ISSN 1977-0626
Úřední věstník
Evropské unie
L 79
České vydání
Právní předpisy
Ročník 59
30. března 2016
|
ISSN 1977-0626 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 79 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 59 |
|
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
|
MEZINÁRODNÍ DOHODY |
|
|
|
* |
||
|
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
|
* |
||
|
|
* |
Nařízení Komise (EU) 2016/452 ze dne 29. března 2016, kterým se mění přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro kaptan, propikonazol a spiroxamin v některých produktech a na jejich povrchu ( 1 ) |
|
|
|
|
||
|
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
* |
||
|
|
* |
||
|
|
* |
||
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
|
30.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/1 |
Informace týkající se vstupu v platnost Dodatkového protokolu k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii
Dodatkový protokol k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Jihoafrickou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (1), oznámený ve dnech 29. července 2015 a 24. února 2016, vstoupil v souladu s čl. 7 odst. 1 v platnost dnem 1. března 2016.
NAŘÍZENÍ
|
30.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/2 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/451
ze dne 16. prosince 2015,
kterým se stanoví obecné zásady a kritéria pro investiční strategii Jednotného fondu pro řešení krizí a pravidla pro jeho správu
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (1), a zejména na čl. 75 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízením (EU) č. 806/2014 byl zřízen Jednotný fond pro řešení krizí („fond“), jejž vlastní Jednotný výbor pro řešení krizí („výbor“). |
|
(2) |
Pomocí obecných zásad a kritérií investiční strategie fondu, kterou má výbor přijmout, by měly být vymezeny podstatné a základní součásti této strategie. Jednou z těchto součástí by měly být investiční cíle. V souladu s požadavkem, aby měl výbor bezpečnou a obezřetnou investiční strategii, by měl primární cíl spočívat v ochraně hodnoty fondu a v plnění jeho likviditních požadavků. Nicméně vzhledem k základní povaze investic a k měnícím se podmínkám na trhu a úrokovému prostředí mohou i ta nejbezpečnější a nejlikvidnější aktiva generovat záporné výnosy. V tomto ohledu by ztráta z portfolia neměla znamenat nedodržení investičních cílů. |
|
(3) |
Nařízení (EU) č. 806/2014 vyžaduje, aby byly částky uložené ve fondu investovány do závazků členských států či mezivládních organizací nebo do vysoce likvidních aktiv s vysokou úvěruschopností, s přihlédnutím k nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (2), jež vymezuje aktiva, která jsou vysoce likvidní a mají vysokou úvěrovou kvalitu, a stanoví požadavky na jejich složení. Aktiva, jež jsou pro fond investičně způsobilá, a kritéria složení portfolia by tudíž měla být vymezena ve vazbě na nařízení (EU) 2015/61. Investiční způsobilost určitého aktiva by neměla vést výbor k tomu, že se automaticky rozhodne do tohoto aktiva investovat. Výbor by měl naopak způsobilá aktiva vždy posoudit. Při určování obezřetnosti jednotlivé investice by mělo být vždy zvažováno její vzájemné působení s celým investičním portfoliem. Například volatilní aktivum, které je s portfoliem zkorelováno záporně, by mohlo být samo o sobě posouzeno jako příliš rizikové, avšak na celé portfolio by mohlo mít kladný diverzifikační účinek. K tomuto posouzení by si měl výbor vybírat mezi různými úrovněmi (emitent, třída aktiv, cenný papír) a zdroji informací, které mu umožní vyhodnotit likviditu, úvěruschopnost a slučitelnost aktiva s investičními cíli. |
|
(4) |
Měla by být upravena kritéria, jež blíže vymezí odvětvovou diverzifikaci. „Odvětví“ je nutno definovat, aby byla tato odvětvová diverzifikace použitelná. Z praktických důvodů by měla být používána odvětvová klasifikace na vysoké úrovni. Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 (3) vymezuje institucionální sektory, které lze použít k diverzifikaci investic fondu podle druhu ekonomických subjektů. Vhodným zdrojem diverzifikačních kritérií je pro výbor i nejvyšší úroveň (sekce) statistické klasifikace ekonomických činností, kterou vymezuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (4). V neposlední řadě by s ohledem na úlohu fondu měla být omezena nejen přímá, ale i nepřímá expozice vůči finančnímu sektoru. |
|
(5) |
Měla by být upravena kritéria, jež blíže vymezí zeměpisnou diverzifikaci. V zájmu dostatečné zeměpisné diverzifikace by měl výbor používat již zavedená kritéria, jmenovitě zásady uvedené v článku 77 nařízení (EU) č. 806/2014, z nichž vyplývá, že je nutno vypočítat podíly, jež zaujímají příspěvky institucí usazených v jednotlivých zúčastněných členských státech. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podíly dány velikostí přispívajících úvěrových institucí a investičních podniků a že jsou upravovány v poměru k jejich rizikovému profilu, budou kladně zkorelovány s objemem a hloubkou příslušných finančních trhů. Jelikož další důvody mohou hovořit pro to, aby byly v určitém zúčastněném členském státě realizovány nadrámcové investice, měla by být zavedena rezerva, jež dá výboru další prostor pro vlastní uvážení a současně zajistí minimální diverzifikaci mezi dostatečným počtem zúčastněných členských států. Jelikož navíc nelze tyto podíly počítat u investic v nezúčastněných členských státech či třetích zemích, měly by podléhat limitům, jež stanoví výbor, a to v poměrné výši podle limitů platných pro zúčastněné členské státy, jež bude určena na základě podobnosti mezi zeměmi. |
|
(6) |
Měla by být upravena kritéria, jež blíže vymezí proporční diverzifikaci. V rámci obezřetného přístupu by měl výbor za účelem splnění svých investičních cílů limitovat expozici vůči libovolné emisi či emitentovi a používat odlišné doby splatnosti. Pokud jde o jednotlivé emise, jsou komerční papíry emitovány s mezinárodním identifikačním číslem cenného papíru (ISIN), jež identifikuje konkrétní investici daného investora (z hlediska splatnosti, objemu a dalších charakteristik), takže investor vlastní z těchto cenných papírů 100 % i v případě, že nevlastní 100 % odpovídajícího programu komerčních papírů. Tuto skutečnost je při vymezování limitů expozice vůči konkrétní emisi nutno vzít v úvahu. Vzhledem k tomu, že značná část z celkového objemu příspěvků do fondu může připadat na neodvolatelné platební přísliby, měl by výbor při sledování svého celkového rizika koncentrace posuzovat i přislíbené zajištění těchto příslibů. |
|
(7) |
Vzhledem k potřebě vymezit obezřetnou a bezpečnou investiční strategii by měl výbor omezit používání derivátů. S cílem minimalizovat úvěrové riziko protistrany by měl výbor používat pouze deriváty, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, která má povolení nebo je uznána podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (5). Cíli minimalizovat riziko protistrany by mohlo odpovídat i provádění transakcí s určitými centrálními bankami za předpokladu, že budou pod náležitou kontrolou další rizika, např. riziko úvěrové. Vzhledem k tomu, že emitenty derivátů jsou obvykle úvěrové instituce a další subjekty uvedené v čl. 7 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, neměl by se na používání derivátů použít obecný zákaz investovat do aktiv emitovaných některým z těchto subjektů, jejž uvedené ustanovení zakotvuje. |
|
(8) |
Výbor by měl usilovat o to, aby bylo měnové riziko zajištěno do kombinace měn členských států zúčastněných na fondu, a to na základě finanční kapacity fondu a očekávaných výdajů určených z aktuálních informací, předpokladů a krizových scénářů. Rozsah zajištění, a tedy i rozsah zbývající otevřené měnové expozice, by měl být kalibrován, tak aby bylo měnové riziko fondu limitováno na úroveň, která je přiměřená a slučitelná s jeho investičními cíli. |
|
(9) |
Pokud jde o řízení rizik, měl by výbor používat osvědčené postupy a k jejich uplatňování by měl vytvářet vnitřní kapacity a funkce. Podstatnou součástí tohoto probíhajícího procesu by mělo být adekvátní měření rizik. |
|
(10) |
Je sice v pravomoci výboru rozhodovat o realizaci investic, a tedy i o úplném či dílčím outsourcingu svých investičních činností, avšak nemělo by docházet k rozporům s obezřetným a bezpečným přístupem, jejž by měl výbor zachovávat, ani s jeho celkovými investičními cíli, a to s ohledem na veřejný zájem na tom, aby byl fond schopen plnit své povinnosti soustavně. Formou outsourcingu by tedy měl výbor zajišťovat tyto investiční činnosti pouze u poskytovatelů, kteří jsou neziskovými podniky. To by nemělo bránit tomu, aby poskytovatelé služeb a výbor zajišťovali potřebné služby smluvně prostřednictvím dalších třetích osob pro účely provádění příkazů k provedení investice. Bez ohledu na případné rozhodnutí o outsourcingu by si měl výbor ponechat trvalou odpovědnost a právo dohledu. Při dodržování osvědčených postupů outsourcingu ve finančním sektoru by měl výbor co nejvíce zohledňovat stávající osvědčené postupy, např. obecné pokyny k outsourcingu (Guidelines on Outsourcing) ze dne 14. prosince 2006, jež vydal Evropský výbor orgánů bankovního dohledu. |
|
(11) |
Do doby, než výbor přijme svou první investiční strategii, by měl mít možnost uplatňovat čl. 75 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 na základě vkladů u centrálních bank. Podobně by mělo být povoleno určovat procentní limity zeměpisné koncentrace podle tohoto nařízení za pomoci odhadů, než budou k jejich výpočtu k dispozici reálná data. |
|
(12) |
S ohledem na jedinečnou povahu fondu je možné, že obecné zásady a kritéria jeho investiční strategie a pravidla jeho řízení, jež toto nařízení stanoví, bude nutno poměrně brzy po jejich vstupu v platnost revidovat, jakmile výbor začne s jejich uplatňováním. Za tímto účelem by měl výbor Komisi podat po uplynutí roku od zřízení fondu příslušné informace o praktickém uplatňování nových pravidel, a to za podmínek článku 99 nařízení (EU) č. 806/2014. |
|
(13) |
Toto nařízení by se mělo použít od 1. ledna 2016, kdy fond zahájí svou činnost v souladu s nařízením (EU) č. 806/2014, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví pravidla pro investice, jež Jednotný výbor pro řešení krizí („výbor“) realizuje s částkami uloženými v Jednotném fondu pro řešení krizí („fond“) podle čl. 75 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014.
2. Toto nařízení se nepoužije na zajištění ve formě nízkorizikových aktiv nezatížených jakýmikoli právy třetích stran, s možností s nimi volně nakládat a vyčleněných k výlučnému použití výborem, které je uvedeno v čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„institucionálními sektory“ institucionální sektory vymezené v bodě 1.28 přílohy A nařízení Rady (ES) č. 2223/96; |
|
2) |
„odvětvími ekonomické činnosti“ sekce uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 1893/2006; |
|
3) |
„veřejnoprávními subjekty“ veřejnoprávní subjekty vymezené v čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (6); |
|
4) |
„centrálními bankami ESCB“ centrální banky ESCB ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (7). |
Článek 3
Investiční cíle
1. Výbor uplatňuje obezřetnou a bezpečnou investiční strategii s cílem chránit hodnotu částek uložených ve fondu a plnit jeho likviditní požadavky. Výbor přihlíží k finanční kapacitě fondu i očekávaným výdajům v souladu s úlohou fondu, která je vymezena v článku 76 nařízení (EU) č. 806/2014. Bere v úvahu veškeré dostupné informace, přiměřené předpoklady a krizové scénáře.
2. Investiční strategie musí obsahovat definici ochoty podstupovat riziko, která bude kvantifikovat maximální přípustnou potenciální ztrátu dosaženou s určitou pravděpodobností za určité časové období.
3. Částky uvedené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení jsou investovány všechny společně jako jeden soubor zdrojů, bez ohledu na rozdělení fondu na vnitrostátní podfondy uvedené v článku 77 nařízení (EU) č. 806/2014.
Článek 4
Investičně způsobilá aktiva
1. Investiční způsobilost aktiv určuje výbor na základě obecných požadavků na likvidní aktiva úvěrových institucí, jež upravují čl. 7 odst. 2, 4, 5 a 6 a čl. 7 odst. 7 písm. a) a b) nařízení v přenesené pravomocí (EU) 2015/61.
2. Částky uvedené v čl. 1 odst. 1 investuje výbor výlučně do aktiv, jež splňují požadavky čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1 písm. a) až e) a čl. 15 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
3. Na výbor se nepoužijí požadavky na úvěrové instituce uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. d) druhé větě, čl. 10 odst. 1 písm. f) bodě iii), čl. 11 odst. 1 písm. c) bodě iii), čl. 11 odst. 1 písm. d) bodě v) a čl. 12 odst. 1 písm. e) bodě ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
4. Výbor před investováním do způsobilého aktiva provádí jeho náležité posouzení, včetně zhodnocení jeho likvidnosti, úvěruschopnosti a slučitelnosti s investičními cíli stanovenými v článku 3. Při určování obezřetnosti jednotlivé investice by mělo být zvažováno její vzájemné působení s celým investičním portfoliem.
5. Pozbude-li určité aktivum svou způsobilost, je výbor povinen vůči němu postupně snižovat expozici fondu. Aniž je dotčen článek 3, musí tak výbor učinit ve lhůtě a způsobem, které minimalizují dopad na tržní ceny.
Článek 5
Složení portfolia
1. Výbor musí dodržovat následující požadavky na složení portfolia fondu:
|
a) |
minimálně 60 % portfolia musí tvořit aktiva, jež splňují požadavky čl. 10 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61; |
|
b) |
minimálně 30 % portfolia musí tvořit aktiva, jež splňují požadavky čl. 10 odst. 1 písm. a) až e) a g) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61; |
|
c) |
maximálně 15 % portfolia lze držet v aktivech, jež splňují požadavky čl. 12 odst. 1 písm. a) až e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61. |
2. Pro účely odstavce 1 se s aktivy, jež splňují požadavky čl. 15 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, zachází jako s rovnocennými podkladovým aktivům dotyčného subjektu.
Článek 6
Odvětvová diverzifikace
1. Investice částek uložených ve fondu musí být dostatečně diverzifikovány napříč odvětvími.
2. Výbor omezí expozice vůči jednotlivým institucionálním sektorům a jednotlivým odvětvím ekonomické činnosti.
3. Výbor vezme v úvahu, že reálnou diverzifikaci dosaženou uplatňováním odstavce 2 může snižovat korelace mezi odvětvími ekonomické činnosti.
4. Nad rámec požadavků čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení výbor omezí nepřímé expozice vůči emitentům uvedeným v čl. 7 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
Článek 7
Zeměpisná diverzifikace
1. Investice částek uložených ve fondu musí být ze zeměpisného hlediska diverzifikované a musí přihlížet ke struktuře a složení výdajů fondu, jejichž odhad je obsažen v části II rozpočtu výboru podle článku 60 nařízení (EU) č. 806/2014.
2. Expozice vůči způsobilým aktivům vymezeným v článku 4 od emitentů usazených v daném zúčastněném členském státě, která je vyjádřena jako podíl na celkové expozici fondu, nesmí přesahovat 1,2násobek podílu příspěvků předem vybraných od institucí povolených v příslušném členském státě podle článku 70 nařízení (EU) č. 806/2014.
3. Expozice vůči způsobilým aktivům vymezeným v článku 4 od emitentů usazených v daném nezúčastněném členském státě či třetí zemi, která je vyjádřena jako podíl na celkové expozici fondu, musí být dostatečně zeměpisně diverzifikována, s tím, že je nutno zohlednit mimo jiné kritéria velikosti ekonomiky, hloubky a likvidity finančního trhu a dalších investičních příležitostí, a to i z hlediska diverzifikace rizik.
Tato expozice nesmí v žádném případě překročit maximální limit stanovený v odstavci 2.
Článek 8
Diverzifikace podle emitentů a emisí
1. Výbor stanoví strop do výše 30 % každé jednotlivé emise, do níž lze částky držené ve fondu investovat. Tento strop lze překročit pouze v případě, že s ohledem na povahu investice zakládá nákup libovolného množství cenných papírů v rámci této investice 100 % vlastnictví odpovídajícího mezinárodního identifikačního čísla cenného papíru (ISIN).
2. Výbor stanoví strop do výše 30 % z celkového objemu emisí každého jednotlivého emitenta, do nichž lze částky držené ve fondu investovat.
Článek 9
Doplňující diverzifikační kritéria
1. Aniž je dotčen článek 3, usiluje výbor o diverzifikaci investic z hlediska doby splatnosti.
2. Při rozhodování o diverzifikaci výbor zohlední parametry stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení a v relevantních případech i likvidnost a další charakteristiky zajištění uvedeného v čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014.
Článek 10
Deriváty
1. Výbor smí používat deriváty pouze pro účely řízení rizik, včetně rizika tržního a rizika likvidity. Výbor může přijmout obecné pokyny, v nichž druhy způsobilého použití derivátů blíže vymezí.
2. Výbor smí používat pouze deriváty, jejichž clearing provádí:
|
a) |
ústřední protistrana, která má povolení podle článku 14 nebo 15 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo je uznána podle článku 25 uvedeného nařízení; nebo |
|
b) |
centrální banka za předpokladu, že expozicím vůči této centrální bance nebo její ústřední vládě bylo přiděleno úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou (ECAI), které má přinejmenším stupeň úvěrové kvality 1 v souladu s čl. 114 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013. |
3. Na používání derivátů výborem podle tohoto článku se nevztahuje požadavek čl. 7 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
Článek 11
Měna
1. Výbor zajišťuje měnové riziko do eur či měn zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro, tak, aby zbývající měnové riziko fondu zůstalo limitováno.
2. V případě potřeby výbor za účelem řízení měnového rizika plynoucího ze změn vzájemných kurzů měn uvedených v odstavci 1 zohlední parametry stanovené v čl. 3 odst. 1.
Článek 12
Doplňující obecné zásady
1. Při rozhodování o investicích výbor vždy přihlíží k možnému dopadu na úvěruschopnost fondu, tak aby chránil svou pravomoc, pokud jde o alternativní finanční prostředky uvedené v článku 73 nařízení (EU) č. 806/2014 a o přístup k finančním mechanismům, které zajistí, aby byly okamžitě k dispozici dodatečné finanční prostředky, podle článku 74 uvedeného nařízení.
2. Aniž je dotčen článek 3, provádí výbor všechny transakce související s investicemi fondu způsobem, který limituje případné dopady na tržní ceny, a to i v situacích, kdy panuje tržní krize.
3. Vzhledem k tomu, že by okamžité investování částek uvedených v čl. 1 odst. 1 nebo okamžité snižování velikosti takovýchto investic mohlo mít na trh dopad, může výbor připustit určitý dočasný odklon od obecných zásad a kritérií investiční strategie fondu.
Článek 13
Přezkum strategie
Investiční strategii výbor každoročně přezkoumává.
Článek 14
Správa
1. Za účelem efektivního naplňování investiční strategie přijme výbor rámec správy a řízení, včetně rozdělení úkolů, povinností a potřebných pověření pravomocemi.
2. Výbor přijme standardy vnitřní kontroly, podle nichž bude ověřován soulad mezi naplňováním investiční strategie, touto strategií a právní úpravou v tomto nařízení.
3. Výkonné zasedání výboru průběžně informuje plenární zasedání o výsledcích naplňování investiční strategie.
4. Výbor přijme vnitřní pravidla a postupy nezbytné k provádění tohoto nařízení.
5. Výbor může zřídit v rámci plenárního zasedání zvláštní grémium, jehož úkolem bude pomáhat výboru s uplatňováním tohoto nařízení.
Článek 15
Řízení rizik
1. Výbor musí dodržovat zásady řádného finančního řízení a řízení rizik.
2. Veškerá rizika musí výbor kvantifikovat pomocí měřítek vhodných z hlediska řízení a kontroly příslušných druhů rizik.
3. Výbor používá u každého druhu rizik více měřítek, podchycuje současné i výhledové aspekty a používá kvantitativní i kvalitativní informace, aby nadměrně nespoléhal na jediné měřítko rizika.
4. Pravidelné měření rizik doplňuje výbor zátěžovými testy a analýzou scénářů s cílem identifikovat vysoce rizikové oblasti a vyhodnotit kombinované účinky finančních otřesů.
Článek 16
Outsourcing
1. Výkonné zasedání výboru může rozhodnout, že konkrétní činnosti, které mu svěřuje čl. 75 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014, budou v plném či dílčím rozsahu zajišťovány formou outsourcingu.
2. Činnosti uvedené v odstavci 1 může výbor formou outsourcingu zajišťovat pouze prostřednictvím jednoho či více veřejnoprávních subjektů, centrálních bank ESCB, mezinárodních institucí zřízených podle mezinárodního práva veřejného nebo institucí zřízených podle práva Unie, a to za předpokladu, že mají zavedenou praxi v řízení podobných investic; schopnost daného poskytovatele služeb smluvně zajistit služby třetími osobami tím zůstává nedotčena.
3. Investiční mandát, jejž výbor poskytovateli služeb svěří, musí jednoznačně vymezit nejméně dobu trvání, splatnost, způsobilý soubor investic a požadavky na srovnávání s referenčními ukazateli a musí ustavit rámec, podle něhož bude poskytovatel služeb podávat výboru pravidelné zprávy.
4. Smlouvy mezi výborem a poskytovatelem služeb, jejichž předmětem jsou činnosti podle odstavce 1, musí upravovat právo výboru na ukončení smlouvy, řetězce outsourcingu a důsledky neplnění ze strany poskytovatele služeb.
5. Výkonné zasedání výboru informuje plenární zasedání o nadcházejících rozhodnutích o outsourcingu.
6. Zajišťuje-li výbor činnosti podle odstavce 1 v plném či dílčím rozsahu formou outsourcingu, ponechává si plnou odpovědnost za plnění všech svých povinností plynoucích z nařízení (EU) č. 806/2014 a tohoto nařízení.
7. Rozhodne-li se výbor zajišťovat formou outsourcingu některou z činností podle odstavce 1, musí se řídit osvědčenými postupy outsourcingu ve finančním sektoru.
8. Zajišťuje-li výbor činnosti podle odstavce 1 v plném či dílčím rozsahu formou outsourcingu, musí se soustavně starat o to, aby:
|
a) |
outsourcing nevedl k přenesení odpovědnosti výboru; |
|
b) |
outsourcing nevylučoval odpovědnost výboru podle článku 45 a čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014, ani jeho nezávislost podle článku 47 uvedeného nařízení; |
|
c) |
outsourcing nepřipravil výbor o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí; |
|
d) |
poskytovatel služeb uplatňoval za účelem zajištění kontinuity činnosti mechanismy, které jsou rovnocenné mechanismům výboru; |
|
e) |
výbor si zachoval odborné znalosti a zdroje, jež jsou potřebné k hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, k účinnému dohledu nad funkcemi zajišťovanými formou outsourcingu a k řízení rizik spojených s outsourcingem, a aby průběžně vykonával dohled nad uvedenými funkcemi a řídil uvedená rizika; |
|
f) |
výbor měl přímý přístup k příslušným informacím o činnostech zajišťovaných formou outsourcingu; |
|
g) |
poskytovatel služeb chránil veškeré důvěrné informace, které se týkají výboru. |
Článek 17
Přechodná ustanovení
1. Před přijetím své první investiční strategie může výbor uložit všechny částky uvedené v čl. 1 odst. 1 u centrálních bank jednoho či více členských států.
2. Před prvním provedením výpočtů, jimiž je nutno určit podíly podle čl. 7 odst. 2, může výbor za účelem uplatnění čl. 7 odst. 2 a 3 použít odhady.
Článek 18
Zpráva
Do 31. prosince 2016 předloží výbor Komisi zprávu o uplatňování tohoto nařízení.
Článek 19
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2016.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. prosince 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).
(3) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
|
30.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/10 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/452
ze dne 29. března 2016,
kterým se mění přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro kaptan, propikonazol a spiroxamin v některých produktech a na jejich povrchu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. a) a čl. 49 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Maximální limity reziduí (MLR) pro kaptan, propikonazol a spiroxamin byly stanoveny v příloze II a příloze III části B nařízení (ES) č. 396/2005. |
|
(2) |
Pokud jde o kaptan, předložil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) odůvodněné stanovisko ke stávajícím MLR v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005 ve spojení s čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení (2). Navrhl změnit definici rezidua pro rostlinné komodity. Pro některé produkty úřad doporučil stávající MLR zvýšit nebo zachovat. Úřad dospěl k závěru, že pokud jde o MLR pro jablka, hrušky, kdoule, mišpuli obecnou/německou, mišpuli japonskou/lokvát, meruňky, třešně, broskve, švestky, jahody, ostružiny, maliny, borůvky, rybíz, angrešt a rajčata, nejsou některé informace k dispozici a je nezbytné, aby subjekty, které se zabývají řízením rizika, provedly další posouzení. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné riziko pro spotřebitele, měly by být MLR pro tyto produkty stanoveny v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005 na stávající úrovni nebo na úrovni určené úřadem. Tyto MLR budou přezkoumány; přezkum zohlední informace dostupné během dvou let od vyhlášení tohoto nařízení. Úřad dospěl k závěru, že pokud jde o MLR pro mandle, hrozny stolní, hrozny moštové, brambory, okurky salátové, melouny cukrové, endivii, pór, kukuřici a čirok, nejsou k dispozici žádné informace a že je nezbytné, aby subjekty, které se zabývají řízením rizika, provedly další posouzení. MLR pro tyto produkty by měly být stanoveny na specifické mezi stanovitelnosti. |
|
(3) |
Pokud jde o propikonazol, předložil úřad odůvodněné stanovisko ke stávajícím MLR v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005 ve spojení s čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení (3). Úřad dospěl k závěru, že pokud jde o MLR pro grapefruity, citrony, kyselé lajmy, mandarinky, jablka, meruňky, hrozny stolní a moštové, banány, semena řepky olejky, zrna ječmene, zrna ovsa, zrna rýže, zrna žita, zrna pšenice, řepu cukrovku (kořen), svalovinu a tuk prasat, svalovinu a tuk skotu, svalovinu a tuk ovcí, svalovinu a tuk koz, svalovinu a tuk drůbeže, kravské, ovčí a kozí mléko a ptačí vejce, nejsou některé informace k dispozici a je nezbytné, aby subjekty, které se zabývají řízením rizika, provedly další posouzení. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné riziko pro spotřebitele, měly by být MLR pro tyto produkty stanoveny v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005 na stávající úrovni nebo na úrovni určené úřadem. Tyto MLR budou přezkoumány; přezkum zohlední informace dostupné během dvou let od vyhlášení tohoto nařízení. Pokud jde o MLR pro mandle, třešně, švestky, jahody, rybíz (bílý, černý, červený), angrešt, papriku, okurky salátové, artyčoky, jádra podzemnice olejné a čaj, dospěl úřad k závěru, že nejsou k dispozici žádné informace a že je nezbytné, aby subjekty, které se zabývají řízením rizika, provedly další posouzení. MLR pro tyto produkty by měly být stanoveny na specifické mezi stanovitelnosti. |
|
(4) |
Pokud jde o spiroxamin, předložil úřad odůvodněné stanovisko ke stávajícím MLR v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005 ve spojení s čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení (4). Úřad navrhl změnit definici rezidua a dospěl k závěru, že pokud jde o MLR pro hrozny stolní a moštové, banány, ječmen, oves, žito, pšenici, svalovinu, tuk a játra drůbeže a ptačí vejce, nejsou některé informace k dispozici a je nezbytné, aby subjekty, které se zabývají řízením rizika, provedly další posouzení. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné riziko pro spotřebitele, měly by být MLR pro tyto produkty stanoveny v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005 na stávající úrovni nebo na úrovni určené úřadem. Tyto MLR budou přezkoumány; přezkum zohlední informace dostupné během dvou let od vyhlášení tohoto nařízení. Jelikož je vhodné stanovit definici rezidua pro komodity živočišného původu jako „metabolit M06 spiroxamin-karboxylové kyseliny, vyjádřeno jako spiroxamin (suma izomerů)“, je dostupný dostatek informací pro stanovení MLR pro svalovinu, tuk, játra a ledviny prasat, svalovinu, tuk, játra a ledviny skotu, svalovinu, tuk, játra a ledviny ovcí, svalovinu, tuk, játra a ledviny koz a kravské, ovčí a kozí mléko. Jelikož MLR pro ječmen a oves ve výši 0,4 mg/kg jsou založeny na správné zemědělské praxi, která již není podporována, měly by být MLR pro tyto komodity sníženy na 0,05 mg/kg. |
|
(5) |
Pokud jde o produkty, k jejichž ošetření není povoleno použití příslušného přípravku na ochranu rostlin a pro něž neexistují žádné přípustné odchylky pro dovoz nebo maximální limity reziduí stanovené Codexem (CXL), MLR by měly být stanoveny na specifické mezi stanovitelnosti nebo by se měla použít standardní hodnota MLR, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 396/2005. |
|
(6) |
Pokud jde o potřebu přizpůsobit některé meze stanovitelnosti, Komise konzultovala referenční laboratoře Evropské unie pro rezidua pesticidů. V případě několika látek tyto laboratoře dospěly k závěru, že u některých komodit vyžaduje technický vývoj, aby byly stanoveny specifické meze stanovitelnosti. |
|
(7) |
Na základě odůvodněných stanovisek úřadu a s přihlédnutím k hlediskům významným pro posuzovanou záležitost splňují příslušné změny MLR požadavky čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005. |
|
(8) |
Obchodní partneři Unie byli ohledně nových MLR konzultováni prostřednictvím Světové obchodní organizace. Z několika třetích zemích byly obdrženy připomínky týkající se nové definice rezidua a MLR pro kaptan u hroznů moštových. Je vhodné dočasně zachovat stávající definici rezidua a MLR, aby mohly být získány údaje o reziduích u hroznů moštových v souladu s nově navrženou definicí rezidua. Tento MLR bude přezkoumán; přezkum zohlední informace dostupné během dvou let od vyhlášení tohoto nařízení. |
|
(9) |
Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(10) |
V zájmu běžného uvádění na trh, zpracování a spotřeby produktů by mělo toto nařízení stanovit přechodná ustanovení pro produkty, které byly vyprodukovány před změnou MLR a u kterých je na základě dostupných informací zachována vysoká úroveň ochrany spotřebitele. |
|
(11) |
Před tím, než se změněné MLR stanou použitelnými, je třeba poskytnout členským státům, třetím zemím a provozovatelům potravinářských podniků přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze změny MLR vyplynou. |
|
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy II a III nařízení (ES) č. 396/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Na produkty vyprodukované před dnem 19. října 2016 se nadále použije nařízení (ES) č. 396/2005 v jeho podobě před tím, než bylo změněno tímto nařízením.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 19. října 2016.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. března 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(2) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2014. Reasoned opinion on the review of the existing maximum residue levels (MRLs) for captan according to Article 12 of Regulation (EC) No 396/2005. EFSA Journal 2014;12(4):3663, 55 s.
(3) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Review of the existing maximum residue levels (MRLs) for propiconazole according to Article 12 of Regulation (EC) No 396/2005. EFSA Journal 2015; 13(1):3975.
(4) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Review of the existing maximum residue levels (MRLs) for spiroxamine according to Article 12 of Regulation (EC) No 396/2005. EFSA Journal 2015; 13(1):3992.
PŘÍLOHA
Přílohy II a III nařízení (ES) č. 396/2005 se mění takto:
|
1) |
V příloze II se sloupce pro kaptan, propikonazol a spiroxamin se nahrazují tímto: „Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
V příloze III části B se sloupce pro kaptan, propikonazol a spiroxamin zrušují. |
(*1) Označuje mez stanovitelnosti.
(1) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
|
30.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/28 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/453
ze dne 29. března 2016
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
|
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. března 2016.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
|
(EUR/100 kg) |
||
|
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
|
0702 00 00 |
EG |
109,3 |
|
IL |
136,2 |
|
|
MA |
67,4 |
|
|
SN |
144,4 |
|
|
TR |
94,3 |
|
|
ZZ |
110,3 |
|
|
0707 00 05 |
MA |
77,1 |
|
TR |
137,0 |
|
|
ZZ |
107,1 |
|
|
0709 93 10 |
EG |
44,3 |
|
MA |
41,8 |
|
|
TR |
159,5 |
|
|
ZZ |
81,9 |
|
|
0805 10 20 |
EG |
51,3 |
|
IL |
69,5 |
|
|
MA |
55,6 |
|
|
TN |
69,7 |
|
|
TR |
72,3 |
|
|
ZZ |
63,7 |
|
|
0805 50 10 |
MA |
85,8 |
|
TR |
88,5 |
|
|
ZZ |
87,2 |
|
|
0808 10 80 |
BR |
91,0 |
|
CL |
130,3 |
|
|
US |
134,5 |
|
|
ZA |
99,3 |
|
|
ZZ |
113,8 |
|
|
0808 30 90 |
AR |
78,4 |
|
CL |
163,1 |
|
|
CN |
88,3 |
|
|
TR |
159,2 |
|
|
ZA |
121,7 |
|
|
ZZ |
122,1 |
|
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
|
30.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/30 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU, Euratom) 2016/454
ze dne 22. března 2016
o jmenování tří soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 257 čtvrtý pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 106a odst. 1 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Ke 30. září 2014 skončilo funkční období dvou soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (dále jen „Soud pro veřejnou službu“) a ke 31. srpnu 2015 skončilo funkční období dalšího soudce. Podle článku 2 a čl. 3 odst. 1 přílohy I Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o Evropském společenství pro atomovou energii, je tudíž nutné jmenovat tři soudce, a obsadit tak tato uvolněná místa. |
|
(2) |
V návaznosti na veřejnou výzvu k podávání kandidatur na jmenování dvou soudců Soudu pro veřejnou službu zveřejněnou v roce 2013 (1) vydal výbor zřízený podle čl. 3 odst. 3 přílohy I Protokolu č. 3 (dále jen „výbor pro výběr kandidátů“) stanovisko ke vhodnosti kandidátů na výkon funkce soudce Soudu pro veřejnou službu. Ke svému stanovisku připojil výbor pro výběr kandidátů seznam šesti kandidátů, kteří mají nejvhodnější zkušenosti na nejvyšší úrovni. |
|
(3) |
V návaznosti na politickou dohodu o reformě struktury soudů Evropské unie, jež vedla k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 (2), předložil Soudní dvůr dne 17. listopadu 2015 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o přenesení pravomoci pro rozhodování v prvním stupni ve sporech mezi Unií a jejími zaměstnanci s účinkem od 1. září 2016 na Tribunál Evropské unie. |
|
(4) |
Vzhledem k časovým důvodům není za těchto okolností vhodné zveřejňovat novou veřejnou výzvu k podávání kandidatur, ale spíše vybírat ze seznamu šesti kandidátů s nejvhodnějšími zkušenostmi na nejvyšší úrovni, který výbor pro výběr kandidátů sestavil na základě veřejné výzvy k podávání kandidatur zveřejněné v roce 2013. |
|
(5) |
Je tedy vhodné jmenovat tři osoby z výše uvedeného seznamu kandidátů soudci Soudu pro veřejnou službu a zároveň dbát na vyvážené složení Soudu pro veřejnou službu na co nejširším zeměpisném základě z řad státních příslušníků členských států a z hlediska zastoupení vnitrostátních právních systémů. Třemi osobami z uvedeného seznamu, které mají nejvhodnější zkušenosti na nejvyšší úrovni, jsou pan Sean VAN RAEPENBUSCH, pan João SANT'ANNA a pan Alexander KORNEZOV. Pan João SANT'ANNA a pan Alexander KORNEZOV by měli být jmenováni s účinkem ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Vzhledem k tomu, že pan Sean VAN RAEPENBUSCH již byl soudcem u Soudu pro veřejnou službu do 30. září 2014 a nadále vykonával svou funkci až do přijetí rozhodnutí Rady v souladu s článkem 5 protokolu č. 3, je vhodné ho jmenovat na nové funkční období s účinkem ode dne, kdy skončilo jeho předchozí funkční období. |
|
(6) |
Z článku 2 přílohy I Protokolu č. 3 vyplývá, že každé uvolněné místo má být obsazeno jmenováním nového soudce na dobu šesti let. Od počátku použitelnosti navrhovaného nařízení o přenesení pravomoci pro rozhodování v prvním stupni ve sporech mezi Unií a jejími zaměstnanci však již Soud pro veřejnou službu nebude, a funkční období tří soudců jmenovaných tímto rozhodnutím tak ipso facto skončí dnem předcházejícím dni použitelnosti uvedeného nařízení, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Soudci Soudu pro veřejnou službu Evropské unie jsou jmenováni:
|
— |
pan Sean VAN RAEPENBUSCH, s účinkem ode dne 1. října 2014, |
|
— |
pan João SANT'ANNA, s účinkem ode dne 1. dubna 2016, |
|
— |
pan Alexander KORNEZOV, s účinkem ode dne 1. dubna 2016. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. dubna 2016.
V Bruselu dne 22. března 2016.
Za Radu
předseda
A.G. KOENDERS
(1) Úř. věst. C 353, 3.12.2013, s. 11.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění Protokol č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie (Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 14).
|
30.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/32 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2016/455
ze dne 22. března 2016,
kterým se uděluje zmocnění k zahájení jednání jménem Evropské unie o prvcích navrhovaného znění právně závazného mezinárodního nástroje v rámci Úmluvy OSN o mořském právu týkajícího se zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Unie formálně uzavřela Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) rozhodnutím Rady 98/392/ES (1), pokud jde o záležitosti, jež se řídí úmluvou UNCLOS a u nichž členské státy přenesly pravomoc na Unii; Unie je tak dosud jedinou mezinárodní organizací, která je stranou UNCLOS ve smyslu jejího čl. 305 odst. 1 písm. f) a článku 1 její přílohy IX. |
|
(2) |
Jakožto strana UNCLOS se Unie spolu se svými členskými státy účastní otevřené neformální ad hoc pracovní skupiny OSN (dále jen „pracovní skupina“), která se zabývá záležitostmi týkajícími se zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států. Na posledním zasedání pracovní skupiny bylo doporučeno, aby byl v rámci úmluvy UNCLOS vypracován právně závazný mezinárodní nástroj, jenž se bude zabývat zachováním a udržitelným využíváním biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států (dále jen „nástroj“). |
|
(3) |
Na základě doporučení pracovní skupiny ze dne 23. ledna 2015 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 19. června 2015 rezoluci č. 69/292, kterou se před uspořádáním mezivládní konference zřizuje přípravný výbor, jehož se mohou účastnit všechny členské státy Organizace spojených národů, členové specializovaných agentur a strany UNCLOS a jenž má Valnému shromáždění předložit zásadní doporučení o prvcích návrhu nástroje. Přípravný výbor započne svou práci v roce 2016 a do konce roku 2017 předloží zprávu o pokroku ve své činnosti Valnému shromáždění, které následně rozhodne o svolání a datu zahájení mezivládní konference, na níž budou zvážena doporučení přípravného výboru o těchto prvcích a vypracováno znění právně závazného mezinárodního nástroje v rámci UNCLOS. |
|
(4) |
Unie a její členské státy jsou stranami UNCLOS. Unie by se spolu s členskými státy měla účastnit jednání o prvcích návrhu nástroje, jejž má přípravný výbor vypracovat. Právy Unie účastnit se zasedání tohoto výboru se zabývá odst. 1 písm. j) rezoluce č. 69/292. |
|
(5) |
Na toto rozhodnutí o zahájení jednání a souvisejících směrnicích pro jednání může později navázat další rozhodnutí se směrnicemi pro jednání pro účely účasti na případné mezivládní konferenci. |
|
(6) |
Záležitosti, jichž se budou jednání týkat, mohou spadat do oblastí pravomocí Unie i do oblastí pravomocí členských států, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Komise se zmocňuje, aby pokud jde o záležitosti, které spadají do pravomoci Unie a pro něž Unie přijala pravidla, zahájila na zasedáních přípravného výboru OSN zřízeného rezolucí Valného shromáždění OSN č. 69/292 jménem Unie jednání o prvcích návrhu právně závazného mezinárodního nástroje v rámci Úmluvy OSN o mořském právu týkajícího se zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států.
Článek 2
Komise vede jednání jménem Unie v oblastech, které spadají do pravomoci Unie a pro něž Unie přijala pravidla, v souladu se směrnicemi pro jednání uvedenými v dodatku k tomuto rozhodnutí. Směrnice pro jednání nelze vykládat způsobem, který by jakkoli ovlivňoval pravomoci Unie a členských států.
Článek 3
Komise vede tato jednání v konzultaci se zvláštním výborem, jenž se tímto zřizuje. Tímto zvláštním výborem je Pracovní skupina pro mořské právo (COMAR).
Článek 4
V případech, kdy předmět jednání spadá do sdílených pravomocí Unie a jejích členských států, by Komise a členské státy měly během vyjednávacího procesu úzce spolupracovat s cílem zajistit jednotu v mezinárodním zastupování Unie a jejích členských států.
Článek 5
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne 22. března 2016.
Za Radu
předseda
A.G. KOENDERS
(1) Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23. 6.1998, s. 1).
|
30.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/34 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/456
ze dne 4. března 2016
o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem ohrožujícím finanční zájmy Unie (ECB/2016/3)
(přepracované znění)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 12.3 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 a 7 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „úřad“) zahajuje a provádí správní vyšetřování podvodů (dále jen „vnitřní vyšetřování“) v orgánech, institucích a jiných subjektech zřízených Smlouvami nebo na jejich základě za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Úřad proto vyšetřuje závažné skutečnosti související s výkonem služebních povinností, které představují zanedbání povinností ze strany úředníků a jiných zaměstnanců Unie, jež by mohlo vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu stíhání, nebo zanedbání obdobných povinností členy orgánů a institucí, vedoucími pracovníky jiných subjektů nebo pracovníky orgánů, institucí a subjektů, na které se nevztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „služební řád“). |
|
(2) |
V případě Evropské centrální banky (ECB) jsou tyto služební povinnosti, zejména povinnosti týkající se profesního chování a služebního tajemství, stanoveny v a) pracovním řádu pro zaměstnance Evropské centrální banky, b) pravidlech pro zaměstnance Evropské centrální banky, c) příloze IIb pracovního řádu, která obsahuje podmínky krátkodobého pracovního poměru, d) pravidlech Evropské centrální banky pro krátkodobý pracovní poměr, přičemž další zásady jsou uvedeny v e) kodexu chování členů Rady guvernérů (2), f) doplňkovém kodexu etických kritérií pro členy Výkonné rady Evropské centrální banky (3) a g) kodexu chování členů Rady dohledu Evropské centrální banky (4) (společně dále jen „pracovní řád ECB“). |
|
(3) |
Čl. 4 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že v souvislosti s ochranou finančních zájmů Unie a bojem proti podvodům a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie „provádí úřad správní vyšetřování uvnitř orgánů, institucí a jiných subjektů“ v souladu s podmínkami stanovenými nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a rozhodnutími přijatými daným orgánem, institucí nebo jiným subjektem. Čl. 4 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 stanoví, že každý orgán, instituce nebo jiný subjekt má přijmout rozhodnutí, které „obsahuje zejména pravidlo týkající se povinnosti úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků spolupracovat s úřadem a poskytovat mu informace, přičemž musí být zajištěna důvěrnost vnitřního vyšetřování“. V souladu s judikaturou Unie může úřad zahájit vyšetřování jen na základě dostatečně závažného podezření (5). |
|
(4) |
Podle 12. bodu odůvodnění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by měla být vyšetřování prováděna v souladu se Smlouvami, a zejména s Protokolem č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, a měla by též respektovat služební řád, lidská práva a základní svobody, zejména zásadu spravedlnosti, právo dotčených osob vyjádřit se ke skutečnostem, které se jich týkají, a zásadu, že závěry vyšetřování mohou být založeny pouze na skutečnostech s důkazní hodnotou, jakož i obecné zásady, které jsou společné členským státům a uznávané Soudním dvorem Evropské unie, jako je např. zásada zachování důvěrnosti právních rad („povinnost mlčenlivosti“). Za tímto účelem by měly orgány, instituce a jiné subjekty stanovit podmínky, za nichž mají být vnitřní vyšetřování prováděna. |
|
(5) |
Rozhodnutí ECB/2004/11 (6) bylo přijato s cílem stanovit podmínky, za nichž mají být vnitřní vyšetřování podle nařízení Evropského parlamentu Rady (ES) č. 1073/1999 (7) prováděna v ECB. Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1073/1999 bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a že od přijetí rozhodnutí ECB/2004/11 byly zřízeny nové orgány ECB, je třeba stávající právní rámec revidovat. |
|
(6) |
Nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (8) byla zřízena Rada dohledu jako vnitřní orgán ECB, který plánuje a plní zvláštní úkoly, které jsou ECB svěřeny v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. Na základě čl. 24 odst. 1 a čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) č. 1024/2013 zřídila ECB správní revizní komisi (9) a mediační komisi (10). Na základě čl. 3 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (11) zřídila ECB společné týmy dohledu pro účely dohledu nad každým významným dohlíženým subjektem nebo každou významnou dohlíženou skupinou a týmy pro provádění kontrol na místě. Následně ECB na základě článku 9a a článku 9b jednacího řádu Evropské centrální banky (12) zřídila Etický výbor (13) a Výbor pro audit. |
|
(7) |
Toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na ty členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, na které se nevztahuje pracovní řád ECB. Zaměstnanci vnitrostátních příslušných orgánů, kteří jsou členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, podléhají kontrole ECB v záležitostech souvisejících s jejich prací na úkolech, které jsou ECB svěřeny podle nařízení (EU) č. 1024/2013. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 ECB odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu. Čl. 6 odst. 1 a čl. 146 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) stanoví, že členové společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě se řídí pokyny koordinátora příslušného týmu. Tato ustanovení jsou založena na čl. 6 odst. 7 nařízení (EU) č. 1024/2013, který vyžaduje, aby ECB přijala rámec pro provádění spolupráce v rámci jednotného mechanismu dohledu. |
|
(8) |
Při přijímání tohoto rozhodnutí je ECB povinna odůvodnit veškerá omezení vnitřních vyšetřování, jež mají vliv na zvláštní úkoly a povinnosti, které jsou ECB svěřeny články 127 a 128 Smlouvy a nařízením (EU) č. 1024/2013. Tato omezení by měla zajistit důvěrnost, jež je pro některé informace ECB nezbytná, a realizovat záměr zákonodárce posílit boj proti podvodům. S výjimkou těchto zvláštních úkolů a povinností by ECB měla být i pro účely tohoto rozhodnutí považována za veřejnoprávní subjekt podobný ostatním orgánům a institucím Unie. |
|
(9) |
Šíření některých důvěrných informací, které má ECB k dispozici k plnění svých úkolů, mimo ECB, by mohlo ve výjimečných případech vážně narušit její fungování. V těchto případech by měla rozhodnutí o zpřístupnění nebo předání informace úřadu přijímat Výkonná rada. Zpřístupněny by měly být informace, které jsou starší jednoho roku a které se týkají takových oblastí, jako jsou rozhodnutí o měnové politice nebo operace související se správou devizových rezerv a intervence na devizových trzích. Omezení v jiných oblastech, např. pokud jde o informace týkající se úkolů, jež jsou ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, údaje, které ECB obdržela od vnitrostátních příslušných orgánů a které se týkají stability finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, a informace o ochranných prvcích a technických specifikacích stávajících i budoucích eurobankovek, by neměla být časově ohraničena. I když by toto rozhodnutí mělo omezit rozsah informací, jejichž šíření mimo ECB by mohlo vážně narušit její fungování, na určité konkrétní oblasti činnosti, je nezbytné zajistit, aby toto rozhodnutí mohlo být přizpůsobeno nepředvídanému vývoji s cílem zabezpečit, aby ECB nadále plnila úkoly, které jsou jí svěřeny Smlouvou. |
|
(10) |
Toto rozhodnutí by mělo vzít v úvahu, že členové Rady guvernérů a Generální rady ECB, kteří nejsou rovněž členy Výkonné rady ECB, vykonávají vedle svých funkcí v rámci Evropského systému centrálních bank i funkce na vnitrostátní úrovni a že členové Rady dohledu ECB, mediační komise, společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, kteří jsou zástupci vnitrostátních příslušných orgánů zúčastněných členských států, vykonávají vedle svých úkolů na základě nařízení (EU) č. 1024/2013 též funkce na vnitrostátní úrovni. Výkon těchto funkcí na vnitrostátní úrovni podléhá režimu vnitrostátního práva a vnitřní vyšetřování prováděná úřadem se na něj nevztahují. Toto rozhodnutí by se proto mělo vztahovat pouze na profesní činnosti, které tyto osoby vykonávají jako členové Rady guvernérů ECB, Generální rady ECB, Rady dohledu ECB, mediační komise ECB, společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě. |
|
(11) |
Toto rozhodnutí by mělo vzít též v úvahu, že externí členové správní revizní komise ECB, Výboru pro audit ECB a Etického výboru ECB mohou vedle svého mandátu vykonávat i jiné funkce. Vnitřní vyšetřování prováděná úřadem se na výkon těchto funkcí nevztahují. Toto rozhodnutí by se proto mělo vztahovat pouze na profesní činnosti, které tyto osoby vykonávají jako členové správní revizní komise ECB, Výboru pro audit ECB a Etického výboru ECB. |
|
(12) |
Článek 37.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) stanoví, že členové řídicích orgánů a zaměstnanci ECB jsou povinni i po skončení svého pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství. Čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví, že členové Rady dohledu, zaměstnanci ECB a zaměstnanci vyslaní zúčastněnými členskými státy vykonávající povinnosti dohledu jsou i po ukončení svých povinností vázáni týmiž požadavky na zachovávání služebního tajemství. Stejný požadavek zakotvuje čl. 22 odst. 1 rozhodnutí ECB/2014/16 ve vztahu k členům správní revizní komise ECB a jejich náhradníkům a čl. 2 odst. 4 rozhodnutí (EU) 2015/433 (ECB/2014/59) ve vztahu k členům Etického výboru ECB. Bod 6 mandátu Výboru pro audit (14) stanoví, že členové Výboru pro audit nesmějí poskytnout jakékoli informace důvěrné povahy, s nimiž přijdou do styku při výkonu své funkce, osobám nebo subjektům mimo ECB/Eurosystém. Podle článku 10 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 se na úřad a jeho zaměstnance vztahují stejné požadavky na zachování důvěrnosti a služebního tajemství jako ty, které platí pro zaměstnance ECB podle statutu ESCB a pracovního řádu ECB. |
|
(13) |
Podle čl. 7 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 vnitrostátní příslušné orgány v souladu s vnitrostátními předpisy poskytují zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, aby jim umožnily efektivně plnit jejich úkoly. Vláda Spolkové republiky Německo a ECB jsou signatáři dohody o sídle ze dne 18. září 1998 (15), kterou se provádí Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie ve vztahu k ECB a která obsahuje ustanovení o nedotknutelnosti prostor ECB, jejích archivů a sdělení a o diplomatických výsadách a imunitách členů Výkonné rady ECB. |
|
(14) |
Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1073/1999 bylo nahrazeno nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a že je třeba provést značné množství změn, mělo by být rozhodnutí ECB/2004/11 zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
Toto rozhodnutí se vztahuje na:
|
— |
členy Rady guvernérů a Generální rady ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů těchto rozhodovacích orgánů ECB, |
|
— |
členy Výkonné rady ECB, |
|
— |
členy Rady dohledu ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu, |
|
— |
členy správní revizní komise ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu, |
|
— |
členy mediační komise ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu, |
|
— |
členy Výboru pro audit ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu, |
|
— |
členy Etického výboru ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisejí s jejich funkcí členů tohoto orgánu, |
|
— |
členy řídicích orgánů nebo zaměstnance národních centrálních bank nebo vnitrostátních příslušných orgánů, kteří se účastní zasedání Rady guvernérů a Generální rady ECB a Rady dohledu ECB jako náhradníci nebo jako doprovázející osoby, pokud jde o záležitosti související s touto funkcí |
(společně dále jen „členové rozhodovacích a jiných orgánů“) a
|
— |
stálé nebo dočasné zaměstnance ECB, na něž se vztahuje pracovní řád ECB, |
|
— |
osoby, které pracují pro ECB na jiném základě, než je pracovní smlouva, včetně zaměstnanců vnitrostátních příslušných orgánů, kteří jsou členy společných týmů dohledu a týmů pro provádění kontrol na místě, pokud se jedná o záležitosti, které souvisejí s jejich prací pro ECB |
(společně dále jen „příslušné osoby“).
Článek 2
Povinnost spolupracovat s úřadem
Aniž by byla dotčena příslušná ustanovení Smluv, Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, statutu ESCB a služebního řádu, při plném respektování lidských práv, základních svobod a obecných zásad společných členským státům, a s výhradou postupů stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a pravidel stanovených v tomto rozhodnutí, členové rozhodovacích a jiných orgánů a příslušné osoby spolupracují s úřadem a poskytují mu informace, přičemž musí být zajištěna důvěrnost vnitřního vyšetřování.
Článek 3
Povinnost informovat o protiprávní činnosti
1. Příslušné osoby, které získají informace, jež vzbuzují podezření z existence možných případů podvodu, úplatkářství nebo jiné protiprávní činnosti ohrožující finanční zájmy Unie, neprodleně poskytnou tyto informace buď řediteli pro interní audit, vyššímu vedoucímu pracovníku zodpovědnému za jejich sekci, nebo členu Výkonné rady, který primárně zodpovídá za jejich sekci. Ředitel pro interní audit, příslušný vyšší vedoucí pracovník nebo příslušný člen Výkonné rady tyto informace neprodleně předají generálnímu řediteli sekretariátu. Příslušné osoby nesmějí být v žádném případě vystaveni nespravedlivému nebo diskriminačnímu zacházení v důsledku poskytnutí informací uvedených v tomto článku.
2. Členové rozhodovacích a jiných orgánů, kteří získají informace uvedené v odstavci 1, informují generálního ředitele sekretariátu nebo prezidenta.
3. Jakmile generální ředitel sekretariátu nebo případně prezident obdrží informace v souladu s odstavci 1 nebo 2, s výhradou článku 4 tohoto rozhodnutí je neprodleně předají úřadu a informují ředitelství pro interní audit a případně prezidenta.
4. Mají-li členové rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osoby konkrétní informace, jež nasvědčují tomu, že došlo k podvodu nebo úplatkářství nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti ve smyslu odstavce 1, a mají-li zároveň oprávněné důvody se domnívat, že postup podle výše uvedených odstavců by v daném případě zabránil řádnému oznámení takových informací úřadu, mohou informovat úřad přímo, aniž by se na ně vztahoval článek 4.
Článek 4
Spolupráce s úřadem ohledně citlivých informací
1. Ve výjimečných případech, kdy by šíření určitých informací mimo ECB mohlo vážně narušit fungování ECB, přijme rozhodnutí o zpřístupnění nebo předání informace úřadu Výkonná rada. To se vztahuje na: informace, které se týkají rozhodnutí o měnové politice nebo operací souvisejících se správou devizových rezerv a intervencí na devizových trzích, za předpokladu, že tyto informace nejsou starší jednoho roku; informace, které se týkají úkolů, jež jsou ECB svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013; údaje, jež ECB obdrží od vnitrostátních příslušných orgánů a které se týkají stability finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, a informace o ochranných prvcích a technických specifikacích eurobankovek.
2. Každé takové rozhodnutí Výkonné rady zohlední všechny relevantní faktory, jako například míru citlivosti informace, kterou úřad požaduje pro účely vyšetřování, její význam pro vyšetřování a závažnost podezření, které úřad, člen rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušná osoba oznámili prezidentu, a míru rizika pro budoucí fungování ECB. Nejsou-li informace zpřístupněny, uvedou se v rozhodnutí důvody takového postupu. Pokud jde o údaje, které ECB obdrží o stabilitě finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, může Výkonná rada rozhodnout, že tyto údaje úřadu nezpřístupní, pokud má Výkonná rada nebo vnitrostátní příslušný orgán obezřetnostního dohledu za to, že zpřístupnění dotyčné informace by ohrozilo stabilitu finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí.
3. Ve velmi výjimečných případech týkajících se informací, které se vztahují k určité oblasti činnosti ECB a které jsou stejně citlivé jako kategorie informací uvedené v odstavci 1, může Výkonná rada dočasně rozhodnout, že tyto informace úřadu nezpřístupní. Na tato rozhodnutí, jejichž platnost je omezena na dobu nejvýše šesti měsíců, se vztahuje odstavec 2. Dotyčné informace se následně úřadu zpřístupní, nezmění-li mezitím Rada guvernérů toto rozhodnutí tak, že zařadí kategorii dotyčných informací mezi kategorie uvedené v odstavci 1.
Článek 5
Spolupráce ze strany ECB při vnitřním vyšetřování
1. Při zahájení vnitřního vyšetřování ECB umožní zástupcům úřadu přístup do prostor ECB vedoucí pracovník odpovědný za bezpečnost ECB po předložení písemného zmocnění vydaného generálním ředitelem úřadu, ve kterém jsou uvedeny tyto skutečnosti:
|
a) |
totožnost a funkce zástupců úřadu; |
|
b) |
předmět a účel vyšetřování; |
|
c) |
právní základ pro provádění vyšetřování a vyšetřovací pravomoci, které z tohoto základu vyplývají. |
Prezident, viceprezident a ředitel pro interní audit jsou okamžitě informováni.
2. Při praktické organizaci vyšetřování je úřadu nápomocno ředitelství pro interní audit.
3. Členové rozhodovacích a jiných orgánů a příslušné osoby poskytují veškeré požadované informace zástupcům úřadu, kteří provádějí vyšetřování, s výjimkou případů, kdy by požadovaná informace mohla být citlivá ve smyslu článku 4; v takovém případě o poskytnutí informace rozhoduje Výkonná rada. Ředitelství pro interní audit zaznamenává všechny poskytnuté informace.
Článek 6
Vyrozumění dotčených osob
1. Pokud se vyskytne podezření z účasti člena rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osoby na podvodu, úplatkářství a jakékoli jiné protiprávní činnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1, musí být dotčená osoba urychleně vyrozuměna, není-li to na újmu vyšetřování (16). V žádném případě nesmějí být vypracovány závěry, v nichž je uvedeno jméno člena rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osoby, aniž by dotčené osobě bylo umožněno vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jí týkají, včetně všech důkazů, které proti ní existují. Dotčené osoby mají právo mlčet, odepřít výpověď, která by mohla vést k jejich obvinění, a požadovat pomoc právního zástupce.
2. V případech, kdy je za účelem vyšetřování vyžadováno naprosté utajení a/nebo kdy je třeba použít vyšetřovací postupy spadající do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může být splnění povinnosti umožnit členu rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osobě vyjádřit se na omezenou dobu odloženo se souhlasem prezidenta nebo viceprezidenta.
Článek 7
Vyrozumění o zastavení vyšetřování bez dalších opatření
Nepotvrdí-li se po provedení vnitřního vyšetřování skutečnosti umožňující zahájit řízení proti členu rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osobě, jíž se vyšetřování týkalo, je toto vnitřní vyšetřování bez dalších opatření zastaveno rozhodnutím generálního ředitele úřadu, který o tom dotčeného člena rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušnou osobu písemně vyrozumí.
Článek 8
Zbavení imunity
Žádosti vnitrostátního policejního nebo soudního orgánu o zbavení imunity člena rozhodovacích a jiných orgánů nebo příslušné osoby pro soudní řízení v případech možných podvodů, úplatkářství a jakékoli jiné protiprávní činnosti ohrožující finanční zájmy Unie se předkládají generálnímu řediteli úřadu ke stanovisku. O zbavení imunity členů rozhodovacích a jiných orgánů rozhoduje Rada guvernérů a o zbavení imunity příslušných osob rozhoduje Výkonná rada.
Článek 9
Vstup v platnost a zrušení
1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Rozhodnutí ECB/2004/11 se zrušuje s účinkem od dvacátého dne po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.
3. Odkazy na rozhodnutí ECB/2004/11 se považují za odkazy na toto rozhodnutí.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 4. března 2016.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(2) Kodex chování členů Rady guvernérů (Úř. věst. C 123, 24.5.2002, s. 9).
(3) Doplňkový kodex etických kritérií pro členy Výkonné rady Evropské centrální banky (v souladu s článkem 11.3 jednacího řádu Evropské centrální banky) (Úř. věst. C 104, 23.4.2010, s. 8).
(4) Kodex chování členů Rady dohledu Evropské centrální banky (Úř. věst. C 93, 20.3.2015, s. 2).
(5) Věc C-11/00, Komise Evropských společenství v. Evropská centrální banka, ECLI:EU:C:2003:395.
(6) Rozhodnutí ECB/2004/11 ze dne 3. června 2004 o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky (Úř. věst. L 230, 30.6.2004, s. 56).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).
(8) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(9) Rozhodnutí ECB/2014/16 ze dne 14. dubna 2014 o zřízení správní revizní komise a pravidlech jejího fungování (Úř. věst. L 175, 14.6.2014, s. 47).
(10) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 673/2014 ze dne 2. června 2014 o zřízení mediační komise a o jejím jednacím řádu (ECB/2014/26) (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 72).
(11) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).
(12) Rozhodnutí ECB/2004/2 ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33).
(13) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/433 ze dne 17. prosince 2014 o zřízení Etického výboru a jeho jednacím řádu (ECB/2014/59) (Úř. věst. L 70, 14.3.2015, s. 58).
(14) K dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.
(15) Federální úřední věstník (Bundesgesetzblatt) č. 45, 1998 ze dne 27.10.1998 a č. 12, 1999 ze dne 6.5.1999.
(16) Článek 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1) se uplatňuje na každé omezení poskytnutí informací subjektům údajů v případě zpracování údajů.
|
30.3.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 79/41 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/457
ze dne 16. března 2016
o způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Kyperskou republikou (ECB/2016/5)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na čl. 3.1 první odrážku, článek 12.1, článek 18 a čl. 34.1 druhou odrážku tohoto statutu,
s ohledem na obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (1), a zejména na čl. 1 odst. 4, hlavy I, II, IV, V, VI a VIII části čtvrté a na část šestou těchto obecných zásad,
s ohledem na obecné zásady ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (2), a zejména na čl. 1 odst. 3 a článek 8 těchto obecných zásad,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle článku18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky mohou Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry jsou dostatečně zajištěny. Standardní kritéria a minimální požadavky na úvěrovou kvalitu, podle nichž se určuje způsobilost obchodovatelných aktiv jako zajištění pro účely operací měnové politiky Eurosystému, jsou stanoveny v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), a zejména v článku 59 a hlavě II části čtvrté těchto obecných zásad. |
|
(2) |
Podle čl. 1 odst. 4 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) může Rada guvernérů kdykoli měnit nástroje, požadavky, kritéria a postupy provádění operací měnové politiky Eurosystému. Podle čl. 59 odst. 6 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) si Eurosystém vyhrazuje právo určit, zda emise, emitent, dlužník nebo ručitel splňují požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu na základě jakýchkoli informací, které Eurosystém může považovat za relevantní pro zajištění odpovídající ochrany Eurosystému před riziky. |
|
(3) |
Odchylně od požadavků Eurosystému na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv stanoví článek 8 obecných zásad ECB/2014/31, že práh úvěrové kvality stanovený Eurosystémem se neuplatňuje na obchodovatelné dluhové nástroje vydané nebo plně zaručené ústředními vládami členských států eurozóny, na které se vztahuje program Evropské unie/Mezinárodního měnového fondu, ledaže Rada guvernérů rozhodne, že příslušný členský stát nesplňuje podmínky poskytování finanční podpory a/nebo podmínky makroekonomického programu. |
|
(4) |
Rozhodnutí ECB/2013/13 (3) jako výjimečné opatření dočasně pozastavilo uplatňování minimálních požadavků Eurosystému na práh úvěrové kvality ve vztahu k obchodovatelným dluhovým nástrojům vydaným nebo plně zaručeným Kyperskou republikou. Poté, co Kyperská republika uskutečnila opatření na správu dluhu a po potvrzení, že plní podmínky hospodářského a finančního ozdravného programu, který přijala, rozhodnutí ECB/2013/22 (4) obnovilo způsobilost obchodovatelných dluhových nástrojů, které vydala nebo za něž se plně zaručila Kyperská republika, pro operace měnové politiky Eurosystému s tím, že se na tyto nástroje uplatňují zvláštní srážky, a stanovilo, že Kyperská republika se považuje za členský stát eurozóny, který plní program Evropské unie/Mezinárodního měnového fondu. |
|
(5) |
Čl. 1 odst. 3 obecných zásad ECB/2014/31 v současné době stanoví, že pro účely článku 8 uvedených obecných zásad se Kyperská republika považuje za členský stát eurozóny, které plní program Evropské unie/Mezinárodního měnového fondu. Čl. 8 odst. 3 uvedených obecných zásad kromě toho stanoví, že na obchodovatelné dluhové nástroje vydané či plně zaručené Kyperskou republikou se uplatňují zvláštní srážky stanovené v příloze II uvedených obecných zásad. |
|
(6) |
Na základě žádosti Kyperské republiky byl program Mezinárodního měnového fondu pro Kyperskou republiku zrušen s účinkem ode dne 7. března 2016 (5). Podle článku 1 smlouvy o finanční pomoci, kterou uzavřely Evropský mechanismus stability (ESM), Kyperská republika a Central Bank of Cyprus (6), je datem ukončení programu ESM 31. březen 2016. Od 1. dubna 2016 proto již nemůže být Kyperská republika považována za členský stát, na který se vztahuje program Evropské unie/Mezinárodního měnového fondu. Od tohoto data již nebudou splněny podmínky pro dočasné pozastavení uplatňování prahu úvěrové kvality stanoveného Eurosystémem ve vztahu k obchodovatelným dluhovým nástrojům vydaným nebo plně zaručeným Kyperskou republikou, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2 obecných zásad ECB/2014/31. |
|
(7) |
Rada guvernérů proto rozhodla, že od 1. dubna 2016 by se na obchodovatelné dluhové nástroje vydané či plně zaručené Kyperskou republikou měly vztahovat standardní kritéria a práh úvěrové kvality Eurosystému a že se na tyto dluhové nástroje budou uplatňovat standardní srážky stanovené v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) (7), |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Způsobilost obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Kyperskou republikou
1. Pro účely článku 8 obecných zásad ECB/2014/31 se již Kyperská republika nepovažuje za členský stát, na který se vztahuje program Evropské unie/Mezinárodního měnového fondu.
2. Minimální požadavky Eurosystému na práh úvěrové kvality stanovené v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), a zejména v článku 59 a hlavě II části čtvrté uvedených obecných zásad, se uplatňují na obchodovatelné dluhové nástroje vydané nebo plně zaručené Kyperskou republikou.
3. Na obchodovatelné dluhové nástroje vydané či plně zaručené Kyperskou republikou se již neuplatňují zvláštní srážky uvedené v příloze II obecných zásad ECB/2014/31.
4. V případě rozporu mezi tímto rozhodnutím a obecnými zásadami (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) nebo obecnými zásadami ECB/2014/31, tak jak je na vnitrostátní úrovni provedly národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, má přednost toto rozhodnutí.
Článek 2
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. dubna 2016.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. března 2016.
Prezident ECB
Mario DRAGHI
(1) Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3.
(2) Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28.
(3) Rozhodnutí ECB/2013/13 ze dne 2. května 2013 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Kyperskou republikou (Úř. věst. L 133, 17.5.2013, s. 26).
(4) Rozhodnutí ECB/2013/22 ze dne 5. července 2013 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Kyperskou republikou (Úř. věst. L 195, 18.7.2013, s. 27).
(5) Prohlášení generální ředitelky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové týkající se Kypru, 7. března 2016, tisková zpráva č. 16/94.
(6) K dispozici na internetových stránkách ESM www.esm.europa.eu.
(7) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/65 ze dne 18. listopadu 2015 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2015/35) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 30).