9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/1

(1)

Společnost Danisco (UK) Ltd. podala žádost v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003, v níž navrhla změnu jména držitele povolení, pokud jde o nařízení Komise (ES) č. 1290/2008 (2) o povolení přípravku Lactobacillus rhamnosus (CNCM-I-3698) a Lactobacillus farciminis (CNCM- I-3699).

(2)

Žadatel uvedl, že s účinkem od 12. listopadu 2015 společnost Danisco (UK) Ltd. práva k uvádění přípravku Lactobacillus rhamnosus (CNCM-I-3698) a Lactobacillus farciminis (CNCM- I-3699) na trh převedla na společnost STI Biotechnologie.

(3)

Navrhované změny podmínek povolení jsou čistě správní povahy a neobnášejí nové posouzení dotčené doplňkové látky. Evropský úřad pro bezpečnost potravin byl o žádosti informován.

(4)

Aby bylo možné uvádět dotčenou doplňkovou látku na trh pod jménem společnosti STI Biotechnologie, je nutné změnit podmínky povolení.

(5)

Nařízení (ES) č. 1290/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité uplatnění změny nařízení (ES) č. 1290/2008 učiněné tímto nařízením, je vhodné stanovit přechodné období, během něhož bude možné spotřebovat stávající zásoby dotčené doplňkové látky a premixů a krmných směsí obsahujících dotčenou doplňkovou látku.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/3

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení vinanů sodno-železitých. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení vinanů sodno-železitých jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 30. dubna 2015 (2) dospěl k závěru, že za navržených podmínek použití nemá uvedený přípravek nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Úřad dospěl rovněž k závěru, že přípravek má potenciál být účinný jako protispékavá látka v soli. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení vinanů sodno-železitých prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/7

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byly podány žádosti o povolení přípravku Bacillus subtilis (C-3102). Tyto žádosti byly podány spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Tyto žádosti se týkají povolení přípravku Bacillus subtilis (C-3102) jako doplňkové látky pro všechny nosnice a okrasné ryby se zařazením do skupiny doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Používání přípravku bylo již dříve povoleno pro výkrm kuřat nařízením Komise (ES) č. 1444/2006 (2), pro selata nařízením Komise (EU) č. 333/2010 (3) a pro odchov kuřat a kuřice a krůty, menšinové druhy ptactva a jiné okrasné ptactvo a pernatou zvěř nařízením Komise (EU) č. 184/2011 (4).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svých stanoviscích ze dne 28. září 2015 (5) a 11. listopadu 2015 (6) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití se nepředpokládá, že by přípravek Bacillus subtilis (C-3102) měl nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Úřad dospěl k názoru, že za navržených podmínek užití má doplňková látka potenciál být účinnou při snižování množství krmiva na jednotku velkoprodukce vajec během celého snáškového období. Úřad dospěl rovněž k názoru, že doplňková látka má potenciál zlepšit růst a využití krmiva u okrasných ryb. Úřad nepovažuje za nutné zavést zvláštní požadavky na monitorování po uvedení přípravku na trh. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení přípravku Bacillus subtilis (C-3102) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Žadatel předložil rovněž žádost podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003 o změnu jména držitele povolení a jména jeho zástupce v EU v nařízeních (ES) č. 1444/2006, (EU) č. 333/2010 a (EU) č. 184/2011. Žadatel tvrdí, že s účinností od 1. ledna 2016 změnil své jméno z „Calpis Co. Ltd.“ na „Asahi Calpis Wellness Co. Ltd.“. Jméno jeho zástupce v EU bylo změněno z „Calpis Co. Ltd. Europe Representative Office“ na „Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. Europe Representative Office“. Žadatel předložil odpovídající údaje, které podporují jeho žádost.

(8)

Za účelem umožnění společnosti Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. využívat její práva pro uvádění na trh je nutné změnit podmínky povolení.

(9)

Nařízení (ES) č. 1444/2006, (EU) č. 333/2010 a (EU) č. 184/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

a)

v názvu se výraz „držitel povolení společnost Calpis Co. Ltd. Japan, v Evropské unii zastoupená společností Calpis Co. Ltd. Europe Representative Office“ nahrazuje výrazem „držitel povolení Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. zastoupený v Evropské unii Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. Europe Representative Office“;

b)

v příloze, v druhém sloupci, jméno držitele povolení, se výraz „Společnost Calpis Co. Ltd. Japan, v Evropské unii zastoupená společností Calpis Co. Ltd. Europe Representative Office, Francie“ nahrazuje výrazem „Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. zastoupený v Evropské unii Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. Europe Representative Office“.

a)

v názvu se výraz „držitel povolení společnost Calpis Co. Ltd. Japan, zastoupený Calpis Co. Ltd. Europe Representative Office“ nahrazuje výrazem „držitel povolení Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. zastoupený v Evropské unii Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. Europe Representative Office“;

b)

v příloze, v druhém sloupci, jméno držitele povolení, se výraz „Calpis Co. Ltd. Japan, zastoupený společností Calpis Co. Ltd. Europe Representative Office, Francie“ nahrazuje výrazem „Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. zastoupený v Evropské unii Asahi Calpis Wellness Co. Ltd. Europe Representative Office“.

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/11

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku Bacillus licheniformis (ATCC 53757) a jeho proteasy (E.C. 3.4.21.19). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku Bacillus licheniformis (ATCC 53757) a jeho proteasy (E.C. 3.4.21.19) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice, výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže a okrasné ptáky se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 11. března 2015 (2) k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek Bacillus licheniformis (ATCC 53757) a jeho proteasa (E.C. 3.4.21.19) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že má potenciál zlepšovat poměr spotřeby krmiva k přírůstku hmotnosti při výkrmu kuřat v doporučované dávce, avšak pouze při výživě se sníženým obsahem proteinu. Rovněž se má za to, že tento závěr lze rozšířit na odchov kuřat a kuřice, na výkrm a odchov menšinových druhů ptactva a na okrasné ptáky. Zvláštní požadavky na monitorování v období po uvedení na trh nepovažuje úřad za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku Bacillus licheniformis (ATCC 53757) a jeho proteasy (EC 3.4.21.19) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/15

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení 6-fytázy z Trichoderma reesei (ATCC SD-6528). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení 6-fytázy z Trichoderma reesei (ATCC SD-6528) jako doplňkové látky pro drůbež a prasata se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 22. října 2015 (2) k závěru, že za navržených podmínek užití nemá 6-fytáza z Trichoderma reesei (ATCC SD-6528) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí, a že při doporučeném dávkování účinně zlepšuje zadržování fosforu u výkrmu kuřat a krůt, u nosnic, odstavených selat, u výkrmu prasat a u prasnic. Úřad dospěl rovněž k závěru, že tento závěr lze extrapolovat na menšinové druhy drůbeže a menšinové druhy prasat. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení 6-fytázy z Trichoderma reesei (ATCC SD-6528) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/18

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení kyseliny benzoové. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku kyseliny benzoové jako doplňkové látky pro prasnice se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Přípravek byl již povolen jako doplňková látka pro odstavená selata nařízením Komise (ES) č. 1730/2006 (2) a pro výkrm prasat nařízením Komise (ES) č. 1138/2007 (3).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svých stanoviscích ze dne 14. června 2012 (4) a 16. června 2015 (5) k závěru, že kyselina benzoová nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí a že její používání může vést k malému snížení pH moči u prasnic. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení přípravku kyseliny benzoové prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/21

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/23

(1)

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) slouží jako referenční dokumenty pro stanovení podmínek povolení pro zařízení, na něž se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU. Příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT.

(2)

Fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí, zřízené rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011 (2), předalo Komisi své stanovisko k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT dne 24. září 2014. Toto stanovisko je veřejně přístupné.

(3)

Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) uvedené v příloze tohoto rozhodnutí jsou klíčovým prvkem uvedeného referenčního dokumentu o BAT.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/43

(1)

Dne 21. září 2015 požádalo Irsko Komisi, aby podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012 rozhodla, zda je deka na koně uváděná na trh pro používání k ochraně koní a jejich okolí proti hmyzu (koňským a stájovým mouchám) biocidním přípravkem nebo ošetřeným předmětem či nikoli.

(2)

Podle informací poskytnutých Irskem je deka na koně tvořena dvěma oddělenými vrstvami látky, z nichž ta vnější je napuštěna permethrinem a od kůže koně ji odděluje neimpregnovaná vnitřní vrstva. Ošetření permethrinem údajně zvyšuje fyzickou ochrannou funkci deky proti obtížnému hmyzu v okolí koně, jelikož po přistání hmyzu na vnější vrstvě deky dojde k jeho zahubení.

(3)

Deka na koně je určena pro regulaci hmyzu, který vyhovuje definici škodlivých organismů podle čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 528/2012, neboť může mít škodlivý účinek na zvířata nebo na člověka.

(4)

V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení je ničení, odpuzování a zneškodňování jakéhokoliv škodlivého organismu, zabránění působení tohoto organismu nebo dosažení jiného regulačního účinku na tento organismus biocidní funkcí.

(5)

Deka na koně vyhovuje definici předmětu podle čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 528/2012, neboť její tvar, povrch nebo vzhled určují její funkci ve větší míře než její chemické složení.

(6)

Deka na koně vyhovuje definici ošetřeného předmětu podle čl. 3 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) č. 528/2012, neboť záměrně obsahuje permethrin s cílem regulovat hmyz v okolí koně.

(7)

Pro určení, zda je uvedená deka na koně ošetřeným předmětem či biocidním přípravkem, je tedy nutné stanovit, jestli má či nemá primární biocidní funkci podle dohodnutých pokynů Unie (2).

(8)

Vzhledem k tomu, že i) obtížný hmyz v okolí koně není pro deku na koně škodlivý, ii) koncentrace permethrinu v dece na koně je srovnatelná s jeho koncentrací v biocidních přípravcích a je vyšší než koncentrace používaná k regulaci textilních škůdců živících se keratinem (3), iii) způsob účinku permethrinu v dece na koně je shodný se způsobem účinku biocidního přípravku, iv) zásadní důraz a prvořadý význam se v informacích o výrobku klade na biocidní funkci regulace hmyzu spíše než na ostatní funkce deky na koně (zejména zmírnění chladného počasí nebo ochrana před UV zářením), lze se domnívat, že deka na koně má primární biocidní funkci a vyhovuje definici biocidního přípravku podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 528/2012.

(9)

V souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 je rovněž důležité zvážit, zda deka na koně může spadat do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (4), pokud vyhovuje definici veterinárního léčivého přípravku podle čl. 1 odst. 2 uvedené směrnice.

(10)

Jestliže deka na koně nemá být používána jako topický insekticid a jestliže se nepoužívá k obnově, úpravě nebo ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy u koní a jestliže není představená s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění zvířat, nýbrž má regulovat hmyz, který se může vyskytovat v okolí koně a obtěžovat jej, nevyhovuje definici veterinárního léčivého přípravku podle čl. 1 odst. 2 směrnice 2001/82/ES, a tudíž spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 528/2012.

(11)

Jelikož typ přípravku 18 ve smyslu definice v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012 zahrnuje přípravky používané k regulaci členovců (tj. hmyzu, pavouků a korýšů) jiným způsobem než jejich odpuzováním či vábením, měla by být deka na koně považována za přípravek, který patří k typu přípravku 18. Navíc vzhledem k tomu, že permethrin není předmětem posuzování ani není schválen (5) pro použití v biocidních přípravcích typu 19, nemělo by se tvrdit, že deka na koně má repelentní funkci.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/45

(1)

V souvislosti se žádostí podle postupu pro udělování povolení Unie uvedeného v článku 41 nařízení (EU) č. 528/2012 požádalo Německo dne 3. prosince 2015 Komisi, aby na základě čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení rozhodla, zda se skupina přípravků připravených k použití a obsahujících propan-2-ol (dále jen „přípravky“), které jsou uváděny na trh k použití pro dezinfekci rukou, v tomto případě včetně chirurgické dezinfekce rukou, a které mají být povoleny jako kategorie biocidních přípravků podle definice v čl. 3 odst. 1 písm. s) uvedeného nařízení, považuje za biocidní přípravky.

(2)

Německo má za to, že tyto přípravky jsou léčivými přípravky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (2), protože ze zamýšleného použití daných přípravků údajně vyplývá, že jejich cílem je prevence nemocí u lidí, jelikož mohou být používány v oblastech a situacích, kdy se z lékařského hlediska doporučuje dezinfekce. Podle názoru Německa se jedná zejména o případy, kdy tyto přípravky používají zdravotničtí pracovníci jakožto předoperační ošetření, aby zabránili riziku přenosu mikroorganismů do chirurgické rány.

(3)

Tyto přípravky jsou určeny k regulaci řady bakterií, virů a hub, které splňují definici „škodlivého organismu“ podle čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 528/2012, neboť mohou mít škodlivý účinek na člověka.

(4)

Vzhledem k tomu, že ničení, odpuzování a zneškodňování jakéhokoliv škodlivého organismu, zabránění působení tohoto organismu nebo dosažení jiného regulačního účinku na tento organismus je biocidní funkcí, odpovídají tyto přípravky definici biocidního přípravku podle čl. 3 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

(5)

V souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 je nutné zvážit, zda přípravky mohou spadat do oblasti působnosti směrnice 2001/83/ES, pokud odpovídají definici léčivého přípravku podle čl. 1 odst. 2 uvedené směrnice.

(6)

Pokud jsou přípravky určeny pouze k tomu, aby omezily množství mikroorganismů na rukou, a tím i související riziko přenosu mikroorganismů z potenciálně kontaminovaných rukou, a nepoužívají se k obnově, úpravě či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku ani za účelem stanovení lékařské diagnózy u lidí, a pokud přípravky nejsou představeny s tím, že mají léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí, neodpovídají tyto přípravky definici léčivého přípravku podle čl. 1 odst. 2 směrnice 2001/83/ES, a proto spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 528/2012.

(7)

Jelikož typ přípravku 1, jak je definován v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012, zahrnuje přípravky používané za účelem osobní hygieny, které se používají na lidskou kůži nebo pokožku hlavy, případně s ní přicházejí do styku, a jejichž prvořadým účelem je dezinfekce kůže nebo pokožky hlavy, patří tyto přípravky k typu přípravku 1.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/47

(1)

V roce 2011 byla společnosti Finnfjord AS (dále jen „Finnfjord“) z režimu Fondu energetiky (viz níže) poskytnuta státní podpora ve výši 175 milionů NOK na vybudování systému rekuperace energie v jejím závodě na výrobu ferosilicia. Udělení podpory schválil Kontrolní úřad rozhodnutím č. 39/11/COL (1).

(2)

V návaznosti na diskuse vedené před oznámením, které byly zahájeny v listopadu 2012, oznámily norské orgány podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 dopisem ze dne 26. června 2013 další podporu od společnosti Innovation Norway (dále jen „IN“) ve prospěch společnosti Finnfjord (2). Toto opatření je předmětem tohoto rozhodnutí.

(3)

Dopisem ze dne 5. července 2013 (3) si Kontrolní úřad vyžádal od norských orgánů doplňkové informace. Norské orgány odpověděly dopisem ze dne 19. srpna 2013 (4). Dopisem ze dne 28. srpna 2013 (5) podal Kontrolní úřad další žádost o informace. Norské orgány odpověděly dopisem ze dne 18. září 2013 (6). Dopisem ze dne 13. listopadu 2013 (7) Kontrolní úřad norským orgánům sdělil, že přijal rozhodnutí č. 445/13/COL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení týkajícího se oznámeného opatření.

(4)

E-mailem ze dne 21. února 2014 (8) podaly norské orgány k rozhodnutí své připomínky. Dne 10. dubna 2014 bylo po zdlouhavých diskusích s norskými orgány a společností Finnfjord týkajících se důvěrných údajů rozhodnutí zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a dodatku EHP (9). Společnost Finnfjord byla jedinou třetí stranou, která podala připomínky (10). Dopisem ze dne 13. května 2014 (11) byly tyto připomínky předány norským orgánům. Norské orgány se k připomínkám třetí strany vyjádřily dopisem ze dne 6. června 2014 (12). E-mailem ze dne 25. září 2014 (13) podala společnost Finnfjord další připomínky. E-mailem ze dne 8. října 2014 (14) si Kontrolní úřad vyžádal od společnosti Finnfjord další informace. Společnost Finnfjord reagovala dopisy ze dne 24. a 27. října 2014 (15). Dopisem ze dne 27. října 2014 (16) byly dodatečné připomínky a informace předány norským orgánům. Norské orgány na ně reagovaly dopisem ze dne 12. listopadu 2014 (17). V období od listopadu 2014 do ledna 2015 byl Kontrolní úřad s norskými orgány a společností Finnfjord v neformálním kontaktu prostřednictvím elektronické pošty a telefonických hovorů.

(5)

Oznámeným navrhovaným opatřením je přímý grant ve výši 16 milionů NOK poskytnutý společností IN ve prospěch společnosti Finnfjord. Tento grant má částečně pokrýt zvýšení nákladů projektu z [680–720] milionů NOK na [přibližně 800] milionů NOK.

(6)

Společnost IN informovala společnost Finnfjord o svém rozhodnutí týkajícím se provedení oznámeného opatření dopisem ze dne 10. prosince 2012.

(7)

Společnost IN objasnila, že společnost Finnfjord potřebovala na dokončení projektu týkajícího se rekuperace energie dodatečnou částku ve výši [80–95] milionů NOK. Částka ve výši 16 milionů NOK proto pokrývala pouze část navýšení nákladů.

(8)

Současně s udělením přímého grantu ve výši 16 milionů NOK společnosti Finnfjord poskytla společnost IN této společnosti i úvěr ve výši 18 milionů NOK. V souvislosti se stejným projektem si společnost Finnfjord od společnosti IN již vypůjčila částku ve výši 100 milionů NOK. Žádný z těchto úvěrů nebyl Kontrolnímu úřadu oznámen. Společnost IN se domnívala, že úvěry byly poskytnuty za tržních podmínek, nezahrnují proto státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(9)

Současně s úvěrem ve výši 18 milionů NOK od společnosti IN získala společnost Finnfjord i úvěr ve výši [45–60] milionů NOK od finanční instituce SpareBank 1 Nord-Norge (dále jen „SNN“). Stávající úvěry, které společnost SNN poskytla společnosti Finnfjord v souvislosti s dotyčným projektem, činily celkem [300–325] milionů NOK.

(10)

Přímý grant ve výši 16 milionů NOK a dva úvěry ve výši 18 milionů NOK a [45–60] milionů NOK pokrývaly celkem [80–95] milionů NOK navýšených nákladů.

(11)

Společnost IN je veřejný subjekt, který byl zřízen zákonem o společnosti Innovation Norway (18). Společnost vlastní norský stát prostřednictvím Ministerstva místní samosprávy a regionálního rozvoje (51 %) a všech devatenáct norských krajských orgánů (49 %). Společnost IN je financována z veřejných zdrojů.

(12)

Společnost Enova SF (dále jen „Enova“) je státní podnik (19), který zcela vlastní norský stát prostřednictvím Ministerstva pro ropu a energetiku. Společnost odpovídá za správu režimu Fondu energetiky, což je režim státní podpory na ochranu životního prostředí, který byl schválen rozhodnutími Kontrolního úřadu č. 125/06/COL (20) a č. 248/11/COL (21). Společnost Enova je financována z veřejných zdrojů.

(13)

V rámci režimu Fondu energetiky organizuje společnost Enova soutěžní řízení týkající se podpory, přičemž vítěznými projekty jsou projekty, které dosahují nejlepšího výsledku v oblasti energetiky na 1 NOK podpory (22).

(14)

Společnost Enova poskytuje posledních 20 % jednotlivé podpory až poté, co schválila závěrečnou zprávu o projektu (23). Podle tiskové zprávy společnosti Finnfjord (24) byl systém rekuperace energie uveden do provozu dne 30. října 2012. Dne 22. listopadu 2012 schválila společnost Enova závěrečnou zprávu společnosti Finnfjord. Dne 23. listopadu 2012 vyplatila společnost Enova poslední částku podpory ve výši 35 milionů NOK (20 % z celkové podpory ve výši 175 milionů NOK).

(15)

Finnfjord je rodinná společnost s ručením omezeným. Závod, jemuž je navrhovaná podpora určena, se nachází ve Finnsnes v kraji Troms, druhém nejsevernějším kraji v Norsku.

(16)

V oznámení, které vedlo k rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 39/11/COL ze dne 9. února 2011 o schválení podpory ve výši 175 milionů NOK od společnosti Enova ve prospěch společnosti Finnfjord, se rozpočet projektu společnosti Finnfjord týkajícího se rekuperace energie odhadoval na 511,66 milionu NOK. Podpora byla poskytnuta na nahrazení stávajícího chladicího systému rekuperační jednotkou. Záměrem bylo vyrábět ročně 224 GWh elektrické energie a získat 125 GWh technologické páry. Odhadovaná roční výroba energie tudíž činila 349 GWh.

(17)

Podle stávajícího oznámení se do února 2011 odhadovaný rozpočet zvýšil o 190 milionů NOK z 511,66 milionu NOK na 700 milionů NOK. Navzdory tomuto značnému navýšení se správní rada společnosti Finnfjord dne 7. února 2011 rozhodla v projektu pokračovat. Společnost Finnfjord nepožádala v té době o další podporu. Oznámená podpora nemá pokrýt zvýšení nákladů, které vedlo k odhadu ve výši 700 milionů NOK.

(18)

Zvýšení nákladů vyplývalo především z rozhodnutí společnosti Finnfjord orientovat projekt výhradně na výrobu elektřiny z páry (a nezískávat technologickou páru) a pořídit výkonnější parní turbínu. Turbína byla objednána dne 7. ledna 2011. Právně závazná smlouva týkající se turbíny byla uzavřena dne 23. února 2011. Dopisem ze dne 16. února 2011 společnost Finnfjord společnost Enova informovala, že objednala výkonnější turbínu, která by měla zajistit roční výrobu 344,5 GWh elektrické energie. Tento vyšší objem výroby elektrické energie se tudíž blížil odhadované celkové výrobě 349 GWh elektřiny a páry. Společnost Finnfjord proto požádala o vyloučení výroby páry z podpořeného projektu. Společnost Enova změnu projektu schválila dopisem ze dne 17. února 2011.

(19)

Během celé doby realizace projektu předkládala společnost Finnfjord společnosti Enova zprávy o pokroku. Ve zprávě ze dne 30. dubna 2012 odkazovala společnost Finnfjord na další zvýšení nákladů v souvislosti s turbínovou halou, parním a kondenzačním potrubím a výkopy. Dodatečné náklady činily přibližně 5 milionů NOK. Společnost Finnfjord stále usilovala o udržení celkových nákladů projektu pod odhadovanými 700 miliony NOK.

(20)

Ve zprávě o pokroku ze dne 29. června 2012 byl nadále uveden celkový odhad nákladů ve výši 700 milionů NOK. V té době se však odhadovalo, že na projekt budou vynaloženy dodatečné náklady ve výši [5–10] milionů NOK. Toto navýšení nákladů bylo projednáno na zasedání správní rady společnosti Finnfjord dne 19. června 2012. Norské orgány nevysvětlily, proč zvýšení nákladů celkem o [10–15] milionů NOK ([…]) nevedlo ve zprávě o pokroku ze dne 29. června 2012 k úpravě odhadu celkových nákladů ve výši 700 milionů NOK.

(21)

Norské orgány uvedly, že společnost Finnfjord zahájila během jara 2012 se společností Enova neformální jednání ohledně získání dodatečné podpory na pokrytí vyšších nákladů projektu. Dne 5. července 2012 požádala společnost Finnfjord po neformálních kontaktech společnost Enova oficiálně o dodatečnou podporu. V té době revidovala společnost Finnfjord svůj odhad celkových nákladů na [730–760] milionů NOK.

(22)

Z informací, které byly Kontrolnímu úřadu poskytnuty, vyplývá, že společnost Finnfjord na základě revize rozpočtu, která byla dokončena dne 31. července 2012, dospěla k závěru, že si projekt vyžádá dodatečné náklady, a odhad celkových nákladů se zvýšil na [740] milionů NOK až [přibližně 800] milionů NOK. Zvýšení nákladů souviselo s přizpůsobením stávajícího strojního zařízení, úpravou tří stávajících pecí, úpravami kouřovodů, zařízením v turbínové hale a ostatních budovách, delším výpadkem výroby oproti očekávání a dokončením stavebních prací a montáže. Společnost Finnfjord požádala společnost Enova o dodatečnou podporu s cílem zajistit, aby projekt splňoval její interní požadavky na ziskovost. Důvody navýšení nákladů rozvedla společnost Finnfjord ve zprávě o pokroku ze dne 12. září 2012.

(23)

Počátkem srpna 2012 jednala společnost Finnfjord se společností Enova neformálně o možném odkladu prací na třetí peci a o jejich klasifikaci jako samostatného projektu s cílem požádat společnost Enova o další podporu na základě toho, že se jedná o nový projekt.

(24)

Dopisem ze dne 20. srpna 2012 společnost Enova žádost o podporu zamítla.

(25)

Na zasedání správní rady společnosti Finnfjord dne 25. září 2012 byl odhad celkových nákladů stanoven na [přibližně 800] milionů NOK. Na tomto zasedání zvažovala správní rada společnosti Finnfjord tři alternativní postupy:

(26)

Správní rada se rozhodla postupovat podle třetí alternativy.

(27)

Společnost IN poskytla Kontrolnímu úřadu výňatek ze zápisu ze zasedání správní rady týkající se třetí alternativy. Pokud jde o žádosti o další podporu od společností Enova a IN, ve výňatku se uvádí toto:

„Případné granty/úvěry od společností Enova a [IN] budou přímo použity k snížení úvěru na likviditu, o nějž byla požádána společnost [SNN]“ (25).

(28)

Podle společnosti IN dospěla správní rada k závěru, že by první postup v podstatě znamenal, že by byl projekt financován na náklady věřitelů společnosti Finnfjord, což se z právního hlediska nepovažovalo za vhodné a nepředstavovalo dlouhodobě udržitelné řešení. Podle společnosti IN nepokládala správní rada za schůdnou ani druhou alternativu, jelikož dospěla k závěru, že by odklad prací na třetí peci byl nadměrně nákladný.

(29)

Ve svých připomínkách k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního vyšetřovacího řízení norské orgány uvedly, že konečné celkové náklady činily [přibližně 800] milionů NOK. Norské orgány neobjasnily, kdy byla tato částka stanovena s konečnou platností.

(30)

Dne 28. srpna 2012 zahájila společnost Finnfjord se společnostmi IN a SNN neformální dialog za účelem získání částky ve výši [80–95] milionů NOK, která byla zapotřebí na financování dokončení projektu.

(31)

Dopisem ze dne 1. října 2012 požádala společnost Finnfjord společnost SNN oficiálně o další úvěry. Dne 11. října 2012 požádala společnost Finnfjord společnost IN o další úvěry a granty, aniž by upřesnila výši podpory.

(32)

Zdá se, že společnost SNN nabídla společnosti Finnfjord před polovinou října 2012 úvěr ve výši [80–95] milionů NOK. Společnost SNN však úvěr podmínila zajištěním na úkor zajištění u existujícího úvěru, který poskytla společnost IN (26). Společnost IN s tímto řešením nesouhlasila. Společnosti Finnfjord, SNN a IN místo toho sjednaly následující finanční balíček ve výši [80–95] milionů NOK:

(33)

Finanční balíček ve výši [80–95] milionů NOK byl formálně schválen a společností Finnfjord přijat ve formě doplňující dohody o koordinaci, kterou společnosti SNN, IN a Finnfjord podepsaly dne 12. prosince 2012. Tato dohoda, která měla upravovat vztahy mezi třemi stranami, se vztahovala na úvěrovou smlouvu mezi společnostmi Finnfjord a SNN ze dne 12. prosince 2012 a úvěrovou smlouvu mezi společnostmi Finnfjord a IN ze dne 10. prosince 2012.

(34)

Zatímco úvěry od společností IN a SNN již byly vyplaceny, podpora ve výši 16 milionů NOK ve prospěch společnosti Finnfjord bude poskytnuta až poté, co ji schválí Kontrolní úřad.

(35)

Společnost IN zdůraznila, že v době, kdy rozhodla o podmíněném poskytnutí částky ve výši 16 milionů NOK, úvěr pro společnost Finnfjord nezvažovala, jelikož společnost neměla dostatečný kolaterál k pokrytí nových úvěrů ve výši až [80–95] milionů NOK.

(36)

Co se týká důvodu, proč společnost Finnfjord nepožádala v únoru 2011 o další podporu společnost Enova, společnost IN objasnila, že společnost Enova částku ve výši 200 milionů NOK jednostranně snížila a zdůraznila, že poskytnutá částka ve výši 175 milionů NOK představuje mimořádně vysokou intenzitu podpory a že žádný jiný projekt nemůže podobnou podporu očekávat. Společnost Finnfjord se proto domnívala, že by žádost o další podporu nebyla úspěšná. Společnost však svůj přístup změnila poté, co se dověděla o rozhodnutí společnosti Enova poskytnout podporu ve výši 350 milionů NOK téměř totožnému projektu, který realizovala společnost Elkem AS (28).

(37)

Společnost IN předložila revidovanou kalkulační tabulku zohledňující připomínky Kontrolního úřadu uvedené v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Na základě konečných nákladů projektu ve výši [přibližně 800] milionů NOK, doby životnosti projektu v délce patnácti let a ověřeného postupného zvyšování výroby elektřiny v prvních třech letech na maximální roční kapacitu ve výši 344,5 GWh byla s použitím modelu společnosti Enova míra návratnosti bez podpory ve výši 16 milionů NOK vypočítána na [přibližně 9] %. S podporou by míra návratnosti činila [přibližně 11] %. Společnost IN uvedla, že projekt tedy není rentabilní, a to s ohledem na obecnou investiční politiku společnosti Finnfjord, podle níž se u takovýchto investic mimo klíčové oblasti podnikání společnosti vyžaduje míra návratnosti v rozmezí [10–20] %.

(38)

Společnost IN zdůraznila, že společnost Finnfjord založila své rozhodnutí pokračovat v projektu na vlastních interních výpočtech, které se lišily od výše uvedených výpočtů (podle modelu Enova). Společnost IN podotkla, že interní výpočty společnosti Finnfjord jí předloženy nebyly. Společnost IN také uvedla, že zdánlivě protichůdné názory společností IN a Enova vyplývají s největší pravděpodobností z rozdílů mezi vnitřními předpisy a pravidly společností Enova a IN.

(39)

Společnost Finnfjord poukázala na to, co vnímá jako zjevný rozpor v rozhodnutí Kontrolního úřadu, kdy Kontrolní úřad na straně jedné zcela nevyloučil, že by v daném případě mohla mít podpora motivační účinek, současně však pokládá otázku, zda společnost Finnfjord zvažovala ukončení, omezení nebo pozastavení projektu. Společnost Finnfjord zdůraznila, že ačkoli její správní rada až do zasedání dne 25. září 2012 usilovala o dokončení projektu, nemělo by se to považovat za projev přání nebo schopnosti dokončit projekt za jakoukoli cenu. Fakta a číselné údaje, které byly Kontrolnímu úřadu poskytnuty, podle společnosti jednoznačně prokazují, že bez dodatečného financování by společnost Finnfjord nebyla schopna dokončení projektu uhradit. Společnost Finnfjord nemohla nabídnout žádný další kolaterál, nebyla tudíž schopna zajistit další úvěrové financování. Společnost Finnfjord proto odmítla předběžný názor Kontrolního úřadu, že podpora byla vnímána jako vítaný, nikoli však nezbytně nutný prvek finančního balíčku.

(40)

Stejně jako společnost IN i společnost Finnfjord zdůraznila, že snížení podpory od společnosti Enova z částky ve výši 200 milionů NOK na 175 milionů NOK představovalo jednostranné politické rozhodnutí správní rady společnosti Enova. Společnost Finnfjord poukázala na řadu nesrovnalostí v prohlášeních společnosti Enova ohledně motivačního účinku dodatečné podpory projektu a zdůraznila, že zdánlivě protichůdné názory společnosti Enova a IN ohledně motivačního účinku podpory nemají žádný význam, jelikož politika společnosti Enova je přísnější než možnosti stanovené v pokynech k podpoře na ochranu životního prostředí (29).

(41)

Co se týká posouzení, zda podpora představuje vhodný nástroj, společnost Finnfjord (jak se zdá) odmítla myšlenku, že by se posouzení mělo zakládat na zvláštních okolnostech daného případu, a místo toho odkázala na rozhodnutí č. 39/11/COL, v němž Kontrolní úřad konstatoval, že počáteční podpora ve výši 175 milionů NOK představovala vhodný nástroj k zajištění investic do projektu před jeho realizací.

(42)

Co se týká přiměřenosti, společnost zdůraznila, že projekt byl oproti původním odhadům více než dvakrát dražší. Míra návratnosti ve výši 12,35 % byla na spodní hranici rozpětí ziskovosti, které společnost Finnfjord vyžaduje. Aktualizovaná míra návratnosti [přibližně 9] % bez podpory ve výši 16 milionů NOK je mnohem nižší, než by bylo pro společnost Finnfjord přijatelné, „pokud by mohla jednat podle své svobodné vůle“. I míra návratnosti [přibližně 11] % s podporou ve výši 16 milionů NOK se považuje za poměrně nízkou návratnost. Společnost Finnfjord uvedla, že poskytnutí podpory představuje přiměřené sdílení nákladů mezi společnostmi IN a SNN, a zdůraznila, že se dluhový kapitál projektu podstatně zvýšil. Riziko selhání nese společnost sama. Podle názoru společnosti Finnfjord nevede podpora jednoznačně k nadměrné náhradě.

(43)

Společnost Finnfjord zastávala názor, že dodatečná podpora od společnosti IN nenaruší soutěžní mechanismus v rámci režimu Fondu energetiky. Společnost Finnfjord zdůraznila, že soutěžní mechanismus v rámci režimu Fondu energetiky zamezuje pouze tomu, aby podporu získaly nejméně efektivní projekty, pokud požadované částky přesáhnou rozpočet režimu. Společnost Kontrolní úřad vyzvala, aby uvážil, zda může upřednostnění soutěžního mechanismu v rámci režimu Fondu energetiky zasahovat do práva norských orgánů organizovat správu veřejných prostředků. Společnost Finnfjord v této souvislosti pochybovala, že mimo pravidel týkajících se kumulace má Kontrolní úřad platný právní základ pro zajištění toho, aby poskytnutí jednotlivých podpor nenarušovalo fungování režimu podpory. Společnost Finnfjord uvedla, že oznámená podpora je vyplacena otevřeným a transparentním způsobem.

(44)

V průběhu formálního vyšetřovacího řízení obdržel Kontrolní úřad od společnosti Finnfjord druhé kolo připomínek, v nichž společnost upřesnila, že by nedostatečná likvidita na podzim roku 2012 vedla k ukončení projektu, pokud by nebyl poskytnut dodatečný finanční balíček, který byl zase umožněn udělením podpory společností IN. Za účelem odůvodnění motivačního účinku oznámené podpory ve prospěch společnosti Finnfjord odkázala tato společnost na rozhodnutí Kontrolního úřadu ve věci slévárna hliníku Helguvík (Helguvík Aluminium Smelter)  (30).

(45)

Jako důkazy o nezbytnosti podpory předložila společnost prohlášení společnosti SNN a účetního a předsedy společnosti Finnfjord. Společnost poskytla rovněž kalkulační tabulku s aktualizovaným výpočtem čisté současné hodnoty projektu (ověřeným společností IN), který s podporou udává [mírně zápornou] % návratnost. Společnost odkázala na praxi Kontrolního úřadu a Komise (31) v případech nepředvídaných nákladů u inovativních projektů, kdy byla podpora, která nebyla vyjádřena jako pevná částka, nýbrž jako procentní podíl neznámých celkových nákladů, prohlášena za slučitelnou s fungováním pravidel státní podpory.

(46)

Na žádost Kontrolního úřadu poskytla společnost Finnfjord následně kopie dvou smluv o financování, které uzavřely společnosti SNN, IN a Finnfjord dne 14. června 2011 a 12. prosince 2012, a dokumentaci týkající se neexistence kolaterálu bez zástavního práva.

(47)

Norské orgány se vyjádřily k oběma kolům připomínek společnosti Finnfjord. Norské orgány se společností Finnfjord souhlasily a objasnily méně významné faktické záležitosti týkající se zdroje financování navrhovaného grantu ve výši 16 milionů NOK. Jelikož je vyplacení finančních prostředků z příslušných zdrojů provedeno jednotně, nebyla tato vysvětlení pro posouzení oznámeného opatření ze strany Kontrolního úřadu podstatná.

(48)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(49)

To znamená, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky: opatření i) je provedeno státem nebo ze státních prostředků, ii) poskytuje příjemci selektivní hospodářskou výhodu; iii) má dopad na obchod mezi smluvními stranami a může narušit hospodářskou soutěž.

(50)

Opatření podpory musí být provedeno státem nebo ze státních prostředků. V této souvislosti se připomíná, že společnost IN je veřejným subjektem. Její granty financuje norský stát. Oznámené opatření je proto financováno ze státních prostředků a převod na společnost Finnfjord je pod kontrolou veřejného subjektu ovládaného státem. Kontrolní úřad proto usuzuje, že jsou zahrnuty státní prostředky.

(51)

Aby oznámené opatření představovalo státní podporu, musí společnosti Finnfjord poskytovat výhodu, která ji osvobozuje od nákladů, jež obvykle zatěžují její rozpočet. Opatření musí být dále selektivní v tom smyslu, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. Přímý grant ve výši 16 milionů NOK představuje převod hotovosti, kterou by společnost Finnfjord v rámci běžné hospodářské činnosti nezískala. Navrhovaný grant je určen výhradně společnosti Finnfjord. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že tento přímý grant poskytuje společnosti Finnfjord selektivní hospodářskou výhodu.

(52)

Aby se opatření považovalo za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1, musí být schopno narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP. Podle ustálené judikatury postačuje samotná skutečnost, že opatření posiluje postavení určitého podniku vůči ostatním podnikům, které s ním soutěží při obchodování v rámci EHP, k tomu, aby bylo možno vyvodit závěr, že opatření pravděpodobně ovlivní obchod mezi smluvními stranami a naruší hospodářskou soutěž mezi podniky usazenými v jiných členských státech EHP (32). Společnost Finnfjord vyrábí ferosilicium a mikrosiliku, které prodává na evropském trhu (33). Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že podpora ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP a narušuje hospodářskou soutěž v EHP, jelikož příjemce působí v odvětví, v němž probíhá obchod mezi smluvními stranami.

(53)

Na základě výše uvedených zjištění vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že oznámené opatření ve formě přímého grantu ve výši 16 milionů NOK, který společnost IN poskytla společnosti Finnfjord, představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(54)

V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(55)

Norské orgány oznámily opatření podpory ve výši 16 milionů NOK dopisem ze dne 26. června 2013. Podpora byla poskytnuta podmíněně s výhradou schválení Kontrolním úřadem, nebyla tudíž vyplacena.

(56)

S ohledem na poskytnuté informace se zdá, že podpora byla poskytnuta na základě režimu podpory, který nebyl Kontrolnímu úřadu oznámen, jelikož se norské orgány domnívaly, že se na něj vztahuje tehdy platné obecné nařízení o blokových výjimkách (34). Granty poskytnuté společnostmi Enova a IN představují investiční podporu pro stejný podnik na týž investiční projekt. Norské orgány proto vyvodily závěr, že podporu pro společnost Finnfjord je nutno oznámit jednotlivě, jelikož s podporou od společnosti Enova přesáhla kumulativně prahovou hodnotu, při níž podléhají jednotlivé podpory oznamovací povinnosti (35).

(57)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že norské orgány splnily své povinnosti podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3.

(58)

Společnost IN tvrdila, že podpora pro společnost Finnfjord je slučitelná s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP jako podpora na ochranu životního prostředí. Společnost IN zdůraznila, že dotyčná podpora nepředstavuje podporu na záchranu.

(59)

Podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP lze za slučitelné s fungováním Dohody o EHP považovat„podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí“, pokud nemění podmínky obchodu a hospodářskou soutěž v EHP v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(60)

Rozhodnutím č. 39/11/COL schválil Kontrolní úřad počáteční podporu z režimu Fondu energetiky na projekt společnosti Finnfjord týkající se rekuperace energie poté, co podrobně posoudil soulad této podpory s kapitolou 5 pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí. Kontrolní úřad dospěl k závěru, že oznámená podpora od společnosti Enova přispěla k ochraně životního prostředí tím, že společnost Finnfjord pobídla k provedení opatření k úspoře energie, jež by bez podpory provedeno nebylo.

(61)

Dne 16. července 2014 (po zahájení formálního vyšetřovacího řízení) přijal Kontrolní úřad nový soubor pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (dále jen „pokyny pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky“) (36), které nahradily pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí (37). Kontrolní úřad uplatňuje pokyny pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky ode dne jejich přijetí (38) rovněž na poskytnutí jednotlivé podpory, která byla oznámena před přijetím pokynů pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a u níž musí přijmout rozhodnutí po dni přijetí zmíněných pokynů (39).

(62)

Podporu od společnosti Enova schválil Kontrolní úřad jako opatření k úspoře energie. Pokyny pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky kapitolu o úspoře energií neobsahují, místo toho byla zavedena kapitola o energetické účinnosti (40). Kontrolní úřad posoudí slučitelnost oznámené podpory podle kapitoly o energetické účinnosti obsažené v pokynech pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

(63)

Kontrolní úřad podotýká, že by se posouzení slučitelnosti oznámeného opatření v daném případě významně nelišilo, pokud by se použily pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí. K prokázání této skutečnosti se v následujícím textu odkazuje na příslušné zásady pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky i pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí.

(64)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Kontrolní úřad při posouzení oznámeného opatření podle tehdy platných pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí zdůraznil, že vzhledem ke skutečnosti, že slučitelnost podpory poskytnuté společností Enova na projekt společnosti Finnfjord týkající se rekuperace energie již posoudil, nepochybuje o tom, že dodatečná podpora je vzhledem k poměrně nízké částce v porovnání s počáteční podporou zaměřena na selhání trhu. Za předpokladu, že by podpora měla motivační účinek a byla by nezbytná, neměl by Kontrolní úřad pochybnosti o tom, že narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu je omezené, takže celková bilance je kladná. Tyto záležitosti proto nejsou v následujícím textu projednány.

(65)

Posouzena je tudíž otázka, zda má oznámená podpora motivační účinek a zda je nezbytná.

(66)

Podle pokynů pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky (41) musí mít podpora motivační účinek, aby ji bylo možno považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP. Při posouzení slučitelnosti je rozhodujícím prvkem otázka, zda je podpora nezbytná k vytvoření skutečné pobídky pro uskutečnění investice, která by jinak provedena nebyla. Je nutno ověřit, zda je podpora nezbytná k zajištění motivačního účinku u investice, tj. zda podpora skutečně přispívá ke změně chování příjemce, takže se úroveň ochrany životního prostředí zvýší (42).

(67)

Kontrolní úřad bude mít zpravidla za to, že motivační účinek neexistuje, pokud byl projekt zahájen předtím, než příjemce předložil žádost o podporu (43). Jelikož daná věc souvisí s otázkou dodatečné podpory k pokrytí vyšších nákladů probíhajícího projektu, nemůže Kontrolní úřad vycházet z předpokladu týkajícího se existence motivačního účinku v případě žádostí o podporu podaných před zahájením prací. V únoru 2011 zahájila společnost Finnfjord projekt v hodnotě 700 milionů NOK na základě poskytnuté podpory ve výši 175 milionů NOK.

(68)

Kontrolní úřad však nevylučuje motivační účinek podpory u již zahájeného projektu, jestliže poskytnutí podpory jednoznačně zajistí dokončení projektů, jež by jinak nebyly dokončeny, nebo zvýšení ochrany životního prostředí, ke kterému by jinak nedošlo (44). Při posuzování motivačního účinku podpory na tomto základě je nutno podrobně přezkoumat hypotetickou srovnávací situaci, tj. to, co by společnost učinila bez podpory.

(69)

Společnost dokončila projekt v říjnu 2012, aniž by byla podpora vyplacena. Na základě poskytnutých informací a předložených důkazů se Kontrolní úřad nedomnívá, že společnost Finnfjord v období od února 2011 až do dokončení projektu v říjnu 2012 skutečně zvažovala ukončení projektu, omezení jeho rozsahu či jeho pozastavení. S odkazem na závěry vyvozené na zasedání správní rady dne 25. září 2012 se zdá, že společnost kvůli nadměrným nákladům vážně neuvažovala o ukončení nebo odložení projektu, a to zcela ani části, ani o omezení jeho rozsahu. Zápis ze zasedání správní rady dne 25. září 2012 uvádí, že společnost Finnfjord měla v úmyslu požádat společnosti Enova a IN o další úvěrové financování a že by případná podpora byla přímo použita k snížení úvěru, který by se společnost Finnfjord snažila získat od společnosti SNN.

(70)

Toto zjištění podpořila společnost ve svých připomínkách k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení formálního vyšetřovacího řízení. Ačkoli společnost poukázala na potřebu dalšího financování ve výši [80–95] milionů NOK a tvrdila (jak se zdá), že situace, v níž se nacházela, naznačuje, že zvažovala upuštění od projektu, je to v rozporu s jinými prohlášeními společnosti, v nichž se odkazuje na neexistenci „svobodné vůle“ (viz 42. bod odůvodnění), a především se skutečností, že společnost Finnfjord projekt dokončila, aniž by byla podpora vyplacena.

(71)

Pokud se společnost domnívala, že nemá jinou možnost než v projektu pokračovat, neposkytla by podpora společnosti žádnou pobídku, jelikož by společnost projekt dokončila – s podporou, nebo bez podpory. Jinými slovy, hypotetickým srovnávacím scénářem je to, že společnost Finnfjord dokončí projekt bez prodlev a bez omezení jeho rozsahu i bez podpory.

(72)

Kontrolní úřad nepřesvědčilo tvrzení, že podpora vedla k poskytnutí finančního balíčku ve výši [80–95] milionů NOK a že byla nezbytná zejména pro úvěr od společnosti SNN ve výši [45–60] milionů NOK. I když je úvěr společnosti SNN poskytnut pod podmínkou, že společnost IN udělí podporu ve výši 16 milionů NOK, finanční prostředky (od společnosti SNN i společnosti IN) byly vyplaceny bez předchozího schválení dodatečné podpory Kontrolním úřadem. To prokazuje, že úvěry lze od poskytnuté podpory oddělit. Věřitel, který by jako podmínku dalšího financování vyžadoval skutečné vyplacení podpory, by před vyplacením dalšího dluhového kapitálu počkal na schválení Kontrolním úřadem, je-li to rozhodující pro existenci finančního balíčku. Z informací, které byly Kontrolnímu úřadu poskytnuty, mimoto nevyplývá, že by společnost Finnfjord musela úvěry ihned splatit, pokud by Kontrolní úřad podporu neschválil.

(73)

Aby byla podpora slučitelná s fungováním Dohody o EHP, musí být nezbytná. Podpora nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vynahrazovat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti (45). Podpora na dodatečné náklady, které vznikly v důsledku nepředvídatelných vnějších faktorů, jež nelze považovat za součást běžných podnikatelských rizik hospodářské činnosti, by se však měla považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP (46).

(74)

Kontrolní úřad uvádí, že se společnost Finnfjord v únoru 2011, kdy čelila nárůstu nákladů z 511,66 milionu NOK na 700 milionů NOK, rozhodla v projektu pokračovat bez toho, aby žádala o další podporu. Příslušnými náklady, jichž se toto šetření týká, je proto zvýšení o [80–95] milionů NOK, a to z 700 milionů NOK na [přibližně 800] milionů NOK. To představuje nárůst přibližně o […] %.

(75)

Podle poskytnutých informací (jak je popsáno v 22. bodě odůvodnění) souviselo zvýšení nákladů s úpravou stávajícího strojního zařízení a tří stávajících pecí, úpravami kouřovodů, zařízením v turbínové hale a ostatních budovách, delším výpadkem výroby oproti očekávání a dokončením stavebních prací a montáže. To představuje zvýšení druhů nákladů, které by společnost podle očekávání brala v úvahu při plánování projektu tohoto typu, a jedná se o běžná podnikatelská rizika dotyčné hospodářské činnosti. Nelze mít za to, že zvýšení nákladů bylo způsobeno vnějšími faktory, a nezdá se, že je nebylo možno předvídat. Dotyčný případ lze proto odlišit od případu týkajícího se slévárny hliníku Helguvík  (47), na nějž společnost Finnfjord poukázala. V uvedeném případě měl příjemce podpory potíže získat financování během mimořádné finanční krize na Islandu v roce 2008, což byla okolnost, kterou lze právem považovat za nepředvídatelný vnější faktor. Na základě výše uvedených skutečností zastává Kontrolní úřad názor, že norské orgány prostřednictvím oznámeného opatření podpory zamýšlejí vynahradit společnosti Finnfjord běžná podnikatelská rizika prováděného projektu.

(76)

Kontrolní úřad uznává, že by se výsledek jeho posouzení mohl lišit, pokud by norské orgány místo navržení dvou pevně stanovených částek podpory (od společnosti Enova a posléze od společnosti IN) poskytly podporu na uhrazení určitého procentního podílu způsobilých nákladů projektu. Tak by tomu bylo zejména v případě, je-li rozsah nepředvídaných dodatečných nákladů značný a je-li spojen se skutečností, že projekt je inovativní a že náklady lze vzhledem k jejich povaze předem obtížně odhadnout. Toto tvrzení však není s ohledem na skutečnosti, které byly Kontrolnímu úřadu v daném případě předloženy, relevantní.

(77)

Kontrolní úřad zdůrazňuje, že je na norských orgánech, aby prokázaly, že jsou splněny podmínky pro výjimku z čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (48). Skutečnosti a tvrzení, jež norské orgány (a společnost Finnfjord) předložily, Kontrolní úřad nepřesvědčily, že oznámená podpora od společnosti IN má motivační účinek a že je nezbytná.

(78)

Na základě výše uvedených skutečností vyvodil Kontrolní úřad závěr, že oznámená podpora ve prospěch společnosti Finnfjord poskytnutá společností IN nemá motivační účinek a že není nezbytná. Jelikož podpora již z těchto důvodů není slučitelná s fungováním Dohody o EHP, neposoudí Kontrolní úřad vhodnost podpory ani její přiměřenost.

(79)

Na základě informací, které norské orgány poskytly, dospěl Kontrolní úřad k závěru, že navrhovaný příspěvek ve výši 16 milionů NOK vyplacený v hotovosti společností IN ve prospěch společnosti Finnfjord představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(80)

Kontrolní úřad vyvodil závěr, že tato podpora není slučitelná s fungováním Dohody o EHP. Norské orgány proto nemohou podporu poskytnout.

(81)

Kontrolní úřad norské orgány žádá, aby kopii tohoto rozhodnutí předaly neprodleně společnosti Finnfjord,

9.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 152/59

(1)

Po obdržení několika stížností a informací o trhu zpravil Kontrolní úřad dne 31. října 2013 norské orgány o tvrzeních týkajících se údajné státní podpory v souvislosti s financováním nového fotbalového stadionu v Sandefjordu (dokument č. 686574). V téže korespondenci si Kontrolní úřad vyžádal informace o údajném opatření podpory, které norské orgány poskytly dne 29. listopadu 2013 (dokumenty č. 691773 a 691774).

(2)

Kontrolní úřad si dne 16. ledna 2014 vyžádal od norských orgánů další informace (dokument č. 694963), které byly poskytnuty dne 14. února 2014 (dokument č. 699518).

(3)

Na základě informací, které měl Kontrolní úřad k dispozici, se dne 22. října 2014 rozhodl přijmout v souvislosti s podporou ve prospěch fotbalového klubu Sandefjord Fotball AS rozhodnutí č. 444/14/COL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení a vyzval norské orgány k podání připomínek. Dotyčné rozhodnutí bylo dne 15. ledna 2015 zveřejněno v Úředním věstníku a třetí strany byly vyzvány, aby případné připomínky podaly ve lhůtě jednoho měsíce od zveřejnění.

(4)

Norským orgánům byla lhůta pro podání připomínek prodloužena do dne 23. prosince 2014 a připomínky byly podány k tomuto datu (dokumenty č. 733899–733901). Kontrolní úřad neobdržel žádné další připomínky.

(5)

Fotbalový klub Sandefjord Fotball je sdružení, které bylo založeno v roce 1998 na základě dohody o spolupráci mezi dvěma největšími fotbalovými kluby v oblasti Sandefjordu, a to Sandefjord Ballklubb a IL Runar. Cílem spolupráce bylo vytvoření profesionálního fotbalového týmu v Sandefjordu, který by se mohl dostat do nejvyšší norské ligy.

(6)

Sandefjord Fotball AS, společnost s ručením omezeným, vede profesionální („elitní“) tým (1). Spolupráce mezi fotbalovým klubem Sandefjord a společností Sandefjord Fotball AS je založena na požadavcích Norské fotbalové asociace. Klub dále vede amatérský tým a juniorský fotbalový tým. Provozuje rovněž letní fotbalové školy a pořádá regionální fotbalové soutěže pro mladé amatérské hráče.

(7)

Do roku 2007 používal elitní tým fotbalového klubu Sandefjord k tréninkům a zápasům stadion v Bugårdsparkenu, který vlastnila obec. Tento stadion však nevyhovoval požadavkům Norské fotbalové federace, které se vztahují na kluby v nejvyšší lize. Náklady na modernizaci stávajícího stadionu se odhadovaly na přibližně 40 milionů NOK, přičemž obec Sandefjord nebyla ochotna investici uskutečnit.

(8)

V roce 2005 jednaly obec Sandefjord a fotbalový klub Sandefjord Fotball AS o možnosti výstavby nového stadionu. Obec souhlasila s tím, že poskytne potřebný pozemek, a fotbalový klub Sandefjord Fotball AS měl stadion financovat a provozovat.

(9)

Obec získala v oblasti Pindsle několik pozemků za celkovou částku ve výši přibližně 3,7 milionu NOK. Dotyčné pozemky byly v té době vedeny jako zemědělská půda. Rozhodnutí obce ze dne 6. září 2005, kterým bylo nabytí pozemků schváleno, předpokládalo, že po změně územního plánu budou pozemky určeny ke komerčnímu využití a že se bude vyžadovat výstavba stadionu. Podle nového územního plánu byly pozemky rozděleny na dvě části: pozemek č. 152/96 byl určen k smíšenému použití pro účely stadionu a pro komerční účely a pozemek č. 152/97 byl určen ke komerčnímu využití. Dohodou ze dne 28. listopadu 2006 pak byly oba pozemky převedeny na dvě dceřiné společnosti fotbalového klubu Sandefjord Fotball AS, které jsou zcela v jeho vlastnictví: pozemek č. 152/96 na společnost Sandefjord Fotball Stadion AS a pozemek č. 152/97 na společnost Sandefjord Fotball Næring AS.

(10)

Podle dohody odpovídal za zajištění potřebných finančních prostředků pro výstavbu stadionu fotbalový klub Sandefjord Fotball AS. Stavební náklady projektu byly odhadnuty na 110 milionů NOK. Fotbalový klub Sandefjord Fotball AS měl přispět částkou ve výši 70 milionů NOK pocházející z jeho vlastních zdrojů a od externích investorů, z prodeje práv na označení atd. a s ohledem na zbývající částku ve výši 40 milionů NOK si měl vzít úvěr. Příspěvek fotbalového klubu Sandefjord Fotball AS měl být získán částečně prodejem pozemku určeného ke komerčnímu využití (pozemek č. 152/97) společnosti Pindsle Property AS.

(11)

Kromě výstavby stadionu ukládala dohoda řadu dalších povinností. Fotbalový klub Sandefjord Fotball AS souhlasil zejména s provedením silničních prací na pozemku stadionu a s uhrazením nákladů v souvislosti s ukončením provozu starého stadionu, včetně oprav.

(12)

Krátce po podpisu dohody získala podíly ve společnosti Sandefjord Fotball Næring AS, která vlastnila pozemek č. 152/97, společnost Pindsle Property AS, a to za částku ve výši 40 milionů NOK. Před prodejem nebyla dotyčná společnost oceněna.

(13)

Nový stadion byl dokončen v červenci 2007 a celkové stavební náklady činily 110 milionů NOK (2). Kromě fotbalového hřiště a tribuny je součástí stadionu celá řada dalšího vybavení, včetně atletické dráhy, posilovny a zasedacích místností. Tato zařízení jsou bezplatně pronajímána jiným (zejména amatérským sportovním) organizacím.

(14)

V roce 2009 čelil fotbalový klub Sandefjord Fotball AS finančním potížím. Klub se rozhodl získat finanční prostředky prodejem společnosti Sandefjord Fotball Stadion AS (vlastnící stadion a sousední nemovitosti na pozemku č. 152/96) společnosti Pindsle Property AS. V té době se podle norských právních předpisů vyžadovalo ocenění provedené třetí osobou, jelikož několik osob zastávalo funkce v dozorčích a dozorčích orgánech a vlastnilo podíly jak v uvedené společnosti, tak ve společnosti Pindsle Property AS.

(15)

Ve znaleckém odhadu ze dne 6. dubna 2009 byla hodnota společnosti Sandefjord Fotball Stadion AS stanovena v rozmezí od 14 milionů NOK do 16 milionů NOK. Společnost byla dne 9. června 2009 prodána za cenu ve výši 15 milionů NOK.

(16)

Dne 22. října 2014 vydal Kontrolní úřad rozhodnutí č. 444/14/COL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v souvislosti s podporou ve prospěch fotbalového klubu Sandefjord Fotball AS.

(17)

Ve svém rozhodnutí dospěl Kontrolní úřad k předběžnému závěru, že převod pozemků na fotbalový klub Sandefjord Fotball AS představoval státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Kontrolní úřad se zejména domníval, že k převodu došlo za cenu nižší, než byla tržní hodnota, a to u pozemku č. 152/96 (určeného k smíšenému použití pro účely stadionu a pro komerční účely) a pozemku č. 152/97 (určeného ke komerčnímu využití).

(18)

Jelikož norské orgány nepředložily v souvislosti s posouzením slučitelnosti žádné argumenty, měl Kontrolní úřad pochybnosti ohledně toho, zda lze opatření prohlásit za slučitelné s fungováním Dohody o EHP.

(19)

Norské orgány podaly připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dopisem ze dne 23. prosince 2014 (dokumenty č. 733899–733901).

(20)

Ve svých připomínkách norské orgány tvrdily, že převod pozemků z obce Sandefjord na fotbalový klub Sandefjord Fotball AS nepředstavoval státní podporu, jelikož údajnému příjemci nebyla poskytnuta žádná výhoda.

(21)

Norské orgány zejména uvedly, že tržní hodnota dotyčných pozemků byla v době transakce záporná, a předložily za tímto účelem znalecký odhad ze dne 5. února 2014. Hlavním důvodem údajné záporné hodnoty pozemků je skutečnost, že fotbalový klub Sandefjord Fotball AS byl (na základě převodu pozemků, jakož i podle pravidel územního plánování) povinen v rámci transakce vybudovat fotbalový stadion a náklady na výstavbu stadionu přesahovaly hodnotu pozemku.

(22)

Podle norských orgánů mohla být povinnost týkající se výstavby stadionu platně uložena jako „zvláštní povinnost“ v souladu s bodem 2.2 písm. c) části V pokynů Kontrolního úřadu o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci (dále jen „pokyny k prodeji pozemků“) (3).

(23)

Co se týká výše údajné státní podpory, norské orgány tvrdily, že pokud by Kontrolní úřad shledal, že dotyčné pozemky měly kladnou tržní hodnotu, byla by tato hodnota velmi nízká.

(24)

Norské orgány objasnily, že zemědělská půda požívá v Norsku zvláštní ochrany. Její prodej a/nebo změna využití k jiným účelům podléhají přísným kontrolám ze strany regionálních zemědělských úřadů. V případě dotyčných pozemků souhlasil příslušný zemědělský úřad s návrhem na změnu územního plánu pouze na základě cíle veřejného zájmu spočívajícího ve výstavbě stadionu. Developer nemohl pozemky získat za účelem čistě komerčního využití. Na převod pozemků proto nelze použít zásadu investora v tržním hospodářství. Norské orgány se místo toho domnívaly, že by tržní hodnota měla být založena na ceně zemědělské půdy, což bylo jediné reálné alternativní využití pozemku.

(25)

Co se týká hodnoty pozemku určeného ke komerčnímu využití (pozemek č. 152/97), norské orgány tvrdily, že společnost Pindsle Property AS, která získala společnost Sandefjord Fotball Næring AS za částku ve výši 40 milionů NOK, zaplatila vyšší cenu, než byla cena tržní. K doložení tohoto tvrzení odkázaly norské orgány na znalecký odhad (příloha 11 dokumentu č. 699518), podle něhož tržní hodnota pozemku č. 152/97 činila přibližně 15 milionů NOK (4). Ocenění vycházelo z průměrné ceny pozemků určených ke komerčnímu využití v oblasti Pindsle v době transakce.

(26)

Norské orgány rovněž uvedly, že při výpočtu výše podpory je nutno provést řadu odpočtů. Tyto odpočty vyplývají z určitých povinností, které fotbalový klub Sandefjord Fotball AS převzal ve prospěch obce podle dohody ze dne 28. listopadu 2006: i) částka ve výši 2,6 milionu NOK za rekonstrukci starého stadionu; ii) částka ve výši 400 000 NOK za nahrazení světlometů na starém stadionu; iii) částka ve výši 1,5 milionu NOK za výstavbu veřejného chodníku a iv) částka ve výši 5 milionů NOK za výstavbu kruhového objezdu a přechodu pro chodce. V dohodě se tudíž předpokládalo, že za účelem poskytování služeb obci uhradí fotbalový klub Sandefjord Fotball AS náklady v celkové výši 9,5 milionu NOK (podle odhadu v té době) (5).

(27)

Norské orgány tvrdily, že pokud by Kontrolní úřad zjistil v dotyčné transakci prvek státní podpory, je nutno tuto podporu prohlásit za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c).

(28)

Norské orgány zdůraznily, že podpora sportu, včetně výstavby sportovní infrastruktury, představuje cíl společného zájmu. Dále tvrdily, že státní podpora je v daném případě nezbytná a představuje vhodný nástroj.

(29)

Norské orgány zejména uvedly, že v Sandefjordu byl nový stadion zapotřebí. Poukázaly na vysoký tlak, pokud jde o využívání stávajícího městského stadionu, který v té době využíval fotbalový klub Sandefjord Fotball i jiné týmy. Modernější stadion byl mimoto nezbytný k splnění požadavků Norské fotbalové asociace pro udělení licence, aby mohl elitní tým fotbalového klubu Sandefjord, který působil na základě dočasné výjimky, setrvat v nejvyšší norské lize.

(30)

Obec Sandefjord posoudila možnost modernizace stávajícího stadionu, která by však neřešila nedostatečnou kapacitu. Výstavba nového stadionu by naopak odstranila problémy související s kapacitou i licencí a mimoto by vytvořila místo pro pořádání fotbalových akcí v kraji Vestfold. Jak je patrné z níže uvedené tabulky, nový stadion využívá řada klubů. Starý městský stadion byl rekonstruován (což financoval fotbalový klub Sandefjord Fotball AS) a nyní je plně využíván místními (atletickými a fotbalovými) sportovními kluby, školami a širokou veřejností. To dále prokazuje, že nový stadion v Sandefjordu byl zapotřebí a že případná státní podpora byla vhodná. Modernizace stávajícího stadionu by mimoto od obce vyžadovala investice ve výši přibližně 40 milionů NOK, přičemž neexistovala vyhlídka na přilákání soukromých finančních prostředků.

(31)

Norské orgány rovněž uvedly, že případná podpora je přiměřená. Poukázaly především na skutečnost, že většinu investičních nákladů v souvislosti s novým stadionem financoval fotbalový klub Sandefjord Fotball AS, který přispěl na stavební náklady nejvyšší možnou částkou z vlastních zdrojů a z bankovních úvěrů. Tento vlastní příspěvek zajistil, aby byla výše podpory omezena na minimum.

(32)

Norské orgány zdůraznily rovněž společenské a amatérské sportovní činnosti nehospodářské povahy, které výstavba stadionu umožnila. Existující městský stadion je nyní plně k dispozici pro amatérský sport. Na novém stadionu se mimoto pravidelně uskutečňuje řada amatérských sportovních a společenských činností, včetně školních akcí.

(33)

K doložení této skutečnosti předložily norské orgány níže uvedenou tabulku, v níž je shrnuta odhadovaná roční obsazenost stadionu ze strany různých uživatelů v období 2007 až 2014:

(34)

Ve všedních dnech mimoto využívají sousední školy a řada atletických klubů atletickou dráhu. Na stadionu se konají rovněž dny školních aktivit.

(35)

Na neprofesionální využití stadionu tudíž připadá více než 50 %. Hlavním omezením, které brání dalšímu zvýšení neprofesionálního využití, je odolnost hříště s přírodním trávníkem (7). Profesionální tým má přednostní přístup na stadion, a to vyhrazením fotbalového hříště pro domácí zápasy, a přednostní přístup na fotbalové hřiště za účelem tréninku. Vnitřní prostory (např. šatny a kanceláře) může využívat celoročně jakákoli organizace.

(36)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, většina neprofesionálních uživatelů stadionu nehradí žádné nájemné. Elitní tým platí naopak za využívání stadionu roční nájemné ve výši 3 milionů NOK a 20 % z hodnoty prodaných lístků. Norské orgány se domnívají, že tato částka odpovídá tržnímu nájemnému: srovnatelné týmy hradí nájemné za hodinu v rozmezí od 2 000 do 5 000 NOK, což v součtu vede k nižšímu celkovému nájemnému než 3 miliony NOK ročně. Norské orgány tudíž usuzují, že elitní tým fotbalového klubu Sandefjord nemá oproti konkurentům žádnou výhodu, která by plynula z nájemného, jež hradí za využívání stadionu.

(37)

Norské orgány rovněž zdůraznily, že případný dopad na obchod a hospodářskou soutěž by byl vzhledem k místnímu charakteru klubu velmi omezený. Lístky na domácí zápasy jsou obvykle prodávány pouze místním občanům a fanouškům navštěvujícím utkání norských týmů. Příjmy ze stánkového prodeje během zápasů jsou v rozmezí od 600 000 NOK do 1 milionu NOK ročně. Co se týká prodeje značkového zboží, trh je většinou omezen na fanoušky v kraji Vestfold. Mezi kluby neexistuje s ohledem na tyto výrobky žádná konkurence. Právo na užívání názvu arény bylo prodáno společnosti Komplett.no, což je internetový obchod s elektronikou se sídlem v Sandefjordu. V aréně inzerují pouze místní podniky.

(38)

Dopad na obchod a hospodářskou soutěž je omezený, i co se týká trhu pro přestupy hráčů. Fotbalový klub Sandefjord Fotball AS obchoduje s hráči jen ve velmi omezeném rozsahu a pouze s jinými norskými kluby. V období 2011 až 2013 vedlo například obchodování s hráči k příjmům ve výši pouze 1,35 milionu NOK, přičemž náklady činily 860 000 NOK.

(39)

Co se týká televizních práv, norské orgány objasnily, že tato práva spravuje na ústřední úrovni Norská fotbalová asociace. Podíl klubu na výnosech závisí na jeho umístění ve dvou nejvyšších norských ligách. Jelikož mimo Norsko neexistuje o norskou fotbalovou ligu skutečný zájem, nemají tato televizní práva na obchod a hospodářskou soutěž reálný dopad.

(40)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP je uvedeno: „Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(41)

To znamená, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP tehdy, jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky: opatření je provedeno státem nebo ze státních prostředků, poskytuje určitému podniku selektivní hospodářskou výhodu a může ovlivnit obchod mezi smluvními stranami a narušit hospodářskou soutěž.

(42)

Aby se opatření považovalo za státní podporu, musí být provedeno státem nebo ze státních prostředků. Pojem stát se vztahuje nejen na ústřední vládu, nýbrž zahrnuje všechny úrovně státní správy (včetně obcí) a rovněž veřejné podniky (8).

(43)

Dotyčné pozemky získala obec Sandefjord a poté byly převedeny na dvě dceřiné společnosti fotbalového klubu Sandefjord Fotball AS. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že převod pozemků zahrnuje státní prostředky.

(44)

Podle ustálené judikatury jsou podniky subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování (9). Hospodářskou činnost představuje jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na daném trhu (10).

(45)

Sandefjord Fotball AS je profesionální fotbalový klub, který je zřízen jako soukromá společnost. Působí na několika trzích, včetně trhu pro přestupy fotbalových hráčů, jakož i na trzích prodeje vstupenek, televizních práv, suvenýrů klubu a sponzorské činnosti.

(46)

Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že fotbalový klub Sandefjord Fotball AS představuje podnik ve smyslu článku 61 Dohody o EHP.

(47)

Převod pozemků na určitý podnik může poskytnout hospodářskou výhodu, zejména v případě, uskuteční-li se za cenu nižší, než je tržní cena.

(48)

Transakce zahrnující převod státních prostředků nepředstavuje státní podporu, je-li provedena v souladu s běžnými tržními podmínkami, takže dotyčný podnik nezvýhodňuje (11). To se nazývá kritériem subjektu v tržním hospodářství.

(49)

V době převodu na fotbalový klub Sandefjord Fotball AS byl pozemek č. 152/96 určen k výstavbě fotbalového stadionu a ke komerčnímu využití. Za účelem vydání stavebního povolení se proto jakákoli výstavba na tomto pozemku musela týkat stadionu. Vzhledem ke skutečnosti, že náklady na výstavbu stadionu přesáhly potenciální hodnotu pozemku, norské orgány tvrdily, že tržní cena pozemku č. 152/96 byla nulová, ne-li záporná.

(50)

Kontrolní úřad bere na vědomí, že tržní cenu pozemku mohou ovlivnit povinnosti stanovené v územním plánu. Povinnost týkající se vybudování fotbalového stadionu však nemůže snížit tržní cenu na nulu, zejména nikoli v případě transakce, která má fotbalovému klubu pomoci vybudovat nový stadion (12).

(51)

Kontrolní úřad mimoto odkazuje na oddíl 2.2 písm. d) pokynů k prodeji pozemků, v němž se uvádí, že zpravidla by „neměla být po dobu nejméně tří let po nabytí stanovena tržní hodnota nižší, než je prvotní  (13) náklad, pokud by nezávislý odhadce zvlášť neprokázal obecný pokles tržních cen pozemků a staveb na příslušném trhu“. V daném případě získala obec Sandefjord pozemky, které byly později rozděleny na pozemky č. 152/96 a č. 152/97, za cenu ve výši 3,7 milionu EUR. Kontrolní úřad uvádí, že k převodu pozemků na fotbalový klub Sandefjord Fotball AS došlo za cenu nižší, než byly pořizovací náklady obce.

(52)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že převod pozemku č. 152/96 poskytl fotbalovému klubu Sandefjord Fotball AS hospodářskou výhodu.

(53)

Pozemek č. 152/97 byl v době převodu na fotbalový klub Sandefjord Fotball AS určen ke komerčnímu využití. Norské orgány tvrdily, že převod pozemku č. 152/97 je nutno posoudit v kontextu dohody ze dne 28. listopadu 2006, která fotbalovému klubu ukládá zejména povinnost vybudovat výměnou za pozemek stadion. Jelikož odhadované náklady na výstavbu stadionu přesáhly hodnotu pozemku, nemohl převod poskytnout žádnou hospodářskou výhodu.

(54)

Kontrolní úřad bere na vědomí, že pozemek č. 152/97 je určen ke komerčnímu využití. Podle pravidel územního plánování neexistuje tudíž ve vztahu k tomuto pozemku povinnost týkající se výstavby stadionu. Ani podle dřívějšího územního plánu neexistovalo s ohledem na zemědělskou půdu existující v době převodu na fotbalový klub Sandefjord Fotball AS žádné závazné omezení. Povinnost zajistit a financovat výstavbu stadionu ukládala fotbalovému klubu Sandefjord Fotball AS pouze dohoda ze dne 28. listopadu 2006. To je jediný právní nástroj, který předpokládá prodej pozemku č. 152/97 za účelem financování části stavby.

(55)

Kontrolní úřad se domnívá, že by subjekt v tržním hospodářství, který by pozemek prodával, takovéto podmínky v souvislosti s výstavbou nebo financováním stadionu neuložil. Kontrolní úřad proto nemůže souhlasit s tvrzením, že při posuzování existence hospodářské výhody je nutno vzít v úvahu smluvní vztah mezi převodem pozemku č. 152/97 na fotbalový klub Sandefjord Fotball AS a výstavbou stadionu.

(56)

Kontrolní úřad rovněž podotýká, že krátce po převodu prodal fotbalový klub Sandefjord Fotball AS podíly ve společnosti Sandefjord Fotball Næring AS, která vlastnila pozemek č. 152/97, společnosti Pindsle Property AS za částku ve výši 40 milionů NOK. Tento prodej prokazuje, že dotyčný pozemek měl ekonomickou hodnotu.

(57)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že převod pozemku č. 152/97 poskytl fotbalovému klubu Sandefjord Fotball AS hospodářskou výhodu.

(58)

Údajná státní podpora vyplývá z transakce mezi obcí Sandefjord a fotbalovým klubem Sandefjord Fotball AS. Tato transakce představuje selektivní opatření ve smyslu článku 61 Dohody o EHP, jelikož se týká jednoho konkrétního podniku.

(59)

Podle judikatury týkající se ovlivnění obchodu a narušení hospodářské soutěže je Kontrolní úřad „povinen nikoliv prokázat skutečný dopad podpor na obchod […] a skutečné narušení hospodářské soutěže, ale pouze přezkoumat, zda mohou tyto podpory tento obchod ovlivnit a narušit hospodářskou soutěž“  (14).

(60)

K vyvození závěru, že opatření může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP, postačuje pouhá skutečnost, že podpora posiluje postavení určitého podniku vůči ostatním podnikům, které s ním soutěží v obchodu uvnitř EHP (15).

(61)

V roce 2006 hrál elitní tým fotbalového klubu Sandefjord v nejvyšší norské lize a mohl se kvalifikovat na mistrovství Evropy. Profesionální fotbalové kluby mimoto vykonávají hospodářské činnosti na řadě jiných trhů, než je účast ve fotbalových soutěžích, jako je trh pro přestupy profesionálních hráčů, propagaci, sponzorskou činnost, zboží nebo mediální práva. Podpora profesionálního fotbalového klubu proto potenciálně posiluje jeho postavení na každém z těchto trhů, z nichž většina může pokrývat několik zemí v EHP. Co se týká trhu pro přestupy hráčů, fotbalový klub Sandefjord Fotball AS v té době působil (a působí dosud) na trhu pro přestupy hráčů a může potenciálně přijímat hráče z jiných zemí v EHP.

(62)

Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že opatření může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

(63)

Na základě výše uvedených zjištění vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(64)

Co se týká pozemku č. 152/96, Kontrolní úřad uznává, že povinnost stanovená v územním plánu, včetně výstavby stadionu, snižuje tržní hodnotu pozemku (16). Jak však bylo objasněno v 50. bodě odůvodnění, nulová tržní cena není v daném případě opodstatněná. Podle oddílu 2.2 písm. d) pokynů Kontrolního úřadu k prodeji pozemků měla obec Sandefjord dotyčný pozemek prodat alespoň za cenu, která pokrývala její pořizovací náklady. Na tomto základě se Kontrolní úřad domnívá, že výše podpory v souvislosti s tímto pozemkem činí 1,9 milionu NOK (17).

(65)

Pokud jde o pozemek č. 152/97, Kontrolní úřad uvádí, že fotbalový klub Sandefjord Fotball AS prodal podíly ve společnosti Sandefjord Fotball Næring AS, která vlastnila pozemek č. 152/97, společnosti Pindsle Property AS za částku ve výši 40 milionů NOK. Společnost Pindsle Property AS je soukromá společnost, která v době transakce nebyla součástí stejné skupiny jako fotbalový klub Sandefjord Fotball AS. Prodej se tudíž uskutečnil mezi dvěma nezávislými společnostmi (18). Kontrolní úřad neobdržel žádné přesvědčivé důkazy o tom, že se tato transakce neuskutečnila za tržní cenu. Kontrolní úřad se proto domnívá, že představuje nejlepší dostupný údaj o tržní hodnotě pozemku č. 152/97.

(66)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že celková tržní hodnota pozemků převedených na fotbalový klub Sandefjord Fotball AS v době transakce činila 41,9 milionu NOK. Podle dohody ze dne 28. listopadu 2006 však fotbalový klub Sandefjord Fotball AS převzal rovněž řadu povinností týkajících se provedení prací jménem obce Sandefjord. Jak bylo uvedeno v 26. bodě odůvodnění, odhadované celkové náklady spojené s těmito povinnostmi v době uzavření dohody činily 9,5 milionu NOK. Norské orgány uvedly, že bez dohody by musela tyto práce provést samotná obec. Kontrolní úřad proto uznává, že celkové náklady na tyto práce (stanovené v době uzavření dohody) je nutno odečíst od částky podpory.

(67)

Kontrolní úřad tudíž vyvozuje závěr, že celková podpora poskytnutá fotbalovému klubu Sandefjord Fotball AS činila 32,4 milionu NOK.

(68)

V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(69)

Převod dotyčných pozemků nebyl Kontrolnímu úřadu předem oznámen. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že norské orgány nesplnily své povinnosti podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3.

(70)

Podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP mohou být za slučitelné s fungováním Dohody o EHP považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(71)

Kontrolní úřad podotýká, že dosud nevydal pokyny týkající se státní podpory na výstavbu sportovní infrastruktury. Dotyčné opatření bude proto posouzeno přímo podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(72)

V souladu s praxí uplatňovanou v době poskytnutí podpory je posouzení Kontrolního úřadu založeno na těchto krocích:

(73)

Výše uvedenými otázkami se zabývají následující odstavce.

(74)

Kontrolní úřad za prvé podotýká, že podpora sportu není v Dohodě o EHP přímo zmíněna jako společný cíl. Podporu sportu však lze pokládat za součást podpory vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, jakož i sociální politiky. Užší spolupráce v těchto oblastech se považuje za cíl EHP, jak je uvedeno zejména v článcích 1 a 78 Dohody o EHP. Způsoby této užší spolupráce jsou blíže vymezeny v protokolu 31 Dohody o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody. Článek 4 tohoto protokolu je nazván „Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport“ a předpokládá například účast smluvních stran na Evropském roku výchovy prostřednictvím sportu 2004. To dokládá úzkou souvislost mezi podporou sportu a cíli stanovenými v Dohodě o EHP.

(75)

Tento výklad je v souladu s přístupem Evropské komise (dále jen „Komise“). V Evropské unii je podpora sportu výslovně zmíněna v článku 165 SFEU, který byl zaveden Lisabonskou smlouvou. I před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost však Komise uznávala specifickou roli, kterou v evropské společnosti hraje sport, založený na strukturách řízených dobrovolníky, a to vzhledem k jeho přínosu v oblasti zdraví, výchovy, sociálního začlenění a kultury. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se podpora sportu uznává jako opatření přispívající k celkovým cílům strategie Evropa 2020, a to zlepšením zaměstnatelnosti a mobility, zejména prostřednictvím opatření na podporu sociálního začleňování v oblasti sportu a prostřednictvím sportu, vzdělávání a odborné přípravy.

(76)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že podpora vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje mládeže prostřednictvím sportu představuje cíl společného zájmu. Kontrolní úřad rovněž uvádí, že financování sportovní infrastruktury může využít i obecné nařízení o blokových výjimkách, jsou-li splněny určité podmínky. To dále prokazuje, že podpora sportu, včetně výstavby sportovní infrastruktury, představuje cíl společného zájmu.

(77)

Za účelem posouzení, zda státní podpora účinně přispívá k dosažení stanoveného cíle společného zájmu, musí Kontrolní úřad nejprve určit a vymezit problém, který je třeba řešit. Státní podpora by se měla soustředit na situaci, kdy podpora může vést k podstatnému zlepšení, jehož trh nemůže dosáhnout sám o sobě. Navrhované opatření podpory musí být mimoto vhodným nástrojem, který přispívá k dosažení stanoveného cíle společného zájmu.

(78)

S ohledem na zajištění fotbalových stadionů v Norsku bylo uznáno selhání trhu ve formě nedostatečných komerčních investic do stadionů, které jsou strukturálně ztrátové, jelikož jejich příjmy nepostačují k uhrazení investičních nákladů (19).

(79)

Norské orgány mimoto prokázaly skutečnou potřebu nového fotbalového stadionu v Sandefjordu. To dokládají kapacitní problémy na stávajícím městském stadionu v době provedení opatření a skutečnost, že starý stadion již nesplňoval požadavky Norské fotbalové asociace pro udělení licence. Vzhledem k neziskové povaze infrastruktury stadionu byla k uskutečnění investice nezbytná státní podpora.

(80)

V tomto kontextu vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že státní podpora představuje vhodný nástroj.

(81)

Kontrolní úřad může státní podporu prohlásit za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP pouze tehdy, má-li dotyčná podpora motivační účinek. K motivačnímu účinku dochází, pokud podpora přiměje příjemce, aby změnil své chování, a přispěl tak k dosažení stanoveného cíle společného zájmu, přičemž změny chování by bez podpory neprovedl.

(82)

Kontrolní úřad za prvé podotýká, že výstavba stadionu nebyla zahájena před převodem dotyčných pozemků.

(83)

Informace, které norské orgány poskytly, mimoto prokazují, že fotbalový klub Sandefjord Fotball AS nemohl bez státní podpory výstavbu stadionu financovat, jelikož neměl k dispozici potřebné finanční prostředky, ani nebyl schopen si dostatečné finanční prostředky k pokrytí schodku vypůjčit. Jeho vlastní finanční příspěvek na výstavbu stadionu již byl v mezích možného (20).

(84)

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Kontrolní úřad k závěru, že opatření podpory mělo motivační účinek.

(85)

Státní podpora se považuje za přiměřenou, je-li výše podpory omezena na minimum nezbytné k dosažení stanoveného cíle společného zájmu. Kontrolní úřad posouzení přiměřenosti obvykle zakládá na způsobilých nákladech a maximální intenzitě podpory.

(86)

Jak bylo uvedeno v 67. bodě odůvodnění, výše podpory, která byla poskytnuta fotbalovému klubu Sandefjord Fotball AS, činila celkem 32,4 milionu NOK. Za účelem posouzení intenzity podpory je nutno uvést tento údaj do vztahu se způsobilými investičními náklady. Kontrolní úřad se domnívá, že výdaje, které fotbalový klub Sandefjord Fotball AS vynaložil jménem obce Sandefjord a které byly odečteny od částky podpory (viz 66. bod odůvodnění), nejsou součástí způsobilých nákladů. Celkové investiční náklady ve výši 110 milionů NOK je tudíž třeba snížit o 9,5 milionu NOK. Způsobilé investiční náklady proto činí 100,5 milionu NOK a odpovídající intenzita podpory je 32 %. Kontrolní úřad podotýká, že intenzita podpory je poměrně nízká a že zbývající část investic financoval příjemce, fotbalový klub Sandefjord Fotball AS.

(87)

Intenzitu podpory je však nutno posoudit i s ohledem na společenské přínosy plynoucí z infrastruktury stadionu. Jak je uvedeno v části I oddíle 5.3, stadion využívá k různým neprofesionálním účelům řada uživatelů, včetně amatérských sportovních týmů a škol. Na toto nehospodářské využití připadá celkem více než 50 % celkové doby využívání stadionu.

(88)

Kontrolní úřad taktéž uvádí, že infrastruktura stadionu je do jisté míry multifunkční a spojuje fotbalový stadion s atletickou dráhou, posilovnou a řadou jiných vnitřních prostor. To zvyšuje možnosti využití stadionu k nehospodářským účelům. Kontrolní úřad rovněž podotýká, že elitní tým platí za využívání stadionu tržní nájemné (viz rovněž část II oddíl 3.5), zatímco amatérské kluby a jiní nekomerční uživatelé mají na stadion bezplatný přístup. To dále vyzdvihuje společenský přínos stadionu pro komunitu.

(89)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že opatření podpory je přiměřené.

(90)

Aby byla podpora slučitelná s fungováním Dohody o EHP, musí být negativní účinky opatření podpory týkající se narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi smluvními stranami omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného zájmu.

(91)

Kontrolní úřad na úvod podotýká, že stadion financovaný z dotyčné státní podpory má především místní a regionální zaměření. Infrastruktura nemá přilákat pořádání mezinárodních akcí ani nemá být rozsáhle využívána jinými komerčními uživateli, než je elitní tým fotbalového klubu Sandefjord.

(92)

Elitní tým hradí za využívání stadionu nájemné. Stávající nájemní podmínky jsou založeny na jednáních se soukromými vlastníky stadionu. Předpokládá se tudíž, že nájemné odpovídá tržním podmínkám. To potvrzuje i srovnání s údaji o obvyklém nájemném za využívání stadionu hrazeném jinými kluby, které poskytly norské orgány (viz 36. bod odůvodnění).

(93)

Kontrolní úřad rovněž uvádí, že intenzita podpory je nízká a riziko narušení dále snižuje odpovídající příspěvek fotbalového klubu Sandefjord Fotball AS na investiční náklady.

(94)

Hospodářské činnosti, které fotbalový klub Sandefjord Fotball AS vykonává, mají kvůli místnímu charakteru klubu pouze velmi omezený dopad na obchod a hospodářskou soutěž v EHP. Prodej lístků, prodej zboží, sponzorská a reklamní činnost jsou zaměřeny především na místní komunitu a kraj Vestfold. Velmi omezené jsou rovněž jeho činnosti na trhu pro přestupy hráčů, které se zaměřují pouze na Norsko. Fotbalový klub Sandefjord Fotball AS nemá přímý vliv na komerční využití televizních práv, která jsou spravována na ústřední úrovni Norskou fotbalovou asociací, a jeho příjmy z těchto práv jsou každopádně velmi nízké.

(95)

Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že případné narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu způsobené opatřením podpory je omezené.

(96)

V rámci výše uvedeného posouzení porovnal Kontrolní úřad pozitivní a negativní účinky oznámeného opatření. Kontrolní úřad dospěl k závěru, že narušení v důsledku opatření podpory neovlivňuje nepříznivě podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(97)

Na základě informací, které poskytly norské orgány, vyvodil Kontrolní úřad závěr, že převod pozemků představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Kontrolní úřad dospěl k závěru, že tato podpora je slučitelná s fungováním Dohody o EHP,