1)

Název oddílu 1.1.3.4 se nahrazuje tímto:

„1.1.3.4   Interpolace v rámci jedné kategorie nebezpečnosti“

2)

Oddíl 1.3.6 se nahrazuje tímto:

„1.3.6    Látky nebo směsi klasifikované jako korozívní pro kovy, avšak nikoliv jako žíravé pro kůži či vážně poškozující oči (kategorie 1)

Látky nebo směsi klasifikované jako korozívní pro kovy, avšak nikoliv jako žíravé pro kůži či vážně poškozující oči (kategorie 1), které jsou v konečném stavu a v balení pro spotřebitelské použití, nemusí na štítku nést výstražný symbol nebezpečnosti GHS05.“

1)

Oddíl 2.1.3 se nahrazuje tímto:

„2.1.3.    Informace o nebezpečnosti

Pro látky, směsi nebo předměty, které splňují kritéria pro zařazení do této třídy nebezpečnosti, se použijí údaje na štítku podle tabulky 2.1.2.

Tabulka 2.1.2

Údaje na štítku pro výbušniny

POZNÁMKA 1: Nezabalené výbušniny nebo výbušniny znovu zabalené v obalech jiných než v původních nebo podobných obalech musí být na štítku opatřeny všemi těmito údaji:

pokud se neukáže, že nebezpečí odpovídá některé z kategorií nebezpečnosti v tabulce 2.1.2, kdy se v takovém případě přiřadí příslušný výstražný symbol, signální slovo nebo standardní věta o nebezpečnosti.

POZNÁMKA 2: Látky a směsi ve stavu, ve kterém se dodávají, s pozitivním výsledkem v sérii zkoušek 2 podle části I oddílu 12 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží (UN RTDG), Příručky pro zkoušky a kritéria, které jsou vyňaty z klasifikace jako výbušniny (na základě negativního výsledku v sérii zkoušek 6 podle části I oddílu 16 UN RTDG, Příručky pro zkoušky a kritéria), mají stále výbušné vlastnosti. Uživatel musí být o těchto charakteristických výbušných vlastnostech informován, protože je nezbytné zohlednit je při manipulaci – zejména pokud je látka nebo směs vyňata ze svého obalu nebo je znovu zabalena – a při skladování. Proto by měly být výbušné vlastnosti látky nebo směsi uvedeny v oddíle 2 (Identifikace nebezpečnosti) a v oddíle 9 (Fyzikální a chemické vlastnosti) bezpečnostního listu a případně v dalších oddílech bezpečnostního listu.“

2)

V oddíle 2.1.4. se obrázek 2.1.3 nahrazuje tímto:

„Obrázek 2.1.3

Postup zařazování do podtřídy ve třídě výbušnin (třída 1 pro dopravu)

3)

V oddíle 2.2.3 se tabulka 2.2.3 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.2.3

Prvky označení pro hořlavé plyny (včetně chemicky nestálých plynů)

4)

Oddíl 2.3.2.1 se nahrazuje tímto:

2.3.2.1   Aerosoly se zařadí do jedné ze tří kategorií této třídy na základě jejich hořlavých vlastností a spalného tepla. Pro účely klasifikace by se mělo zvážit jejich zařazení do kategorie 1 nebo 2, pokud obsahují více než 1 % (hmotnostní) složek, které jsou klasifikovány jako hořlavé podle kritérií obsažených v této části:

nebo pokud je jejich spalné teplo alespoň 20 kJ/g.

POZNÁMKA 1: Hořlavé složky nezahrnují samozápalné nebo samozahřívající se látky či směsi ani látky nebo směsi reagující s vodou, jelikož tyto složky se nikdy nepoužívají jako obsah aerosolů.

POZNÁMKA 2: Aerosoly nepatří dodatečně do působnosti oddílů 2.2 (hořlavé plyny), 2.5 (plyny pod tlakem), 2.6 (hořlavé kapaliny) nebo 2.7 (hořlavé tuhé látky). V závislosti na svém obsahu však mohou aerosoly spadat do působnosti jiných tříd nebezpečnosti, a to rovněž pokud jde o prvky označení.“

5)

V oddíle 2.3.2. se obrázek 2.3.1 a) nahrazuje tímto:

„Obrázek 2.3.1 a) Aerosoly

6)

V oddíle 2.3.3 se záhlaví tabulky 2.3.1 nahrazuje tímto:

„Údaje na štítku pro aerosoly“

7)

V oddíle 2.5.3 se tabulka 2.5.2 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.5.2

Údaje na štítku pro plyny pod tlakem

8)

V oddíle 2.8.3 se tabulka 2.8.1 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.8.1

Údaje na štítku pro samovolně reagující látky a směsi

9)

V oddíle 2.8.4. se obrázek 2.8.1 nahrazuje tímto:

„Obrázek 2.8.1

Samovolně reagující látky a směsi

10)

V oddíle 2.9.3 se tabulka 2.9.2 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.9.2

Údaje na štítku pro samozápalné kapaliny

11)

V oddíle 2.10.3 se tabulka 2.10.2 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.10.2

Údaje na štítku pro samozápalné tuhé látky

12)

V oddíle 2.11.3 se tabulka 2.11.2 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.11.2

Údaje na štítku pro samozahřívající se látky a směsi

13)

V oddíle 2.12.3 se tabulka 2.12.2 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.12.2

Údaje na štítku pro látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny

14)

V oddíle 2.13.3 se tabulka 2.13.2 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.13.2

Údaje na štítku pro oxidující kapaliny

15)

V oddíle 2.14.2.1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Oxidující tuhá látka se zařadí do jedné ze tří kategorií této třídy pomocí zkoušky O.1 v části III pododdíle 34.4.1 nebo zkoušky O.3 v části III pododdíle 34.4.3 UN RTDG, Příručka pro zkoušky a kritéria, podle tabulky 2.14.1:“

16)

V oddíle 2.14.2.1 se tabulka 2.14.1 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.14.1

Kritéria pro oxidující tuhé látky

17)

V oddíle 2.14.2.1 v poznámce 1 k tabulce 2.14.1 se text „(předpis BC, příloha 3, zkouška 5)“ nahrazuje textem „(předpis IMSBC (předpis pro hromadnou námořní přepravu pevných nákladů, Mezinárodní námořní organizace), dodatek 2, oddíl 5)“.

18)

V oddíle 2.14.3 se tabulka 2.14.2 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.14.2

Údaje na štítku pro oxidující tuhé látky

19)

V oddíle 2.15.3 se tabulka 2.15.1 nahrazuje tímto:

„Tabulka 2.15.1

Údaje na štítku pro organické peroxidy

20)

V oddíle 2.15.4 se obrázek 2.15.1 nahrazuje tímto:

„Obrázek 2.15.1

Organické peroxidy

1)

V oddíle 3.1.2.1 se první věta nahrazuje tímto:

„Látky mohou být zařazeny do jedné ze čtyř kategorií nebezpečnosti na základě akutní toxicity při orální, dermální nebo inhalační expozici podle číselných kritérií uvedených v tabulce 3.1.1.“

2)

V oddíle 3.1.2.3.2 se první věta nahrazuje tímto:

„Zvláštní význam při klasifikaci inhalační toxicity má použití dobře členěných hodnot v kategoriích nejvyšší nebezpečnosti pro prach a mlhu.“

3)

V oddíle 3.1.3.6.1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„zahrnou se složky se známou akutní toxicitou, které patří do jakékoli kategorie akutní nebezpečnosti uvedené v tabulce 3.1.1;“

4)

Oddíl 3.2 se nahrazuje tímto:

„3.2   Žíravost/dráždivost pro kůži

3.2.1    Definice a obecné informace

3.2.1.2   Ve stupňovitém přístupu se hlavní důraz klade na existující informace o účincích na člověka, za nimiž následují existující údaje ze zkoušek na zvířatech, dále údaje ze zkoušek in vitro a nakonec jiné zdroje informací. Klasifikace se provádí přímo, pokud výsledky splňují kritéria. V některých případech se klasifikace látky nebo směsi provádí na základě průkaznosti důkazů v rámci daného stupně. V rámci přístupu založeného na celkové průkaznosti důkazů se společně posuzují všechny dostupné informace mající význam pro určení žíravosti/dráždivost pro kůži, včetně výsledků vhodných validovaných zkoušek in vitro, výsledků příslušných zkoušek na zvířatech a údajů o účincích na člověka, např. z epidemiologických a klinických studií a dobře doložených případových studií a pozorování (viz příloha I, část 1, oddíly 1.1.1.3, 1.1.1.4 a 1.1.1.5).

3.2.2    Kritéria klasifikace pro látky

Látky se v rámci této třídy nebezpečnosti zařadí do jedné z následujících kategorií:

3.2.2.1   Klasifikace založená na údajích ze standardních zkoušek na zvířatech

3.2.2.1.1   Žíravost pro kůži

3.2.2.1.2   Dráždivost pro kůži

3.2.2.2   Klasifikace v rámci stupňovitého přístupu

3.2.2.2.1   Ve vhodných případech se uváží stupňovitý přístup k vyhodnocení počátečních informací, přičemž se uznává, že ne všechny prvky musí být relevantní.

3.2.2.2.2   Existující údaje o účincích na člověka a údaje ze zkoušek na zvířatech z jednorázové i opakované expozice tvoří první linii analýzy, jelikož poskytují informace, které se přímo týkají účinků na kůži.

3.2.2.2.3   Pro klasifikaci mohou být použity údaje o akutní dermální toxicitě. Pokud je látka vysoce toxická dermální cestou, není studie žíravosti/dráždivosti pro kůži použitelná, jelikož množství zkoušené látky, které by se mělo použít, značně překračuje toxickou dávku, a proto vede ke smrti zvířat. Byla-li ve studiích akutní toxicity pozorována žíravost/dráždivost pro kůži do limitní dávky, mohou být tyto údaje využity pro klasifikaci za předpokladu, že použité roztoky a zkoušené druhy jsou rovnocenné. Tuhé látky (prášky) se mohou stát žíravými nebo dráždivými po navlhčení nebo při styku s vlhkou kůží nebo sliznicemi.

3.2.2.2.4   Pro účely rozhodnutí o klasifikaci se použijí alternativní metody in vitro, které byly validovány a uznány.

3.2.2.2.5   Rovněž extrémní hodnoty pH jako ≤ 2 a ≥ 11,5 mohou naznačovat schopnost vyvolávat účinky na kůži, zejména jsou-li spojovány s významnou kyselou nebo alkalickou kapacitou (pufrovací kapacita). Obecně se předpokládá, že tyto látky vyvolávají závažné účinky na kůži. Pokud neexistují žádné další informace, považuje se látka za žíravou pro kůži (žíravost pro kůži kategorie 1), má-li pH ≤ 2 nebo pH ≥ 11,5. Pokud však zohlednění kyselé nebo alkalické kapacity naznačuje, že látka nemusí být žíravá navzdory vysoké nebo nízké hodnotě pH, je třeba tuto skutečnost potvrdit dalšími údaji, pokud možno získanými za použití vhodné validované zkoušky in vitro.

3.2.2.2.6   V některých případech může být pro rozhodnutí o klasifikaci k dispozici dostatek informací o strukturně příbuzných látkách.

3.2.2.2.7   Stupňovitý přístup je vodítkem pro uspořádání existujících informací o látce a pro přijetí rozhodnutí založeného na průkaznosti údajů o posouzení nebezpečnosti a klasifikaci nebezpečnosti.

Ačkoliv informace lze získat z vyhodnocení jednotlivých parametrů v rámci daného stupně (viz oddíl 3.2.2.2.1), je nutné zvážit souhrn existujících informací a provést zjištění celkové průkaznosti důkazů. To platí zejména tehdy, pokud jsou informace o některých parametrech rozporné.

3.2.3    Kritéria klasifikace pro směsi

3.2.3.1   Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje pro celou směs

3.2.3.1.1   Směs se klasifikuje pomocí kritérií pro látky a s přihlédnutím ke stupňovitému přístupu za účelem hodnocení údajů pro tuto třídu nebezpečnosti.

3.2.3.1.2   Při zvažování, zda má být provedena zkouška směsi, se osoby provádějící klasifikaci vyzývají, aby použily stupňovitý přístup pro zjištění průkaznosti důkazů, jak je uvedeno v kritériích pro klasifikaci látek pro žíravost a dráždivost pro kůži (oddíly 3.2.1.2 a 3.2.2.2), aby bylo možno zajistit přesnou klasifikaci a předejít zbytečným zkouškám na zvířatech. Pokud neexistují žádné další informace, považuje se směs za žíravou pro kůži (kategorie 1), pokud má hodnotu pH ≤ 2 nebo hodnotu pH ≥ 11,5. Pokud však zohlednění kyselé nebo alkalické kapacity naznačuje, že směs nemusí být žíravá navzdory vysoké nebo nízké hodnotě pH, je třeba tuto skutečnost potvrdit dalšími údaji, pokud možno získanými za použití vhodné validované zkoušky in vitro.

3.2.3.2   Klasifikace směsí, nejsou-li k dispozici údaje pro celou směs: zásady extrapolace

3.2.3.2.1   Pokud směs sama nebyla podrobena zkoušce za účelem zjištění jejího potenciálu pro žíravost/dráždivost pro kůži, avšak jsou k dispozici dostatečné údaje o jednotlivých složkách a obdobných zkoušených směsích, aby bylo možno nebezpečnost směsi přiměřeně charakterizovat, použijí se tyto údaje v souladu s pravidly extrapolace stanovenými v oddíle 1.1.3.

3.2.3.3   Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje pro všechny složky nebo pouze pro některé složky směsi

3.2.3.3.1   Aby se pro účely klasifikace nebezpečnosti směsí s ohledem na žíravost/dráždivost pro kůži využily všechny dostupné údaje, byl učiněn níže uvedený předpoklad a případně se použije ve stupňovitém přístupu:

‚relevantní složky‘ směsi jsou ty, které jsou přítomny v koncentraci ≥ 1 % (hmotnostní pro tuhé látky, kapaliny, prach, mlhu a páry a objemové pro plyny), není-li důvod předpokládat (např. v případě složek žíravých pro kůži), že složka přítomná v koncentraci < 1 % může ještě být relevantní pro klasifikaci směsi jako žíravé/dráždivé pro kůži.

3.2.3.3.2   Obecně je přístup ke klasifikaci směsí jako žíravých nebo dráždivých pro kůži, jsou-li k dispozici údaje o jednotlivých složkách, ne však o směsi jako celku, založen na teorii aditivity, totiž že každá složka žíravá nebo dráždivá pro kůži přispívá k celkovým žíravým nebo dráždivým vlastnostem směsi pro kůži úměrně své účinnosti a koncentraci. Pro složky žíravé pro kůži se použije váhový koeficient 10, pokud se vyskytují v koncentraci nižší, než je obecný koncentrační limit pro zařazení do kategorie 1, ale v koncentraci, která přispěje ke klasifikaci směsi jako dráždivé pro kůži. Směs se klasifikuje jako žíravá nebo dráždivá pro kůži, pokud je součet koncentrací těchto složek vyšší než koncentrační limit.

3.2.3.3.3   Tabulka 3.2.3 udává obecné koncentrační limity, které se použijí ke zjištění, zda se směs považuje za žíravou nebo dráždivou pro kůži.

3.2.3.3.4.1   Zvláštní opatrnosti je třeba při klasifikaci některých druhů směsí, které obsahují látky jako kyseliny a zásady, anorganické soli, aldehydy, fenoly a povrchově aktivní látky. Přístup uvedený v oddílech 3.2.3.3.1 a 3.2.3.3.2 nemusí být použitelný vzhledem k tomu, že mnoho takovýchto látek je žíravých nebo dráždivých pro kůži v koncentracích < 1 %.

3.2.3.3.4.2   U směsí, které obsahují silné kyseliny nebo zásady, se jako kritérium klasifikace použije hodnota pH (viz oddíl 3.2.3.1.2), jelikož hodnota pH je lepším ukazatelem žíravosti pro kůži než koncentrační limity uvedené v tabulce 3.2.3.

3.2.3.3.4.3   Směs obsahující složky, které jsou žíravé nebo dráždivé pro kůži a které nelze klasifikovat na základě koncepce aditivity (tabulka 3.2.3) vzhledem k chemickým vlastnostem, které použití tohoto přístupu znemožňují, se zařadí jako žíravá pro kůži (kategorie 1), pokud obsahuje ≥ 1 % složky klasifikované jako žíravá, nebo jako dráždivá pro kůži (kategorie 2), pokud obsahuje ≥ 3 % složky dráždivé pro kůži. Klasifikace směsí se složkami, u nichž se nepoužije přístup uvedený v tabulce 3.2.3, je shrnuta v tabulce 3.2.4.

3.2.3.3.5   Někdy mohou spolehlivé údaje prokazovat, že nebezpečí žíravosti/dráždivosti pro kůži u určité složky nebude zjevné, je-li přítomna na úrovni obecných koncentračních limitů uvedených v tabulkách 3.2.3 a 3.2.4 v oddíle 3.2.3.3.6 nebo vyšší. V těchto případech se směs klasifikuje podle těchto údajů (viz rovněž články 10 a 11). Jindy, pokud se předpokládá, že nebezpečí žíravosti/dráždivosti pro kůži není u určité složky zjevné, je-li přítomna na úrovni stejné nebo vyšší než obecné koncentrační limity uvedené v tabulkách 3.2.3 a 3.2.4, zváží se zkoušení směsi. V těchto případech se použije stupňovitý přístup pro zjištění průkaznosti důkazů popsaný v oddíle 3.2.2.2.

3.2.3.3.6   Existují-li údaje prokazující, že jedna nebo více složek mohou být žíravé nebo dráždivé pro kůži v koncentraci < 1 % (žíravé pro kůži) nebo < 3 % (dráždivé pro kůži), směs se klasifikuje odpovídajícím způsobem.

Tabulka 3.2.3

Obecné koncentrační limity složek klasifikovaných jako žíravé (kategorie 1, 1A, 1B, 1C)/dráždivé (kategorie 2) pro kůži, které vedou ke klasifikaci směsi jako žíravé/dráždivé pro kůži, pokud se použije koncepce aditivity

Poznámka:

Součet všech složek směsí zařazených jako žíravé pro kůži v podkategorii 1A, 1B nebo 1C musí být ≥ 5 %, aby směs byla zařazena jako žíravá pro kůži do odpovídající podkategorie 1A, 1B nebo 1C. Je-li součet složek klasifikovaných jako žíravých pro kůži podkategorie 1A < 5 %, avšak součet složek klasifikovaných jako žíravé pro kůži podkategorie 1A + 1B je ≥ 5 %, směs se klasifikuje jako žíravá pro kůži podkategorie 1B. Obdobně, je-li součet složek klasifikovaných jako žíravé pro kůži podkategorie 1A + 1 B < 5 %, avšak součet složek klasifikovaných jako podkategorie 1A + 1B + 1C je ≥ 5 %, směs se klasifikuje jako žíravá pro kůži podkategorie 1C. Pokud je alespoň jedna relevantní složka směsi klasifikována jako kategorie 1 bez zařazení do podskupiny, směs se klasifikuje jako kategorie 1 bez zařazení do podskupiny, pokud je součet všech složek žíravých pro kůži ≥ 5 %.

Tabulka 3.2.4

Obecné koncentrační limity složek, které vedou ke klasifikaci směsi jako žíravé/dráždivé pro kůži, pokud se nepoužije koncepce aditivity

3.2.4.    Informace o nebezpečnosti

3.2.4.1   Pro látky a směsi, které splňují kritéria pro zařazení do této třídy nebezpečnosti, se použijí údaje na štítku podle tabulky 3.2.5.

Tabulka 3.2.5

Údaje na štítku pro žíravost/dráždivost pro kůži

5)

Kapitola 3.3 se nahrazuje tímto:

„3.3   Vážné poškození očí / podráždění očí

3.3.1.    Definice a obecné informace

3.3.1.2   Ve stupňovitém přístupu se hlavní důraz klade na existující informace o účincích na člověka, za nimiž následují existující údaje ze zkoušek na zvířatech, dále údaje ze zkoušek in vitro a nakonec jiné zdroje informací. Klasifikace se provádí přímo, pokud výsledky splňují kritéria. V jiných případech se klasifikace látky nebo směsi provádí na základě průkaznosti důkazů v rámci daného stupně. V rámci přístupu založeného na celkové průkaznosti důkazů se společně posuzují všechny dostupné informace mající význam pro určení vážného poškození očí / podráždění očí, včetně výsledků vhodných validovaných zkoušek in vitro, výsledků příslušných zkoušek na zvířatech a údajů o účincích na člověka, např. z epidemiologických a klinických studií a dobře doložených případových studií a pozorování (viz příloha I, část 1, oddíl 1.1.1.3).

3.3.2    Kritéria klasifikace pro látky

Látky se v rámci této třídy nebezpečnosti zařadí do jedné z uvedených kategorií, do kategorie 1 (vážné poškození očí) nebo do kategorie 2 (podráždění očí), a to následovně:

3.3.2.1   Klasifikace založená na údajích ze standardních zkoušek na zvířatech

3.3.2.1.1   Vážné poškození očí (kategorie 1)

Tabulka 3.3.1

Vážné poškození očí  (2)

3.3.2.1.2   Dráždivé pro oči (kategorie 2)

Tabulka 3.3.2

Podráždění očí  (3)

3.3.2.2   Klasifikace v rámci stupňovitého přístupu

3.3.2.2.1   Ve vhodných případech se uváží stupňovitý přístup k vyhodnocení počátečních informací, přičemž se uznává, že ne všechny prvky musí být relevantní.

3.3.2.2.2   Existující údaje o účincích na člověka jsou první linií hodnocení, jelikož poskytují informace, které se přímo týkají účinků na oči. Před zvážením provedení jakýchkoliv zkoušek týkajících se vážného poškození očí / podráždění očí je nutno vyhodnotit možnou žíravost pro kůži, aby se zamezilo zkouškám souvisejícím s místními účinky na oči u látek, které jsou žíravé pro kůži. Látky žíravé pro kůži se považují za látky, které vedou rovněž k vážnému poškození očí (kategorie 1), zatímco látky dráždivé pro kůži se mohou považovat za látky vedoucí k podráždění očí (kategorie 2).

3.3.2.2.3   Pro účely rozhodnutí o klasifikaci se použijí alternativní metody in vitro, které byly validovány a uznány.

3.3.2.2.4   Obdobně extrémní hodnoty pH jako ≤ 2 a ≥ 11,5 mohou naznačovat vážné poškození očí, zejména jsou-li spojeny s významnou kyselou nebo alkalickou kapacitou (pufrovací kapacitou). Obecně se předpokládá, že tyto látky vyvolávají závažné účinky na oči. Pokud neexistují žádné další informace, má se za to, že příslušná látka způsobuje vážné poškození očí (kategorie 1), pokud má hodnotu pH ≤ 2 nebo hodnotu pH ≥ 11,5. Pokud však zohlednění kyselé nebo alkalické kapacity naznačuje, že látka nemusí způsobovat vážné poškození očí navzdory vysoké nebo nízké hodnotě pH, je třeba tuto skutečnost potvrdit dalšími údaji, pokud možno získanými za použití vhodné validované zkoušky in vitro.

3.3.2.2.5   V některých případech může být pro rozhodnutí o klasifikaci k dispozici dostatek informací o strukturně příbuzných látkách.

3.3.2.2.6   Stupňovitý přístup je vodítkem pro uspořádání existujících informací a pro přijetí rozhodnutí založeného na průkaznosti údajů o posouzení nebezpečnosti a klasifikaci nebezpečnosti. Kdykoli je to možné, mělo by se zamezit zkouškám dráždivých látek na zvířatech. Ačkoliv informace lze získat z vyhodnocení jednotlivých parametrů v rámci daného stupně (viz oddíl 3.3.2.1.1), je nutné zvážit souhrn existujících informací a provést zjištění celkové průkaznosti důkazů. To platí zejména tehdy, pokud jsou informace o některých parametrech rozporné.

3.3.3    Kritéria klasifikace pro směsi

3.3.3.1   Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje pro celou směs

3.3.3.1.1   Směs se klasifikuje pomocí kritérií pro látky a s přihlédnutím ke stupňovitému přístupu za účelem hodnocení údajů pro tuto třídu nebezpečnosti.

3.3.3.1.2   Při zvažování, zda má být provedena zkouška směsi, se osoby provádějící klasifikaci vyzývají, aby použily stupňovitý přístup pro zjištění průkaznosti důkazů, jak je uvedeno v kritériích pro klasifikaci látek pro žíravost pro kůži a vážné poškození očí / podráždění očí, aby bylo možno zajistit přesnou klasifikaci a předejít zbytečným zkouškám na zvířatech. Pokud neexistují žádné další informace, má se za to, že směs způsobuje vážné poškození očí (kategorie 1), pokud má hodnotu pH ≤ 2 nebo ≥ 11,5. Pokud však zohlednění kyselé nebo alkalické kapacity naznačuje, že směs nemusí způsobovat vážné poškození očí navzdory vysoké nebo nízké hodnotě pH, je třeba tuto skutečnost potvrdit dalšími údaji, pokud možno získanými za použití vhodné validované zkoušky in vitro.

3.3.3.2   Klasifikace směsí, nejsou-li k dispozici údaje pro celou směs: zásady extrapolace

3.3.3.2.1   Pokud směs sama nebyla podrobena zkoušce za účelem zjištění její žíravosti pro kůži nebo schopnosti způsobovat vážné poškození očí / podráždění očí, jsou však k dispozici dostatečné údaje o jednotlivých složkách a obdobných zkoušených směsích, aby bylo možno nebezpečnost směsi přiměřeně charakterizovat, použijí se tyto údaje v souladu s pravidly extrapolace stanovenými v oddíle 1.1.3.

3.3.3.3   Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje pro všechny složky nebo pouze pro některé složky směsi

3.3.3.3.1   Aby se pro účely klasifikace vlastností směsí způsobujících vážné poškození očí / podráždění očí využily všechny dostupné údaje, byl učiněn níže uvedený předpoklad a případně se použije ve stupňovitém přístupu:

‚relevantní složky‘ směsi jsou ty, které jsou přítomny v koncentraci ≥ 1 % (hmotnostní pro tuhé látky, kapaliny, prach, mlhu a páry a objemové pro plyny), není-li důvod předpokládat (např. v případě složek žíravých pro kůži), že složka přítomná v koncentraci < 1 % může ještě být relevantní pro klasifikaci směsi jako způsobující vážné poškození očí / podráždění očí.

3.3.3.3.2   Obecně je přístup ke klasifikaci směsí jako způsobujících vážné poškození očí / dráždivých pro oči, jsou-li k dispozici údaje o jednotlivých složkách, ne však o směsi jako celku, založen na teorii aditivity, totiž že každá složka žíravá pro kůži nebo způsobující vážné poškození očí nebo podráždění očí přispívá k celkovým vlastnostem směsi způsobujícím vážné poškození očí / podráždění očí, a to úměrně své účinnosti a koncentraci. Pro složky žíravé pro kůži a složky způsobující vážné poškození očí se použije váhový koeficient 10, pokud se vyskytují v koncentraci nižší, než je obecný koncentrační limit pro zařazení do kategorie 1, ale v koncentraci, která přispěje ke klasifikaci směsi jako dráždivé pro oči. Směs se klasifikuje jako způsobující vážné poškození očí nebo podráždění očí, pokud je součet koncentrací takovýchto složek vyšší než koncentrační limit.

3.3.3.3.3   Tabulka 3.3.3 udává obecné koncentrační limity, které se použijí ke zjištění, zda se směs klasifikuje jako způsobující vážné poškození očí nebo podráždění očí.

3.3.3.3.4.1   Zvláštní opatrnosti je třeba při klasifikaci některých druhů směsí, které obsahují látky jako kyseliny a zásady, anorganické soli, aldehydy, fenoly a povrchově aktivní látky. Přístup uvedený v oddílech 3.3.3.3.1 a 3.3.3.3.2 nemusí být použitelný vzhledem k tomu, že mnoho takovýchto látek způsobuje vážné poškození očí nebo podráždění očí v koncentracích < 1 %.

3.3.3.3.4.2   U směsí, které obsahují silné kyseliny nebo zásady, se jako kritérium klasifikace použije hodnota pH (viz oddíl 3.3.3.1.2), jelikož hodnota pH bude lepším ukazatelem vážného poškození očí (v závislosti na zohlednění kyselé nebo alkalické kapacity) než obecné koncentrační limity uvedené v tabulce 3.3.3.

3.3.3.3.4.3   Směs obsahující složky žíravé pro kůži nebo způsobující vážné poškození očí / podráždění očí, které nelze klasifikovat na základě koncepce aditivity (tabulka 3.3.3) vzhledem k chemickým vlastnostem, které použití tohoto přístupu znemožňují, se klasifikuje jako způsobující vážné poškození očí (kategorie 1), pokud obsahuje ≥ 1 % složky klasifikované jako žíravé nebo způsobující vážné poškození očí, nebo jako dráždící oči (kategorie 2), pokud obsahuje ≥ 3 % složky dráždivé pro oči. Klasifikace směsí se složkami, u nichž se nepoužije přístup uvedený v tabulce 3.3.3, je shrnuta v tabulce 3.3.4.

3.3.3.3.5   Někdy mohou spolehlivé údaje prokazovat, že účinky způsobující vážné poškození očí / podráždění očí u určité složky nebudou zjevné, je-li přítomna na úrovni obecných koncentračních limitů uvedených v tabulkách 3.3.3 a 3.3.4 v oddíle 3.3.3.3.6 nebo vyšší. V těchto případech se směs klasifikuje podle těchto údajů (viz také články 10 a 11). Jindy, pokud se předpokládá, že nebezpečí žíravosti/dráždivosti pro kůži nebo účinky způsobující vážné poškození očí / podráždění očí u určité složky nebudou zjevné, je-li přítomna na úrovni obecných koncentračních limitů uvedených v tabulkách 3.3.3 a 3.3.4 nebo vyšší, zváží se zkoušení směsi. V těchto případech se použije stupňovitý přístup pro zjištění důkazů.

3.3.3.3.6   Existují-li údaje prokazující, že jedna nebo více složek mohou být žíravé pro kůži nebo mohou způsobovat vážné poškození očí / podráždění očí v koncentraci < 1 % (žíravé pro kůži nebo vážně poškozující oči) nebo < 3 % (dráždící oči), směs se klasifikuje odpovídajícím způsobem.

Tabulka 3.3.3

Obecné koncentrační limity složek klasifikovaných jako žíravé pro kůži (kategorie 1, 1A, 1B, 1C) a/nebo vážně poškozující oči (kategorie 1) nebo dráždící oči (kategorie 2), které vedou ke klasifikaci směsi jako vážně poškozující oči / dráždící oči, pokud se uplatní koncepce aditivity

Tabulka 3.3.4

Obecné koncentrační limity složek, které vedou ke klasifikaci směsi jako vážně poškozující oči (kategorie 1) nebo dráždící oči (kategorie 2), pokud se neuplatní koncepce aditivity

3.3.4    Informace o nebezpečnosti

3.3.4.1   Pro látky a směsi, které splňují kritéria pro zařazení do této třídy nebezpečnosti, se použijí údaje na štítku podle tabulky 3.3.5.

Tabulka 3.3.5

Údaje na štítku pro vážné poškození očí / podráždění očí  (5)

6)

V oddíle 3.5.2.3.5 se zrušuje druhá odrážka.

1)

Oddíl 4.1.1.1 se mění takto:

2)

Oddíl 4.1.1.2.0 se nahrazuje tímto:

„Nebezpečnost pro vodní prostředí se člení na:

3)

V oddíle 4.1.1.3.1 se druhá a třetí věta nahrazují tímto:

„Vodní prostředí se posuzuje s ohledem na vodní organismy, které žijí ve vodě, a vodní ekosystém, jehož jsou součástí. Základem zjištění krátkodobé (akutní) a dlouhodobé (chronické) nebezpečnosti je proto toxicita látky nebo směsi pro vodní prostředí, ačkoli tato skutečnost se případně pozmění s přihlédnutím k dalším informacím o rozložitelnosti a bioakumulaci.“

4)

V oddíle 4.1.2.1 se první a druhá věta nahrazují tímto:

„Systém klasifikace uznává, že vnitřní nebezpečnost pro vodní organismy představuje akutní i chronická nebezpečnost látky. Pro dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost jsou definovány zvláštní kategorie nebezpečnosti, které představují odstupňování míry zjištěné nebezpečnosti.“

5)

Oddíl 4.1.2.2 se nahrazuje tímto:

„Základ systému klasifikace látek sestává z jedné klasifikační kategorie pro krátkodobou (akutní) nebezpečnost a tří klasifikačních kategorií pro dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost. Klasifikační kategorie pro krátkodobou (akutní) a dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost jsou používány samostatně.“

6)

Oddíl 4.1.2.3 se nahrazuje tímto:

„Kritéria pro zařazení látky do kategorie Akutní toxicita 1 jsou definována pouze na základě údajů o akutní toxicitě pro vodní prostředí (EC50 nebo LC50). Kritéria pro zařazení látky do kategorie Chronická toxicita 1 až 3 vycházejí z víceúrovňového přístupu, podle kterého se jako první krok zjišťuje, zda dostupné informace o chronické toxicitě odůvodní klasifikaci látky jako dlouhodobě (chronicky) nebezpečné. Neexistují-li vhodné údaje o chronické toxicitě, je následujícím krokem kombinace dvou typů informací, tj. údajů o akutní toxicitě pro vodní prostředí a údaje o osudu látky v prostředí (údaje o rozložitelnosti a bioakumulaci) (viz obr. 4.1.1).“

7)

Nadpis obrázku 4.1.1 se nahrazuje tímto:

„Kategorie látek představujících dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost pro vodní prostředí“

8)

Oddíl 4.1.2.4 se nahrazuje tímto:

„Systém rovněž zavádí klasifikaci ‚bezpečnostní síť‘ (na niž se odkazuje jako na kategorii Chronická toxicita 4), která se použije, jestliže dostupné údaje neumožňují klasifikaci do kategorie Akutní toxicita 1 nebo Chronická toxicita 1 až 3 podle formálních kritérií, nicméně existují určité důvody k obavám (viz příklad v tabulce 4.1.0).“

9)

Tabulka 4.1.0 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 4.1.0

Kategorie klasifikace pro látky nebezpečné pro vodní prostředí

10)

V oddíle 4.1.3.2 se obrázek 4.1.2 nahrazuje tímto:

„Obrázek 4.1.2

Vícestupňový přístup ke klasifikaci směsí, pokud jde o jejich krátkodobou (akutní) a dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost pro vodní prostředí

11)

V oddíle 4.1.3.3.2 se první věta nahrazuje tímto:

„Klasifikace dlouhodobé (chronické) nebezpečnosti směsí vyžaduje doplňkové informace o rozložitelnosti a v některých případech o bioakumulaci.“

12)

V oddíle 4.1.3.3.3 se věta „Směs není nutné klasifikovat pro akutní nebezpečnost“ nahrazuje tímto:

„Směs není nutné klasifikovat pro krátkodobou (akutní) nebezpečnost.“

13)

V oddíle 4.1.3.3.4 se věta „V kategoriích chronická toxicita 1, 2 nebo 3 není nutné klasifikovat pro dlouhodobou nebezpečnost“ nahrazuje tímto:

„V kategoriích chronická toxicita 1, 2 nebo 3 není nutné klasifikovat pro dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost.“

14)

V oddíle 4.1.3.5.2 písm. a) se poslední věta nahrazuje tímto:

„Vypočítaná toxicita může být použita k zařazení uvedené části směsi do kategorie krátkodobé (akutní) nebezpečnosti, která je pak následně použita při uplatnění sumační metody.“

15)

V oddíle 4.1.3.5.2 písm. b) se poslední věta nahrazuje tímto:

„Vypočítanou ekvivalentní toxicitu je možné použít na zařazení určité části směsi do kategorie dlouhodobého (chronického) nebezpečí, v souladu s kritérii pro snadno rozložitelné látky (písm. b) podbod ii) v tabulce 4.1.0), která je pak následně použita při uplatnění sumační metody.“

16)

Oddíl 4.1.3.5.5.3.2 se nahrazuje tímto:

„Klasifikace směsí pro krátkodobou (akutní) nebezpečnost na základě tohoto součtu klasifikovaných složek je shrnuta v tabulce 4.1.1.“

17)

V oddíle 4.1.3.5.5.3.2 se nadpis tabulky 4.1.1 nahrazuje tímto:

„Klasifikace směsí pro krátkodobou (akutní) nebezpečnost na základě součtu klasifikovaných složek“

18)

Oddíl 4.1.3.5.5.4.5 se nahrazuje tímto:

„Klasifikace směsí pro dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost na základě tohoto součtu koncentrací klasifikovaných složek je shrnuta v tabulce 4.1.2.“

19)

Nadpis tabulky 4.2.1 se nahrazuje tímto:

„Klasifikace směsí pro dlouhodobou (chronickou) nebezpečnost na základě součtu koncentrací klasifikovaných složek“

20)

V oddíle 4.1.3.6.1 se první věta nahrazuje tímto:

„Nejsou-li pro jednu či více relevantních složek k dispozici žádné použitelné informace o krátkodobé (akutní) a/nebo dlouhodobé (chronické) nebezpečnosti pro vodní prostředí, má se za to, že směs nelze zařadit do jedné či více definitivních kategorií nebezpečnosti.“

21)

V oddíle 4.1.4 se tabulka 4.1.4 nahrazuje tímto:

„Tabulka 4.1.4

Údaje na štítku pro třídu nebezpečný pro vodní prostředí

„b)

má-li se použít standardní věta o nebezpečnosti H314 ‚Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí‘, není nutné uvádět standardní větu o nebezpečnosti H318 ‚Způsobuje vážné poškození očí‘.“

2)

Třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Použije-li se v pokynech pro bezpečné zacházení ve sloupci (2) lomítko [/], znamená to, že je třeba zvolit jednu z vět, které odděluje, a to v souladu s podmínkami uvedenými ve sloupci (5).“

a)

Tabulka 6.2 se mění takto:

b)

tabulka 6.3 se mění takto:

c)

Tabulka 6.4 se mění takto:

d)

Tabulka 6.5 se mění takto:

Položky týkající se kódů P501 a P502 se nahrazují tímto:

a)

Tabulka 1.2 se mění takto: