(1)

Basilejský výbor pro bankovní dohled stanovil mezinárodní normy týkající se ukazatele krytí likvidity a nástrojů pro sledování rizika likvidity (2) (dále jen „normy Basilejského výboru pro bankovní dohled“).

(2)

Aby se zajistil účinný dohled a účinné použití odchylek podle čl. 419 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a účinné sledování toho, zda instituce dodržují požadavky vztahující se na uvedené odchylky, v souladu s normami Basilejského výboru pro bankovní dohled, měly by instituce vždy uvědomit příslušné orgány, pokud mají v úmyslu tyto odchylky použít nebo pokud mají v úmyslu provést podstatnou změnu použití těchto odchylek.

(3)

Normy Basilejského výboru pro bankovní dohled stanoví hlavní zásady pro orgány dohledu v jurisdikcích s nedostatkem vysoce kvalitních likvidních aktiv. V souladu se zásadou 3 uvedených hlavních zásad pro orgány dohledu by instituce předtím, než použijí odchylku, měly prokázat opodstatněnost potřeb a v proveditelném rozsahu přijmout náležitá opatření, aby zajistily použití vysoce kvalitních likvidních aktiv a snížily svou celkovou úroveň rizika likvidity za účelem zlepšení souladu s požadavkem krytí likvidity.

(4)

V souladu s hlavními zásadami 1 a 4 pro orgány dohledu stanovenými v normách Basilejského výboru pro bankovní dohled je zapotřebí zajistit, aby instituce nevyužívaly odchylky jako ekonomickou volbu, která maximalizuje jejich zisky díky výběru alternativních vysoce kvalitních likvidních aktiv a zakládá se primárně na hledisku výnosu. V souladu s uvedenými zásadami je taktéž zapotřebí zřídit mechanismus pro omezení využívání odchylek za účelem zmírnění rizika nevýkonnosti alternativních aktiv. Při zohlednění norem Basilejského výboru pro bankovní dohled je také zapotřebí stanovit náležité srážky pro účely odchylek podle čl. 419 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 a zřídit pravidla ohledně poplatků pro účely odchylky podle čl. 419 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení. Zejména pokud jde o odchylku podle čl. 419 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 za účelem zajištění toho, že bude cena hrazená institucí za úvěrovou linku od centrální banky spravedlivá, by měl poplatek sestávat ze dvou prvků. První z nich by měl kompenzovat vyšší výnos z aktiv držených pro zajištění úvěrové linky, aby se zabezpečilo, že ocenění odráží výhody, které vzniknou bez ohledu na skutečně čerpanou částku. Druhý z nich by měl odrážet skutečně čerpanou výši úvěrové linky.

(5)

V souladu s hlavní zásadou 2 pro orgány dohledu stanovenou normami Basilejského výboru pro bankovní dohled by použití odchylek mělo být pro všechny instituce s expozicemi v příslušné měně omezené. Podle čl. 419 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 mají být použité odchylky nepřímo úměrné dostupnosti příslušných aktiv. Z těchto důvodů by se použití odchylek mělo omezit na procentní podíl čistého odtoku likvidity úvěrové instituce v příslušné měně, který odpovídá příslušnému nedostatku likvidních aktiv v uvedené měně.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

(7)

Orgán EBA provedl otevřené veřejné konzultace ohledně návrhu regulačních technických norem, na kterém je toto nařízení založeno, analyzoval možné související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3).

(8)

V souladu s postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 Komise schválila návrh regulačních norem, který jí orgán EBA předložil, v pozměněném znění, a to poté, co tento návrh zaslala zpět orgánu EBA a odůvodnila navrhované změny. Orgán EBA poskytl formální stanovisko, v němž tyto změny podpořil,

a)

instituce řádným řízením likvidity snížila potřebu likvidních aktiv v plném rozsahu své činnosti;

b)

objem držených likvidních aktiv odpovídá dostupnosti těchto aktiv v příslušné měně.

(1)

Článek 17 nařízení (ES) č. 470/2009 požaduje, aby byl maximální limit reziduí (dále jen „MLR“) farmakologicky účinných látek určených k použití v Unii ve veterinárních léčivých přípravcích pro zvířata určená k produkci potravin nebo v biocidních přípravcích používaných v chovu zvířat stanoven nařízením.

(2)

Tabulka 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 37/2010 (2) stanoví farmakologicky účinné látky a jejich klasifikaci podle MLR v potravinách živočišného původu.

(3)

V této tabulce zatím není zahrnut uhličitan měďnatý.

(4)

Evropské agentuře pro léčivé přípravky (dále jen „EMA“) byla předložena žádost o stanovení MLR pro uhličitan měďnatý u všech druhů zvířat určených k produkci potravin.

(5)

EMA na základě stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky vydala doporučení, že stanovení MLR pro uhličitan měďnatý u všech druhů zvířat určených k produkci potravin není s ohledem na ochranu lidského zdraví nezbytné.

(6)

Podle článku 5 nařízení (ES) č. 470/2009 má EMA zvážit, zda mají být MLR stanovené pro danou farmakologicky účinnou látku v určité potravině používány i pro jinou potravinu získanou ze stejného druhu, nebo zda mají být MLR stanovené pro danou farmakologicky účinnou látku u jednoho nebo více určitých druhů používány i u jiných druhů.

(7)

Jelikož podle stanoviska EMA by pro uhličitan měďnatý u všech druhů určených k produkci potravin neměly být stanoveny žádné MLR, článek 5 nařízení (ES) č. 470/2009 se nepoužije.

(8)

Nařízení (EU) č. 37/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky,

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Dne 22. července 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/486/SZBP (1).

(2)

Rozhodnutí 2014/486/SZBP ve znění rozhodnutí (SZBP) 2015/2249 (2) stanovilo pro misi EUAM Ukraine referenční částku do dne 30. listopadu 2016 a mandát do dne 30. listopadu 2017.

(3)

Referenční částka by měla být upravena, a rozhodnutí 2014/486/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Dne 10. listopadu 2008 přijala Rada společnou akci 2008/851/SZBP (1), kterou zřídila vojenskou operaci Evropské unie Atalanta.

(2)

Dne 21. listopadu 2014 byla rozhodnutím Rady 2014/827/SZBP (2) společná akce 2008/851/SZBP změněna a operace Atalanta prodloužena do 12. prosince 2016.

(3)

Unie zřídila program CRIMARIO s cílem zlepšit informovanost o situaci na moři v Indickém oceánu. Operace Atalanta by měla svými prostředky a schopnostmi přispět k jeho provádění.

(4)

Operaci Atalanta by mělo být umožněno sdílet s příslušnými partnery informace jiné než osobní údaje, které jsou shromažďovány o nezákonných nebo nepovolených námořních činnostech v průběhu běžných operací zaměřených na boj proti pirátství.

(5)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2244 (2015) prodloužila mandát Monitorovací skupiny pro Somálsko a Eritreu (SEMG), zejména pokud jde o zbrojní embargo vůči Somálsku a dovoz a vývoz somálského dřevěného uhlí, a uvítala úsilí kombinovaných námořních sil (CMF) o narušení vývozu a dovozu dřevěného uhlí do Somálska a ze Somálska, přičemž vyjádřila obavu, že obchod s dřevěným uhlím zajišťuje financování pro aš-Šabáb.

(6)

Společná akce 2008/851/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 2 se písmeno l) nahrazuje tímto:

2)

V článku 15 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

3)

V článku 15 se doplňuje nový odstavec, který zní:

(1)

V souladu s čl. 55 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení přijalo Nizozemsko dne 7. října 2015 rozhodnutí na období do 1. listopadu 2015 dočasně povolit dodávání přípravků VectoBacWG a Aqua-K-Othrine na trh a jejich používání k regulaci larev a dospělců invazivních exotických komárů Aedes albopictus a Aedes japonicus (dále jen „komáři“), kterou prováděly certifikované subjekty. Z důvodu skončení sezony komárů nebyl důvod ponechávat uvedené povolení v platnosti během zimního období. V souladu s čl. 55 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení Nizozemsko neprodleně informovalo Komisi a ostatní členské státy o tomto opatření a o jeho odůvodnění.

(2)

VectoBagWG obsahuje jako účinnou látku Bacillus thuringiensis subsp. israelensis, sérotyp H14, kmen AM65-52 (dále jen „Bacillus thuringiensis israelensis“), a Aqua-K-Othrine obsahuje jako účinnou látku deltamethrin, obě pro použití v typu přípravku 18 podle definice v příloze V nařízení. Podle informací, které Nizozemsko poskytlo, bylo uvedené dočasné opatření nezbytné za účelem ochrany veřejného zdraví, neboť tito komáři, jejichž výskyt byl zjištěn v Nizozemsku v prostorách společností, které obchodují s pneumatikami, na hřbitovech a v zahrádkářských koloniích, mohou být vektory tropických nemocí, jako je dengue a chikungunya. Je třeba zabránit možnému šíření v co nejvyšší možné míře a co nejdříve.

(3)

Dne 12. ledna 2016 obdržela Komise žádost Nizozemska, aby rozhodla, že platnost uvedeného opatření může být prodloužena v souladu s čl. 55 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení. Tato žádost byla odůvodněna obavami, že by jinak od 1. dubna 2016, kdy se očekává začátek nové sezony komárů, nebyly v Nizozemsku k dispozici žádné vhodné alternativní přípravky pro regulaci komárů-vektorů.

(4)

Účinné látky Bacillus thuringiensis israelensis a deltamethrin (č. ES 258-256-6, č. CAS 52918-63-5) byly obě hodnoceny v rámci pracovního programu systematického přezkumu všech účinných látek, které již byly ke dni 14. května 2000 na trhu, jak je stanoveno v článku 89 nařízení.

(5)

Po schválení účinných látek byly v souladu s čl. 89 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení předloženy žádosti o vydání prvního povolení přípravku VectoBacWG v Řecku a přípravku Aqua-K-Othrine ve Francii, které jsou stále předmětem hodnocení. Očekává se, že až Řecko a Francie udělí svá povolení, budou v souladu s článkem 33 nařízení předloženy žádosti o následné vzájemné uznání v Nizozemsku.

(6)

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí uznává, že se komáři výrazně rozšířili po celém světě, čemuž napomohla zejména lidská činnost, a že mají potenciál stát se vážnou hrozbou pro zdraví.

(7)

Než bude vydáno povolení přípravků VectoBacWG a Aqua-K-Othrine v Nizozemsku podle článku 33 nařízení, je vhodné povolit Nizozemsku, aby prodloužilo platnost dočasného opatření na dobu nepřesahující celkem 550 dnů.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

(1)

Organismus Guignardia citricarpa Kiely (všechny kmeny patogenní pro Citrus) je uveden v bodě 11 písm. c) kapitoly I části A přílohy II směrnice 2000/29/ES jako škodlivý organismus, jehož výskyt v Unii není znám. Od roku 2011, kdy Mezinárodní botanický kongres schválil nový kód nomenklatury hub, se tento organismus nazývá Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa (dále jen „Phyllosticta citricarpa“).

(2)

Vzhledem k opakujícímu se vysokému počtu jeho zachycení u citrusových plodů pocházejících z Brazílie a Jihoafrické republiky podléhají citrusové plody při dovozu do Unie zvláštním opatřením. Tato opatření byla zavedena rozhodnutím Komise 2004/416/ES (2) pro citrusové plody pocházející z Brazílie a prováděcím rozhodnutím Komise 2014/422/EU (3) pro citrusové plody pocházející z Jihoafrické republiky.

(3)

Vzhledem k opakujícím se případům zachycení organismu Phyllosticta citricarpa u citrusových plodů pocházejících z Brazílie by měly být stanoveny příslušné podmínky týkající se registrace a dokumentace před vývozem těchto plodů. Tyto podmínky by se měly uplatňovat v případě, kdy jsou citrusové plody vypěstovány na místě, kde nebyly příznaky Phyllosticta citricarpa pozorovány.

(4)

Členské státy v roce 2015 oznámily opakující se vysoké počty zachycení organismu Phyllosticta citricarpa v důsledku dovozu citrusových plodů pocházejících z Uruguaye. Je proto nutné pro tyto plody pocházející z Uruguaye přijmout opatření, která by se podobala opatřením přijatým pro tyto plody pocházející z Jihoafrické republiky. Jelikož se v případě mnoha z těchto zachycení jednalo o plody Citrus sinensis (L.) Osbeck „Valencia“, měly by být uvedené plody podrobeny kromě opatření vztahujících se na všechny citrusové plody také testování na latentní infekci.

(5)

Na základě posouzení rizika tohoto škodlivého organismu Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (4) představuje dovoz citrusových plodů, které jsou určeny výhradně ke zpracování na šťávu, nižší riziko přenosu organismu Phyllosticta citricarpa na vhodnou hostitelskou rostlinu, jelikož podléhá úředním kontrolám v rámci Unie, které zjišťují plnění zvláštních požadavků týkajících se přepravy, zpracování, skladování, kontejnerů, balení a označování. Proto lze dovoz povolit za méně přísných požadavků.

(6)

Aby mohly být uvedené plody dovezeny do Unie, musí být zajištěna jejich úplná sledovatelnost. Pěstební plocha, balící zařízení a subjekty podílející se na manipulaci s dotčenými plody by měly být úředně registrovány. Po celou dobu jejich přepravy z pěstební plochy do Unie by měly být k dotčeným plodům připojeny dokumenty vydané pod dohledem příslušné státní organizace ochrany rostlin.

(7)

V zájmu srozumitelnosti by měly být požadavky stanovené v rozhodnutí 2004/416/ES a v prováděcím rozhodnutí 2014/422/EU nahrazeny novou řadou požadavků pro citrusové plody pocházející z Brazílie, Jihoafrické republiky a Uruguaye v jednom aktu. Rozhodnutí 2004/416/ES a prováděcí rozhodnutí 2014/422/EU by měla být proto zrušena.

(8)

Opatření stanovená v tomto rozhodnutí by se měla uplatňovat počínaje dnem 1. června 2016, aby mohly státní organizace ochrany rostlin, odpovědné úřední orgány a dotčené subjekty dostatek času přizpůsobit se novým požadavkům.

(9)

Toto rozhodnutí by se mělo používat do 31. března 2019.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 (2) se nahrazuje stávající regulační rámec týkající se sítě EURES, jak je stanoven v kapitole II nařízení (EU) č. 492/2011.

(2)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2012/733/EU (3) se stanoví prováděcí pravidla pro fungování Evropské sítě služeb zaměstnanosti (dále jen „síť EURES“), zejména pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání.

(3)

Nařízením (EU) 2016/589 se stanoví nová pravidla pro vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání a opětovně se zřizuje síť EURES, a sice začleněním všech aspektů, na něž se vztahuje prováděcí rozhodnutí 2012/733/EU.

(4)

Prováděcí rozhodnutí 2012/733/EU by proto mělo být z důvodu právní jistoty a jasnosti zrušeno, a to nejpozději ke dni, kdy uvedené nařízení (EU) 2016/589 vstoupí v platnost,