě odůvodnění, existuje velká pravděpodobnost, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci výrazným způsobem zvýší dovoz dotčeného výrobku na trh Unie.

(103)

Podle tohoto scénáře by výrobní odvětví Unie pravděpodobně ztratilo významný objem prodeje a podíl na trhu. Následkem by bylo rovněž snížení míry využití kapacity a úrovně zisku, což by mohlo případně vést ke ztrátám. V důsledku toho je pravděpodobné, že by trh Unie byl ovládnut dovozem z ČLR.

(104)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy.

(105)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(106)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(107)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a obnovení hrozící újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(108)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie neutrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu.

(109)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že je ze strukturálního hlediska životaschopným odvětvím. Vynaložilo značné úsilí zaměřené na racionalizaci svého výrobního procesu a zvýšení své konkurenceschopnosti, což vedlo ke zvýšení produktivity (o 11 %), snížení výrobní kapacity (o 2 %) a snížení výrobních nákladů (o 16 %).

(110)

Kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobný příliv značného objemu dumpingového dovozu z ČLR by zhoršil situaci výrobního odvětví Unie. To by mohlo způsobit další ztráty podílu na trhu a snížení prodejních cen kvůli cenovému tlaku ze strany čínského dovozu a zároveň by pokles využití kapacity zvýšil průměrné náklady. To by velmi pravděpodobně vedlo k závažnému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(111)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(112)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, při současném šetření nespolupracoval ani se nepřihlásil žádný dovozce. Nicméně z důkazů shromážděných při původním šetření, jež poskytl jeden dovozce, vyplývá, že celkový dopad na celou činnost společnosti by byl omezený. Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(113)

Z celkem devíti uživatelů, kteří se přihlásili po zahájení přezkumu, na dotazník odpovědělo pět. Vyšlo najevo, že jedna z těchto pěti společností byla zapojena do praktik obcházení, které byly zjištěny při posledním šetření obcházení opatření ukončeném v roce 2015, jež je uvedeno v 3. bodě odůvodnění. Z odpovědí této společnosti na dotazník bylo zřejmé, že nepoužívala dotčený výrobek, ale dovážela nepatrně upravený drát z molybdenu z ČLR, který nespadá pod popis výrobku uvedený v oznámení o zahájení stávajícího přezkumu, a že obchází platná antidumpingová opatření, bylo zjištěno až po zahájení současného šetření. Její odpovědi proto nebyly zohledněny pro účely současného šetření před pozbytím platnosti.

(114)

Žádný ze zbývajících čtyř spolupracujících uživatelů nedovážel dotčený výrobek z ČLR, ale kupoval obdobný výrobek od výrobního odvětví Unie. Dvě z těchto společností jsou společnosti působící v oblasti povrchové úpravy. Třetí společnost byla výrobcem automobilů a vyráběla převodovky pro automobily, jež sama vyráběla. Čtvrtá společnost vyrábí automobilové součástky. Nicméně údaje předložené posledně uvedenou společností nebyly dostačující a nemohly být použity. Šetření ukázalo, že všichni uživatelé během období přezkumného šetření vykazovali zisk. Žádný ze čtyř uživatelů nepředložil žádný argument proti zachování opatření.

(115)

Na tomto základě a v souladu se závěry původního šetření se očekává, že zachování opatření nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele, a že tudíž neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie prodloužit platnost stávajících opatření.

(116)

Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že vzhledem k tomu, že se cena suroviny pro výrobu drátu z molybdenu v průběhu posuzovaného období významně snížila, mělo by být toto snížení ceny zohledněno při výpočtu platného antidumpingového cla. Kromě toho tatáž strana tvrdila, že zachování platného antidumpingového cla je při výrazném snížení ceny suroviny rušivý faktor pro uživatele v Unii, jejichž obchodní model se zakládá na čínském drátu z molybdenu.

(117)

Za prvé je třeba zdůraznit, že cena suroviny pro výrobu drátu z molybdenu byla náležitě zohledněna. Významný pokles ceny suroviny byl uznán jako jeden z rozhodujících faktorů pro snížení výrobních nákladů (viz 86. bod odůvodnění) a pro zvýšení ziskovosti (viz 92. bod odůvodnění) výrobního odvětví Unie. Za druhé je třeba uvést, že cílem současného šetření bylo přezkoumat, zda by mělo být platné antidumpingové clo zrušeno nebo zachováno v souladu s čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 5, a nikoliv antidumpingové clo změnit. Za třetí platné antidumpingové clo má zajistit rovné podmínky mezi čínskými vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Unie. Přestože vývoj cen suroviny (zvýšení i snížení) má dopad na náklady, a tedy na cenovou politiku výrobců drátu z molybdenu, nemá dopad na úroveň antidumpingového cla jako takového. Proto, jak je vysvětleno ve 114. bodě odůvodnění, pokles cen suroviny nemá rušivý dopad na uživatele, neboť ti si mohou zvolit, zda budou nakupovat od čínských vyvážejících výrobců nebo od výrobního odvětví Unie. A jak je také vysvětleno ve 114. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že všichni uživatelé během období přezkumného šetření vykazovali zisk. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(118)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti rozšíření stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z ČLR.

(119)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo zachovat antidumpingová opatření v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(120)

Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz určitých drátů z molybdenu pocházejících z ČLR uložená nařízením (EU) č. 511/2010 měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(121)

V důsledku toho by se rovněž mělo zachovat rozšíření opatření týkajících se dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR za prvé na dovoz drátu z molybdenu zasílaného z Malajsie (9), za druhé na dovoz drátu z molybdenu z ČLR obsahujícího nejméně 97 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 1,35 mm, ale nepřesahuje 4,0 mm (10), a za třetí na drát z molybdenu obsahující nejméně 97 % hmotnostních molybdenu, jehož největší rozměr příčného průřezu přesahuje 4,0 mm, ale nepřesahuje 11,0 mm.

(122)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,

29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/36

(1)

Nařízením (EHS) č. 2658/87 byla zavedena nomenklatura zboží (dále jen „kombinovaná nomenklatura“ nebo „KN“), která současně splňuje požadavky jak společného celního sazebníku, tak i statistiky vnějšího obchodu Unie a jiných politik Unie, které se týkají dovozu nebo vývozu zboží.

(2)

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/971 (2) stanoví odstranění nebo snížení cel pro určitý počet produktů. Aby bylo možné provést opatření stanovená v uvedeném rozhodnutí do kombinované nomenklatury, je nutno dotčené produkty určit pomocí kódů KN. V případě, že stávající kódy KN zahrnují širší skupinu produktů než ty, jichž se týká odstranění nebo snížení cel, mělo by být bezcelní zacházení nebo snížení cla povoleno pouze u produktů uvedených v rozhodnutí.

(3)

Příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí (EU) 2016/971 vstupuje v platnost dne 1. července 2016, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne vstupu rozhodnutí v platnost.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,