22.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/1

(1)

Volný pohyb pracovníků je základní svobodou občanů Unie a jedním z pilířů vnitřního trhu Unie a je zakotvený v článku 45 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Jeho využívání dále rozvíjejí právní předpisy Unie, jejichž cílem je zajistit plný výkon práv, jichž požívají občané Unie a jejich rodinní příslušníci.

(2)

Volný pohyb pracovníků je jedním z klíčových prvků rozvoje integrovanějšího pracovního trhu Unie, mimo jiné i v příhraničních regionech, který umožňuje větší mobilitu pracovníků, a tím zvyšuje rozmanitost a přispívá v rámci celé Unie k sociálnímu začleňování a integraci osob, jež jsou z trhu práce vyloučeny. Rovněž přispívá k nalezení vhodných dovedností pro volná pracovní místa a k odstraňování překážek na trhu práce.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 (4) zavedlo mechanismy pro vyrovnávání nabídky zaměstnání a poptávky po zaměstnání a pro výměnu informací, v prováděcím rozhodnutí Komise 2012/733/EU (5) jsou pak obsažena ustanovení o fungování sítě Evropských služeb zaměstnanosti (dále jen „síť EURES“) v souladu s uvedeným nařízením. Tento regulační rámec je zapotřebí revidovat tak, aby odrážel nové vzorce mobility, sílící požadavky na mobilitu na spravedlivém základě, změny v technologii pro sdílení údajů o volných pracovních místech, využívání mnoha různých způsobů náboru pracovníky a zaměstnavateli a rostoucí úlohu dalších zprostředkovatelů na trhu práce při poskytování náborových služeb vedle veřejných služeb zaměstnanosti.

(4)

S cílem pomoci pracovníkům, kteří požívají práva pracovat v jiném členském státě, účinně toto právo vykonávat, je pomoc podle tohoto nařízení k dispozici všem občanům Unie, kteří mají právo vykonávat činnost jako pracovníci a jejich rodinným příslušníkům v souladu s článkem 45 Smlouvy o fungování EU. Členské státy by měly poskytnout v této oblasti stejný přístup všem občanům třetích zemí, kteří mají podle unijního nebo vnitrostátního práva nárok na stejné zacházení jako jejich vlastní státní příslušníci. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla pro přístup státních příslušníků třetích zemí na vnitrostátní trhy práce, jak stanoví příslušné unijní a vnitrostátní právní předpisy.

(5)

Rostoucí vzájemná závislost trhů práce si žádá posílení spolupráce mezi službami zaměstnanosti, mimo jiné i těch v příhraničních regionech, aby bylo dosaženo svobody pohybu všech pracovníků prostřednictvím dobrovolné mobility pracovních sil v Unii na spravedlivém základě, a v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a postupy podle čl. 46 písm. a) Smlouvy o fungování EU. Proto by měl být zaveden rámec spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti mobility pracovníků v rámci Unie. V tomto rámci by měla být soustředěna volná pracovní místa v Unii a tento rámec by měl umožňovat se o tato volná místa ucházet a mělo by být vymezeno poskytování souvisejících podpůrných služeb pracovníkům i zaměstnavatelům a zajištěn společný přístup ke sdílení informací nezbytných k usnadnění této spolupráce.

(6)

Podle Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) má pojem „pracovník“ ve smyslu článku 45 Smlouvy o fungování EU význam na úrovni Unie a musí být vymezen podle objektivních kritérií, která charakterizují pracovněprávní vztah se zohledněním práv a povinností dotčených osob. Určitou osobu lze považovat za pracovníka pouze za předpokladu, že vykonává skutečnou a efektivní činnost, s výjimkou činností, které jsou natolik omezené, že jsou čistě okrajové a vedlejší. Pracovněprávní vztah je charakterizován okolností, že určitá osoba vykonává po určitou dobu ve prospěch jiné osoby a pod jejím vedením činnosti, za které protihodnotou pobírá odměnu (6). Dále se má za to, že pojem pracovník zahrnuje za jistých okolností i osoby v učňovské přípravě (7) nebo stážisty (8).

(7)

Soudní dvůr soustavně zastává názor, že volný pohyb pracovníků představuje jeden ze základů Unie, a proto je ustanovení, jimiž se tento volný pohyb stanoví, třeba vykládat v širokém slova smyslu (9). Soudní dvůr má za to, že volný pohyb pracovníků stanovený v článku 45 Smlouvy o fungování EU zahrnuje rovněž určitá práva státních příslušníků členských států pohybujících se v rámci Unie za účelem hledání zaměstnání (10). Pojem pracovník by tudíž měl být pro účely tohoto nařízení chápán tak, aby zahrnoval i uchazeče o zaměstnání, bez ohledu na to, zda jsou v současné době v pracovněprávním vztahu.

(8)

Za účelem usnadnění mobility pracovních sil uvnitř Unie požadovala Evropská rada v Paktu pro růst a zaměstnanost prozkoumání možnosti rozšíření sítě EURES na učňovskou přípravu a stáže. Učňovská příprava a stáže by měly být do tohoto nařízení zahrnuty za předpokladu, že s úspěšnými uchazeči je uzavřen pracovněprávní vztah. Členské státy by měly mít možnost některé kategorie učňovské přípravy a stáží z vyrovnávání nabídky a poptávky vyloučit, aby zajistily soudržnost a fungování svých systémů vzdělávání a aby zohlednily potřebu navrhovat nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti na základě potřeb pracovníků, na něž jsou tyto nástroje zaměřeny. Za účelem zlepšení kvality stáží, zejména pokud jde o obsahovou stránku učení a odborné přípravy a pracovní podmínky, by mělo být zohledněno doporučení Rady ze dne 10. března 2014 o rámci pro kvalitu stáží (11), s cílem usnadnit přechod ze vzdělávání, nezaměstnanosti nebo nečinnosti do práce. V souladu s uvedeným doporučením by měly být respektovány práva a pracovní podmínky stážistů podle platných právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů.

(9)

Informace o nabídce učňovské přípravy a stáží podle tohoto nařízení mohou být doplněny internetovými nástroji a službami, které vyvinula Komise nebo jiné subjekty a které zaměstnavatelům umožní poskytovat informace o příležitostech v oblasti učňovské přípravy a stáží v celé Unii přímo pracovníkům.

(10)

Od svého zahájení v roce 1994 byl EURES sítí pro spolupráci mezi Komisí a veřejnými službami zaměstnanosti s cílem poskytovat informace, poradenství a nábor nebo umísťování ku prospěchu pracovníků a zaměstnavatelů, jakož i všech občanů Unie, kteří chtějí využívat zásady volného pohybu pracovníků, prostřednictvím sítě kontaktů a prostřednictvím online nástrojů v oblasti služeb dostupných na Evropském portálu pracovní mobility (dále jen „portál EURES“). Je třeba soudržnějším způsobem uplatňovat vyrovnávání nabídky a poptávky, podpůrné služby a výměnu informací o mobilitě pracovních sil v rámci Unie. Síť EURES by tudíž měla být opětovně zřízena a reorganizována jako součást revidovaného regulačního rámce, aby ji bylo možné dále posílit. Měly by být určeny úlohy a povinnosti různých organizací, které se na činnosti sítě EURES podílejí.

(11)

Složení sítě EURES by mělo být dostatečně flexibilní, aby se mohlo přizpůsobovat měnícímu se vývoji na trhu náborových služeb. Vznik mnoha různých služeb zaměstnanosti ukazuje, že je potřeba, aby Komise a členské státy vyvinuly soustředěné úsilí s cílem rozšířit síť EURES jako hlavní nástroj Unie poskytující náborové služby v celé Unii. Širší členství v síti EURES by přineslo sociální, ekonomické a finanční výhody a mohlo by rovněž přispět k vytváření inovativních forem učení a spolupráce na vnitrostátní, regionální, místní i přeshraniční úrovni, mimo jiné i v oblasti norem kvality pro volná pracovní místa a podpůrné služby.

(12)

Rozšíření členství v síti EURES by zlepšilo účinnost poskytování služeb, neboť by usnadnilo vznik partnerství, posílilo doplňkovost a zlepšilo kvalitu a zvýšilo by tržní podíl sítě EURES, jelikož noví účastníci by zpřístupňovali volná pracovní místa, žádosti o zaměstnání a životopisy a nabízeli by podpůrné služby pracovníkům a zaměstnavatelům.

(13)

Stát se členem sítě EURES by tedy mělo být umožněno jakékoli organizaci, včetně služeb zaměstnanosti veřejného, soukromého nebo terciárního sektoru, která se zaváže, že bude plnit všechna kritéria a veškeré úkoly stanovené tímto nařízením.

(14)

Některé organizace by veškeré úkoly, jež se od členů sítě EURES podle tohoto nařízení vyžadují, nebyly schopny plnit, ale mohly by představovat významný příspěvek pro síť EURES. Je proto vhodné jim poskytnout výjimečně možnost stát se partnery sítě EURES. Tato výjimka by měla být dovolena, pouze pokud je odůvodněna malou velikostí žadatelů, jejich omezenými finančními prostředky nebo skutečností, že celou škálu požadovaných úkolů obvykle nezajišťují, nebo tím, že jsou neziskovou organizací.

(15)

Mezinárodní a přeshraniční spolupráce a podpora pro všechny členy a partnery sítě EURES působící v členských státech by měly být usnadněny strukturou na úrovni Unie („Evropský koordinační úřad“). Evropský koordinační úřad by měl poskytovat společné informace, nástroje a pokyny, vzdělávací činnosti vytvořené spolu s členskými státy a funkci asistenční služby. Vzdělávací činnosti a funkce asistenční služby by měly zejména napomáhat zaměstnancům působícím v organizacích podílejících se na činnosti sítě EURES, kteří jsou odborníky na zajišťování činností v oblasti zprostředkování zaměstnání, umísťování a náboru pracovníků, jakož i poskytování informací, poradenství a pomoci pracovníkům, zaměstnavatelům a organizacím, jež mají o problematiku nadnárodní a přeshraniční mobility zájem a jsou za tímto účelem v přímém kontaktu s danými cílovými skupinami. Evropský koordinační úřad by rovněž měl odpovídat za fungování a rozvoj portálu EURES a společné platformy IT. Jeho činnost by měla postupovat v souladu s víceletými pracovními programy, které by měly být vytvořeny v konzultaci s členskými státy.

(16)

Členské státy by měly zřídit národní koordinační úřady, které by zajistily předávání dostupných údajů na portál EURES a poskytovaly všeobecnou podporu a pomoc všem členům a partnerům sítě EURES na jejich území, mimo jiné i ohledně řešení stížností a problémů týkajících se volných pracovních míst, případně ve spolupráci s jinými příslušnými veřejnými orgány, jako jsou inspektoráty práce. Členské státy by měly podporovat spolupráci s protějšky těchto úřadů v ostatních členských státech, včetně spolupráce na přeshraniční úrovni, a s Evropským koordinačním úřadem. Úkolem těchto národních koordinačních úřadů by mělo být také ověřování otázek souvisejících s dodržováním norem pro vnitřní a technickou kvalitu údajů a ochranu údajů. V zájmu usnadnění komunikace s Evropským koordinačním úřadem a s cílem pomoci národním koordinačním úřadům prosazovat dodržování těchto norem ze strany všech členů a partnerů sítě EURES působících na jejich území by měly národní koordinační úřady zajišťovat koordinované předávání údajů na portál EURES prostřednictvím jediného koordinovaného kanálu, případně s využitím již existujících vnitrostátních platforem IT. Za účelem včasného poskytování kvalitních služeb by měly členské státy zajistit, aby jejich národní koordinační úřady měly dostatečný počet vyškolených zaměstnanců a další zdroje potřebné k výkonu jejich úkolů stanovených tímto nařízením.

(17)

Zapojení sociálních partnerů do sítě EURES přispívá především k lepší analýze překážek mobility a k podpoře dobrovolné mobility pracovních sil na spravedlivém základě v rámci Unie, mimo jiné i v příhraničních regionech. Zástupci sociálních partnerů na úrovni Unie by proto měli mít možnost účastnit se zasedání koordinační skupiny zřízené podle tohoto nařízení a měli by vést pravidelný dialog s Evropským koordinačním úřadem, zatímco vnitrostátní organizace zaměstnavatelů a odbory by měly být zapojeny do spolupráce se sítí EURES, kterou prostřednictvím pravidelného dialogu v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zprostředkovávají národní koordinační úřady. Sociální partneři by po splnění příslušných povinností podle tohoto nařízení měli mít možnost požádat o status člena nebo partnera sítě EURES.

(18)

Veřejné služby zaměstnanosti by s ohledem na své zvláštní postavení měly být členskými státy určeny za členy sítě EURES, aniž by musely absolvovat postup pro přijímání. Členské státy by měly zajistit, že veřejné služby zaměstnanosti budou splňovat minimální společná kritéria stanovená v příloze I (dále jen „minimální společná kritéria“) a povinnosti podle tohoto nařízení. Členské státy navíc mají možnost přenést na své veřejné služby zaměstnanosti obecné úkoly nebo činnosti související s organizací práce podle tohoto nařízení, včetně vytvoření a provozování národních systémů pro přijímání členů a partnerů sítě EURES. Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení by měla mít každá veřejná služba zaměstnanosti dostatečnou kapacitu, technickou pomoc a finanční a lidské zdroje.

(19)

V souladu se svými pravomocemi, pokud jde o organizaci trhů práce, by členské státy měly na svém území odpovídat za přijímání organizací za členy a partnery sítě EURES. K takovému přijetí by mělo docházet na základě minimálních společných kritérií a postup přijímání by měl podléhat omezenému souboru základních pravidel, aby byla v přístupu k síti EURES zajištěna transparentnost a rovné příležitosti, zároveň by však měla být zachována pružnost potřebná k zohlednění různých vnitrostátních modelů a forem spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti a dalšími aktéry trhu práce v jednotlivých členských státech. V případě, že organizace přestane splňovat příslušná kritéria nebo požadavky, na jejichž základě byla přijata, měly by mít členské státy možnost takové přijetí zrušit.

(20)

Účelem zavedení minimálních společných kritérií pro členství a partnerství v síti EURES je zajistit soulad s minimálními normami kvality. Žádosti o přijetí by tudíž měly být posuzovány alespoň z hlediska těchto minimálních společných kritérií.

(21)

Jedním z cílů sítě EURES je podporovat spravedlivou a dobrovolnou mobilitu pracovníků v rámci Unie; minimální společná kritéria pro přijímání organizací k zapojení do sítě EURES by tedy měla zahrnovat požadavek, aby se tyto organizace zavázaly plně dodržovat platné pracovní normy a právní požadavky, včetně zásady nediskriminace. Členské státy by tudíž měly mít možnost organizace odmítnout nebo zrušit jejich přijetí v případě, že pracovní normy či právní požadavky nedodržují, zejména pokud jde o odměňování a pracovní podmínky. V případě odmítnutí přijetí nebo zrušení přijetí z důvodu nedodržování těchto norem či požadavků by měl příslušný národní koordinační úřad informovat Evropský koordinační úřad, který by měl tuto informaci následně předat ostatním národním koordinačním úřadům. Národní koordinační úřady by měly mít možnost přijmout v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a postupy vhodná opatření ve vztahu k organizacím, které působí na území daného členského státu.

(22)

Členské státy by měly sledovat činnosti organizací přijatých do sítě EURES, aby bylo zajištěno správné uplatňování ustanovení tohoto nařízení ze strany těchto organizací. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění optimálního dodržování požadavků. Sledování by mělo vycházet v prvé řadě z údajů, které tyto organizace v souladu s tímto nařízením poskytují národním koordinačním úřadům, ale jeho součástí by mohla být případně i opatření týkající se kontroly a auditu, například namátkové kontroly. Zahrnuto by mělo být i sledování toho, jak jsou dodržovány příslušné požadavky přístup do sítě.

(23)

Měla by být zřízena koordinační skupina, která by hrála úlohu koordinátora, pokud jde o činnosti a fungování sítě EURES. Měla by sloužit jako platforma pro výměnu informací a sdílení osvědčených postupů, zejména v oblasti zpracovávání vhodných informací a poradenství pro pracovníky, včetně příhraničních pracovníků, a pro zaměstnavatele a v oblasti jejich šíření v rámci sítě EURES. Měla by být rovněž konzultována v rámci přípravy vzorů, technických norem a formátů, jakož i ohledně vymezení jednotných podrobných specifikací pro shromažďování a analýzu údajů. Sociální partneři by měli mít možnost účastnit se diskusí koordinační skupiny, jež se týkají zejména strategického plánování, rozvoje, provádění, sledování a hodnocení služeb a činností uvedených v tomto nařízení. Aby bylo možné dosáhnout součinnosti, pokud jde o práci sítě EURES a sítě veřejných služeb zaměstnanosti zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU (12), měla by koordinační skupina spolupracovat se správní radou sítě veřejných služeb zaměstnanosti. V rámci takové spolupráce by mohlo docházet ke sdílení osvědčených postupů a poskytování aktuálních informací o prováděných a plánovaných činnostech sítě EURES správní radě.

(24)

Ochranná známka služeb EURES i logo, které ji znázorňuje, jsou registrovanými ochrannými známkami Evropské unie zapsanými u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví pro harmonizaci na vnitřním trhu. Pouze Evropský koordinační úřad je oprávněn udělovat třetím stranám povolení používat logo EURES v souladu s nařízením Rady (ES) č. 207/2009 (13). Evropský koordinační úřad by o tom měl informovat dotčené organizace.

(25)

Aby byly pracovníkům a zaměstnavatelům sdělovány spolehlivé a aktuální informace o různých aspektech mobility pracovních sil a sociální ochrany v rámci Unie, měla by síť EURES spolupracovat s dalšími subjekty, službami a sítěmi Unie, které usnadňují mobilitu a informují občany Unie o jejich právech vyplývajících z unijního práva, jako jsou evropská síť orgánů pro rovné zacházení (Equinet), portál Vaše Evropa, Evropský portál pro mládež a síť SOLVIT, s organizacemi zabývajícími se přeshraniční spoluprací, organizacemi odpovědnými za uznávání profesních kvalifikací a subjekty odpovědnými za propagaci, analýzu, monitorování a podporu rovného zacházení s pracovníky, jež byly určeny podle směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/54/EU (14). V zájmu zajištění součinnosti by měla síť EURES spolupracovat rovněž s příslušnými subjekty zabývajícími se koordinací sociálního zabezpečení.

(26)

Výkon práva na volný pohyb pracovníků by měl být usnadněn zajištěním prostředků na podporu vyrovnávání nabídky a poptávky tak, aby byl trh práce zcela zpřístupněn pracovníkům i zaměstnavatelům. Měla by se tudíž dále rozvíjet společná platforma IT na úrovni Unie, kterou by měla spravovat Komise. Zajištění práva na volný pohyb umožní pracovníkům získat skutečný přístup k pracovním příležitostem v celé Unii.

(27)

Z hlediska digitálního zpracování by mohly být údaje týkající se žádostí o zaměstnání a životopisů vyjádřeny formou profilů uchazečů o zaměstnání.

(28)

Společná platforma IT sdružující nabídky volných pracovních míst a možnost se o tato místa ucházet, která umožňuje pracovníkům i zaměstnavatelům automatické propojení údajů podle různých kritérií a úrovní, by měla usnadnit dosažení rovnováhy na trzích práce v rámci Unie a tím přispět ke zvýšení zaměstnanosti v Unii.

(29)

V zájmu prosazování volného pohybu pracovníků by měla být na portálu EURES zveřejněna všechna volná pracovní místa, která byla zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti a dalších členů sítě EURES nebo případně partnerů sítě EURES. Za určitých okolností a v zájmu zajištění toho, aby portál EURES obsahoval pouze informace, které jsou relevantní pro mobilitu v rámci Unie, by však členským státům mělo být umožněno, aby zaměstnavatelům poskytly možnost volné pracovní místo na portálu EURES nezveřejňovat, a to poté, co daný zaměstnavatel objektivně posoudí požadavky pro výkon dotyčného zaměstnání, zejména konkrétní dovednosti a schopnosti požadované pro odpovídající výkon pracovních povinností, a zjistí, že tyto požadavky neuveřejnění daného volného místa odůvodňují.

(30)

Pracovníci by měli mít možnost svůj souhlas kdykoli odvolat a požadovat výmaz nebo opravu jakýchkoli nebo všech poskytnutých údajů. Pracovníci by měli mít možnost zvolit si mezi několika možnostmi omezení přístupu ke svým údajům nebo k některým prvkům.

(31)

Právní odpovědnost za zajištění vnitřní a technické kvality údajů zpřístupněných prostřednictvím společné platformy IT, zejména pokud jde o údaje o volných pracovních místech, nesou organizace, které dané údaje zpřístupňují v souladu s právními předpisy a normami členských států. Evropský koordinační úřad by měl usnadňovat spolupráci za účelem zjištění případných podvodů či případů zneužití v souvislosti s výměnou informací na úrovni Unie. Všechny zúčastněné strany by měly zajistit poskytování kvalitních údajů.

(32)

Aby mohli zaměstnanci členů a partnerů sítě EURES, například referenti, provádět rychlé a odpovídající vyhledávání a zprostředkování, je důležité, aby v těchto organizacích neexistovaly žádné technické překážky bránící ve využívání veřejně dostupných údajů z portálu EURES a aby tyto údaje mohly být zpracovávány v rámci nabízených služeb v oblasti náboru a umísťování.

(33)

Komise v současné době zpracovává evropskou klasifikaci dovedností/ schopností, kvalifikací a povolání (dále jen „evropská klasifikace“). Evropská klasifikace představuje standardní terminologii pro povolání, dovednosti, schopnosti a kvalifikace, jejímž cílem je usnadnit podávání žádostí on-line o zaměstnání v rámci Unie. Je vhodné rozvíjet spolupráci mezi Komisí a členskými státy, pokud jde o interoperabilitu a automatické přiřazování volných pracovních míst k žádostem o zaměstnání a životopisům (dále jen „automatizované zprostředkování“), a to i na přeshraniční úrovni, prostřednictvím společné platformy IT. Tato spolupráce by měla zahrnovat porovnávání seznamu dovedností/ schopností a povolání v rámci evropské klasifikace s vnitrostátními systémy klasifikace. Členské státy by měly být o vývoji evropské klasifikace průběžně informovány.

(34)

Údaje vytvořené členskými státy v kontextu evropského rámce kvalifikací by mohly sloužit jako podklad pro evropskou klasifikaci, pokud jde o kvalifikace. Osvědčené postupy a zkušenosti získané v souvislosti s evropským rámcem kvalifikací mohou přispět k dalšímu rozvoji vztahu mezi datovými soubory evropského rámce kvalifikací a evropské klasifikace.

(35)

Vypracování inventáře za účelem porovnávání vnitrostátních klasifikací se seznamem dovedností/schopností a povolání v rámci evropské klasifikace nebo eventuálně za účelem nahrazení vnitrostátních klasifikací evropskou klasifikací může pro členské státy představovat náklady. Tyto náklady by se v různých členských státech lišily. Komise by měla v rámci platných pravidel pro příslušné dostupné finanční nástroje, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (15), poskytnout technickou a pokud možno i finanční podporu.

(36)

Členové sítě EURES a případně i partneři sítě EURES by měli zajistit přístup k podpůrným službám pro všechny pracovníky a zaměstnavatele, kteří se na ně obrátí s žádostí o pomoc. Měl by být zaveden společný přístup k těmto službám a v co největší možné míře by mělo být zajištěno dodržování zásady rovného zacházení s pracovníky a zaměstnavateli, kteří hledají pomoc ohledně mobility pracovních sil v rámci Unie, a to bez ohledu na to, na kterém místě v Unii se nacházejí. Měly by být proto stanoveny zásady a pravidla týkající se dostupnosti podpůrných služeb na území jednotlivých členských států.

(37)

Při poskytování služeb podle tohoto nařízení by se srovnatelnými situacemi nemělo být zacházeno rozdílně a s rozdílnými situacemi by nemělo být zacházeno stejně, s výjimkou případů, kdy je takové zacházení objektivně odůvodněno. Při poskytování těchto služeb by nemělo docházet k diskriminaci na základě například státní příslušnosti, pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(38)

Širší a ucelenější nabídka pomoci, pokud jde o možnosti mobility pracovníků v Unii, přináší pracovníkům výhody. Podpůrné služby pomohou odstraňovat překážky, s nimiž se pracovníci setkávají při výkonu práv, která mají na základě práva Unie, a umožní jim účinněji využívat všech pracovních příležitostí, čímž jim zajistí lepší osobní vyhlídky na zaměstnání a profesní dráhu, a to i těm, kteří patří ke skupinám osob se ztíženým postavením na trhu práce. Všichni pracovníci, kteří o to mají zájem, by tudíž měli mít přístup k obecným informacím o pracovních příležitostech a o životních a pracovních podmínkách v jiném členském státě, jakož i k základní pomoci s napsáním životopisu. Na základě odůvodněné žádosti by měli mít tito pracovníci také možnost získat personalizovanou pomoc s ohledem na vnitrostátní postupy. Další pomoc při hledání zaměstnání a jiné doplňkové služby by mohly zahrnovat takové služby, jako je například výběr vhodných volných míst, pomoc při sestavování žádostí o zaměstnání a životopisu a zjišťování upřesnění ohledně konkrétních volných pracovních míst v jiných členských státech.

(39)

Podpůrné služby by měly rovněž usnadnit nalezení vhodného kandidáta v jiném členském státě zaměstnavatelům, kteří mají zájem provádět nábor v rámci Unie. Všichni zaměstnavatelé, kteří o to mají zájem, by měli mít možnost získat informace o zvláštních pravidlech a faktorech týkajících se náboru z jiného členského státu, jakož i základní pomoc s vypsáním volných pracovních míst. V případě, že se nábor ukáže jako pravděpodobný, by měli mít zaměstnavatelé, kteří o to mají zájem, rovněž možnost získat personalizovanou pomoc při zohlednění vnitrostátních postupů. Další pomoc by mohla zahrnovat předběžný výběr kandidátů, zprostředkování přímých kontaktů mezi zaměstnavateli a kandidáty prostřednictvím specifických on-line nástrojů nebo akcí, jako jsou například veletrhy pracovních příležitostí, a dále administrativní podporu během procesu náboru, zejména v případě malých a středních podniků.

(40)

Při poskytování základních informací o portálu EURES a síti EURES pracovníkům a zaměstnavatelům by členové a případně i partneři sítě EURES měli zavést účinný přístup k podpůrným službám podle tohoto nařízení nejen tím, že zajistí dostupnost těchto služeb na základě výslovné žádosti individuálního pracovníka nebo zaměstnavatele, ale také tím, že budou ve vhodných případech pracovníkům a zaměstnavatelům při prvním kontaktu poskytovat informace o síti EURES z vlastního podnětu (dále jen „systematické začleňování sítě EURES“) a budou aktivně nabízet pomoc v této oblasti v rámci celého procesu náboru.

(41)

Pro uplatňování práva pracovníků na volný pohyb v rámci Unie by bylo prospěšné hlubší pochopení poptávky po pracovní síle, pokud jde o povolání, odvětví i potřeby zaměstnavatelů. Podpůrné služby by proto měly zahrnovat kvalitní pomoc pro zaměstnavatele, zejména pak pro malé a střední podniky. Úzké pracovní vztahy mezi službami zaměstnanosti a zaměstnavateli mají zvětšovat nabídku volných pracovních míst, zlepšit zprostředkování vhodných kandidátů, jakož i informovanost na trhu práce obecně.

(42)

Podpůrné služby pro pracovníky souvisejí s výkonem práva volného pohybu pracovníků podle práva Unie, a měly by být tudíž poskytovány zdarma. Podpůrné služby pro zaměstnavatele však mohou být v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy zpoplatněny.

(43)

Za účelem pomoci organizacím, které žádají o přijetí a jejichž cílem je poskytovat informace a pomoc on-line, aby se zapojily do sítě EURES, by jim mělo být umožněno poskytovat podpůrné služby označované v tomto nařízení jako elektronické služby. S ohledem na skutečnost, že digitální gramotnost v členských státech se značně liší, by měly být alespoň veřejné služby zaměstnanosti rovněž schopny poskytovat podpůrné služby případně i mimo internetové kanály. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, aby zajistily kvalitu informací a podpory poskytované členy a partnery sítě EURES on-line. Sledováním informací a podpory poskytovaných online by mohly pověřit své národní koordinační úřady.

(44)

Zvláštní pozornost by měla být věnována usnadnění mobility v příhraničních regionech a poskytování služeb příhraničním pracovníkům, na které se použijí různé vnitrostátní postupy a právní řády či systémy a kteří se setkávají se specifickými administrativními, právními či daňovými překážkami týkajícími se mobility. Členské státy se mohou rozhodnout zřídit zvláštní podpůrné struktury, například přeshraniční partnerství, které tento typ mobility usnadní. Uvedené struktury by se měly v rámci sítě EURES zabývat specifickou potřebou informací a poradenství pro příhraniční pracovníky, jakož i služeb v oblasti umísťování a náboru, a dále koordinované spolupráce mezi zúčastněnými organizacemi.

(45)

Je důležité, aby členové a partneři EURES mohli při poskytování služeb specifických pro příhraniční pracovníky spolupracovat s organizacemi mimo síť EURES, aniž by na takové organizace přenášeli práva nebo jim ukládali povinnosti podle tohoto nařízení.

(46)

Občanům Unie, kteří hledají pracovní příležitosti v jiných členských státech, by měla být v každém členském státě dostupné také aktivní nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti poskytující pomoc při hledání zaměstnání. Tímto nařízením by neměly být dotčeny pravomoci jednotlivých členských států stanovit procesní pravidla a uplatňovat obecné podmínky vstupu s cílem zajistit náležité využívání dostupných veřejných zdrojů. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (16) a nemělo by pro členské státy představovat povinnost vyvážet nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti na území jiného členského státu, pokud tam občan již žije.

(47)

Transparentnost trhů práce a dostatečné zprostředkovací schopnosti, včetně sladění dovedností a kvalifikací s potřebami trhu práce, jsou důležitým předpokladem mobility pracovníků v rámci Unie. Lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil pomocí lepšího sladění dovedností a pracovních míst lze dosáhnout prostřednictvím účinného systému na úrovni Unie pro výměnu informací o nabídce a poptávce pracovních sil v rámci jednotlivých států, regionů a odvětví. Tento systém by měl být zaveden mezi Komisí a členskými státy a měl by členským státům sloužit jako základ pro posílení praktické spolupráce v rámci sítě EURES. Uvedená výměna informací by měla zohledňovat toky a vzorce mobility pracovních sil v Unii, které Komise a členské státy sledují.

(48)

Za účelem lepší koordinace činnosti na podporu mobility v Unii by měl být zaveden cyklus plánování programu. Plánování národních pracovních programů členských států by mělo zohledňovat údaje o tocích a vzorcích mobility, analýzu údajů o stávajících a předpokládaných nedostatcích a přebytcích pracovních sil, jakož i zkušenosti a postupy v oblasti náborů v rámci sítě EURES. Součástí plánování programů by měla být i revize stávajících prostředků a nástrojů usnadňujících mobilitu pracovníků v rámci Unie, které mají k dispozici organizace v členských státech.

(49)

Sdílení návrhů národních pracovních programů v rámci cyklu plánování programu mezi členskými státy by mělo národním koordinačním úřadům i Evropskému koordinačnímu úřadu umožnit zaměřit se při využívání prostředků sítě EURES na vhodné aktivity a projekty, a směrovat tak rozvoj sítě EURES v nástroj více orientovaný na výsledky, který reaguje na potřeby pracovníků a zaměstnavatelů v souladu s dynamikou trhů práce. Toto úsilí by mohlo být podpořeno sdílením osvědčených postupů na unijní úrovni, mimo jiné i prostřednictvím zpráv o činnosti sítě EURES.

(50)

Za účelem zajištění dostatečných údajů pro měření výkonu sítě EURES toto nařízení stanoví minimální údaje, které se mají v členských státech shromažďovat. Pro potřeby sledování sítě EURES na úrovni Unie by členské státy měly shromažďovat srovnatelné kvantitativní a kvalitativní údaje na vnitrostátní úrovni. Toto nařízení proto stanoví procesní rámec pro stanovení jednotných podrobných specifikací pro účely shromažďování a analýzy uvedených údajů. Tyto specifikace by měly pomoci vyhodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo, pokud jde o cíle stanovené pro síť EURES na základě tohoto nařízení, a vycházet ze stávajících postupů v rámci veřejných služeb zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že pro pracovníky a zaměstnavatele neexistuje ohlašovací povinnost a může tak být obtížné získat přímé výsledky ohledně náboru a umístění, měly by organizace zapojené do sítě EURES využívat další dostupné údaje, jako je počet volných pracovních míst, která byla vyřízena a obsazena, pokud to může sloužit jako věrohodný ukazatel těchto výsledků. Referenti těchto organizací by měli pravidelně informovat o svých kontaktech a případech, které zpracovali, aby byl zajištěn stabilní a spolehlivý základ pro shromažďování údajů.

(51)

V případě, že opatření stanovená tímto nařízením zahrnují zpracovávání osobních údajů, musí být toto zpracovávání prováděno v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (17) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (18), jakož i s vnitrostátními předpisy k jejich provedení. Zvláštní pozornost je v této souvislosti třeba věnovat otázkám týkajícím se uchovávání osobních údajů.

(52)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 3. dubna 2014 (19).

(53)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, na kterou odkazuje článek 6 Smlouvy o Evropské unii.

(54)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společného rámce pro vzájemnou spolupráci členských států za účelem propojení nabídky volných pracovních míst s možností se o tato místa ucházet a přispění k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o fungování EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(55)

Za účelem úpravy oblastí činnosti sítě EURES, k nimž musí členské státy shromažďovat údaje, nebo za účelem doplnění dalších oblastí činnosti sítě EURES, které jsou v rámci tohoto nařízení vykonávány na vnitrostátní úrovni, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s cílem zohlednit vyvíjející se potřeby trhu práce. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace s odborníky, včetně odborníků z členských států. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(56)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro zavedení technických norem a formátů pro vyrovnávání nabídky a poptávky a automatizované zprostředkovávání, modelů a postupů pro sdílení informací mezi členskými státy, jakož i jednotných podrobných specifikací pro shromažďování a analýzu údajů, a v zájmu přijetí seznamu dovedností/schopností a povolání v rámci evropské kvalifikace by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20).

(57)

Pro účely stanovení složení sítě EURES na přechodné období a pro účely zajištění kontinuity provozu se sítí EURES zřízenou v rámci nařízení (EU) č. 492/2011 by mělo být organizacím, které byly v době vstupu tohoto nařízení v platnost určeny jako partneři sítě EURES nebo jako přidružení partneři sítě EURES podle prováděcího rozhodnutí 2012/733/EU, dovoleno působit po přechodné období nadále jako členové nebo partneři sítě EURES. Jestliže si tyto organizace přejí setrvat v síti EURES i po uplynutí přechodného období, měly by, jakmile bude zaveden příslušný systém pro přijímání členů a partnerů sítě EURES v souladu s tímto nařízením, podat za tímto účelem žádost.

(58)

Nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 by měla být proto změněna,

a)

organizaci sítě EURES mezi Komisí a členskými státy;

b)

spolupráci mezi Komisí a členskými státy při sdílení příslušných dostupných údajů o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech;

c)

činnost členských států, včetně jejich společných činností, v zájmu dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce s cílem dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti;

d)

fungování sítě EURES, včetně spolupráce se sociálními partnery a se zapojením dalších aktérů;

e)

podpůrné služby v oblasti mobility související se sítí EURES, které mají být poskytovány pracovníkům a zaměstnavatelům, čímž se rovněž podpoří mobilita na spravedlivém základě;

f)

podporu sítě EURES na úrovni Unie prostřednictvím účinných komunikačních opatření přijatých Komisí a členskými státy.

1)

„veřejnými službami zaměstnanosti“ organizace členských států, které jsou součástí příslušných ministerstev, veřejných orgánů nebo veřejnoprávních společností a které odpovídají za provádění aktivní politiky zaměstnanosti a za poskytování kvalitních služeb zaměstnanosti ve veřejném zájmu;

2)

„službami zaměstnanosti“ právní subjekt, který v souladu s právními předpisy působí v některém z členských států a poskytuje služby pracovníkům hledajícím zaměstnání a zaměstnavatelům usilujícím o nábor pracovníků;

3)

„volným pracovním místem“ nabídka zaměstnání umožňující úspěšnému uchazeči nástup do pracovněprávního vztahu, na jehož základě se stane uchazeč pracovníkem ve smyslu článku 45 Smlouvy o fungování EU;

4)

„vyrovnáváním nabídky a poptávky“ výměna informací a zpracovávání nabídek volných pracovních míst, žádostí o zaměstnání a životopisů;

5)

„společnou platformou IT“ infrastruktura IT a související platformy vytvořené na unijní úrovni pro účely transparentnosti a vyrovnávání nabídky a poptávky v souladu s tímto nařízením;

6)

„příhraničním pracovníkem“ pracovník, který vykonává činnost v rámci zaměstnání v jednom členském státě a přitom má bydliště v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně;

7)

„přeshraničním partnerstvím sítě EURES“ uskupení členů nebo partnerů sítě EURES a případně dalších zainteresovaných subjektů mimo síť EURES se záměrem dlouhodobě spolupracovat v regionálních strukturách, která jsou vytvářena v příhraničních regionech mezi službami zaměstnanosti na regionální, místní a případně celostátní úrovni, sociálními partnery a případně i dalšími zainteresovanými subjekty pocházejícími nejméně ze dvou členských států nebo z jednoho členského státu a jiné země, která se účastní nástrojů Unie zaměřených na podporu sítě EURES.

a)

usnadnění výkonu práv zakotvených v článku 45 Smlouvy o fungování EU a v nařízení (EU) č. 492/2011;

b)

provádění koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků v souladu s článkem 145 Smlouvy o fungování EU;

c)

zlepšení fungování, soudržnosti a integrace trhů práce v Unii, a to i na přeshraniční úrovni;

d)

prosazování dobrovolné geografické a profesní mobility v rámci Unie, včetně mobility v příhraničních regionech, na spravedlivém základě a v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a postupy;

e)

podpoře vstupu na trh práce, a tím prosazování sociálních cílů a cílů zaměstnanosti uvedených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii.

a)

„Evropský koordinační úřad“ zřízený v rámci Komise, který je odpovědný za pomoc síti EURES při provádění jejích činností;

b)

„národní koordinační úřady“ odpovědné za uplatňování tohoto nařízení v příslušném členském státě a určené členskými státy; členské státy mohou jako národní koordinační úřad určit své veřejné služby zaměstnanosti;

c)

členové sítě EURES, jimiž jsou:

d)

partneři sítě EURES, kteří jsou organizacemi přijatými za partnery v souladu s článkem 11, a zejména s odstavcem 2 a 4 uvedeného článku, nebo po přechodné období v souladu s článkem 40, aby na celostátní, regionální nebo místní úrovni poskytovali, a to i na přeshraničním základě, podporu při vyrovnávání nabídky a poptávky nebo podpůrné služby pracovníkům a zaměstnavatelům.

a)

utváření soudržného rámce a poskytování horizontálních podpůrných činností ve prospěch sítě EURES, včetně:

b)

analýzu geografické a profesní mobility, s přihlédnutím k rozdílným situacím v jednotlivých členských státech;

c)

rozvoj příslušné struktury pro spolupráci a vyrovnávání nabídky a poptávky v Unii, pokud jde o učňovskou přípravu a stáže, v souladu s tímto nařízením.

a)

organizaci práce pro síť EURES v daném členském státě, včetně zajištění koordinovaného předávání informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech portálu EURES v souladu s článkem 17 prostřednictvím jediného koordinovaného kanálu;

b)

spolupráci s Komisí a členskými státy v oblasti vyrovnávání nabídky a poptávky v rámci stanoveném v kapitole III;

c)

poskytování veškerých dostupných informací Evropskému koordinačnímu úřadu, pokud jde o nesoulad mezi počtem oznámených volných pracovních míst a celkovým počtem pracovních míst na vnitrostátní úrovni;

d)

koordinaci činností vyvíjených v rámci daného členského státu a společně s ostatními členskými státy v souladu s kapitolou V.

a)

shromažďování a ověřování aktuálních informací pro účely zveřejnění, zejména na portálu EURES, o členech a partnerech sítě EURES, kteří působí na území daného státu, o jejich činnostech a o rozsahu podpůrných služeb, které poskytují pracovníkům a zaměstnavatelům;

b)

zajišťování přípravných činností spojených se vzdělávacími činnostmi sítě EURES a výběr zaměstnanců pro účast na společném vzdělávacím programu a na aktivitách v rámci vzájemného učení;

c)

shromažďování a analýzy údajů v souvislosti s články 31 a 32.

a)

životní a pracovní podmínky, včetně všeobecných informací o odvodech na sociálním zabezpečení a daňových odvodech;

b)

příslušné správní postupy týkající se zaměstnávání a pravidla platná pro pracovníky po nástupu do zaměstnání;

c)

jeho vnitrostátní regulační rámec pro učňovskou přípravu a stáže a stávající pravidla a nástroje Unie;

d)

přístup k odbornému vzdělávání a odborné přípravě, aniž je dotčen čl. 17 odst. 2 písm. b);

e)

situace příhraničních pracovníků, zejména v příhraničních regionech;

f)

obecně pomoc po přijetí pracovníka a informace o tom, kde lze takovou pomoc obdržet v rámci sítě EURES, a případně i mimo ni, jsou-li takové informace k dispozici.

a)

přispívání k větší informovanosti o volných pracovních místech v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a);

b)

přispívání k větší informovaností o žádostech o zaměstnání a životopisech v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. b);

c)

poskytování podpůrných služeb pracovníkům a zaměstnavatelům v souladu s články 23 a 24, čl. 25 odst. 1, článkem 26 a případně článkem 27.

a)

shromažďování informací a pokynů určených ke zveřejnění na portálu EURES podle čl. 9 odst. 4;

b)

výměně informací podle článku 30;

c)

cyklu plánování programu podle článku 31;

d)

shromažďování údajů podle článku 32.

a)

všech volných pracovních místech zpřístupněných veřejnosti prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti, jakož i volných pracovních místech, která poskytli členové sítě EURES a případně její partneři v souladu s čl. 12 odst. 3;

b)

všech žádostech o zaměstnání a životopisech, které evidují veřejné služby zaměstnanosti, jakož i o žádostech o zaměstnání a životopisech, které poskytli ostatní členové sítě EURES a případně její partneři v souladu s čl. 12 odst. 3, pokud dotčení pracovníci dali za podmínek stanovených v odstavci 3 tohoto článku souhlas s poskytnutím těchto informací portálu EURES.

a)

volná pracovní místa, o která se mohou vzhledem k jejich povaze nebo k vnitrostátním pravidlům ucházet pouze státní příslušníci určité země;

b)

volná pracovní místa vztahující se ke kategorii učňovské přípravy a stáží, která zahrnují především složku učení a jsou součástí vnitrostátních vzdělávacích systémů nebo jsou financována z veřejných prostředků, v rámci aktivní politiky zaměstnanosti členských států;

c)

jiná pracovní místa v rámci aktivní politiky zaměstnanosti členských států.

a)

poskytování obecných informací o životních a pracovních podmínkách v zemi určení nebo odkázání na tyto informace;

b)

poskytování pomoci a poradenství ohledně získání informací uvedených v čl. 9 odst. 4;

c)

případně poskytování pomoci při sestavování žádostí o zaměstnání a životopisů, aby byl zajištěn soulad s evropskými technickými normami a formáty uvedenými v čl. 17 odst. 8 a čl. 19 odst. 6, a při nahrávání těchto žádostí o zaměstnání a životopisů na portál EURES;

d)

případně zvažování možného umístění v rámci Unie jakožto součásti individuálního akčního plánu nebo podporu při stanovení individuálního akčního plánu pro mobilitu jakožto prostředku k dosažení umístnění v rámci Unie;

e)

případně odkázání pracovníka na jiného člena nebo partnera sítě EURES.

a)

poskytování informací o zvláštních pravidlech týkajících se náboru z jiného členského státu a o faktorech, které mohou tento nábor usnadnit;

b)

případně poskytování informací o formulování jednotlivých požadavků na uchazeče o volná pracovní místa a pomoci při jejich formulování, aby byl zajištěn soulad s evropskými technickými normami a formáty uvedenými v čl. 17 odst. 8 a čl. 19 odst. 6.

a)

obecné informace o pomoci po přijetí pracovníka, jako je odborná příprava v oblasti mezikulturní komunikace, jazykové kurzy a pomoc při integraci, včetně obecných informací týkajících se pracovních příležitostí pro rodinné příslušníky pracovníka;

b)

případně podrobné kontaktní údaje organizací, které pomoc po přijetí pracovníka nabízejí.

a)

nedostatku a přebytku pracovních sil na vnitrostátních a odvětvových trzích práce, přičemž zvláštní pozornost je věnována skupinám osob s nejvíce ztíženým postavením na trhu práce a regionům nejvíce postiženým nezaměstnaností;

b)

činnostech sítě EURES na vnitrostátní a případně na přeshraniční úrovni.

a)

základní činnosti, které mají být v rámci sítě EURES uskutečněny celkově na vnitrostátní úrovni a případně i na přeshraniční úrovni;

b)

celkový objem lidských a finančních zdrojů přidělených na jejich provádění;

c)

opatření pro sledování a hodnocení plánovaných činností a případně pro jejich aktualizaci.

a)

informace a poradenství poskytované sítí EURES, a to podle počtu kontaktů, které mají referenti členů a partnerů sítě EURES s pracovníky a zaměstnavateli;

b)

výsledky v oblasti zaměstnanosti, včetně umísťování a náboru pracovníků na základě činnosti sítě EURES, a to podle počtu volných pracovních míst, žádostí o zaměstnání a životopisů vyřízených a zpracovaných referenty členů a partnerů sítě EURES a podle počtu pracovníků takto přijatých do zaměstnání v jiném členském státě, na základě informací referentů, případně na základě průzkumů;

c)

spokojenost zákazníků se sítí EURES na základě informací získaných mimo jiné prostřednictvím průzkumů.

a)

Článek 23 se zrušuje.

b)

V článku 24 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

1.„2.   Osy týkající se sítě EURES se mohou účastnit všechny subjekty, účastníci a instituce určené členským státem nebo Komisí, které splňují podmínky pro účast v síti EURES, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 (*). Mezi tyto subjekty, účastníky a instituce patří zejména:

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).“"

a)

Články 11 a 12, čl. 13 odst. 2 a články 14 až 20 a článek 38 se zrušují.

b)

V článku 13 se odstavec 1 zrušuje s účinkem ode dne 13. května 2018.